Jak vzniká „cikánská škola“
Mgr. Ivana Rosová ředitelka Základní školy a mateřské školy Praha 5 – Smíchov, Grafická 13/1060
Komunitní škola jako kulturní a vzdělávací středisko regionu s bohatou nabídkou volnočasových aktivit pro všechny občany regionu
Komunitní centrum – poměr skladby obyvatel v regionu MŠ – většina neromských dětí ZŠ – 80% romských žáků
Přirozený vývoj skladby žactva
Snaha o stejnou skladbu žactva jako je skladba obyvatel ve spádové oblasti školy Před 10 lety 38% romských žáků – nárůst počtu romských obyvatel na Smíchově Silný protivník - předsudky a xenofobie, někdy i rasismus Stejné zkušenosti v podobných školách v Praze 3, v Brně, Ústí nad Labem, v Ostravě atd.
Naše škola je opravdu krásná
Naše škola je opravdu krásná
Jasně stanovenými pravidly, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci, docílíme toho, že děti neničí prostředí školy
Vývoj v počtu romských žáků v ZŠ Grafická
90% 80% 70% 60% 50% 40%
neromové Romové
30% 20% 10% 0% 1997
2000
2003
2006
Objektivní podmínky pro vznik takto strukturované školy
Sídlo školy v regionu romské komunity Romské děti chtějí navštěvovat školu spolu, rádi se sdružují Přizpůsobení metod a forem práce Další romské děti přicházejí, pokud má škola místo, tyto děti přijímá Zkušenostmi ověřená hranice 35 - 40% Romští žáci přibývají - neromští ubývají Nálepka „ romské“ nebo „cikánské“ školy U zápisu takřka jenom romské děti, neromské jinam
Kdo to je Rom?
Snaha o definici: „Rom je ten, kdo se za něj sám považuje nebo ho za něj považují ostatní“.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
(školský zákon v § 16 - 3 skupiny žáků )
žáci se zdravotním postižením žáci se zdravotním znevýhodněním žáci se sociálním znevýhodněním Odst. 4
Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního předpisu.
Rámcový vzdělávací program - podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním v části D v bodu 8.2
individuální nebo skupinou péči přípravné třídy pomoc asistenta třídního učitele menší počet žáků ve třídě odpovídající metody a formy práce specifické učebnice a materiály pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem (etopedem, sociálním pracovníkem, případně dalšími odborníky)
Nevýhody školy s většinovým zastoupení romských žáků
nedůvěra veřejnosti – rasistické předsudky – nízký kredit „romské školy“ potýkání se s rozpočtem - nadlimitní počet učitelů a dalších odborníků, potřeba více peněz na pomůcky jiná stupnice hodnot – vzdělání není priorita segregační prostředí (zde se nejedná o integraci žáků v pravém slova smyslu)
Výhody školy s většinovým zastoupení romských žáků
známí spolužáci - Romové se rádi sdružují respektování speciálních vzdělávacích potřeb (pro více žáků škole stojí zato změnit některé metody a formy práce) respektování charakteru sociokulturního prostředí, ze kterého žáci pocházejí včetně hierarchie hodnot vlastní poradenská pracoviště s odborníky z oblasti speciální pedagogiky, psychologie i sociální práce pěstování romské kultury (tanec, zpěv, jazyk, včleňování romských prvků do všeobecně vzdělávacích předmětů – historie, holocaust, umělci..) zvýšený důraz na motivaci ke vzdělávání a kariérové poradenství bezpečné prostředí pro žáky i pro rodiče
Segregace nebo integrace? Jsou romští žáci, kteří zvládnou s úspěchem integraci ve školách s většinovým zastoupením žactva z majority a stačí tempu výuky na těchto školách. Bohužel jsou to však spíše výjimky, a proto: škola našeho typu je pro mnoho romských žáků nepostradatelná.
Česká majoritní společnost je známá svým odmítavým postojem k Romům
Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže realizovaná společností GAC spol. s r.o.
nejen velmi zajímavý, ale hlavně pravdivý obraz skutečnosti ve vzdělávání romských dětí hypotéza jedné zkoumané „zvláštní“ školy:...měli by mnohem více žáků, kdyby v blízkosti jejich školy nebyla „většinově romská základní škola, která integruje děti, z nichž část by – jednalo–li by se o běžnou školu – byla pravděpodobně přeřazena do této ZŠ praktické“.
Rizika násilné integrace
zvýšený odchod romských žáků na speciální školy sociálně znevýhodněný romský žák se dostane na okraj zájmu školy absence pěstování romské kultury a začleňování romských prvků do výuky rezignace žáka na svoje schopnosti - při nerespektování nejen speciálně vzdělávacích potřeb žáka, ale i charakteru sociokulturního prostředí, ze kterého žák pochází uzavřením školy s většinovým zastoupením romských žáků se nedocílí očekávané integrace, ale časem se podobně strukturovaná škola stane z jiné blízké školy
Doporučení Definice žáka se sociálním znevýhodnění Zvýšení normativu na sociálně znevýhodněného žáka (Náš návrh je, aby normativ na 1 žáka sociálně znevýhodněného odpovídal 1,66 normativu žáka „běžného“.) Bytová politika ( tam, kde jsou regiony s koncentrovanou romskou komunitou, spádová škola této oblasti dříve či později se přirozeným vývojem stane opět „romskou“ nebo chcete-li „cikánskou) Pozor na kvóty při určování procenta romských dětí ve škole, nebo romských obyvatel v jedné lokalitě
Pokus o zvrácení poměru
otevření výběrové první třídy s rozšířenou výukou estetické výchovy (výtvarného, hudebního, tanečního a dramatického oboru) Dosavadní reakce rodičů:
„Jé, to je fantastické, to by se nám líbilo, ale ti Romové....!“
Děkuji za pozornost
[email protected]