Na setkání jihočeských kováků se živě diskutovalo

32 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 20. ZÁŘÍ 2007, DATUM VYDÁNÍ: 27. ZÁŘÍ 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Změny nemocenské nejsou dobré – str. 2 ● Volkswagen se brání diktátu Porsche

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na přání ● Připravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (IV.)

Na setkání jihočeských kováků se živě diskutovalo. Řeknu ti, kamaráde, tenhleten nečas bude mít nás, důchodce, určitě na svědomí...

ZA HODNĚ PENĚZ MÁLO MUZIKY Nedávno došlo k dohodě mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR (SPD) a Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS) ohledně jednoho ustanovení připravované technické novely zákoníku práce týkajícího se kont pracovní doby. Jde o to, aby zaměstnavatel nepotřeboval souhlas každého zaměstnance, kterého chce zařadit do režimu kont pracovní doby, ale aby stačil souhlas oborové organizace potvrzený kolektivní smlouvou. Na toto téma přinášíme názor člena předsednictva OS KOVO Jana Švece, který zazněl na nedávné poradě zástupců OS KOVO Jihočeského kraje, o níž píšeme na jiném místě tohoto čísla. To, že nebude muset být souhlas zaměstnance, ale bude stačit ujednání v kolektivní smlouvě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, je pro zaměstnance pracující v průmyslové sféře špatná zpráva. Nedělejme si iluze o neochvějnosti některých odborových organizací a neutěšujme se tím, že se Jan Švec konta v současné době příliš nevyužívají. Je to možná i tím, že v současné době má většina firem dostatek zakázek a není k jejich zavádění důvod. Proč by to ale zaměstnavatelé tedy chtěli měnit, když to nepotřebují a nevyužívají? Jestli se SPD s ČMKOS dohodli, že je tato úprava pro obě strany přijatelná, tak já to osobně hodnotím jako špatné. Když ve firmě snížím práva jednotlivým zaměstnancům nevýhodným ustanovením v kolektivní smlouvě, musím očekávat kritiku. Proto dohodu mezi SP a ČMKOS v tomto

(Pokračování na str. 2)

Lidé spojují odbory s ČSSD, a to není dobré, rokovali jihočeští kováci v Pracově u Sezimova Ústí O chystaných změnách v nemocenské, o důchodové reformě, ale i o nadstranickosti odborů diskutovali jihočeští kováci na poradě představitelů základních organizací Odborového svazu KOVO v Jihočeském kraji, která proběhla 17. a 18. září v Pracově u Sezimova Ústí. „Odbory se ke změnám v nemocenské stavějí příliš radikálně, ale přitom je spousta lidí, kteří současný systém zneužívají. Bylo by ovšem špatné, kdyby nemocného zaměstnance někdo šikanoval, že si zajde třeba nakoupit. Lidi u nás v jihočeském kraji, kde je nízká nezaměstnanost, ale štve, když vidí, jak mnozí nemocenskou zneužívají,“ uvedl člen Předsednictva OS KOVO Jan Švec (Groz-Beckert Czech, České Budějovice). „Proč se ale nekontrolují lékaři? Ti přece vystavují lidem neschopenku, a někteří si přitom vykazují tolik úkonů, že by na to potřebovali pracovat 36 hodin denně!“ připomenul předseda OS KOVO Josef Středula. „Systém nemocenské je v přebytku, a přesto se zavádí kadenční doba, čili první tři dny pracovní neschopnosti nedostane zaměstnanec ani korunu. Vláda potřebuje těmito přebytky zalátat díry ve státním rozpočtu. Kde mají zaměstnanci vyšší příjmy, tam výrazně klesá snaha nemocenskou zneužívat. Vyšší nemocenská se dá dohodnout v kolektivních smlouvách, ale nemyslím si, že to bude někdo z vás zkoušet. Ale pokud někdo ano, tak mu držím palce,“ dodal J. Středula. Jihočeští kováci rovněž diskutovali o připravované důchodové reformě. J. Středula upozornil, že vláda počítá s tím, že důchody nebudou po reformě tvořit tak jako dnes asi 41 % z průměrného hrubého příjmu, ale jen

něco přes 30 %. „A to už nebude k žití,“ upozornil. Z pléna zazněl názor, že rodiny s dětmi jsou na tom ještě hůř než důchodci. K dohodě mezi ČMKOS a Svazem průmyslu a dopravy ohledně zrušení povinného souhlasu zaměstnance se svým zařazením do systému kont pracovní doby prohlásil J. Švec, že „ČMKOS v tomto bodě nedobře zastupovala průmyslové svazy“ (Kovák o tom informuje ještě na jiném místě tohoto čísla). Člen Rady OS KOVO Jiří Řinout (Jihostroj, Velešín) upozornil, že již dříve existovala v některých firmách jakási pseudokonta, na jejichž zavedení zaměstnavatelé odbory nepotřebovali. Někteří zaměstnavatelé konta pracovní doby podle zákoníku práce nechtějí, protože jsou příliš administrativně náročná. J. Řinout se přimlouval rovněž za větší apolitičnost odborů. A uvedl příklad, kdy ministr práce a sociálních věcí za vládní ODS Petr Nečas navrhl, aby se zaměstnávání načerno považovalo za trestný čin. Poslanec za ČSSD Zdeněk Škromach ale poté řekl, že je to blbost. „A my, proč mlčíme? Vždyť to, co navrhuje Nečas, je správné, totiž oddělit poctivé zaměstnavatele od těch nepoctivých,“ zdůraznil J. Řinout. „Ale my nemlčíme. Na tripartitě jsme za to Nečase pochválili. Podpořili jsme to,“ vysvětlil J. Středula. „Lidé bohužel (Pokračování na str. 2) 1

KOVÁK číslo 32 — 27. září 2007

ZMĚNY NEMOCENSKÉ NEJSOU DOBRÉ Lidé spojují... Účastníkovi porady zástupců základních organizací OS KOVO Jihočeského kraje konané v Pracově 18. září 2007 Bc. Jiřímu Řihoutovi z Jihostroje Velešín položil Kovák při té příležitosti několik otázek.

(Dokončení ze str. 1) spojují Štěcha se Škromachem. A mladí řekli, když se mluvilo o ČMKOS, že paroubkovce podporovat nebudou,“ upozornil J. Švec. „Odbory nemohou být apolitické, protože jednají o politických tématech, ale musí být nadstranické,“ upřesnil J. Středula. Text a snímky MARTIN BENEŠ

Jak hodnotíte změny v nemocenské, které schválila poslanecká sněmovna? Ty změny určitě nejsou dobré, protože se zavede kadenční doba (pozn. red.: první tři dny pracovní neschopnosti se nebude vyplácet nemocenská). Toto opatření samozřejmě neBc. Jiří Řihout bude zaměstnance motivovat nastoupit na nemocenskou. Zvýší se propad mezi příjmem z výdělečné činnosti a mezi příjmem z dávek. Myslíte, že to lidi povede k přecházení nemocí? Ano. Předpokládám, že ti, kteří chtějí zneužívat systém nemocenské, tak budou činit i nadále, protože se jim to bude nějakým způsobem stále ještě vyplácet. Ale poškozena bude převážná většina, protože jsem přesvědčen, že naprostá většina lidí je poctivá. Problém ale vidím v kontrole dodržování léčebného režimu. Nejsem přesvědčen, že solidní zaměstnavatelé by šikanovali lidi na nemocenské. Ve většině případů vedoucí, mistr zná dokonce i diagnózu, s kterou je jeho podřízený na nemocenské. Když ví o zneužití, tak to ale nedává dál, nemá motivaci. Považuje to za zodpovědnost lékaře. Problém vidím v revizních lékařích, v lidech, kteří by měli kontrolovat oprávněnost vystavení pracovní neschopnosti a jestli je dodržován léčebný režim. A i když budou dělat kontroly zaměstnavatelé, tak jsem přesvědčen, že převážná část z nich se k tomu postaví solidně. Budou mít zájem, aby se jejich zaměstnanci vystonali a nepřenášeli nákazy na další. Co si myslíte o bonusech za nemarodění,

které někteří zaměstnavatelé vyplácejí? Oni jsou přesvědčeni, že to nemocnost snižuje, já o tom ale přesvědčen nejsem. Nemocnost ovlivňuje výše výdělku. Když má někdo nízký výdělek a rozdíl oproti nemocenské dávce není významný, tak se spíš „hodí marod“. Někteří zaměstnavatelé již projevili zájem zapojit odbory do budoucí kontrolní činnosti svých nemocných zaměstnanců. Myslíte si, že by na to odbory měly kývnout? (dokončení ze str. 1) Jsem pro to, aby se na tom bodě kritizuji. ČMKOS je financována z členodbory podílely, a to jako kon- ských příspěvků jednotlivých odborových svazů. trola kontroly. Určitě ne tak, aby V tomto případě je bohužel za hodně peněz málo představitelé odborů chodili muziky. kontrolovat své nemocné spoluJAN ŠVEC zaměstnance jestli jsou doma člen Předsednictva OS KOVO nebo ne. Odb o r y jsou spíš advokátem těch lidí, kteří doma nebyli, a budou požadovat po zaměstnavateli, aby seriózně doložil, že dotyčného opakovaně kontroloval, a že doma nebyl. Odbory by každopádně měly být u tvorby pravidel, například že na kontrolu půjdou vždy dva lidé, jaká bude forma kontrol, jestli kontroloři nezneužívají svých pravomocí, nenarušují soukromí kontrolovaných osob atd. (ben) zleva: zmocněnec jihočeských kováků J. Švec a předseda OS KOVO J. Středula

NIC NEŘEŠÍCÍ REFORMA

a bylo diskutováno s občany, o budoucnosti nás všech a hlavně o budoucnosti našich dětí. Zde bych chtěl podotknout, že reakce byla cca 50 na 50. Záporná stanoviska k tehdy připravované demonstraci zazněla hlavně u mladé generace, kladná patřila starší střední generaci a důchodcům, což svědčí o velkém nezájmu řadových občanů, neboť ti bohatí dopravními prostředky nejezdí a pěšky nechodí.

ZA HODNĚ PENĚZ...

Okénko do jižních Čech

Závodní výbor ZO OS KVO Královopolské, a. s. na svém pravidelném zasedání se již opakovaně kladně vyjádřil ke všem aktivitám, které byly organizovány ČMKOS, OS KOVO a RROS JMK, jež v Brně uspořádala propagační historickou tramvaj s názvem „Zastavte škrtBohumír Hanák formu“, kde byly rozdávány letáky s informací o demonstraci v Praze

Kolektivní vyjednávání zahájeno Základní organizace zaměstnanců OS KOVO zahajuje kolektivní vyjednávání se svým zaměstnavatelem. Hlavní požadavky jsou soustředěny na mzdy a kompenzaci dopadů reformy veřejných financí. Držte nám palce! LUCIE STUDNIČNÁ, členka závodního výboru základní orgnizace zaměstnanců OS KOVO

2

Členové naší základní organizace budou podporovat i budoucí aktivity našeho Odborového vazu KOVO a jsou si vědomi toho, že zavedená daňová reforma nedokáže rychle dohnat průměr EU. Naše politiky a jejich poradce by měly zaměstnávat problémy týkající se přebujelých výdajů státního rozpočtu, pomalé vymahatelnosti práva, korupce, nedostatečných investic do vědy, výzkumu a vzdělávání včetně učňovského školství, budoucího kolapsu penzijního systému, nedokonalého sociálního systému a dalších oblastí, které se týkají občanů, a měli by hledat jejich řešení, které není jednoduché, a výsledek se dostaví až s několikaletým zpožděním. BOHUMÍR HANÁK, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s., Brno

SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ Zastihla nás smutná zpráva, že ve věku 72 let zemřel jeden ze zakladatelů nového OS KOVO František Zbraněk. Dlouhá léta vykonával funkci místopředsedy Dozorčí a revizní komise OS KOVO a teprve na minulém sjezdu se rozhodl vzhledem ke svému věku František Zbraněk již nekandidovat. A do poslední chvíle pracoval v Nadaci OS KOVO. S Frantou, jak jsme mu říkali, odešlo i kus historie Odborového svazu KOVO. Odešel člověk, který byl odborářem tělem i duší, člověk, který uměl bojovat, ale i pochopit a odpustit. František Zbraněk, spíše známý pod přezdívkou „Franta Rámus“, zůstane navždy zapsáno v historii Odborového svazu KOVO. Čest jeho památce. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

KOVÁK číslo 32 — 27. září 2007/příloha

Právní servis

Jde o nerovné zacházení se zaměstnanci? Mgr. VLADIMÍR VAŠEK, právník Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice

Zaměstnavatel má jistě právo určit, koho potřebuje na práci přesčas. Pokud ale vybírá stále jednu skupinu nebo určité zaměstnance, jak se to u nás děje, svým způsobem jim umožňuje přivýdělek, a tím vlastně ty vybrané zvýhodňuje. Je to možné považovat za nerovné zacházení a znevýhodňování těch nevybíraných? K. Č., SoběslavMám dotaz: Může nám zaměstnavatel toto nařídit a na základě jakého zákona nebo předpisu? Je povinností zaměstnavatele nám v tomto případě přispívat na zakoupení takového oděvu a jakou částkou? J. K., Praha

K tomuto dotazu je nutné provést výklad základních pojmů v oblasti rovného zacházení, včetně jejich právní úpravy. Princip rovného zacházení a zákaz diskriminace patří k obecným a základním zásadám zákoníku práce a pracovněprávních vztahů. Původní podrobná úprava zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace, včetně způsobu, jakým se lze v těchto případech domáhat nápravy, nebyla novým zákoníkem práce od 1. 1. 2007 (na rozdíl od úpravy bývalého zákoníku práce) převzata. Nový zákoník práce uvádí nyní úpravu těchto institutů jen v omezeném rozsahu, protože se předpokládalo přijetí speciálního zákona, tzv. antidiskriminačního zákona. K jeho přijetí však dosud nedošlo. Zákoník práce tak vychází z obecného principu rovného zacházení zaměstnavatele se všemi zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace - tj. zvýhodnění, či znevýhodnění z důvodů spočívajících v uvedených diskriminačních znacích, které odpovídají těmto dokumentům: - článku 3 Listiny základních práv a svobod; - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 111, o zákazu diskriminace v zaměstnání a povolání; - platným směrnicím Evropských společenství, kdy se jedná zejména o: ● Směrnici Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy; ● Směrnici Rady 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy; ● Směrnici Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ; ● Směrnici Rady 2000/78/ES, která stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání; ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES; Podle uvedených dokumentů jde o tyto obecně uznávané diskriminační znaky, podle kterých by zaměstnavatel neměl mezi zaměstnanci rozlišovat, a to pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, rod, jazyk, zdravotní postižení, věk, náboženství či víra, majetek, manželský a rodinný stav, povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo v politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.

Princip rovného zacházení však nemůže platit vždy a ve všech případech. O nerovný přístup a diskriminaci se však v žádném případě nejedná, pokud důvody k rozlišování mezi zaměstnanci spočívají v jiných skutečnostech, než jsou zákonem vymezené diskriminační znaky. Těmito jinými důvody a skutečnostmi jsou například kvalifikace, pracovní zařazení či pracovní pozice, délka praxe, pracovní podmínky jednotlivých pracovišť, výsledky práce a jejich přínos pro zaměstnavatele a celková doba trvání zaměstnání zaměstnance u zaměstnavatele. Jinými slovy o diskriminační jednání zaměstnavatele by se jednalo pouze tehdy, pokud by bylo prováděno a rozlišování mezi zaměstnanci činěno z důvodů spočívajících v uváděných diskriminačních znacích, tj. například z důvodů národnostního původu, jiné barvy pleti nebo příslušnosti k určitému politickému smýšlení apod.

Trénuju, Marie, zítra jdu k šéfovi na kobereček skládat účty...

Pokud by se tato souvislost neprokázala, naopak by zaměstnavatel prokázal rozlišování mezi zaměstnanci na základě jiných skutečností než uváděných diskriminačních znaků (například podle kvalifikace, délky praxe či výsledků práce zaměstnanců a jejich přínosu pro zaměstnavatele), bez jakéhokoliv porušení stávajících pracovních smluv uzavřených se zaměstnanci, jeho postup by nebyl diskriminační. Na dotazy, jak bude postupováno a jak bude případ řešen podle nového antidiskriminačního zákona, je zapotřebí počkat až do jeho úplného schválení, neboť vývoj a proces jeho přijetí nelze do budoucna pro rozpory mezi jednotlivými zákonodárci předvídat.

VÝVOJ INFLACE V SRPNU 2007 LUBOMÍR HANUŠ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejichž čele je osoba v pracovním poměru a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v srpnu 2007 proti stejnému období minulého roku hodnotu

102,3 a od počátku roku 2007 102,0 procent. Odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) Eurostatu pro eurozónu za srpen 2007 je 1,8 procenta.

I


PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008 (IV.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

4. INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY Z hlediska institucionálních sektorů došlo k výraznému meziročnímu zlepšení finančních výsledků v sektoru pod zahraniční kontrolou. Podniky v tomto sektoru (s výjimkou zaměstnanosti) měly převažující podíl na výsledcích průmyslu, když dosáhly na celkových výnosech a nákladech 60 %, na výkonech 61 %, na účetní přidané hodnotě 55,4 % a na hrubém zisku 58,6 %. U většiny sledovaných finančních ukazatelů byly jejich výsledky lepší než v sektoru soukromých podniků národních. V podnicích se 100 a více zaměstnanci roste dlouhodobě zaměstnanost pouze v sektoru pod zahraniční kontrolou. Jejich úroveň produktivity práce se vzdálila soukromým podnikům národním, kde je cca o 40 % nižší (rozdíl se meziročně zhoršil o 2 procentní body). 5. KOVOPRŮMYSL Výsledky podniků kovoprůmyslu plně korespondují s vývojem jak průmyslových podniků celkem, tak podniků působících ve zpracovatelském průmyslu. Pokud jde o souhrnné ukazatele za kovoprůmysl, je zapotřebí vzít na zřetel, že mezi jeho průmyslové podniky je započítáno i odvětví výroby pryžových a plastových výrobků.

Pro potřeby porovnání mzdového vývoje a produktivity práce z přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu jsou k dispozici samostatné tabulky. Všechny použité vybrané ukazatele byly přepočteny na měsíční hodnoty z Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2006 a týkají se podniků se 100 a více zaměstnanci. Analýza však neobsahuje ukazatel mzdové náklady. Proto je pro porovnání s vývojem produktivity práce použit jako náhradní ukazatel „měsíční osobní náklady na jednoho zaměstnance“. Vývoj tohoto ukazatele by měl s menšími odchylkami procentuálně souhlasit s „měsíčními mzdovými náklady na jednoho zaměstnance“. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že právě tak není v podkladovém materiálu MPO zveřejňována průměrná nominální mzda podniků se 100 a více zaměstnanci, proto je pouze pro orientační porovnání použita ze stejného materiálu průměrná nominální mzda podniků s 20 a více zaměstnanci. Ani zde by ale nemělo v procentuálním vyjádření dojít k výraznějšímu odchýlení. Vzhledem k tomu, že v některých odvětvích kovoprůmyslu nastal v roce 2006 výrazný meziroční nárůst průměrné měsíční produktivity práce z PH, ovšem díky nízké výpočtové základně z roku 2005, obsahují předkládané tabulky pro zvýšení objektivnosti porovnání ukazatelů v několika časových horizontech. (Zbytek tabulek vztahujících se k tomuto dílu bude pro jejich veliký rozsah otištěn v příštím čísle.)

Měsíční průměrné hodnoty DH - Výroba pryžových a plastových výrobků

průměrná mzda (v Kč) inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) produktivita práce z PH (v Kč) osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) osobní náklady/PH (v %) průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob)

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03 2005/04 2006/05

15 680

16 118

16 979

17 477

971 2179 52 493 23 403 44,60 41 501

1095 2275 51 156 24 623 48,10 44 464

1234 2547 53 085 25 711 48,40 47 988

102,8 102,7 102,6 108,5 116,2 110,4 103,2

105,3 101,7 101,2 112,8 104,4 97,5 105,2

102,9 102,4 102,4 112,7 112,0 103,8 104,4

104,9

895 1876 47 537 22 680 47,70 39 469

18 329 100,0 102,8 1433 3087 58 314 27 063 46,40 52 936

105,1

107,1

107,9

110,3

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

16 926

18 158

19 534

19 920

1416 2520 45 663 25 653 56,20 55 185

1619 3757 68 451 29 499 43,10 54 883

1489 3339 64 354 28 701 44,60 51 882

107,3 102,7 104,7 93,1 119,8 138,4 107,6

107,6 101,7 100,3 114,3 149,1 149,9 115,0

102,0 102,4 103,7 92,0 88,9 94,0 97,3

106,2

1521 2104 32 990 23 844 72,30 63 790

21 150 100,0 107,3 1635 3847 75 102 31 914 42,50 51 222

86,5

99,5

94,5

98,7

116,1 121,2 109,9 105,3

27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků

průměrná mzda (v Kč) inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) produktivita práce z PH (v Kč) osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) osobní náklady/PH (v %) průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) II

2005/04 2006/05

109,8 115,2 116,7 111,2


28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)


2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

14 529

15 561

16 867

17 573

1254 1993 36 042 22 677 62,90 55 299

1377 2165 38 089 24 217 63,60 56 847

1625 2606 40 560 25 291 62,40 64 242

107,1 102,7 105,5 103,5 106,7 110,4 107,0

108,4 101,7 102,4 109,8 108,6 105,7 106,8

104,2 102,4 100,6 118,0 120,4 106,5 104,4

103,0

1212 1867 32 650 21 197 64,90 57 189

18 101 100,0 107,1 1772 2909 43 791 26 677 60,90 66 435

96,7

102,8

113,0

103,4

109,0 111,6 108,0 105,5

DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

průměrná mzda (v Kč) 15 463 inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) 2733 účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) 3971 produktivita práce z PH (v Kč) 32 829 osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) 22 593 osobní náklady/PH (v %) 68,80 průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) 120 979

16 553

17 873

18 390

3114 5945 51 191 26 815 52,40 116 124

107,0 102,7 105,1 97,7 113,6 124,4 106,9

108,0 101,7 101,2 112,2 131,2 129,8 111,0

102,9 102,4 101,5 103,9 100,4 96,6 100,0

103,9

2670 2996 4513 5922 40 848 53 004 24 163 26 812 59,20 50,60 110 484 111 730

19 110 100,0 107,0 3407 6756 57 423 28 957 50,40 117 657

91,3

101,1

103,9

101,3

109,4 113,6 112,2 108,0

DK - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených


2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

15 681

16 434

17 602

18 627

2195 3001 31 475 23 020 73,10 95 347

2375 3561 37 119 24 755 66,70 95 929

2617 3840 38 320 26 121 68,20 100 199

104,8 102,7 104,3 104,1 111,4 114,5 107,0

107,1 101,7 104,1 108,2 118,7 117,9 107,5

105,8 102,4 104,1 110,2 107,8 103,2 105,5

106,6

2109 2693 27 485 21 519 78,30 97 982

19 848 100,0 104,8 2901 4459 43 203 28 114 65,10 103 198

97,3

100,6

104,5

103,0

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

13 941

15 036

16 066

17 701

92 169 34 677 18 936 54,60 4876

120 120 20 346 20 388 100,20 5894

159 307 42 748 22 186 51,90 7186

184 126 16 758 24 457 145,90 7534

18 668 100,0 107,9 213 238 28 270 25 272 89,40 8422

107,9 102,7 104,0 130,4 71,0 58,7 107,7

106,9 101,7 108,3 132,5 255,8 210,1 108,8

110,2 102,4 103,0 115,7 41,0 39,2 110,2

115,8 188,9 168,7 103,3

120,9

121,9

104,8

111,8

110,9 116,1 112,7 107,6

30 - Výroba kancelářských strojů a počítačů


2005/04 2006/05 105,5

31 - Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených


2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

14 752

15 635

16 572

16 913

1475 2561 37 402 21 536 57,60 68 470

1687 2844 38 641 22 916 59,30 73 593

1771 2845 38 449 23 936 62,30 73 983

106,0 102,7 103,2 104,4 117,6 116,6 103,4

106,0 101,7 100,4 114,4 111,1 103,3 106,4

102,1 102,4 104,4 105,0 100,0 99,5 104,5

106,9

1413 2177 32 082 20 822 64,90 67 857

18 084 100,0 106,0 1935 3065 40 650 25 661 63,10 75 391

100,9

107,5

100,5

101,9

109,3 107,7 105,7 107,2

III


32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů


2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

16 314

16 727

17 961

19 357

482 1098 52 793 23 189 43,90 20 789

580 1246 53 476 24 891 46,50 23 308

627 975 42 032 27 014 64,30 23 201

102,5 102,7 104,6 93,1 84,0 95,9 106,3

107,4 101,7 106,0 120,3 113,5 101,3 107,3

107,8 102,4 102,6 108,1 78,3 78,6 108,5

105,1

518 1307 55 043 21 815 39,60 23 737

20 340 100,0 102,5 702 1296 52 530 28 447 54,20 24 672

87,6

112,1

99,5

106,3

112,0 132,9 125,0 105,3

33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

14 564

15 659

16 947

18 019

318 502 31 197 19 753 63,30 16 086

326 529 34 892 21 496 61,60 15 173

364 590 37 762 23 287 61,70 15 624

427 743 44 363 25 509 57,50 16 756

19 290 100,0 107,5 504 850 45 931 27 250 59,30 18 499

107,5 102,7 105,4 102,5 105,4 111,8 108,8

108,2 101,7 104,5 111,7 111,5 108,2 108,3

106,3 102,4 104,5 117,3 125,9 117,5 109,5

118,0 114,4 103,5 106,8

94,3

103,0

107,2

110,4

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

průměrná mzda (v Kč) 14 993 inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) 2341 účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) 4155 produktivita práce z PH (v Kč) 36 911 osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) 20 797 osobní náklady/PH (v %) 56,30 průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) 112 556

15 802

16 858

17 580

3009 4689 38 604 24 772 64,20 121 474

105,4 102,7 103,9 102,6 103,7 105,8 104,7

106,7 101,7 102,5 116,1 115,8 106,7 107,0

104,3 102,4 104,0 107,8 94,0 92,7 106,3

106,5

2403 2790 4308 4987 39 046 41 661 21 781 23 305 55,80 55,90 110 326 119 711

18 724 100,0 105,4 3354 5449 42 907 26 408 61,50 126 984

98,0

108,5

101,5

104,5


2005/04 2006/05 107,1

DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 2005/04 2006/05

111,5 116,2 111,1 106,6

34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů


2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

17 915

19 151

20 356

21 396

2222 5262 63 292 26 729 42,20 83 138

2488 6022 69 139 28 558 41,30 87 105

2847 6620 70 291 30 228 43,00 94 176

106,9 102,7 103,5 109,6 110,6 107,0 106,0

106,3 101,7 103,4 112,0 114,4 109,2 106,8

105,1 102,4 103,2 114,4 109,9 101,7 105,8

105,7

2027 4757 59 153 25 210 42,60 80 415

22 620 100,0 106,9 3260 7899 78 794 32 515 41,30 100 247

103,4

104,8

108,1

106,4

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

16 199

16 988

18 706

19 799

460 569 28 008 22 645 80,90 20 309

453 682 37 122 24 680 66,50 18 365

444 666 39 920 26 643 66,90 16 671

468 594 35 307 27 817 78,80 16 824

20 981 100,0 104,9 506 642 37 723 29 706 78,70 17 025

104,9 102,7 107,2 98,5 119,9 132,5 109,0

110,1 101,7 104,1 98,0 97,7 107,5 108,0

105,8 102,4 103,5 105,4 89,2 88,4 104,4

108,1 108,1 106,8 106,8

90,4

90,8

100,9

101,2

114,5 119,3 112,1 107,6

35 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

průměrná mzda (v Kč) inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) produktivita práce z PH (v Kč) osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) osobní náklady/PH (v %) průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) IV

2005/04 2006/05 106,0


NĚMECKÉMU PRŮMYSLU CHYBÍ DESETITISÍCE INŽENÝRŮ. NA VINĚ JE POKRAČUJÍCÍ KONJUNKTURA I NEDOSTATEK STUDENTŮ Podle nedávno zveřejněného průzkumu Spolku německých inženýrů bylo ve druhém čtvrtletí letošního roku neobsazeno asi 24 000 inženýrských míst - o čtyři procenta více, než v prvním kvartále a o 30 procent více, než v roce 2006. Nedostatkem těchto odborníků trpí především výroba automobilů a strojů, uvedl německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung 2. září.Lidi s inženýrským vzděláním shánějí usilovně nejen malé a střední podniky, ale i velké koncerny jako Continental nebo Robert Bosch, jež mají přece jen větší možnosti zlákat je vyššími platy. Výjimečné nejsou prémie, které vedení podniků vyplácí zaměstnancům za získání každého nového inženýra.Na vině za tento stav je podle odborníků i nedostatečný zájem mladé generace o studium technických oborů. Situaci komplikuje

i malý počet studentek na technických fakultách, které se jinak v souhrnu početně vyrovnají mužům na všech vysokých školách, ale které se převážně orientují na humanitární obory. Například na jazykovědně a kulturně zaměřených fakultách tvoří ženy 85 procent všech posluchačů. A z téměř 40 000 absolventů inženýrských oborů v roce 2005 bylo jen necelých 9000 žen.Přitom průměrný roční výdělek inženýra ve vedoucí funkci s více než desetiletou praxí je 150 000, s pěti až desetiletou 118 000 euro. Inženýři ve výzkumu a vývoji pobírají v první kategorii 65 000, v druhé 59 000 a s dvou až pětiletou praxí 51 000 euro ročně. Technici ve výrobě mají příjem 44 000 (s praxí nad deset let), 40 000 (5 - 10 let) a 39 000 euro (2 - 5 let praxe). JAN HÁLA

ELEKTRONIKA V NĚMECKU NA VZESTUPU RŮST VÝROBY BRZDÍ NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ Prudký rozmach elektroprůmyslu ve Spolkové republice, jehož obrat stoupl v loňském roce o 8,5 procenta a letos by měl dále vzrůst o šest a v příštím roce o pět procent, je brzděn nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Počet pracovníků tohoto druhého největšího hospodářského odvětví v Německu se sice v tomto roce zvýší o přibližně 10 000 na 812 000 a možná i na 815 000, ale to nestačí potřebám a tempu rozvoje. V deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung na to upozornil hlavní jednatel

Svazu podnikatelů v elektroprůmyslu Gotthard Grass. Chybí zejména inženýři a také kvalifikovaní dělníci. Německý elektroprůmysl proto v uplynulých letech zřídil četné továrny v zahraničí, v nichž v současné době pracuje již na 600 000 lidí. Obzvláště slibnými trhy se pro tento sektor jeví Rusko a zejména Čína, která je dnes nejen největším odběratelem, ale dokonce i největším producentem v branži. (jh)

ŠPANĚLSKÝ KOVOPRŮMYSL: ŠVÝCARSKÝ PROJEKT INCLUSO ROSTE VÝROBA I ZAMĚSTNANOST POMÁHÁ MIGRANTŮM Španělský kovoprůmysl potřebuje další pracovní síly, konstatoval nedávno týdeník LA CLAVE. Jeho volání po dalších pracovnících potvrdila i čerstvá statistika Confemetalu, svazu zaměstnavatelů v tomto resortu, podle níž zaměstnanost stoupla v roce 2006 o 3,1 procenta na celkem 1 227 200 osob. Nejvíce - celkem 372 400 - lidí pracuje v odvětví kovových tovarů, 244 300 ve výrobě strojů a zařízení, 221 800 ve výrobě motorů, 127 200 v hutnictví, 92 600 ve výrobě elektrických strojů, 74 900 ve výrobě dopravních prostředků, 37 800 ve výrobě přesných přístrojů (kde loni vzrostla zaměstnanost o rekordních 16,6 procenta), 37 200 v elektronickém sektoru a 19,1 procenta ve výrobě kancelářských strojů. (jh)

Curyšská organizace Caritas zahájila 22. září v rámci svého podpůrného programu projekt Incluso zaměřený na integraci mladých cizinců na základě jejich vzdělávání včetně zařazování do učebního poměru, Jak informoval švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, Incluso zprostředkovává mentory, kteří mají dohlížet na své svěřence po dobu jednoho roku ve škole a být jim nápomocni i při hledání učebního místa. Pro tento projekt hledá Caritas vhodné zájemce z okolí Curychu a Winterthuru, kteří jsou ochotni pomáhat migrantům při získávání kvalifikačních předpokladů pro vstup na trh práce. (jh)

VOLKSWAGEN SE BRÁNÍ DIKTÁTU PORSCHE Spor mezi zaměstnanci automobilky Volkswagen a předsedou představenstva Porsche Wendelinem Wiedekingem nabývá na ostrosti, neboť ve hře jsou mj. i mzdy na základě vlastní tarifní smlouvy. Odborový svaz IG Metall byl nucen dokonce pohrozit Wiedekingovi „velkým konfliktem kvůli útoku na smlouvu o domácích tarifech VW“ a přehlížení práva pracujících na spolurozhodování. „Kdo toto zpochybňuje, musí počítat se značným odporem zaměstnanců,“ zdůraznil šéf IG Metall v Dolnosasku Hartmut Meine. Odborový svaz tak reagoval na hrozivé prohlášení Wiedekinga, že se při převzetí Volkswagenu Porschem ve Wolfsburku „musí něco změnit“. Šéf Porsche pobouřil odboráře i dalším neomaleným výrokem, že ve Volkswagenu „nebudou žádné svaté krávy, protože nejsou ani u Porsche“, čímž měl na mysli právě výše zmíněné vyýdobytky kováků ve Wolfsburku. Omezení těchto nároků vyplývá z nové organizační struktury, neboť Porsche Holding SE po získání většiny podílů VW chce změnit tuto automobilku v pouhý dílčí koncern Holdingu. Jak upozornil 8. září list Frankfurter Allgemeine Zeitung, Wiedeking je přesvědčen, že Holding Porsche SE jako hlavní akcionář Volkswagenu má nyní právo rozhodovat o nové struktuře a z toho odvozených změnách i o postavení podnikové rady. Na postoj hlavy Holdingu SE reagoval Meine slovy, že „Wiedeking by se měl starat o výrobu aut a ne o tarifní smlouvy kováků ve Volkswagenu“. JAN HÁLA

NA SLOVENSKU SE STAVÍ NOVÝ ZÁVOD Závod na zpracování starých vozidel a kovového odpadu v Hliníku nad Hronom staví společnost ŽP Eko QELET. Výstavbu zahájila letos na jaře a uvedení do provozu chystá v roce 2008. Jak informoval časopis slovenských kováků Priority, závod, budovaný na ploše čtyř hektarů, bude zhodnocovat kovový odpad při jednosměnném provozu a roční produkci 92 000 tun. Moderní technologický proces, dodaný z Itálie, bude třídit kovy, plasty, gumu, sklo a následně je shromažďovat před jejich dalším zhodnocením. Získaný ocelový šrot bude pak sloužit jako surovina pro Železárny Podbrezová, kde se v elektrické obloukové peci přemění na finální produkt - bezešvé ocelové trubky. Výstavba závodu si vyžádá investici v hodnotě téměř 500 miliónů slovenských korun, jež budou hrazeny jednak z úvěru, jednak z vlastních zdrojů ŽP Eko QELET a jednak i z příspěvku z Recyklačního fondu. Společnost bude ve svých 15 provozovnách na západním a středním Slovensku zabezpečovat sběr starých vozidel a autovraků, které bude dodávat do Hliníku nad Hronom ke zpracování. V závodě nalezne práci 25 lidí. (jh)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LV.) Významným strojírenským centrem v Čechách se zhruba od druhé poloviny 19. století stávala Plzeň. Měla k tomu příznivé podmínky - zeměpisnou polohu, železniční, silniční i poštovní spojení, stejně jako mnohaleté obchodní styky nejen tuzemské, ale také zahraniční. V městě i jeho blízkém okolí se v minulosti rozvinula řemeslná výroba, například zpracování železa a různých kovových předmětů. „Město Plzeň samo zakládá roku 1678 železnou huť v Horomyslicích... na Rokycansku a Rožmitálsku...,“ uvádí se ve spisku znalce kovoprůmyslu Jindřicha Chylíka Plzeňský průmysl, Plzeň 1914. V první polovině 19. století existovalo v Plzni jen několik podniků (spíše větších dílen, které se zabývaly výrobou kovového zboží); například v roce 1836 bylo v Plzni po jednom jehlaři, cínaři a mečíři a 7 hřebíkářů (podle J. Chylíka, Plzeňský průmysl), někdy se uvádí i 1 hamerník. O malém zastoupení kovořemesel ve městě svědčí skutečnost, že kolem roku 1848 představovala v Plzni jen 2,58 procenta všech řemesel a povolání (M. Bělohlávek, Plzeň ve 40. letech 19. století, sborník Minulostí Západočeského kraje, č. 1, Plzeň 1962). Vlastní rozvoj Plzně jako nového průmyslového centra začíná od 50. let 19. století především v souvislosti s postupujícím rozvojem těžby kamenného uhlí v plzeňské pánvi a zakládáním dalších železnic. Tak 14. července 1862 „o jedné hodině odpoledne lokomotiva Plzeň, pozdravována davy nadšených obdivovatelů, ohlásila hvizdem píšťaly svůj první vjezd do plzeňského nádraží“. Později byla (roku 1868) otevřena dráha do Českých Budějovic a postupně v letech 1872 - 1874 vznikl v Plzni významný železniční uzel, umožňující rozmach průmyslu v tamní oblasti (V. Jíša, Škodovy závody 1859 - 1965, Praha 1969). Velký průmysl byl v Plzni zakládán většinou bohatšími řemeslníky, obchodníky a technickými odborníky českými a německými. Tak v roce 1862 založil strojírnu Anastasius Pilz, roku 1865 vznikla továrna na hřebíky majitelů Gutmanna a Kafky, od roku 1867 působila strojírna bratří Bellanů, roku 1873 zřídili vál-

KŘÍ A K V Ž O Ž V Í KA KŘ Divadlo se má dělat pořádně ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český divadelní režisér Jan Grossman (1925 - 1993). Působil například ve Státním divadle v Brně, v D24, v Laterně magice a v Divadle na Zábradlí. Několik let pracoval v zahraničí - v Německu, Švýcarsku, Rakousku či Nizozemsku. Typickými postupy jeho režií jsou zkratka, náznak, metafora, kontrast a důkladně promyšlená ostře pointovaná gradace, s cílem odhalit nové úhly pohledu na inscenované dílo. (jk) Vyluštění z Kováku č. 31/2007 (výrok Stendhala): Člověk hluboce ovládaný strachem... se nemůže smát tomu, co slyší. 4

covnu železa Schwarz a Beck. Roku 1859 přenesl do Plzně hrabě Waldstein svoji strojírnu (založena již roku 1856 v Sedlci u Plzně) a zahájil výstavbu nového podniku, sestávajícího z kovárny, kotlárny, truhlárny a vlastní strojírenské dílny. Sem 15. prosince 1866 nastoupil jako ředitel český inženýr a budoucí samostatný podnikatel Emil rytíř Škoda (1839 1900). O tři roky později - 12. června 1869 -

Nádvoří Škodovy strojírny v 80. letech 19. století

Škoda plzeňskou Waldsteinovu strojírnu zakoupil a stal se jejím výhradním vlastníkem; proto bývá zmíněná (původně) Waldsteinova strojírna označována za kolébku později proslulé Škodovky (poznámka autorky). Podle prodejní a kupní smlouvy hrabě Arnošt Waldstein-Vartenberk prodává Emilu rytíři Škodovi a tento od zprvu jmenovaného kupuje strojírenský tovární závod č. p. 330, ležící na Říšském předměstí v Plzni, se všemi k němu přináležejícímí pozemky... se vším příslušenstvím, ku dni 30. září 1868 v závodě se nalézajícími obráběcími stroji, strojovým materiálem a zásobami, tak jak vše stojí a leží a jak bylo vlastněno nebo mohlo být... vlastněno včetně všech aktivních a pasivních po-

hledávek osobám dalším...“ (V. Jíša, Škodovy závody). Prostředky na koupi - více než 167 000 zlatých - získal Škoda z dědického podílu po matce, za přispění svého strýce Josefa Škody, známého vídeňského lékaře, a částečně i z věna své manželky Hermíny, rozené Hahnenkammové, dcery majitele povoznictví aj. podniků (V. Jíša, Škodovy závody). Emil Škoda byl energický, odborně zdatný a přičinlivý majitel, který uměl využít příznivé situace a svůj podnik stále rozšiřoval a zdokonaloval. Nejprve zakoupil cihelnu (v Doudlevcích u Plzně), ve strojírně modernizoval zařízení, investoval do stavební činnosti. Například v roce 1871 přibyla nová slévárna, o rok později byla zahájena velkorysá přestavba strojírny a rozšíření jejího provozu. Jak ve své práci zmiňuje V. Jíša, bylo nad původně přízemním objektem strojírny přistavěno první poschodí, přestavbou montážní budovy a jejím spojením s původní tovární budovou vznikla jednoposchoďová pracovní prostora pro jednotlivé pracovní úkony. Další slibný rozmach výroby sice nakrátko přerušila hospodářská krize v 70. letech 19. století, ale Škodova strojírna nebyla tolik postižena jako jiné závody. Podařilo se jí odvrátit úplné zastavení provozu (i když musel být částečně omezen - poznámka autorky), a to především získáním objednávek na pivovarská a cukrovarská zařízení v Rusku. Prozíravé vedení podniku, jeho finanční zajištění, přestavba a modernizace spolu s vyřazením konkurence - to vše vytvářelo předpoklady pro budoucí prosperitu Škodovky. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

Na setkání jihočeských kováků se živě diskutovalo

Recommend Documents