Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství

Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita


Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 225 340, fax: +420 271 742 306 [email protected], http://www.cenia.cz


Obsah Indikátory pro oblast Vodního hospodářství a jakost vod 4 Odběry vody 4 Vypouštění odpadních vod 11 Čištění odpadních vod 16 Jakost vody v tocích21 Indikátory pro oblast Půda a krajina 27 Využití území27 Fragmentace 31 Eroze zemědělské půdy 34 Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin 39 Ekologické zemědělství 42

Odběry vody

Indikátory pro oblast Vodního hospodářství a jakost vod Odběry vody Téma – zařazení do kapitoly Celkové odběry vody z povrchových a podzemních zdrojů indikují spotřebu vody jak pro výrobu pitné vody, tak pro potřeby jednotlivých hospodářských sektorů. Cílem SPŽP ČR je dlouhodobý pokles odběrů vod díky lepšímu hospodaření s vodou, především v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu (častější a delší období sucha). Posledních 20 let lze sledovat dlouhodobý pokles odběrů vod v důsledku transformace národního hospodářství. Minima dosáhly odběry již na přelomu 20. a 21. století. S nástupem dalšího desetiletí byl pokles nahrazen mírně kolísajícím až stagnujícím trendem vývoje. Odběry vod podle sektorů jsou indikátory vývoje náročnosti jednotlivých sektorů na vodu a odrazem hospodárnosti jejího využívání vzhledem k rostoucí ceně vodného a stočného. V případě průmyslu jsou odběry vod ukazatelem náročnosti technologií na spotřebu vody (např. využívání nových průmyslových technologií s uzavřeným cyklem vody). V energetice je voda užívána především pro průtočné chlazení, kdy dochází k jejímu výparu a především i ke změnám jejích teplotních charakteristik. Odběry vody pro zemědělství zahrnují především odběry pro závlahy a chov hospodářských zvířat. Jsou závislé především na meteorologických podmínkách daného roku a odráží také strukturu zemědělského půdního fondu (zavlažování pouze některých kulturních plodin). Náročnost odběratelů ovlivňuje množství vody potřebné pro úpravu na pitnou vodu nebo pro průmyslové účely. Množství odebíraných vod následně ovlivňuje množství vypouštěných odpadních vod, a tím i nároky na jejich čištění (množství a kapacitu ČOV). Využívání vody představuje zásah do oběhu vody v krajině (např. výpar vody v energetice a při průmyslové výrobě, snižování hladiny podzemních vod, snižování průtoku v tocích apod.). Výstavba vodohospodářských staveb pro odběr vod (vodní díla) se může projevit i narušením rázu krajiny.

Zařazení do DPSIR schématu Voda v krajině

teploty

populace

elektrárenské chlazení

+

+

+

Odběry vody

+

+ + Průmyslová produkce

Výroba elektřiny a tepla

Definice indikátoru Odběry vod představují spotřebu vody, a to jak obyvateli, tak jednotlivými hospodářskými sektory (veřejná potřeba, průmysl, energetika a zemědělství), přičemž je zvlášť zohledněn odběr z povrchových a podzemních zdrojů. Odběry vod vodovody pro veřejnou potřebu zahrnují odběry vod pro domácnosti, ale i služby či využití

Odběry vody

v průmyslových podnicích (tam, kde je napojení na veřejný vodovod). Spotřeba vody na obyvatele vyjadřuje fakturovanou vodu pro domácnosti přepočtenou na počet zásobovaných obyvatel. Zobrazována je i cena vody (cena vodného a stočného) a ztráty vody ve vodovodní síti. Mezinárodní srovnání se týká odběrů vody v zemích EU podle jednotlivých sektorů.

Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů.

Grafické prvky Graf 1 – Odběry povrchové vody jednotlivými sektory v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: mil. m3 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. poznámka: Data za rok 2005 jsou za rozšířené pětileté zjišťování, které bylo provedeno v tomto roce a které mimo evidence podniků Povodí, s.p. zahrnuje i evidenci Lesů ČR, s.p. a Zemědělské vodohospodářské správy. Graf 2 – Odběry podzemní vody jednotlivými sektory v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: mil. m3 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 3 – Odběry pitné vody z vodovodů jednotlivými odběrateli v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: mil. m3 zdroj dat: ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. poznámky: Do roku 2003 jsou údaje uvedeny pouze za hlavní provozovatele. V roce 2003 je v kategorii ostatní odběratelé zahrnuto zemědělství, průmysl a ostatní. Graf 4 – Obyvatelé připojení na vodovody pro veřejnou potřebu v ČR typ grafu: spojnicový období: 1991– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČSÚ Graf 5 – Spotřeba vody v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: l.obyv.-1.den-1 zdroj dat: ČSÚ poznámka: Souhrnné údaje týkající se celkového množství vyrobené vody a celkového množství fakturované vody jsou stanoveny dopočtem za celou ČR.

Odběry vody

Graf 6 – Cena vody v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: Kč.m-3 zdroj dat: ČSÚ poznámka: Do roku 2003 (včetně) je vodné a stočné uvedeno pouze za hlavní provozovatele; od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. Vodné a stočné je vykazováno bez DPH. Graf 7 – Ztráta vody ve vodovodní síti v ČR typ grafu: spojnicový období: 2001– poslední dostupný rok jednotky: m3. km-1.den-1 zdroj dat: ČSÚ Graf 8 – Mezinárodní srovnání odběrů vody typ grafu: sloupcový složený období: poslední dostupný rok pro každou zemi jednotky: m3.obyv-1 zdroj dat: Eurostat Obr. 1 + 2 – Využití vody vyrobené v ČR typ obrázku: kruhový složený diagram období: 2000, poslední dostupný rok jednotky: mil. m3, %

Metadata Zdroje dat ČSÚ, MZe ČR, VÚV T.G.M., v.v.i., Povodí, s. p., EEA, Eurostat (mezinárodní data) Použité jednotky mil. m3.rok-1, %, m3.km.-1.den-1, l.obyv.-1.den-1, m3.obyv.-1, Kč.m-3 Dílčí data • odběry podzemní vody jednotlivými sektory • odběry povrchové vody jednotlivými sektory • obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů • podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů [%] • voda vyrobená z vodovodů [mil. m3] • voda fakturovaná pitná celkem [mil. m3] • voda fakturovaná pitná pro domácnosti [mil. m3] • voda fakturovaná pitná pro průmysl [mil. m3] • voda fakturovaná pitná pro zemědělství [mil. m3] • voda fakturovaná pitná pro ostatní odběratele [mil. m3] • vodné celkem [mil. Kč] • vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem [mil. m3] • stočné celkem [mil. Kč] • voda vyrobená a určená k realizaci [mil. m3]

Odběry vody

• ztráty vody v trubní síti [mil. m3] • délka vodovodní sítě [km] • odběry vody na obyvatele [m3.obyv.-1] ve vybraných evropských zemích pro vodovody pro veřejnou potřebu (water abstracted for public water supply), zemědělství (water abstracted for agriculture), chlazení při výrobě a distribuci elektřiny (water abstracted for electricity production and distribution: for cooling), zpracovatelský průmysl (water abstracted for manufacturing industry), chlazení pro zpracovatelský průmysl (water abstracted by manufacturing industry: for cooling) • nefakturovaná voda celkem [mil. m3] • voda vyrobená z podzemní vody [mil. m3] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů • Odběry povrchové vody jednotlivými sektory – vývoj celkových odběrů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu, odběry vod pro průmysl (vč. dobývání), odběry vod pro energetiku, odběry vod pro zemědělství, odběry vod ostatní (vč. stavebnictví). • Odběry podzemní vody jednotlivými sektory – vývoj celkových odběrů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu, odběry vod pro průmysl (vč. dobývání), odběry vod pro energetiku, odběry vod pro zemědělství, odběry vod ostatní (vč. stavebnictví). • Odběry pitné vody jednotlivými sektory – vývoj celkových odběrů fakturované pitné vody pro domácnosti, zemědělství, průmysl a ostatní. • Obyvatelé připojení na vodovody pro veřejnou potřebu - vývoj podílu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu ze středního stavu obyvatel v daném roce. • Spotřeby vody – vývoj specifické spotřeby z vody vyrobené (celkové množství vyrobené vody za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů), specifické množství vody fakturované (celkové množství fakturované pitné vody za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů), specifické množství vody fakturované pro domácnosti (celkové množství fakturované pitné vody pro domácnosti za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů). • Cena vody – vývoj ceny vodného (poplatek za dodávku pitné vody) vypočtený jako podíl vodného celkem a fakturované vody celkem, v případě připojení domácnosti na kanalizaci je placeno stočné (poplatek za odvádění a čištění odpadních vod) vypočtený jako podíl stočného celkem a vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem. • Ztráty vody ve vodovodní síti – podíl ztrát pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu z vody vyrobené a určené k realizaci; množství vody z vody vyrobené a určené k realizaci, která se ztratí na 1 km vodovodní sítě za den. • Mezinárodní srovnání odběrů vody - odběry vody na obyvatele ve vybraných evropských zemích pro vodovody pro veřejnou potřebu, zemědělství, chlazení při výrobě a distribuci elektřiny, zpracovatelský průmysl, chlazení pro zpracovatelský průmysl.

Odběry vody

• V yužití vody vyrobené – kruhový diagram znázorňující celkové množství vyrobené vody, podíl a celkové množství vyrobené vody z povrchových a podzemních zdrojů, podíl a množství nefakturované vody, fakturované vody pro domácnosti a fakturované vody pro ostatní odběratele. Konstrukce obrázku: vnitřní kruh – objem vyrobené vody, 1. vnější prstenec – objem a podíl vyrobené vody z vody podzemní a objem a podíl vyrobené vody z vody povrchové, 2. vnější prstenec – objem a podíl nefakturované vody a podíl a objem fakturované vody, 3. vnější prstenec - objem a podíl fakturované vody pro domácnosti, objem a podíl vody fakturované pro zemědělství, podíl a objem fakturované vody pro průmysl, podíl a objem vody fakturované pro ostatní. Metodika sledování • Odběry vody – evidovány jsou odběry vod odběrateli nad 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za měsíc podle § 10 vyhlášky č. 431/2001 Sb.; data za rok 2005 jsou za rozšířené pětileté zjišťování. Souhrnné údaje týkající se všech provozovatelů (včetně vodovodů nezahrnutých do statistického šetření) stanovil ČSÚ na základě modelu matematicko-statistického dopočtu, aby bylo možné dopočítat všechny sledované ukazatele vodovodů a kanalizací a ne jenom vybrané ukazatele. Rozdělení sektorů dle CZ-NACE používané od roku 2009 a staršího členění OKEČ: Vodovody pro veřejnou potřebu (bez převodů) Zemědělství (včetně závlah, bez chovu ryb) Energetika (výroba a rozvod elektřiny a tepla) Průmysl (včetně dobývání nerostných surovin, bez energetiky a vodovodů) Ostatní (včetně stavebnictví) Celkem (bez rybníků a převodů)

NACE 36, OKEČ 41 bez 410010 NACE 01–03, OKEČ 01–05, bez 050200 NACE 35, OKEČ 401 a 403 NACE 05–34, OKEČ 10–45, bez 401, 403 a 41 NACE 37–96, OKEČ 50–93 NACE 01–96, OKEČ 01–93, bez 050200 a 410010

Do roku 2008 byla používána OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností ČSÚ, Praha 1998). Od roku 2009 členění podle kategorizace CZ-NACE dle Eurostatu (neúplná zkratka z francouzského označení „Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne“). Obě klasifikace si jednotlivými skupinami odpovídají. • C ena vody – do roku 2003 (včetně) je vodné a stočné uvedeno pouze za hlavní provozovatele, od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. Vodné a stočné je vykazováno bez DPH. • Ztráty vody ve vodovodní síti – do roku 2003 (včetně) jsou data pouze za hlavní provozovatele, od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. • Mezinárodní srovnání odběrů vody – údaje převzaty z databáze Eurostat, poslední dostupný rok se může u jednotlivých států lišit.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

Odběry vody

• Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu • Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modré zprávy). • MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 – Ekonomika, ceny, informace. • Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. • OECD 2008: OECD Environmental Outlook to 2030. • OECD 2010: Pricing water resources and water and sanitation services. • OECD 2009: Managing water for all: An OECD perspective on pricing and financing – key messages for policy makers. • OECD 2008: OECD Environmental Data Compendium 2006–2008. • EEA 2011: Safe water and healthy water services in a changing environment. • EEA 2010: 10 messages for 2010 – Freshwater ecosystems. • EEA Report No 2/2009: Water resources across Europe – confronting water scarcity and drought. • EEA 2007: Climate change and water adaptation issues. • EEA Topic report No 1/2003: Europe´s water: An indicator-based assessment. • Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. • Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Indicators – Use of freshwater resources (2010), Use of freshwater resources – outlook from EEA (2007) • Eurostat - Statistics Database • OECD Factbook 2011-2012: Economic, Environmental and Social Statistics – Water comsumption • OECD – Key Environmental Indicators 2008 Další zajímavé odkazy k tématu • Portál MŽP, téma Voda • Portál MZe, téma Voda • Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2010, tabulky ČSÚ • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. • Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. • Vodohospodářský informační portál – Evidence ISVS, MZe ČR, MŽP ČR • WISE – Water information system for Europe • OECD – Environment Directorate/Biodiversity, Water and Natural resource management • EUROSTAT – European Comission/Eurostat/Environment/Data/Main tables • EUROSTAT – Statistics Database/Environment and energy/Environment/Water • Informační systém statistiky a reportingu, CENIA Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Plán hlavních povodí České republiky (2007)

Odběry vody

• • • • • • •

Plány oblastí povodí (2009) Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR Protokol o vodě a zdraví Operační program Životní prostředí na období 2007–2013 (OPŽP) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

10

Vypouštění odpadních vod

Vypouštění odpadních vod Téma – zařazení do kapitoly Indikátor ukazuje vývoj množství vypouštěných sledovaných znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění, které jsou hlavními zdroji znečištění vod. Trend vypouštěného znečištění závisí na celkovém charakteru a množství produkovaného znečištění a stupni jeho čištění. Celkové množství vypouštěných odpadních vod a jejich struktura dle sektorů národního hospodářství vypovídá o podílu jednotlivých odvětví na zatěžování povrchových vod antropogenním znečištěním. Průmyslové znečištění vypouštěné do vodních toků je ovlivněno charakterem výroby, resp. podílem odvětví s nadprůměrnou produkcí odpadních vod (např. papírenský a chemický průmysl). U bodových zdrojů ke snížení vypouštěného znečištění stejně zásadním způsobem přispívá technická úroveň koncových čistících zařízení (ČOV). V případě komunálních zdrojů vypouštěné znečištění odráží vybavenost obcí kanalizací s připojením na ČOV a stupeň čištění odpadních vod. Přestože došlo z dlouhodobého hlediska (od roku 1990) k výraznému poklesu produkovaného i vypouštěného znečištění, vývoj od roku 2003 vykazuje již pouze pozvolný pozitivní trend nebo stagnaci. Vzhledem k tomu, že velké zdroje znečištění (průmyslové podniky, všechna města nad 10 000 ekvivalentních obyvatel) mají ČOV již vybudovanou nebo rekonstruovanou, je v současné době snižování vypouštěného znečištění pozvolnější. Důvodem pomalejšího snižování množství znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách je i časová a finanční náročnost zajištění výstavby ČOV v menších obcích. Množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů přímo ovlivňuje především jakost povrchových vod, které jsou jejich recipientem a přispívá, spolu s plošnými zdroji, k eutrofizaci vod (především v nádržích). Koncové znečištění vod může mít vliv na biodiverzitu vodních a subakvatických druhů živočichů a rostlin a na zásobování obyvatelstva pitnou vodou z povrchových zdrojů.

Zařazení do DPSIR schématu Průmyslová produkce +

+ + Jakost vody v tocích


Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

–

Čištění odpadních vod

– Voda v krajině

Definice indikátoru Indikátor shrnuje úroveň zátěže povrchových vod bodovými zdroji znečištění jak z pohledu jednotlivých vypouštěných látek (relativní vyjádření vývoje vypouštěného znečištění, tzn. index k výchozímu roku pro ukazatele BSK5, CHSKCr, NL a Nanorg., Pcelk.), tak i z pohledu antropogenní činnosti produkující znečištění (množství odpadních vod vypouštěných sektory národního hospodářství).

Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu životního prostředí v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů 11


stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů.

Grafické prvky Graf 1 – Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5, CHSKCr a NL v ČR typ grafu: spojnicový období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: index, 1990 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 2 – Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5, CHSKCr a NL v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: index, 2000 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 3 – Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích Nanorg. a Pcelk. v ČR typ grafu: spojnicový období: 2003– poslední dostupný rok jednotky: index, 2003 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 4 – Množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových v ČR typ grafu: sloupcový období: 1995– poslední dostupný rok jednotky: mil. m3 zdroj dat: ČSÚ, MZe poznámky: Zdroje evidované správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Sleduje se celkové vypouštění do vod povrchových nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok. Data za rok 1995 a 1996 jsou dopočítána zpětně podle metodiky platné od roku 1997. Obr 1 + 2 – Množství vypouštěných vod v ČR typ obrázku: kruhový složený diagram období: 2000, poslední dostupný rok jednotky: mil. m3, % zdroj dat: ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. poznámky: Konstrukce obrázku: vnitřní kruh – množství vypouštěných vod celkem, 1. vnější prstenec – objem a podíl vypouštěných důlních vod a objem a podíl vypouštěných odpadních vod, 2. vnější prstenec – objem a podíl odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, objem a podíl odpadních vod vypouštěných průmyslem, objem a podíl odpadních vod vypouštěných energetikou, objem a podíl odpadních vod vypouštěných zemědělstvím, objem a podíl odpadních vod vypouštěných ostatními odvětvími.

Metadata Zdroje dat ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. Použité jednotky mil. m3, % 12


Dílčí data • množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5 [t.rok.-1] • množství vypouštěného znečištění v ukazateli CHSKCr [t.rok.-1] • množství vypouštěného znečištění v ukazateli nerozpuštěných látek [t.rok.-1] • množství vypouštěného znečištění v ukazateli Pcelk. [t.rok.-1] • množství vypouštěného znečištění v ukazateli Nanorg. [t.rok.-1] • množství vypouštěných vod celkem [mil. m3] • množství vypouštěných odpadních vod [mil. m3] • množství vypouštěných důlních vod [mil. m3] • množství odpadních vod vypouštěných veřejnými kanalizacemi [mil. m3] • množství odpadních vod vypouštěných průmyslem [mil. m3] • množství odpadních vod vypouštěných energetikou [mil. m3] • množství odpadních vod vypouštěných zemědělstvím [mil. m3] • množství odpadních vod vypouštěných ostatními odběrateli [mil. m3] Geografický rozsah dat ČR Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů • Relativní vyjádření vypouštěného znečištění - množství znečištění vypouštěného do povrchových vod z bodových zdrojů znečištění za rok v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, Nanorg. a Pcelk. v t.rok-1. Údaj z výchozího roku datové řady vývoje je pro konstrukci indikátoru považován za 100 %. Množství znečištění v ostatních letech je na základě toho přepočítáno jako procentuální podíl výchozí hodnoty [%]. • Množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových – v absolutních hodnotách, pro zdroje evidované dle vyhlášky č. 431/2001 Sb. • Množství vypouštěných vod – kruhový diagram znázorňující celkové množství vypouštěné vody, objem a podíl vypouštěných odpadních a důlních vod, nakonec pak objem a podíl vypouštěných vod podle prvotních odběratelů (veřejné kanalizace, průmysl, energetika, zemědělství, ostatní). Metodika sledování • Vypouštěné znečištění udává souhrn znečištění evidovaného správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Sleduje se celkové vypouštění do vod povrchových nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/ rok. Od roku 1997 jsou vykazovány veškeré odpadní vody včetně vod chladících z průtočného chlazení, vod srážkových a důlních. Hodnoty pro rok 1995 a 1996 jsou tudíž dopočítány zpětně.

13


Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky • Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod • Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 • Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních • Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008. • Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modrá zpráva). • MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 – Ekonomika, ceny, informace. • Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. • EEA 2011: Europe‘s environment — An Assessment of Assessments. • EEA 2011: Hazardou substances in Europe’s fresh and marine waters - An overview. • EEA 2010: 10 messages for 2010 – Freshwater ecosystems. • EEA 2007: Europe´s environment – The fourth assessment. • EEA Report No 7/2005: Source apportionment of nitrogen and phosphorus inputs into the aquatic environment. • Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Indicators – Emissions to water of hazardous substances from urban sources, Emissions to water of hazardous substances from industry, Emissions of organic matter, Emmisions of nitrogen and phosphorus from wastewater treatment plants • Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Další zajímavé odkazy k tématu • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. • Prohlížení dat – VODA, VÚV T.G.M., v.v.i.

14


• Vodohospodářský informační portál – Evidence ISVS, MZe ČR, MŽP ČR • OECD – Environment Directorate/Biodiveristy, Water and Natural resource management • Informační systém statistiky a reportingu, CENIA Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Plán hlavních povodí České republiky (2007) • Plány oblastí povodí (2009) • Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí • Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 • Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR • Protokol o vodě a zdraví • Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 2010–2013 • Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod • Operační program Životní prostředí na období 2007–2013 (OPŽP) • Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

15


Čištění odpadních vod Téma – zařazení do kapitoly Hustota a kvalita vodohospodářské infrastruktury, resp. kanalizační sítě a sítě čistíren odpadních vod je jedním z ukazatelů životní úrovně společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. Zvyšování podílu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury ČOV a kanalizačních systémů, rekonstrukce a zlepšení technologií čištění odpadních vod vedoucí ke splnění požadavku směrnice 91/271/EHS, jsou základními cíli SPŽP ČR. Rozvoj infrastruktury má souvislost s investicemi a efektivností opatření a realizovaných projektů v oblasti odvádění odpadních vod. Úroveň hustoty připojení obyvatel na kanalizaci a tím bezpečné odvádění splaškových (komunálních) vod pozitivně ovlivňuje zdraví obyvatel. Stupeň čištění odkanalizovaných odpadních vod ovlivňuje množství a charakter vypouštěných znečišťujících látek a tedy i jakost vodních útvarů, jakožto jejich recipientů (např. terciérní stupeň čištění snižuje množství vypouštěného N a P, což přispívá ke snižování eutrofizace vod). Ve svém důsledku tak ovlivňují i využití vody k vodárenským účelům a kvalitu vody ke koupání.

Zařazení do DPSIR schématu Vypouštění odpadních vod

+

–

Využití území

Čištění odpadních vod + Voda v krajině

Definice indikátoru Indikátor charakterizuje vývoj vodohospodářské infrastruktury v oblasti odvádění a čištění odpadních vod. Hodnocení je založeno na vývoji podílu obyvatel připojených na kanalizaci a na kanalizaci zakončenou ČOV, vývoji počtu čistíren podle stupně čistění odpadních vod (terciární, sekundární, primární) a mezinárodním srovnání podílu obyvatel připojených na ČOV podle stupně čištění. Objem čištěných a nečištěných odkanalizovaných odpadních vod a jejich následné vypouštění do recipientů má přímý vliv na jakost vody.


16


Grafické prvky Graf 1 – Připojení obyvatel na kanalizaci v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 1991– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČSÚ Graf 2 – Délka kanalizační sítě v ČR typ grafu: spojnicový období: 1990– poslední dostupný rok jednotka: km zdroj dat: ČSÚ poznámka: Uvedená časová řada je ovlivněna změnami ve statistickém zjišťování a důsledky postupných transformací bývalých podniků vodovodů a kanalizací (převod kanalizací do vlastnictví měst a obcí). Graf 3 – Objem čištěných a nečištěných odpadních vod typ grafu: sloupcový složený období: 1991– poslední dostupný rok jednotky: mil. m3 zdroj dat: ČSÚ Graf 4 – Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2002– poslední dostupný rok jednotky: počet zdroj dat: ČSÚ Graf 5 – Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění typ grafu: sloupcový složený období: poslední dostupný rok pro každou zemi jednotka: % zdroj dat: Eurostat

Metadata Zdroje dat ČSÚ, Eurostat Použité jednotky %, km, mil. m3 Dílčí data • počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci • počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV • střední stav obyvatel • délka kanalizační sítě [km] • vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem [mil. m3] • čištěné odpadní vody bez vod srážkových [mil. m3] • počet ČOV celkem

17


• • • • • •

počet ČOV – mechanických počet ČOV – mechanicko-biologických celkem počet ČOV – mechanicko-biologických s dalším odstraňováním N počet ČOV – mechanicko-biologických s dalším odstraňováním P počet ČOV – mechanicko-biologických s dalším odstraňováním N+P počet obyvatel připojených na ČOV ve vybraných zemích EU - celkem (population connected to urban wastewater treatment: total), obyvatelé připojených na ČOV s primárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: primary treatment), obyvatelé připojených na ČOV se sekundárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: secondary treatment), obyvatelé připojených na ČOV s terciárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: tertiary treatment),

Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů • Připojení obyvatel na kanalizaci - vývoj podílu obyvatel bez připojení na kanalizaci, připojených na kanalizaci bez ČOV a připojených na kanalizaci zakončenou ČOV, vypočte se jako podíl počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci (resp. počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV) a středního stavu obyvatel v daném roce. • Délka kanalizační sítě - vývoj délky kanalizační sítě za sledované období. • Objem čištěných a nečištěných odpadních vod – vývoj objemu nečištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace (rozdíl celkového objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace a čištěných vod bez vod srážkových) a objemu čištěných odpadních vod bez vod srážkových. • Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod - Vývoj počtu čistíren odpadních vod podle stupně čištění odpadních vod (primární, sekundární, terciární). • Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění – podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod dle stupně čištění (primární, sekundární, terciární) v zemích EU. Metodika sledování • Délka kanalizační sítě – časová řada je ovlivněna změnami ve statistickém zjišťování, přesto dokládá zřetelný trend prodlužování kanalizační sítě. • Objem čištěných a nečištěných odpadních vod – objem odpadních vod svedených do kanalizace s rozlišením, zda byly odvedené odpadní vody čištěny. Celkový objem vypouštěných odpadních vod do kanalizace je uvažován bez zahrnutí srážkových vod svedených do kanalizace. • Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod – primární čištění = mechanické čistírny odpadních vod, sekundární čištění = mechanicko-biologické mechanické čistírny odpadních vod bez odstraňování dusíku anebo fosforu, terciární čištění = mechanicko-biologické mechanické čistírny odpadních vod

18


s dalším odstraňováním dusíku anebo fosforu. • Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění – data se vztahují k nejnovějšímu roku v databázi Eurostatu pro daný stát EU, některé země nerozlišují stupeň čištění.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky • Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod • Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Sb. • Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. • Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních • Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008 • II. akční program přijatý podle článku 5 směrnice Rady 91/676/EHS nařízením vlády č. 108/2008 Sb. Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modrá zpráva). • MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 – Ekonomika, ceny, informace. • Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. • OECD 2008: OECD Environmental Data Compendium 2006–2008. • EEA 2011: Europe‘s environment — An Assessment of Assessments. • EEA 2011: Hazardous substances in Europe’s fresh and marine waters - An overview. • EEA 2010: 10 messages for 2010 – Freshwater ecosystems. • EEA 2007: Europe´s environment – The fourth assessment. • EEA Report No 7/2005: Source apportionment of nitrogen and phosphorus inputs into the aquatic environment. • Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Core Set of Indicators – Urban waste water treatment • Eurostat - Statistics Database • OECD – Key Environmental Indicators 2008 Další zajímavé odkazy k tématu • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. • Prohlížení dat – VODA

19


• • • • • • •

Vymezení a revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici Rady 91/676/EEC ČHMÚ, Hydrologie – oddělení jakosti vod MŽP – ochrana vod Vodohospodářský informační portál – Evidence ISVS ČHMÚ – Informační systém ARROW¨ Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod Urban Waste Water Treatment Directive Viewer

Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Plán hlavních povodí České republiky (2007) • Plány oblastí povodí (2009) • Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí • Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 • Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR • Protokol o vodě a zdraví • Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 2010–2013 • Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod • Operační program Životní prostředí na období 2007–2013 (OPŽP) • Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

20

Jakost vody v tocích

Jakost vody v tocích Téma – zařazení do kapitoly Jakost vodních toků vyjádřená vývojem koncentrací znečišťujících látek odráží stupeň antropogenního zatížení území. Má přímou vazbu na vypouštění znečišťujících látek v odpadních vodách a nepřímo tak souvisí s vývojem struktury průmyslu a průmyslových technologií a čištěním průmyslových i komunálních odpadních vod. Svoji roli hraje také plošné znečištění ze zemědělství, především splachy minerálních hnojiv ovlivněné způsobem hospodaření (intenzivní vs. ekologické zemědělství; změny ve využití území, zejména v rozloze orné půdy), eroze půdy a znečištění vod způsobené haváriemi. Dále se na jakosti vody projevují meteorologické podmínky daného roku (vysoké teploty a nízké srážky ovlivňují jakost vod negativně) i schopnost samotných vodních toků vyrovnat se s jejich organickým znečištěním (tzv. samočištění). Neznečištěná voda je důležitá pro organismy – zvyšuje biodiverzitu vodních toků i přilehlých ekosystémů (např. říční nivy), ovlivňuje míru potřebných úprav na pitnou vodu a využití vod pro rekreaci.

Zařazení do DPSIR schématu Emise okyselujících látek

Emise prekurzorů ozonu

+

+

Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic

Imise → depozice

Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin

Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť

+

Eroze zemědělské půdy

+

+ –

–

–



–

– Voda v krajině

Ekologické zemědělství

Definice indikátoru Hodnocení je založeno na vývoji průměrných ročních koncentrací vybraných ukazatelů (BSK5, CHSKCr, N-NO3-, Pcelk., AOX, Cd, FKOLI a chlorofylu) v profilech státní monitorovací sítě, které jsou pro jednotlivé ukazatele graficky znázorněny relativním indexem k výchozímu roku. Hodnocení je dále prováděno jako vývoj podílu profilů s překročením norem environmentální kvality ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích ČR. Prostorové znázornění rozdílů a vývoj v jakosti vody v ČR představují mapy jakosti vody v tocích ČR za období 1991–1992 a 2010–2011.

21



Grafické prvky Graf 1 – Profily sítě Eurowaternet ČR s překročením norem environmentální kvality ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích ČR typ grafu: spojnicový období: 1993– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., MZe ČR poznámka: V legendě jsou uvedeny normy environmentální kvality jednotlivých ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (vyjádřené jako celoroční průměrné hodnoty podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.) Hodnoty jsou vypočítány i zpětně pro všechny uvedené roky. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 2 – Koncentrace ukazatelů znečištění (BSK5, CHSKCr, N-NO3- a Pcelk.) ve vodních tocích v ČR typ grafu: spojnicový období: 1993– poslední dostupný rok jednotky: index, 1993=100 zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Data za rok 2009 jsou dopočtena z průměrných koncentrací za dvouletí 2008–2009 a za rok 2008 v jednotlivých profilech. Indexy pro jednotlivé ukazatele k zvolenému výchozímu roku jsou vypočteny na základě aritmetických průměrů pro každý rok z průměrných ročních hodnot pro jednotlivé profily sítě Eurowaternet ČR. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 3 – Koncentrace ukazatelů znečištění (AOX, Cd, FKOLI, chlorofyl) ve vodních tocích v ČR typ grafu: spojnicový období: 1998– poslední dostupný rok jednotky: index, 1998=100 zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Indexy pro jednotlivé ukazatele k zvolenému výchozímu roku byly vypočítány na základě aritmetických průměrů pro každý rok z průměrných ročních koncentrací pro jednotlivé profily sítě Eurowaternet ČR. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 4 - Profily sítě Eurowaternet ČR na základě statistické významnosti trendu typ grafu: skládaný pruhový období: trend za 1993– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ, CENIA Graf 5 - Profily sítě Eurowaternet ČR na základě statistické významnosti trendu typ grafu: skládaný pruhový období: trend za 1998– poslední dostupný rok jednotka: % zdroj dat: ČHMÚ, CENIA

22


Tabulka 1 - Profily v jednotlivých skupinách ukazatelů ve třídách jakosti vody podle ČSN 75 7221 období: poslední dostupný rok jednotky: počet, % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Obr. 1 + 2 - Porovnání jakosti vody v tocích ČR mezi dvouletími 1991–1992 (horní obr.) a 2010–2011 (spodní obr.) období: dvouletí 1991–1992 a 2010–2011, resp. poslední dostupné zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. z podkladů s.p. Povodí Graf 6 - Průměrné hodnoty koncentrací ukazatelů znečištění v tocích, mezinárodní srovnání ČR a východní Evropy typ grafu: spojnicový období: 1993–poslední dostupný rok jednotka: mg.l-1 zdroj dat: ČHMÚ, EEA poznámka: Průměr východní Evropy je vyjádřen jako průměrná roční koncentrace (váženo počtem profilů v jednotlivých státech) z profilů sítě Eurowaternet v následujících státech: Česká republika, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko (kromě N-NO3-).

Metadata Zdroje dat ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., Povodí, s.p., EEA Použité jednotky %, mg.l-1 Dílčí data • celoroční aritmetický průměr koncentrací ukazatelů BSK5, CHSKCr, N-NO3-, PCelk. [mg.l-1], AOX, Cd [g.l-1], FKOLI [KTJ.ml-1], chlorofyl [μg.l-1] v profilech sítě Eurowaternet na území ČR • výsledné třídy jakosti vody podle ČSN 75 7221 ve vybraných profilech na území ČR • průměrné hodnoty koncentrací ukazatelů BSK5, CHSKCr, N-NO3-, PCelk. pro profily sítě Eurowaternet na území ČR, Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Slovinska, Polska Geografický rozsah dat ČR, vybrané státy EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů • Profily sítě Eurowaternet ČR s překročením norem environmentální kvality ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v ČR. Pro výpočet jsou použity roční průměrné koncentrace ukazatelů BSK5, CHSKCr, N-NO3-, PCelk. [mg.l-1], AOX, Cd [g.l-1], FKOLI [KTJ.ml-1], chlorofyl [μg.l-1] v jednotlivých profilech. Do grafu je vynesen podíl profilů překračujících normy environmentální kvality dané pro 23


jednotlivé ukazatele nařízením vlády 61/2003 Sb. v platném znění. NEK pro chlorofyl a FKOLI nejsou v nařízení vlády určeny, a proto nejsou tyto ukazatele v grafech uvedeny. Data pro ukazatele BSK5, CHSKCr, N-NO3- a Pcelk. za rok 2009 byly dopočteny z průměrných koncentrací za dvouletí 2008/2009 a za rok 2008 v jednotlivých profilech. Data pro ukazatele AOX, Cd, FKOLI a chlorofyl za rok 2009 nejsou k dispozici. • Koncentrace ukazatelů znečištění ve vodních tocích: pro jednotlivé ukazatele graficky znázorněna změna oproti uvedenému výchozímu roku, který odpovídá hodnotě 100. Vstupními hodnotami jsou v daném roce aritmetické průměry vypočítané z průměrných ročních hodnot jednotlivých ukazatelů a to pro profily sítě Eurowaternet. • Profily sítě Eurowaternet na základě statistické významnosti trendu – statistická významnost tendence v období uvedených let je určena na základě oboustranného neparametrického MannKendall testu. K odhadu sklonu lineárního trendu je použita Sen`s metoda. Mann-Kendall test testuje hypotézu, že hodnoty časové řady mají náhodný charakter (tzn. jsou bez trendu). Byl vyvinut pro data, u kterých je možné předpokládat monotónní růst nebo pokles bez přítomnosti cyklů apod. Při nižším počtu pozorování než 10 je počítána Mann-Kendallova statistika S, při vyšším počtu statistika Z s normálním rozložením. Z hodnoty S, resp. Z se pak usoudí na průkaznost p zamítnutí hypotézy, a to při čtyřech hladinách významnosti (0,001, 0,01, 0,05 a 0,1). Pro účely indikátoru byly první tři hladiny spojeny a uvažují se jako ukazatele jasné průkaznosti stoupající anebo klesající tendence. Hladina významnosti 0,1 je pak považována za hranici statisticky méně průkazné tendence a statistické neprůkaznosti trendu. Směr sklonu lze odvodit podle toho, zda jde o pravý nebo levý „ocas“ z příslušného rozložení. Statistická průkaznost trendu • Profily v jednotlivých skupinách ukazatelů ve třídách jakosti vody podle normy ČSN 75 7221 – podíl zastoupení výsledných tříd jakosti vody ve skupinách ukazatelů A, B, C, D v profilech na území ČR podle ČSN 75 7221. Klesající tendence

p ≤ 0,025

Statisticky méně průkazná klesající tendence

0,025 < p ≤ 0,05

Neprůkazný trend

0,05 < p < 0,95

Statisticky méně průkazná rostoucí tendence

0,95 ≤ p < 0,975

Rostoucí tendence

0,975 ≤ p

• Porovnání jakosti vody v tocích ČR – mapy vodních toků s vyznačenou třídou jakosti vody podle normy ČSN 75 7221. Souhrnná třída jakosti je sestavena tříd jakosti v ukazatelích BSK5, CHSKCr, N-NH4+, N-NO3-, Pcelk., saprobní index makrozoobentosu a to pro profily původní státní sítě sledování jakosti vody v tocích, tzn. pouze vybrané profily na vodohospodářsky významných tocích, kde je dlouhodobě měřena jakost vody. Metodika sledování • Monitoring vybraných ukazatelů probíhá v rámci monitoringu ČHMÚ. Aktuální monitorovací programy pro ČR naleznete ZDE. • Pro tento indikátor byly vybrány následující ukazatele znečištění: BSK5, CHSKCr, N-NO3-, Pcelk., AOX, Cd, FKOLI, chlorofyl, pro které byly na základě naměřených měsíčních koncentrací v profilech sítě Eurowaternet ČR (73 stanic) vypočítány průměrné roční koncentrace. Data za rok 2010 pro celou ČR nejsou k dispozici.

24


• P ři hodnocení podle ČSN 75 7221 je řazení do tříd prováděno použitím soustavy mezných hodnot tříd jakosti vody podle vypočtených charakteristických hodnot (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90 %) jednotlivých ukazatelů jakosti vody podle uvedené normy. Jakost vody se klasifikuje zvlášť pro každý jednotlivý ukazatel. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění u jednotlivých ukazatelů ve skupině ukazatelů. Klasifikace jakosti povrchových vod: I. neznečištěná voda – ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku II. mírně znečištěná voda – dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému III. znečištěná voda – podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny IV. silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému V. velmi silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému

Skupiny ukazatelů podle ČSN 75 7221 – Klasifikace jakosti povrchových vod

A – Obecné, fyzikální a chemické ukazatele B – Specifické organické látky C – Kovy a metaloidy D – Mikrobiologické a biologické ukazatele.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES • Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů • Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod • Směrnice Komise 2009/90/ES, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Sb. • Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. • Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních • Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008 • II. akční program přijatý podle článku 5 směrnice Rady 91/676/EHS nařízením vlády č. 108/2008 Sb. 25


• Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modré zprávy). • ČHMÚ: Hydrologické ročenky ČR. • Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. • EEA 2011: Europe‘s environment — An Assessment of Assessments. • EEA 2011: Hazardou substances in Europe’s fresh and marine waters - An overview. • EEA 2010: 10 messages for 2010 – Freshwater ecosystems. • EEA 2007: Europe´s environment – The fourth assessment. • Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Další zajímavé odkazy k tématu • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. • Vymezení a revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici Rady 91/676/EEC • ČHMÚ, Hydrologie – oddělení jakosti vod • MŽP – ochrana vod • Vodohospodářský informační portál – Evidence ISVS • ČHMÚ – Informační systém ARROW • WISE interactive maps Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Plán hlavních povodí České republiky (2007) • Plány oblastí povodí (2009) • Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí • Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 • Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR • Protokol o vodě a zdraví • Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 2010–2013 • Operační program Životní prostředí na období 2007–2013 (OPŽP) • Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

26

Využití území

Indikátory pro oblast Půda a krajina Využití území Téma – zařazení do kapitoly Během posledních 30. let došlo v České republice k významným společensko-politickým změnám, které způsobily prudký hospodářský rozvoj i změny sociálního postavení občanů ČR a které mají zásadní vliv na využití území ČR. Nárůst zastavěných ploch má negativní dopady na odtokové poměry srážkových vod, vede ke zmenšování území vhodného jako stanoviště pro organismy, ovlivňuje místní teplotní poměry a narušuje přirozené funkční vazby v krajině. Jedním z aktuálních problémů využívání území v ČR je nárůst suburbanizace v několika málo regionech ČR, hlavně v zázemí velkých měst. K negativním důsledkům rezidenční i komerční suburbanizace patří zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy a z toho plynoucí zhoršení kvality ovzduší, zvýšení hlučnosti, fragmentace krajiny, ovlivnění odtokových poměrů srážkových vod, rostoucí míra světelného znečištění. Suburbanizace také vytváří tlak na budování nové infrastruktury většinou z veřejných rozpočtů. V současnosti suburbanizace zasahuje téměř všechna velká města v ČR: vedle Prahy zejména Brno a Plzeň, ale i některá menší města. Specifickým problémem ČR jsou i tzv. „brownfieldy“ (neboli nevyužívaná území a průmyslové objekty). Tlak na znovu využití již zastavěných pozemků a rekonverze a regenerace území ovlivněných antropogenní činností (např. brownfieldy) jsou důležitým nástrojem pro ochranu volné krajiny před rozšiřováním zástavby, nástrojem pro zlepšení životního prostředí obyvatel lidských sídel a pro péči o krajinu a krajinný ráz. Znovu využití např. brownfieldů odpovídá trendu udržitelného rozvoje, kdy se s územím zachází jako s cenným zdrojem.

Zařazení do DPSIR schématu Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy

Průmyslová produkce

+ –

Fragmentace –

Výroba elektřiny a tepla

+

+

Čištění odpadních vod +

Využití území –


+ +

– Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin

27

+



Využití území

Definice indikátoru Indikátor popisuje změny a trendy ve využívání území v ČR na základě dat Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Změny jsou vyhodnoceny pro následující kategorie: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.


Grafické prvky Graf 1 – Využití půdy v ČR typ grafu: koláčový graf období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČÚZK kategorie: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy Graf 2 – Vývoj využití území v ČR typ grafu: spojnicový graf období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČÚZK kategorie: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy Obr. 1 – Využití území v Hl. m. Praha typ obrázku: mapa vyjadřující využití území v Hl. m. Praha s rozlišením do jednotlivých kategorií období: poslední dostupný rok zdroj dat: Urban atlas Obr. 2 – Využití území v Brně typ obrázku: mapa vyjadřující využití území v Brně s rozlišením do jednotlivých kategorií období: poslední dostupný rok zdroj dat: Urban atlas Obr. 3 – Plochy zastavěného území, mezinárodní srovnání mapa mezinárodního srovnání ploch zastavěného území

Metadata Zdroje dat ČÚZK, ETC-LC/LU, Eurostat (mezinárodní srovnání) Použité jednotky % 28

Využití území

Dílčí data • využití území v ČR – orná půda [%] • využití území v ČR – chmelnice [%] • využití území v ČR – vinice [%] • využití území v ČR – zahrady [%] • využití území v ČR – ovocné sady [%] • využití území v ČR – trvalé travní porosty [%] • využití území v ČR – lesní pozemky [%] • využití území v ČR – vodní plochy [%] • využití území v ČR – zastavěné plochy a nádvoří [%] • využití území v ČR – ostatní plochy [%] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence získávání dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hlavní kategorie využití území se sledují dle standardní metodiky shromažďování dat v rámci katastru nemovitostí. Graf 1 – Data jsou přejímána od zdroje (ČÚZK) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 2 – Data jsou přejímána od zdroje (ČÚZK) a jsou uvedena přímo v grafu. Obr. 1 – Mapa je přejímána přímo od zdroje (ETC-LC/LU). Obr. 2 – Mapa je přejímána přímo od zdroje (ETC-LC/LU). Obr. 3 – Mapa je přejímána přímo od zdroje (Eurostat).

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa • Evropská úmluva o krajině • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Strategie regionálního rozvoje ČR 2007–2013 (SRR ČR) • Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (SUR EU), 6. akční program ochrany životního prostředí EU • Politika územního rozvoje ČR 2008 • Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (SPOPK ČR) • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

29

Využití území

Odborné publikace • OUŘEDNÍČEK, M., TEMELOVÁ, J., MACEŠKOVÁ, M., NOVÁK, J., PULDOVÁ, P., ROMPORTL, D., CHUMAN, T., ZELENDOVÁ, S., KUNCOVÁ, I. (2008): Suburbanizace.cz. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje a Urbánní a regionální laboratoř, Praha, 96 s. • HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Era, Brno, 131 s. • GALČANOVÁ, L., VACKOVÁ, B. (2008): Rezidenční suburbanizace v postkomunistické České republice, její kořeny, tradice a současnost. IVRIS Papers 08/02. Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity • VOBECKÁ, J., KOSTELECKÝ, T. (eds): Politické důsledky suburbanizace. Analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. Sociologické studie 07:8, 60 s. • Miko Ladislav & Hošek Michael [eds.]: Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. 1002 s. ISBN 978-80-87051-70-2. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Environmental Topic: • Land use • Land use data centre • EEA Core Set of Indicators: Land také, Eurostat Sustainable Development Indicators – Theme 8: Natural Resources, sub-theme: Land Use Další zajímavé odkazy k tématu • Land cover country analysis • Společnost pro krajinu • Společnost pro ochranu půdy v ČR • Projekt „Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v ČR: omezení negativních důsledků na životní prostředí“ realizovaný v rámci resortního programu výzkumu v působnosti MŽP ČR – suburbanizace.cz • CORINE Land Cover • Statistická ročenka půdního fondu ČR • European Topic Centre on Spatial Information and Analysis • Land use — SOER 2010 thematic assessment

30

Fragmentace

Fragmentace Téma – zařazení do kapitoly V krajině existuje celá řada přírodních (přirozených) i umělých bariér (postupně vznikajících lidskou činností celá staletí). Kombinace přírodních bariér a dlouhodobého rozšiřování až propojování původně oddělené zástavby, budování liniových dopravních staveb, intenzivní způsob hospodaření či oplocování soukromých pozemků ve volné krajině způsobuje neustálé rozčleňování krajiny na stále menší izolované celky. V důsledku výše uvedených jevů dochází jak k přímému záboru přirozených stanovišť druhů organizmů či přímému záboru zemědělského půdního fondu, tak i k přerušení funkčně propojených ekosystémů. Fragmentace toků je významným antropogenním tlakem, který negativně působí na biodiverzitu říčních ekosystémů. Označuje se tak přehrazení toku příčnými překážkami jako jsou např. jezy nebo přehradní nádrže, což ovlivňuje vodní prostředí prostřednictvím řady abiotických a biotických změn.

Zařazení do DPSIR schématu Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy +

Hluková zátěž z dopravy +

Eroze zemědělské půdy +

Fragmentace –

– Využití území


Definice indikátoru Indikátor obsahuje informace týkající se fragmentace krajiny dopravou a fragmentace říčních systémů. Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou je hodnocena dle metodiky UAT (Unfragmented Areas by Traffic), při které se za nefragmentované území považuje prostor ohraničený silnicemi s intenzitou vyšší než 1 000 vozidel/24 hodin a jehož vnitřní plocha je větší než 100 km2. Fragmentací toků se označují přehrazení toků příčnými překážkami, jako jsou např. jezy nebo přehradní nádrže. Dále budou doplněny informace týkající se údajů o provedených opatřeních vedoucích k snížení fragmentace krajiny s rozlišením na opatření na dopravních stavbách a jiná opatření v krajině.


31

Fragmentace

Grafické prvky prezentované v indikátoru Obr. 1 – Fragmentace krajiny dopravou v roce 2010, ČR typ obrázku: mapa období: 2010 jednotky: bezrozměrné zdroj dat: EVERNIA poznámka: mapy jsou aktualizovány v pětiletém intervalu Obr. 2 – Dynamika fragmentace krajiny dopravou mezi lety 2005 a 2010, ČR typ obrázku: mapa období: srovnání let 2005–2010 jednotky: bezrozměrné zdroj dat: EVERNIA poznámka: mapy jsou aktualizovány v pětiletém intervalu Obr. 3 – Lokalizace příčných překážek říční sítě ČR typ obrázku: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: bezrozměrné zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Obr. 4 – Plánované řešení obnovy migrační prostupnosti v rámci Koncepce zprůchodňování říční sítě ČR typ obrázku: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: bezrozměrné zdroj dat: VÚMOP, v.v.i.

Metadata Zdroje dat EVERNIA, VÚV T.G.M., v.v.i., EEA (mezinárodní srovnání) Použité jednotky %, km2 Dílčí data • Vývoj rozlohy ČR nefragmentované dopravou [%, km2] • Lokalizace příčných překážek říční sítě • Plánované řešení obnovy migrační prostupnosti v rámci Koncepce zprůchodňování říční sítě ČR • Fragmentace krajiny podle regionů NUTS [počet plošek na 1 000 km2] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence získávání dat pětiletá Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová

32

Fragmentace

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Veškeré mapy jsou přejímány přímo od zdrojů (Evernia, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i.).

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa • Evropská úmluva o krajině • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Strategie regionálního rozvoje ČR 2007–2013 (SRR ČR) • Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (SUR EU), 6. akční program ochrany životního prostředí EU • Politika územního rozvoje ČR 2008 • Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (SPOPK ČR) • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Odborné publikace • Landscape fragmentation in Europe, Joint EEA-FOEN report, No 2/2011, EEA, Copenhagen, 2011. • Miko Ladislav & Hošek Michael [eds.]: Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. 1002 s. ISBN 978-80-87051-70-2. • Anděl, P., Mináriková, T., Andreas, M.: Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia. Liberec. 2010. • Anděl, P., Gorčicová, I., Hlaváč, V., Miko, L., Andělová, H.: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Metodická příručka. Evernia. Praha. 2005. • Anděl P., Hlaváč V., Lenner R. et al. (2006): Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Technické podmínky Ministerstva dopravy č. 180. - EVERNIA Liberec. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy • EEA Core Set of Indicators: • Land take by transport infrastructure • Fragmentation of land and forests Další zajímavé odkazy k tématu • Evernia • Společnost pro krajinu • Společnost pro ochranu půdy v ČR • CORINE Land Cover • European Topic Centre on Spatial Information and Analysis • Land use — SOER 2010 thematic assessment

33


Eroze zemědělské půdy Téma – zařazení do kapitoly Půda představuje vyčerpatelný, nenahraditelný a jen velice pomalu se obnovující přírodní zdroj. Na její dobré kvalitě je založena produkce potravin a řady jiných komodit umožňující existenci lidské společnosti. Eroze půdy je do značné míry přirozeným procesem, který v přírodních podmínkách probíhá většinou pozvolna bez patrných škodlivých důsledků. Značná část zemědělské půdy v ČR je ohrožena erozí, a to především vodní a větrnou. Na převážné většině zemědělských ploch ohrožených erozí není prováděna systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na stanovené přípustné hodnoty, tím méně na úroveň, která by bránila dalšímu snižování mocnosti půdního profilu a ovlivňování kvality vod v důsledku pokračujícího procesu eroze. Hlavní příčinou zvýšeného povrchového odtoku jsou rozsáhlé polní celky (následek masivního zcelování půdních bloků z období kolektivizace zemědělství) navíc oseté plodinami, které erozi spíše podporují (kukuřice, slunečnice a další plodiny okopaninového charakteru). Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje produkční a mimoprodukční funkce půd (ochuzuje půdu o nejúrodnější částice), vyvolává velké finanční škody v intravilánech měst a obcí, přispívá k znečišťování vodních toků splachem zeminy a hnojiv, zanášení vodních nádrží a koryt řek. Prostředky investované do protierozní ochrany především zavádí šetrné obhospodařování půdy na svažitých pozemcích prováděním minimálních opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení retence vody v krajině, dále stanovuje požadavky na způsob pěstování vybraných hlavních plodin především na silně erozně ohrožených půdách. Tematický rámec zaměřený na erozi půdy obsahují standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC 1 a 2). Zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jejich dodržování je povinné pro žadatele o přímé platby z osy II Programu rozvoje venkova.

Zařazení do DPSIR schématu Ekologické zemědělství

srážky Fragmentace

–

+ Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Využití území

+

+ Eroze zemědělské půdy

+ +


– odpovědné hospodaření na ZP

–


– Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin

+ Voda v krajině

Definice indikátoru Indikátor podává informaci o míře potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní a větrnou erozí a o protierozních opatřeních.

34



Grafické prvky Obr. 1 - Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) typ obrázku: mapa období: aktuální rok jednotky: bezrozměrné zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. poznámky: každoročně aktualizována pouze část území ČR Graf 1 - Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) typ grafu: kruhový výsečový období: aktuální rok jednotky: % zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. poznámky: legenda s údaji v t.ha-1.rok-1 Obr. 2 - Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) typ obrázku: mapa období: aktuální rok jednotky: bezrozměrné zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. poznámky: každoročně aktualizována pouze část území ČR Graf 2 - Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená na základě maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) typ grafu: kruhový výsečový období: aktuální rok jednotky: % zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. poznámky: Obr. 3 – Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí typ obrázku: mapa období: aktuální rok jednotky: bezrozměrné zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. poznámky: každoročně aktualizována pouze část území ČR Graf 3 – Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí typ grafu: kruhový výsečový období: aktuální rok jednotky: % zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. 35


Metadata Zdroje dat VÚMOP, v.v.i. Použité jednotky t.ha-1.rok-1, % Dílčí data • mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy • dlouhodobý průměrný smyv půdy – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií • mapa maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) • maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií • mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí • potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů • Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí – znázornění plošného rozmístění kategorií dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) na území ČR, vyhotovuje VÚMOP, v.v.i. • Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií stupně ohrožení podle hodnot dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) • Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí – znázornění plošného rozmístění kategorií maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) na území ČR, vyhotovuje VÚMOP, v.v.i. • Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená na základě maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií erozní ohroženosti podle maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace • Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí - znázornění plošného rozmístění kategorií stupně ohrožení větrnou erozí, na území ČR, vyhotovuje VÚMOP, v.v.i. • Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií erozní stupně ohrožení Metodika sledování Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí se stanovuje pomocí tzv. univerzální rovnice ztráty půdy (USLE), ve které se počítá průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1). Jako vstupy do rovnice

36


jsou zahrnuty tyto faktory: faktor erozní účinnosti dešťů (R), faktor erodovatelnosti půdy (K), faktor délky svahu (L), faktor sklonu svahu (S), faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu (Cp) a faktor účinnosti protierozních opatření (P). G = R x K x L x S x Cp x P V současné době je potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí v ČR určována podle nové metodiky, na základě maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp). Cp neposuzuje potenciální míru ohrožení, ale slouží přímo jako nástroj pro ochranu před erozí (tzn., ukazuje nejen, kde je půda ohrožena, ale také jak ji účinně chránit). Tato hodnota by neměla být na daném místě překročena, a v případě, že se tak stane, by měla být eliminována protierozními opatřeními. Výše uvedený vztah byl převeden na rovnici, ve které je neznámou faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu (Cp): Cp = G / (R x K x L x L x P) Významným ukazatelem který přispívá spolu s dalšími kritérii k posouzení míry erozního ohrožení pozemků je maximální přípustná ztráta půdy, která je definována jako maximální hodnota ztráty půdy dovolující trvale a ekonomicky dostupně udržovat úrodnost půdy. Dosazením odpovídajících hodnot faktorů do rovnice se určí dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí pro vyšetřovaný pozemek t.ha-1.rok-1 při uvažovaném způsobu hospodaření. Pokud vypočtená ztráta půdy překročí hodnoty stanovené, je zřejmé, že způsob využívání pozemku nezabezpečuje dostatečnou protierozní ochranu. Proto je nutné uplatnit protierozní opatření, jehož účinnost je vyjádřena změnou příslušného faktoru univerzální rovnice. Opětovným výpočtem se lze přesvědčit, zda navržené ochranné opatření je dostatečné a průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí je nižší než hodnota přípustné ztráty půdy. Za hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) byly dosazeny hodnoty maximální přípustné ztráty půdy, která by na pozemních o dané hloubce neměla být překročena. Pozemky na mělké půdě by měly být zatravněny (pro výpočet byl dosazen za maximální přípustnou hodnotu G = 1 t.ha-1.rok-1), na pozemcích se středně hlubokou půdou by neměly hodnoty přesahovat G = 4 t.ha-1.rok-1 a na pozemcích s hlubokými půdami hodnotu G = 10 t.ha-1.rok-1. Faktor erodovatelnosti půdy (K) zastupuje půdní vlastnosti a charakteristiky, které se významně podílí na vzniku erozního procesu (zrnitost půdy, infiltrace a propustnost půdy, obsah humusu aj.). Lze jej stanovit třemi postupy: podle vzorce, podle nomogramu a přibližně podle hlavních půdních jednotek (HPJ) bonitační soustavy půd. U prvních dvou postupů stanovení je třeba mít k dispozici základní údaje o dané půdě, případně výsledky rozborů přímo v terénu odebraných směsných půdních vzorků z šetřeného pozemku. Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha-1.cm-1.h-1.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 – pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky • Nařízení vlády č. 479/2009 Sb. – standardy GAEC • Vyhláška č. 13/1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

37


Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) • VÚMOP, v.v.i. – Vodní a větrná eroze půd ČR • MŽP – Poškození půdy erozí • MŽP – Poškození půdy kontaminací • MZe - Příručka ochrany proti vodní erozi • MZe - Zemědělství a změna klimatu • Situační a výhledová zpráva Půda • Kouřil, M., Ochrana půdy proti erozi, AGROWEB • Jones, R., Montanarella, L., Soil erosion in Europe, JRC EC. • JANEČEK, M., et al. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Praha: VÚMOP, v.v.i, 2007. 76 s. ISBN 978-80-254-0973-2. • Společnost pro ochranu půdy v ČR • JRC EC, IES, INRA – Soil Erosion Risk Assessment in Europe • European Society for Soil Conservation Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: • Státní politika životního prostředí ČR na roky 2004–2010 • Strategie regionálního rozvoje ČR 2007–2013 (SRR ČR) • Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004–2013)

38


Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Téma – zařazení do kapitoly Minerální hnojiva a přípravky na ochranu rostlin ovlivňují stav životního prostředí, kdy jsou zdrojem kontaminace půdy a podzemních i povrchových vod, dusíkatá hnojiva mohou způsobit eutrofizaci vod. Intenzivní zemědělská činnost může být příčinnou snížení biodiverzity půdních mikroorganismů a početnosti druhů ptáků, ovlivňuje také kvalitu a bezpečnost potravin.

Zařazení do DPSIR schématu Ekologické zemědělství

teploty +

Vypouštění odpadních vod –

škůdci +

bonita půdy

–

poškození půdy

+

+

Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin +

+

Využití území Eroze zemědělské půdy

–


– Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť

Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje množství agrochemikálií (minerálních hnojiv, vápenatých hmot a přípravků na ochranu rostlin, rozdělených podle jejich kategorií) na jednotku plochy, aplikovaných při zemědělské činnosti do půdy.


Grafické prvky Graf 1 – Spotřeba minerálních hnojiv, ČR [kg.ha-1 zemědělské půdy] Typ grafu: skládaný sloupcový graf Období: 2000– poslední dostupný rok Jednotky: kg.ha-1

39


Zdroj dat: MZe Kategorie: Dusíkatá hnojiva (N), fosforečná hnojiva (P2O5), draselná hnojiva (K2O) Graf 2 – Spotřeba vápenatých hmot, ČR [kg.ha-1 zemědělské půdy] Typ grafu: Spojnicový graf Období: 2000– poslední dostupný rok Jednotky: kg.ha-1 Zdroj dat: MZe Graf 3 – Aplikace přípravků na ochranu rostlin, ČR [kg účinné látky.ha-1 zemědělské půdy] Typ grafu: Skládaný sloupcový graf Období: 2000– poslední dostupný rok Jednotky: kg účinné látky.ha-1 zemědělské půdy Zdroj dat: MZe - SRS Kategorie: Zoocidy a mořidla, herbicidy a desikanty, fungicidy a mořidla, regulátory růstu, rodenticidy, ostatní (pomocné látky, repelenty, minerální oleje aj.) Graf 4 – Spotřeba minerálních hnojiv, mezinárodní srovnání [kg.ha-1] Typ grafu: Sloupcový graf Období: 1996– poslední dostupný rok Jednotky: kg.ha-1 Zdroj dat: EFMA

Metadata Zdroje dat MZe, EFMA (mezinárodní srovnání) Použité jednotky Kg.ha-1, tis.t, tis. kg účinné látky Dílčí data • Vývoj spotřeby minerálních hnojiv [kg.ha-1] • Vývoj spotřeby vápenatých hmot [tis.t] • Vývoj spotřeby přípravků na ochranu rostlin [tis. kg účinné látky] • Spotřeba minerálních hnojiv ve vybraných členských zemích EU [kg.ha-1] – Nizozemsko, Slovinsko, Německo, Lotyšsko, ČR, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Estonsko, Litva Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence získávání dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Zemědělští podnikatelé jsou podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, povinni řádně vést evidenci o použití hnojiv a pomocných látek a podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, vést evidenci o aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Evidenci

40


jsou povinni předložit příslušnému kontrolnímu orgánu. Údaje jsou shromažďovány na MZe, data nejsou dále upravována.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa: • SPŽP ČR • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech Odborné publikace: • Publikace MZe ČR „Zemědělství“ • Publikace MZe ČR „Zelená zpráva“ • Kazda, J., (2005) Chemická ochrana rostlin a předpisy. • Vaněk V., Balík J., Pavlíková D., Tlustoš P. (2002): Výživa a hnojení polních a zahradních plodin Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy: • EEA Core Set of Indicators – Gross Nutrient Balance • EEA – Agriculture: nitrogen balance • OECD Factbook – Nutrient use in agriculture Další zajímavé odkazy k tématu: • EEA – AGRI_F03: Gross nutrient balance – outlook from EEA • SRS – informace o spotřebě a registraci přípravků na ochranu rostlin, informace a předpisy pro zemědělce • ČSÚ – spotřeba hnojiv v jednotlivých krajích ČR • OECD – informace o pesticidech z hlediska testování, hodnocení jejich bezpečnosti aj.

41


Ekologické zemědělství Téma – zařazení do kapitoly Indikátor byl vybrán jako ukazatel stavu a vývoje ekologického zemědělství v ČR. Rozvoj ekologického zemědělství je jedním z cílů SPŽP, který podporuje ekologické formy zemědělství s cílem omezit vstupy cizorodých látek do prostředí. Ekologické hospodaření se příznivě promítá do kvality půdy a vody, která není zatěžována chemikáliemi. Oblasti, ve kterých je provozováno ekologické zemědělství, přispívají k zachování biodiverzity a mají příznivý vliv na charakter a funkci krajiny.

Zařazení do DPSIR schématu Eroze zemědělské půdy


–


– + Ekologické zemědělství

Voda v krajině +

+ –



– Fragmentace

Definice indikátoru Výměra a podíl zemědělské půdy obhospodařované ekologicky, struktura zemědělského půdního fondu v ekologickém zemědělství, ekologicky hospodařící subjekty, vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“, výše dotací ekologického zemědělství na jednotku plochy. Indikátor podává informaci o výměře zemědělské půdě obhospodařované ekologicky, ekologicky hospodařících subjektech, a dotacích do ekologického zemědělství.


Grafické prvky Graf 1 – Výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky, ČR [tis. ha] typ grafu: sloupcový graf období: 1990– poslední dostupný rok 42


jednotky: tis.ha zdroj dat: MZe Graf 2 – Podíl zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na zemědělském půdním fondu, ČR [%] typ grafu: spojnicový graf období: 2000– poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: MZe Graf 3– Ekologicky hospodařící subjekty (ekofarmy) k 31. 12., ČR [počet] typ grafu: sloupcový graf období: 1990– poslední dostupný rok jednotky: počet subjektů zdroj dat: MZe Graf 4 – Struktura zemědělského půdního fondu v ekologickém zemědělství ve sledovaném roce, ČR [%] typ grafu: koláčový graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: MZe kategorie: chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty, orná půda Graf 5 – Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“, ČR [mil. Kč] typ grafu: sloupcový graf období: 1998– poslední dostupný rok jednotky: mil. Kč zdroj dat: MZe Graf 6 – Podíl zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na celkové výměře zemědělské půdy, mezinárodní srovnání [%] typ grafu: skupinový sloupcový graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: Eurostat Tabulka 1 – Výše dotací ekologického zemědělství na jednotku plochy, ČR [Kč.ha-1] období: 2004– poslední dostupný rok jednotky: Kč.ha-1 zdroj dat: MZe

Metadata Zdroje dat MZe, Eurostat (mezinárodní srovnání) Použité jednotky počet, %, tis. ha, Kč.ha-1, mil. Kč Dílčí data • Podíl ekologicky obhospodařované půdy na ZPF [%] • Podíl ekologicky obhospodařované půdy na ZPF – cíl 2005 a cíl 2010 [%]

43


• Výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky [počet.tis.ha-1] • Počet ekofarem • Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“ [mil. Kč] • Výše dotací ekologického zemědělství na jednotku plochy – pro kultury Orná půda, Trvalé travní porosty, Zelenina a speciální byliny na orné půdě a Trvalé kultury (sady, vinice) • Podíl zemědělské půdy obdělávané ekologicky na celkové výměře zemědělské půdy v Evropě [%] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence získávání dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová

Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Indikátor sleduje počet ekofarem, resp. ekologicky hospodařících subjektů a výměru ekologicky obhospodařované půdy. Ekologickým podnikatelem je osoba, která je evidována podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a registrována podle tohoto zákona, a hospodaří na ekofarmě. Osobou podnikající v ekologickém zemědělství je ekologický podnikatel, výrobce biopotravin, osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu. Ekofarmou se rozumí uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata, uvedená v zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a sloužící ekologickému zemědělství. Nařízení rady č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin stanovuje požadavky na hospodaření podle principů ekologického zemědělství.

Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace Související legislativa: • nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) 2092/91 • nařízení Komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 834/2007 • nařízení Komise (ES) 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz biopotravin ze třetích zemí • nařízení Komise 710/2009, kterým se upravují podmínky v oblasti ekoakvakultury • nařízení Komise (ES) 271/2010, kterým je stanoveno nové evropské logo pro biopotraviny • Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova, které umožňuje ČR od roku 2007 čerpat finanční prostředky na podporu rozvoje venkova z fondu EAFRD (Evropský zemědělský fond rozvoje venkova) • zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství • Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2015 • Evropský akční plán pro biopotraviny a ekologické zemědělství • SPŽP ČR – dílčí cíl prosadit ekologické aspekty zemědělského hospodaření prostřednictvím Správné zemědělské praxe 44


Odborné publikace: • MZe ČR & Bioinstitut, o.p.s.: „Ročenka Ekologické zemědělství v ČR“ • MZe ČR: „Ročenka ekologického zemědělství 2010“ • Green Marketing: „Český trh s biopotravinami“ • ÚZEI: „Statistická šetření ekologického zemědělství provedená v roce 2010 - zpráva o trhu s • Biopotravinami“ Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy: • EEA Core Set of Indicators – Area under organic farming • EEA – Agriculture: area under management practices potentially supporting biodiversity • Eurostat Sustainable Development Indicators – Area under organic farming Další zajímavé odkazy k tématu: • MZe ČR – informace o ekologickém zemědělství • ČSÚ – statistika z oblasti ekologického zemědělství • EUROSAT – statistické údaje o ekologickém zemědělství (záložka Agriculture, forestry and fisheries – Agriculture – Organic Farming) • FiBL (Research Institute of Organic Agriculture): Activity report 2008 • Centrální datový sklad EEA • Informační systém statistiky a reportingu CENIA

45

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství

Recommend Documents