VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Místní poplatky a jejich analýza v obci Šumná bakalářská práce
Autor: Lenka Korchová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá místními poplatky a jejich analýzou v obci Šumná. Teoretická část práce popisuje veřejnou správu, státní správu a samosprávu, činnost obce v přenesené působnosti a samostatné působnosti, orgány obce, místní poplatky jejich dělení a vznik. Praktická část se zabývá rozborem poplatků v obci Šumná z pohledu příjmů a výdajů obce v letech 2007 až 2011. K dosažení cíle práce byla zvolena metoda analýzy, porovnání pomocí tabulek, přehledů a grafů. Cílem bylo zhodnotit efektivnost výběru těchto poplatků a jejich podíl na celkových příjmech obecního úřadu. Na základě zjištěných skutečností navrhnout možnosti zlepšení.
Klíčová slova veřejná správa, státní správa, samospráva, obec, místní poplatky, obecně závazné vyhlášky, vymáhání poplatků
Annotacion This bachelor thesis deals with local charges and their analysis in the village of Šumná. Its theoretical part describes civil and public services, local government, activities of the village in delegated and separate powers, and the origin and division of local charges. The practical part deals with an analysis of charges in the village of Šumná from the point of view of income and expenses of that village from 2007 to 2011. A method of analysis, a comparison of charts, overviews and graphs were taken as a means of reaching the goal of this work. The main aim of this work is to judge the effectiveness of levying those charges as well as to find out what their share of the overall income of its local authority is. Possibilities of improvement are suggested on the basis on the findings.
Key words civil and public services, self-government, municipality, local charges, obligatory public notices, levying charges
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování
Dovoluji si poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za vedení při zpracovávání bakalářské práce, za její odborné a cenné rady, čas který mi věnovala a trpělivost, kterou se mnou měla. Dále bych také chtěla poděkovat Obecnímu úřadu Šumná hlavně paní Miroslavě Dvořákové a panu Petru Cejpkovi, kteří mi umožnili zpracování této práce a za jejich vstřícnost při shromaždování podkladů, na základě kterých jsem mohla tuto práci zpracovat. Současně děkuji mé rodině a přátelům, kteří mě vždy podporovali při celém studiu i po dobu psaní této práce.
Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ ....................................................................... 9
1.1 Veřejná správa, státní správa a samospráva .............................................................. 9 1.2 Obec a její charakteristika......................................................................................... 9 1.2.1
Působnost obce ............................................................................................... 10
1.3 Obec a její orgány ................................................................................................... 11 1.4 Místní poplatky ....................................................................................................... 13
2
1.4.1
Poplatek ze psů ............................................................................................... 14
1.4.2
Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ......................................... 15
1.4.3
Poplatek za užívání veřejného prostranství .................................................... 16
1.4.4
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj ............................................. 17
1.4.5
Poplatek ze vstupného .................................................................................... 17
1.4.6
Poplatek z ubytovací kapacity ........................................................................ 17
1.4.7
Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst......................................................................................................... 17
1.4.8
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů .............................................. 18
1.4.9
Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možnosti jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace .................................................................. 19
OBEC ŠUMNÁ ..................................................................................................... 20
2.1 Historie.................................................................................................................... 20 2.2 Kostel Svatého Ducha v Šumné.............................................................................. 22 2.3 Poslání, vize a cíle v obci Šumná ........................................................................... 23 2.4 Organizační dokumenty a formalizace v organizaci............................................... 23 3
MÍSTNÍ POPLATKY V OBCI ŠUMNÁ ............................................................ 25
3.1 Poplatek ze psů ....................................................................................................... 25 3.2 Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ................................................. 27 3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství ............................................................ 29 3.4 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj ..................................................... 31 3.5 Poplatek ze vstupného ............................................................................................ 31 3.6 Poplatek z ubytovací kapacity ................................................................................ 32
3.7 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst ......................................................................................................................... 33 3.8 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů ......................................................................... 33 3.8.1
Celkové příjmy za odpad ................................................................................ 38
3.8.2
Celkové náklady na odpad .............................................................................. 39
3.8.3
Náklady a příjmy za odpad ............................................................................. 40
3.8.4
Výpočet poplatku za výši komunálního odpadu ............................................. 42
3.8.5
Množství vyprodukovaného odpadu ............................................................... 43
3.8.6
Vymáhání poplatků za odpad ......................................................................... 46
3.8.7
Platební výměr ................................................................................................ 47
3.8.8
Exekuční příkaz .............................................................................................. 47
3.8.9
Rozdíl vymáhání exekutorem a obecním úřadem ........................................... 48
3.8.10 Hromadný předpisný seznam.......................................................................... 48 4
PŘÍJMY V OBCI ŠUMNÁ .................................................................................. 49
4.1 Místní poplatky v obci Šumná a jejich podíl v % ................................................... 49 4.2 Celkové příjmy obce Šumná za rok 2011 v %........................................................ 50 5
SWOT ANALÝZA ................................................................................................ 51
6
SHRNUTÍ .............................................................................................................. 54
7
ZÁVĚR .................................................................................................................. 58
LITERATURA ................................................................................................................. 60 SEZNAM TABULEK: ...................................................................................................... 62 SEZNAM GRAFŮ: ........................................................................................................... 62 SEZNAM OBRÁZKŮ: ...................................................................................................... 63 ZKRATKY: ...................................................................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH: .......................................................................................................... 64
Úvod Téma bakalářské práce místní poplatky a jejich analýza jsem si zvolila, protože pracuji na obecním úřadě a tuto problematiku mám na starosti ještě spolu s dalšími činnostmi jako je např. matrika. Pracuji na obecním úřadě od roku 2003 a k mé práci dále patří místní poplatky, jejich evidence, vybírání i vymáhání. Cílem bakalářské práce je analyzovat místní poplatky jako příjem obce v letech 2007 až 2011, zhodnotit efektivnost výběru těchto poplatků a jejich podíl na celkových příjmech obecního úřadu. Na základě zjištěných skutečností potom navrhnout možnosti zlepšení. Musím říci, že je to práce někdy velice zajímavá a člověk se od spoluobčanů dozvídá různé názory. Například mi některý občan tvrdí, že žádný odpad neprodukuje a poplatek tedy platit nebude. Nebo jiní občané nechodí v obci na setkání dříve narozených občanů a tím dle jejich mínění nevyužijí občerstvení poskytnuté zdarma a chtějí kompenzovat tento obecní výdaj s poplatkem za odpad. Jiný názor byl takový, že by se měl poplatek za psa posuzovat podle toho jak je pes velký, a když je malý, tak by měl být bez poplatku. Od roku 2013 se změnila maximální sazba poplatku za komunální odpad, kterou může stanovit obec z částky 500 Kč na maximální částku 1.000 Kč. Myslím si, že na toto zvýšení budou reakce určitě zajímavé, nyní je tento poplatek v obci Šumná 450 Kč. Bude tedy záležet na zastupitelstvu, na jakou částku tento poplatek zvýší. V teoretické části jsem využila odbornou literaturu, zákony, metodické pokyny a také jsem využila osobní poznatky z porad, které nám organizuje Krajský úřad Brno. V první fázi jsem se zabývala základními pojmy, jako je veřejná správa, státní správa a samospráva, obcí a její působností, dále orgány obcí a poté jednotlivými místními poplatky. V praktické části se budu zmiňovat nejdříve o obci Šumná, její historii a také o velké události obce, a to o nově postaveném kostele Svatého Ducha v Šumné. Následně uvádím organizační strukturu obecního úřadu. Další řešenou problematikou jsou místní poplatky v obci Šumná. Zde objasním postup při vymáhání poplatků za odpad obcí a exekutorem. Provedu rozbor vývoje poplatků za 5 let zpátky a na základě vlastních zkušeností navrhnu, co by se dalo zlepšit a co není potřeba měnit a zlepšovat. Budu se věnovat SWOT analýze, ve které se řeší silné a slabé stránky, dále příležitosti a ohrožení obce, které mohou ovlivnit její budoucí chod.
8
1 Základní vymezení pojmů 1.1 Veřejná správa, státní správa a samospráva Veřejná správa je velice těžko definovatelná a není ani v žádném právním předpisu definována. Je to dáno tím, že veřejná správa je složitou záležitostí díky jejím specifickým vztahům a také odlišností ve správních činnostech. Je to dáno tím, že se nedá definovat tak složitý jev, aby se do něj dalo zahrnout vše, aby definice byla komplexní v celém rozsahu. Veřejnou správu používají občané a je správou veřejných záležitostí. Bývá realizována prostřednictví veřejnoprávních subjektů. (Horzinková 2008, Hendrych 2006, Provazníková 2009, Nečadová 2009) Veřejnou správu členíme na státní správu a samosprávu. Státní správu vykonává stát prostřednictvím svých státních orgánů a může být vykonávaná buď přímo, nebo nepřímo. “Samospráva je právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti. Své úkoly plní samospráva vlastními silami a prostředky.“ (Horzinková 2008, str.13)
1.2 Obec a její charakteristika Pravidla pro vznik a zánik obce jsou dané zákonem. Obec je právnickou osobou a nabývá práva a povinnosti. Dále je obec neziskovou organizací a má: - vymezené určité katastrální území, - a dále je společenstvím občanů, kteří mají v obci trvalý pobyt. Občané se už dříve koncentrovali do určitých oblastí, aby spolu mohli lépe soužít následkem čehož vznikaly obce. Obec má svůj majetek, o který se stará a může s ním hospodařit. (zákon o obcích, Horzinková 2008, Peková 2004) Na řízení obce se mohou podílet občané buď přímo, nebo nepřímo. Řízení nepřímo je prostřednictvím zastupitelů, kteří jsou volení občany dané obce v komunálních volbách. Volič musí mít v obci trvalý pobyt, aby měl právo volit. Komunální volby jsou vyhlašovány prezidentem a volební období zastupitelů i starosty jsou čtyři roky. Možnost kandidovat do komunálních voleb má občan starší 18 let. Přímo se může občan podílet svojí prací při různých činnostech obce nebo tím, že se bude účastnit zasedání zastupitelstva. Na zasedání zastupitelstva se projednávají otázky podstatné pro plynulý chod obce, včetně návrhu rozpočtu obce, různé prodeje a koupě majetku či pozemků. Zde se může občan vyjadřovat se svými názory v souladu s jednacím řádem k projednané věci a tím ovlivnit například hlasování zastupitelů při rozhodování nějaké věci. Občan také může nahlížet do rozpočtu, usnesení, zápisů z jednání zastupitelstva
9
a pořizovat si výpisky. (Peková 2004, SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010) Zákon o obci č. 128/2000 uvádí následující členění obcí: -
obce městys města statutární města hlavní město Praha
Podle přenesené působnosti pak rozeznáváme tyto kategorie obcí dle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů -
obce obce s matričním úřadem obce se stavebním úřadem obce s pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, které podle zákona ve svém správním obvodu zabezpečují výkon státní správy nad rámec přenesené působnosti náležejících ostatním obcím.
1.2.1 Působnost obce Obec vykonává současně samostatnou působnost (samospráva) i přenesenou působnost (státní správa) Samostatná působnost Obec má zákonem č. 128/2000 o obcích §35, §84, §85, dané pravomoci. V samostatné působnosti může například hospodařit s majetkem, rozpočtem, vydávat obecně závazné vyhlášky, může být zřizovatelem příspěvkových organizací, policií a stejně tak je může i rušit, stanovuje odměny zastupitelů a má spoustu dalších pravomocí. Dále v samostatné působnosti obec řeší problémy obce a občanů, které nenáleží krajským úřadům a nepatří do přenesené působnosti. Obce si svoje záležitosti vyřizují samy a samostatně o nich rozhodují. Přenesená působnost „Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích. V rámci přenesené působnosti obce zajišťují úkoly z oblasti částečně decentralizované veřejné správy jako čistý veřejný statek, ale zároveň zabezpečují i další veřejné statky nejen pro občany své obce, ale i v obcích sousedních, tzn. jde o veřejné statky nelokálního významu.“ (Peková, 2004, str. 83) 10
V přenesené působnosti se musí obec řídit zákony, právními předpisy, usneseními vlády a dále pokyny a metodickými návody ústředních státních orgánů. Odbornou a metodickou pomoc poskytuje krajský úřad. Obec získává finanční prostředky na činnost v přenesené působnosti, a jestliže tyto prostředky jsou nedostačující, tak musí zbytek částky doplácet ze svých zdrojů. V přenesené působnosti obec (záleží o jakou obec se jedná, například pověřený obecní úřad nebo úřad s rozšířenou působností) vykonává některé funkce jako například: -
ochrana životního prostředí, vydává rozhodnutí za znečištění ovzduší projednání přestupků (může tuto agendu přesunout smlouvou na jinou obec) zabezpečení voleb evidence obyvatel, např. úřední zrušení trvalého pobytu vydávání občanských průkazů cestovní pasy dávky sociální podpory a sociální péče Czech POINT vydávat stavební povolení a další.
(zákon o obcích, Peková 2004)
1.3 Obec a její orgány Správní orgány zajišťují fungování obce, patří sem zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obecního úřadu a zvláštní orány obce. Zastupitelstvo Členové zastupitelstva jsou voleni ve volbách do komunálních voleb a volí je občané obce, kteří mají trvalý pobyt v obci. Volební období, jak už jsem se zmínila, je čtyřleté. Počet členů v zastupitelstvu je závislý na počtu obyvatel v obci. Přesné rozmezí kolik musí být členů zastupitelstva, je dáno zákonem a pohybuje se od 5 do 55 členů. V obci Šumná je devět členů zastupitelstva. Zastupitelé se scházejí minimálně jednou za 3 měsíce, jejich zasedání je veřejné ze zákona. Pozvánka na zasedání s programem musí být v obci zveřejněna nejméně 7 dní před konáním zasedání. Z tohoto zasedání se vyhotovuje zápis. Zastupitelé za svou činnost dostávají odměnu a její výši si sami schvalují. Zastupitelé navrhují obecní rozpočet, schvalují ho a následně schvalují závěrečný účet, dále zřizují a ruší příspěvkové organizační složky obce, rozhodují o prodeji a nákupu majetku, poskytují dary, uzavírají smlouvy. Povinnost zastupitelstva dle zákona je určit finanční a kontrolní výbor. (zákon o obcích, Peková 2008)
11
Rada obce Členové jsou starosta, místostarosta a další členové, kteří jsou voleni zastupitelstvem. Starají se o to, aby byla usnesení ze zastupitelstva plněna, a dále připravují podklady pro jednání zastupitelstva, projednávají hospodaření obce a mají i další úkoly. V obci Šumná není rada obce, proto jsem se rozhodla tuto problematiku dále nerozebírat. Starosta Starosta je volen členy zastupitelstva a má stejné volební období jako zastupitelé. Starosta stojí v čele obce, řídí chod obecního úřadu a zodpovídá se zastupitelům. Plní také úlohu zaměstnavatele, má na starost kontrolu zaměstnanců obecního úřadu a stanovuje jim plat. Svolává zastupitelstvo, celé ho vede a řídí. Starosta zodpovídá i za audit v obci, který musí být proveden každý rok krajským, nebo firemním auditorem. Místostarosta Místostarosta je také volen zastupitelstvem stejně jako starosta. Jeho hlavní činností je zastupování starosty v době jeho nepřítomnosti. Jestliže je to určeno v organizačním řádu obce, může provádět vidimaci a legalizaci stejně tak jako starosta. Výbory Zastupitelstvo obce zřizuje výbory jako své kontrolní orgány obce podle potřeb. Vždy musí zřídit kontrolní a finanční výbor. Počet členů musí být lichý, tím pádem nejmenší počet členů musí být tři. V obci Šumná pracuje finanční výbor, který má tři členy a kontrolní výbor, který má také tři členy. Předseda výboru musí být člen zastupitelstva. Výbory se scházejí podle potřeby a požadavků zastupitelstva. Z provedené kontroly se provádí zápis usnesení a toto usnesení podepisují členové výboru a také pracovník obecního úřadu, kterého se zápis z kontroly týkal. Výbor po této kontrole předkládá stanovisko a návrhy zastupitelům. (Horzinková 2008) „Finanční výbor -
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce provádí kontrolu pokladny plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce
Kontrolní výbor -
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti 12
-
plní další kontrolní úkoly, jimiž (Organizační řád obce Šumná 2008)
jej
pověřilo
zastupitelstvo
obce“
Obecní úřad Na obecní úřad jsou kladeny stále větší nároky, úřad je stále více zatěžován narůstající administrativou a různými dalšími souvisejícími činnostmi. Prioritní náplní práce úřadu je starat se o občany, zajistit jim vše potřebné, dobré poskytování služeb, o všem je včas a plně informovat. Obecní úřad Šumná „dále zajišťuje: -
-
zabezpečuje písemnou agendu všech orgánů obce a je podatelnou a výdejnou písemností obce pro obecní a stavební úřad zabezpečuje odborné podklady a jiné písemnosti pro jednání zastupitelstva obce, zabezpečuje výkon všech rozhodnutí starosty, vydaných ve správním řízení, vykonává všeobecně závazné nařízení obce, usnesení zastupitelstva obce rozhodnutí starosty, vede evidenci majetku města, přehled o hospodaření s ním a vyvíjí podnikatelské aktivity na jeho zvelebování zabezpečuje přehled o finančních zdrojích obce a manipulace s nimi vypracovává písemná vyhotovení všech rozhodnutí obce vydaných ve správním a daňovém konání,“ (Organizační řád obce Šumná 2008)
Úředník Úředník se při své činnosti řídí organizačním řádem obce, kde jsou stanovena pravidla a dále je pro úředníka důležitá náplň práce, ve které má přesně vymezeno co má na starosti. Vykonává agendu jak v samostatné působnosti tak i přenesené působnosti. Dále musí neustále sledovat zákony, směrnice a další pokyny a podle nich by měl postupovat.
1.4 Místní poplatky Obec si stanoví místní poplatek, jeho druh a také jeho výši, kterou bude chtít vybírat. Při stanovení tohoto poplatku musí obec dodržovat různá omezení dle zákona. Tento poplatek se stanoví obecně závaznou vyhláškou, kterou musí schválit zastupitelstvo obce a poté musí být vyvěšena 15 dnů na úřední a elektronické desce obce. Místní poplatky jsou příjmem obce a nikam je dále obec neodvádí a nezdaňují se. Správní a soudní poplatky, které jsou dané zákonem jsou přesně určeny pro celou republiku. Poněvadž každá obec je jiná a má různé možnosti co se týká například místních podmínek, např. polohou či financemi, může si tyto místní poplatky stanovit sama a tím i ovlivnit některé věci v obci, například si může díky této obecně závazné vyhlášce zřídit pořádek. (Bakeš a kolektiv, 2006) 13
„Po roce 1989 byl zákon o místních poplatcích prvním ze zákonů, který opravoval nově daňové a poplatkové vztahy a zahájil tak reformu naší daňové soustavy. Z původních devíti poplatků, které byly v zákoně obsaženy, byly do současné doby již tři poplatky zrušeny, ale zavedeny byly zase jiné, nové místní poplatky.“ (Bakeš 2006, str. 353) Do místních poplatků řadíme dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích §1 tyto poplatky: 1. poplatek ze psů 2. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 3. poplatek za užívání veřejného prostranství 4. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 5. poplatek ze vstupného 6. poplatek z ubytovací kapacity 7. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst 8. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, 9. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možnosti jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace
1.4.1 Poplatek ze psů Poplatek se vztahuje na psa, který je starší více než 3 měsíce. Zpoplatňuje se jen podle trvalého pobytu držitele psa, nelze mít psa přihlášeného tam, kde občan má rekreační objekt či chalupu, i když se zde bude půl roku zdržovat. Podstatné je to, kde má držitel psa trvalý pobyt. Poplatek vzniká za účelem získání finančních prostředků na čištění veřejných prostranství v obci a také k tomu, aby v obci nebylo příliš mnoho psů. Poplatek se eviduje na obecním úřadě přihlašovacím lístkem, který držitel psa vyplní při nahlášení poplatkové povinnosti. Přihlašovací lístek se vyplní pouze jednou, nevyplňuje se každý rok znovu. (zákon o místních poplatcích, Bakeš 2006) Osvobození od poplatku ze psů jsou možná podle zákona č . 565/1990 Sb., o místních poplatcích §2 odst. 2 pro: „držitele psa, který je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, 14
osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.“ Osvobození také platí pro občany, kteří pobírají důchod (není stanoveno jaký důchod). Tento občan platí sníženou sazbu a to maximálně 200 Kč zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích §2 odst. 3 a za každého dalšího psa můžeme horní hranici zvýšit až o 50 %. V obci Šumná je poplatek za jednoho psa 100 Kč a za každého dalšího 150 Kč, proto sleva na občana pobírajícího důchod v obci Šumná není uplatňována. Toto osvobození se využívá spíše ve městech, kde sazba poplatků je daleko vyšší. Maximální hranice poplatku ze psů je až 1500 Kč za kalendářní rok z jednoho psa. Jestliže občan bude držet psa jen část roku, tak se poplatek vypočítá poměrnou částí. (zákon o místních poplatcích, Bakeš 2006, prezentace Krajský úřad)
1.4.2 Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Další poplatek, který může obec vybírat, je poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Účelem zavedení je zajistit příjem do obecního rozpočtu. Poplatek vybírá osoba, která poskytuje ubytování a dále pak tento poplatek odvede obci. „Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.“ (zákon č. 565/1990Sb., §3 ost. 1) Poplatek neplatí osoby, které zde pobývají za účelem nějaké práce, například pracovní cesty a tento účel se prokazuje. Od poplatku jsou osvobozeni osoby mladší 18 let a starší 70 let a osoby, kterým náleží přídavky na děti (dítě do skončení povinné docházky, nejdéle však do 26 let) a dále vojáci v základní službě. Obecně závaznou vyhláškou se může okruh poplatníků nepodléhajících poplatku rozšířit. Ubytovatel má povinnost vést evidenční knihu, která je vedena v písemné formě. Do této knihy ubytovatel musí zapisovat údaje o tom, komu poskytnul ubytování, tj. jméno, příjemní, adresu trvalého pobytu popřípadě místo trvalého pobytu v zahraničí, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu a dále se zde zapisuje datum od kdy a do kdy byl občan ubytován a za jakým účelem. Ubytovatel zapisuje tyto údaje v evidenční knize dle časového hlediska a tato kniha musí být vedená tak, aby byla přehledná. Evidenční knihu kontroluje obecní úřad a tuto knihu musí ubytovatel archivovat 6 let od posledního zápisu. Jelikož se v této knize vyskytují osobní údaje, musí se také podle toho s touto knihou zacházet. (zákon o místních poplatcích, prezentace Krajský úřad) Sazba dle zákona č. 565/1990 Sb., §3 odst. 5 je „poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15 Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu.“
15
Obec si může díky obecně závazné vyhlášce upravit výši, kterou bude vybírat za tento poplatek. Musí se ale řídit zákonem a nesmí tedy překročit maximální výši dle zákona 15 Kč a dále si poplatek může stanovit paušálním poplatkem například za pobyt týdenní či měsíční. (zákon o místních poplatcích)
1.4.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství Dalším nejčastěji vybíraným poplatkem je poplatek za užívání veřejného prostranství. Obec si stanoví v obecně závazné vyhlášce přesná místa, která budou určena jako veřejné prostranství a zpracuje si mapu, která je pak součástí obecně závazné vyhlášky s označením parcel, které jsou určeny za veřejné prostranství. Mapa je součástí obecně závazné vyhlášky a musí být také vyvěšena na úřední desce. Je nutné, aby zde byl uveden datum vyvěšení a sejmutí. (Bakeš 2006) „Zákon uvádí nejtypičtější způsoby užívání veřejného prostranství. Je to např. provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparku a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí“. (Bakeš 2006 str. 357) Horní hranice tohoto poplatku je dle zákona 10 Kč za každý i započatý m² užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den. Poplatníkem je osoba, která využívá veřejné prostranství za vlastním účelem ať už podnikatelským či osobním. Osvobozeny od poplatku z parkovacího místa jsou osoby zdravotně postižené. (zákon o místních poplatcích) Jestliže je užívání veřejného prostranství bráno jako dlouhodobá činnost a je zde vymezena doba od - do, nebo je to opakovaná činnost, tak obecní úřad musí vést evidenci přihlašovacích lístků. Dále může nastat případ, kdy obec je poplatníkem tohoto poplatku a platí tedy sama sobě. Setkáváme se s tímto případem, když obec provádí investiční akci velkého rozsahu, např. kopání kanalizace a v obecně závazné vyhlášce obec není od tohoto poplatku osvobozena (není osvobozená od toho, aby obec sama sobě platila poplatek). Tento případ řešil soud na základě stížnosti a bohužel to dopadlo tak, že obec musela sama sobě zaplatit poplatek. Obec Šumná má toto osvobození ve své vyhlášce. (prezentace Krajský úřad)
16
1.4.4 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Poplatek je od 1. 1. 2012 zrušen. Z tohoto důvodu musejí obecní úřady zrušit i obecně závazné vyhlášky. Pokud je obecně závazná vyhláška na více poplatků, tak je nutno zrušit jen její část, týkající se provozování výherních hracích přístrojů. (prezentace Krajský úřad) Obec Šumná tento poplatek zatím nevybírala. ale zastupitelstvem byla tato žádost zamítnuta.
Byla
zde
podána
žádost,
1.4.5 Poplatek ze vstupného Poplatek platí pořadatel, který pořádá akce. Může to být fyzická i právnická osoba. Poplatek se platí za vstupné z akce kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní. Od poplatku jsou osvobozeny akce, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Ze zákona je tato částka stanovená na maximálně 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného, tento poplatek se také může stanovit paušální částkou. (zákon o místních poplatcích)
1.4.6 Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek je vybírán za přechodné ubytování, které je zpoplatněno. Poplatek může u některých obcí sloužit k regulaci ubytování a bývá následně použit na údržbu návštěvních míst, které používají většinou rekreanti. Poplatek zaplatí osoba, která je ubytována v ubytovacím zařízení ubytovatele a ten potom poplatek odvede podle sazby v obecně závažné vyhlášce příslušné obci. Od tohoto poplatku jsou osvobozeni dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích studenti a žáci, kteří jsou ubytováni v zařízeních k tomu určených (vysokoškolské koleje, internáty), dále zdravotnická zařízení (nemocnice) či lázeňská zařízení, která nesmí být užívána jako hotelová zařízení a dále ubytování v zařízení, které slouží sociálním charitativním účelů. Ubytovatel, který toto ubytování poskytuje, musí vést ubytovací knihu stejně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, pouze se zde neuvádí údaj o účelu pobytu. Sazba maximální možné výše dle zákona je 6 Kč za každé využité lůžko a den, sazba může být také stanovena paušální částkou. Tato sazba nebyla vždy dle zákona 6 Kč, postupně se zvedala. Nejdříve byla sazba stanovena na 2 Kč, následně na 4 Kč. (zákon o místních poplatcích)
1.4.7 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Účelem tohoto poplatku je omezení vjezdu motorových vozidel do částí měst, které jsou například historické části. Toto omezení musí být sladěno tak, aby se neomezoval vjezd na obecně užívanou komunikaci jako je dálnice nebo silnice, kterou musíme použít k projetí obce. Vybrané části míst, ke kterým se bude vztahovat tento poplatek, se musí 17
vyjmenovat v obecně závazné vyhlášce. Část místa, pro které se vztahuje poplatek k vjezdu s motorovým vozidlem, musí být označena značkou, aby každý občan věděl, že vjel do této části, která je zpoplatněna. Je zde okruh lidí, kteří tento poplatek neplatí, jsou to fyzické osoby, které v dané části mají trvalý pobyt, nebo vlastní nemovitost a dále osoby jim blízké (manželé, děti), držitelé průkazky ZTP a průvodci. Dle zákona je sazba poplatku až 20 Kč a může se také stanovit paušální částkou. (zákon o místních poplatcích, Bakeš 2006)
1.4.8 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů Nejdříve bych se zmínila o tom, co to je odpad. Odpad je movitá věc, které se občan chce nebo musí zbavit. Odpad třídíme do několika skupin odpadů. Více o odpadech se můžeme dočíst v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech. (Jirásková 2005) Mezi povinnosti obce je zajistit svoz odpadů pro občany. Jelikož obec hradí veškeré náklady svozové firmě za svoz odpadů obce, zavedl se nejdříve poplatek za talóny, které se prodávaly na obecním úřadě. Občan si tento talón s označením platnosti nalepil na svou popelnici a na základě této nálepky svozová firma vyvezla odpad. Později nastala změna v zákonu, poplatek za komunální odpad platí osoby podle trvalého pobytu a talony byly zrušeny. V letošním roce došlo k dalším změnám v zákoně. Poplatníkem není jen fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a osoba, která vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ale i cizinec. Cizince dělíme na občany EU a občany třetích zemí. V zákoně jsou poplatníci přesně definovaní takto: „Fyzická osoba: 1. která má v obci trvalý pobyt 2. které byl podle zákona upravujícího pobytu cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů 3. která podle zákona upravujícího ho pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodné po dobu delší 3 měsíců 4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců“ (zákon o místních poplatcích §10b odst.1) Předpis poplatníků si obec vytvoří dle seznamu trvale žijících osob a vyloučí osvobozené občany. Poplatník by měl mít na obecním úřadě vyplněn přihlašovací lístek, na kterém se může určit společný zástupce za domácnost, jenž bude platit na obecním 18
úřadě tento poplatek. Jestliže dojde ke změně poplatkové povinnosti, tzn. poplatník se přihlásí jinde k trvalému pobytu, tak se poplatek spočítá poměrnou části. Praktikuje se také novela zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů, kde se uvádí, že obecní úřad může nahlížet do registrů vedených MV a Policií ČR. Osvobození od poplatku musí být v obecně závazné vyhlášce stanoveno tak, aby zde nebyly jmenovány konkrétní osoby, tzv. nediskriminovaným způsobem. Formulace musí zde být obecná, např. obyvatelé bydlící v určité části. Jestliže stanovíme skupinu osvobození, nesmíme následně hned uvést podmínky pro prokazování nároku na toto osvobození. (prezentace Krajský úřad) Sazba poplatku se vypočítá dle dvou složek a) částka za osobu trvale žijící v obci maximální částka je 250 Kč b) částka, která je stanovená ze skutečných nákladů obce za sběr a svoz netříděného odpadu, za předcházející kalendářní rok. Maximální částka byla do roku 2012 250 Kč, od letošního roku je maximální částka 750 Kč
1.4.9 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možnosti jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Jak už je v názvu řečeno, tento poplatek je za zhodnocení stavebního pozemku, možnost jeho připojení na stavbu vodovodní nebo kanalizační přípojky. Poplatníkem je majitel pozemku, který se chce připojit a tento poplatek platí obci. Obec Šumná nemá tento poplatek zaveden, proto se jim více nebudu zabývat.
19
2 Obec Šumná
Obrázek 1: Obec Šumná (zdroj: www.obecsumna.blog.cz, vlastní úprava)
Obec Šumná se nachází v Jihomoravském kraji 17 km západně od Znojma. Rozléhá se mezi Moravskými Budějovicemi a Znojmem, kolem Šumné jsou krásné lesy, které jí možná daly jméno. Nedaleko obce Šumná jsou rekreační oblasti Vranovsko a Bítovsko. Obec Šumná má v současnosti 603 obyvatel. Na Obecním úřadě v Šumné jsem zaměstnána od roku 2003. Původně zde pracovala účetní a vypomáhal uvolněný místostarosta. Po volbách nový místostarosta nebyl uvolněn a práce čím dál více přibývalo a tím se vytvořilo nové pracovní místo. Pracuji zde jako administrativní pracovnice vykonávající funkci matrikářky a pokladní. Mám na starosti poplatky, jejich evidenci, vybírání a vymáhání, vydávání obecně závazných vyhlášek, povolování kácení dřevin, evidenci místního hřbitova, evidenci obyvatel, evidenci znečišťování ovzduší, Czech POINT, a dále evidenci podatelny. Nejdříve se chci zmínit o obci Šumná a následně bych se věnovala místním poplatkům.
2.1 Historie Obec Šumná byla pojmenovaná německým jménem Schönwald - Češi říkali Šumvald. Šumvald byl katastrálně přidělen v roce 1817 ke Štítarům a tím přišla o svoji samostatnost, kterou znovu získala v roce 1921. Nynější název Šumná se začal používat v roce 1947. Šumná znamená v překladu do polského jazyka „pěkná“.
20
V obci Šumná patří do pamětihodností zřícenina hradu Šimberk a dále zvonice, postavena v letech 1874 - 1875. „Dvůr Bažantnice a myslivna (nyní obytný dům č. 1 v Šumné) na pokraji obory byly jedinými obydlími uprostřed rozsáhlých lesů. Tehdejší držitel panství vranovského zemský advokát pražský Josef Hilgartner, rytíř z Lilienborna, dal r. 1798 vystavit malé rodinné domky na vykácené lesní trati, čímž byl dán základ naší obci Šumná. Podobně založil Josef Hilgartner von Lilienborn osadu i na druhé straně dvora Bažantnice, která dostala jméno po něm - Liliendorf (dnes Lesná).“ (www.obescumna.blog.cz)
Obrázek 2: Obec Šumná – vlakové nádraží (zdroj: www.obecsumna.blog.cz)
Na této fotografii můžeme vidět železniční stanici obce Šumná, která hrála velikou roli na rozvoji obce, v roce 1871 byla dostavěna Severo-západní dráha.
Obrázek 3: Základní škola Šumná (zdroj: www. obecsumna.blog.cz, www.obecsumna.cz)
Dne 28. 5. 1928 byla v obci slavnostně otevřena Měšťanská škola, která funguje dodnes. V roce 2011 proběhla rekonstrukce, jejíž součástí byla výměna oken a zateplení, čímž se snížily náklady na vytápění. 21
2.2 Kostel Svatého Ducha v Šumné
Obrázek 4: Kostel Svatého Ducha v Šumné (zdroj: vlastní zpracování)
Ráda bych se zmínila o jedné z významných událostí, které se v obci Šumná stala nedávno. V roce 1997 se v Šumné začali pravidelně scházet místní obyvatelé v zasedací místnosti na Obecním úřadě Šumná, kde se začaly konat mše svaté. Začalo se uvažovat o tom, zda by se nepostavil v obci Šumná kostel. Zastupitelé obce Šumná si v roce 1997 nechali požehnat základní kámen v Praze od Jana Pavla II. Stavba kostela Svatého Ducha v Šumné byla zahájena 24. 10. 2005 na svatého Antonína Marie Klareta. Délka stavby kostela trvala 3 roky a náklady na výstavbu kostela dosáhly 6,5 miliónu korun. Na stavbu kostela přispěl Jihomoravský kraj částkou 1 600 000 Kč a dále Ministerstvo kultury 1 500 000 Kč. Zbývající finanční částka se podařila získat díky sbírkám mezi věřícími, ale i z příspěvků od příznivců z řad občanů. Stavba se nikdy nemusela přerušit kvůli finančním prostředkům. Kostel je umístěn na návsi. Architektem kostela je pan Ing. Arch. Marek Štěpán z Brna, který je zároveň architektem Pražského hradu. Kostel stavěla stavební firma ATLANTA, která umožnila provedení různých prací svépomocí. Kostel má padesát míst k sezení a padesát míst k stání. V kostele je i klubovna, která se využívá k různým setkáním jako například Noc kostelů. Svěcení kostela proběhlo v neděli 14. 9. 2008 a posvětil ho pan biskup Vojtěch Cikrle. Posvěcení kostela bylo v témže roce, kdy obec Šumná slavila 210 let od svého založení, proto se tato oslava spojila do jedné. Kostel Svatého Ducha získal v roce 2010 cenu Klubu za starou Prahu.
22
2.3 Poslání, vize a cíle v obci Šumná Obecní úřad Šumná nemá zpracované poslání, vizi a cíle. Její strategie spočívá v zabezpečení chodu obce a služeb jejím obyvatelům. Jestliže by byla stanovena nějaká vize, mohla by podle mého názoru vypadat takto: „Šumná – moderní obec pro spokojené občany“ Mezi strategické vize Obecního úřadu Šumná patří zajištění základních potřeb občanů, zlepšení infrastruktury, rozvoj obce, plánování nových stavebních parcel, výstavba nového obchodního centra, výstavba dětského hřiště, rozvoj turistiky, péče o seniory, jednání o využití naší „ komerční zóny“ a dalších potřeb občanů. „Naším nejdůležitějším cílem je šťastné a spokojené soužití v naší vesnici“ A jako nejdůležitější cíl organizace vidím zlepšení naší finanční situace a dořešení starých sporů s firmou Colas CZ, a.s., Znojmo, se kterou se obec Šumná soudí již několik let.
2.4 Organizační dokumenty a formalizace v organizaci Ke spokojenosti občanů v obci Šumná přispívají dvě pracovnice na obecním úřadu, dvě na stavebním úřadu a dále je zde zastupitelstvo, které se skládá z 9 členů (starosta, místostarosta, 7 členů), dále obec zaměstnává údržbáře, uklízečku obecního úřadu, uklízečku zdravotního střediska a také nepravidelně během roku pracovníky na veřejně prospěšné práce. Nový pracovník Obecního úřadu Šumná musí byt při nástupu seznámen s dokumenty, jako jsou organizační řád, pracovní řád a se všemi směrnicemi Obecního úřadu Šumná. Poté se touto dokumentací musí řídit. Organizační řád je důležitý dokument obce, je základní normou, kterou se řídí zaměstnanci, jsou zde popsány zásady poslání, činnosti a řízení obce. Je zde popsána dělba práce mezi různými odděleními a i mezi jednotlivými pracovníky, jsou zde stanovené pravomoci a odpovědnost za správu majetku. Podstatné je udržovat veškerou dokumentaci v souladu s platnou legislativou (účetnictví, matriku, různé správní řízení), kterou kontrolují různé odbory. Jedna z nejdůležitějších kontrol je audit z Krajského úřadu Brno, který vyhotovuje zprávu z auditu. Tato zpráva má různé rozpětí hodnocení A, B, C, D – na toto hodnocení mohou navazovat další činnosti obce. Pokud obec dostane například hodnocení z auditu C, D tak následně nemusí splňovat požadavky pro dotaci a tuto dotaci nemůže obec získat. Další kontroly, které má náš úřad, je kontrola matriky, stavebního úřadu, kontrola archívu, kontrola trvalého pobytu, kontrola na evidenci odpadů a vyhlášek a další. Provádí se také vnitřní kontrola, kterou provádí finanční a kontrolní výbor obce několikrát do roka. Členové těchto výborů se volí na zastupitelstvu.
23
Vnitřní organizaci obecního úřadu:
Obrázek 5: Organizační schéma Obecního úřadu Šumná (zdroj: interní materiál obce Šumná, vlastní zpracování)
Tabulka 1: Počet obyvatel v obci Šumná v letech 2007-2011 stav platný k 1. 1. (zdroj: evidence obyvatel, interní materiál obce Šumná, vlastní zpracování)
rok
2007
2008
2009
2010
2011
počet obyvatel
604
604
610
606
603
Každá obec by se měla snažit, aby v její obci narůstal počet obyvatel, což přispívá i k rozvoji obce. Také se podle počtu obyvatel počítají příspěvky od státu. Obec Šumná přispívá novorozeným dětem při vítání občánků peněžním darem. Můžeme dle tabulky konstatovat, že počet obyvatel je téměř neměnný v letech 2007-2011.
24
Tabulka 2: Přírůstky a úbytky v obci Šumná v letech 2007-2011 (zdroj: evidence obyvatel, interní materiál obce Šumná, vlastní zpracování)
rok narození přihlášení k TP odhlášení z TP úmrtí Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
6 23 11 9 9
6 12 15 3 0
6 18 14 4 6
4 12 12 8 -4
3 2 5 3 -3
Z této tabulky jsem chtěla zjistit, jestli obec bude mít nárůst nebo úbytek obyvatel. Největší přírůstek byl v roce 2007. V letech 2007-2011 má obec ve výsledné části přírůstek 8 oproti roku 2006.
3 Místní poplatky v obci Šumná 3.1 Poplatek ze psů V obci Šumná byl tento poplatek zaveden v roce 1999 obecně závaznou vyhláškou č. 1/1999 o místních poplatcích a jeho výše byla 50 Kč. Sazba poplatku za psa, jehož vlastníkem je poživatel invalidního, starobního a vdovského důchodu, který je jejich jediným zdrojem příjmů je 30 Kč. Poté se novou vyhláškou č. 1/2004 o místních poplatcích částka zvedla na 100 Kč za jednoho psa a za každého dalšího na 150 Kč. V současné době platí obecně závazná vyhláška č. 1/2010, kde poplatek je stejný jako ve vyhlášce č. 1/2004. Splatnost poplatku je do 31. 3. kalendářního roku, a to buď v hotovosti nebo převodem z jiného účtu či složenkou. Výše poplatku je začátkem každého roku zveřejněna na úřední desce a v místním zpravodaji, obecní úřad se touto formou snaží informovat občany o poplatku. V případě platby složenkou je potřeba, aby poplatník znal variabilní symbol a poplatek obecní úřad mohl následně správě přiřadit. Majitel psa by měl podle obecně závazné vyhlášky č. 1/2010 nahlásit obecnímu úřadu, že je držitelem psa staršího 3 měsíců, a to do 15 dnů od vzniku této skutečnosti. V obci Šumná se eviduje poplatek pomocí přihlašovacího lístku, kde se vyplňuje plemeno psa, barva a stáří (vzor přikládám v příloze č. 1). Evidenci psů vede obecní úřad pomocí počítačového programu KEO – K, který je propojený s pokladnou a také s bankovními výpisy. Na základě přihlašovacího lístku se poplatek zaeviduje do počítače. Evidenci poplatků vede obecní úřad pomocí software od roku 2011 a ušetří tím spoustu práce jak s vyhledáváním nedoplatků, tak i se samotnou evidenci, která je o dost jednodušší a přehlednější. Chvilku trvalo, než se pracovník s tímto programem naučil pracovat a zjistil, jak jsou propojené vazby mezi agendou místní poplatky a pokladnou. Majitelům psa, kteří mají poplatek zaplacen vystaví obecní úřad na požádání identifikační známku pro psa. Na známce je název obec Šumná a dále se označuje 25
identifikačním číslem. Majitelé psa často chtějí z druhé strany vyrýt jejich telefonní číslo pro případ ztráty psa. Je to pak výborná věc v případě, když se pes zatoulá a někdo jiný najde na obojku psa známku s označením obce a telefonní číslo. Dohledání jeho majitele je o dost lehčí a obec má s těmito známkami dobré zkušenosti. Občan, který si vezme psa z útulku, může být osvobozen od poplatku jen tehdy, je-li to uvedeno v obecně závazné vyhlášce obce a doloží to dokladem z útulku, nebo udělá prohlášení u obecního úřad. Obec Šumná toto osvobození má ve své vyhlášce a osvobození je omezené na jeden kalendářní rok. Osvobození se také vztahuje na psy, kteří mají složené myslivecké zkoušky a jsou lovecky upotřebitelní (zvláštní právní předpis). Myslivecké sdružení si může požádat hromadně o osvobození těchto psů v obci, aby si jednotliví majitelé nemuseli žádat každý zvlášť. V obci Šumná se toto osvobození také využívá. Jestliže vznikne nedoplatek za poplatek ze psů, tak se nejdříve pošle majiteli psa písemné upozornění na nezaplacení poplatku, nebo je majitel upozorněn ústně, což v menší obci Šumná není problém a ušetří se náklady. Jestliže majitel nereaguje na toto upozornění, nezbývá nic jiného, než napsat majiteli psa výzvu (doporučeným dopisem) dle ust. § 92 odst. 4 daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.,), čímž zjistíme, zda majitel psa stále drží. Je důležité tuto výzvu poslat a zjistit jestli poplatková povinnost stále trvá, protože na základě zjištění těchto skutečností můžeme vyměřit poplatek ze psů. Pokud majitel psa na výzvu nereaguje, provádí obecní úřad místní šetření i se svědeckou výpovědí, aby se zjistilo, zda majitel psa stále drží. Jestliže poplatek není zaplacen ani na výzvu a šetřením se prokáže, že majitel psa stále drží, je vystaven platební výměr. Poté, co není poplatek uhrazen ani po lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru je zahájeno šetření, kterým se zjišťuje, kde má majitel psa příjmy (příjem ze mzdy, nebo příjem na účtu) a následně je vystaven exekuční příkaz. Příkaz je bance nebo zaměstnavateli odeslán o trochu dřív než majiteli účtu. Při exekučně vymáhané částce je nejnižší možné navýšení 500 Kč. Na Obecním úřadě v Šumné se tento poplatek takto ještě nevymáhal. Našlo se vždy takové řešení, aby poplatník zaplatil poplatek bez vymáhání. V obci Šumná většinou problém s nedoplatkem za poplatek za psů není a prozatím vždy existuje dohoda s občanem. Možná je tato skutečnost dána i tím, že je poplatek k maximální možné výši u nás nízký. Myslím si, že v obci Šumná není potřeba tento poplatek dále navyšovat a podle mého názoru je tato výše optimální. Obec Šumná nepotřebuje regulovat psy v obci a nemá výdaje s tím spojené. Obyvatelé obce většinou bydlí v domech a u těchto domů mají zahrady, kde psi pobývají, a tudíž odpadají i náklady na úklid psích exkrementů.
26
Tabulka 3: Poplatek ze psů v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Příjmy v Kč
2007
poplatek ze psů zaplaceno poplatek ze psů nedoplatek
2008
2009
2010
2011
12300 11700
12900
13400
13650
400
100
100
300
200
Vývoj poplatku ze psů 16000
14000 12000 10000 8000
Poplatek ze psů
6000 Poplatek ze psů nedoplatek
4000 2000 0
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 1: Vývoj poplatku ze psů v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Graf nám ukazuje, že se příjem z poplatku ze psů od roku 2008 pomalu navyšuje. Nárůst nebude ovlivněn cenou, protože poplatek zůstal od roku 2004 stejný. Obecnímu úřadu tento nárůst nevadí, spíše je to ku prospěchu a obecní úřad má větší příjem z poplatku. Nedoplatek daného roku se většinou během následujícího roku doplatí a není nutné ho exekučně vymáhat. Ve většině případů se jedná o stejné neplatiče, u kterých se nedoplatek opakuje každý rok.
3.2 Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt V obci Šumná je poplatek zaveden obecně závaznou vyhláškou č. 1/2010 o místních poplatcích a je splatný do 30. 11. daného roku, sazba poplatku činí 7 Kč. Ubytovatel poskytující tuto službu by měl mít zapsanou na katastrálním úřadě pronajímanou nemovitost a způsob využití této nemovitosti jako přechodné ubytování. Obec Šumná nemá velký pohyb turistů, spíše bych naši obec nazvala obcí průchozí. Rekreanti přes
27
obec většinou jen projíždí a spíše se ubytují ve Vranově nad Dyjí, kde je Vranovská přehrada nebo míří směr Bítov, kde se nabízí širší kulturní vyžití. Poplatek platí v obci Šumná dva ubytovatelé, kteří poskytují ubytování převážně jen v letních měsících, a tento příjem není příliš velký. Pro ubytovatele je to jen přivýdělek. Nedoplatek obecní úřad nemusí řešit. Evidenční knihu ubytovatele kontroluje obecní úřad (evidenční knihu nesmí kontrolovat zastupitelé pouze jen pracovníci obecního úřadu) Tabulka 4: Poplatek lázeňský nebo rekreační v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
poplatek lázeňský nebo rekreační
1820
819
910
609
1169
Vývoj příjmů poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt 2000 1500 1000
poplatek lázeňský nebo rekreační
500
0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 2: Vývoj poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Na tomto grafu můžeme vidět, že příjmy z tohoto poplatku jsou neodhadnutelné a opravdu záleží i na vlivu počasí v létě, kdy pohyb turistů na Vranovsku a Bítovsku je největší. Graf nám ukazuje, že největší příjem byl v roce 2007 a vliv počtu poskytovatelů ubytování se od roku 2003 nezměnil. Myslím si, že výše tohoto poplatku v obci je úměrná k možné její maximální výši, což je 15 Kč, jelikož obec nemá žádné náklady na údržbu míst, které jsou určené rekreantům.
28
3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 1/2010 o místních poplatcích. Sazby poplatku podle obecně závazné vyhlášky č. 1/2010 o místních poplatcích jsou: „a)za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování služeb 10,-Kč b) za umístění dočasných staveb sloužících pro poskytování prodeje 10,- Kč c) za umístění zařízení sloužících pro poskytování prodeje 10,-Kč d) za umístění zařízení lunaparků a jiných obdobných atrakcí 50,-Kč e) za umístění zařízení cirkusů 10,-Kč f) za umístění skládek 5,-Kč g) za vyhrazení trvalého parkovacího místa 10,-Kč h) za užívání veřejného prostranství pro kulturní akce 1,-Kč i) za užívání veřejného prostranství pro sportovní akce 1,-Kč j) za užívání veřejného prostranství pro reklamní akce 1,-Kč k) za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových, televizních děl 10,Kč“ Na Obecním úřadě v Šumné se nejčastěji setkávám s vybíráním poplatku za užívání veřejného prostranství od stánkových prodejců, kteří přijedou a chtějí zde prodávat své zboží jen na určitou část dne. Místo, kde mohou prodávat, je před obecním úřadem na návsi. Sazba poplatku se některým prodejcům nelíbí a většinou protestují a nechtějí zaplatit. Kontrolu tohoto poplatku provádí pracovníci obecního úřadu. Prodejce by se před zahájením prodeje měl nahlásit na obecním úřadě a předložit svůj živnostenský list. Nejoblíbenější prodej v obci je prodej živých ryb a dále prodeje se zeleninou. Na posvícení do obce jezdí provozovatelé pouťových atrakcí, kteří rovněž platí tento poplatek. V posledních letech neměli štěstí na počasí a jejich zisk byl malý. Dále se můžeme setkat i s případem, kdy si někteří občasné nechají před domem složený materiál, za který by měli platit poplatek z veřejného prostranství. Jelikož materiál je zde u většiny případu uložen na krátkou dobu, většina obcí včetně té naší je k tomuto vybírání poplatku tolerantní a neřeší jej. Může nastat případ, kdy obec potřebuje nějakým způsobem vyřešit problém s uložením např. materiálu na veřejném prostranství, který je zde delší dobu a majitel materiálu 29
tento poplatek neplatí. Obecní úřad pošle případnému majiteli výzvu podle § 92 odst. 4 daňového řádu, a jestliže nereaguje, provádí se místní šetření, které musí provádět pracovník obecního úřadu (místní šetření nemohou vykonávat členové zastupitelstva). Místní šetření se provádí měřením, focením a je dobré zde mít svědky, se kterými je sepsána svědecká výpověď. Problém bývá v tom, že málokdo z občanů je ochoten tuto svědeckou výpověď dosvědčit. Obecní úřad nemá žádné nedoplatky z poplatku za užívání veřejného prostranství. Tabulka 5: Poplatek za užívání veřejného prostranství v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
poplatek za užívání veřejného prostranství
6200
3510
3620
2930
4625
Vývoj poplatku za užívání veřejného prostranství 7000
6000 5000 4000 poplatek za užívání veřejného prostranství
3000 2000 1000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 3: Vývoj poplatku za užívání veřejného prostranství v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Graf nám ukazuje, že největší příjem z tohoto poplatku byl v roce 2007. Tento příjem obec není schopna ovlivnit, je závislý na mnoha okolnostech, na počtu prodejců, kteří jezdí do obce prodávat a rovněž jejich frekvence prodeje. Podle mého názoru byl největší příjem v roce 2007, kdy do obce jezdili hlavně prodejci vietnamského původu. Za jejich prodej byla vybrána větší částka, protože užívali velkou plochu stánků. Myslím si, že přestali jezdit do obcí kvůli zahájení prodeje v kamenném obchodě.
30
3.4 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Obec Šumná tento poplatek nevybírala. Byla zde podána žádost pana Drtiny, provozovatele místního hostince, ale zastupitelstvo se na svém zasedání rozhodlo tuto žádost zamítnout. Musím přiznat, že jsem za tuto skutečnost ráda, nechci podporovat u mládeže takovou činnost. Na letošní poradě na krajském úřadě jsem se dozvěděla, jaké jsou v současné době s vyměřením tohoto poplatku problémy a často se řeší i soudně.
3.5 Poplatek ze vstupného U obce Šumná je tento poplatek stanoven v obecně závazné vyhlášce č. 1/2010 na sazbu 15 %. Akce musí být nahlášená 3 dny před konáním akce, kdy a v kolik hodin bude zahájena a výše vstupného. Jelikož je k těmto akcím potřeba sál kulturního domu, dozví se obecní úřad ještě dříve než 3 dny před konáním akce o tom, že se akce bude konat. Tento poplatek se vybírá převážně za akce jako např. plesy a taneční zábavy, kdy občané hradí vstupné a pořadatel je povinen nahlásí počet a cenu prodaných vstupenek. Dle nahlášených údajů obecní úřad vypočítá poplatek. Tato skutečnost se také dokládá označenými vstupenkami. Pořadateli obecní úřad předá před akcí vstupenky označené razítkem obce a následně po ukončení a nahlášení prodaných lístků se tento bloček se vstupenkami odevzdá zpátky obci. Splatnost poplatku je do 15 dnů ode dne konání akce. Tímto poplatkem může také obecní úřad ovlivnit dění v obci a četnost pořádání těchto akcí. Mezi největší akci s větší účastí patří ples, který pořádá Základní škola a Mateřská škola Šumná ve spolupráci s obcí a dále ples, který pořádá FATYM Vranov nad Dyjí. Před léty zde býval ples, který pořádalo Myslivecké sdružení Štítary a ples pořádaný Svazem chovatelů Šumná, ale pro neúnosnost nákladů byly pořadateli postupem času zrušeny.
31
Tabulka 6: Poplatek ze vstupného v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
poplatek ze vstupného
2376
1620
689
2136
1824
Vývoj poplatku ze vstupného 2500 2000 1500 poplatek ze vstupného
1000
500 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 4: Vývoj poplatku ze vstupného v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Výrazný pokles tohoto poplatku byl zaznamenán v roce 2009. Příčina byla v tom, že největší pořádané akce, které se většinou konají v průběhu ledna a února, tj. ples, který pořádá FATYM Vranov nad Dyjí a Základní a Mateřská škola v Šumné byly pořadateli naplánovány týden po sobě. Když byla tato skutečnost zjištěna, termín už nebylo možné změnit kvůli smluvně zajištěné hudbě. Lidé se z finančních i jiných důvodů rozhodovali, na který z těchto dvou plesů půjdou, a proto byla účast mnohem nižší než obvykle. Z toho vyplývá, že bylo utrženo i méně za poplatek ze vstupného. Pořadatelé si tento fakt uvědomili a dávají si nyní pozor na termíny pořádání.
3.6 Poplatek z ubytovací kapacity Obecní úřad Šumná vybírá za tento poplatek sazbou 2 Kč za každé využité lůžko a den dle stejné vyhlášky jako poplatek z místa, vstupného a poplatku ze psů. Stejně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt se poplatková povinnost nahlašuje 15 dnů před jejím zahájením a ubytovatel vede evidenční knihu s uspořádáním časového hlediska. Poplatek je splatný do 30. 11. kalendářního roku. Obecní úřad nechce zatěžovat ubytovatele, jelikož v obci Šumná není natolik výrazný cestovní ruch. Obec Šumná, jak jsem již uvedla výše, je spíše průchozí pro turisty, kteří jezdí na Vranovskou přehradu a Bítov. Obecní úřad tedy nemá výdaje na rekreační návštěvní místa, a proto není důvodem zvyšovat částku tohoto poplatku. 32
Tabulka 7: Poplatek z ubytování kapacity v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
poplatek z ubytovací kapacity
616
250
296
420
334
Vývoj poplatku z ubytovací kapacity 700 600 500 400 poplatek z ubytovací kapacity
300 200 100
0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 5: Vývoj poplatků z ubytovací kapacity v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Graf nám vyšel hodně podobně jako u poplatku za lázeňský a rekreační pobyt a tento vliv si myslím, je stejný jako u tohoto poplatku.
3.7 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Obec Šumná tento poplatek nemá zaveden. Poplatek je používán převážně ve velkých městech Brno, Praha, v lokalitách města, které mají část historickou, nebo v lokalitách léčebných, kde se město snaží omezit zde pohyb motorových vozidel.
3.8 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů V obci Šumná se poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálního odpadu (dále jen „poplatek za komunální odpad“) nyní vybírá dle obecně závazné vyhlášky č. 2/2010, která se doplňuje a mění obecně závaznou vyhláškou č. 1/2011. Každý rok se schvaluje nová vyhláška nebo vyhláška doplňující. Důvodem této změny je, že každý rok musí být poplatek doplněn o jeho skutečné náklady, které se každým rokem mění. 33
Sazba poplatku v obci Šumná je od roku 2006 drží se ve stále stejné výši 450 Kč za osobu, která má v obci trvalý pobyt nebo za osobu, která má ve vlastnictví stavbu určenou k rekreaci. V roce 2002 byl tento poplatek 300 Kč, v roce 2004 to bylo 350 Kč, v dalším roce se poplatek opět zvýšil na 380 Kč. Poplatek za komunální odpad od občanů tvoří největší příjmy z místních poplatků, ale zároveň náklady spojené s likvidací komunálního odpadu patří k největším nákladovým položkám rozpočtu. Je to nejsložitější agenda, co se týká vymáhání. To je dáno i tím, že se týká všech občanů obce. Je důležité, aby občané o tomto poplatku a jeho výši byli včas a opakovaně informováni. Stejně jako poplatek ze psů oznamuje v místním zpravodaji, oznámení o poplatku je vyvěšeno na úřední desce, na internetových stránkách a na začátku roku se vyhlašuje i místním rozhlasem. Obecní úřad používá k evidenci tohoto poplatku stejně jako u poplatků ze psů stejný program KEO – X, který je také propojen s pokladnou. Při změně poplatkové události během roku se musí poplatek ručně pořídit a dopočítat jeho výše. V roce 2011, kdy obec zaváděla elektronickou evidenci poplatku, byla data o poplatnících trvale žijících v obci přenesena z evidence obyvatel. Nově museli být do elektronické evidence zavedeni pouze poplatníci, kteří vlastní rekreační objekt. Poplatek je splatný dle vyhlášky ve dvou splátkách, první splátka do 31. 3. a druhá splátka do 30. 9. kalendářního roku. Poplatek je možné uhradit i jednorázově. Z hlediska správce výběru poplatku je možnost zaplatit poplatek na dvě splátky více pracná a někdy složitá. Často se setkávám s tím, že poplatník zaplatí první splátku a pak žije v domnění, že má již poplatek uhrazen celý. V takovém případě musíme vyčkat do konce září a teprve potom můžeme poplatníka upozornit. Věřím tomu, že někteří občané možnost zaplacení na dvě splátky ocení, jsou to zejména rodiny s více dětmi a také důchodci. Všechny obce tuto možnost občanům nedávají a myslím si, že tím ušetří čas správci poplatku. Dle článku 2. obecně závazné vyhlášky č. 2/2010 je povinnost poplatníka nahlásit poplatkovou skutečnost do 30 dnů ode dne, kdy mu povinnost zaplatit tento poplatek vznikla a nahlásit údaje, které jsou dané v této vyhlášce obce Šumná. Obecní úřad používá přihlašovací lístky k tomuto poplatku a má dva různé typy. Jeden je pro přihlášení občana, který je hlášen k trvalému pobytu a druhý je k přihlášení k místnímu poplatku z rekreačního objektu. Přihlašovací lístky jsem přiložila do přílohy č. 2. a) a b) Na jedné z porad Jihomoravského kraje v Brně jsme se dozvěděli o tom, že přihlašovací lístky se musí evidovat a se všemi poplatníky se musely vyplnit. Nebylo to snadné dát přihlašovací lístky do pořádku a zvolila jsem možnost vyplňování při placení poplatku za komunální odpad, protože poplatníci chodí platit tento poplatek a nemusela jsem je vyzývat k dostavení se na obecní úřad. Bylo to náročné, protože návštěvnost obecního úřadu v lednu až březnu je nejfrekventovanější z důvodu placení poplatků za odpad a ze psů a často to zdržovalo ostatní poplatníky. Od roku 2013 přibyl další přihlašovací lístek a to u cizinců. 34
Od roku 2013 došlo ke změně v zákoně o místních poplatcích, kde je poplatníkem cizinec. Problém vidím v tom, že obci nikdo nevydá přesný seznam cizinců na území obce, proto bude došetřování velice složité. V malých obcích je tato situace dohledatelná, ale myslím si, že ve velkých městech to bude veliký problém. V obci Šumná máme zmapované cizince, kteří se zde zdržují delší dobu a mají zde trvalý pobyt přes cizineckou policii. Již v předchozích letech někteří z nich platili poplatek dobrovolně z vlastní vůle, ač nemuseli. Jestliže obec bude mít podezření o tom, že se zde zdržuje cizinec, může si tuto skutečnost ověřit v registru (zákona č. 142/2012 Sb.). Důležité je znát nějaké jeho osobní údaje. Cizinci by se měli přihlašovat na základě formuláře přiznání k místnímu poplatku, který přikládám v příloze č. 2 c). Myslím si, že dojde ke změně této poplatkové povinnosti, až se zjistí nedokonalost tohoto nového ustanovení zákona. Dále došlo ke změně v zaplacení poplatků k objektu, kde není nikdo hlášen a tento objekt je prázdný. Dříve se za objekt, kde nikdo nebydlel, neplatil poplatek za odpad, nyní se musí platit za každý objekt i neobydlený. Může nastat případ, kdy trvale bydlící občan v dědickém řízení získá chalupu ve stejné obci, jako má trvalý pobyt. V tomto případě si obecní úřad může dát do vyhlášky osvobození této chalupy z důvodů placení poplatku občana, který má v obci již trvalý pobyt. Jestliže rodinný dům nemá kolaudaci, nemůžeme přihlásit k trvalému pobytu žádnou osobu a tím pádem nemůžeme vybírat poplatek. Někteří občané mohou tuto situaci využívat ke svému prospěchu. Tato situace se dá řešit podáním podnětu k prošetření na stavební úřad. V obci Šumná mají osvobození občané, kteří se prokazatelně více jak rok nezdržují v obci, nebo se zdržují v cizině, jsou ve výkonu trestu odnětí svobody delší jak devět měsíců, osoby které mají na obecním úřadě adresu trvalého pobytu tedy na č.p. 149 ohlašovně, a kteří se v obci nezdržují a poplatníci v trvalým pobytem v lokalitě Dolní Olešná. Osvobození v lokalitě Dolní Olešná je z důvodu špatného přístupu k nemovitostem, svozové auto se zde nedostane. Osvobození občané od poplatku, kteří se zde více jak rok nezdržují, v některých případech opravdu ušetří peníze obce. Většinou se jedná o poplatníky, kteří se odstěhují a obec o nich nemá žádné zprávy ani neví, kde by je bylo možné zastihnout. Z vlastní zkušenosti vím, že se velice obtížně dohledává i jejich příjem, ze kterého by se mohla částka vymáhat. Většinou vůbec nedosahují příjmu, jsou na úřadu práce, anebo jejich příjem je tak nízký a nelze z něj dále strhávat další částku. Obecní úřad využil možnost osvobození občanů, kteří se na území obce nezdržují. Těmto občanům se příslušný rok udělá úřední záznam. Na základně úředního záznamu se poplatek osvobodí. Jestliže dojde k úmrtí občana, který měl zaplacen, nebo nedoplacen poplatek za odpad, tak se postupuje následujícím způsobem. Buď nás vyzve notář dle zákona č. 280/2009 35
Sb., §53 odst. 1 bod c. daňového řádu – k poskytování součinnosti, nebo z vlastního podmětu napíšeme v případě nedoplatku notáři a sdělíme mu, že nám vznikl nedoplatek za odpad a v jaké částce. Následně tento problém řeší notář a vydá rozhodnutí, ve kterém se stanoví dědic a ten bude mít buď nárok na přeplatek, nebo bude muset tento poplatek doplatit. Jestliže si dědic na obec přijde proplatit přeplatek nebo zaplatit nedoplatek, měl by se prokázat rozhodnutím, kde bude vše uvedeno. Z praktického hlediska je tento úkon pro mě někdy nepříjemný, protože se s občany Šumné znám a vím, že poplatek mi například přišla zaplatit manželka a já po ní budu chtít doložit rozhodnutí o dědictví. Chápu na druhou stranu, že ve velkých městech a obcích jsou jiné vztahy a potřebují mít tento úkon doložen. O vrácení poplatku lze pořádat 6 let zpátky. Některé obce řeší problém s neplacením za odvoz odpadu z popelnic tím, že při zaplacení dávají poplatníkovi evidenční známku. Jestliže svozová firma tuto známku neuvidí na popelnici, tak odpad nevyveze. Považuji to jako dobré a účinné řešení s neplatiči, ale bohužel tento úkon není v souladu se zákonem, proto Obecní úřad Šumná ač o tom přemýšlel, tak známky nezavedl. Jako správce místního poplatku si musím dávat pozor na to, jak předám seznam neplatičů např. do inventur. Nesmí zde být jmenný seznam neplatičů. Jmenný seznam dlužníků nahrazuji seznamem s přidělenými čísly. Je to z důvodu mlčenlivosti a také proto, že k těmto inventurám mají přístup zastupitelé.
36
Tabulka 8: Poplatek za komunální odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč poplatek za komunální odpad poplatek za komunální odpad nedoplatek sazba poplatku
2007
2008
2009
2010
2011
284935 38377
282494 48476
295109 33370
287563 19258
287563 16715
450
450
450
450
450
Tabulka nám ukazuje, jaké byly příjmy od občanů za komunální odpad při sazbě 450 Kč na osobu či rekreační objekt a také nedoplatky občanů od roku 2007 do roku 2011. Příjem je ovlivněn trvale žijícími osobami, a dále také osvobozením od poplatku a počtem rekreačních objektů v obci.
Vývoj poplatků za komunální odpad 350000 300000
250000 200000
poplatek za komunální odpad
150000
poplatek za komunální odpad nedoplatek
100000 50000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 6: Vývoj poplatku za komunální odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
V roce 2011 je počet dlužníků nižší a je to dáno tím, že od tohoto poplatku začal obecní úřad osvobozovat občany, kteří se zde dlouhodobě nezdržují z podnětu obecního úřadu. Jedná se o občany, na které nemá obecní úřad kontakt a neví, kde by se občané mohli zdržovat a vymáhání v předcházejících letech bylo neúspěšné.
37
3.8.1 Celkové příjmy za odpad Tabulka 9: Příjmy poplatků za odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjmy v Kč poplatek od občanů příspěvek EKO-KOM, a.s. sběr železa příjmy celkem
2007
2008
2009
2010
2011
284935 17635,5
282494 31324
295109 23858,5
287563 34339
287563 28030
15270 317840,5
27840 341658
5010 323977,5
18104 340006
6435 322028
Celkové příjmy za odpad 400000 350000
300000
poplatek od občanů
250000
příspěvek EKO-KOM a.s.
200000
sběr železa
150000
příjmy celkem
100000 50000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 7: Celkové příjmy za odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Nejmenší příjem za odpad v obci Šumná je ze sběru železa. Podle mého názoru je to díky tomu, že si občané sběr sami odvezou do sběrného dvora a dostanou za něj finance. Druhým z problémů je ten, že když se pořádá tento sběr v obci, někteří občané i z vedlejších obcí nemeškají a někdy část nasbíraného železa odvezou v nestřežený moment. Největší příjem za odpad je od občanů. Zastupitelé tuto částku schválili na 450 Kč a za rok 2007-2012 byla možnost navýšení částky na 500 Kč. 38
3.8.2 Celkové náklady na odpad Tabulka 10: Náklady na odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
náklady v Kč komunální odpad kontejnery plasty, sklo, papír velkoobjemový odpad nebezpečný odpad náklady celkem
2007
2008
2009
2010
2011
352973 45820,5
364711,5 48547
401629 49791
384847 49020
400909 49020
17835,5 10519,5 427148,5
12074 6104,5 431437
7575 5254 464249
12747 4582 451196
12747 4582 467258
Celkové náklady za odpad komunální odpad
500000 450000
kontejnery plasty, sklo, papír
400000 350000
velkoobjemový odpad
300000 250000
nebezpečný odpad
200000 150000
náklady celkem
100000 50000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 8: Celkové náklady za odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Největší náklady v obci jsou na komunální odpad a částka, která je příjmem od občanů je také největší. Bohužel to nepokryje celkové náklady a obec musí na tento poplatek doplácet. Druhou nákladovou složkou jsou náklady na tříděný odpad. A skoro na stejné úrovni vidíme náklady na velkoobjemový odpad s nebezpečným odpadem, kdy tento svoz se provádí dle zákona.
39
3.8.3 Náklady a příjmy za odpad Tabulka 11: Náklady a příjmy na tříděný odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
náklady a příjmy na tříděný odpad v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
kontejnery plasty, sklo, papír příspěvek EKO-KOM, a.s. rozdíl příjmů a výdajů poplatku za tříděný odpad
45820,5 17635,5 -28185
48547 31324 -17223
49791 23858,5 -25932,5
49020 34339 -14681
49020 28030 -20990
Rozdíl nákladů a příjmů za tříděný odpad 60000 50000 40000
náklady na kontejnery plasty, sklo, papír
30000
příspěvek EKO KOM a.s.
20000 10000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 9: Rozdíl nákladů a příjmů za tříděný odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
V grafu jsou znázorněné náklady a příjmy za tříděný komunální odpad. Obec si pronajímá plastové nádoby, do kterých třídí občané odpad. Má 3 sběrná místa a pronajímá si kontejnery od svozové firmy na plastové obaly, skleněné obaly, papírové a lepenkové obaly, kde občané mají možnost třídit odpad. Celkem má těchto nádob 11. Do systému třídění je zapojena i Základní škola Šumná. Z grafu i výpočtu tabulky jasně vidíme, že příspěvek za tříděný odpad je daleko nižší, než jaké jsou náklady. Obec každý rok tříděné odpady dotuje částkou cca 20 000 Kč. V minulém roce měl Obecní úřad Šumná kontrolu z ministerstva vnitra na agendu odpadu. Kontrola proběhla v pořádku bez zjištěných nedostatků. Největším tříděným odpadem v obci jsou papírové a lepenkové obaly a také plastové obaly a to zejména v létě. Bylo by potřeba nechat si pronajmout přes letní období kontejner na plastové obaly navíc. I když se už přidával 40
stále, je to v některém svozu málo a všechny tříděné odpady se do kontejnerů nevejdou. Propočítávalo se, zda by se dalším pronájmem nádoby finančně ještě více neprodražilo a tudíž se pronájem další nádoby zamítl. Tabulka 12: Celkové náklady a příjmy za odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
náklady v Kč náklady za odpad celkem příjmy za odpad celkem doplatek obce celkem za odpady z toho komunální odpad
2007
2008
2009
2010
2011
427148,5 317840,5 109308
431437 341658 89779
464249 323977,5 140271,5
451196 340006 111190
467258 322028 145230
68038
82217,5
106520
97284
113346
Rozdíl mezi celkovými příjmy a náklady na odpad 500000
400000 Příjmy celkem 300000
Náklady celkem
200000 100000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 10: Rozdíl mezi celkovými příjmy a náklady na odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Vypracováním tabulky a grafu jsem zjistila, že poplatek za odpad je dotován obcí, v jednotlivých letech vidíme, kolik obec doplácí za odpad a to buď za celkový poplatek odpadu, nebo jen za komunální odpad (do kterých se nemohou určité části započítávat, což bude přesněji vysvětleno ve výpočtu za komunální odpad). Největší doplatek za celkový odpad byl v roce 2011, kdy doplatek z celkových nákladů byl 145 230 Kč. Obec se snaží zohlednit přínosy z třídění odpadu, z pohledu životního prostředí a výchovy občanů ke správnému přístupu k nakládání s odpadem. Důvodem, proč obec neřešila rozdíl mezi příjmy a výdaji u komunálního odpadu je zejména sociální situace občanů.
41
3.8.4 Výpočet poplatku za výši komunálního odpadu Jak bylo v teoretické části již řečeno, skládá se tento odpad ze dvou částek. Výpočet se mi zdá příliš složitý a nelogický. Myslela jsem si, že změna zákona od roku 2012 bude především v tom, že se změní dosavadní výpočet, ale změna je pouze v maximální možné výši složky B výpočtu odpadu Tabulka 13: Výpočet poplatku za odpad pro rok 2012 obce Šumná (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Výpočet složky B poplatku obce: Počet trvale žijících obyvatel v obci
603
(údaj se počítá k datu výpočtu, započítávají se i osvobození občané) Počet rekreačních objektů (chata, chalupa) Počet poplatníků dle obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích (603+35=638) Skutečné náklady na svoz (bez odstranění odpadu) za rok 2010 tuto částku nám zašle svozová firma .A.S.A. EKO Znojmo a.s. včetně formuláře Složka B poplatku (178 941:638=280) Zde je maximální možná hranice částka 250 Kč, více obec nemůže do tohoto poplatku zahrnout, i když se vypočítá vyšší částka. Od roku 2013 se hranice zvedla na maximální částku 750 Kč. Výpočet složky A poplatku obce: Tento výpočet je nepovinný a spousta obcí ho nepočítá. Obecní úřad Šumná tento poplatek vypočítává pro svůj přehled. Předpokládané náklady na komunální odpad
35 638 178 941
280 max. 250
224 878
(součet všech fa za rok 2011, listopad a prosinec je odhad 403 819-178941 - použitá částka z tabulky B=224 878) 638 Počet poplatníků Předpokládaná částka složky A poplatek 224 878:638=352 352 max.250 Výpočet poplatku platného do roku 2012 Složka B maximální částka 250 Kč Složka A maximální částka 250 Kč
(od 1. 1. 2013 se částka zvýšila na 750 Kč)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem
500 Kč maximální částka, kterou může obec stanovit.
42
Suma 403 819 Kč je částka nákladová pouze za komunální odpad, částka nemůže obsahovat náklady na nebezpečný odpad, pronájem nádob, příspěvek na tříděný odpad. Výše poplatku za komunální odpad na další rok se stanovuje v říjnu nebo v listopadu po zaslání formuláře (tabulky) s vyplněnou částkou 178 941 Kč od svozové firmy .A.S.A. EKO Znojmo a.s.. V tomto roce nezná obecní úřad pro výpočet celkovou částku, kterou bude obec platit svozové firmě za komunální odpad. Musí tedy úměrně odhadnout výši poplatku za komunální odpad za měsíce říjen, listopad a prosinec. Důvodem výpočtu již v říjnu či listopadu je, že výše poplatku musí být projednána v zastupitelstvu a následně i schválená obecně závazná vyhláška, která po schválení musí být 15 dnů vyvěšená na úřední desce před její platností. Platnost této vyhlášky bývá k 1. 1. daného roku.
3.8.5 Množství vyprodukovaného odpadu Tabulka 14: Množství vyprodukovaného odpadu v t, tvořící příjem obce (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
množství v t papírové a lepenkové obaly plastové obaly skleněné obaly celkem tříděný odpad EKO-KOM, a.s. kov
2007
2008
2009
2010
2011
7,1072 2,2219 3,485 12,8141
17,3274 2,5091 2,9507 22,7872
15,2334 2,775 2,5789 20,5873
20,6652 2,8364 2,3751 25,8767
12,5847 3,0197 2,6535 18,2579
3,054
6,186
3,34
3,84
1,43
Tabulka 15: Příjem obce Šumná za tříděný odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
příjem v Kč příspěvek EKO-KOM, a.s. sběr železa
2007 17635,5
2008 31324
2009 23858,5
2010 34339
2011 28030
15270
27840
5010
18104
6435
Z uvedených tabulek můžeme srovnat množství vyprodukovaného odpadu a příjem za tento odpad. U sběru železa záleží na tom, jakého odvozce obecní úřad zajistí a také na tom, jakou nabídne cenu. Můžeme si vybrat, zatímco u tříděného odpadu máme smlouvu s firmou, která nám svoz zajišťuje každoročně. Konkurence svozové firmy na tříděný odpad na Znojemsku není a tak obec nemá možnost výběru.
43
Množství tříděného odpadu v obci Šumná v t 25 20 papírové a lepenkové obaly plastové obaly
15
skleněné obaly kov
10 5 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 11: Množství tříděného odpadu v obci Šumná v t (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Největší podíl z tříděného odpadu, za který obec získává peněžní prostředky, má za papírové a lepenkové obaly. Cílem obecního úřadu by mělo být zvýšení tříděného odpadu na co možná největší množství. Čím více budou občasné třídit odpad, tím bude méně odpadů za směsného komunálního a obec zaplatí méně těchto nákladů. Tabulka 16: Množství vyprodukovaného komunálního odpadu v t a výdaje obce za komunální odpad v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
množství v t směsného komunálního odpadu od obyvatel výdej v Kč komunální odpad průměrná cena vývozu popelnice za měsíc
2007
2008
2009
127,5781 141,3613 155,8349 2007 352973 29 414
2008 364711,5 30 392
2009 401629 33 469
2010
2011
142,795
142,283
2010 384847 32 070
2011 400909 33 409
Ceny za vývoz popelnic v roce 2012 jsou: vývoz popelnice obsah 110 l
60 Kč/ks
vývoz popelnice obsah 240 l
106 Kč/ks
Při jednom svozu v obci Šumná se odveze průměrně 200 ks popelnic o objemu 110 l a 23 ks popelnic o objemu 240 l. Cena jednoho svozu se tedy pohybuje kolem 15 000 Kč. Záleží na tom, kolik svozů se uskuteční za měsíc, ale průměrná cena faktury za měsíc se pohybuje kolem 30 000 Kč, přesné výpočty jsou uvedeny v tabulce. 44
Svozová firma obecnímu úřadu poplatek počítá podle kusů vyvezených popelnic a ne podle množství vyprodukovaného odpadu. Je potřeba tuto informaci neustále opakovat občanům, aby více používali menší popelnice s objemem 110 l a také, aby popelnici dávali na vývoz, až se celá naplní. Popelnice s objemem 240 l se v naší obci staly oblíbené a lidé je začali více nakupovat. Na obecním úřadě mají občané možnost si zakoupit popelnici a o popelnici 240 l je poslední dobou větší zájem. Občané nemohou být omezeni v tom, kolik popelnic dají na vývoz (mohou si na jeden rodinný dům dát klidně i dvě popelnice). Obec má snahu informovat občany prostřednictvím zpravodaje, který následně zveřejňuje i na internetových stránkách. Pravidelně ve zpravodaji seznamuje občany s problematikou odpadů, informuje o tom, jak je důležité třídit odpad, jak je důležité maximálně využívat kapacitu popelnic, aby si občané uvědomili, že svoz poloprázdných nádob je mrhání s obecnými prostředky, tedy prostředky nás všech občanů. Podrobně zde rovněž informuje o veškerých nákladech za odpad, který je v obci za dané období vyprodukován. Cenu za odpad může také ovlivňovat zdražování pohonných hmot a navyšování DPH. Tříděný nebezpeční odpad Tabulka 17: Množství vyprodukovaného odpadu v obci Šumná v t (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
množství v t směsného komunálního odpadu od obyvatel velkoobjemového odpadu nebezpečného odpadu
2007
2008
2009
127,5781 141,3613 155,8349 7,79 1,17
5,05 1,115
3,29 0,928
2010
2011
142,795
142,283
4,48 0,455
2,930 0,496
Do nebezpečného odpadu, který obec Šumná vyprodukuje, patří obaly obsahující zbytky nebezpečného odpadu, pneumatiky, olovněné akumulátory, olej a tuk, barvy, tiskařské barvy, lepidla, jiná nepoužitelná léčiva a další. Obec musí podávat každý rok hlášení o produkci a nakládání s odpady na Městský úřad odbor životního prostředí Znojmo (Hlášení o produkci a nakládání s odpady přikládám v příloze č. 5) Od roku 2011 je možnost toto hlášení vyplňovat přes internetový portál a následně zaslat datovou schránkou.
45
Množství vyprodukovaného odpadů v obci Šumná v t 180 160 směsného komunálního odpadu od obyvatel
140 120
velkoobjemového odpadu
100
80
nebezpečného odpadu
60 40 20 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 12: Množství vyprodukovaného odpadu v obci Šumná v t (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Nejvíce bylo vyprodukováno komunálního odpadu v roce 2009. Také největší částka příjmu za komunální odpad byla v tomto roce 295 109 Kč a největší výdaj 401 629 Kč. Počet obyvatel a chalup byl v tomto roce vyšší. Musím konstatovat, že od roku 2009 vznikla menší produkce komunálního odpadu. Možná, že si obyvatelé uvědomují nutnost třídění odpadů a osvěta ze strany zpravodaje začne fungovat.
3.8.6 Vymáhání poplatků za odpad Obecní úřad Šumná na konci poplatkového období udělá seznam neplatičů, ve kterém se zjistí, kolik je dlužníků za poplatek. Většinou se ještě počká nějakou dobu, aby se dala šance opozdilcům. Poté se řeší seznam nejdříve způsobem nejlevnějšího upozornění a to buď osobně, nebo telefonicky. Jestliže ani jednu možnost u poplatníka nelze využit, tak obecní úřad sepíše dopis, ve kterém upozorní poplatníka na skutečnost, že nezaplatil poplatek, uvede zde výši poplatku a rovněž termín do kdy má být poplatek uhrazen. K dopisu je přiložena složenka, aby měl poplatník možnost zaplatit i touto formou. Jestliže je tento úkon je neúspěšný, přistupuje se na vymáhání platebním výměrem. Obecní úřad ještě dříve než vystaví platební výměr, se snaží osobně nějak spojit s dlužníkem a vysvětlit mu problém včetně následků spojených s tímto způsobem vymáhání dluhu, tedy finančním navýšením. U některých případů se setkává obecní úřad s dobrým přístupem a navržené řešení někdy bývá i forma splátkového kalendáře. Musí to být pouze domluva ústní, protože oficiální žádost o splátky je zpoplatněno poplatkem 400 Kč. Když si spočítáme poplatek 450 Kč a k tomu navýšení 400 Kč, tak se jedná o docela vysoké navýšení. Jelikož o splátku u více případů požádají rodiny sociálně slabší, tak je jim vyhověno i na základě ústní dohody. 46
Žádání o splácení má jednu nevýhodu, jestliže poplatník jednu splátku nezaplatí, je výše poplatku ihned splatná. Na splácení poplatku se vyhotovuje splátkový kalendář.
3.8.7 Platební výměr Posílání platebního výměru by se mělo řešit až po skončení poplatkového období. Poplatek za odpad vybíraný do 30. 9. 2012 začneme vymáhat 1. 1. 2013. Je to z důvodu možnosti změny během roku, kdy se občan může odhlásit z trvalého pobytu a došlo by ke změně výši poplatku. Dříve se ještě před vydáním platebního výměru musela zasílat výzva a to doporučeně do vlastních rukou, potom byl tento úkon zrušen. Na každého poplatníka musíme vystavit platební výměr zvlášť. Platí to i v případě, kdy poplatník dluží za více roků. Možnost zaslání v jedné obálce je povolená s tím, že na obálce musí být uvedena všechna čísla jednací, které jsou v obálce vložené. Platební výměr zasíláme doporučeně do vlastních rukou, nebo ho můžeme předat osobně, jestliže k tomu má obecní úřad příležitost. Vypíše se předávací protokol, kde se uvádějí stejné údaje jako na doručence včetně čísla občanského průkazu přebírajícího. Platební výměr je formou rozhodnutí a nesmí zde chybět náležitosti rozhodnutí, jako jsou: kdo platební výměr vydává, číslo jednací, označení dlužníka, výrok, částka zaplacení, datum splatnosti poplatku. Vzor platebního výměru je v příloze č. 3. V platebním výměru může být dle zákona navýšení poplatku až na trojnásobek. Obecní úřad Šumná této možnosti ještě zatím nevyužil, jelikož je rád za vymožení částky, která je povinná.
3.8.8 Exekuční příkaz Dalším úkonem po nezaplacení vystaveného platebního výměru je vystavení exekučního příkazu. Většinou se před jeho vystavením ještě nějakou dobu posečká, zdali platba poplatníka nepřijde o něco později na účet. Prvním krokem před vystavení exekučního příkazu je zjištění příjmu dlužníka. Zná-li obecní úřad zaměstnavatele dlužníka, není co řešit a exekuční příkaz zašleme zaměstnavateli. Pokud ale zaměstnavatele neznáme, zašle se výzva k součinnosti třetích osob bankám, které v okolí Znojma fungují a čekáme na sdělení, zde má dlužník účet a zda se dá dlužná částka vymoci. Nezjistí-li obecní úřad žádný účet dlužníka, musí pátrat dále a zjišťovat další možná řešení. Rozešlou se dopisy s výzvou k součinnosti třetích osob na úřad práce, všeobecnou zdravotní pojišťovnu, okresní správu sociálního zabezpečení a zjišťujeme skutečnost, kde by dlužník měl nějaký příjem. Při zjištění informace o příjmu zašleme zde exekuční příkaz. Exekuční příkaz se nejdříve posílá například bance a o pár dní později se posílá dlužníkovi. Důvod pro toto zpožděné zaslání dlužníkovi je prostý. Zamezit dlužníkovi – majiteli účtu prostředky z účtu převést a znemožnit tak provedení exekuční srážky. Banky nechávají blokaci účtu půl roku a poté ukončují sledování účtu. Stejně jako u vymáhání poplatku za odpad. Další důležitou změnou v zákoně je od 1. 1. 2013 možnost vymáhání nezaplaceného poplatku za dítě prostřednictvím zákonného zástupce. Do roku 2012 tato možnost 47
nebyla, když vznikl dluh za komunální odpad dítěti, mohl se vymáhat pouze např. ze stavebního spoření dítěte, ale nebylo možné poplatek vymáhat z příjmu rodičů např. výplata. Nedalo se bohužel nic dělat než čekat do zletilosti dítěte a pak vymáhat. Jsem moc ráda za změnu tohoto zákona a podle mého názoru už měl být změněn dříve, protože děti trpěly za lhostejnost svých rodičů. Lhůta pro vyměření poplatku je 3 roky a dá se prodloužit vydáním exekučního příkazu, doručením rozhodnutí o posečkání a zřízení zástavního práva. Jestliže se tato lhůta neprodlouží, tak se poplatek považuje za prekluzivní a doměření poplatku není už možné. Pokud nám přijde zaplatit občan, který bude chtít zaplatit poplatek za letošní rok a loňský nebude mít zaplacen, tak musíme upřednostnit nejstarší pohledávku a částku přiřadíme k loňskému roku i přes nesouhlas poplatníka.
3.8.9 Rozdíl vymáhání exekutorem a obecním úřadem Navýšení poplatku při vystavení exekučního příkazu jsou 2 % z vymáhané částky, minimální však částku 500 Kč, kterou si obecní úřad musí navýšit. Dříve bývala tato částka 200 Kč. Obecní úřad může k vymáhání použít i službu exekutora, ale náklady by měly být přiměřené daňovému řízení k výši vymáhané částky. Bohužel minimální částku, kterou si připočte exekutor je 8 000 Kč, což je nepřiměřenost nákladů. Na školení jsem se dozvěděla, že bylo vyjádření u některých úřadů Veřejného ochránce práva a nedoporučují využívat možnost vymožení dlužné částky pomocí exekutora. Nechápu důvod, proč si exekutor může navýšit vymáhanou částku o 8000 Kč a to je jen minimální částka. Kladu si stále otázku jak je možné, že tolik let nedošlo ke změně tohoto zákona, který by exekutorům stanovil nějaké rozumné hranice pro exekuční náklady. O tomto problému se ví už tak dlouho a nikdo ho neřeší a změna se pokud vím zatím nechystá. Setkáváme se na obecním úřadě s případy, kdy jsou odměny exekutorů neadekvátní a působí tak jako obohacování se na úkor těch, kteří co se ne vždy svojí vlastní vinou dostanou do finančních problémů, nemohou splácet a přijdou kvůli těmto sumám i o dům, který se v konečné fázi prodá hodně pod cenou. Jak je to vůbec možné, že to může fungovat takovou dobu a nikdo s tím nic ve vládě nedělá? Setkala jsem se i se smutným případem, kdy si lidé kvůli dluhům, které jim díky těmto úrokům a poplatkům narostly na takové vysoké sumy, že si s problémem nevěděli rady, sáhli si na život. Existuje také mezinárodní pomoc při vymáhání přes ministerstvo vnitra. Tuto službu lze využít jen tehdy, je li vymáhaná částka větší než 1.500 EUR. Jedná se většinou o případ, kdy občané pracují v zahraničí.
3.8.10 Hromadný předpisný seznam Další z možností jak může obec vymáhat poplatky v případě více dlužníků, je pomocí hromadného předpisného seznamu. Jde o to, že si obecní úřad zjednoduší část doručení, kdy doručuje pomocí vyvěšení na úřední desce a tím se i zjednoduší administrativní 48
práce. Tento způsob doručování využívá i Finanční úřad ve Znojmě. Hromadný předpisný seznam musí být vyvěšen na úřední desce i elektronicky nejméně 30 dnů, ale doporučuje se nechat vyvěsit déle. Má stejné náležitosti jako platební výměr. Doporučuje se vydání pod jedním číslem jednacím. Musí zde být uvedeni všichni, kdo nezaplatí, nelze sem zahrnout jen část poplatníků. Obecní úřad Šumná tento způsob nevyužívá. Dle mého osobního názoru je tento způsob doručení neefektivní, sice obecní úřad ušetří peníze za doručování, ale málo kdo z občanů sleduje úřední desku a přišel by na tuto výzvu poplatek zaplatit.
4 Příjmy v obci Šumná 4.1 Místní poplatky v obci Šumná a jejich podíl v %
Podíly místní poplatky v obci Šumná v % 0%
2%
1%
0% 92% poplatek za komunální odpad
5%
5% poplatek ze psů 0,4% pooplatek lázeňský nebo rekreační 2% poplatek za užívání veřejného prostr. 1% poplatek ze vstupného
92%
0,11% poplatek z ubytovací kapacity
Graf 13: Podíly místních poplatků v obci Šumná rok 2011 v % (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Největší podíl místních poplatků v obci Šumná má poplatek za komunální odpad, je to 92 % a druhým poplatkem je poplatek ze psů 5 %. Ostatní poplatky nejsou příliš veliké a jejich přínos do rozpočtu obce je malý.
49
4.2 Celkové příjmy obce Šumná za rok 2011 v % Příjem z místních poplatků tvoří velice malou část všech celkových příjmů, jen 1,5 % (v roce 2011). Přesto se místními poplatky obec musí zabývat.
Celkové příjmy obce Šumná za rok 2011 v % 1,50%
1,5 %
příjem z místních poplatků
98,5 % ostatní příjmy
98,50%
Graf 14: Celkové příjmy obce Šumná rok 2011 v % (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
Do příjmů obce jsem zahrnula všechny příjmy a to např.: dotace na zateplení Základní školy a Mateřské školy Šumná, pokuty stavebního úřadu, příjmy za internet, nájmy z bytů, restaurace a zdravotního střediska a zálohy, příjmy za pronájem kulturního domu, poskytnuté služby kopírování, práce malotraktorem. Výše příjmů není každý rok stejná.
50
5 SWOT analýza V této části se chci zabývat SWOT analýzou definující silné a slabé stránky oproti příležitostem a hrozbám. Můžeme tímto rozborem zjistit možné příležitosti i hrozby a také zjistit slabé i silné stránky obce Šumná. Tato analýza může následně sloužit zastupitelům k zamyšlení se, co by bylo dobré upřednostnit a jaké si stanovit cíle do budoucna. Tabulka 18: SWOT analýza obce Šumná (zdroj: vlastní zpracování)
SILNÉ STRÁNKY Kraj jako zřizovatel Trvalé zavádění nových agend (Czech Point) Kvalifikovaní úředníci na OÚ i STÚ Internetový portál OÚ, zasílání SMS občanům, místní zpravodaj Zdravotní středisko, internetové připojení, pošta, MŠ a ŽŠ v obci Vybudovaná kanalizace a plynofikace v obci
VÁHA 0,2 0,15 0,2
HODNOTA SOUČIN 7 1,4 4 0,6 6 1,2
0,1
3
0,3
0,2 0,15 1
7 6
1,4 0,9 5,8
Tabulka 19: SWOT analýza obce Šumná (zdroj: vlastní zpracování)
SLABÉ STRÁNKY Nedořešený spor s firmou Colas CZ, a.s., (čekání na soud /vysoký dluh) Zadluženost obce z důvodu úvěru na kanalizaci a sporu s firmou Colas CZ, a.s., Plátce DPH - zatěžování administrativy Špatná kvalita některých místních komunikací Nedokončení opravy chodníku
VÁHA
HODNOTA SOUČIN
0,25
8
2
0,25 0,1 0,2 0,2 1
7 3 4 5
1,75 0,3 0,8 1 5,85
51
Tabulka 20: SWOT analýza obce Šumná (zdroj: vlastní zpracování)
PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání dotací z EU Oprava místních komunikací Vybudování bezbariérového přístupu na OÚ Získání ploch pro bytovou výstavbu od pozemkového fondu Vybudování domu s pečovatelskou službou
VÁHA 0,35 0,1 0,15
HODNOTA SOUČIN 9 3,15 4 0,4 5 0,75
0,15 0,25 1
7 8
1,05 2 7,35
Tabulka 21: SWOT analýza obce Šumná (zdroj: vlastní zpracování)
HROZBY Snížení rozpočtu Omezování finančních zdrojů Stabilita úrokové sazby Další zadlužení obce při projektu "Dům s pečovatelskou službou" Chystané legislativní změny - zrušení matrik a stavebních úřadů
VÁHA 0,25 0,15 0,1
HODNOTA 7 4 4
SOUČIN 1,75 0,6 0,4
0,3
6
1,8
0,2 1
5
1 5,55
Tabulka 22: SWOT analýza obce Šumná - vyhodnocení (zdroj: vlastní zpracování)
SILNÉ STRÁNKY 5,8 PŘÍLEŽITOSTI 7,35
SLABÉ STRÁNKY 5,85 HROZBY 5,55
WO POLOOFENZIVNÍ
SWOT Analýza – vyhodnocení Z výsledků analýzy je zřejmé, že obec Šumná by se měla snažit o využití příležitostí z jejího okolí. Využití dotací ze strukturálních fondů EU se jeví jako nejvíce vhodná příležitost pro naplnění a zvýšení spokojenosti občanů s fungováním obecního úřadu. Z těchto zdrojů je tedy možné částečně financovat projekty zaměřené na zvýšení 52
občanské spokojenosti a posílení role obce. Vybudování domu s pečovatelskou službou je proto vhodná příležitost, neboť může nabídnout seniorům důstojné a moderní vybavení v příjemném prostředí obklopeném přírodou. Dále se tím nabízí vznik nových pracovních příležitostí a v neposlední řadě i příjem do obecní pokladny. I další příležitosti, jako je např. oprava komunikací, či získání ploch pro bytovou výstavbu nabízejí vysokou perspektivu pro obec, ovšem vzhledem k finančním a administrativním nárokům na projekt domu s pečovatelskou službou je nutné, aby se zastupitelé rozhodli jednotlivé projekty plánovat po etapách, čímž se sníží riziko vysokého zadlužení. Obec by takto měla postupně posilovat svoji pozici a eliminovat tak možné hrozby, zejména zadlužení při výstavbě domu s pečovatelskou službou. Zde je možné rizika snížit např. úvěrem od Českomoravské záruční a rozvojové banky, která nabízí úvěry i obcím s nižším úrokem než bankovní sektor. Další hrozby jako např. snížení rozpočtu, nebo chystané legislativní změny (zrušení matrik a stavebních úřadů) nemůže obec ze své pozice výrazně ovlivnit. Nabízí se však možnost těmto hrozbám předejít např. použitím finančního a hospodářského auditu obce, který může rozkrýt finanční rezervy, nebo upozorní na nehospodárné využívání finančních prostředků a navrhne vhodné řešení do budoucnosti. Ale je to otázka zvážení, protože by to znamenalo vynaložení dalších finančních prostředků. Z pohledu slabých stránek nejvíce zatěžuje obec nedořešený spor s firmou Colas CZ, a.s., a tím i současná zadluženost obce z důvodu úvěru na kanalizaci. Obec je i přes svoji snahu závislá na rozhodnutí soudu a také době trvání procesu. Tedy čím delší doba trvání soudního procesu, tím se úměrně zvyšuje i dlužná částka. Silné stránky definují poměrně dobrou pozici obce, pokud vezmeme v úvahu, že v obci je k dispozici zdravotní středisko, pošta, MŠ, ZŠ a vybudovaná síť kanalizace a zemního plynu. Pracovníci obecního úřadu si soustavně zvyšují svoji kvalifikaci a nabízejí tím občanům nové služby jako je Czech Point, internetový portál OÚ a trvalé zavádění dalších nových agend. Z celkového pohledu má obec Šumná zajímavou perspektivu růstu do budoucnosti i přes některé nepříznivé faktory. Obec může již nyní poskytnout vysokou občanskou vybavenost a postupnou realizací výše zmiňovaných projektů tak ještě posílí svoji pozici. Je ovšem nutné mít stále na paměti možné hrozby a do budoucna bude nutné aktualizovat nejen SWOT analýzu, ale doporučila bych i použití jiných nástrojů (Matice IFE, EFE apod.), pro získání globálního přehledu o obci a o jejích investičních záměrech a pro správná rozhodnutí, jež by měly ve výsledku sloužit především občanům Šumné.
53
6 Shrnutí V první části se věnuji teorii, která souvisí s tématem mojí bakalářské práce. V druhé části se věnuji jednotlivým druhům poplatkům, které zavedla obec Šumná obecně závaznými vyhláškami. Uvádím zde přesnou jejich výši a pravidla pro výběr poplatků. Dále zde uvádím případy, se kterými se obecní úřad při výběru setkává. U poplatku ze psů jsem vytvořením tabulky a následně grafu zjistila, že poplatek i přes neměnnou výši zaznamenal mírné navýšení. Možná to bude tím, že se objevila v obci oblíbenost menších plemen a občané mají na domácnost často dva psy. Obec to spíše uvítá, nemá potřebu regulovat tento poplatek, jelikož nemá výdaje spojené s tímto poplatkem a příjem do místního rozpočtu je vyšší. Poplatky se exekučně nemusí vymáhat, jelikož se nedoplatky uhradí následující rok. Myslím si, že poplatek není třeba navyšovat a osobně bych jeho výši ponechala tak, jak je stanovená. Příjem z místního poplatku za lázeňský rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity nejsou příliš vysoké a také bych ponechala jejich výši tak jak je obcí stanovená. Jejich výše v obci závisí na turistech, které může ovlivňovat počasí, ale i omezení přístupu na Vranovskou přehradu nebo nedaleký Bítov, kde je spousta kulturního vyžití. Není potřeba tímto poplatkem také nic regulovat, jelikož obec nemá spojené výdaje s poplatkem na údržbu turistických atrakcí. Největší jeho příjem byl v roce 2007. Poplatek za užívání veřejného prostranství - obec není schopná ovlivnit jeho nárůst. Výši poplatku bych rozhodně nechala, tak jak je stanovená. Prodejcům navštěvujícím naši obec, kterým se nelíbí již tato výše poplatku, bych rozhodně poplatek nenavyšovala. Zvýšení ceny může vést k tomu, že prodejci přestanou jezdit nabízet svoje služby do obce. To by se také nelíbilo některým občanům hlavně důchodcům, kteří se těžko dopravují do města a jsou rádi, že prodejci obec navštěvují. Poplatek ze vstupného nepřináší do rozpočtu také velký příjem a já osobně bych tento poplatek zrušila. Tím by se podpořila kultura v obci a možná by se i začalo pořádat více akcí jako dříve. Někdy bývá na některých akcích malá účast a po zaplacení kapely nezůstane mnohdy ani na zaplacení poplatků ze vstupného. Pořadatele to odrazuje od pořádání těchto akcí. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů patří u většiny obcí k jednomu z největších poplatků, co se týká příjmů a výdajů obce a je velice náročný hlavně administrativně. V obci Šumná je výše poplatku od roku 2006 stejná a zastupitelé neschválili další jeho navýšení. V obci Šumná byla zavedená agenda poplatků za komunální odpad a ze psů v elektronické podobě, a tímto se velice usnadnila administrativa. Jako nevýhodu a administrativní zatížení je možnost zaplacení poplatku za komunální odpad na dvě 54
splátky první splátka do 31. 3. a druhá do 30. 9. daného roku. Ovšem z hlediska některých skupin občanů (více dětí v domácnosti, důchodci), je to i životní usnadnění a občané jsou tomu rádi. Je zde možnost osvobození od tohoto poplatku, které si obec může stanovit obecně závažnou vyhláškou a tím si i ušetřit administrativní zatížení na další vymáhání. Jedná se zde hlavně o občany, kteří zde nebydlí a nezdržují se v obci. A obec vůbec neví, kde se občan vyskytuje a málokdy se dopátrala nějakého kontaktu. Od roku 2013 dojde u tohoto poplatku ke změnám v zákoně. První změna je v možnosti vymáhání poplatku na dítě prostřednictvím příjmů rodiče. Podle mého názoru tato změna měla být zavedena již dříve, aby se zbytečně nezatěžovala administrativní agenda na vedení dluhu dětí až do zletilosti. Druhá změna spočívá v rozšíření poplatníků, kdy cizinci jsou také povinni zaplatit poplatek za komunální odpad. Změna je dobrá v případě, kdy správce poplatku má přehled o těchto cizincích. Nemá-li správce poplatku přehled o pohybu cizinců na území obce, tak bude poplatníka (cizince) těžko dohledávat. Tuto část zákona bude ještě potřeba změnou nějak dořešit, aby správce poplatku měl přístup k seznamu cizinců v jejich správním obvodu. Třetí změna spočívá v možnosti navýšení poplatku za komunální odpad, z maximální částky 500 Kč na maximální částku 1 000 Kč. Možnost vyššího navýšení je rozhodně přínosem pro obce, které doplácejí vysokou částkou na svoz a likvidaci komunálního odpadu a vzniká otázka zda, a zda si to mohou z rozpočtu obce dovolit. Při porovnávání grafů a tabulek jsem zjistila, že náklady na komunální odpad se mírně zvyšují, ale v porovnání ke zdražování pohonných hmot, inflace a zvýšení DPH je nárůst přiměřený. Příjmy z poplatku za komunální odpad se odvíjí podle počtu obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, počtu rekreačních objektů, počtu osvobozených osob a také na to mají vliv zastupitelé, kteří schvalují výši poplatku. V porovnání všech příjmů obce za odpad (poplatek za komunální odpad, tříděný odpad, sběr kovu) má obec největší příjem od občanů z poplatku za komunální odpad, který se pohybuje kolem 290 000 Kč za rok, dalším příjmem je příspěvek od firmy EKO-KOM, a.s., která odpad odebírá a nejmenší částkou přispívá sběr železa, což je ovlivněno tím, jakého odběratele obec zajistí a také jakou cenu odběratel nabídne. Náklady na odpad jsem znázornila v grafu. Největší jsou za komunální odpad v průměru kolem 400 000 Kč. Dalším nákladem jsou náklady za pronájem kontejnerů tříděného odpadu, částka se pohybuje kolem 50 000 Kč. Menší částky, které výši nákladů příliš neovlivní jsou náklady na nebezpečný odpad a velkoobjemový odpad. Zhodnotíme-li samostatně jen příjmy a náklady na tříděný odpad zjistíme, že obec doplácí na tento tříděný systém kolem 20 000 Kč za rok.
55
Tabulka 23: Rozdíl nákladů a příjmů na tříděný odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
náklady v Kč rozdíl příjmů a výdajů poplatku za tříděný odpad
2007
2008
2009
2010
2011
-28185
-17223
-25932,5
-14681
-20990
Poslední srovnávací graf, který jsem udělala, je ten, že jsem vzala celkové náklady a celkové příjmy a zjistila jsem, že obec doplácí na komunální odpad, a to v této výši: Tabulka 24: Rozdíl nákladů a příjmů na komunální odpad v letech 2007-2011 v Kč (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
náklady v Kč doplatek obce celkem za odpady
2007
2008
2009
2010
2011
109 308
89 779
140 271,5
111 190
145 230
Částka je to nemalá a je dobré občany neustále informovat, jak by mohli ušetřit peníze obci tím, že budou více třídit odpad, dávat na vývoz menší popelnice o objemu 110 l (ne 240 l) a aby popelnici k vývozu dávali jen plnou. Motivovat občany, že čím více budou třídit odpad, tak tím je menší pravděpodobnost, že se poplatek za odpad zvýší. Dále bych ze strany obce prováděla časté kontroly a zkoumala, jak jsou naplněné popelnice a upozornila občany na nešetrné jednání. Názorně jsem zde ukázala, jak se počítá poplatek za komunální odpad pro rok 2012. Vysvětlila jsem, jaká byla změna se zvýšením částky z 500 Kč na 1000 Kč. Další porovnání bylo množství vyprodukovaného odpadu k cenám. Udělala jsem srovnání dvou tabulek, kde jsem porovnávala množství vyprodukovaného tříděného odpadu v tunách, ze kterého má obec příjem a následně zda odpovídá ceně příjmu za tento odpad. Z daných tabulek jsem zjistila, že je vše v pořádku. Cenu od firmy EKO-KOM, a.s. neovlivníme - je dána smlouvou, můžeme ovlivnit pouze cenu kovu, kdy si obec sjednává odvozce a může si ho sama vybrat. Největší množství nasbíraného tříděného odpadu jsou papírové a lepenkové obaly. Zkoumala jsem množství v tunách vyprodukovaného komunálního odpadu a cenu za svoz komunálního odpadu. Došla jsem k závěru, že z množství odpadů nevypočítáme cenu za svoz. Cena za svoz odpadů se vypočítá podle množství odvezených popelnic a poplatek se podle toho také odvíjí. Rozlišujeme cenu za obsah popelnice 110 l a dále 240 l a svozová firma účtuje za přidaný pytel, který občané dají k popelnici jako 110-ti l popelnici. Udělala jsem výpočet průměrné ceny vývozu komunálního odpadu za měsíc:
56
Tabulka 25: Průměrná cena za měsíc za vývoz komunálního odpadu (zdroj: interní materiál obce Šumná - vlastní zpracování)
výdej v Kč průměrná cena vývozu popelnice za měsíc
2007
2008
2009
2010
2011
29 414
30 392
33 469
32 070
33 409
Průměrné náklady na komunální odpad za měsíc výrazně nestoupají a řekla bych, že je mírné zvýšení přiměřené vzhledem k zdražování. Ve třetí části jsem popsala přesný postup, jak obecní úřad postupuje při vymáhání poplatků. Musí se přitom řídit pokyny nadřízeného orgánu (krajského úřadu, ministerstva vnitra a také zákony). Obecní úřad se nejdříve snaží řešit nezaplacené poplatky domluvou a než je začne vymáhat, tak se zkouší několikrát domluvit s občanem. Poté musí řešit vymáhání poplatku exekuční cestou a při vystavení exekučního příkazu se navyšuje poplatek o minimální navýšení na náklady 500 Kč. Obecní úřad nevyužívá navýšení poplatku o trojnásobek navýšení vymáhané částky z toho důvodu, že je rád, když z občanů vymůže alespoň částku za odpad, včetně navýšení 500 Kč. Někdy je vymáhání velice složitou agendou, než se obecní úřad dopátrá příjmu dlužníka. Vymáhání pomocí exekutora by bylo pro obec ušetření administrativy, ale bohužel to není doporučeno krajským úřadem z důvodů nepřiměřených nákladů, kterým se zabývala i kancelář Ombudsmana. Občan zaplatí k poplatku ještě navýšení o nejnižší možnou částku 8 000 Kč. Ve čtvrté části jsem vypracovala dva grafy, jeden znázorňuje místní poplatky v obci Šumná a jaké procento tvoří jednotlivé místní poplatky. Největší podíl má poplatek za komunální odpad, 92 % a další je poplatek ze psů, 5 %, ostatní poplatky jsou procentuelně zanedbatelné. V druhém grafu jsem znázornila všechny příjmy obce v roce 2011, které tvoří 100 %. Místní poplatky tvoří jen 1,5 %, což není velké procento příjmů. Swot analýzu řeším v páté části mé práce, kde jsou popsány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obce Šumná. Nejvíce by si měla obec dát pozor na zadlužení a pouštění se do dotačních projektů, aby nedošlo k možným problémům. Většina dotačních titulů vyžaduje spoluúčast obce a zde je potřeba dobře zvážit míru rizika zadlužení, aby obec měla dostatek finančních prostředků před zahájením dotačních akcí
57
7 Závěr Cílem mé bakalářské práce byla analýza místních poplatků v letech 2007-2011. Zabývala jsem se místními poplatky, které si zavedla obec Šumná obecně závaznými vyhláškami v samostatné působnosti, zavádí jednak poplatky, které představují částečnou úhradu nákladů na veřejné statky anebo vyplývají z poskytovaných statků a služeb pro občany i pro turisty, například poplatky za lázeňský a rekreační pobyt a další. Obec si může stanovit, jaké místní poplatky bude vybírat v jaké výši a také si může obecně závaznou vyhláškou stanovit některá pravidla. Musí přitom dodržovat zákony, kde jsou jasně daná pravidla a omezení. Bylo potřeba nejdříve popsat a vysvětlit některé pojmy, které jsem uvedla v teoretické části. Zabývala jsem se veřejnou správou, státní správou a samosprávou. Dále jsem se věnovala obci a její působnosti a následně jsem definovala jednotlivé orgány obce. V závěru teoretické části jsem popsala jednotlivé místní poplatky. U každého poplatku jsem uvedla výši maximálního poplatku, možnosti osvobození a koho nebo čeho se poplatek týká. Praktickou část jsem rozdělila do čtyř částí. V první jsem popsala obec Šumnou, kde pracuji a ve své pracovní náplni se zabývám evidencí poplatků a jejich vymáháním v případě neplacení. Popsala jsem historii obce a zmínila jsem se o postavení nového kostela Svatého Ducha v Šumné, který byl postaven v letech 2005-2008. Nezapomněla jsem zde zmínit poslání, vizi a cíle obce Šumná. Vize by mohla vypadat takto: „Šumná – moderní obec pro spokojené občany“. Důležitou součástí obce jsou organizační dokumenty, zákony, nařízení a jejich dodržování. Organizaci v obci Šumná jsem znázornila v organizačním schématu. Vypracovala jsem tabulky s přírůstky a úbytky obyvatel. Celkový počet obyvatel se pohybuje již několik let mírně přes 600. Ve druhé části jsem se zaměřila na jednotlivé druhy poplatků, které zavedla obec Šumná obecně závaznými vyhláškami. Zmínila bych se pouze o poplatku ze psů a komunálního odpadu, ostatní poplatky tvoří malé procento příjmů. U poplatku ze psů jsem zaznamenala mírně zvýšený příjem a sazbu poplatku bych neměnila, jelikož obec nemá s tímto poplatkem náklady. V tabulkách a grafech jsem porovnávala výši nákladů za likvidaci odpadu a příjmů z poplatků za odpad a zjistila jsem, že obec doplatila průměrně za období 2007-2011 120 000 Kč/rok za odpad. Při porovnání jednotlivých roků jsem zjistila, že vzhledem ke zdražování pohonných hmot, inflaci a zvýšení DPH je nárůst přiměřený. Náklady za odpad bych se snažila redukovat opakovanou informovaností občanů a vydala bych doporučení s nakládání s odpady v našem zpravodaji. Protože poplatek za komunální odpad není počítán podle hmotnosti odpadů, ale podle kusů vyvezených popelnic bez ohledu na to zda je popelnice plná nebo poloprázdná. Dále bych motivovala občany k třídění odpadu, čímž se každý občan může podílet jednak na ceně za komunální odpad a dále přispět ke zlepšení životního prostředí. Ze strany obce bych prováděla časté kontroly a zkoumala, jak jsou naplněné popelnice a upozornila občany na nešetrné jednání. Zastupitelé při stanovování výše poplatku za komunální odpad 58
přihlížejí k sociální situaci občanů v obci. Poplatky za odpad i přes malé procento z celkového příjmu obce je potřeba vybírat a sledovat nárůst či pokles nákladů a následně poukazovat na zjištěné nedostatky. Ve třetí části se zabývám vymáháním v případě nezaplacení poplatku. Obecní úřad postupuje dle pokynů nadřízeného orgánu a než začne řešit problém vymáhání, tak nejdříve kontaktuje dlužníka a snaží se s ním dohodnout. Částka vymáhaného poplatku se navýší o 500 Kč. Pokud by vymáhání bylo zprostředkováno exekutorem, zaplatil by dlužník navýšení vymáhané částky nejméně o 8000 Kč. Obec Šumná vzhledem ke svým občanům a doporučení krajského úřadu nevyužívá služeb exekutora. Ve čtvrté části jsem vypracovala graf, kde jsem znázornila, kolik procent příjmu tvoří jednotlivé místní poplatky. Poté jsem znázornila do grafu celkové příjmy obce za rok 2011 a místní poplatky z toho tvoří jen 1,5 %. Pátá část je věnována SWOT analýze, kde je nejdůležitější sledovat silné a slabé stránky obce a dále příležitosti a hrozby. Nejdůležitější je sledovat zadlužení obce a při možných projektech a dotacích zkoumat rámec možnosti financování těchto projektů. Myslím si, že jsem cíl mé bakalářské práce splnila a práce bude k užitku jak studentům, věnujícím se problematice místních poplatků a jejich vymáhání, tak i obci a občanům obce Šumná. Výsledky zjištěné v bakalářské práci využiji i pro zpracování článku do místního zpravodaje, kde ještě blíže přiblížím problematiku s odpady pomocí tabulek a grafů.
59
Literatura Monografie BAKEŠ, Milan a kolektiv. Finanční právo 4. Aktualizované vydání, C.H.Beck Praha: 2006, 741 s. ISBN 80-7179-431-7 HENDRYCH, Dušan a kolektiv. Správní právo Obecná část 6. vydání, C.H. Breck Praha: 2006, 822s. ISBN 80-7179-442-2 HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR, Aleš Čaněk, s.r.o. Plzeň: 2008, 234 s. ISBN 978-80-7380-096 JIRÁSKOVÁ, Ivana a Michal Sobotka, Zákon o odpadech s vysvětlivkami a prováděcí předpisy, Linde Praha, a.s.: 2005, 482s. ISBN 80-7201-561-3 NEČADOVÁ, Věra, Veřejná správa. skripta, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009.143s. ISBN 978-80-87035-19-1 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy, Management Press Praha: 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů teorie a praxe, GRADA Publishing, a.s. Praha: 2009, 304s. ISBN 978-80-247-2789-9 SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2010 SMO ČR 2010, 184s. ISBN 978-80-254-8660-3
Internetové zdroje Obec Šumná. [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://obecsumna.blog.cz/0609/obecne-informace Obec Šumná. [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://obecsumna.blog.cz/0605/historie-sumne Obec Šumná. [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://obecsumna.blog.cz/0605/neco-o-sumne
60
Dokumenty obecního úřadu Organizační řád obce Šumná 2008 Interní materiály obce Šumná Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 1/2001, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Šumná a systému nakládání se stavebním odpadem Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 2/2004, o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 1/2004 o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 3/2004 kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 2/2001 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění vyhlášky č. 2/2004 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 6/2005 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 7/2006, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška č. 6/2005 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 1/2008, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška č. 6/2005 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 1/2009, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška č. 6/2005 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 1/2010 o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Šumná č. 2/2010 o místním poplatku za provoz systému shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Vyhláška obce Šumná č. 1/1999 o místních poplatcích Šumenský zpravodaj 61
Seznam tabulek: Tabulka 1: Počet obyvatel v obci Šumná v letech 2007-2011 stav platný k 1. 1. ........ 24 Tabulka 2: Přírůstky a úbytky v obci Šumná v letech 2007-2011 ................................ 25 Tabulka 3: Poplatek ze psů v letech 2007-2011 v Kč................................................... 27 Tabulka 4: Poplatek lázeňský nebo rekreační v letech 2007-2011 v Kč ...................... 28 Tabulka 5: Poplatek za užívání veřejného prostranství v letech 2007-2011 v Kč ........ 30 Tabulka 6: Poplatek ze vstupného v letech 2007-2011 v Kč ........................................ 32 Tabulka 7: Poplatek z ubytování kapacity v letech 2007-2011 v Kč ........................... 33 Tabulka 8: Poplatek za komunální odpad v letech 2007-2011 v Kč ............................ 37 Tabulka 9: Příjmy poplatků za odpad v letech 2007-2011 v Kč .................................. 38 Tabulka 10: Náklady na odpad v letech 2007-2011 v Kč............................................... 39 Tabulka 11: Náklady a příjmy na tříděný odpad v letech 2007-2011 v Kč .................... 40 Tabulka 12: Celkové náklady a příjmy za odpad v letech 2007-2011 v Kč ................... 41 Tabulka 13: Výpočet poplatku za odpad pro rok 2012 obec Šumná .............................. 42 Tabulka 14: Množství vyprodukovaného odpadu v t, tvořící příjem obce ..................... 43 Tabulka 15: Příjem obce Šumná za tříděný odpad v Kč................................................. 43 Tabulka 16: Množství vyprodukovaného komunálního odpadu v t a výdaje obce za komunální odpad v Kč .................................................................................................... 44 Tabulka 17: Množství vyprodukovaného odpadu v obci Šumná v t .............................. 45 Tabulka 18: SWOT analýza obce Šumná ..................................................................... 51 Tabulka 19: SWOT analýza obce Šumná ..................................................................... 51 Tabulka 20: SWOT analýza obce Šumná ..................................................................... 52 Tabulka 21: SWOT analýza obce Šumná ..................................................................... 52 Tabulka 22: SWOT analýza obce Šumná ..................................................................... 52 Tabulka 23: Rozdíl nákladů a příjmů na tříděný odpad v letech 2007-2011 v Kč ......... 56 Tabulka 24: Rozdíl nákladů a příjmů na komunální odpad v letech 2007-2011 v Kč ... 56 Tabulka 25: Průměrná cena za měsíc za vývoz komunálního odpadu ........................... 57
Seznam grafů: Graf 1: Vývoj poplatku ze psů v letech 2007-2011 v Kč ............................................. 27 Graf 2: Vývoj poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt v Kč .................................. 28 Graf 3: Vývoj poplatku za užívání veřejného prostranství v Kč .................................. 30 Graf 4: Vývoj poplatku ze vstupného v Kč .................................................................. 32 Graf 5: Vývoj poplatků z ubytovací kapacity v Kč ...................................................... 33 Graf 6: Vývoj poplatku za komunální odpad v Kč ....................................................... 37 Graf 7: Celkové příjmy za odpad v Kč ......................................................................... 38 Graf 8: Celkové náklady za odpad v Kč ....................................................................... 39 Graf 9: Rozdíl nákladů a příjmů za tříděný odpad v Kč ............................................... 40 Graf 10: Rozdíl mezi celkovými příjmy a náklady na odpad v Kč ................................ 41 Graf 11: Množství tříděného odpadu v obci Šumná v t .................................................. 44 Graf 12: Množství vyprodukovaného odpadu v obci Šumná v t .................................... 46 Graf 13: Podíly místních poplatků v obci Šumná rok 2011 v % .................................... 49 Graf 14: Celkové příjmy obce Šumná rok 2011 v % ...................................................... 50
62
Seznam obrázků: Obrázek 1: Obec Šumná ................................................................................................. 20 Obrázek 2: Obec Šumná – vlakové nádraží .................................................................... 21 Obrázek 3: Základní škola Šumná .................................................................................. 21 Obrázek 4: Kostel Svatého Ducha v Šumné ................................................................... 22 Obrázek 5: Organizační schéma Obecního úřadu Šumná .............................................. 24
Právní přepisy Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů, Prezentace Krajského úřadu Brno
Zkratky: TP – trvalý pobyt OÚ – obecní úřad STÚ – stavební úřad ZŠ – základní škola MŠ – mateřská školka EU – evropská unie Sb. – sbírka č. – číslo tzn. – to znamená č.p. – číslo popisné např. – například Kč – Korun českých
63
Seznam příloh: Příloha č. 1 : Přiznání k místnímu poplatků ze psů Příloha č. 2 : Přiznání k místnímu poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů Příloha č. 3 : Vzor platebního výměru Příloha č. 4 : Vzor exekuční příkaz Příloha č. 5 : Hlášení o produkci a nakládání s odpady Příloha č. 6 : Fotografie obce Šumná, zdroj vlastní
64
Příloha č. 1
Přiznání k místnímu poplatku ze psů Správce místního poplatku: Jméno, příjmení (název) držitele psa:…………………………………………………….. Datum narození (IČ) držitele psa:………………………………………………………... Adresa trvalého pobytu (sídlo) držitele psa:……………………………………………... Číslo účtu u peněžního ústavu, na němž jsou vedeny prostředky z podnikatelské činnosti držitele psa, který je podnikatelským subjektem:………………………………………… Údaje o držených psech: plemeno, pohlaví, barva, stáří psa
pes je držen od (den, měsíc, rok)
1. 2. 3. Úlevy od poplatkové povinnosti:*) Osvobození od poplatkové povinnosti:*) Potvrzuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné.
V
dne:…………
Podpis držitele psa:
*) nehodící se škrtněte
Poučení: Místní poplatek ze psů upravuje zákon ČNR č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a vyhláška obce Šumná č. 1/2010 .Poplatek ze psů platí fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem psa, obci příslušné podle místa svého trvalého pobytu nebo sídla. Poplatek se platí ze psů starších 3 měsíců. Poplatník je povinen podat správci poplatku přiznání k poplatku do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, která má za následek vznik poplatkové povinnosti. Poplatek je splatný do 31.3. 65
Příloha č. 2 a) PŘIZNÁNÍ K MÍSTNÍMU POPLATKU ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Správce místního poplatku: Jméno, příjmení fyzické osoby-poplatníka:……………………………………………. Rodné číslo poplatníka:………………………………………………………………… Adresa trvalého pobytu:………………………………………………………………... K trvalému pobytu v obci přihlášen od………………………………………………… PROHLÁŠENÍ SPOLEČNÉHO ZÁSTUPCE (poplatník vyplní jen, je-li současně společným zástupcem)
společný zástupce za domácnost
┌┐ └┘ ┌┐
společný zástupce za rodinný dům
└┘ ┌┐
společný zástupce za bytový dům
└┘
označte
Jméno, příjmení společného zástupce:………………………………………………… Adresa trvalého pobytu:……………………………………………………………….. POPLATEK JE ODVÁDĚN ZA TYTO POPLATNÍKY (uveďte jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu jednotlivých poplatníků) 1……………………………………………………………………………. 2...………………………………………………………………………….. 3………………..……………………………………………………………
66
Potvrzuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné. V………………………………dne………………………… Podpis poplatníka:
POUČENÍ: 1. Předmětem poplatku je provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. 2.
Poplatníkem je fyzická osoba, která má v obci Šumná trvalý pobyt.
3.
Ohlašovací povinnost: do 15 dnů od vzniku poplatkové povinnosti.
4.
Splatnost poplatku: první splátka 31.3. a druhá splátka 30.9.
5.
Zánik poplatkové povinnosti je poplatník povinen ohlásit správci poplatku do 15 dnů.
67
Příloha č. 2 b) PŘIZNÁNÍ K MÍSTNÍMU POPLATKU ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Prohlášení fyzické osoby, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci, nacházející se na území obce Šumná v níž není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba ADRESA STAVBY URČENÉ NEBO SLOUŽÍCÍ K INDIVIDUÁLNÍ REKREACI
katastrální území:………………………………………………………………………… ulice, č.p. nebo č.e.:……………………………………………………………………… POPLATNÍK
Jméno, příjmení poplatníka:…………………………………………………………… Rodné číslo poplatníka:……………………….............................................................. Adresa trvalého pobytu:…………………………………………………………......... Kontaktní adresa, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu:…………………………… Vlastníkem, popř. spoluvlastníkem stavby od………………………………………… DALŠÍ SPOLUVLASTNÍCI Identifikační
údaje dalších spoluvlastníků (jméno, příjmení, r. č., adresa trvalého pobytu, popř. kontaktní adresa): ………………………………………………………………………………………….. Potvrzuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné.
68
V………………………………dne…………………………………………………… Podpis poplatníka: POUČENÍ: 1. Předmětem poplatku je provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatníkem je fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. 2.
Ohlašovací povinnost: do 15 od vzniku poplatkové povinnosti.
3.
Splatnost poplatku: první splátka 31.3. druhá splátka 30.9.
4.
Zánik poplatkové povinnosti je poplatník povinen ohlásit správci poplatku do 15 dnů.
69
Příloha č. 2 c) PŘIZNÁNÍ K MÍSTNÍMU POPLATKU ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Správce místního poplatku: Fyzická osoba: Trvalý pobyt Cizinec s povoleným trvalým nebo přechodným pobytem nad 90 dní Cizinec s přechodným pobytem nad 3 měsíce Azyl Jméno, příjmení fyzické osoby-poplatníka/společného zástupce:………………………... Rodné číslo/datum narození:…………….……………………………………………….. Adresa pobytu:…………………………………………………………………………… Poplatková povinnost vznikla od……………………. PROHLÁŠENÍ SPOLEČNÉHO ZÁSTUPCE (poplatník vyplní jen, je-li současně společným zástupcem) společný zástupce za domácnost společný zástupce za rodinný dům společný zástupce za bytový dům POPLATEK JE ODVÁDĚN ZA TYTO POPLATNÍKY (uveďte jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu trvalého nebo přechodného pobytu jednotlivých poplatníků) ……………………………………………………………………………………………. Potvrzuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné. V………………………………dne…………………………Podpis poplatníka:
70
Příloha č. 3
Vzor - platební výměr Obecní úřad/Městský úřad/Úřad městyse ……………. Odbor …… (nebo bez uvedení odboru) adresa úřadu Č.j.: ………….
V …… dne ………….
Platební výměr č. …na místní poplatek Obecní úřad/Městský úřad/Úřad městyse ……………… jako správce daně podle ust. § 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, vyměřuje jméno a příjmení nebo název/firma poplatníka, datum narození nebo IČ, adresa trvalého pobytu/místa podnikání nebo sídla, příp. doručovací adresa (dále jen „poplatník“) + případně též uvedení zástupce poplatníka (např. zákonného zástupce), dle ust. § 11 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a dle čl. ………… obecně závazné vyhlášky obce………..č……………… a v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, místní poplatek za ……….. za poplatkové období …….. ve výši ………… Kč (slovy:……..). Vyměřený místní poplatek je splatný do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto platebního výměru na účet obce/města/městyse ……….. číslo ……………….. vedený u ………..banky, variabilní symbol …………… nebo přímo na pokladně Obecního úřadu/Městského úřadu/Úřadu městyse ………….. Odůvodnění Podle obecně závazné vyhlášky obce/města/městyse ……….. č. …… o ……… a v souladu s ust. § …… zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla poplatníkovi poplatková povinnost k místnímu poplatku za ………………. za období………….ve výši ………….Kč. Poplatník svou poplatkovou povinnost nesplnil a ve lhůtě splatnosti stanovené výše uvedenou obecně závaznou vyhláškou do ……….. místní poplatek neuhradil, proto Obecní úřad/Městský úřad/Úřad městyse ………… jako správce daně přistoupil k vyměření místního poplatku platebním výměrem.
71
Poučení Proti tomuto platebnímu výměru lze podle ust. § 109 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Obecního úřadu/Městského úřadu/Úřadu městyse ……………... Odvolání nemá odkladný účinek (ust. § 109 odst. 5 citovaného zákona). Otisk kulatého úředního razítka s malým státním znakem podpis úřední osoby, jméno, funkce Rozdělovník •
•
•
•
Bude-li se jednat o poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, musí být vyměřováno plátci poplatku. V platebním výměru pak ustanovení ust. § 11 odst. 1 zákona o místních poplatcích bude nahrazeno ust. § 11 odst. 2 zákona o místních poplatcích. Současně bude v platebním výměru nahrazeno označení „poplatník“ slovem „plátce“ a povinnost „poplatková“ bude nahrazena uvedením povinnosti „platební“. V případě, že poplatník sice místní poplatek uhradil, ale s jeho platbou bylo naloženo dle sut. § 152 daňového řádu a platba byla převedena na úhradu dřívějších nedoplatků, popíše se tento postup v odůvodnění platebního výměru. V odůvodnění rozhodnutí je nutné co nejvíce popsat skutkový stav, tzn. kdy vznikla poplatková povinnost (např. u psa nebo veřejného prostranství se nejedná vždy o poplatek za celý rok), v jaké výši (jak byl poplatek spočítán – např. pes poměrně podle měsíců, veřejné prostranství podle výměry apod.), zda a jak byl poplatník vyzýván neformálně k úhradě. Jestliže poplatník nespolupracoval, konkretizuje se postup dokazování správce poplatku, pokud proběhlo – uvede se, že byla zaslána výzva podle ust. § 92 odst. 4 daňového řádu, jak na ni poplatník reagoval, co sdělil a jak se s tímto správce poplatku vypořádal. Dále se popíše, jestli a jakým způsobem probíhalo další dokazování – svědecká výpověď, místní šetření apod. Pokud musel správce poplatku přistoupit k použití pomůcek, musí být toto výslovně uvedeno, pomůcky specifikovány a odůvodněny. Jestliže se při dokazování nebo při použití pomůcek objeví okolnosti, které svědčí ve prospěch poplatníka, budou použity a v odůvodnění popsány.
72
Příloha č. 4
Exekuční příkaz na účet u banky Obecní úřad ……………. Čj. …………….
Brno ………………
EXEKUČNÍ PŘÍKAZ Obecní úřad …………. jako správce daně podle ust. § 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) rozhodl dle ust. § 178 odst. 1 daňového řádu o nařízení daňové exekuce na daňového dlužníka ……………………….. (dále také „dlužník“) t a k t o: K vymožení nedoplatku Obecního úřadu ………… (dále jen „správce daně“) vzniklého na základě rozhodnutí …………………. č.j…………………, vyhotoveného dne ……………., ve výši ………… (slovy……..) a k vymožení exekučních nákladů ve výši ……………. Kč se nařizuje daňová exekuce, která bude provedena přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb …………………………………… (dále jen „banka“), č. účtu ……………. v souladu s ust. § 190 daňového řádu a na základě ust. § 177 odst. 1 téhož zákona s přiměřeným použitím ust. § 303 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Přikazuje se bance, aby od okamžiku, kdy jí bude doručen tento exekuční příkaz, z účtu dlužníka až do výše vykonatelného nedoplatku v částce celkem ……….. Kč (slovy: …………… korun českých) nevyplácela peněžní prostředky, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala s výjimkou peněžních prostředků, které jsou určeny pro výplatu mezd ve smyslu ust. § 304a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“). Dále se přikazuje bance, aby v den, který následuje po doručení vyrozumění, že exekuční příkaz nabyl právní moci, provedla odepsání prostředků dlužníka z účtu vedeného u uvedené banky až do výše vykonatelného nedoplatku a vyplatila je krajskému úřadu na účet č. …………….. u pobočky ……………., variabilní symbol ………………………. Dlužník je dle ust. § 182 odst. 1 daňového řádu povinen správci daně uhradit exekuční náklady za nařízení daňové exekuce ve výši ……….,- Kč. Exekuční náklady budou vymoženy současně s vymáhaným nedoplatkem (ust. § 182 odst. 6 daňového řádu), jak uvedeno shora.
73
Odůvodnění Dlužník nezaplatil správci daně částku ……… Kč, která byla uložena / vyměřena rozhodnutím / platebním výměrem………………, vyhotoveným dne ………… Dle ust. § 304 odst. 3 občanského soudního řádu dlužník ztrácí okamžikem, kdy je bance doručen tento exekuční příkaz, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vykonatelného nedoplatku vyjma peněžních prostředků určených pro výplatu mezd dle ust. § 304 a občanského soudního řádu a prostředků dle ust. § 304b občanského soudního řádu. V souladu s ust. § 306 občanského soudního řádu se nařízení exekuce vztahuje až do výše vykonatelného nedoplatku na pohledávku dlužníka z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž byl bance doručen exekuční příkaz, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo bance doručeno vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu. Provedením (ust. § 307, § 308, § 309a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu) výkon exekuce zaniká. Exekuční náklady spočívající v nákladech za nařízení daňové exekuce v souladu s ust. § 182 odst. 1 daňového řádu hradí dlužník. Podle ust. § 183 odst. 1 daňového řádu náhrada nákladů za nařízení daňové exekuce činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 500 Kč. Uhradit náklady za nařízení daňové exekuce je dlužník povinen, jakmile byl exekuční příkaz vydán (§ 183 odst. 1 daňového řádu). Exekuční náklady se vymáhají zároveň s nedoplatkem (§ 182 odst. 6 daňového řádu). Proto bylo dlužníkovi uloženo uhradit exekuční náklady za nařízení daňové exekuce ve výši …………… Kč. Banka je tak povinna srazit ve prospěch správce daně částku ve výši …………….,- Kč. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní jsou v souladu s ust. § 52 odst. 1 daňového řádu vázány mlčenlivostí o tom, co se při správě daní dozvěděli o poměrech jiných osob; to neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní. Za porušení této povinnosti lze uložit pokutu dle ust. § 246 daňového řádu.
74
Poučení V souladu s ust. § 178 odst. 4 daňového řádu lze proti tomuto exekučnímu příkazu podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení u Obecního úřadu ………………. Odvolání nemá odkladný účinek (ust. § 109 odst. 5 daňového řádu). Razítko, podpis, jméno a příjmení V případě bezvýsledné exekuce žádáme o písemné sdělení o ukončení sledování exekuce s uvedením důvodu (účet blokován pro jiného oprávněného nebo je bez finančních prostředků příp. jiný). Rozdělovník
75
Příloha č. 5
76
77
Příloha č. 6 – Fotografie Obce Šumná, zdroj vlastní
Nový kostel:
78
Rybník Šimperák:
79
