MĚSTSKÝ ÚŘAD ROSICE Odbor sociální Palackého nám. 13, 665 01 Rosice pracoviště Žerotínovo nám.1, 665 01 Rosice
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ MĚSTSKÝM ÚŘADEM V ROSICÍCH
2
OBSAH Úvod
3
1. Místní a časová dostupnost
4
2. Prostředí a podmínky
5
3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí
6
4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí
7
5. Přijímání a zaškolování
8
6. Profesní rozvoj zaměstnanců
9
7. Prevence
11
8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu
12
9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte
12
10. Kontrola případu
13
11. Rizikové a nouzové situace
16
12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí
17
13. Vyřizování a podávání stížností
18
14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty
20
3
Úvod Povinnost orgánů sociálně právní ochrany dětí řídit se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality, stanoví § 9a odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Konkrétní standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí jsou definovány v příloze č. 1 k vyhlášce č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Účelem standardizace je sjednocení postupů v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí, zajištění jednotného přístupu ke klientům, nastavení procesů řízení kvality a její srovnatelné úrovně. Standardizace výkonu sociálně-právní ochrany ustanoví závazné postupy pro přijímání opatření, povede k profesionálnímu rozvoji pracovníků odboru sociálního MěÚ Rosice a k využívání moderních metod sociální práce. Zajištění dostatečného personálního obsazení a úrovně technického a prostorového vybavení, přiměřeného náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu MěÚ Rosice, bude mít zásadní význam pro dosažení vyšší efektivity a kvality práce v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Standardy kvality při poskytování sociálně-právní ochrany dětí městským úřadem v Rosicích vychází kromě platné legislativy také z vlastní praxe orgánu sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Rosice, metodické podpory Krajského úřadu Jihomoravského kraje a výstupů projektu „Zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany dětí městským úřadem v Rosicích“, registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.03/C2.00054.
4
1. Místní a časová dostupnost Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „vyhláška č. 473/2012 Sb“): 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen "cílová skupina"). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.
1a Odbor sociální Městského úřadu Rosice (dále jen „odbor sociální“) zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti, kterou tvoří správní obvod Městského úřadu Rosice. Městský úřad Rosice vykonává působnost obecního úřadu obce s pověřeným obecním úřadem a současně také působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Správním obvodem působnosti obecního úřadu obce s pověřeným obecním úřadem i úřadem obce s rozšířenou působností je území obcí Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Lukovany, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rosice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. Adresa úřadu: Městský úřad v Rosicích, Palackého nám. 13, 66501 Rosice u Brna Telefon: 546 492 111 546 492 119 (fax) WWW: http://www.rosice.cz E-mail:
[email protected] ID datové schránky: 6abbzec Výkon sociálně právní ochrany dětí (SPOD) je v souladu s Organizačním řádem Městského úřadu Rosice zabezpečován prostřednictvím odboru sociálního, který sídlí na adrese Žerotínovo nám. 1, 66501 Rosice u Brna, v prostorách budovy zámku, přízemí, kanc. č. 100, 101, 102, 103. Telefon : 546 492 120 E-mail:
[email protected] Kontakty na jednotlivé pracovníky odboru sociálního (tel. čísla, e-mailové adresy), informace o činnosti odboru a rozsah zabezpečovaných kompetencí v rámci výkonu SPOD, jsou uvedeny na webových stránkách úřadu (/http://www1.rosice.cz/odbor-socialni/os1004/p1=1003). 1b Pracovní doba – odbor sociální : Pondělí, středa: 6:30 – 11:30, 12:00-17:00 Úterý: 6:30-11:30, 12:00-14:30 Čtvrtek: 6:30-11:30, 12:00-14:00 Pátek: 6:30-12:00
5
Úřední hodiny – odbor sociální: Pondělí: 8:00 - 11:30, 12:30 - 17:00 Středa: 8:00 - 11:30, 12:30 - 17:00 Mimo úřední hodiny mají klienti možnost dohodnout schůzku s konkrétním pracovníkem telefonicky, příp. e-mailem. V pracovní době je zajištěna přítomnost min. 1 pracovníka na pracovišti. V případě plánované nepřítomnosti pracovníka je na jeho e-mailové adrese zadáno upozornění s odkazem na zastupujícího kolegu, na kterého je také přesměrováno telefonní číslo. Mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost na základě uzavřené dohody o výkonu pracovní pohotovosti mezi zaměstnavatelem a pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Výkon pohotovosti OSPOD je podrobněji upraven pokynem tajemníka č. P 1/2014. Dohoda o výkonu pohotovosti je uzavírána opakovaně, vždy na období jednoho měsíce, obsahuje údaje o termínech a místech výkonu pohotovosti jednotlivých pracovníků. Tyto údaje včetně telefonního čísla, na kterém je pracovník vykonávající pracovní pohotovost dostupný, jsou poskytovány orgánům Policie ČR a Okresnímu soudu Brno-venkov. Pro pracovníky OSPOD, vykonávající pracovní pohotovost, je umožněn nepřetržitý přístup na pracoviště a ke služebnímu vozidlu.
2. Prostředí a podmínky Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. 2b Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. 2c Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen "klient"), zejména s ohledem na potřeby dětí. 2d Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.
2a Uspořádání kancelářských prostor odboru sociálního je uzpůsobeno pro realizaci jednání s ohroženými dětmi a rodinami. V příloze č. 1 tohoto dokumentu je vyznačeno schéma uspořádání jednotlivých kancelářských prostor, prostor určených pro klienty a hygienického zázemí. V každé z kanceláří č. 100, č. 101 a č. 102 se nachází pracoviště 2 sociálních pracovníků. V kanceláři č. 101 je vyčleněn prostor určený dětem, kde se děti mohou zabavit po dobu jednání rodičů se sociálním pracovníkem. Dohled nad dítětem zajišťuje po dohodě další pracovník OSPOD. Očistu, případně dezinfekci pomůcek a hraček zabezpečuje pracovnice úklidu dle potřeby, na základě upozornění ze strany pracovníků OSPOD. K pořádání případových konferencí, případně v mimořádných situacích jako komunikační místnost, je využívána zasedací místnost umístěná ve druhém patře budovy zámku. Městský
6
úřad Rosice má nastaven elektronický rezervační systém, který jednotlivým pracovníkům umožňuje místnost rezervovat na konkrétní datum a čas. 2b, 2c Odbor sociální disponuje potřebným materiálním vybavením s ohledem na výkon sociálně právní ochrany – jednotlivá pracoviště jsou vybavena výpočetní technikou, internetovým připojením, přístupem k multifunkčním tiskárnám, telefonním přístrojem. Výlučně pro výkon SPOD je vyčleněno jedno služební vozidlo, v případě potřeby lze zajistit další služební vozidla úřadu, a to prostřednictvím rezervačního systému. Cestovní příkaz schvaluje přímý nadřízený pracovníka, příp. jeho zástupce. Pro případ, kdy nebude k dispozici žádné služební vozidlo, je dohodnuto s dalšími odboru úřadu, že bude ze služební cesty odvoláno vozidlo, které se nachází nejblíže sídlu úřadu (tato informace je dohledatelná pomocí systému T-cars). Pro výkon SPOD mimo pracoviště je výlučně pro potřeby OSPOD k dispozici notebook s přenosnou tiskárnou, 2 fotoaparáty, mobilní telefon, dětské autosedačky. Další záznamovou techniku – videokameru, diktafon – lze zajistit na základě dohody s odborem správy majetku MěÚ Rosice. O zapůjčení a navrácení materiálního vybavení vyčleněného pro práci OSPOD mimo pracoviště jednotliví pracovníci informují vedoucí odboru, příp. zástupce vedoucí. 2d Pracovníci OSPOD využívají toalety pro zaměstnance úřadu, které se nachází na každém patře pracoviště. Na základě žádosti pracovníků zajišťuje vedoucí odboru pro jejich potřeby dezinfekční prostředky – antibakteriální gely, ubrousky, ochranné rukavice, návleky na obuv. Pro případ ohrožení pracovníka ze strany klienta, je dohodnutá spolupráce s Městskou policií, na kterou mají všichni pracovníci telefonický kontakt. Při jednání s problémovým klientem a při provádění šetření v terénu jsou vždy přítomni 2 pracovníci. Pracovníci jsou pravidelně proškolováni v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, školení zabezpečuje pracoviště krizového řízení.
3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. 3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné.
3a Na webových stránkách odboru sociálního, které jsou začleněny v rámci webových stránek úřadu (http://www1.rosice.cz/odbor-socialni/os-1004/p1=1003) jsou zveřejněna vnitřní pravidla a postupy vytvořené za účelem naplnění standardů kvality sociálně-právní ochrany při jejím poskytování. V centrálním prostoru pro klienty v přízemí budovy zámku je v pracovní době klientům volně přístupný veřejný internet.
7
3b Informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany v jejích jednotlivých oblastech (náhradní rodinná péče, kuratela pro mládež, výkon kolizního opatrovnictví, SPOD v mimořádných případech atd.) jsou veřejně dostupné na webových stránkách odboru sociálního (http://www1.rosice.cz/informace-odboru/ds-1107/p1=1003), v listinné podobě jsou klientům k dispozici na pracovišti OSPOD, o této skutečnosti jsou klienti informování na nástěnce odboru.
4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 4b Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty. 4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracována oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany.
4a Počet pracovních míst a pracovních úvazků odboru sociálního je stanoven Organizačním řádem Městského úřadu Rosice ve schématu organizační struktury. Na každé pracovní místo je zpracován „Popis pracovního místa“ a „Specifikace pracovního místa“. Tyto dokumenty eviduje personalista úřadu, obsahují profil jednotlivých pracovních pozic: popis činností v rámci konkrétního pracovního místa, zařazení dle katalogu prací, platovou třídu, požadované vzdělání a dovednosti, odborné znalosti, druh zkoušky odborné způsobilosti, klíčové způsobilosti. 4b Dle údajů ČSÚ bylo k 31.12.2012 hlášeno ve správním obvodu MěÚ Rosice 4 835 osob mladších 18 let. Při využití základního kriteria - nejméně 1 pracovník na 800 dětí ve správním obvodu, splňuje OSPOD Rosice počtem 6,2 úvazku požadavek standardu na přiměřenost personálního zabezpečení. Správní obvod Městského úřadu Rosice patří do kategorie se zvýšenou mírou náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany, pro kterou je optimální rozmezí 700-900 dětí hlášených k trvalému pobytu ve správním obvodu na 1 pracovníka. 4c Oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálněprávní ochrany jsou uvedeny v „Popisu pracovního místa“, v „Popisu pracovní činnosti“
8
(tento dokument specifikuje pracovní činnost uvedenou v pracovní smlouvě), rámcově také v Organizačním řádu Městského úřadu Rosice. Klienti jsou o rozsahu povinností a oprávnění pracovníků OSPOD informování prostřednictvím materiálů k jednotlivým oblastem SPOD, zveřejněných na webových stránkách odboru nebo v listinné podobě na jednotlivých pracovištích. Pracovníci OSPOD jsou pro práci mimo pracoviště vybaveni písemným Pověřením o zařazení do systému vyrozumění (pohotovosti) pracovníků odboru sociálního MěÚ Rosice, pro řešení naléhavých situací ohrožených dětí a Oprávněním k činnostem definovaným zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Prokazují se průkazem zaměstnance obce s rozšířenou působností, na kterém jsou uvedena základní oprávnění pracovníka OSPOD. Výkon agendy SPOD není na odboru sociálním kumulován s jinými agendami.
5. Přijímání a zaškolování Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 5a Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany. 5b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 5c Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance zařazeného v v orgánu sociálněprávní ochrany a vykonávajícího sociálně-právní ochranu v právními předpisy stanovených lhůtách ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. 5d Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu. 5e Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Orgán sociálně-právní ochrany umožňuje studentům nebo jiným fyzickým osobám působit jako stážisté nebo dobrovolníci, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení.
5a Všichni pracovníci OSPOD Rosice splňují kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponují zvláštní odbornou způsobilostí pro danou pracovní činnost v souladu s vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků. 5 b,c,d Pravidla pro přijímání nových zaměstnanců má Městský úřad Rosice zpracována ve vnitřní směrnici – Pracovním řádu. Pracovní řád specifikuje vznik pracovního poměru, podmínky výběrového řízení, povinnosti zaměstnance a úředníka při vstupu do pracovního poměru, povinnosti zaměstnavatele při přijímání nového zaměstnance a úředníka. Pracovní řád také definuje povinnost personalisty a příslušného vedoucího odboru v průběhu zkušební doby zajistit proces adaptace nového zaměstnance. Proces adaptace je písemně zpracován v
9
dokumentu „Proces adaptace zaměstnance na MěÚ Rosice“. Tento dokument obsahuje údaje o zaměstnanci, cíle adaptačního procesu, hodnocení zaměstnance vedoucím odboru, hodnocení procesu adaptace zaměstnancem. Personalista v součinnosti s vedoucím odboru zajišťuje přihlášení nového zaměstnance k vykonání zkoušky odborné způsobilosti v zákonných lhůtách dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nemá úředník, který získal vzdělání ve studijních programech stanovených ve vyhlášce č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, nebo předložil rozhodnutí o uznání rovnocennosti vzdělání vydané Ministerstvem vnitra. 5e Odbor sociální umožňuje studentům absolvovat odbornou praxi na svém pracovišti a to na základě smlouvy o zajištění studentské praxe uzavřené mezi Městským úřadem Rosice a školským zařízením. Smlouva definuje podmínky realizace odborné praxe - termín a rozsah výkonu praxe, odborného garanta ze strany městského úřadu, který v průběhu praxe zajišťuje zadávání pracovních činností, kontrolu docházky a pracovního výkonu a vypracovává závěrečné hodnocení, kterým student školskému zařízení dokládá absolvování praxe. Kopie hodnocení je uložena u personalisty úřadu. O umožnění absolvování odborné praxe konkrétnímu zájemci rozhoduje tajemník úřadu po konzultaci s vedoucím odboru a personalistou úřadu, a to na základě aktuálních možností pracoviště. Administrativu spojenou s uzavřením smlouvy zabezpečuje personalista úřadu, odborného garanta stanoví tajemník úřadu. Student je po nástupu na praxi proškolen referentem krizového řízení v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborný garant zajišťuje náležité proškolení z hlediska podmínek spoluúčasti studenta při výkonu SPOD a poučení o zákonné povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s výkonem SPOD. 6. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 6a Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. 6b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 6c Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. 6d Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka.
10
6a Vedoucí odboru sociálního pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí odboru je hodnocen tajemníkem úřadu jednou ročně. Konkrétní pravidla hodnocení upravuje vnitřní směrnice Městského úřadu Rosice č. 10/2012, Hodnocení pracovního výkonu zaměstnanců. Hodnocení zaměstnanců Městského úřadu Rosice probíhá ve dvou úrovních. První úroveň tvoří „průběžné operativní“ hodnocení, které slouží k pravidelnému zjišťování kvality pracovního výkonu, k motivování zaměstnanců tuto kvalitu zvyšovat a dále k získávání podkladů pro druhou úroveň hodnocení. Druhou úroveň tvoří „souhrnné roční“ hodnocení způsobem a v rozsahu stanoveným vnitřní směrnicí, které je zpracováváno v písemné podobě. Hodnotící formuláře jsou uloženy u personalisty úřadu. Oprávnění k seznámení s obsahem hodnocení mají pouze hodnocený, hodnotitel, nadřízený hodnotitele, tajemník a personalista úřadu. Účelem hodnocení pracovního výkonu a pracovního chování je m.j.: - Určit úroveň a kvalitu pracovního výkonu a pracovního chování zaměstnance a poznat potenciál jeho výkonu. Určit, do jaké míry splňuje zaměstnanec nároky pracovního místa, vyjádřit úroveň plnění jednotlivých kritérií pracovní činnosti, zhodnotit, zda pracuje na hranici svých možností, nebo má ve výkonu rezervy, formulovat doporučení pro další činnost. - Dát zaměstnanci příležitost ke zlepšení, případně k odpovídajícímu zařazení v rámci MěÚ. Specifikovat požadavky na zlepšení jednotlivých stránek pracovního výkonu jako závěr z hodnocení a navrhnout doporučení pro zaměstnance pro příští období a současně formulovat i úkol pro zaměstnavatele v kvalifikačních aktivitách, ve zlepšení pracovních podmínek apod. - Identifikovat potřeby prohlubování případně zvyšování kvalifikace. 6b, 6c Problematika kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců Městského úřadu Rosice je upravena vnitřní směrnicí – Pracovním řádem. Plány vzdělávání eviduje personalista úřadu v osobním spisu. Plán vzdělávání obsahuje rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka, jeho cílem je definovat činnosti, které zajistí rozšíření znalostí a dovedností potřebných pro zlepšení výkonu zaměstnance. Na sestavování plánu vzdělávání jednotlivých zaměstnanců se podílí tajemník, vedoucí odboru a personalista. Povinností zaměstnanců je prohlubování své kvalifikace účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání, přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti a vzdělávání určeném vedoucím úředníkům, a to v rozsahu 18 pracovních dnů v období 3 let. Na dodržování plánu vzdělávání jednotlivých zaměstnanců dohlíží personalista ve spolupráci s vedoucím odboru. Podle potřeby a požadavků zaměstnance a organizace provádí ve spolupráci s tajemníkem a vedoucím odboru personalista úpravu plánu. 6d Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálněprávní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka – supervizora. Podmínky realizace supervize – charakter a četnost supervizích setkání, podmínky individuální supervize zaměstnanců a charakter výstupů – jsou upraveny v dohodě uzavřené mezi Městským úřadem Rosice a poskytovatelem supervize.
11
7. Prevence Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. 7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež.
7a Pracovníci OSPOD při výkonu své činnosti aktivně vyhledávají a monitorují ohrožené děti, a to formou depistáže terénu v průběhu výkonu sociálních šetření, prošetřováním provázanosti jednotlivých případů, prováděním šetření na základě obdržených podnětů, včetně anonymních. Prostřednictvím Komise pro sociálně-právní ochranu dětí jsou dále koordinovány, případně vytvářeny podmínky pro preventivní aktivity ve správním obvodu městského úřadu. 7b Na platformě Komise pro sociálně-právní ochranu dětí dochází k setkávání a vzájemné výměně informací mezi zástupci Městského úřadu Rosice, škol, organizátorů volnočasových aktivit, Policie ČR, koordinátora prevence kriminality apod. Pracovní náplní Komise pro sociálně-právní ochranu dětí je řešení aktuálních problémů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, prevence kriminality a zabezpečení vhodných volnočasových aktivit pro ohrožené děti. V případě potřeby jsou prostřednictvím vedoucí odboru sociálního s aktuálními problémy seznamováni starostové jednotlivých obcí správního obvodu na jejich pravidelných setkáních. Zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí se aktivně účastní činností Týmu pro mládež Brno-venkov, vytvořeného na základě projektu Probační a mediační služby, hlavním tématem schůzek je prevence kriminality, analýza situace v jednotlivých správních obvodech a vzájemná výměna informací, včetně nabídky programů volnočasových aktivit pro děti ze znevýhodněného prostředí. Pracovníci orgánu sociálně právní ochrany spolupracují, za účelem prevence zneužívání návykových látek, se školskými zařízeními na realizaci přednášek pro žáky základních škol. Kurátor pro mládež spolupracuje s Policií ČR při provádění preventivních akcí za účelem zabránění zneužívání alkoholických nápojů nezletilými dětmi. Účastní se také výchovných komisí na školách při řešení případů doprovázených sociálně-patologickými projevy chování dítěte. Pracovníci orgánu sociálně právní ochrany ve spolupráci se Sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi (poskytovatel služby SOS Dětské vesničky Brno – Medlánky), působí na rodiny vedené v evidenci OSPOD za účelem prevence sociálně-patologického jednání. V rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb dlouhodobě funguje m.j. pracovní
12
skupina, která ve spolupráci s pracovníky odboru sociálního zpracovává priority o realizuje potřebná opatření zaměřená na cílovou skupinu Děti, mládež, rodina.
8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. 8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. 8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. 8d Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami.
8a, 8b, 8c, 8d Odbor sociální má pro naplňování tohoto standardu zpracovaný metodický materiál „Implementace standardu č.8 v prostředí OSPOD Rosice“, který upravuje pravidla pro zajištění jednotného postupu pro : - přijetí oznámení s ohledem na způsob a místo přijetí podnětu - přidělení případu konkrétnímu koordinátorovi – klíčovému pracovníkovi a pravidla pro případnou změnu klíčového pracovníka a řešení zastoupení klíčového pracovníka evidenci případu – evidenci stanovenou zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a Směrnicí MPSV č.j. 2013/26780-21 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace OSPOD, včetně postupu pro archivaci spisu a interní evidenci. Nastavený způsob interní evidence umožňuje získání informace o aktuálním počtu zpracovávaných případů jednotlivými pracovníky a přijetí včasných opatření za účelem naplňování standardu 8d, dle kterého každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami. -
- posouzení naléhavosti a náročnosti případu – základní rámec pro vyhodnocení rizik z hlediska míry ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje a způsob posuzování míry pracovního vytížení při zpracovávání případu.
9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálněprávní ochrany zejména
13
-
respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.
9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. 9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen "vyhodnocování"), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. 9d Orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.
9a Pracovníci OSPOD při jednání s klientem dodržují základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, uvedené v kriteriu 9a přílohy č. 1 vyhlášky 473/2012 Sb. Při výkonu své činnosti se pracovníci řídí zejména ustanoveními Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Při jednání dodržují zásady etiky sociální práce vyplývající z Etického kodexu sociálních pracovníků ČR a ustanovení směrnice Městského úřadu Rosice č. 5/2012, Etického kodexu zaměstnance. 9b Odbor sociální při výkonu sociálně-právní ochrany při jednání s klienty se specifickými potřebami spolupracuje s fyzickými osobami a právnickými osobami, které zajišťují potřebné služby. Spolupráce se sjednává pro jednotlivé případy na základě individuálních potřeb klienta. Při zajišťování sociálně právní ochrany nezletilým cizincům bez doprovodu pracovníci OSPOD úzce spolupracují se Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pracovníkům je k dispozici seznam tlumočníků, včetně tlumočníků pro skupinu klientů se ztíženou schopností komunikace a adresář sociálních služeb v Jihomoravském kraji, vydávaný Krajským úřadem Jihomoravského kraje. 9c Pracovníci OSPOD se při výkonu své činnosti řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a vyhlášky č. 473/2012 Sb. a metodickými pokyny MPSV. Dále pro další zpracování využívají materiály k vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny zveřejněné na webových stránkách MPSV. Veškeré materiály jsou přístupné všem pracovníkům na pracovišti OSPOD. Pracovníci provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen
14
"vyhodnocování"), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí příslušný klíčový pracovník podrobné vyhodnocování v rozsahu stanoveném § 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a provádí se na základě: 1. vyhodnocování situace dítěte, které zahrnuje - zjištění míry ohrožení práv a zájmů dítěte, - vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno, - posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte, - zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání, - určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte, - vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich získání, - zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti, - další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě, 2. vyhodnocování situace rodiny, které zahrnuje - analýzu situace rodiny a rodinného prostředí, - analýzu příčin krize v rodině, - zhodnocení vztahu rodiče a dítěte, - určení potřeb rodiny, - určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických a sociálních, - určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte, - posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny, - další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě, 3. vyhodnocování širšího prostředí rodiny, které zahrnuje - určení možností v širší rodině, včetně vztahových, ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost pro rodinu, - určení možností v širším sociálním prostředí rodiny, včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních, výchovně-vzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti lokality, - další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího prostředí rodiny v konkrétním případě. 9d Příslušný klíčový pracovník v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí , vypracovává individuální plán ochrany dítěte v rozsahu stanoveném § 2 vyhlášky č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí , podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Individuální plán ochrany dítěte obsahuje: - popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, - cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, - rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, - způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, - metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, - postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími
15
fyzickými osobami a právnickými osobami zapojenými do řešení situace dítěte, - rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zapojenými do řešení situace dítěte, - časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, - způsob hodnocení a ověřování plnění navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, - plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, - plán přípravy blížícího se výstupu dítěte z náhradní péče, - způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou. Termíny pro vypracování individuálního plánu ochrany dítěte stanoví § 10 odst. 5 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí - nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence, lhůta k provedení pravidelného přehodnocení či aktualizaci individuálního plánu– min. 1 x za 6 měsíců.
10. Kontrola případu Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 10a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů.
10a Výkon sociálně právní ochrany dětí je v souladu s Organizačním řádem Městského úřadu Rosice zabezpečován prostřednictvím odboru sociálního. Nadřízeným kontrolním orgánem odboru sociálního pro výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí je oddělení sociální práce, sociálně-právní ochrany dětí a rodinné politiky Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Kontrola bývá prováděna na základě Oznámení o zahájení kontroly, prověřuje celkovou úroveň výkonu státní správy na úseku sociálně právní ochrany dětí, výstupem z této kontroly je písemný protokol, který obdrží tajemník úřadu. Vedoucí odboru sociálního, odpovědný za řádný výkon sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu Městského úřadu Rosice, provádí interní kontroly zaměřené na dodržování pracovních postupů stanovených platnou legislativou a vnitřních předpisů Městského úřadu Rosice. Průběžná kontrola probíhá formou konzultací pracovníků s vedoucím o problematických případech a denním kontaktem vedoucího odboru s pracovníky OSPOD při provádění běžných pracovních činností. Pravidelná kontrola výkonu sociálně-právní ochrany dětí je realizována jednak formou pravidelných pracovních porad (min. 2x měsíčně), při kterých pracovníci informují vedoucí odboru o aktuálně řešených případech a nastaveném postupu jejich řešení a dále kontrolou vedení spisové dokumentace, kterou u každého pracovníka provádí vedoucí 1x ročně (pouze u zaměstnanců ve zkušební době probíhá 1x měsíčně). Každý z pracovníků OSPOD je vyzván k předložení spisové dokumentace ke konkrétnímu případu, který určí vedoucí odboru. Kontrola je zaměřena na vedení spisové dokumentace v souladu s platnou legislativou a na dodržování zákonných lhůt u jednotlivých úkonů. V případě zjištěných pochybení je výstupem kontroly zápis, ve kterém vedoucí stanoví opatření a lhůty k odstranění těchto nedostatků. Zápis je uložen u vedoucí odboru, podepisuje ho vedoucí a příslušný
16
zaměstnanec, ostatní pracovníci jsou při pravidelné poradě obecnou formou na chybný postup upozorněni. Další formou kontroly je pravidelné roční hodnocení pracovníků ze strany vedoucího odboru, které se zaměřuje m.j. na úroveň a kvalitu pracovního výkonu a pracovního chování zaměstnance, do jaké míry splňuje zaměstnanec nároky pracovního místa a úroveň plnění jednotlivých kritérií pracovní činnosti. Výstupy hodnocení, které obsahují také doporučení pro další činnost, jsou zpracovávány v písemné podobě a uloženy u personalisty úřadu. Mimořádná kontrola spisové dokumentace vedoucím odboru se provádí na základě podané stížnosti klienta, vlastní žádosti pracovníka, vyžádání nadřízeného orgánu. Výstupem této kontroly je písemná zpráva, která je v případě stížností uložena v evidenci stížností u tajemníka úřadu, v ostatních případech u vedoucího odboru nebo ve spisové dokumentaci.
11. Rizikové a nouzové situace Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení.
11a MěÚ Rosice má definovány rizikové a nouzové situace včetně opatření ke snížení jejich nebezpečí, a to v dokumentaci BOZP (Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), konkrétně v dokumentaci hodnocení pracovních rizik podle jednotlivých převažujících činností. Tato dokumentace je pracovníkům k dispozici na intranetu ve sdílené složce BOZP a pracovníci jsou s jejím obsahem seznámeni při nástupu do pracovního poměru a podle potřeby opakovaně v rámci periodického školení (odkaz na složku: http://sp/Sdilene%20dokumenty/BOZP). MěÚ má dále zpracovány Požární poplachové směrnice a plánky evakuace úřadu, které jsou viditelně vyvěšené v chodbách budovy. Těmito dokumenty se řídí přítomné osoby v případě mimořádné události nebo havárie. Na jejich obsah a skutečnost jsou zaměstnanci upozorněni při vstupním a opakovaném školení BOZP a PO. Krizový štáb ORP se řídí zvláštní dokumentací, zejména Plánem krizové připravenosti MěÚ, který je elektronicky veden v neveřejné formě elektronicky ve sdílené složce pro vedoucí úřadu. Pracovníci SPOD stejně jako ostatní zaměstnanci jsou v případě nastalých situací obecního a regionálního rozsahu povinni řídit se pokyny krizového štábu a rozhodnutí starosty města. Každý pracovník SPOD je dále prokazatelně seznámen s dokumentem „Informace o hodnocení pracovních rizik zaměstnance – Výkon sociálně-právní ochrany dětí“, tuto skutečnost potvrzuje podpisem tohoto dokumentu. Součástí tohoto dokumentu je seznámení pracovníka s předpisy a postupy v oblasti: - bezpečnosti práce na pracovišti a v terénu, - zdrojů rizik a opatření pro práci, kterou budou vykonávat, - povinností při vzniku úrazu, - poskytování OOPP a jejich užívání, - umístění hlavních uzávěrů médií (voda, elektřina, plyn), - základní dodržování bezpečnosti v oblasti BOZP a PO - postupy pro evakuaci v případě požáru nebo jiné mimořádné události na MěÚ.
17
Doklad o seznámení s tímto předpisem je uložen u vedoucího pracovníka, případně u bezpečnostního technika úřadu. Doklad o vstupním a následném pravidelném školení v oblastech BOZP a PO, které probíhá zpravidla každé dva roky, je uložen u pracovníka MěÚ, vykonávajícího agendu BOZP.
12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 12a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. 12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.
12a Pracovníci OSPOD uplatňují systém zpracování, vedení, evidence a archivace spisové dokumentace v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, Směrnicí MPSV č.j. 2013/26780-21 o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče a Vnitřní směrnice Městského úřadu Rosice č. 10/2014, spisový řád. Elektronicky jsou jednotlivé písemnosti a spisy vedeny v systému GINIS. Konkrétní postupy a pravidla, vyplývající z výše uvedených dokumentů a legislativy, na pracovišti odboru sociálního, jsou popsány v metodickém materiálu „Implementace standardu č.8 v prostředí OSPOD Rosice“, který upravuje pravidla pro zajištění jednotného postupu na pracovišti. 12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta, v případech překážek na straně klienta (zdravotní omezení, věk) pracovník srozumitelně obsah vedené dokumentace vysvětlí s ohledem na rozumové schopnosti klienta. Záznamy jsou vedeny neutrálním jazykem ve vztahu ke klientovi, zachycují reálná zjištění bez subjektivních emočně zabarvených hodnocení. V rámci jednání s klientem je vždy sepsán protokol o jednání, obsah záznamu může klient doplnit. V případě projeveného zájmu ze strany klienta je mu poskytnuta kopie protokolu. Údaje z evidence a spisové dokumentace jsou poskytovány výhradně orgánům, uvedeným v § 51 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich
18
zástupce na základě písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části; pro stanovení úhrady za pořízení kopie ze spisové dokumentace platí zvláštní právní předpis. Na nahlížení do spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je oprávněn nahlížet na základě písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude svéprávnosti.
13. Vyřizování a podávání stížností Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 13a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. 13b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.
13a Podávání a vyřizování stížností má Město Rosice upraveno v dokumentu Pravidla pro přijímání petic a stížností, schválené Radou města Rosice dne 03.02.2014. Tato pravidla jsou závazná také pro pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí. Za stížnost se považuje ústní nebo písemné podání, jímž se fyzická nebo právnická osoba (dále jen „stěžovatel“) obrací na orgány města Rosice, tj. na zastupitelstvo města Rosice, radu města Rosice, starostu města Rosice, Městský úřad Rosice, zvláštní orgány města a Městskou policii Rosice, ve věci nevhodného chování zaměstnanců města nebo postupu správního orgánu. Evidenci podaných a vyřízených stížností vede tajemník Městského úřadu Rosice. Přijímání stížností Podacím místem pro podání písemné stížnosti je podatelna městského úřadu. Podacím místem pro podání stížnosti elektronickou poštou je elektronická podatelna městského úřadu nebo elektronická adresa kteréhokoli zaměstnance města. U stížnosti podané elektronicky se nepožaduje její podepsání zaručeným elektronickým podpisem. Podacími místy pro podání ústní stížnosti jsou odbory městského úřadu a sekretariát odboru kancelář starosty, v případě stížnosti týkající se vedoucího odboru, tajemník. Pokud stížnost nelze vyřídit ihned na místě, o podání ústní stížnosti se sepíše záznam. Ze stížnosti musí být patrné, kdo ji podává, které věci se týká a co navrhuje. Stěžovatel má právo požádat, aby jeho jméno nebylo v souvislosti s šetřením stížnosti uváděno. Takový požadavek je nutno zřetelně vyznačit do záznamu. Při přijetí stížnosti se postupuje dle Spisového řádu městského úřadu, tzn. pracovník podacího místa zaeviduje stížnost do systému spisové služby GINIS a neprodleně bez ohledu na uvedení jejího adresáta ji předá tajemníkovi, který ji zaeviduje do samostatné evidence stížností a na základě jejího posouzení určí, zda je stížností podle definice uvedené v Pravidlech pro přijímání a vyřizování petic a stížností a dále určí orgán města, odbor nebo zaměstnance města příslušného k vyřízení stížnosti (dále jen „příjemce stížnosti“), a to do 3 pracovních dnů od doručení stížnosti. Nesouhlasí-li příjemce stížnosti se svým určením jako příjemce stížnosti, sdělí toto tajemníkovi do 3 pracovních dnů od svého určení. Tajemník do 3 pracovních dnů určí nového příjemce stížnosti, nebo vyřídí stížnost sám. Nepatří-li stížnost do
19
působnosti města Rosice, postoupí ji tajemník do 10 dnů příslušnému státnímu orgánu a ve stejné lhůtě o tom uvědomí stěžovatele. Nesplňuje- li stížnost náležitosti (ze stížnosti musí být patrné, kdo ji podává, které věci se týká a co navrhuje), tajemník vyzve stěžovatele k doplnění podstatných náležitostí či odstranění nedostatku podání a stanoví stěžovateli přiměřenou lhůtu. Přijme-li orgán města, odbor městského úřadu nebo zaměstnanec města písemnost, která není jako stížnost označena, ale z jejího obsahu je možné usuzovat na to, že by se o stížnost mohlo jednat, je povinen tuto písemnost doručit neprodleně tajemníkovi. Pokud stěžovatel zašle podání bez identifikačních údajů osoby stěžovatele, bez podpisu či s podpisem, ale bez uvedení adresy pro doručování a z podání nelze stěžovatele jiným způsobem identifikovat (e-mailová adresa se považuje za dostačující), považuje se stížnost za anonymní podání. Takové podání se dle jeho obsahu v individuálním případě posuzuje jako podnět k výkonu dohledu či dozoru nebo kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti, k odstranění nedostatků v činnosti správního orgánu. Podá-li stížnost za stěžovatele osoba, která nebyla předmětem stížnosti sama dotčena, a nejedná se o zástupce ve smyslu § 31, §33 až 35 zákona.č. 500/2004, správní řád, je možné takové podání v individuálním případě pojmout jako podnět k výkonu dohledu či dozoru nebo kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti, k odstranění nedostatků v činnosti správního orgánu. Vyřizování stížností Příjemce stížnosti založí ve věci spis a posoudí její obsah. Do 30 dnů po obdržení stížnosti příjemce stížnosti podá písemně zprávu o vyřízení stížnosti stěžovateli. Ve zprávě přitom uvede způsob a závěry prošetření stížnosti, a pokud o to stěžovatel požádal, také opatření přijatá k řešení zjištěných nedostatků a závad. Stanovená lhůta je dodržena, pokud bude stejnopis písemného vyhotovení odpovědi na stížnost předán v uvedené lhůtě k poštovní přepravě, bez nutnosti zajistit doručování do vlastních rukou adresáta. Po vyřízení stížnosti do 3 pracovních dnů předá příjemce stížnosti tajemníkovi kopii odpovědi na stížnost k uložení do evidence stížností. Lhůtu 30 dnů lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Nastane-li tato situace, sdělí tuto skutečnost příjemce stížnosti s uvedením důvodu stěžovateli. Zároveň příjemce stížnosti uvede předpokládaný termín vyřízení stížnosti, přičemž celková lhůta pro vyřízení by neměla překročit 90 dnů od přijetí stížnosti. Opakuje-li stěžovatel stížnost v téže záležitosti a nová stížnost neobsahuje žádné nové skutečnosti, stížnost se odmítne. Odmítnutí stížnosti včetně důvodu odmítnutí sdělí příjemce stížnosti stěžovateli do 15 dnů od doručení stížnosti. Za správné a včasné vyřízení stížností odpovídají příjemci stížností, kteří stížnost vyřizují a tito sledují, aby stížnost byla objektivně prošetřena ve všech bodech, v návaznosti na platné právní předpisy, bez průtahů a hospodárně, přičemž musí být přezkoumány všechny skutečnosti v návrhu uváděné, dále aby bylo zabezpečeno hlubší přezkoumání příčin vzniku oprávněných a částečně oprávněných stížností, za účelem řešení a odstranění jejich vzniku a aby u oprávněných a částečně oprávněných stížností byla stanovena důsledná nápravná opatření k řešení a odstranění kritizovaných jevů. Pokud stěžovatel není spokojen se způsobem vyřízení své stížnosti, má následně možnost obrátit se na nadřízený orgán, kterým je v případě orgánu sociálně-právní ochrany dětí Rosice Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno.
20
13b Veškeré potřebné kontakty a znění Pravidel pro přijímání a vyřizování petic a stížností jsou uvedeny na webových stránkách města Rosice, v sekci Povinně zveřejňované informace a Struktura a kontakty. V písemné podobě jsou informace o možnostech a způsobech podání stížnosti k dispozici prostřednictvím informace na nástěnce odboru sociálního. Adresa úřadu: Městský úřad v Rosicích, Palackého nám. 13, 66501 Rosice u Brna Telefon: 546 492 111 546 492 119 (fax) WWW: http://www.rosice.cz E-mail:
[email protected] ID datové schránky: 6abbzec
14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty Kritéria dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.: 14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. 14b Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů.
14a Pracovníci OSPOD mají k dispozici kontaktní údaje na dostupné služby – adresář sociálních služeb v Jihomoravském kraji, písemně zpracovaný seznam institucí, se kterými je nejčastěji spolupracováno, každý s pracovníků má volný přístup k internetu pro potřeby dohledání specifických služeb. S pracovníky OSPOD úzce spolupracují sociální pracovníci městského úřadu, kteří disponují kontakty na ubytovací služby ve správním obvodu a mají přehled o jejich aktuální kapacitě. 14b Děti v ústavní výchově Na děti umístěné v ústavní výchově je dlouhodobě systematicky výchovně působeno odbornými pracovníky ústavu a jejich příprava na samostatný život je jednou z priorit výchovného snažení. Funkce OSPOD je v těchto případech hlavně koordinační. Přesto jsou oblasti, na kterých se ve spolupráci s ústavem OSPOD intenzivně podílí. Volba povolání: OSPOD mapuje s klientem možnosti uplatnění na trhu práce, zprostředkovává případné další profesní vzdělávání, podává klientovi informace ohledně pracovně právních úskalí a rizik, poskytuje praktickou podporu při komunikaci klienta s potencionálními zaměstnavateli a při hledání zaměstnání. Osvojování finanční gramotnosti: V ústavních podmínkách nemá dítě příliš mnoho prostoru pro samostatné disponování s penězi, s výjimkou kapesného. Jsou však situace, kdy ústav ukládá dítěti na účet finanční prostředky v případě, že je nezletilý poživatelem sirotčího důchodu, anebo mu bylo soudem přiznáno odškodné v trestním řízení coby oběti trestného činu, případně když dítě nabude
21
peníze dědictvím. V těchto případech je potřeba dítě vést k zodpovědnému přístupu k těmto financím a vysvětlovat mu, že jejich neuvážené rozmrhání není prozíravé. Tyto peníze jsou často jedinou možností, jak usnadnit dítěti start do života a mělo by být s nimi nakládáno až po zralé úvaze. Rozvíjení sociálních kompetencí: Děti v ústavní péči je potřeba instruovat, jak si počínat při jednání na úřadech, při vyřizování různých záležitostí a hlavně je poučit o možných rizikových situacích, aby nedocházelo k tomu, kdy z neznalosti ignorují nějakou zákonnou povinnost (evidence na ÚP, úhrada za popelnice…), jejíž opomenutí může mít závažné následky. Otázka bydlení: OSPOD se musí zabývat tím, jaké má dítě možnosti bydlení po odchodu z ÚV. Pokud není možný návrat dítěte do rodiny, je potřeba s ním dopředu projednávat možnosti s přihlédnutím k představám nezletilého o jeho dalším životě. Je vhodné, seznámit ho s možnostmi bydlení v domech na půli cesty a umožnit mu případně osobní návštěvu těchto zařízení. Dále OSPOD pomáhá nezletilému s vyplněním a podáním žádosti o obecní či sociální byt, včetně následných intervencí. Jedná v tomto směru i s ubytovnami. Rodinná a sexuální výchova: Děti v ÚV většinou nemají možnost empiricky poznat model standardně fungující rodiny a jejich případné budoucí partnerské vztahy jsou často zatíženy sociálně patologickými zkušenostmi. Proto je potřeba přiblížit jim, alespoň teoreticky, zodpovědný přístup k partnerství, rodičovství a k sexualitě. Tato osvěta by se měla týkat především vyvarování se rizikového chování, ať již oblasti zabránění nechtěného těhotenství, anebo sexuálně přenosných chorob. Děti v péči kurátora Klienty kurátora pro mládež je potřeba připravovat na samostatné úspěšné fungování v běžném životě a této přípravě musí OSPOD věnovat zvýšenou pozornost již proto, že se jedná o mladistvé se zkušenostmi se závadovým a protiprávním jednáním, které se pro mnohé z nich stalo běžnou normou. Osobnosti těchto dětí vykazují často tendence a sklony, které je mohou sociálně diskvalifikovat, jako je např. agresivita, nezdrženlivost a sklon k závislostem, nerespektování autorit a ignorace jakýchkoli pravidel. Tyto klienty lze, pro účely tohoto pojednání, rozdělit do tří skupin: 1. Mladiství vyrůstající v rodině (vlastní či náhradní) U těchto klientů věnuje OSPOD velkou pozornost sanaci vztahů v rodině, které, díky problematickému chování klienta často utrpí natolik, že rodina, okamžikem zletilosti, odmítne dítě nadále podporovat. Další důležitou úlohou OSPOD je snaha o změnu klientových postojů a škodlivých návyků. OSPOD má možnost zprostředkovat psychologickou nebo psychiatrickou intervenci, případně konzultace v SVP a účast na sociálně aktivizačních programech neziskových organizací. Je-li zřejmé, že se klient dovršením zletilosti bude nucen osamostatnit a nemůže spoléhat na pomoc své rodiny, OSPOD se musí zaměřit především na otázku bydlení, zaměstnání a finanční gramotnosti. 2. Mladiství, kteří byli umístěni do ústavní (či ochranné) výchovy Těmto klientům věnuje OSPOD obdobnou péči jako ostatním dětem v ústavní výchově (viz výše) a také obdobnou, jak je popsáno v předchozí části, která pojednává o klientech kurátora pro mládež, vyrůstajících v rodině. Je potřeba aplikovat komplexní přístup a působit jak na
22
osobnost klienta, tak se snažit o uspořádání vnějších podmínek (zaměstnání, bydlení, vyřízení sociálních dávek…). 3. Mladiství ve výkonu trestu odnětí svobody Tito klienti mají ve věznicích pro mladistvé možnost doplnit si vzdělání formou záučních kurzů a je na ně všestranně výchovně působeno. OSPOD je v úzkém kontaktu se zaměstnanci věznic a při svých pravidelných návštěvách mladistvých odsouzených s nimi řeší možnost návratu do rodiny, jejich resocializaci a opětovné úspěšné začlenění do společnosti. Hlavními tématy jsou opět zaměstnání, bydlení a finance. Pokud se jedná o mladistvého odsouzeného, který v průběhu výkonu trestu dosáhne zletilosti, navštěvuje ho zpravidla rovněž kurátor pro dospělé, který úzce spolupracuje s OSPOD a to i v době bezprostředně po propuštění. Děti v náhradní rodinné péči V praxi se jedná o děti svěřené do pěstounské péče, kdy pěstounem se stává osoba/osoby zařazené na základě Rozhodnutí krajského úřadu (po přezkoumání všech rozhodných skutečností a po odborném posouzení) do evidence žadatelů o pěstounskou péči a následně jsou vybráni prostřednictvím krajského úřadu jako osoby vhodné stát se pěstouny pro konkrétní dítě. Další možností vzniku pěstounské péče je podání návrhu na příslušný soud ze strany fyzické osoby/osob na svěření konkrétního dítěte do pěstounské péče. Tento způsob se využívá především u příbuzenských vztahů. Děti vyrůstající v pěstounské péči jsou většinou pěstouny přijímány do rodiny jako jejich právoplatní členové, a to i v případech, kdy nejsou v příbuzenském vztahu. Z tohoto důvodu bývají dobře připraveny na samostatný život. Rodina pěstounů děti podporuje a v rámci výchovy jsou děti zpravidla na svou novou životní roli dobře připraveny. Přesto je ze Zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí povinností OSPOD sledovat jejich vývoj do nabytí zletilosti. OSPOD spolupracuje s organizacemi, které uzavírají s pěstouny Dohodu o výkonu pěstounské péče a v případě nastalých problémů se aktivně podílí především v oblastech, uvedených u dětí v ústavní výchově.