Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy Květen Body Tunning. Anglie

Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy

25

Body Tunning

31

Kin Ball

Květen 2011

Anglie

7

Poprask

33

Obsah: Dobrý den v květnu! .................................................................................................................................... 3 Zápis z konference Rady rodičů, úterý 6. 4. 2011 .................................................................................. 3 Volby do Školské rady ................................................................................................................................. 4 Připravujeme Index studenta ...................................................................................................................... 4 Návštěva z radnice MHMP......................................................................................................................... 5 Poděkování ministra..................................................................................................................................... 6 Anglie ............................................................................................................................................................. 7 Anglie 2011................................................................................................................................................... 8 Anglie 2011 .................................................................................................................................................... 9 Anglie 2011 .................................................................................................................................................... 9 Poznávací zájezd do Anglie (27. 3. - 1. 4.) .............................................................................................. 10 Návštěva amerického vyslanectví............................................................................................................. 11 „Pokec“ s kulturním atašé z USA ........................................................................................................... 11 Hydrofoil – loď „plující na křídlech“ ...................................................................................................... 12 Návštěva hlavního líčení u soudu ............................................................................................................ 13 Věci Veřejné ................................................................................................................................................ 14 Soutěţ v tvůrčím psaní .............................................................................................................................. 15 CINEMA 4D NA NAŠÍ ŠKOLE -......................................................................................................... 16 Surfujeme aneb internetové prohlíţeče ................................................................................................... 18 Pozdní příchody.......................................................................................................................................... 21 Beseda o jaderné energetice ...................................................................................................................... 22 Přednáška o jaderné problematice ........................................................................................................... 22 Šalvěj. Je nebezpečná?................................................................................................................................ 23 FESTO, s. r.o. ............................................................................................................................................. 23 Street dance ................................................................................................................................................. 23 Body tunning............................................................................................................................................... 25 Škoda Auto - historie ................................................................................................................................. 28 Juniorský maraton - Běţíme pro Evropu................................................................................................ 29 KIN - BALL ............................................................................................................................................... 31 POPRASK................................................................................................................................................... 33 Fotbalový-hokejový-basketbalový rozhodčí v ČR ................................................................................ 36

2

DOBRÝ DEN V KVĚTNU! Konec druhého pololetí se přiblíţil! Probíhají obhajoby maturitních prací. 16. května začínají ústní maturitní zkoušky, druhým a třetím ročníků (s výjimkou 2. L a 3. L) praxe, první ročníky se chystají na sportovně turistický kurz do Machova mlýna. 12. dubna proběhla v zasedací místnosti školy zajímavá přednáška Ing. Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Přednášky se zúčastnili studenti druhého a třetího ročníku technického lycea. 15. dubna spočítali studenti čtvrtého ročníku technického lycea příklady ze své maturitní písemné práce z matematiky. Věřím, ţe byli úspěšní a postoupí k ústní maturitní zkoušce. Ti, kteří budou v druhém pololetí nehodnoceni z nějakého předmětu, se zúčastní dodatečných zkoušek před vydáním vysvědčení v červnu. Není to tak daleko, jak se to zdá! Ve dnech 20. aţ 22. června očekáváme sportovce z druţební školy v Dubnici nad Váhom (Slovensko). Sehraje se tradiční čtyřutkání (fotbal, volejbal, basketbal, florbal). 22. 4. se uskutečnilo přijímací řízení do prvních ročníků. Otevřeme opět čtyři třídy informatiků a jednu třídu technického lycea. Přijímací řízení ještě probíhá a jeho definitivní výsledky ještě nejsou známy. Naše škola čeká na zápisové lístky a tím potvrzení uchazečů, ţe nastoupí do naší školy. Program na květen 2011:

(změna vyhrazena)

KVĚTEN 2011 9. - 13. 5. 16. - 20. 5. 16. - 20. 5. 23. -27. 5. 16.5. - 27. 5. 16.5. - 27. 5. MZ 23.5. - 27. 5. 30. 5. -7. 6.

přípravný týden 4. B, 4. C přípravný týden 4. A, 4. D, 4. L maturitní zkoušky 4. B, 4. C maturitní zkoušky 4. A, 4. D, 4. L praxe 2. a 3. ročníků oboru IT (obor TL praxi nemá) ústní maturitní zkoušky – profilová část a dílčí ústní zkoušky společné části sportovně turistický kurz 1. ročníků státní maturitní zkoušky 4. A, 4. B, 4. C, 4. D, 4. L (písemné zkoušky a didaktické testy společné části MZ) Mgr. Zbyšek Nechanický

ZÁPIS Z KONFERENCE RADY RODIČŮ, ÚTERÝ 6. 4. 2011 Přítomni: p. ředitel Ing. Radko Sáblík, pí. Káranská Eva, výbor RR (1 člen) p. Hromádka, – p. Kubec omluven, pí. Melzerová - omluvena, p. Nerad – omluven, zástupce SK p. Hartman, zástupci SR p. Melichárek a p. Plíva, + 8 rodičů Schůzku vedl p. Hromádka 1. Maturitní ples byl ziskový – 70 459,- Kč

3

Informace ředitele školy: 1. financování školy ze strany státu 2. školení MOS – velký zájem studentů 175 3. 7. 4. 2011 nepoteče voda – studenti mají náhradní program formou exkurzí 4. pozitivní hodnocení zájezdu do Londýna 5. systém zkoušení a známkování při státních maturitách 6. 20. 6. 2011 proběhne hromadné vydávání maturitních vysvědčení, není jasné, jak a kde proběhne Informace SR  Představení nového předsedy SR, je jím pan Plíva z 2. B Další: 1. ţádost Mgr. Kabátové na udělení odměny pro studenty za účast v soutěţi CISCO GAMES. Soutěţ byla velmi náročná, studenti se umístili na velmi pěkných místech. Navrţena částka 1 500,- na studenta. Jedná se o studenty Suchánek, Fest, Potuţník, Hartman, Praţák.  hlasování: pro – 9, proti – 0, zdrţel se - 0 Další konference RR se uskuteční 10. 5. 2011 v 17:00 hodin

Zapsala Ing. Monika Melzerová

VOLBY DO ŠKOLSKÉ RADY Ve středu 13. dubna 2011 proběhly volby do Školské rady, respektive volby zástupců za pedagogický sbor a za studenty a zákonné zástupce nezletilých studentů. Účast ve volbách byla dostatečná a volby jsou tedy platné. Za pedagogický sbor byly zvoleny paní profesorky Ing. Dita Binderová a Ing. Elena Chládková. Za studenty a zákonné zástupce nezletilých studentů byli zvoleni dva bývalí předsedové Studentské rady, pan Pokorný a letošní maturant pan Miloslav Melichárek. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

PŘIPRAVUJEME INDEX STUDENTA Na uzavřeném informačním a řídícím systému virtuální školy připravujeme ve spolupráci s poskytovatelem systému novou sluţbu, po které volali především rodiče studentů z niţších ročníků, tzv. Index studenta. Od dubna 2011 probíhá testování na třídě 1. B, sluţba bude pro všechny třídy spuštěna od září 2011. Kaţdý student bude mít svůj „index“, kde mu budou průběţně zapisovány známky (nebo získané body) v jednotlivých předmětech. Navíc třídní profesor bude informovat o souhrnné absenci a případných kázeňských opatřeních. Pedagog vyplňuje údaje do tabulky v excelu, kterou si můţe uloţit na počítači ve škole i doma, doplňovat průběţně podle uváţení a jednou týdně pouze kliknutím na jedno tlačítko odeslat do systému virtuální školy. Aktualizace všech zaslaných dat bude probíhat kaţdý pátek ve 24.00 hodin.

4

Já jako ředitel školy i můj zástupce pro pedagogickou činnost máme moţnost nechat data aktualizovat kdykoli, ale systém jednotné aktualizace jednou týdně povaţuji nejen za dostatečný, ale i vhodný, neboť všichni budou vědět, ţe nová data jsou vţdy k dispozici od soboty. Za sebe musím přiznat, ţe nejsem zcela zastáncem zapisování všech známek do takového systému. Zastávám názor, ţe je nutné rozlišovat základní, střední i vysoké školství. Osobně si myslím, ţe středoškolské studium je trochu odlišné od základního, student má dostávat více důvěry a také zodpovědnosti za své vzdělávání a chování. Nicméně respektuji poţadavek rodičů, opakovaně vznesený na schůzích Rady rodičů, a tuto sluţbu budeme od září 2011 poskytovat ve všech třídách. Všichni rodiče dostanou vstupní heslo, které jim umoţní vstup do systému, moţnost sledovat index svého potomka a oblasti virtuální školy přístupné studentům. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

NÁVŠTĚVA Z RADNICE MHMP Čtvrtek 14. Dubna. Máme náhradní program. Proč? Neteče voda na celém Smíchově. Ne, ţe bychom se do školy chodili mýt :-D Ale toalety bez splachování… radši si ani nepředstavovat. Všichni někam šli. Tedy skoro všichni. Já s Michalem Hartmanem bez školy nemůţeme být. Ne… Jdeme provést pana Ing. Antonína Weinerta, CSc. (náměstek primátora a radní Prahy pro školství) po škole. A hlavně ji řádně představit. Menší, tedy větší investice by se hodila. Začínáme v ředitelně. 15 minut před oficiální schůzkou. Čeká nás instruktáţ pana ředitele. Něco o tom, co nás čeká a jak si to představuje. Kolem desáté přichází pan radní. Přivítání. Povídáme o škole. O financích O moţnostech školení. O certifikátech. O pronájmech školních prostor veřejnosti. O změnách za poslední léta od nástupu současného ředitele. O nutnosti kompletní rekonstrukce internetové sítě. Všichni víme, ţe je v havarijním stavu. Půlhodina pryč. Jdeme se projít po škole. Martin (fotograf) se činí. Začínáme v přízemí. Tam je to hlavní – klíče. S Michalem odemykáme, zamykáme… A hlavně odpovídáme na různé dotazy. První počítačová učebna. Druhá počítačová učebna. Třetí… No prostě všechny. První tělocvična. Druhá tělocvična. To zní hezky :-D Klub. Audiovizuální studio. Učebna pro výuku CNC. Laboratoř fyziky… A zpět do ředitelny. Ještě malá konverzace. A nakonec rozloučení. Je konec. A dál? To se uvidí. Snad se panu radnímu u Nás líbilo. Třeba nám pomůţe zrealizovat novou internetovou síť. Tedy po finanční stránce. Kdyţ ne, tak jsme alespoň naši školu představili v tom nejlepším. Jan Plíva, 2. B, budoucí předseda Studentské Rady V průběhu tohoto měsícu naši školu navštívil pan radní. Jeho návštěva probíhala v jistém smyslu obdobně jako návštěva pana ministra Dobeše. Po krátkém uvítání pana radního v ředitelně školy, kde pan ředitel rovněţ pana radního seznámil s naší školou a základními informacemi o ní, následovala asi hodinová prohlídka toho nejzajímavějšího, co naše škola nabízí. Hned na začátku, bylo panu radnímu představeno školící centrum naší školy a při té příleţitosti i virtuální škola -Unicorn Universe. Pana radního informační systém zaujal, zejména pak práce s maturitními projekty skrze něj. Následovala neméně zajímavá laboratoř fyziky a poté postupně učebna elektrotechniky,

5

zkušebna, audiovizuální studio i studentský klub. Z reakcí pana radního jsem měl pocit, ţe se mu naše škola líbila a zapůsobila na něj prestiţním dojmem. Pan ředitel rovněţ informoval pana radního o špatném stavu školní počítačové sítě a představil předběţnou kalkulaci ceny, za kterou by bylo moţné ji zmodernizovat. Pan radní si s sebou vzal materiály o naší škole, které mu předal pan ředitel, včetně kalkulace na modernizaci školní sítě a přislíbil, ţe se nám pokusí s touto záleţitostí nějakým způsobem pomoci. Doufejme tedy, ţe jeho snaha nebude marná a naše škola se posune zas o kousek dál. Michal Hartman, 3. L

PODĚKOVÁNÍ MINISTRA Ministr školství, mládeţe a tělovýchovy Josef Dobeš touto cestou děkuje za práci při zajištění státních maturit. Váţené kolegyně, váţení kolegové, rád bych Vám všem, které v posledních měsících zaměstnávala státní maturita, vyjádřil své poděkování. Dali jste do své práce velké mnoţství energie a úsilí, které v příštích týdnech přinese výsledky. Uvědomuji si, ţe byrokraticky náročný systém, jenţ nastavili mí předchůdci, je pro Vás velkou zátěţí. Pokud jsem chtěl po 14 letech teoretizování vdechnout jednotné státní maturitě ţivot, musel jsem přijmout i tuto její nedokonalou podobu. Garantuji Vám však, ţe v příštím roce bude státní maturita jednodušší a přátelštější. Zároveň vím, ţe Vaše komunikace s organizací Cermat a ministerstvem nebyla vţdy jednoduchá. Já za sebe jsem se Vám snaţil vycházet maximálně vstříc a komunikovat s Vámi při svých cestách po školách v regionech ČR. Právě tato setkání mi dávají naději, ţe náročný, ale velice důleţitý projekt společně zvládneme. Přestoţe moji pozornost v posledních týdnech často zaměstnávaly politické záleţitosti, ujišťuji Vás, ţe Vy pedagogové i ţáci a studenti zůstáváte v centru mého zájmu. Proto jsem své politické působení ve funkci ministra spojil s úspěšným průběhem státní maturity, která je pro naše děti a jejich schopnost obstát v mezinárodní konkurenci klíčová. Ještě jednou Vám na tomto místě děkuji, bez Vašeho nasazení by státní maturita zůstala jen pouhou myšlenkou a prázdným heslem. Mgr. Josef Dobeš ministr školství, mládeže a tělovýchovy

6

ANGLIE 1. Den – Den odjezdu Sešli jsme se v neděli v podvečer na zastávce Na Kníţecí. Zde na nás čekal autobus. Po nasednutí jsme vyjeli směr Plzeň. Poslední zastavení v ČR bylo v Rozvadově. Za noc jsme přejeli Německo a Belgii. Brzo ráno jsme se ocitli ve Francii. 2. Den Po několika kilometrech na francouzské dálnici jsme dojeli do areálu tunelu pod kanálem La Manche. Během několika okamţiků jsme prošli celní kontrolou a jeli k vlaku. Cesta vlakem trvala asi 40 minut. Vlak dosahuje maximální rychlosti 140 km/hod. Okolo desáté hodiny jsme vyjeli ve Velké Británii. Jeli jsme do přístavního města Hastings. Cestou jsme míjeli několik nákladních aut a o jedno jsme urazili zrcátko. V Hastingsu jsme společně navštívili pašerácké jeskyně na kopci a hrad. Z hradu byl opravdu hezký výhled na pobřeţí. Po zbytek odpoledne jsme měli rozchod. Bylo nám doporučeno ochutnat Fish and Chips. Ten kdo zde koupil, neprohloupil. Toto jídlo bylo opravdu dobré, ryba čerstvá. Odpoledne následoval přejezd do Londýna na místo srazu s rodinami. Zde začali přijíţdět zástupci rodin. Měli jsme opravdu velké spektrum rodin. Asi za 45 minut pro nás přijela paní a odvezla nás domů. Byli jsme mile překvapeni domem, byl velice hezký a rodina jiţ na první pohled vypadala přátelsky. Pak nás čekala večeře, po které jsme šli ihned do postele, jelikoţ cestování nás velice zmohlo. 3. Den Vstávali jsme po půl sedmé. Hodili do sebe tousty a jeli na místo srazu. Zde jsme nastoupili do autobusu. Do centra Londýna to bylo v ranní špičce okolo dvou hodin. Bydleli jsme vzdušnou čarou asi 25 km do centra. Přijeli jsme do centra k London Eye. Dále jsme uţ po svých šli přes most okolo Parlamentu a Big Benu k Wesminsterskému opatství, pak po Whitehall jsme minuli Downing Street, kde bydlí britský premier. Další zastávka byla u výměny stráţí. Tato zastávka byla zdlouhavá, ale v nějakých okamţicích i zábavná. Pokračovali jsme dál na Trafalgal Square, kde se v průčelí nachází Národní garelie. Zde byla malá pauza na oběd. Po pauze jsme došli k Buckinghamskému paláci, sídlu královny. Zde jsme zastihli výměnu stráţí. Jelikoţ bylo studené počasí, tak stráţ měla ještě tmavé zimní kabáty. Kousek dál na nás čekal autobus, kterým jsme jeli z Londýna do Windsoru, kde se nachází veliký královský hrad a hned vedle v Eatnu prestiţní škola. Je to město se svou atmosférou. Zde bylo hezky na rozdíl od Londýna, kde nám i spadlo pár kapek.

7

Dostali jsme rozchod na prohlídku města, a pak nás čekala opět cesta do Londýna, do našich anglických rodin. 4. Den Ráno bylo jako kaţdé jiné. Dneska nás autobus dovezl do části zvané City. Zde se velice prolíná stará a moderní architektura. Sídlí zde kaţdá významnější společnost. Poté jsme přešli lávku Millenium a dali se po nábřeţí dál. Zde jsme prošli částí starého přístavu, viděli válečnou loď. Za chvíli jsme měli rozchod. Já a pár spoluţáků jsme navštívili Tower Bridge, kde byl docela pěkný výhled na Londýn. Následně jsme se nadzemkou přesunuli do Greenwiche. Zde jsme navštívili Královské námořní muzeum. Nejlepší exponát je simulátor lodí. Poslední návštěvou dne byla observatoř na kopci, kde se nachází nultý poledník. V muzeu byly velice zajímavé exponáty a všude byl hezký výhled. Všichni jsme se nechali vyfotit, a pak se vydali k autobusu. 5. Den Ráno jsme dobalili poslední věci a jeli na sraz. Tento den jsme měli volný program. Dohodli jsme se s řidičem, aby nám zastavil kousek od Imperial War Museum. Toto muzeum je naprosto dokonalé. Jeho expozice je obrovská a velice zajímavá. Byli jsme tam cca 2 hodiny, a to jsme jenom procházeli expozicemi. Osobně při návštěvě Londýna doporučuji. Pak, jelikoţ jsme chtěli dál, vybrali jsme si metro jako náš dopravní prostředek. Na stanici jsme si koupili celodenní jízdenku na 2 zóny. Naším cílem byl stadion Stamford Bridge, stadion Chelsea. Zde jsme šli na prohlídku. Průvodce si nás velice oblíbil, protoţe jsme byli z Čech. Po prohlídce jsem jel do dalšího muzea (národní muzea jsou zde zadarmo). Jeli jsme do Science Museum. Velice pěkné muzeum, nachází se zde vše, co v technickém světě něco znamená. Jsou zde exponáty od parního stroje aţ po lunární modul. Muzeum prochází rekonstrukcí, takţe nebylo moţné vše navštívit. To uţ se blíţil čas srazu. Pak uţ si koupit jen svačinu na cestu a jít na místo, kam pro nás přijede autobus. V pozdních večerních hodinách jsme projeli tunelem a jeli směr Praha. 6. Den Do Prahy jsme dojeli okolo třetí hodiny odpoledne. Cesta utíkala docela rychle díky filmu. Tím končí naše cesta do Anglie. Martin Fiala, 3.L

ANGLIE 2011 Začínalo to asi 14 hodinovou cestou autobusem, která aţ na příliš mnoho zastávek byla dobrá. V pondělí jsme si procházeli přístavní město Hastings, kde nám počasí přálo a navečer jsme dorazili na určené místo, kde jsme byli rozděleni do rodin. Já jsem chytl rodinu na můj vkus trošku podprůměrnou, ale nato, ţe jsme tam jen něco málo snědli a přespali, se to dalo přeţít. V úterý jsme procházeli podle mne nejkrásnější část Londýna Westminster a měli jsme tu čest v ranních hodinách zaţít trošku „londýnského počasí“, odpoledne jsme jeli do letního královského sídla Windsor a večer zpět do rodin. Ve středu jsme procházeli částí města The City a navštívili jsme Greenwich, kde jsme neminuli ani nultý poledník. Ve čtvrtek nastala tak očekávaná Oxford Street, na kterou jsem se hodně těšil a večer odjezd domů. Byl to krátký ale krásný trip. Panský Jan

8

ANGLIE 2011 I v letošním roce se uskutečnil zájezd do Anglie, účastnili se studenti všech ročníků. Po dlouhé a únavné cestě přes Německo, Belgii a Francii jsme dorazili do rybářského a lázeňského městečka Hastings. Zde byly k vidění především zříceniny tamějšího opevnění a pašerácké muzeum. Večer jsme dojeli do Londýna, kde následovala - ze strany studentů velice zábavná činnost - rozdělení do rodin. Další den byla v plánu prohlídka části města – Parlament, Big Ben,Westminsterské opatství, London Eye, shlédli jsme výměnu jízdní gardy, Buckinghamský palác, odpoledne pak třeba školu pro "zbohatlíky" v Etonu a zámek Windsor. Črvrtý den jsme se vypravili na Greenwich. Cesta DLR vlakem proběhla bez problémů, a tak jsme hned mohli zajít do námořního muzea, kde mimo jiné byl největší zajímavostí lodní simulátor. Poté jsme se přesunuli přímo na nultý poledník a do Královské observatoře. V odpoledních hodinách jsme mohli vidět například královskou loď Belfast nebo Tower Bridge. Poslední den měli všichni ţáci volný program. Kaţdý vybral podle svého vkusu a uţil si tak, jak mu vyhovovalo. Někteří zvolili projíţďku na Londýnském oku či prošli slavnou Oxford street, jiní navštívili třeba muzeum mučících nástrojů nebo London Dungeon. Večer jsme pak vzali útokem obchodní dům Lillywhites na Piccadilly, dále v okolí byla k vidění typická čínská čtvrť. Okolo osmé hodiny večerní jsme vyrazili na cestu domů. Ať si kdokoliv na tento zájezd udělal názor jakýkoli, snad nikdo nebyl zklamaný. Opravdu to za to stálo. Kdo nejel, o dost přišel. Pavel Martinec 3A

ANGLIE 2011 Letos jsme porušili tradici sudých roků, jezdíme totiţ pravidelně kaţdý druhý rok, a to od roku 1998. Loni se ale na mnoho zájemců vůbec nedostalo, a tak jsme uspořádali zájezd v tomto roce znovu. Vyjeli jsem jako obvykle v neděli večer a ráno jsme se ocitli na Britských ostrovech. Naše první zastávka - lázeňské město Hastings s romantickými útesy, zříceninami hradu a pašeráckými jeskyněmi. Počasí nám tentokrát přálo, svítilo sluníčko, a tak jsme si den v Hastingsu všichni pěkně uţili. Odjíţděli jsme kolem půl 5, abychom v sedm hodin byli v Londýně na místě, kde začne v 7 hodin „rozdávání“ do rodin. Na místě je hlavní organizátorka a jednotlivé rodiny přijíţdějí a postupně si odváţejí účastníky zájezdu. První večer a noc v Anglii, ráno se sejdeme uţ v 8 hodin, abychom stihli všechno, co chceme v Londýně vidět. Hlavním tématem jsou samozřejmě dojmy z rodin. S rodinami nejsou zpravidla ţádné problémy, tentokrát jsme musely upozornit na větší nedostatky u dvou rodin. V dalších dnech uţ nás čeká Londýn, úţasné multikulturní město se všemi jeho slavnými místy a

9

památkami a rušnými, přeplněnými ulicemi. Nikdy nezklamou londýnská muzea. Jsou nesmírně zajímavá a mnohá z nich zcela zdarma. Přestoţe máme v zájezdu převahu muţů, nakupování se v poslední době stává velkou atrakcí. Není divu, značkové oblečení je v drahém Londýně dnes mnohem levnější neţ u nás. Oxford Street, jedna z nejrušnějších nákupních ulic světa, udělala téměř na všechny obrovský dojem. A jak hodnotím naši cestu? Jako velmi zdařilou. Jela s námi opět skupina lidí, kteří mají zájem a kteří se dovedou podřídit stanoveným pravidlům. A těch není málo. S nadhledem a dobrou náladou zvládli veškerá nepohodlí, poznávací zájezd opravdu není odpočinková dovolená. Děkuji také kolegyním Heleně Kaigerové a Heleně Dlouhé, se kterými společně zájezd připravujeme a realizujeme. Velké díky patří i paní průvodkyni paní Blance Eisenhutové, se kterou jsme jeli uţ po čtvrté a výborně se doplňujeme. Mgr. Zuzana Stuchlíková Kdyţ jsem se dozvěděl o tom, ţe naše paní profesorky chystají zájezd do Anglie, tak jsem se hned přihlásil, protoţe uţ jsem tam jednou byl a líbilo se tam. První den v Hastingu jsem hned prohrál několik liber na místních automatech. Ale nejvíc jsem se těšil na Oxford Street protoţe jsem slyšel, ţe se tam dobře nakupuje a celý týden jsem nepřemýšlel o ničem jiném. Poslední den můj hlavní cíl byla samozřejmě nákupní ulice. Ale neţ jsem vyrazil tak pár spolucestujících přišlo s návrhem jít do London Dungeon. To mě zaujalo a šel jsem s nimi. Kdyţ jsme dorazili do okolí atrakce, nechali jsme se zlákat od pouličního vyjednavače na podobnou atrakci London Bridge Experience. Dostali jsme slevu a šli jsme dovnitř. Bylo to zajímavé Poté jsme zamířili tamním metrem na Oxford Street, kde jsme strávili většinu dne. Během týdne jsem viděl snad celý Londýn a něco navíc a myslím si, ţe paní profesorky připravili pěkný a pestrý program a líbilo se mi to. Jel bych znovu. Hodouš 3. A

POZNÁVACÍ ZÁJEZD DO ANGLIE (27. 3. - 1. 4.) Ţáci měli moţnost přihlásit se na zájezd do Anglie. Tito studenti se v neděli vypravili na šestnácti hodinovou cestu přes Německo, Belgii, Francii a euro-tunelem do Anglie. V pondělí dopoledne jsme dorazili do přístavního města Hastings, kde nás čekala prohlídka pašeráckých jeskyní a trosek hradu. Následovala cesta na okraj Londýna a ubytování do rodin. Rodiny byly převáţně vstřícné, na pohoštění si nelze stěţovat, ale bohuţel se našly i výjimky. Náplň celého úterý byla poznávací trasa po londýnské části Westminster, kde jsme viděli mnoho významných míst jako Trafalgar

10

Square, Big Ben, Houses of Parliment, St.Paul‘s Cathedral a Buckingham Palace, který je sídlem královské rodiny. Středeční den jsme strávili v části City of London. Naše trasa vedla podél nábřeţí, kolem London Eye, válečné lodě HMS Belfast, přes most Tower Bridge, k památce The Tower of London. Následně jsme jeli nadzemní dráhou do Greenwiche. Zde jsme navštívili muzeum námořnictví a slavnou Greenwichskou observatoř. Poslední den jsme se mohli volně pohybovat po Londýně a samostatně navštívit vše, co nás zajímalo. Sraz byl na Picadilly Square. Jedno z oblíbených míst byla Oxford Street, dále studenti navštívili například Imperial War Museum, Madame Tussaud’s Museum a London Tombs. Bezproblémový zájezd jsme završili včasným pátečním příjezdem do Prahy. Filip Pavelka 3. L

NÁVŠTĚVA AMERICKÉHO VYSLANECTVÍ 6. dubna jsme podruhé absolvovali besedu na americké ambasádě. Byla to dobrá zkušenost. Všichni slyšeli hezkou americkou angličtinu, ověřili si, jak rozumí či nerozumí, bojovali i se svou odvahou vznést dotaz. My jako učitelé jsme si také odnesli své poznatky. Viděli jsem dva rozdílné mluvčí. Kulturní atašé byl bývalý učitel a okamţitě věděl, jak pracovat s 60 studenty -úţasně interaktivní, skoro ukázková hodina. Tenisový trenér spíše spoléhal na aktivní dotazy studentů, na překonání jejich počátečního ostychu rád vyuţil naše pedagogické vlohy. V obou případech to bylo milé zpestření výuky. Mgr. Helena Kaigerová

„POKEC“ S KULTURNÍM ATAŠÉ Z USA V pátek 4. 3. 2011 jsme se účastnili setkání s kulturním atašé, s kterým jsme hovořili (nebo spíš převáţně hovořil on) hlavně o sportu v jejich a naší zemi. V některých tvářích bylo poznat, ţe moc nerozumějí, ale někteří i pochytávali slova a celkem rozuměli. Například já ze začátku moc nerozuměl, ale po pár minutách se do toho člověk dostane. Ale rozumět či nerozumět, myslím, ţe se to většině líbilo. Pan David Gainer mluvil plynule a báječnou angličtinou. Na začátku se

11

dokonce pokusil o pár českých slov a občas prohodil i nějaký ten vtip. Vítečně strávené 2 hodiny angličtiny, kde jsme neposlouchali z kazeťáku, ale měli jsme moţnost si ozkoušet, jak na tom uţ s angličtinou jsme, popřípadě co je ještě potřeba doladit. Student SSPŠ On Wednesday April 6 we went to the U.S. Embassy to attend a talk of tennis player from Florida (I'm sorry but I have forgotten his name). We were explained how important sports are for U.S culture, how one can get a scholarship based on his sports skills or what's the difference between studying here and in U.S. He spoke really well so I think everyone could understand most of it. I liked it because we got an idea of studying abroad and we could improve our listening skills. I have to admit that we were quite shy at first and din´t have an idea what to ask about but soon we got ourselves to some action. I'm glad we were given a chance to go there and I eally enjoyed it. Martin Endršt 2B Ve středu 6. dubna jsme byli spolu s našimi profesorkami angličtiny na americké ambasádě, kam jsme byli pozváni na besedu o sportu s americkým trenérem tenisu. Beseda trvala asi hodinu a čtvrt, během níţ nám Američan vyprávěl, jak to chodí na středních a vysokých školách v Americe, o rozdílech mezi Amerikou a Čechami, a také zbylo dost času na naše dotazy. Těch zpočátku nebylo mnoho, tak nás musely zachraňovat naše paní profesorky. Myslím, ţe jsme si všichni procvičili poslech reálné angličtiny a ţe to bylo mnohem lepší na ţivo neţ to poslouchat z přehrávače. Tomáš Polák 2.B Tento měsíc třídy navštívily americkou ambasádu, kde byla vedena diskuse s rodilým Američanem na téma sportu. Ze začátku se diskuse týkala konkrétně tenisu, kterým se onen Američan zabýval v dětství závodně, nyní jako trenér a otázek školství, které s tenisem úzce souvisely. Později se ţáci ptali i na porovnání naší a jeho země a co soudí o ţivotě zde, v České republice. Co se anglického jazyka týče, mluva přednášejícího nebyla nikterak sloţitá, s porozuměním a dorozuměním nebyl ţádný problém. Pavel Martinec 3A

HYDROFOIL – LOĎ „PLUJÍCÍ NA KŘÍDLECH“ Za svůj maturitní projekt sem si vybral modelování a vytvoření skutečného modelu hydrofoilu, coţ je loď plující na křídlech za pomocí vztlakové síly. Projekt mám dohromady se svým spoluţákem Michalem Šeredou. Součástí projektu je řešení problematiky dynamického vztlaku, stability a řiditelnosti modelu s vyuţitím moderní elektroniky. Celý projekt je hrazen z fondů EU za přispění ČVUT a je řešen na strojní fakultě ČVUT. Cílem našeho projektu bylo vymyslet, navrhnout, zkonstruovat a vyrobit loď, která pluje na vodě za pomoci vztlakové síly. Loď má na bocích dvě křídla, která jsou hydrodynamicky tvarována na průřez vodou. Na těchto křídlech jsou pod hladinou zavěšena vztlaková křídla, ke kterým je připevněn plovák, podle hladiny se natáčejí a tím způsobí, ţe se loď zvedne nad hladinu. Na zádi lodi je poslední

12

třetí křídlo, které slouţí jako kormidlo a zároveň je na něm připevněn i motor, který bude loď pohánět. V praxi to vypadá tak, ţe loď se při dosaţení určité rychlosti vznese na křídla a to má za následek obrovské zvýšení rychlosti díky minimálnímu tření s vodní hladinou. Další nezbytnou výhodou bude, ţe loď můţe projet zatáčkou, aniţ by musela přibrzdit. Náš projekt je velice atypický, neměli jsme ţádnou předlohu, proto jsme vše museli vymyslet sami za odborné spolupráce s Ing. Michalem Schmirlerem z ČVUT. Nejdříve jsme vytvořili model v programu Autocad Inventor Profesional 2009, který máme ve škole k dispozici, potom jsme model importovali do AlphaCAMu a nechali jsme model obrobit frézkou, kterou nám poskytli na ČVUT. Dále přišly další úpravy jako broušení, nanášení plniče, lakování, vytváření barevného přechodu, obrobení duralu, ze kterého jsou nosníky a křídla, vyrobení gondoly, krytu, plováků a v poslední řadě instalace softwaru lodi. Projekt se nám podařilo dovést do zdárného konce a model bude prezentován na Model hoby v praţských Letňanech. Jiří Velík 4.B

NÁVŠTĚVA HLAVNÍHO LÍČENÍ U SOUDU Jednoho dne při hodině občanské nauky přišel pan Houska do třídy a povídá: „Já mám pro vás takovou nabídku, totiţ 13 z vás by mohlo jít k soudu.“ Toto prohlášení samozřejmě pobavilo třídu. Já uţ jsem dříve přemýšlel, jaké je to u soudu, jak soud rozhoduje a podobně. Zajímalo mě, jestli se to alespoň vzdáleně podobá seriálům, tak jsem se přihlásil. Paní soudkyně byla připravena na to, ţe přijde velká skupina lidí. Poučila nás, ţe jde o hlavní líčení, při kterém se přednesou všechny výpovědi svědků a ţe se můţe rovnou rozhodnout o rozsudku. Zároveň nám sdělila, ţe sama neví co můţe očekávat, jaký bude průběh. Při samotném líčení mě překvapilo několik věcí a k tomu jsem si také odnesl pár ponaučení. První věc, co mě zaskočila, byla úvodní řeč soudkyně a přednesení ţaloby ze strany státní zástupkyně. Obě se tímto ţiví a informace sdělují jen proto, aby je dotyčný slyšel a aby byly na zvukovém záznamu. Proto obě mluvily tak rychle, jako mluví zpravodajové ve zprávách nebo rosničky v předpovědi počasí. Vlastně mi připadalo ţe mluví mnohem rychleji. V případu šlo o to, ţe jeden pán se pokusil o krádeţ peněţenky. Zjistilo se to skoro náhodou a technicky vzato nic neukradl. Proti němu bylo akorát spoustu nepřímých důkazů. Člověk si říká „Nemají otisky, neviděli mě. Přece mě nemohou odsoudit“. Opak je omyl. Pan obţalovaný se hájil celkem hloupými argumenty a výpovědi tří svědků jasně ukazovaly na něj. Soudkyně byla na konci přesvědčena, ţe jsou důkazy jasné a odsoudila ho na 6 měsíců vězení

13

s 18timěsíční zkušební lhůtou (podmínka). Tento rozsudek mě trochu překvapil. Je přeci vţdycky šance ţe to na vás někdo „nahraje“, ale proč by to dělal? Po konci líčení nás soudkyně poučila, ţe odsouzení na podmínku znamená, ţe soudkyně částečně zodpovídá za to, ţe uţ dotyčný „nebude dělat problémy“. Pak nám vysvětlila, co znamená „ţít řádný ţivot“ a spoustu zajímavých pouček. Nejdůleţitější z nich bych chtěl předat i dál. Jde o to, ţe studenti střední školy nemají sklony páchat trestnou činnost. Přesto někoho z nás můţe omámit vidina jednoduchého výdělku či čehosi jiného. Pokud se vám něco takového stane a nachytají vás, nejlepší je se přiznat. Pokud je vina na vás a víte to, bude to vědět i soud a všichni ostatní. Nemá smysl zapírat. Na druhou stranu vám přiznání a případná spolupráce můţe výrazně ulehčit od trestu. A je to určitě jednodušší neţ nekonečná série odvolání… Borek Hanzl, 3. C, 12. 4. 2011 Dne 7.4. 2011 jsme navštívili městský soud Prahy 5, kde jsme se zúčastnili veřejného soudního líčení. Řešil se zde případ krádeţe, ve kterém obţalovaný odcizil v restauraci peněţenku a poté ji uschoval na toaletách. Poškozený však mezitím zavolal Policii a poté se šel podívat na toalety, kde peněţenku nalezl. Soudního líčení se zúčastnili tři svědci, kteří po vylíčení události pomohli soudkyni k rozhodnutí na základě nepřímých důkazů. Obţalovaný dostal podmíněný trest na půl roku ve výši 18 měsíců. Akce pro nás byla přínosem v rámci občanské nauky a dobrá zkušenost pro naše ţivoty. Děkujeme p. Houskovi za zajištění akce. Patrik Doležel 3. L

VĚCI VEŘEJNÉ Netrvalo to ani tak dlouho, aby tato novátorská a reformní strana došla ke své první recesi. Podezření, jestli tato strana je či není pouze loutkou bezpečnostní agentury ABL, respektive jejího dřívějšího majitele Víta Bártu, tu sice byla jiţ dříve, nicméně teprve letošního dubna vyplulo na povrch, ţe to tak asi váţně bude. Celou tuto médii nazývanou „úplatkářskou“ aféru odstartovalo prohlášení a podání trestného oznámení bývalého místopředsedy Jaroslava Škárky o úplatcích za loajálnost straně (tj. kdyţ já zvedám ruku, ty ji zvedneš taky). Poté se přidala i Kristýna Kočí, která se obrátila na soud kvůli půlmilionovému úplatku.(podle Johna peníze na kabelky, z kterých později udělala úplatek) Oba byli následovně vyloučeni ze strany i poslaneckého klubu. Z klubu pak odešel i poslanec Stanislav Huml, který prohlásil, ţe s Věcmi veřejnými uţ nechce mít nic společného. Klub ho i tak formálně vyhodil. Vít Bárta poté rezignoval na post ministra dopravy, s cílem očistit své jméno a zredukované Věci veřejné začaly opět demonstrovat svoji neotřesitelnou jednotu. Kandidatury na předsedu strany se však nevzdal.

14

Peníze na oblečení Jenţe o ţádné úplatky prý nikdy nešlo, všechno to byly „půjčky“ poslancům například na oblečení, nebo jiţ zmíněné kabelky. Jiní poslanci také potvrdily, ţe jim podobné půjčky byly nabídnuty jako kompenzace za jimi odhlasované sníţení platů poslancům… Premiér Petr Nečas na toto reagoval předloţením návrhu panu prezidentovi na odvolání ministrů Radka Johna a Josefa Dobeše a také předáním demise Víta Bárty. 19. dubna pak vzešla z jednání ve formátu K12 koaliční dohoda, podle níţ Radek John zůstane vicepremiérem, Josef Dobeš setrvá na postu ministra školství, mládeţe a tělovýchovy, novým ministrem dopravy se stane Radek Šmerda a nakonec ministrem vnitra Jan Kubice. 21. dubna pak prezident republiky jmenoval dva nové ministry.

ABL#Strategie 2009-2014 V pátek 8. dubna 2011 uveřejnila Mladá fronta DNES dokument pocházející jiţ z října roku 2008. V tomto dokumentu, jehoţ autorem má být Vít Bárta se rozvíjí plán na navýšení ekonomické moci společnosti ABL do roku 2014 prostřednictvím politické moci strany Věci veřejné. Zde je pro představu pár bodů tohoto dokumentu: * vybudování koalice Věcí veřejných a ODS na praţském magistrátu do roku 2010 * ovládnutí radnice Prahy 1 a Prahy 5 v roce 2010 * rozvoj vztahů s politiky ČSSD pro jejich vládu v roce 2010 * ovládnutí ODS v Praze 1 a Praze 5 do roku 2012 (2014) * 2014 získání 30% ODS Prahy nebo 30% rady magistrátu VV Ovšem není mi zcela jasné, proč byl tento dokument zveřejněn aţ teď, moţná šéf MF DNES nedostal svoji měsíční půjčku na kabelky? Martin Cakl, 4.D

SOUTĚŢ V TVŮRČÍM PSANÍ VYHLÁŠENA KOMISÍ HUMANITNÍCH PŘEDMĚTŮ

Pravidla soutěţe: 

    

do soutěže se může přihlásit kdokoli s jakýmkoli slohovým útvarem (báseň, minipovídka, fejeton atd.) příspěvky je možné poslat do 30. dubna 2011 na email [email protected] do 25. května budou příspěvky vystaveny na VŠ hlasovat o nejlepší práci mohou všichni studenti prostřednictvím anketních lístků, které vhodí do schránky na dveřích kabinetu CJL (303) na odevzdaném lístku bude název práce, která hlasujícího nejvíce oslovila výherce bude vyhlášen v žákovské knihovně a získá věcný dar Mgr. Ivona Liptáková

15

CINEMA 4D NA NAŠÍ ŠKOLE SOUČASNOST A SMĚLÁ BUDOUCNOST

ROZHOVOR S

Ing. ZÁPOTOCKÝ Jaroslav

vyučující výpočetní techniky, oblast multimédií Pan profesor Zápotocký přišel s nápadem zavést na naší škole program Cinema4D a zařadit ho do výuky. Tento program jistě zaujal velké mnoţství studentů, tvoří se v něm mnoho maturitních projektů a pan profesor má i plány do budoucnosti. To je jiţ více neţ dost důvodů poloţit panu profesorovi několik otázek.

Nejprve prosíme o vaše krátké představení, pro ty, které zatím neučíte a kteří vás neznají. Jaké předměty vy sám vyučujete a co je jejich obsahem?

Na škole neučím dlouho – 4 roky. Potkat mne můţete na chodbě s červeným hrnkem na kávu a v předmětech Programové vybavení (3. ročník), VOP – multimédia a nebo u maturitních projektů. V programovém vybavení se setkám se všemi z IT, a to ve třetím ročníku. Potěším ty, kteří mají rádi grafiku, audio a video. V grafice začínáme v rovině (Corel Draw) a přes základy animací (Corel R.A.V.E.) se dostaneme do virtuálního prostoru – modelování a animace v programu Cinema 4D. Aby naše výstupy byly kompletní, probereme ještě zpracování zvuku a obrazu a to včetně střihu. Proč právě program Cinema4D a jak se podařilo získat licence pro školu a licence pro studenty domů?

Dříve se na SSPŠ učila grafika v rovině – stejně jako na ostatních školách. Naše škola ale můţe být lepší. Proto jsem začal hledat program, který by umoţňoval modelování a animace v prostoru. V úvahu připadaly 3 ds Max od firmy Autodesk, Blender a Cinema 4D. Licenční podmínky vyřadily Autodesk, Blender je free, ale nemá takové moţnosti, jako profesionální programy. Měl jsem i trochu štěstí. Firma Maxon vytvořila projekt Cinema Academy Program, ve kterém plnou nejvyšší verzi programu poskytuje školám, kde tento program zařadí do výuky, za symbolický reţijní poplatek. Navíc dávají oficiálně licenci na rok k dispozici i studentům pro jejich práci. Samozřejmostí je update a upgrade na poslední verze. To rozhodlo. Potěšující je, ţe vše jiţ třetím rokem opravdu funguje. Jaké typy úkolů řeší studenti v tomto programu v hodinách multimédií (PVY) ve třetím ročníku?

16

Nelze nastoupit do rozjetého vlaku … Studenti (a studentky) se nejprve seznámí s vektorovou grafikou a animacemi v rovině. Naučí se vytvářet komplikované objekty a animovat je. Je to např. webová reklama. V programu Cinema 4D se naučí ovládat prostor. Závěrečnou prací je potom vymodelování objektu podle reality. Letos to byla stavba a úroveň prací mne mile překvapila (jsou vidět na UU). Na konci roku se stanou reţiséry a scénáristy – natočí a sestříhají svůj audio nebo videopořad. Loni například dělali upoutávku na film Marečku, podejte mi pero.

Jaké typy úkolů řeší studenti v tomto programu v rámci Výběrového volitelného předmětu v trvání tří hodin týdně ve čtvrtém ročníku?

Hlavně se soustřeďujeme na program Cinema 4D. Studenti se zdokonalí v modelování, naučí se více vyuţívat deformátory a nurbsové efekty, seznámí se se simulací skutečné reality, zdokonalí se v pouţívání osvětlení. Naučí se pouţívat ve scéně virtuální kamery. Velkou pozornost věnujeme modelování a animaci postav – seznámí a naučí se vyuţívat prostředky postupné i inverzní kinematiky, seznámí se s technologií motion capture. Je toho opravdu dost, co nám program Cinema 4D přináší. Samozřejmě je vše proloţeno zpracováním a úpravou videa. Jaké náměty maturitních projektů se v tomto programu zpracovávají, budou zpracovávat v příštím školním roce a jaké máte plány do budoucnosti?

Mnoho studentů si přináší vlastní náměty – často právě v oblasti modelování v C4D. Snaţím se je usměrnit tak, aby svým rozsahem a úrovní odpovídaly náročnosti maturitní zkoušky. Mé vlastní náměty jsou zaměřeny na jiţ neexistující nebo obtíţně dosaţitelné objekty, jako jiţ neexistující vesmírné stanice, jiţ nepouţívané technologie nebo např. automobil, kterého byly vyrobeny jen tři kusy. V kaţdém případě se jedná o objekty, o kterých lze bez velkých problémů získat potřebnou dokumentaci pro modelování. Vaším novým „zpestřením“ je vytváření animovaného filmu, vámi nabídnutý maturitní projekt na toto téma pro čtyři studenty pro příští rok je jiţ obsazen. Můţete o tomto projektu podat podrobnější informace?

To není zpestření. Společně chceme dokázat, ţe i studenti naší střední školy se zaměřením na IT umí vytvořit to, na co jsou zaměřena profesionální videostudia. Musí najít námět, vytvořit scénář, vymodelovat postavy a prostředí. Pro animaci postav pouţijeme systém motion capture. Ozvučení a výsledný střih jiţ bude zakončením tohoto projektu. Je to opravdu náročný projekt – proto na něm budou pracovat 4 studenti (tedy abych byl přesný 3 studenti a jedna studentka). Máte ještě nějaké další plány do budoucnosti s ohledem na program Cinema4D?

17

Letos se podařilo naší škole vyhlásit spolu s Maxonem a Digital Media soutěţ Virtual Reality Cup. V prvním ročníku se modelovalo existující nádraţí. Zúčastnilo se 19 autorů a práce jsou na velmi dobré úrovni. Posuzovat bude i profesionál Pavel Zoch, známý z diskuzí na Grafice a svými pracemi v oblasti modelování. Rád bych, aby se ze soutěţe stala tradice. Chtěl bych, aby se naše škola stala centrem modelování v C4D mezi středními školami. Na virtuální škole si mohou studenti spustit některá vaše videa, která jsou instruktáţí, jak řešit některé problémy či postupy v programu Cinama4D. Jde jistě o zajímavý nápad. Budete ho dále rozvíjet či vytvářet další videa?

V předmětu programové vybavení (multimédia) máme mnoho látky na probrání a méně času na její procvičení. Proto chci i studentům, kteří z jakéhokoliv důvodu zameškali výuku, zpřístupnit výklad. Postupně chci rozšiřovat tato videa nebo spíš videotutoriály. Je to ale náročné a proto budou vytvořeny jen na některé vybrané oblasti. Máte ještě něco „na srdci“, něco, co byste prostřednictvím našeho časopisu povaţoval za dobré sdělit studentům či veřejnosti?

Rád bych, aby cílem studentů v hodinách nebyly známky, ale získané vědomosti. Děkujeme za rozhovor.

SURFUJEME ANEB INTERNETOVÉ PROHLÍŢEČE Asi kaţdý z nás si někdy poloţil otázku, který z internetových prohlíţečů je ten nejlepší. Odpověď však není zas tak jednoduchá. Na výběr jich máme spoustu a kaţdý má své plusy a mínusy. Hodnotit internetové prohlíţeče hlavně dle jejich vybavenosti a funkcí by nebylo příliš vhodné, sice některé prohlíţeče mají své unikátní funkce ale v zásadě jsou na první pohled víceméně všechny podobné. Navíc pro většinu internetových prohlíţečů existuje nespočet různých pluginů, kterými můţete obohatit svůj prohlíţeč. Takţe z tohoto hlediska je to velmi individuální a záleţí jen na uţivateli, jak si svůj prohlíţeč vylepší. Avšak způsob jak objektivně porovnat a zhodnotit jednotlivé prohlíţeče samozřejmě existuje. Čím se od

18

sebe především jednotlivé prohlíţeče liší je hlavně rychlost, hardwarová náročnost, zabezpečení a také vzhled a uspořádanost uţivatelského rozhraní. Tyto elementy jsou zcela jistě nejdůleţitější faktorem pro pohodlné surfování po internetu. Kaţdému vyhovuje něco jiného a zde je malá statistika pouţívanosti konkrétních prohlíţečů.

41,56%

Microsoft Internet Explorer

28,71%

Firefox

11,75%

9,26%

4,25%

4,47%

Chrome

Safari

Opera

Ostatní

Jak je z grafu vidět, Internet Explorer se usadil na prvním místě. Přitom určitě většina lidí mi dá zapravdu, ţe k dokonalosti má opravdu daleko zejména co se týče rychlosti. Na druhou stranu stále je zaznamenáván neustálý pokles u tohoto prohlíţeče. Naopak v současné době rapidní růst zaznamenává Google Chrome a Mozila Firefox. Jsem přesvědčen, ţe je jen otázka času kdy tyto prohlíţeče pokoří Explorer. A kdyţ uţ jsem se zmínil o rychlosti, který prohlíţeč je tedy nejrychlejší? Na rychlost má vliv několik faktorů, jednak výkon vašeho počítače a také záleţí na daném prohlíţeči, zda podporuje hardwarovou akceleraci. Zde je graf doby, za kterou se spustí váš prohlíţeč do domovské stránky. Pro vysvětlení „Cold Start“ vyjadřuje dobu za kterou se vám spustí stránka, pokud jste jí jiţ dříve nespustily tzn. v prohlíţeči nejsou uloţené ţádné informace v cookes. „Warm Start“ znamená, ţe stránka byla otevřena jiţ dříve a tudíţ v cookes uloţená je. Načtení potom trvá kratší dobu.

Z grafu je zřejmé ţe Opera je nejrychlejší pro „Cold Start“. Pro „Warm Start“ je zase nejrychlejší Google Chrome. Dále kdyţ se podíváme na test rychlosti referování, JavaScriptu tak tyto dva prohlíţeče si vedou ze všech opět nejlépe. Důkaz je zde.

19

A jak je to s vyuţitím paměti? Byl proveden test, při kterém bylo otevřeno naráz 9 záloţek. Většina prohlíţečů kromě Chromu je na tom s vyuţitím paměti podobně, aţ na malou výchylku u Opery kde jsou hodnoty o trošičku vyšší. U jiţ zmiňovaného Chromu jsou hodnoty několikanásobně vyšší. Je to tak, protoţe Chrome kaţdou záloţku z důvodu bezpečnosti spouští jako samostatný proces, aby v případě zamrznutí nezkolaboval celý prohlíţeč. U jiných prohlíţečů to tak není a pokud se něco zamrzne, spadne celý prohlíţeč. Zde je přehled naměřených hodnot. A který prohlíţeč je nejbezpečnější? Důleţitým faktorem je kolik má daný prohlíţeč bezpečnostních děr, protoţe právě těch nejvíce vyuţívají hackeři. Jinak statisticky jsou na tom nejrozšířenější prohlíţeče víceméně nastejno. Pro bezpečné surfování je stále hlavně nejdůleţitější kvalitní antivir. Závěrem co dodat? Výběr internetového prohlíţeče je velmi subjektivní věc. Kaţdý dává priority něčemu jinému. Pro někoho je prioritní hlavně rychlost. Pro někoho zase niţší hardwarová náročnost nebo velké moţnosti rozšíření a doplňků. Zkrátka dokonalý všestranný prohlíţeč zatím neexistuje. David Malý, 2. B

20

POZDNÍ PŘÍCHODY Určitě kaţdý z nás, kdo chodí do Smíchovské spš, přišel někdy někam pozdě. Způsob jakým se pozdní příchody řeší u nás na škole, mi přijde relativně férový a ne zase nějak moc zákeřný, koneckonců mám s ním mnoho zkušeností. Ale jako všechno má i své nevýhody, například je hezké ţe sice klesnul počet pozdních příchodů do školy, ale o kolik asi přibylo zameškaných hodin u jednotlivých studentů? A kolik z nich se potom rozhodne nejít do té školy vůbec? A čím je to asi tak dáno? Přece jenom ne vţdycky za pozdní příchod můţe student, hodně krát je to dáno dopravou, nebo něčím podobným. Například kdyţ vezmu jiţ výše zmíněnou dopravu, tak já, například potom co mi hrozí pět minut zpoţdění, nehodlám dalších patnáct minut řešit s MHD, jestli za to můţou, nebo ne a ve finále zjistit ţe nepřijdu pozdě jen o pět, nebo patnáct minut, ale o celou školní hodinu. Coţ je další problém. Samozřejmě s potvrzením od MHD, nebo něčeho jiného se vysvětluje snadno, ale kdo to kdy zkoušel, vysvětlovat dole u vrátnice bez potvrzení, určitě ví, na co budu naráţet. Na jednu stranu je dobře, ţe tam „dole“, dobře vykonávají svou práci. Taky chápu, ţe se nedá spolehnout na čestné slovo většiny studentů, to by těch zápisů u vrátnice váţně moc nebylo, jestli vůbec nějaké, ale zase argument od učitele, případně někoho jiného: „to mě nezajímá, to je váš problém“ mi přijde malinko mimo mísu, přece jenom učitelé také chodí pozdě, kolikrát o celé hodiny a ať uţ je to z jakéhokoliv důvodu, studenti nechtějí jejich veřejnou exekuci se slovy: „to, ţe jdete pozdě, mě nezajímá“. To samé se týká přestávek, mezi hodinami chápu, ţe mají třeba sluţbu na chodbě a musí jít ještě do kabinetu, ale kdyţ si těch deset minut máme zorganizovat, mi studenti, proč by nemohli i kantoři? Vím, ţe je to docela scestné, ale přesně takový mi kolikrát přijde názor některých kantorů, kdyţ přijdu malinko později na jejich veleváţenou hodinu, nebo s mírným zpoţděním do školy. Také mi přijde docela ironické, kdyţ nám jiný učitel vynadá, ţe jsme na chodbě a uţ je dávno začátek hodiny, ale kantor je v nedohlednu a jeho lhůta do nahlášení ještě neuplynula. Přece jenom hodina začíná a končí aţ s příchodem a odchodem učitele a nejsem zase tak s prominutím zaostalí, abychom řvali na chodbě a rušili tím ostatní třídy, nebo něco případně někoho tam demolovali. Stejně to jen odráţí kvalitu výuky daného předmětu. Kdyţ to vezmu kolem a kolem tak není těţké dospět k názoru, ţe pravidla, ať uţ jsou jakákoliv, by se měla dodrţovat, ale také by neuškodilo, kdyby ta pravidla dodrţovali všichni, mám takový pocit, ţe morálka by mohla být trochu jinde. Na druhou stranu by ale také neuškodilo, kdyby tato pravidla, byla prosazována s trochu lidštější tváří a ne tak nekompromisně. Student SSPŠ

21

BESEDA O JADERNÉ ENERGETICE Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na besedě ve SSPŠ V úterý 12. dubna 2011 se v zasedací místnosti uskutečnila zajímavá přednáška. Představila se zde výrazná osobnost „jaderného světa“ Ing. Dana Drábová, která je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Téma přednášky bylo obecně záření a jaderná energetika, ale pochopitelně v závěru došlo i na informace o výbuchu v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku. Zajímavé byly její názory na záření, jeho rizika i konstatování, ţe záření v přírodě vţdy bylo a bude. Vysvětlila principy bezpečnosti jaderných elektráren, porovnala tragédii v ukrajinském Černobylu s japonskou Fukušimou. Její přednáška byla doprovázena prezentací a Ing. Zápotocký tuto přednášku také natočil. V závěru byl prostor pro otázky studentů a učitelů, na které příjemným způsobem Ing. Drábová trpělivě odpovídala. Přednáška se líbila všem zúčastněným. Mgr. Zbyšek Nechanický

PŘEDNÁŠKA O JADERNÉ PROBLEMATICE Studenti 2.L, 3.L se sešli v zasedací místnosti školy na přednášce, která byla zaštítěna organizací Česká hlava a přednášející ing. Danou Drábovou. Na úvod jsme byli seznámeni s obecnou problematikou jaderného záření, kde a v jakém mnoţství se vyskytuje. Z těchto informací jsme byli ve velkém většině překvapeni. Např. 2/3 získaného záření získá člověk z běţných věcí. Z velkých katastrof a havárií minimum, které je „zanedbatelné“. Povídání o největší havárii v Černobylu bylo také překvapující a velice zajímavé. Tehdejší reaktor nebyl vůbec dobře zajištěn a v roli bylo i několik dalších zanedbaných faktorů. Díky aktuálnímu dění v Japonsku nám Ing. Drábová řekla i o všem co se stalo v reaktoru ve Fukušimě I. Ve zbylém času jsme měli volný prostor pro otázky,který byl bohatě vyuţitý zajímavými dotazy jak ze strany studentů tak ze strany kantorů,kteří se přišli také podívat na přednášku. Vojtěch Sikora 3.L

22

ŠALVĚJ. JE NEBEZPEČNÁ? V nedávných dnech byla schválena novela zákona, která rozšíří seznam zakázaných látek o 33 nových drog. A nejde jen o nové syntetické drogy, které se šíří na internetu i v kamenných obchodech. Na seznam nově zakázaných drog iniciovala Národní protidrogová centrála také salvinorin A, látku, kterou obsahuje i rostlina šalvěj divotvorná. Znamená to, ţe aţ zákon začne platit, lidé si nebudou moci tuto rostlinu libovolně pěstovat doma. Nejeden pěstitel přiznává, ţe o psychotropních vlastnostech rostliny ví. Ale také se shodnou na tom, ţe tato droga nemá potenciál se masově šířit. O salvinorinu A se totiţ někdy mluví jako o antidroze, protoţe vyvolává stavy, po kterých většina lidí běţně netouţí. Člověk má pocit, ţe opouští své tělo, pokřiveně vnímá skutečnost. I po delší době po poţití drogy má uţivatel velmi nepříjemné pocity. Málokdo se dostane přes první ochutnávku. I zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové záleţitosti udává, ţe mnoho uţivatelů, kteří zkusí šalvěj divotvornou, povaţuje její účinky za velmi nepříjemné a pokus neopakují. Přitom však mlčí o zdravotních rizicích a nezmiňuje ani případy, kdy si lidé pod vlivem drogy ublíţili. Novela zákona, který zakazuje nové drogy, je nyní v Senátu. Poslanci ji schválili bez problémů. Předpokládá se, ţe i u senátorů tedy projde droga, kterou téměř nikdo nechce vyzkoušet víc neţ jednou. Ing. Eva Vacková – vybráno z denního tisku

FESTO, S. R.O. V pondělí 18. dubna 2011 ţáci 2. B navštívili v rámci Dne otevřených dveří praţskou centrálu firmy Festo. Firma se zabývá navrhováním, výrobou a prodejem pneumatických a elektrických automatizačních a řídicích systémů. Jejich výrobky patří mezi světovou elitu, např. plastová spojovací hadice odolávající chemikáliím i teplotám do 1600Celsia, nebo pneumatické ventily reagujíci na impuls v mikrosekundách a zárukou aţ několik miliard cyklů, čidla na stlačený vzduch a pohony s vřetenem nebo servomotorem. Velkou zajímavostí je i sama budova firmy, jedná se o tzv. Inteligentní budovu. Oko umístněné na střeše budovy je vlastně snímač, který snímá světelné a teplotní vnější podmínky. Naměřenými hodnotami se pak po vyhodnocení řídí klimatizační zařízení i systém osvětlení pracovních prostor. V provozu to znamená regulace intenzity osvětlení pracovních stolů, spouštění stínících ţaluzií, přitápění nebo ochlazování vzduchu v klimatizaci. Ţáci měli moţnost se seznámit s celým technickým zázemím a vidět zapojení výpočetní techniky v řízení a ostrahy budovy. Bc. Miroslav Palek vedoucí PCV

STREET DANCE Street dance, označován také jako pouliční tanec, je termín popisující taneční styly, které se vyvinuly mimo taneční studia, tudíţ na ulici, diskotékách, v parcích, ve školách, v nočních klubech a vůbec všude kde byl dostatečný prostor pro tanec. Street dance vznikl tak, ţe někdo přišel s nějakým pohybem, který vypadal velmi dobře a tak se ho ostatní tanečníci snaţili napodobit. A právě ten tanečník, který se snaţil zkopírovat tento pohyb, vytvářel svůj vlastní osobitý styl a nové kroky (zaloţené na původním kroku) právě tím ţe tento pohyb nemohl zatancovat, tak jak ho zatancoval tanečník před ním.

23

Tanečních stylů, které spadají do kategorie street dance, je velmi mnoho, proto se zmíním jen o těch nejznámějších a nejvíce tancovaných zde u nás v ČR. Jsou to tedy: Poppin‘, Lockin‘, House dance, Hip-Hop - newstyle, New jack swing (Spíše známý jako Hype), Break dance, wackin‘. Nyní bych vás s těmito styly rád seznámil, budu je tedy popisovat velmi stručně (protoţe na to by Presík prostě nestačil) v tom pořadí ve kterém jsou napsány. Poppin‘ - Funky styl, jeden z prvotních tanců street dance vůbec. Základním prvkem je rychlá kontrakce svalů a následné uvolnění, tzv. pop. Právě pop dává celému stylu jeho charakteristické trhavé a sekavé vzezření. Lockin‘ - Locking je zaloţen na přesných tanečních pohybech, které jsou ukončeny vtipnou pózou nebo zmrzlou dobou – lockem. Pouţívá gesta, pantomimu, předvádí se a baví. Pro komunikaci s diváky pouţívá tzv. pointing (ukazování). Jeho hravost podtrhuje také typický úbor: pruhované podkolenky, vestičky, pestrobarevné košile, velcí motýlci, kšandy, čepice, klobouky apod. House Dance – Jeho podstata spočívá v naprostém uvolnění, a to zejména horní poloviny těla. Zatímco nohy provádějí mnohdy aţ neskutečně rychlé, sloţité a přesné kroky, tělo je naopak povolené, unášené pouze hudbou. Mezi základní taneční techniky Houseu patří jacking, footwork a lofting. Ty se však dále dělí, a vytvářejí tak celou síť různých pohybových variací. Hip-Hop newstyle - Populární tanec, který kombinuje více technik rozličných tanečních stylů. Newstyle často pouţívá různé vlny, pop (popsáno u poppingu) i akrobatické prvky. Pravidla nejsou jasně daná. Důleţité je však správně vystihnout hiphopovou hudbu, její beaty a slova. Velký důraz je kladen i na freestyle, tedy na improvizaci. Hype - V Americe nazývaný jako New jack swing, v Evropě Hype. Jedná se o jednu z nejstarších street dance technik. Tento styl vznikl v 80. letech v USA, a to díky videoklipům hvězd, jako byl Bobby Brown nebo M.C. Hammer. V jejich klipech se objevily velmi dynamické a energické taneční kreace, které inspirovaly mnohé tanečníky. Vytvořil se nový styl, zaloţený na technicky jednoduchých, ale fyzicky velmi náročných pohybech. Break dance - Breakdance, také známý jako breaking nebo b-boying, je bezkontaktní, akrobatický tanec. Tanečník se nazývá b-boy, tanečnice b-girl. Vyvinul se mezi afro-americkou mládeţí v Jiţním Bronxu v NY a v LA na začátku 70. let. To, co jste povaţovali za nemoţné, je u tohoto tance naprosto běţné. Profesionálním tanečníkům tohoto stylu například nedělá problém udělat pár kliků bez nohou, znamená, ţe tělo je rovnoběţné s podlahou, nohy taktéţ ale nedotýkají se země. Wackin‘ - Pojmenování „wackin“ začali pouţívat někteří soultrainový tanečníci místo původního termínu „punking“. Zakladatelem je Michael Angelo a Shabadoo, tanečníci z Dancing machine. Vznikl kolem roku 1970 v LA undergroundových gay klubech. Tento styl je tzv. „most extréme“ s přehnaně ţenskými pohyby, ale zároveň ladný a uhlazený. Vopolka Jiří 4.C

24

BODY TUNNING Neboli úprava / tunning těla. Dříve velké tabu ve společnosti. Lidé, kteří měli nějak poupravené tělo, byly vyvrhelové společnosti. Jak potetovaní lidé, kteří museli vţdy být trestanci, podle společnosti, tak moţná propíchaní narkomani naučnicemi a dalšími různými pomůckami. Myslím, ţe plno lidí odsuzuje tyto praktiky i v dnešní době, ale kolik nikdo nemůţe vědět, ţe ten má to a ten toto. Sám jsem majitel dvou tetování a obě mám na místě takovém, ţe kdybych něchtěl, tak o něm nikdo neví. Jedno je na lýtku a druhé na prsním svalu. Proč jsem se nechal „pokérovat“? Jiţ od mala, jsem se zajímal o Mayskou kulturu. V jejich kultuře se tetovali od nepaměti. Tetování mělo velmi důleţitý význam, stanovovalo Vaše postavení ve společnosti, majetek a mělo znázorňovat Vaší sílu, proto tetování pro mne bylo velkým lákadlem. Mám rád umění, a tetování pro mne bylo jedno z největších. Není ţádným tajemstvím, ţe nejtěţší je malování na lidské tělo, protoţe nikdy kreslíř neví, kdy se kam jaký sval pohne. Kdybych měl zabloudit trochu do historie, jak jsem jiţ říkal, tetovalo se se jiţ před Kristem. První známky byly v Mayských kulturách, kde je o tetování nejvíce zmínek, úpoté by jsme velmi mnoho zmínek našli u Maurů, v Číně a Japonsku. V Japonsku a Číně bylo tetování nejvíce oblíbené za dob Samurajů, kdy kaţdý válečník vlastnil tetování. Bohuţel v dnešní době je však tetování v Číně a Japonsku celkem tabu. Nejčastěji je v dnešní době v Asii potetovaná hlavně mafie. Je to nejspíš i jejich povahou. Bohuţel nemohu o tomto tématu moc mluvit, protoţe o něm vím velmi málo. Kdybych se ptal lidí co si představí pod pojmem body tunning („úprava těla“), asi by mi většina řekla jen tetování a piercing. Proto si teď představíme Způsoby body tunningu. Tetování Za pomocí jehly se pod kůţi vpichuje barvivo. Tetování se provádí tetovacím strojkem, do kterého se vloţí jehla a elektromagnet ji uvnitř strojku rozkmitá (pohyb nahoru a dolů). Při tetování tatér průbeţně jehlu namáčí do kalíšku s barvou. Vpichuje se do vrchní vrstvy kůţe u některých jedinců i 5 mm hluboko. Profesionálové pouţívají na tetování barviva v souladu s Evropskými normami a s patřičnými atesty, jejichţ splnění zajistí minimální riziko alergických reakcí v podobě vypuzení částí barviva z kůţe nebo hnisání. Před tetováním tatér místo očistí desinfekcí a nasadí si jednorázové rukavice. Během tetování stírá zbytky barvy, které se nedostaly pod kůţi, papírovým ubrouskem. Po dokončení práce se tetování zakryje folií ( zde je řeč o stálém tetování, „tetování“ hennou nebo tetování na nějakou dobu, není podle mého názoru pravé tetování). Piercing je propíchnutí určité části těla (kůţe) a vloţení šperku do vzniklého tunelku.Piercing má kořeny uţ daleko v minulosti. Prastaří indiáni jej pouţívali jako ozdobu těl při rituálech a obětováních. Pouţívali přitom bambus a podobný přírodní materiál. Dnes se pouţívá chirurgická ocel, titan a zlato. Chirurgická ocel a titan se pouţívají nejčastěji, protoţe se s nimi tělo dobře snáší.

25

Druhy piercingů:             

Conch - piercing ušní chrupavky Erl - podkoţní piercing nosu Frenulum - horizontální piercing uzdičky nad horním rtem Jazyk - piercing jazyka Labret - piercing ve střední části horního nebo spodního rtu Madonna - piercing na straně horního rtu Nostril - piercing jedné části nosu Obočí - piercing obočí Pupík - piercing pupíku Rty - piercing do rtů, nebo kolem nich Septum - piercing nosní přepáţky Tragus - piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálku Ucho - piercing do ucha

Skarifikace je způsob zdobení kůţe, podobně jako např. tetování. Dělí se na dvě metody (podle způsobu vytvoření): na vypalování (branding) a vyřezávání (cutting).Zjizvení, jako trvalá tělesná modifikace, zahrnuje poškrábání, lept, nebo nějaký druh povrchního řezu, provedený na lidské pokoţce. 





  

Skarifikace byla uţívaná pro přechodový rituál v dospívání, nebo značila emocionální stav nositele jizev, jako zármutek, starosti nebo blahobyt, pohodu. To je běţné mezi australskými domorodci a kmeny v okolí řeky Sepik (Nová Guinea). Skarifikace jako úmyslné spálení kůţe, se nazývá branding. V historii bylo této metody vyuţíváno k označování otroků a kriminálníků. Jednalo se o klasický cejch, který byl vypálen zločincovi na viditelné místo, aby kaţdý poznal, co je zač. Māori z Nového Zélandu, uţívali ke skarifikaci inkoustovou barvu, aby vytvořili obličejové tetování známé jako „moko“. Moko bylo tetování jedinečné pro kaţdou osobu a zároveň slouţil jako jakýsi podpis. V některých kulturách se ţeny nechaly dobrovolně zjizvovat, aby ukázaly svou zralost a touhu mít děti. Obličejové jizvení byla oblíbená praktika mezi Huny Jizvy na obličeji způsobené v šermu jsou mezi evropskými šermíři povaţovány za znak chrabrosti.

Branding 

26

je tetování těla rozpáleným ţelezem Strike branding - Toto je v podstatě stejný proces užívaný pro označování dobytka. Zahřeje se kus kovu, který se následně přitiskne ke kůži na místo určené pro značku. Značka se obvykle dělá po částech než v celku, např. písmeno „Y“ by se skládalo ze tří linek, namísto jednotlivého znaku „Y“.

 

Cautery branding - Méně běžná forma značkování, která užívá nástroj podobný kauteru k tomu, aby způsobil spáleniny(je proces zcelování ran pálením). Laser branding - Odborný výraz pro „laser branding“ je „electrocautery branding“ (elektrokaustika). Elektrokaustický stroj vypadá spíš jak obloukový svářeč, než laser užívaný ve zdravotnictví, ačkoli ten je možné také užívat. Při vypalování se dostávají jiskry na kůži a následně se z ní vypařují. Výhodou je přesná regulace hloubky povrchu a množství popálení kůže.

Split jazyka - Split jazyka nebo také tongue split (angl. rozštěp jazyka) či „hadí jazyk“ spočívá v proříznutí vaziva ve středu jazyka (středního vláknitého septa) a následné úpravě rány tak, aby nekrvácela a opět nesrostla. Tím jazyk získá rozeklaný tvar a obě poloviny je moţné kontrolovat nezávisle na sobě. Tenhle trik je ale potřeba se naučit, coţ chvíli trvá.Této modifikaci nutně předchází osobní konzultace, jejímţ smyslem je kromě důkladného vysvětlení postupu zákroku a hojení zejména odfiltrování těch, kteří jednají pouze v náhlém záchvatu nadšení a v budoucnu by svého rozhodnutí mohli litovat. Navíc je třeba počítat s vysokou bolestivostí tohoto zákroku.Vzhledem k tomu, ţe se jedná o téměř nevratný zásah do těla, základní podmínkou je dosaţení 21 let věku, výborný zdravotní stav a čistá mysl (tedy minimálně několik dní předem ţádný alkohol ani jiné omamné látky).Rozštěpený jazyk se hojí poměrně rychle, uţ po dvou týdnech můţe nositel jíst běţnou stravu. Pokud se nejedná o extremně hluboký split, nebude po prvních dvou týdnech omezena ani schopnost mluvit. V opačném případě můţe dotyčná osoba lehce šišlat či hůře artikulovat a to trvale a nevratně. Při tomto zákroku je také třeba brát v úvahu, ţe nositel bude muset docházet pravidelně do na kontroly. Implantáty - Implantáty představují zdravotně značně rizikový zákrok, při kterém jsou pod kůţi umístěny speciálně tvarované předměty ze zdravotně nezávadných materiálů. Cílem je proměnit reliéf těla, aby odpovídal představám nositele. Implantáty se dělí na: Subdermální implantáty (celý šperk je umístěn pod pokoţkou) a Transdermální implantáty (část šperku se závitem prochází skrze pokoţku) Petr Vojtěchovský, 4. A

27

ŠKODA AUTO - HISTORIE Firmu původně zaloţil knihkupec Václav Klement a Václav Laurin, oby byli nadšení cyklisté, v prosinci roku 1895. Jednalo se o dílnu specializující se na opravy a výrobu jízdních kol. V té době se zejména ve Francii rozvíjela výroba motocyklů, na coţ měl podnikavý Klement potřebu zareagovat. Z Paříţe si přivezl motorovou dvoukolku bratří Wernerů, s jejímţ technickým řešením a sloţitou obsluhou nebyl v ţádném případě spokojen. Se svým společníkem Laurinem ji tedy rozebrali a podrobili důkladné prohlídce. Zde zjistili, ţe postavit konstrukčně zdařilejší a spolehlivější stroj by pro ně nebyl problém. Roku 1898 tedy vyjel z brány mladoboleslavské dílny první motocykl, který nesl ještě značku Slavia a doprovázený úspěchy v mezinárodních soutěţích. Obchodní úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, coţ umoţnilo rozšíření výrobních kapacit a postupné zavádění nových a výkonnějších typů. Od samého začátku nasazovala značka Laurin & Klement své motorové dvoukolky do nejrůznějších závodů po celé Evropě. Kolem roku 1904 platily tyto stroje za téměř neporazitelné a nejspolehlivější, coţ jim přirozeně otevřelo cestu do celého světa. Po prvních pokusech na přelomu století přešli Laurin a Klement v roce 1905 postupně na výrobu automobilů. Prvním automobilem byla dvousedadlová Voiturette A. která byla stejně jako motocykly prodejním úspěchem a později se stala symbolem českého veteránu. Vyrobeno bylo cca 44 kusů. Tento vůz, byl nabízen v pozdějších letech i v mnoha jiných variantách. Zanedlouho přibyly k původnímu typu další - v mnoha případech i větší a draţší vozy. I s auty se Laurinka účastnila závodů v nejrůznějších částech světa, takţe i jim byl trh v mnoha zemích příznivě nakloněn. Aby firma uspokojila poptávku, musela roku 1912 dokonce zastavit výrobu motocyklů. Laurinka firmě zajistila jiţ brzy stabilní postavení na postupně se rozvíjejícím mezinárodním trhu vozidel. Vedle ostatních podniků přispěl Laurin & Klement rozhodnou měrou k tomu, ţe se Království české stalo nejsilnější hospodářskou a průmyslovou částí dunajské monarchie. Produkce se podstatně rozšířila a záhy překročila rámec rodinného podniku, a tak v roce 1907 uskutečnili jeho zakladatelé přeměnu na akciovou společnost, která přinesla první internacionalizaci. Závod se dále rozrůstal a po roce 1914 se musel také účastnit válečné výroby. Ve dvacátých letech se projevila potřeba sloučení podniku se silným průmyslovým partnerem, aby se firma mohla udrţet na trhu a modernizovat výrobu, jeţ tehdy zahrnovala vedle osobních vozidel rovněţ různé typy nákladních vozidel, autobusy, letecké motory a zemědělské stroje. V roce 1925 nakonec došlo ke sloučení s podnikem Škoda Plzeň, coţ zároveň znamenalo konec značky Laurin & Klement. Jiţ v roce 1930 se produkce automobilů v rámci koncernu Škoda opět vydělila jako samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), které se po odeznění světové hospodářské krize posléze podařilo uspět na mezinárodním automobilovém trhu modelem Škoda Popular. Období německé okupace představuje podstatný mezník v historii podniku, který se stal součástí hospodářského systému německé Říše. V této souvislosti byl výrobní program okamţitě omezen a výroba se orientovala především pro potřeby Německa. Po 2. světové válce byla společnost v rámci socializace přeměněna na národní podnik s označením AZNP Škoda, jemuţ náleţelo v souvislosti s politickým vývojem země monopolní postavení ve výrobě vozidel. Československé hospodářství poválečné socialistické doby, vycházející z tradičních výrobních postupů a úspěšné minulosti, si přes zásahy plánovaného

28

hospodářství a jiných omezujících opatření podrţelo relativně dobrý standard, jenţ byl zpochybněn teprve nástupem nových technologií v západním světě na konci šedesátých let. Počátkem sedmdesátých let nastala permanentní stagnace hospodářského systému, která poznamenala také mladoboleslavské automobilové závody, a to i přes jejich vedoucí postavení na východoevropském trhu. Nový průlom zaznamenala výroba teprve se zavedením modelové řady Škoda Favorit v roce 1987. Po politickém převratu v roce 1989 začala vláda Československé republiky a vedení firmy Škoda v Mladé Boleslavi hledat v nových podmínkách trţního hospodářství silného zahraničního partnera, který by zajistil svými zkušenostmi a investicemi mezinárodní konkurenceschopnost. V prosinci 1990 se vláda rozhodla pro spolupráci s německým koncernem Volkswagen, který později tuto firmu koupil. 16. dubna 1991 zahájil svou činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s., jenţ se stal vedle firem VW, Audi a Seat čtvrtou značkou koncernu. V současnosti vyrábí Škoda Auto osobní automobily v šesti modelových řadách: Superb, Octavia, Fabia, Roomster, Yeti, Praktik, které jsou na světovém automobilovém trhu váţnými konkurenty ve své třídě. 80% naší produkce nachází odbyt v 73 zemích světa. Automobilka se 10 % podílí na exportu České republiky a je nedílnou součástí jejího hospodářství. Student SSPŠ

JUNIORSKÝ MARATON - BĚŢÍME PRO EVROPU (další závod započítávaný do Poháru primátora) Juniorský maraton je štafetový běţecký závod desetičlenných druţstev (musí běţet 3 dívky - na úsecích 3,5,7), sloţených ze studentů středních škol, kteří zdolávají celou trať klasického maratonu. Maratonská trať je pro svou délku jednou z nejnáročnějších běţeckých disciplín. Z tohoto důvodu je v případě Juniorského maratonu přizpůsobena mladým závodníkům. Celý úsek 42,195 km je tak rozdělen na deset částí a zdolává se formou štafety. Smyslem Juniorského maratonu je přiblíţit maratonskou myšlenku mladým lidem ve věku 14 - 19 let. Cestou připoutání studentů ke sportu se tak snaţíme napomoci v boji proti problémům mladé generace, jako jsou alkohol, cigarety, drogy, nebo vysedávání u počítače. Nejdůleţitějším aspektem je sportovní význam celé soutěţe - v průběhu čtrnácti let své existence jiţ získal zejména mezi studenty značnou popularitu. Studenti středních škol mají jedinečnou šanci zúčastnit se Volkswagen Maratonu Praha - za účasti televizních kamer se mohou postavit na start finálového běhu, to vše navíc v závodě, na který je soustředěna pozornost nejen české veřejnosti, ale rok od roku více i celého světa.

29

V neposlední řadě je snem realizačního týmu PIM podat pomocnou ruku při výchově špičkových běţců, kteří by jednou dokázali důstojně reprezentovat Českou republiku ve světě, a to nejen na maratonské trati. Sportovní aspekty  společný záţitek ve velmi individuálním sportu - to je štafeta na trati maratonského závodu 

díky dlouhé době závodu není rozhodující postavení druţstva v průběhu závodu - pořadí se neustále mění díky výkonům jednotlivých účastníků - tým můţe a musí pracovat dokonale po celou dobu závodu



nutnost vytvoření správné týmové strategie s nasazením jednotlivých běţců



pro spoustu studentů dnešní doby je běh na 4 km překonání sebe sama

Projekt Juniorského maratonu je sám o sobě unikátní záleţitostí, kterou nenajdete nikde jinde v Evropě. Provedený marketingový výzkum ukázal, ţe v roce 2007 celých 15% dotázaných na území ČR znalo, nebo si alespoň pamatovalo tuto akci. Toto číslo svědčí o velmi dobré propagaci a zájmu o tuto sportovní událost nejen v hlavním městě.

Jak probíhal letošní ročník? Tak především se změnila trať,respektive místo závodu. Běţelo se u Výstaviště v Holešovicích,

ve Stromovce. Proti loňsku příjemná změna. I naše nominace byla trochu jiná proti roku 2010. Především na nejdelší úsek (6195 m) jsme nasadili Davida Ţampacha ze 4.B, nadějného fotbalistu a známého reportéra SSPŠ TV. A roli „finišmana“ jsme se nebáli svěřit mladému „prvákovi“ Michalu Šestákovi. Další nováčci pak byli Tomáš Tuháček (3.A), Míša Vavrochová (1.B) a Pája Fuxová (4.L – loni nemohla, i kdyţ byla nominovaná). Zbytek druţstva tvořili osvědčení „maratónci“ v čele s Filipem Beránkem, Jakubem Hitzem (4.C), Jirkou Stránělem, Michalem

30

Sůvou a Kristýnou Kaleckou (3.A). Nesmíme zapomenout na náhradnici Aničku Dřevíkovskou (1A). Celý tým naší školy přistoupil k závodu profesionálně a s obvyklou smíchováckou bojovností. Odměnou jim bylo konečné vynikající umístění: 17. místo 3:17:39 Smíchovská střední průmyslová škola Jéééééééé, vloudil se šotek!!!!!!!!! To je výsledek z roku 2010!!!! My jsme totiţ skončili senzačně ČTVRTÍ!!!!!!!!!!!!!!!!! BOMBA!!!!!!! 1.

Gymnázium Arabská Praha

2:46:49

2.

Gymnázium Jana Nerudy

2:47:17

3.

VOŠ a SPŠ dopravní

2:49:47

4. Smíchovská SPŠ

2:59:44

Byl to krásný závod a hlavně holky běţely senzačně. Ţampy to rozběhl na 6. místě a pak jsme to stále drţeli mezi 4. – 7. pořadím. Poslední úsek jsme předávali uţ čtvrtí, kolo před koncem spadli na páté, ale závěrečný finiš Michala nás zase posunul na konečné čtvrté místo (běţelo 30 druţstev). Kdyţ vypíchnu, ţe vybíráme holky z pouhých 20 kusů (to není uráţka), tak musím před všemi hluboce smeknout. Děkujeme, děkujeme, děkujeme. Byl to skvělý sportovní záţitek. Jen tak dál. Body do Poháru primátora nám hodně pomohou. Konečné výsledky budou na nástěnce u tělocvičny nebo na www.pim.cz/jmc Mgr. Liboslav Matoušek, Mgr. Blanka Čechová

KIN - BALL V poslední době můţete v naší tělocvičně vidět obrovský balón a 12 kluků, jak si s ním hrají a snaţí se ho krotit. Máme tu zpestření tělesné výchovy o novou sportovní hru s názvem Kin-ball. A navíc jsme se stali pilotní školou, tedy jsme jedna z prvních škol, která se pokusí vychovat nové hráče, budoucí reprezentanty. Příští rok bychom chtěli otevřít krouţek, kde by se opravdu trénovalo. Tak zájemci se mohou hlásit. Těším se na vás. Představení hry kin-ball Kin-ball je sport, který vznikl v Kanadě na konci osmdesátých let minulého století - jedná se tedy o relativně mladý sport, a přesto se v tomto sportovním odvětví jiţ koná Mistrovství světa. Následující "představení" kin-ballu odpoví i na otázku: "jak je moţné, ţe takto mladý sport je tak úspěšný"? Podmínky pro vznik kin-ballu Kanadská populace trpí tradičními neduhy, jaké přináší civilizace, zvláště pak ţivot ve velkých městech. Je obecně známo, ţe mezi hlavní příčiny takzvaných civilizačních nemocí patří nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybu a všudypřítomný stres. Také proto v moderních a vyspělých společnostech existuje sport, který nahrazuje obecný nedostatek pohybu a zároveň pomáhá v uvolňování stresu. Kanadská vláda se nespokojila s pouhým konstatováním problému a nastartovala program, který trval třicet let a krom jiného obsahoval investice do reklamy a marketingu sportu. Cílem bylo odvrátit negativní trend nárůstu výše zmíněných civilizačních chorob kde jednou z hlavních

31

příčin je nedostatek pohybu. A dnes je Kanada jedinou zemí Západní civilizace, které se to podařilo. U všech ostatních zemí, včetně České republiky, vzrůstá počet pacientů trpících civilizačními chorobami a dochází k zhoršování zdravotního stavu mládeţe, která uţ téměř nevstává od počítačů. Jiţ dnes je jasné, ţe za pár let nebudeme schopni finančně pokrýt náš zdravotní systém. Výzkumný úkol univerzity v Quebecku Na Univerzitě v Quebecku těmito a podobnými úvahami celý projekt kin-ball začal. Nejjednodušší a nejpřístupnější pohybová aktivita je běh. Jak tedy přimět lidi k běhání? To byla první otázka. Další podmínkou bylo, aby nová aktivita byla zábavná a nestresující, aby sama tato aktivita motivovala lidi k jejímu provozování a také, aby to byla kolektivní činnost, která vyţaduje spolupráci a bude ji moţné vyuţít i ve školní výuce. Zároveň nesmí být náročná na technické vybavení, ani na získání potřebných dovedností. Moţnosti a omezení stávajících kolektivních her Zde se přímo nabízí vyuţití kolektivních sportovních her. Nicméně při bliţším pohledu zjistíme, ţe ţádná z existujících kolektivních sportovních her nesplňuje podmínky zadání Quebecké univerzity. V Kanadě nejoblíbenější kolektivní sport, kterým je hokej, klade značné nároky na technické vybavení i na výcvik v základních dovednostech. Fotbal, hra která je na tom o něco lépe pokud jde o technické vybavení, má s hokejem společné to, ţe to jiţ není čistě kolektivní hra. Fotbal i hokej má své sólisty, své primadony, na které ostatní spoluhráči hrají. Soupeřící muţstvo zase nasazuje, doslova obětuje některé hráče, aby bránili ve hře těmto sólistům. Pro mnohé hráče tak kolektivní sportovní hry představují, namísto uvolnění napětí, jenom další stresující událost. Vznik nové kolektivní sportovní hry, první vyuţití terapie A tak bylo jasné, ţe musí vzniknout nová sportovní hra. Iniciátorem myšlenky nové kolektivní sportovní hry byl Mario Demers, učitel tělocviku z Quebecké university. Po prvním nápadu následovaly dva roky vývoje, neţ došlo k oficiálnímu představení hry, která dostala jméno kinball. Hra se nejprve začala pouţívat jako terapie pro děti, které mají potíţe se sebeprosazováním se v kolektivu. První kin-ballová muţstva v Kanadě začala vznikat v léčebných centrech, která se zabývají alergiemi, bolestmi hlavy, obezitou, závislostmi či pomáhají při odstraňování neproduktivních reakcí, vad řeči - jako je například koktavost. Rozšíření kin-ballu do dalších oblastí, fitness a sportovní hry Po úspěchu vyuţití hry pro terapeutické účely začal kin-ball postupně pronikat do školní výuky, neboť zároveň představuje ideální program pro hodiny tělesné výchovy. Kin-ball lze vyuţít při koedukované výuce. Kin-ball je nesmírně variabilní hra, která splňuje poţadavky kladené na školní tělocvik a to nejenom při rozvoji fyzických a psychických schopností a morálních hodnot. Šíření kin-ballu z Kanady do dalších zemí Dalším impulsem v rozvoji kin-ballu bylo jeho rozšíření za hranice Kanady. Po roce 2000 začínají vznikat kluby po celém světě. V Evropě dnes existují národní svazy ve Francii, Belgii, Španělsku, Dánsku, Švýcarsku a Německu. V mnoha dalších zemích, včetně České republiky probíhají přípravné práce na organizaci soutěţí. Kin-ball má dnes ambice stát se olympijským sportem, protoţe smysl tohoto sportu odpovídá původním olympijským ideálům porozumění, přátelství, solidarity a fair play.

32

Podstata a principy hry Kin-ball ze své podstaty vylučuje vyhraněný individualismus, hru na jednoho hráče nebo hru na potlačení jednoho hráče nebo týmu. V pravidlech jsou ustanovení, která brání potlačování individuality. Nezáleţí na tělesné stavbě, jak je kdo malý, velký, tlustý nebo hubený. V týmu se uplatní hráči, kteří by mohli hrát košíkovou, ale stejně tak i hráči menší postavy. Kin-ball je především zaloţen na spolupráci všech hráčů. Zároveň můţe být kin-ball vynikající přípravou pro ostatní sporty. Podle výzkumu Auburn Univerzity v Alabamě, je kaţdý člen týmu v pohybu nejméně 72% herního času, coţ je daleko nejvíc ze všech kolektivních her. Fair play, spolupráce Kin-ball je hra jejímţ principem je fair-play, a tento princip je zaloţen jiţ v pravidlech hry. Nejedná se tedy o pouhou deklaraci, jako tomu bývá v jiných kolektivních sportech. V kin-ballu není moţné jednoho hráče z týmu strategicky vyloučit, ţe by nehrál, protoţe to ostatním jde lépe. Při podání, aby bylo platné, se všichni hráči musejí míče dotýkat. Hrají proti sobě tři týmy, nemůţe dojít k nedůstojným výsledkům. Všechny projevy agresivity, zastrašování i pouhé neslušnosti vůči jakýmkoliv účastníkům hry a to i vůči divákům jsou prohřeškem proti pravidlům a jsou jiţ v prvním náznaku postihovány. Přístupnost hry, prostorově, sociálně Hra je přístupná všem sociálním vrstvám. Stačí vám jeden míč a můţete začít hrát - a to v podstatě kdekoliv, kde je volná hrací plocha. Nepotřebujete sloupky, branky, sítě. Hrací plocha nemusí být ohraničená. Pokud hrajete v tělocvičně jsou hranicemi hry stěny, strop a podlaha tělocvičny. Hru lze hrát v různých variantách přizpůsobených nejen prostoru, ale také počtu dostupných hráčů i času určenému na hru. Mgr. Liboslav Matoušek

POPRASK DVĚ 5. MÍSTA V SILOVÉM VÍCEBOJI A JSME V ČELE „PRIMÁTORA“ Další soutěţí v seriálu POPRASKu, která nám přinesla veledůleţité body do celkového hodnocení Poháru primátora, byl silový víceboj (čtyřboj) druţstev. Tentokráte jsme do boje vyslali nejen naše hochy, ale také „Smíchovácké“ silné ţeny. Ty ve sloţení Kristýna Kalecká, Kateřina Plachá (obě 3.A), Pavlína Fuxová (4.L) a nováček Dominika Bereţná (1.B) bojovaly s „preslováckou“ zarputilostí. Jejich snaha stačila na 5. místo v Praze. 1. Gym. Arabská Praha 6 649 2. Gym. Omská Praha 10 601 3. Gym. Postupická Praha 4 560 4. Gym. M. Horákové Praha 4 478 5. Smíchovská SPŠ Praha 5 468

33

Smíchovská SPŠ, P5 šplh trojskok Hod plným míčem výkon body výkon body výkon body 5,3 48 5,90 43 4,50 15

jméno Plachá Kateřina Kalecká 5,1 50 5,90 43 5,30 Kristýna Fuxová 7,5 26 5,30 31 5,60 Pavlína Bereţná 16,5 0 4,20 9 5,10 Dominika BODY DRUŢSTVA (součet nejl. 3 jednotlivkyň)

leh-sed

body

výkon body 54 54

celkem 160,00

23

62

62

178,00

26

47

47

130,00

21

32

32

62,00 468,00

Tento výborný výsledek posunul naší školu v průběţném pořadí celoročního „Poháru primátora“ (kategorie dívky) do první „patnáctky“. Coţ je vynikající, kdyţ si uvědomíme, kolik děvčat na naší škole studuje. Děkujeme. 14 dní po dívkách šli do boje hoši. Loňský bronzový tým byl celý sloţen ze studentů čtvrtého ročníku, tudíţ nám nezbývalo neţ sestavit zcela nové druţstvo. Vycházeli jsme ze školního kola, a tak šanci dostali Adam Dvořák (1.B), Martin Gorner (2.A), Jiří Filip (3.L) A Filip Beránek (4.C). Kluci nechtěli zklamat, i kdyţ si moc nevěřili. Také je překvapila poměrně přísná pravidla (shyby, vznosy). Ve škole jsme na ně přeci jen „hodnější“. Se vším se poprali se ctí, nejvíc je potrápila činka. Bohuţel kaţdému nevyšla jedna disciplína (kromě Martina). Konečné 5. místo nás však velmi potěšilo. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

jméno Görner Martin Filip Jiří Dvořák Adam Beránek Filip

SPŠ zeměměřická, P2 545,00 SŠT Zelený pruh, P4 525,00 SPŠE Ječná, P2 499,50 SPŠS J. Gočára, P4 499,00 Smíchovská SPŠ, P5 449,50 OA Svatoslavova, P4 427,50 G. Postupická, P4 414,00 Smíchovská SPŠ, Praha 5

bench-press vznosy shyby výkon body výkon body výkon body 33 49,50 20 30 14 42,00

3 skok body výkon body celkem 8,00 45 166,50

12 15

18,00 22,50

22 13

33 19,5

18 14

54,00 42,00

7,50 8,70

35 59

140,00 143,00

35

52,50

4

6

13

39,00

7,40

34

131,50

BODY DRUŢSTVA (nejl. 3 jedn.)

449,50

Tento výborný výsledek posunul naší školu v průběţném pořadí celoročního „Poháru primátora“ (kategorie hoši) do čela, na první místo. To je naprosto skvělé. Škoda, ţe uţ není konec školního roku. Čeká nás ještě tuhý boj o stupně vítězů, o účast na Radnici. Děkujeme a bojujte aţ do konce. Mgr. Liboslav Matoušek

34

35

FOTBALOVÝ-HOKEJOVÝ-BASKETBALOVÝ ROZHODČÍ V ČR Snad kaţdý sportovní fanoušek si někdy na sportovní soudce zanadával. Některé chyby arbitrů jsou nepochopitelné, ale sudí nejsou ve snadné pozici. Mají zlomek sekundy na správné rozhodnutí. Musejí čelit tlaku ze strany hráčů, trenérů, diváků, ale i samotných rozhodčích. Přesto by měli zůstat čestní, objektivní a nestranní, ani by se neměli nechat ovlivnit.

CO MUSÍ ZVLÁDNOUT Kaţdý rozhodčí, který chce řídit oficiální soutěţe, musí splnit několik podmínek. Měl by znát pravidla sportu, řády soutěţí a zvládnout fyzické testy. Fotbaloví a hokejoví sudí absolvují Cooperův test. Za dvanáct minut musí uběhnout vzdálenost adekvátní ke svému věku. V osmnácti letech to jsou tři kilometry, kaţdý rok navíc pak ubývá patnáct metrů z limitu. Basketbalové rozhodčí čeká Legerův test, během jedenácti minut se běhají dvacetimetrové rovinky, postupně se zrychluje jejich interval, v poslední minutě se uţ sprintuje z posledních sil. Hokejoví rozhodčí mají navíc testy z bruslení.

JAK SPRÁVNĚ VYPADAT Jak mají vypadat rozhodčí při řízení utkání, jim skrytě nařizují řády. Důleţité je umět pískat a posuzovat správně situace „umět do toho řádně písknout“. Píšťalka se musí důrazně a velmi dobře ovládat. Můţe se stát, ţe rozhodčí odpíská faul, ale jeho gesto nezní zrovna přesvědčivé. Co nastane? V tu chvíli zkušenější hráč nebo trenér vycítí, ţe si je sudí sám sebou nejistý a dají mu to pořádně najevo. Proto je velmi důleţitá mechanika, která obsahuje správný pohyb po hřišti a zmiňovanou gestikulacimechaniku. Při signalizování faulu se vyplatí přidat na hereckém dojmu. Tedy pokud se to aţ moc nepřehání. Jednou si totiţ jeden nejmenovaný kolega, basketbalový rozhodčí při signalizaci faulu přes ruku sám ruku naštípl.

ODMĚNA ZA ZÁPAS Na začátku kariéry kaţdého sudího bývá náklonnost k oblíbenému sportu, který většinou od mala hrával. Pár set vydělaných korun v niţších soutěţích je pro ně něco navíc.

36

Jak ale začnou stoupat do vyšších pater, odměny se zvyšují a z pískání je velmi slušná brigáda. Ze sledovaných tří sportů je na tom nejlépe fotbal. Tam si hlavní sudí v Gambrinus lize přijde během jednoho zápasu na sedmnáct tisíc korun. V hokejové extralize si hlavní arbitři přijdou na čtyři aţ šest tisíc a v basketbalové Mattoni národní lize mají odměnu dva a půl tisíce korun.

TRENÉŘI BY NEMĚNILI SVÉ POZICE Neexistuje rozhodčí, který by se neupískl. K profesi to prostě patří. Ale ať uţ se upísknou nebo ne, někteří trenéři ztrácí soudnost a stále řvou. Kdyţ se jich pak sudí zeptá, zda si tedy nechtějí vzít píšťalku a zkusit si to sami, většinou přijde stejná odpověď: „Ani náhodou! V kůţi rozhodčího bych nechtěl být ani minutu!“ Řídícím orgánem celého basketbalu v naši republice je Česká Basketbalová Federace (ČBF), která nejen stanovuje úpravy pravidel, sleduje mezinárodní vývoj basketbalu, ale rozhoduje i o udělování licencí, ale také určuje - formuluje poţadavky na rozhodčí. Hodně lidí si myslí, ţe být rozhodčím vlastně není nic tak náročného a ţe to vlastně můţe dělat kaţdý, kdo chce. TO JE ALE OMYL ( !!! ) . Basketbalovým rozhodčím se můţe stát pouze člověk spravedlivý, inteligentní, pohotový, rozhodný a svým způsobem také odváţný. Kromě toho musí uspět ve všech čtyřech částech zkoušky, která ho čeká nejen na začátku kariéry, ale v upravené podobě před začátkem kaţdé sezóny. Zkouška tvoří: • Fyzický test („pípák“) - náš známý v hodinách TV • Písemný test z pravidel a řádů ČBF • Ústní zkoušení z pravidel a směrnic - řádů ČBF • Řízení basketbalového utkání (zpravidla neoficiálního) Úspěšné sloţení této zkoušky je základní povinností kaţdého rozhodčího. pouze pro danou sezonu, kaţdoročně se tyto zkoušky opakují Ale máte-li dojem, ţe tím veškeré povinnosti pro rozhodčí končí, tak jste na omylu. Naopak, je tu ještě celá řada kritérií, kterým musí vyhovovat. Jedním z nich je například znalost předzápasového a pozápasového chování. Takový rozhodčí musí vědět, ţe do haly má vstoupit přesně 75 minut před plánovaným začátkem utkání a ţe na hřiště se má dostavit nejpozději 20 minut před zazněním počátečního klaksonu. Důleţité je také znát způsob komunikace s hráči, trenéry, zapisovateli i svými kolegy. Všechno je prostě řízeno striktními a jasně danými pravidly, jejichţ dodrţování je povinností kaţdého rozhodčího.

37

Další povinností basketbalových rozhodčích je umět zkontrolovat technické vybavení pouţívané při hře, vybrat správný hrací míč a odstranit všechny překáţky z hřiště a jeho bezprostředního okolí. Také znalost povolených a zakázaných „ozdob“ hráčů je povinná a z vlastní zkušenosti vím, ţe je to dost důleţité, poněvadţ pohled na kaluţe krve vzniklé následkem vytrţení piercingů, náušnic apod. není nic moc pěkného! V neposlední řadě jsou rozhodčí povinni nosit předepsanou „uniformu“, která se v současné době skládá z těchto prvků - jednotný dres pro rozhodčí od firmy Jadberg, přepisům vyhovující černé, dlouhé kalhoty (mimochodem máme ustanoveno např. i maximální šířku nohavic atd. ), dále černý pásek s kovovou sponou, černé sportovní boty s černými tkaničkami, černé ponoţky a předpisovou píšťalku zavěšenou na speciální černé šňůrce sepnuté kovovou sponkou. Na dresu je povinné nosit oficiální odznak ČBF, který musí být našitý na levé půlce dresu zhruba v úrovni prsou. Nezpochybnitelná a velmi důleţitá povinnost rozhodčího je umět správně a zřetelně ukazovat, co právě odpískal. Basketbaloví rozhodčí mezi sebou, ale také se zapisovateli u stolku, časoměřiči apod., komunikují během hry zpravidla výhradně non-verbálně, coţ znamená, ţe svá rozhodnutí nesdělují nahlas, ale ukazují je pomocí většiny částí těla. Aby tato komunikace mohla být úspěšná, je potřeba skutečně přesně vědět, co který pohyb znamená. Dokonce i správný hvizd píšťalky se musí nějaký čas trénovat, neţ zní tak, jak by měl. Pokud nejste vyloţenými znalci basketbalu, mohou pro vás být gesta rozhodčích dosti matoucí. Basketbalový rozhodčí má ještě celou řadu dalších povinností, které musí dodrţovat. Nicméně jejich výčet je tak obsáhlý, ţe jsem se rozhodl vybrat z nich jen ty opravdu nejdůleţitější, které jsou výše zmíněny, pro další představu je zde výčet dalších pravidel. Další pravidla : 1. Hra 2. Rozměry a zařízení 3. Rozhodčí a jejich povinnosti 4. Hráči, náhradníci, trenéři 5. Měření času 6. Pravidla hry 7. Přestupky 8. Osobní chyby 9. Technické chyby 10. Všeobecná ustanovení …… atd.……

POSTUPY A SESTUPY Praţský Basketbalový Svaz ( PBS ), rozděluje soutěţe na 12. různých podskupin, které jsou podle náročnosti, také finančně ohodnoceny, jsou děleny takto : seřazeno od nejvyšší soutěţe po nejniţší

38

1. Přebor Muţi A 2. Přebor Muţi B 1. Skupina Všechny soutěţe v Praze od Přeboru Muţů A, a 3. Přebor Ţeny níţe 4. Pohár Muţů PBS 5. 1. Třída Muţi 2. Skupina Všechny soutěţe v Praze od Přeboru Muţů B, a 6. 2. Třída Muţi níţe 7. 1. Třída Ţeny 3. Skupina Všechny soutěţe v Praze od 1. Třídě Muţů, a níţe 8. 3. Třída Muţi 4. Skupina Všechny soutěţe v Praze od 2. Třídě Muţů, a níţe 9. 3. Třída Ţeny 10. Junioři U18 11. Kadeti U16 12. Mini ţactvo dále podle zručnosti – zkušeností a hodnocení sudího se dělí rozhodčí do čtyř skupin a podle těchto skupin, jsou rozhodčí připouštěny k zápasům (delegace) Začínající basketbalový rozhodčí je zprvu připouštěn k soutěţím od mini ţactva, kde se v praxi seznamuje s tím, co se naučil na semináři rozhodčích, zde patří vhodná mechanika, gestikulace a praktická část s pravidel a otrkání se „zvučným“ nástrojem = píšťalka. Poté po kaţdém zápase je ohodnocen trenéry Domácího / Hostujícího druţstva, na základě výsledku známky je připouštěn k jiným zvučnějším, kvalitnějším zápasům. Většinou je to tak, ţe nováček v roli sudího svoji prví sezónu odřídí utkání pouze soutěţe Mini ţactva a právě na základě hodnocení se udělý výsledek v podobě průměru známky na konci sezóny a poté je rozhodnut „vedením“ ČABR-P ( Česká Asociace Basketbalových Rozhodčích Praha ), zda-li rozhodčí postoupí, případně sestoupí ( na základě špatného hodnocení ), do vyšší / niţší Kategorie – Skupiny. Pravidla zní v této věci tak, ţe čtyři nejlepší ohodnocený rozhodčí ve čtvrté skupině postupují automaticky do další sezony do vyšší skupiny ( tedy do 3. ), plus dva rozhodčí vybere ČABR-P, tedy celkem šest atributů mají moţný postup, kdyţ se jim sezona daří. Ve 3.skupině to je obdobné, jen s menšími změnami a to, ţe jsou dva rozhodčí postupující a šestice sudí - sestupující, zde hraje hlavní úlohu průměr hodnocení za sezonu, ve většině případech si nechává ČABR-P jedno místo volné pro sebe, případě dalšího adepta na postup, nikoliv na sestup. U druhé skupiny to je obdobné jako u třetí s tím, ţe sestupují „pouze“ tři nejhorší + ČABR-P jedno volné místo. A na vrcholu v první skupině můţete pouze sestoupit. Zde sestupují tři nejhorší jako v předešlé skupině, výše uţ nemůţete jít.. Jinak tomu je v soutěţích České Basketbalové Federace ( ČBF ). Zde jsou rozhodčí rozděleny do pěti skupin.

39

Pro řízení těchto utkání je zapotřebí, aby vás vybral svaz k semináři na licenci rozhodčího 2.Třídy a úspěšnému absolvování + sloţení patřičné zkoušky (výše zmíněny ). Ovšem licenci 2.Třídy rozhodčího musíte udělat tak, ţe prospějete s vyznamenáním tzn. všechny čtyři části uděláte s max. jednou známkou dvě ( 1,1,2,1 ), v tomto případě můţete řídit utkání ČBF a svaz vám k úspěšnému sloţení daruje částku 1500,- , v případě, ţe uděláte licenci druhé třídy, svaz vám daruje 1000,s tím, ţe ČBF nemůţete řídit, po tomto sloţení následuje sezona, pakliţe jste byli úspěšní budete automaticky na příští sezonu přizváni na licenci první třídy rozhodčího, zde kdyţ ji absolvujete, budete bráni v potaz, ţe můţete řídit soutěţe ČBF, kdyţ uţ jste řídil tyto soutěţe minulý rok s druhou třídou licencí rozhodčího, budou vám po úspěšném absolvování první licence rozhodčího přiděleny ( nadelegovány ), tzv. „lepší“ – náročnější zápasy, ty se logicky dělí na Muţe a Ţeny, zároveň podle soutěţí jsou uděleny peněţní odměny za řízení utkání. Tedy ČBF, se dělí takto : 1. Mattoni NBL MUŢI 2. Excelsior ŢBL ŢENY 3. 1. LIGA MUŢI 4. 1. LIGA ŢENY 5. 2. LIGA MUŢI 6. 2. LIGA ŢENY 7. Mladší Muţi U20 Liga 8. Starší Dorostenky Extraliga 9. Mladší Dorostenky Extraliga 10. Starší Dorostenky Dorostenecká LIGA 11. Mladší Dorostenky Dorostenecká LIGA 12. Junioři U18 Extraliga 13. Junioři U18 LIGA 14. Starší Ţákyně Ţákovská LIGA 15. Mladší Ţákyně Ţákovská LIGA 16. Kadeti U16 Extraliga 17. Kadeti U16 LIGA 18. Ţáci U14 Ţákovská LIGA 1.SKUPINA 2.SKUPINA 3.SKUPINA 4.SKUPINA 5.SKUPINA

Soutěţe v ČBF od NBL muţů a níţe Soutěţe v ČBF od 1.ligy muţů a níţe Soutěţe v ČBF od 2.ligy muţů a níţe Soutěţe v ČBF výhradně Extraliga a níţe Soutěţe v ČBF výhradně Ligy a níţe Jan Lejčko, 4. B

40