Ing. JA N BLAHOSLAV V~K, Doyravoprojekt Praha, Ing. ZDE N~K p. BA:!:ANT, esc. Stavebnl ustav C:VUT Praha, Ing. JOSEF STIBOR, Stavby silnlc a feleznic, n. p., Praha
DT 624.21.036.3
Most z predpjateho betonu ve smerovem oblouku Projekt, provdd~nf a vyzkousenf mostu neobvykJe konstrukce. Navrlend nosnd konstrukce. Staticke Fesenf horizontd'n~ zaki'iveneho nosnfku. Prtib~h stavby mostu a provedend mi!i'enf na konstrukci. Technicko-ekonomicke zhodnocenf.
Ph moderrum projektovaru silnic je nutno mostni objekty podfidit pozadavku plynu16ho vedeni trasy, a to i za cenu, ze je nutno postavit most ve smerovem oblouku. Ph reseni prelozky mezinarodni silnice Praha-Wroclaw v Krkonosich v Korenove mel projektant vyfesit premosteni hlubokeho a pomerne sirokeho udoll Jizery se strmymi svahy na obou brezich. Ekonomicky nejvhodnej8i a phtom funkcne jeste vyhovujicf se zda,la trasa, ktera. prechazela udoll ve smerovem obiouku s polomerem 80 m. OVSem reseni pudorysne znacne zakfiveneho mostu ph deIce pres 80 m a ve rysce 16 m nad dnem balvaniMho koryta horske reky bylo dosti obtiznyru ukolem. Pudorysne zakfivenych mostu byIo jiz postaveno mooho, ne vsak s tak malfm polomerem kfivosti pfi vetslm rozpeti. Stredove uhIy poll s rozpetfm 2 X 42 m byly 2 X 3Q,1°, coz byla v roce 1965 - pokud je znamo z dostupne literatury - vedle mostu v Caracasu ve Venezuele [3] druha rekordnf stavba toho druhu na svete a prvni v Evrope .
niMho koryta horske reky s velkJm spa.dem a prutokem stolete velke vody 210 ma/s. Pokus resit objekt se tremi poli, coz by bylo pro danou delku premosteni celkem vhodne, ztroskotal na excentricke poloze koryta reky u praveho svahu udolf. Celkem jednoznacne pak vyplynulo rozvrzeni mostu na dye pole s jedinym pili rem uprostred udoiL Pravobfezni opera musela byt pritom
,.,,1 ,.\
'.624,72
,
~!
L c42,oom ce·3O,1°
• Volba typu konstrukce
S ohledem na pomerne znacnou rysku nivelety nad dnem udoll nebylo vhodne navrhovat vets! pocet kratkych poll, u nichZ by bylo mozne i pro konstrukci v obIouku uZit pfim~~ch typorych prefabrikatu. Bylo by jiste nevhodne navrhnout mostni podpory do balva-
Obr.1. Schema mostu IN:tENYRSKE STAVBY 3 -1967
113
Obr.2. Stoticky syst~m
I
S
a b C
~
I.
A
& 42m
.1
42m
ROZVINUTO. MER£NO V OSE
situovana tak, aby nenarusila funkci vodovodniho potrubi velkeho prUmeru polozeneho ve svahu a aby zustalo dost mista pro vytvoreni kfizovatky Be silnici probihajfci rovnobezne s rekou. Pro konstrukci byl zvolen spojity nosnik se dvema stejnyroi poli, Be stihlyro strednim pilffem mimo reciste Jizery. Nosnik byl navrzen monolitickj, betonovany na skruZi. Letma betonaz ze strednfuo pilife byla zamitnuta vzhledem na pomerne male rozpetf pro tento zpusob rystavbya pro wzkosti, jez by byly vyvoIany smerovyro zakfivenim. • Navrfenci nosnci konstrukce
Nosnou konstrukci mostu dimenzovaneho na. zatiZeni tridy A tvori zakfiveny spojity nosnik z predpjaMho betonu zn. 400 (obr. 1), kteIj sleduje kruhory oblouk trasy s polomerem 80 m a. ma dye pole rozpetf 2 X 42 m (mereno po oblouku v ose m08tu). Stfedory Uhel je 2 X 30,1°, vylozeni osy m08tu od wtivy pole uprostfed rozpeti je 2,74 m. ~ffka mostu mezi zabradlfm je 13,20m, z toho vozovka 10,70 m. Nosnik je ulozen na stfednim pilffi rysky 13 m nad dnem udoli na pevnem loZisku, tvorenem vrubovyro kloubem. Na krajnich operach je ulozen posuvne na ocelolitinorych valeckorych loziskach. Tato loziska vsak nejsou uspof8.dana. v norma]e
I
\
I
\ \
I
\
I
J
.a'~/2:t____~ J
----__
!
I
----_
I
x1
-- --
2 b 'X I
-,
a
:~I _---c2."c b i _-~--\ _----
\
xJ ~ X1
~'\. ~~
A~-----------------------b~h:J \:~~-b------------~~c X2
Obr. 3. Z6kladnf soustava
XJ
oblouku, nybcl ko]mo na wtivu pole. Most je ted soucasne Be zakfivenim i sikmY. Sikme usporadani opef ma tyto ryhody: Umoznuje voIne dilatovani konstrukce od stredniho pilife jako pevneho bodu ve smeru wtiv; zmenauje kroutici momenty, nebot ohyb nosnikU. vy.; vozuje kolem os lozisek pootoeeni, ktere ma vzhledern~ k sikmosti opery kroutici slozku; opery se lepe pfirny.~ kaji ke vzajemne rovnobeznyro svahum udoli, cimz 8e!: zmenM zemni prace. Vzhledem k velkyro krouticim momentum vznikaji.l cim u horizontaIne zaki'iveneho mostu nebylo mozne l provest pi'feny rez jinak nez jako uzavreny prurez, vytvoreny dvojitou komurkou se trerni stenami. Sffka komfuky je 9,20 m a z ni jsou vylozeny chodnikove konzoly 1,70 m. Vyska komfuky je 1,80 m v poIi (1/23 rozpeti) a 2,50 m nad stredni podporou, k niz pfechazi doW deska paraboIickjmi nabehy od stredu polio Tloustka horm desky je 0,22 m, tloustka doW desky je 0,20 m v poIi a 0,30 m nad stredni podporou. Steny maji tloustku promennou od 0,30 m v poli do 0,70 rn nad podporami, nad nimiz jsou pHene ztuzujfci steny. Cely pi'feny rez je zkosen shodne s jednostrannyrn pi'fcnyro sklonem v oblouku 6 %. Pfedpinaci ryztuz tvofi kaobely z 24 0 pz 7 mm, uspo. fadane soumerne k ose mostu a kotvene pri napeti 11 500 kp/cm 2 • Vzhledem k zakfiveni, jez siIne zvetSuje ztraty trenim, je vhodne navrhovat kabely podIe moznosti kratke. Jsou proto kotveny tez v poli a deli se podie puvodniho navrhu do tff sysMmu (obr. 5): a) Zdvihane kabely (a, a') ve stenach v poctu 2x3x X 6 = 36 probihajf od eela nosniku za stredni podporu, kde se kotvf zespodu swn. Napinaji Be oboustranne, protilehle se uprostfed mzL b) Kabely u stredni podpory v horm desce a konzolach (b) v poctu 2 X (11 4) = 30, ktere se napinajf jednostro.nne a kotvf na pficnych prazich jednak zevnitr, jednak z docasne vynechanych otvorU v horm desce komfukoveho nosniku. c) Ko.bely v doW desce (c) v poctu 2 X 2 X 14 = 56, napino.ne jednostranne z cel nosniku. Druhe konee se kotvf do prahu. Celkem je podie puvodniho navrhu no.d podporou uprostred mostu 66, v polich 46 ko.belu. Oeelolitinova loziska - nad kaZdou operou ctyH jsou rozlozena nesoumerne k ose mostu, a to po jednom lozisku pod swno.mi uprostfed a. na vnitfni strane oblouku a dye loziska pod swnami no. vnejaf stro.ne oblouku. Duvodem pro nesoumerne unllswnf jsou znacne kroutici momenty, odlehcujici loziska na vnitfni strane oblouku a priwzujfcl loziska na vnejaf strane oblouku.
+
.Staticke i'ei'eni horizontcilne zaki'iveneho nosnfktl
Ve statiokem vjpoctu byl nosnik uvazovan ja.ko ten· kostenny prut s tuhfm pncnyro fezem 8 obvyklymi hypotezami stavebni mecho.niky - zachovani rovinnych a ko]mych rezu pfi ohybu. Kroueeni nosniku uzavreneho prUfezu bylo uvazovano podIe teorie prosteho krouceni, tj. podIe Bredtorych vzorcu, kdy se uvazuji pouze smykova napeti od krouceni a vazane kroueeni s deplanaci prurezu a podeInymi normaInymi napetimi od kroueeni bylo zanedMno stejne jako deformace pi'fcneho rezu. Zjistilo se, ze je mozno zanedbat sikmost ohybu prUfezu zpusobenou jejich zkosenim i excentricitu wzisw delkorych elementu nosniku nebo zawzovaci plochy mostu vUci ose nosniku (coo 5 cm), danou tim, ze u zakfiveneho nosniku dvo. sousedni
)rUtezy nejsou rovnobezne, ale sbfhaji se do stfedu ;blouku. Uzavfeny nosnik se dvema poll je pro svislezatizeni, ttere nevyvolava. Mdne vodorovne slly, prostorove tfikrat staticky neurcity, nebot podepfeni skYta. v kaZde podpofe tfi slozky reakci: Svislou a vodorovnou sllu 3. pMcny moment k ose nosniku (obr. 2). Pfitom je tfeba 3i uvMoroit, ze ani predpfnaci kabely nevyvozuji staticky neurciM vodorovne sily, nebot jsou symetricke k ose mostu a predpeti je tedy pudorysne centricke. Kotevni tlaky kabelu se vlivem radialnich sil ve smerovem zakfivenf kabelu vynaseji jako ve vodorovne klenbe tak, ze tlakova Mra jde stale v ose nosniku, az na male odchylky zpusobene trenim kabehi. PUdorysne excentricke kabely jsou vhodne u horizontalne zamveneho ramu [3], aby rusHy vodorovne ohybove momenty. (Poznamenavame, ze u zakfiveneho nosniku je treba uvazovat sHy i momenty jako vektory v prostoru, ktere maji v kaZdem prUfezu jiny smer.) Ohybovj moment se prenasi do sousedniho prurezu t6z kroutici slozkou a naopak. Za staticky neurcite veliciny Xl' XII' Xs byly zvoleny ohybovj moment nad stfedni podporou a kroutici momenty, pusobici zde na pole ba resp. be (viz obr. 3). Pro urcenf ucinku byly vypocteny pMcinkove cary (viz [1]), a to jako ohybove cary nosniku odpovidajici hodnotam vnitrnich sil, vyvolanych deformaci velikosti - 1 ve smyslu pMslusne staticky neurcite veliciny na soustave (n - 1) krat staticky neurcite. Tyto vnitrni sHy byly pocitany silovou metodou. PMcinkove Mry jsou dvojiho druhu - jednak pro zatizenf jednotkovjm bfemenem, jednak pro zatizeni jednotkovjm kroutieim momentem. Na obr. 4: jsou ZDazorneny pMoinkove cary krouticich momentu pro zatizeni svislYm bfemenem. Statieky neurcite vnitfni slly od predpeti byly vypocteny primo silovou metodou. (Podrobne o statickem fel!eru viz [1].) Pro predstavu 0 velikosti vnitrnieh sil uvedeme nektere hlavni hodnoty pro dimenzovaru podIe puvodnfho vjpootu k zadavacimu projektu: N ejvUBi ohyb0'lJ8 momenty
Hlavni zatizeni
SMJe zatfzeni
Druhotne
ucinky predpeti
na.d stfednl pod. porou -8650Mpm v poli 4330Mpm
N ejf}etM krO'lJtiei momenty
Hlavni zatfzeni
-2490Mpm 1570Mpm stale zatiZeni
810Mpm 370Mpm Druhotne
ucinky pfedpeti
nad stfednl podporou nad krajni podporou
320Mpm
500Mpm
-420Mpm
760Mpm
570Mpm
-190M-pm
Hodnoty ohybovjch momentu se pfilis neliSi od pMpadu pfimeho nosniku, ziskaneho rozvinutim osy do pfimky. Z porovnani vidime znacnou velikost krouticieh momentu. Na. kroutici momenty ma pMznivj ucinek predpeti nosniku, nebot vyvolava momenty opacneho znamenka nez vnejSf zatizeni. To je zpusobeno tim, ze pfedpeti pusobi "proti" staIemu zatizeni, tj. "zveda" nosnik. Ztraty pfedpeti za provozu v case nekonecno byly vypocteny zhruba na 26 %, twe provozni napeti kabelu je 8500 kp/cm2. Z toho pfi koeficientu tferu f = 0,30 oW promerne ztraty tfenim 12,2 % nad stredni podporou, reap. 9,0 % v poli, postupne napma.ru
1.5 1.0
qs 0
!I
~I
24m
I
,.24m
Obr.4. Pi'iC!inkove C!6rykrouticich momentu
4,5 %, relaxace 7,5 % a dotvarovani spolu se smrato.' vanim betonu 8 %. NejvetSi podil maji tedy ztraty trenim, k cemuz prispiva hlavne vodorovne zakfiveni kabehl, sledujicieh mvost mostu. Pro nejvetSf zatizeru za provozu v case nekonecno jsou nOrIDalna napetf nad stfedni podporou v hornich vlaknech -18 kp/cm2, vdolruch vlakneeh - 111 kp/cm2 a v poli - 92 kp/cm2 resp. - 31 kp/cm2. Dovoleno je - 135 kp/cm 2. . , Dovolena namaharu nejsou zeela vyuZita, a to v poli proto, ze nelze sruzit pOCet kabelu vzhledem na stupen bezpecnosti proti dosazeni meze Unosnosti, ktery je pozadovan 2,0, a nad stredni podporou proto, ze vetsi tlakove napetf je vjhodne pro sruzeni hlavniho napeti v tahu. Napeti bezprostredne po predepnuti konstrukce vyhovuji s rezervou. Smykova napeti jsou souctem napeti od posouvajicich sil a od krouceru. Smykova napH! od posouvajicich sil se snlZuji u podpor· redukci vlivem zdvihanych kabelu a u stfedni podpory t6z nabehem, tj. sklonem dolni desky (klenbove vynaSeru sklonenou neutra.lnou osou). Diky uzavrenemu prUfezu nejsou smykova. na~ti od krouceru pffiiS velka.. V poli a nad krajni podporou, kde je krouceru nejvetSi, jsou pribllZne stejne velka. jako ad posouvajieich sil, nad vnitfni podporou jsou menSf. Celkova smykova napetf dosahuji nejvj8e 23 kp/em2 (nad krajru podporou). Nejvetsi hlavni napet{ je 8,8 kp/em 2 (nad krajni podporou v doW desce). Posouzeru hlavniho napeti v tahu na mezi .unosnosti se ukazalo nejostrejsim krit6riem (nad Pbdporami do· sahuje az 39 kp/em ll, dovoleno 40,5 kp/em 2) a bylo tfeba zachytit je zvlastru mekkou vjztuzi. V ostatnich misteeh je smykova vjztuz jen konstrukcni povahy. nebot napetf nepfesahuje 27 kp/cms. Pro bezpecnost proti nadzdviZeru konstrukce. z 10zisek rozhodovalo zatiZeru nesymetricke, tj. rovnomerne zatfZerumostu na polovine na vnejsi stra.ne obiouku. ktere se snazi nadzdvihovat krajni lozisko v ostrem rohu u sikme opery. Pozadovana bezpecnost 1,35 byla sp]nena. VYSKY 10w PREVYSENY b
Obr. 5. Schema vedeni kabelu IN1ENYRSK~ STAVBY 3 -1967
115
Obr. 6. Montez trubkove skruze
Vodoroyne radialni sHy kabelu ulozenych v krajni same na vnitrni strane oblouku v poli by mohly zpusobit jejich vytrZeni z prurezu. Proto jsou tyto kabely zakotveny mekkou vyztuzi, ktera je obepina. OhYl> steny od radialnich tlaku kabelll je zanedbatelnY. Zjednoduseni nosniku na tenkostenny prut (jednoroz _ merny problem) s hypotezou 0 dokonale tuMm prienem rezu je pH pomeru sirky komurky k deIce 1 : 4,6 jiste dosti hrube. DaIS{ odchylky tez zpusobuje deplanace prurezu pri krouceni. S ohledem na vy-jimecnost konstrukce a potrebu bliZi3iho overeni vlivu teehto zjedno_ duseni provedl r. 1962 lng. Tibor Javor, esc. se spoJupracovniky ve Vyzkumnem ustavu inzeny-rskyeh staveb v Bratislave modelove mereni, ktere poskytlo ' udaje hlavne 0 rozdeleni podelnych normalnych napeti, o vlivu deformace a ohybu pficneho rezu (prechod k rostovemu pusobeni) a 0 deplanaci prurezu, mene jiz o smykovych napetich. Byla provedena tenzometrieka mereni spolu s primym merenim pruhybu na prostorovern modelu z akrylonu v meritku 1 : 44, zatezovanem zavazim. PH zatiZeni osamelym bremenem v ose mostu v jednom poli byla takto zjistena napeti pod krajni a stredni stenou v pomeru 1,8: 1 v zatezovanem poIi a 1,4: 1 ve druMm polio Pro rovnomerne zatlzeni jsou tyto rozdily mnohem menSi. Priena normaIna napeti od deformace pfieneho rezu pH osamelem bremenu nad stenou dcsahuji asi 20 az 50 % napetf podeInych. Porovnani s merenim ukazalo, ze provedeny vypocet poskytI vyhovujici udaje pro dimenzovani. (Staticky vyPocet s ohledem na deplanaci prurezu viz [2], [2a, b].) Pri zpracovani provadeciho projektu doslo k nekterym menSim zmenam, ktere vyplynuly z praktickych pozadavku. Hlavni zmena byla v sysMmu kabelu ad a). Tyto zdvihane kabely ve stenach byly rozdeleny na kabely dlouM (al ), probihajici po ceM deIce mostu, a na 'kabely kratke (a 2 ) probihajfci pouze nad stredni podporou (obr.5). Tim se vyloucilo kfiZeni kabelu, nutne pH provedenf podle puvodniho navrhu . • Prov6denistavby
Obr.7. Pi'fprava bednenf
Obr.8. Detail bednenf a mekke vyztuze u kotvenf neprubeznych kabelu
1'16
INiENYRSKE STAYBY 3 -1967
S ohledem na omezenou stavebni sezonu v hora,ch byla stavba mostu rozvdena na dva roky. Koncem roku 1963 byly provedeny pouze masivni betonove opery, zalozene v otevfenych stavebnich jamach. Na jare 1964 byl vybudovan betonovy stredni piliI' a zaealo se s montaZl skruze z trubek 0 48 a 60 mm na betonovych zakladech (obr. 6). V poIi pres vlastni koryto reky byly vybudovany mohutnejSi zakladove pasy pro skruz, aby mohly vzdorovat pripadne velke vode. Skruz byla 0 3 m sirSi nez obrys mostu. Tim se ziskal dopravni prostor vedle konstrukce mostu a skruz byla v pricnem smeru stabilnejsi. Vystavba skruze s obestavenym prostorem 14000 m 3 trvala sest mesicu a spotrebovalo se na ni asi 50000 m trubek. V zarf 1964 byly zahajeny prace na bedneni no~ne konstrukce s celkovou vyroerou 3100 m 2 (obr. 7). S10 o naroenou praci, protoze spodni desku konstrukee tvorily zborcene plochy, steny trup.liku byly zakfivene, bylo treba vybednit hnizda, priene prahy pro kotveni kratkych kabelu apod. (obr. 8). Rovnez ulozeni vyztuze (667 q betonarske oceli R 40 prumerneho profilu 10 mm, 394 q patentovane oceli v kabelech po 24 0 7 mm) bylo obtiznejSi nez u obdobnych konstrukci v prime trase. Kabely bylyulozeny v ocelovych siInostennych trubkach, aby se s ohledem na jejich znaene prostorove zakfiveni co nejvice omezily
~r:
\i~\ ztflj,ty trenim. Protoze i tak nebyla jistota, zda soucini, tel trem 0,30, uvazovany ve vypoCtech, nebude ve skutecnosti vets!, rozhodIi projektanti zvetsit pocet kabelu oproti vYpoctlim z 30 na 34 ks v horn! desc'J nad stredni podporou a z 28 na 32 ks v dolni desee v obou polich. Ph betonazi bylo treba ulozit do nosne konstrukce 630 m 3 betonove smesi tohoto slozem:
cement PO 450 z Prachovic pisek 0/8 mm . . . . . . granulovana drt 15/25 mm . plastifikator S . . . . . . voda (pomer v : C = 0,38) .
380 kg/m3 39 % 61 % 1,91/m 3 145 1/m 3
. Na~rh vyzadoval krychelnou pevnost betonu 400 kpjcm 2 • Pri pravidelnych zkouskach na kr,vchlich bylo dosazeno prumerne pevnosti 560 kpjcm2. Betonova smes se vyrabela v betonarce na hlavmm stavebmm dvore a dovazela se k mostu au~y na vzdalenost, 1,5 km. N a misto ulozem se dopra vovala smes japany: HutniIo se ponornymi vibratory. Postupne byla vybetonovana spodni deska , potom steny a koneene - po vybedneni dutin truhliku - i horm deska, v mz byly za pficnymi prahy pro kotveni kratkjch kabelu nad stfednl podporou vynechany otvory mezi stenami na delku 2,5 m pro pfistup ke kotvam. Zaroven s nosnym prurezem se vybetonovaly i fimsy, aby nebylo nutno stavet nakladne zavesene lesem pro jejich betonaz po demontazi skruze, Rimsy byly rozdeleny sparami, aby nepusobily spolu s nosnym prurezem. Vzhledem k tomu, ze cast betonaze probihala za nepfizniveho a chladneho poeasi, kamenivo i voda pro betonovou smes se predehfivaly a beton byl po zpracovam chranen slamenymi rohozemi. Dutiny mostniho nosmku byly vyhHvany horkjm vzduchem az do zatvrdnuti betonu, Betonaz nosne konstrukce skoncila zacatkem prosince 1964 a v lednu 1965 byly zaha,jeny pfipravy k napinani kabelu. Nejdfive se zkusebne napinal jeden dlouhy kabel, probihajici ve stredni stene po cele deIce mostu, a mefilo se jeho protazem jednak u obou napinacich lisu na koncich kabelu, jednak v prurezech 12,5 m od stredni podpory. Celkove protazeni kabelu dosahlo 87,5 % teoreticke hodnoty, to znamena prumernou ztratu prevazne tremm 12,5 %. Protazeni useku dlouMho 25 m nad strednl podporou cinilo 74,5 % teoreticke hodnoty ph prvnim, resp. 78,5 % ph druMm napinani, tedy prumernou ztratu v tomto useku asi 25,5 %. Porovnamm s teoreticky vypoctenjmi ztratami trenim podle vzorce LI O'a = O'a (1 - e- f ") pro f = 0,30 jsme zjistili, ze prumerna ztrata napeti v ceIem kabelu byla 0 13 % vetSi nez vYpoctova, ve strednim useku byla vetSi dokonce 0 18 %. ZvetSem poetu kabelu oproti puvodnlmu navrhu bylo tedy spravne a umoznilo dosahnout pozadovane predpinaci sHy v jednotlivych prurezech konstrukce. Vlastni napinam kabelu pomoci Horelova stotunoveho lisu bylo zahajeno koncem ledna, Nejdfive se napinaly kratke kabely v horm desce nad stredm podporou, kotvene v pficnych prazich. Napinaly se jednostranne - licM kabely z jedne, sude z druM strany. Potom se z eel nosmku napinaly kratke kabely dolni desky. Po napnuti vsech kratkych kabelu v deskach se vyarmovalya zabetonovaly docasne vynechane otvory v horni desce, Mmz se uplne uzavrela truhlikova nosna konstrukce a mohlo se zacit s napinamm kabelu ve ste-
Obr. 9. Pohled no most z leveho brehu
nacho DlouM kabely se napinaly oboustranne; nejdfive z jedne strany tak dlouho, az byl na druhem konci zazna.menan pohyb, potom analogicky z druhe stranv. Teprve po zjisteni, ze je cely kabel uvolnen, byl p;_ pousten a po odlehceni se napnul definitivne a zakotvil. Po napnuti vsech kabeJu se zacalo s demontazi skruze. Kabelove dutiny byly zainjektovany pozdeji, az po skonceni obdobi ml'azu. Obr. 10. Pohled od levobrezni opery
INZENYRSKE STAVBY 3 -1967
111
Obr.11. Hotovy most -
pohled proti vode
• Mereni no konstrukci
Jiz pred zaMjen im stavby bylo rozhod nuto sledov at dIouho doba pretvo reni nosne konstru kce. Tento ukol prevza10 Vyzku mne a vYv0jove pracov iste pro predpjaty beton n. p. Stavby silnic a zeIeznic ve spolup raci se Staveb nim ustave m CYUT. Do konstru kce byly zabudo vany specia,lni strunov e tenzom etry ve stredni stene v nejvice namah anych prUiezech nad stredni podpor ou a v polio DoHm s byly osazen y hfebov e znacky pro presno u nivelaci. Pro mereni zdviha nych kabelu ve
CD P
"Q318 tlm 2
~
8
p = 0,344 Um 2 :
p'=Q215
tl m2
~ p NAVRI-IOVE = 0,6 tlm 2
Obr.12. Polohy a velikosti zatfzenf pri zkouke
118
INZENYRSKE STAVBY 3 -1967
stenach byia pH betona zi vynecM na okenka ve vzdaIenosti 12,5 m od stredu mostu, takze bylo mozno mefit jednak protaze ni na useku delky 25 m, jednak pf;imo mistni protaze ni tenzom etry. Prvni mereni se uskutec nilo ph napma ni kabelu. Mereni na prvnim dlouM m kabelu bylo pouzito pro overen i vJpoct em stanov enych ztrat trenim a podle jeho vysIed ku bylo stanov eno napeti, pri kterem je treba kabely kotvit. U vsech kabelu se pak merno jejich protaze ni pfi predpm ani u kotev, u dlouhy ch zdvihanych kabelu i u stredni podpor y. Mereni overilo, ze bylo pH napina ni dosazeno predpin aci sHy podle pozadavk u vyPoctu. Dalsi mereni probihalo pH zatezka ci zkousce v polovine cervenee 1965. Konstr ukce se zatezov ala po kompletnim dokonceni vozovk y naklad nimi auty ve ctyfeeh poloM eh podle obr. 14, v nem je uveden o i odpovidajici rovnom erne zatiZeni, ktere bylo podsta tne menM nez navrho ve. Merna se pomern a pretvo reni betonu nad stredni podpor ou (prurez 0 - 0) a v poIi (prurez 6 - 6) ve vzda,lenosti 0,4 od krajni podpor y, a to jednak zabudo vanym i tenzom etry, jednak pfllozn ymi tenzometry, jejichZ poloha je zrejma z obr. 13. Oba system y tenzom etru mely samost atne snimace pro kompenzaei zmen teploty . Hodno ty pomern yeh pretvor eni se odcitaly automa tiekou meriei aparatu rou, navrZenou a zhotov enou ve Staveb nim ustavu CYUT. Vzhledem k nizkemu stupni zatizen i konstru kce a z toho vyplyv ajicim nizkym hodnot am mereny ch deformaci byly vysledk y mereni zhodno ceny pouze pro ucinky namaM ni samotn ym ohybem . Pro zhodnoeeni ucinkU kroueeni nejsou merene hodnot y dostate cne spolehlive. Z hodnot mereny ch v mlsteeh soumerne polozenyeh podle osy mostu byly vypoct eny prumer ne hodnot y, 0 niehZ bylo predpo kladan o, ze odpovi daji pfiblizne hodnot am od ucinku rovinne ho ohybu bez
}u'oueeru. Namerene hodnoty pretvoreru byly porovna.ny s hodnotami teoretiekjmi, vypoctenjmi pro dane zatizeru s pouzitim prurezovyeh hodnot a. pffcinkovyeh car ze statiekeho vfpoctu a za predpokladu m6dulu pruZnosti Eb = 360 Mpfem2 podle normy pro heton zn. 400. Vysledky porovnaru (obr.14) ukazaly, ze skutecna tuhost konstrukce je az dvojnasobne vetS! nez teoretieka. Lze to vysvetlit nizkjm stupnem namaharu po zarezkaci zkousee, vyssi hodnotou modulu pruznosti, podstatne vetsi pevnosti betonu (v den zkousky byla na krychlleh zjisrena pevnost min. 614 kpfem 2 ) a dale Mz spolupusoberum dlazby, izolace, fims s teoretieky uvazovanym nosnym prurezem, jak to potvrdila zmenena poloha neutraIne osy vykonstruovane z namerenych deformaei. Velky vliv na zmenseni pretvoreru nad stredni podporou mel i mohutny pncnik a svisIe tlaky u vruboveho kloubu. PrUhyby konstrukce, merene pri zatezkaei zkousee pHi pruhybomery v kazdem poli, dosahly po zatizeru jednoho pole reehto prumernyeh hodnot: pravem poli oelkovY 7,96 mm trvaly 0,70 rom pruzny 7,26 mm
v levem poli oelk0vY 7,91 rom trvaly 0,53 rom pruzny 7,38 mm
V
Teoretieky priihyb pro dane zatiZeru je 8,8 mm, tedy vetSi nez priihyby namerene. Z hlediska normovych pozadavku mostni konstrukce po zatezkaci zkousee pine vyhovela, nebof. trvala pretvoreru i priihyby byly zanedbateIne male a pruzna pretvoreru, resp. pruhyby byly podstatne menM nez teoretieke. • Technicko-ekonomicke xhodnocenf
Pro porovnaru s jinymi mostnfmi objekty obdobne kon. eepee uvadime zakladni technieko·ekonomieke ukazateIe pro popisovany most a zaroven rozpoctove ukazatele pro uvodni projekty z roku 1965:
N dlclad na horn' atavbu
ns. spodni sts.vbu ns. oely objekt
ePQt.KJRNE TENZOMEm IV kzEC~ 0-0 A 6-6) A-A A 8-8)
Obr.13. Umisteni tenzometru
=PRl.OZNE TENZQ1ETRY (V kzEC~
sloziMho objektu. VZdy vsak jsou s tim spojeny mimoradne naroky na vseehny zucastnene slozky. Nelze take vyuzit vyhod typizaee a prefabrikace a po individualnfm reseru je nutno pocitat s mensi produktivitou prace a vyssimi llliklady, ktere u nas Mzny zpiisob rozpoctovani nemuze pine postihnout. LITERATURA [IJ Bahnt, Z. P.: PfillinkoV6 cary pudorYSIl~ zakfivellyoh mostu. Stavebnioky casopis SAY XII, 1964, c. 1, 18-39 [2J Ba~aIlt, Z. P.: NOIlllIliform tOrsiOIl of thill-wall bars of variable seotiOIl. Memoires A. I. P. C., 1966 [2a] Ba~aIlt, Z. P.: TeIlkoB~Ime pruty promeImeho tuheho pl'1irezu. rn~enyrske stavby(v tisku) [2bJ Ba~ant, Z. P.: Prostorove plisobeni mostnioh nosniku. Ueebni texty pro V. roo., katedra bet. konstr., sta.v. fak. CVUT,1965 [3] Johannson J.: Raumlioh gekriimrnte Rs.hmenbriioke ill Caracas. Beton u. Stahlbetonbau 1960, H. I, 1-6 PRUReZ NAD PODPOROu
-------*1-------\\ 0
Popisovany most Ukazatel pro v oblouku UP mostu svetlosti 40 m 2280 Kes/m a 1959 Kes/m a 1480 Kes/m a 1300 Kes/ms 3760 Kes/m'
\ - ---"'f'----\ \
\
\
Spotreba oceli na nosnou konstrulcci
betonafska vyztuz patentovana oce1 celkem Beton nosne konstrukce
64
kg/m a
36,5 kg/m2 100,5 kg/m a 0,58 mS/m s
50 kg/m s 36 kg/m 2 86 kg/m a 0,70 mS/m s
\
\
\ \ \
\
---...---------\
Vyssf naklady na nosnou konstrukei byly zpiisobeny vetSi praenosti, drazSim bednenfm, vetsf spotrebou mekke vyztuze pro zaehyeeru napeti v kroueeni a predevsfm naklady na vybudovaru vysoke a komplikovane skruze. Cenu spodnf stavby podstatne ovIivnily obtizne podroinky zakladaru na balvaniMm podlozi v rezko pfistupnem udoll a v tesne bHzkosti stareho velkoprofiloveho vodovodu a kamenny obklad viditelnyeh ploch obou oper i kfidel.
<:)
PRll~EZ V POLl
--------y------ ---<:) / /
/
)" ---- PRiLOZNY TENZo::..T~"
\!.;
,/
• Zciver
€I
1/
----- .e-+...._-----------
'''KO
MER/7i
£%0
1 D
1
I
II
0.020 0.040
Obr. 14. Pomernci pi'etvoi'eni
"-" _
~
I
_ l~_-'l
,/ 1/
Uspesne dokonceru stavby tato neobvykle mostni konstrukce, obtizne po stranee projekcni i z hlediska provadeni, dokazuje, ze lze vyhovet zvysenym narokfun modern£ho projektovaru silnie i tehdy, vyZaduje-Ii plynule vederu trasy navrh sikmeho nebo jinak
\
I
Q060
II
0.080
I.