Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období

Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období 2014 – 2020


Obsah 1 Základní vymezení a principy IPRSÚ .................................................................................................................... 4 1.1 Naplňování územní dimenze .................................................................................................................................. 4 1.2 Východiska pro vymezení specifických území ....................................................................................................... 4 1.2.1

Politika územního rozvoje a její uplatňování ........................................................................................ 4

1.2.2

Další strategické a koncepční dokumenty ČR ........................................................................................7

1.3 Požadavky na způsobilost území pro IPRSÚ ......................................................................................................... 8 1.4 Další požadavky na předkladatele IPRSÚ ............................................................................................................. 9 2 Analýza potřeb specifického území .......................................................................................................................10 2.1 Zdůvodnění výběru území pro IPRSÚ ..................................................................................................................10 2.2 Vstupní analýza území ........................................................................................................................................... 11 2.3 SWOT analýza ........................................................................................................................................................ 12 2.4 Strom problémů ..................................................................................................................................................... 13 3 Zpracování návrhové části IPRSÚ ......................................................................................................................... 16 3.1 Nastavení vize a soustavy cílů rozvoje specifického území .................................................................................. 16 3.2 Popis opatření a aktivit k dosažení cílů IPRSÚ ....................................................................................................18 3.2.1

Indikativní seznam projektových záměrů ............................................................................................18

3.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů, identifikace základních indikátorů ...................................................... 19 3.4 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty................................................................................................ 20 4 Postup přípravy a implementace IPRSÚ .............................................................................................................. 21 4.1 Postup schválení IPRSÚ ........................................................................................................................................ 21 4.1.1

Posouzení způsobilosti území pro IPRSÚ............................................................................................. 21

4.1.2

Schválení strategie IPRSÚ .................................................................................................................... 22

4.2 Časový harmonogram a provázanost jednotlivých aktivit .................................................................................. 22 4.3 Finanční plán včetně popisu způsobu financování ............................................................................................. 23 4.4Popis způsobu řízení IPRSÚ (včetně organizačního schématu) a příslušné administrativní kapacity ............ 24 4.5 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRSÚ ..................................................... 25 4.6Popis transparentního způsobu výběru kritérií a samotných projektových záměrů/projektů ......................... 25 4.7 Vliv IPRSÚ na horizontální témata ...................................................................................................................... 26 4.8

Analýza rizik ..................................................................................................................................................... 27

4.9Monitorování realizace IPRSÚ ............................................................................................................................. 28 4.10

Aktualizace a navazující kroky po ukončení programového období 2014 – 2020 ................................. 28

4.11

Mapa vymezeného území ................................................................................................................................ 29

PwC

Strana 2 ze 32


Seznam zkratek ........................................................................................................................................................... 30

PwC

Strana 3 ze 32


1 Základní vymezení a principy IPRSÚ 1.1

Naplňování územní dimenze

Pro regionální politiku ČR a kohezní politiku EU v programovém období 2014 – 2020 je charakteristický důraz na tzv. územní dimenzi s cílem věcně a zejména územně koncentrovat finanční prostředky u realizovaných intervencí. SRR definuje tři přístupy, kterými lze přistupovat k naplňování územní dimenze: 1.

Územní – Tento přístup definuje 3 základní typy území charakterizované různými socio-ekonomickými ukazateli (rozvojová, stabilizovaná, periferní). Integrovaný (na regionální úrovni) – Tento přístup počítá s implementací čtyř integrovaných nástrojů v rámci územní dimenze: Integrované územní investice (ITI) – pro 6 metropolitních oblastí, Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) – pro 5 zbývajících krajských měst + 1 statutární, Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) – pro venkovské oblasti, a Společný akční plán (JAP). IPRSÚ by měl doplnit integrovaný nástroj IPRÚ. Tematický – Tento přístup souvisí s principem koncentrace, který je vyžadován Evropskou komisí pro období 2014 - 2020. Je naplňován na úrovni operačních programů, které odůvodňují navrhované intervence z hlediska jejich přispění k tematickým cílům vymezeným v Obecném nařízení. Obecné nařízení přináší pro všechny fondy těchto 11 tematických cílů, přičemž následující tři z nich jsou z oblasti životního prostředí:

2.

3.

a. b. c.

Tematický cíl 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích. Tematický cíl 5: Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik. Tematický cíl 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů.

Každá integrovaná strategie IPRSÚ musí prokázat přispění zařazených projektových záměrů k některému z 11 tematických cílů, přičemž s ohledem na zaměření IPRSÚ by měl být vždy naplněn alespoň jeden z výše uvedených tří tematických cílů pro oblast ŽP.

1.2

Východiska pro vymezení specifických území

1.2.1 Politika územního rozvoje a její uplatňování Vymezení a zdůvodnění specifických oblastí/území je výsledkem uplatnění kombinace územního a tematického přístupu. Výchozím dokumentem pro požadavky na způsobilost území je Politika územního rozvoje (PÚR): 



PÚR specifické oblasti vymezuje v územích, „ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území (uvedené v důvodech vymezení). Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje“ (čl. 65). Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjištěných skutečností nejnaléhavější potřeba řešení problémů z hlediska udržitelného rozvoje území. Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území, a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a při respektování republikových priorit územního plánování a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území (čl. 66).

PÚR vymezila a blíže specifikovala sedm výchozích specifických oblastí (SOB): 1. 2. 3.

PwC

Šumava Beskydy Jeseníky – Králický Sněžník

Strana 4 ze 32


4. 5. 6. 7.

Karvinsko Mostecko Krušné hory Krkonoše – Jizerské hory

Důvody vymezení jednotlivých SOB shrnuje tabulka 1.

PwC

Strana 5 ze 32


SOB dle PÚR Důvody vymezení dle PÚR (2008) Úměrně a rovnoměrně využívat vysoký rekreační potenciál krajiny Potřeba posílit ekonomický a sociální rozvoj v souladu s ochranou přírody (CR, MSP) Potřeba koordinace využívání území se sousedními zeměmi Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti Potřeba řešení / ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem Potřeba využít potenciál dopravních tahů Podpora rozvoje lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu (daného zásobami dřeva a klimatickými podmínkami) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost Revitalizace devastovaných území a snížením dosud vysokého znečištění ovzduší, způsobených v minulosti průmyslem a těžbou

Šumava

Beskydy

Jeseníky Králický Sněžník

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Karvinsko

Mostecko

Krušné hory

X

Krkonoše Jizerské hory

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

Potřeba rekultivace a vhodné formy revitalizace území postižených imisemi energetických a průmyslových zařízení, včetně péče a obnovy imisemi silně poškozených lesních porostů Potřeba řešit střety aktivit rekreace a cestovního ruchu s přírodními a krajinnými hodnotami Potřeba snížení vysokého a stále rostoucího zatížení až přetížení území a dopravní a technické infrastruktury

X X

X X X

Tabulka 1: Přehled důvodů vymezení specifických oblastí a jejich společných znaků pro jednotlivé SOB dle PÚR (2008).

PwC

Strana 6 ze 32


PÚR v čl. 68, písm. a) ukládá krajům obecný úkol územního plánování: upřesnit v zásadách územního rozvoje dle potřeby vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí. Podkladem pro toto upřesnění jsou především územně analytické podklady a jejich aktualizace. Zpráva o uplatňování Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (2013) definuje přístupy, kterými uvedené principy zajistit v praxi: „Kraje Jihočeský a Středočeský upřesnily specifické oblasti v rozlišení podle jednotlivých katastrálních území. Jejich podmínky se totiž s ohledem na účel specifické oblasti zpravidla výrazně liší. Tento přístup se ukazuje v řadě případů jako odůvodněný a je proto účelné jej zohlednit při aktualizaci PÚR. V některých případech jsou v zásadách územního rozvoje částečné odchylky (např. v zásadách územního rozvoje Olomouckého, Moravskoslezského a Ústeckého kraje) od vymezení specifických oblastí v PÚR, které bude třeba při aktualizaci PÚR prověřit.“ Zpráva o uplatňování ZÚR porovnává vymezení specifických oblastí dle PÚR s jejich upřesněním v zásadách územního rozvoje (viz Obrázek 3).

Obrázek 1: Porovnání vymezení specifických oblastí dle PÚR s jejich upřesněním v zásadách územního rozvoje. Zdroj: Zpráva o uplatňování Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (2013).

1.2.2 Další strategické a koncepční dokumenty ČR Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 Aby byly vytvořeny podmínky pro funkční provázanost a synergii jednotlivých projektů, bude územní vymezení dle PÚR kombinováno s funkčním vymezením území v návaznosti na Strategii regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 (SRR, 2013). SRR pro účely návrhu vytvoření specifického národního programu vymezuje specifické regiony státu pro komplexní podporu. Funkčně jsou tyto regiony vymezeny jako:    

PwC

regiony se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených či ohrožených skupin obyvatel; regiony se zvýšenou koncentrací přírodních či kulturních hodnot krajiny; bývalé vojenské újezdy; velkoplošné lokality brownfields.

Strana 7 ze 32


Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020 Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020 (2013), zařazuje ochranu a péči o specifická území s významně vysokou úrovní biologické rozmanitosti pod Tematickou oblast 3 – Ochrana přírody a krajiny, prioritu 3.2 – Zachování přírodních a krajinných hodnot. Jako příklady těchto území jsou uvedeny následující:   

zvláště chráněná území; bývalé vojenské prostory a cvičiště; území dotčená těžbou nerostných surovin aj.

Typově se (s výjimkou zvláště chráněných území) jedná o lokality, jejichž potřeby a problémy jsou determinovány předchozím využitím nebo společným vztahem k původci těchto problémů. Metodický pokyn pro Krajinné integrované plány rozvoje (KIPR) V potaz budou rovněž brány dosud používaná specifická kritéria přijatelnosti regionu pro zařazení území do Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR), aplikovaná v programovém období 2007 – 2013: (kompaktní území, požadavek na minimální počet obcí v území, populační velikost, hustota zalidnění, vnitřní fyziogeografická integrita). 

region tvoří kompaktní celek (územně souvislý bez enkláv a exkláv), jehož vnější hranice musí být vedena v hranicích správních území obcí dotčených alespoň zčásti výskytem VZCHÚ; region tvoří katastrální území minimálně 20 obcí; populační velikost regionu dosahuje minimálně 10 000 obyvatel.

 

Metodický pokyn MMR pro využití integrovaných přístupů v programovém období 2014 – 2020 Metodický pokyn MMR v kapitole 6.2 stanovuje následující základní principy pro aplikaci integrovaných přístupů (v rámci naplňování územní dimenze): 

Území musí představovat funkční územní celek, jehož funkčnost a provázanost je definována sociálně ekonomickými procesy, které v něm probíhají. Základním vymezením jsou území definovaná ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 (viz výše). Spolupráce těchto obcí musí být zajištěna na smluvním základě (např. dohoda o partnerství mezi nositelem integrované strategie – nejčastěji centrem území a ostatními obcemi – princip „lead“ partnera, nebo jiná právní forma meziobecní spolupráce – DSO, svazek obcí atd.). Je nezbytné zapojení i ostatních partnerů z vymezeného území především s ohledem na věcné zaměření integrované strategie.

  

1.3

Požadavky na způsobilost území pro IPRSÚ

Požadavky na způsobilost území pro podporu prostřednictvím IPRSÚ vycházejí z požadavků na kombinaci (i) územního, (ii) integrovaného a (iii) tematického přístupu k naplňování územní dimenze. Syntézou těchto přístupů (shrnutých v rámci jednotlivých strategických a metodických dokumentů) jsou dány následující požadavky na způsobilost konkrétního specifického území pro podporu prostřednictvím IPRSÚ: 1.

Naplnění územního přístupu je možné na základě prokázání splnění alespoň jedné ze tří následujících podmínek: a. b. c.

Území vymezené PÚR, případně upřesněné ZÚR, dotčené alespoň částečně1 velkoplošným zvláště chráněným územím. Zeměpisná oblast se zvláštními potřebami, která je postižena vážnými nebo stálými přírodními problémy (území se zhoršeným stavem v dané složce životního prostředí, např. území dotčené těžbou nerostných surovin), definovaná v OPŽP. Specifický region státu pro komplexní podporu podle SRR, případně specifické území dle SPŽP, charakterizované jedním nebo více následujícími znaky: o

1

region se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených či ohrožených skupin obyvatel;

Dotčením se rozumí např. to, že správní území ÚSC, který je předkladatelem IPRSÚ, zasahuje do VZCHÚ.

PwC

Strana 8 ze 32


o o o o 2.

region se zvýšenou koncentrací přírodních či kulturních hodnot krajiny; území dotčená těžbou nerostných surovin; bývalý vojenský újezd / vojenské prostory a cvičiště; velkoplošná lokalita brownfields.

Naplnění integrovaného přístupu spočívá ve splnění následujících podmínek: a. b.

c.

3.

Území musí představovat funkční územní celek, jehož funkčnost a provázanost je definována sociálně ekonomickými procesy, které v něm probíhají. Spolupráce jednotlivých obcí a dalších subjektů ve specifickém území bude zajištěna na smluvním základě (např. dohoda o partnerství mezi nositelem integrované strategie - nejčastěji centrem území a ostatními obcemi – princip „lead“ partnera, nebo jiná právní forma meziobecní spolupráce - DSO, svazek obcí apod.). Je nezbytné zapojení i ostatních partnerů z vymezeného území především s ohledem na věcné zaměření IPRSÚ (mj. správa VZCHÚ). Zástupci partnerů budou součástí řídící struktury IPRSÚ (viz kapitola 7.4).

Naplnění tematického přístupu se prolíná jak návrhovou částí IPRSÚ, tak již analytickou částí spojenou s výběrem území. Výběr a kritéria pro vymezení specifického území pro realizaci IPRSÚ musejí být odůvodněny z hlediska přispění k alespoň jednomu z uvedených tří tematických cílů a investičních priorit v oblasti životního prostředí2, vycházejících z Obecného nařízení: a. b. c.

Tematický cíl 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích Tematický cíl 5: Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Tematický cíl 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

Tematickou koncentrací se podrobněji zabýváme v kapitole 4.2. Specifickým územím, způsobilým pro čerpání podpory prostřednictvím IPRSÚ, jsou pouze ta území, která naplňují všechny tři uvedené přístupy k územní dimenzi. Na základě zdůvodnění výběru území a předložení analytické části bude způsobilost specifického území pro čerpání podpory prostřednictvím IPRSÚ posouzena příslušným útvarem MŽP. Tento útvar vydá vyjádření předkladateli IPRSÚ. Kladné vyjádření je předpokladem pro zpracování dalších částí integrovaného dokumentu. Podrobněji se schválení způsobilosti území pro IPRSÚ věnujeme v kapitole 7.1.1.

1.4

Další požadavky na předkladatele IPRSÚ

Předkladatel IPRSÚ musí vytvořit příslušnou transparentní řídicí a organizační strukturu IPRSÚ, která také zajistí efektivní řízení, monitoring a vyhodnocování jeho plnění. Spolupráce obcí v rámci specifického území bude zajištěna na smluvním základě. Předkladatelem IPRSÚ bude právnická osoba, která bude nositelem integrované strategie:  

územní samosprávný celek3 nebo organizační složka státu4 v případě, že se jedná o správní centrum specifického území („lead“ partner).

Předkladatel musí zapojit do celého procesu přípravy, vzniku, realizace a hodnocení IPRSÚ relevantní partnery ze zájmového území. Zástupci partnerů budou součástí řídící struktury IPRSÚ (viz kapitola 7.4). Tím není dotčena možnost vymezení specifického území také na základě přispění také k jiným tematickým cílům, než jsou uvedené tři cíle pro oblast ŽP. 3 Územní samosprávný celek včetně kraje, podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů a organizace zřizované nebo zakládané kraji, podle § 23 a dalších zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů 4 Česká republika, za kterou jedná příslušná organizační složka státu, a organizace zřizované či zakládané státem podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů (např. Správy CHKO nebo národního parku). 2

PwC

Strana 9 ze 32


IPRSÚ musí zohledňovat skutečné problémy a potřeby specifického území, a to prokazatelným způsobem, s jasnou vazbou na ověřitelný zdroj. IPRSÚ musí mít návaznost na národní a evropské dokumenty a zároveň vycházet z relevantních strategických dokumentů na místní/regionální úrovni (především programy rozvoje kraje, krajské koncepce ochrany přírody), včetně souladu s PÚR, ZÚR a ÚPD.

2 Analýza potřeb specifického území 2.1

Zdůvodnění výběru území pro IPRSÚ

Každý předkladatel IPRSÚ musí vymezit a popsat území, pro které bude IPRSÚ zpracovávat a zdůvodnit, proč vyžaduje zvláštní pozornost či vyšší koncentraci podpory. Pro vymezení území, které bude předmětem řešení prostřednictvím IPRSÚ, je vhodné využít zejména následující charakteristiky:          

Potřeba společné ochrany životního prostředí a koordinace významných kroků a investic s vlivem na životní prostředí. Nutnost integrovaného postupu při usměrňování návštěvníků s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty, včetně zabránění možných střetů cestovního ruchu s přírodními a krajinnými hodnotami. Potřeba integrovaného postupu při nápravě strukturálního postižení oblasti. Potřeba integrovaného rozvoje při zajištění udržitelného využívání lesních ekosystémů. Koordinace významných investičních akcí a strategických iniciativ v zájmovém specifickém území. Koncentrace rozvojových ploch (brownfields, území s ekologickou zátěží). Potřeba integrovaného řešení při revitalizaci devastovaných území a snížením dosud vysokého znečištění ovzduší, způsobených v minulosti průmyslem a těžbou. Potřeba integrovaného postupu při rekultivaci a revitalizaci území postižených imisemi energetických a průmyslových zařízení, včetně péče a obnova imisemi silně poškozených lesních porostů. Potřeba společného postupu při snižování vysokého / rostoucího zatížení území a integrovaného řešení dopravní a technické infrastruktury. Další specifika v návaznosti na místní podmínky (např. společné řešení odpadového hospodářství, protipovodňové ochrany apod.).

Zdůvodnění výběru území samozřejmě musí reflektovat cíle a priority nadřazených strategických dokumentů (a odkazovat na ně) a zohledňovat možnost zapojení prostředků ESIF do financování jeho rozvoje. Těžištěm specifického území musí být lokalita (ÚSC nebo VZCHÚ), na niž je navázán udržitelný rozvoj ostatních lokalit v zájmovém území. Předkladatel (ve smyslu oprávněné právnické osoby a těžiště specifického území) popíše uvedené charakteristiky příslušného specifického území s využitím dostupných geografických a socioekonomických ukazatelů, vyjadřujících naplnění tematického přístupu (viz výše). Níže uvádíme příklady indikátorů, které lze využít pro vymezení a zdůvodnění specifického území pro naplnění tohoto kritéria: Region se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených či ohrožených skupin obyvatel      

PwC

Odhadovaný podíl v počtu obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách a odhadovaný počet sociálně vyloučených lokalit (počet obcí s POÚ v rámci ORP s výskytem sociálně vyloučených lokalit). Podíl nízkopříjmových obyvatel – podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem. Vyplacené dávky státní sociální podpory v krajích – dávky v hmotné nouzi. Podíl osob ohrožených chudobou a materiální deprivací. Obyvatelstvo ve věkové skupině 15+ s vysokoškolským stupněm vzdělání. Míra dlouhodobě nezaměstnanosti.

Strana 10 ze 32


  

Výše průměrné hrubé měsíční mzdy. Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou. Počet trestných činů na 1 tisíc obyvatel.

Region se zvýšenou koncentrací přírodních či kulturních hodnot krajiny    

Podíl zvláště chráněných území – národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP) – na celkové rozloze území. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy. Podíl krajiny vyšší kvality na území dle KES (Koeficient ekologické stability).

Území dotčená těžbou nerostných surovin 

Podíl nerevitalizovaných / nerekultivovaných území zasaženého povrchovou těžbou nerostných surovin na celkové rozloze území.

Velkoplošná lokalita brownfields.  

Evidence mezi lokalitami brownfields v ČR – území typu brownfields nebo brownfields s ekologickou zátěží. Podíl území brownfields na celkové rozloze území.

Další indikátory, které lze využít ke zdůvodnění území mohou být například:      

rozloha / podíl území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení (ohrožení záplavami, ohrožení erozí, oblast povrchové těžby apod.); významná území chráněných oblastí přirozené akumulace vod; oblasti s koncentrací znečišťujících látek – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Podíl druhotného využívání/zpracování odpadů (energie, recyklace, úprava). Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu. Produkce komunálního odpadu na jednoho obyvatele.

Uvedené charakteristiky/ukazatele budou popsány tak, aby bylo zřejmé, jak souvisejí s územním přístupem (tj. jaké vztahy a vazby jednotlivých obcí a oblastí odrážejí). Z popisu musí být zřejmé, že se jedná o funkční spádovou oblast, nikoli účelově uměle definovaný prostor.

2.2 Vstupní analýza území Vstupní informací do přípravy integrované strategie specifického území je socio-ekonomická analýza území. Cílem vstupní analýzy je co nejaktuálnější podklad pro odůvodnění intervencí a řešení jednotlivých potřeb specifického území. Analýza musí vytvořit logický rámec pro zdůvodnění výběru strategie, cílů, priorit a jejich aktivit. Výstupem analýzy by mělo být zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje území jako celku i jednotlivých faktorů stejně jako zhodnocení hlavních slabých míst, bariér a potenciálních rizik. Cílem analýzy není pouze definovat současný stav, ale také identifikovat základní trendy budoucího vývoje území. Analýza by měla být relativně stručná, neměla by dublovat informace a analýzy obsažené v nadřazených strategických dokumentech a územně plánovací dokumentaci. Rovněž by neměla operovat s daty, která jsou obecně platná a dostatečně nevypovídají o zvoleném území. Analýza by naopak měla spočívat především v syntéze dostupných dat: 

Syntéza problémových okruhů v území definovaných ve strategických, koncepčních a územně plánovacích dokumentech;



Porovnání dat a ukazatelů v území, s regionálním, celostátním a evropským průměrem dle informací obsažených v regionálních databázích a statistických šetřeních ČSÚ (viz např. většina výše uvedených příkladů indikátorů), rezortních statistických zjišťováních.

PwC

Strana 11 ze 32




Doplňující informace získané na základě vlastních zjišťování.



Kvalitativní data, získaná např. z diskusí se zástupci území a nositeli těchto dat.

Vstupní analýza by měla zahrnout následující charakteristiky, které budou korespondovat s odůvodněním způsobilosti území pro podporu prostřednictvím IPRSÚ. Z uvedených charakteristik by mělo jasně vyplynout, čím se dané specifické území odlišuje od průměrných regionálních či národních hodnot. 

Základní charakteristika území pomocí geografických údajů (poloha, rozloha, počet obyvatel, atd.), jejichž součástí bude i jasné vymezení (ohraničení) řešeného území a regionální a celostátní kontext takto vymezeného území (pozice a význam v rámci regionu i celé ČR).



Správní charakteristika specifického území (těžiště/centrum specifického území5, jeho vztah k ostatním obcím, klíč k jejich zařazení do specifického území, financování, struktura subjektů, které budou řešit IPRSÚ).



Základní údaje týkající se obyvatelstva a demografického vývoje a očekávané trendy v následujícím období.



Základní nástin ekonomické situace v území (místní trh práce, zaměstnanost, podnikatelská aktivita apod.).



Dostupnost a kvalita relevantní infrastruktury, zejména ve vztahu k ochraně životního prostředí (vodohospodářská infrastruktura, čištění odpadních vod, infrastruktura pro cestovní ruch, dopravní infrastruktura).



Kvalita životního prostředí ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám, ovzduší, ochraně přírody a krajiny, nakládání s odpady, stavu lesních porostů, starými ekologickými zátěžemi, hlukem.

Informace získané analýzou vstupních podkladů a dat a hlavní zjištění a závěry budou zpracovány a validovány se zástupci partnerů.

2.3 SWOT analýza Na analýzu ekonomické a sociální situace naváže SWOT analýza, která prostřednictvím slabých a silných stránek a hrozeb a příležitostí utřídí klíčové poznatky z analýzy ekonomické a sociální situace. SWOT analýza je standardní metodou, jejímž principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného specifického území a jeho možných příležitostí a ohrožení. Hlavním cílem analýzy SWOT je utřídění podstatných informací získaných předchozími analytickými pracemi. Ačkoliv je metoda SWOT nazývána analýzou, je potřeba si uvědomit, že se de-facto jedná o určitou syntézu problémů z dílčích oblastí do konzistentního systému rozvojových bariér a potenciálu. Zejména pak má tento nástroj sloužit k orientaci v identifikovaných problémech. Součástí SWOT analýzy by mělo být seřazení problémů dle jejich významu. Důležitým aspektem utřídění a seřazení problémů je potřeba odstranění rozporů mezi dílčími problémy/požadavky. Základem SWOT analýzy je rozčlenění na vnitřní analýzu (silné a slabé stránky – S a W) a vnější analýzu (příležitosti a hrozby – O a T):

5



Vnitřní analýza se zabývá tématy, která se týkají vnitřních dispozic a podmínek rozvoje daného specifického území a jsou či by měly být přímo ovlivnitelné jeho intervencemi, zatímco vnější analýza se zabývá tématy, která jsou mimo bezprostřední působnost intervencí na úrovni daného specifického území. Vnitřními podmínkami se rozumí, že se jedná o podmínky ovlivnitelné na úrovni analyzovaného specifického území.



Naproti tomu Příležitosti a Hrozby představují z hlediska území, pro které je analýza tvořena, podmínky vnější a tudíž neovlivnitelné. Příležitosti a Hrozby mají de-facto charakter vnějšího prostředí a vlivů, přičemž jejich vymezení by mělo být orientováno jak do současnosti, tak do budoucnosti. Měly by tedy říkat, jaké neovlivnitelné podmínky působí či budou působit na identifikované silné a slabé stránky.

Tj. území, jehož správu provádí právnická osoba, která je předkladatelem IPRSÚ.

PwC

Strana 12 ze 32


Nedostatky

Přednosti

Tento přístup ke SWOT analýze shrnuje následující schéma (Obrázek 4). STRENGHTS

OPPORTUNITIES

Silné stránky

Příležitosti

Přednosti území

Příležitosti

Vnitřní podmínky pro rozvoj území, které je třeba dále podpořit a rozvinout, ale nejsou primárním cílem pro intervence.

Vnější faktory, které nelze přímo ovlivnit, ale které mohou zlepšit situaci území nebo pozitivně ovlivnit výsledky realizace integrované strategie.

WEAKNESSESS

THREATS

Slabé stránky

Hrozby

Rozvojové priority

Hrozby

Vnitřní podmínky pro rozvoj území, které je třeba zlepšit či změnit.

Vnější faktory, které nelze přímo ovlivnit, ale mohou situaci území zhoršit, případně mohou negativně ovlivnit realizaci integrované strategie.

Vnitřní analýza

Vnější analýza

Obrázek 2: Schéma přístupu ke SWOT analýze IPRSÚ

Toto členění by mělo pomoci při plánování cíle a strategie IPRSÚ tak, že opatření a další nástroje integrovaných strategií (IPRSÚ) by měly být zaměřeny na řešení vnitřních problémů (s využitím silných stránek), a záležitosti vyplývající z vnější analýzy jsou pro tato řešením podpůrnými či naopak omezujícími faktory, které musí být při plánování a realizaci strategie IPRSÚ brány v úvahu.

2.4 Strom problémů Cílem analýzy potřeb (realizované prostřednictvím stromu problémů) je identifikace problémů, které musí IPRSÚ řešit identifikace jejich příčin a dopadů a jejich vzájemných vazeb. Poznatky z provedených analýz mají sloužit k odůvodnění potřebnosti finanční podpory z ESIF. Metoda analýzy pomocí tzv. stromu problémů komplexně shrnuje a znázorňuje příčinné souvislosti v rámci hierarchie vzájemně provázaných faktorů. Nejčastěji je v praxi (veřejnoprávních institucí) využívána pro:  

demonstrace vazeb rozličných faktorů nebo jevů, které v souhrnu zapříčiňují institucionální/ strategický problém, a jako prostředek k identifikaci a ověření skrytých nebo primárních příčin, které způsobily institucionální/ strategický problém.

Doporučený přístup ke struktuře stromu problémů znázorňuje klíčové příčiny a následky navázané na klíčové indikátory, a to v následující hierarchii: 1.

„Kořeny“ – 2 spodní vrstvy vizualizace představují historicky dané, prvotní příčiny nepříznivého vývoje, které ústí v hlavní (aktuální) příčiny klíčového problému.

2. „Kmen“ – střed vizualizace zahrnuje stěžejní, hlavní, klíčový problém, který je předmětem strategického cíle integrované strategie řešeného území. Je vyvolán hlavními (aktuálními příčinami). 3. „Koruna“ – vrchní vrstva/vrstvy vizualizace představuje přímé (bezprostřední) následky uvedeného jevu, které mohou vyvolat dlouhodobé negativní trendy.

PwC

Strana 13 ze 32


Pro přehlednost shrnujeme obecnou strukturu vizualizace stromu problémů do následujícího obrázku (viz Obrázek 5). Trend

Bezprostřední následek 1



KLÍČOVÝ PROBLÉM

Hlavní příčina 1



Prvotní nebo skrytá příčina 1



Obrázek 3: Vizualizace stromu problémů (zjednodušené obecné schéma)

Hlavním přínosem této analýzy je možnost identifikovat a jasně pojmenovat problémy existující v území, pro které je IPRSÚ zpracováván. Klíčová je také jejich hierarchizace ve smyslu příčina – důsledek, neboť strategie by měla řešit příčiny problému, nikoli jejich důsledky. K vytvoření stromu problémů je možno využít následující kroky: 

vytvoření seznamu klíčových problémů, kterými se území způsobilé pro podporu prostřednictvím IPRSÚ vyznačuje;



posouzení kauzálních vztahů mezi jednotlivými identifikovanými problémy;



seřazení problémů dle jejich kauzality;



grafické znázornění hierarchie a kauzality mezi problémy;



kontrola, zda některý z problémů nechybí nebo zda naopak nedochází k jejich dublování;



kontrola logiky příčina – problém – následek;



vytvoření skupin sdružujících problémy do jasně identifikovaných problémových oblastí.

Níže uvádíme příklad stromů problémů z oblasti ochrany životního prostředí (viz obrázek 6).

PwC

Strana 14 ze 32


Dlouhodobě špatná image regionu (dopady na rozvoj podnikání cest. ruchu)

Úbytek obyvatel regionu

Následky

Negativní dopady na člověka zdravotní stav obyvatel

Hlavní problém

Další negativní dopady na obyvatele (sociálně-patologické jevy, frustrace, odliv obyvatel)

Negativní dopad na ekosystémy

REGION PATŘÍCÍ K NEJVÍCE ZNEČIŠTĚNÝM V RÁMCI CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY

Existence tzv. velkých zdrojů znečištění

Přeshraniční negativní vlivy na ovzduší

Koncentrovaná povrchová doprava jako zdroj znečištění

Velký podíl domácností topících tuhými palivy

Příčiny

Historicky daná orientace regionu na průmyslová odvětví, která vyvíjejí značnou zátěž na životní prostředí a zejména ovzduší

Velký počet domácností postižených strukturálními změnami

Obrázek 4: Ilustrativní příklad stromu problémů v oblasti životního prostředí

PwC

Strana 15 ze 32


3 Zpracování návrhové části IPRSÚ Tato část tvorby strategie IPRSÚ bude na základě výstupů získaných v analytické části dokumentu (socioekonomická analýza, SWOT analýza, analýza potřeb – strom problémů) definovat základní strategické vymezení: stanovení vize, globálního cíle a strategických cílů. Strategické cíle budou následně rozpracovány do opatření, která se realizují prostřednictvím aktivit, jejichž dalším rozpracováním vznikají detailní projektové záměry. Při přípravě strategie je vhodné pracovat v souladu s pravidly teorie změny, která je definována pomocí 3 základních otázek: 

Co chceme a můžeme změnit? – Její podstata spočívá v definování konkrétních problémů, které chceme a jsme schopni intervencemi změnit.



Jak toho chceme dosáhnout? – Již v rámci tvoření strategie je nezbytné nastavit mechanismus konkrétního plnění strategie prostřednictvím definování jasných opatření a aktivit.



Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? – Musí existovat systém hodnocení dosažených výstupů a výsledků.

Strategie musí být zároveň v souladu s principem uplatnění integrovaných nástrojů. Pro jeho naplnění je klíčová provázanost intervencí realizovaná na základě kvalitní integrované strategie rozvoje území:   

věcná (vhodně a logicky provázané a potřebné tematické/sektorové intervence); územní (realizace intervencí ve vhodném, geograficky a ekonomicky spojeném území); časová (realisticky připravený harmonogram a časové a věcné sladění předpokládaných intervencí).

Kroky

Vstupní analýzy

Výstupy

Projekty, jež budou součástí integrovaných strategií, musí mít jednoznačnou identifikaci vazby na konkrétní území a na příslušnost k dané strategii/plánu, aby byla možná agregace výsledků a vyhodnocení územního zacílení.

Socioekonomická analýza SWOT analýza Analýza potřeb

Identifikace problémů území

Návrh vize a globálního cíle

Hlavní problém

Stanovení priorit a cílů

Stanovení opatření

Prioritní oblasti

Opatření

Strategické cíle

Specifické cíle

Vize a globální cíl Dílčí problémy / příčiny

Postup přípravy v čase

Obrázek 5: Schéma přípravy návrhové části strategie IPRSÚ

3.1

Nastavení vize a soustavy cílů rozvoje specifického území

Na základě výstupů analytické části strategie bude stanovena celková vize strategie, která představuje pozitivní formulaci žádoucího cílového stavu rozvoje specifického území ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu (tj. cca 8-10 let). Vize se formuluje jako jednoduchý výrok o žádoucím budoucím stavu.

PwC

Strana 16 ze 32


Na definovanou vizi Strategie IPRSÚ navazuje hierarchie strategické části (rozvojových cílů), jejichž dosažení vede k naplnění vize: 1.

Na nejvyšší úrovni je formulován globální cíl, konkretizovaný (faktický a srozumitelný) popis budoucího stavu. Globální cíl se rozpracuje do několika prioritních oblastí. Pro každou prioritní oblast bude stanoven strategický cíl6, tj. směrný ukazatel pro rozvoj území. Každý strategický cíl musí být zároveň:

2. 3.    4.

přesně popsaný, měřitelný, časově vymezený. K dosažení strategického cíle budou navrženy konkrétní opatření a aktivity.

Vize, globální cíl a prioritní oblasti / strategické cíle vycházejí z vrcholové úrovně stromu problémů. Popis prioritních oblastí / strategických cílů a jejich vzájemných vztahů je proto vhodné rozpracovat formou stromu cílů. Schéma intervenční logiky při přetransformování stromu problémů do stromu cílů znázorňuje Obrázek 8. Strom problémů

Strom cílů

Závazné agregované indikátory na úrovni SC IPRSÚ

Trend



Indikátory výsledku na úrovni opatření IPRSÚ

GLOBÁLNÍ CÍL

KLÍČOVÝ PROBLÉM



Prvotní / historická příčina

Indikátory výsledku na úrovni opatření IPRSÚ


Strategický cíl Prioritní oblasti 1



Prvotní / historická příčina

Analytická část IPRSÚ

Strategická část IPRSÚ

Obrázek 6: Schéma intervenční logiky při transformaci stromu problémů do stromu cílů.

Příkladem strategického cíle je např. „Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek do roku 2022 o 20 %“. 6

PwC

Strana 17 ze 32


Cíle strategie by měly být vytvořeny v souladu s principy SMART – měly by být „chytré“: S – specifické a konkrétní, to znamená, že by měly být přesně popsány. Pokud jsme schopni si odpovědět na otázku, co je předmětem a daným problémem, potom jsme toto kritérium specifičnosti splnili. M – měřitelné, kvantifikovatelné, což nám umožňuje přesně vyjádřit, sledovat a kontrolovat průběh a stupeň plnění. Zde si můžeme například položit otázku, jak poznáme, že jsme byli úspěšní. A – akceptovatelné pro všechny, kterých se jakýmkoliv způsobem týkají. R – reálné a realizovatelné, a to z hlediska všech potřebných zdrojů. Položme si otázku, jestli vůbec můžeme tohoto cíle dosáhnout s tím, co máme. T – termínované, tedy stanovit požadovaný termín plnění. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice dílčích opatření a aktivit, umožní měřit úspěšnost naplňování strategie (viz část věnovaná indikátorům v kapitole 6.4) a umožní kontrolu, zda navržené cíle řeší všechny identifikované problémy v dané oblasti. Do formulace vize, globálního cíle a strategických cílů pro jednotlivé prioritní oblasti je nutné zapojit jednak partnery IPRSÚ, jednak širší okruh subjektů a veřejnost, aby nad hlavním strategickým směřováním daného území panovala široká shoda.

3.2 Popis opatření a aktivit k dosažení cílů IPRSÚ Po stanovení globálního cíle a prioritních oblastí následuje jejich rozpracování do konkrétních opatření a aktivit vycházejících z nižší úrovně stromu problémů, které budou naplňovány realizací projektů. Pro každou definovanou prioritní oblast je formulováno jedno nebo více opatření, která představují soubory intervencí. Při tvorbě opatření je doporučujeme následující postup: 

Sestavení seznamu všech opatření, které je vhodné v území zrealizovat za účelem dosažení stanovených cílů (maximalistická varianta).



Zúžení seznamu opatření, tj. vyškrtnutí těch opatření, která nejsou způsobilá k realizaci z ESIF (respektive nezapadají do principů tematické koncentrace), nebudou mít prokazatelný žádoucí dopad nebo nehospodárná. S ohledem na srozumitelnost postupu při tvorbě návrhové části doporučujeme v dokumentu IPRSÚ tato vyřazená opatření ponechat.



Výsledná sada opatření ke všem identifikovaným prioritním oblastem, která by měla být realistická, přijatelná, realizovatelná, a naplňující stanovené cíle. Opatření mohou být variantní (tj. výběr z možných opatření pro dosažení jednoho strategického cíle), nebo cíl může být dosažen prostřednictvím sady opatření.



Popis opatření ve větší míře detailu, (procesy, techniky, nástroje aktivity), identifikace dopadů opatření (indikátory), předběžný/orientační odhad nákladů daného opatření. Popis všech opatření by měl být zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body: i. ii. iii. iv. v.

vi. vii.

Název opatření. Prioritní oblast, k jejímuž dosažení se opatření vztahuje. Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění strategického cíle. Předběžný/ orientační odhad nákladů. Zdroje financování (v případě financování z ESIF se uvede konkrétní operační program, prioritní osa a specifický cíl). Z hlediska splnění principu tematické koncentrace je nezbytné, aby se každý projektový záměr vázal na některý ze specifických cílů OPŽP, případně dalších OP. Časový plán realizace opatření. Subjekty zapojené do realizace opatření (partneři IPRSÚ).

3.2.1 Indikativní seznam projektových záměrů Předkladatel v rámci popisu opatření může uvést pro jednotlivá opatření indikativní seznam typových projektových záměrů, pokud takové projektové záměry má již k dispozici. Tyto projektové záměry nejsou při předložení v indikativním seznamu závazné pro realizaci v rámci IPRSÚ a mohou být zařazeny do jiného

PwC

Strana 18 ze 32


procesu výběru a hodnocení projektů ze strany příslušných řídících orgánů. Projekty předem stanovené v indikativním seznamu (předpokládá se jejich projednání na úrovni řídícího výboru a partnerů 7) se však automaticky považují za schválené na vnitřní úrovni (tj. Řídícím výborem IPRSÚ) a nemusí již být znovu schvalovány.

3.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů, identifikace základních indikátorů V rámci dalšího kroku při přípravě IPRSÚ by měl předkladatel prověřit, zda je možné ke každému ze specifických cílů a opatření přiřadit jednoznačné indikátory umožňující jejich změření a předpokládaný termín jejich dosažení. Indikátory by měly vycházet ze stromu cílů (viz intervenční logika v Obrázku 8). Tyto údaje budou později základem pro dopracování strategických cílů do podoby SMART. Sada indikátorů může sestávat ze dvou částí: 1. 2.

Povinná část indikátorů (součástí každé IPRSÚ, minimálně jeden indikátor pro každou prioritní oblast). Doplňující nepovinná část indikátorů (její zařazení záleží na rozhodnutí předkladatele IPRSÚ).

Povinná část indikátorů musí vycházet z Národního číselníku indikátorů a musí respektovat přiřazení příslušných indikátorů k jednotlivým prioritním osám OPŽP a dalších OP, z nichž budou opatření a prioritní oblasti financovány. Povinné indikátory mohou být doplněny souborem vlastních indikátorů nositele IPRSÚ, reagujícím na specifickou situaci v území. Indikátory z tohoto souboru slouží k vlastnímu hodnocení průběhu implementace IPRSÚ ze strany nositele a nejsou součástí monitorování a evaluace IPRSÚ ze strany nadřízených subjektů v rámci implementačního schématu IPRSÚ. Závazná je úroveň prioritních oblastí, kde se cílové hodnoty indikátorů agregují z úrovně jednotlivých opatření. Je stanovena desetiprocentní tolerance v plnění cílových hodnot indikátorů, která nezakládá žádná rizika pro nositele IPRSÚ a je vyjádřením práce s nejistotou a rizikem. Plnění indikátorů na úrovni prioritních oblastí se považuje za součást plnění podmínek realizace IPRSÚ a je součástí předkládaných monitorovacích zpráv (viz kapitola 7.9).

Strategický cíl IPRSÚ

Indikátor

Opatření IPRSÚ Kód NČI

Název

Kvantifikovaná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Operační program

1.1

SC 1

1.2 2.1

SC 2

2.1

Obrázek 7: Indikativní tabulka stanovení indikátorů očekávaných výstupů a výsledků

Indikátory by měly splňovat následující kritéria:      

7

Jednoznačnost. Přímý vztah k definované prioritní oblasti IPRSÚ. Měřitelnost pomocí kvantifikované jednotky. Snadná dostupnost indikátorů a jejich výchozích hodnot včetně možnosti určení zdroje. Adekvátní periodicita hodnocení indikátorů. Vazba na i indikátorové soustavy relevantních operačních programů, především OPŽP.

Viz kapitola 7.6.

PwC

Strana 19 ze 32


3.4 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty Integrovaná strategie musí být připravena v souladu se strategickým směřováním nejen regionu (kraje, města apod.), ale také České republiky a EU. Proto je nezbytné, aby předkladatel IPRSÚ prokázal soulad s prioritami klíčových strategických dokumentů na úrovni města, kraje, ČR a prioritami podpory EU v programovacím období 2014 – 2020. V této kapitole předkladatel IPRSÚ popíše vztah integrované strategie ke stávajícím strategickým dokumentům8: 

Města, začleněná do specifického území: o o o o





strategický rozvojový plán; integrovaný plán udržitelného rozvoje; případně příslušný sektorový rozvojový plán (koncepce v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí); územní plán;

Kraj/kraje: o o o o o

strategický rozvojový plán; případně příslušný sektorový rozvojový plán; územně analytické podklady; ZÚR; Případně jiný dokument, který popisuje průměty strategických cílů do území (je-li zpracován).

o o o o

Politika územního rozvoje České republiky; Zásady územního rozvoje; Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020; Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020.

ČR:

Nositel uvede návaznost ve formě odkazu na příslušnou kapitolu/prioritu daného dokumentu. Vazba na konkrétní opatření není povinná, protože struktura nadřazených strategických dokumentů bude pravděpodobně rozdílná. Popis vazby na strategický dokument nemusí být doslovnou citací, nicméně by z něj mělo jasně vyplývat, jak/čím je uvedená vazba naplněna. Je vhodné vazby uvést v přehledné tabulce (viz obrázek 11). Strategický dokument (název) Strategický dokument 1

Priorita / Strategický cíl Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3

Strategický dokument 2

Priorita 1 …

Vazba na IPRSÚ Popis vazby na IPRSÚ na úrovni strategických cílů Popis vazby na IPRSÚ na úrovni strategických cílů Popis vazby na IPRSÚ na úrovni strategických cílů Popis vazby na IPRSÚ na úrovni strategických cílů …

Obrázek 8: Popis souladu IPRSÚ s klíčovými koncepčními a strategickými dokumenty.

Není-li některý z uvedených dokumentů zpracován, ponechá předkladatel IPRSÚ příslušnou kolonku prázdnou, případně doplní komentář (např. „N/A“). 8

PwC

Strana 20 ze 32


4 Postup přípravy a implementace IPRSÚ Další část dokumentu strategie IPRSÚ se zaměří na popis implementačního plánu integrované strategie, který musí zahrnovat: 

časový harmonogram (kapitola 7.2);



finanční plán (kapitola 7.3);



popis řídící struktury a způsobu IPRSÚ, včetně nastavení systému identifikace a výběru projektů (kapitoly 7.4 a 7.6).

Součástí této kapitoly by měl být také popis toho, jak byly do přípravy IPRSÚ zahrnuti všichni klíčoví partneři tak, aby integrovaná strategie byla výsledkem shody nad potřebami a rozvojovými příležitostmi daného území. Tyto informace by měly být doložitelné např. zápisem z jednání Řídícího výboru IPRSÚ, veřejných konzultací apod. Pro nastavení implementačního plánu jsou východiskem základní principy využití integrovaných postupů dané Metodickým pokynem pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MMR):  Předkladatel IPRSÚ musí vytvořit příslušnou transparentní řídicí a organizační strukturu IPRSÚ, která také zajistí efektivní řízení, monitoring a vyhodnocování jeho plnění.  Předkladatel spolupracuje se všemi relevantními řídicími orgány programů ISEF.  Předkladatel musí jedenkrát ročně předkládat monitorovací zprávy o realizaci IPRSÚ.  Aktualizace IPRSÚ může proběhnout nejdříve za tři roky od schválení IPRSÚ a její schválení bude zajištěno stejným postupem jako u původní strategie.  Předkladatel musí zapojit do celého procesu přípravy, vzniku, realizace a hodnocení IPRSÚ relevantní partnery ze zájmového území.

4.1

Postup schválení IPRSÚ

4.1.1 Posouzení způsobilosti území pro IPRSÚ Prvním důležitým mezníkem při přípravě IRPSÚ je posouzení způsobilosti vymezeného specifického území pro tento typ nástroje a čerpání podpory prostřednictvím IPRSÚ. Způsobilost bude posouzena příslušným útvarem MŽP. Tento útvar vydá vyjádření předkladateli IPRSÚ. Kladné vyjádření je předpokladem pro zpracování dalších částí integrovaného dokumentu. Posouzení způsobilosti proběhne po ukončení analytické fáze přípravy strategie IPRSÚ. Předkladatel IPRSÚ předloží draft analytické části IPRSÚ včetně zdůvodnění výběru území pro způsobilost k podpoře prostřednictvím IPRSÚ. Předložený dokument musí obsahovat alespoň tyto části: 

Popis vymezení specifického území.



Zdůvodnění vymezení specifického území – popis naplnění alespoň jednoho kritéria rámci (i) územního, (ii) integrovaného a (iii) tematického přístupu k naplňování územní dimenze.



Shrnutí základních problémů vymezeného území a jejich provázanost.

Příslušný útvar MŽP se vyjádří, zdali se jedná o specifické území ve smyslu území způsobilého pro podporu prostřednictvím IPRSÚ. Na základě kladného vyjádření začne předkladatel IPRSÚ zpracovávat kompletní integrovanou strategii. V případě, že příslušný útvar MŽP vymezení specifického území na základě úvodní části IPRSÚ neschválí, doporučí předkladateli IPRSÚ další postup (např. úprava dokumentu, redefinování specifického území).

PwC

Strana 21 ze 32


4.1.2 Schválení strategie IPRSÚ MŽP jako nejvyšší výkonný, kontrolní a poradní orgán IPRSÚ bude schvalovat předkládané dokumenty IPRSÚ, a to především:    

Strategii IPRSÚ a její soulad s podmínkami stanovenými MŽP a tímto Metodickým pokynem IPRSÚ; zásobník projektů včetně jeho případných změn (proces výběru projektů shrnuje kapitola 7.6); monitorovací zprávy o realizaci IPRSÚ, prokazující plnění části indikátorových hodnot a realizaci podaných projektů; závěrečnou zprávu.

Projekt zařazený do zásobníku projektů by měl mít podobu projektové fiše o rozsahu jedné až dvou stránek, která bude obsahovat následující klíčové informace: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Název projektu. Nositel projektu. Cíl projektu. Kritéria, na základě kterých byl projekt zařazen do IPRSÚ (včetně vazby na další projekty v integrované strategii). Aktivity projektu. Výstupy projektu. Finanční plán. Časový plán. Cílová skupina projektu.

Zapojení MŽP do řídící struktury IPRSÚ znázorňuje obrázek 15 (viz kapitola 7.4).

4.2 Časový harmonogram a provázanost jednotlivých aktivit Z hlediska řízení implementace připravené strategie IPRSÚ je důležité znát také předpokládaný časový plán implementace. Časový plán musí vycházet z předběžného seznamu indikativních projektů a typových záměrů v jednotlivých opatřeních a prioritních oblastech, podle nichž lze určit časovou náročnost realizace. Časový plán musí zároveň vycházet z provázanosti jednotlivých aktivit a opatření, kdy některá opatření a aktivity mohou být realizovány až v návaznosti na jiné dokončené aktivity – realizaci některých opatření je třeba načasovat tak, že ukončení realizace jednoho opatření je podmínkou zahájení jiného. Časový plán tedy musí respektovat provázanost a návaznost jednotlivých aktivit a opatření. Časový plán je samozřejmě indikativní. Jeho cílem není stanovit detailní časový akční plán celé strategie, ale spíše posoudit logiku navrženého integrovaného plánu, časovou provázanost jednotlivých opatření a usnadnit řízení a monitorování realizace celého IPRSÚ. Časový plán je možné připravit prostřednictvím jednoduché tabulky, kde bude vyznačena realizace prioritních oblastí a opatření v jednotlivých letech9. V rámci tabulky může být dále uveden indikativní přehled aktivit a záměrů, která se v jednotlivých letech budou v rámci opatření a prioritních oblastí realizovat. Ilustrativní časový plán je uveden na Obrázku 12. Je také možné provázat finanční a časový harmonogram do jednoho schématu. V tomto případě by tabulka s časovým plánem kromě barevně označené realizace obsahovala také předpokládané finanční alokace pro jednotlivá opatření a roky.

Uváděné údaje se týkají předpokládané fyzické realizace jednotlivých prioritních oblastí a opatření, nikoli termínů výzev, předkládání žádostí o platby či proplácení projektů. 9

PwC

Strana 22 ze 32


2015

2016

2017

Aktivita 1 Aktivita 2

Aktivita 3

Aktivita 4

Aktivita 5 Aktivita 6 Aktivita 8

Aktivita 5 Aktivita 6 Aktivita 8

2018

2019

Aktivita 5

Aktivita 7

2020

2012

2020

Prioritní oblast 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Prioritní oblast 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 … Obrázek 9: Ilustrativní návrh tabulky harmonogramu IPRSÚ

4.3 Finanční plán včetně popisu způsobu financování Stěžejní část IPRSÚ představuje také finanční plán. V něm musí předkladatel IPRSÚ podrobně rozepsat potřebné, reálné finanční zdroje na realizaci strategie podle jednotlivých let čerpání, priorit, fondů a příslušných programů a kromě intervencí z ESIF a prostředků na kofinancování musí zahrnovat i ostatní finanční zdroje. Finanční plán bude připraven minimálně ve dvou provedeních: 1.

Celkový finanční plán strategie – předpokládaný celkový finanční plán v členění o o o o

2.

financování ESIF; národní spolufinancování (SR); vlastní zdroje (veřejné rozpočty); soukromé zdroje.

Detailní finanční plán strategie – detailní finanční plán bude specifikovat předpokládané alokace v členění do úrovně jednotlivých prioritních oblastí a opatření. Zároveň bude připraven ve dvou verzích pro návratnou a nenávratnou podporu v návaznosti na podmínky OPŽP a dalších OP, které budou poskytovat podporu pro IPRSÚ.

Alespoň rámcově by měl být nastaven finanční plán také u projektů, které ještě nemají detailní/přesný rozpočet. Tyto projekty by měly být odlišeny od projektů, kde je rozpočet stanoven již na základě přesných údajů.

PwC

Strana 23 ze 32


4.4 Popis způsobu řízení IPRSÚ (včetně organizačního schématu) a příslušné administrativní kapacity Schéma řídící struktury IPRSÚ znázorňuje následující obrázek. Příslušný útvar MŽP

Řídící výbor IPRSÚ

Orgány samospráv

Orgán ZVCHÚ

Předkladatel / nositel IPRSÚ

Statutární orgány partnerů

Obrázek 10: Schéma řídící struktury IPRSÚ

Kontrolu realizace, koordinaci a hodnocení IPRSÚ bude provádět MŽP v rámci svého příslušného odborného útvaru, případně v rámci ustanovené řídicí a koordinační skupiny na MŽP. Nositel IPRSÚ – územní samosprávný celek nebo organizační složka státu – musí pro řízení integrované strategie ustanovit Řídící výbor pro realizaci strategie složený z odpovědných zástupců všech samospráv, na jejichž území se bude strategie realizovat, a dalších klíčových partnerů z předmětného území. Partnery mohou být např. orgány krajské samosprávy, orgány státní správy, neziskové organizace atd. Řídící výbor IPRSÚ bude odpovědný nositeli IPRSÚ za řádný průběh realizace strategie a bude vydávat doporučení orgánům samospráv (případně centrálnímu orgánu ZVCHÚ) a statutárním orgánům zapojených partnerů. Předsedou Řídícího výboru bude zástupce právnické osoby, která je nositelem IPRSÚ. Řídící výbor IPRSÚ bude mít vypracován a schválen statut a jednací řád, podle kterých povede svá jednání. Statut bude upravovat přinejmenším následující oblasti:          

seznam členů ŘV, tj. partnerů IPRSÚ, kteří jsou zapojeni na smluvním základě; četnost zasedání ŘV (minimálně dvakrát ročně); působnost ŘV (výběr prioritních oblastí, schválení IPRSÚ); způsob volby předsedy ŘV; způsob komunikace se členy ŘV, včetně doručení informace o zasedání ŘV a podkladových materiálů; pravomoci předsedy ŘV a jeho zástupce; hlasovací práva členů ŘV; podmínky usnášeníschopnosti ŘV; postup v případě střetu zájmů člena ŘV; návrh a způsob provedení změn v jednacím řádu ŘV.

Dále musí být pro přípravu a realizaci strategie ustaven manažer IPRSÚ, který ve své výkonné funkci přípravu a realizaci strategie řídí a je odpovědný Řídícímu výboru. Manažer zodpovídá zejména za administraci, formální náležitosti a správnost postupu přípravy a realizace integrované strategie. Zároveň je také hlavní kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO programů ESIF, s dalšími subjekty i s veřejností. Ustavení pozice manažera je povinné. Podle velikosti území a rozsahu předpokládaných aktivit má manažer k dispozici tým, jež mu pomáhá plnit výše popsané úkoly a cíle. Řídící struktura IPRSÚ bude adekvátní kapacitě podle velikosti vymezeného území a rozsahu zaměření strategie.

PwC

Strana 24 ze 32


4.5 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRSÚ Základním principem řízení IPRSÚ při přípravě i realizaci je partnerství. Partnerství by se mělo tedy prolínat celým procesem přípravy a realizace IPRSÚ a nositel IPRSÚ by měl od počátku přípravy iniciovat dialog se všemi klíčovými partnery daného území o jejich zapojení do integrované strategie. První skupinou klíčových partnerů jsou obce, jejichž katastrální území budou zasažena dopady integrované strategie nebo v nich dojde přímo k realizaci projektových záměrů. Spolupráce s dotčenými obcemi musí být zajištěna na smluvním základě (např. dohodou o partnerství mezi nositelem integrované strategie a ostatními obcemi – princip „lead“ partnera). Dále je nezbytné zapojení i ostatních partnerů z vymezeného území především s ohledem na věcné zaměření integrované strategie z národní či regionální úrovně (např. Agentura ochrany přírody a krajiny, Povodí, ZVCHÚ, kraj apod.) a z neziskového sektoru (např. sociální partneři, NNO, zástupce občanských iniciativ), pokud je relevantní případně i sektoru soukromého (např. významné místní podniky, jejichž aktivity mají významný dopad na řešené území a bez jejichž zapojení nelze dosáhnout potřebné změny). Tito partneři by měli být identifikováni nositelem IPRSÚ a osloveni s žádostí o zapojení do procesu přípravy i realizace IPRSÚ. Spolupráce by měla být stvrzena formálně – prostřednictvím smlouvy o partnerství (obdobně jako výše) či jiného formálního dokumentu, který bude odpovídat potřebám daného IPRSÚ a jeho nositele.

4.6 Popis transparentního způsobu výběru kritérií a samotných projektových záměrů/projektů Nositel IPRSÚ na základě zpracovaného Dokumentu IPRSÚ vyhlásí výzvu10 na předkládání projektových záměrů do integrované strategie. Kritéria pro výběr projektů vycházejí z kritérií daných Řídícími orgány operačních programů a jsou dále specifikována a zužována, aby vybrané projektové záměry co nejlépe naplňovaly cíle daného IPRSÚ. Relevanci předkládaných projektů posoudí Řídící výbor IPRSÚ a doporučuje je pro předložení do specifických výzev OPŽP zaměřených na projekty implementované v rámci IPRSÚ, případně další OP. Předkládané projekty jsou hodnoceny z 3 hledisek stanovených v dokumentu IPRSÚ a schválených Řídícím výborem: 1) posouzení formálních náležitostí; 2) soulad projektů se strategií IPRSÚ – hodnocení kvality projektů pomocí stanovených výběrových kritérií (např. naplňování indikátorů, tematická provázanost s ostatními projekty, dosažení synergií na úrovni globálního cíle nebo strategických cílů IPRSÚ, naplňování finančního plánu atp.); 3) soulad projektů s cíli OP, z kterých bude IPRSÚ financováno. Projektové záměry doporučené Řídícím výborem budou zařazeny do seznamu projektů, který je součástí dokumentu IPRSÚ. Nositel IPRSÚ, prostřednictvím svého manažera, potvrdí jednotlivým partnerům, že předkládaný projekt je součástí a je v souladu s cíli a prioritami IPRSÚ a může být proto předložen v rámci specifických výzev11 cílených právě na projekty IPRSÚ. V průběhu realizace IPRSÚ mohou být jednotlivé projekty přidávány seznamu projektů, které jsou součástí IPRSÚ, a to na základě žádosti předkladatele projektového záměru o zařazení do IPRSÚ manažerovi IPRSÚ. Ten následně zajistí v součinnosti s žadatelem případnou konkretizaci projektového záměru, jeho následné vyhodnocení a projednání v Řídícím výboru IPRSÚ.

Nejedná se o výzvu shodnou s výzvou pro příjem žádostí o podporu v rámci OP, text výzvy stejně jako její postup či kritéria mohou být nastaveny podle potřeb daného IPRSÚ. 11 Specifické výzvy pouze pro projekty realizované v rámci IPRSÚ lze v současnosti předpokládat v OPŽP. 10

PwC

Strana 25 ze 32


Obrázek 11: Schéma postupu sběru a výběru projektů realizovaných v rámci IPRSÚ

4.7 Vliv IPRSÚ na horizontální témata Horizontální témata definovaná Evropskou komisí průřezově zasahují do všech oblastí socioekonomického rozvoje a je nutné je chápat také jako jeden z cílů IPRSÚ. Při zpracování IPRSÚ musí být proto horizontální témata zohledněna a respektována. Horizontální témata zahrnují: 

rovné příležitosti;



udržitelný rozvoj.

Udržitelný rozvoj IPRSÚ je primárně zaměřeno na zlepšení stavu a kvality ŽP a naplňování tematických cílů pro oblast ŽP. Udržitelný rozvoj, chápaný jako takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí, by proto měl být klíčovou součástí strategie IPRSÚ. Projekty realizované v rámci IPRSÚ by proto měly přirozeně vést k celkovému harmonickému rozvoji vymezeného území a maximalizaci kvality životního prostředí. Důležitou součástí udržitelného rozvoje je také vyvážený socioekonomický rozvoj. Strategie IPRSÚ by proto měly přispívat také k odstranění územních rozdílů v daném území. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociální exkluzí.

PwC

Strana 26 ze 32


Dílčí aktivity IPRSÚ v žádném případě nesmí vytvářet žádné omezení rovných příležitostí a případné diskriminace obyvatel. IPRSÚ by měl dále vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní spolupráci obyvatelstva se subjekty měst, obcí a dalšími partnery daného specifického území. K výstupům IPRSÚ by měli mít přístup všichni obyvatelé bez rozdílu a jeho realizace by neměla negativně ovlivnit žádnou složku obyvatelstva. Žádný z projektů realizovaných v rámci IPRSÚ nebude mít negativní dopad na rovné příležitosti.

4.8 Analýza rizik Řízení rizik je nedílnou součástí správného řízení projektů. Jedná se o postupný, neustále se opakující proces zlepšování v rámci nastaveného řízení projektu. Jeho součástí je analýza rizik, jejímž cílem je identifikovat všechna potenciální rizika spojená s realizací daného projektu, poskytnout podklady pro rozhodnutí o nutnosti zabývat se určenými riziky a doporučit nejvhodnější strategii k jejich zvládání. Realizace integrovaných strategií ve vymezených územích může být spojena s řadou nepředvídatelných událostí, které mohou narušit tuto úspěšnou realizaci. Nositel integrované strategie musí ve své strategii zanalyzovat tato potenciální rizika a vytvořit podrobný plán, podle kterého bude v případě výskytu popsaných rizik postupováno. Nástrojem pro řízení rizik může být registr rizik – přehledná tabulka, která obsahuje všechna identifikovaná rizika a k nim přiřazenu pravděpodobnost, že nastanou, významnost rizika, jejich dopad a navržené opatření na jejich snížení. 

Významnost rizika je určena nejčastěji škálou 1-4 (v případě potřeby detailnějšího hodnocení například škála 1-5), s tím, že stupeň 1 představuje nejnižší významnost rizika, stupeň 4 nejvyšší významnost rizika. Významné riziko je takové riziko, které pokud se naplní, může významně ohrozit přípravu nebo implementaci IPRSÚ, nebo její dílčí část.



Pravděpodobnost rizika vyjadřuje, s jakou pravděpodobností se riziko naplní. I zde je vhodné určit škálu hodnocení, která bude shodná s předchozí, tj. stupeň 1 představuje nejmenší pravděpodobnost rizika a stupeň 4 nejvyšší pravděpodobnost rizika.



Dopad rizika je součinem významnosti a pravděpodobnosti. Výsledná škála dopadu rizika může být při výše zvolené šále definována takto: o o o o



méně než 4 – zanedbatelné riziko; 4-7 – okrajové riziko, pro které je vhodné monitorovat kritické faktory; 8-11 – vážné riziko, které je nutné redukovat; více než 11 – kritické riziko, které musí být eliminováno.

Opatření na snížení rizika by mělo být definováno pro všechna rizika, klíčové je však zejména pro rizika s vysokým dopadem.

Rizika v projektu v registru rizik je dále dobré členit do několika oblastí, příkladem mohou být následující oblasti:     

organizační rizika; technologická / implementační rizika; informační rizika; procesní rizika; finanční rizika.

Níže na obrázku 15 je uveden ilustrativní příklad registru rizik. Identifikované riziko Významnost Pravděpodob -nost

Dopad rizika

Mitigační opatření

9

Zapojení klíčových uživatelů již v průběhu přípravy IPRSÚ do definice jeho výstupů.

Rizika organizační

Nesoučinnost s uživateli výstupů IPRSÚ

PwC

3

3

Strana 27 ze 32


…

Aktivita 3

Aktivita 4

Rizika procesní

Nedostatečné řízení IPRSÚ, pomalé rozhodování a schvalování

...

4

2

Aktivita 8

Aktivita 8

8

Vypracování detailního harmonogramu realizace a jeho pravidelná aktualizace na základě postupu realizace. Stanovení termínů pro schválení předložených podkladů Řídícím výborem IPRSÚ. Komunikace vzniklých problémů na pravidelných poradách řídícího výboru a projektového týmu.

Obrázek 12: Ilustrativní příklad registru rizik

Rizika by neměla být vyhodnocena pouze na začátku projektu, ale existující rizika by měla být průběžně monitorována a aktualizována a příp. nově se vyskytnuvší rizika by měla být identifikována v průběhu projektu. Pokud se tak stane, bude nové riziko ohodnoceno z pohledu pravděpodobnosti jeho výskytu, významnosti a míry dopadu, a bude zaneseno do seznamu rizik projektu. Manažer integrované strategie bude sledovat jeho vývoj a navrhne možná řešení preventivních či nápravných opatření.

4.9 Monitorování realizace IPRSÚ Předkladatel IPRSÚ monitoruje realizaci jednotlivých projektů a realizaci strategie IPRSÚ jako celku. Předkladatel IPRSÚ každý rok zpracuje a předloží monitorovací zprávu příslušnému útvaru MŽP, provádějícímu kontrolu realizace, koordinaci a hodnocení IPRSÚ. Monitorovací zpráva bude obsahovat:     

Celkové vyhodnocení realizace IPRSÚ a plnění strategických cílů IPRSÚ. Prokázání plnění indikátorových hodnot a realizace podaných projektů. Dodržení harmonogramu a finančního plánu. Případné odůvodněné návrhy změn ve strategii IPRSÚ nebo v zásobníku projektových záměrů (viz následující kapitola). Přílohy: odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů.

Je třeba, aby monitorovací zpráva byla schválena Řídícím výborem IPRSÚ. Hodnocení realizace IPRSÚ na základě předložených monitorovacích zpráv provádí příslušný útvar MŽP, odpovědný za kontrolu realizace, koordinaci a hodnocení IPRSÚ. V případě, že nejsou plněny podmínky realizace IPRSÚ (tj. například plnění indikátorů na úrovni prioritních oblastí IPRSÚ), a to na úrovni strategie nebo jednotlivých projektů, může příslušný útvar MŽP pozastavit příjem dalších projektů příslušného IPRSÚ, či financování stávajících projektů, dokud Předkladatel IPRSÚ neprokáže nápravu zjištěných skutečností nebo nenavrhne odpovídající řešení, zajišťující dosažení cílů IPRSÚ a dokončení realizace jednotlivých projektů podle schválených podmínek.

4.10 Aktualizace a navazující kroky po ukončení programového období 2014 – 2020 Realizace integrované strategie je živým procesem, který v jejím průběhu může přinést potřebu změn a úprav tak, aby odpovídala aktuálním potřebám vymezeného území. Potřeba takových změn může být vyvolána jak objektivními důvody, tak i jinými faktory. Nositel IPRSÚ má proto možnost v monitorovací zprávě, navrhnout a zdůvodnit změny ve strategii IPRSÚ.

PwC

Strana 28 ze 32


Podstatné změny či aktualizace integrované strategie mohou proběhnout nejdříve po třech letech od jejího schválení12. Další možné aktualizace pak bude možné uskutečnit v ročním intervalu. V rámci změn nelze uskutečnit změnu vymezení specifického území. Mezi podstatné změny patří:    

změna právnické osoby nositele IPRSÚ; změna cílových hodnot indikátorů o více než 5 %; změna finančního plánu o více než 10 % celkových způsobilých nákladů; změna harmonogramu překračující více než dva kalendářní roky.

Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené podstatné změny mají dopad i na smlouvu mezi nositelem IPRSÚ a MŽP, musí být rovněž schváleny dalšími řídícími orgány v případě, že podpora bude poskytována i z jiných operačních programů než OPŽP. Následně musí být připraven dodatek smlouvy (případně dodatky smluv), neboť platnost původní smlouvy bude podstatnou změnou zastavena. Následně musí být upraveno znění strategie IPRSÚ v systému MS2014+. Mezi nepodstatné změny patří:   

změna partnerů; nahrazení již vybraného projektu nositele strategie jiným, který však plní stejné cílové hodnoty indikátorů; personální změny v řídicích strukturách.

Tyto změny bude možné zaznamenat do systému MS2014+ a informovat o nich ve zprávách o realizaci IPRSÚ. Aktualizace je opět projednána s partnery, zodpovídá za ni nositel IPRSÚ. Řídící výbor IPRSÚ nejprve schválí návrh změn v rámci schválení monitorovací zprávy. Změny, navržené v monitorovací zprávě, podléhají schválení příslušného útvaru MŽP, provádějícímu kontrolu realizace, koordinaci a hodnocení IPRSÚ. Po schválení monitorovací zprávy připraví nositel IPRSÚ aktualizovanou strategii IPRSÚ. Tuto aktualizovanou verzi musí schválit ŘV IPRSÚ a následně musí projít stejným schvalovacím procesem ze strany příslušného útvaru MŽP jako původní strategie IPRSÚ. Schválení ze strany MŽP shrnujeme v kapitole 7.1.2. Důležitým krokem po skončení programového období a ukončení realizace strategie IPRSÚ je vyhodnocení naplnění cílů strategie a jejích dopadů. Toto hodnocení je předmětem tzv. ex-post hodnocení. V rámci tohoto následného hodnocení jsou posuzovány efekty realizovaných projektů a jejich příspěvek ke strategii. Jejím cílem je analyzovat použití zdrojů a podat zprávu o účelnosti a účinnosti intervencí a rozsahu naplnění očekávaných efektů. Zaměřuje se na faktory úspěchu a selhání a na udržitelnost výsledků. Snaží se vyvodit závěry, které bude možné generalizovat a aplikovat na další programy nebo regiony.

4.11 Mapa vymezeného území Povinnou součástí dokumentu strategie IPRSÚ je také přehledná mapa vymezeného území.

Tato hranice nemusí platit v případě mimořádných okolností způsobených živelní pohromou nebo zásadní změnou podmínek pro čerpání finančních prostředků z programů ESIF (např. administrativním rozhodnutím o zvýšení finanční spoluúčasti příjemce dotace o více než 10%). 12

PwC

Strana 29 ze 32


Seznam zkratek CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ESIF

Evropské a strukturální investiční fondy

EU

Evropská unie

IPRSÚ

Integrovaný plán rozvoje specifického území

IPRÚ

Integrovaný plán rozvoje území

KIPR

Krajinný integrovaný plán rozvoje

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MSP

Malé a střední podniky

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

N/A

Nedostupné nebo neaplikovatelné

OP

Operační program

OPŽP

Operační program Životní prostředí

PÚR

Politika územního rozvoje

SC

Specifický cíl

SOB

Specifická oblast

SPŽP

Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020

SRR

Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020

SÚ

Specifické území

ŘV

Řídící výbor IPRSÚ

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

PwC

Strana 30 ze 32


ÚSC

Územní samosprávný celek

UR

Udržitelný rozvoj

VZCHÚ

Velkoplošné zvláště chráněné území

ŽP

Životní prostředí

PwC

Strana 31 ze 32


Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]

PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, IČ: 61063029, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 43246.  2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.

Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období

Recommend Documents