Signature Not Verified
Digitally signed by Ing. Jaroslava Honová Date: 2011.06.06 12:48:11 CEST
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 27. 5. 2011 Č.j.: 42916/ENV/11
ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) Identifikační údaje: Název:
Rozšíření dobývacího prostoru Vápenice I a pokračování těžby
Charakter záměru:
Záměrem je využití výhradního ložiska kamene na hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (žula, adamelit, granodiorit), přičemž dojde k rozšíření stávajícího dobývacího prostoru (dále jen „DP“) Vápenice I a pokračování těžby granodioritu. Současná těžba v DP Vápenice I probíhá dle plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále „POPD“).
Kapacita (rozsah) záměru: Stávající plocha DP činí 3,8642 ha. Rozšířený DP bude mít roční hrubá těžba plochu 6,7787 ha. Současná 3 je cca 6 500 - 9 000 m . Realizací záměru roční těžba navýšena nebude. Záměr je rozdělen do čtyř na sebe navazujících etap otvírky ložiska a těžby. V oznámení záměru je podrobně vyhodnocena 1. etapa POPD na období 2011 - 2030. Záměr je hodnocen v jedné aktivní variantě. Umístění:
kraj: Středočeský obec: Vysoký Chlumec kat. území: Vápenice u Vysokého Chlumce
Zahájení/ukončení:
2011/2030
Oznamovatel:
ČESKÁ ŽULA spol. s r.o. Volyňská 39 386 01 Strakonice
Záměr „Rozšíření dobývacího prostoru Vápenice I a pokračování těžby“ (dále jen „záměr“) naplňuje dikci bodu 2.3 (Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor; těžba ostatních nerostných surovin na 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše 150 ha a více) kategorie I přílohy č. 1 jako změna záměru podle § 4 odst. 1 písm. b) k zákonu Podle § 7 zákona bylo provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr bude mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzován podle zákona.
1
Na základě informací uvedených v oznámení, písemných vyjádření dotčených územních samosprávných celků, dotčených správních úřadů a zjišťovacího řízení provedeného podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr
„Rozšíření dobývacího prostoru Vápenice I a pokračování těžby“ nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona. Podmínky závěru zjišťovacího řízení: I. Podmínky pro fázi přípravy záměru 1.
Zpracovat provozní řád zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002, o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Vyřešit problematiku pozemků dotčených těžbou - vynětí ze zemědělského půdního fondu.
3.
Do POPD promítnout provádění skrývek kulturní vrstvy ke konci období vegetačního klidu z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů.
4.
Ve fázi přípravy dobývacího prostoru navrhnout opatření ke snížení množství tuhých znečišťujících látek (dále jen „TZL“) na technologicky přijatelné minimum.
5.
Upřesnit a specifikovat DP Vápenice I.
6.
Uvést předpokládané a stávající objemy z blokové těžby kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a zároveň výtěžnost kvalitního blokového kamene.
7.
Uvést zdroj citované závěrečné zprávy o hydrogeologickém průzkumu ložiska.
8.
Pro výpočet emisí TZL z procesu drcení a třídění kameniva použít dle vyhlášky MŽP č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, emisní faktor pro suchý i pro vlhký materiál s tím, že v každém období roku bude využit pouze jeden z uvedených faktorů.
9.
V jihovýchodní části lomu zachovat, resp. nezasypávat, jezírko plnící funkci biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů (dále jen „ZCHD“) živočichů. V případě zásahu do biotopu ZCHD požádat příslušný orgán ochrany přírody o výjimku dle ustanovení § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).
10.
V případě akumulace důlní vody na dně lomu při těžbě a jejímu řízenému odvádění do Chlumeckého potoka požádat v dalším stupni řízení příslušný orgán ochrany přírody (vodoprávní úřad) o závazné stanovisko dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, k zásahu do významného krajinného prvku a zažádat o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod do vod povrchových u příslušného vodoprávního úřadu.
11.
Respektovat ustanovení na ochranu dřevin rostoucích mimo les (ustanovení § 7 a § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny).
objem
vytěžitelných
2
zásob
v POPD
ve
stávajícím
II.
Podmínky pro fázi realizace a provozu záměru
12.
V souladu s platnou legislativou u zdroje snižovat a vyloučit v maximální míře emise TZL, která je prakticky dosažitelná. Všechna místa a operace, kde dochází k emisím je nutno s ohledem na technické možnosti vybavit podle povahy procesu účinným zařízením nebo zavést odpovídající opatření.
13.
Provést nové posouzení záměru dle platné legislativy z hlediska vlivů záměru na životní prostředí po 20-ti letech (tj. pro období 2031 – 2050).
14.
Případné drcení a třídění kamene z odvalu (deponie) realizovat jen s odlučováním TZL.
15.
Dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví provést příslušná měření v pracovním prostředí.
16.
Předcházet únikům ropných látek v dobývacím prostoru, případně zajistit jejich bezprostřední likvidaci a zároveň zajistit dostupnost prostředků k likvidaci úniků.
17.
Nadále zajišťovat, aby na úložná místa nebyly ukládány odpady.
18.
Nadále provádět monitoring odváděných důlních vod dle aktuálních rozhodnutí.
19.
V intervalu cca 15-ti let provést obnovu štěrkového lože z důvodu zachování jeho funkčnosti (zpomalení prodění vypouštěné důlní vody do potoka).
20.
Skrývky ornice provádět ke konci vegetačního klidu z důvodu omezení vlivů na prostory výskytu populací volně žijících živočichů.
21.
Kácení porostů náletových dřevin a křovin provádět v zájmovém území v období vegetačního klidu v nezbytně nutné míře.
22.
Skrývkové práce na lokalitě provádět pouze v období dostatečné půdní vlhkosti nebo za použití skrápění.
23.
Deponie materiálů umístit tak, aby nedocházelo ke zvýšené prašnosti vlivem povětrnostních podmínek a zároveň zachovat stávající výši mezideponie, odvalu.
24.
Pro snížení prašnosti v době provozu pravidelně čistit příjezdové a manipulační komunikace a pojezdové plochy provozovny a za suchého a větrného počasí kropit (s ohledem na technické možnosti používat dle povahy procesu zakrytování, vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení). Provedená opatření zaznamenávat.
25.
Z hlediska ochrany vod dodržovat při realizaci záměru spolu s platnými legislativními předpisy pravidla stanovená vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
26.
Využívání mobilní drtící linky projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví včetně zajištění zpracování akustické studie, řešící případné vlivy hluku provozu této linky na nejbližší chráněný venkovní prostor a stanovující opatření k jejich snížení.
27.
V maximální možné míře využívat pro přechodné skladování vytěženého kameniva pouze stávající mezideponii. Zajistit její pravidelné odtěžení a drcení za účelem prodeje tak, aby nedocházelo k jejímu nežádoucímu rozšiřování a zvyšování, a tedy zvětšování nepříznivých vlivů na krajinný ráz. Případnou potřebu nové mezideponie včas projednat s dotčenými orgány státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany vod a ochrany ovzduší.
3
III. Podmínky pro fázi ukončení záměru 28.
Nadále upřesňovat principy sanace a rekultivace těžbou dotčeným záměrem.
29.
V rámci následné sanace a rekultivace vytěženého prostoru řešit zatopení lomu tak, aby zůstal zachován členitý terén lomu, a zvážit podporu ZCHD obojživelníků - kuňky obecné a skupiny skokanů zelených.
30.
Při následné sanaci a rekultivaci posoudit pozitivní důsledky vzniku unikátních biotopů pro biodiverzitu a tvorbu územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“), rekultivaci orientovat na vznik „kvalitních“ segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin, apod.).
Odůvodnění: Příslušný úřad obdržel vyjádření od těchto subjektů: 1. Středočeský kraj 2.
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
3.
Městský úřad Sedlčany, odbor životního prostředí
4.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště v Příbrami
5.
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha
6.
Obvodní báňský úřad v Kladně
7.
MŽP, odbor ochrany ovzduší
8.
MŽP, odbor ochrany vod
9.
MŽP, odbor ochrany horninového a půdního prostředí
Vyjádření veřejnosti ani občanských sdružení nebyla uplatněna. Středočeský kraj souhlasí se záměrem a nepožaduje další posuzování podle zákona, za předpokladu dodržení opatření uvedených v části D oznámení záměru. Požadavky kapitoly D.IV jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších, připomíná, že kamenolomy jsou zařazeny, v souladu s nařízením vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 1 bodu 3.6, jako střední zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel je proto povinen řídit se ustanoveními § 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, kterými se stanovují povinnosti provozovatele související s ochranou ovzduší, a připomíná další povinnosti vyplývající z platné legislativy (na všech místech a při operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší a s ohledem na technické možnosti používat dle povahy procesu zakrytování, vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení). Dále uvádí, že pro snížení prašnosti musí být skrývkové práce na lokalitě prováděny pouze v období dostatečné půdní vlhkosti nebo za použití skrápění. Pro snížení prašnosti v době provozu musí být příjezdové a manipulační komunikace a pojezdové plochy provozovny pravidelně čištěny a za suchého počasí kropeny. Provedená opatření musí být zaznamenávána. Z výsledků rozptylové studie,
4
která je součástí oznámení, vyplývá, že záměr je z hlediska ovzduší akceptovatelný. Nejedná se o novou činnost, ale o pokračování těžby, tudíž by vypočtené přípěvky měly být již součástí stávajícího pozadí. Z hlediska ochrany ovzduší lze v případě dodržování opatření uvedených v kapitole D.IV. „Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů“ oznámení s realizací souhlasit. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, uvádí předpoklad, že skladba a produkce odpadů v průběhu další fáze provozu bude stejná jako v současné době. Jedná se o odpady vznikající v souvislosti s údržbou mechanizace a provozem administrativní části objektu. Nakládání s odpady probíhá v souladu se zákonem. Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny připomíná, že v prostoru stávajícího lomu ve spodních etážích s vodními plochami se vyskytují ZCHD obojživelníků - kuňka obecná a zelení skokani. Realizací záměru nebude zasahováno do stávajících míst výskytu uvedených zvláště chráněných živočichů. Avšak v některých fázích těžby dobývacího prostoru mohou vznikat další biotopy atraktivní pro uvedené zvláště chráněné živočichy, v takovém případě bude nezbytné respektovat zákonnou ochranu ZCHD živočichů, a pokud by mělo dojít ke škodlivému zásahu do jejich vývoje, bude nezbytné nejprve získat od příslušného orgánu ochrany přírody výjimku z jejich ochranných podmínek. Dále doporučuje zvážit podporu uvedených druhů obojživelníků při následné sanaci a rekultivaci vytěženého prostoru. Vzhledem k lokalizaci a charakteru záměru nedojde k dotčení regionálních ÚSES, zvláště chráněných území - přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem, rovněž se nepředpokládá dotčení ZCHD rostlin. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, požaduje, aby v případě, že se při těžbě v areálu nadále na dně lomu akumulují důlní vody, které jsou řízeně odváděny do Chlumeckého potoka, společnost Česká žula spol. s r.o. podala novou žádost o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod do vod povrchových ke zdejšímu vodoprávnímu úřadu. Dosavadní rozhodnutí Okresního úřadu v Příbrami ze dne 27. 9. 1995, které je v předloženém záměru uváděno, neodpovídá současným právním předpisům na úseku vodního hospodářství. Povolení k vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami (nyní pod označením C10 – C40) nebo nebezpečnými látkami nemůže být vydáno na dobu delší než 4 roky. Z hlediska ostatních složkových zákonů není dotčeným orgánem, nebo nemá připomínky. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. Městský úřad Sedlčany, odbor životního prostředí, z hlediska právních předpisů platných v oblasti životního prostředí, u kterých je příslušným orgánem státní správy, nemá k předloženému oznámení záměru námitky ani připomínky. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště v Příbrami, ve svém vyjádření uvádí, že jako orgán ochrany veřejného zdraví posuzuje výše uvedený záměr z hlediska možného hlukového zatížení chráněného venkovního prostoru stávající i plánované obytné zástavby a z hlediska možných zdravotních rizik vyplývajících z provozování záměru. Lom se nachází asi 250 m SSV od okraje obytné zástavby Vápenice, vzhledem k výše uvedeným údajů se stávající zatížení nemění, naopak posunem těžby směrem od zástavby lze očekávat zlepšení současného stavu. V předložené rozptylové studii jsou diskutovány polutanty vznikající provozem lomu včetně doprovodné dopravy (TZL, oxidy dusíku, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen) a jejich vliv na kvalitu ovzduší. Podle výsledků rozptylové studie a akustického posouzení lze konstatovat, že záměr prokazatelnou
5
změnu zdravotních rizik obyvatel v okolí nevyvolá. Nepovažuje za nutné posoudit záměr dle zákona. Využívání mobilní drtící linky bude projednáno s orgánem ochrany veřejného zdraví včetně akustické studie, řešící případné vlivy hluku provozu této linky na nejbližší chráněný venkovní prostor. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, ve svém vyjádření konstatuje, že oddělení ochrany vod a oddělení odpadového hospodářství nemají z hlediska zákonů č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů a č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, k předloženému oznámení záměru žádné připomínky. Oddělení ochrany ovzduší upozorňuje, že dobývací prostor bude dle nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 1 části III bodu 3.6., středním zdrojem znečišťování ovzduší. V případě, že bude splněna technická podmínka provozu stanovená tímto bodem a bude zamezeno vzniku prašnosti, nemá z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, k předloženému oznámení připomínky. Oddělení ochrany přírody z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny uvádí, že důlní vody jsou čerpány do Chlumeckého potoka, v oznámení není specifikováno, jaké množství důlních vod bude po rozšíření lomu čerpáno, zda nedojde ke změně objemu vypouštěných vod. Není doloženo místo odvádění důlních vod do vodního toku, který je významným krajinným prvkem (dále jen „VKP“) dle ustanovení § 3 a chráněn dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Není uveden průtok vody v Chlumeckém potoce. Nelze tak vyloučit ovlivnění vodního toku zvýšeným čerpáním důlních vod. Nelze objektivně posoudit dopady na VKP vodní tok. Dle oznámení by realizace záměru neměla mít negativní dopad na populace ZCHD živočichů. V oznámení však není doloženo, jakým způsobem bude při těžbě zajištěna ochrana uvedeného místa v lomu s výskytem ZCHD živočichů. V případě zásahu do biotopu ZCHD je nezbytná výjimka příslušného orgánu ochrany přírody dle ustanovení § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Severně od stávajícího DP má být odval kameniva (mezideponie), není uvedena bližší specifikace o velikosti deponie. Nelze posoudit dopad na krajinný ráz dle ustanovení § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny. Z krajinného rázu je posouzen jámový lom bez odvalu. Rekultivace, její nezbytnost, způsob a rozsah provedení včetně financování není vůbec řešena. Dle botanického průzkumu se v lokalitě záměru vyskytují dřeviny rostoucí mimo les. Upozorňuje na ustanovení na ochranu dřevin rostoucích mimo les dle ustanovení § 7 a § 8 zákon o ochraně přírody a krajiny. Kácení dřevin je možné až na základě povolení. Dále konstatuje, že oznámení není úplné, nelze objektivně posoudit dopady na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody. V závěru konstatuje, že s uvedenými připomínkami je nutné se vypořádat v dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Na základě tohoto vyjádření předložili dne 18. 4. 2011 zpracovatelé oznámení České inspekci životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha (dále jen „ČIŽP, OI Praha“), vypořádání připomínek oddělení ochrany přírody, kde doplnili informace o posuzovaném záměru: 1.
Na str. 31 oznámení je uvedeno, že stávající objem vypouštěné důlní vody je 5 400 m3 (rok 2008), průměrně 0,17 l/s. Povolené vypouštěné množství je max. 6,15 l/s, průměrně 2,15 l/s a 64 500 m3 za rok. Dále je uvedeno, že nakládání s odpadními a důlními
6
vodami zůstane zachováno po celou dobu aktivního využívání ložiska, tj. I. - IV. etapa otvírky a těžby ložiska, pokud nedojde ke změně z hlediska platné legislativy nebo změny rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu. Životnost ložiska je 74 - 80 let. Dle požadavku MŽP je záměr posuzován jen na 20 let těžby, a poté bude znovu provedeno vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Vzhledem k objemu těžby (6500 - 9000 m3 za rok), je postup těžby pomalý a nárůst objemu důlních vod nepatrný (v každém případě v rámci platného povolení). Důlní vody jsou do vodoteče vypouštěny přes štěrkový filtr, který zpomaluje vypouštěné důlní vody a zabraňuje vzniku eroze na břehu potoka. V podmínkách stanoviska na str. 83 oznámení je uvedena podmínka v intervalu cca 15 let provést obnovu štěrkového lože z důvodu zachování funkčnosti. Na základě výše uvedených údajů se domnívají, že VKP vodní tok Chlumecký potok nebude záměrem ovlivněn. 2.
ZCHD živočichů se vyskytují ve spodních etážích stávajícího lomu v místech trvalých vodních ploch. Do tohoto biotopu není a nebude zasahováno, jedná se o vytěženou jihozápadní část lomu a těžba bude probíhat severním směrem.
3.
Co se týká mezideponie (odvalu) kameniva severně od stávajícího DP, nejedná se o nově zřizovanou mezideponii, ale o stávající mezideponii, která je využívána k přechodnému uskladnění kameniva, které je po předrcení prodáváno. Objem uskladněného materiálu se mění dle toho, jaký je zájem o drcené kamenivo. Tato mezideponie se nachází v ploše navrženého rozšíření DP. Na str. 13 oznámení je uvedeno, že po přiblížení těžby ke stávajícímu odvalu (mezideponii) severně od DP Vápenice I bude v dostatečném předstihu materiál odtěžen. Většina tohoto odvalového materiálu bude rozdrcena a odprodána pro stavební účely. Množství materiálu nepoužitelného k drcení a třídění je zcela zanedbatelné (cca do 0,1%) a tento bude použit na úpravy komunikací v prostoru lomu. Dále bude možno využívat odval při jihozápadní hranici DP Vápenice a zatopený již vytěžený lom u silnic č. 105 (obě tato místa jsou ve zpracovatelském závodě Vápenice). V případě potřeby dalšího úložného místa je uvažováno založit vnitřní výsypku ve vytěženém prostoru dobývacího prostoru Vápenice I. Pokračováním těžby v DP Vápenice I tak nevznikne žádná nová dominanta krajiny.
4.
Rekultivace po těžbě bude zahájena v horizontu 74 - 80 let a v oznámení jsou posuzovány vlivy těžby po dobu 20 let (na základě požadavku MŽP). Na str. 16 oznámení je nastíněn způsob rekultivace. Je předpoklad, že vytěžený prostor bude zatopen důlní vodou. Předpokládaná výška vodní hladiny se bude pohybovat okolo kóty 393 m n. m. a průměrná hloubka bude 16 m. Po ukončení těžby v lomu bude ponecháno sociální zařízení, které může být využito v rámci rekreace, zbývající stavby budou odstraněny. Manipulační plochy a plochy po stavbách budou urovnány, povezeny ornicí a zatravněny. Po ukončení dobývání bude hlavní příjezdová komunikace do lomu zachována pro zpřístupnění pozemků bývalého areálu lomu, zalesněné části odvalu (mezideponie) a vodní plochy.
5.
Dřeviny rostoucích mimo les se vyskytují severně od stávajícího lomu na stávající mezideponii. Jedná se o náletové dřeviny, a pokud tyto v případě potřeby jejich kácení budou mít parametry dané ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vlastník pozemku případně nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, zažádá o povolení ke kácení.
7
ČIŽP, OI Praha, oddělení ochrany přírody, zaslala dne 2. 5. 2011 nové vyjádření k posuzovanému záměru, které bylo na základě výše uvedeného doplnění upraveno následovně: 1.
Důlní vody jsou vypouštěny do Chlumeckého potoka přes štěrkový filtr. Z doplnění vyplývá, že nakládání s důlními vodami zůstane zachováno po celou dobu aktivního využívání ložiska za podmínky trvání platnosti rozhodnutí vodoprávního úřadu. Dotčen je Chlumecký potok, který je VKP a je chráněn před poškozováním a ničením (§ 3 a § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny). V dalším stupni řízení posuzovaného záměru bude doloženo závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do VKP, kterým je vypouštění důlních vod do Chlumeckého potoka.
2.
Z doplnění vyplývá, že část lomu, kde se nachází jezírko, je vytěžena a nebude zde nijak zasahováno. Těžba bude pokračovat severním směrem. Lze tak odvodit, že jezírko bude do budoucna zachováno a nebude zasypáno, bude tak zachován biotop s výskytem ZCHD živočichů. V případě zásahu do biotopu ZCHD živočichů je nezbytná výjimka dle ustanovení § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.
3.
Bude zachována stávající výše mezideponie (odvalu). Stávající výška odvalu vyplývá z fotografií přiložených v doplnění, které jsou doloženy jako nedílná příloha tohoto vyjádření.
4.
Dle botanického průzkumu (23. 4. 2009) se v lokalitě záměru oznámení vyskytují dřeviny rostoucí mimo les. Upozorňuje na ustanovení na ochranu dřevin rostoucích mimo les dle ustanovení § 7 a § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny. Kácení dřevin je možné až na základě povolení.
5.
Zatopení lomu v rámci budoucí rekultivace je třeba řešit tak, aby zůstal zachován členitý terén lomu.
Po upřesnění informací o záměru lze považovat, na základě výše uvedeného, oznámení z hlediska ochrany přírody za úplné. V závěru ČIŽP, OI Praha, uvádí, že nemá po doplnění informací k záměru zásadní připomínky a již nepožaduje další posuzování záměru podle zákona. Výše uvedená upozornění však požaduje uvést v závěru zjišťovacího řízení a tedy zohlednit v následných řízeních. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. Obvodní báňský úřad v Kladně, nemá k oznámení záměru žádné zásadní připomínky. MŽP, odbor ochrany ovzduší, považuje za nevhodné použití emisního faktoru pro výpočet emisí tuhých znečišťujících látek (dále jen „TZL“) z procesu drcení a třídění kameniva jako poměru (2/3) zastoupení suchého a vlhkého kameniva. Dle vyhlášky č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je emisní faktor pro vlhký materiál využíván tehdy, pokud je provozovatelem kamenolomu vlhkost těženého materiálu sledována. Pokud je sledovaná vlhkost materiálu v průběhu roku proměnná, je možné použít emisní faktory jak pro suchý tak i pro vlhký materiál s tím, že v každém období roku bude využit pouze jeden z uvedených faktorů. V žádném případě se emisní faktor neprůměruje, nebo nestanovuje poměrem. Dále upozorňuje, že objemová hmotnost kameniva uvedená na str. 25 oznámení nečiní 2,7 kg/m3, ale 2,7 t/m3. Výpočet emisí TZL pro vlastní těžební práce považuje za správný. Požaduje snížit množství TZL na technologicky přijatelné minimum ve fázi přípravy dobývacího prostoru. Při samotné těžbě je nutné snižovat prašnost v areálu 8
a deponie materiálů umístit tak, aby nedocházelo ke zvýšené prašnosti vlivem povětrnostních podmínek. Požaduje pravidelně skrápět a čistit zpevněné příjezdové komunikace k dobývacímu prostoru. Při dodržení všech navrhovaných opatření v kapitole D.IV oznámení a výše uvedených požadavků, které jsou stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, považuje záměr z hlediska ochrany ovzduší za akceptovatelný. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. MŽP, odbor ochrany vod, konstatuje, že záměr není situován v žádné vodohospodářsky významné oblasti nebo lokalitě s potřebou zvýšené ochrany vod či povodňové ochrany. Oproti současnému stavu by při budoucí těžbě v rozšířeném DP nemělo dojít ke změně množství a způsobu nakládání s důlními vodami, ani ke zhoršení parametrů nebo změně množství a způsobu likvidace odpadních vod. Rovněž tak nedojde k celkové změně v odvodňování území. Pro vypouštění důlních vod bude zřejmě třeba požádat příslušný vodoprávní úřad o nové povolení. Z hlediska ochrany vod lze proto vyjádřit se záměrem souhlas. Zdůrazňuje nezbytnost dodržovat při jeho uskutečňování platné složkové legislativní předpisy a dále pravidla stanovená vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Mimo zmíněné právní normy doporučuje řídit se při realizaci záměru opatřeními navrženými v kapitole D.IV. oznámení. Vzhledem k jimi sledovaným prioritám není nutné záměr podrobit posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení. MŽP, odbor ochrany horninového a půdního prostředí, doporučuje upřesnit a specifikovat objem vytěžitelných zásob a zásob v POPD ve stávajícím DP Vápenice I. V kapitolách C.2.4. „Horninové prostředí a přírodní zdroje“ a B.I.6.2. „Pokračování těžby granodioritu“ nejsou uvedeny předpokládané a stávající objemy odpadů z blokové těžby kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (v m3, popř. v procentech) a zároveň také není uvedena výtěžnost kvalitního blokového kamene. Na str. 49 v kapitole „Hydrogeologické poměry ložiska“ není uveden zdroj citované závěrečné zprávy o hydrogeologickém průzkumu ložiska. Při postupném ukončování těžby a následné sanaci a rekultivaci doporučuje posoudit důsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotopů pro potřebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES, zejména pak řešení rekultivace orientované na vznik „kvalitních“ segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vznik prvků zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin, ap.). V závěru uvádí, že z pohledu surovinové politiky je rozšíření DP Vápenice I v naprostém souladu s hospodárným využitím výhradního ložiska dle zákonných předpisů - zejména pak dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je záměr na dotěžení zásob v souladu se závěry a doporučeními Regionální surovinové politiky Středočeského kraje. Požaduje zohlednit uvedené formální připomínky. Požadavky jsou zohledněny v podmínkách závěru zjišťovacího řízení.
S ohledem na povahu a rozsah záměru, jeho umístění a charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí. V žádném z obdržených vyjádření není vysloven nesouhlas s realizací záměru. Veškeré relevantní připomínky jsou účinně řešitelné v rámci navazujících řízení a byly zahrnuty do podmínek závěru zjišťovacího řízení. 9
Kopie výše uvedených vyjádření jsou v elektronické podobě k dispozici v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, české informační agentury životního prostředí a na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru OV1117, v sekci závěr zjišťovacího řízení. Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Závěr zjišťovacího řízení není rozhodnutím vydaným ve správním řízení a nelze se proti němu odvolat.
Ing. Jaroslava HONOVÁ, v.r. ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk úředního razítka)
Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky
10
