Mgr. Ladislav Blahuta
Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada – SLÉVÁRENSTVÍ, DUM č. 8
Lití
do kovových forem Vysokotlaké lití
LITÍ DO KOVOVÝCH FOREM • K lití se používají trvalé kovové formy – kokily. • Kokily jsou z oceli, šedé litiny a hliníkových slitin. Jádra jsou kovová nebo písková. • Životnost kokil je 200 až 750 000 kusů odlitků. • Před prvním odléváním se musí kokila předehřát, během dalších operací chladit.
LITÍ DO KOVOVÝCH FOREM • Optimální provozní teplota závisí na druhu odlévaného materiálu, u hliníkových slitin je to 150 až 200 oC, u šedé litiny 200 až 270 oC. • Výhodou kokilového lití jsou tvarově i rozměrově přesné odlitky s jemnozrnnou strukturou. • Nevýhodou je drahá forma a nutnost odlitky tepelně zpracovávat ke zlepšení obrobitelnosti a ke snížení pnutí. • Tento způsob lití se používá k výrobě pístů, armatur a koster elektromotorů.
VYSOKOTLAKÉ LITÍ • Používají se kovové formy chlazené vodou, s kovovými jádry. • Podstatou je vstřikování tekutého kovu do dutiny formy tlakem 2 až 100 MPa. Tlak působí na kov i po celou dobu tuhnutí odlitku. • Tlaky pro uzavření formy, vstříknutí kovu a pro otevření formy jsou vyvozeny hydraulicky. • Po vychladnutí se odlitek z formy vyjme.
VYSOKOTLAKÉ LITÍ • Vysokotlaké lití se provádí na speciálních strojích, které se podle konstrukčního provedení dělí na stroje s teplou komorou nebo se studenou komorou. • Vysokotlakým litím se vyrábějí odlitky ze slitin Sn, Pb, Zn, Al a Cu pro automobilový, letecký a spotřební průmysl.
Stroje s teplou komorou • Tavící kelímek je součástí licího stroje. • Kelímek je vytápěn plynem nebo elektricky. • Tlak je vyvozován pístem (popř. tlakovým vzduchem), který v horní poloze otevírá plnící otvor. • Plnící otvor se uzavře při pohybu pístu dolů. Píst tlačí tekutý kov do formy. • Po ztuhnutí odlitku se pohyblivá část formy odsune a odlitek je z ní vytlačen vyhazovacími trny – vyhazovači.
Licí stroj s teplou komorou
Stroje se studenou komorou • Kov se taví mimo stroj. Tekutý kov se nalévá lžící (dávkovačem) do plnící komory. • Při pohybu tlačného pístu dolů se tekutý kov vtlačuje do formy. • Přebytečný kov se odstraní výtlačným pístem, při jeho pohybu směrem nahoru (viz animace) a nebo zůstává spojen s odlitkem a pak se urazí. • Po ztuhnutí odlitku se pohyblivá část formy odsune a odlitek je z ní vytlačen vyhazovači.
Licí stroj se studenou komorou
ANIMACE
Jak se jmenují trvalé kovové formy a z jakých materiálů jsou vyrobeny? 2. Uveďte výhody a nevýhody kokilového lití. 3. Uveďte druhy výrobků, které lze zhotovit litím do kokil. 1.
Odpověď: 1. 2.
3.
Kovové formy se jmenují kokily a jsou zhotoveny z oceli, šedé litiny a slitin hliníku. Výhodou kokilového lití jsou tvarově i rozměrově přesné odlitky s jemnozrnnou strukturou. Nevýhodou je drahá forma a nutnost odlitky tepelně zpracovávat ke zlepšení obrobitelnosti a ke snížení pnutí. Litím do kokil se zhotovují písty, armatury a kostry elektromotorů.
Co je podstatou vysokotlakého lití? 2. Jak se dělí stroje pro vysokotlaké lití podle konstrukčního provedení? 3. Popište postup výroby odlitku podle animace. 1.
Odpověď: 1.
Podstatou vysokotlakého lití je vstřikování tekutého kovu do dutiny formy tlakem 2 až 100 MPa.
2.
Stroje pro vysokotlaké lití se dělí podle konstrukčního provedení na stroje s teplou komorou a stroje se studenou komorou.
3.
Postup výroby odlitku na licím stroji se studenou komorou:
Tekutý kov se nalévá lžící (dávkovačem) do plnící komory. Při pohybu tlačného pístu dolů se tekutý kov vtlačuje
do formy. Přebytečný kov se odstraní výtlačným pístem, při jeho
pohybu směrem nahoru a nebo zůstává spojen s odlitkem a pak se urazí. Po ztuhnutí odlitku se pohyblivá část formy odsune
a odlitek je z ní vytlačen vyhazovači.
HLUCHÝ, M., KOLOUCH, J., PAŇÁK, R. Strojírenská technologie 2. – 1. díl Polotovary a jejich technologičnost. Praha: Scientia, 1999. ISBN 80-7183-140-9.
BERNÁŠEK, V., HOREJŠ, J. Technologie slévání. Plzeň: Západočeská univerzita, 2006. ISBN 80-7043-491-0.
HLUCHÝ, M. a kol. Strojírenská technologie 2 – Polotovary a jejich technologičnost. Praha: SNTL, 1979.
