OCHRANA PŘED NAPADENÍM KLÍŠŤATY, kdy, kde a jak? Milan Daniel 10. 6. 2010
Klíšťová encefalitida
(shodně jako ostatní nákazy přenášené klíšťaty) je (shodně, zoonóza – nákaza volně žijících zvířat k l í í prostřednictvím kolující ř d í přenašeče ř š č v přírodě ří dě nezávisle á l na llidech d h v přírodních ohniscích nákaz přenosná na člověka. Člověk může být při vstupu do ohniska klíštětem napaden a infikován.
Složky přírodního ohniska nákazy
původce nákazy přenašeč vnímaví hostitelé biotop (habitat) vhodné klimatické podmínky přírodní ohnisko valentní:
aktivní (latentní) potenciální
Klíšťová encefalitida a životní prostředí p
Klíště, původce nákazy a živočišní hostitelé – integrální součást ekosystému přírodního ohniska. Koloběh v zoonotické sféře nelze eradikovat bez rozvrácení celého ekosystému. Cílem je hledat a realizovat p strategie g pro p ochranu lidského zdraví. adaptační
Prevence kolektivní – individuální. individuální
Klíšťatovití - Ixodidae Ixodes ricinus – klíště obecné nejvýznamnější přenašeč nákaz ve střední Evropě klíšťová encefalitida,, lymská y borelióza,, anaplasm anaplasmóza, p óza,, babesióza podílí se na přenosu QQ-horečky, tularemie aj. morfologie: vejčité tělo přední část – hlavička (gnathosoma, capitullum) zadní část – idiosoma na hřb. straně štítek (scutum) – pohlavní dimorfismus alloscutum zřasené,, umožňuje j zvětšení objemu j
I d ricinus Ixodes i i
samice hladová: 4 x 3 mm, mm hnědočervená, hnědočervená štítek tmavý až černý nasátá: až 7 x 11 mm, olověně šedá samec
2,5 x 1,5 mm – celkově tmavý
nymfa
– délka 1,1 mm, podobná samici, bez pohlavního otvoru
larva la rva
– délka 0,8 mm, tři páry noh
Geografické rozšíření šř Ixodes ricinus západ – Britské ostrovy jih
– Středomoří; úzký pruh sev. Afrika (Alžír, Tunis)
sever
– jjiž. Skandinávie (Norsko, ( Švédsko, Finsko)) Pobaltí, Petrohradská oblast, Karélie (až 63°s. š.)
východ – až 52 52° v.d. v d Tatarstan; již již. Povolží, Povolží Gruzie Arménie, Azerbajdžán, sev. Írán a Turecko SV část areálu – se překrývá s areálem I. persulcatus
Vý Vývojj klíštěte klíštět obecného b éh vajíčko → larva → nymfa → dospělec (imago) počet vajíček - průměrně 2000 (podle množství nasáté krve)
trojhostitelský vývojový cyklus každé stadium saje jen 1x a na jiném hostiteli u nás vývojová stadia klíštěte obecného zjištěna na 47 druzích d í h savců, ů 55 druzích d í h ptáků áků a 4 druzích d í h plazů l ů Vývoj u nás trvá 1,5 – 2 (3) roky střídání hostitelů spolu s transstadiálním a transovariálním přenosem máá zásadní á d í epidemiologický id i l i ký význam ý
Způsob napadení hostitele klíštětem obecným hladové klíště číhá na vegetaci (až do výše 30-50 cm) při vhodných p ý meteorologických g ý ppodmínkách chemické popudy – Hallerův orgán bezprostředním podnětem je mechanický kontakt vyhledání vhodného místa na těle hostitele může trvat i několik hodin predilekční místa přisátí na člověka podpaží, podkolenní jamka, břicho, genitální oblast, třísla, u dětí i hlava
Z ů b přisátí Způsob ři á í klíštěte klíš ě obecného b éh na h hostitele i l vyhledání vhodného místa palpami vysunutí chelicer – jejich zubce natrhnou pokožku a zakotví se v rance; do ní pronikne i hypostom zatažením chelicer je hypostom zasunut do ranky do ranky vypuštěny sliny – kromě dalších složek obsahují i látku, která vytvoří kolem hypostomu tvz. cement dlouhodobé sání – samice na zvířeti 6 – 14 dní
DISTRIBUCE KLÍŠŤAT A JIMI PŘENÁŠENÝCH NÁKAZ Mozaikový charakter určuje: určuje: • Celkový ráz krajiny • Ekonomické využití krajiny • Environmentální podmínky • I uvnitř souvislých lesních celků místa se zvýšeným výskytem podle lokálního mikroreliéfu mikroreliéf
Výskyt klíštěte obecného podmiňuje 1. vhodné prostředí (habitat, mikroklima) 2. zdrojj krve pro p samičkyy zdroj krve pro nedospělá vývojová stadia není limitující ((drobní zemní savci, pptáci)) vhodné habitaty: habitaty: listnaté a smíšené lesy, neudržované dž é pastviny i (keře), (k ř ) rokle, kl strže ž význam ekotonů (styčných hraničních zón) mozaikovost ik t výskytu ýk t chybí v monokulturách jehličnanů horní hranice výskytu: výskytu: 1100 – 1200 m n.m.
Vegetace je bioindikátorem existence vhodných podmínek ekosystému, jehož je I. ricinus stálou součástí, jenž zaručuje podmínky pro koloběh nákazy v přírodě
Přírodní ohnisko nákazy Člověk napaden přenašečem a infikován při vstupu do ohniska
Prostorový ý odhad míst zvýšeného ý rizika nákazy virem KE
Cíl Vypracovat velkoplošnou, lk l š objektivní b k í a aktuální k ál í analýzu lý míst zvýšeného rizika výskytu klíštěte Ixodes ricinus Stanovit v těchto místech úroveň rizika napadení lidí klíšťaty a následně nákazy virem KE Tato místa přesně topograficky identifikovat
Takto provedená predikce může být základem ÚČINNÉ PREVENCE
Předpoklady Poznatky o vazbě vazbě I. ricinus a kolobě koloběhu viru KE na specifické typy vegetace byly mnohonásobně mnohonásobně ověř ověřeny eny v různých ý h zemích í h Evropy E Praktické využ využití na úrovni posuzování dílč dílčích situací zatíž zatí ženém: j p přístupem p ¾ subjektivním ¾ náročností práce v terénu PŘÍNOSEM K ŘEŠENÍ JE APLIKACE METODIKY DÁLKOVÉHO PRŮ PRŮZKUMU ZEMĚ ZEMĚ (DPZ)
Pracovní p postupy py 1. Klasifikace druž družicových ý dat;; využ vyu y žití p programu g EASI/PACE firmy PCI Inc., Canada; kombinace řízené a neř neřízené klasifikace; tisk podkladových dru druž žicových snímků snímků 2. Porovnání referenční mapy onemocnění KE statistickými metodami s družicovými daty 3. Ověření výsledků v terénu (botanické, ixodologické, virologické) 4 Doplnění družicových snímků topografickými znaky 4. a tisk map
VÝSLEDEK ATLAS: KLÍŠŤOVÁ ÍŠŤ Á ENCEFALITIDA V ČESKÉ Č É REPUBLICE I. Predikční mapy míst zvýšeného výskytu klíštěte obecného Ixodes ricinus a možného rizika nákazy virem klíšťové encefalitidy f litid v č českých ký h regionech i h II. Mapy apy případů p padů o onemocnění e oc ě klíšťovou šťo ou encefalitidou e ce a t dou zaregistrovaných na území České republiky v letech 1971 - 2000
Měřítko tištěných map 1 : 200 000 (1 : 25 000) Elektronická verze uložena na CD
Atlas klíšťové encefalitidy
Sezónnost klíštěte obecného aktivita od (března) dubna do října (listopadu) průměrně 210 – 240 dní ročně
dvouvrcholová křivka aktivity podle meteorologické situace vlhkost lhk jje hl hlavním í limitujícím li i jí í faktorem f k optimum 86 - 96 % RH – vlhkostní ekvilibrium Vliv teploty: aktivita začíná při 5-10 °C optimální teplota 18-25°C
Ixodes ricinus – fáze životního cyklu
Fáze parazitická – sání krve hostitele nejkratší, nejkratší nejdůležitější pro přenos nákazy, nejméně ovlivněná meteorologickými podmínkami Fáze volného života – čekání na hostitele (host (host--seeking stage) období metamorfózy tvorba t b vajíček jíč k vývoj vajíček Vysoké V ké ovlivnění li ě í meteorologickými l i ký i podmínkami d í k i
Spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem
d il í analýzy lý aktuálního k ál íh vlivu li kli detailní klimatu na aktivitu klíšťat – matematické modely analýzy dlouhodobého vlivu klimatu na nemocnost KE (ve vegetačním i zimním období) analýza historických dat (Klatovsko 1931 – 2000)
Úvodní obrazovka programu TICKPRO
Obrazovka programu TICKPRO - výsledná předpověď. Průměrnou aktivitou se rozumí hodnota predispoziční aktivity pro daný den. MODEL 1 odpovídá modelu 4h (teplota+srážky), MODEL 2 odpovídá modelu 4c (teplota+relativní vlhkost).
Porovnání p predikce aktivity y I. ricinus výskytu ý y klíšťové encefalitidy (2008) – posun o 4 týdny
O h Ochrana před ř d napadením d í klíšť klíšťaty
způsob chování v terénu – chůze jen po cestách, cestách neprocházet vysokou vegetací, nesedat, nelehat vhodné oblečení – přiléhavé ze světlé hladké látky použití repelentů
Nejúspěšnější prevencí jsou prohlídky těla po návratu z podezřelého terénu a včasné odstranění klíšťat vhodným způsobem – nešroubovat! ranku dezinfikovat, dezinfikovat klíště spálit – nerozmačkávat! VČASNÉ ODSTRANĚ ODSTRANĚNÍ KLÍŠTĚ KLÍŠTĚTE JE JEDNODUCHÉ A SNIŽ SNIŽUJE VÝZNAMNĚ VÝZNAMN Ý Ě RIZIKO INFEKCE
Počet hlášených případů klíšťové encefalitidy v České republice v letech 1965 – 2009 (Zdroj EPIDAT, SZÚ, Praha) 1200
1000
600
400
200
Rok
09 20
07 20
05 20
03 20
01 20
99 19
97 19
95 19
93 19
91 19
89 19
87 19
85 19
83 19
81 19
79 19
77 19
75 19
73 19
71 19
69 19
67 19
65
0
19
Počet přípa adů
800
Počet případů klíšťové encefalitidy podle prvních příznaků onemocnění v České republice v rr. 2009 (zdroj EPIDAT, SZÚ, Praha) 80 70
50 40 30 20 10
Týden
50
48
46
44
42
40
38
36
34
32
30
28
26
24
22
20
18
16
0 14
Po očet případú
60
Počet p případů p KE a p predikovaný ý stupeň p aktivity y I. ricinus v r. 2009 (posun o 4 týdny) 80
70
60
50
Počet případů
40
Predikce x5
30
20
10
0 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 Týden
Výskyt KE v krajích ČR podle počtu případů v roce 2009 (Zdroj EPIDAT, SZÚ, Praha) 12
Karlovarský
19
Královéhradecký
20
Zlínský
21
Liberecký
39
Moravskoslezský
46
Kraj
Ol Olomoucký ký
52
Ústecký
59
Pardubický
68
Jihomoravský
74
Praha
76
Plzeňský
86
Středočeský
98
Vysočina
146
Jihočeský 0
20
40
60
80 Počet případů
100
120
140
160
Výskyt KE v krajích ČR podle incidence na 100 000 obyvatel v roce 2009 (Zdroj EPIDAT, SZÚ, Praha) 3,12
Moravskoslezský Zlínský
3,38
Královéhradecký
3,43
Karlovarský
3,8 4,8
Liberecký
5,93
Jihomoravský
6
Kraj
Praha
6,22
Ústecký
6,99
Středočeský
7,16
Olomoucký
7,8
ČR
11,5
Pardubický
13,3
Plzeňský
19
Vysočina
22,9
Jihočeský ý
0
5
10
15
Incidence
20
25
Výskyt KE v r. 2006 podle okresu pravděpodobné nákazy
SZU_titul.htm
EPIDAT
Některé další druhy klíšťat v České republice ¾Haemaphysalis concinna – klíšť lužní lužní lesy na jihu Moravy nymfy f a iimaga mohou h napadnout d t člověka čl ěk podíl na přenosu klíšťové encefalitidy ¾Dermacentor reticulatus – piják lužní “hrudy” y v lužních lesích na jjihu Moravyy dospělci napadají vzácně na člověka možný podíl na přenosu klíšťové encefalitidy ¾Ixodes hexagonus - ježci, psi ¾Ixodes arboricola - dutinoví ptáci, ptačí budky
