Město Písek. Vybrané socio-ekonomické analýzy jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města. Strategický plán rozvoje města Písku

Město Písek Vybrané socio-ekonomické analýzy jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Strategický plán rozvoje města Písku

Zadavatel:

Město Písek

Zpracovatel:

Berman Group Cassia Development & Consulting

Datum verze:

pracovní verze k 31. 3. 2015

Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 9

2.

Regionální význam města Písku .................................................................................................... 10 2.1

Sociogeografická regionalizace ............................................................................................. 10

2.2

Pohyb obyvatel do zaměstnání a škol ................................................................................... 12

3.

Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 16

3.1

Věkové složení obyvatelstva města........................................................................................... 17

3.2

Populační vývoj do roku 2050 ................................................................................................... 18

4.

Místní ekonomika .......................................................................................................................... 21 4.1

Struktura ekonomiky ve městě Písek .................................................................................... 22

4.2

Zahraniční investice a průmyslová zóna ................................................................................ 24

4.3

Analýza podnikatelského sektoru ve městě Písek ................................................................. 25

5.

Trh práce ve městě Písek ............................................................................................................... 29 5.1

Celkový vývoj nezaměstnanosti ............................................................................................ 29

5.2

Struktura uchazečů o zaměstnání ......................................................................................... 31

5.3

Porovnání nabídky VPM a požadavků uchazečů ................................................................... 33

5.4

Dojížďka do zaměstnání ........................................................................................................ 34

6.

Vzdělávání ..................................................................................................................................... 37 6.1

7.

Vzdělávací infrastruktura na území města ............................................................................ 38

Kvalita života.................................................................................................................................. 44 7.1

Bydlení ................................................................................................................................... 44

7.2

Sociální a zdravotní služby ..................................................................................................... 49

7.3

Zdravotní služby .................................................................................................................... 52

7.4

Bezpečnost ............................................................................................................................ 54

7.5

Kultura a sport ....................................................................................................................... 57

8.

Cestovní ruch ................................................................................................................................. 64 8.1

9.

Návštěvnost ........................................................................................................................... 64

Doprava ......................................................................................................................................... 69 9.1

Pozice města v dopravní infrastruktuře ................................................................................ 69

9.2

Veřejná doprava vně město .................................................................................................. 71

9.3

Doprava uvnitř města – v klidu a veřejná doprava................................................................ 71

9.4

Intenzita dopravy a nehodovost............................................................................................ 75

9.5

Cyklodoprava nejen cestovní ruch ........................................................................................ 77

10.

Životní prostředí ........................................................................................................................ 80 2


10.1

Cenná přírodní území ............................................................................................................ 80

10.2

Znečištění ovzduší a hlavní znečišťovatelé ............................................................................ 82

10.3

Nakládání s odpady a vybavenost technickou infrastrukturou ............................................. 84

11.

Přílohy........................................................................................................................................ 89

3


Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19 Graf 20 Graf 21 Graf 22 Graf 23 Graf 24 Graf 25 Graf 26 Graf 27 Graf 28 Graf 29 Graf 30 Graf 32 Graf 33 Graf 34 Graf 35 Graf 36

Závislost obcí zázemí na jádru ............................................................................................... 12 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol v roce 2001 .......................................................... 13 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol v roce 2011 .......................................................... 13 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání dle věkových kategorií v roce 2001 ............................... 13 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání dle věkových kategorií v roce 2011 ............................... 13 Porovnání celkového přírůstku/úbytku obyvatel města Písek a SO ORP Písek v letech 200. 17 Věková struktura ve městě a SO ORP Písek v letech 2001, 2006 a 2013............................... 18 Struktura ekonomiky v SO ORP Jihočeského kraje podle podílu na celkové zaměstnanosti, 2011 ....................................................................................................................................... 21 Struktura ekonomiky dle podílu sektorů na celkové zaměstnanosti ve městě Písek, 2011 .. 22 Struktura ekonomiky ve městech Jihočeského kraje, podíl na zaměstnanosti 2011 ............ 23 Stav PZI na obyvatele (v tis. Kč) v okresech Jihočeského kraje, 2002–2012 .......................... 24 Zaměstnanost v nejvýznamnějších firmách mezi roky 2007-2013 ........................................ 26 Průměrná měsíční mzda a její vývoj mezi lety 2007 a 2013 u firem v Písku.......................... 27 Nezaměstnanost ve městě Písku a nadřazených územních celcích, 2007–2014 .................. 29 Počet uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa na ÚP Písek, 2007–2014 ................... 30 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věkových skupin, 2007–2014 .................................... 31 Struktura uchazečů o zaměstnání podle jejich vzdělání, 2007–2014 .................................... 31 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti, 2007–2014...................... 32 Struktura uchazečů o zaměstnání podle požadovaného typu pracovní pozice CZ-ISCO, 2007– 2014 ....................................................................................................................................... 33 Struktura volných pracovních míst podle typu pracovní pozice CZ-ISCO, 2007–2014 .......... 33 Dojížďka do zaměstnání a škol ve městě Písek, 2011 ............................................................ 34 Saldo dojížďky do zaměstnání v zaměstnanosti ve městech Jihočeského kraje, 2011.......... 35 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v ČR, Jihočeském kraji a okresních městech Jihočeského kraje (SLDB 2011)..................................................... 37 Vývoj vzdělanostní struktury v Písku mezi lety 2001 a 2011 ................................................. 38 Využití kapacity jednotlivých mateřských škol v Písku v letech (%) ....................................... 39 Využití kapacity jednotlivých základních škol v Písku v letech 2009 - 2014 (%) .................... 40 Vývoj počtu žáků na školách poskytujících vzdělání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami .............................................................................................................................. 41 Vývoj počtu studentů na středních a vyšších odborných školách v Písku ............................. 42 Vývoj počtu studentů na SOŠ a SOU v Písku dle studijních oborů (rok 2010/11 = 100 %) .... 42 Stáří bytového fondu ve městě, 2011 Graf 31 Obydlené byty podle právního důvodu užívání (%) .......................................................................................................................................... 45 Porovnání cen bytů v Jihočeském kraji (Kč/m2, únor 2015) .................................................. 46 Porovnání cen nemovitostí v jednotlivých částech města Písku (Kč/m2, únor 2015) ............ 46 Porovnání cen bytů v panelových domech na sídlištích ve městě Písku, (Kč/m2, únor 2015)47 Struktura trestné činnosti v územním obvodě PČR Písek v roce 2014 (%) ............................ 54 Vývoj návštěvnosti města Písek – tuzemští a zahraniční návštěvníci – v letech 2000 – 2013, podíl a vývoj počtu příjezdů v jednotlivých letech ................................................................. 64 4


Graf 37 Graf 38 Graf 39 Graf 40 Graf 41 Graf 42 Graf 43 Graf 44 Graf 45

Návštěvnost Prácheňského muzea v Písku v jednotlivých letech .......................................... 66 Návštěvnost zámku Orlík a hradu Zvíkov v jednotlivých letech............................................. 67 Přehled bilance (současný stav a potřeba) parkovacích státních dle obvodů ....................... 72 Počet nehod v okrese Písek ................................................................................................... 77 Závažnost nehod v okrese Písek ............................................................................................ 77 Vývoj počtu nehod ve městě a v okrese Písek ....................................................................... 77 Množství vyprodukovaného komunálního odpadu ............................................................... 85 Podíl jednotlivých složek materiálově využitého komunálního odpadu ............................... 85 Vývoj množství vytříděného odpadu ve městě dle hlavních složek tříděného odpadu ........ 86

Seznam tabulek Tabulka 1

Počet obyvatel a relativní regionální význam jádrových měst ....................................... 10

Tabulka 2

Srovnání ČR, Jihočeského kraje a vybraných měst dle stavu a pohybu obyvatelstva v roce 2013 ..................................................................................................................... 16

Tabulka 3

Průměrný věk obyvatel ve vybraných letech (stav k 31.12.).......................................... 17

Tabulka 4

Struktura firem ve městě Písek dle počtu zaměstnanců, 2012 ...................................... 23

Tabulka 5

Usídlené firmy v PZ Písek, stav k 31. 12. 2014 ............................................................... 25

Tabulka 6

Struktura a výkonnost 20 nejvýznamnějších firem ve městě Písek ............................... 26

Tabulka 7

Klasifikace tříd zaměstnání CZ-ISCO ............................................................................... 33

Tabulka 8

Vývoj počtu dětí, pedagogických pracovníků a tříd v mateřských školách v Písku (20092014) .............................................................................................................................. 38

Tabulka 9

Vývoj počtu žáků, pedagogů a tříd na základních školách v Písku v letech 2009 - 2014 40

Tabulka 10

Využití kapacity registrovaných sociálních služeb na území ORP Písek ......................... 50

Tabulka 11

Vývoj kriminality územního obvodu PČR Písek .............................................................. 54

Tabulka 12

Přehledu kulturních zařízení v Písku............................................................................... 58

Tabulka 13

Přehled pravidelně pořádaných kulturních akcí v Písku ................................................ 59

Tabulka 14

Sportovní zařízení města Písek ....................................................................................... 62

Tabulka 15

Hromadná ubytovací zařízení ve městě a jejich kapacity .............................................. 65

Tabulka 16

Dostupnost center vyššího řádu..................................................................................... 71

Tabulka 17

Přehled chráněných území v Jihočeském kraji a okresech kraje ................................... 80

Seznam obrázků Obrázek 1

Sociogeografická regionalizace na základě pracovní dojížďky, 2001 ............................. 11

Obrázek 2

Sociogeografická regionalizace na základě pracovní dojížďky, 2011 ............................. 12

Obrázek 3

Hlavní směry vyjížďky za prací (TOP 5 v roce 2011) ....................................................... 14

Obrázek 4

Hlavní směry dojížďky za prací (TOP 5 v roce 2011) ...................................................... 14

Obrázek 5

Rozložení obyvatel SO ORP Písek dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 ..... 19

Obrázek 6

Časová dostupnost automobilem z města Písku............................................................ 70 5


Obrázek 7

Železniční síť v Písku a okolí ........................................................................................... 70

Obrázek 8

Množství spojů do centra ve všední den ........................................................................ 73

Obrázek 9

Množství spojů z centra ve všední den .......................................................................... 74

Obrázek 10

Množství spojů do centra v neděli ................................................................................. 74

Obrázek 11

Množství spojů z centra v neděli .................................................................................... 75

Obrázek 12

Intenzita dopravy ve městě Písku .................................................................................. 76

Obrázek 13

Cyklotrasy na území města Písku ................................................................................... 78

Obrázek 14

Významná přírodní území .............................................................................................. 81

Obrázek 15

Území s výskytem nadlimitního množství přízemního překračující limity ochrany zdraví 82

Obrázek 16

Hlavní znečišťovatelé na území města a v jeho okolí ..................................................... 83

Obrázek 17

Záplavové území 100 leté vody a kontaminován místa v Písku ..................................... 84

Obrázek 18

Místa sběru a nakládání s odpady a jejich provozovatelé ............................................. 87

6


Seznam zkratek a.s.

Akciová společnost

BRKO

Biologicky rozložitelné komunální odpady

CR

Cestovní ruch

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČDDD

Čistý disponibilní důchod domácností

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DBS

Domovní a bytová správa Písek

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPFO

Daň z příjmů fyzických osob

EU

Evropská unie

FO

Fyzické osoby

FÚ

Finanční úřad

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

ISOH

Informační systém odpadového hospodářství

IZS

Integrovaný záchranný systém

KD

Kulturní dům

KZAM

Klasifikace zaměstnání

LQ

Lokalizační kvocient

MKMS

Městský kamerový monitorovací systém

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MOS

Městská a obecní statistika

MŠ

Mateřská škola

MP

Městská policie

MÚ

Městský úřad

NNO

Nestátní neziskové organizace

o.p.s.

Obecně prospěšná společnost

7


ORP

Obec s rozšířenou působností

p.b.

Procentní bod

p.o.

Příspěvková organizace

PČR

Policie České republiky

PO

Právnické osoby

POU

Obec s pověřeným obecním úřadem

RRV

Relativní regionální význam

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SKO

Směsný komunální odpad

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

SŠ

Střední škola

SVČ

Samostatná výdělečná činnost

TČ

Trestná činnost

ÚP

Úřad práce

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola, vysokoškolské

VŠB – TU

Vysoká škola báňská – Technická univerzita

ZP

Zpracovatelský průmysl

ZSJ

Základní sídelní jednotka

ZŠ

Základní škola

ŽP

Životní prostředí

8


1.

Úvod

Předkládaná analýza města Písku je analytickým dokumentem, jehož cílem je identifikovat hlavní problémy/bariéry socioekonomického rozvoje města, stejně jako definovat, v čem spočívá jeho rozvojový potenciál (silné stránky). Tento dokument si neklade za cíl předložit souhrnný a vyčerpávající profil města, ale představit problémovou analýzu vybraných klíčových sfér/oblastí. Tato problémově orientovaná analýza je vstupním dokumentem pro identifikaci a zpracování prioritních oblastí pro strategický plán rozvoje města. Tento text by měl také inspirovat čtenáře k zamyšlení a k hledání nových úhlů pohledu na rozvoj města a jeho budoucnost. Každá kapitola je koncipována jako hledání odpovědí na otázky vyslovené na jejím začátku – tyto otázky představují hlavní možné (obecné) bariéry či naopak možnosti rozvoje města. Na konci každé kapitoly jsou shrnuty její hlavní zjištění, která jsou však propojena i s informacemi z dalších kapitol, včetně možných implikací pro další rozvoj města Písku. Základními zdroji informací pro zpracování vybraných analýz byly zejména podklady a údaje Českého statistického úřadu, Úřadu práce Písek, Ministerstva práce a sociálních věcí, krajského úřadu Jihočeského kraje, ale i řady dalších institucí. Kromě toho byly významným podkladem také informace, údaje a dokumenty poskytnuté přímo zástupci jednotlivých odborů Městského úřadu Písek. Záměrem zpracovatelů bylo shromáždit vždy co nejaktuálnější informace k dané problematice, ne vždy však tyto informace byly k dispozici. Tyto údaje nebyly dále vždy dostupné přímo za město (obec) Písek, a proto jsou v některých případech uvedeny údaje za správní obvod obce s rozšířenou působností Písek (dále jen SO ORP) či za Jihočeský kraj. Na základě socio-ekonomické analýzy a ve spolupráci s městem Písek budou následně vytipovány hlavní prioritní oblastí, na které se zaměří nový strategický plán rozvoje města.

9


2.

Regionální význam města Písku

Tato kapitola sleduje postavení města Písku v regionální struktuře a jeho význam z pohledu denních procesů. Právě denní procesy, mezi které patří pohyb obyvatel do zaměstnání a do škol, utvářejí obslužné regiony a určují relativní význam jádrových měst. Směr a intenzita denního pohybu obyvatel ovlivňuje nabídku a poptávku po službách jak veřejného, tak soukromého sektoru, a proto je pro rozvoj města užitečné tyto procesy sledovat. Město Písek leží v severní části Jihočeského kraje a s více jak 29 tisíci obyvateli je Písek třetím největším městem v kraji. Městem protéká řeka Otava, která historicky utvářela jak reliéf okolního prostředí, tak samotný charakter města. Písek protíná také důležitá silniční komunikace I/20, která spolu s dálnicí D3 tvoří páteřní spojení mezi Českými Budějovice a Prahou. Město Písek se řadí mezi významná průmyslová centra regionu, neboť zde působí hned několik významných podniků automobilového a elektrotechnického průmyslu, které velkou měrou ovlivňují rozvoj města. Klíčové otázky:   

2.1

Jaké je relativní postavení města v sídelní struktuře a co to pro město znamená? Jak se v čase proměňuje relativní regionální význam města? Jaká je atraktivita města z hlediska pracovní a školské dojížďky?

Sociogeografická regionalizace

Od sčítání obyvatel v roce 2001 došlo k mírné změně velikosti, tvaru a intenzity vazeb sociogeografického regionu, který město Písek se svým zázemím vytváří (Obrázek 1 a Obrázek 2). Zatímco se populační velikost města od roku 2001 téměř nezměnila, tak v rámci svého zázemí přišel Písek o téměř 1 tis. obyvatel, což mělo za následek mírné zmenšení jeho relativního regionálního významu1 (RRV) (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Zmenšení velikosti zázemí je důsledkem neustále více posilující se koncentrace do několika málo míst (jader), která probíhá na všech úrovních dnešního globalizovaného světa. V případě města Písku se jedná především o posilování vlivu Českých Budějovic jak z hlediska pracovní, tak školské dojížďky, a Prahy z pohledu dojížďky do škol. Tabulka 1 Počet obyvatel a relativní regionální význam jádrových měst

obec Písek Milevsko

2001 počet obyvatel jádro zázemí 29 796 37 341 9 486 7 543

RRV 1,25 0,8

2011 počet obyvatel jádro zázemí 29 706 36 434 8 661 7 020

RRV 1,22 0,81

Zdroj: ČSÚ - SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočty

V rámci vnitřní intenzity vztahů uvnitř Píseckého regionu2 došlo k oslabení vazeb mezi Pískem a sousedícími obcemi, což pravděpodobně souvisí se stále se zvyšující ochotou lidí dojíždět do zaměstnání do vzdálenějších míst a s rostoucím významem Prahy jako centra služeb, které nyní zaměstnávají 2/3 obyvatel ČR, s nadprůměrnými mzdami. Z grafu (Graf 6) lze pak vyčíst i změnu spjatosti obcí v zázemí města, kdy došlo k mírnému oslabení ekonomické závislosti, tj. oslabení 1 2

RRV=počet obyvatel zázemí/počet obyvatel jádra Sociogeografický region vymezený na základě denního pohybu obyvatel.

10


ekonomického významu města. Písecký region je tvořen také jedním významným subregionem Milevsko, jenž slouží především jako centrum lokálního významu. Vazba subregionu Milevska na Písek se od roku 2001 mírně zvýšila. Tato skutečnost ukazuje na přetrvávající velký regionální regionální význam města Písku. Vzájemnou spjatost Písku a Milevska ilustruje též Příloha 1. Obrázek 1

Sociogeografická regionalizace na základě pracovní dojížďky, 2001

Zdroj: SLDB 2001, ArcGIS

11


Obrázek 2

Sociogeografická regionalizace na základě pracovní dojížďky, 2011

Zdroj: SLDB 2011, ArcGIS

dojížďková závislost

Graf 1

Závislost obcí zázemí na jádru 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

ekonomická závislost 2001

2011


2.2

Pohyb obyvatel do zaměstnání a škol

Denní pohyby obyvatel do zaměstnání a do škol patří mezi základní procesy na lokální a regionální úrovni. Tyto procesy utvářejí obslužné regiony a jádrová města, mezi které město Písek patří, tak na ně musí reagovat. Písek dosahuje kladného salda dojížďky do zaměstnání i do škol, a to i přes skutečnost, že došlo od roku 2001 k celkovému poklesu objemu pohybu obyvatel (Graf 2 a 3). V rámci dojížďky do zaměstnání do Písku přijíždí především lidé do 40 let (55 %). Stejná věková skupina převládá i ve vyjížďce do zaměstnání, avšak s tím rozdílem, že dlouhodobě dosahuje menšího 12


objemu. Jedinou věkovou kategorií, která vykazuje záporné saldo, jsou lidé starší 60 let (grafy 4 a 6). Ze srovnání dojížďky a vyjížďky do škol vyplívá, že Písek funguje především jak regionální centrum základního a středního vzdělávání. Žáci ve věku do 14 let totiž tvoří 22 % všech dojíždějících do škol, zatímco pouze 2 % vyjíždějících. Hlavními směry školské vyjížďky jsou České Budějovice a Praha, které svůj význam z hlediska migrace do škol posilují. Graf 2

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol v roce 2001 Graf 3

školská

-971

pracovní

-2479

celkem

-3450

-5 000

školská

2860

4152

10 000

-1597

2587

4296

-4 000 -2 000

vyjížďka 01

0

dojížďka 11

Zdroj: ČSÚ - SLDB 2001, vlastní výpočty Graf 4

1709

celkem -2470

5 000

dojížďka 01

-873

pracovní

7012

0

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol v roce 2011

2 000 4 000 6 000 vyjížďka 11

Zdroj: ČSÚ - SLDB 2011, vlastní výpočty

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání dle věkových kategorií v roce 2001 Graf 5

60 a více

-50

50-59 40-49 30-39 25-29 15-24

60 a více

41

-348

1055

-609

859

-521

680

-433 -500

878 0

dojížďka 01

500

1 000 1 500

vyjížďka 01


-78

50-59

639

-518

-1 000

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání dle věkových kategorií v roce 2011

40-49 30-39 25-29

-267

506

-392

601

-526

856 -237

15-24 -1 000

68

362

-97 -500 dojížďka

193 0

500

1 000

vyjížďka


Z města Písku nejvíce osob vyjíždí od Prahy, kam směřuje 1/5 všech vyjíždějících. Přesto došlo za posledních 10 let k mírnému oslabení tohoto směru vyjížďky (Obrázek 3). Naopak více osob začalo dojíždět za prací z Písku do Strakonic. Na svém významu také nabyly Vodňany a České Budějovice (Obrázek 4). Na druhé straně nejvíce osob za prací do Písku dojíždí z Protivína. Avšak tento směr mírně oslabuje. Stejně jako v případě vyjížďky tak i v rámci dojížďky roste význam Strakonic. Dalšími významnými zdroji pracovní síly pro město Písek jsou obce Čižová a Dobev a také Milevsko.

13


Obrázek 3

Hlavní směry vyjížďky za prací (TOP 5 v roce 2011)


Obrázek 4 Hlavní směry dojížďky za prací (TOP 5 v roce 2011)


14


Hlavní zjištění: 

Význam Písku v regionální sídlení struktuře je vyšší než by se dalo odvozovat od jeho populační velikosti. Město je tak přirozeným jádrem pro obce, jejichž celková populační velikost převyšuje počet obyvatel Písku.



Město Písek však mírně ztrácí svůj relativní regionální význam a mírně také oslabuje závislost obcí v zázemí, což je pravděpodobně způsobeno rostoucím vlivem velkých center, jako jsou České Budějovice a Praha.



Migrační saldo města dosahuje kladných hodnot jak v případě pracovní, tak školské mobility. Ve všech věkových kategoriích pohybu obyvatel za prací převažuje dojížďka nad vyjížďkou s výjimkou osob starších 60 let.



Hlavními vyjížďkovými směry za prací je Praha, České Budějovice a Strakonice. Na druhé straně nejvíce osob za prací dojíždí do Písku z Protivína a z okolních obcí Čižová a Dobev.

15


3.

Obyvatelstvo

Cílem této kapitoly je zhodnotit současný a také budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích, zdravotnických a sociálních službách, které patří mezi významné faktory a podmínky kvality života obyvatel. Závěry z této kapitoly budou také využity v sekci analýzy zaměřené na kvalitu života a vybraných služeb ve městě. Klíčové otázky: 

Jaký je demografický vývoj ve městě v posledních letech?



Jaká je současná věková struktura obyvatelstva ve městě?



Jaké vývojové trendy lze očekávat v budoucnu?

Město Písek patří z pohledu počtu obyvatel k třetí největší obci v Jihočeském kraji. Na konci roku 2013 zde žilo necelých třicet tisíc obyvatel, což představuje zhruba 4,6 % populace Jihočeského kraje. Vývoj počtu obyvatel ve městě dokládá určitou stabilitu a počet obyvatel se příliš dramaticky nemění. Na začátku roku 2014 se počet obyvatel pohyboval na 99,74 % stavu roku 2001. Tabulka 2

Srovnání ČR, Jihočeského kraje a vybraných měst dle stavu a pohybu obyvatelstva v roce 2013

Česká republika Jihočeský kraj SO ORP Písek Písek České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Prachatice Strakonice Tábor Milevsko Protivín Mirovice

obyvatel (k 31.12.)

přirozený přírůstek

migrační saldo

celkový přírůstek

10 512 419 636 707 52 018 29 720 93 253 13 253 21 698 11 189 22 922 34 858 8 710 4 934 1 579

-0,23 -0,36 -2,21 -1,28 0,19 -0,38 -1,89 2,41 1,05 0,40 0,46 -0,20 -5,70

-0,12 0,51 2,98 -0,37 -2,49 -2,41 -3,92 -5,09 -2,75 -5,16 -2,07 -0,81 19,63

-0,35 0,15 0,77 -1,65 -2,29 -2,79 -5,81 -2,68 -1,70 -4,76 -1,61 -1,01 13,93

% podíl 0-14 15,0 15,1 14,9 15,0 14,5 15,0 14,6 14,8 14,6 14,2 13,1 13,8 13,4

% podíl 65 + 17,4 17,5 18,6 18,5 18,7 17,9 18,0 16,6 18,2 17,8 21,9 18,1 17,4

index stáří

ø věk

115,7 116,0 124,8 123,3 128,9 118,8 123,6 112,1 124,5 124,7 166,7 131,2 129,7

41,5 41,6 42,3 42,1 42,3 41,7 42,0 41,4 42,2 42,3 44,2 42,3 42,2

Poznámka: Přirozený přírůstek, migrační saldo i celkový přírůstek jsou uvedeny v hodnotách na 1 000 obyvatel stavu k 31.12. Podíl 0-14 (%) vyjadřuje podíl obyvatel ve věku 0-14 let, podíl 65+ podíl obyvatel starších 65 let. Index stáří je definován jako počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let. Zdroj: Demografické údaje za vybraná města Jihočeského kraje - časová řada 2004 až 2013

U přirozeného přírůstku obyvatel lze vidět stagnující trend, v posledních třech letech směřující k úbytku a tak relativně stabilní počet obyvatel si město udržuje zejména vlivem kladné bilance stěhování obyvatel (vyjma let 2009 - 2010). Nejvyšší celkový přírůstek zaznamenalo město v roce 2011 (Graf 6). V porovnání se SO ORP Písek je však přírůstek stěhováním relativně malý, koncentrační procesy jsou utlumeny a nové obyvatele získávají zejména menší obce v rámci SO ORP Písek (viz Graf 6). Tento nárůst v rámci SO ORP je pravděpodobně způsoben dlouhodobě trvajícím zvýšeným

16


zájmem o bydlení v klidnějším prostředí podporovaný značně výhodnějšími cenami pozemků a především bytů. V celkovém porovnání s ostatními bývalými okresními městy i průměrnými hodnotami Jihočeského kraje lze město Písek a i SO ORP Písek označit nadprůměrným na základě migračního salda a spíše podprůměrným z hlediska přirozeného přírůstku. Graf 6

Porovnání celkového přírůstku/úbytku obyvatel města Písek a SO ORP Písek v letech 200 r. 2006

r. 2007

r. 2008

300

r. 2009

r. 2010

r. 2011

r. 2012

r.2013

277

250 192

200

169

150

125

102

100 50

74

40

32

32

132

88

40

0 -11

-50

-23

-26

-49

-100 -150 město celkový přírůstek /úbytek

migrační saldo - město

přirozený přírůstek - město

SO ORP celkový přírůstek /úbytek

migrační saldo - SO ORP

přirozený přírůstek - SO ORP

Zdroj: Demografické údaje za vybraná města Jihočeského kraje - časová řada 2004 až 2013

3.1

Věkové složení obyvatelstva města

Přestože vývoj obyvatelstva v Písku naznačuje dlouhodobou stabilitu z hlediska jeho počtu, dochází k významným změnám z hlediska věkové struktury obyvatel. Srovnání věkové struktury za posledních 12 let ukazuje, že rozdíly v počtu obyvatel se u jednotlivých věkových kategorií stále prohlubují. Vývoj obyvatelstva sice ukazuje relativně dlouhodobou stabilitu z hlediska počtu obyvatel, ale ve městě dochází k výrazným změnám z hlediska věkové struktury. K výraznějším změnám dochází v posledních letech zejména u produktivní a postproduktivní složky. Počet obyvatel v produktivním věku se za posledních sedm let snížil o více jak 6 % a výrazně vzrostl počet obyvatel věkové kategorie nad 65 let věku (nárůst o téměř 21 %). Na druhou stranu je pro město významným pozitivem, že podíl dětské složky do 14 let se za posledních sedm let naopak nepatrně zvýšil (0,5% nárůst). Za hlavní příčinu vysokého nárůstu podílu věkové kategorie nad 65 let lze považovat na jedné straně klesající úmrtnost a prodlužující se střední délku života. Tabulka 3

Průměrný věk obyvatel ve vybraných letech (stav k 31.12.)

rok

2004

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

průměrný věk

39,9

40,7

40,9

41,1

41,4

41,7

41,9

42,1

Index stáří

95,9

108,5

111,0

113,8

116,4

118,3

121,3

123,3


17


Graf 7

Věková struktura ve městě a SO ORP Písek v letech 2001, 2006 a 2013 65+ let

15 - 64 let

0-14 let

100% 13,9%

15,2%

18,5%

15,2%

15,6%

18,6%

69,6%

70,3%

66,5%

68,9%

70,1%

66,5%

16,5%

14,5%

15,0%

15,8%

14,4%

14,9%

rok 2001

rok 2006

rok 2013

rok 2001

rok 2006

rok 2013

80% 60% 40% 20% 0% Město Písek

SO ORP Písek


Stárnutí obyvatelstva také dokládá dlouhodobě se zvyšující průměrný věk obyvatelstva a poměrně výrazně rostoucí index stáří, který vyjadřuje poměr počtu osob starších 64 let a osob do 15 let věku. Za posledních deset let se průměrný věk zvýšil o 2,2 let a u indexu stáří je posun ještě výraznější (Tabulka 3). V roce 2004 připadalo na 100 dětí ve věku 0-14 let 95,9 osob ve věku 65 a více let, v roce 2013 to bylo již 123,3 osob ve věku 65 a více let, tedy o třetinu více. Z grafu (Graf 7) je patrné, že věková struktura správního obvodu ORP Písek v posledních letech téměř kopíruje věkové složení města. Zastoupení předproduktivní, produktivní i poproduktivní složky je téměř totožné.

3.2

Populační vývoj do roku 2050

Projekce obyvatelstva v Jihočeském kraji do roku 2050 předpokládá pokles podílu dětské populace a zároveň i postupné snižování věkové skupiny 15- 64 let. Naopak u věkové kategorie nad 65 let bude počet výrazně přibývat. Dle prognózy (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek, 20143), se ve správním obvodě ORP Písek předpokládá výrazný pokles počtu obyvatel. Do roku 2023 bude tento pokles částečně kompenzován vysokým saldem migrace, ale v následujících letech již kladná migrace nebude stačit na vyrovnání úbytku obyvatel vlivem záporného přirozeného přírůstku.

V průběhu následujících šestnácti let (tj. do roku 2030) bude populace výrazně stárnout. Zatímco v roce 2014 bylo nejvíce obyvatel ve věku 35-39 let let, tak v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku 50-54 let. Zároveň se bude stabilně zvyšovat počet obyvatel nad 65 let a výrazně se sníží počet mladších obyvatel do cca 30 let. Ještě více vypovídající je následující věková pyramida, která zachycuje stav populace v SO ORP Písek v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné posuny počtu obyvatel z nižších věkových kategorií do vyšších. Především výrazný úbytek v kategoriích 0-4 (výrazný úbytek novorozenců) a kategorii 24-40 (Obrázek 5). Naopak je patrný nárůst obyvatelstva v kategorii nad 70 let. 3

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek, aktualizace 2014, zpracoval PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

18


Obrázek 5

Rozložení obyvatel SO ORP Písek dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek, aktualizace 2014, zpracoval PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rostoucí počty obyvatel v kategorii 65+ let budou pro celý správní obvod a zejména pro město znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Dalším důsledkem tohoto procesu stárnutí bude pravděpodobně rostoucí poptávka po veřejných službách a především zvyšující se tlak a požadavky na sociální a zdravotní služby. Naopak změny u věkové kategorie 0-14 let se budou v následujících letech projevovat výraznějšími meziročními nárůsty či úbytky předškolních dětí, žáků základních a středních škol a ty přinesou potřebu reakce v oblasti plánování kapacit jednotlivých vzdělávacích institucí. Hlavní zjištění: 

Počet obyvatel města se v posledních letech příliš nemění a město si z hlediska počtu obyvatel dlouhodobě „drží“ relativně stabilní pozici. Tento vývoj je způsoben zejména v důsledku kladného migračního salda.



V kontextu celého Jihočeského kraje má město Písek v procesu stárnutí určitý náskok. Město Písek patří z pohledu průměrného věku ke starším obcím kraje a obdobně i hodnoty indexu stáří se pohybují výrazně nad průměrem kraje. Pozitivem pro město je, že podíl dětské složky se v posledních několika letech příliš nemění a stabilně se pohybuje okolo 15 %.



Vlivem prodlužování naděje dožití a také v důsledku nižší porodnosti obyvatelstvo města Písku i celého správního obvodu ORP Písek stárne a tento trendu bude pokračovat i v následujících letech. Zvyšování počtu osob starších 65 let však nebude plynulé, podle současného stromu života nejprve zvýšení podílu osob důchodového věku (cca do roku 2021), následované však v dalším období určitým snížením, poté bude následovat další mírný nárůst. S těmito změnami je 19


třeba počítat zejména z hlediska potřeb sociálních a zdravotních služeb a jejich kapacity, která by tak měla být do značné míry „flexibilní“. 

Z pohledu kapacit mateřských a základních škol lze v následujících letech očekávat spíše pokles počtu dětí. Prognóza do roku 2050 předpokládá, že počet živě narozených dětí bude klesat až do roku 2032 a v následujících zhruba deseti letech je předpokládán mírný růst, který však kapacitu škol nezatíží.

20


4. Místní ekonomika V této kapitole bude analyzována ekonomická struktura města s důrazem na nejvýznamnější produktivní odvětví, kterým je zpracovatelský průmysl. Ekonomická struktura bude porovnána se situací v ostatních městech Jihočeského kraje. Pozornost bude věnována také zahraničním investicím, jelikož pro město Písek jsou velmi důležité, neboť představují důležitou součást místního hospodářství, provazují ho na globální ekonomiku a poskytují velký počet pracovních míst místním obyvatelům. Bude také provedena analýza 20 nejvýznamnějších místních zaměstnavatelů s cílem identifikovat pilíře místní ekonomiky, jejich výkonnost, odvětvové zaměření a růstové charakteristiky, neboť nejvýznamnější podniky svoji poptávkou a vytvářením pracovních pozic přímo i nepřímo ovlivňují další ekonomické subjekty ve městě a to i v ostatních odvětvích (zejména v komerčních službách). Klíčové otázky: 

Jaká je specializace místní ekonomiky a co jsou klíčová odvětví z pohledu tvorby pracovních míst a ekonomického růstu města?



Jaká je atraktivita města Písek pro zahraniční investory v porovnání s ostatními části Jihočeského kraje?



Kdo jsou nejvýznamnější zaměstnavatelé ve městě, jaké mají charakteristiky a jak se vyvíjí jejich ekonomická výkonnost?

Graf 8

Struktura ekonomiky v SO ORP Jihočeského kraje podle podílu na celkové zaměstnanosti, 2011

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

zemědělství, lesnictví, rybářství

průmysl

stavebnictví

služby

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011

Jihočeský kraj, ačkoliv má historicky image zemědělského kraje, tak jeho hospodářství v současnosti stojí především na aktivitách ve zpracovatelském průmyslu a službách, i když ve srovnání s ostatními kraji ČR nepatří mezi nejdůležitější průmyslové oblasti. Jak ukazuje Graf 8, na území všech SO ORP Jihočeského kraje dominuje v zaměstnanosti sektor služeb následovaný zpracovatelským průmyslem, v některých SO ORP je vyšší i podíl zemědělství, lesnictví a rybářství. V SO ORP Písek představuje

21


zemědělství téměř 9% podíl na zaměstnanosti, ale rozhodující je podíl služeb a zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na zaměstnanosti se pohybuje lehce nad krajským průměrem.

4.1

Struktura ekonomiky ve městě Písek

Struktura ekonomiky ve městě Písek je analyzována s využitím dat o zaměstnanosti ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 a situace je porovnávána s ostatními vybranými městy Jihočeského kraje. Na tuto část pak navazuje samostatná analýza největších 20 zaměstnavatelů v podnikatelském segmentu ve městě (Kapitola 4.2). Graf 9

Struktura ekonomiky dle podílu sektorů na celkové zaměstnanosti ve městě Písek, 2011 Zemědělství 2%

Nezjištěno 13% Zdravotní a sociální péče 9%

Průmysl 26%

Vzdělávání 7% Veřejná správa 7%

Velkoobchod a maloobchod 12%

Nemovitosti, profesní a technické činnosti 7% Peněžnictví a pojišťovnictví 2%

Stavebnictví 6%

Inform. a komunik. činnosti 2%

Doprava, Ubytování, stravování a skladování 4% pohostinství 3%

Zdroj: SLDB 2011

Struktura zaměstnanosti přímo ve městě Písek dle výsledků Sčítání v roce 2011 ukazuje, že nejdůležitějším odvětvím co do počtu pracovních míst ve městě je zpracovatelský průmysl, který zaměstnává více než čtvrtinu pracovníků. Dalšími důležitými odvětvími z pohledu pracovních míst je velkoobchod a maloobchod (12 %), ale také veřejné služby, pod které lze zahrnout veřejnou správu, vzdělávání a zdravotní a sociální péči – tyto tři odvětví veřejných služeb se podílí 23 % na zaměstnanosti obyvatel města. Písek je také významným centrem středního školství v regionu. Oproti situaci v roce 2001 mírně poklesl podíl zaměstnaných v průmyslu (tehdy činil 28 %), to však může souviset s obdobím, kdy byla data sbírána – v březnu roku 2011 dosahoval trh práce svého dna po období ekonomické krize a zejména průmyslové výrobní podniky teprve postupně začaly opět otevírat nové pracovní pozice.

22


Graf 10 Struktura ekonomiky ve městech Jihočeského kraje, podíl na zaměstnanosti 2011

Podíl na celkové zaměstnanosti

100% 90%

nezjištěno

80%

veřejné služby

70%

ost. komerční služby

60%

doprava, skladování

50%

obchod

40% 30%

staveb.

20%

průmysl

10%

zeměděl.

0% Písek

Strakonice

Tábor

Vodňany

Milevsko

Týn nad České Vltavou Budějovice

Zdroj: SLDB 2011

V porovnání s ostatními vybranými městy Jihočeského kraje tvoří průmysl ve městě Písek průměrný podíl, mírně zaostává v tomto ohledu za některými více průmyslově rozvinutými centry v kraji, jako jsou Strakonice, Milevsko nebo Týn nad Vltavou. To však může být způsobeno také rozvinutým sektorem služeb (zejména těch veřejných, ale i komerčních), protože Písek má pozici významného obslužného centra pro relativně široké zázemí (Kapitola 0). Proto jsou ve struktuře ekonomiky města významněji zastoupeny služby, než je tomu například u Milevska, Týnu nad Vltavou nebo Strakonic, což souvisí i s rozvinutým sektorem veřejných služeb. Tabulka 4

Struktura firem ve městě Písek dle počtu zaměstnanců, 2012

Počet zaměstnanců Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-9 10-19 20-49 50-99 100-249 250-499 500 a více

Počet firem

Podíl v % 4006 2423 680 64 57 21 13 4 4

55,1% 33,3% 9,4% 0,9% 0,8% 0,3% 0,2% 0,1% 0,1%

Zdroj: Albertina (2012), vlastní úpravy

Z hlediska zaměstnanosti převažují ve městě Písek spíše malé firmy, které tvoří největší část podnikatelských subjektů. Největší část zaměstnavatelů tvoří firmy s méně než 50 zaměstnanci. Mezi střední a větší firmy (s více než 50 zaměstnanci) lze zařadit pouze 42 firem a jen 8 firem lze (statisticky) zařadit mezi velké firmy4. Jak je však dále představeno v Kapitole 4.3, největší zaměstnavatelé tvoří významnou část místní ekonomiky a vytváří velkou část pracovních míst ve městě.

4

Jsou to Nemocnice Písek a.s., dvě dceřiné firmy koncernu Faurecia (Automotive a Components), Schneider Electric a.s., s.n.o.p. cz s.r.o., Aisin EMC s.r.o., Amtek PEC s.r.o., Otava výrobní družstvo

23


4.2

Zahraniční investice a průmyslová zóna

Přímé zahraniční investice jsou velmi důležitým tématem pro ekonomický rozvoj města Písek. Severně od centra města se nachází jedna z největších průmyslových zón v Jihočeském kraji, která již 15 let nabízí prostory nejen zahraničním investorům z různých ekonomických odvětví, zejména pak zpracovatelského průmyslu. Zahraniční investoři byly obecně v uplynulých 15 letech hlavním motorem ekonomického růstu celého Česka a to nejen díky svým vlastním aktivitám, ale i kvůli poptávce, kterou vytvářeli a kterou využívala řada českých firem. S tím jak roste konkurence z rozvíjejících se ekonomik, se zvyšuje i konkurenční boj o lokalizaci výrobních aktivit nadnárodních společností5, což spolu se stále rostoucími náklady vyvolává tlak na jejich pobočky umístěné v ČR. To se velmi pravděpodobně může týkat i města Písek, a proto je nutné věnovat pozornost aktivitám poboček nadnárodních společností, především pečlivě sledovat jejich další plánovaný rozvoj a připravovat jim příznivé podmínky pro podnikání a posilování jejich pozice v korporátní hierarchii a získávání pokročilejších podnikových funkcí6. Získání těchto kvalitativně vyšších podnikových funkcí se projevuje příznivě na mzdových podmínkách zaměstnanců a v dlouhodobém horizontu také stabilitou firmy (zvýší se pravděpodobnost, že daná pobočka nebude rozhodnutím vedení nadnárodního koncernu přesunuta či uzavřena). Graf 11

Stav PZI na obyvatele (v tis. Kč) v okresech Jihočeského kraje, 2002–2012

350,0 Průměr 2002-04

PZI/obyvatele (tis. Kč)

300,0

Průměr 2010-12

250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 České Budějovice

Český Krumlov

Písek

Tábor

Strakonice

Prachatice

Jindřichův Jihočeský kraj Hradec

Zdroj: ČNB – Statistika PZI; ČSÚ – okresy Jihočeského kraje

Atraktivita města Písek pro zahraniční investice je patrná z výše uvedeného grafu7. V okresu Písek se zvýšila relativní koncentrace PZI v uplynulých 10 letech nejvíce z celého Jihočeského kraje. Po Českých Budějovicích, které jako krajské město mají nesrovnatelně lepší pozici pro PZI a okrese Český Krumlov, který leží při hranicích s Rakouskem a je specifický investicemi v oblasti cestovního ruchu a služeb, má okres Písek třetí největší relativní objem PZI na obyvatele v kraji. Příčinou této vysoké 5

Tyto aktivity poboček nadnárodních společností v ČR stále převažují Konstrukční/designové oddělení, technický vývoj či dokonce výzkum. 7 Data jsou za celý okres Písek, ale vzhledem ke znalosti lokality lze předpokládat, že drtivá většina PZI je lokalizovaná ve městě Písek 6

24


úrovně zahraničních investic a nárůstu ve sledovaném období je především průmyslová zóna a příchod řady zahraničních, převážně výrobních firem. Průmyslová zóna byla vybudována na konci 90. let, kdy také přicházeli první investoři. Celkem má průmyslová zóna v současnosti rozlohu 64 h, po jejím rozšíření II. etapou o 15 ha, v které sídlí zatím dvě společnosti, zůstává volných ještě 12 ha pro další příchozí investory. Město Písek nyní nemá připraveny plány na další rozšíření a vzhledem k tomu, že ještě část ploch ve II. etapě zóny zůstává volných, lze předpokládat, že v dohledné době k jejímu dalšímu rozšiřování nedojde. Tabulka 5 Usídlené firmy v PZ Písek, stav k 31. 12. 2014

Název investora:

Obor Využívaná plocha Dosud podnikání zóny nebo realizovaná výše 2 podle NACE objektů (m ) investice (mil.Kč)

Počet dosud vytvořených pracovních míst

s.n.o.p. cz a.s.

28.52.00

5900

229

533

BROTEX Z&J s.r.o.

17.40.00

2000

13

14

Schneider Electric a.s.

31.20.00

13500

630

466

HEYCO WERK ČR s.r.o.

25.24.90

3500

90

100

29.10.2000

21848

930

680

CSS spedition s.r.o.

61.00.00

2300

60

35

FAURECIA Components Písek s.r.o.

25.20.00

44600

3200

1100

Kunststoff-Fröhlich GmbH

25.24.20

3300

82

95

SMOM CZ s.r.o.

28.52.00

2500

200

38

LOVATO Electric s. r.o.

27.00.00

2245

250

48

Grosshauser Invest s.r.o.

23.00.00

1581

160

18

Aisin EMC s.r.o.

Zdroj: MÚ Písek - odbor rozvoje, investic a majetku města

V průmyslové zóně je v současné době usídleno 11, převážně výrobních firem, které mají z větší části zahraniční vlastníky. Celkem bylo proinvestováno téměř 6 mld. Kč a firmy v zóně vytvořily dohromady 3 127 pracovních míst. Firmy v průmyslové zóně jsou zaměřeny především na subdodávky do automobilového průmyslu a s tím související odvětví a dále také na výrobu elektroniky. Firmy Faurecia Componentns, Aisin, Schneider Electric a s.n.o.p. cz jsou zároveň nejvýznamnějšími zaměstnavateli ve městě.

4.3

Analýza podnikatelského sektoru ve městě Písek

Následující podkapitola bude blíže analyzovat segment nejvýznamnějších firem v podnikatelském sektoru ve městě. Do analýzy je zahrnuto 20 největších soukromých podnikatelských subjektů z pohledu počtu zaměstnanců. Nejsou mezi nimi městské a veřejné firmy8, jakkoliv jsou tyto pro ekonomiku města důležité a jsou významnými zaměstnavateli. Analýza se týká pouze největších zaměstnavatelů v podnikatelském segmentu, ačkoliv autoři studie si jsou vědomi významu živnostníků a malých firem, které tvoří většinu podnikatelských subjektů ve městě, podílí se významnou měrou i na zaměstnanosti a tvoří důležitý pilíř ekonomiky města. Velké firmy jsou však

8

Jako jsou Nemocnice Písek, Městské služby Písek, Teplárna Písek

25


klíčovými hráči, kteří působí přímými a nepřímými vlivy9 i na ostatní podnikatelské subjekty, a proto je analýza zaměřena právě na ně. Přestože je to pouze vzorek 20 největších firem ve městě, jedná se o významnou část ekonomiky města – tyto firmy např. tvoří více než 30% podíl na celkové zaměstnanosti ve městě. Tabulka 6

Struktura a výkonnost 20 nejvýznamnějších firem ve městě Písek

Odvětví Automotive Elektrotechnika Kovodělný Stavebnictví Textil Služby Potravinářství Celkem

Výkony 2007 (mil. Kč) 5 367 3 801 590 1 365 37 52 11 212

Výkony 2013 (mil Kč) 13 364 3 241 1 045 983 51 21 50 18 755

Zaměstnanost 2007 1 685 1 257 305 321

Zaměstnanost 2013 2 294 1 007 562 298 100 70 64 4 395

160 102 3 830

Počet firem 7 3 3 4 1 1 1 20

Zdroj: Obchodní rejstřík, Albertina (2012), vlastní úpravy

Mezi nejvýznamnějšími firmami ve městě dominují podniky, které jsou zaměřeny na subdodávky do automobilového průmyslu10 (nejčastěji plastové, elektronické a kovové komponenty či moduly). U těchto firem také došlo mezi roky 2007 a 2013 k výraznému růstu ekonomické výkonnosti – více než dvojnásobně se zvýšily jejich výkony a o 36 % se zvýšil i počet zaměstnanců. Až na jednu výjimku se jedná o firmy, které jsou usídleny v průmyslové zóně města. Dalšími důležitými odvětvími pro město jsou kovodělný a elektrotechnický průmysl a stavebnictví. Graf 12

Zaměstnanost v nejvýznamnějších firmách mezi roky 2007-2013

2500 Zaměstnanost 2007

Zaměstnanost 2013

Počet zaměstnanců

2000 1500 1000 500 0 Automotive

Elektrotechnika

Kovodělný

Stavebnictví

Ostatní


Největší dynamiku zaznamenaly kromě firem v automobilovém průmyslu ještě firmy zabývající se výrobou kovových dílů a součástí. To ukazuje na jejich silnou pozici vzhledem k tomu, že bylo porovnáváno období 2007–2013, tedy období vrcholu ekonomického růstu ČR (r. 2007) s obdobím, 9

Přímé ekonomické vlivy představují poptávku velkých firem po výrobcích/službách ostatních subjektů ve městě, nepřímé vlivy zahrnují efekt zaměstnanců těchto velkých firem, kteří svou spotřebou ve městě zprostředkovaně vytváří další indukované ekonomické efekty. 10 Firmy Faurecia Components a Faurecia Automotive, s.n.o.p. cz, Aisin EMC, ERT Automotive Bohemia, KUNSTTOFF-FRÖHLICH Czech Plast, Heyco Werk ČR, s.r.o.

26


kdy se stále v hospodářství projevují dopady ekonomické krize a ekonomický růst je mnohem nižší než v období do roku 2008. Naopak mírně poklesl počet zaměstnanců ale i výkony ve firmách zabývajících se výrobou elektrotechniky a také působícími ve stavebnictví. Odvětví stavebnictví bylo ekonomickou krizí významně postiženo, a proto pokles těchto firem lze přičítat hlavně tomuto efektu. Bližší informace o dynamice podnikového sektoru a jeho očekáváních do budoucna bude možné získat v Průzkumu podnikatelského prostředí ve městě, který je také součástí Strategického plánu. Graf 13

Průměrná měsíční mzda a její vývoj mezi lety 2007 a 2013 u firem v Písku

30 000

Průměrná měsíční mzda

25 000 20 000 Domácí

15 000

Zahraniční 10 000 5 000 0 2007

2013


Průměrná hrubá měsíční mzda se u největších firem v Písku významně liší podle jejich vlastnictví. U poboček zahraničních firem dosahovala v roce 2013 zhruba 27,5 tis. Kč, což je výrazně nad průměrem celého Jihočeského kraje11. V segmentu zahraničních firem také došlo ve sledovaném období k mnohem vyššímu růstu průměrné mzdy než u domácích firem, jejichž úroveň se pohybuje mírně pod průměrem Jihočeského kraje. Z toho plyne, že atraktivita zahraničních firem je pro zaměstnance vyšší a díky vyšším nabízeným mzdám je pro zahraniční firmy jednodušší nalézt na trhu práce požadované lidské zdroje v patřičných kvalifikacích než pro firmy domácí. Vyšší mzdy u zahraničních firem se také pozitivně projevují na koupěschopnosti jejich zaměstnanců, což nepřímo ovlivňuje i ekonomiku města. Hlavní zjištění: 

Ve struktuře ekonomiky města dle zaměstnanosti převládají služby, podíl průmyslu je ve srovnání s vybranými městy v Jihočeském kraji pouze průměrný. Přesto však mezi 8 největšími firmami ve městě, které mají více než 250 zaměstnanců, je 7 firem působících ve zpracovatelském průmyslu. Proto je nutné i sektor zpracovatelského průmyslu počítat mezi významné pro ekonomiku města. Navíc firmy ve zpracovatelském průmyslu ovlivňují pozitivně přímým i nepřímým způsobem poptávku po produkci v dalších odvětvích.

11

Ten činil v roce 2012 (novější údaj není k dispozici) pro celou ekonomiku 21 714 Kč a pro zpracovatelský průmysl 22 807 Kč

27




Město Písek má v porovnání s vybranými městy kraje nadprůměrné zastoupení tzv. veřejných služeb12 v zaměstnanosti. To odpovídá jeho pozici významného obslužného centra pro své zázemí a také důležité funkci v regionálním vzdělávacím systému.



Okres Písek patří v kraji mezi ty s největší relativní koncentrací zahraničních investorů. Za uplynulých 10 let došlo k více než trojnásobnému nárůstu objemu zahraničních investic.



Klíčovou roli pro ekonomiku města hraje průmyslová zóna, kde je usídlena převážná část největších zaměstnavatelů ve městě, kterými jsou zejména výrobní pobočky zahraničních firem.



Existence a úspěšné zaplnění průmyslové zóny přispělo k razantní transformaci ekonomiky města. Podnikatelský sektor je dnes v oblasti zpracovatelského průmyslu orientován převážně na subdodávky do automobilového průmyslu, výrobu elektroniky a elektrotechniky a kovodělný průmysl.



Firmy z automobilového průmyslu patří mezi největší zaměstnavatele ve městě a zároveň jsou nejvíce dynamickým segmentem ekonomiky.



Vysoká koncentrace zahraničních firem má také pozitivní efekt na výši průměrné mzdy, která v tomto segmentu firem roste rychlejším tempem a dosahuje zhruba o 30 % vyšší úrovně než v segmentu domácích firem.

12

Vzdělávání, sociální a zdravotní služby, veřejná správa

28


5. Trh práce ve městě Písek Následující kapitola analyzuje celkovou situaci na trhu práce ve městě Písek se zaměřením na základní charakteristiky a struktury uchazečů o zaměstnání hlášených na Úřadu práce a volná pracovní místa. V analýze jsou využita podrobná data poskytnutá přímo Úřadem práce v Písku. Výstupy jsou, pokud je to možné, porovnány se situací v nadřazených územních celcích, Jihočeském kraji případně v celém Česku. Kvůli výpadkům v databázích Úřadu práce souvisejících s přechodem na nové informační systémy nejsou dostupná data za rok 2012. Pro rok 2013 jsou použita data k 1. 1. 2014, neboť v ostatních letech se používají data za prosinec daného roku a takto je možné počítat s co nejdelší časovou řadou bez výraznější ztráty přesnosti a vypovídací schopnosti. Klíčové otázky: 

Jak se na trhu práce projevily dopady ekonomické krize v roce 2009 a dalších několik let stagnace nebo pouze nepatrného ekonomického růstu?



Jaké skupiny obyvatel patří nejčastěji mezi uchazeče o zaměstnání ve městě Písek?



Jak se měnil počet a struktura volných pracovních míst a poptávané pracovní pozice mezi uchazeči o zaměstnání ve městě Písek?

5.1

Celkový vývoj nezaměstnanosti

Graf 14

Nezaměstnanost ve městě Písku a nadřazených územních celcích, 2007–2014

10,0

ČR

Jihočeský kraj

Okres Písek

Město Písek

9,0

Podíl v %

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Pozn.: Zobrazen ukazatel „Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku“. Kvůli přechodu na nové databáze Úřadů Práce nejsou dostupné údaje za město Písek za rok 2012 Zdroj: Úřad Práce v Písku, Integrovaný portál MPSV

Nezaměstnanost ve městě Písek dosahuje mírně vyšších hodnot než v Jihočeském kraji a celém Česku a v minulosti její vývoj kopíroval situaci celé české ekonomiky – do roku 2008 se pohybovala kolem hranice přirozené nezaměstnanosti, kterou lze považovat za příznivou pro trh práce a umožňující zaměstnavatelům poptávat a v adekvátní době také získat potřebné lidské zdroje. V souvislosti s ekonomickou krizí započatou v roce 2008 došlo s mírným zpožděním i k nárůstu 29


nezaměstnanosti, který vyplýval z poklesu objemu zakázek pro podniky a následné redukce počtu zaměstnanců. Nezaměstnanost dosáhla maximální výše v roce 2013, kdy po období ekonomické stagnace či jen mírného růstu v letech 2010 a 2011 došlo k opětovnému poklesu ekonomické výkonnosti v letech 2012 a 2013. To se projevilo ve zdrženlivém chování zaměstnavatelů a jejich spíše negativních očekáváních ve vztahu k budoucnosti, což vedlo k nízkému objemu nově otevíraných pracovních pozic. Aktuální vývoj na trhu práce je již příznivější, ekonomika se po delším období stagnace nebo jen mírného růstu opět dostává do vyššího tempa a i budoucí očekávání zaměstnavatelů jsou pozitivnější, což se příznivě projevuje na počtu nově otevíraných pracovních pozic a snižování nezaměstnanosti resp. podílu nezaměstnaných. Skok v podílu nezaměstnaných mezi roky 2013–2014 je však dán také změnou výpočtu ukazatele. Počet dosažených uchazečů o zaměstnání se do roku 2013 vztahoval k tzv. pracovní síle, kterou ÚP přebíraly od ČSÚ (v roce 2013 dosahoval tento ukazatel hodnoty 15 505). Od roku 2014 se již používá k výpočtu nezaměstnanosti celkový počet obyvatel ve věku 15-64 let (19 761 osob). Tento výrazný nárůst hodnoty ve jmenovateli výpočtu zapříčinil skokové snížení ukazatele nezaměstnanosti mezi roky 2013 a 2014. Nicméně i tak došlo mezi těmito dvěma roky ve městě Písku k výraznému poklesu počtu uchazečů o zaměstnání (z 1 516 ke konci roku 2013 na 1 160 v prosinci roku 2014). Pokles nezaměstnanosti ve městě Písku v posledním roce je tedy dán nejen změnou metodiky výpočtu ale také podstatným zlepšením situace na lokálním trhu práce. Graf 15

Počet uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa na ÚP Písek, 2007–2014 Volná pracovním místa hlášená na ÚP Písek

Počet uchazečů o zaměstnání

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Pozn.: Kvůli přechodu na nové databáze Úřadů Práce nejsou dostupné za město Písek údaje za rok 2012 Zdroj: vlastní úpravy na základě dat z ÚP Písek

Výše popsanou situaci na trhu práce podrobněji dokumentuje Graf 15 zobrazující počet uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa hlášená na ÚP ve městě Písku. V roce 2007 byl počet pracovních míst téměř shodný s počty žadatelů o práci, což mohlo působit zaměstnavatelům problémy, neboť bylo značně obtížné nalézt na trhu vhodné kandidáty. Od té doby se převis poptávky nad nabídkou na trhu práce výrazně zvýšil, v roce 2011 dokonce na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 13 uchazečů. Ačkoliv počet uchazečů i v posledních letech zůstává vysoký, od roku 2011 se zvyšuje počet nabízených pracovních pozic. Téměř čtvrtinové snížení počtu žadatelů o práci v roce 2014 výrazně zlepšilo situaci na trhu práce a v prosinci roku 2014 připadalo na 1 volné pracovní místo ve městě v průměru 3,5 uchazečů. 30


5.2 Graf 16

Struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání dle věkových skupin, 2007–2014

100% 90% 80% 70% 60%

50+

50%

30-49

40% 30%

20-29

20%

do 19 let

10% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

ČR prosinec 2014

Zdroj: vlastní úpravy na základě dat z ÚP Písek

Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Písek nevykazuje v čase významnější změny. Ačkoliv se celkový počet uchazečů ve sledovaném období zásadně měnil, jejich věková struktura zůstávala stabilní a je velmi podobná situaci na národní úrovni. Nedochází zde tedy k akceleraci problémů s nezaměstnaností uchazečů ve vyšším věku nebo naopak mladých osob a absolventů, jako v některých jiných oblastech Česka. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání ve městě se pohybuje po celé období kolem 40 let a k prosinci 2014 dosahoval přesně 40,4 roku. Podíl absolventů mezi všemi uchazeči o práci je v čase konstantní (pohybuje se kolem 3 p. b.), kromě mírného zvýšení v období 2009–2010. Jejich celkový počet na ÚP v Písku čítal ke konci roku 2014 38 osob. Graf 17 Struktura uchazečů o zaměstnání podle jejich vzdělání, 2007–2014 100% 90% 80% 70% 60%

VŠ a VOŠ

50%

Úplné střední a střední s maturitou

40%

Nižší střední a střední bez maturity

30%

Základní a bez vzdělání

20% 10% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014


Struktura uchazečů o zaměstnání podle jejich nejvyššího dokončeného vzdělání vykazuje ve městě Písek jen malé změny. Během období ekonomické krize v letech 2009–10 se mírně zvýšilo zastoupení osob s úplným středním vzděláním. To odpovídá dočasnému omezení zejména výrobních kapacit firem, kde tito lidé nachází nejčastěji uplatnění, což vedlo ke snižování počtu takto zaměřených 31


pracovních pozic. Po znovuoživení ekonomického růstu v posledních zhruba dvou letech dochází opět ke snižování zastoupení této skupiny uchazečů. V čase slabě roste zastoupení VŠ vzdělaných mezi uchazeči o práci, což lze přičítat především jejich stále většímu zastoupení v populaci. Naopak podíl méně vzdělaných osob (se ZŠ a nižším/neúplným SŠ vzděláním) mezi uchazeči je stále vysoký (činí téměř dvě třetiny), ačkoliv jejich podíl v populaci pomalu klesá a je rozhodně mnohem nižší (v roce 2011 mělo základní vzdělání vč. Neukončeného 15 % populace města Písku). To ukazuje na potřebu blíže se této problematice věnovat. Srovnání s úrovní ČR ukazuje, že situace ve městě Písek je podobná, resp. zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin mezi uchazeči je téměř totožné. Graf 18

Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti, 2007–2014

100% 90% 80% 70%

Více než 2 roky

60%

12-24 měsíců

50%

9-12 měsíců

40%

6-9 měsíců

30%

3-6 měsíců

20%

do 3 měsíců

10% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

ČR 12/2014


Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti je silně ovlivněna změnami na trhu práce vyvolanými v období ekonomické krize – zejména během let 2009 a 2010, kdy skokově vzrostla nezaměstnanost, se zvýšilo zastoupení uchazečů s kratší délkou nezaměstnanosti do 6 měsíců. To bylo důsledkem poměrně masivního propouštění, které právě v té době probíhalo. V dalších letech již ve městě Písek opět narůstá podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6 měsíců). Jejich podíl dosahuje ke konci roku 2014 již téměř 50 %, což je více než v roce 2007. Ještě horší je však situace u nezaměstnaných déle než 12 měsíců, jejichž podíl se zvýšil z 26 % na 34 %, v absolutní hodnotě se pak více než zdvojnásobil ze 189 na 397 uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti uchazečů o práci ve městě Písek dosáhla v prosinci 2014 přesně 444 dní. Dlouhodobá nezaměstnanost je vážným strukturálním problémem trhu práce, který působí velmi negativně na sociální postavení těchto osob a jejich rodin a může vést v důsledku až k vyššímu výskytu sociálně-patologickým jevů. Problém nelze bagatelizovat ani pohledem na srovnání se situací v celé ČR, kde je podíl dlouhodobě nezaměstnaných ještě vyšší, protože ČR má v této oblasti i v mezinárodním srovnání nepříznivou pozici.

32


5.3

Porovnání nabídky VPM a požadavků uchazečů

Srovnání nabídky volných pracovních pozic na trhu práce a poptávky uchazečů o zaměstnání lze provést s využitím dat v klasifikaci dle tříd zaměstnání CZ-ISCO. Ta rozděluje nabízené i požadované pracovní pozice do celkem 10 skupin dle jejich typu (viz tabulka níže). Tabulka 7 Klasifikace tříd zaměstnání CZ-ISCO kód

Typ CZ-ISCO 1 2 3 4 5

kód

Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci ve službách a prodeji

Typ CZ-ISCO 6 7 8 9 0

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Zaměstnanci v ozbrojených silách

Graf 19 Struktura uchazečů o zaměstnání podle požadovaného typu pracovní pozice CZ-ISCO, 2007–2014 1200 CZ-ISCO 0 1000 ISCO 9 800

ISCO 9

200

ISCO 9

ISCO 7

ISCO 7

ISCO 5

ISCO 5

ISCO 3

ISCO 3

2007

2008

ISCO 7 ISCO 5

CZ-ISCO 7

ISCO 7

ISCO 7 ISCO 9

ISCO 5

ISCO 5

ISCO 3

ISCO 5

CZ-ISCO 2 ISCO 3

ISCO 3

0 2009

2010

2011

2013

CZ-ISCO 4 CZ-ISCO 3

ISCO 7 ISCO 3

CZ-ISCO 6 CZ-ISCO 5

ISCO 7 ISCO 5

ISCO 3

CZ-ISCO 9 CZ-ISCO 8

ISCO 9

600 400

ISCO 9

ISCO 9

CZ-ISCO 1

2014

Graf 20 Struktura volných pracovních míst podle typu pracovní pozice CZ-ISCO, 2007–2014 800

CZ-ISCO 0

700

CZ-ISCO 9

600 500

CZ-ISCO 8 ISCO 8

CZ-ISCO 7 CZ-ISCO 6

400 300

ISCO 7

200

ISCO 5

100

CZ-ISCO 5 ISCO 8

ISCO 8

CZ-ISCO 4

ISCO 5

ISCO 7 ISCO 5

CZ-ISCO 3

ISCO 8 ISCO 5

ISCO 8

ISCO 8

2008

2009

2010

ISCO 8

0 2007

2011

2013

2014

CZ-ISCO 2 CZ-ISCO 1


Porovnání struktury uchazečů a volných pracovních míst (VPM) ukazuje určité disproporce a změny v čase na lokálním trhu práce. Oproti situaci před vypuknutím ekonomické krize rapidně poklesl 33


počet VPM pro Obsluhu strojů a zařízení (ISCO 8) a Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (ISCO 9). Mezi uchazeči o zaměstnání však patří tyto pracovní místa vyžadující spíše nižší kvalifikaci stále k nejvíce poptávaným pozicím (zejména pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) – tyto pozice představují téměř 40 % všech specifikovaných požadavků na uplatnění na trhu práce. Toto lze pravděpodobně přičíst stále rostoucímu tlaku na efektivitu výroby a vyššímu podílu automatizace, což jsou procesy, které akceleroval právě delší pokles ekonomické výkonnosti, který dále přinutil firmy reagovat ve směru zvyšování své produktivity, což mělo za následek snížení počtu pomocných/nekvalifikovaných pracovních pozic. Stále poměrně dobrou pozici na trhu práce mají uchazeči poptávající pracovní místa ve Službách a prodeji (ISCO 5), protože počet těchto volných pracovních míst se od roku 2013 opět zvýšil. Velmi dobrou situaci na trhu práce mají také Specialisté (ISCO 2) a Techničtí a odborní pracovníci (ISCO 3), u nichž počet adekvátních volných pracovních míst v posledních dvou letech zhruba odpovídá počtu uchazečů o tento typ pracovních pozic. Výše popsanou situaci na trhu práce však také ovlivňuje typ pracovních pozic, které jsou na Úřad práce hlášeny. Lze se domnívat, že řada pozic vyžadujících vyšší kvalifikaci a lepší kompetence (např. střední a vyšší management, vysoce odborné pozice ve výrobě) není v některých případech na Úřad práce hlášena, neboť se předpokládá, že tyto odborníky lze hledat lépe i jinými způsoby. Někteří uchazeči také nejsou ve struktuře dle požadovaných pozic CZ-ISCO vedeni, neboť jejich počet je mírně nižší než celkový počet uchazečů hlášených na ÚP. I přesto však lze uvedené závěry považovat za platné a vystihující reálný obraz místního trhu práce.

5.4

Dojížďka do zaměstnání

Trh práce ve městě Písek nefunguje zcela autonomně, ale má mnohem širší vazby na okolí (Kapitola 0). Především díky tomu, že v Písku je usídlena řada velkých zaměstnavatelů, je město přirozeným centrem pracovních příležitostí v regionální ekonomice, což se projevuje na intenzivní dojížďce za prací (viz Graf 21Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Graf 21

Dojížďka do zaměstnání a škol ve městě Písek, 2011

školská

pracovní

1709

-873

-1597

dojížďka 2011

2587

vyjížďka 2011

celkem -2470

-3000

4296

-2000

-1000

0

1000

2000

3000

4000

5000


Celkové saldo pracovní dojížďky a vyjížďky je kladné a dosahuje téměř 1 000 osob. Úhrnem do města Písek dojíždí za prací téměř 2 600 zaměstnanců, kteří se podílí více 20% na celkovém počtu obsazených pracovních míst ve městě (dle SLDB v r. 2011). To jen potvrzuje pozici měst Písek jako 34


regionálního ekonomického centra s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, které pozitivně ovlivňují i trh práce v zázemí města. Graf 22

Saldo dojížďky do zaměstnání v zaměstnanosti ve městech Jihočeského kraje, 2011

Saldo dojížďky v zaměstnanosti

30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% -15,0% -20,0% Písek

Milevsko

Protivín

Strakonice

Vodňany

Blatná


Význam dojížďky v zaměstnanosti ve městě Písek v porovnání s ostatními vybranými městy Jihočeského kraje ukazuje, že Písek patří mezi přirozená dojížďková centra regionu. Vyšší saldo dojížďky v zaměstnanosti ve městech Strakonice a Blatná je dáno především vyšším převisem dojíždějících nad vyjíždějícími a v případě města Blatná i jeho relativně malou velikostí (měřenou počet pracovních příležitostí). Naopak např. město Protivín má spíše funkci obytnou, protože má výrazně negativní saldo dojížďky v zaměstnanosti, což znamená, že obyvatelé ve velké míře vyjíždějí za zaměstnáním do okolních center. Hlavní zjištění: 

Trh práce ve městě Písek prošel v uplynulých 6 letech významnými změnami, které souvisely s ekonomickou krizí započatou během roku 2008, jejíž vliv se na trhu práce projevil s určitým zpožděním a byl dlouhodobý. Situace se však v roce 2014 již začala mírně zlepšovat a zejména počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dosahuje příznivých hodnot (3,5).



Podíl nezaměstnaných ve věku 15–64 let, který se dlouhodobě ve městě Písek pohyboval mírně nad úrovní v Jihočeském kraji a ČR, se v roce 2014 výrazněji snížil, což ukazuje na zlepšení situace na trhu práce.



Věková struktura uchazečů o zaměstnání je ve městě Písek stabilní a příliš se nemění – nedochází k eskalaci problému s nezaměstnaností mladých obyvatel do 30 let a absolventů nebo naopak lidí ve vyšším věku (50 a více let). Přesto se však tyto věkové skupiny podílejí 55 % na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání.



Největší problém nalézt zaměstnání mají lidé s nižším vzděláním (ZŠ, nižší SŠ), jejichž podíl mezi uchazeči o práci dosahuje 65 % a v čase mírně roste, ačkoliv mezi cenzy 2001 a 2011 se podíl této skupiny snížil z 18 % na 15 %.

35




Dlouhodobá nezaměstnanost se opět stává významným problémem místního trhu práce – více než třetina uchazečů již hledá zaměstnání více než 1 rok a situace je horší než v roce 2007 před vypuknutím ekonomické krize.



Disbalance na místním trhu práce mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou a možnostmi uchazečů se týká zejména pracovních pozic ve výrobě pro méně kvalifikované, jejichž počet v čase citelně poklesl, ale počet uchazečů požadujících tato pracovní místa naopak roste.



Město Písek je významným centrem dojížďky za prací a regionálním ekonomickým centrem pozitivně působícím i na trh práce v jeho zázemí.

36


6.

Vzdělávání

V této kapitole jsou analyzovány základní charakteristiky v oblasti vzdělávání, pozornost je zaměřena jednak na dostupnost a vytížení vzdělávacích institucí spravovaných městem a dále také na nabídku středního a vysokoškolského vzdělávání. Analýza využívá nejpodrobnější dostupná data z Městského úřadu v Písku, jednotlivých škol a Krajského úřadu Jihočeského kraje. Klíčové otázky: •

Jaká je vzdělanostní úroveň v Písku?

•

Jaké je vytížení mateřských a základních škol, budou jejich kapacity stačit pro budoucí vývoj?

•

Jaká je struktura středního a vysokého školství ve městě?

Vzdělanostní struktura ve městě je na velmi dobré úrovni. Porovnáme-li město Písek s průměrnými hodnotami České republiky a Jihočeského kraje, je zřejmé, že kvalita pracovní síly ve městě je velmi vysoká. Podle výsledků SLDB z roku 2011 mělo 51,1 % obyvatel nad patnáct let věku vzdělání úplné střední s maturitou a vyšší, což je po Českých Budějovicích a Táboře třetí nejvyšší podíl v Jihočeském kraji (Graf 23). Graf 23 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v ČR, Jihočeském kraji a okresních městech Jihočeského kraje (SLDB 2011) Česká republika

40,0%

Jihočeský kraj

30,0% Písek

20,0%

České Budějovice Tábor

10,0%

Jindřichův Hradec

nezjištěné vzdělání

vysokoškolské

vyšší odborné a nástavbové

nástavbové studium

úplné střední s maturitou

vyučení a stř. odborné bez mat.

základní vč. neukončeného a bez vzdělání

0,0%

Prachatice Strakonice Český Krumlov

Zdroj: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů rok 2011

Pozitivním faktorem ve městě je, že mezi posledními dvěma censy se úroveň vzdělanosti obyvatelstva města Písku zvýšila (Graf 24). Během deseti let se nepatrně zvýšil počet osob s úplným středním vzděláním a osob s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním. Výraznější nárůst zaznamenala především kategorie osob s vysokoškolským vzděláním, jejíž podíl se zvýšil o necelé 3 p. b. Jedním z faktorů, který pozitivně ovlivňuje vzdělanostní strukturu obyvatel města, je pestrá nabídka studijních oborů na středních školách ve městě.

37


Graf 24

Vývoj vzdělanostní struktury v Písku mezi lety 2001 a 2011 4,0%

rok 2011

základní vč.neukončeného a bez vzdělání

15,3% 13,9% 11,2%

1,4% 17,9%

vyučení a stř. odborné bez mat.

4,5% 5,1%

úplné střední s maturitou rok 2001

31,2%

33,8%

vyšší odborné a nástavbové vzdělání

29,6%

vysokoškolské nezjištěné vzdělání

32,0%

Zdroj: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011

6.1

Vzdělávací infrastruktura na území města

Město Písek nabízí obyvatelům vzdělávání v předškolních zařízeních i zařízeních základního vzdělávání a střední popřípadě vyšší odborné vzdělání je možné získat na devíti školách. Ve městě působí také jedna vysoká škola - Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s., která nabízí jak bakalářské, tak magisterské studium. Mateřské školy - předškolní vzdělávání Ve školním roce 2014/15 nabízí město předškolní vzdělávání v celkem 13 mateřských školách, jejichž zřizovateli jsou základní školy. Mateřské školy nabízí celkovou kapacitu 1164 míst ve 45 třídách, která je v posledních čtyřech letech naplněna téměř na maximum (Graf 25). Tabulka 8

Vývoj počtu dětí, pedagogických pracovníků a tříd v mateřských školách v Písku (2009-2014)

školní rok šk. r. 2005/6 šk. r. 2009/10 šk. r. 2010/11 šk. r. 2011/12 šk. r. 2012/13 šk. r. 2013/14 šk. r. 2014/15 Index změny 2015/2005

Kapacita 1037 1112 1112 1140 1140 1164 1164 112,2%

Počet dětí Počet dětí v Počet tříd v na jednoho MŠ MŠ pedagoga 940 1031 1075 1112 1112 1169 1163 123,7%

38 43 43 45 45 45 45 118,4%

12,6 12,5 12,7 12,7 13,2 13,2 -

Průměrný počet dětí ve třídě 24,7 24 25 24,7 24,7 26 25,8 -

Celková vytíženost % 90,7 92,7 96,7 99,6 97,5 100,4 99,9 -

Zdroj: Městský úřad Písek, odbor školství a kultury

Kladně lze hodnotit, že město zareagovalo v posledních letech na rostoucí poptávku po předškolním vzdělávání velmi pružně, v jednotlivých letech docházelo k zvyšování počtu tříd v některých MŠ. Ve 38


školním roce 2005/06 byla kapacita MŠ 38 tříd, v následujících letech docházelo každoročně k dalšímu navýšení počtu tříd až do roku 2011/12. Díky tomuto postupnému navyšování došlo pouze k mírnému zvýšení průměrného počtu dětí ve třídách i počtu dětí připadajících na jednoho pedagoga (Tabulka 8). Graf 25 Využití kapacity jednotlivých mateřských škol v Písku v letech (%) vytíženost r. 2009/10 vytíženost r. 2012/13

vytíženost r. 2010/11 vytíženost r. 2013/14

vytíženost r. 2011/12 vytíženost r. 2014/15

100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% MŠ Sluníčko

16. MŠ - J. Malého

12. MŠ - Šobrova

Křesťanská MŠ

11. MŠ - Na Ryšavce

9. MŠ - Alšova

5. MŠ - Fügnerovo nám.

13. MŠ - tř. Přátelství

8. MŠ - Zeyerova

6. MŠ - Strakonická 42

3. MŠ - Pražská

15. MŠ - Erbenova

2. MŠ - Mírové nám.

0,0%


Mateřské školy ve městě jsou v současné době téměř plně vytíženy, ale požadavky na kapacitu se budou v následujících letech snižovat. Nevyšší nárůst počtu dětí mají dle demografických údajů mateřské školy za sebou a demografické prognózy předpokládají postupný pokles počtu dětí.

Základní školy Ve městě působí celkem šest základních škol, jejichž zřizovatelem je Město Písek. Pro školní rok 2014/15 nabízely základní školy kapacitu 4070 míst a jejich vytíženost byla necelých 78 %. Ve školním roce 2014/15 přibyla k šesti dosavadním základním školám, jejichž zřizovatelem je město, soukromá křesťanská základní škola Cesta, jejímž provozovatelem je Sbor Církve bratrské. V září 2014 byla výuka zahájena ve třech třídách (1. třída, společná 2. a 3. třída, 6. třída) a následně škola předpokládá otevřít další třídy až do naplnění všech devíti ročníků. Maximální počet dětí ve třídě má škola stanoven na 15 dětí. Od roku 2002 počet žáků na základních školách postupně klesal, tento pokles se zastavil v roce 2010 a v posledních letech počty žáků opět mírně vzrůstají (Tabulka 9). Vytíženost jednotlivých základních škol se pohybuje v rozmezí 76 - 97 %. Největší zájem je o ZŠ Jana Husa (vytíženost 96,9 %) a ZŠ J. K. Tyla (vytíženost 93,2 %). S výrazným poklesem počtu žáků se v posledních letech potýká ZŠ T. Šobra, jejíž vytíženost se pohybuje dlouhodobě pod 50 %.

39


Tabulka 9

Vývoj počtu žáků, pedagogů a tříd na základních školách v Písku v letech 2009 - 2014 rok

Počet tříd v Počet žáků v ZŠ ZŠ

šk. r. 2009/10 šk. r. 2010/11 šk. r. 2011/12 šk. r. 2012/13 šk. r. 2013/14 šk. r. 2014/15 Index změny 2015/2009

127 127 128 126 129 134 105,5%

2891 2890 2932 2974 3062 3170 109,7%

Počet pedagoga 188,41 187,77 192,32 191,15 200,31 201,01 106,7%

Průměrný počet žáků ve třídě

Počet žáků na jednoho pedagoga

22,76 22,76 22,91 23,6 23,74 23,66 -

Celková vytíženost %

15,34 15,39 15,25 15,56 15,29 15,77 -

72,3 72,3 73,4 73,1 75,2 77,9 -

Zdroj: Městský úřad Písek, odbor školství a kultury Graf 26 Využití kapacity jednotlivých základních škol v Písku v letech 2009 - 2014 (%) 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% ZŠ E.Beneše

ZŠ J. Husa

ZŠ T.G. Masaryka

ZŠ T.Šobra

ZŠ J.K. Tyla

ZŠ Svobodná

Celková kapacita ZŠ

vytíženost r. 2009/10







Nejvyšší počet dětí v prvních třídách mají však školy pravděpodobně již za sebou. Z pohledu kapacit mateřských a základních škol lze očekávat v následujících letech spíše pokles počtu dětí. Prognóza do roku 205013 předpokládá, že počet živě narozených dětí se bude snižovat až do roku 2032.

Speciální vzdělávání Ucelený systém vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nabízí ve městě Dětský domov, Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Písek, Šobrova 111. Tato vzdělávací instituce nabízí vzdělání na třech typech škol: -

13

Základní škola praktická… škola má devět ročníků a snaží se umožnit žákům pomocí speciálních metod a forem práce dosáhnout co možná nejvyšší úrovně znalostí.

Sociodemografická analýza území ORP Písek, Jihočeská rozvojová o.p.s., rok 2014

40


-

Základní škola speciální… škola je určena pro děti se středně těžkým až těžkým mentálním postižením, popřípadě žáci s více vadami a autismem. Praktická škola dvouletá… škola je přednostně určena žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří ukončili povinnou školní docházku.

Z grafu (Graf 27) je zřejmé, že kapacitně jsou tato zařízení připravena přijmout v případě potřeby další žáky. Lze tedy usuzovat, že nabídka vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je dostatečná. Pozitivem také je, že většina základních škol se snaží o integraci dětí se specifickými vzdělávacími potřebami do běžných tříd.

Graf 27 Vývoj počtu žáků na školách poskytujících vzdělání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami 80 Základní škola praktická

70

Základní škola speciální 60

Praktická škola dvouletá

50 40 30 20 10 0 šk. r. 2010/11

šk. r. 2011/12

šk. r. 2012/13

Zdroj: www.ddaskoly.cz - Výroční zprávy zařízení

Střední školy V Písku se celkem nachází 7 státních středních škol, 4 vyšší odborné školy a jedna vysoká škola (Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.). V porovnání s rokem 2007 došlo k zániku jedné střední školy - činnost Soukromé výtvarné střední školy byla ukončena k 31. 8. 2013. Úplné střední všeobecné vzdělání nabízí Gymnázium, zbylých šest středních škol vzdělává v různých specializovaných oborech. Největší počet studentů má Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, která nabízí 23 oborů studia. V posledních letech se střední školy v celé republice potýkají s klesajícím počtem studentů a postupně dochází k optimalizaci středních škol. Pozitivem je, že tyto trendy se Písku zatím vyhýbají. Z dostupných dat (Graf 28) je zřejmé, že písecké střední školy až na dvě výjimky tento problém příliš řešit nemusí. Střední školy si drží relativně stabilní počet studentů a některé v posledních třech letech zaznamenaly i mírný růst např. VOŠ lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga, která zaznamenala růst zájmu jak o obor Lesnictví - střední vzdělání s maturitou, tak o obor Lesní mechanizátor - obor střední vzdělání s výučním listem a výrazný zájem stoupl o studium na VOŠ. 41


Graf 28 Vývoj počtu studentů na středních a vyšších odborných školách v Písku 1000 2010/11

2011/12

2013/14

2014/15

2012/13

800 600 400 200 SOŠ a SOU

Soukromá VOŠ filmová

VOŠ restaurátorská

SŠ zdravotnická

SŠ průmyslová a VOŠ

Obchodní akademie

SŠ zemědělská

VOŠ lesnická a SŠ lesnická

Gymnázium

0

Zdroj: Výroční zprávy středních a vyšších odborných škol, podklady zpracované a poskytnuté jednotlivými SŠ a VOŠ, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2013/2014

S výraznějším poklesem počtu studentů se potýkají dvě školy - SŠ průmyslová a VOŠ Písek a SOŠ a SOU Písek. U těchto vzdělávacích zařízení klesl celkový počet studentů za posledních pět let téměř o třetinu. U SŠ průmyslové je pokles zájmu u maturitních oborů, zájem o studium na VOŠ je stabilní. Graf 29

Vývoj počtu studentů na SOŠ a SOU v Písku dle studijních oborů (rok 2010/11 = 100 %)

180,0% 2010/11

150,0%

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

120,0% 90,0% 60,0%

Podnikání

Stavební provoz

Dřevařská výroba

Zednické práce

Zámečnické práce

Pečovatelské práce

Malířské a natěračské…

Květinářské práce

Kuchařské práce

Prodavač

Cukrář

Kuchař - číšník pro…

Kuchař

Číšník, servírka

Truhlář

Tesař

Zedník

Montér suchých staveb

Instalatér

Klempíř

Automechanik

Autotronik

0,0%

Obchodně…

30,0%

Zdroj: Střední odborná škola a střední odborné učiliště Písek

V posledních letech klesá zájem žáků o učňovské a maturitní obory na SOŠ a SOU v Písku. Výraznější pokles byl zaznamenán zejména u řemeslných oborů instalatér, tesař, kuchař - číšník pro pohostinství, číšník, servírka, květinářské práce a v posledních dvou letech i oboru autotronik (Graf 29). Naopak růst zájmu se v posledních letech ukazuje (Graf 29) u oboru zámečnické práce, pečovatelské práce a stabilní zájem je o studium oboru automechanik.

42


Zajímavostí města je přítomnost dvou specificky zaměřených škol - VOŠ restaurátorská a Soukromá VOŠ filmová, které si stabilně drží počty studentů a snaží se o další rozvoj. VOŠ restaurátorská poskytuje vzdělání budoucím odborníkům v restaurátorském oboru Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby a oboru Restaurování kovů. Soukromá VOŠ filmová nabízí tříleté studium oboru Multimediální tvorba se zaměřením na režii a scenáristiku, animovanou tvorbu, kameru, zvuk, střih či produkci. Obě školy si stabilně drží počet žáků, ale jejich kapacity naplněny nejsou.

Hlavní zjištění: •

Vzdělanostní úroveň obyvatelstva města je na velmi vysoké úrovni a poměrně výrazně převyšuje jak krajský tak i celorepublikový průměr.

•

Nabídka předškolního vzdělávání je dostatečná. Mateřské školy na území města jsou kapacitně naplněny téměř naplněny. Nejvyšší zájem mají mateřské školy pravděpodobně již za sebou a v následujících letech se poptávka po předškolním vzdělávání nebude příliš měnit, spíše lze očekávat postupný pokles. Tento odhad může být do určité míry ovlivněn rozhodnutím rodičů posunout nástup dítěte do MŠ na 4 roky.

•

Nabídka základního vzdělávání je z kapacitního hlediska dostatečná. Stávající průměrná vytíženost základních škol ve městě se pohybuje okolo 78 % a pro následující roky je bude dostatečná. V následujících letech se však počet dětí nastupujících do prvních tříd zvyšovat již nebude. Tento odhad může být do určité míry ovlivněn rozhodnutím rodičů posunout nástup dítěte do ZŠ na 7 let.

•

Nabídka středoškolského vzdělání je ve městě velmi pestrá. Přestože střední školy se potýkají s poklesem počtu studentů, většina středních škol v Písku si stabilně drží určitý počet žáků a u některých škol byl zaznamenán v posledních třech letech i nárůst počtu studentů.

•

Ve městě má letitou tradici studium oborů z oblasti filmu. Působí zde jak střední soukromá umělecká škola, tak soukromá výběrová vysoká umělecká škola s bakalářským a navazujícím magisterským studijním programem - Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku.

43


7.

Kvalita života

Kvalita života patří mezi nejobsáhlejší oblasti, na které se v rámci strategického plánování soustředí pozornost. Město Písek chce být živým městem s kvalitními podmínkami pro aktivní život. Cílem této kapitoly je zanalyzovat, do jaké míry se jí to v jednotlivých oblastech daří. V následujících dílčích podkapitolách se pozornost soustředí na tři základní oblasti: -

7.1

bydlení ve městě; poskytování sociálních a zdravotních služeb; bezpečnost ve městě.

Bydlení

Zajištění bydlení představuje důležitou oblast v životě každého jednotlivce. Řešení bytové problematiky přináší s sebou mnoho otázek. Klíčová je v této oblasti dostupnost bydlení a to jak fyzická, tak finanční. Nabídka kvalitního bydlení pro stávající, ale i pro nové obyvatele se řadí mezi důležité priority každé radnice. Nabídka kvalitního bydlení může být klíčovým faktorem pro změnu nepříznivého demografického vývoje. Na základě dostupných dat se analýza pokusí nalézt odpovědi na tři otázky: Klíčové otázky 

Jaká je současná struktura bytového fondu a jaký je vývoj nové výstavby v posledních letech, zejména ve srovnání s konkurenčními městy?



Jak se vyvíjí ceny nemovitostí ve městě? V tomto případě lze vývoj cen společně s vývojem nové výstavby považovat do určité míry také za ukazatel ekonomické výkonnosti a atraktivity města.



Existují ve městě specifické lokality, kterým je potřeba věnovat pozornost?

Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 uvádí, že bytový fond města je tvořen celkem 3 808 domy, z nichž trvale obydleno je 89 %. Ve struktuře bytového fondu převažují rodinné domy (73,1 %) nad bytovými (24,2 %). Domovní fond je průměrně zastaralý. Dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo více jak 76% domů postaveno do roku 1990 (Graf 30) a průměrným rokem výstavby bytového fondu je na území města rok 196114. Intenzivní výstavba bytových i rodinných domů ve městě stále pokračuje. Ve SO ORP Písek došlo mezi jednotlivými cenzy (2001, 2011) k nárůstu počtu bytových domů o 11,7 % a k mírnějšímu nárůstu rodinných domů (o 6,1 %). Přičemž největší přírůstek byl zaznamenán ve městě Písek jak u bytových domů (98), tak rodinných domů (172). Z celkového počtu obydlených domů jsou ve vlastnictví města necelá 4 % domů a téměř 74 % domů je v soukromém vlastnictví. Zatímco v roce 2001 bylo z celkového počtu obydlených bytů na území města 47 % bytů nájemních15, tak v roce 2011 to bylo necelých 33 %. Výraznější pokles byl také zaznamenán u družstevního vlastnictví, kde se podíl z roku 2001 (16,4 %) snížil na 5,4 %. Z výsledků SLDB roku 2011 je tedy zřejmé, že v uplynulých deseti letech byla určitá

14

Průměrný rok stáří bytového fondu se počítá váženým průměrem za jednotlivá období výstavby (rok výstavby je průměrem okrajových hodnot daného intervalu výstavby) - zdroj Rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Písek (PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., rok 2014). 15 Nájemní byt pronajímá město nebo soukromý vlastník.

44


část bytů prodána do osobního vlastnictví, popřípadě jejich prodej byl spojen s prodejem celého bytového domu. Graf 30 Stáří bytového fondu ve městě, 2011 2,5%

10,9%

Graf 31 Obydlené byty podle právního důvodu užívání (%)

12,3%

9,4% 5,4%

19,4%

10,1%

35,2%

32,7% 33,0%

29,0%

1919 a dříve

1920 - 1970

1971-1990

1991-2000

2001 - 2011

nezjištěno

ve vlastním domě nájemní jiný důvod užívání

v osobním vlastnictví družstevní

Zdroj: Sčítání domů, bytů a lidu 2011

V roce 2013 bylo ve vlastnictví či spoluvlastnictví města Písku celkem 310 domů, jejichž správu zajišťuje Domovní a bytová správa Písek, příspěvková organizace města. K 31. 12. 2013 spravovala DBS města Písku celkem 1 417 bytů ve vlastnictví města. V porovnání s rokem 2007 se tento počet snížil na třetinu (v roce 2007 mělo město Písek ve svém vlastnictví 4 176 bytů) Město má stanovena jasná pravidla o přidělování obecních bytů do nájmu obyvatel Písku. Byty jsou přidělovány prostřednictvím výběrového řízení, případně obec přiděluje do nájmu byty osobám v tíživé životní situaci. Město Písek patří mezi atraktivní lokality pro bydlení a svými nabídkovými cenami bytů i úrovní tržního nájemného potvrzuje město své významné postavení v Jihočeském kraji. Ceny bytů za tržní hodnotu zaznamenaly od roku 2009 značný propad, který byl důsledkem celosvětové ekonomické recese. Zatímco řada měst se musela vyrovnávat s poklesem cen nemovitostí v rozmezí 10-20 %, tak Písek si i přes tento negativní vývoj udržel poměrně vysoké nabídkové ceny bytů i tržního nájemného. Jedním z důvodů je, že kvalita jihočeského bydlení je zde násobena poměrně dobrou návazností na hlavní město a na celkově dynamický středočeský region. Ze srovnání cen bytů (cena v Kč za m2 obytné plochy) mezi sedmi největšími městy Jihočeského kraje (Graf 32) je zřejmé, že Písek patří po Českých Budějovicích a Českém Krumlově k jednomu z nejdražších míst v kraji. Další vývoj cen ve městě i v kraji bude závislý především na zlepšování dopravního napojení Jihočeského kraje na Prahu a na dálniční síť.

45

Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 2

Graf 32 Porovnání cen bytů v Jihočeském kraji (Kč/m , únor 2015)

16

30 000 Kč zděný dům

panelový dům

průměrná cena bytu

25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Písek

České Budějovice

Český Krumlov

Jindřichův Hradec

Prachatice

Strakonice

Tábor

Zdroj: http://jiho.ceskereality.cz, www.realitycechy.cz

Z grafu (Graf 34, Graf 33) je zřejmé, že cenová hladina se v jednotlivých částech města liší a do určité míry tato čísla ukazují názor na rozložení atraktivity bydlení ve městě. Z pohledu obyvatel patří mezi lukrativní oblast nemovitosti v centru města a na Budějovickém předměstí. 2

Graf 33 Porovnání cen nemovitostí v jednotlivých částech města Písku (Kč/m , únor 2015) 30 000 Kč 25 000 Kč

28 336 Kč 23 956 Kč 22 663 Kč

21 955 Kč

Václavské předměstí

Pražské předměstí

23 283 Kč

20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Budějovické předměstí

Vnitřní město

Hradiště

Poznámka: Nasbírané údaje rozlišují stáří domu, rekonstrukci apod., ale cenové hladiny jsou průměrné, tedy jak z nových tak starých domů a respektují převládající charakter staveb v dané lokalitě. Hodnoty jsou uváděny bez DPH.

Zdroj: http://cenovamapa.gekonsro.cz V Písku se nachází celkem pět větších sídlišť, které tvoří zejména panelové bytové domy. Jedná se o sídliště – Portyč, M. Horákové, Hradiště, Jih a Logry. V posledních letech město výrazně investuje do humanizace panelových sídlišť ve městě. Na všech sídlištích byla v posledních letech zahájena revitalizace panelových domů s cílem zatraktivnit bydlení na sídlištích, což se projevuje i na ceně bytů v těchto lokalitách. Nejvýraznější investice jsou realizovány na sídlišti Portyč, kde revitalizace byla 16

Ceny jsou porovnávány za byty v družstevním i osobním vlastnictví, podlahová plocha v rozmezí 64 - 86 m

2

46


zahájena v roce 2010 vlivem schválenému projektu Integrovaný plán rozvoje města Písek - zóna Portyč. Realizované aktivity přispívají ke zlepšení obytného i veřejného prostředí sídliště. Na sídlišti došlo k regeneracím panelových domů, k obnově a výsadbě veřejné zeleně, k pořízení a obnově městského mobiliáře, rekonstrukcím dopravní infrastruktury, byl vybudován městský kamerový systém a zřízena služebna Městské policie. Začátkem dubna 2015 bude zahájena třetí etapa revitalizace sídliště, ve které bude vybudováno parkoviště na místě bývalé frézovky, hřiště určené k míčovým hrám pro náctileté, bude provedena rekonstrukce komunikace na ulici Topělecká a budou vybudovány nájezdy u pečovatelského domu, které umožní vjezd sanitek. Třetí etapa revitalizace sídliště Portyč bude dokončena v září 2015. V rámci realizace tohoto plánu bude do konce roku 2015 dokončeno a podpořeno celkem 25 projektů o celkových výdajích více jak 140,9 mil. Kč. Realizace aktivit je spolufinancována z rozpočtu města a z Integrovaného operačního programu. Celková výše získaného spolufinancování investičních akcí dosáhne hodnoty 90, 8 mil. Kč17. Další významnou investicí byla regenerace panelového sídliště Jih. První etapa, dokončená v prosinci 2013, se zaměřila na vybudování nových chodníků, veřejného osvětlení a revitalizaci veřejných prostranství včetně dalšího mobiliáře, demolice lávky v havarijním stavu a vybudování nového schodiště včetně jeho zastřešení před budovou mateřské školy a zajištění bezbariérového přístupu. Celkové náklady činily 5 263 687 Kč a byly plně hrazeny z rozpočtu města. V průběhu roku 2014 byla realizována druhá etapa revitalizace, jejímž výsledkem je celková rekonstrukce chodníků, obnovené veřejné osvětlení, modernizovaná čekárna autobusová zastávka a prostor byl také doplněn o nový mobiliář (lavičky, odpadkové koše atd.), ozelenění ploch, byla vysázena jednostranná alej, která tvoří dominantu centra této části sídliště. Celkové náklady druhé etapy činily více jak 8,8 mil. Kč a byly hrazeny z rozpočtu města a z dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj (dotace 4 mil. Kč). 2

Graf 34 Porovnání cen bytů v panelových domech na sídlištích ve městě Písku, (Kč/m , únor 2015) 25 000

22 890 19 583

20 000 15 000

18 320 14 910

10 000 5 000 0 Sídliště Portyč

Sídliště Jih

Sídliště Dr. Horákové

Sídliště Logry

Zdroj: www.sreality.cz, www.jiho.ceskereality.cz, http://cenovamapa.gekonsro.cz

Rozdíly mezi cenou bytu v panelovém a zděném domě nejsou ve městě až tak výrazné. Zejména díky výrazným investicím do regenerace panelových domů se postupně zvýšily i ceny bytů v panelových domech. Rozdíl lze spíše nalézt mezi jednotlivými lokalitami ve městě (Graf 34). Výrazně nižší ceny bytů na sídlišti Portyč a Jih jsou pravděpodobně způsobeny vnímáním těchto lokalit obyvateli. Navíc 17

Předběžný propočet podle průměrného kurzu 27, 52 Kč/EUR pro čerpání IPRM pro rok 2014.

47


obě tato sídliště i z pohledu Policie ČR a Městské policie Písek jsou označována jako problémové lokality s vyšším výskytem protiprávního jednání. Nová výstavba bytových jednotek ve městě Pro novou výstavbu rodinných domků i bytových domů je ve stávajícím platném územním plánu určena řada zajímavých lokalit. Město nabízí dostatečné množství volných kapacit pro realizaci nové výstavby. Jako příklad uvádíme několik realizovaných či již dokončených projektů: Lokalita Svatý Václav … Městská část Václavské předměstí se nachází v západní části města Písku. Developer dokončil druhou a třetí etapu dopravní infrastruktury v lokalitě. V lokalitě byly vybudovány 4 viladomy (16 bytových jednotek o dispozicích 2+kk a 3+kk) a byla dokončena výstavba nového 5-ti podlažního bytového domu Viladomu Sv. Václav včetně finálního propojení na inženýrské sítě (40 bytových jednotek o velikosti 2+kk a 3+kk). Cena bytů je nastavena v rozmezí od 25. 500,- Kč/m2 do 26. 500,- Kč/m2 s DPH. Současná nabídka projektu Svatý Václav zahrnuje mimo bytů také pozemky určené pro výstavbu rodinných a rezidenčních domů. Cena pozemků se pohybuje v rozmezí od 1.395,- Kč/m2 do 1550,- Kč/m2. Hřebčinec … v tomto obytném komplexu byla v červenci 2009 dokončena výstavba 3 viladomů s 25 bytovými jednotkami o výměrách od 54 m2 do 117 m2. Vila Park Písek … lokalita se nachází v části města Hradiště. V projektu byla naplánována výstavba 13-ti viladomů (elegantní třípodlažní terasovité domy) s 83 bytovými jednotkami 1 + kk až 3 + kk ve 2 2 velikostech od 65 m do 89 m . V první etapě byly dokončeny 3 bytové domy a nově je zde plánovaná také výstavba rodinných řadových domů.

Rezidence Pod Píseckými horami… jedná se o developerský projekt výstavby dvou energeticky úsporných viladomů se 17 bytovými jednotkami o velikosti 1+kk (34 m2) – 3+kk (123 m2). Projekt byl v lednu 2015 zkolaudován a byty jsou určeny k prodeji. Cena bytů je nastavena v rozmezí od 27. 700,Kč/m2 do 35. 150,- Kč/m2 s DPH. Lokalita Lesnická… pětipatrový dům nabízí výběr z bytů od 1+kk (28 m²) do 4+kk (115 m²), nejvyšším patře se nacházejí zajímavě řešené mezonetové byty. Hlavní zjištění: •

Město Písek patří mezi zajímavé a velmi atraktivní lokality pro bydlení v celém Jihočeském kraji, což dokazují jednak ceny nemovitostí v porovnání s bývalými okresními městy kraje a jednak i zájem o nové byty v developerských projektech.

•

Bytový fond města je relativně zdravý a průměrně zastaralý a město má velmi nízký podíl neobydlených bytů.

•

V nové výstavbě převažuje v posledních letech zejména výstavba bytových domů. Za posledních pět let byla zrealizována řada developerských projektů, které nabízí lukrativní bydlení v zajímavých lokalitách města.

•

Město Písek investuje již řadu let vysoké investice do humanizace panelových sídlišť. Mezi velmi významné investice patří jak revitalizace sídliště Portyč, tak i sídliště Jih.

48


7.2

Sociální a zdravotní služby

Sociální a zdravotní rozvoj je určován nejen politikou státu a činností státních institucí, ale je zároveň spoluvytvářen i místními sociálními a zdravotními službami. Město je do určité míry zodpovědné za harmonický rozvoj místní sociální sítě a vytváření příznivých podmínek pro potřebné obyvatele svého území. Podkapitola se snaží nalézt odpovědi na následující klíčové otázky: Klíčové otázky 

Jaká je dostupnost sociálních služeb v Písku a jaké jsou hlavní nedostatky těchto služeb, případně jaké služby ve městě chybí?



Jaké jsou hlavní cílové skupiny obyvatel, na které se soustředí pozornost ve městě a okolí?



Existuje ve městě lokalita, ve které by docházelo ke kumulaci většího počtu sociálněpatologických jevů?



Jaká je dostupnost zdravotních služeb v Písku a jaké jsou hlavní nedostatky těchto služeb, případně jaké služby ve městě chybí?

Sociální služby Základem sociální koncepce města je Komunitní plán sociálních služeb ORP Písek, který je zpracován pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek. Proces komunitního plánování v Písku byl zahájen v dubnu roku 2013 a bude dokončen v březnu 2015. Výstupem celého procesu je plán sociálních služeb, interaktivní informační systém (www.sopop.cz) a katalog poskytovatelů sociálních služeb a dalších neziskových organizací Písecka. Jedná se o střednědobý plán, jehož hlavním cílem je vytvořit efektivní, kvalitní a dostupný systém odpovídající reálným potřebám. Informační systém poskytuje aktuální informace o komunitním plánování ve městě, ale zejména informace o sociálních službách na území ORP Písek. Jeho součástí je i databáze poskytovatelů sociálních služeb, diskusní fórum, aktuality atd. Tento propracovaný systém sociálních služeb na místní úrovni umožní městu průběžně reagovat na potřeby uživatelů a zajistí efektivní vynakládání zdrojů. Komunitní plán efektivně navrhuje objem a nabídku sociálních služeb na místní úrovni, tak aby odpovídala přesně požadavkům uživatelů, možnostem poskytovatelů a zadavatele jak na straně výdajů, tak struktury financování. Spolupráce zadavatelů, zaměstnavatelů, poskytovatelů sociálních služeb a uživatelů pomáhá předcházet sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce a ze společnosti, rozvíjet sociální služby dle místních potřeb a posilovat kapacity sociální ekonomiky. V roce 2014 na území ORP Písek působilo celkem 23 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří nabízejí služby ve všech třech kategoriích - péče, poradenství a prevence. Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území ORP18 ukázala, že většina služeb je nabízena a poskytována na území města Písek a jeho nejbližším okolí. V samostatné působnosti se město Písek snaží zabezpečit seniorům a zdravotně postiženým občanům ubytování v domech s pečovatelskou službou, stravování a dostupnou pečovatelskou 18

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Písek, zpracovatel Jihočeská rozvojová o.p.s., rok 2014

49


službu. K zabezpečení těchto služeb má město Písek k dispozici 355 bytů v domech zvláštního určení. Terénní sociální služby v domácnostech seniorů a zdravotně postižených občanů poskytuje město Písek prostřednictvím své příspěvkové organizace Pečovatelská služba a jesle města Písku. Organizace zároveň také zabezpečuje denní péči včetně stravování a předškolní výchovy dětí v jeslích a zajišťuje stravování starobních důchodců a plně invalidních občanů. Tabulka 10

Využití kapacity registrovaných sociálních služeb na území ORP Písek

Název registrované sociální služby

denní kapacita

denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahové zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny

denní průměr

vytížení (%)

31 68 289 45 12 30 4 30 16 4 6 343 2 17

12,45 65 285 44 12 21 3,5 15 8,5 2 5 309 2 15

40% 96% 99% 98% 100% 70% 88% 50% 53% 50% 83% 90% 100% 88%

30

30

100%

49

37

76%

sociální rehabilitace

20

17

85%

telefonická krizová pomoc

20

12,5

63%

terénní programy

55

32

58%

týdenní stacionáře

20

14

70%

Zdroj: Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Písek

Kapacita některých registrovaných služeb je plně vytížena, jedná se zejména o péči o osoby v seniorském věku a osoby se zdravotním postižením (viz Tabulka 10). Analýza poskytovatelů sociálních služeb také jasně specifikuje konkrétní problémy, které jsou s danou službou spojeny. Mezi nejvážnější problémy patří: 

Nižší kvalita ubytování v domovech pro osoby se zdravotním postižením - problém se zajištěním kvalitního ubytovacího standardu, prostorové omezení pokojů, nedostatek společenských a terapeutických místností, nedostatek skladových prostorů.



Nedostatečná kapacita chráněného bydlení



Chybí odlehčovací služby – příliš náročné legislativní požadavky



Nedostatečná kapacita ubytování pro nízkopříjmové uživatele, kteří po zdravotní a sociální stránce nesplňují kritéria pro přijetí do domova pro seniory či jiného zařízení.

50




Absence služby azylový dům, noclehárna - dle statistik počet osob bez domova přibývá a je potřeba zřídit kapacitu alespoň 10 míst v podobě azylového domu nebo noclehárny na území města Písku.



Absence služby domy na půli cesty, nízkoprahové denní centrum, podpora samostatného bydlení.

Za velmi problematický považují jednotliví poskytovatelé služeb systém financování služeb, který zejména pro neziskové organizace je velmi náročný a značně omezuje jejich rozvoj. V rámci komunitního plánování byly specifikovány celkem čtyři hlavní cílové skupiny, na které je cíleně zaměřena pozornost: A. Senioři… jedná se o osoby, které z důvodu nepříznivé sociální situace způsobené věkem a neuspokojivým zdravotním stavem potřebují částečnou nebo úplnou podporu při zvládání základních činností spojených s péčí o vlastní osobu, a to formou odborné ošetřovatelské péče a podpory rodiny nebo poskytovatelů sociálních služeb (ať už pobytových, či ambulantních a terénních). Věková hranice cílové skupiny je věk 65 let a výše. Klíčové pro tuto skupinu je zajištění pečovatelské služby, zajištění dostupnosti pobytových služeb, pro tuto cílovou skupinu je poskytováno na území ORP poměrně široké spektrum služeb; B. Osoby se zdravotním postižením… cílová skupina zahrnuje osoby se zdravotním postižení všech věkových skupin, a to osoby definované v zákoně č. 108/2006 Sb. Pro tuto cílovou skupinu je ve městě poskytováno nejširší spektrum služeb, které nabízí na území ORP Písek celkem 17 poskytovatelů. C. Rodiny s dětmi… Cílovou skupinou pro sociální služby jsou rodiny s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Do cílové skupiny patří děti a mládež ve věku od 0 do 18 let ohrožené rizikovým způsobem života a dále i rodiny s náhradní rodinnou péčí. Pro tuto cílovou skupinu je na území ORP Písek nabízeno celkem 6 registrovaných sociálních služeb, které nabízí celkem tři subjekty. Zároveň, ale řada subjektů ve městě i okolí nabízí mnoho doprovodných služeb zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů mezi dětmi, pomoc rodinám, podporu volnočasových aktivit apod. D. osoby v krizi … sociální služby pro osoby ohrožené sociálně nežádoucími jevy/sociálním vyloučením poskytuje na území ORP Písek celkem 23 poskytovatelů. Z pohledu města Písku patří mezi nejohroženější 5 kategorií - obyvatelé upadajících území nebo lokalit majících charakter ghett; děti vyrůstající v problémových rodinách (zejména týrané děti); bezdomovci; delikventi (věznění i na svobodě, ale se záznamem v trestním rejstříku) a drogově závislí. Ve městě je obyvateli vnímána jako problematická zejména romská populace. Tento fakt dokládají i závěry z Průzkumu spokojenosti obyvatel města Písku19. Dle odhadu odboru sociálních věcí žije na území města zhruba 500 -700 příslušníků romské komunity. Město této problematice věnuje dlouhodobě pozornost, trvale mapuje činnost neziskových organizací zaměřených na romskou komunitu a intenzivně spolupracuje zejména s občanským sdružením Naděje v Písku. V rámci činnosti 19

Průzkum spokojenosti obyvatel byl realizován v březnu 2015 jako součást procesu strategického plánování města Písku.

51


obou oddělení odboru sociálních věcí je poskytována poradenská činnost a to především v oblasti zadluženosti, exekucí, bytové otázky. Cílem práce sociálního odboru je především preventivní působení v terénu s vizí předcházení nepříznivým jevů v rámci komunity. Na území města Písku jsou vnímány jako problematické celkem dvě lokality: Lokalita SVATOPLUKOVA - činžovní dům s 21 byty v relativně uspokojivém technickém stavu, majitelem je Město Písek. Dům je využíván jako náhradní bydlení v případě vystěhování z jiného obecního bytu. Dle Analýzy potřeb osob ohrožených sociální exkluzí a osob v krizi žije v této lokalitě 95 % obyvatel romské národnosti s velmi nízkým vzděláním (dle odhadu 90 % obyvatel má maximálně základní vzdělání). V lokalitě nejsou identifikovány žádné závažné sociálně-patologické jevy, výjimečně se vyskytují drobné krádeže a gamblerství. Hlavním problémem lokality je vysoká nezaměstnanost a zadluženost obyvatel. Lokalita PURKRATICE - lokalita vznikla v roce 2003 řízeným sestěhováním. V současnosti ubytovna nabízí 13 bytových jednotek. Ubytování je spojené s poskytováním sociální služby zaměřené na prevenci a přímé řešení sociálního vyloučení. Vlastníkem nemovitosti je Město Písek a od ledna 2013 ubytovnu provozuje NADĚJE Pobočka Písek. Spolek zároveň poskytuje obyvatelům sociální službu zaměřenou na podporu rodiny a provozuje předškolní a školní klub zaměřený na vzdělávání a volnočasové aktivity. Odhad podílu romských obyvatel na celkovém počtu obyvatel lokality je 90 % většina obyvatel pobírá dávky sociální podpory a dávky v hmotné nouzi. Do 10 % dospělých osob využije sezónní práce. V lokalitě také nejsou identifikovány žádné závažné sociálně-patologické jevy, pouze výjimečně se vyskytují drobné krádeže. Hlavním problémem lokality je vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost a zadluženost - závazky často ve fázi vymáhání – spotřebitelské úvěry, dluhy spojené s bydlením - energie, nájemné z předchozího bytu; pojistné, apod. V roce 2013 se zintenzivnila práce sociálních pracovníků ve vyloučených lokalitách, probíhala spolupráce s krajským úřadem na monitoringu lokalit. V Písku začala vznikat nová iniciativa v rámci romské komunity a probíhala setkání zástupců této aktivity s pracovníky odboru sociálních věcí. Při jednáních jsou řešeny konkrétní otázky života osob ohrožených sociálním vyloučením.

7.3

Zdravotní služby

Ve městě je dostatečná základní infrastruktura a kapacita pro poskytování ambulantní lékařské péče. Ambulantní i lůžkovou péči ve městě poskytuje zejména Nemocnice Písek a.s., která pacientům nabízí komplexní strukturu poskytované zdravotní péče. Nemocnice disponuje kapacitou 358 akutních lůžek, 41 lůžek následné péče a 20 sociálních lůžek. Každoročně je zde hospitalizováno 11 300 pacientů, provedeno deset tisíc operačních zákroků a téměř 200 tisíc ambulantních vyšetření. Nemocnice zajišťuje péči nejen pro obyvatele města, ale i pro obyvatele spádové oblasti především území bývalého okresu Písek. V některých vybraných odbornostech vyhledávají odbornou péči pacienti i z území Strakonic a Prachatic. Velkým pozitivem je, že nemocnice každoročně investuje nemalé finanční prostředky do svého rozvoje a modernizace - od roku 2008 proinvestováno celkem zhruba 315 mil. Kč. Velkým přínosem je také intenzivní spolupráce se Střední zdravotnickou školou v Písku a lékařskými fakultami, zejména v oblasti odborné praktické výuky a stáže studentů. Nemocnice zajišťuje plný rozsah výuky pro Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

52


Rychlá zdravotnická pomoc je ve městě zajištěna díky detašovanému pracovišti střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Hlavní zjištění: 

Významným potenciálem pro rozvoj sociálních služeb na území města i celého správního obvodu ORP Písek je udržení velmi dobře fungující vzájemné spolupráce a komunikace jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb i udržení spolupráce s veřejnou sférou.



Nově zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb na území ORP Písek představuje propracovaný systém sociálních služeb na místní úrovni, který umožní průběžně reagovat na potřeby uživatelů a zajistí efektivní vynakládání zdrojů. Plán specifikuje aktivity pro jednotlivé cílové skupiny a zajistí umístění sociálních služeb tam, kde je o ně objektivní zájem a potřebnost.



V následujících letech musí město Písek očekávat, že vlivem nepříznivého populačního vývoje bude docházet k nárůstu potřeb zejména pro cílovou skupinu senioři. Podíl osob nad 65 let věku bude dlouhodobě růst a jednotliví poskytovatelé sociálních služeb budou muset zajistit dostatečnou kapacitu jak terénních, tak lůžkových služeb. Požadavky a potřeby seniorů se však budou měnit a bude nutné zajistit nejen dostatečnou pestrost a potřebnou kapacitu sociálních služeb, ale také dostatečnou nabídku volnočasových a vzdělávacích aktivit pro zajištění aktivního života této cílové skupiny a to včetně dopravní obslužnosti. Pozitivním rysem je působení širokého spektra subjektů, poskytujících seniorům široké spektrum služeb a fungující vzájemná spolupráce.



Ve městě jsou identifikovány celkem dvě menší problémové lokality, ve kterých je populace z více jak 90 % tvořena romskou komunitou, která je mezi obyvateli vnímána poměrně negativně. Mezi hlavní problémy, které se zde musí postupně řešit, patří nízká vzdělanost, vysoká nezaměstnanost a poměrně výrazná zadluženost obyvatel. Město si tyto problémy uvědomuje a intenzivně spolupracuje s organizacemi zabývajícími se problematikou romské komunity.



Ve městě je zajištěna dostatečná základní infrastruktura a kapacita pro poskytování jak ambulantní, tak lůžkové zdravotní péče

53


7.4

Bezpečnost

O bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a veřejného pořádku se v Písku starají dvě bezpečnostní složky - Policie ČR a Městská policie. Pozitivem pro město Písek je, že strážníci MP a policisté spolupracují jako rovnocenní partneři, což dokazují společné preventivní i represivní akce. Tato kapitola analyzuje dostupná data od obou složek a snaží se nalézt odpovědi na tři klíčové otázky: Klíčové otázky 

Jaká je úroveň kriminality v Písku?



Jaké jsou hlavní problémy v oblasti bezpečnosti na území města a jeho okolí?



Existuje ve městě lokalita, ve které by docházelo ke kumulaci většího počtu trestných činů či přestupků?

Obvodní oddělení Policie ČR Písek působí na celkovém území o velikosti 32 407 obyvatel. V roce 2014 bylo na tomto území řešeno celkem 752 nápadů trestné činnosti. Město Písek i celé území oblastního oddělení Policie ČR nejvíce zatěžuje majetková a hospodářská kriminalita (Graf 35), které společně tvoří 65,4 % z celkového nápadu kriminality. U majetkové trestné činnosti převládají zejména prosté krádeže - velmi často krádeže viditelně odložených věcí v nákupních centrech, motorových vozidlech, kancelářích, čekárnách apod. Graf 35

Struktura trestné činnosti v územním obvodě PČR Písek v roce 2014 (%) Zbývající TČ; 12,2%

Násilná TČ; 8,8%

Mravnostní TČ; 0,7%

Majetková TČ; 33,7%

Hospodářsk á TČ; 31,7% Ostatní TČ; 13,0%

Zdroj: Program prevence kriminality město Písek

Z hodnocení dat celkového počtu trestných činů je velmi pozitivní vysoký podíl objasněnosti v posledních několika letech, který se stále zvyšuje. V roce 2014 bylo objasněno 69,41 % trestných činů a tento výsledek patří k nejvyšším za posledních téměř dvacet let (v roce 2004 byla míra objasněnosti 52,3 %). Tabulka 11

Vývoj kriminality územního obvodu PČR Písek

Celkový nápad TČ ve městě Objasněno Míra objasněnosti (%)

r. 2005 923 512 55,47%

r. 2010 681 397 58,30%

r. 2011 737 463 62,82%

r. 2012 693 417 60,17%

r. 2013 768 518 67,45%

r. 2014 752 522 69,41%

Zdroj: Program prevence kriminality město Písek

54


Město Písek má zpracován Program prevence kriminality, jehož hlavním cílem je snižování míry a závažnosti kriminality a celkové zvyšování pocitu bezpečí obyvatel města. V posledních letech zrealizovalo město v této oblasti řadu zajímavých projektů. Jedním z klíčových projektů bylo dobudování městského kamerového monitorovacího systému, který je využíván k monitoringu každodenního života v problémových částech města. Městský kamerový monitorovací systém (dále MKMS) města Písek má v současné době 20 kamer a jeho další rozšiřování se neplánuje, nutná bude částečná revitalizace systému. Dalším zajímavým projektem bylo zřízení druhé služebny Městské policie v problémové lokalitě sídliště Portyč, která byla zprovozněna v lednu 2014. Zároveň od ledna 2015 v zóně zahájili své působení dva asistenti prevence kriminality. Velmi kladně lze hodnotit také společný projekt Policie ČR, Městské policie Písek a Města Písku, který přispěl k vybudování speciální výslechové místnosti, která umožňuje eliminovat sekundární viktimizaci zvlášť zranitelných osob jako jsou děti, senioři, oběti znásilnění apod. Městská policie Písek i Policie ČR řadí mezi lokality s větším výskytem protiprávního jednání: •

Sídliště Portyč - ulice Na Stínadlech, Jablonského, Na Pěníku, Třebízského, Vinařického, Dvořákova a Pražská

•

Palackého sady a přilehlé ulice - Tylova, Komenského, průchody Na Velké náměstí a Havlíčkovo náměstí, ulice Karlova a Fügnerovo náměstí

•

Centrum města - Velké náměstí, Alšovo náměstí, Havlíčkovo náměstí a přilehlé ulice

•

Nádraží Českých drah a autobusové nádraží ČSAD Písek

•

Sídliště Jih a zejména ulice Smrkovická a Přátelství

•

Samostatné oblasti města - (i) Svatoplukova 211 (sociálně slabé rodiny, romská komunita); (ii) lokalita Purkratice (neplatiči a nepřizpůsobivé rodiny); (iii) velká odstavná parkoviště Na Výstavišti a (iv) plocha u letního kina, Pietního parku, (v) třída Svobody.

V těchto lokalitách jsou stanovena kontrolní a sledovaná místa, kde se provádí zvýšená kontrolní a hlídková činnost a je zde nainstalován MKMS města Písku. Analýza dopravních přestupků, zpracovaná Městskou policií Písek, řadí mezi nejproblematičtější úseky - ulice Žižkova, Alšovo náměstí, ul. Budějovická, ul. Komenského, Velké náměstí, Soukenická, Fugnerovo nám., Harantova, Tylova, třída Národní svobody, sídliště Jih a sídliště Portyč. Jedná se zejména o problematické parkování v těchto lokalitách. V kompetenci městské policie je nejen represe, ale také prevence a to zejména prevence kriminality. V minulém roce se preventivní činnost zaměřila zejména na přednáškovou činnost zaměřenou na zvýšení právního vědomí, prevenci kriminality a prevenci ostatních sociálně patologických jevů - témata jsou určená pro mateřské školy, první a druhý stupeň ZŠ, ostatní mládež a seniory. V roce 2014 městská policie a PČR spolupracovala při provádění preventivních akcí zaměřených na podávání alkoholických nápojů mládeži, na kontrolu silničních kol (krádeže, špatné vybavení), dodržování vyhlášky o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, dohled nad sportovními a kulturními akcemi a další. Městská policie účastní řady preventivních a předváděcích akcí v rámci IZS a dětského dne. Ve spolupráci s Policií ČR provádí dopravně bezpečnostní akce s PČR a to převážně v centru města. A v neposlední řadě také městská policie poskytuje informace v oblasti prevence kriminality a preventivní materiál městské policie 55


Hlavní zjištění: •

Město Písek patří mezi relativně bezpečná města. Mezi nejzávažnější trestné činy patří majetková a hospodářská trestná činnost.

•

Písek má vypracován Program prevence kriminality a poskytuje na portálu městské policie komplexní informace z oblasti prevence kriminality.

•

Z hlediska bezpečnosti jsou označeny za nejproblematičtější lokality – centrum města, ul. Žižkova, ul. Heydukova, ul. Nádražní, Třída Národní svobody, ul. Pražská, Palackého sady, sídliště Jih a sídliště Portyč.

•

Město má dobře propracovaný městský kamerový monitorovací systém, který díky modernímu záznamovému zařízení umožňuje vzdálený přístup do záznamů i Policii ČR. Systém není potřeba dále rozšiřovat, ale bude nutné postupně zahájit výměnu zastaralých komponentů.

•

Město má poměrně problematickou dopravní infrastrukturu, což se projevuje zejména na velmi vysokém počtu přestupkových jednání a to především na úseku dopravy v klidu.

56


7.5

Kultura a sport

Kultura Nabídku kulturních a společenských aktivit zajišťují ve městě jednak stálá kulturní zařízení a jednak jednorázové či pravidelné akce, které se ve městě konají v průběhu roku. Mezi hlavní kulturní zařízení ve městě patří Kulturní dům, který je multifunkčně využitelným zařízením s technickým i prostorovým vybavením pro pořádání jednak velkých společenských akcí jako jsou festivaly, kongresy, plesy, koncerty, divadelní představení, taneční zábavy a spolu s tím i akcí menšího rozsahu - což mohou být různé besedy, přednášky, kurzy, představení loutkového divadla, nebo více či méně komorně laděné pořady. Kulturní dům je nejnavštěvovanějším kulturním objektem ve městě, v roce 2014 ho navštívilo téměř 56 tisíc osob. V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází další velmi důležité kulturní zařízení ve městě, je jím zrekonstruovaná sladovna pivovaru v Písku. Prostory objektu Sladovny slouží k pořádání různých divadelních, hudebních pořadů a výstav. Návštěvníci mohou v současné době navštívit dvě stálé multimediální expozice: "Po stopách ilustrace" se zaměřením na ilustrátory dětských knížek a expozici píseckého rodáka Radka Pilaře. Písecká Sladovna je s téměř 40 tisíci návštěvníků za rok 2014 druhým nejnavštěvovanějším kulturním zařízením ve městě. Dalším kulturním objektem ve městě je kino Portyč, které bylo nedávno zrekonstruováno a je vybaveno pro 2D i 3D projekci včetně nejmodernějším promítacím zařízením. Písecké kino navštíví za rok přes 20 tisíc diváků, čímž se řadí návštěvností mezi první desítky kin v České republice z celkového počtu cca 190 kin v ČR. Kino je využíváno také, díky poměrně prostornému jevišti, pro besedy, přednášky, koncerty a zábavné programy. Hlediště pojme 340 diváků. Foyer kina je pravidelně využíván pro výstavy fotografií, obrazů apod. V letních měsících je v provozu Letní kino, představení uvádí denně od půli června do konce srpna. Stejně jako kino Portyč, tak i Letní kino Písek patří svou návštěvností mezi první desítku letních kin v republice, v roce 2013 navštívilo představení 4073 diváků v roce 2014 dokonce 4450 diváků. Dobré zázemí pro kulturní aktivity ve městě tvoří kromě zmíněného Kina Portyč a Letního kina i Divadlo Fráni Šrámka, které prošlo v letech 2009 – 2010 kompletní rekonstrukcí. Budova je díky tomu moderně vybavená a bezbariérová. Po celkové rekonstrukci divadla může představení navštívit až 397 diváků. V roce 2014 navštívilo představení přes 18 tisíc diváků a téměř 1500 diváků navštívilo divadlo v rámci jiných akcí. Dalším zařízením je Prácheňské muzeum. Muzeum nabízí několik stálých expozic, dále pořádá krátkodobé výstavy, přednášky a další kulturní a přírodovědné akce, od atraktivity těchto doplňkových akcích se zřejmě odvíjí také návštěvnost muzea. Návštěvnost muzea v posledních letech klesá, což může být způsobeno obecným poklesem zájmu obyvatel o podobné zajímavosti, ale i vznikem konkurence např. v podobě Sladovny, která obyvatelům i návštěvníkům nabízí v průběhu roku různé výstavy a expozice.

57


Celkový přehled zařízení ve městě, včetně již zmíněných nejvýznamnějších zařízení, uvádí následující tabulka. Tabulka 12

Přehledu kulturních zařízení v Písku

Kulturní zařízení

Aktivity

Provozovatel

Kapacita

Kulturní dům

festivaly, kongresy, plesy, koncerty, divadelní představení včetně loutkového divadla, taneční zábavy, besedy, přednášky

velký sál – 665 osob hudební sál – 104 osob loutkový sál – 82 osob VIP salónek – 15 – 30 osob klub Uhelna – 46 sedících osob

Kino Portyč

projekce, koncerty výstavy

hlediště pro 340 diváků

Letní kino

od června do září projekce, koncerty, hudební festivaly

Koncertní síň sv. Trojice Galerie Portyč Divadlo Fráni Šrámka Hudební pavilon

Městská knihovna Písek Prácheňské muzeum Sladovna Písek Divadelní kavárna Divadlo Pod čarou Kavárna u Vavřiny Klub Papírák Městský ostrov

a

besedy, přednášky, zábavné programy,

koncerty vážné hudby i dalších žánrů, slavnostní obřady, výtvarné umění výtvarné umění, výstavní prostory, prodejní galerie divadlo, koncerty, školní akademie, komponované pořady venkovní akce v Palackého sadech (např. Cipískoviště, hudební vystoupení) kromě půjčování knih apod. výstavy, besedy a další akce, internet pro veřejnost regionální expozice včetně přírodovědných, výstavy výstavnické prostory, zaměření na dětského návštěvníka, semináře, koncerty apod. kavárna, hudební produkce, přednášky, besedy hudebně-divadelní klub zaměřený na alternativní scénu kavárna, hudební a filmový klub, menší festivalové akce občerstvení, hudební vystoupení, zábavné akce restaurace, venkovní akce a vystoupení

Centrum kultury Písek o.p.s.

hlediště kino pro 600 diváků, ostatní akce až 3500 osob 200 osob 160 osob 397 osob neuvedena

Městská knihovna Písek, p.o.

neuvedena

Prácheňské muzeum v Písku

neuvedena

Sladovna o.p.s.

500 osob

Písek

soukromý subjekt

sál – 100 míst předsálí – 30 míst

Pod čarou o.s.

300 osob

soukromý subjekt

80 osob, z toho 50 míst k sezení

soukromý subjekt

100 osob + 50 osob venku

soukromý subjekt

neuvedena

Pí Local club

hudební klub při restauraci

soukromý subjekt

neuvedena

Vykulená sova

kávový klub a pražírna

soukromý subjekt

neuvedena

Zdroj: Město Písek, odbor školství a kultury, internet

Kromě klasických kulturních zařízení je kulturní nabídka v Písku tvořena jednorázovými případně opakovanými kulturními akcemi. Během roku je ve městě pořádáno zhruba 60 akcí, které jsou ve městě organizovány bud přímo městem a jím zřízenými organizacemi, případně dalšími subjekty jako jsou např. Přátelé Kamenného mostu či Filmová akademie. 58


Pokud bychom význam těchto akcí hodnotili dle návštěvnosti, nebo jejich významnosti dané historií kulturní akce, lze za nejvýznamnější považovat Sochy z písku zhotovené na náplavce, které v roce 2014 vidělo zhruba 40 tisíc diváků, spolu s akcí nazvanou Cipískoviště, která zahajuje turistickou sezónu a navštíví ji zhruba 5 tisíc osob. Dalšími nejnavštěvovanějšími akcemi v Písku je Advent, Městská slavnost „Dotkni se Písku“, Slavnosti piva a Mezinárodní festival studentských filmů. Kulturní nabídku v Písku doplňují i různé gastronomické akce. Například Středověká krčma nabízí strhující zábavu ve formě středověkého programu, kde můžete hodovat, ochutnávat kvalitní pivo i víno a zažít středověk na vlastní kůži. V Hotelu U Zlatého býka v rámci akce Pálení čarodějnic hostí zaměstnanci návštěvníky v čarodějnických kostýmech a nabízí i speciální čarodějnické menu. Přehled všech pravidelných akcí konaných ve městě obsahuje následující tabulka. Tabulka 13

Přehled pravidelně pořádaných kulturních akcí v Písku

Název akce Písecké maškary Jarní slavnost na Kamenném mostě

Cipískoviště

Sochy z písku a exteriérová výstava

Šrámkův Písek

Muzejní noc Písecké kulturní léto Městská slavnost „Dotkni se Písku“

Náplň Masopustní průvod Otevření turistické sezony – kulturní program s řemeslným jarmarkem Víkendový program pro děti a jejich doprovod – sochy z písku, hrátky s pískem, nové výstavy a expozice ve Sladovně, divadélka, dílny, filmy, Pohádkový les, závody dračích lodí a další. Obří sochy z písku umístěné na náplavce doplněné o další výstavu pod širým nebem

Celostátní přehlídka souborů experimentujícího divadla

Tematicky zaměřená výstava v muzeu se začátkem v 19 hodin Série koncertů, divadel, open- air filmových projekcí a dalších akcí Oslavy založení města v historickém centru města, program pro

Termín konání únor či březen

Doba trvání

Organizátor

Význam akce

1 den

Ekocentrum

místní

duben

1 den

Spolek přátel Kamenného mostu

místní

květen

3 dny

Město Písek

regionální

květen listopad

Cca 6 měsíců – v závislosti na počasí

Město Písek

celorepublikový

květen

2 dny

květen

1 den

červen září

dlouhodobá akce

červen

3 dny

NIPOSARTAMA ve spolupráci s Centrem kultury Písek, Společností amatérské divadlo a svět a Divadla Pod čarou Písek Prácheňské muzeum v Písku Centrum kultury Písek, o.p.s. Centrum kultury Písek, o.p.s.

místní

místní

místní

celorepublikový

59


Název akce

Duhové divadlo Letní slavnost na Kamenném mostě Mezinárodní folklorní festival Písek

Slavnosti Písek

piva

Den otevřených dveří památek Neobyčejný festival studentských filmů Cool v plotě Mezinárodní festival studentských filmů Písek Svatomartinská slavnost

Advent v Písku

Náplň celou rodinu Celostátní přehlídka divadelních představení waldorfských škol Oslava příchodu léta v rytmu tance na nejstarším kamenném mostě v Čechách. Přehlídka českých, moravských, slezských a zahraničních folklórních souborů Ochutnávka piv různých pivovarů, koncerty různých kapel V roce 2015 ve Sladovně bude od června do srpna probíhat mezinárodní přehlídka k historii a současnosti pivovarnictví, včetně ukázky pivovarnických suvenýrů a degustace Představení veřejnosti běžně nepřístupné, nicméně historicky zajímavé objekty Setkání loutkových amatérských a profesionálních divadel včetně výstavy loutek a tvůrčí dílny Multižánrový mezinárodní festival jednoho umělce Festival studentských filmů z celého světa Oslava svátku sv. Martin s jeho příjezdem včetně jarmarku, mladé víno i muziky Nejrozsáhlejší kulturní akce ve městě, která nabízí obyvatelům i návštěvníkům Písku bohatý kulturní program na celé období očekávání příchodu Vánoc. Čeká Vás nasvícení vánočního stromu,

Termín konání

Doba trvání

Organizátor

Význam akce

červen

2 dny

Waldorfská škola

celorepublikový

červenec

1 den


místní

srpen

5 dní

Folklórní soubor Písečan

celorepublikový

září

3 dny

Prostor pro všechny o.s.

regionální

září

1 den

Město Písek

místní

září

2 dny

Loutkový spolek Nitka

celorepublikový

září

2 dny

Meziprostor, o.s.

místní

říjen

3 dny

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

celorepublikový

listopad

1 den


místní

prosinec

cca 4 týdny

COHIBA MUSICA, o.s.

regionální

60


Název akce

Náplň

Termín konání

Doba trvání

Organizátor

Význam akce

Mikulášská nadílka, adventní koncert, řemeslné a adventní trhy, živý betlém, štědrovečerní vytrubování i příjemná adventní kavárna. Zdroj: Město Písek, odbor školství a kultury, internet

Velký počet kulturních akcí sebou nese i některé negativní efekty, spojené zejména s nedostatečnou koordinací a to jak z pohledu překrývání některých akcí, tak z pohledu efektivní koordinace s cílem maximálního využití kulturních akcí pro rozvoj cestovního ruchu. Aby kulturní akce plnily svůj smysl jak pro zvýšení kvality života místních obyvatel, tak návštěvníků založilo město Písek obecně prospěšnou společnost Centrum kultury Písek. Centrum kultury zajišťuje koordinaci jednotlivých akcí a rovněž má na starost kulturní služby v Kulturním domě, Divadle Fráni Šrámka, kině a galerii Portyč, letním kině, koncertní síni Trojice, hudebním pavilonu v Palackého sadech. Celkově lze kulturní nabídku ve městě považovat za dobrou. Statistiky ukazují, že v nejbližších srovnatelných okresních městech (Strakonice cca o 7 tis. méně obyvatel, Tábor cca o 6 tis. více obyvatel než Písek) je zpravidla nabídka kulturních zařízení tvořena jedním kulturním domem, divadlem a kinem, galerie či jinými prostorami pro výstavy a muzeem se zaměřením na historii města a okolí, což odpovídá s drobnými odlišnostmi i situaci v Písku (ve Strakonicích není přímo budova divadla, ale divadelní představení se odehrávají v Městském kulturním domě, Tábor má na rozdíl od Písku 2 kina, ale chybí mu kino letní, kulturní dům V Táboře není ve správě města, ale soukromého subjektu). Při srovnání nabídky kulturních akcí se sousedními městy je nabídka Písku dokonce nadprůměrná. V Táboře i ve Strakonicích je v průběhu roku pořádáno zhruba 40 akcí, v Písku okolo 60. Sport Kromě kultury ovlivňuje podmínky pro trávení volného času i nabídka sportovních zařízení a sportovních akcí. Hlavními sportovními zařízeními ve městě je Městský sportovní areál. V celém sportovním komplexu se nachází 3 fotbalová hřiště, fotbalové hřiště s umělou trávou III. generace, nově zrekonstruovaný lehkoatletický stadion, hokejbalové hřiště, tenisový kurt, posilovna, rehabilitační zařízení, šatny se sociálním zařízením a tříhvězdičkový hotel Otava Aréna. V roce 2009 zde bylo vybudováno hřiště pro plážový fotbal a v roce 2010 proběhla kompletní rekonstrukce tréninkového hřiště s přírodní trávou. Služby areálu využívá široká veřejnost a rovněž již mnohokrát zde pořádají svá soustředění sportovní kluby z celé republiky. Město Písek rovněž disponuje plaveckým stadionem, který využívá veřejnost po celý rok. Plavecký stadion nabízí vyžití v plaveckém bazénu 25 x 16,6 m s osmi plaveckými dráhami a hloubkou 1,4 – 1,6 m a v dětském bazénu. K odpočinku a relaxaci mohou návštěvníci využít parní komory. V letní sezóně se mohou návštěvníci osvěžit ve dvou venkovních bazénech a brouzdališti, kde jsou k dispozici i dvě beach-volejbalové hřiště. V současné době Plavecký stadion v Písku slouží celoročně nejen široké veřejnosti, ale také organizacím a zájmovým skupinám.

61


Dalším zařízením ve městě je zimní stadion s ledovou plochou, která je v provozu každoročně 9 – 10 měsíců, kapacita hlediště je 4 200 diváků. Po celý cyklus hokejové sezóny tj. od července do konce března (dubna) je zimní stadion poskytován jak hokejistům (IHC Písek), tak široké veřejnosti. V letních měsících je ledová plocha využívána hokejovými kempy a to i se zahraniční účastí. Kromě uvedených subjektů si v průběhu sezony mohou pronajmout amatérští hokejisté a firmy. Plochu rovněž využívají školy ve školách bruslení pod vedením zkušených trenérů. Od října do konce března je organizováno veřejné bruslení, které v roce 2014 využilo přes 5 tis. návštěvníků. V letní přestávce od května do konce června je na betonovou plochu položena umělá plocha STILMAT pro in-line hokej (hokej na kolečkových bruslích). Plochu mohou využívat jak školy, tak i veřejnost. V září 2013 bylo nově na zimním stadionu otevřeno Sportovně komunitní centrum, které nabízí tělocvičnu, posilovnu, saunu a masérnu. Tyto prostory jsou určené především pro cvičení a relaxaci osob z řad široké veřejnosti. V roce 2014 centrum navštívilo přes 6,5 osob. Všechna tato sportovní zařízení spravují Městské služby Písek s.r.o. a jejich přehled spolu s kapacitou uvádí následující tabulka. Tabulka 14

Sportovní zařízení města Písek Zařízení

Hlavní fotbalové hřiště

Kapacita 700 míst k sezení, 900 míst ke stání + okolí hřiště cca 800 míst

Tréninkové fotbalové hřiště

300 míst – pouze ke stání

Umělá tráva

500 míst – pouze ke stání

Atletický stadion Plavecký bazén Zimní stadion Sportovně komunitní centrum Hokejbalové hřiště

750 míst k sezení, 1300 míst ke stání na tribuně + okolí na trávě cca 3000 míst 202 osob 4200 míst + 420 míst na ledové ploše neuvedena 200 míst – pouze ke stání

Zdroj: Město Písek, odbor školství a kultury, internet

Kromě zařízení provozovaných městem Písek se ve městě rovněž se nachází sportovní hala, jejímž provozovatelem je TJ Sokol Písek. V rámci areálu haly je možné využít obloukovou halu pro malou kopanou, házenou a florbal, případně sportovní halu, ve které lze hrát basketbal, volejbal, malou kopanou, tenis, florbal a nohejbal. Součástí sportovní hale je rovněž venkovní hřiště, herna stolního tenisu a kuželna. Ve městě nabízí své služby pro zájemce o aktivní odpočinek také mnoho soukromých subjektů. Největším zařízením je Sport Centrum Písek, které nabízí širokou škálu služeb, mezi které patří squash, tenis, bowling, badminton, posilovna atp. Dalším sportovním zařízením je například Silueta fitness, kde se zaměřují především na skupinová cvičení jako je zumba, spinning a jóga. Velkou tradici má ve městě již zmiňovaný provozovatel sportovní haly TJ Sokol Písek, který zahájil svou činnost již v roce 1868. V současné době se skládá ze 17 sportovních oddílů, jedná se mimo jiné 62


o oddíl aerobiku, fotbal, kanoistika, házená, stolní tenis, šerm. Členská základna TJ Sokol Písek čítá přes 1600 členů. Doplňující funkci mají rovněž sportovní hřiště škol, která jsou nabízena k pronájmu veřejnosti a v uplynulém období prošla ve většině případů rekonstrukcí. Celkovou nabídku pro sport dále doplňuje infrastruktura pro turisty a cyklisty, která je s ohledem na její využitelnost pro rozvoj cestovního ruchu popsána v následující kapitole. Hlavní zjištění: •

Kulturní nabídku v Písku lze považovat za velmi dobrou a při srovnání nabídky kulturních akcí se sousedními městy je nabídka Písku dokonce nadprůměrná.

•

Velký počet kulturních akcí je spojen i s negativními faktory jako například nedostatečná koordinace, jak z pohledu překrývání některých akcí, tak z pohledu efektivní koordinace s cílem maximálního využití kulturních akcí pro rozvoj cestovního ruchu.

•

Stejně jako v případě kulturního vyžití lze nabídku pro sport ve městě považovat za dobrou a srovnatelnou s ostatními okresními městy srovnatelné velikosti.

63


8.

Cestovní ruch

Přestože je Písek největší průmyslové centrum regionu, přítomnost historických památek a blízké přírodní zajímavosti z něj dělají i zajímavou turistickou destinaci a cestovní ruch tak představuje pro rozvoj města jeden z potenciálů pro další rozvoj.

8.1

Návštěvnost

V rámci celokrajského srovnání se město Písek z hlediska návštěvnosti řadí spíše mezi méně významné turistické cíle, kdy se na celkové návštěvnosti kraje (která v r. 2013 byla přes 1,1 mil. ubytovaných hostů) podílí pouze necelými 2,5 %. Jak je patrné z následujícího grafu (Graf 36), návštěvnost města má poměrně kolísající tendence. Přesto je zřejmý postupný nárůst návštěvnosti města což lze považovat za pozitivní trend. Graf 36 Vývoj návštěvnosti města Písek – tuzemští a zahraniční návštěvníci – v letech 2000 – 2013, podíl a vývoj počtu příjezdů v jednotlivých letech 100%

35 000

90%

30 000

80% 25 000

70% 60%

20 000

50% 15 000

40% 30%

10 000

20% 5 000

10% 0%

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl příjezdů tuzemští Počet příjezdů tuzemští Počet příjezdů celkem

Podíl příjezdů nerezidenti Počet příjezdů nerezidenti

Zdroj: ČSÚ

Město nemá velké množství historických památek, či jiných atraktivit, které by každoročně přitahovaly mnoho návštěvníků, proto se snaží pravidelně pořádat kulturní a společenské akce, které by návštěvníky každoročně do města přilákaly. To se městu s ohledem na rostoucí trend poměrně daří. Zároveň by se však mohlo jednat o příčinu výkyvů návštěvnosti např. v důsledku špatného počasí, které výrazně ovlivňuje návštěvnost jednotlivých akcí.

64


8.2

Infrastruktura CR

Významným faktorem, který ovlivňuje návštěvnost města je nabízená infrastruktura a to jak základní, tak doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. Základní infrastruktura pro CR Základní infrastrukturu pro cestovní ruch na úrovni města reprezentují zejména místní ubytovací a stravovací kapacity. Ubytovací zařízení Ve městě se dle dostupných statistik nachází celkem 20 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), z nich nejvíce (6 zařízení, tj. 30%) spadá do kategorie „penzion“. Podrobnější informace o vývoji počtu, struktury a kapacit HUZ ve městě poskytuje následující tabulka. Tabulka 15

Hromadná ubytovací zařízení ve městě a jejich kapacity 200 0

200 1

200 2

200 3

200 4

200 5

200 6

200 7

200 8

200 9

201 0

201 1

201 2

18

18

17

16

15

16

17

18

21

20

20

21

20

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

2

2

3

3

3

5

6

5

4

5

4

1

2

3

3

2

2

2

2

3

3

3

4

3

Penzion

4

4

4

4

4

5

6

5

6

6

7

6

6

Kemp

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

5

5

5

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

Pokoje

515

525

499

478

466

482

488

530

558

576

572

584

574

Lůžka

1 323

1 316

1 272

1 224

1 202

1 238

1 235

1 322

1 339

1 361

1 363

143 1

139 4

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

n.

Počet zařízení celkem v tom kategorie: Hotel, motel, botel**** Hotel, motel, botel*** Hotel, motel, botel**

Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní Kapacity zařízení

Místa pro stany a karavany Zdroj: ČSÚ

Z tabulky (Tabulka 15) je patrné, že v uplynulém desetiletí se počet ubytovacích zařízení ve městě nijak zásadněji neměnil a pohybuje se dlouhodobě na úrovni kolem 20 zařízení. I přes stagnující počet

65


zařízení, roste jejich kapacita, což lze přičítat rostoucí poptávce v důsledku celkově rostoucí návštěvnosti města. I přes neustálé zvyšování kvality poskytovaných služeb jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů, lze stále spatřovat nedostatky co do zastoupení ubytovacích zařízení vyššího standardu (čtyř a pětihvězdičkové hotely), vyžadované náročnější klientelou. Rovněž ve městě a jeho těsné blízkosti zcela chybí kemp, který by mohli využít návštěvníci pro přespání ve stanu nebo v karavanu. Stravovací zařízení Kapacita stravovacích zařízení ve městě je dle dostupných údajů dostatečná. Ve městě se nachází cca 50 stravovacích zařízení a další lze najít v blízkém okolí. Rovněž v této oblasti dochází k postupnému nárůstu počtu zařízení i ke zvyšování jejich kvality. Zastoupeny jsou všechny druhy zařízení, největší podíl mají restaurace, hostince a podobná zařízení. Obsazenost stravovacích podniků je, zejména v hlavní turistické sezóně, poměrně vysoká. Doplňková infrastruktura pro cestovní ruch Přestože, jak již bylo uvedeno, nemá písek velký počet unikátních zajímavostí, jak ve městě, tak v jeho okolí je několik atraktivit, které návštěvníky každoročně do města lákají. Nejznámější atraktivitou je beze sporu nejstarší dochovaný most v Česku - Kamenný most v Písku přes řeku Otavu z druhé poloviny 13. století. Mezi další zařízení/atraktivity, které do města lákají návštěvníky, patří rovně Prácheňské muzeum. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, návštěvnost muzea v posledních letech spíše klesá. Muzeum má několik stálých expozic. V průběhu roku kromě stálých expozic pořádá krátkodobé výstavy, přednášky a další kulturní a přírodovědné akce, od atraktivity těchto doplňkových akcích se zřejmě odvíjí také návštěvnost muzea. Graf 37

Návštěvnost Prácheňského muzea v Písku v jednotlivých letech

33000 31000 29000 27000 25000 23000 21000 19000 17000 15000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Centrum informací a statistik kultury

V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází zrekonstruovaná sladovna pivovaru v Písku. Prostory objektu Sladovny slouží k pořádání různých divadelních, hudebních pořadů a výstav. Návštěvníci mohou v 66


současné době navštívit dvě stálé multimediální expozice: "Po stopách ilustrace" se zaměřením na ilustrátory dětských knížek a expozici píseckého rodáka Radka Pilaře. Vznikem sladovny došlo k výraznému doplnění nabídky podobných zařízení ve městě, což dokladuje i relativně vysoká návštěvnost Sladovny v roce 2014 (cca 39 tis. návštěvníků). Součástí sladovny je rovněž informační centrum města, jehož návštěvnost odpovídá do značné míry návštěvnosti Sladovny jakožto objektu a meziročně roste. Další zajímavostí, která láká návštěvníky do Písku je Městská elektrárna, ve které je mimo jiné unikátní technické muzeum osvětlení a vodních motorů. Písecká elektrárna byla původně vodním mlýnem, který byl přestavěn roku 1887 významným českým technikem Františkem Křižíkem na vodní elektrárnu, která ve stejném roce začala dodávat elektrickou energii pro veřejné osvětlení města Písku. To se tak stalo prvním městem v českých zemích s trvalým veřejným elektrickým osvětlením. Kromě zajímavostí a památek přímo ve městě, lákají do města návštěvníky i památky a další atraktivity nacházející se v okolí města. Největšími zajímavostmi v okolí Písku, při jejichž návštěvě často turisté zavítají také do Písku, jsou zámek Orlík a hrad Zvíkov. Přestože pro zámek Orlík nejsou za uplynulé roky údaje o návštěvnosti k dispozici, z celkového přehledu grafu je patrné, že i v případě těchto památek návštěvnost meziročně kolísá a v dlouhodobějším horizontu spíše klesá. Tento trend je dán patrně jednak závislostí návštěvnosti památek na počasí, jelikož k jejich návštěvnosti přispívají spíše deštivé dny, zatímco dny se slunečným počasím návštěvnost snižují, jednak též obecně klesající zájem o památky „klasického typu“, které nenabízejí zážitkové či podobné moderní expozice. Graf 38

Návštěvnost zámku Orlík a hradu Zvíkov v jednotlivých letech

70000 60000 50000 40000

Zámek Orlík Hrad Zvíkov

30000 20000 10000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Centrum informací a statistik kultury, internet (pro roky 2009 – 2012 nejsou dostupné statistiky návštěvnosti zámku Orlík)

67


Nabídku města kromě klasických zajímavostí v podobě kulturních, historických či technických památek tvoří rovněž okolní rozmanitá příroda. Charakteristickými prvky Písecka jsou mírně zvlněná pahorkatina přecházející ve výrazné kopce, louky, rozsáhlé lesy obklopující reku Vltavu a Otavu a také rybníky. Pro pěší turistiku je zde připraveno více než 60 značených a udržovaných tras. Přímo městem či v jeho bezprostředním okolí nalezneme rovněž několik naučných tras. U východního okraje města nalezneme naučnou trasu, která nese název Cestou drahokamů (6,5 km), jedna z nejstarších funkčních stezek v Píseckých horách pak návštěvníky provází přes zajímavá místa v píseckých lesích. S cílem podpořit propagaci a zviditelnění možností pro pěší turistiku v okolí města se ve městě v květnu pravidelně koná tzv. Švejkovka či Švejkova padesátka, turisticky pochod vedoucí po stopách vojáka Švejka. Kromě tras pro pěší turistiku nabízí město a jeho okolí rovněž bohatou nabídku cyklotras a cyklostezek, jejichž počet v posledních letech postupně roste. Pískem mimo jiné prochází tzv. páteřní Otavská cyklistická cesta, která tvoří jednu z pěti páteřních tras v Jihočeském kraji. Pro podporu cykloturistiky byl Nadací Jihočeské cyklostezky vydán svazek vytipovaných cyklostezek „Na kole krajinou Písecka“, ve které jsou všechny cyklotrasy podrobně popsány. Od dubna zhruba do poloviny října si mohou navíc cyklisté zpestřit svůj výlet na kole a přepravit se lodí mezi Zvíkovem a Orlíkem. Vybrané trasy jsou díky dobrému povrchu využívány rovněž in-line bruslaři, kteří oceňují zejména fakt, že trasy nejsou příliš kopcovité. Ve městě mohou bruslaři využít dvoukilometrový okruh na Hradišti vedle motokárové dráhy, či cestu po Jiráskově nábřeží. Hlavní zjištění: •

Město má významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, z hlediska návštěvnosti města a také ekonomického přínosu se snaží tento potenciál využít.

•

Písek nabízí turistům ideální kombinaci historických památek, zajímavého okolí, bohatého společenského, kulturního a sportovního dění, množství příležitostí k individuální rekreaci a pestrou nabídku alternativních výletů za zajímavostmi v blízkém i vzdálenějším okolí

•

Obecně lze infrastrukturu ve městě a okolí považovat za relativně dobrou.

•

Návštěvnost města odpovídá aktuální nabídce a je do značné míry tvořena spíše pořádanými kulturními akcemi, než nabídkou zajímavostí ve městě.

•

Vyšší propagace a rozvoj infrastruktury by tak mohl napomoci dalšímu nárůstu návštěvnosti, případně prodloužení pobytu návštěvníků ve městě, kteří by mohli prodloužit svůj pobyt spojený s návštěvou některé z pořádaných akcí a navštívit zajímavosti ve městě či okolí apod.

68


9.

Doprava

Doprava patří mezi fenomény globalizovaného světa, které denně ovlivňují životy lidí a prostředí, v kterém žijí. V této kapitole nahlížíme na dopravu ze dvou základních pohledů. Za prvé sledujeme pozici města Písku v širší dopravní infrastruktuře ve vazbě na železniční a silniční spojení nadregionálního a národního významu. Za druhé se zabýváme dopravou také z pohledu pohybu obyvatel uvnitř města, tedy ve vztahu ke každodenní mobilitě. Pozornost věnujeme též cyklodopravě, která je nedílnou součástí moderních měst v Západní Evropě a zároveň patří mezi důležité složky „Smart Cities“. Cyklodoprava jako součást „chytrých měst“ může pomoci naplnit městu Písek ambici, být prvním Smart City v České republice. Klíčové otázky:

9.1



Jaká je pozice města v dopravní infrastruktuře?



Jaká je intenzita dopravy a závažnost dopravních nehod ve městě?



Jaká je dopravní dostupnost veřejnou dopravou po městě?



Cyklodoprava jako součást chytrého města?

Pozice města v dopravní infrastruktuře

Město Písek tradičně patří mezi významná dopravní centra, kdy jím již historicky probíhala Zlatá stezka. I v současné dobře se město řadí mezi důležitá regionální dopravní centra, a to především díky silniční komunikaci I/20 (R3), která městem prochází a spolu s dálnicí D3 tvoří klíčová spojení mezi Prahou a Jižními Čechami. Do necelé hodiny se lze dostat z Písku do krajských měst, Českých Budějovic a Plzně, a za přibližně 80 minut je dostupné i hlavní město Praha (Obrázek 6). V Písku se taktéž potkávají dvě regionální železniční trati 200 (Zdice – Příbram – Protivín) a 201 (Tábor – Ražice), které se následně za Putimí napojují na železniční trať 190 Plzeň – České Budějovice (Obrázek 7). Dopravní důležitost města je dána především jeho výhodnou polohou v trojúhelníku mezi městy Praha – Plzeň – České Budějovice, zásluhou které město funguje nejen jako spojnice Prahy a Jižních Čech, ale také jako spojnice Českých Budějovic a Plzně.

69


Obrázek 6

Časová dostupnost automobilem z města Písku

Zdroj: ŘSD Obrázek 7

Železniční síť v Písku a okolí

Zdroj: SŽDC

70


9.2

Veřejná doprava vně město

Z města Písku jsou dobře dostupná sídla vyššího řádu, České Budějovice a Praha (Tabulka 16), která zároveň patří mezi významné směry vyjížďky za prací. Zatímco České Budějovice jsou rychleji dostupné vlakem, i když méně spoji, tak do Prahy se obyvatelé Písku dostanou lépe autobusovým spojením. Jak vlakové spojení do Českých Budějovic, tak autobusové do Prahy jsou navíc konkurenceschopné osobní automobilové dopravy, neboť doba přepravy prostředky veřejné dopravy je téměř totožná s automobilem. Sídla vyššího řádu jako je Praha či České Budějovice, nabízí služby vyššího řádu typu terciérní vzdělávání, kultura či centrální orgány veřejné správy, a proto dobrá dopravní dostupnost těchto sídel jak ve všední den, tak o víkendu, umořuje obyvatelům města relativně snadno tyto služby využívat a uspokojovat jejich potřeby. Tabulka 16

Dostupnost center vyššího řádu

Spojení

Auto čas

Vlak středa spoje čas

Autobus

neděle spoje čas

středa spoje čas

neděle spoje čas

Písek - České Budějovice

47

16

45

13

45

23

56

16

56

České Budějovice - Písek Písek - Praha Praha - Písek

47

16

44

13

44

24

50

16

50

78 78

4 4

136 133

5 4

136 133

23 21

80 75

23 21

80 80

Zdroj: idos.cz

Za relativně velký nedostatek lze považovat dosud neexistující systém integrované dopravy na úrovni kraje. Jihočeský kraj je spolu s krajem Vysočina jediným, kde integrovaný dopravní systém neexistuje. Přesto, že JIKORD spustil v roce 2014 pilotní projekt integrovaného systému v Jindřichově Hradci, nelze očekávat v několika následujících letech jeho rozšíření po celém území kraje. Existence jednotného systému veřejné dopravy by výrazně ulehčila cestování do zaměstnání, škol a službami jak obyvatelům města Písku, tak obyvatelům okolních obcí, kteří za prací či do škol do Písku dojíždějí. Pokud by takovýto systém existoval, zvýšil by atraktivitu veřejné dopravy, neboť by přinesl jejím uživatelům větší pohodlí při cestování a finanční úsporu v podobě jednotného jízdného. Pro samotné město Písek by pak zavedení jednotného dopravního systému mohlo přinést snížení intenzity dopravy a tím také snížení dopadů na životní prostředí, resp. na kvalitu ovzduší, které vznikají především důsledkem automobilové dopravy. Město má však pouze omezené možnosti, jak výrazně podpořit či urychlit zavedení integrovaného dopravního systému, neboť za organizování veřejné dopravy na této úrovni zodpovídá kraj a jeho vedení.

9.3

Doprava uvnitř města – v klidu a veřejná doprava

S dopravou v klidu se potýká naprostá většina měst, a to jak v historických částech, tak na sídlištích z druhé poloviny minulé století, které nepočítaly s tak dynamickým rozvojem automobilismu. V obdobné situaci se nachází i město Písek, kdy největším nedostatkem parkovacích míst trpí oblasti v okolí historického centra a oblasti vícepodlažní zástavby. Konkrétně se jedná zejména o obvody 4-6, 12, 16 a 22 (Graf 39). Na druhé straně lze ve městě nalézt i obvody, kde současný počet parkovacích míst výrazně převyšuje potřebu daných obvodů. Tyto obvody (např. 15, 19, 24) pak částečně saturují nedostatek parkovacích stání v širším centru města. Řešení nedostatku parkovacích míst v oblastech 71


vícepodlažní bytové zástavby (sídliště) lze hledat v budování parkovacích domů. Problematičtější je však řešení dopravy v klidu v centrech měst, které spočívá v kombinaci nástrojů, jako je placené stání, omezení vjezdu, zavedení emisních zón, městská hromadná doprava či podpora alternativních druhů dopravy, a to vždy v takové kombinaci, která odpovídá specifikům daného města. Navíc tyto nástroje mohou mít pozitivní dopad nejen na zklidnění dopravy samotné, ale mohou se také kladně projevit ve zlepšení kvality ovzduší, především pak ve snížení emisí přízemního ozonu, které město dlouhodobě trápí. Graf 39

Přehled bilance (současný stav a potřeba) parkovacích státních dle obvodů

OBVOD č. 29 OBVOD č. 28 OBVOD č. 27 OBVOD č. 26 OBVOD č. 25 OBVOD č. 24 OBVOD č. 23 OBVOD č. 22 OBVOD č. 21 OBVOD č. 20 OBVOD č. 19 OBVOD č. 18 OBVOD č. 17 OBVOD č. 16 OBVOD č. 15 OBVOD č. 14 OBVOD č. 13 OBVOD č. 12 OBVOD č. 11 OBVOD č. 10 OBVOD č. 9 OBVOD č. 8 OBVOD č. 7 OBVOD č. 4, 5 a 6 OBVOD č. 3 OBVOD č. 2 OBVOD č. 1 -500

-400

-300

-200

-100

0

100

200

300

400

500

Zdroj: ZADÁNÍ změny územního plánu sídelního útvaru města Písek č.14, vlastní výpočty Pozn.: Přehled obvodů se zařazením jednotlivých ulic je uveden v příloze (Příloha 4)

Přesto, že je dnes vlastnictví automobilu téměř samozřejmostí a lidé jej využívají ve stále větší míře, je městská hromadná doprava nedílnou součástí pohybu obyvatel ve městech. Právě městská hromadná doprava patří také mezi nástroje eliminace automobilové dopravy ve městech a její dostupnost, resp. nabídka může mít pozitivní dopad na kvalitu života. Jak dokládají obrázky 4-7 je nabídka a rozmístění zastávek hromadné dopravy v Písku dostatečná. Výjimku tvoří pouze periferní části města o víkendu, avšak v těchto oblastech se nacházejí zejména průmyslové podniky a tudíž jejich omezená dostupnost v sobotu a v neděli není zásadní problémem mobility. Jedinou obydlenou 72


oblastí města Písku, kam městská hromada nedosahuje, je Nový Dvůr. Na druhé straně spojení s centrem města zajišťují v této městské části linkové autobusy v rámci krajské autobusové dopravy. Za určitý nedostatek městské hromadné dopravy lze považovat její nepropojení na linkové spoje, které by umožnilo snazší pohyb obyvatel do zaměstnání a do škol. Čipová karta MHD sice umožňuje jejím držitelům ji využívat jako elektronickou peněženku na příměstské spoje, avšak tato služba nedosahuje takových výhod jako existence integrované systému přepravy. Navíc více jak čtvrtinu (1 706) všech držitelů aktivních čipových karet tvoří lidé starší 65 let, u kterých lze očekávat pouze omezené využívání této služby. Jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, řešení jednotné dopravy v takovém měřítku, které by bylo pro obyvatele Písku a lidi do Písku dojíždějící přínosné, leží zejména na krajské úrovni a vedení města má v tomto směru pouze omezené možnosti spočívají především v podpoře aktivit na úrovni kraje vedoucí k zavedení integrovaného dopravního systému. Obrázek 8

Množství spojů do centra ve všední den

Zdroj: idos.cz, ArcGIS

73


Obrázek 9

Množství spojů z centra ve všední den

Zdroj: idos.cz, ArcGIS Obrázek 10

Množství spojů do centra v neděli


74


Obrázek 11

Množství spojů z centra v neděli


9.4

Intenzita dopravy a nehodovost

Největší intenzity dopravy (až 20 tis. vozidel za den) ve městě je dosahováno na komunikaci I/20 od mimoúrovňové křižovatky na Dobev (II/139) po mimoúrovňovou křižovatku s ulicí Obchodní (I/29) Obrázek 12. Největší část dopravy zde tvoří osobní automobily (3/4 všech vozidel). Těžká vozidla, mezi která patří autobusy a nákladní vozy, se podílí na dopravním zatížení na silnici I/20 v Písku pouze 23 %. Vysoká dopravní zátěž se nevyhýbá ani centru města, kdy na komunikaci II/139 v úseku ulic Dvořákova a Kollárova převyšuje počet vozidel za den hranici 10. tis. I zde jednoznačně za vysokou intenzitou dopravy stojí osobní automobily (90 %). Z vysokého podílu osobních automobilů v samotném centru města lze usuzovat, že hlavními důvody vysoké intenzity provozu je dojížďka do zaměstnání či za službami. Jedná se tedy o fenomén, který by mohl, resp. měl by být obsluhován městskou hromadnou dopravou. Ta za den přepraví v průměru 1 800 osob. V úseku ulic Dvořákova a Kollárova však za den projede více jak 10 tis. automobilů, tzn., že tímto úsek projede automobilem denně minimálně 10 tis. osob, což je 6krát více než městskou hromadnou dopravou v celém městě. Navíc je zřejmé, že velká část z těchto osob je přímo z Písku, neboť celková dojížďka do zaměstnání a škol mírně přesahuje 4 tis. osob. Městská hromadná doprava tak má při vhodném nastavení a podpoře potenciál saturovat část dopravy osobními automobily a snížit tak dopravní zátěž v samotném centru města. To může vést také ke snížení počtu dopravních nehod.

75


Obrázek 12 Intenzita dopravy ve městě Písku

Zdroj: ŘSD

Obecně se okres Písek dlouhodobě řadí mezi okresy s nejmenším počtem dopravních nehod v České republice, a to navzdory stoupajícímu počtu nehod do roku 2012 (Graf 39). Přesto dosahuje jedné z nejvyšších závažností nehod (počet usmrcených na 1 tis. nehod), i když se v čase tento ukazatel snižuje (Graf 40). Samotné město Písek se však dlouhodobě podílí na nehodovosti v okrese 30 % a v roce 2013 navíc došlo k výraznému nárůstu až na 40 % (Graf 41). Růst počtu dopravních nehod se projevil i na jejich závažnosti, kdy mezi roky 2009-2012 nedošlo ve městě k žádnému úmrtí při dopravní nehodě, tak v roce 2013 hned ke dvěma (na komunikaci I/20 a III/1402). Komunikace I/20 spolu s centrální částí města Písku patří mezi oblasti s největším výskytem dopravních nehod (http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodynakomunikaci/Search.aspx). Silnice I/20 a I/29 se pak řadí mezi komunikace se zvýšeným rizikem, že se účastník provozu stane také účastníkem dopravní nehody (http://www.zavolantem.cz/data/page/2011/04/eurorap_cz_2007-2009.pdf). Vysoká intenzita dopravy a riziko dopravních nehod na zmíněných komunikacích se odvíjí od jejich významu pro regionální a nadregionální dopravu. Komunikace I/20, jak již bylo výše zmíněno, je součástí jednoho z hlavních silničních tahů spojující Prahu a České Budějovice, silnice I/29 pak propojuje Písek s Táborem. Nelze tak očekávat by se situace na těchto komunikacích v blízké době výrazně zlepšila.

76


Graf 40 Počet nehod v okrese Písek

300

11

250

21

200

31

150

41

100

51 61

50 0 2009

71 2010

2011

2012

počet nehod

2013

pořadí

1

60

11

50

21

40

31

30

41 51

20

61

10

71

0 2009

2010

2012

2013 pořadí

Zdroj: Policie ČR

Vývoj počtu nehod ve městě a v okrese Písek 350

60%

300

50%

250

40%

200 30% 150 20%

100

10%

50 0 2009

podíl

počet nehod

2011

závažnost nehod

Zdroj: Policie ČR Graf 42

70

pořadí okresů

1

počet usmrcených na 1 tis. nehod

350

pořadí okresů

počet nehod

Graf 41 Závažnost nehod v okrese Písek

2010

2011 Písek

okres

2012

0% 2013

podíl na okresu

Zdroj: Policie ČR, CDV, vlastní výpočty

9.5

Cyklodoprava nejen cestovní ruch

Cyklodoprava dnes není již pouze fenoménem cestovního ruchu, ale také nedílnou součástí veřejné dopravy v moderních městech západní Evropy. Existuje celá řada iniciativ (např. Auto*Mat či server cyklodoprava.cz) a více či méně teoretických konceptů (např. Smart Cities) zabývajících se rozvojem cyklodopravy pro každodenní pohyb obyvatel měst. Přesto, že město Písek má vhodné přírodní podmínky (mírně vlnitý terén s nevelkými převýšeními) pro rozvoj cyklodopravy, nedisponuje žádným uceleným dokumentem, který by problematiku cyklodopravy rozpracovával. Město Písek se netají ambicí být prvním zcela chytrým městem v Česku a cyklodoprava rozhodně patří mezi důležité

77


elementy koncepce chytrých měst, ať již v podobě tzv. bike sharingu, nebo-li sítě stanovišť veřejných kol k zapůjčení zdarma či za malý poplatek, nebo např. ve formě elektrokol. V současné době existuje na území města relativně hustá síť cyklotras (Obrázek 13), které slouží především k účelům cestovního ruchu. Přesto však tyto trasy obsluhují všechny části města, a to jak průmyslové, tak obytné zóny. I ze sčítání dopravy z roku 2010 lze usuzovat na možný potenciál cyklodopravy ve městě, kdy na relativně vytížené komunikaci III/1219 (ulice Průmyslová) v úseku Pražského předměstí projede za den téměř 250 cyklistů (tj. 3 % všech průjezdů vozidel). Z povahy území lze usuzovat, že kolo využívají lidem pro pohyb po městě či za zaměstnáním. Obrázek 13

Cyklotrasy na území města Písku

Zdroj: mapy.cz

Z pohledu možného rozvoje cyklodopravy ve městě Písku, a to nejen ve vztahu k záměru být chytrým městem, se nabízí zapojení do Asociace cykloměst, která sdružuje města dlouhodobě se věnující problematice rozvoje cyklodopravy uvnitř měst. Členům zapojení do asociace umožňuje snáze sdílet zkušenosti, a to jak v oblasti plánovací, tak legislativní. Ve výsledku tak členským městům může 78


přinášet efektivnější implementaci záměrů rozvoje cyklodopravy a úsporu finančních prostředků. Pokud by se město Písek rozhodlo podpořit rozvoj cyklodopravy na svém území, je zapojení do Asociace cykloměst (http://www.cyklomesta.cz/) pro město výzvou. Podpora cyklodpravy ve městě by mohla mít také pozitivní dopady na cestovní ruch, a to nejen na ten spojený s cyklistikou, ale také na celkové zvýšení atraktivity města pro turisty, kteří by tak mohli snáze navštívit zajímavosti v těsném okolí Písku. Hlavní zjištění: •

Město Písek patří mezi důležitá regionální dopravní centra, kdy městem prochází komunikace nadregionálního významu I/20 a potkávají se zde dvě železniční tratě 200 a 201 důležité pro pohyb obyvatel v širším regionu.

•

Z Písku jsou dobře dostupná i centra vyššího řádu, Praha a České Budějovice, které umožňují obyvatelům města využívat vyšších služeb, která tato města nabízí (terciární vzdělávání, kultura, služby veřejné správy).

•

Město disponuje městskou hromadnou dopravou, která obsluhuje téměř všechny části města (vyjma Nových Dvorů, kde je doprava zajišťována linkovými autobusy) a lze ji považovat za dostatečnou.

•

Významnějším nedostatek je neexistence integrovaného dopravního systému kraje (vč. začlenění MHD Písku do tohoto systému), který by obyvatelům Písku a obcí, které jsou s městem spjaty denní mobilitou za prací a do škol, umožňoval jednodušší pohyb.

•

V posledních letech roste počet dopravních nehod na území města, kdy v roce 2013 i ke dvěma nehodám s fatálními důsledky.

•

Město Písek nedisponuje koncepcí rozvoje ani jinými podobnými materiály zabývající se cyklodopravu, která je nedílnou součástí chytrých měst a vhodným nástrojem omezení intenzity dopravy v centrech měst a tím i snižování emisí (např. přízemního ozónu, jehož vysoké koncentrace město dlouhodobě trápí).

79


10.

Životní prostředí

Životní prostředí je komplexní fenomén, a proto se zabýváme celou řadou jeho aspektů. Za prvé se v této kapitole věnujeme cenným přírodním územím ve městě Písku a jeho okolí z hlediska jejich širší ekologické funkce. Významné přírodní prvky totiž nejsou omezovány administrativními hranicemi a je užitečné tyto celky sledovat s širší perspektivy. Dále se v kapitole o životním prostředí zabýváme znečištěním ovzduší a hlavními zdroji antropogenního znečištění obecně. Písek patří mezi nejvíce průmyslová města v regionu a z hlediska kvality života je potřebné míru znečištění sledovat a v případě potřeby snižovat. V neposlední řadě věnujeme pozornost také nakládání s odpady, neboť s rostoucím množstvím odpadu, které člověk produkuje, rostou i nároky na jeho likvidaci a další využití. Dále se tato zabývá také vybaveností města, resp. jeho periferních částí, technickou infrastrukturou. Klíčové otázky:    

Nacházejí se na území přírodně cenná území? O jaká se jedná a jaká je jejich role v širších ekologických vazbách? Jaké jsou hlavní zdroje znečištění a jaké kvality dosahuje ovzduší ve městě? Jak a kde se na území města nakládá s odpady? Existují v periferních částech města místa, která nejsou dostatečně vybavena technickou infrastrukturou?

10.1 Cenná přírodní území Území města ze severu protínají dva nadregionální biokoridory územního systému ekologické stability (ÚSES) (V tomto směru město Písek v roce 2013 dokončilo III. etapu ozelenění přístupových cest do Píseckých hor, které dotváří krajinný ráz celého území. Samotné území Píseckých hor z větší části kopíruje nadregionální biokorodior a posiluje tak ekologický význam tohoto území. Další významnější přírodní území se na území města ani v jeho blízkosti nenacházejí. Písecko (okres Písek) totiž patří celkově mezi okresy v kraji s menším zastoupením chráněných přírodních území (Tabulka 17). Obrázek 14). V blízkosti Písku se také nachází dvě biocentra nadregionálního významu (severně a jihozápadně). Tyto významné ekologické prvky (nadregionální biocentra a biokoridory) tvoří stěžejní části životního prostředí v regionu. Biocentra jsou navíc chráněna v rámci významných ptačích lokalit NATURA 2000. Do východní části města zasahuje přírodní park Písecké hory, který je výrazným krajinným prvkem, a nabízí občanům i návštěvníkům Písku prostředí k aktivnímu i pasivnímu odpočinku. Tabulka 17

Přehled chráněných území v Jihočeském kraji a okresech kraje

Jihočeský kraj České Budějovic

Maloplošná chráněná území v tom

Národní parky

Chráněné krajinné oblasti

celkem

34 294 -

164 543 8 021

15 264,70 1 410,14

národní národní přírodní přírodní památka rezervace 755,38 3 532,98 161,61 466,65

přírodní památka 5 699,23 126,05

přírodní rezervac e 5 277,11 655,82

80

Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

1 513 32 781 -

50 441 60 411 41 165 4 505

2 267,14 4 487,66 373,85 5 358,98 392,28 974,67

13,14 516,47 2,16 62,01

302,07 1 847,34 110,67 806,25 -

1 219,79 175,85 160,08 3 320,16 138,04 559,27

745,29 2 451,33 103,10 716,11 252,08 353,40

Zdroj: ČSÚ

V tomto směru město Písek v roce 2013 dokončilo III. etapu ozelenění přístupových cest do Píseckých hor, které dotváří krajinný ráz celého území. Samotné území Píseckých hor z větší části kopíruje nadregionální biokorodior a posiluje tak ekologický význam tohoto území. Další významnější přírodní území se na území města ani v jeho blízkosti nenacházejí. Písecko (okres Písek) totiž patří celkově mezi okresy v kraji s menším zastoupením chráněných přírodních území (Tabulka 17).

81


Obrázek 14

Významná přírodní území

Zdroj: Cenia, ArcGIS, vlastní úprava

10.2 Znečištění ovzduší a hlavní znečišťovatelé Přesto, že město Písek patří mezi nejvíce průmyslová města regionu, netrpí zhoršenou kvalitou životního prostředí. Geomorfologický charakter území města a jeho okolí spolu se spíše rurálním charakterem okolních obcí působí ve prospěch kvality ovzduší, neboť nedochází k výrazným 82


koncentracím škodlivin. Výjimku v tomto směru tvoří přízemní ozon (O3), neboť jsou v Písku dlouhodobě překračovány jeho limity ochrany zdraví (Obrázek 15). Hlavním zdrojem tohoto znečištění je intenzivní automobilová doprava. Dle sčítání dopravy mají na tomto negativním jevu hlavní podíl osobní automobily, které ve velké míře jezdí i do centra města, a kde tak dochází v důsledku zástavby ke koncentraci přízemního ozonu. Dlouhodobé vystavení nadměrné koncentraci přízemního ozonu může způsobovat zánětlivá onemocnění plic, narušit jejich vývoj či omezit i jejich funkčnost. Snížení intenzity dopravy v zastavěných územích tak může přispět ke zlepšení kvality ovzduší a života v Písku. Některé nástroje snížení intenzity dopravy byly představeny v kapitole Doprava a jejich implementace spolu s dalšími kroky jako je výsadba zeleně u nejvytíženějších úseků by měla patřit mezi zájmové oblasti města. Obrázek 15

Území s výskytem nadlimitního množství přízemního překračující limity ochrany zdraví

Zdroj: CHMI

Vedle dopravy patří mezi významné činitele v oblasti životního prostředí také ekonomická činnost člověka. Jak již bylo několikrát zmíněno, Písek patří mezi nejprůmyslovější města regionu. Průmyslové podniky, které působí v Písku, v naprosté většině produkují znečištění ve formě odpadu. Tzn., že nedochází k přímým únikům do prostředí. Na druhé straně, největším znečišťovatelem ve městě je Teplárna Písek a.s., která kromě znečištění v podobě odpadu (arsen, chrom, měď, nikl a olovo) produkuje také znečištění (oxidy síry), jenž uniká přímo do ovzduší (Obrázek 16). Přesto, že je Teplárna Písek největším znečišťovatelem na území města a oxidy síry tvoří více jak 90 % veškerého produkovaného znečištění, nemá velikost produkce znečištění dopad na kvalitu ovzduší. Pravděpodobně více mohou obyvatele trápit úniky amoniku do ovzduší, který má ve vyšších koncentracích charakteristický štiplavý zápach a může způsobovat respirační problémy. V blízkosti města se totiž nachází hned několik zemědělských podniků, z nichž dochází k únikům čpavku. Ten pak může obyvatele Písku obtěžovat svým zápachem. Nutné je dodat, že město v nedávné době tento 83


problém řešit nemuselo a omezení kvality života obyvatelů tímto znečištěním tak má pouze potencionální charakter. Obrázek 16

Hlavní znečišťovatelé na území města a v jeho okolí

Zdroj: IRZ

V samotném městě se nachází několik ekologických zátěží. V nedávné době byla zlikvidována ekologická zátěž v městské části Portyč, která spadá do záplavové zóny. Tímto krokem tak byla odstraněna poslední ekologická zátěž, která mohla představovat pro město zvýšené riziko v době povodní. V současné době se v Písku nachází ještě šest kontaminovaných míst, kdy se však žádné z nich nenachází v záplavovém území stoleté vody a tudíž by neměly představovat zvýšené riziko (Obrázek 17). V minulém roce byla vypsána také zakázka na likvidaci kontaminovaného území bývalého areálu podniku Motor Písek. Město tak v tomto směru podniká dostatečné kroky a snaží se s rizikovými pozůstatky z minulosti vypořádávat.

84


Obrázek 17

Záplavové území 100 leté vody a kontaminován místa v Písku

Zdroj: Jihočeský kraj, Cenia, vlastní úprava

10.3 Nakládání s odpady a vybavenost technickou infrastrukturou Mezi aspekty v oblasti životního prostředí, kterými se musí zabývat obce i města, patří také nakládání s odpady. Jak je vidět z grafu (Graf 43), tak objem produkce odpadu v posledních 4 letech mírně rostl. Za pozitivní lze rozhodně označit růst podílu znovu využitého odpadu, který se za uplynulé tři roky téměř zdvojnásobil (z 30,1 % v roce 2011 na 55,2 % v roce 2013). Největší měrou se na růstu využitého odpadu podílel nárůst využití biologicky rozložitelného odpadu, který se za sledované období ztrojnásobil. Tento trend souvisí s novou povinností měst od ledna letošního roku třídit biologicky rozložitelný odpad (spolu s kovoodpadem), resp. nabídnout občanům možnost třídit biologický odpad. Jak ukazuje rostoucí trend z posledních let, je o tento typ recyklace odpadu mezi obyvateli velký zájem. Město samotné pak patří mezi premianty v oblasti třídění základních složek odpadu (plast, papír, sklo, nápojové kartony). Zatímco republikový průměr v třídění těchto složek odpadu dosahuje 39,7 kg/obyvatele, tak ve městě Písku se vytřídí přes 50 kg/obyvatele (51,7 kg/obyv). Občan Písku tak vytřídí o čtvrtinu více odpadu než průměrný Čech.

85


Množství vyprodukovaného komunálního odpadu

Graf 43

14 000

60

12 000

50

10 000

40 30

%

tun

8 000 6 000 20

4 000

10

2 000 0

0 2010

2011 nevyužitý

2012 využitý

2013

% využitého

Zdroj: Výroční zpráva města Písku za rok 2013 Graf 44

Podíl jednotlivých složek materiálově využitého komunálního odpadu

60 50

pneumatiky textil

40 %

40,1 30 13,5 20 10

21,3

BRO beton, cihly železo

11,2

sklo plast

4,7

4,8

4,6

9,7

9,2

8,7

6,8

2010

2011

2012

2013

0

3,9

papír

Zdroj: Výroční zpráva města Písku za rok 2013

Na druhé straně lze v posledních letech pozorovat změny v množství vytříděného odpadu u tradičních složek tříděného odpadu. Od roku 2008 výrazně klesá objem vytříděného papíru. Tento trend v posledních třech letech následuje také vytříděný objem plastu. Pouze sklo, jako složka tříděného odpadu, se v dlouhodobém horizontu udržuje na stejné hladině. Tyto změny pravděpodobně nemají pouze jednu příčinu, ale jsou kombinací více faktorů, které mají vliv na třídění obyvateli města Písku. Mezi příčiny patří jak vliv světové ekonomické krize, kdy došlo k útlumu spotřeby a tím i k poklesu produkce odpadu ze spotřebního zboží, tak i změny v chování spotřebitelů dané novými trendy. Zde se v posledních projevil nejvíce fenomén lokálního zboží, resp. racionalizace nákupu zboží každodenní potřeby, kdy do popředí zájmu zákazníků se dostalo zboží, které je české, nejlépe od místních producentů. Hlavní motivací je zisk kvalitního zboží šetrnějšího k životnímu prostředí, tedy i balené v ekologicky šetrnějších obalech, a podpora místních podnikatelů. Z mapy 86


sběrných stanovišť (http://www.mestopisek.cz/soubory/dokument11634.jpg) lze usuzovat, že množství a rozmístěných sběrných míst je v současné době dostačující a nemělo by patřit mezi faktory ovlivňující klesající objem tříděného papíru a plastu. Pouze v oblasti Budějovického předměstí a ulic Rokycanova a Legionářská mohou být pro některé občany města sběrná místa relativně daleko od jejich bydliště. Graf 45

Vývoj množství vytříděného odpadu ve městě dle hlavních složek tříděného odpadu

40 35 kg / obyvatele

30 25 20 15 10 5 0 2002

2003

2004

2005

2006 papír

2007

2008

plast

2009

2010

2011

2012

2013

sklo

Zdroj: Výroční zpráva města Písku za rok 2013

Ve městě existuje celá řada zařízení zajišťující další zpracování odpadu produkovaného jak obyvateli Písku, tak i okolních obcí (Obrázek 18). Tato zařízení jsou relativně rovnoměrně rozmístěna po městě, což umožňuje obyvatelům Písku poměrně snadný přístup k jejich službám. Přesto se velká část těchto zařízení nachází v severní části města v oblasti průmyslových zón. V jižní části města, konkrétně v části Smrkovice – Vydlaby, se nachází skládka odpadu, která slouží k ukládání odpadu, jenž je produkován nejen občany města Písku, ale také přilehlých obcí. Z dlouhodobého hlediska však nebude tato skládka kapacitně dostačovat potřebám města a okolních obcí. Město tak v současné zvažuje možnost vybudování spalovny, která by rostoucí množství odpadu saturovala a dovolila i jeho energetické využití. Nevýhodou tohoto způsobu nakládání s odpadu jeho možný negativní dopad na kvalitu ovzduší a tím i na kvalitu života ve městě a okolí. Z hlediska míry využití mají ostatní zařízení dostatek volných kapacit. Jak v případě sběrných dvorů, tak výkupen odpadů se pohybuje využití těchto zařízení mezi 60 – 75 %. Pouze zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem ve vlastnictví města (MS Písek s.r.o. – U Smrkovické silnice) dosahuje využití na 90 %, což může být vzhledem k rostoucímu množství vytříděného biologicky rozložitelného odpadu problematické. Nabízí se tak navýšení kapacity tohoto zařízení, což umožňuje i lokalizace poblíž teplárny a relativně nízká míra osídlení v bezprostředním okolí.

87


Obrázek 18

Místa sběru a nakládání s odpady a jejich provozovatelé

Zdroj: Strategie území správního obvodu ORP Písek, ArcGIS

Z hlediska vybavenosti technickou infrastrukturou netrpí Písek žádnými výraznými nedostatky, a to ani v periferních částech města. Kanalizační sítí jsou obsloužené i okrajové části měst jako je Nový dvůr či Semice a Smrkovice. Sice se v těchto částech města nachází kanalizace splaškového typu, ale otázka napojení na jednotnou kanalizační síť musí reflektovat jak technickou, tak finanční náročnost, tak také potřeby obyvatel. Teplovodem z Teplárny Písek je obsluhováno především širší centrum města. Okrajové části Písku nejsou na teplovod napojeny, avšak tyto části mají charakter nízkopodlažní zástavby a lze tak očekávat, že budou k vytápění využívat zejména lokálních zdrojů tepla. Ostatní prvky technické infrastruktury jsou v Písku rozvinuté v dostatečné míře.

Hlavní zjištění: 

Územím města Písku probíhají dva nadregionální biokoridory, tedy významné prvky ekologické stability zejména ve vztahu k migraci zvěře. Na území města se také nachází přírodní park Písecké hory, který kromě ekologické funkce plní také funkci rekreační.



Kvalita ovzduší je Písku dobrá s výjimkou nadměrné koncentrace přízemního ozonu, které překračují limity pro ochranu zdraví. Za největší zdroj tohoto znečištění lze s největší pravděpodobností označit vysokou intenzitu osobní automobilové dopravy.



Největší objem znečištění ve městě produkuje Teplárna Písek, která do ovzduší vypouští relativně velké množství oxidů síry. Avšak toto znečištění nemá výrazný vliv na kvalitu ovzduší ve městě (nedochází k překračování povolených limitů).

88




Občané města Písku vytřídí přes 50 kg/obyvatele tříděného odpadu (plast, papír, sklo, nápojové kartony), což o více jak 10 Kg/obyvatele více než průměrný Čech.



Dlouhodobě klesá objem vytříděného papíru a v posledních třech letech i objem vytříděného plastu. Tento trend pravděpodobně souvisí jak s dopady světové ekonomické krize, která se projevila nižší spotřebou, tak i se změnou chování spotřebitelů.



V posledních třech letech výrazně stouplo množství vytříděného biologické rozložitelného odpadu (BRO) ve městě, což je spojeno jednak s povinností měst od letošního roku třídit tento odpad, tak se zájmem obyvatel o tuto formu recyklace.



Z hlediska rostoucího objemu produkce odpadu se bude muset město vypořádat jednak se snižující se kapacitou skládky ve Smrkovicích a tak také se snižující se kapacitou zařízení na využití biologicky rozložitelného odpadu U Smrkovické silnice.



Písek z hlediska technické infrastruktury netrpí výraznými nedostatky.

89


11. Příloha 1

Přílohy Pracovištní centra a funkční urbanizovaná území v Jihočeském kraji

Zdroj: Plán dopravní obslužnosti území na léta 2012 – 2016, Jihočeský kraj, Aktualizované přílohy, In Projekt INTERREG IIIB – REPUS / RURU

90


Příloha 2

Věková struktura obyvatelstva města a SO ORP Písek (stav k 31.12 2013) - strom života

Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích - Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin a pohlaví v obcích Jihočeského kraje k 31. 12. 2013

91


Příloha 3

Srovnání vzdělanostní struktury České republiky, Jihočeského kraje a vybraných obcí nezjištěné vzdělání

100% 12,5%

10,8%

13,9%

17,1%

14,9%

12,3%

12,2%

11,8%

12,1%

80%

vysokoškolské

60%

vyšší odborné a nástavbové nástavbové studium

40%

úplné střední s maturitou 18,1%

18,7%

15,3%

14,2%

14,9%

18,1%

16,2%

15,7%

19,7%

Česká republika

Jihočeský kraj

Písek

České Budějovice

Tábor

Jindřichův Hradec

Prachatice

Strakonice

Český Krumlov

20%

0%

vyučení a stř. odborné bez mat. základní vč. neukončeného a bez vzdělání

Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty

Příloha 4 Obvod

OBVOD č. 1 OBVOD č. 2 OBVOD č. 3

Přehled obvodů a ulic dopravy v klidu Ulice Alšovo nám., Bakaláře, Drlíčov, Fráni Šrámka, Gregorova, Havlíčkovo nám., Heydukova, Hradební I, Hradební II, Chelčického, Jungmannova, Karlova, Kocínova, Komenského, Leoše Janáčka, Na Ostrově, Nerudova, Ningrova, Ostrovní, Palackého sady, Píseckého, Podskalí, Putimská, Smetanova, Soukenická, V Koutě, Velké náměstí Hradišťská, Pivovarská, Sadová, Švantlova, Nádražní, Zeyerova Baarova, Boční, Dolní, Hlavní nádraží, Klostermannova, Lipová alej, Lomená, Na Podkově, Na Pakšovce, Putimská Vysoká, Raisova, Šumavská, U Nádraží, U Smrkovické silnice, V Zátiší, Za Nádražím, Za Šarlákem, Nádražní , Smrkovice

OBVOD č. 4, 5 a 6 Nádražní, třída Přátelství, Smrkovická, Truhlářská, třída Přátelství OBVOD č. 7 Heritesova, Karla Čapka, Nemocnice, Preslova, Sovova, U Nemocnice, Zeyerova OBVOD č. 8 Budovcova, Husovo nám., Otakara Ševčíka, Purkyňova, Budějovická OBVOD č. 9

Za Gymnáziem, 17. listopadu , Budějovická, Šobrova, Dr. M. Horákové , Harantova

OBVOD č. 10

Budovatelská, Pod Amerikou, Pod Šobrovnou, Šobrovna, U Hřebčince, Šobrova

OBVOD č. 11

17. listopadu, Dr. M. Horákové, Rašínova Boženy Němcové, Holečkova, Legionářská, Lesní, Máchova, Na Trubách, Roháčova, Václava Kršky, Zborovská, Harantova ,Jaromíra Malého, Otakara Jeremiáše, Rašínova Jana Čarka, Jana Mukařovského, Jiřího Srnky, Richarda Weinera, Jaromíra Malého, Otakara Jeremiáše


OBVOD č. 15

OBVOD č. 16

Mírové nám., Rokycanova, Žižkova třída, Harantova Denisova, Lázeňská, Lesní hřbitov, Na Křižatkách, Na Ptáčkovně, Na Spravedlnosti, Samoty, Sedláčkova, Smetanovo nám., Srnkovna, Staré lázně, Sulanov, Táborská, U Honzíčka, U Hromové jedle, U Malířských, U Martínka, U Povolných, U Vodáka, V Živci, Vrcovická, Za Pazdernou, Za Ptáčkovnou, Za Stanicí Písek město, Erbenova, Jeronýmova, Na Houpačkách Prokopova, Erbenova , Jeronýmova, Kollárova

92


Obvod OBVOD č. 17 OBVOD č. 18 OBVOD č. 19 OBVOD č. 20

Ulice Šafaříkova, Tylova, Tyršova, Fügnerovo nám, Erbenova, Kollárova, nábřeží 1. Máje nábřeží 1. Máje (1818, 1819, 1820, 1821, 1824, 1825, 1826, 1827, 1828, 1829), Otavská (1790, 1791, 1792, 1793, 1794, 1795, 1796, 1799, 1813, 1814) Alšova, Dobrovského, Jiráskovo nábř., Stroupežnického, Na Houpačkách, nábřeží 1. máje Na Jihru, Na Pěníku, Pod Portyčskými skalami, Purkratice, Topělecká, Jablonského, Vinařického

OBVOD č. 21

Na Stínadlech, Jablonského, Vinařického

OBVOD č. 22

Čechova , Jablonského, Přemyslova, Třebízského Čelakovského, Čížovská, Dobešice, Dvořákova, Na Výstavišti, Pražská, Průmyslová, Robinson, Svatoplukova, Svatotrojická, třída Národní svobody, U Výstaviště, U Židovského hřbitova, V Portyči. Čechova Bořivojova, Burketova, Hostivítova, Kocourov, Krátká, Krokova, Křesomyslova, Lesnická, Mnatova, Na Vinici, Neklanova, Nezamyslova, Příčná, Síbrovna, Strakonická, U Papírny, Václavská, Václavské nám., Vinická, Vnislavova, Vojenova, Vratislavova, Zátavské nábř. K Lipám, Na Pahorku, Na Rozhledně, Na Rozmezí, Na Ryšavce, Nová, Okružní, Pod Školkou, Při Hradišťské silnici, Smeták, Spojovací, U Hradišťského lesa, U Vodárny, V Lukách, V Oudolí Družstevní, Hradiště, Hůrka, K Háječku, K Vápenici, Kaštanovka, Ke Střelnici, Ouzká, Zahradní

OBVOD č. 23

OBVOD č. 24


Vydlaby, Smrkovice

OBVOD č. 28

Brabencovna, Flekačky, Ostrý vrch, U Semického kříže, Semice

OBVOD č. 29

Nový Dvůr

Zdroj: ZADÁNÍ změny územního plánu sídelního útvaru města Písek č.14

93

Město Písek. Vybrané socio-ekonomické analýzy jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města. Strategický plán rozvoje města Písku

Recommend Documents