Místní akční skupina Opavsko
Fundacja Lider Wałecki 1
METODIKA VZDĚLÁVÁNÍ ŽEN NA VENKOVĚ Projekt č. CZ.01.04/5.1.01/77.00326 „Komunitní společenství, cesta ke vzdělání, sebevědomí a práci“
2014
Aktivity projektu jsou financovány z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
Obsah Úvodní slovo..................................................................................................................... 4 1.
2
3
4
5
Polsko – Kruhy žen venkova ....................................................................................... 5 1.1
Partner projektu – Fundacja LIDER WAŁECKI .......................................................................... 5
1.2
Partner a práce s ženami na venkově...................................................................................... 6
1.3
Historie kruhů žen venkova v Polsku ....................................................................................... 7
1.4
Vývoj jednoho z historických kruhů žen venkova v oblasti Visly. .......................................... 10
1.5
Kola žen venkova stále žijí ..................................................................................................... 10
1.6
Nová doba, nové výzvy .......................................................................................................... 11
Tradiční regionální pokrmy ....................................................................................... 12 2.1
Kulinářské soutěže - prezentace regionálních pokrmů ........................................................ 12
2.2
Ukázky oceněných pokrmů: .................................................................................................. 12
2.3
Oceněné pokrmy - recepty .................................................................................................... 13
Zdroje financování venkova kruhů žen venkova – Polsko .......................................... 15 3.1
Podrobný popis možného financování .................................................................................. 16
3.2
Grantové možnosti kruhů žen venkova................................................................................. 18
3.3
Místní akční skupiny - tradiční partner Kruhů žen venkova ................................................. 18
3.4
Evropské dotace – možnosti financování Kruhů žen venkova v Polsku ................................ 19
Zakládání Kruhů žen venkova v Polsku ..................................................................... 19 4.1
Setkávání žen v Polsku........................................................................................................... 20
4.2
Projekty – vzdělávací programy, které vzdělávají polské ženy na venkově .......................... 20
Kruhy žen venkova - členky ...................................................................................... 25 5.1
Působení žen na venkově - život mezi kuchyňským stolem a rovností ................................ 26
5.2
Kuchyně ................................................................................................................................. 27
5.3
Důležitost podpory projektů pro aktivaci a diskriminace žen ............................................... 28
5.4
Sociální podnikání.................................................................................................................. 29
5.5
6
7
8
9
Ocenění venkovských žen ..................................................................................................... 30
Vytváření skupin - Kruhy žen venkova v ČR ............................................................... 31 6.1
Start skupin............................................................................................................................ 32
6.2
Týmové role ........................................................................................................................... 34
6.3
Cíl pravidelného setkávání .................................................................................................... 35
6.4
Komunikace ve skupinách ..................................................................................................... 36
Workshopy – vzdělávací programy žen ..................................................................... 41 7.1
Sebeprezentace a prezentace na trhu práce......................................................................... 41
7.2
Projektové řízení, komunitní plánování - Jak pracovat ve skupině, vzájemná interakce ...... 42
7.3
Práce na počítači ................................................................................................................... 44
7.4
Zpracování přírodních materiálů, floristika ........................................................................... 45
7.5
Zpracování regionálního produktu a regionální značky ........................................................ 46
Možná podpora Kruhů žen venkova a její typy.......................................................... 48 8.1
Prostory ................................................................................................................................. 48
8.2
Finanční podpora................................................................................................................... 49
8.3
Sociální podnikání v ČR .......................................................................................................... 49
Video profil .............................................................................................................. 50
10 Závěr ....................................................................................................................... 51 11 Přílohy ..................................................................................................................... 52
Úvodní slovo Vzdělávání na venkově Život na venkově s sebou nese řadu pozitivních aspektů, jako dobrý vzduch, příjemné životní prostředí, komunitu, kterou známe, možnost mít dostupné kvalitní a ověřené potraviny. Život na venkově s sebou, ale také nese některá omezení, jako je větší časová náročnost při dojíždění za prací, často nižší mzda a také komplikovanější dostupnost vzdělávání. Vzdělání je v dnešní době stále důležitější oblast. Vzdělání nám umožňuje získat dobré zaměstnání, nové technologie a znalost aktuálních informací s sebou nese možnost začít podnikat a uspět. Výsledkem vzdělávání je také vyšší sebevědomí, což je v dnešní náročné době důležité. Pokud si člověk nevěří, má strach, že něco neumí, tak má často problém uspět. Náš projekt, díky zkušenostem našich kolegů z Polska, přináší poznatky a know-how, jak vzdělávat ženy na venkově. Proč právě ženy? Století ustálený model, pevně zakotvený v naší zemi, je na venkově ještě pevnější. Muž pracuje a je hlavním živitelem rodiny. Příjem ženy je stále často brán jako druhý, doplňkový. Je důležitý, ale žena má další povinnosti. Péči o děti, udržování domácnosti a na venkově také často péči o starší generaci a v neposlední řadě „zahradničení“. Proto jsme se zaměřili na ženy, které se díky vlastnímu rozvoji mohou stát rovnoprávnými partnery pro své muže. Do metodiky vzdělávání, která se vám dostává do rukou, jsme se snažili implementovat metody vzdělávání dospělých, které mají určitá pravidla a jsou ověřeny, jak v naší zemi, tak právě inspirovány konkrétním typem práce s cílovou skupinou v Polsku. Kromě metodiky práce s cílovou skupinou, jsou součástí metodiky, také obsahy kurzů – „pracovní listy“, které byly v rámci projektu vytvořeny, vycházely z polského modelu a byly upraveny na české poměry. Věříme, že námi přenesené know-how, bude pro vás zajímavé, inspirativní a využitelné při vzdělávání žen na českém venkově.
4
1. Polsko – Kruhy žen venkova Partner projektu – Fundacja LIDER WAŁECKI
1.1
Partnerem projektu, díky kterému jsme získali všechny důležité poznatky, a který aktivně pracuje na rozvoji polského venkova je Fundacja LIDER WAŁECKI (Nadace Lídr Wałecki). Jedná se o nadaci, která se zabývá zpracováváním projektů s cílem aktivizovat různé skupiny obyvatel žijících na venkovském území v okolí města Wałcz, území kde také působí LGD Lider Wałecki (Místní akční skupina Lider Wałecki). Jde o území, kde žije cca 50 tisíc obyvatel. Počet obyvatel odpovídá větším Místním akčním skupinám v České republice. Velikost – rozloha je daleko větší, jak už to v Polsku bývá. Společná setkávání mezi námi MAS Opavsko a MAS Lider Wałecki, byla inspirativní také díky historické paralele. Region Wałcz kdysi patřil územím k Německu, po druhé světové válce došlo k posunu hranic, vysídlení německého obyvatelstva a příchodu polského. Podobně také na našem území došlo k vysídlení německého obyvatelstva ze Slezska a dosídlení obyvatel české národnosti. Problém s tradicemi, vnímáním regionu jako „svého“ je i po 70 letech stále problém. Aktivizace žen prostřednictvím Kruhů žen venkova u partnera je evidentní a má velmi pozitivní vliv. Nadace Lider Wałecki je v této oblasti - práce s ženami a dalšími skupinami - ukázkou dobré praxe. Projekty, na které se nadace Lider Wałecki zaměřuje, jsou především: -
podpora a rozvoj tradičních výrobků z místních zdrojů
-
kruhy žen venkova
Další oblasti a cílové skupiny jsou: -
nezaměstnaní
-
osoby starší 50 let věku
-
lidé bez středoškolského vzdělání
-
lidé pracující na částečný úvazek s nízkými příjmy
Mezi primární cíle nadace patří především vzdělávací a rozvojové aktivity pomáhající uspět na trhu práce, případně podpora uchovávání tradic polského venkova. Mezi rozvojové programy, které náš partner realizoval, nebo je chce v budoucnu realizovat, patří: -
seznámení se se specifiky podnikání v podobě sociálního družstva
5
-
získávání znalostí v oblasti zakládání sociálních družstev – vzdělávání, exkurze
-
podpora znalostí pro propagaci regionálních produktů
-
podpora registrací kulinářských produktů
-
integrace místní komunity
-
podpora vstupu na trhu práce
Důležitou oblastí je také zapojování mládeže do života na venkově prostřednictvím: -
provádění vzdělávacích aktivit
-
provádění činností vedoucích k podpoře rovných příležitostí pro děti a mládež
-
úsilí v boji proti sociálnímu vyloučení a patologickým efektům u mladých lidí
-
vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj zájmů, tvořivosti, znalostí a ochrany přírodních a kulturních zdrojů,
-
organizování mimoškolních aktivit, rozvíjení klíčových kompetencí
Jak je možné vidět z aktivit Nadace Lider Wałecki, komplexnost zapojení partnera ukazuje na systematickou činnost, kdy partner vnímá potřebu provazovat jednotlivé skupiny, aby udržel tradice živé, a venkov se nestal jen domovem důchodců, ze kterého se lidé vystěhovávají.
1.2 Partner a práce s ženami na venkově Popis aktivit a činností uváděných v metodologii vychází především z komunikace s partnerem, jeho členy a ze zkušeností, které nám partner předal. Polská republika má ve spolkové činnosti žen na venkově více než 100 letou tradici viz kap. 1.3 Region Wałcz, který před druhou světovou válkou patřil územně k Německu, tuto tradici v polské podobě neměl. Prakticky všichni obyvatelé zde přišli z jiných regionů Polska a toto území osídlili. Z tohoto faktu pramení také těžší startovací pozice nového společného života zde. Také spolková činnost se utvářela a utváří hůře, než v tradičních regionech Polska. Jak jsme se dozvídali počet Kruhů žen venkova, začal velmi významně růst v tomto regionu poté, co zde začala působit LGD Lider Wałecki (Místní akční skupina Lider Wałecki), která aktivně působila a působí na komunitní život venkova tohoto regionu. Před cca 10 lety bylo v regionu 10 Kruhů žen venkova. V současné době jich zde působí 24 a vypadá to, že vzniknou další. Jak říkají samy členky, kruhy žen vznikají díky „zdravé závisti“. Ženy v obci, která nemá aktivní kruh, vidí, co vše se děje jinde, a mají tendenci k setkávání s ženami, které jsou jinde zapojené, ptají se, co dělají, jak fungují, co jim to dává. Následně se setkávají a společně se dohodnou na pravidelném setkávání a rozvíjí se aktivity.
6
Pozitivní je, že v rámci setkávání kruhů dochází k potkávání žen - „liderek“ (např. starostka, učitelka, podnikatelka – mající obchod) a žen „outsaiderek“ (dlouhodobě bez práce, v domácnosti). Tato setkání mají pozitivní vliv na obě skupiny. Poznávají se u aktivit, které obě skupiny zvládají – vaření nebo jiné rukodělné aktivity. Při vzájemném setkávání se narušují stereotypy vnímání se navzájem (předsudky o tom, kdo jaká z žen je, jak se chová, co se říká). Pozitivní vnímání žen navzájem, umožňuje díky realizaci aktivit ukázat se v „dobrém, aktivním světle“. Výsledkem bývá pozitivní reference u potenciálních zaměstnavatelů, nabídka zaměstnání, společné založení vlastní firmy nebo sociálního podniku. Popis vzniku jednoho sociálního podniku, jako výsledku několikaletého společného setkávání žen v Kruhu žen venkova naleznete v kap. 5.4. Kruhy začínají často fungovat tak, že se ženy setkají a společně vaří nějaké „tradiční pokrmy“. Tím, že kořeny těchto žen jsou často ve zcela jiné oblasti Polska, je hledání společných tradic těžké. Velmi inspirativní příběh, je příběh tradičního pokrmu Kiszka Szwedzka, která byla jako první v tomto regionu certifikována jako tradiční regionální pokrm. Popis tohoto pokrmu a jeho příběh naleznete v kapitole 2.3.
1.3 Historie kruhů žen venkova v Polsku Od tradice k certifikátu Kruhy žen venkova vznikaly ve druhé polovině devatenáctého století. Můžeme s jistotou říci, že patří mezi nejstarší organizace, sdružení působící v zemi. Pod jejich záštitou se začaly ženy vzdělávat, podporovat lidi v nouzi. Dnes se role manželek zemědělců, které tvořily základ kruhů žen venkova, změnily, protože časy se mění. Historie Kruhů žen venkova a jejich rozvoj První Koła Gospodyń Wiejskich – Kruhy venkovských hospodyň – dále jen Kruhy žen venkova byly vytvořeny před více než 130 lety z iniciativy žen. Jaká byla jejich role a odpovědnost? Kola pořádaly kurzy šití, vaření a pečení aj. Ženy spoluorganizovaly školy, dobrovolné hasiče, podporovaly lidi v obtížné situaci a zajišťovaly si vzájemnou pomoc. Pořádaly folklorní vystoupení, různá setkávání. Podporovaly lidové umění. V průběhu let Kruhy žen venkova podporovaly udržování polských tradic a zároveň měly silný vliv na další vývoj polského venkova. 7
Koło Gospodyń Wiejskich – Kruhy venkovských žen, jsou nejstarší neziskové organizace v současné době působící v Evropě do současnosti. Organizace prvních žen, byla založena 14. března 1866, v obci Piaseczno v Pomořansku. Rada přijala název " Sdružení žen v domácnosti". Společnost vzdělávala ženy ve schopnosti zvládat ekonomiku domácnosti, rozvoj zahradnictví. V roce 1918 organizace žen na venkově v Polsku přijaly jedno jméno: („Koło Gospodyń Wiejskich” – Kruhy venkovských hospodyň – dále jen Kruhy žen venkova). Úkolem žen v tomto období byla práce na vlastním sociálním povědomí, rozvoj kultury, školství, profesní specializace a prohlubující se ekonomické postavení členů. Pořádaly různé kurzy a soutěže, přednášky, ukázky a výstavy. V posledních letech dochází k nárůstu činnosti Kruhů žen venkova. Stále více a více ženy sledují kulturní dědictví, vzdělávají se a sledují společenské aktivity svých matek a babiček. S ohledem na vývoj žen a změny ve společnosti často dochází ke změnám ve fungování a zaměření kruhů žen venkova, které se věnují nejen historii – tradicím, ale také novým společensko-kulturně vzdělávacím aktivitám. V současné době stále roste spolupráce, mezi farnostmi a Kruhy žen venkova. Spolupráce se projevuje zapojováním do života místní komunity, pořádáním soutěží, výstav, charitativních akcí a pomoci při řešení sociálních otázek. Tradice jsou stále živé a pomáhají nacházet cíle pro fungování mnoha Kruhů žen venkova v Polsku. Jsou často také odrazovým můstkem, pro zahájení, rozvoj a udržování kontinuity v práci kruhů žen. Kruhy žen venkova v Polsku – jsou dobrovolné, samosprávné a nezávislé organizace socioprofesních žen působící především ve venkovských oblastech, které jsou jedním z typů sociálně-profesních organizací zemědělců. Kruhy se věnují obraně práv, zastupují zájmy a pracují na zlepšení socio-profesní situace venkovských žen a jejich rodin. Jejich práce se zaměřuje na pět oblastí: -
podpora venkovských rodin ve vzdělávání
-
odborná příprava a organizace prázdnin pro děti a mládež
-
podpora zdraví a sociální zabezpečení venkovských rodin
-
podpora ženy podnikatelky 8
-
racionalizace venkovské domácnosti a zvýšení účasti vesničanů v oblasti kultury a pěstování folklóru
Kruhy žen venkova fungují na základě zákona ze dne 8. října 1982 o socio-profesních organizacích zemědělců (Dz. U. z roku 1982 číslo 32, poz. 217), nebo pravidel, které si nastaví. Jsou vytvořeny jako samostatné organizační složky v zemědělských kruzích a mají své zastoupení ve všech svých statutárních orgánech. Ve vesnicích, které nemají zemědělské kruhy, jsou kruhy venkovských žen vytvořeny jako samostatné sdružení a v tomto případě mohou mít právní subjektivitu. V čele všech kruhů žen venkova je Národní rada žen v domácnosti, která má svoji prezidentku. Spolu se zemědělskými koly, kruhy žen venkova a oborovými organizacemi zemědělců, tvoří Národní svaz zemědělců, kruhy a organizace zemědělců (KZRKiOR). Cíle kruhů žen venkova jsou především, příklady programových cílů, které mají kruhy ustanoveny ve svých předpisech: -
obrana práv a zastupování zájmů venkovských žen a jejich rodin
-
úsilí o zlepšení pracovních a životních podmínek venkovských žen
-
podporovat pokrok v domácnostech a zemědělství
-
úsilí o zlepšení zdraví
-
rozvoj podnikání žen
-
pěstování lidové kultury, zejména na regionální úrovni
-
vzdělávání mladé generace v duchu tolerance, vlastenectví
-
respekt k tradičním hodnotám
Mezi tradiční aktivity kruhů žen patří např.: -
regionální dny žen, Den matek, Den dětí
-
semináře, velikonoční, vánoční trhy
-
oslavy svatojánské noci
-
pořádání pikniků a environmentálních událostí, festivaly a přehlídky
-
kulinářské soutěže a přehlídky
-
všechny náboženské svátky
-
dožínky
Aktivity žen venkova jsou často napojené na další organizace, jak už to na venkově bývá -
mládežnické organizace
-
sbor dobrovolných hasičů 9
-
místní orgány státní správy a samosprávy
-
instituce sloužící rozvoji venkova a zemědělství
V rámci nejrůznějších akcí se zapojují a připravují: -
zdobí průvody a místa akcí
-
připravují pokrmy regionální kuchyně na výstavách
-
sváteční výzdobu
-
připravují krásné věnce v rámci tradičních dožínek
1.4 Vývoj jednoho z historických kruhů žen venkova v oblasti Visly. Když ve třicátých letech minulého století vznikl Kruh žen venkova ve vsi Tuchel, jeho členky zorganizovaly řadu kurzů, jako vaření, zpracování ovoce a zeleniny, pletení a háčkování. V šedesátých letech byly organizovány výstavy kuřat, kachen, hus a krůt. Organizovaly ukázky chovu telat a krmení prasat. Realizovaly soutěže: „Pěstování květin, ovoce a zeleniny“ nebo „Více mléka dobré kvality“. Na druhém konci Polska, v malé obci Wójcin vznikla podobná organizace žen. Po mnoho let fungoval pod její záštitou pronájem nádobí a prostírání. Ženy, patřící do kruhu, se zabývaly pořádáním akcí, silvestrovských plesů, karnevalů, festivalů, dožínek a hrály aktivní roli v organizaci různých církevních a státních svátků. Co spojovalo různé kruhy žen venkova? Skutečnost, že se místní ženy nechtěly zamknout ve svých domovech. Jakmile se vdaly a začaly vychovávat děti, kruhy žen venkova jimi byly vyhledávány jako únik od každodenní rutiny. Tyto organizace jim daly příležitost setkávat se pravidelně nebo něco společně organizovat a konečně, mohly mluvit o společných problémech.
1.5 Kola žen venkova stále žijí V osmdesátých letech se tucholský Kruh žen venkova i nadále zaměřuje na vzdělávací aktivity. Dámy jsou školeny v oblasti chovu drůbeže, pěstování zeleniny, stříhání ovocných stromů a keřů, v oblasti zdravé výživy dětí a mládeže. Pravidelně se zapojují do příprav slavnosti dožínek, tradicí se stal i den založení Kruhu žen venkova, obvykle v kombinaci s ukázkou kuchařských dovedností. Tento festival byl vždy přehlídkou práce provedené v rámci kurzů, které probíhají během zimních večerů, jako kurzů vyšívání, tkaní aj.
10
Přelom 90. let bohužel přinesl řadu změn ve fungování země, ekonomika volného trhu přispěla k postupnému zániku řady činností Kruhů žen venkova. To se stalo v celé zemi. Zemědělské kruhy upadaly, upadala kola žen venkova, která byla často jejich nedílnou součástí. Historie ráda mění směr svého vývoje. V současnosti přišel čas, kdy se místní ženy rozhodly a opět aktivizují své Kruhy žen venkova. Na konci devadesátých let se zájem o obnovení Kruhů žen venkova opět rozšířil. Často se znovuobnovení kruhu žen neslo na bázi zdravé závistí: „Když mohou ony, proč bychom nemohly my, proč sedět se založenýma rukama“. Ženy v jedné obci viděly aktivní fungující kruh žen venkova z jiné obce a bylo jim líto, že podobné aktivity nejsou i u nich a postupně se takto nastartovaly další a další kruhy.
1.6 Nová doba, nové výzvy V duchu dávných časů jdou rovněž členky Kruhu žen venkova např. v Tucholi. V roce 2001 byla oživena Obecní rada žen, která se později stala Asociací Kruhů žen venkova v Tucholi. Statutární úkoly jsou mírně odlišné od těch předchozích. V pracovním plánu Asociace je cíl přimět ženy k větší aktivitě v sociálně – politické oblasti, zaměřují se na akce s cílem zlepšit ekonomickou situaci zemědělců, podporovat rozvoj kultury v zemi, dále propagace a podpora regionálních tradic, vedení různých forem vzdělávání a odborné přípravy. V novém tisíciletí se stále více žen zajímá o tradice, tradiční pokrmy a další dědictví našich předků. Začala vlna zájmu o certifikaci tradičních pokrmů a receptur. Společnost oceňuje tyto aktivity a uděluje různá ocenění, kterými poutá pozornost na tradiční věci nejen u obyvatel na venkově, ale také u lidí z měst. O aktivity žen, se zajímají také díky těmto výsledkům média. Příklad: V roce 2003 zahájil tucholské ženy činnost v rámci projektu „Naše kulinářské dědictví“, podporující regionální jídla. Pět let usilovaly o to, aby jednoduchý tradiční pokrm „mace borowiackie“, což je tradiční pokrm svázaný s polskou židovskou komunitou, byl zaznamenán a oceněn prestižní cenou Perla veletrhu „Polagra“ v roce 2007. Díky popularitě byl tento kruh žen venkova a jejich produkt prezentován v pořadu Polské televize „Káva nebo čaj“. Jako by toho nebylo dost, o rok později také při prezentaci v Poznani, dámy Kruhu žen venkova z Tuchole obdržely další medaili za svůj produkt. Šlo o produkt Švestky „cynamonky“, který také získal příslušný certifikát.
11
2 Tradiční regionální pokrmy 2.1 Kulinářské soutěže - prezentace regionálních pokrmů Kruhy žen venkova jsou velmi aktivní v udržování tradic - umění, lidové hudby a písní, života na venkově a také tradičních pokrmů. Podporují místní kulturní a kulinářské tradice a jejich předávání budoucím generacím. Slouží pro rozvoj regionální kulinářské tradice tím, že kombinují prezentaci regionální kuchyně, kladou důraz na tradice a kulturní dědictví a také integrují své vlastní zkušenosti ze života v regionu. Jejich činnost přispívá k podpoře místního dědictví a ukazuje na kulinářské tradice komunit v jednotlivých částech Polska. Jsou také dobrým marketingový nástrojem, s cílem usnadnit podporu komunity a stát se pevným základem pro podporu agroturistiky a kultury jednotlivých regionů. Díky tradičním potravinám se zvyšuje zájem o venkov. I zde platí, že „láska prochází žaludkem“. Díky tradičním pokrmům roste zájem o různé regiony, neboť kulinářská turistika se rozvíjí i v Polsku. Proto se pořádají „festivaly chutí“. Zde se prezentují především, Kruhy žen venkova, ale nejen ony. Prezentují zde tradiční recepty ve svém vlastním podání. Jde o soutěže, odkud se často následně rekrutují recepty, které aktivní kruhy následně předkládají do certifikačního řízení pro získání regionální značky. Příkladem může být Kiška švédská (Kiszka szwedzka). Jde o tradiční pokrm, který získal novou popularitu a zájem díky aktivní místní skupině Kruhu žen venkova v obci Szwecja. Jeho znovuobnovení nebylo jednoduché, ale právě zkoušením receptů aktivními ženami po nalezení informací o tom, jak vypadala kiszka szwedzka, jak chutnala a jaké obsahovala ingredience, přivedlo ženy k pravděpodobnému historickému výsledku. Ten ocenilo také polské Ministerstvo a udělilo Kiszce szwedzke certifikát „tradiční regionální pokrm”.
2.2 Ukázky oceněných pokrmů: Certifikáty za „Matzah“, švestky a další recepty.
12
Jak se připravuje tento slavný „mace“? Mace borowiackie se dělají ze zbytků chlebového těsta. Po upečení chleba na celý týden zůstávaly kousky těsta, ze kterých se pekly bulky nebo placky pro děti. Do těsta se přidalo podmáslí nebo smetana a trocha pšeničné mouky. Těsto se nechalo vykynout. Kousky těsta se tvarovaly do čtverhranných plátků, které se plnily nádivkou. Typ nádivky se lišil podle ročního období. V létě se dělaly mace na sladko, plnily se třešněmi, višněmi nebo švestkami. Později se dělaly na slano, plnily se škvarky nebo jinými surovinami, které souvisí se zabijačkou. Na podzim nastal čas hub, tedy se mace jedly plněné hříbky a houbami z místních lesů. Často se také konzumovaly se strouhaným sýrem. Tajemné skořicovníky jsou pozdní maďarské švestky, přezrálé ovoce putuje do nálevu z octa a skořice. Takto připravený produkt se dodával do tradičních polévek, zelí, zvěřiny a mnoha dalších lahůdek. Ženy z Kruhu žen venkova propagují své výrobky doslova v celém Polsku, jezdí s nimi na různé veletrhy a setkání nevládních organizací. Skutečnost, že tyto ženy získaly certifikáty, dokonce několik, přispívá především k tomu, že jsou velmi uznávané. Ocenění jejich regionálních potravin přispěla k podpoře produktů ve velkém měřítku. Maca borowiacka je velmi populární nejen v nejbližším okolí. Setkat se s ní můžeme i na různých masových akcích, narazíte na ni i na veletrzích, svatbách a jiných oslavách. Podpora regionálních pokrmů v Polsku -
pravidelně se pořádají kulinářské soutěže, místní, regionální. Pořádají se také na různých Výstavách a veletrzích.
-
podpora probíhá také ze strany zemědělců jejich spolků a organizací, neboť tradiční pokrmy, jsou vyráběny z tradičních místních surovin.
-
podpora probíhá také na úrovni vedení regionů, i celé země.
Kruhy žen venkova se zapojují nejen do kuchařské oblasti, ale také se starají o zachování kulturního dědictví, a podporují jeho předávání mladší generaci. Do práce v kruzích se zapojují, nejen ženy vyššího věku, ale také mladé ženy a dívky. Zapojování je důležité pro další rozvoj života na venkově. Nové síly jsou velmi zapotřebí.
2.3 Oceněné pokrmy - recepty Kolo venkovských žen v polské partnerské vesnici Szwecja pracuje jako neformální sdružení od roku 2008. Od roku 2013 je oficiálně zaregistrované jako Sdružení na rozvoj venkova – Přístav Szwecja. Sdružuje 25 členů, ale její základ tvoří 10 iniciativních žen, které se starají o kultivování a udržování zdejších, místních tradic, propagaci obce a společenskou aktivizaci. Od roku 2010 je na seznamu tradičních regionálních produktů Ministerstva zemědělství zapsána „kiszka szwedzka“ – tradiční bramborová klobása. Od té doby sdružení reprezentuje 13
obec a okres na různých festivalech a trzích potravin v kraji i za hranicemi kraje. Nejznámější jsou Mezinárodní poznaňské trhy – „Chutě regionů“, „Piknik na Odře“ ve Štětíně, „Jakubský jarmark“ ve Štětíně či oblíbené „Festivaly chutí“ v oblasti gminy Walcz. Sdružení se účastnilo také trhů regionálních potravin v Budapešti. Každoročně se sdružení velmi angažuje v organizaci zábavných a vzdělávacích akcí pro děti, mezi jinými například organizují Ekologický piknik. Kiška švédská (Kiszka szwedzka) Produkt uveden na seznamu tradičních výrobků 6. 3. 2012 Kategorie: Hotové pokrmy Region: Západní region Polska Vzhled: Tvar klobásy, na řezu viditelné kousky pečené slaniny Forma: Vnější válcovitá, protáhlá, ve tvaru prstence v příčném řezu Rozměr: Délka 15 - 20 cm Konzistence: Poloměkká Chuť a vůně: Mírně slaná a kořeněná Barva (vnější i průřez): Po upečení kůra lehce zlatohnědá, na řezu světlá Tradice, původ a historie produktu: Historie obce Szwecja: Vesnice leží 11 km od Wałcze a je neoddělitelně spojena s Pomořanskem. Byla založena 10. dubna roku 1590. Z iniciativy hraběte Hieronyma Gostowskiego guvernéra a radního Gregor'a a Johannes'a. Prostředí má specifické klima, půdní podmínky a tradice. Obec byla vždy známá pěstováním brambor, které byly ve zdejším lihovaru používány především pro výrobu alkoholu. Zároveň patřily ke každodenním oblíbeným potravinám. Tradičním populárním pokrmem vyrobeným z brambor byla kiszka szwedzka, jejíž jméno je odvozeno právě z názvu této vesnice. V obdobích, kdy byla špatná úroda a bída, jedlo se, co kdo vypěstoval nebo vychoval na farmě: brambory, obilí a prasata. Dělaly se jelita a jitrnice a všichni měli brambory. Příprava kiszky szwedzke podle domácího receptu jednoho z obyvatel Szwecje: Potřebujeme 5 kg syrových brambor, 1 kg vařených brambor, 1 kg syrové slaniny, ½ kg uzené slaniny, 1 kg cibule a ½ šálku krupice. Syrové brambory nastrouháme najemno. Poté nastrouháme vařené brambory v poměru přibližně 30% ve srovnání s množstvím syrových 14
brambor. Syrovou slaninu a uzené nakrájíme na kostičky a orestujeme. Kostičky cibule také osmažíme. Smícháme ingredience, přidáme syrové vejce a koření: sůl, pepř a majoránku. Pro lepší konzistenci můžete přidat hrst ječmene nebo krupice. Vyplňte střeva nádivkou. Hotová klobása se vaří asi 10 minut v plochém hrnci s mírně vařící vodou. Švédská kiszka s může jíst horká nebo studená. „Bramborové plendze“ Kruh žen venkova z Wójcina se také rozhodl pro regionální produkty. Jejich pýchou se staly „plendze“. Jedná se o bramborové placky pečené na peci. Za svůj název vděčí bývalému blízkému sousedství s Německem. Plendze byla a jsou velmi populárním jídlem. Byl to totiž velmi levný, dostupný a rychle připravený pokrm. Můžete jimi uspokojit i ten největší hlad, často zachránil lidské životy například v době okupace. Stačilo, aby se rozemlelo pár brambor, které se nalijí na plotnu. Když se plendze posypaly cukrem, děti je jedly místo sladkostí. Chutnaly jako ten nejlepší dezert. „Plendze“ brambory přímo z Wójcin prý chutnají nejlépe, když se pečou v předehřáté troubě na plechu na pečení. Certifikovat tento pokrm napadlo ženy z kruhu na XV. Národním dni brambor, který se konal v Kościerzyne. Je to jeden z tradičních pokrmů, které se místnímu kruhu žen podařilo zaregistrovat. Do národního seznamu byl zahrnut teprve nedávno. Ženy z kruhu dostávaly nadšené ohlasy, a tak si pomyslely, že registrace plendzy jako regionálního pokrmu bude dobrý nápad. Když na tom začaly pracovat, ukázalo se, že to není tak jednoduchá věc. Kromě pečlivé přípravy dokumentace musely jít do muzea, prováděly rozhovory s nejstaršími obyvateli v regionu. A to vše s cílem prokázat, že se skutečně jedná o plendze a že jsou trvale svázány s regionem a jsou součástí zdejší kulinářské tradice. Úsilí se vyplatilo, přesně 18. května 2009 byly bramborové plendze z Wójcina zapsány na Seznam tradičních výrobků v kategorii Hotových jídel a pokrmů.
3 Zdroje financování venkova kruhů žen venkova – Polsko Kruhy žen venkova mají status socio- profesních organizací zemědělců nebo občanských sdružení. Mají nárok také na status veřejně prospěšné organizace. Také pokud mají právní subjektivitu, mohou podat žádost na registr podnikatelských subjektů. To, jaké zdroje financování mohou využívat Kruhy žen venkova, záleží na jejich statusu (možnosti jsou popsány v statusech a ustanoveních jednotlivých organizací). 15
Uvádíme zde charakteristiky různých zdrojů příjmů a potenciálních zdrojů financování Kruhů žen venkova, v závislosti na jejich právním postavení v Polsku.
Charakteristika zdrojů financování Podle ustanovení podle polského práva financování organizací lze rozlišit: -
členské příspěvky
-
dědictví a odkazů
-
dary
-
sponzorování
-
veřejné sbírky
-
granty
-
příjmy z majetku
-
příjmy z vlastní činnosti
-
mechanismus 1% (pouze pro organizace s veřejně prospěšnou stavu)
-
placené služby a činnosti
Organizace s právní subjektivitou mohou také získat finanční prostředky pro své aktivity prostřednictvím půjček a úvěrů.
3.1 Podrobný popis možného financování Členské poplatky Členské příspěvky jsou standardní ve sdruženích a profesních sdruženích. Jednou z povinností každého člena sdružení je úhrada členských příspěvků organizaci. Této povinnosti jsou zproštěni obvykle pouze čestní členové. Neplacení členských příspěvků může vést k deaktivaci členství, členů sdružení. Dědictví a odkazy Majetek organizace vyplývá mimo jiné z dědictví a odkazů, případně pozůstalosti. Dary Darovací smlouva se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Dary mohou poskytovat jak fyzické osoby, tak právnické osoby. Tyto strany se nazývají dárce a obdarovaný. Dar 16
nazýváme, když darujeme svůj majetek nebo své peníze. Organizace může přijímat dary a dárci mohou odepsat své dary do celé výše daru. Sponzoring Sponzoring je financování konkrétního projektu při prezentaci (osoby nebo firmy) sponzora. Sponzorská smlouva je nepojmenovanou smlouvou, neboli smlouva nebo dohoda nepředvídaná přímo v ustanoveních občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že tato dohoda není upravena zvláštním způsobem, mělo by být používáno obecných zásad. Hlavní prvky dohody obsahují ustanovení – pro sponzora závazek financovat určité činnosti a pro organizaci zveřejňovat informace o sponzorovi. Sponzor – soukromá společnost – může dát určitou částku na aktivity organizace, a na oplátku například, organizace bude uvádět logo firmy na svých propagačních materiálech. Veřejné sbírky Veřejná sbírka je sbírka prostředků na veřejných místech. Podle polského práva je přípustné organizovat sbírky hotovosti a věcné sbírky. Musí mít předem stanovené cíle. Organizování veřejné sbírky vyžaduje povolení místní správy nebo veřejnosti. Ekonomická – hospodářská aktivita Hospodářská činnost je výdělečná činnost – výroba, obchod, stavebnictví, služby a vyhledávání, průzkum a využívání přírodních zdrojů, prováděná organizovaně a kontinuálně. Závazek ve smyslu zákona o svobodě podnikání je provádění činnosti vlastním jménem: -
fyzická osoba
-
právnická osoba
-
organizační jednotka bez právní subjektivity, které zvláštní zákon potvrzuje možnost dělat právní úkony.
Granty Grant je bezplatnou a nevratnou finanční pomocí převážně poskytovanou státem, místní samosprávou, nadacemi (např. místním samosprávám, soukromým společnostem, společenským organizacím a jednotlivcům), na podporu jejich činností. Organizace s právní subjektivitou, můžou požádat o grant na své aktivity. Podmínky podpory jsou určeny dárcem. Obecně platí, že se poskytují dotace na základě výběrového řízení. Mechanismus 1 % 17
Od 1. ledna 2004, mohou polští daňoví poplatníci použít dvě různé formy podpory pro nevládní organizace. Jedním z nich je poskytnutí daru a druhým je mechanismus 1% (1 % alokace splatné daně). Obě formy jsou popsány v zákoně o daních z příjmů fyzických osob.
3.2 Grantové možnosti kruhů žen venkova Grantové soutěže nejsou vždy směřovány přímo na Kruhy venkovských žen. Obecně je třeba zdůraznit, že příjemcem může být sdružení, neziskové organizace, nevládní organizace. Často se zúží rozsah možných grantů organizacím, působícím ve venkovských oblastech. Kruhy venkovských žen v zásadě působí ve venkovských oblastech, ale mají různý status. Ne vždy mají tyto organizace právní subjektivitu. Je proto důležité hledat soutěže a připravovat žádosti o grant. Před tím, než organizace bude psát žádost, je důležité zkontrolovat, zda je skutečně výzva určena jí. V případě pochybností by se měli obrátit na vyhlašovatele grantu (telefonicky nebo e-mailem). Jak v České republice, tak v Polsku musí organizace sledovat grantové výzvy jednotlivých vyhlašovatelů ať už na internetu, nebo v novinách. Např. Místních akčních skupin, Krajského úřadu, ministerstev – Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva regionálního rozvoje, Ministerstva kultury aj.
3.3 Místní akční skupiny - tradiční partner Kruhů žen venkova Místní akční skupiny (MAS) jsou založeny na místní strategii a provádění grantových soutěží k podpoře programu malých projektů. Podrobnosti o pravidlech pro poskytování podpory se nachází v prostorách kanceláří a na internetových stránkách MAS, které působí v daných regionech. MAS jsou vysoce aktivní složkou, která prakticky na celém území Polska pomáhá podporovat rozvoj venkovského regionu a jejich obyvatel. Vzájemná podpora je patrná v zastoupení aktivních obyvatel jak v MAS, tak i v kruzích aktivních žen. Možnosti projektové podpory kruhům se vrací regionům s aktivními ženami, pracujícími, podnikajícími a také aktivně zapojenými občany do rozvoje jednotlivých regionů, místních společenstev a obcí.
18
3.4 Evropské dotace – možnosti financování Kruhů žen venkova v Polsku V Polsku existuje podpora kruhů žen venkova na evropské úrovni. Přikládáme zde informace, jak jsou popisovány možnosti financování v Polsku. Kruhy mohou žádat o projekty v následujících programech: Podpora Kruhů žen venkova - Evropské fondy - Evropský sociální fond
Obecné informace Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze strukturálních fondů EU. Vytvořen za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a kvalitě života ve všech členských státech a regionech. To znamená, že fond podporuje hospodářskou a sociální soudržnost. ESF podporuje zaměstnanost v EU. Pomáhá členským státům, aby firmy a společnosti byly lépe připraveny na nové globální výzvy. V Polsku jde o financování z ESF Operačního programu Lidské zdroje. Hlavním cílem programu je zvýšit úroveň zaměstnanosti a sociální soudržnosti, toho má být dosaženo prostřednictvím realizace šesti strategických cílů: -
zvýšení úrovně ekonomické aktivity a zaměstnanosti nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních;
-
snížení oblasti sociálního vyloučení;
-
zvýšení adaptability pracovníků a podniků na změny v ekonomice;
-
podporovat výchovu veřejnosti na všech úrovních vzdělávání a zároveň zvýšit kvalitu vzdělávacích služeb a silnější korelace s potřebami znalostní ekonomiky;
-
pro zvýšení kapacity veřejné správy vytvořit politiky a poskytovat vysoce kvalitní služby a mechanismy posílení partnerství;
-
zvýšení územní soudržnosti
4 Zakládání Kruhů žen venkova v Polsku Drtivá většina kol žen venkova v Polsku jsou neformální skupiny. Dámy mají tendenci pracovat aktivně pro své místní komunity. Více však mohou udělat, pokud dojde k formalizaci sdružení – založení vlastní právní subjektivity.
19
Před cca 30 lety v období komunistického režimu s financováním nebyly potíže. Veškeré náklady byly hrazeny z rozpočtu kdysi prosperujících výkonných zemědělských společností. Období přechodu a silně rostoucího tržního hospodářství mělo vliv na fungování a financování kruhů žen. Většina zemědělských organizací zanikla a s nimi i řada funkčních kruhů. Ženské organizace, které přežily a ti, kteří je aktivovali v pozdějších letech, však nemají formální charakter, a proto nemůžou žádat o finanční podporu. Z tohoto důvodu, začínají postupně žádat o formální status, aby mohly rozvíjet své aktivity.
4.1 Setkávání žen v Polsku Ženy se v rámci kruhů setkávají pravidelně. Frekvenci jejich setkávání odráží částečně kalendář akcí, které se v jednotlivých obdobích roku odehrávají. Viz. – zapojování žen. Vzhledem k tomu, že kruhy žen jsou velmi aktivní, zapojují se jak do příprav organizačních, tak do samotné realizace akcí: -
plánují program spoluorganizují samotný průběh – plakáty, vstupenky, výzdobu zapojují také další aktivní skupiny obyvatel, se kterými aktivně spolupracují, jde především o hasiče, sportovce – fotbalisty aj., např. místní folklorní soubory. realizují občerstvení na těchto akcích
S ohledem na tyto skutečnosti se z pravidelných schůzek cca 1 x týdně stávají schůzky častější proto, aby vše zvládly připravit. Často se stává, že ke standardní skupině kruhu žen venkova se v některých případech přidávají další ženy a někdy i muži a pomáhají u velkých akcí s naplněním plánovaných cílů. Vzhledem k dlouhodobé kontinuitě fungování některých kruhů žen, je velmi zajímavé sledovat schopnosti a dovednosti a přehled, s jakým řadu věcí dělají. Můžeme říci, že jde často o dokonale fungující tým. Samozřejmě i zde dochází k problémům, ty jsou ale věcí jednotlivců a skupiny se dokáží semknout a čelit jim. Pravidelnost setkávání má pozitivní vliv na kontinuitu práce. Dále je také důležitá cílovost. V případě marných setkání, klábosení, nejsou skupiny životaschopné.
4.2 Projekty – vzdělávací programy, které vzdělávají polské ženy na venkově I od klávesnice se dá udělat dobrý obchod „I od klávesnice se dá udělat dobrý obchod" je prvním projektem značkové Asociace ženských květin Kociewie. To bylo provedeno s použitím finančních prostředků z Nadace pro ženy „Oska“ (7144 zł). Akce se zúčastnila asi stovka žen. 20
Během čtyř vzdělávacích setkání s řadou moderních komunikačních a informačních technologií měly ženy šanci překonat strach z moderních výdobytků civilizace. Všechny účastnice projektu úspěšně zvládly práci s textovými editory a práci s internetem. Naučily se snadno nalézat na jakékoliv webové stránce ty informace, které hledaly, včetně internetového bankovnictví. Mnoho žen také zvládlo základy Power Pointu, a proto jsou v pozici, kdy mohou prezentovat libovolná témata. Konečným výsledkem projektu bylo vytvořit webové stránky Sdružení žen Květy Kociewie (www.kobietykwiatykociewia.org). „Ženy okres Starogard – mimořádný portrét“ je grantová soutěž vypsaná okresním úřadem Starogard. Sdružení získalo na jeho realizaci 1500 zł. Projekt byl navržen tak, aby prezentoval kulturní bohatství Pomořanska, prostřednictvím prezentace činnosti žen v okrese Starogard. Prezentovány byly mimo jiné ženy, které přispěly k rozvoji kraje v různých oblastech života: umělkyně, vyšívačky, sociální aktivistky. Připravená výstava obsahuje fotografie, biografické popisy a informace. „Zpracovávání ovoce a zeleniny aneb – Aby se v zimě lépe žilo“ – projekt, jehož cílem bylo kultivovat kulinářskou kulturu Pomořanska a zaměřit se na zpracovávání ovoce a zeleniny na zimu. Workshopů se zúčastnilo 20 žen, dětí a mladých lidí z vesnice Lesna Jania. Projekt byl realizován na základě „Jednej lokálně VI“ Polish -American Freedom Foundation a byl podpořen částkou 1700 zł. Hospodyně si můžou pomoci
"Hospodyně si můžou pomoci" – projekt realizovaný ve spolupráci s oddělením služeb Starogard. Jeho cílem bylo vytvořit příležitosti pro vzdělávání a osobní rozvoj venkovských obyvatel a proškolení v poskytování první pomoci. Byl také důležitým prvkem komplexního rozvoje venkovských žen. Každý z účastníků musel splnit základní chování v případě ohrožení života nebo zdraví osob. Školení bylo financováno z programu "Jednej lokálně VI " (2750 zl.). Silný jako Kociewianka
„Silný jako Kociewianka“ – projekt zaměřen na komplexní rozvoj venkovských žen a na boj proti stereotypnímu vnímání žen na venkově pouze jako žen v domácnosti. Podíl 40 žen z komunity prošlo kurzy sebeobrany, asertivity, posilování sebevědomí, překonání strachu a stereotypů. Projekt pomáhal učit, jak řešit konflikty a naučit se bránit své hranice. Kromě toho účastnice představily své nové schopnosti místním komunitám, což bezpochyby přispělo k integraci různých generací žijících společně v obcích. Projekt byl realizován na základě peněz z programu „Jednej lokálně VI“ (2500 zl.). Aktivní senior Projekt zapojuje seniory z 10 obcí. Vzhledem k novým trendům naplňování důchodového věku, se ukazuje potřeba rozvíjet dovednosti seniorů v různých oblastech. Proto vznikl 21
projekt, kdy se místní senioři zapojují do různých výtvarně pohybových a vzdělávacích aktivit. Lektory v tomto případě bývají právě často a především ženy z místních Kruhů žen venkova. Cílem je aktivizovat a rozvíjet jemnou i hrubou motoriku seniorů, posilovat jejich sounáležitost se skupinou a zároveň jim umožnit sociální kontakt s vrstevníky i mladšími generacemi. Přitom dochází k oboustranné výměně zkušeností a dovedností. Příkladem budiž projekt 60+ realizovaný naším partnerem Fundacja Lider Wałecki, do kterého byly zapojeny dvě stovky seniorů z celé oblasti. Školitelkami v tvůrčích oblastech jako je dekupáž, malování na sklo, plstění, tvoření papírových květů, nordic-walking, carving a společenský tanec byly právě ženy z aktivních Kruhů žen venkova z okolí města Wałcz. Mezi kreativní vzdělávací programy patří např.: -
keramika malování na sklo pedig dekupáž
Dále se senioři vzdělávali v: -
-
péči o své tělo, v potřebě udržovat své zdraví Nordic walking – jako efektivní způsob zvyšování kondice a pohodlný způsob boje s nadváhou a udržování tělesné kondice práci na PC
V rámci projektu proběhla konference, kde se setkali všichni účastnici, lektoři a kde si předávali zkušenosti a radosti z tohoto projektu. Trénování paměti pro seniory Série 12 setkání (virtuální) seminář Když se tvořil projekt s názvem „Trénování paměti pro seniory“, zajímali se tvůrci o problémy spojené s pamětí, kterým čelí starší lidé denně. Jedním z hlavních problémů, je stále se zhoršující memorování faktů a paměť. U těchto pacientů je horší potenciální funkce paměti, tím obtížnější je zaměření, dělitelnost a pružnost - schopnost udržet pozornost. Byl vytvořen program, který ukazuje nástroje, které mohou ovlivnit, zvýšit výkon mozku pomocí pravidelného školení mozku. To probíhá prostřednictvím pravidelného tréninku paměti, které ovlivňují pět funkcí mozku: -
koncentrace vnímavost způsob mluvení 22
-
předávání poznatků
Zapojují se také vyšší funkce mozku: -
myšlení představivost dedukce logické myšlení vyvozování závěrů
Zde je důležitý úkol, který si nastavil sám jeden z účastníků semináře: Naučit se samostatně překonávat obtíže spojené s učením a pamětí, včetně výuky cizích jazyků, podněcovat tvořivost učením pomocí "všech smyslů“. -
zlepšit schopnost vyjádřit sám sebe zvýšit efektivitu tím, že získá přesvědčení o možnostech a účinnosti paměti zlepšit schopnost soustředit se zlepšení vnímání zvyk opakování a praxí denní cvičení přenos dat do dlouhodobé paměti
Workshopy obsahují řadu mozkových cvičení, širokou škálu úkolů a hádanek, cvičení, soustředění, procvičování různých druhů paměti. Velký důraz je kladen na mnemotechnické pomůcky, ale vždy je jejich použití zakotveno do reálných potřeb a omezení starších lidí. Hodnocení a recenze předložené seniory, se kterými v projektu pracovali, naznačují, že v projektu „Trénování paměti pro seniory“ jde především o to vytvořit nástroj, který pomáhá a splňuje očekávání starších lidí, kteří jsou připraveni nejen na nové poznatky, vlastní rozvoj, ale také na to, setkat se se sebou a ostatními lidmi. Počítačový kurz GRAPHICS Hlavním cílem samozřejmě používat počítačovou grafiku - způsob, jak získat znalosti o nabízených programech pro editaci obrázků a grafickou tvorbu. Individuální výuka krok za krokem povede účastníky způsoby, jak instalovat program, jak jej využívat např. k vytvoření vlastního vánočního přání nebo obnově a barvení starých fotografií. Kurz obsahuje nejen texty, ale také aktivní práci s PC. Trval 11 hodin, kurz je určen pro lidi, kteří mají nějaké znalosti s počítačem, ale ještě nikdy neměli příležitost vyjádřit svůj talent prostřednictvím jakékoli formy počítačové grafiky. Plánování průběhu života po ukončení pracovního procesu
23
To je Life Planning - kurz po práci. Kurz pomáhá určovat si priority, ukazuje možnosti, ale cíle a volbu svého programu nechává na jednotlivci. My se rozhodujeme co je důležité, co chceme a co nás naplňuje. Jde o kurz, který nás připravuje na to, že půjdeme do důchodu a dojde k významné životní změně. Odpovídá na kontroverzní otázku: „Proč bych se měl připravit na odchod do důchodu?“ Ukazuje se, že okamžik odchodu do důchodu je zvláštní doba v životě člověka. Na první pohled se zdá, že můžete ovládat všechno. Cílem kurzu je naučit především nový pohled na změny, které s sebou odchod do důchodu přináší. Má ukázat, že je důležité se na tuto skutečnost připravit emocionálně a psychicky
Kurz byl a je určen pro ty, kteří si odpoví pozitivně na následující otázky: -
plánujete odchod do důchodu v příštím roce? dokončujete poslední úkoly, které znamenají, že přejdete do důchodu? nedávno jste odešel do důchodu a ještě se necítí pohodlně v „nové kůži“ důchodce? již nepracujete delší dobu, ale stále máte pocit, že chcete od života víc, chcete změnit k lepšímu?
Obsah: -
První setkání – překonávání stereotypů a vytvoření si vlastní definice důchodu. Dozvíte se rozdíl mezi „chci“, „musím“ a několika dalšími důležitými slovy. Čeká vás upřímná odpověď na otázku, v jaké fázi jsou vaše emocionální přípravy na odchod do důchodu. Připravíte si dva důležité dopisy a můžete začít snít.
-
Druhé setkání – pomůže rozptýlit mýtus, že změna je vždy špatná a zbytečná. Naučíte se vidět nejen problémy, ale také výzvy. Naučíte se strategii vyrovnat se s tím, když dostáváte strach a přicházejí obavy co dál. Budete schopni si uvědomit, že požádat o pomoc není známkou slabosti, a konečně vytvořit svou vlastní strategii, jak být důchodcem.
-
Třetí setkání – je věnováno „teorii stoličky“. Za tímto názvem se skrývají fantastické rady a podněty, zajímavé koncepty nápadů. Naučte se rozpoznat zdroje, získávat je, uplatňovat a zlepšovat. A konečně budete moci změnit své sny na plány.
-
Čtvrté zasedání – „aktivizovat sebe i své okolí.“ Budete analyzovat činnost z mnoha úhlů pohledu. Vzpomenete si, jaké to je být dítětem. Vytvoříte mapku své činnosti a budete mít možnost předvést, co vás zajímá, a to, co vám dává radost.
-
Páté setkání – ukáže nový pohled na vaše blízké, rodinu a přátele. Zamyšlení nad vztahy a fungování rodiny a přátel. Kam chci tyto vztahy posunout, jak je změnit.
24
-
Šesté setkání – co je asertivita, a jak používat nástroje v komunikaci s ostatními. Jak můžete mluvit o tom, co chcete, potřebujete, a upřímně chválit a kritizovat konstruktivně, bez nepříznivých dopadů na ostatní.
-
Sedmé setkání – umožňuje kreslit mapy sociálních rolí, které plníme dnes, a objevit vztahy mezi nimi. V případě potřeby se budete snažit sladit své sociální role, odstraníte konflikty mezi nimi a naleznete radost v jejich výkonu.
-
Osmé setkání – účastník absolvuje složitou cestu přes zemi sebeúcty. Dozvíte se, jak je důležité pečovat o sebe sama, a kde najít úroveň důvěry, která je pro nás důležitá.
-
Deváté setkání – hovoří se o vině, odkud pochází a jak s ní bojovat
-
Desáté setkání – shrnuje otázky emocí a pocitů a učí, že existuje pojem „zdravé sobectví.“ Podíváte se na to, co to znamená být zdravým egoistou, hovoří se o odlišnosti rolí agresor či mučedník.
Kurz je velmi přínosný, vzhledem k rostoucí skupině seniorů, prodlužujícímu se věku seniorů a tím i potřebě nového moderního soužití.
5 Kruhy žen venkova - členky Získané statistické údaje ukazují, že průměrný věk sdružení je 42 let. Mladé dívky se přidávají ke kruhům a zapojují se do pořádání akcí a vzdělávacích aktivit, jako jsou: jízda na kole,
25
Nordic walking, posilovny a cvičení, atraktivní výlety, pikniky a dokonce i semináře např. o józe. V současné době se venkovské ženy neliší od městských a naopak. Ženy se chtějí rozvíjet, chtějí být aktivní. Možnosti ve městě a na venkově jsou různé, ale právě aktivity Kruhů žen venkova zvyšují možnosti osobnostního rozvoje, vnímání kulturního dědictví, uvědomění si výhod života na venkově díky komunitě, se kterou žiji. Kruhy žen jsou často hlasem žen v dialogu s úřady. Jsou partnerem a spolupořadatelem většiny akcí ve venkovském území, aktivně se zapojují do projektů. Samy ženy je často předkládají. Díky aktivitám Kruhů žen venkova se ukazuje, že ženy ve venkovských oblastech jsou lépe organizované, než mnohé ženy z města. Žena v hlavní roli Po mnoho let trpěly ženy v hospodářství patriarchálního systému vztahů. Žena měla celou řadu činností souvisejících s totalitním nastavením domácnosti, výchova dětí, péče o drobná hospodářská zvířata, atd. To vše znamená, že žena na venkově neměla prakticky čas na péči o sebe a svůj rozvoj. Aktivní ženy ve venkovských oblastech V Polsku, stejně jako v jiných zemích Evropy, došlo v posledních letech, téměř bez povšimnutí, k velkým změnám. Dnes se venkovské ženy nejen starají o kulturu, tradice, vzdělávání dětí, domy a zahrady plné květin. Ony jsou starostkami, představitelkami asociací, projektů, předsedkyněmi a aktivistkami různých spolků a organizací aj. Ženy organizují veletrhy místních produktů, dožínky a workshopy místních akčních skupin LEADER. Často vedou nejen náklady domácnosti, ale také knihy účtů podniků a firem a různých sdružení. Připravují žádosti o granty, obchodní plány, začínají podnikat, s přímým prodejem a další činnosti. Pomáhají a dávají žádosti o podporu na investice ve farmě, často přebírají rodinný podnik - farmy. Zkušené hospodyňky vyhledávají tradiční receptury, ne pro zisk, ale pro udržení tradice a prezentují se v regionálních soutěžích, následně se také zapojují do registrace tradičních pokrmů jako tradiční výrobky v regionu. Aktivně se zapojují do agroturistiky a jsou často iniciátorkami změn v myšlení právě ve směru lákání turistů na polský venkov.
5.1 Působení žen na venkově - život mezi kuchyňským stolem a rovností V Polsku se často v souvislosti s životem žen hovoří o tzv. „růžovém – podnikání“. Růžová zóna je často popisována jako činnost, která se provádí, ale není brána jako práce – péče o blízké osoby, péče o domácnost. Obvykle se říká, že tato práce je provedena z lásky, což je koneckonců nejvyšší uspokojení. Domácí práce a péče jsou považovány za součást
26
soukromého vztahu, dohody mezi partnery, členy domácnosti, jako výsledek, „dohody u kuchyňského stolu“. Domácí práce a péče jsou stále doménou žen, podle zprávy Feminoteka a výzkumné MaMa Foundation. Zatímco ve výzkumu rozdělení odpovědností většina mužů a žen často prohlašují, že jde o partnerský model, v praxi existuje určitá disproporce. Růžová barva jako symbol zlehčování, infantility: domácí práce a péče nejsou považovány za zdroj hrdosti. Samozřejmě, že v posledních letech můžeme pozorovat změny, pokud člověk může hrdě mluvit o tom, jak se stará o dítě, nebo pečuje o starou a nemocnou matku, dochází ke změně postoje k těmto činnostem. Díky změnám v myšlení, zlepšující se situaci ve službách a aktivním zapojování do veřejného života, se mění nahlížení na aktivity, možnosti jejich zvládání a následně také uvědomění si svých schopností a osobního potenciálu, které by jinak nebyly využívány. Navíc se aktivity tzv. růžové zóny, dnes stále více stávají obživou mnoha žen, díky profesionalizaci těchto činností – péče o děti, o seniory, úklidové služby, cateringové firmy.
5.2 Kuchyně Zaměření řady Kruhů žen v Polsku na vaření pramení ze základní myšlenky, že jídlo a dobrá pohoda lidi stmeluje. Schopnost podělit se o své zkušenosti, vytvořit něco, vidět okamžitý výsledek v podobě pokrmů, je velmi pozitivní pro posilování identity s kolektivem, se kterým se sdružuji. Navíc vaření je blízké téměř každé ženě, a proto je přirozeným odrazovým můstkem při prvních setkáváních. Společné vaření má v sobě veliký potenciál, ale nemusí jít pouze o vaření, můžeme vzít v potaz také různé jiné aktivity, které je možné realizovat společně. Každý okamžitý úspěch a výsledek posiluje sebevědomí, rozvíjí dovednosti a startuje odvahu jít dále, učit se a rozvíjet své dovednosti. Ukázka přínosu společného vaření a setkávání: Je jasný cíl:
uvařit pokrm
Máme výsledek:
chutnou věc, která nás potěší a vznikne za jedno setkání
Máme motivaci pro své okolí:
to, co dělám, má smysl i pro naši rodinu, náš osobní život, rozvíjím něco, co můžou ocenit
Motivace:
stále se rozvíjím, je dobré se setkávat, dokážu sobě i okolí, že něco umím
Rozvoj:
rozvíjím nejen odbornou dovednost, ale dochází k socializaci, např. při nezaměstnanosti jsem izolovaný, 27
při zapojení do skupiny narušuji tuto izolaci a posiluji sebevědomí Tato cesta se jeví jako jednoduchá a funkční. Stejně jako v každém jiném lidském konání, však naráží také na okolí. Proto je velmi nutná podpora v okolí, především zpočátku, kdy kruhy žen startují.
5.3 Důležitost podpory projektů pro aktivaci a diskriminace žen Realizace projektů na posílení a boj proti diskriminaci žen v jejich sociálním a profesním životě je oprávněná. Ukazují to analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších institucí v Polsku. Diagnóza sociálně-profesních žen na venkově v Polsku ukazuje, že více než polovina žen, které žijí ve venkovských oblastech, nemají práci, z toho 7 procent, nefunguje vůbec. Jedna pětina obyvatel obce pracuje profesionálně na farmě, každý čtvrtý má vlastní hospodářství. Nejčastějším důvodem pro nečinnost je zátěž. Přibližně 44 procent venkovských žen pečuje o děti. Mnohé z nich nemají dostatečnou kvalifikaci. Překážky pro práci jsou i takové obyčejné příčiny jako špatná komunikace nebo nedostatečná odpovídající infrastruktura. Ženy žijící ve venkovských oblastech jsou schopny zvládnout dobře různé sociální role, ale jejich situace je diskriminační. Výzkum provedený polskou společností pro sociální politiku potvrdila přítomnost mnoha bariér, které jsou nedílnou součástí života na venkově. Překážky sociálních a profesních aktivit obyvatel obce jsou: -
překážky na pracovním trhu (žádné nabídky v souladu s povoláním, výše mzdy, preference zaměstnavatelů) rodinné povinnosti (nutnost péče o děti a jiné závislé osoby v rodině) potřeba podporovat rodinnou farmu genderová socializace, nedostatečná připravenost žen k výkonu veřejné role (profesní, politické, atd.) a nedostatek vzorů, včetně v bezprostřední blízkosti nedostatek vyspělých potřeb a schopnost vypořádat se s veřejnými rolemi: profesionální a občanské nízká kvalifikace neschopnost hledat zaměstnání povědomí bariéry spojené s povinností role rodiny a hospodářství
V rozvoji venkovských žen podnikání jsou překážky: -
byrokratické potíže při zakládání podniku nedostatek podnikavosti malých podnikatelů, kteří by měli tendenci zahájit obecně podnikání 28
Účast žen na společenském a politickém životě venkovských obcí je nízká a je obecně neformální. Ženská činnost není způsobena potřebou seberealizace v této oblasti, ale spíše pramení z pocitu odpovědnosti za výchovu dětí nebo připravenosti připojit se k úsilí pomoci lidem v nouzi. Historické faktory brání rozvoji ženských aktivit, obsahují ekonomické a infrastrukturní bariéry, dále také často kulturní zaostalost venkova vyjádřená v obtížném přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, zaměstnání a kulturních institucí. To je jeden z důvodů, že žen ve venkovských oblastech je mnohem méně než mužů. Obec stárne a většina mladých žen, zejména těch s lepším vzděláním, prchá do města. Výzkum také ukazuje, že řešení současné situace žen není v zájmu místní sociální politiky a snahy v tomto prostředí jsou často dočasné. Cílem aktivizace žen, je právě vzdělávání a rozvoj povědomí o možnostech aktivně se zapojovat ro regionálního a místního dění. Podpora sebe sama a uvědomění si svých předností a dovedností. Kruhy žen venkova, jsou v tomto směru vysoce výkonným „vzdělávacím“ místem. Nejen pro možnost se formálně vzdělávat, ale především tím, že v rámci setkávání a realizací různých aktivit, akcí apod. dochází k neformálnímu rozvoji, schopnosti organizovat, komunikovat, dotahovat do cíle plány. Tento fakt je jedinečnou příležitostí dosáhnout svého rozvoje a využívat jej ve prospěch všech.
5.4
Sociální podnikání
U některých kruhů žen se někdy stává, že ženy, které nemají práci, se dohodnou a svoji praxi ve vaření profesionalizují. Profesionalizace znamená zahájení podnikání, případně založení sociálního podniku. Sociální podniky jsou novou oblastí, která má pomoci řešit problém s nezaměstnaností. Výhoda vzniku sociálního podniku, založeného ženami z kruhu žen venkova, je znalost skupiny navzájem. Ženy se znají, vědí, co dokážou, mají jasně rozděleny role, kterými přispívají do fungování kruhu. Tento fakt se ukazuje jako pozitivní pro zakládání sociálního podnikání. Jako ukázku můžeme uvést vytvoření Sociálního podniku „Ogród smaków - Zahrada chutí“ z obce Wałcz Drugi. V rámci kruhu žen venkova ženy pravidelně vařily, připravovaly různé recepty a pomáhaly s občerstvením na různých akcích pořádaných obcí, nebo jinými organizacemi. Skupina čtyř žen se rozhodla vytvořit sociální podnik. Zpracovaly podnikatelský záměr a požádaly o podporu z evropských prostředků na vznik svého sociálního podniku. Díky dobrému podnikatelskému záměru získaly prostředky na rekonstrukci a vybavení provozovny – kuchyně. V Polsku není možná dotace na mzdy, jak je tomu v České republice. Získaly zakázku na vaření obědů pro místní ZŠ. Tato skutečnost jim pomohla stabilizovat činnost. 29
Po 6 měsících si samy zakoupily, pro zvýšení výkonosti, konvektomat na přípravu pokrmů (jde o velmi výkonné, ale nákladné zařízení v řádu statisíců). Ženy připravují obědy pro ZŠ, rauty, svatby a jiné příležitosti. Aktuálně ženy uvažují o pronájmu restaurace a rozšíření svých aktivit. Podobný případ je Sociální družstvo Pasja ze Szwecji, vytvořené skupinou žen, které se dočasně ocitly bez práce. A protože měly zkušenosti z práce a společným vařením ve společenství Kola venkovských žen, tak neváhaly využít příležitosti a účastnit se podnikatelského vzdělávacího programu, který organizovala Zachodniopomorska agentura regionálního rozvoje. Poté musely vypracovat projekt na sociální podnik, který byl úspěšný, a na realizaci svého plánu se jim podařilo získat finanční prostředky z Evropských fondů. Ženy musely nejprve provést průzkum trhu, podat žádost o cateringové služby v oblasti Gminy Wałcz, vést důkladnou dokumentaci, vytvořit podnikatelský záměr, absolvovat řadu školení. To by se neobešlo bez pomoci ze strany úřadu Gminy. Na začátku podnikání musely zaregistrovat svou společnost u soudu, najít vhodné místo k rozvíjení podnikatelského záměru, čekala je nákladná rekonstrukce a samozřejmě nákup potřebného vybavení. Kromě toho musely tvořit a optimalizovat jídelníčky, při tom spolupracovaly s dietologem a výživovým poradcem. Nakonec se zúčastnily výběrového řízení na poskytování cateringových služeb školám, který získaly. O obědy pro školy se dělí s podobným sociálním podnikem – Ogród smaków z Wałcze Drugiego. Dalo by se říci, že si solidárně rozdělily území gminy na dvě zhruba stejné části. V současné době vaří kolem 300 obědů denně. V nabídce mají také obědy pro předplatitele, cateringové služby u příležitosti rodinných oslav, svateb, promocí, křtin a dalších slavnostních příležitostí. Zajišťují stravování uvnitř i v plenéru. Kromě toho prodávají své vlastní polotovary a koláče. Sociální podnikání je další oblastí, možností k zaměstnanosti. Pomáhá využívat dovedností, které ženy mají a profesionalizovat je. Navíc jde o určitou míru podnikání. Zde zase využívají dovedností nabitých při práci v Kruzích žen venkova – organizace, koordinace, realizace aktivit akcí.
5.5 Ocenění venkovských žen Důležitost fungování Kruhů žen venkova je v Polsku vnímána velmi silně, což ukazuje také setkání, které se odehrálo na „nejvyšší úrovni“. Se zástupkyněmi žen se setkal prezident Polské republiky. 16. dubna roku 1999, se prezident Polska Aleksander Kwasniewski a první dáma setkali se skupinou zástupkyň žen působících na venkově. Národní rady Kruhů žen venkova, předsedkyní národního svazu zemědělců žen z venkovských oblastí a sdružení národního fóra žen. Šlo o setkání, kterého se účastnila řada dalších osobností Polska
30
Během obřadu, prezident Polské republiky řekl: Ocenění, které jste obdržely je uznáním a vděčností pro vás a pro celé venkovské prostředí, ve kterém jste aktivní. Není asi žádným tajemstvím, že ženy v tomto prostředí hrají důležitou roli. Ženy jsou základem rodiny, vychovávají mladé, pečují o důstojnost a respekt k polské tradici. Také ženy nesou hlavní břemeno řešení problémů, kterým čelí dnešní polské vesnice. Organizace s více než sto třiceti letou tradicí má téměř jeden milion členů. Široká škála aktivit vede k sociálnímu a kulturnímu rozvoji venkovských oblastí. Organizace žije na polském venkově a i přes známé problémy a nedostatky v zemědělské politice státu - má svou vlastní důstojnost a roli. Jako prezident republiky jsem chtěl za všechno, za vaši oddanost a lásku, za to, co děláte poděkovat. Přeji vám nové úkoly, nové nápady a iniciativy na podporu rozvoje polského venkova. Ty jsou potřebné. Jste podpora polských rodin, chloubou naší země. Vaše činnost probouzí upřímný obdiv a hlubokou úctu. Přeji vám vše nejlepší v životě. Přeji vám a vašim rodinám hodně štěstí a spokojenosti v osobním životě.
Metodika práce s ženami na venkově dle projektu „Komunitní společenství, cesta ke vzdělání, sebevědomí a práci.“ Přenesení zkušeností a jejich aplikace v ČR
6 Vytváření skupin - Kruhy žen venkova v ČR V rámci projektu bylo vytvořeno 5 pilotních skupin Akčních ženy venkova (Kruhy žen venkova) Pro jejich vytvoření jsme použili následující kroky: Propagační letáky a plakáty informující o projektu a o připravovaném setkání s případnými zájemkyněmi na půdě obce. Je důležité informace šířit co nejplošněji, vzhledem k tomu, že není žádná jasná statistika, kdo kde je nezaměstnaný, nebo ohrožený. Kdo se cítí ohrožen ztrátou zaměstnání, kdo má chuť a odvahu se zapojit, kdo potřebuje více času a spíše se přidá do rozjetého vlaku. Ideální je umístění na veřejných místech, jako zastávky, obchody, restaurace, obecní úřad, vývěsní tabule, přiložení do obecního časopisu apod. Je dobré dát více letáků, aby si jej ženy mohly odnést a pročíst v klidu. Kontaktování vedení obcí – starosty a starostky, získání kontaktů na aktivní ženy. Aktivní vedení obce přináší řadu informací a nápadů. Samo vedení, pak pomáhá přinášet cíle, pro nastartované skupiny, neboť potřebuje pomoci s řadou věcí a naopak může poskytnout prostory, techniku, někdy i prostředky na materiál, který ženy následně využívají.
31
Dohodnutí prezentace projektu v obci – setkání s ženami. Důležitý je čas, ideální podvečer pracovního dne. Jako nejhorší se ukázaly pro prezentační akce (pátky, soboty a neděle). Daleko více byly přijímány podvečery v pracovním týdnu, kdy bylo možné uvolnění žen z domácího procesu, a nebyl narušen společný rodinný čas. Start prezentace se osvědčil mezi 17 až 18 hod. Prezentace projektu, aktivit a činností v projektu. Délka prezentace cca 30 min. daleko účelnější se ukázala diskuse. Přesto, že jsme se snažili udělat prezentaci neformálnější a vizuálně i obsahově zajímavou, stejně aspekty techniky – PPT prezentace, dataprojektoru a počítače působily částečně odtažitě. Diskuse s ženami, a zahájení práce na vytvoření aktivní skupinky žen. Diskuse byla a je vnímána jako nejvíce motivující. Lidský přístup, praktické příklady, odpovědi na otázky a především interakce se ukazuje jako nejvíce přínosná, pro motivaci žen vyzkoušet něco nového. Tyto kroky trvaly cca 1 – 2 měsíce podle typu obce a skupiny.
6.1 Start skupin V rámci utváření skupin žen a vytváření Kruhů žen venkova se nejvíce osvědčily následující kroky, které realizoval tým projektu, a které můžeme doporučit při využití naší metody práce s nimi: Dobrá komunikace s vedením obcí. Aktivní starosta nebo starostka, byli velmi nápomocni při kontaktování žen, spolupracovali při přípravě setkání s ženami. Poskytli prostory pro setkání – nejen pro prezentaci, ale pro pravidelné setkávání žen, případně se samy staly členkami nebo neformálně podporovaly skupiny (např. jejich poptáváním po pomoci při některých obecních akcích) Kontaktování a motivace žen, důležitý je osobní kontakt s ženami, jejich motivace, aby si uvědomily, přínosy pro ně osobně a také pro jejich obec. Je velmi těžké si připouštět, že mám problém, když nemám práci, nebo když jsem ohrožena nezaměstnaností. Silný leader na začátku je výrazným pomocníkem, protože je stále v kontaktu v místě. Zajištění zázemí - prostoru pro setkávání. Také zde jsme často působili jako prostředníci. Pro ženy bylo pozitivní, pokud zázemí bylo zajištěno a mohly se setkávat. Tento první krok je velmi podstatný, nalézt neutrální půdu, se zázemím jako je kuchyňka, společenská místnost a sociální zázemí. Jako praktické se ukázaly prostory ZŠ v obcích, které odpoledne a v podvečer zůstávají nevyužity. Další varianta byla kulturní domy, které mají také výborné vybavení. A v neposlední řadě také prostory obecních úřadů. (Ty byly ale vnímány jako příliš formální.) Organizace prvních schůzek. Velmi podstatné se ukázalo nalezení společného cíle. Co můžeme spolu dělat. Cesta vaření se v našem projektu příliš neosvědčila. České ženy 32
vnímají vaření spíše jako povinnost než něco pozitivního. Daleko více a raději se zapojovaly do aktivit kreativně rukodělných, což ale nebylo mimo rámec projektu, neboť nám šlo a jde především o nalezení společných aktivit podporujících tradice, rozvíjející dovednosti žen a také posilování dovedností a sebedůvěry. Což práce např. s květinami, drátkování, šperkařství, zpracovávání ovčí vlny aj. poskytují v plné míře. Nalezení a zprostředkování společných cílů bylo pozitivní pro ukotvení skupiny, její motivace na startu. Nikde ale není řečeno, že v jiné oblasti nedají ženy přednost právě vaření. Pravidelnost setkávání. Nastavit řád a pořádek, je velmi důležité. Nejde tak o přesnost dnů nebo rozsah setkávání. Ale pravidelnost a vizi. Proto jsme u každé skupinky dbali na to, aby si nastavily frekvenci – ideální je setkávání cca co 7 až 10 dní. Místo, kde se budou setkávat (viz výše), aktivity, které budou dělat (viz výše), dobu, po kterou se setkají, cca 2 až 4 hodiny. Takto nastavená pravidla ženy samy doplnily o další a to: kdo zajistí občerstvení (společně, nebo střídavě), kdo zajistí suroviny, materiál na aktivity (společně nebo střídavě, podle dohodnutého programu). Nastavení pomohlo v organizaci a pohodovém fungování. Dlouhodobé fungování plánované v projektu se ukázalo jako životaschopné. Vytvořené kruhy žen se setkávaly pravidelně a jejich program byl velmi bohatý. Ukázalo se, že přenesené informace z Polska jsou aplikovatelné i v naší zemi. Ženy tím, že se setkávaly a vytvářely společné výrobky, učily se a rozvíjely, se začaly více aktivně zapojovat do života v obcích. Došlo k iniciaci některých aktivit, kroků, nebo dílčích činností při plánovaných akcích v obcích. Např.: - prodej výrobků za účelem využití výtěžku pro místní školu (vlněné výrobky, mýdla, drátkování) - spoluorganizace místních akcí ve spolupráci s obcí a jinými aktivními skupinami, např. hasiči – pochovávání basy, dožínky aj. v rámci těchto akcí ženy zajišťovaly občerstvení, případně prodávaly opět výrobky a peníze byly věnovány na společenské účely v obci (školy, školky, sportovce aj.) - realizace workshopů pro děti a zájemce v aktivitách, které se samy předtím učily v rámci svých setkání Kruhů žen venkova. Docházelo k šíření know-how různých rukodělných dovedností Pravidelnost setkávání a zapojování se do aktivit, vedly k tomu, že ženy byly sebevědomější, dokázaly: - navrhovat - vyjednávat - organizovat 33
-
realizovat aktivity a akce jak již tradiční tak i nové.
6.2 Týmové role V rámci aktivit také rostlo sebevědomí žen a jejich schopnost prezentovat se nejen v obci, ale také na trhu práce, což je primární cíl projektu. V rámci skupin se utvářely různé týmové role, které se dříve nebo později ukáží v každé dlouhodoběji spolupracující skupině. Tento fakt byl také důležitý pro rozvoj a kultivaci skupiny a uvědomování si důležitosti jednotlivce pro celou skupinu. Při vytváření týmu se patrně setkáte s tradičními rolemi, viz: týmové role dle Belbina. - tvůrce - vyhledavač zdrojů - koordinátor - tvarovač - poradce, odhadce - skupinový pracovník - realizátor - dokončovatel - specialista V rámci vývoje jednotlivých skupin žen, jsme samozřejmě zaznamenali určité problémy a potíže, jak už to bývá ve skupinách. Jakožto realizátoři projektu jsme se snažili jim pomoci a být oporou. Také nám pomáhalo to, že jsme v rámci projektu prováděli školení – rozvoj dovedností, jehož obsah je přílohou tohoto dokumentu. Pravidelný osobní rozvoj pomáhal uvědomovat si, co se děje, jak ve skupině, tak i v ženách samotných a přispívalo k pozitivnímu řešení drobných konfliktů. V rámci fungování týmů můžete očekávat následující fáze: Fáze vývoje týmu Formování – nedostatek plánů, vize, spíše utváření vztahů Hledají se vůdci, rozdělují role. Jednotlivec je soustředěn na sebe (jak se zařadím, kolik mám síly a moci, co se ode mne očekává). Bouření – vytváří se role, vůdce, realizátor, dotahovač - vůdce je zde někdy zpochybňován, neboť zde jde o neformální uskupení. Důležité je zde otvírat „studánky“ hovořit o tom, co koho trápí, ujasňovat si co chceme, kam jdeme, kdo čím přispívá. Normování – vznikají pravidla, skupina se orientuje na cíle Skupina se stává organizovanou, orientuje se na cíl, naplňuje své úkoly, které si dala. Pracuje se na tom, jak spolu komunikovat, pracovat, využívat potenciálu jednotlivce. Jednotlivec se zajímá o ostatní, konfrontují se. 34
Realizace – skupina je stabilizovaná pevná, pracuje aktivně a dokáže realizovat, co si naplánovala. Jednotlivci se rozvíjejí a celá skupina nabírá dynamiku. Vývoj skupiny produktivita – schopnost něco spolu dělat / morálka přijímání nastavených pravidel -
fáze orientační – formování skupiny fáze konfrontační a konfliktní – bouření fáze konsenzu, kooperace a kompromisu – normování fáze integrace a růstu – realizace, produktivita, využívání schopností a dovedností
Pro názornost přikládáme obrázek, který nám ukazuje, jak se kultivuje vývoj skupiny – týmu, pokud spolu něco dlouhodobě dělají.
Orientace
Nespokojenost
Vzájemnost
Produkce
vysoká
KTIV RODU
P
PETENTNOST ITA (KOM
MO
nízká
Fáze 1
Fáze 2
KA RÁL
TI (MO
Fáze 3
)
)
E VAC
Fáze 4
Přínos a význam dobře fungující skupiny, která spolu dokáže aktivně naplňovat své cíle: -
ženy přispívají různými, vzájemně se doplňujícími způsoby jejich výsledek přesahuje součet výkonů jednotlivců ženy si věří, kritické situace jsou zvládány ženy jsou připraveny reagovat na nápady ostatních a rozvíjet je zpětná vazba vede k neustále se zlepšujícímu výkonu skupiny a aktivit, které dělají ženy mají společné cíle, kterých dosahují, práce, kterou společně dělají, je baví, dokáží být výkonné
6.3 Cíl pravidelného setkávání Aktivizovat ženy a na společných aktivitách se učit spolupráci a dovednostem využitelným pro získání práce (posilování osobnostních rysů a dovedností)
35
Na základě přenesených zkušeností se ukazuje jako žádoucí věnovat se aktivitám spojeným se životem na venkově, vycházejícím, jak z tradic, tak z aktivit, které umožňují získávat výsledek v krátkém čase – rukodělné, výtvarně kreativní práce. Tyto činnosti mají pozitivní vliv, jak na motorické schopnosti, tak i na rozvoj vlastností osobnostně kreativních. Tyto činnosti narušují obavy z nových věcí, posilují odvahu pouštět se do nových výzev. Doporučené oblasti činnosti při setkávání: Zaměření na tradiční historické pokrmy z místního regionu, obce. Jídlo poskytuje dobrý základ pro spolupráci. Jde o činnost všeobecně známou, s prvky učení se novým věcem. Aspekt tradičních pokrmů, s sebou nese možnost komunikovat při hledání tradičních pokrmů, promýšlet postupy, připravovat a zkoušet recept, hledat výsledek. Všechny aspekty jsou důležité a využitelné pro život a hledání práce. Tradiční kreativní rukodělné činnosti – můžeme mezi ně řadit např. košíkářsví, drátování, zpracování vlny, keramika, výroba mýdla. Jde o činnosti, které se můžou ženy učit samy, nebo pomocí zkušené ženy – lektorky. Opět jde o zajímavou činnost s rychlým výsledkem. Nové kreativní techniky – dekupáž, práce s vlnitou lepenkou, batikování, tiffany vitrážové techniky aj. Podobně jako tradiční techniky poskytují rychlý výsledek. Zde je možné inspirovat se pomocí internetu a knih. Organizace akcí v obci – jde o samostatnou činnost. Organizace nebo spoluúčast umožňuje učit se novým věcem v oblasti komunikace, vyjednávání a dalších aspektů lidské činnosti důležité pro naplnění cíle – zorganizování vybrané akce. (příklad akcí – dožínky, den žen, den dětí, pochovávání basy, upalování čarodějnic aj.) Poznámka k aktivitám, realizovaným při společných setkáváních: -
výsledky všech aktivit jsou prezentování schopné, nejen v rámci skupiny nebo blízkých, ale také např. při akcích realizovaných v obci – všem spoluobčanům. pozitivní je, že výsledek může být různý a pozitivní (nelze hodnotit jednoznačně výkon). Tento fakt je žádoucí pro posilování sebedůvěry – dokážu to také. nové aktivity posilují sebevědomí, rozvíjejí osobnost jednotlivce a také schopnost spolupráce a týmovost. činnosti umožňují síťování - prezentaci výsledků mezi jednotlivými skupinami, případně předávání vzájemných zkušeností, dovedností v jednotlivých oblastech, kterým se věnují.
6.4 Komunikace ve skupinách Důležitý aspekt je komunikace žen v rámci setkávání. Ve skupinách se vyskytují členky z různých profesních odvětví, různého věku, životních zkušeností a rodinné konstelace. Vzájemné setkávání umožňuje předávání zkušeností nejen v oblastech, které si dohodnou 36
a dělají, viz popis doporučených aktivit. Jde především o společně organizovaný čas, jak komunikují, co kdo přináší, inspirace jak jednat. Ženy při setkávání se poznávají, učí se nacházet kompromisy, vyjednávat spolu a řešit také často problémy, které přichází při vzájemné kooperaci. Problémy nastávají především při organizací akcí, nakládání s prostředky, přípravě aktivit. Díky dlouhodobé práci se skupinou můžeme doporučit následující kroky při řešení problémů, jak pomáhat startující skupině.
Hledání konsensu a kompromisu - Jak reagovat když: Jeden účastník napadne druhého Dva účastníci se dostanou do sporu Diskuse se odkloní od tématu Příspěvek účastníka je těžko pochopitelný Účastník má velmi dlouhý příspěvek Účastníci se začnou mezi sebou
Ihned zareagovat, ztlumit dopad a odvolat se na pravidla diskuse Nechat je 1 - 2 min. diskutovat a poté zasáhnout krátce, rekapitulovat věcnou stránku obou názorů Udělat rychlé shrnutí, odvolat se na téma diskuse a nabídnout to jako téma pro příště Poprosit ho o příklad Přerušit ho, upozornit ho na limit a poprosit o stručné zakončení (shrnutí) Otočit se k nim a dívat se na ně, na chvíli diskusi přerušit
37
bavit, během příspěvku dalšího a zeptat se mají-li otázku či něco k tématu účastníka Čas se chýlí ke konci Zmínit, kolik času je do konce Výsledek diskuse je nejasný Shrnout, k čemu se došlo, v čem jsme se shodli, neshodli a proč Účastník se vůbec nezapojuje Zeptat se, zda by se k tématu nechtěl také vyjádřit, co si do diskuse o problému myslí Účastník se zapojuje příliš často Požádat ho, aby dal příležitost také dalším účastníkům a nedává tak prostor druhým Mezi vhodné techniky, které pomáhají kultivovat vzájemnou společnou komunikaci, patří takové, které dávají pocit bezpečí pro všechny zúčastněné. Tzn. umožňují jim vyjádřit se bez obav z hodnocení druhé strany. Je velmi důležité, aby všechny členky akceptovaly navržený způsob komunikace, především pří prvních setkáních, kdy se rozhoduje o tom, co budou dělat, jaký program, činnosti aktivity chtějí vlastně dělat. Mezi vhodné metody na základě komunikace s polským partnerem můžeme navrhnout: Brainstorming, který se využívá pro generování nápadů a uvolnění blokád v komunikaci Pravidla brainstormingu: -
zákaz kritiky a vyhrožování uvolnění fantazie vzájemná inspirace (naslouchání, 3x více nápadů) rovnost účastníků není nutné dospět k naprosté shodě
Brainstorming - příprava a průběh • Stanovení problémů • Výběr a počet účastníků (vtáhnout i zadavatele) • Volba místa a doby (mimo pracoviště) • Seznámení účastníků s brainstormingem • Souhlas k zadání úkolu • Rozcvička
Stimulování tvořivosti •
Čas na dozrání nápadů
•
Ne mnoho nápadů najednou
•
Povzbuzení pasivních
•
Dát občas vlastní nápad
•
Humor, uvolněná atmosféra
•
Nespěchat s uzavřením
• Technika záznamu (je to problém, většinou magnetofon, přepis je náročný, 38
zapisovatele
Brainwraiting -
každý účastník napíše během několika minut 3 nápady předá další osobě – ta napíše další 3 návrhy možnost různě modifikovat postup od obecného ke konkrétnímu, od návrhů cílových k metodickým, od projevů k příčinám apod. nevýhoda: spěch
Týmově řízená diskuse - hledání nápadů a práce s nimi Co je řízená diskuse: Poměrně nenáročná metoda, jak zapojit maximum účastníků, získat jejich názory a návrhy. Je to metoda, která napomáhá k iniciování nových způsobů řešení problémů na základě cíleného dotazování celé skupiny účastníků. Skupinová diskuse klade jisté nároky na moderační schopnosti člověka, kterého si skupina zvolí za vedoucí osobu pro tuto aktivitu, na jeho pohotovost a rychlé zpracování předložených názorů, stanovisek a návrhů. Příprava a vedení řízené diskuse: Na řízenou diskusi se lze předem připravit, i když někdy zahájíte řízenou diskusi spontánně až v průběhu kurzu, když jste inspirováni názory účastníků. Příprava často spočívá jen v zadání otázek, které jsou předmětem diskuse. Úkolem osoby, která se v tomto okamžiku stává moderátorem, je: -
evidovat podstatné názory a návrhy. konfrontovat odlišné názory a postoje k dané problematice. rekapitulovat vyslovené názory a návrhy. motivovat k účasti na diskusi. shrnovat a integrovat blízké názory, ukazovat na styčné body a navrhovat kompromisní, všeobecně přijatelná stanoviska a závěry. vracet diskusi zpět k zadaným otázkám v případě, že odbočila zcela mimo. při řízené diskusi můžete, ale nemusíte využívat flipchart nebo tabuli.
Vedení diskuse v skupině – práce s individuálními nápady Jako každý způsob kreativní práce a komunikace ve skupině vyžaduje dodržování určitých pravidel. I tento způsob umožňuje cítit se bezpečně, pomáhá získat informace a podněty i od uzavřenějších, introvertních osob, které jsou často velmi podnětné. Uzavřené osoby,
39
často ve volné - neřízené atmosféře nemají schopnost se prosadit. Řízená forma dává naopak prostor. Postup: -
navození atmosféry důvěry představit téma – nebo témata diskuse: krátce během pěti minut sdělit, jaké problémy téma obsahuje dohodnout se na pravidlech: zdůvodnit důležitost pravidel a vysvětlit, co jednotlivá pravidla znamenají zahájit diskusi: formulovat maximálně tři otevřené otázky pro rozproudění diskuse předávat slovo: řídit příspěvky účastníků podle stanovených pravidel a k tématu shrnovat: po každém příspěvku sdělit hlavní myšlenky, aby účastníci věděli, na co navázat formulovat závěr diskuse: zmínit jaké názory zazněly, na čem se účastníci shodli a na čem neshodli a proč, navzájem se pochválit.
Konstruktivní konflikt Jsou případy, kdy se nedaří nalézt konsensus ve skupině. Proto je někdy důležité vést účastníky k tomu, aby si dokázali odpovědět na následující otázky. Neformálnost kruhů žen venkova v sobě nese velké riziko rozpadu (ženy drží pohromadě jen jejich chuť něco dělat, zájem o nové věci). Nejde o formální uskupení, a proto je o to více důležitá schopnost problémy řešit, komunikovat - otevřeně, s důvěrou a uvědomovat si, že každá členka je přínosná, jen musíme hledat, v čem její přínos tkví. Pokud nastávají konflikty, bývá to často z důvodu neochoty přijmout skutečnost, že mé nápady jsou možná zajímavé, ale realizovat je bude skupina jen tehdy, pokud je akceptuje. V kruzích žen venkova je důležité, aby došlo k dohodám, a následně mohou kruhy žen velmi dobře fungovat. Viz krásné příklady z Polska. Rezistence vůči nápadům jiných Proč účastníci nejsou často nadšeni tím, že by se měly věci měnit? Co proti tomu dělat? Každá účastnice by si měla odpovědět na tyto otázky: -
Proč vlastně chcete něco měnit nebo zkoušet, zda by to „nešlo jinak“? Co chcete změnit? Jaká jsou pro a proti? Nemůže na to někdo „doplatit“? Kdo tím získá? Nemůže dojít k nějaké výrazné ztrátě / škodě? Jak by se řešily případné problémy? Jakým způsobem získáte podporu pro nové přístupy u svých kolegů?
40
Odpovědi pomohou ujasnit si, zda mé návrhy, jsou reálné, nikoho nepoškodí, přispějí skupině i jednotlivcům k dalšímu rozvoji a budou mít celkově pozitivní dopad.
7 Workshopy – vzdělávací programy žen Důležitou oblastí je podpora a umožnění rozvoje žen formou společného vzdělávání. Každá skupina, která se stýká, spolupracuje a pracuje na určitých věcech, potřebuje kultivovat rozvíjet a podporovat. Vzdělávací oblasti diskutované s polskými partnery, vychází z jejich zkušeností. Jsou kombinací aktivit zaměřených na: 7.1
sebeprezentaci projektové řízení práci na počítači práci s přírodními materiály na zpracování regionálních produktů
Sebeprezentace a prezentace na trhu práce
Praktický seminář určený zájemcům, o úspěšný vstup na trh práce. Účastnice se budou rozvíjet v oblastech, které jim pomohou uspět na trhu práce, zvýší se jejich dovednosti v sebeprezentaci a dalších oblastech, viz obsah. Forma: prezenční Vzdělávací cíl: - osobnostní rozvoj – dovednosti umožňující uspět na trhu práce. - cílem je rozvíjet osobnost, narušit obavy a stereotypy. Metodika výuky: - výklad - hraní rolí - praktický nácvik Obsah: - jak uspět na trhu práce - vytvoření správného CV - formy a typy životopisů - motivační dopis a průvodní dopis - příprava na přijímací pohovor - přijímací pohovor - otázky, kterým se nevyhnete - pohovor po telefonu - neverbální komunikace 41
-
první kontakt, První dojem, Prvních 30 sekund verbální projev jak správně vyslovovat jazykolamy jak reagovat na otázky prezentační dovednosti efektivní prezentace rady pro zvládnutí trémy prezentátor/ka obecná doporučení - ženy obecná doporučení - muži jak získat sebevědomí pozitivní afirmace - programování
Hodinová dotace: 6 - 8 hodin Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny: - max. 12 - min. 5
Struktura cílové skupiny: - ženy nezaměstnané - ženy ohrožené nezaměstnaností - ženy na mateřské dovolené - ženy 50 + - další zájemkyně uvažující o změně pracovního místa - aj. Přílohy - výukové materiály - certifikát – ukázka - prezenční listina
7.2 Projektové řízení, komunitní plánování - Jak pracovat ve skupině, vzájemná interakce Praktický seminář určený zájemcům, o projektové řízení. Jak správně jednat a komunikovat nejen ve skupině, ale také v obci. Účastnice se budou rozvíjet v oblastech, které jim umožní správně nastavit komunikační procesy v jejich skupině a následně také získávat podporu v obci. Dále rozvíjí dovednosti komunitního plánování v obci s ohledem na všechny obyvatele, viz obsah. Forma: prezenční 42
Vzdělávací cíl: - osobnostní rozvoj – dovednosti umožňující uspět na trhu práce. - cílem je rozvíjet osobnost, narušit obavy a stereotypy. Metodika výuky: - výklad - hraní rolí - komunikační aktivity - praktický nácvik - plánování Obsah: - Jaký má komunitní plánování přínos? - Jaké zásady je potřeba dodržovat při zpracování komunitního plánu? - osobnost jednotlivce a jeho role ve vytváření partnerství - týmové role – využívání potenciálu jednotlivců při týmové práci - prezentace, aktivní komunikace a naslouchání - kreativita v komunikaci, systém průběhu komunikace - komunitní plánování – partnerství jako optimální nástroj pro rozvoj života v obci - Co je komunitní plánování? - postup pro zpracování komunitního plánu - zásady práce při komunitním plánování - SWOT analýza - příklad SWOT analýzy - principy občanské participace při komunitním plánování - možné formy participačního procesu - dotazníky, ankety, rozhovory - veřejné slyšení, Veřejné projednání, Kulatý stůl - workshop, plánovací den – akční plánování - konference - formy vedení pracovních skupin Hodinová dotace: 8 hodin Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny: - max. 12 - min. 5 Struktura cílové skupiny: - ženy nezaměstnané - ženy ohrožené nezaměstnaností - ženy na mateřské dovolené - ženy 50 + - další zájemkyně uvažující o změně pracovního místa - aj. Přílohy 43
-
výukové materiály certifikát prezenční listina
7.3 Práce na počítači Vzdělávací program je postaven na praktické zkušenosti práce s PC. Jde především o narušení stereotypu obav z práce s počítačem a jeho využívání jako pracovního nástroje pro získávání informací, jejich zpracovávání a také sdílení informací. K výuce je potřeba mobilní učebna PC, nebo učebna s PC např. v ZŠ. Dále je také důležité připojení k internetu. Forma: prezenční Vzdělávací cíl: - rozvoj práce s PC – ovládání počítače - práce s Internetem, emailem, komunikace prostřednictvím internetu Metodika výuky: - výklad - aktivní práce s PC - praktický nácvik
Obsah: - úvodní seznámení s PC - práce se složkou – mazání, kopírování, přesun apod. - úvodní seznámení s MS OFFICE Word - panel nástrojů aplikace Word - úpravy dokumentu – řádkování, úpravy písma, velikost, kopírování apod. - ukládání dokumentů, práce s textem v dokumentu - vkládání obrázků a jejich úpravy - průvodní dopis - tisk dokumentu - internet, pracovní portály - email – vytvoření schránky, přihlášení, seznámení se s funkcemi v e-mailové schránce - psaní emailů, odesílání, přijímání, přeposílání - adresář - přílohy – přijímání, odesílání - vyhledávání nabídek práce, odpověď na inzerát, odeslání životopisu - znalostní test Hodinová dotace: 6 - 8 hodin Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny: 44
-
max. 12 min. 5
Struktura cílové skupiny: - ženy nezaměstnané - ženy ohrožené nezaměstnaností - ženy na mateřské dovolené - ženy 50 + - další zájemkyně uvažující o změně pracovního místa - aj. Přílohy - výukové materiály - certifikát – ukázka - prezenční listina
7.4 Zpracování přírodních materiálů, floristika Vzdělávací program, staví na tom, že obyvatelé venkova mají blízko k přírodě a mohou využívat jejich rostlin a plodů, pro zkrášlení svých domovů, společenských prostor, případně míst, kde se konají různé společenské akce. Význam využívání přírodních materiálů, kreativní práce s nimi, rozvíjí osobnost jednotlivců i skupiny. Navíc dostupnost materiálů umožňuje práci s nimi i lidem, kteří se octnou bez práce, vzhledem k minimálním nákladům pro práci s nimi. Forma: prezenční Vzdělávací cíl: - práce s přírodními materiály kolem nás - zpracovávání materiálů s ohledem na cíl a možnosti, které máme Metodika výuky: - výklad - poznávání rostlin a jejich využití - nakládání s materiálem - praktický nácvik Obsah: - zpracování přírodních materiálů, floristika¨ - prezentační dovednosti - materiály - sběr a sklizeň rostlinného materiálu - postup sušení rostlin - techniky aranžování - zpracování jednotlivých materiálů 45
-
proutí, chvojí, kůra, křídlatka sláma, listy plody – ovocné, plody - jehličnanů plody – listnatých stromů plody keřů plody zeleniny traviny kořeny
Hodinová dotace: 6 - 8 hodin Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny: - max. 12 - min. 5 Struktura cílové skupiny: - ženy nezaměstnané - ženy ohrožené nezaměstnaností - ženy na mateřské dovolené - ženy 50 + - další zájemkyně uvažující o změně pracovního místa - aj Přílohy - výukové materiály - certifikát - prezenční listina
7.5 Zpracování regionálního produktu a regionální značky Oblast regionální značky a produktu je specifická oblast. Jak ukazuje příklad z Polska, řada kruhů žen se zajímá o možnost získání certifikátů regionální výrobek, nebo produkt. Trend a zájem o regionální produkty roste i v naší zemi. Cílem vzdělávacího programu je proto seznámit účastníky s podmínkami, možnostmi a významem regionální značky jako podporovatele regionálních výrobků a produktů. Forma: prezenční Vzdělávací cíl: - regionální značka, regionální výrobek, regionální synergie - regionální značka - certifikace a její kroky Metodika výuky: - výklad - seznámení s principy - řízená diskuse 46
-
praktické rady a typy
Obsah: - Co je to „lokální ekonomika"? - lokální nebo globální? - principy lokální ekonomiky o obecná prospěšnost místní ekonomiky. o vytváření příležitostí pro místní lidi. o zhodnocování regionálního bohatství ve prospěch místní komunity. o vytváření ekonomických a sociálních sítí o regionální synergie a partnerství o veřejné povědomí o hodnotách o lokální patriotismus o environmentální, ekonomická a sociální udržitelnost o schopnost vytváření obecně prospěšných vizí o vyhledávání, respektování a podporování neformálních autorit. o respekt občanů k vládě založený na respektu vlády k občanům. - Asociace regionálních značek - další regionální značky - zásady pro udělování a užívání značky o cíl značky o kompetence / uspořádání o postup při udílení certifikátu a užívání značky o poplatky za udělení a užívání značky o prezentace značky o prodejní místa o užívání značky dalšími subjekty o postup při porušení zásad o závěrečná ustanovení - proč nakupovat na farmářských trzích? - exkurs do minulosti – získání potravin je hlavním úkolem - půda podrobněji – důsledky hospodaření člověka - vztah k potravinám - potraviny a marketing Hodinová dotace: 6 - 8 hodin Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny: - max. 12 - min. 5 Struktura cílové skupiny: 47
-
ženy nezaměstnané ženy ohrožené nezaměstnaností ženy na mateřské dovolené ženy 50 + další zájemkyně uvažující o změně pracovního místa aj
Přílohy - výukové materiály - certifikát - prezenční listina
8 Možná podpora Kruhů žen venkova a její typy Vzhledem k tomu, že ženy se v rámci aktivit Kruhů žen venkova setkávají a vykonávají různé činnosti, vzniká zde otázka nákladů na setkávání a aktivity a další vzdělávání. Pro setkávání Kruhů žen venkova je velmi důležité nalezení neutrálního prostoru. Dále je také žádoucí podpora na materiál, případně pro další vzdělávání.
8.1 Prostory Jak jsme již zmiňovali ve fungování skupin, je dobré jednat s možnými poskytovateli prostor. Mezi standardní místa, kde tato setkání probíhají, patří: Místní kulturní domy, obecní domy, které se využívají především pro společenská setkání a mají výborné zázemí – velké místnosti, soc. zařízení, kuchyně. Prostor, bývá často nevyužívaný v průběhu odpoledních hodin ZŠ nebo školky – zde je dobré se inspirovat, např. u Komunitních škol http://www.komunitniskoly.cz/kontakt/, http://www.branaprovenkov.cz/. ZŠ a školky, bývají velmi často prázdné v odpoledních hodinách. Jejich prostory jsou nevyužívané, a proto je možné opět jejich využití. Taktéž tyto instituce mají velmi dobré zázemí a vybavení. Klubovny – různé spolky a organizace mají klubovny, kde se setkávají a pracují. Jde často o místa, která se zaplňují jen v některých dnech, a proto je možné je využívat po vzájemné dohodě a časové koordinaci. Navíc zde působí velmi dobře synergie, možnost propojení aktivit a vzájemná spolupráce. Jako časté případy vnímáme organizace dobrovolných hasičů a fotbalisty. Ekonomika provozu prostor odvisí od vzájemných dohod mezi poskytovateli a kruhem žen. Náklady na energie, topení, aj. je důležité předem dohodnout.
48
8.2 Finanční podpora Aby mohly Kruhy žen venkova dlouhodobě fungovat, je důležité nastavit pravidla financování, jednotlivých aktivit. Finanční prostředky slouží především k pokrytí nákladů spojených s prostorem, kde se ženy scházejí, a dále pak také na materiál, podle činností, kterým se věnují. Jde o suroviny na vaření nebo materiál pro další kreativní činnosti. Možnosti jak toto probíhá v Polsku, jsou uvedeny v kapitole „Zdroje financování venkova kruhů žen venkova – Polsko“. Financování aktivit můžeme rozdělit na financování přímé nebo projektové. Získávání prostředků přímé, může být realizováno např.: - nastavením členských příspěvků - podporou ze strany Obce z obecního rozpočtu na aktivity v obci - prodejem výrobků - pro nákup dalšího materiálu na obecních akcích - realizací aktivit pro jiné organizace, nebo obec samotnou, za úplatu. Příklady projektového financování fungování Kruhů žen venkova: MAS - Místní akční skupiny – působí na venkově a jsou tradičním partnerem jak obcím, podnikatelům, tak neziskovým organizacím a spolkům. V novém programovém období by měla být možnost získat podporu v různých oblastech fungování a vzdělávání. Možnost napojit se na Místní akční skupiny v regionech by mělo být přirozeným krokem každého kruhu žen. Obce – jako partner je další cesta. Vzhledem k tomu, že obce pořádají řadu akcí, potřebují aktivní obyvatele. Opět poukazujeme na velmi dobrou spolupráci mezi obcemi a Kruhy žen venkova v Polsku. Ženy, jejich konání zapojování se do života obce, jsou důležitým krokem pro obnovování a udržení tradic. Podpora může probíhat jak formou vzájemné spolupráce, tak i podporou aktivit Kruh žen, která vede přímo k obnovování a udržování tradic na venkově. Krajské úřady – jsou dalším vyhlašovatelem grantů, které se dotýkají regionálního života. Jejich granty souvisí často s životem v obcích a jsou určeny na podporu a rozvoj regionálních aktivit a činností.
8.3 Sociální podnikání v ČR Nová oblast jak se „zaměstnat“, jak podnikat. Sociální podniky, jsou nový trend. Na základě informací z Polska, je právě přechod žen z Kruhů žen venkova do sociálních podniků novým trendem. Profesionalizují činnosti, které umí, dělají doma, dělají v kruzích. Profesionalizace znamená zahájení podnikání, případně založení Sociálního podniku. Sociální podniky jsou novou oblastí, která má pomoci řešit problém s nezaměstnaností. Výhoda vzniku sociálního podniku založeného ženami z kruhu žen venkova, je znalost skupiny navzájem. Ženy se znají, vědí, co dokážou, mají jasně rozděleny role, kterými přispívají do fungování kruhu. Tento fakt se ukazuje jako pozitivní pro zakládání sociálního podnikání. 49
Sociální podnikaní je podporováno Evropskou unií a je možné získat finanční podporu, na fungování, na mzdy a nastartovat tak činnosti, které by jinak byly těžce zvládnutelné. Přikládáme zde odkaz na stránky, kde můžete nalézt informace pro založení sociálního podniku. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/. Citujeme zde základní pravidla sociálního podnikání: Subjekty sociální ekonomiky sdílí společné rysy, kterými jsou naplňování veřejně prospěšného cíle, demokratické rozhodování, podpora iniciativy občanů, nezávislost na veřejných či soukromých institucích, jiný způsob zacházení se ziskem, zohledňování environmentálních aspektů, uspokojování přednostně místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.
9 Video profil Pro dosažení úspěchu na trhu práce je důležité, aby ženy, které jsou aktivní, dokázaly své dovednosti prodat. V současné době, se vedle posílání životopisů (Curiculum vitae) a motivačních dopisů začínají objevovat tzv. video profily uchazečů o zaměstnání. Standartní video profily obsahují: - jméno a příjemní - vzdělání - jakou má praxi - co nabízí zaměstnavateli - jaké jsou jeho silné a slabé stránky - jakou práci hledají, co je zajímá Vzhledem k tomu, že ženy na venkově zapojené do aktivit Kruhů žen venkova absolvují řadu aktivit, samy pracují na různých aktivitách a akcích, mohou v rámci video profilu, prezentovat nejen samy sebe svým vystoupením před kamerou, ale formou jednoduchého vkládání fotografií, nebo ukázek z akcí obohatit svůj profil ukázkami těchto aktivit. Jednou z výhod video profilu je, že si člověka pozvou na pohovor jen tam, kde bude patřit mezi kandidáty, o které mají skutečně zájem. Jako uchazeč o práci nebude muset zbytečně objíždět pohovory, což ho stojí čas a peníze. Ušetří si i zklamání z opakovaného odmítnutí. Doporučujeme proto využívat moderních způsobů prezentace a tím zvyšovat svoji šanci na trhu práce. V příloze přikládáme seznam otázek, které jsou inspirací při realizaci vlastního video profilu.
50
10 Závěr Cílem této metodiky je předat zkušenosti z projektu, který jsme realizovali za přispění Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Po dobu 2 let jsme se snažili získat informace z Polska od našeho partnera Nadace Lider Wałecki v oblasti, jejich práce s ženami na venkově. Inspirující Kruhy žen venkova. Následně jsme se snažili jejich způsob práce přenést do naší země a vytvořit pět skupin. S těmito skupinami jsme aktivně pracovali, motivovali jsme je, rozvíjeli a vzdělávali. Cílem bylo zvýšit jejich úspěšnost na trhu práce a rozvíjet jejich potenciál. Metodiku jsme rozdělili do dvou základních částí. Zkušenosti a informace z Polska kapitola 1 až 5. Následně jsme popsali přenesené zkušenosti upravené do našich reálií kapitola 6 – 9. Náš projekt „Komunitní společenství, cesta ke vzdělání, sebevědomí a práci,“ byl napsán s entuziazmem a velkou oporou v polském partnerovi. Práce s ženami nám vracela energii vkládanou do projektu. Systém Kruhů žen venkova můžeme doporučit, neboť je velmi přínosný všem stranám na venkově. Ženy rozvíjí svoje dovednosti a jsou úspěšnější, rodinám se vrací pozitivně naladěná máma a žena s novými dovednostmi uplatnitelnými také doma. Obec získává partnerky, které jsou ochotny a schopny pomoci při organizování aktivit a života v obci. A samozřejmě zaměstnavatelé získávají otevřené učící se a aktivní zaměstnankyně. Doporučujeme proto aktivně využívat přeneseného know-how a pracovat se ženami tvorbou Kruhů žen venkova.
51
11 Přílohy Příloha 1:
Tradiční a oblíbené recepty - Polsko
Příloha 2:
Výukový materiál - Sebeprezentace a prezentace na trhu práce
Příloha 3:
Výukový materiál - Projektové řízení, komunitní plánování
Příloha 4:
Výukový materiál - Práce na počítači
Příloha 5:
Výukový materiál - Zpracování přírodních materiálů, floristika
Příloha 6:
Výukový materiál - Zpracování regionálního produktu a regionální značky
Příloha 7:
Podklady k realizaci workshopu – Certifikát, prezenční listina, hodnotící dotazník
52
