14 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 7. DUBNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 16. DUBNA 2010, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Redakční anketa z Olomoucka: Jsou kovácké firmy z nejhoršího venku? – Odpovědi odborových předáků na str. 2 z Ad Redakce se ptá čtenářů: Podpořili byste kvůli zaměstnaneckým benefitům stávku? – Došlé dopisy na str. 2 až 3: J. Voráč: Probuďme se a nezáviďme si! J. Řihout: Souhlasím s odboráři v dopravě z Informace ze zahraničí – str. 3: Rakousko: první vlaštovka oživení? Představy Španělů o práci z Vešli do dějin české techniky - str. 4
Příloha - str. I až IV: z Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (VI.) z Poradny na přání – Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou: Máme nárok na stravenky, když je jídelna mimo provoz? Musíme svému nadřízenému hlásit odchod na toaletu? V Olomouci se 1. dubna nádherně vyčasilo, snad to bylo dobré znamení do budoucna, a nikoli aprílový žert
NA STŘEDNÍ MORAVĚ STŘÍDAVĚ OBLAČNO Představitelé základních organizací se sešli v Olomouci Tak vy, politici, jste zadlužili republiku? Milostivý pán bůh vám určitě odpustí, ale co na to řeknou obyčejný lidi…?
Nadace OS KOVO nabízí pomoc VLONI NEOBDRŽELA ŽÁDNOU ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK! Nadace OS KOVO byla založena a zaregistrována Obvodním úřadem v Praze 3 20. 6. 1991. V roce 1994 požádala správní rada nadace o změnu statutu, která byla zaregistrována a nabyla platnosti 19. 5. 1994. Současný statut Nadace OS KOVO platí od 1. 1. 1999, kdy nadace podala žádost o registraci v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb. Dle článku III statutu je nadace určena k obecně prospěšným cílům, zejména na úseku zdravotnictví a vzdělávání: z pomoc občanům na úseku zdravotní péče z pomoc při financování nekomerčních zdravotnických programů
(Pokračování na str. 2)
Jak zalomcovala ekonomická krize v loňském roce s kováckými firmami v Olomouckém kraji? O tom se vzájemně informovali zástupci základních organizací Odborového svazu KOVO ze střední Moravy na výroční konferenci svého krajského sdružení 1. dubna v Olomouci. tuace zvedla, zvýšil se počet zaměstnanců, zakázek je dost, firma je díky agilnímu majiteli stabilizovaná. Nárůst mezd by měl být letos až o 6 procent, jde ovšem o motivační složku. z V uničovském Unexu je situace jako na houpačce, produkce poklesla až na 40 procent, po Novém roce došlo k jistému zlepšení. Stávající kolektivní smlouva byla prodloužena o rok. z Z firmy Sigma Pumpy Hranice odešlo 800 lidí, nyní jich zbylo Konference Krajského sdružení OS KOVO Olomouckého kraje 1. 4. 2010 250. Pracovní doba byla snížena na 80 procent, od z Mohelnický Siemens Elektromotory letošního března se už ale jede na 100 propropustil třetinu zaměstnanců, zakázky po- cent. Zakázková náplň připomíná houpačku klesly až o 60 procent. Dnes se již ovšem si- – z měsíce na měsíc. z V šumperském Prametu se propouštění tuace stabilizovala a firma už i přijímá nové zaměstnance, přesněji řečeno ty již dříve zastavilo a už se přijímají i noví zaměstnanci, propuštěné, ale nyní prostřednictvím perso- ovšem podle zakázek na dobu určitou. nální agentury. z V přerovské Meoptě se proti loňsku si(Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010
REDAKČNÍ ANKETA Z OLOMOUCKA: Mají kovácké firmy to nejhorší za sebou? Jsou kovácké firmy v Olomouckém kraji z nejhoršího venku, nebo ještě čekají nápor krize? Tuto anketní otázku redakce položila předsedům ZO OS KOVO přítomným na výroční krajské konferenci 1. dubna v Olomouci. František Křivonožka, předseda ZO OS KOVO Řetězárna Česká Ves: U nás je krize zažehnaná, je přísun zakázek, ale nechci to zakřiknout.
O dpovědi ve zkratce:
… je to takové chození po dně… prostě růžové to není… trhají se mraky a začíná se vyjasňovat… z nejhoršího jsme uvnitř… teprve se projevuje dopad krize… Miloš Papcun, předseda ZO OS KOVO Obráběcí stroje, spol. s. r. o., Olomouc: Budu trošku optimista, chci věřit tomu, že máme to nejhorší za sebou, i když se to může zvrtnout. Minulý rok jsme všichni šli na úřad práce, firma byla zavřená. Dostali jsme výpověď s tím, že se za dva měsíce vrátíme zpět. Letos to vypadá, že přežijeme, snad je to trošku lepší, oproti loňsku jsou zakázky. Zdeněk Otčenášek, předseda ZO OS KOVO AGROWIKOV Prostějov: Těžko říct. V Kardanexu je to takové chození po dně. Práce je maximálně na dva měsíce dopředu, zaměstnavatel ani nechce podepsat kolektivní smlouvu, protože neví, jak to bude s firmou dál… prostě růžové to není. Zbylé dvě firmy – Alter a Wisconsin – mají také problémy, ale není to tak zlé.
NADACE OS KOVO… (Dokončení ze str. 1) z pomoc při financování vzdělávacích programů a vytváření stipendijních míst a pobytů ve vztahu k zaměstnancům kovoprůmyslu. V souladu s tímto statutem poskytuje nadace příspěvky na zdravotní a léčebné pomůcky pro tělesně postižené, ať už jako následek pracovního úrazu nebo nemoci. Dále příspěvky na úhradu léčebného pobytu a příspěvky na úhradu studijních pobytů v zahraničí pro talentované studenty. Za dobu činnosti od roku 1994 nadace poskytla nadační příspěvky například na vybavení chráněné dílny integrované střední škole v Uherském Hradišti, příspěvky několika invalidním občanům na pořízení invalidního vozíku, příspěvek na studijní cestu studenta do střediska NASA v USA, příspěvek na studijní cestu studentů z Jihlavy do Kuvajtu, příspěvek několika ženám na úhradu části nákladů nehrazených zdravotní pojišťovnou po operaci rakoviny prsu. Nadační příspěvky poskytuje nadace z úrokových výnosů základního nadačního jmění. Nadace OS
2
Jan Závodský, místopředseda ZO OS KOVO Železárny Prostějov: Firmy Mubea-HZP a DTVýhybkárna a strojírna krizi nepoznaly, mají zisky, ale další firmy klesly na dno – Hanácké železárny a pérovny a DT Mostárna. Naštěstí se udělala ozdravná opatření, a tak se jejich propad letos zastavil. Takže se trhají mraky a začíná se vyjasňovat. Zdeněk Zecha, předseda ZO OS KOVO Unex Uničov: Ne, teprve se projevuje dopad krize. Zakázky sice jsou, ale situace je nestabilní. Ještě horší je to v dceřiné společnosti ve slovenské Snině. Tam je to přímo katastrofální – zakázky doběhly v lednu a nyní se řeší, co vůbec bude dál. Josef Bugár, předseda ZO OS KOVO KUNZ Hranice, a. s.: Myslím si, že krize ve firmě Sigma Pumpy pokračuje, je problém s profinancováním zakázek. Největší propad je od zákazníků v ČR a SR, směrem do zahraničí, hlavně do Ruska, je to lepší. Marek Frančiak, předseda ZO OS KOVO EKOVIMAR ORLAŇSKI CZ, s. r. o., Javorník: Já bych řekl, že z nejhoršího jsme uvnitř, krize je hodně cítit, děláme maximálně na 20 procent. Připravila JANA BENEŠOVÁ KOVO používá prostředky z příjmů velmi hospodárně. Nemá žádného placeného pracovníka, nezbytně nutné administrativní a účetní práce pro ni zajišťují pracovníci OS KOVO. Jedinými náklady nadace tvoří náklady na cestovné a stravování členů správní rady a dozorčí rady na pravidelná zasedání v sídle nadace. Nadace tak ani zdaleka nečerpá limit nákladů určený statutem, který je 5 procent z nadačního jmění. Orgány Nadace OS KOVO ve snaze minimalizovat náklady nadace nezasedají v pravidelných termínech, ale scházejí se dle potřeby především při projednávání žádostí o nadační příspěvky. V roce 2009 Nadaci OS KOVO žádná žádost o příspěvek nedošla. Domnívám se, že určitě v řadách našich členů jsou jednotlivci, kterým by příspěvek z prostředků nadace pomohl řešit jejich mnohdy těžkou a svízelnou situaci. Proto by bylo dobré, aby se funkcionáři výborů ZO poohlédli po svém okolí, a pokud by pomoc pro někoho potřebovali, ať se obrátí na členy správní rady nebo dozorčí rady nadace nebo přímo na adresu nadace, která je stejná jako ústředí OS KOVO, tedy Praha 3, nám. W. Churchilla č. 2, PSČ 113 59. Ing. PETR KŘÍŽ, předseda dozorčí rady Nadace OS KOVO
Ad Redakce se ptá čtenářů: PODPOŘILI BYSTE KVŮLI ZAMĚSTNANECKÝM BENEFITŮM STÁVKU? Pod názvem „Nesouhlasíme s dopravními odbory“ publikovala redakce v Kováku č. 12 článek L. Bláhy, předsedy ZO OS KOVO Velosteel Trading Loučná nad Desnou, v němž autor odmítá případnou stávku „dopraváků“ kvůli zaměstnaneckým benefitům. Zároveň redakce vyzvala čtenáře k projevení názoru na dané téma; na tuto výzvu obdržela následující dva ohlasy.
PROBUĎME SE A NEZÁVIĎME SI! Se zájmem jsem si přečetl váš (L. Bláhy – pozn. red.) dopis v souvislosti se stávkou. (Možná ani nebude.) Začnu odzadu. Také já žádám - kolegové odboráři, probuďme se! Nevím, jestli jste úplně pochopili (ve Velosteelu), oč dopravákům jde a co jsou to vlastně benefity. Doufám, že informace v této souvislosti nečerpáte jen ze sdělovacích prostředků, které účelově degradovaly celý problém benefitů pouze na režijky. Bylo to nejjednodušší a nejúčelnější jak rozeštvat odboráře různých resortů mezi sebou a zasít závist. Benefitů všech možných druhů je na 200 a těch všech se to týká. Benefity ve větší či menší míře má na 3 milióny zaměstnanců jak v soukromém, tak státním sektoru. Těch všech se to týká. Tedy nejen REŽIJKY. Týká se to tedy i nás. Můj názor na vaše vyjádření je ten, že mícháte hrušky s jablky, dělíte státní a soukromý sektor, jako kdyby v každém pracovali jiní lidé. Vyjadřujete se bez znalostí důkladných informací. Tedy, kolegové, probuďme se. Nezáviďme a neodsuzujme jiné, když se rvou za svá práva a peníze, když my to neumíme. Já osobně takové budu vždy podporovat. Nedělejme povrchní a nepromyšlené soudy a nedělejme radost těm, kteří na zaměstnance promyšleně útočí. Nebo se pomalu dopracováváme k tomu, že rodiny s dětmi budou závidět důchodcům jejich důchody, důchodci budou závidět přídavky na děti, odboráři v sokromém sektoru budou závidět těm ve státním, zemědělci učitelům, učitelé třeba pošťákům atd? Probuďme se. Odbory jsou o solidaritě a spolupráci. JOSEF VORÁČ, předseda ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh
SOUHLASÍM S ODBORÁŘI V DOPRAVĚ Právě jsem obdržel 12. číslo časopisu Kovák, ve kterém mne velmi zaujal názor předsedy ZO OS KOVO Velosteel Trading, kolegy Libora Bláhy. Jistě s ním mohu souhlasit v tom, že zaměstnanci státu (od ozbrojených složek přes zaměstnance zdravotnických a školských zařízení až po úředníky státní a veřejné správy) jsou na tom
(Pokračování na str. 3)
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010
PŘEDSTAVY ŠPANĚLŮ O PRÁCI: Jistota místa, zajímavá výše platu a příjemné prostředí Není nijak udivující, že se představy pracujících ve Španělsku o ideálním zaměstnání shodují s nároky jejich kolegů v jiných zemích včetně České republiky. Přesvědčují o tom výsledky průzkumu firmy Randstad „Employer Branding“, které zveřejnila v Madridu.
J
ak k tomu uvedl španělský ekonomický deník Cinco Días, největší důraz kladli všichni respondenti bez ohledu na svůj věk na jistotu pracovního místa spolu s požadavkem na možnost douhodobého osobního rozvoje se všemi možnými zárukami. Na druhém místě figurovala výše platu či mzdy, na dalších příjemné pracovní prostředí a perspektiva kariéry. Důležitým požadavkem bylo i to, aby zaměstnavatel umožňoval sladění pracovního a soukromého života. Naopak podstatně méně významné bylo pro účastníky průzkumu, jak dobře podnik nabízí své produkty a služby. Podle závěrů studie Randstad se názory mužů a žen lišily v některých aspektech. Tak muži přikládají větší význam dobrému jednání, finanční jistotě, jakosti výrobků, vzdělávání zaměstnanců a značce podniku. Naproti tomu ženám záleží více na co největší blízkosti místa, příjemné atmosféře
na pracovišti, dlouhodobé jistotě zaměstnání, výši platu a zajímavosti dané práce. Z toho vyplývá, že se muži zajímají více o přísně profesionální aspekty, zatímco ženy inklinují spíše k jim osobně vyhovujícím podmínkám. Španěly všeobecně nejvíce láká pracovat v informatice, komunikačních prostředcích a chemickém průmyslu. Za nejatraktivnější zaměstnavatele označilo nejvíce dotázaných EADS CASA (pobočka leteckého koncernu EADS, jehož součástí CASA, založená v roce 1923, je od roku 1999), dále GlaxoSmithKline (výroba skleněných obalů) a Nokia Spain. Mezi dalšími podniky, jež se těší sympatiím španělských pracujících, figuruje Pfizer (farmaceutické výrobky), Correos (pošty), Coca-Cola a Iberdrola (obchod s automobily), u nichž lidé oceňují péči o pracovní prostředí a o image firmy. JAN HÁLA
NA STŘEDNÍ MORAVĚ STŘÍDAVĚ OBLAČNO (Dokončení ze str. 1) z V javornickém EKO-VIMAR ORLAŇSKI CZ došlo rovněž k propouštění a zaměstnanců zůstalo jen 25, dnes se ale již někteří propuštění vracejí zpátky. Tamní odborová organizace vznikla teprve nedávno a potýká se s nemalými problémy. z V českoveské Řetězárně mají uzavřenou novou kolektivní smlouvu s nárůstem mezd 1,5 procenta do tarifu. Zakázková náplň je dobrá, firma se stabilizovala, znovu se nabírají dříve propuštění zaměstnanci, ale již na dobu určitou. z V Přerovských strojírnách je letos nulový mzdový nárůst. z V Montážích Přerov je zakázková náplň na solidní úrovni. K propouštění loni nedošlo a zdá se, že nehrozí ani letos. Kolektivní smlouva platí na dva roky: 2009 a 2010. Letos byl sjednán jen mzdový dodatek: nárůst mezd vázaný na hospodářské výsledky o 6 procent. z Moravské železárny v Olomouci jsou z nejhoršího venku. Dříve propuštění zaměstnanci se vzhledem k obnovení zakázkové náplně vrátili zpět. z V olomoucké firmě Timken se loni hodně propouštělo, zakázky se propadly asi o 40 procent. Kolektivní smlouva je uzavřena do roku 2013. Dojednal se dodatek o navýšení mezd všem o 2 procenta do tarifu. Začíná přibývat práce. z Firma Mep Postřelmov fúzovala
s uherskobrodskými Slováckými strojírnami. Loni došlo k poklesu výroby o 25 procent. Letos se začíná opět propouštět, jako loni. z V areálu bývalých Železáren Prostějov došlo ve Strojírnách k poklesu o 10 až 15 procent, ale zakázky jsou, stav zaměstnanců se nesnižuje. Každý zaměstnanec dostal benefit v hodnotě 6000 Kč. V Mostárně se snížil počet zaměstnanců. Kolektivní smlouva je stejná jako loni, mzdový nárůst není. V Hanáckých železárnách jsou zakázky celkem stabilní, k nárůstu mezd nedošlo. z Olomoucké Obráběcí stroje byly loni zavřené a od ledna jedou od pátku do čtvrtka. Propouštění se zatím nechystá. Kolektivní smlouva je podepsaná, nárůst mezd je vázaný na produktivitu. z V olomoucké firmě M.L.S. poklesly loni zakázky o 60 procent. Do léta nějaké zakázky mají. Mzdy vzrostou o 2 procenta. z V Nové huti Zábřeh je situace klidná, stabilně špatná. Loni klesly mzdy asi o 30 procent, a to v pohyblivých složkách. „Hrozí, že zaměstnanci se budou dostávat 5 až 7 let na úroveň mezd z 1. pololetí 2008, přičemž se odhaduje, že krize bude trvat ještě v roce 2011 a nové pracovní poměry na dobu neurčitou budou vznikat jen výjimečně. Na to je třeba se připravit,“ upozornil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula, který se konference účastnil. Text a snímky MARTIN BENEŠ
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. M. Beneš, redaktorka PhDr. J. Benešová, tajemnice M. Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: J. Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
První vlaštovka oživení? RAKOUSKO: OPTIMISMUS HLÁSÍ SLÉVÁRNA VE STEYRU Ač v Rakousku panuje ohledně hospodářského oživení značná skepse, možná se objevila první vlaštovka naznačující konjunkturu. A tou je slévárna SLR II s centrálou ve Steyeru. Tato slévárna totiž ukončila koncem března zkrácenou pracovní dobu, kterou zavedla počátkem roku 2009 pro všech asi 200 zaměstnanců kmenového závodu ve Steyru. Rozhodnutí vedení přitom souvisí s velice slibným zvratem ve vývoji zakázek. Po rekordním roce 2008, kdy obrat dosáhl 52 miliónů euro, klesl v minulém roce na pouhých 24 miliónů. Pro letošní rok však šéf SLR Alois Obermaier očekává prudký nárůst o 25 procent na více než 30 miliónů euro, uvedl koncem března rakouský deník Der Standard. Optimismus vedení firmy potvrzují nové velké zakázky na díly k traktorům, stavebním strojům a nákladním automobilům, jakož i dodávky pro stavbu železniční dráhy. Postupně docházejí od konce ledna z Německa, Belgie, Itálie a Rakouska a znamenají výrazné zlepšení ekonomické situace slévárny. (jh)
Ad Redakce se ptá… (Dokončení ze str. 2) „jinak“ než zaměstnanci v soukromém sektoru. Jsem přesvědčen i o tom, že hospodářská krize na tuto skupinu zaměstnanců dosud tolik nedolehla. Na druhou stranu ani řadě oborů soukromého sektoru se zatím „hubený rok 2009“ příliš nedotkl (energetika – vodárny, teplárny apod., výroba léčiv nebo potravinářský průmysl). Pokud ale budeme k dlouhodobě poskytovaným benefitům přistupovat jako ZO OS KOVO Velosteel, doplatíme na takový přístup, podle mého názoru, všichni. Jsem bytostně přesvědčen, že k „nerovnostem v benefitech“ je potřeba přistupovat spíš s argumentací: „Když to mají oni, my to chceme taky,“ než s přístupem: „Když to my nemáme, ať to nemají ani oni.“ Možná teď malinko přeháním, ale v každé soukromé společnosti nějaký ten „benefit“ také máme. Působím v automobilové a letecké sekci OS KOVO. V převážné (neodvažuji se napsat „v absolutní“) většině firem těchto odvětví je poskytováno firmou dotované závodní stravování. Pokud by stát tento benefit zdanil vyšší DPH, znamenalo by to dříve nebo později zvýšení ceny každého menu pro strávníka, s ohledem na celkovou cenu jídla, v rozmezí 5 až 8 Kč. Z dlouholeté zkušenosti vím, jak jsou „moji“ členové na každé zdražení v této oblasti citliví. Proto plně podporuji stávku „odborářů-dopraváků“, i když ve stejné větě pokorně přiznávám: nejsem zcela přesvědčen o ochotě „mojich“ odborářů stávkovat proti zdražení závodního stravování. JIŘÍ ŘIHOUT, předseda ZO OS KOVO při a. s. Jihostroj Velešín
3
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010
VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (XX.) K nejproslulejším osobnostem našeho průmyslu 19. století nesporně patří český technik, podnikatel a zakladatel obřího plzeňského strojírenského a zbrojního závodu Emil Škoda. kouský státní občan opustit Prusko; koncem téhož roku arodil se 19. listovstoupil do služeb hraběte padu 1839 v Plzni Ernesta Waldsteina, který v rodině MUDr. Františka vlastnil železárny v Sedlci Škody, zámožného lékaře, u Plzně, a stal se vrchním zemského zdravotního inženýrem v jeho nově vysprávce a dvorního rady, po budované strojírně v Plzni. němž zdědil rytířský titul. “Škoda brzy pochopil, že Také jeho strýc, otcův bratr Waldstein nemá valný záJosef Škoda (1805 – 1881), jem o rozvoj strojírny, proto byl lékařem; působil na víse rozhodl strojírnu odkoudeňské lékařské fakultě jako pit.“ (Technické památky) profesor vnitřního lékařství. V té době rychle rostla poStal se také osobním lékařem ptávka po strojním vybapanovnického dvora, uznávení a ekonomika vůbec vaným odborníkem s rozsáhzaznamenala neobyčejný lou klientelou; léčil například rozmach. 12. června 1869 i císařovnu Alžbětu, manse realizovala koupě nepříželku rakouského císaře Emil Škoda, 19. 11. 1839 – 8. 8. 1900 liš prosperující strojírny za Františka Josefa, známou 167 642 zlatých. Bylo to jako Sissi (poznámka autorky). údajně proti vůli jeho otce, ale pomocnou ruku Mladý Emil se spolu s otcem v roce 1855 od- mladému Škodovi tehdy podal vídeňský strýc stěhoval do Chebu, kde vystudoval tamní reálku, MUDr. Josef Škoda, který přispěl miliónovou později studoval čtyři semestry na německé tech- částkou, složenou u vídeňského kreditního ústavu nice v Praze. V roce 1859 odešel “jako jednoroční na synovcův účet. Emil Škoda sám investoval do dobrovolník do rakouské armády… odtud se vrá- zmíněné akce i vlastní kapitál, rozmnožený také til s chronickým onemocněním žaludku, které jej o peníze své bohaté nevěsty Hermíny, dcery zátrápilo po celý život“ (Technické památky v Če- možného povozníka Hahnenkamma a vnučky chách, na Moravě a ve Slezsku, IV., 2004, dále jen jednoho ze zakladatelů plzeňského pivovaru, Technické památky). Pokračoval pak ještě ve stu- s níž se oženil v roce 1871 (Technické památky, diu na technice v Karlsruhe v Německu; poté po též Galerie géniů, 2004, dále jen Galerie). Mladý E. Škoda byl opravdový workoholik, tři roky praktikoval ve strojírně R. Hartmanna, vyrábějící obráběcí stroje (v Chemnitz v Sasku, který své práci věnoval bez nadsázky všechen čas dnes Německo – poznámka autorky). a znalosti. Od počátku byl denně nablízku své V roce 1864 přijal místo vrchního inženýra strojírně – přímo naproti ní totiž bydlel v pronajau firmy Weser v Bremerhavenu (námořní přístav tém bytě, a měl tak na očích vše, co se tam dělo. v Německu – poznámka autorky). Když vypukla Využil promyšleně rodinného solidního finančprusko-rakouská válka o vedoucí postavení v Ně- ního zázemí, rozšiřoval výrobní sortiment podmecku (v roce 1866, skončila porážkou Rakouska niku a zahájil jeho velkou přestavbu. Orientoval – poznámka autorky), musel Emil Škoda jako ra- se na výrobu parních těžebních strojů pro pivo-
Emil Škoda
N
KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Mládí je tak utvořený kapitál, že až po mnohých ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je slovenský prozaik a básník Ján Kalinčiak (1822 - 1871), představitel epických žánrů v období romantismu. Psal historické pověsti námětově vázané k osobě Matyáše Korvína, kurucům, tureckým vládcům a zejména ze života šlechty a zemanstva. Jeho nejznámějším dílem je humoristický román Restaurace, v němž využil hovorový jazyk a lidovou slovesnost. (jk) Vyluštění z Kováku č. 13/2010 (výrok Fénelona): Člověk se nemá nikdy zpít při milování chtíčem do té… míry, aby nebyl schopen lásky.
4
vary a cukrovary a získal zákazníky nejen doma, ale i v zahraničí. V době hospodářské krize, která i v Rakousku v 70. letech 19. století zruinovala mnoho podniků, Škoda prosperoval a exportoval do Německa, Uher (Slovensko) a do Ruska. Mohl si dovolit koupit (v roce 1874) pozemky v blízkých Doudlevcích, kde později vybudoval moderní cihelnu, které co do vybavení nebylo v monarchii té doby rovno. Koncem 70. let ve Škodově strojírně pracovalo na 700 lidí, tj. sedmkrát více než na počátku. Přestavba a modernizace strojírny „s rozšiřováním výrobního zařízení umožnily dosáhnout vysokou technickou úroveň výrobků. K tomu přispěly i vysoké obchodní kvality Škody, který dovedl získávat důležité zakázky. To vše vedlo k tomu, že koncem 70. let se Škodova továrna stala významným podnikem s rozsáhlým výrobním zařízením a personálním obsazením“ (Technické památky). V následujících letech - po výstavbě velké slévárny oceli - se ve Škodovce rozběhla (roku 1886) výroba velkých odlitků pro stavbu lodí a mostní konstrukce. Klíčovou se stala zejména zbrojní produkce. Díky vlivnému vídeňskému strýci Josefovi, který v nejvyšších kruzích získal tajné informace o připravované rozsáhlé modernizaci rakousko-uherského válečného loďstva, se E. Škoda úspěšně pustil do vývoje různých námořních děl. Jeho dělem ráže 24 cm pak byly standardně vybaveny všechny bitevní lodi a křižníky rakouské flotily. Rozvoj podniku vyžadoval velké finanční prostředky, přesahující možnosti jednotlivce; proto se Škoda rozhodl svůj podnik zakcionovat. Na ustavující schůzi správní rady 12. prosince 1899 byl zvolen jejím předsedou a generálním ředitelem Škodovky. Po padesátém roce věku se začal – v důsledku duševního i fyzického vypětí – výrazně zhoršovat Škodův zdravotní stav; negativně působily i potíže s konzervativním velením rakouské armády, odmítajícím zavádění ocelových hlavní polních děl, a také spory se spolupracovníky a příbuznými. Lékaři mu doporučovali k uklidnění cestovat a zvolnit pracovní tempo. Škoda sám se politicky neangažoval; pro své zaměstnance koncem 70. let založil sociální a penzijní pojištění. Na sklonku života se stal držitelem několika vyznamenání (v roce 1899). Zemřel 8. srpna 1900 na žaludeční chorobu; pochován je v rodinné hrobce v Plzni. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou
Máme nárok na stravenky, když je jídelna mimo provoz? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Je zaměstnavatel povinen poskytnout svým zaměstnancům stravenky, když stravovací zařízení, které jim běžně stravování poskytuje, má z důvodu čerpání dovolené nebo sanitárních dní zavřeno? J. P., Stará Paka Zákoník práce neukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat zaměstnancům stravování. V § 236 ZP je pouze zakotvena povinnost zaměstnancům ve všech směnách stravování umožnit. Takovým umožněním může být i pouhé poskytnutí vhodného místa (svačinového koutku), kde může zaměstnanec sníst jídlo přinesené z domova. ZP výslovně zmiňuje možnost, aby zaměstnavatelé poskytovali stravování zaměstnancům, a to na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo stanovení ve vnitřním předpisu. V těchto dokumentech je pak vhodné upravit bližší podmínky, kterými mohou být: * okruh zaměstnanců, kterým bude stravování poskytováno * způsob poskytování stravy * finanční příspěvek zaměstnavatele * další podmínky pro poskytování. Co se týče okruhu zaměstnanců, kterým bude stravování poskytováno, může jít například o všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, mohou být zahrnuti zaměstnanci vykonávající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dále mohou být zahrnuti zaměstnanci-důchodci nebo zaměstnanci čerpající dovolenou či nepracující z důvodu překážek v práci. Stravování je obvykle poskytováno jedním z následujících způsobů. Zaměstnavatelé mohou mít vlastní zařízení závodního stravování, ve kterém na vlastní náklady a vlastními zaměstnanci stravu připravují a poskytují. Druhou možností je, že zaměstnavatel sice vlastní zařízení,
ale pronajímá ho, a jídlo je tak připravováno na náklady nájemce a jeho zaměstnanci. Zaměstnavatel jídlo od nájemce nakupuje. Další možností je zajistit zaměstnancům stravování v zařízení jiného zaměstnavatele nebo konkrétního poskytovatele. V neposlední řadě je možné závodní stravování řešit poskytováním stravenek, které jsou přijímány v široké síti restaurací a obchodů s potravinami (Ticket Restaurant, Gastro Pass, Chèque Déjeuner). Finanční zvýhodnění uplatňuje zaměstnavatel na základě ujednání s odborovou organizací v kolektivní smlouvě nebo na základě vlastního rozhodnutí, které bývá zakotveno ve vnitřním předpisu. Ve výši poskytované slevy či příspěvku není zaměstnavatel limitován. Pouze zákon o daních z příjmů stanovuje hranice, v jejichž rámci je poskytnuté finanční plnění daňově uznatelným nákladem. V dalších sjednaných podmínkách může být sjednán například počet poskytovaných jídel, poskytování dietního či vegetariánského jídla a podobně. Stejně tak je možné sjednat, jakým způsobem bude řešena právě situace, kdy má obvyklý poskytovatel stravy nějaký výpadek ve své činnosti. Jak z výše uvedeného vyplývá, pro poskytování stravování tak zcela záleží na ujednání v kolektivní, případně pracovní smlouvě nebo na stanovení ve vnitřním předpisu. Je tedy nutné vycházet z textu konkrétního dokumentu. Pokud z textu výslovně vyplývá, že každý zaměstnanec, který v určitý den odpracuje předepsaný počet hodin, má nárok na finančně zvýhodněnou stravu, měl by zaměstnavatel tuto situaci v době uzavření stravovacího zařízení řešit jiným způsobem, například zajištěním stravování u jiného subjektu nebo poskytnutím stravenky.
Musíme hlásit svému nadřízenému odchod na toaletu? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Zaměstnavatel vydal orientační balíček, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné zásady chování na pracovišti. Je v něm také výslovný „zákaz vzdalování se z pracoviště bez souhlasu nadřízeného“, dokonce „povinnost informovat jej i o odchodu na toaletu“. Není to v rozporu s dobrými mravy? Je to pro někoho dost citlivá záležitost. A. Ř., Přelouč Na úvod odpovědi na tento dotaz je třeba zdůraznit, že žádný obecně závazný právní předpis tuto oblast takto podrobně neupravuje. Zákoník práce upravuje pouze obecné zásady chování zaměstnavatele a zaměstnance, například v následujících ustanoveních: § 14 odst. 1: Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. § 15 odst. 5: Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. § 38 odst. 1: Od vzniku pracovního poměru je… b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
§ 224 odst. 1: Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce;... Při stanovování pravidel chování na pracovišti je nutné především vzít v úvahu bezpečnost a ochranu zdraví všech přítomných zaměstnanců a možnost způsobení škody na zdraví a majetku osob dalších. Záleží tedy na konkrétním pracovišti. Jsou pracoviště, kdy je nezbytně nutné, aby byl odcházející zaměstnanec okamžitě nahrazen jiným (například řízení letového provozu), naopak jsou pracoviště, kde je dočasná nepřítomnost zaměstnance zcela nedůležitá (například podniková účtárna). Proto je vždy nutné nalézt optimální hranici mezi zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví a dodržením jednoho z hlavních lidských práv zajištěných Ústavou ČR a dalšími mezinárodními dokumenty, tedy práva na lidskou důstojnost.
I
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010/příloha
HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (VI.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO řit vnitřní klub důchodů a při sestavování rozpočtu tomuto klubu vyčlenit z odborových prostředků pevnou částku. Tak odborová organizace hned od začátku bude znát částku, kterou budou důchodci čerpat, a tato částka nebude neúměrně zatěžovat rozpočet. Je vhodné na tomto klubu nechat i rozhodovací pravomoci, jak se svými přidělenými prostředky naloží. Je třeba však upozornit na skutečnost, že „ klub důchodů“ nemá právní subjektivitu, a tak jeho účty a prostředky jsou prostředky základní organizace, a musí tudíž o nich účtovat v souladu se zákonem o účetnictví. A to i v případě, že na účet klubu důchodů by například byl připsán dar od obce.
Příklad č. 8: Odprodej vlastního majetku typu kempinkového vybavení, knihoven, hudebních nástrojů apod. Jedná se o majetek zakoupený pouze z vlastních odborových prostředků, nebo i darovaný, který má základní organizace ve svém výhradním vlastnictví a samozřejmě i v evidenci. Zjistí-li inventarizační komise, že se jedná o předměty, které již neslouží svému účelu, předloží návrh na jejich odprodej. Tento návrh je součástí inventarizační zprávy předložené členské schůzi nebo konferenci. Pokud členská schůze nebo konference tento návrh schválí, zvolí si likvidační komisi, a ta jednoduchým postupem zjistí prodejní cenu jednotlivých předmětů: a) podle doby pořízení, míry opotřebení, ceny, b) výpočtem odpisů (viz odpisy). Odborová organizace může prodej uspořádat jako akci pro členskou základnu, věci může ale prodat i třetím osobám. Při prodeji předmětů, které by mohly mít historickou nebo uměleckou cenu, je vhodné mít odhad. Mohou to být obrazy, lidové kroje, hudební nástroje apod.
Právní vztah
Příklad č. 5: Výplata cestovních náhrad při akcích organizovaných odborovou organizací při pořádání různých akcí Nejedná se zde o úhradu cestovních náhrad v souladu se zákoníkem práce, který se vztahuje pouze na pracovníky v pracovním či obdobném právním vztahu. Je to určitý druh inominátní smlouvy, kdy se pro organizaci jedná o náklad spojený s konkrétní akcí a pro účastníka akce se nejedná o příjem.
Příklad č. 6: Pořádání dětských táborů Pořádání dětských táborů zasahuje do všech oblastí práva. Jsou to zákony daňové, sociálního a zdravotního pojištění, občanskoprávní, ale i trestní. Je nutné dodržovat předepsané hygienické předpisy a zdravotní nařízení, jako je třeba zřízení zdravotní izolace nebo vyloučení nevhodných potravin ze stravy aj. Při pořádání táborů se objevují různé typy právních vztahů, jako jsou vztahy pracovněprávní s kuchařkami, zdravotním personálem, vedoucími (zde lze ale použít i například smlouvu příkazní, popřípadě smlouvu inominátní podle občanského zákoníku). Dále se jedná o smlouvu dodavatelskou - například s dodavatelem potravin. Nebo o smlouvu o dílo s dodavateli některých zařízení pro tábor. V neposlední řadě i o smlouvy pojistné. Dále se jedná o náhrady škod, a to i v případě, že škodu způsobí děti, neboť za děti odpovídá ten, komu jsou tyto svěřené. K uzavření smlouvy s vedoucími si každá ZO OS může zvolit ten typ (smlouvy), který se jí bude zdát pro dané podmínky nejvhodnější.
Příklad č. 7: Odborová organizace a důchodci V odborové organizaci s větším počtem členů-důchodců je vhodné vytvo-
II
Zdravotní pojištění
9. Přehled daňových povinností, sociálního a zdravotního pojištění Sociální pojištění
Z fondu se nedaní: * nepeněžité plnění na úhradu rekreace, tzn. organizace zakoupí pro pracovníka rekreační poukaz (může i od cestovní kanceláře) a po odečtení příspěvku předá pracovníkovi složenku, nebo tento složí příslušnou částku (zůstatek ceny po odečtení příspěvku) do pokladny organizace; stejný postup je i u úhrady dětské rekreace, lázeňské péče; podle novely od roku 2004 platí limit pro zahraniční rekreaci 20 000 Kč na pracovníka za rok; * nepeněžní dar k jubileu do výše 2000 Kč ročně u jednoho pracovníka; tento nepeněžní dar může být poskytnut i při mimořádné společenské angažovanosti, což je například dárcovství krve, pomoc při požáru nebo mimořádná aktivita ve prospěch zaměstnavatele; * nepeněžní plnění v případě úmrtí pracovníka (zakoupení věnců, kytic, úhrada za hudbu aj. náklady spojené s pohřbem); * sociální výpomoc pozůstalým; * nepeněžní příspěvky na kulturní, sportovní akce (forma zakoupení vstupenek); * nepeněžní příspěvek na závodní stravování; * sociální půjčky (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 20 000 Kč). V případě živelní pohromy lze tento limit zvýšit až na 200 000 Kč; * půjčky na bytové vybavení, koupi bytu apod. (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 100 000 Kč); v případě živelní pohromy je tento limit zvýšen na až 1 000 000 Kč; * sociální výpomoc do 500 000 Kč v případě živelních katastrof (povodně, průmyslová havárie apod.) - § 6 odst. 9 písm. t). Z fondu se daní: * veškeré peněžité plnění, jako je finanční příspěvek na dopravu, finanční příspěvek na rekreaci, ale i finanční příspěvek na pracovní oděvy či závodní stravování; daní se však i sociální podpora poskytnutá z fondu na překlenutí tíživé situace.
Daň z příjmů do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 15 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 15 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 15 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 15 % (postupuje se obdobně jako u dohody o činnosti) do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 15 %
dohoda o provedení práce
ne
ne
dohoda o pracovní činnosti pod 2000 Kč nebo do 14 dnů
ne
ne
dohoda o pracovní činnosti nad 14 dnů po sobě jdoucích a od 2000 Kč výše
ano
ano
příkazní smlouva
ne
ano
vedlejší pracovní poměr
ano
ano
ne
ne
viz dohoda o provedení práce
ne
ne
viz dohoda o pracovní činnosti za stejných podmínek
studenti a důchodci dohoda o provedení práce studenti a důchodci dohoda o pracovní činnosti pod 2000 Kč nebo do 14 dnů
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010/příloha
Silniční daň
Jedná se zde o zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k odborové organizaci jako právnické osobě jsou podstatné §§ 18, 19 a 20 ve svých následujících ustanoveních:
Jedná se o zákon č. 16/1993 Sb., v platném znění. Předmět daně (§ 2 odst. 1): Daň platí poplatník a předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (přívěsy,
studenti a důchodci dohoda o pracovní činnosti nad 14 dnů a od 2000 Kč výše
Zdravotní pojištění
Daň z příjmů právnických a fyzických osob
Právní vztah
Sociální pojištění
Z § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, vyplývá, že všechny příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, u kterých zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň a nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k, jsou příjmy do 5000 Kč vyplacené v měsíci zdaněny srážkovou daní podle § 36 zákona, tj. 15 procenty. Přesáhnou-li tyto příjmy v měsíci částku 5000 Kč, jsou zdaněny zálohou, a to ve výši 15 % ze zdanitelné mzdy. Tato to platí i po 1. 1. 2010, a to v souladu s novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (novela č. 2/2009 Sb.). Příjem, který je zdaněn srážkovou daní, se nezapočítává do ročního zúčtování příjmů. Příjem, který je zdaněn zálohou, je nutné do ročního zúčtování na základě potvrzení přiznat. Pokud poplatník, což může být student nebo i důchodce funkcionář, někdo, koho odborová organizace zaměstnává, podepíše prohlášení a uplatní slevy na dani v souladu s ustanovením zákona, jsou tyto slevy v roce 2010 následující: * 24 840 Kč na poplatníka, což je měsíčně 2070 Kč. Sleva ve výši 2070 Kč je základní sleva na poplatníka, kterou poprvé v roce 2008 může uplatnit i poživatel starobního důchodu. Dále v souladu s ustanovením § 35ba mohou poplatníci za podmínek stanovených zákonem uplatnit další slevy. Tyto slevy jsou uvedeny v roční výši: * 24 840 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, * 2520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu, * 5040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, * 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, * 4020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.
* § 18 odst. 1: Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. * § 18 odst. 3: U poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného. * § 18 odst. 4: U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy. * § 18 odst. 4a: Předmětem daně nejsou činnosti vyplývající z poslání poplatníků za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami. * § 18 odst. 4b: Předmětem daně nejsou dotace a jiné formy státní podpory a podpory z rozpočtu obcí a krajů, jsou-li poskytnuté podle zvláštních předpisů. * § 18 odst. 4c: Předmětem daně nejsou úroky z vkladů na běžném účtu. * § 18 odst. 6: U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4a posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší než související náklady (výdaje), nebo rovny, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. * § 18 odst. 7: Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní uzávěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). * § 19 odst. 1 písm. a) - osvobození od daně: Osvobozeny od daně z příjmů jsou členské příspěvky podle stanov, statutů, zřizovacích nebo zakladatelských listin přijaté občanskými sdruženími včetně odborových organizací. * § 20 odst. 7 - základ daně (snížení): Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a tudíž i odborové organizace, mohou si snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Je-li základ daně do výše 300 000 Kč, lze odečíst celý tento základ daně. Je-li základ daně vyšší než 300 000 Kč, odečítá se 30 % s možností pro případ, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč; pak lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. * § 23 odst. 3 písm. a bod 9 (zvýšení): Základ daně = prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků. * § 21 Sazba daně činí: pro rok 2007 …… 24 %, pro rok 2008 …… 21 %, pro rok 2009 …… 20 %, pro rok …... 2010 19 %. Vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob: rok 1993 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 % rok 1994 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 % rok 1995 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 % roky 1996, 1997 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 % roky 1998, 1999 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 % roky 2000 – 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 % rok 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 % rok 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 % roky 2006, 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 % rok 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 % rok 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 % rok 2010. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 %
ano
ano
Daň z příjmů
viz dohoda o pracovní činnosti za stejných podmínek
III
KOVÁK číslo 14 — 16. dubna 2010/příloha
návěsy apod.) registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti (dále jen „podnikání“) nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Dani tedy, jak vyplývá z logiky, nepodléhají vozidla, která nejsou užívána ani určena k podnikání, tzn. i auta odborových organizací využívaná pouze pro vlastní potřebu základní organizace. Toto osvobození se nevztahuje na povinnost vlastnit dálniční známku podle daných předpisů. Vznik daňové povinnosti: Povinnost vzniká měsícem, v němž byly splněny rozhodné skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 (citováno výše). Poplatník daně: Je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, nebo užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněž zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně. Osvobození od daně: Je stanoveno v § 3 zákona. Sazby daně: Jsou stanoveny v § 6 zákona. Určující je hmotnost vozidla 3 a počet náprav. U osobních automobilů objem motoru v cm . Roční sazba daně ze základu daně činí při zdvihovém objemu motoru do 800 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 200 Kč nad 800 cm3 do 1250 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 800 Kč nad 1250 cm3 do 1500 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 400 Kč nad 150 cm3 do 2000 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 000 Kč nad 2000 cm3 do 3000 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 600 Kč nad 3000 cm3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 200 Kč Vlastní-li odborová organizace například autobus, se kterým podniká, tak roční sazba daně činí při počtu náprav hmotnosti: 1 náprava do 1 tuny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 800 Kč nad 1 t do 2 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 700 Kč nad 2 t do 3,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 900 Kč nad 3,5 t do 5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 400 Kč nad 5 t do 6,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 900 Kč nad 6,5t do 8 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 400 Kč nad 8 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 600 Kč 2 nápravy do 1 tuny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 800 Kč nad 1 t do 2 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 400 Kč nad 2 t do 3,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 600 Kč nad 3,5 t do 5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 800 Kč nad 5 t do 6,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 000 Kč nad 6,5 t do 8 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 200 Kč nad 8 t do 9,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 400 Kč nad 9,5 t do 11 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 600 Kč nad 11 t do 12 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 800 Kč nad 12 t do 13 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 600 Kč nad 13 t do 14 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 700 Kč nad 14 t do 15 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 500 Kč nad 15 t do 18 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 700 Kč nad 18 t do 21 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 100 Kč nad 21 t do 24 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 100 Kč nad 24 t do 27 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 500 Kč nad 27 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 200 Kč 3 nápravy do 1 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 800 Kč nad 1 t do 3,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 400 Kč nad 3,5 t do 6 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 600 Kč
IV
nad 6 t do 8,5 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 000 Kč nad 8,5 t do 11 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 200 Kč nad 11 t do 13 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 400 Kč nad 13 t do 15 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 500 Kč nad 15 t do 17 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 200 Kč nad 17 t do 19 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 900 Kč nad 19 t do 21 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 400 Kč nad 21 t do 23 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 300 Kč nad 23 t do 26 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 300 Kč nad 26 t do 31 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 600 Kč nad 31 t do36 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 500 Kč nad 36 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 400 Kč 4 a více náprav do 18 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 400 Kč nad 18 t do 21 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 500 Kč nad 21 t do 23 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 100 Kč nad 23 t do 25 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 700 Kč nad 25 t do 27 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 200 Kč nad 27 t do 29 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 200 Kč nad 29 t do 32 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 300 Kč nad 32 t do 36 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 300 Kč nad 36 t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 100 Kč Zdaňovací období v souladu s ustanovením § 13 zákona je kalendářní rok. Daňové přiznání v souladu s ustanovením § 15 podává odborová organizace, pokud ji tato povinnost vznikne jako poplatníkovi, nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce. V takovém přiznání se uvádějí i vozidla od daně osvobozená. Současně jako poplatník je odborová organizace povinna v daňovém přiznání daň sama vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Poplatníci, jsou-li provozovateli vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určeného výlučně k přepravě nákladů (§ 2 odst. 1), s nímž nepodnikají, nepoužívají jej při samostatné výdělečné činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikáním (včetně pronájmu vozidla), ani vozidlo neprovozují pro cizí potřeby, nepodávají daňové přiznání, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla.
Daň z nemovitostí Jedná se o zákon č. 338/1992 Sb., v platném znění. Odborová organizace musí svůj nemovitý majetek zaregistrovat a o osvobození od daně žádá až na základě skutečnosti, že s nemovitým majetkem nepodniká nebo jej nepronajímá. Za takovýchto podmínek neplatí daň z nemovitosti. Osvobození se netýká nezastavěného pozemku ani pozemku nebo jeho částí, které nejsou nezbytně nutné k provozu a plnění funkce stavby, jež je v majetku odborové organizace. Pokud odborová organizace podniká nebo svůj nemovitý majetek pronajímá, je také povinna platit daň podle příslušného zákona.
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Jedná se o zákon č. 357/92 Sb., v platném znění. Tímto zákonem se řídí odborová organizace v případě obdržení daru, a to například když zaměstnavatel převede ze sociálního fondu prostředky na činnost odborů. Tato skutečnost je vzpomínána v kapitole č. 2, Zdroje finančních prostředků Dary pro odborovou organizaci. Je nutné si však uvědomit ještě jednu skutečnost ve vztahu k darům, a to je daňové přiznání ve smyslu § 21. Daňové přiznání vždy podává obdarovaný, a to do 30 dnů ode dne, v němž je uzavřena smlouva o darování nebo dar přijat. V případě daru, který organizace osvobozuje v souladu s § 20 odst. 4 zákona, se dar přiznává vždy do 30 dnů po uplynutí příslušného kalendářního roku. Přiznání v tomto případě zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období. Přiznání nepodléhají v souladu s ustanovením § 21 zákona pouze dary osvobozené podle § 19 odst. 1 až 4 a 6. (Pokračování příště)