MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2015/2016
Ředitelka školy: Mgr. Eva Plachá (577 213 405*22)
Školní metodik prevence: Mgr. Dana Uhrová (577 213 405*27)
Obsah: 1. Úvod 2. Vytýčení sociálně patologických jevů 3. Cíle MPP 4. Charakteristika školy 5. Analýza současného stavu ve škole 6. Spolupráce s rodiči 7. Vzdělávání pedagogů 8. Metody práce 9. Aktivity školy 10. Jednorázové a volnočasové aktivity 11. Postup v případě výskytu SPJ 11. Závěr 12. Školní program proti šikaně IČ: 00 83 93 29 | DIČ: CZ 00 83 93 29 | zapsán v obchodním rejstříku vedeném KS v Brně, sp. zn.: Pr. 1477 Bankovní spojení: Česká spořitelna – pobočka Zlín, číslo účtu 1422367309/0800
1.
Úvod
Všechny sociálně patologické jevy se dotýkají žáků, kteří navštěvují základní školu. Proto je důležité zahájit primární prevenci již v době školní docházky a poskytnout žákům dostatečné a potřebné informace formou, která je přiměřená jejich věku. V tomto věku patří žáci ZŠ k nejohroženější skupině, proto se naše škola snaží za pomoci různých organizací a odborníků připravit a realizovat komplexní program primární protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů. Vycházíme ze školského zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášek č. 116/211, č. 147/2011 a Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č. j. 21291/201028
2.
Vytýčení sociálně patologických jevů
Prevence sociálně patologických jevů u žáků naší školy se soustřeďuje především na aktivity v těchto oblastech prevence: - kyberšikana - netolismus - šikanování, vandalismus a další formy násilného chování - drogové závislosti, alkoholismus, kouření, kriminalita - zdravý životní styl, ochrana zdraví - komunikace, asertivní chování, sebepoznání, nácvik reálných životních situací 3.
Cíle minimálního preventivního programu
Cílem primární prevence je zvýšení odolnosti našich žáků vůči sociálně patologickým jevům. Dlouhodobým cílem našeho programu je, aby preventivně výchovné působení na žáky stalo neoddělitelnou součástí výuky a života školy. Důraz je kladen na informovanost žáků v hodinách Přírodovědy, Vlastivědy, Prvouky, Čtení, Výchovy k občanství, ICT, Přírodopisu, Dějepisu, v hodinách Tělesné výchovy a v tzv. třídnických hodinách nebo komunitních kruzích.
Dlouhodobé cíle preventivního programu: - schopnost zařadit se a obstát v kolektivu - stanovit si správný hodnotový žebříček - umět řešit problémy - umět čelit tlaku vrstevníků - mít zdravé sebevědomí - naučit se rozlišovat dobré a špatné - znát zásady slušného chování - umět si vážit sebe samého
Krátkodobé cíle preventivního programu: - včasné a správné řešení vzniklých problémů - dobrá dostupnost rodičů i žáků k informacím - realizace preventivních programů - dobrá informovanost rodičů o prevenci a poradenské činnosti - dobrá komunikace se žáky, kolegy, rodiči
4.
Charakteristika školy
Naše škola je umístěna v centru města Zlína. Ve vzdálenosti asi sto metrů je železniční zastávka a zastávky městské hromadné dopravy. Přibližně pět set metrů od školy je autobusové nádraží a zastávka pro autobusy zajišťující dopravu z okolních vesnic. Jsme středně velkou, úplnou školou s prvním až devátým postupným ročníkem, do které docházejí nejen zlínští žáci, ale také žáci z okolních měst a vesnic. Žáci jsou rozděleni do osmnáct tříd, na prvním stupni je deset tříd a na druhém stupni je osm tříd. Součástí školy je i školní družina, jejíž režim je přizpůsoben charakteru školy s dojíždějícími žáky. Pedagogický sbor tvoří ředitelka školy, zástupce ředitelky školy (výchovný poradce), třicet učitelů včetně metodika prevence a pět vychovatelek školní družiny. Všichni pedagogové jsou kvalifikovaní. Stravování žáků je zabezpečeno ve školní jídelně s možností výběru jídel a v bufetu, kde mají žáci možnost nákupu svačin. Pitný režim ve škole je zabezpečen nošením nápojů z domova a možností zakoupení nápojů ve školním bufetu. Dále je pro žáky zabezpečen odběr
mléka a mléčných výrobků (projekt Školní mléko) a bezplatný odběr ovoce (projekt Ovoce do škol - pouze pro I. stupeň). 5.
Analýza současného stavu ve škole
K vyhodnocení stavu ve škole slouží rozhovory s jednotlivými žáky, rodiči i pedagogy. Vzhledem k tomu, že naše škola patří ke středně velkým školám, mají učitelé i rodiče vcelku přehled o chování žáků. O šikaně jsou žáci schopni mluvit, ale ne vždy se jí dokáží bránit. Proto na škole i díky podpořeným projektům z MŠMT mohou působit a s dětmi pracovat odborníci na tuto problematiku ( Madio o. s., Mgr. Renata Ježková). Dále jsou patologické jevy analyzovány v rámci výuky v různých vyučovacích předmětech. Prevence ve výuce na 1. stupni ZŠ Prvouka (1. – 3. ročník) -
zdravá výživa, zdravý životní styl škodlivost návykových látek jak se chovat v situacích ohrožujících zdraví nebo život bezpečnost v dopravě
Přírodověda (4. – 5. ročník) -
zdravá výživa, zdravý životní styl zdravé životní prostředí prevence návykových látek bezpečnost v dopravě
Tělesná výchova (1. – 5. ročník) - zdravotní cvičení - poskytnutí první pomoci - chování v mimořádných situacích Třídnické hodiny, komunitní kruhy -
pravidla slušného chování dodržování školního řádu upevňování vztahů mezi žáky navzájem, žáky a pedagogy bezpečné chování ve škole i mimo ni prevence úrazů a nemocí
Prevence ve výuce na 2. stupni ZŠ Přírodopis (6. - 9. ročník) - zdravá výživa, zdravý životní styl - prevence úrazů
- sexuální výchova, pohlavní nemoci - nebezpečí špatného příjmu potravy Výchova k občanství (6. - 9. ročník) -
mezilidské vztahy, majetková nerovnost rasismus, xenofobie, antisemitismus práva a povinnosti občana domov a rodina komunikace chování v mimořádných situacích kyberšikana a šikana netolismus týrání a zneužívání dětí náboženství a náboženské menšiny
Tělesná výchova (6. - 9. ročník) - význam pohybu pro zdraví člověka ICT (6., 9. ročník) - kyberšikana - netolismus Dějepis (6. - 9. ročník) - rasismus, xenofobie, antisemitismus Třídnické hodiny, komunitní kruhy (6. - 9. ročník) -
dodržování pravidel slušného chování a školního řádu vztahy ve škole a třídách slušné chování ve škole i na veřejnosti zdravý životní styl šikana a kyberšikana ochrana za mimořádných událostí rasismus, xenofobie, antisemitismus bezpečnost v dopravě smysluplné trávení volného času osobní problémy, kde hledat pomoc
6.
Spolupráce s rodiči
Rodiče jsou třídními učiteli informováni o realizaci MPP na škole. Případné problémy spojené s drogami a dalšími sociálně patologickými jevy se v případě výskytu řeší ve vzájemné spolupráci s rodiči. Rodiče jsou informováni o situaci na škole i o možnostech případné pomoci na třídních schůzkách. Rodiče mají díky podpořenému projektu MŠMT možnost konzultovat případné problémy nejen s vyučujícími, metodikem prevence a také s pracovníky Madio o. s.
. 7.
Vzdělávání pedagogů
Všichni pedagogové byli seznámeni a proškoleni na téma „Šikana“ prevence, jejích počáteční stádia, možnosti řešení šikany. V roce 2016 proběhne na škole proškolení pedagogických pracovníků v oblasti kyberšikany. Dále se pedagogové v rámci svých možností účastní aktivit a seminářů zaměřených na sociálně patologické jevy. 8.
Metody práce
Mimo klasických metod práce, pedagogové využívají metody, které se jim osvědčily již dříve. Prevence bude probíhat mezipředmětově. Vyučující v hodinách používají hlavně metodu určitého názoru, výklad, samostatné práce (sloh na aktuální témata, referáty, atd.), besedy, sociální hry, hraní rolí, nácvik řešení modelových situací, párové a skupinová práce. Na prvním stupni se kladen důraz zejména na nebezpečí kouření a užívání alkoholických nápojů. Žáci jsou informováni také o možném zneužívání léků a orientačně i o ostatních drogách. Na druhém stupni se pak klade důraz hlavně na kyberšikanu, šikanu, netolismus, drogové závislosti, rasismus a ostatní formy rizikového chování. 9. -
Aktivity školy
třídnické hodiny a komunitní kruhy žákovská rada jednorázové akce jednotný postup v případě zjištění rizikových forem chování schránka důvěry konzultační hodiny výchovného poradce a metodika prevence
10.
Jednorázové a volnočasové aktivity
Víkendové a adaptační pobyty: Vzhledem k velmi dobrým zkušenostem z předchozích roků chceme opět uskutečnit adaptační pobyty pro vybrané třídní kolektivy. Zaměřujeme se hlavně na kolektivy 6. ročníků, kde po 5. ročníku odchází velký počet dětí na osmiletá gymnázia. Těmito odchody se významně mění klima těchto kolektivů a budují se nové vztahy, proto považujeme za důležité se zaměřit právě na tyto třídy. Hlavním cílem těchto pobytů je zejména stmelení jednotlivých kolektivů a rozvoj vzájemné tolerance a komunikace mezi žáky. Zároveň je lépe poznává i nový třídní učitel v jiných rolích, než ve školních lavicích. Jednorázové akce: I v tomto školním roce budou probíhat vícedenní pobyty pro žáky II. stupně:
6.ročník: - turistický kurz 7. ročník: - lyžařský kurz 8. ročník: - cyklistický kurz 9. ročník: - vodácký kurz Cílem akcí je nejen získání sportovních dovedností a prohloubení vzájemných vztahů jak mezi žáky, tak mezi žáky a pedagogy. Součástí sportovních akcích je také seznámení žáků s bezpečným chováním při mimořádných událostech. Volnočasové aktivity: -
ruský jazyk rozhlasové relace žákovská rada výchovné koncerty účast žáků na kulturních akcích města divadelní představení, kulturní a výchovné programy pro žáky projektové dny soutěže a olympiády v rámci jednotlivých předmětů školní výlety exkurze návštěvy dopravního hřiště návštěvy knihovny návštěvy seniorů v domovech důchodců výroba dárečků pro budoucí prvňáčky společné předávání vysvědčení účast ve výtvarných, hudebních, sportovních soutěžích Halloween školní Mikuláš, vánoční jarmark, vánoční besídky tříd Velikonoční dílny, výroba velikonočních výrobků, zvyky, koledy
Projekty: V školním roce 2015/2016 se chceme zapojit do projektu „Online nejsi inkognito“, který volně navazuje na předchozí projekty, které se na škole uskutečnily. Poslední dobou se často setkáváme s dotazy dětí a rodičů, týkajícími se obtěžování dětí na veřejnosti, kyberšikany, poruch příjmu potravy, kouření či konzumace alkoholických nápojů. Tato problematika je běžně dostupná na internetu i v literatuře. I přes množství informací se rodiče i děti potýkají s problémem, jak tyto situace řešit. Děti v případě obtěžování a kyberšikany hledají radu a podporu u pedagogů i rodičů, kteří ne vždy znají správné řešení. Dalším problémem je konzumace
alkoholických nápojů, kouření nebo přílišné používání internetu a sociálních sítí. Děti ví, že uvedené sociálně patologické jevy jsou pro jejich věk nevhodné, ale v kolektivu vrstevníků neumí reagovat odmítnutím, či omezením aktivit na internetu. Neumí se velmi často srovnat s tím, že by byli „jiní“. Proto bychom se v tomto projektu rádi zaměřili na zdravý životní styl, sebepojetí a sebepoznání, respektování ostatních a v neposlední řadě na řešení situací obtěžování v reálném životě i virtuálním světě. Projekt bude koncipován do třech bloků. V prvním bloku „Respektuj a buď respektován“ se zaměříme na komunikaci, asertivní chování, sebepoznání a nácvik reálných situací v běžném životě. Druhý blok "Já a moje zdraví" bude zaměřen na zdravou stravu a životní styl. U starších žáků pak na problémy s poruchami příjmu potravy, sebepoškozování, sex a mezilidské vztahy. Třetí blok pak bude zaměřen na „(Ne)bezpečí v realitě a virtuálním světě“. V tomto bloku bychom rádi s žáky probrali jak řešit obtěžování, kyberšikanu a kybergrooming. U pedagogů chceme prohloubit dovednosti v rozpoznávání rizikového chování uvedeného druhu, získání teoretických znalostí v oblasti identifikace a vyšetřování jevu a seznámení se s možnostmi prevence. 11.
Závěr
Minimální preventivní program je součástí vzdělávání a výchovy žáků během celé povinné školní docházky. Na programu se podílí celý pedagogický sbor, žáci, rodiče a odborníci z různých oblastí prevence. V uskutečňování MPP je důležitá kombinace poskytování informací z oblasti prevence s výcvikem sociálních dovedností. Program musí brát ohledy na věk a individualitu jednotlivých žáků. Je důležité, aby všichni zúčastnění viděli smysl ve své práci, uměli si navzájem naslouchat a informovat se o problémech, jedině tak bude mít tato práce dobré výsledky. 12.
Školní program proti šikaně:
Školní program proti šikanování je určen pedagogickým pracovníkům školy, dále nepedagogickým pracovníkům, rodičům a žákům školy. Slouží k vytváření bezpečného a zdravého prostředí ve škole, je primárně zaměřen na prevenci šikany všeho druhu. Je součástí Minimálního preventivního programu školy. Program přijali všichni pedagogové a spolupracují na něm, je také součástí školního vzdělávacího programu. Charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a pakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit.
Šikana má rozmanitou podobu, vždy se jedná o to, že agresor, útočník se snaží svou oběť nějakým způsobem ovládnout, ponížit, zmanipulovat, využít nebo zneužít. Šikanují většinou jedinci, kteří mají nízké sebevědomí a omezováním práv jiných si dokazují svou důležitost. Často, ale také šikanují děti, které podobný model chování převezmou od svých rodičů nebo staršího sourozence, který jej šikanuje, kdy pak takové chování považují za zcela normální. Projevy šikany se vyskytují i u těch jedinců, kteří ve škole a v kolektivu neumí vyniknout, závidí úspěchy, jsou průměrní nebo podprůměrní a nedokážou se s tímto stavem vyrovnat. Proto si hledají své potencionální oběti a snaží se jejich šikanováním vzbudit u svých vrstevníků. Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejich obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Šikanování se ve své zárodečné formě vyskytuje prakticky na všech školách. Pocit bezpečí každého jedince a jeho začlenění do třídního kolektivu je proto základní podmínkou vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoliv formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní pedagogičtí pracovníci nesmí svým jednáním s některými žáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů směřující k šikanování těchto žáků jejich spolužáky. Podoby šikanování jsou: 1. přímá podoba šikanování: - fyzické útoky v podobě bití - vydírání - loupeže - poškozování věcí - slovní útoky v podobě nadávek - pomluvy - vyhrožování - ponižování - sexuální obtěžování - kyberšikana prostřednictvím elektronické komunikace (útoky pomocí emailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.) 2. nepřímá podoba šikanování: - demonstrativní přehlížení - ignorování žáka či žáků Příklady nepřímých a přímých znaků šikany: 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:
- žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády - při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními - o přestávkách vyhledává blízkost učitelů - má-li žák promluvit před třídou, je velmi nejistý, ustrašený - působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči - stává se uzavřeným - jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje - jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené - zašpiněný či poškozený oděv - stále postrádá nějaké své věci - odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy - mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy - začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole - odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit 2.Přímé znaky šikanování mohou být např.: - posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké - míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem - nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil - příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje - nátlak na žáka k vykonávání nemorálních a trestných činů či k spoluúčasti - honění, strkání, postrkování, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí - rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout Šikanou tedy není např. jednorázová rvačka nebo vyčlenění dítěte z kolektivu, pokud není motivováno snahou ublížit či pobavit se na jeho úkor. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků: Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování. Z toho důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky
předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu. Prevence šikanování: - podporovat rozvíjení pozitivních vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli) - udržovat a posilovat důvěru mezi žáky a pedagogy - vést žáky k sebedůvěře, přiměřenému sebevědomí a odpovědnosti za své jednání - usilovat o vytváření bezpečného prostředí, podporovat solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, posilovat a vytvářet podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy - uplatňovat spolupráci mezi dětmi a rozvíjet jejich vzájemný respekt - co nejvíce omezit nudu při výuce – šikana často vzniká jako zdroj zábavy pro agresory - v kritických situacích dát žákům jasně najevo, že takové chování není přípustné a nelze je tolerovat - nebýt lhostejný k projevům agresivity - informovat žáky, ale i rodiče, na koho se při problémech můžou obrátit (třídní učitel, školní schránka důvěry, metodik prevence, výchovný poradce, ředitel školy, linka důvěry,…) - snažit se mít přehled o vzájemných vztazích ve třídě i mimo ni - třídní učitel by měl znát záliby svých žáků, zajímat se o to, jak tráví svůj volný čas a umět si s nimi o tom popovídat, mají-li žáci zájem - umět vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce Postupy řešení šikanování: Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stádia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování. Stadia šikanování: První stadium: Zrod ostrakismu = střepinový soud Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, posmívají se mu či ho zesměšňují, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Oběť - prožívá 2 stadia: 1. stadium agrese – oběť se brání útokům agresora tím, že mu to oplácí 2. stadium stažení se do sebe – oběť sedí v lavici sama, se třídou nekomunikuje, její prospěch se zhoršuje, při výuce, kdy dříve byla
schopna se soustředit, nyní již není možné, při vyvolání učitelem reaguje útokem, přemýšlí, proč není kolektivem uznávána a oblíbená, hledá si kamarády mezi dětmi z nižších ročníků Agresor - je si vědom toho, že svým chováním oběť provokuje, z čehož, má nesmírnou radost a s obětí nadále experimentuje. Kolektiv – je rozdělen na 3 části: 1. část agresorů 2. část obětí 3. část, které tvoří neutrální jádro – žáci patřící do neutrálního jádra, tuhle situaci neřeší, jsou to většinou jedinci, kteří patří k průměrnému prospěchu Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Oběť – začíná mít strach, může dojít k útěku v jakékoliv podobě (záškoláctví), častým bolestem hlavy, břicha nebo i sebepoškozování (řezání se, píchání se kružítkem apod.) Agresor – začíná se bavit tím, jak oběť trpí. Kolektiv – je rozdělen na 2 části: 1. část žáků, kteří sympatizují s agresory 2. část žáků, kteří sympatizují s obětí – ale ne otevřeně, ve škole, ale mimo školu Třetí stadium: Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí.“ Oběť – začíná krást, chodí domů ze školy hladová, protože odevzdává svačiny, popř. i peníze, má neklidný spánek, dochází k nočnímu pomočování.
Agresor – ztrácí a překračuje hranice, za kterými dosud nebyl, je opojen mocí, kterou využívá. Kolektiv – jsou to žáci, kteří o šikaně oběti vědí, nicméně to nikomu neřeknou, ani nezasáhnou, oběť se pro kolektiv stává výhodnou. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této podobě získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. Oběť – zažívá fyzickou agresi, kruté zesměšňování, „odběr krve“, dochází k prvnímu paradoxnímu obratu osobnosti – i když to dříve nikdy nedělala, nyní v hodinách vykřikuje, zlobí, začíná být na šikaně závislá, vnímá to jako normální věc. Agresor – ocitá se v plné fázi šikany Kolektiv – i z těch žáků, kteří agresory nebyli, se z nich agresoři stávají, ve třídě se objevuje slovník nadřazenosti a podřazenosti. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsou pro přehlednost označovány jako „otrokáři“ a „otroci“. Jedni mají všechny práva, ti druzí nemají práva žádná. Terapeuticky se šikana v tomto stadiu neřeší. Oběť – dobrovolně agresorovi slouží, dochází ke druhému paradoxnímu obratu osobnosti – oběť začíná agresora mít rád, nedokáže si to bez něho už ani představit, dochází k závislosti oběti na agresorovi, bohužel končí ale ve většině případů v rukou psychiatrů. Agresor – je v totálně rozjeté fázi šikany, má nadvládu nade všemi, končí v diagnostických ústavech. Kolektiv – šikanování se stává tzv. skupinovým programem
Postup pedagogického pracovníka (třídního učitele) při řešení šikanování: 1. Informují-li rodiče pedagogického pracovníka o podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování šikany spolu s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy. 2. Má-li pedagogický pracovník podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování šikany spolu s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy. 3. V případě prokázaných projevů šikany neprodleně informuje ředitele školy a spolupodílí se na vyšetřování šikany s metodikem prevence či ředitele školy. 4. Vždy informuje rodiče o výsledcích vyšetřování šikany, a to i v případech, že se podezření neprokáže. 5. Navrhne v pedagogické radě potrestání agresorů. Postup ředitele školy: 1. Přijme informaci o šikanování (pedagogický pracovník, rodič, žák). 2. Rozhodne, zda škola zvládne řešit šikanu vlastními silami nebo zda škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a Policií ČR. 1. V případě prokázaných projevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na vyšetřování šikany dle jeho pokynů. 2. Zajistí informování rodičů o vyšetřování šikany nebo sám informuje výsledcích vyšetřování šikany, které řídí. 3. V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků, klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. 4. V mimořádných případech doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místě příslušném diagnostickém ústavu. 5. V mimořádných případech podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. 6. Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, oznámí tuto skutečnost Policii ČR. 7. Oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin, popř. opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. 8. Projedná s pedagogickou radou potrestání agresorů.
Metody vyšetřování šikany: A. Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou) lze doporučit strategii v těchto pěti krocích: 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. Výchovná opatření Pro potrestání agresorů lze užít následující běžná výchovná opatření: - napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele - snížení známky z chování - převedení do jiné třídy Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří jen přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech se užijí další opatření: - doporučení rodičům obětí i agresorů návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež (dále SVP) nebo v nestátních organizacích, majících obdobnou náplň činnosti jako SVP - doporučení rodičům na dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu - podání návrhu orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu - vyrozumění policejního orgánu, došlo-li k závažnějšímu případu šikanování
Spolupráce s rodiči Postup rodičů při podezření na šikanování: Postup při podezření na šikanování, o kterém jsou informování, by měl být následující: 1. Rodiče informují o podezření šikanování třídního učitele, popřípadě dalšího pedagogického pracovníka, při jehož hodinách nebo dohledu nad žáky k šikaně dochází. 2. Nejsou-li podezření na projevy šikany bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence či výchovného poradce, obrátí se rodiče s informací na ředitele školy. 3. V případech prokazatelných projevů šikany se rodiče přímo obrátí s informací na ředitele školy. 4. Jsou-li rodiče přesvědčeni, že postupuje škola při řešení šikanování nedostatečně, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci. Spolupráce se specializovanými institucemi Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: - v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry - v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie - v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování, ředitel školy oznámí tuto skutečnost Policii ČR. Selhání školy v řešení šikany V případech podezření nebo již prokazatelných projevů šikany, které nejsou bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence či výchovného poradce, je zcela na místě obrátit se na ředitele školy. Pokud se však projeví nečinnost i ze strany ředitele, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci. Stížnost podaná písemně, osobně nebo v elektronické podobě se přijímá ve všech pracovištích ČŠI. Stížnost je možné adresovat příslušnému inspektorátu ČŠI nebo i na ústředí tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektronicky na adresu
[email protected].
Rady pro rodiče: Rodičům žáků se doporučuje zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: - za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi - dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. - dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem - nechuť jít ráno do školy (zvláště, když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. - dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem - dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu) - usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“ - dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně - dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co ho trápí. - dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze - dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí - dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům - dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní potíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) - dítě se vyhýbá docházce do školy - dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku Rady pro žáky: Co je to šikanování? Za šikanování se považuje, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo opakovaně dělá, co je ti nepříjemné a co tě ponižuje. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Může ti ale život znepříjemňovat i jiným způsobem. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě. Zvlášť v této disciplíně jsou hodně krutá a vynalézavá děvčata. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí, krádeže, poškozování věcí apod. U šikany jde o závažnou agresivní poruchu chování, u kterého dochází k porušování sociálních norem a které je spojeno s násilným omezováním základních lidských práv. Šikanování je opravdu vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Proč bývá člověk šikanován?
Není to proto, že by byl špatný, nebo proto, že by si to snad zasloužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi spolužáky. Nemusíme být oblíbení u všech našich spolužáků, ale nikdo nemá právo druhému ubližovat! Jak se můžeš bránit? - pokud se ti děje něco nepříjemného, nahlas řekni, ti se ti to nelíbí, není ti to příjemné a požádej, aby se agresor přestal k tobě takto chovat - pokud se situace bude i nadále opakovat, nedoufej, že to bude lepší a obrať se na učitele, kterému důvěřuješ a svěř se mu se svým trápením. V každém případě je ti připraven pomoci metodik prevence, výchovný poradce či ředitel školy - svěř se svým rodičům - se šikanou se nesmiřuj, nikdo nemá právo tebe ani nikoho jiného šikanovat - tím, že mlčíš, nepřímo šikanujícího v jeho aktivitách podporuješ - teď se může jednat pouze o drobné přestupky, ale časem se šikanování bude stupňovat a je lepší tomu zabránit ihned - požádej kamarády a spolužáky, pokud se stanou svědky nebo obětí šikany, aby oznámili takové jednání - nebezpečnost šikany spočívá v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotním dopadu na duševním a tělesném zdraví - v případě, že nenajdeš odvahu říct to někomu druhému, můžeš zavolat na linku bezpečí: 800 155 555. Je to anonymní bezplatná linka důvěry, kde lidé na druhé straně telefonu ti budou věřit a pomůžou ti, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje Jak se mám zachovat, pokud jsem svědkem šikanování? - pokud se cítíš na to, šikanovanou oběť bránit a pomoct nebo ji alespoň podpořit, udělej to - nejvíce jí ale pomůžeš, pokud o této situaci řekneš dospělé osobě, nejlépe učiteli V tomto případě nejde o žalování či donášení, ale o tvou povinnost. - nebuď netečným, pokud je druhým ubližováno Co se bude dít dál? Škola má vypracovaný krizový plán proti šikanování, podle kterého bude v šetření a řešení školní šikany nadále postupovat. O potrestání agresorů rozhoduje komise a dle školního řádu rozhodne o adekvátních výchovných opatřeních.
Ve Zlíně 20. října 2015 Vypracovala: Mgr. Dana Uhrová
[email protected] Internetové odkazy a poradny:
www.adiktologie.cz
www.atlinka.cz (anonymní linka pomoci)
www.bkb.cz (znásilnění, pohlavní zneužívání, domácí násilí, oběti a svědci trestných činů, přepadení)
www.dds.winet.cz (děti, volný čas, drogy)
www.detskaprava.cz
www.donalinka.cz (pomoc osobám ohroženým domácím násilím)
www.drogovaporadna.cz
www.minimalizacesikany.cz
www.modralinka.cz
www.nasedite.cz
www.odrogách.cz
www.koordona.cz (koalice nezisk
ových organizací proti domácímu násilí)
www.plbohnice.cz/nespor (závislosti)
www.podaneruce.cz
www.poradenskecentrum.cz
www.prestantekourit.cz
www.sikana.cz
http://www.bezpecnyinternet.cz/ (bezpečný internet)
www.spondea.cz (krizové centrum)
