Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší

Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita


Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 225 340, fax: +420 271 742 306 [email protected], http://www.cenia.cz


Obsah Indikátory pro oblast klimatu

4

Meteorologické podmínky Emise skleníkových plynů

4 9

Indikátory pro oblast ovzduší

14

Emise okyselujících látek 14 Emise prekurzorů ozonu 18 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic22 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví26 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace 30

Meteorologické podmínky

Indikátory pro oblast klimatu Meteorologické podmínky Téma – zařazení do kapitoly Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže i stav životního prostředí, významně se promítají zejména do kvality ovzduší. Průměrné a extrémní hodnoty teplot a srážek, stejně jako jejich prostorová a časová variabilita ukazují na průběh klimatických změn na území ČR. Jelikož mají meteorologické podmínky vliv na stav životního prostředí, zejména jeho meziroční fluktuace, ovlivňují i úspěšnost přijímaných opatření. Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže životního prostředí z výroby elektřiny a tepla (mají vliv na spotřebu energie), vytápění domácností, vodního hospodářství (povodně, erozní ohrožení, závlahy), zemědělství a lesnictví. Špatné rozptylové podmínky vyskytující se zejména v zimním období výrazně zvyšují koncentrace znečišťujících látek v ovzduší i při stabilní produkci emisí a mají tak přímý vliv na lidské zdraví. V letním období průběh meteorologických podmínek ovlivňuje tvorbu troposférického ozonu. V oblastech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví ovlivňují výskyt extrémních odtokových událostí (povodně, sucha), mají vliv na vodní a větrnou erozi zemědělské půdy, na výnosy zemědělských plodin i na šíření škůdců. Meteorologické podmínky z těchto důvodů představují komplexní vnější faktor ovlivňující životní prostředí.

Emise skleníkových plynů

škůdci

+ elektrárenské chlazení

–

+ –

Teploty –

Domácí materiálová spotřeba

srážky

Spotřeba paliv v domácnostech

+

Výroba elektřiny a tepla

–

–

–

Emise okyselujících látek

Eroze zemědělské půdy

–

+

Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace


Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic

Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví

–

rozptylové podmínky

Zařazení do DPSIR schématu Definice indikátoru Popis meteorologických podmínek roku s důrazem na situace, které mohou mít vliv na zátěže a stav životního prostředí, na lidské zdraví a na národní hospodářství. Jedná se o významné odchylky teplot vzduchu srážek


od normálu stejně jako o výskyt zhoršených rozptylových podmínek, které se výrazně odrážejí do kvality ovzduší.

Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Meteorologické podmínky ovlivňují stav a zátěže životního prostředí. Ovlivňují produkci emisí z vytápění domácností a výroby elektrické energie, mají vliv na výnosy zemědělských plodin a na sektor vodního hospodářství a lesnictví.

Grafické prvky Graf 1 – Průběh průměrné roční teploty vzduchu, ČR Typ grafu: Spojnicový kombinovaný se sloupcovým Období: 1961– poslední hodnocený rok Jednotky: °C Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové (tj. 0,1 %), jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se okolí stanice, přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Homogenitu časové řady může narušit i změna metodiky výpočtu plošných teplot (interpolace dat), zatím však k této změně nedošlo. Graf 2 – Průměrná měsíční teplota vzduchu (plošné průměry) ve sledovaném roce ve srovnání s normálem 1961–1990, ČR [°C] Typ grafu: sloupcový Období: poslední hodnocený rok Jednotky: °C Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Graf 3 – Výskyt charakteristických dní ve srovnání s normálem 1961-1990, 1990– sledovaný rok (tropické, letní, mrazové a ledové dny) Typ grafu: spojnicový Období: 1961– poslední hodnocený rok Jednotky: počet dní Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Graf 4 – Počet dní s výskytem nepříznivých rozptylových podmínek (anticyklonální situace s výskytem teplotní inverze – definici upřesní ČHMÚ), 1990– sledovaný rok Typ grafu: spojnicový Období: poslední hodnocený rok (případně časová řada) Jednotky: počet dní Zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 – Měsíční srážkové úhrny ve sledovaném roce ve srovnání s dlouhodobým normálem 1961–1990, ČR Typ grafu: sloupcový Období: poslední hodnocený rok


Jednotky: plošný úhrn v mm Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Mapa 1 – Průměrná roční teplota, ČR, 2010 [°C] Mapa 2 – Odchylka průměrné roční teploty ve sledovaném roce od normálu 1961–1990, ČR, 2010 Mapa 3 – Roční srážkový úhrn, ČR, 2010 [mm] Mapa 4 – Roční úhrn srážek ve sledovaném roce v % normálu 1961–1990, ČR, 2010 [%] Zdroj dat pro všechny mapy: ČHMÚ

Metadata Zdroj dat ČHMÚ Použité jednotky °C, mm, %, počet dní Dílčí data • průměrná roční teplota vzduchu [°C] • normál průměrné roční teploty vzduchu [°C] • průměrné roční srážky vyjádřené v procentech dlouhodobého normálu [mm] • průměrná měsíční teplota vzduchu ve sledovaném roce [°C] • normál průměrné měsíční teploty vzduchu z období let 1961–1990 [°C] • průměrný počet tropických, letních, mrazových a ledových dní ve sledovaném roce (průměr výskytu v pozorovací síti klimatologických stanic ČHMÚ) • dlouhodobý průměr výskytu charakteristických dní v období 1961–1990 (normál) • průměrné měsíční srážky ve sledovaném roce [mm] • normál měsíčního úhrnu srážek z období let 1961–1990 [mm] Geografický rozsah dat ČR Frekvence aktualizace dat ročně Způsob předávání dat Naměřená data ze stanic jsou podle typu stanice předávána a importována do klimatologické databáze na ČHMÚ. Z manuálních stanic ve formě výkazů nebo na nosiči, z automatizovaných stanic probíhá přímý přenos dat pomocí GPRS do databáze. Po zpracování jsou e-mailem předané koncovému uživateli. Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA


Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Územní teploty a srážky jsou vypočteny interpolační metodou s použitím softwaru GIS, je zohledněna modelová orografie, tj. závislost prvku na nadmořské výšce. V indikátoru jsou použity měsíční a roční průměrné územní teploty a srážky pro území Čech a Moravy. Údaje o výskytu charakteristických dní jsou vypočteny jako aritmetický průměr výskytu charakteristických dní za sledovaný rok v pozorovací síti klimatických stanic ČHMÚ. Tropický den: TMA≥30 °C Letní den: TMA≥25 °C Mrazový den: TMI< 0°C Ledový den: TMA< 0°C Arktický den: TMA≤-10 °C Použité jednotky • Teplota vzduchu a odchylka od normálu ve °C za určité období (rok, měsíc). • Úhrn srážek v mm a v % normálu úhrnu srážek. • Pro výpočet normálu se používá referenční období 1961–1990. Metodika sledování Manuální nebo automatizované měření na klimatologických stanicích, pro výpočet teplotních charakteristik jsou použita data teploty vzduchu naměřené v termínech pozorování 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času (MSSČ). Pro zpracování úhrnů srážek se vychází z denních úhrnů srážek pozorovaných v 7 h (MSSČ).

Nejistoty • v případě přerušení pozorování stanice výpadky v pozorování dat • nehomogenita datových řad způsobená změnou způsobu měření dat (např. automatizace staniční sítě), stěhováním stanice, změnou okolí stanice • změna metodiky zpracování dat – změny výpočtů např. plošných průměrů charakteristik

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Odborné publikace • Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009 • Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší Karolinum, 2009 • Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy apod.) Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Core Set of Indicators – Global and European temperature Další zajímavé odkazy k tématu • Problematika změny klimatu na stránkách ČHMÚ • http://old.chmi.cz/cc/inf/index.html


• • • • •

Portál ČHMÚ – stav počasí, výstražné informace Historická meteorologická a klimatická data Národní klimatický program Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Světová meteorologická organizace


Emise skleníkových plynů Téma – zařazení do kapitoly Emise skleníkových plynů jsou nejpoužívanějším ukazatelem antropogenního vlivu na klimatický systém. Jejich produkce zvyšuje atmosférické koncentrace skleníkových plynů, což zesiluje skleníkový efekt atmosféry a způsobuje tak klimatické změny na regionální i globální úrovni. Indikátor, zejména v měrném vyjádření (na obyvatele a jednotku HDP), je rovněž komplexním ukazatelem ekonomiky dané země a jejích interakcí se životním prostředím. V kombinaci s dalšími hospodářskými ukazateli vypovídá o energetické a materiálové náročnosti ekonomiky a skladbě energetických zdrojů, stavu dopravního systému, spotřebě domácností i o kvalitě života. Závazky ČR k snižování produkce národních emisí skleníkových plynů vyplývají z členství ČR v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) a také z členství ČR v EU. Cíle týkající se emisí skleníkových plynů jsou rovněž součástí národních strategických dokumentů, jako je Státní politika životního prostředí a Politika ochrany klimatu ČR.

Zařazení do DPSIR schématu

Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel teploty Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce

–

+ +

Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Spotřeba paliv v domácnostech + +

+

– obnovitelné zdroje energie Odpovědné lesní hospodaření

– alternativní paliva a pohony – +

+

–

–

JE

–

+

+

–


Emise prekurzorů ozonu

+

+

+

+ stáří vozového parku

fosilní paliva

+


– –


+

OZE

–

+


+


+


Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové agregované národní emise skleníkových plynů vyprodukované během sledovaného roku, vyjádřené v t CO2 ekv. Zdrojem dat je emisní inventarizace pro Rámcovou úmluvu pro změnu klimatu (UNFCCC), kterou koordinuje a zpracovává ČHMÚ. Kromě těchto souhrnných údajů indikátor podává informaci o struktuře emisí skleníkových plynů dle jednotlivých kategorií zdrojů (klasifikace NFR, Nomenclature for Reporting) a podílu jednotlivých skleníkových plynů na celkových agregovaných emisích. Indikátor je rovněž vyhodnocen v měrném vyjádření na obyvatele a jednotku HDP (emisní náročnost) pro potřeby mezinárodního srovnání.

Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů.

Grafické prvky Graf 1 – Emise a propady skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 1990– poslední hodnocený rok Jednotky: Mt CO2ekv. Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř 100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů (zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka vyšší. Graf 2 – Měrné emise skleníkových plynů a CO2, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990– poslední hodnocený rok Jednotky: Mt CO2ekv.obyv.-1 Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř 100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů (zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka vyšší.

10


Graf 3 – Struktura celkových agregovaných emisí skleníkových plynů ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data) dle kategorií zdrojů, ČR Typ grafu: koláčový Období: poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj dat: ČHMÚ Graf 4 – Emise skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990– poslední hodnocený rok Jednotky: % k referenčnímu roku 1990 Zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 – Vývoj emisní náročnosti hospodářství a HDP ČR Typ grafu: kombinace spojnicového a sloupcového Období: 1995– poslední hodnocený rok Jednotky: t CO2ekv.HDP-1 [mld. Kč] Zdroj dat: ČHMÚ Graf 6 – Celkový relativní pokles emisí skleníkových plynů od roku 1990 a příspěvky jednotlivých sektorů k tomuto poklesu, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990– poslední hodnocený rok Jednotky: % Zdroj dat: ČHMÚ Graf 7 – Emise skleníkových plynů na obyvatele ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: poslední dostupný rok Jednotky: t CO2ekv.obyv-1 Zdroj dat: UNFCCC

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, UNFCCC, ČSÚ Použité jednotky Mt CO2ekv, Mt CO2ekv.obyv.-1, %, t CO2ekv.HDP-1 [mld. Kč], t CO2ekv.obyv.-1 Dílčí data • emise skleníkových plynů za rok na obyvatele • agregované emise skleníkových plynů (bez LULUCF) na obyvatele • emise CO2 na obyvatele • vybrané kategorie zdrojů emisí skleníkových plynů dle členění NFR: • energetika – stacionární zdroje, energetika – mobilní zdroje, energetika – fugitivní emise, průmyslové procesy a používání rozpouštědel, zemědělství, odpady, LULUCF • emisní náročnost hospodářství • hrubý domácí produkt ČR

11


Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat ročně Dostupnost dat: cca 15 měsíců po skončení daného roku Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Kalkulace z podkladových dat Údaje o skleníkových plynech z emisní inventarizace dle metodiky IPCC zasílané do UNFCCC, které jsou vyjádřené: • • • •

jako celkové emise v CO2ekv. dle sektorů podle UNFCCC dle jednotlivých skleníkových plynů jako měrné emise přepočtené na střední stav obyvatel v daném roce (CO2ekv.obyv.-1) a na HDP

Metodika sledování Jednotná metodika pro účely národní inventarizace antropogenních emisí a propadů skleníkových plynů byla vypracována Mezivládním panelem pro klimatickou změnu, Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC. Metodika je zaměřena na skleníkové plyny s přímým radiačně absorpčním účinkem: CO2 (oxid uhličitý), CH4 (metan) a N2O (oxid dusný) a na látky se zvýšeným radiačně absorpčním účinkem obsahující fluór HFCs, PFCs a SF6 (tzv. F-plyny). Agregované údaje o emisích všech sledovaných skleníkových plynů se vyjadřují v hmotnostních jednotkách (obvykle Mt) CO2ekv. získaných na základě inventarizací skleníkových plynů pro Rámcovou úmluvu o změně klimatu (UNFCCC). Agregované emise se vyjadřují buď se zahrnutím sektoru LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry, Využívání krajiny, Změny ve využití krajiny a lesnictví) nebo bez něho. Agregované emise skleníkových plynů jsou vyjádřeny ekvivalentním množstvím CO2 stejného radiačně absorpčního účinku jako součet emisí jednotlivých plynů vynásobených příslušnými konverzními koeficienty, které udávají, kolikrát je daný plyn z hlediska pohlcování tepelného záření účinnější než CO2 (1 pro CO2, 21 pro CH4 a 310 pro N2O). Hodnoty radiačního potenciálu pro F-plyny jsou o 2–4 řády vyšší.

Nejistoty Výpadky v dodávkách dat, nehomogenita řad, změny metodiky pořizování dat apod. Řady jsou v rámci možností homogenní, data za příslušný rok jsou však k dispozici v souladu s vykazováním dat do UNFCCC až 15 měsíců po ukončení příslušného roku. Největší nepřesnosti mohou vzniknout v průběhu sběru aktivitních dat (např. průmyslová výroba, výroba energie, výkony dopravy, spalování paliv atd.), ze kterých jsou následně vypočteny emisní údaje.

12


Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009 • Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší • Karolinum, 2009 • End-user GHG emissions from energy • Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2011 - Tracking progress towards Kyoto and 2020 targets • Forests, health and climate change • Greenhouse gas emissions in Europe: a retrospective trend analysis for the period 1990 - 2008 Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů • Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů • Nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků 2008–2012 • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů (schvalovací proces novely zákona probíhá) • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů tak, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, o geologickém ukládání oxidu uhličitého • Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Convention on Climate Change, UNFCCC Zajímavé odkazy k tématu • Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy apod.) • Národní inventarizační systém emisí skleníkových plynů • Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu • Centrální datový sklad EEA – data pro UNFCCC • Světová meteorologická organizace

13


Indikátory pro oblast ovzduší Emise okyselujících látek Téma – zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise okyselujících látek, vyjma amoniaku, jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s objemem a strukturou průmyslové výroby, intenzitou dopravy a výrobou energie. Emise amoniaku, pocházející z většiny ze zemědělství, jsou jedním z parametrů tlaku zemědělské výroby na životní prostředí. Celková produkce emisí okyselujících látek je dána vývojem dopravy, objemem výroby energie, intenzitou zemědělství, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva. Okyselující látky snižují pH vody a půdy, v důsledku čehož jsou nepříznivě ovlivněny vodní ekosystémy (pokles biodiverzity) a lesní porosty (narušení toku živin, poškození kořenových systémů, přímý vliv těchto látek z ovzduší). Úbytek lesních porostů může ve svém důsledku vést i k narušení odtokového režimu a ke zvýšené erozi. Obnovení poškozených půdních i vodních ekosystémů je složité a dlouhodobé. S výrazným poklesem emisí SO2 narůstá význam emisí NOx, jejichž hlavním zdrojem je energetika (výroba elektřiny a tepla) a silniční doprava.

Zařazení do DPSIR schématu Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic

Emise prekurzorů ozonu alternativní paliva a pohony

fosilní paliva

imise→depozice

– +

teploty

+ –

–


+


+

+

spalovny odpadů

+

+

Průmyslová produkce

Zdravotní stav lesů

JE

+

stáří vozového parku

–

Konečná spotřeba energie


+

OZE

+ –

–

Obnovitelné zdroje energie

+ +

+ Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel

14

+

Produkce a nakládání s KO

Struktura nakládání s odpady Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví

– –

+

+

Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy

Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Spotřeba paliv v domácnostech


Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise okyselujících látek vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (ekvivalent kyselosti), podává informaci o produkci emisí okyselujících látek z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů).


Grafické prvky Graf 1 – Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020 [index, 2000 = 100] typ grafu: skládaný sloupcový + spojnicový se značkami období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení zdroj dat: ČHMÚ Graf 2 – Zdroje emisí okyselujících látek v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Podíl jednotlivých sektorů emisí okyselujících látek. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 – Emise okyselujících látek ve státech EU27 typ grafu: sloupcový období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010) Graf 4 – Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 1990 a poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: NOx, SO2, NH3

15


Graf 6 – Změna v produkci emisí okyselujících látek v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 a poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení [index, 2000 = 100], kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení [index, 1990 = 100], % Dílčí data • celkové emise okyselujících látek [kt.rok-1] • produkce emisí okyselujících látek dle sektorů [kt.rok-1] • celkové emise okyselujících látek v ekvivalentu okyselení [kt.rok-1] • produkce emisí okyselujících látek v ekvivalentu okyselení dle sektorů [kt.rok-1] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Jedná se o celkové roční národní emise znečišťujících látek, které mají nejvýznamnější potenciál pro acidifikaci: NOx, NH3 a SO2. Hodnota agregované emise okyselujících látek se získá součtem celkových ročních emisí jednotlivých látek v tunách násobených jejich faktorem potenciálu acidifikace (acid equivalent). Faktory potenciálu acidifikace jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,02174; pro SO2=0,03125 a pro NH3 = 0,05882.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší • Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution – CLRTAP) 16


• Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • Brimblecombe et al. 2007: Acid Rain – Deposition to Recovery. Springer. 419 str. • EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory 1990-2003. Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN 1725-2237. • EEA 2011: NEC Directive status report 2010. Reporting by the Member States under Directive 2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission ceilings for certain atmospheric pollutants. • EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011.. • Hruška et al. 2005: Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví. Česká geologická služba. 153 str. • Hůnová I. (ed). 2005: Acid Rain 2005: 7th International conference on acid deposition: Prague, Czech Republic June 12-17, 2005: conference abstracts. 756 str. • Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší – účast České republiky. Samostatná příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 5–6, 44 str. Další zajímavé odkazy k tématu • ČHMÚ – emisní bilance České republiky • Ministerstvo životního prostředí ČR – ovzduší • Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu • Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) • Centrální datový sklad EEA • Informační systém statistiky a reportingu

17


Emise prekurzorů ozonu Téma – zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise prekurzorů ozonu jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s intenzitou dopravy a výrobou energie. Produkce emisí VOC je především spojena s výrobou organických rozpouštědel a s jejich nakládáním. Úroveň produkce prekurzorů ozonu tudíž souvisí s vývojem dopravy, intenzitou výroby energie, objemem produkce rozpouštědel, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva. Tvorbu ozonu ovlivňují meteorologické podmínky. Pro jeho vznik jsou příznivými jevy anticyklonální charakter počasí, intenzivní sluneční záření, následně vyšší teploty, a nízké rychlosti větru. Ozon (vzniklý z prekurzorů) je silné oxidační činidlo s negativním dopadem jak na lidské zdraví, tak i na lesní porosty a zemědělské plodiny.

Zařazení do DPSIR schématu

Konečná spotřeba energie imise→depozice

Obnovitelné zdroje energie stáří vozového parku

+

+

+

+

–

Zdravotní stav lesů + –

spalovny odpadů Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy



+


+ – +

alternativní paliva a pohony

–

+

+

Emise POPs a těžkých kovů

–

Výroba elektřiny a tepla Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví

+


+


Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel

fosilní paliva

Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise prekurzorů ozonu vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (potenciál tvorby přízemního ozonu), podává informaci o produkci emisí prekurzorů ozonu z jednotlivých zdrojů (kt/rok, %), podílu jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu (%) a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů; %, kt).

18



Grafické prvky Graf 1 – Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020 [index, 2000 = 100] typ grafu: skládaný sloupcový + spojnicový se značkami období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Emisní strop pro NOx a VOC. Graf 2 – Zdroje emisí prekurzorů ozonu v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí prekurzorů ozonu. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 – Emise (NOx a VOC) ve státech EU27 typ grafu: sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010) Graf 4 – Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 1990 a poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: VOC, NOx, CO, CH4 Graf 6 – Změna v produkci emisí prekurzorů ozonu v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 a poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ 19


Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 2000 = 100], kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 1990 = 100], % Dílčí data • celkové emise prekurzorů ozonu [kt.rok-1] • produkce emisí prekurzorů ozonu dle sektorů [kt.rok-1] • celkové emise prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok-1] • produkce emisí prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok-1] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnocení založeno na agregovaných emisích (NOx, VOC, CH4, CO) přepočítaných (podle metodiky používané v EEA) na potenciál tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. • Vyhláška č. 509/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší • Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution – CLRTAP) • Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy)

20


Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory 1990-2003. Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN 1725-2237. • EEA 2009: Spatial assessment of PM10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report No. 1/2009. • EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011. • EEA 2012: Air pollution by ozone across Europe during summer 2011. Technical report No 1/2012. • Ozone pollution across Europe. Další zajímavé odkazy k tématu • ČHMÚ – emisní bilance České republiky • Ministerstvo životního prostředí ČR – ovzduší • Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu • Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) • Centrální datový sklad EEA • Informační systém statistiky a reportingu

21


Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Téma – zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise PM10 jsou produkovány zejména spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s intenzitou dopravy, vytápěním domácností a výrobou energie. Produkce emisí prekurzorů sekundárních částic je především spojena s veřejnou energetikou a dopravou emise NOx a SO2 a zemědělstvím emise NH3. Indikátor souvisí s vývojem silniční dopravy a veřejné energetiky, skladby paliv pro vytápění domácností a úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva.

Zařazení do DPSIR schématu Konečná spotřeba energie



imise→depozice +

Obnovitelné zdroje energie teploty Zdravotní stav lesů Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví

fosilní paliva

+

+

+

JE OZE

–

+

–

+


– +

–


–

+ +

– +

–

– spalovny odpadů

alternativní paliva a pohony

+


+

Stáří vozového parku

Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Domácí materiálová spotřeba

Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (v potenciálu tvorby částic), podává informaci o produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů).


22


Grafické prvky Graf 1 – Vývoj emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 2003 = 100] typ grafu: spojnicový období: 2003– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Do emisní bilance NH3 jsou od roku 2008 započítány emise z použití dusíkatých hnojiv. Graf 2 – Zdroje emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 – Mezinárodní srovnání emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [%], 2009 typ grafu: sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA Graf 4 – Emise prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic zdroj dat: ČHMÚ poznámka: : Pouze emise NOx, SO2, NH3. Data pro emise PM10 pro roky 1990–2003 nejsou v současné době dostupná. Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů sekundárních částic typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: NOx, SO2, NH3, PM10

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic [index, 2003 = 100], kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 1990 = 100], % Dílčí data • celkové emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [kt.rok-1] • produkce emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic dle sektorů [kt.rok-1] • celkové emise prekurzorů sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok-1] • produkce emisí sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok-1] 23


Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64. Metodiku lze nalézt např. v reportech EEA nebo v odborných vědeckých článcích.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší • Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution – CLRTAP) • Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory 1990-2003. Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN 1725-2237. • EEA 2011: NEC Directive status report 2010. Reporting by the Member States under Directive 2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission ceilings for certain atmospheric pollutants. • EEA 2009: Spatial assessment of PM10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report No. 1/2009. • EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011. • Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší – účast České republiky. Samostatná příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 5–6, 44 str. Další zajímavé odkazy k tématu • ČHMÚ – emisní bilance České republiky • Ministerstvo životního prostředí ČR – ovzduší

24


• • • •

Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) Centrální datový sklad EEA Informační systém statistiky a reportingu

25


Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Téma – zařazení do kapitoly Indikátor navazuje na emisní ukazatele a hodnotí kvalitu ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví. Zlepšení kvality ovzduší, v jehož důsledku dochází ke snižování zdravotních rizik, je jednou z hlavních priorit SPŽP ČR. Pozornost je především věnována imisním koncentracím PM10, PM2,5 a benzo(a)pyren, pro které jsou zákonně stanovené imisní a cílové imisní limity.

Zařazení do DPSIR schématu Emise okyselujících látek


+

+

+

+

Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví +


rozptylové podmínky

+

srážky


Definice indikátoru Znečištění ovzduší je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva. Imisní limity a cílové imisní limity stanovené legislativou a jejich případné překročení jsou stěžejní informací pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví je především založeno na souhrnném hodnocení, tj. pomocí oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí s překročenými cílovými imisními limity. Indikátor podává informaci o nejproblematičtějších látkách z hlediska kvality ovzduší (PMx, PAU a přízemní O3), o procentu obyvatel ČR vystavených koncentracím nad denní imisní limit pro PM10 a roční cílový imisní limit benzo(a)pyrenu, a o zdravotních rizicích ze znečištěného ovzduší.


Grafické prvky Graf 1 – Podíl území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci suspendovaných částic PM10 a nadlimitní roční průměrné koncentraci BaP typ grafu: sloupcový období: 2001– poslední dostupný rok 26


jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 1 – Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 2 – Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 3 – Mezinárodní srovnání podílu populace vystavené průměrné roční koncentraci suspendovaných částic [μg.m-3], 2009 typ obrázku: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: % Tabulka 1 – Navýšení celkové roční úmrtnosti o „předčasná úmrtí“ pro ČR období: 2006– poslední dostupný rok jednotky: [počet předčasných úmrtí] – rozpětí a (střední hodnota) zdroj dat: SZÚ Tabulka 2 – Rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika pro hodnocené typy lokalit (hodnocen As, Ni, BaP a benzen) v městech nad 5 tis. obyvatel (cca 5 mil. obyvatel ČR) období: 2006– poslední dostupný rok jednotky: [rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika] – min a max zdroj dat: SZÚ

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, SZÚ, EUROSTAT Použité jednotky %, [μg.m-3], [počet předčasných úmrtí] – rozpětí a (střední hodnota), [rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika] – min a max Dílčí data • Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví, [%]) • Oblasti s překročenými cílovými imisními limity (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví, [%]) • Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci suspendovaných částic PM10 • Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu • Počet a procento stanic, na kterých bylo zaznamenáno překročení imisních limitů pro zbývající znečišťující látky ovzduší

27


• Rozpětí ročních průměrů PM10 a PM2,5 v jednotlivých typech městských lokalit • Rozpětí hodnot odhadu zdravotních rizik (ILCR) pro BaP a těžké kovy • Počet úmrtí v ČR Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnocení kvality ovzduší v České republice je za uplynulý rok prováděno každoročně. Hlavním ukazatelem je porovnání naměřených koncentrací (příslušných agregovaných údajů) s platnými imisními a cílovými limity. Důležitým nástrojem pro hodnocení kvality ovzduší jsou mapy plošného rozložení imisních charakteristik znečišťujících látek (dále mapy), které zobrazují imisní situaci na celém území ČR. Metodika konstrukce map v GIS (geografický informační systém) byla vyvinuta v ČHMÚ (projekty VaV, ETC/ ACC) a umožňuje plošně, s jistou přesností, vyjádřit koncentrace škodlivin i na území, na kterém neměří žádná monitorovací stanice. Věrohodnost map se zvyšuje s lepším pokrytím území monitorovacími stanicemi s přihlédnutím ke geomorfologii terénu a klimatickým oblastem. (Členitost ČR a klimatická rozmanitost je důvodem potřeby většího počtu měřicích stanic.) Pro větší přesnost map je nejdříve konstruována zvlášť pomocná mapa pro městská a zvlášť pro venkovská území a výsledná mapa následně vzniká jejich sloučením podle daného algoritmu. V roce 2005 došlo k zpřesnění metodiky mapování a při konstrukci map polí koncentrací PM10 bylo poprvé použito modelu, který kombinuje model SYMOS, evropský model EMEP a nadmořskou výšku s naměřenými koncentracemi na venkovských pozaďových stanicích. V roce 2009 byla metodika opět zpřesněna, a to aplikací modelu CAMX. Model SYMOS započítává emise z primárních zdrojů. Sekundární částice a resuspendované částice, které v emisích z primárních zdrojů zahrnuty nejsou, zohledňují modely EMEP a CAMX. Metodika mapování benzo(a)pyrenu byla v průběhu let 2002–2007 zpřesňována. Kromě navýšení počtu monitorovacích stanic došlo v roce 2006 k zpřesnění metodiky mapování. V roce 2006 se následně řada měst a obcí začlenila do území s překročeným cílovým imisním limitem pro BaP. Navýšení celkové úmrtnosti bylo počítáno z rozpětí měřených hodnot v ČR a ze středních hodnot pro ČR, pro hodnoty ročního průměru PM10 ≤ 20 μg.m-3 hodnoceno jako 0, hodnoty celkové roční úmrtnosti byly převzaty z podkladů ČSÚ. Při přepočtu účinků PM10 bylo použito doporučení WHO, které předpokládá střední zastoupení frakce PM2,5 ve frakci PM10 na hladině 50 % a odhad střední hodnoty zastoupení frakce PM2,5 ve frakci PM10 pro ČR na úrovni 75 %. Pro potřeby hodnocení zdravotních rizik byla data zpracována ve formě rozpěťových intervalů pro ČR, pro všechny městské stanice (celkem cca 5 mil. obyvatel) a pro vybrané typy městských lokalit (obytné bez dopravní zátěže a městské s dopravní zátěží). Uvedený postup nelze pro nedostatek údajů použít pro podrobnější rozlišení pro hodnocení zátěže obyvatel malých sídel (< 5 000 obyvatel – cca 5 mil. obyvatel).

28


Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší • Směrnice Rady 1996/62/ES, o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší • Směrnice Rady 1999/30/ES, o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES, o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý ve vnějším ovzduší • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES, o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu – předpis bude transponován do české legislativy novelizací zákona 86/2002 Sb., pravděpodobně v roce 2012 • Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution – CLRTAP) • Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • EEA 2007: Air pollution in Europe 1990–2004. 84 str. • Air pollution by ozone across Europe during summer 2007. Technical report No 5/2008. 38 str. • Šrám et al. 1996 Teplice program – the impact o fair polluution on human health. Environmental Health Perspectives 104: 699-714. • Kampa et al. 2008: Human health effects of air pollution. Environmental Pollution 151: 362–367. • WHO 2000: Air quality guidelines for Europe. 273 str. ISBN 9289013583. • WHO 2006: WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 2005. Summary of risk assessment. 22 str. Další zajímavé odkazy k tématu • ČHMÚ – úsek ochrany čistoty ovzduší • Státní zdravotní ústav ČR – kvalita ovzduší • Centrální datový sklad EEA • Informační systém statistiky a reportingu

29


Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Téma – zařazení do kapitoly Indikátor navazuje na emisní ukazatele a hodnotí kvalitu ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace, neboť zhoršená kvalita ovzduší negativně ovlivňuje zdravotní stav vegetace, potažmo celých ekosystémů. Pozornost je především věnována imisním koncentracím přízemního O3, NOx a SO2, pro které jsou zákonně stanovené imisní a cílové imisní limity.

Zařazení do DPSIR schématu Emise okyselujících látek

Emise prekurzorů ozonu – Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic

–

Emise POPs a těžkých kovů Druhová a věková skladba lesů

–


– +

+

+

Meteorologické pomínky

–

+

Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin

Stav evropsky významných přírodních stanovišť

Zdravotní stav lesů

Definice indikátoru Znečištění ovzduší spolu s atmosférickou depozicí jsou jedny z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav ekosystémů a vegetace. Imisní limity a cílové imisní limity stanovené legislativou a jejich případné překročení jsou stěžejní informací pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je založeno na překračování imisních limitů a cílového imisního limitu nejproblematičtější látky, a to přízemního ozonu (stručné vyhodnocení ostatních látek SO2, NOx).


Grafické prvky Obrázek 1 – Pole hodnot indexu AOT40, průměr za 5 let typ: mapa období: 2007– poslední dostupný rok

30


jednotky: [μg.m-3.h] zdroj dat: ČHMÚ Graf 1 – Podíl stanic, na kterých došlo k překročení cílového imisního limitu vyjádřeného jako AOT40 (průměr za 5 let) pro ochranu vegetace typ grafu: sloupcový období: 2002– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 2 – Pole hodnot indexu AOT40 v Evropě typ: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: μg.m-3.h zdroj dat: EEA Tabulka 1 – Průměrné hodnoty depozičních toků S, N a H v ČR období: poslední dostupný rok jednotky: g.m-2.rok-1 zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 3 – Pole celkové roční depozice S typ: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: g.m-2.rok-1 zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 4 – Pole celkové roční depozice N typ: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: g.m-2.rok-1 zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 5 – Pole celkové roční depozice H+ typ: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: mg.m-2.rok-1 zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 6 – Pole mokré depozice (odběry typu „bulk“) s blíže nedefinovatelným množstvím suché depozice typ: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: mg.m-2.rok-1 zdroj dat: ČHMÚ

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky μg.m-3.h-1, %, g.m-2.rok-1, m g.m-2.rok-1 31


Dílčí data • Pole hodnot indexu AOT 40 za období let 2007–2011 (průměr za 5 let) • Počet a podíl stanic pro sledování úrovní znečištění vzhledem k ekosystémům a vegetaci, na kterých došlo k překročení AOT40 (průměr za pět let; počet, %) • Chemické složení atmosférických srážek (mokrá, suchá typu „bulk“ a celková depozice) v týdenním, měsíčním popřípadě nepravidelném intervalu Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnocení kvality ovzduší v České republice je za uplynulý rok prováděno každoročně. Hlavním ukazatelem je porovnání naměřených koncentrací (příslušných agregovaných údajů) s platnými imisními a cílovými imisními limity. Důleži a následné atmosférické depozice. Měření imisní koncentrace ozonu se provádí v hodinových intervalech (popř. 30 minut u některých jiných organizací než ČHMÚ) na 74 stanicích metodou ultrafialové absorpční fotometrie. Pro výpočet AOT40 se používají pouze předměstské, venkovské a venkovské pozaďové lokality (celkem 36). Kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 µg/m3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb. se AOT40 počítá z koncentrací ozonu změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času (UTC) pro období tří měsíců od května do července. Hodnoty cílového imisního limitu 18 000 µg/m3/h (9 000 ppb) má být dosaženo k k 31.12. 2009. Cílový imisní limit je stanoven nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Chemické složení atmosférických srážek je získáváno z odběrů mokré a/nebo suché depozice v týdenním, měsíčním popřípadě nepravidelném intervalu z 50 lokalit na území České republiky. Důležitým nástrojem pro hodnocení kvality ovzduší jsou mapy plošného rozložení imisních charakteristik znečišťujících látek (dále mapy), které zobrazují imisní situaci na celém území ČR. Obdobné mapy jsou vytvářeny i pro atmosférickou depozici všech typů. Metodika konstrukce map v GIS (geografický informační systém) byla vyvinuta v ČHMÚ (projekty VaV, ETC/ ACC) a umožňuje plošně, s jistou přesností, vyjádřit koncentrace škodlivin i na území, na kterém neměří žádná monitorovací stanice. Věrohodnost map se zvyšuje s lepším pokrytím území monitorovacími stanicemi s přihlédnutím ke geomorfologii terénu a klimatickým oblastem. Členitost ČR a klimatická rozmanitost je důvodem potřeby většího počtu měřicích stanic). Pro větší přesnost map je nejdříve konstruována zvlášť pomocná mapa pro městská a zvlášť pro venkovská území a výsledná mapa následně vzniká jejich sloučením podle daného algoritmu.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů 32


• • • •

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Směrnice Rady 1996/62/ES, o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution – CLRTAP) • Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • Emberson et al. 2006: Air pollution impacts on crops and forests: a global assessment. London: Imperial College. 372 str. • Bell et al. 2002: Air pollution and plant life. Chichester : Wiley. 463 str. • Agrawal et al. 1999: Environmental pollution and plant response. Boca Raton : Lewis. 393 str. • Kärenlampi et al. 1996: Critical Levels for Ozone in Europe: Testing and Finalizing the Concepts, UNECE Workshop report, University of Kuopio. 363 s. Další zajímavé odkazy k tématu • ČHMÚ – úsek ochrany čistoty ovzduší • VÚLHM, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. • Centrální datový sklad EEA • Informační systém statistiky a reportingu

33

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší

Recommend Documents