Informační technologie pro praxi 2010
Motivační intervence tutora e-learningového kurzu
Petr Hubáček Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
1
Informační technologie pro praxi 2010
E-learning Vzdělávací proces a pozice e-learningu
E-learning
Prezenční vzdělávání
Distanční vzdělávání
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
2
Informační technologie pro praxi 2010
Historie e-learningu • vzdělávání za podpory počítačů (CBT – Computerbased training) – off-line vzdělávání – distribuce pomocí externích nosičů
• vzdělávání prostřednictvím webu (WBT – Web-based training) – on-line vzdělávání – distribuce přes internet nebo intranet – komunikace mezi tutorem a studentem, mezi studenty • synchronní – chat, netmeeting (Web-based meetings) • asynchronní – mail, diskusní skupiny
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
3
Informační technologie pro praxi 2010
• vzdělávání založené na systémech pro řízení výuky (LMS – Learning Management System) – výrazná podpora tutorů, tvůrců výukových materiálů atd.
LMS
WBT CBT
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
4
Informační technologie pro praxi 2010
Přednosti e-learningu • • • • • • • • • • •
učení se přizpůsobuje časovým možnostem studenta přístupnost učební podpory prakticky neomezená selektivita učebního materiálu dle zájmu studenta či dle jeho možností snadná distribuce učební podpory a její aktualizace učební podpora využívá možnosti informačních technologií – animace, hlasový vstup či výstup nepřímý vliv na růst schopností pracovat s informačními technologiemi (informační gramotnost) jistá forma anonymity vysoká interaktivita propracovaná verifikace individualizace tempa samostudia masovost - vzdělávání dospělých
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
5
Informační technologie pro praxi 2010
Nevýhody e-learningu • náročnost tvorby kvalitních učebních podpor • základní znalost studenta s prací s informačními technologiemi (uvědomme si, že metoda e-learningu je často použita například v rámci studia univerzity 3. věku, v profesních rekvalifikacích • absence reálného kontaktu s lektorem a s dalšími studenty
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
6
Informační technologie pro praxi 2010
Blended learning • nevyčleňuje z edukačního procesu osobnost pedagoga • je schopen absorbovat nejnovější poznatky v oblasti informačních technologií • kombinuje různé aktivity – výuka tváří v tvář (face-to-face) – živý e-learning (live e-learning) – individuální vzdělávání vlastní rychlostí (self-paced learning)
• ve své podstatě vychází z kombinace prezenční výuky a e-learningu
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
7
Informační technologie pro praxi 2010
Vzdělávací proces a pozice b-learningu E-learning
Prezenční vzdělávání
Distanční vzdělávání
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
8
Informační technologie pro praxi 2010
Tutor a jeho role v rámci distančního on-line vzdělávání • • • • • • •
dohlíží na činnost e-learningových studujících, usměrňuje ji a řídí provádí kontrolu či verifikaci znalostí studentů a provádí jejich hodnocení metodický zprostředkovatel studia a hodnotitel výsledků monitoruje průběh studia a dále s touto učební trajektorii studenta efektivně nakládá (nástroje v LMS) dobrý tutor musí být i jistým způsobem dobrý manažer u rozsáhlých projektů není často autorem studijního materiálu – nutnost seznámit se dokonale s tutorovanou problematikou vyplněné údaje profilu s fotografiemi tutora, využívání soukromých mailů, tvorba atomizovanějších distribučních skupin
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
9
Informační technologie pro praxi 2010
Hlavní činnosti tutora •
po otevření a zpřístupnění e-learningových modulů kurzu oslovit studující úvodním mailem či bannerem - základní premisou pro částečné zosobnění e-learningového prostředí. – stručná charakteristika účelu studia – nastínění časového horizontu studia – navržení optimální studijní trajektorie – popis způsobu, jak bude studium ukončeno – informace, zda jsou součástí e-learningového kurzu moduly povinné či i nepovinné a jak jsou moduly zakončeny (fakultativní či povinné testy)
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
1 0
Informační technologie pro praxi 2010
• průběžná motivace studentů, která vychází z monitoringu aktivity studujících - zda student zahájil studium, kolik hodin či dnů uplynulo od jeho posledního přihlášení do systému, jaká byla jeho úspěšnost při plnění jednotlivých testů, ve kterých otázkách se student dopouštěl nejvíce chyb a podobně • správa diskusí – homogenita diskusních threadů • zaslání hodnotícího mailu všem studujícím (i neúspěšným) • zveřejnění úspěšnosti studentů. V případě velkého množství studujících, kteří jsou vůči sobě v podstatě anonymní, je vhodné zveřejnit alespoň statistické údaje o úspěšných a neúspěšných studentech.
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
1 1
Informační technologie pro praxi 2010
Teoretická východiska • u nemotivovaného studenta e-learningového kurzu klesá postupně pracovní intenzita v čase • student bez kontaktu s tutorem si často nedokáže stanovovat dílčí cíle – nadměrná studijní aktivita před konečným termínem studia – v horším případě neukončení studia • motivační intervence tutora - pokles pracovní intenzity studenta není tak hluboký, efekt parciálních cílů
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
12
Informační technologie pro praxi 2010
Graf závislosti pracovní intenzity studenta na čase v případě absence motivačního faktoru tutora (modifikovaná vanová křivka)
konečný termín
pracovní intenzita
čas
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
13
Informační technologie pro praxi 2010
Graf závislosti pracovní intenzity studenta na čase v případě vlivu motivačního faktoru tutora (wave křivka)
Dílčí termíny
pracovní intenzita
konečný termín
čas
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
14
Informační technologie pro praxi 2010
Popis výzkumu a charakteristika respondentů • projekt, v rámci kterého jsem realizoval výzkum, byl realizován společností CERMAT a Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) • projekt KROK připravoval pedagogy na role školních maturitních komisařů a zadavatelů • komerční LMS systém i-Tutor • ke studiu přihlášena skupina u velikosti 1131 studentů (Zlínský kraj) • studium zahájilo 498 studentů Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
15
Informační technologie pro praxi 2010
• celkový počet 498 respondentů byl rozdělen na dvě skupiny (A, B) po 249 členech • obě skupiny byly osloveny úvodním mailem, ve kterém byli členové skupin seznámeni stručně se systémem výuky, s jejím harmonogramem, podmínkami pro ukončení jednotlivých modulů a celého kurzu • skupina A byla oslovena během studia několika motivačními maily, ve kterých tutor vyhodnotil stávající aktivitu studentů a podpořil je v dalším úsilí
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
16
Informační technologie pro praxi 2010
Tabulka č. 1
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
17
Informační technologie pro praxi 2010
Závěr • • •
•
připravovaný výzkum má být příspěvkem k výzkumu a teorii elearningového studia cílem představené části mého výzkumu je přispět k hlubšímu poznání významu tutora a jeho činnosti v životním cyklu e-learningového studia existuje jednoznačná závislost mezi motivátory, které lze ze strany tutora využít a úspěšností ukončení e-learningového studia (test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku, pro kontingenční tabulku atd.) vhodně motivovaný student zakončí s jistou mírou pravděpodobnosti elearningové studium úspěšněji a svou individuální studijní trajektorii modifikuje tak, že jeho individuální termín ukončení kurzu bude předcházet konečnému termínu ukončení e-learningového kurzu
Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
7. – 8. 10. 2010
18