Mateřská škola Přerov, U tenisu 2

Mateřská škola Přerov, U tenisu 2

Rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014 Číslo rozhodnutí: MSMT – 6742 – 9/2014 ze dne 28. 3. 2014

Název projektu: „Cesty k rozvoji řeči“

2|Stránka

OBSAH 1. Logohrátky: Den otevřených dveří - Evropský den logopedie, prezentace projektu ……………….

3

2. Logohrátky: Říkej, maluj, poslouchej - logopedie tak, jak ji možná neznáte …………………………. 8 3. Logohrátky: Rozhýbej svůj jazýček - jak na to, aby moje dítě správně mluvilo ……………………. 14 4. Logohrátky: Motivační aktivity rozvoje řečových dovedností prostřednictvím interaktivní tabule …………………………… 23 5. Logohrátky: Společné povídání pro děti ve věku 3 - 5 let ………………………………………. 35 Společné povídání pro děti ve věku 5 - 7 let ………………………………………. 60 Použitá literatura ……………………………………………………………….. 98

Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

3|Stránka

LOGOHRÁTKY Den otevřených dveří - Evropský den logopedie Projektová aktivita č. 1: prezentace projektu Realizace: třída Sluníček Datum: 31. března 2014 Prezentuje: Michaela Gálíčková s představením pedagogů zapojených do realizace projektu Cílová skupina:pedagogové z jiných mateřských škol města Přerova veřejnost - zveřejnění prezentace projektu v regionálním tisku Nové Přerovsko ze dne 24.2.2014 rodiče - webové stránky školy, centrální nástěnky obou mateřských škol zřizovatel - zveřejnění úspěšných žadatelů o dotaci Charakteristika projektu V letošním školním roce jsme se stali úspěšnými žadateli o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu z rozvojového programu zaměřeného na podporu logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014. Celková částka na podporu logopedické prevence činí 80 000,00 Kč. Smyslem je vytvořit optimální podmínky podporující správný řečový vývoj u dětí, vytvořit systém pro podporu přirozeného rozvoje komunikace. Logopedická prevence v tomto směru tudíž pomáhá minimalizovat vznik poruch řeči tím, že nejprve u dítěte rozvíjíme slovní zásobu, artikulační a fonematické slyšení a tím následně podporujeme přirozený vývoj řeči. Odborně proškolený pedagog pak dokáže včas odhalit odchylky od normálního řečového vývoje a doporučí další odbornou péči. V rámci projektu je prevence zaměřena na rozvoj celé osobnosti dítěte a nemůžeme ji tudíž chápat jako nápravu nesprávné výslovnosti, kterou zajišťuje klinický logoped. Do logopedické prevence v předškolním věku patří rozvoj smyslového vnímání, osvojování přiměřených dovedností, vědomostí a návyků, rozvoj správného mluvního projevu, slovní zásoby, rozvoj motorických dovedností jak z oblasti hrubé motoriky, jemné motoriky i motoriky mluvidel, rozvoj logického myšlení, upevňování paměťových procesů, rozvoj rytmického cítění a pohybové obratnosti, posilování sebevědomí nenásilným začleňováním do kolektivu prostřednictvím her a pestrých činností, podpora zájmu o společnou komunikaci.

Cíle projektu:

 zvýšení kvality poskytování logopedické prevence vytvořením podnětného pracovního prostředí, které přispívá k rozvoji řečových a jazykových schopností dětí, komunikačních dovedností a vede k získání základů kompetencí důležitých pro jejich další rozvoj a učení  zvyšování odbornosti pedagogických pracovníků v této oblasti  zlepšování informovanosti rodičů a snahu zapojit je do činností spojených se zdokonalováním řečového projevu a komunikačních dovedností dětí předškolního věku


4|Stránka

Finanční rozpočet a jeho využití Získané finanční prostředky byly použity:  k zakoupení moderních edukačních pomůcek, vybavení a didaktického materiálu do všech pěti tříd včetně odloučeného pracoviště. Konkrétně jde o pomůcky určené pro rozvoj artikulace, dechových a fonačních cvičení, pro rozvíjení fonematického sluchu. Zakoupením obrazového materiálu vedeme děti k rozšiřování slovní zásoby a schopnosti udržet dějovou linii, obrázkovými soubory upevňujeme rytmizaci slov, dále byly zakoupeny pomůcky k rozvoji jemné motoriky a grafomotoriky  polovinu získané finanční částky jsme použili na zakoupení interaktivní tabule, která umožňuje vzdělávat děti moderní a zábavnou formou  vybavení výukovými softwarovými programy pro řečovou výchovu a jejich praktické využití v edukaci  zakoupení odborné logopedické literatury pro vzdělávání pedagogů a zapůjčení rodičům dětí  část financí byla použita na zaplacení kurzu logopedické prevence pro jednu učitelku, která získala osvědčení ve vzdělávacím programu Logopedický asistent – primární logopedická prevence ve školství, organizovaném NIDV ve Zlíně v rozsahu 64 hodin zakončeném vypracováním a obhajobou závěrečné kazuistické práce Z vlastních zdrojů byl zakoupen dataprojektor v hodnotě 23.233,- Kč. Sborník zakoupených pomůcek společně se stručným popisem jejich využití bude po vyčerpání finanční dotace zveřejněn a volně dostupný na stránkách mateřské školy www.msutenisu.cz. Jelikož v době prezentace projektu ještě nebyla nainstalována interaktivní tabule, byli účastníci pozváni na možnosti využití práce s interaktivní tabulí přímo školitelem dodavatelské firmy Sharp centrum Olomouc, který zaškolí všechny pedagogické pracovníky mateřské školy včetně odloučeného pracoviště a rovněž umožní zájemcům i z jiných mateřských škol účast na této prezentaci. Školení nebude hrazeno z finančních prostředků dotačního projektu. V další fázi připravujeme již ukázku edukační činnosti přímo s dětmi v projektové aktivitě č. 4, která proběhne 4. listopadu 2014 pro rodiče a veřejnost.

Realizační tým projektu tvoří: Mateřská škola U tenisu: Michaela Gálíčková - ředitelka školy, Bc. Erika Chytilová – učitelka, Bc. Marie Frydrychová - učitelka, Iveta Červenková – učitelka odloučené pracoviště Mateřská škola Henčlov: Helena Sachrová – vedoucí učitelka

Realizace projektu Logopedická prevence je součástí každodenního vzdělávacího programu ve všech třídách. Řečové schopnosti dětí jsou podněcovány adekvátně jejich věku. Učitelky se zaměřují na základní faktory, které řeč ovlivňují, tzn. prostředí, sluchové a zrakové vnímání, motoriku Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

5|Stránka

a grafomotoriku. Ve skupinách či jednotlivě v krátkých vstupech rozvíjí u dětí artikulační obratnost, fonematické slyšení, slovní zásobu, schopnost vyjadřování. V rámci projektu realizujeme ve všech třídách dlouhodobý projekt „Logopedické hrátky“, kdy učitelky s dětmi provádějí každodenně dechová cvičení, rozvíjí artikulační obratnost, zařazují fonematická cvičení, rozvíjejí všechny čtyři jazykové roviny, procvičují grafomotoriku. Při plánování svých třídních vzdělávacích programů pedagogové cíleně zařazují do každého tematického celku náměty pro logopedickou prevenci. Nejmladší děti nacvičily divadelní představení, které pak zahrály rodičům, svým kamarádům i pedagogům. Přípravu provázely činnosti na zlepšování obratnosti mluvidel, ovládání dechu i tempa řeči, zdokonalování řečového projevu dětí, ale i prvky kooperace. Ze získaných prostředků jsme mohli zakoupit čepičky pro dramatizaci a maňásky. Tyto jsou dále v dramatických činnostech využívány téměř každodenně. Děti střední věkové skupiny využívají obrazový materiál k rozvoji slovní zásoby, orientaci v ploše, rozvíjely logické myšlení a paměťové procesy při vyprávění děje pohádek na velkoplošných obrazech. Pedagogové používají logopedické publikace zaměřené na upevňování správné výslovnosti, děti si procvičují správné vyslovování jednotlivých hlásek při hře s logopedickými pexesy. Předškolní děti v plné míře využívají programy využitelné při edukaci na interaktivní tabuli, dále se u dětí rozvíjí artikulační obratnost při hrách se slovy, učí se upevňovat fonematické slyšení určováním hlásky na začátku, uprostřed a na konci slova, učí se rozlišovat distinktivní rysy hlásek (znělost a neznělost, krátké a dlouhé hlásky, nosovky apod.). Rodiče dětí a pedagogové z jiných mateřských škol měly možnost zúčastnit se ukázky edukační činnosti s využitím interaktivní tabule. Děti všech věkových skupin si procvičují uvolňovacími cvičeními ramenní a loketní kloub, zápěstí a následně procvičují grafémy, jejichž osvojení dětem usnadňuje nácvik psaní v první třídě základní školy. Současně při manipulaci s grafickým materiálem vedou učitelky děti k dodržování zrakové hygieny. Na odloučeném pracovišti se paní učitelky zaměřují na všechny jazykové roviny s ohledem na věkové zvláštnosti jednotlivých dětí, jelikož se jedná o heterogenní skupinu dětí. Stále usilujeme o další zkvalitnění logopedické prevence, této problematice se budeme věnovat i nadále. Zakoupené pomůcky budou pedagogové využívat i po skončení projektu.

Aktivity projektu prolínající školním vzdělávacím programem:             

rozvíjení všech čtyř jazykových rovin (foneticko-fonologická, morfologickosyntaktická, lexikálně-sémantická, pragmatická) s ohledem na věk a individuální schopnosti dětí sluchová diferenciace, sluchová paměť, sluchová analýza a syntéza vnímání rytmu, rytmizace slov a říkadel artikulační cvičení hry zaměřené na rozvíjené pasivní a aktivní slovní zásoby posilování paměťových procesů rozvíjení logického myšlení oromotorická cvičení dechová a fonační cvičení grafomotorická cvičení zraková percepce hry zaměřené na rozvíjení hrubé i jemné motoriky činnost s knihou


6|Stránka



využívání softwarových výukových programů podporujících rozvoj řečových dovedností při edukaci s interaktivní tabulí

Časový a pracovní harmonogram projektu: leden 2014  výběr dodavatelů a příprava objednávek na zakoupení pomůcek pro logopedickou prevenci podle předem připraveného podrobného rozpočtu dle jednotlivých položek únor až říjen 2014  přípravy pedagogů na aktivity Společného povídání (na každý měsíc) březen 2014  projektová aktivita č. 1 „Den otevřených dveří“ – prezentace celého projektu, realizuje Michaela Gálíčková, ředitelka školy květen 2014  projektová aktivita č. 2 „Říkej, maluj, poslouchej – logopedie tak, jak ji možná neznáte“, realizuje Bc. Marie Frydrychová Propojení gymnastiky mluvidel, oromotorických cvičení, vyprávění pohádky podle obrazového materiálu, dodržování dějové linie, dramatizace pohádky s čepičkami, pohybová hra, hrubá motorika – koulení míče, grafomotorické cvičení, pracovní list s řešením labyrintu, nakreslení obrázku k ději pohádky, to vše s pohádkou O Koblížkovi za pomoci rodičů. Spolupráce s rodiči na úkolu na doma – společný obrázek k básničce nebo pohádce. září 2014  projektová aktivita č. 3 „Rozhýbej svůj jazýček – jak na to, aby moje dítě správně mluvilo“, realizuje Iveta Červenková Popis vývoje oromotoriky a artikulace v souvislosti s věkem dítěte, co by mělo dítě zvládat ve 3, 4, 5 a 6 -ti letech, ukázka činnosti s dětmi předškolního věku – oromotorická cvičení před logopedickým zrcadlem s rodičem ve dvojici podle obrázků, dechová cvičení s rodiči, kartičky k procvičování jednotlivých hlásek, zapojení rodičů do hraní logopedického pexesa, stolní hra Rozhýbej svůj jazýček – rodiče budou mít možnost zapůjčení pomůcek domů na víkend. listopad 2014  projektová aktivita č. 4 „Motivační aktivity rozvoje řečových dovedností prostřednictvím interaktivní tabule“, realizuje Bc. Erika Chytilová Pomocí práce na interaktivní tabuli rozvíjíme u dětí zábavnou a nenásilnou formou myšlení, představivost, kreativitu, tvořivost, logické uvažování, grafomotoriku, poznávání barev, paměť, pozornost a trpělivost, sluchové a zrakové vnímání, spolupráci, jazykové roviny, rytmickou reprodukci, komunikační dovednosti. Při plnění některých úkolů dětí spolupracují ve dvojicích nebo ve skupinkách – budují tak schopnost dohodnout se, komunikovat mezi sebou. Směřujeme tak k budování schopnosti záměrného učení pomocí hry, děti si tak zapamatují nové poznatky snadněji a trvaleji. březen až prosinec 2014  projektová aktivita č. 5 „Společné povídání“, realizují pedagogové všech tříd v denních činnostech s dětmi podle připravených materiálů prolínajících školním vzdělávacím programem, přípravy pedagogů jsou rozpracovány na každý měsíc a lze je shlédnout na webových stránkách školy, metodicky jsou rozděleny podle vnitřní organizace tříd na Společné povídání pro děti 3 – 5 leté a Společné povídání pro děti 5 – 7 leté (s odkladem povinné školní docházky v mnoha případech právě z důvodu vadné výslovnosti) Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

7|Stránka

Formy organizace projektu Logopedická prevence bude v mateřské škole zajišťována skupinovou a individuální formou:  skupinové vzdělávání – projektové dílny, činnost u interaktivní tabule, dramatizace pohádek, aktivity zaměřené na rozvoj hrubé motoriky, pohybové obratnosti – hry  individuální vzdělávání – denně prostřednictvím projektové aktivity Společné povídání v ranním komunitním kruhu, při manipulaci s obrázky a s logopedickými kartičkami, před odpočinkem logopedickou chvilkou zařazováním cvičení na posilování fonematického rozlišování a oromotoriky – rozvoj mluvidel, při odpoledním odpočinku (u nespících dětí), v odpoledních činnostech – rytmizace, stolní hry, logopedické pexeso


8|Stránka

LOGOHRÁTKY Říkej, maluj, poslouchej – logopedie tak, jak ji možná neznáte Projektová aktivita č. 2: ukázka rozvíjení řečových dovedností rozmanitými činnostmi ve skupině Realizace: třída Sluníčka Datum: 15. května 2014 Prezentuje: Bc. Marie Frydrychová, učitelka Cílová skupina: děti, rodiče dětí Charakteristika Propojení gymnastiky mluvidel, oromotorických cvičení, vyprávění pohádky podle obrazového materiálu, dodržování dějové linie, dramatizace pohádky s čepičkami, pohybová hra, grafomotorické cvičení, pracovní list s řešením labyrintu, nakreslení obrázku k ději pohádky, to vše s pohádkou O Koblížkovi za pomoci rodičů.

Dílčí vzdělávací cíle:  rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu

 rozvoj a užívání všech smyslů  tvořivé dokončení příběhu, dramatizace  rozvoj kooperativních dovedností Klíčové kompetence: kompetence k učení: učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům kompetence k řešení problémů: nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu komunikativní kompetence: ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog sociální a personální kompetence: ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

9|Stránka

činnostní a občanské kompetence: má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých

Očekávané výstupy dítěte:  porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)

 vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu  ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku  naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit  osvojit si správné dechové a artikulační návyky Pomůcky: radiomagnetofon, CD se zvuky zvířat, ping pongové míčky, modelína, výkresy, temperové barvy a houbičky na tupování, balicí papír, pastelky, čepičky k dramatizaci, obrázky k pohádce O Koblížkovi – několik samostatných obrázků vyjadřujících děj, rozstříhané obrázky k pohádce ze souboru Pohádková mozaika

Vlastní činnosti: Sluchové cvičení Dětem pouštíme zvuky zvířat na CD, se kterými se mohl Koblížek potkat v lese (sova, žába, datel, …) Oromotorika Dědeček má chuť na koblížek – olizování horního a dolního rtu ze strany na stranu. Liška snědla koblížek – zavřená pusa, jazyk ze strany na stranu.


10 | S t r á n k a

Dechové cvičení Koblížek se kutálí – foukání do pingpongového míčku po stole ve dvojicích dítě – rodič. Jemnomotorické cvičení Práce s modelínou – mačkání modelíny, vytváření kuličky Koblížka

Práce s barvou – technika tupování houbičkou – výroba Koblížka Grafomotorické cvičení Koblížek

- uvolnění zápěstí – kruhy na malý formát papíru - uvolnění ramenního kloubu – kruhy na velký formát papíru.


11 | S t r á n k a

Říkanka s pohybem – „Koblížek“ Velkou mísu na stůl dáme

(stoj, ruce spojené před tělem)

těsto si v ní zaděláme.

(míchání těsta)

Mouku, mléko, vajíčko

(vytleskáváme)

ještě kvasnic maličko.

(vytleskáváme)

Vařečkou to zamícháme

(míchání těsta)

a na másle osmažíme.

(otáčení dlaní vzhůru)

Na okénko chladit dáme,

(ruce spojit nad hlavou, hlava kývá ze strany na stranu)

pak si na nich pochutnáme. (hladíme si břicho) MŇAM!

(zakřičíme)

Pohybová hra – „ Na Koblížka“ Děti sedí v kruhu, určí se jeden Koblížek, který chodí po kruhu a zpívá si písničku: „ Já koblížek, koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený utekl jsem dědečkovi a tobě (řekne jméno dítěte sedícího v kruhu, např. Aničko) taky uteču!“ Dotyčný vyskočí a začne se s koblížkem honit po kruhu. Koblížek se může zachránit tím, že si sedne na místo vyvolaného dítěte. Poté se děti vystřídají. Zapojíme do hry rodiče dětí.


12 | S t r á n k a

Dramatizace pohádky „ O Koblížkovi“ Dramatizace pohádky s využitím dramatizačních čepiček – babička, dědeček, koblížek, zajíc, vlk, medvěd a liška.

Vyprávění dle obrázků Vyprávění děje dle obrázků a jejich popis. Sestavení správné dějové posloupnosti.


13 | S t r á n k a

Skládání obrázku z několika částí Skládání obrázku dle předlohy, spolupráce s rodičem.

Závěr: Smyslem projektového dne bylo ukázat rodičům rozmanité činnosti, kterými lze rozvíjet všechny čtyři jazykové roviny. Před každou aktivitou bylo rodičům sděleno, co učitelka danou činností sleduje, k jakému cíli směřuje a to vše s ohledem na individuální schopnosti a možnosti jednotlivých dětí.


14 | S t r á n k a

LOGOHRÁTKY Rozhýbej svůj jazýček – jak na to, aby moje dítě správně mluvilo Projektová aktivita č. 3: pracovní workshop Realizace: třída Berušek Datum: 30. září 2014 Prezentuje: Iveta Červenková, učitelka Cílová skupina: práce rodičů s dětmi, pedagogové jiných mateřských škol Charakteristika: Projektová aktivita je zaměřena na seznámení rodičů s aktivitami, kterými mohou u dětí předškolního věku rozvíjet hybnost mluvních orgánů, seznámí se s aktivitami posilujícími dýchací funkce, sluchovou percepci, s činnostmi podporujícími vývoj artikulace, rozvoj slovní zásoby a to vše formou hry. Rodiče se podrobněji seznámí s fyziologickým vývojem artikulace v dětském věku, přirozenými projevy nesprávné výslovnosti v důsledku ontogenetického vývoje a možnostmi řešení v případě již zafixované vadné výslovnosti. Hlavním cílem je však zdůraznit rodičům, že preventivní činnosti zaměřené na rozvoj mluvních orgánů a artikulace jsou časově méně náročné jak pro rodiče, tak pro dítě než odstraňování zafixovaných nesprávných řečových stereotypů. Celý projektový den je založen na aktivním zapojení rodičů, na vzájemné interakci pedagog rodič - dítě.

Ontogenetický vývoj řeči Vyvíjející se řeč dítěte je třeba sledovat v souladu s celkovým fyzickým vývojem, vývojem psychiky i se zřetelem na mnohotvárné podmínky vytvářené vlivem zevního prostředí. Každé dítě nejdříve prochází předběžnými stadii vývoje řeči: žvatlání, napodobování, rozumění řeči. Na ně pak navazuje vývoj vlastní, samostatné řeči dítěte. Vytvoření vlastní mluvy netrvá u všech jedinců stejně dlouho. Nestejnost má rozmanité příčiny. Může se jednat o vnější příčiny, kam patří vliv prostředí, v němž se dítě narodilo, způsob výchovy, zda má dítě sourozence nebo pochybuje-li se dítě mezi vrstevníky. Vnitřními podmínkami vývoje řeči jsou pak individuální schopnosti a možnosti jedince závislé na činnosti jeho vyšší nervové soustavy. Také existují rozdíly mezi pohlavími, jelikož děvčata se vyvíjejí až do puberty tělesně i duševně rychleji než chlapci. Již od počátku sledování výslovnosti dítěte je nezbytné odlišovat nesprávnou výslovnost od vadné výslovnosti – dyslalie neboli patlavosti. Zatímco v případě nesprávné výslovnosti lze očekávat její spontánní úpravu, v případě zafixovaného vadného stereotypu ke spontánní úpravě výslovnosti nedochází. Nesprávnou výslovnost v určitém věku považujeme tedy za fyziologickou. Respektování tohoto fyziologického vývoje artikulace dítěte je nesmírně důležité a nemůžeme požadovat po dítěti výkony, pro které ještě není zralé.


15 | S t r á n k a

Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte: Věk

Rozvoj slovní zásoby

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat do 1 roku jednoduchá slova, která slyší. do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

Vývoj výslovnosti MBP AEIOU DTNJ K G H CH V F OU AU

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu do 3,5 let vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá N D T L (i artikulačně) Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let Dokončuje se gramatická stavba vět.

ŇĎŤ

do 5,5 let Dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

ČŠŽ

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

CSZRŘ kombinace ČŠŽ a CSZ

Patlavost je vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka a je funkční poruchou v předškolním věku. Dle této tabulky je možno odhadnout vhodný věk dítěte pro úpravu patřičné hlásky a tím i vhodnou dobu pro návštěvu logopedické ambulance.

Dílčí vzdělávací cíle:       

ovládání motoriky mluvidel rozvoj komunikativních dovedností rozvoj schopnosti sebeovládání zpřesňování smyslového vnímání rozvoj kooperativních dovedností vytváření prosociálních postojů – přizpůsobivosti, tolerance rozvoj schopnosti projevovat se autonomně, prosociálně a aktivně ve skupině

Klíčové kompetence: kompetence k učení  učí se nejen spontánně, ale i vědomě  soustředí se na činnosti  učí se hodnotit svoje osobní pokroky kompetence k řešení problémů  známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně na základě nápodoby či opakování, náročnější s pomocí dospělého


16 | S t r á n k a

komunikativní kompetence   

rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog ovládá dovednosti předcházející psaní dokáže se vyjadřovat různými prostředky

sociální a personální kompetence  ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit  dodržuje dohodnutá pravidla činnostní a občanské kompetence  spolupracuje s vrstevníky i dospělými  chová se odpovědně a respektuje ostatní

Očekávané výstupy:             

ovládat dechové svalstvo sladit pohyb s rytmem rozlišovat sluchově zvuky a tóny ovládat koordinaci ruky a oka správně vyslovovat ovládat tempo, dech i intonaci řeči sluchově rozlišovat hlásky ve slovech reprodukovat krátké texty – říkadla, písně postupovat a učit se podle instrukcí a pokynů spolupracovat s ostatními dodržovat herní pravidla přizpůsobit se společnému programu zachycovat tvořivě (výtvarně, hudebně) skutečnosti ze svého okolí

Pomůcky: výukový CD – ROM: Chytré dítě - Hry logopedické zrcadlo magic ball, pingpongové míčky, vatové kuličky na niti kniha Jak se kluci a holky učili říkat L, Ď, Ť, Ň, C, S. Z, Č, Š, Ž, R a Ř, pracovní list se slovy kartičky k procvičování výslovnosti Č, Š, Ž logopedické pexeso Č, Š, Ž kniha Logopedická prevence v mateřské škole stolní hra Rozhýbej svůj jazýček aneb logopedie hrou


17 | S t r á n k a

Průběh činností: MOTIVACE - signálem pro svolání dětí a rodičů do kruhu je motivační píseň: Do kola (melodie písně Já do lesa nepojedu) Chytneme se do kolečka, chytneme se do kola, poslouchej, kdo tvoje jméno za chviličku zavolá. Chytneme se do kolečka, ruka ruku polechtá, poslouchej, kdo tvoje jméno za chviličku zašeptá. SLUCHOVÉ HRY 1. Hádanka – V kruhu jsem se zatočila, ještě k tomu poskočila, a teď děti pozor dejte, kdo vás volá, poslouchejte.      

děti a rodiče mají utvořen kruh, posadí se na zem děti si zakryjí oči učitelka chodí uvnitř kroužku a říká říkadlo učitelka označí jednoho z rodičů, který bude volat „Tady jsem“ dítě, které pozná svého rodiče se zvedne, jde za ním, řekne své jméno role se vymění – střídají se děti i rodiče

2. Hra na zvuky       

rodiče a děti sedí spolu ve dvojici v kruhu učitelka ukáže několik obrázků pustí typický zvuk k některému obrázku z CD romu děti spolu s rodiči hádají děti hádají samy kontrolu si ověří kontrolou na monitoru PC učitelka volí náročnější variantu - zvuk nepodpořený obrázkem


18 | S t r á n k a

DECHOVÁ CVIČENÍ - rozdělení na několik stanovišť v souvislosti s použitými pomůckami, rodiče a děti spolupracují ve dvojici, prostřídají se na všech stanovištích 1. Foukadlo Magic ball – s lehkým míčkem (dostatečný počet podle počtu účastníků)    

učitelka předvede hluboký nádech a pomalý výdech do foukadla, aby míček nevypadl s foukadlem pracují rodiče s foukadlem pracují děti, učitelka provádí kontrolu s foukadlem pracují děti, rodič provádí kontrolu

2. Foukaná s pingpongovými míčky v dráze     

na stolečky se postaví z dřevěných kostek dráhy přes celou délku stolu učitelka předvede hluboký nádech nosem, dlouhý výdech ústy rodiče a děti si dřepnou nebo sednou na malou židličku ke dráze proti sobě foukanou si navzájem posílají pingpongový míček učitelka kontroluje správné dýchání rodičů i dětí

3. Foukání do vatové kuličky na niti    

učitelka předvede - nádech, dlouhý lehký výdech děti napodobují foukání do vatové kuličky rodiče sledují děti, za správné provedení chválí učitelka kontroluje provedení počátečního prudkého výdechu, uvolnění retního závěru výdechovým proudem

CVIČENÍ MLUVIDEL 1. Cvičení orofaciální oblasti před logopedickým zrcadlem - podle obrázku a ukázky učitelky, rodič a dítě procvičují ve dvojici       

kleště – rty do širokého úsměvu, stisknout zuby knír – udržet tužku mezi horním rtem a nosem rybička – ústa do velkého (ó) a malého (ú) kroužku mlsná kočička – vypláznutý jazyk olizuje rty nahoře a dole zmrzlina – jazyk vypláznout směrem vzhůru, zvednout špičku kladívko – špička jazyka klepe za horními zuby balónky – nafouknutí tváří, posouvání vzduchové bubliny


19 | S t r á n k a

2. Na zvířátka - v kruhu, správné postavení mluvidel „Šla jsem včera kolem domku, potkala jsem tam Kačenku, Kačenka se zeptala, zda jsem pejska slyšela (kočku, krávu, vrabce., kukačku…)        

rodiče a děti utvoří kruh učitelka chodí uvnitř kruhu a říká říkanku, zakončí pojmenováním zvířátka učitelka ukáže na dítě, to napodobí hlas zvířátka říkadlo se opakuje, učitelka ukáže na rodiče rodič napodobí hlas pojmenovaného zvířátka učitelka sleduje postavení mluvidel při napodobování hlasů role se vymění - v kroužku chodí dítě, vybere někoho z rodičů v kroužku chodí rodič, vybere některé z dětí

PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ K ARTIKULACI 1. Pohádka O Leničce a Kačence – po procvičení mluvidel si děti lehnou na koberec a poslechnou si vyprávění pohádky. Lenka a Katka byly u počítače. Vymýšlely nějakou hru. „Zahrajeme si na hezká slovíčka a začneme svými jmény.“ Na klávesnici počítače napsaly Lenička a Kačenka, ale stala se chyba. Na monitoru se objevilo Kacenka. Holky zapomněly na počítač a hrály si na malé holčičky, které neumí Č. „Nejlíp se naučíme Č, když budeme volat na kočičku ČI, ČI, ČI.“ Možná, že holky zavolaly devětkrát, protože se objevilo devět koček. „Propána, až maminka přijde domů a uvidí devět koček, to bude mela. Musíme něco udělat.“ Volaly ČI, ČI, ČI a lákaly kočka na kočičí dobroty. Kočky se nechaly nalákat, všechno snědly a utekly. A holky? Ty si oddechly.


20 | S t r á n k a

Povídání o kočkách je motivací k vyvození hlásky Č nápodobou:  zavoláme několikrát ČI, ČI, jednotlivé děti je po nás opakují  daří - li se slabiky napodobit, můžeme vyslovovat další slabiky: TO, ME, TAN, KO, LÉ, HU, MÁ, PÁ, PU, MU, BE, KLE, BU, LOU a dítě doplňuje slabiku ČÍ.  v doplňování se vystřídají: rodiče s dětmi, děti samy  potom po nás opakují děti celá slovy: točí, mečí, tančí, kočí, léčí, hučí, máčí, páčí, pučí, mučí, bečí, klečí, bučí, loučí 2. Hra Na hezká slovíčka - do dvojice rozdáme pracovní list a pastelky  teprve teď si holky hrají na hezká slovíčka  tvoření zdrobnělin a procvičení hlásky Č uprostřed slov  učitelka pojmenuje první dvojici auto – autíčko, předvede rodiči jako vzor další činnosti s dítětem  dítě samo pojmenovává obrázek a jeho zdrobnělinu  rodič kontroluje, zda je dítě schopné samostatně užívat naučenou hlásku ve slovech  nedaří-li se, musí po rodiči slova opakovat  obrázky hezkých slovíček si mohou společně vybarvit GRAFOMOTORIKA - grafém horní oblouk: kočička (hřbet) - grafém vinutí: namotávání klubíčka vlny pro kočičku RYTMIZACE říkadla Celkové uvolnění po kreslení a grafomotorice, zapojení celého těla. Učitelka říká říkadlo, rodiče s dětmi v rytmu říkadla tleskají, pleskají, dupají, ťukají. Dešťové kapičky dostaly nožičky, kapy kap, kapy, kap. Dupaly po plechu, dělaly neplechu, kapy kap, kapy kap. Kocour spal v okapu, káply mu na tlapu, kapy kap, kapy kap. Ach jé ten naříkal, mňoukal a utíkal, kapy kap, kapy kap.


21 | S t r á n k a

ZÁBAVNÉ HRY A SOUTĚŽE 1. Rozhýbej svůj jazýček aneb logopedie hrou - společenská hra pro 4 hráče, v našem případě využijeme pro 4 dvojice hráčů (dvojici tvoří rodič a dítě), postupujeme přesně podle herního plánu. Hru tvoří dva herní okruhy:  malý okruh (tvoří kolečka) - zaměřený na procvičování orofaciální oblasti  velký okruh (čtverečky) – prevence správné výslovnosti, sem je vstup pouze přes splnění úkolů z malého okruhu Průběh hry:  malý okruh - každý hráč si postaví na start malého okruhu tvořeného kolečky figurku svého zvířátka, ke kterému dostane ještě kartičku s 10 otvory pro vsouvání žetonů. Hraje se hrací kostkou a podle barev se figurky posouvají po herní desce. Na určených políčcích se otáčí kartičky s úkoly (úkol čte rodič), např. otevři pusinku co nejvíce, brada se nesmí hýbat, rychle pohybuj jazykem ze strany na stranu jako ještěrka, vydrž a nepřestávej nebo např. malíř – jazykem jezdíš pomalým tempem zezadu dopředu na horním patře (tak jako když malíř maluje strop). Každý úkol je podle náročnosti obodován 1, 2 nebo 3 žetony (kolečky), které si dítě za správné provedení úkolu vloží do kartičky s otvory. Vítězí ta dvojice, která jako první zaplní celou kartičku.  velký okruh – každý hráč si postaví na start velkého okruhu tvořeného čtverečky figurku svého zvířátka, ke kterému dostane opět kartičku s 10 otvory pro vsouvání žetonů. Postup je stejný, jen úkoly jsou zaměřeny na procvičování jednotlivých hlásek, postupujeme podle obtížnosti, tzn. M,B,P,V,F,J,DTN, ĎŤŇ, K,G,CH,H,C,S,Z, Č,Š,Ž, CSZ a ČŠŽ, L, R, Ř nebo můžeme procvičovat konkrétní hlásku, s kterou má dítě obtíže, např. CSZ a ČŠŽ: slova předříkává rodič, dítě je opakuje: čepice, učebnice, cvičky, cvičí, cípeček, klacíček, cvoček, babičce, opičce. Obodování je rovněž podle obtížnosti procvičované hlásky stejně jako u malého okruhu. Opět vítězí ta dvojice, která jako první zaplní hrací kartičku žetony. Tato hra je určena k preventivnímu procvičování řečových dovedností a je navrhnuta tak, aby dítě co nejvíce rozhýbalo rty i jazyk a následně procvičilo slova dle jednotlivých hlásek. 2. Logopedické pexeso - na procvičování hlásek Č, Š, Ž Využívá se jako pomůcka pro děti, které potřebují procvičit a zafixovat správnou výslovnost hlásek ve slovech a větách. Hraje se jako klasické pexeso, jen na obrázcích jsou vyobrazeny předměty, které obsahují procvičovanou hlásku na různých pozicích (na začátku, uprostřed, na konci slova). Pexeso můžeme hrát:  s pojmenováním obrázků vždy při otočení předříkává slovo rodič, dítě podle sluchového vzoru slovo opakuje  při každém otočení dítě slovo pojmenuje bez sluchového vzoru dospělého  s určením místa hlásky ve slově při nalezení shodné dvojice (míč, kočka, čokoláda)  při nalezení shodné dvojice vytvoří k obrázku větu


22 | S t r á n k a

3. Logopedické kartičky k procvičování výslovnosti Slouží k procvičování sluchové diferenciace, k určení pozice slyšené hlásky ve slovech. Pracuje vždy rodič s dítětem:  rodič slova předříkává, dítě opakuje podle sluchového vzoru  dítě určuje místo hlásky ve slově, za každou správnou odpověď odměna (obrázek) Hláska Č - použitá slova:  čáp, čaj, čmelák  tučňák, vločka, klíček, kytičky, lavička, hračky, kočka  míč, meč Hláska Š – použitá slova:   

šnek, šiška, šroubek, šaty, švihadlo, šípky, šála myška, deštník guláš, myš

Hláska Ž – použitá slova:  

žirafa, želva, žába, židle, žebřík, žaludy, žárovka ježek, lyže, růže, nůžky

Závěr: Cílem tohoto projektového dne je aktivní zapojení rodičů do výše uvedených činností, jejichž procvičováním mohou ovlivňovat vyvozování, upevňování a fixaci správné výslovnosti hlásek svého dítěte. Rodičům je před každou činností stručně vysvětleno, co je jejím cílem, na jakou složku řečových dovedností je činnost zaměřena. Smyslem je, aby dětmi byla každá aktivita chápána jako hra a současně rodiče byli informováni o širokém spektru dovedností, které musí dítě zvládnout, aby dosáhlo přiměřené úrovně řečových a jazykových dovedností odpovídajících jeho věku a možnostem.


23 | S t r á n k a

LOGOHRÁTKY Motivační aktivity rozvoje řečových dovedností prostřednictvím interaktivní tabule Projektová aktivita č. 4: Logohrátky s využitím interaktivní tabule Realizace: třída Motýlků Datum: 4.11. 2014 Vyučující: Bc. Erika Chytilová Cílová skupina: děti předškolního věku, rodiče dětí, pedagogové a ředitelky přerovských mateřských škol, veřejnost, zřizovatel Charakteristika: Z dotací MŠMT jsme pořídili nový technický prvek ve vzdělávání dětí - interaktivní tabuli. Práce s interaktivní tabulí nabízí dětem nejen zábavu a různé hry, ale hlavně rozvíjí nenásilným způsobem myšlení, představivost, kreativitu, tvořivost, logické uvažování, grafomotoriku, poznávání barev, cvičení paměti, trpělivost a pozornost, což má význam i v přípravě na školu a následné úspěšnosti v ní. Děti se s interaktivní tabulí seznamovaly spontánně. Společně komunikovaly a spolupracovaly při řešení úkolů. Ovládání tabule je pro děti zajímavé, snadné, lze na ní pracovat přímo prstem a všechny činnosti vychází z nejpřirozenějších projevů dětí, a to je hra. Interaktivní tabule tak přispívá k zefektivnění pracovních i vzdělávacích aktivit dětí.

Dílčí vzdělávací cíle:     

rozvoj sluchové diferenciace rozvoj sluchové analýzy a syntézy posilování vnímání rytmu posilování všech jazykových rovin v rámci grafomotoriky uvolnění ramenního kloubu a osvojování již naučených grafémů a nácvik nových  posilování zrakového vnímání  posilování pojmenování barev  schopnost kooperace s vrstevníky, ale i rodiči při řešení úkolu

Klíčové kompetence:  kompetence k učení - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků. - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů  kompetence k řešení problémů - při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

24 | S t r á n k a

 komunikativní kompetence - ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní - průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím  činnostní a občanské kompetence - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky

Očekávané výstupy:       

dokáže sluchově rozlišit hlásky na začátku slova rozlišuje jednotlivé hlásky ve slově zvládne rytmickou reprodukci zvládá komunikační dovednosti má dostatečně uvolněný ramenní kloub pro nácvik dalších grafémů zvládá P-L orientaci, orientaci v ploše spolupracuje s vrstevníky i rodiči

Pomůcky: interaktivní tabule, data projektor, software ActivInspire, interaktivní program pro předškolní vzdělávání s tematickým zaměřením LES, CD Rom Naslouchej a hrej si – trénink sluchové paměti a rozlišování zvuků a tónů (edice Chytré dítě), CD Rom Hry – pro rozvoj myšlení a řeči (edice Chytré dítě).

Průběh činností: Motivace – samotnou motivací byla pro děti Dýňová slavnost v MŠ a tzv. světýlková cesta (akce MŠ za spolupráci rodičů). Před Dýňovou slavností proběhla tematická ukázka práce na interaktivní tabuli pro rodiče a učitelky přerovských MŠ.


25 | S t r á n k a

UKÁZKA PRÁCE NA INTERAKTIVNÍ TABULI PRO RODIČE A UČITELKY PŘEROVSKÝCH MŠ – motivace písní Máme doma obludu ( z filmu Jak se krotí krokodýli) k tématu Strašidelný les a Dýňová slavnost

DÝŇOVÁ SLAVNOST


26 | S t r á n k a

Tvorba pracovních listů:

pracovní listy vytvořené pomocí softwaru ActivInspire – rozvoj zrakového vnímání, orientace na ploše, logického uvažování a myšlení, paměti, grafomotorických předpokladů – uvolnění ramenního kloubu a nácvik nového grafému. Pracovní listy vytvořené k tématu Dýňové slavnosti (viz. ŠVP).

 pozn. tvoření pracovních listů po proškolení lektorem přímo na interaktivní tabuli v MŠ při práci se softwarem ActivInspire.  při využití obrázků k práci na interaktivní tabuli jsou uvedeny zdroje stažení souborů do předváděcího sešitu.


27 | S t r á n k a

Využití interaktivního programu s tematickým zaměřením LES:

úkol k řešení – Poslouchej hádanku a dotykem označ správnou odpověď. Slovo vytleskej a řekni, co slyšíš na jeho začátku (rozvoj sluchové diferenciace - sluchové analýzy a syntézy). úkol k řešení – Co slyšíš na začátku a na konci slova ˮdivočákˮ? Najdi stejný tvar písmene a přesuň ho k obrázku, kam patří (rozvoj sluchové diferenciace - sluchové analýzy a syntézy, zrakové diferenciace).

úkol k řešení – Datel léčí stromy, vytesává zobákem dřevokazné škůdce. Přesuň datla na první strom dolů, poslouchej a vytleskej rytmus jeho ťukání. Datla uslyšíme několikrát po sobě tak, aby si rytmus mohly vytleskat ostatní děti i za pomoci rytmických nástrojů (rozvoj rytmické reprodukce ).


28 | S t r á n k a úkol k řešení – Najdi a přesuň na strom k jeho listu všechny listy stejných barev a tvarů ( posilování pojmenování barev)

úkol k řešení – Přesuň každé zvířátko do jeho stínu (rozvoj zrakové diferenciace)

úkol k řešení – Mraveneček hledá cestu z mraveniště, ale zabloudil. Prohlédni si mraveniště a vyveď z něho mravenečka ven (rozvoj zrakové diferenciace a orientace na ploše).


29 | S t r á n k a úkol k řešení – Vpravo vedle stromu vyrostou muchomůrky. Ukaž dotykem, kde to je, a dívej se, co se stane. Počkej, povídej (rozvoj P-L orientace).

Využití interaktivního programu Chytré dítě – Hry (pro rozvoj myšlení a řeči): úkol k řešení – Klikni na jednotlivé zvuky a přiřaď je ke správným obrázkům (rozvoj sluchové diferenciace – fonematického sluchu)

úkol k řešení – pojmenuj obrázky a do oranžového políčka přesuň pouze ty, které začínají na příslušnou hlásku. Názvy obrázků si můžeš ověřit po kliknutí na konkrétní obrázek (rozvoj sluchové diferenciace a určení počátečních hlásek).


30 | S t r á n k a úkol k řešení – Po kliknutí na barevnou kuličku (červenou a modrou), urči výšku tónu a barevné kuličky pak přiřaď na správný zelený sloupeček. Tóny si můžeš ověřit pomocí dotykem na klávesnice (rozvoj sluchové diferenciace).

úkol k řešení – Sestav pomocí obrázků děj a správně je pak přesuň do jednotlivých čísel (rozvoj logického myšlení).

úkol k řešení – pojmenuj jednotlivé obrázky a urči do skupiny obrázků nepatří a proč (rozvoj logického myšlení).


31 | S t r á n k a úkol k řešení – rozděl jednotlivé obrázky do dvou skupin a vysvětli proč to tak je (rozvoj logického myšlení).

úkol k řešení – Co nejrychleji najdi stejný obrázek jako je nahoře v ˮbubliněˮ - obrázky se pohybují (rozvoj zrakové diferenciace).

Využití interaktivního programu Chytré dítě – Naslouchej a hrej si (trénink sluchové paměti rozlišováním zvuků a tónů): úkol k řešení – Klikni na delfínka, ozve se slovo a ty urči konečnou hlásku toho slova (rozvoj sluchové diferenciace – sluchová analýza a syntéza slov).


32 | S t r á n k a

úkol k řešení – Klikni na červená kolečka – ozve se zvuk. Kamínky v modrém čtverečku skrývají také zvuky. Najdi stejné zvuky jako jsi slyšel/a (rozvoj sluchové diferenciace – fonematického sluchu).

úkol k řešení – klikni na dvě barevná kolečka (modrá a zelená), ozvou se krátké a dlouhé slabiky. K dlouhé rybce přiřaď dlouhou slabiku a ke krátké rybce krátkou slabiku (rozvoj sluchové diferenciace).

úkol k řešení – Klikni na modrého a žlutého panáčka. Vydají zvuk /výšku tónu/. Přiřaď jednotlivé panáčky na sloupečky podle výšky tónu. Výšku tónu si můžeš ověřit dotykem na klávesnici (rozvoj sluchové diferenciace – fonematického sluchu)

 uvedené úkoly jsou příkladem práce s dětmi na interaktivní tabuli k plnění dílčích vzdělávacích cílů. Úkoly děti plnily nejen s vrstevníky, ale i s rodiči – vzájemná kooperace. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

33 | S t r á n k a

Závěr: Pomocí práce na interaktivní tabuli rozvíjíme u dětí zábavnou a nenásilnou formou myšlení, představivost, kreativitu, tvořivost, logické uvažování, grafomotoriku, poznávání barev, paměť, pozornost a trpělivost, sluchové a zrakové vnímání, spolupráci, jazykové roviny, rytmickou reprodukci, komunikační dovednosti. Při plnění některých úkolů dětí spolupracují ve dvojicích nebo ve skupinkách – budují tak schopnost dohodnout se, komunikovat mezi sebou… Směřujeme tak k budování schopnosti záměrného učení pomocí hry, děti si tak zapamatují nové poznatky snadněji a trvaleji. Interaktivní tabule je pro naši mateřskou školu velkým přínosem, daří se nám tak záměrně plnit cíle, které jsme si stanovili a obohacovat tak edukační činnost. Této projektové aktivity se zúčastnili učitelky přerovských MŠ, ale i rodiče dětí nejen MŠ U tenisu, ale také rodiče dětí z odloučeného pracoviště Mateřské školy v Henčlově. Díky vzájemné spolupráci mají možnost pracovat na interaktivní tabuli i děti z odloučeného pracoviště.


34 | S t r á n k a

LOGOHRÁTKY Společné povídání pro děti ve věku 3 – 5 let Projektová aktivita č. 5: Logohrátky s využitím zakoupených pomůcek Realizace: třídy podle věku dětí včetně odloučeného pracoviště Datum: každodenní řečová a jazyková průprava Vyučující: všichni pedagogové Cílová skupina: děti obou mateřských škol ŘEČ Řeč se stává prostředkem komunikace, vztahů, spolupráce, usměrňování sociálních interakcí a zároveň také nástrojem myšlení. Raný vývoj řeči je podmíněn a také ovlivněn:  motorikou  vnímáním  sociálním prostředím MOTORIKA Velký význam má vyzrávání hrubé motoriky, ale rovněž také jemná motorika pro podporu vývoje řeči. Obecně lze konstatovat, že u dětí s narušeným, opožděným vývojem hrubé či jemné motoriky častěji nastávají problémy ve vývoji řeči. VNÍMÁNÍ Významný pro rozvoj řeči je zrak. Zrakem dítě odezírá pohyby mluvidel, ale také první slova jsou spojena se zrakovými vjemy. Nezastupitelný je pro vývoj řeči také sluch. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ K vnějším faktorům, které také ovlivňují řeč patří sociální prostředí. Nevhodné výchovné styly nebo nedostatek podnětů mohou mít za následek pomalejší vyzrávání řeči. BŘEZEN -

-

-

jednoznačně již upřednostňujeme verbální formu komunikace a posiluje se tzv. regulační funkce řeči (dítě slovně usměrňuje sociální interakce, pomocí řeči dosahuje cíle). v tomto období obvykle dítě jeví zájem o prohlížení knížek, poslouchání příběhů. V tomto věku považujeme neobratnosti v tvarosloví a větosloví, rovněž pak ve výslovnosti, za fyziologické. je třeba si také uvědomit, že dospělý je pro malé dítě zdrojem porozumění řeči, aktivní slovní zásoby, informací a modelem komunikace.


35 | S t r á n k a

PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Rozvoj všech kvalit vnímání – jedná se především o smyslové vnímání, zejména zrakové a sluchové. Proto dítěti poskytujeme dostatek podnětů z těchto oblastí. Vhodné jsou také různé psychomotorické hry 2. Rozvoj motoriky – jemná i hrubá motoriky úzce souvisí s motorikou mluvidel. Ke zlepšování jemné motoriky, vizuomotoriky využíváme manipulaci s drobnějšími předměty, nástroji, rukodělné činnosti, výtvarné činnosti, úkony spojené se sebeobsluhou. K ovládání mluvidel a rozvoji jejich obratnosti napomáhají jednoduchá cvičení, která je třeba u takto malých dětí navozovat hravou formou. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  naslouchání pohádek a příběhů  lokalizace zvuku – zkusit ukázat, odkud zvuk přichází

MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  práce se stavebnicemi, skládankami, kostkami, zasouvání kolíčků do otvorů atd.  společenské hry – pexesa, lota  hra s pískem  společenské hry – člověče, nezlob se, kuželky  skládání tvarů a figurek z tyčinek, párátek, krátkých špejlí, slámek – buď podle předlohy nebo samostatné vymýšlení tvarů. Dítě může pro obměnu vymýšlet tvar jako vzor pro skládání dospělého Většina dětí po třetím roce začíná přecházet z čáranic k záměrně vedeným kresbám, nejčastěji jsou to lidské postavy, v tomto období tzv. hlavonožci  vytváření dostatku prostoru pro kreslení – větší formáty papíru Listy s grafomotorickými cvičeními poskytujeme po třetím roce v případě zájmu dítěte. Sledujeme také koordinaci pohybů a rozvíjíme hrubou motoriku, vycházíme z pohybu velkých kloubů. Při grafomotorických cvičeních se zaměřujeme na uvolnění ramenního kloubu – maluje vodu v hrnci (velké kruhy) Grafomotické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  poklepy prstem – ,,Pod stolem drobky, kuřata zobky…ˮ  svislá čára shora dolů - ,,Pec nám spadla, pec nám spadla…ˮ  vodorovná čára - ,,Tú,tú,tú, auto už je tu…ˮ


36 | S t r á n k a

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Vokály A,E,I,O,U

Výslovnost vokálu A: Dechová a fonační cvičení: 

cvičení nádechu nosem a výdechu ústy (pomalý nádech nosem, pomalý přerušovaný výdech spojený s přerušováním výdechového proudu rukou - ,,hra na vláčkyˮ).

Cvičení orofaciální oblasti:  

ovládání hybnosti dolní čelisti (otevíráme a zavíráme ústa - ,,jíme velké jablíčkoˮ). předsunujeme dolní čelist, cvakáme dolní čelistí - ,,žvýkáme jako kravičkaˮ).

Artikulační cvičení:  z onomatopoií – trénujeme otvírání úst (jako když chce sníst velké sousto) – a. Můžeme použít motivaci ,,hrajeme si na ospaléhoˮ - otevíráme ústa a zíváme – áááá, vzdycháme ááááách. Hlásku procvičujeme:    

ve slabikách (ma,da,má,dá,pa,pá,la,lá…) ve slovech (Adam, Áda, bába, máma, papá, pán, táta, vata, Dana, Jana, mám, dám…) ve větách ( Dana volá na Adama. Hola,hola, Jana volá! Táta má psa Alana…) v říkankách, hádankách:

Táta, máma, Adam, jedou autem, hádám. Jedou, jedou na chatu, bába bude hlídat tu.


37 | S t r á n k a

Výslovnost vokálu E: Dechová a fonační cvičení:  nácvik prodlouženého nádechu nosem – květina (společně si vyrobíme květinu z barevného papíru. Sedíme na židli, jsme opřeni o opěradlo, nohy se opírají o podlahu. Při nádechu přivoníme ke květině, kontrolujeme správný nádech pohmatem na břiše nebo vizuálně). Cvičení orofaciální oblasti:  cvičení motoriky rtů ( zaokrouhlování a následné roztahování do úsměvu). Artikulační cvičení:  z onomatopoií – můžeme napodobovat zvuky zvířat. Pozorujeme správné postavení mluvidel – řekneme dítěti, aby se usmálo a ukázalo zuby. Když má dítě mluvidla v této pozici, vyzveme dítě: ,,Ukaž, jak dělá ovečka. ˮ a společně napodobujeme zvuk – bé, bé, bé; ,,Ukaž, jak dělá koza.ˮ, napodobujeme zvuk mé, mé, mé. Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ne, ve, jé, mé, bé, le…)  ve slovech ( Eva, Ela, Nela, Emil, Véna, ten, med, pes, mez, ves, lev, let, jeden, máme, dáme, nemáme, nedáme, meleme, jelen, tele, vedeme, vezeme, neseme…)  ve větách ( Eva vede Elu, Tele jí jetel. Nemáme med. Véna veze Emila ve voze  v říkankách, hádankách: Jede, jede Ema, ani auto nemá. Autem jede teta a nejede Běta. Výslovnost vokálu I: Dechová a fonační cvičení:  nácvik prodlouženého výdechu – barevné balónky ( na balónek předkreslíme tenkým černým foxem nebo jiným popisovačem obrázek. Potom společně s dítětem balónek nafukujeme. Je vhodné mít připravený balónek, který mírně nafoukneme a ponecháme ho po několik dní nafouknutý. Tento balónek potom použijeme s dítětem, kterému činí nafouknutí běžného balónku obtíže. Artikulační cvičení:  z onomatopoií – hodně se zasmějeme ííííííí, chi, chi, chi. Dítě můžeme vhodně motivovat předvedením zvuku převedením zvuku, jaký vydává oslík (iá, iá), koník ( ihá, íhá)


38 | S t r á n k a

Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( li, li, li, hi, hi, hi, pi, pi, pi, mi, mi, mi…)  ve slovech (mí, jí, mimi, mimino, mýval, myje, pije, lije, bije, Iva, Ivan, milý, bílý, pípá, jídlo, holí bolí, volí, balí, balík, hafík, malík…)  ve větách ( Alík je malý hafík. Ivan si myje ruce mýdlem. Iva pije limonádu…)  v říkankách, hádankách: Alík, náš milý hafík, šlápl mi na malík. Malík již nebolí, nechodím o holi. Výslovnost vokálu O: Dechová a fonační cvičení:  nácvik nádechu nosem, výdechu ústy ( cvičíme v pozici ve stoji – při nádechu nosem dítě vzpaží, při výdechu ústy se předkloní). Artikulační cvičení:  cvičení motoriky rtů (zaokrouhlování a roztahování)  cvičení motoriky rtů – pískání (špulení rtů)  cvičení motoriky jazyka ( jazyk vyplazujeme směrem k nosu, na bradu, k jednomu uchu, ke druhému uchu…)  z onomatopoií – nejprve vyzveme dítě, aby našpulilo ústa. Pedagog motivuje dítě tím, že se divíme (óóó), vzdycháme (och,och,och), přitakáme (no) Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( no, to, po, do, lo…)  ve slovech ( Oto, oko, on, ona, ono, mámo, táto, této, léto, okolo, okno, opice, oba, Toník, poník, pole, dole, loto, moto, potom…  ve větách ( Oto má loto. Otík jde okolo okna. Oli má bonbon)  v říkankách, hádankách: Volám mámu: Mámo! Volám tátu: Táto! Volám bábu: Bábo! Volám tetu: Této! Volám také dědu: Dědo, pojď k obědu!


39 | S t r á n k a

Výslovnost vokálu U: Dechová a fonační cvičení:  ovládání výdechového proudu vzduchu ( foukání na proužek hedvábného papíru, foukání do barevného peříčka…) Artikulační cvičení:  cvičení motoriku rtů ( špulení rtů, pískání, posílání pusinky mamince…)  z onomatopoií – mírně otevřít ústa a zaokrouhlit rty, jako by ,,chtělo sníst malý bonbonˮ. Dítě motivujeme vydáváním různých zvuků. Troubení auta – ,,tú,túˮ, zvuk vlaku - ,,úúúúˮ, bučení krávy ,,bů, bůˮ Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( tu, tú, nu, hú, pu, lu…)  ve slovech (budu, uvidí, umí, utíká, ubíhá, buchta, dukát, domů, pumpuje, kupuje, hubuje, umyje, ulice, udice…)  ve větách ( Kupuji bundu a ušanku. Tata hubuje Emu. Bubák dělá bubnu. Bubeník bubnuje)  v říkankách, hádankách: Auto tutá tútútú, kampak já dnes pojedu? Pojedu dnes po ulici, ať mě vidí páni kluci! MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: Tato rovina zahrnuje užívání slovních druhů, tvarosloví a větosloví. Po čtvrtém roce by dítě mělo užívat všechny slovní druhy. Do čtyř let považujeme dysgramatismy tj. neobratnosti v tvarosloví či větosloví, za fyziologické. Pokud přetrvávají ve větším rozsahu i nadále, potom již mohou signalizovat opoždění v řečovém nebo dokonce intelektovém vývoji. 1. Mluví ve větách, k podstatným jménům a slovesům postupně přidává přídavná jména a zájmena atd. LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Pojmenuje běžné věci na obrázku – Dítěti předkládáme jednotlivé obrázky a ptáme se: ,,Jak se jmenuje tohle povolání, které je na obrázku?ˮ ,,Co to je?ˮ Zaznamenáváme si odpověď přesně, foneticky. Pokud dítě obrázky neumí pojmenovat, použijeme se k posouzení k porozumění řeči. Dáme na stůl čtyři obrázky a požádáme dítě například: ,,Ukaž, kde je řidič?ˮ


40 | S t r á n k a

2. Ukáže obrázek věci podle použití – dítěti předložíme obrázky, které nejprve spolu s ním pojmenujeme. Potom je rozložíme v jiném pořadí a ptáme se: ,,Čím řežeme?ˮ ,,V čem spíme?ˮ 3. Ukáže na obrázku činnost – Před dítě dáme obrázky a ptáme se: ,,Kdo se češe?ˮ ,,Kdo plave?ˮ Dítě má správný obrázek ukázat PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Upřednostňování verbální formy komunikace, pomocí řeči dosahuje cíle

DUBEN PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Názornost – pro malé dítě je důležité bezprostřední spojení toho, co vnímá se slovem. Pojmy si může utvořit jen tehdy, když ví, co se určitým slovem míní. Proto je nezbytné, aby mělo možnost pojmenovanou věc bezprostředně vidět, slyšet, ohmatat, vyzkoušet si ji. Názornost zahrnuje také obrázky, není tedy náhodné, že se s nimi hodně pracuje a navíc zvyšuje zájem dítěte, jeho motivaci. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  poznávaní zvuků z domácnosti, z přírody, z ulice  poznávání záměrně vydávaných zvuků – zvonek, přelévání vody, mačkání papíru…  naslouchání ticha MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  rukodělné činnosti – navlékání korálků, provlékání šňůrek otvory nejrůznějších tvarů, lepení, mačkání papíru – výroba koulí, modelování…  malování – prstové barvy, vodové barvy, temperové barvy, vytváření barevných kompozicí  stříhání – přestižení proužku, ustřižení rohu, přestižení delší plochy. Stříhání po čáře, vystříhávání obrázků z časopisů, nebo které si dítě samo nakreslilo  cvičení s prsty - ,,hra na klavírˮ - ťukání jednotlivými prsty na desku stolu, prsty se libovolně střídají, neťukají všechny najednou Grafomotorické pohyby doprovázeného písničkou nebo říkankou:  svislá přerušovaná čára - ,,Prší, prší, jen se leje…ˮ  šikmá čára - ,,Foukej, foukej, větříčku…ˮ


41 | S t r á n k a

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hlásky P,B Výslovnost hlásky P Dechová a fonační cvičení:  foukání do peříčka, vaty  foukání na ruku, tvář  foukání kuličky z polystyrenu do fotbalové branky ( na stole vytvoříme fotbalové hřiště, rozmístíme dvě branky a dítě má za úkol dopravit pomocí dechu do branky polystyrenovou kuličku – lze použít i ve dvojici dětí, kdy závodí mezi sebou). Artikulační cvičení:    

nafukování tváří s uvolněním nahromaděného vzduchu v dutině ústní nafukování tváří střídavě - ,,Ukaž, jak dělá ropuchaˮ otevírání a zavírání rtů z onomatopoií – před zrcadlem napodobujeme pípání kuřátka - pí,pí,pí, dítě zdraví pá, pá…

Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( pu, po, pe, pa, pi, pou, peu )  ve slovech ( pán, papá, paní, panenka, padá, padák, pálí, pije, písek, pípá, píská, pes, pod, pole, podá, potok, popelnice, slepice, lípa, dupe, kope, lepí, mapa, opice, pokoj, půda…)  ve větách ( Paní podá Peťovi pití. Pepík papá. Pavlík je v koupelně. Petra plete ponožky…)  v říkánkách, hádankách: Panenku vykoupu, potom ji pohoupu. Povím ji pohádku O pěkném poupátku. Výslovnost hlásky B Dechová a fonační cvičení:  nafukování balónku  foukání do papíru, větrníku Artikulační cvičení:  nafukování tváří – dítě nabere do dutiny ústní maximální množství vzduchu, nafoukne tváře, přičemž pevně sevře rty. V pozici krátce setrvá. Balónek praskl. Dítě prsty ,,propíchneˮ nafouknuté tváře a prudce vydechne vzduch.  nafukování tváří s uvolněním nahromaděného vzduchu v dutině ústní Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

42 | S t r á n k a

 střídavé nafukování pravé a levé tváře při stisknutých rtech  pevné zavírání a otevírání rtů (mlaskání)  z onomatopoií – děti napodobují různé zvuky. Aby bylo pro děti cvičení zajímavé, využijeme rozmanité pomůcky – obrázkový materiál, fotografie, figurky zvířat. Dítěti například ukážeme figurku krávy a zeptáme se: ,,Jak dělá kráva?ˮ Kráva bučí ,,bú,bú.ˮ Ukážeme figurku ovce a zeptáme se: ,, Jak dělá ovečka?ˮ Ovečka dělá ,,bé,bé.ˮ Před dítě předložíme obrázky zvonů a zeptáme se: ,,Jak dělají zvony?ˮ Zvony zvoní ,,bimbam.ˮ Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( bú, bo, ba, be, bi, bou )  ve slovech (bál, bála, balí, bije, balón, boty, bolí, bouchá, bílý, banán, boule, bouda, obal, bába, bonbon, bobule, buben, bubák, bábovky…)  ve větách ( Bára má bílé boty. Kuba dostal od babičky bonbon. Bubeník bubnuje na buben)  v říkánkách hádankách: Kuba bouchá na bubínek, na buben mu dal tatínek. Bum – bum – Kuba bubnuje, táta Kubu hubuje. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1.Rozlišuje mezi jednotným a množným číslem – používáme obrázky. Nejprve uvedeme příklad : ,,Na tomto obrázku je nakreslená jedna panenka, na tomto obrázku jsou nakreslené dvě panenky.ˮ Ukážeme další obrázek a komentujeme:,,Tady je jeden pán, tady…?ˮ Posléze otočíme posloupnost ve smyslu: ,,Tady jsou dva páni, tady…?ˮ LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Chápe pojmy ,,já, mojeˮ - je k dispozici několik předmětů (např. bonbon, auto, panenku). Vezmeme do tuky bonbón a zeptáme se: ,,Kdo chce bonbon?ˮ apod. Pojmenujeme spolu s dítětem, co má na sobě, co máme na sobě my. Ukážeme dítěti na jeho ruku a zeptáme se: ,,Čí je to ruka?ˮ Dopomoc bude vypadat tak, že pojmenujeme výběr ,,Moje, nebo tvoje?ˮ Jinak nejlépe užívání ,,jáˮ, ,,mojeˮ sledujme v běžné komunikaci, při přirozených interakcích. 2. Správně používá slova ,,ano, neˮ - sledujeme zejména v běžné komunikaci, při přirozených interakcích. 3. Odpovídá na otázku ,,Co děláš?ˮ ,,Kde?ˮ - ptáme se dítěte v rámci přirozených aktivit


43 | S t r á n k a

PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Řekne svoje jméno, jméno sourozenců, kamarádů KVĚTEN PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Vytváření Situací podněcujících k mluvení – povídání si s dítětem, projevování zájmu o to co dělalo, vidělo, zažilo. Otázky klademe jednoduše, na věku přiměřené úrovni, aby dítě pochopilo, na co se ptáme a mohlo odpovědět. V případě menší slovní zásoby se ptáme tak, aby mohlo odpovědět i neverbálně. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  poznávání písní podle melodie  zpívání s dítětem, učení se básniček, říkadel, rytmizování MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  obtiskování ruky, prstů do tácu s moukou, krupicí, pískem – do těchto materiálů můžeme zkoušet s dítětem i kreslit, nacvičovat vedení čar  rozvíjení hmatu . dotýkání se předmětů z různých materiálů, poznávání materiálů hmatem. Můžeme využít misek s luštěninami, těstovinami, obilím, kamínky, korálky, knoflíky, moukou, pískem Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  klubíčko - ,,Motám, motám klubíčko, pro tebe má kočičko…ˮ FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hláska M Výslovnost hlásky M Dechová a fonační cvičení:  cvičení nádechu nosem  cvičení výdechu ústy  foukání do barevných peříček, foukání na proužek hedvábného papíru Artikulační cvičení:  hra na rybičku – otevíráme a zavíráme ústa jako rybka  otevíráme ústa, jako bychom chtěli sníst malý (velký) bonbon  optická opora – před zrcadlem Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

44 | S t r á n k a

Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( mu, mo, mou, ma, me, mi, meu )  ve slovech ( mává, mák, máslo, mech, mouka, myška, muška, máma, umí, Emil, Ema, doma, dům, brum…)  ve větách (Máma mává na Emu. Míla má malého motýly. Martin se myje mýdlem. Michal má rád maminku. máme moc malin)  v říkánkách, hádankách: Mami, mami, maminko, mám bolavé kolínko, mami, mami, maminka, fouká mi na kolínka.

Máme doma med, dáme vám ho hned. i nádobu máme, med vám do ní dáme.

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Skloňuje LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Má zájem o obrázkové knížky, příběhy – zaznamenáváme, zda dítě o tyto činnosti projevuje zájem či nikoli. Zda je vyhledává samo, nebo u nich setrvává pouze na popud, za účasti dospělého. 2. Ukáže obrázek podle podstatného znaku – slovo vyjadřuje činnost s určitým charakteristickým rysem pojmenovaného předmětu. Obrázky rozložíme na stole a pojmenujeme je: ,,To je kuchař.ˮ ,,To je doktor.ˮ Potom se ptáme: ,,Kdo vaří?ˮ ,,Kdo léčí?ˮ 3. Klade otázky ,,Proč?ˮ ,,Kdy?ˮ - Sledujeme, zda dítě tyto otázky spontánně pokládá či nikoliv. 4. Řekne, co je na obrázku – dítěti předložíme obrázek, na kterém je jednoduchá dějová zápletka a ptáme se: ,,Co vidíš na obrázku, co se tam děje?ˮ Zvládá s dopomocí – ukazujeme a dítě pojmenovává, odpovídá jednoslovně na otázky dospělého. Zvládá samostatně – iniciativně popisuje jednoduchými větami. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Mluví nenuceně, pokouší se o krátkou konverzaci ČERVEN PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Opakování – pro dítě není vždy snadné vyjádřit co chce, proč to chce, co dělá, proč to dělá. Potřebuje k odpovědi více času. Někdy je zase obtížné porozumět tomu, co nám sděluje. Ve snaze dítě pochopit se potom začneme vyptávat, ale příliš mnoho otázek jej může zmást. Ubezpečíme je, že mu rozumíme, budeme-li opakovat to, čemu jsme již rozuměli. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

45 | S t r á n k a

Opakováním dítě ubezpečíme o pochopení, dodáme mu odvahu a motivaci k další konverzaci, zároveň také zpomalujeme tempo. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  rozpočítadla – zkoušíme ve spolupráci s dospělým  rozpleskávání slov na slabiky, bez uvádění počtu slabik – zkoušíme ve spolupráci s dospělým až ke čtvrtému roku, vytleskáváním, vydupáváním můžeme doprovázet říkanky, rozpočítadla MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  poznávání předmětů pouze hmatem – nejdříve dítěti osahání předmětu ukážeme, umožníme mu osahání prsty, povíme si o charakteristických rysech předmětu, propojujeme viděný a hmatový vjem. Až poté předmět zakryjeme a dítě poznává hmatem. Vytvoření hmatových sáčků nebo hmatových krabic.  každodenní činnosti – rozsvěcování a zhasínání světla, otevírání a zavírání dveří, listování v knize  sebeobsluha, hygiena – čištění zubů, česání, oblékání Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  horní oblouk - ,,Skákel pes přes oves…ˮ  spodní oblouk - ,,Houpy, houpy, kočka snědla kroupy…ˮ FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hlásky F,V Výslovnost hlásky F Dechová a fonační cvičení:    

pískání na píšťalku, dětskou flétničku foukání do vaty, na pověšenou vatovou kuličku foukání na hřbet ruky (jako vítr) skupinové cvičení na ovládání výdechového proudu – motivujeme děti slovy: ,,Bublily se bublily, velké malé bubliny.ˮ Požijeme bublifuk. Můžeme se ptát dětí: ,,Kdo dokáže vyfouknout největší bublinu? Kdo dokáže vyfouknout najednou nejvíce bublin? Kdo zvládne vyfouknout pouze jednu bublinu? Kdo udrží bublinu nejdéle ve vzduchu?ˮ

Artikulační cvičení:  vysouvání dolní čelisti dopředu a směrem vzhůru tak, aby se spodní řezáky dotýkaly horního rtu  ,,sundáváníˮ sladké pochutiny horními řezáky (marmelády, jogurtu, čokoládového krému) ze spodního rtu. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

46 | S t r á n k a

 z onomatopoií – dítě fouká,,jako vítrˮ do peříčka (proužku papíru, listu ze stromu) vzdáleného od úst 2-10 cm dle potřeby a současně přitlačujeme spodní ret k horním řezákům. Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( fu, fo, fa, fe, fi, fou, feu )  ve slovech ( nejdříve v pozici na konci odděleně pi-f, pa-f, ha-f,ba-f, fouká, fičí, fousek, fialka, Fanda, Filip, Fík, pofouká, náfuka, hafík, fotbal…)  ve větách ( Filip rád hraje s Fandou fotbal. Fanynka natrhala fialky. Felix hraje na flétnu.)  v říkankách, hádankách: Fouká, venku fouká, Haf se z boudy kouká. Fanda volá na Hafa, ať vstane a zabafá. Hafá Haf, že nevstane, až to foukat přestane.

Hafan hafá haf, haf, haf, Fanda na něj baf, baf, baf. Ty hafane nehafej, A ty Fando nebafej!

Výslovnost hlásky V Dechová a fonační cvičení:  nácvik správného nádechu nosem, výdechu ústy s fonací hlásky ú  foukání do proužku papíru, do vaty, do lehkého míčku Artikulační cvičení:  rozvoj hybnosti rtů – schovávaná ( při cvičení ,,vtáhnemeˮ horní i dolní ret dovnitř do dutiny ústní. Rty jsou semknuté, v této pozici krátce setrváme)  rozvoj hybnosti rtů – opička ( hra na opičku. Otevřeme ústa a přetáhneme dolní ret přes dolní zuby a horní ret přes horní zuby)  rozvoj hybnosti rtů – králíček ( hra na králíčka, který kouše mrkvičku. Zuby jsou mírně oddáleny, spodní ret směřuje k horním řezákům. Dítě napodobuje kousání do mrkvičky.  dítě položí horní řezáky na spodní ret, poté dlouze vysloví hlásku VVV a rty pustí Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( vu, vo, va, ve, vi, vou )  ve slovech ( ven, vedle, vana, váha, váza, vodí, vidí, voda, válí, vesta, zalévá, chová, mívá, doprava, únava, konvička, ovečka, lovec, veverka, větev…)  ve větách ( Ivetka se schovává za velké auto. Ve škole děti cvičí v tělocvičně)  v říkankách, hádankách: Vít a Venda k vodě letí, Vyjedeme autem ven, u vody je mnoho dětí. venku bude teplý den. Na Vendu tam volají, U vody vánek vane, do vody je lákají. pojedeme ven Dane. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

47 | S t r á n k a

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Tvoří souvětí souřadná LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Reprodukuje jednoduchou říkánku 2. Chápe jednoduché protiklady – dítěti ukazujeme dvojici obrázků a komentujeme: ,,Ukaž, který kruh je velký - malý?ˮ Který dům je vysoký – nízký?ˮ 3. Identifikuje věci podle společných jednoduchých znaků – dítěti odložíme obrázky, na kterých jsou jednotlivě nakresleny jednotlivé hračky, věci s koly, jídlo, oblečení. Komentujeme: ,,Podej mi všechno, co jezdí.ˮ ,,Podej mi všechno, co jíme.ˮ atd. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Spontánně informuje o zážitcích, pocitech, přáních ZÁŘÍ PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Pojmenování – týká se toho, co děláme, vnímáme, cítíme, myslíme. Jednoduše slovně vyjadřujeme, popisujeme aktuální dění, jednání, pocity. Komentujeme, co dítě vidí, slyší, dělá, pravděpodobně cítí, myslí. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  necháme předat krátký vzkaz  hry se slovy zaměřené na chápání a tvoření nadřazených a podřazených pojmů (hračky, zvířata, ovoce, oblečení…)  hry se slovy zaměřené na tvoření protikladů (malý – velký, větší – menší) MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  modelování – z plastelíny, hlíny, těsta a dalších materiálů - hmotou mačkat, uždibovat, slepovat, válet válečkem, modelováním vytvářet koule  uzlování na šňůrkách – nejprve udělat jeden uzel, posléze určitý počet uzlů Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  horní nebo spodní smyčky - ,,Šiji boty do roboty, od soboty do soboty…ˮ


48 | S t r á n k a

Jestliže po čtvrtém roce dítě kreslení nevyhledává, je vhodné mu ve zvýšené míře a pravidelně nabízet činnosti rozvíjející hrubou a jemnou motoriku. Motivovat dítě k činnosti závisí nejen na jeho grafomotorické obratnosti, ale i stupni obtížnosti požadavků. Při kreslení sledujeme, vytváříme, podporujeme správné pracovní návyky, včetně držení psacího náčiní. FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hlásky T,D,N Výslovnost hlásky T Dechová a fonační cvičení:  ovládání výdechového proudu vzduchu – foukání do peříčka, pingpongovéh míčku Artikulační cvičení:  rozvoj hybnosti jazyka – můžeme motivovat dítě hrou na natěrače. Ústa jsou otevřená, dítě posouvá jazyk zezadu dopředu po horním patru. Jazyk se zastaví za horními řezáky.  rozvoj hybnosti jazyka – čištění zoubků – motivuje dítě tím, že je třeba si pravidelně čistit zoubky. Ústa jsou otevřená, rty roztaženy do úsměvu. Hrot jazyka přejíždí po ploše horních a dolních zubů. Pohyb je pomalý a plynulý.  rozvoj hybnosti jazyka – ťukání hrotem jazyka za horními řezáky. Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ta, te, ty, to, tu, tou )  ve slovech ( ten, tele, topí, tuleň, chata, vata, pata, pytel, svátek, pátek, kabátek, vítá, auto, mít, pít, byt, let, pět, svět, táta, toto, tyty, teta, tato…)  ve větách ( Tom jede tátou na chatu. Terezka má nový kabátek. Táňa vítá tetu. Toník měl v pátek svátek.)  v říkankách, hádankách: Tu je bota, tam je bota, tyto boty má můj Ota. Ota je má od mámy, tyto boty nedá mi.

Teto, teto, copak je to? To jsou nitky, to jsou kvítky, to jsou látky na kabátky.

Výslovnost hlásky D Dechová a fonační cvičení:  usměrňování výdechového proudu vzduchu a ovládání jeho intenzity - foukání do kuliček z papíru do namalovaného kroužku. na tvrdý papír namalujeme kruh, připravíme si papírové kuličky. Kličky rozmístíme kolem kruhu, dítě má za úkol kuličky dofouknout do kruhu,


49 | S t r á n k a

Artikulační cvičení:  rozvoj hybnosti jazyka – mžeme motivovat dítě hrou na malíře. Řekneme dítěti, že malíř nejprve vymaluje strop – jazyk přejíždí oběma směry po horním patře. Potom malíř na stropě namaluje sluníčko a mráčky. Až to bude mít hotové, tak natře okna zepředu na modro, zezadu na bílo ( dítě přejíždí jazykem přední a zadní stěnu řezáků ).  rozvoj hybnosti jazyka – řekneme dítěti, že jsme dnes slyšeli na zahradě ťukat datla do stromů. Zeptáme se dítěte, zda se chce naučit také ťukat, jako to umí datel. Poté předvedeme dítěti správné postavení mluvidel před zrcadlem. Dítě má za úkol otevřít ústa a hrotem jazyka se přerušovaně dotýkat na horní alveole - ,,datel klepeˮ. Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( da, de, dy, do ,du, dou )  ve slovech ( doma, dole, došel, dům, důl, dál, deka, datel, daněk, den, kudy, tudy, voda, padá, tuba, náhoda, pohoda, škoda, bedna, mýdlo, pod, rod )  ve větách ( Dole pod cestou stojí dům. Dan si mydlí ruce mýdlem. Denisa dala deku do bedny )  v říkankách, hádankách: Byl jeden dům, za domem dub. U vchodu do domu byla malá bouda a v ní teď bydlívá darebák pes Louda.

Na dubu žaludy dětem datel hledal. A zatím pod dubem dudek na dudy dudal.

Výslovnost hlásky N Dechová a fonační cvičení:  ovládání výdechového proudu vzduchu – foukání do brčka, brčkem posunujeme malou kuličku z polystyrenu po vytčené nakreslené cestě na velkém archu papíru. Artikulační cvičení:  rozvoj hybnosti jazyka – můžeme motivovat dítě tím, že je třeba spočítat všechny zoubky. Cvičení realizujeme před zrcadlem. Ústa jsou otevřená, koutky úst jsou roztaženy do úsměvu. Hrot jazyka se dotýká kousací plochy zubu tak, aby každý zub bylo vidět v zrcadle.  rozvoj hybnosti jazyka – můžeme motivovat tím, že mu řekneme, že malíř namaloval krásný obrázek. Ten je nyní potřeba pověsit na zeď. Nejdříve musíme připevnit hřebík a zatlouci ho kladívkem. Dítě má otevřená ústa, hrotem jazyka ťukáme za horními řezáky - ´´ťukáme kladívkemˮ.


50 | S t r á n k a

Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( na, no ne, ny, nu, nana, nono, nene, nyny )  ve slovech ( náš, naše, nákup, noha, noc,nos, nočník, nový, nosí, Nikolka, nádobí, nástěnka, Jana, Dana, Nina, lano, kino, halenka, podkolenka, koleno, poleno, noviny, narozeniny, on, pán, jen, jeden, buben, leden, květen, duben, pupen, pupen, zvolen )  ve větách ( Nela nosí mamince nákup. Nikolčin tatínek čte noviny. Lenka si přeje dostat k narozeninám novou halenku. )  v říkankách, hádankách: Na nohy ponožky navlékne Dana. Na mámu načeká, oblékne sama.

Ene, bene, Emane. Kdo u babu dostane? Ten, ten, ten, ten musí jít z kola ven

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Tvoří souvětí podřadná LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Zařazuje různé obrázky pod nadřazené pojmy – před dítě rozložíme obrázky (květiny, hračky, jídlo). Komentujeme: ,,Vyber mezi obrázky všechny květiny.ˮ ,,Vyber mezi obrázky všechno jídlo.ˮ 2. Ukáže obrázek podle aktuální situace – před dítě rozložíme obrázky. Komentujeme: ,,Ukaž mi, co si vezmeme, když prší.ˮ ,, Ukaž mi, co si vezmeme, když je velká zima.ˮ 3. Vysvětlí, na co máme oči, knihy, auta… - dítě jednoduše a smysluplně vysvětlí na, co máme oči, uši, auta… 4. Poslouchá pohádky, chápe děj PRAGMATICKÁ ROVINA 1. Řečový projev po obsahové i formální stránce odpovídá kritériím běžné konverzace ŘÍJEN PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Metoda Korekční zpětné vazby – zopakujeme to, co řeklo dítě, ale ve správné formě. Dáváme mu tak správnou podobu sdělení. U dítěte, které nesprávně mluví, může vést přílišné napravování k rezignaci nebo negativismu.


51 | S t r á n k a

SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  hledání schované ozvučené věci (např. budíku)  naslouchání a rozlišování zvuků z okolí. Můžeme hrát i jako hru: jedno dítě má zavázané oči a ostatní vytvářejí různé zvuky, cinkání, šustění papírem…  poznávání hudebních nástrojů  poznávání počtu zvuků – zpočátku hra na hudební nástroj jeden až tři stejné stejně dlouhé a silné tóny, dítě dává za každý zvuk před sebe kostku  poznávání počtu slov ve větě – zpočátku volíme krátké věty bez předložek a bez zvratných zájmen např. ,,Maminka vaří oběd.ˮ Postupně věty prodlužujeme: ,,Moje maminka vaří oběd dopoledne.ˮ MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  malování – vodové temperové barvy, vytváření barevné kompozice  obtiskování – využití razítek s dětskými motivy Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  horní oblouk, vlnovka - ,,Šel Janeček na kopeček, hnal před sebou pět oveček…ˮ FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hlásky T´,D´,N´ Výslovnost hlásky T´ Dechová a fonační cvičení:  nácvik správného nádechu nosem – motivujeme dítěti tím, že mu řekneme, že se mamince pomíchala na záhonu zelenina. Zeptá se dítěte: ,,Dokážeš určit, co patří na který záhon?ˮ Na papír nakreslíme tři záhony: mrkev, okurky, a rajčata, dále nakreslíme malé obrázky okurek, rajčat, mrkví. Každý obrázek zhotovíme několikrát a vystřihneme. zeleninu rozmístíme nesystematicky na záhony. Dítě má za úkol záhony upravit. Při nádechu ,,přisajeˮ zeleninu na konec brčka a přesune ji na správný záhon. Artikulační cvičení:  polohování hrotu jazyka – ťukání za dolními řezáky  přisátí jazyka k tvrdému patru (mlasknutí) Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ťa, ťe, ti, ťo, ťu )  ve slovech ( ticho, tiše, tisíc, tiká, tílko, děti, letí, cítí, fotí, platí, potí, nutí, vtip, utíká, utichne, potichu, květina, kotě, Otík, mýtina ) Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

52 | S t r á n k a

 ve větách ( Děti se těší na koťata. Tatínek zametá koštětem smetí. Děti s tatínkem pojedou k tetě a budou se fotit. )  v říkankách, hádankách: Malé kotě: Malé kotě, sedí botě, tiše kouká na pavouka, jak si v botě sítě souká. Potom chytí klubko nití, zapletlo se, už je v síti! Výslovnost hlásky Ď Dechová a fonační cvičení:  nácvik správného nádechu nosem  ovlivňování výdechového proudu vzduchu, prodlužování výdechu – potřebujeme kostky (dřevěné, plastové), kuličky z polystyrenu. Z dřevěných nebo plastových kostek, připravíme na rovné podložce slalomovou dráhu. Kostky slouží jako tyčky. Dítě má za úkol dostat za pomoci dechu polystyrenovou kuličku do cíle. Artikulační cvičení:  polohování hrotu jazyka za dolní řezáky – motivace ,,ťukání kladívkemˮ, ,,čištění zoubkůˮ  ovládání celého jazyka (vysouvání a zasouván do dutiny ústní) Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ďa, dě, di, ďo, ďu )  ve slovech ( dívá, diví, divný, divadlo, díky, dílo, divák, divoký, díra, dělo, dělá, děkuje, dělí, chodí, budí, radí, ladí, hadi, hodí, vodí, Ladík, zloděj, zděný, anděl…)  ve větách ( Ladík dělá s dědem lodě. Naďa chodí do divadla. Vlaďovi vadí hadi. Naděnka děkuje dědovi. )  v říkankách, hádankách: Děda Děda dělá dětem lodě, děti s nimi chodí k vodě. Dívají se za lodí, jak na vodě závodí. Výslovnost hlásky Ň Dechová a fonační cvičení:  nácvik nádechu výdechu nosem  nácvik nádechu nosem, výdechu ústy Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

53 | S t r á n k a

Artikulační cvičení:  ovládání hrotu jazyka ( polohování v artikulačním postavení za dolními řezáky )  ovládání celého jazyka ( krouživý pohyb jazyka při otevřených ústech ) Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ňa, ně, ni, ňo, ňu )  ve slovech ( nic, ničí, nikdo, nitě, nízko, nikam, Nina, nitka, paní, psaní, ranní, spaní, volání, cvičení, kniha, snídá, Mánička, Anička, tkanička, panička, někdy,něco, koně, jehně, vůně, časně, sáně, hnědý, na dně, Čeněk, Zbyněk, daň, saň, laň, kůň, kuchyň, píseň…)  ve větách ( Nina nikdy neseděla na koni. Anička krásně voní. Stáňa jede na saních. Nikdo kromě Čeňka a Zbyňka časně nesnídá. )  v říkankách, hádankách: Posvícení, posvícení, Puňťa chňapl po pečeni, utíká s ní – to to voní, už ho nikdo nedokohoní! Pod jabloní ve stínu, udělá si hostinu. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA 1. Užívá čas minulý, přítomný, budoucí LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Spontánně vypráví podle obrázku – dítěti předložíme obrázek a ono spontánně vypráví, co se tam děje. 2. Doplní protiklady s názorem – dítěti předložíme dvojici obrázků. ukážeme na obrázek a řekneme: ,,Slon je velký, myška je malá.ˮ ,,Ve dne je světlo, v noci je…ˮ Dítě má větu dokončit, resp. doplnit opak. 3. Definuje význam pojmů – dítě požádáme, aby nám vysvětlilo, co znamenají některá slova. ,,Vysvětli mi, co znamená slovo míč.ˮ ,,Co znamená slovo auto.ˮ Dítě by mě vystihnout charakteristickou vlastnost, funkci. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Aktivně a spontánně navazuje řečový kontakt s dětmi i dospělými


54 | S t r á n k a

LISTOPAD PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Metoda rozšířené imitace – imitace s expanzí – zopakujeme po dítěti jeho výpověď a ještě ji o něco rozšíříme (Příklad: Dítě ukazuje na auto a komentuje: ,,Auto.ˮ Rodič opakuje: ,,Ano, to je auto. A je to červené auto.ˮ Dítě opakuje: ,,Červené.ˮ Dospělý opakuje: Ano, červené. A tvoje triko je také červené.ˮ) SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  rozpočítadla  rozkládání slov na slabiky, vytleskávání, použití razítek (viz. výše), postupné označení počtu slabik ve slově  hledání sov podle počáteční slabiky, hry typu: myslím na den v týdnu, kdy nechodíme do školky a začíná na slabiku so-, která další slova začínají na slabiku so-? MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  každodenní činnost, pomoc v domácnosti – podávání kolíků, příprava ke stolávání, míchání  oblékání panenek, plyšových hraček Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  vlnovka - ,,Holka modrooká, nesedávej potoka…ˮ FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Výslovnost hlásky J Dechová a fonační cvičení:  nácvik správného nádechu nosem – přivonění si ke květině  ovládání výdechového proudu vzduchu – foukání do větrníku, pověšené vatové kuličky na nitce, peříčka… Artikulační cvičení:  rozvoj motoriky rtů – roztáhneme rty do širokého úsměvu  rozvoj motoriky rtů a mimického svalstva – můžeme motivovat dítě hrou pavoučka. Pavouček vytváří sítě a vytahuje nitky směrem nahoru. Dítě střídavě vytahuje pravý a levý ústní koutek směrem nahoru. Pohyb provádí obličejové svalstvo bez pomoci čelisti.


55 | S t r á n k a

Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ja, je ji, jo, ju, ij, ej, aj, oj )  ve lovech ( Jana, jahoda, Janík, jaro, jas, jasný, jablko, jede, jen, jeden, jev, ježek, jelen, jel, jiný, jinak, jinovatka, Jindra, Jožka, jojo, jogurt, jóga, bojí, myje, šije, hojí, stojí, máj…)  ve větách ( Kája jí jahodový jogurt. Jindra jede cvičit jógu. Jenda se bojí, že mu Jana ujede. )  v říkankách, hádankách: Půjdem, půjdem na hody, chutnají nám jahody. Jahoda je jako med, na jahody půjdem hned. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA 1. Užívá všechny druhy slov LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Chápe jednoduché vtipy a hádanky – děti je mají obvykle rády, případně je i samy vymýšlejí. 2. Sestaví dějovou posloupnost a popíše ji – dítěti předložíme tři až čtyři obrázky a vysvětlíme: ,,Seřaď obrázky podle toho, co se na nich děje.ˮ ,,Co se stalo nejdřív, co potom a co nakonec?ˮ Posléze dítě vypráví, popisuje děj podle seřazených obrázků. 3. Pojmenuj, co dělá určitá profese – dítě vysvětluje, co dělá určitá profese. Ptáme se: ,,Co dělá lékař?ˮ atd. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Dodržuje pravidle konverzace a společenského kontaktu PROSINEC PODPORA VÝVOJE ŘEČI: 1. Metoda alternativních otázek – tato metoda podněcuje ke slovnímu vyjádření a k přemýšlení (volbě). ,,Je to…nebo…?ˮ 2. Metoda doplňování vět či příběhů – hravou formou motivujeme dítě, aby dokončilo větu, kterou začneme. Jinou možností je doplňování známého příběhu.


56 | S t r á n k a

SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového vnímání:  hledání a vymýšlení rýmů – zpočátku je vhodné používat obrázky s předměty, jejichž názvy se rýmují, dítě buď z trojice vybírá, které slovo se nerýmuje, později dáme dvě dvojice rýmujících se obrázků, počet dvojic postupně zvyšujeme  rozlišování slov lišících se hláskou, samohláskou, nejdříve s vizuálním podnětem, později pouze sluchové rozlišení. Dítě určuje, zda dvojice slov je či není stejná. Vhodné je s obdobnými slovy vytvářet věty.  určování délky zvuku, určování, zda tóny jsou dlouhé, krátké  určování, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné MOTORIKA, GRAFOMOTORIKA, KRESBA:  cvičení s prsty - ,,psaní na klávesniciˮ - prsty se kromě vodorovného pohybu pohybují nahoru a dolů - ,,solení polévkyˮ - špetkový úchop, jako když solíme (vhodné je i dát skutečnou misku se solí) - otevírání zavřené dlaně postupně po jednom prstu Grafomotorické pohyby doprovázené písničkou nebo říkankou:  smyčky - ,,Šili ševci boty, sedlákovi do roboty…ˮ  spirály - ,,Šnečku, šnečku, vytrč růžky…ˮ FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Hlásky K, G. CH, H Výslovnost hlásky K Dechová a fonační cvičení:  nafouknutí tváří a zadržení vzduchu v dutině ústní po dobu 4- 5 sekund, následuje výdech nosem  hra zaměřená na ovládání výdechového proudu vzduchu – potřebujeme sklenici s vodou, potravinářské barvivo, brčko Můžeme dítě motivovat tím, že mu řekneme, že se v přichystané sklenici nachází kouzelný nápoj. To, že je kouzelný, se pozná dle toho, že mění barvu. Barvu však mění pouze tehdy, když ho rozvíří nebojácný člověk. Do sklenice nalijeme čistou vodu a připravíme si brčko. Těsně předtím než dítě začne foukat, nasypeme do vody nepozorovaně pár zrnek potravinářského barviva. Jakmile začne dítě foukat voda se zbarví. Při cvičení dbáme na správný nádech nosem. Tvoříme velké bubliny, malé bublinky, co zdelší bublání. Dále můžeme naopak ovládat výdechový proud tak, že vytvoříme vždy pouze jednu bublinu.


57 | S t r á n k a

Artikulační cvičení:  rty i zuby jsou mírně od sebe. jazyk ,,přisajemeˮ k hornímu patru, chvíli setrváme a pak náhle výrazným mlasknutí uvolníme  ovládání hybnosti měkkého patra – pití slámkou, kloktání… Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ka, ke, ki, ko, ku, aka, eke…)  ve slovech ( kabát, kaše, kalhoty, Kája, Katka, káva kope, koupe, kopa, kotě, kost, koblih, kůl, kůň, kdy, kůže, kilo, kino, kýchá, louka, mouka, rka, Janička, lék, věk, voják, malíček, hošíček…)  ve větách ( Kotě utíkalo za balónkem. Katka dostala od maminky a tatínka kolo. Louka kvete. Kamila má koloběžku. Kája má pěkného koníčka. U domečku mňoukalo kotě. )  v říkankách, hádankách: Kočka v koši mňouká, pejsek na ni kouká, ty, kočičko, nemňoukej, ty zas pejsku nekoukej! Výslovnost hlásky G Dechová a fonační cvičení:  ovládání výdechového proudu vzduchu, ovládání intenzity výdechového proudu – potřebujeme tvrdý papír, vodové barvy nebo pastelky, bílý papír. Na tvrdý papír namalujeme sněhuláka, který společně s dítětem vybarvíme. Připravíme si sněhové vločky, ty natrháme z bílého papíru a zmačkáme do kuličky. Úkolem dítěte je dofouknout všechny sněhové vločky ke sněhulákovi. Artikulační cvičení:  pití slámkou, kloktání  zvedání zadní části jazyka k měkkému patru před zrcadlem Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ga, ge, gi, go, gu )  ve slovech ( guma, guláš, gól, golf, gumuje, Gábina, Gusta, Gita, angína, vagón, leguán, nugát, doga, legenda…)  ve větách ( Gita nosí gumové galoše. Gusta dal gól. Olga má na gauči gumovou gorilu. Gábina dělá legrační gesta. Magda gumuje gumou. )  v říkankách, jádankách: Gita doma maluje, gumou mnoho gumuje. ,,Gito, Gito, negumuj, gumu mi dej, nehubuj!ˮ Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

58 | S t r á n k a

Výslovnost hlásky CH Dechová a fonační cvičení:  cvičení správného nádechu nosem a výdechu ústy  pří výdechu dýcháme na ruce ,,zahříváme ruceˮ (dítě ucítí teplý výdechový proud vzduchu) Artikulační cvičení:  ovládání hybnosti dolní čelisti – maximální otevření úst, jazyk je v klidové poloze na dně dutiny ústní (zívání)  ovládání hybnosti dolní čelist – otevírání a zavírání úst Hlásku procvičujeme:  ve slabikách ( ach, ech, ich, uch, och. cha, che, chi, cho, chu )  ve slovech ( hoch, dech, mech, nech, pelech, chata, chápe, chalupa, chodí, chodící, chodník, chytá, chyba, chybí, chytrý, chystá, chumelí, moucha, míchá, spěchá, Michal, kýchal…)  ve větách ( Michal jí buchty až vychladnou. Chobotnice máchá chapadly. Kuchtík míchá a ochutnává pochoutku. Mucha létá kolem chaty.Pan Mach chodí potichu po chodbě. )  v říkankách, hádankách: Chundelatý chlupáček chodí kolem houští. Čichá, čichá, co by sněd, ocáskem si kroutí. Výslovnost hlásky H: Dechová a fonační cvičení:  nácvik správného nádechu nosem, výdech ústy s fonací slabiky hú ( dítě motivujeme houkáním sovy ) Hlásku procvičujeme:  ve slabikách( ha, he, hi, ho hu )  ve slovech ( Hana, halenka, had, havran, hadice, halí, heč, hepčí, hezký, hej, hejkal, hyzdí, hoch, hošík, hovor, honí, holí, holeň, hotovo, holič, houba, hudební,hurá, noha, rýha, piha, utíká, kniha, pohled, pohladí, výhled, oholí, pohoda, výhoda…)  ve větách ( Hanka hledá houby. Hafík honí hejno hus. Hynek má hlad. Helenka se houpe na houpačce. Hanička je hodná a hezká holčička. )  v říkankách, hádankách: Houká sove: ,,Hú, hú, hú, houkat vám už nebudu,ˮ zahoukala naposledy, schovala se do dubu. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

59 | S t r á n k a

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA 1. Mluví gramaticky správně – sledujeme spontánní projev dítěte nebo motivujeme k vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle obrázku. LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Přiřadí, co k sobě patří a vysvětlí to - na stůl položíme obrázky, dítě je pojmenuje. Nejprve uvedeme příklad toho, co k sobě patří. Potom zadáme instrukci ,,Najdu, co se k sobě hodí, co k sobě patří.ˮ Dítě tvoří dvojice, potom pojmenovává, vysvětluje. 2. Umí zpaměti kratší texty 3. Tvoří nadřazené pojmy - ,,Pojmenuj věci jedním slovem.ˮ Nejdříve vysvětlíme na příkladu a potom řekneme skupinu slov, např. jablko, hruška, švestka, pomeranč (ovoce),apod. 4. Tvoří protiklady (antonyma) - ,,Řekni opak.ˮ Nejdříve vysvětlíme na příkladu. Potom říkáme slova a dítě doplní protiklad, např. malý - …, starý-…, čistý - … PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Dokáže zformulovat otázku, adekvátně odpovědět na otázku (samostatně a smysluplně)


60 | S t r á n k a

LOGOHRÁTKY Společné povídání pro děti ve věku 5 – 7 let Projektová aktivita č. 5: Logohrátky s využitím zakoupených pomůcek Realizace: třídy podle věku dětí včetně odloučeného pracoviště Datum: každodenní řečová a jazyková průprava Vyučující: všichni pedagogové Cílová skupina: děti obou mateřských škol -

-

Využití ranního kruhu, kde se společně setkáváme a vzájemně se přivítáme. Děti vyjadřují své vlastní pocity a prožitky. Seznámení s programem a organizací celého dne. Děti se tak dozví jaké aktivity a činnosti jim budou nabídnuty a mají možnost vyjádřit svůj názor. Z vnějších faktorů hlavní úlohu ve vývoji řeči tvoří rodina a prostředí, tzn. sociokulturní úroveň rodiny její podnětnost, výchovný styl, úroveň řečového prostředí, tzv. mluvní vzor.

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ: Dříve než se budeme zabývat sluchovým vnímáním, je potřeba ověřit si slyšení samotné, tzn. vyloučení sluchových vad. K tomu nám může sloužit orientační vyšetření sluchu. - naslouchání – vyslechnutí pohádky, příběhu, vyprávění - sluchová analýza a syntéza – vydělení jednotlivých hlásek, zejména na počátku slova, později koncové hlásky. Vrcholným a dlouhodobějším procesem je uvědomění si postavení hlásky uprostřed a složení slova z jednotlivých hlásek. - poslech zvuků a jejich lokalizace - figura a pozadí – vyčlenění zvuků z pozadí - určování počtu slabik ve slově - diferenciace slov, slabik a hlásek – rozlišení jednotlivých hlásek jako jsou sykavky, měkké a tvrdé souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky – souvisí s vnímání rytmu STIMULACE ŘEČI: Mezi pátým a šestým rokem by řeč měla být ve všech rovinách dobře vybudovaná (mluví gramaticky správně, vyjadřuje se smysluplně a srozumitelně, používá všechny slovní druhy, tak výslovnost by měla být správná. Ve věku pěti až sedmi let se považuje patlavost za prodlouženou fyziologickou (dyslálii) – neschopnost používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek. Řeč můžeme rozdělit do několika jazykových rovin: -

foneticko-fonologickou morfologicko-syntaktickou lexikálně-sémantickou pragmatickou


61 | S t r á n k a

OROMOTORIKA: U dětí předškolního věku je třeba věnovat dostatečnou pozornost rozvoji hybnosti mluvních orgánů. Musíme si uvědomit, že deficity v oblasti motoriky mluvidel bývají často příčinou problémů týkajících se výslovnosti jednotlivých hlásek a dalších nedostatků v oblasti verbální komunikace. -

Automasáž mluvidel: masáž dásní před i za zuby (kolotoč); masáž tváří; střídavá masáž měkkého a tvrdého patra špičkou jazyka; kroužení špičkou jazyka po rtech; lžička (také korýtko); kmitání jazykem směrem předozadním i do stran (čert). Úsměv s širokým roztažením úst střídat s mračením, kroužek ze rtů střídat s maximálním otevřením úst (zívání). Masáž obličejových částí konečky prstů-jemné kroužení po tvářích, kolem očí, kolem úst, na čele a škraních. Následují různé škleby (strašák) střídané úsměvem.

BŘEZEN NASLOUCHÁNÍ: 1. Lokalizace zvuku – dítě se zavřenýma očima hádá a ukáže směr, odkud zvuk přichází. Utvoříme kruh a některé z dětí vydá jakýkoliv zvuk (povolání, profese-kladívko bouchá, zvoneček, ozvučná dřívka) a dítě, které má zavřené oči určuje, ze kterého směru zvuk přichází. Anebo děti naslouchají a lokalizují zvuky ze svého okolí. SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišení slova s vizuálním podnětem – změna hlásky – (distinktivní slova hlásky) – před dítě rozložíme obrázky (např. hodinky - holínky, bota - nota, tráva - kráva, kos koš), střídavě slova říkáme, dítě ukazuje, který obrázek ke slovu patří. 2. Rozlišení slova bez vizuálního podnětu – změna hlásky (distinktivní slova hlásky) – vyslovujeme dvojice slov a dítě nám říká po vyslovení každé dvojice, zda byla slova stejná nebo jiná (např. pije - bije,pupen - buben, koza - kosa) Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové diferenciace:  hra na tichou poštu - děti sedí v kruhu, jedno dítě pošeptá slovo sousedovi, ten jej předá po kruhu dál. Poslední dítě před výchozím hráčem slovo vysloví, co slyšel. Srovnáváme s výchozím slovem. Později mohou být předávány krátké věty. SLUCHOVÁ PAMĚŤ: Jedná se o reprodukci krátkých a jednoduchých rýmů, nezařazujeme obtížná a málo známá slova (zopakovat čtyři nesouvisející slova, zopakovat větu z pěti slov, zopakovat z více slov, zopakovat pět nesouvisejících slov)


62 | S t r á n k a

Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové paměti:  slovní řetěz – opakování řady slov se zachováním pořadí SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Roztleská slova na slabiky – roztleskání jedno – tříslabičných slov na slabiky a určí počet slabik. 2. Ovládání rozpočítadel – dělení slov po slabikách 3. Z trojice slov najde rýmující se dvojici – z obrázků vybereme dvojici či trojici slov, které se rýmují a třetí obrázek se slovem, které se nerýmuje. Trojici zamícháme a dítě necháme hledat, která slova se rýmují (drak - mrak, les - pes, metr - svetr) VNÍMÁNÍ RYTMU: 1. Určí, zda dvě rytmické struktury jsou shodné – nejvhodnější je použít bzučák nebo dvojici dvou až tří tónů zaťukáme, vytleskáme a dítě má určit, zda byl rytmus stejný nebo jiný. Nebo rytmus může vyťukat dítě, dospělý napodobí a ptá se dítěte, zda napodobil správně GRAFOMOTORIKA: - povídáme s prsty: Jak prsty pomáhají Holá, hoši, do práce, pomáhejme mamince: Ty udělej polínka a ty roztop kamínka, ty udělej kašičku, ty dej na stůl vázičku. Ty, malý, se dívej a pěkně nám zpívej. -

(Ruka je lehce sevřená; postupně se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček. – Totéž i na druhé ruce.)

grafomotorické uvolňovací cviky – Vaříme, vaříme kašičku, na zeleném rendlíčku (plynulý kruh) - Sluníčko (plynulý kruh v obou směrech) - grafémy – horní i spodní kličky (pletení) - přehled všech grafémů (zdobení dortu-cukrář)

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Dítě by mělo rozlišovat všechny hlásky po šestém roce a to i s rozlišováním se správným a nesprávným zněním. U artikulační obratnosti sledujeme, zda nedochází ke spodobě (susené – šušené, dědeček – děděček) ke komolení slov, jejich zkracování. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

63 | S t r á n k a

Výslovnost: V úzkém vztahu s výslovností je sluchové rozlišování, protože dítě pro správnou výslovnost potřebuje rozlišovat nejen hlásky, ale také rozdíl mezi správným a nesprávným zněním. Vývoj výslovnosti se řídí cestou nejmenší námahy (tedy od hlásek artikulačně nejlehčích, jako např. P, B, M, T, D, N až po hlásky artikulačně nejobtížnější, jako R, Ř, Z, S, C, Ž, Š, Č). Dyslálii považujeme za fyziologickou od pěti do sedmi let, prodlouženou fyziologickou po sedmém roce je již málo pravděpodobné, že se výslovnost upraví spontánně. S, Z, C: Dechová a fonační cvičení: 1. Svíčka Motivujeme povolání – sklář. Dítě lehce foukne do plamínku – plamínek tancuje. Silně – sfouknutí plamínku. 2.Pára Motivujeme pomocí povolání – kuchařka. Dlouhý nádech a výdech s vyslovováním – ssssssss. 3. Vláček Motivujeme povoláním – strojvedoucí. Na jeden nádech dítě přerušovaně vydechuje – vláček se rozjíždí. 4. Vláček Motivace pomocí povolání – strojvedoucí – vláček. Kdo nejdéle vydrží ,,houkatˮ - na jeden dlouhý nádech vyslovujeme Hůlů. 5. Květinka Motivuje jarním kvítím. Dítě lehce čichá ke květince. Vědomé vnímání vůně květin, posekané trávy apod. (pozor na alergiky) Cvičení orofaciální oblasti: 1. Hodiny Uvolnit jazyk a pohybovat jím pomalu zprava doleva. 2. Stěrače Olizovat horní ret doprava, doleva. Špička jazyka směřuje nahoru k nosu 3. Malíř jazykem jezdíme pomalým tempem vpřed a vzad na horním patře. 4. Kleště rty do širokého úsměvu, zuby stisknout. 4. Kartáček Špičkou jazyka jezdit po spodních zubech. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

64 | S t r á n k a

5. Myška Pohybovat jazykem v zavřené puse 6. Pejsek Roztáhnout rty doširoka + úsměv – pejsek cení zoubky Artikulační cvičení C: -

Při širokém úsměvu a přivřeném chrupu (přirozeně), špička jazyka se tlačí na spodní řezáky. Dítě šeptem vyslovuje hlásku T (TY). Pokud mírně zatlačí, ozve se hláska C. Pomalý cvrček cvrká t t t t Větší a rychlejší cvrček cvrká tttttt ttttt Největší a nejrychlejší cvrček cvrká ttttt tttttt ttttt Cinká jako zvoneček c-c-c-c (lehce šeptem)

Slabiky: Můžeme procvičovat slabiky, ve kterých je hláska C na koni, až poté na začátku. áC, éC, íC, óC, úC chlapec palec, pec, kle, kberec, pulec, plavec, vrabec, love, kopec, věnec pletenec, kanec, konec, toulec,tanec,věc, palác, tác, bác, moc, nemoc, pomoc, krajíc CA, CE, CI , CO, CU cín, cíp, cink, cinká, civí, cihla, cibule, cívka, cizí, citlivý, cep, cepy, cena, celý, celá, celé, cela, cement, cedník, celer, céva, celek, cesta, cáká, cape, capká, candát, cáká, co?, cop, copy, copánek, copak, cokoliv, courá, couvá, cupitá, umel, cucá, culí, culík, opice, lavice, hadice, Vánoce, vejce, udice, více, v noci, ovce, ovoce, plavci domácí, ocet, palice, ocel, ptci, Lucka, placky, necky, pecky, Micka, cvik, cvak, cvaká, chci, nemocný, noclech, úcta, poctivec, lehce, pomocnice matce Věty: Lucka má copánky. V kleci jsou ptáci. V peci pečeme chleb. Máme dvacet vajec. Slepice snáší vejce. Alice cinká zvonečkem. Volám o pomoc. U pece máme poklice. Na lavici je hrnec. V ovoci jsou pecky. Artikulační cvičení S: -

nastavení mluvidel stejně jako u hlásky C a napodobení zvuku hada SSS, nebo ucházející pneumatiky SSS pokud se nedaří nápodobou, můžeme využít hlásku C. Dítě stiskne zuby, rty vytvoří úsměv, jazyk opře o spodní řezáky a prodlouženě vysloví hlásku CSSSSS- ozve se SSSS.

Slabiky: SA, SE, SI, SO, SU, áS, éS, íS, óS, úS nos, pás, dnes, ves, pes, vous, lis, kos, kus, hlas, dopis, u nás, nápis, bos, los, kokos, vlas, kompas, podpis, kolos, mráz, peníz, kaz, autobus, globus, jas, bas, sýr, syn, sytý, sype, sýkora, sysel, sypký, sele, seno, sedí, sedne, sedák, selka, seká, sekaná, sekačka, sedátka, sova, souká, sojka, solí, sob, sobí, sobi, sobec, sůl, sup, sud, sudička, super, sundá, sužuje, sudička, stan, staví, Standa, Stella, stele, sladký, sladká, sladké, sláva, slaví, slupka, slouží, sluha, svůj, svoje, svah, svačí, svačina, spí, spánek, spoří, schody, schová, schopný, skok, skoba, sklo, Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

65 | S t r á n k a

skoupí, skokan, sklenice, slon, slovo, slovník, sláma, postel, kostel, miska, maska, most, post, vosk, páska, pasta, láska, vlásky, postava, mísa, nese, vlasy, kosa, bosa, basa, husa, dusí, visí, osada, osel, posel Věty: Soňa spí v posteli. Pes nese kost. Na míse máme maso. Sova houká v lese. Venku padá sníh. Je tam spousta sněhu. Postavíme si stan u lesa. Standa je na vycházce v lese. Simona sedí a poslouchá. Standa posílá balík. Slon má slůňata. Kos sedí vysoko na stromě. Houslista hraje na housle. V listopadu padá listí. Artikulační cvičení Z: -

stisknuté zuby, rty vytvářejí široký úsměv a jazyk tlačí na spodní řezáky. Vyslovíme hlásku SSS a přidáme hlas, zkoušíme posadit hlas hluboko. bzučíme jako mouchy Bzzzzzz

Slabiky: ZA, ZE, ZI, ZO, ZU,áZ, éZ, íZ, óZ, úZ zip, zima, zívá, zisk, zinek, Zita, Zina, zídka, zeď, zedník, zelí, zebe, zem, zelený, zelenina, zedník záda, zadat, zatím , zase, zalévá, zamyká, zavolá, zátka, zadní, zahradník, závodník, závodí, zajímavý, základ, základna, záplava, zápalka, záhyb, záklon, zákop, záminka, zábava, zob, zobe, zobák, zoo, Zoja, zouvá, zoubek, zuby, zoufalý, zuby, zuje, zubní, zůstane, kazí, koza, vozí, vozík, veze, mizí, leze, kozy, vázy, váza, chůze, meze, na voze, na noze, blůza, lezou, vezou, zbytek, zbude, zbledne, zbaví, zbohatne, zbojník, zabouchá, zde, zdola, zdobí, Zdeněk, Zbyněk, zdaleka, zjev, zjevení zlý, zlo, zloba, zhoupne, zhubne, zlato, zloděj, zlobí, zmije, zmatek, zmatený, znak, znakový, známka, známý, zvon, zvonek, zvoní, zvolí, zvykne, zvyklý, zve, kůzle, hnízdo, vzadu, vzal, neznal, poznal, naznak, jizva, pozvání, jazyk, kamzík, muzika, v úloze, mezitím. Věty: To je zima. Zuzana veze vozík. Koza má ráda zelí. Moucha dělá bz. Zuzana má zelený kabátek. Zvonek zvoní. Zdeněk veze zelí na vozíku. Zelí je zdravá zelenina. Honzík si hází. Zem je v zimě zmrzlá. V zoo je zebra, bizon, gazela a jiná zvířata. Zouváme si boty. Ve váze je krásná kytice. V peněžence nosíme peníze. Bolí mě zub a záda. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: Tato rovina zahrnuje užívání slovních druhů, tvarosloví a větosloví. Po čtvrtém roce by dítě mělo užívat všechny slovní druhy. Do čtyř let považujeme dysgramatismy tj. neobratnosti v tvarosloví či větosloví, za fyziologické. Pokud přetrvávají ve větším rozsahu i nadále, potom již mohou signalizovat opoždění v řečovém nebo dokonce intelektovém vývoji. 1. Tvoří souvětí podřadná - Souvětí podřadné obsahuje jednu větu hlavní a jednu nebo víc vět vedlejších.


66 | S t r á n k a

LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: Jedná se o pasivní a aktivní slovník, tj. o porozumění řeči a vyjadřování. 1. Pojmenuje, co dělá určitá profese – Dítě vysvětluje, co dělá určitá profese. Ptáme se:,, co dělá lékař…učitelka…prodavačka…malíř…zedník…řidič…?ˮ 2. Definuje význam pojmů – Požádáme dítě, aby nám vysvětlilo, co znamenají některá z pojmů: ,,Vysvětli mi, co znamená slovo prodavačka?ˮ ,,Co znamená slovo kominík?ˮ Dítě by mělo vystihnout charakteristickou vlastnost, funkci. PRAGMATICKÁ ROVINA: Pragmatická jazyková rovina zahrnuje dovednosti, jako je vyžádání či oznámení informace, vyjádření vztahů, pocitů, prožitků, událostí, usměrnění sociálních interakcí. Dalším projevem pragmatické roviny jsou konverzační schopnosti (tj. výměna rolí v dialogu, udržování tématu). Kromě řeči je třeba připomenout i neverbální prvky komunikace. 1. Spontánně informuje o zážitcích, pocitech, přáních DUBEN NASLOUCHÁNÍ: 1. Poznání předmětů podle zvuku – použití předmětů každodenní potřeby, kdy po předvedení zvuků jednotlivých předmětů děti mají zavřené oči a hádají, který předmět zvuk vydává. Můžeme použít i předměty : zvonek, cinkání klíčů, odemykání, otevírání kliky, mačkání papíru, přetržení papíru. Onomatopoický zvuky – zvuky zvířat. SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišení slova s vizuálním podnětem – změna samohlásky – před dítě rozložíme obrázky, kdy jde o kvantitu vokálů - délka samohlásek (vila - víla, šipky - šípky), nebo, kdy jde o kvalitu vokálů - změna samohlásek ( kos - kus, pes - pas), střídavě slova říkáme, dítě ukazuje, který obrázek ke slovu patří. 2. Rozlišení slova bez vizuálního podnětu – změna samohlásky vyslovujeme dvojice slov a dítě nám říká po vyslovení každé dvojice, zda byla slova stejná nebo jiná (dráha drahá, mává - mává, lak - lák, pára - párá, kára - kárá, žila - žíla, síla - síla, vila - víla) Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové diferenciace:  odlišování shodných a neshodných slov, zaměřujeme se i na obtížnější úkoly – rozlišení slov podle délky (váhá – váha), měkčení (plný – plní) apod. S dvojicemi slov tvoříme věty, čímž dochází k uvědomění a zpevnění chápání významu a rozlišení slov.


67 | S t r á n k a

SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Určí, zda se dvě slova rýmují – z obrázků vybereme dvojice slov, které se rýmují i nerýmují. Dítě tak určuje, co se rýmuje a co ne. 2. Vyhledá rýmující se dvojice – (tužka - hruška, míč - klíč) 3. Určí počet slabik – po vyřčení víceslabičných slov sledujeme, zda dítě určuje počet slabik s dopomocí roztleskání nebo umí slova po slabikách přeříkat. U potíží však rozlišujeme, zda dítě nemá problém rozslabikováním či určením počtu slabik. VNÍMÁNÍ RYTMU: 1. Určí, zda dvě delší rytmické struktury jsou shodné - zadává se dva až čtyři, popř. pět tónů.

GRAFOMOTORIKA: -

povídáme s prsty: Kočička Kočička mňouká, kolem se kouká, na nás se dívá, ouškama kývá. Kočičko, mňoukej, kolem se koukej, na nás se dívej, ouškama kývej.

(Ukazovák a malíček se vztyčí, koneček palce se spojí s konečky prsteníku a prostředníku; ruka se otáčí ze strany na stranu, potom se malíček a ukazovák několikrát ohnou a narovnají. Opakuje se. Lze vystřídat ruce.)

-

grafomotorické uvolňovací cviky – jednotažky zvířat žijících na statku

-

grafémy – vajíčka (ovály) - kuřátka (ovály) - ovečky (vlna- kličky) - kočička (hřbet – horní oblouk)

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Užívá čas minulý, přítomný, budoucí – např. při rozhovoru na téma: Co jsme dělali před týdnem, před třemi dny, včera. Co děláme teď. Co máme v plánu dělat zítra. Využíváme především v ranním komunitním kruhu.


68 | S t r á n k a

FONETICKO FONOLOGICKÁ ROVINA: Cvičení orofaciální oblasti: 1. Hra na vzteklého pejska Cílem cvičení je ovlivňování hybnosti rtů. Dítě vycení zuby a současně aktivně zvedá horní ret. Horní a dolní řezáky jsou u sebe, jazyk se nachází v klidové poloze a spodině ústní. 2. Zvířátka na statku Pomůcky: figurky či obrázky zvířat Cvičení je zaměřeno na rozvoj hybnosti dolní čelisti. Pedagog motivuje dítě krátkým vyprávěním o zvířatech, žijících na statku. Říká dětem:,,Na statku bydlí kůň, kráva, oslík, koza a umí…ˮ Postupně provádíme trénink spouštěním čelisti, krouživý pohyb oběma směry se zavřenými, otevřenými ústy – přežvykujeme jako kráva, oslík, kůň. Pokračujeme spouštěním a přitahováním dolní čelisti při otevřených a sevřených rtech-napodobujeme kapra, který je na statku v rybníce. Cvičení můžeme zakončit vysouváním čelisti vpřed-skus,předkus-,chystáme se kousat trávu jako mlsná koza. 3. Hra na hospodářském dvoře: Slepice-kokoko-dák; kachna-gagagaga; kohout-kykyryký; kočka-mňau, mňau, mňau; smějeme se-chachachachá, chechecheché, chichichichi; holubi-frrrr; vrabci- fnk;peshaf, haf, haf; koza-méééééé;ovečka-béééé; telátko – bé, bé, bé; kůň-ihaaa; prasátkochrrrr (rozkmitání měkkého patra); kravička-bůůůů; husa-ssss;malý traktor-papapa, pepepe, popopo, pupupu; velký traktor-(dunivě) babka, bubnu, dadada, dududu (při tomto cvičení ruku nad hrtan, aby děti ucítili rozkmitání dutin); traktoru uchází kolossss (dynamika-od maximálního síly zvuku až k úplnému zeslabení); malý motocyklpataputypataputypataputy (pro obveselení); je slyšet kukačku-kuku, kuku, kuku; vránu-krr, krá, krá (má-li některé z dětí rotacismus, zpočátku vypustíme); frokání koně – proud vzduchu vyrážet přes uvolněné rty na hlásku p. Cvičení doprovázíme, pokud to jde, pohybem ruky, paže, případně celého těla či hlavy. Výslovnost: S, Z, C: Sysli: Oves, svítil, Voněl, viselusmíval se sivý sysel. Sysel sysla k syslům vyslal, sám u ovsa místo vystlal. Syslové se sbíhali, na oves

jak si myslím. Na slámu se posadíme a ovsem se nasytíme. Do kapes si oves dáme, Doma si jej uschováme.

Slétli se: Slétli se sem kosi se svou písní kosí. Zpívali si vesele, Jak se vosy nosí. Slétly se i vosy se svou písní vosízpívaly a zpívaly, kosi se jen dívali.


69 | S t r á n k a

se dívali, na sysla se usmívali, vesele mu naslouchali: Svolal jsem vás, Děti syslí, na hostinu,

Husy: Housata a husy do vody jít musí. Jedno house, pískle, vesele si pískne. Housata i v sítí i na vodě svítí. Husák spolu s husou kejhají si pusou: ga-ga-ga, ga-ga-ga. Kejhají si pusou.

Vosy: Letí moucha? ZZZZZ Letí včela? ZZZZ Bzučíme si ZZZZ jako vosy: ZZZZ

Ovce: Co cinká Na louce? Ovce jdou do kopce.

Slepice: Slepice z vesnice diví se velicevidí u silnice schované zajíce.

Kůzle: Koze leze do zelí, koza za ním metelí. Kůzle leze podle meze a za chvíli zelí veze. Veze zelí na vozedá kozlovi i koze.

Macek: Macku, Macku, Macinku, dej bolavou pacinku! Medicínu a lék máme, hned je na tvou packu dáme. Medicína má tu moc, je nemocným na pomoc. Písnička: Šla Nanynka do zelí – rytmizace textu, zpěv Cib, cib, cibulenka Ten chlumecký zámek


70 | S t r á n k a

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Užívá všechny duhy slov – užití všech slovních druhů. LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Sestaví dějovou posloupnost a popíše ji – Dítěti předložíme tři až čtyři obrázky a vysvětlíme: ,,Seřaď obrázky podle toho, co se na nich děje.ˮ ,,Co se stalo nejdřív, co potom a co nakonec?ˮ Posléze dítě vypráví, popisuje děj podle seřazených obrázků. 2. Chápe jednoduché vtipy a hádanky - děti mají vtipy a hádanky rády, případně je i samy vymýšlejí. Můžeme je čerpat z literatury nebo je vymýšlet. ,,Co to je?ˮ Dítěti můžeme vyjmenovat tři hlaví, charakteristické znaky pro danou věc, zvíře, rostlinu. Jeho úkolem je uhodnout, o co se jedná. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Předá krátký vzkaz KVĚTEN NASLOUCHÁNÍ: 1. Poznání písní podle melodie – přehrajeme známou píseň na hudební nástroj a necháme dítě určit, kterou píseň slyšelo. SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišení slova s vizuálním podnětem – znělé a neznělé hlásky, sykavky – před dítě rozložíme obrázky: P-B (pije - bije, lípa - líbá), S-Z (kosa - koza, vosy - vozy), Š-Ž (věšák - věžák, šije - žije), střídavě slova říkáme, dítě ukazuje, který obrázek ke slovu patří 2. Rozlišení slova bez vizuálního podnětu- znělé a neznělé hlásky, sykavky vyslovujeme dvojice slov a dítě nám říká po vyslovení každé dvojice, zda byla slova stejná nebo jiná (hrad - hrad, zem – sem, ples - pleš, vozy - vosy, tělo - dělo, myš myš, noc - nos) SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Určí počáteční hlásku slova 2. Určí slova začínající na danou hlásku – ptáme se dětí, zda ví, která slova začínají na hlásku S, M, P… Můžeme dopomoci i obrázky. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

71 | S t r á n k a

3. Určí poslední souhlásku ve slově – zadáváme kratší slova typu les, dům, myš, mrak a dětí se ptáme, co slyší za hlásku na konci slova. Nezdávají se však slova, která se jinak píší a jinak vyslovují (lev, holub) Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové analýzy a syntézy:  hledání slov podle počáteční hlásky, typu hry? je to velké, začíná na hlásku s-; která další slova začínají na hlásku s-? VNÍMÁNÍ RYTMU: 1. Napodobí rytmus – dva až čtyři tóny, více. GRAFOMOTORIKA: - povídáme s prsty Vosa Pozor, děti, (Ruka dlaní dolů, malíček, prostředníček a pozor, děti, palec natažené, prsteník a ukazovák se vosa sedí na koštěti. skrčí; zprvu je ruka v klidu, potom se A teď bzučí, pohybuje všemi směry - ,,létáˮ a nakonec a teď letí, naznačí píchnutí. – Ruce se vystřídají.) dejte na ni pozor, děti. Hledá sladký med, pochutná si hned. Hledá sladká povidla nebo něco od jídla. Zzzzzzzzzzz – pích! - uvolňovací grafomotorické cviky – volné čmárání (let včel) - voda (vlnovky) -

grafémy – okvětní lístky (horní oblouk)

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Š, Ž, Č: Dechová a fonační cvičení: 1. Bublifuk Soutěžíme, kdo udělá největší bublinu – aby bublina nepraskla. 2. Bublání Brčkem foukáme do vody – děláme bubliny. Bublinky z mydlinek co největší – kontrolovaný dlouhý výdech 3. Fotbal Foukáme do malé vatové nebo papírové kuličky, smotku vaty, kousku polystyrenu nebo peříčka se snažíme foukáním udržet na ploše stolu a dopravit je do branky


72 | S t r á n k a

soupeře, hráči nehrají zároveň, ale střídají se, když předmět spadne ze stolu nebo při gólu. 4. Lodička Foukání do papírové lodičky na vodě. Cvičení orofaciální oblasti: 1. Rybička Ústa do malého a velkého kroužku, střídat ó, ú. 2. Knír Udržet tužku mezi horním rtem a nosem. 3. Pískání rty do malého kroužku ,,našpulitˮ pusu na pískání. 4. Sluníčko Skousnout rty, střídavě se usmívat a špulit rty. Zuby není vidět. 5. Ptáček Vtáhnout tváře, rty napodobují zobáček ptáčka. 6. Hra na traktor Cílem cvičení je ovládání hybnosti rtů. Úkolem dítěte je uvolnit rty a následně brnkat prstem o dolní ret (brm, brm…). 7. Piškoty od kočičky Pomůcky: plochý talíř, miska, piškoty Cílem cvičení je stimulace motoriky rtů. Pedagog motivuje dítě vyprávěním o kočce. Vysvětluje dítěti, že kočka přenáší koťátka v čumáčku. Zeptá se dítěte, zda chce potěšit kočičku a vyzkoušet si, jaké to je, nosit věci jako kočka. Na plochý talíř se nasype rozpůlené dětské piškoty, poblíž položí misku. Úkolem dítěte je uchopit piškot mezi rty a přenést jej do misky. Artikulační cvičení Č: -

-

zuby u sebe, rty našpulené do kroužku a jazyk leží volně, mírně vzadu v ústech. Jazyk se nesmí dotknout zubů. Dítě začne vyslovovat šeptem hlásku Ť (opakovaně za sebou). Když opravdu zašeptá a trochu přitlačí ozve se hláska Č. zuby musí být u sebe, rty jsou našpulené do kroužku a dítě volá na kočičku čččč prodloužení šuuuuu, šoooo nebo v koncovkách koššš, náššš

Slabiky: á ŤŤŤ, é ŤŤŤ, í ŤŤŤ, ó ŤŤŤ, ú ŤŤŤ (pokud vyslovuje Ť ozve se ČČČ) Tyto slabiky pak může dítě postupně vyslovovat ve slovech na konci: Kolá ŤŤŤ (ozve se koláč), peká ŤŤŤ (ozve se pekáč), klíč, míč, bič, tyč. meč, kolotoč, nebreč, uteč, upeč, topič, potápěč, Apač, nač, pláč, boháč, gauč, volič, chladič. Pokud se dítěti daří Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

73 | S t r á n k a

vyslovit na konci slova Č třikrát za sebou, zkuste to pak pouze jedno a uslyšíte konečnou podobu hlásky Č. Tedy koláč, pekáč, atd. Může se stát, že dítě na konci nevyslovuje to, co by správně mělo, pak mu řekneme, ať si slovo hodně rozdělí a na konci zavolá na kočičku (kolá – ŤŤŤ a ozve se koláČČČ, poté zkusíme vyslovit s pauzou kolá – Č). Takto to budeme zkoušet s pauzou u všech slov. Pokud budeme pilně trénovat dítě pochopí princip tvoření hlásky Č a na konci slova tuto sykavku hezky vysloví. Slabiky: áč, éč, íč, óč, úč Slova: oč, pláč, koláč, pekáč, meč, bič, klíč, míč, tyč, tluč, uteč, upeč, nebreč, hlídač, spáč, boháč, lamač, opékač, kleč, topič, holič, hasič, chladič, volič, proč Jestliže se dítěti daří vyslovit hlásku Č zvlášť, ve slabikách a na konci slov, pak můžeme zkoušet i slova s hláskou Č na začátku slov a také uprostřed slov. Slabiky: ČA…,ČE…,ČI…,ČO…,ČU… Slova: čaj, čáp, čaloun, čelo, Čech, čep, čepel, čekat, čekanka, čedič, čenich, četba, četa, Čedok, či, čin, čich, číhá, čichat, čilý, čítanka, činitel, čip, činel, čilá, činná, Čína, činka, čolek, čočka, čokoláda, čouhá, čoudí, čuňátko, čumák, čumět, čuvač, Čechy, Češi, činely, čípek, čichá, čím, Čeněk, Čenda Slova s hláskou Č – v uzavřené slabice: luční, tuční, naučný, natáčka, babička, ovečka, kolečko, omáčka, čočka, kočka, počká, kačka, klička, těčka, jablíčka, vajíčka, počty, vláčky, domečky, lačný, táčky, natáčky, mačkat, moučník, vánočka, vločka, kvočna, tučňák, očko, točna, miloučký, kvedlačka, měchačka, očička, kočička, polička, mlíčko, víčko, léčka, lavička, lodička, Evička, Janička, Hanička, Anička, kolečko, počkat, bečka Těžší slova: kočí, točí, hučí, léčí, tančí, klečí, peče,teče, bečí, bučí, vleče, léčí, učí, mečí, meče, počítá, vyčítá, čte, pečeně, pečínka, počátek, ptáček, vláček, koláček, flíček, výčep, míček, počítadlo, čočka, článek, člun, člunek, člověk, človíček, čmelák, čmeláček čmoud, čpavek, čtení, člen, člověčina, čuvač, čedič. Věty: Evička má hnědá očka. Jedeme s Čedokem na dovču. Čeněk je boháč. Na pekáči peče babička buchtičky. Ten vláček se točí dokolečka. Jako moučník je dnes vánočka. Včela letí nad políčkem. Kvočna snáší vajíčka. Vločky v zimě padají často. Čočku nemám rád. Čenda má kalkulačku. Jíš čočku? Anička má černou kočičku. Evička má v hrnečku čaj. Čuník čichá na dvorečku. Babička dědeček mají velký domeček. vypiju čaj a dám si koláč. Kočička má bolavou tlapičku. Čáp čeká na čápata. Janička je malá holčička. Artikulační cvičení Š -

-

K vyvození hlásky Š nám pomůže hláska Č. Zuby stiskneme k sobě, našpulíme rty a jazyk leží mírně v zadu, směřuje hrotem lehce nahoru za horní řezáky. Při takové postavení mluvidel stačí prodloužene vyslovit hlásku Č – ozve se ŠŠŠŠ. Opět začínáme slabikami a slovy s hláskou Š na konci. PŠŠŠ (potichu, ať neprobudíme Míšu) PŠŠŠ (potichu, ať nevyplašíme myšku


74 | S t r á n k a

-

PŠŠŠ (potichu, ať neuteče liška) PŠŠŠ (potichu, ať slyšíme špačka) PŠŠŠ (potichu, ať vidíme šneka) PŠŠŠ (potichu, ať přiletí vlaškovka)

Slova: tuš, buš, kuš, flauš, touš, koš, Luboš, Miloš, Hanuš, Aš, Mikuláš, Eliáš, Bobeš, Lotyš, měkkýš, pleš, plyš, myš, věž, níž, lež, nůž, muž, guláš Slabiky: ŠA, ŠE, ŠI, ŠO, ŠU Slova: šumí, šumák, šumět, šupiny, Šumava, šunka, šuplík, šok, šaty, šála, šál, šachy, šálek, šakal, šek, šéf, šeď, šedý, šelma, šipka, šípek, šípky, šíp, šíje, Šimon Těžší slova: Máša, Dáša, Míša, nůše, duše, tiše, olše, klišé, Libuše, jednoduše, výše, nejvýše, mše, kuše, kaše, věší, naši, hoši, větší, menší, další, vnější, puška, muška, obušky, obušek, muška, myška, ouško, ouška, doušek, ploška, mušle, mašle, lenoška, koště, piškot, deštník, kaštan, višně, myška, myš, myšice, výška, pošta, tlouštík, dušný, veteš ošumělý, lišej, míšek, kulíšek, damašek, košile, košík, tišina, plošina, ošatka, houšť, poušť, tloušť, déšť, plášť, návštěva, naštvat, naštvaný, ušpinit, klíště, věštba, škála, špion, škodná, škoda, škytat, škytavka, škleb, šklebit se, špendlík, špejle, špulit, štafeta, štáb, štěně, štěp, štěpina, štíhlý, štika, šle, štít, šlehačka, šmolka, šmouha, šlapat, švanda, švihák, švihadlo, šváb, švih, šašek, šišák, šiška, hašiš, šešulka, šašlík, šišatý, šušká. Věty: Máša skáče s Dášou přes švihadlo. Naši asi něco tuší. Míša je tiše. Hoši, nebušte na ta špinavá okna. K obědu nemáme kaši. Deštík tiše šumí. Naštvaný Váša nechce jíst višně. To je ale výška, Dášo. Šimon má šedou šálu. Košile je větší než obvykle. Tlouštík jedl paštiku. Prší a prší. Teta Dáša má nový šedý deštník. Koupíme Vášovi višně v čokoládě. Piškoty nemají hoši rádi. Ta šiška je větší než tamta šiška. Navštíví nás teta Máša. Poštval na nás štěně. Miloš má nové šaty. Kočka číhá na myšku. Váša snědl guláš. Dáš mi ještě kus šunky, Nosíme šály a čepice. Denně si vypij šípkový čaj. Artikulační cvičení Ž -

-

k vyvození hlásky Ž můžeme využít buď nápodobu hlásky, nebo hlásku Š a to tak, že dítě vyslovuje dlouze hlásku ŠŠŠ a přidává hlas, ozve se hláska Ž. Nejlépe se daří vyslovovat hlásku na začátku slova, poté uprostřed slov. Lepší je vyslovovat hlásku dlouze ŽŽŽ. Pokud se dítěti nedaří vyslovit hlášku Ž může si zkoušet ohmatávat vibrace na nose (u hlásky Š se vibrace nahmatat nedají, zatímco u hlásky Ž ano.) Moucha bzučí, ozývej se taky tak bžžžž Čmelák bzučí, ozývej se taky tak bžžžž bžžžž bžžžž Čmelák bzučí, ozývej se taky tak bžžžž bžžžž bžžžž Včela létá z květiny na květinu a bzučí bžžžž

Slabiky: ŽA, ŽE, ŽI, ŽO, ŽU Slova. žák, žákyně, žába, žádný, žaluje, žaludy, želva, žena, žehlí, žehlička, žene, ženich, žení, žirafa, židle, žije, žito, život, životní, žížala, žebra, Žofka, žampión, žula, žínka, žihadlo, živel, žiletka, Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

75 | S t r á n k a

živůtek, žádná, ženatý, žít, Růže, nože, louže, kůže, lyže, věže, klouže, může, muže, růži, v louži, maže, namaže, ukáže, lyžuje, běží, leží, sněží, smaží, krouží, kružítko, těžítko, naloží, bažant, kožený, koblížek, Boženka, Růženka, užovka, uloží, naloží, uživí, prožije, okamžik, náleží, v louži, každý, obživa, kožich, mžiká, sněží, požitek, zážitek, prožitek, bažant, vlažný, nažloutlý, dlažba, loupežník, běžný, služba, ždímá, kožní, mužný, žlutý, žlab, žloutek, žloutenka, žvýká, dožínky, žluna, žluva Věty: Boženka má novou koženou židli. Želva je živá. Žížala leží v louži. Louže klouže. Ježek běží pomalu. Bavička usmaží. Bažanti běží po poli. Žofinka je úžasná žákyně. Podej mi kružítko a těžítko. Žena žehlí žehličkou. Žirafa žije v Africe. Ženich se žení. Žena má muže. Boženka má nové lyže. Růže leží v louži. Růženka má růži. Táta přinesl mamince růže. Na ledě to klouže. Pozor, ať si neumažeš župan a pyžamo. Opička Žofka žvýká banán. Blaženka líže zmrzlinu. Muži se žení, ženy se vdávají. Prožijeme veselý život. Každý žák prožije vysvědčení. Žába běží do louže. Mám spálenou kůži. Každému něco dluží. Miminko má žloutenku. Žížala leží u kaluže. Žloutek je žlutý. Žába je obojživelník. Žanetka líže nanuk. Bažanti běželi po poli. Ježek loví v žitě žížaly. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Užívá všechny druhy slov LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÉ ROVINA: 1. Přiřadí, co k sobě patří a vysvětlí to – na stůl položíme obrázky, dítě je pojmenuje. Nejprve uvedeme příklad toho, co k sobě patří. Potom zadáme instrukci.,,Najdi, co se k sobě hodí, co k sobě patří.ˮ Dítě tvoří dvojice, potom pojmenovává, vysvětluje. (strom-list-slepice, vejce-bouda-pes) 2. Umí zpaměti kratší tety – zaznamenáváme, zda dítě umí kratší texty (básničky, říkanky, rozpočítadla) Dnes všechny maminky svátek mají, dnes všechny děti k nim pospíchají Maminko zlatá, maminko moje, nesu ti k svátku srdíčko svoje. Maminko nevím, co ti přát, jsem totiž nerozhodný. Tak ti přeji tisíckrát, abych byl aspoň jednou hodný. Podávám ti mámo růži, zkus se usmát, to ti sluší! Já mám mámu tuze krásnou, když se směje, všichni žasnou. Výslovnost: Eliška Ta naše Eliška je jak

Babička Má babička, to je štička, šikovná


76 | S t r á n k a

pampeliška. Šikovná jak myška a šibal jak liška.

jak vlaštovička. Peče, žehlí, leští, myje a holčičkám šaty šije. Má babička, vlaštovička, je milá jako kočička.

Vnoučata Dědeček má koníčka, čeká vnoučka Toníčka. Babička má kočičku, čeká vnučku Haničku. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Řečový projev po obsahové i formální stránce odpovídá kritériím běžné konverzace ČERVEN: NASLOUCHÁNÍ: 1. Naslouchání příběhu, pohádky či vyprávění – sleduje se pozornost, zaujetí, vnímání a tohle si ověřujeme pomocí dotazů o obsahu. SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišování slova s vizuálním podnětem – změna měkčení – před dítě rozložíme obrázky (nemá – němá, hrozny - hrozní). Střídavě slova říkáme, dítě ukazuje, který obrázek ke slovu patří. Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové diferenciace:  rozlišování tvrdých a měkkých – při vyslovení tvrdé slabiky zvedne tvrdou kostku, při měkké slabice – molitanovou kostku. SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Slovní kopaná – po tuto hru musí mít děti zvládnuté pojmy první, poslední a rozslabikování slov i přiměřenou slovní zásobu.


77 | S t r á n k a

2. Určí poslední samohlásku ve slově – slova typu voda, pálí, veze…

VNÍMÁNÍ RYTMU: 1. Zvládá záznam krátké rytmické struktury – krátké tóny nezapisují tečkou, dlouhé čárkou nebo můžeme znázorňovat pomocí krátkých a dlouhých stavebních dílů – kostky a kvádr. GRAFOMOTORIKA - povídáme s prsty Výlet Jedna dvě, Běta jde, (Koneček palce spojený s konečky malíku jedna, dvě, Běta jde. a prsteníku; ukazovák a prsteník jsou Spěchá tam také Jan, natažené a ,,kráčejíˮ po desce stolu (Běta) spěchá tam také Janpak druhá ruka (Jan) a nakonec obě ruce) a jdou spolu hned někam na výlet. - uvolňovací grafomotorické cviky – houpačka (spodní a horní oblouk) - kouř z mašinky (kličky) - grafémy – skoky žáby (horní oblouk) FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Cvičení ofofaciální oblasti: 1. Vláček Vyšpulit rty, povolit-jede vláček 2. Pusa Poslat pusu mamince. 3. Pískání vláčku Pískat na rty 4. Auto Vibrovat s volně, k sobě přiloženými rty při výdechu- jako když startuje auto. 5. Spálený prst Foukat si na prst (blízká vzdálenost-teplý vzduch, delší vzdálenost-studený vzduch) 6. Lízání zmrzliny: Cvičení je zaměřené na rozvoj hybnosti jazyka. Pedagog motivuje dítě lízáním zmrzliny. Dítě vysouvá jazyk směrem dolů a obloukem ho vrací zpět.


78 | S t r á n k a

7. Houpačka Prostřednictvím cvičení dochází k ovládání hybnosti jazyka. Dítě otevře ústa tak, aby čelistní úhel byl co největší, vyplázne jazyk a hrotem jazyka střídavě pohybuje nahoru a dolů. 8. Opička Cvičení je zaměřené na rozvoj hybnosti jazyka. Dítě má rty u sebe a jazykem tlačí zevnitř v předsíni dutiny ústní přes dolní řezáky pod dolní ret a poté přes horní řezáky pod horní ret. Napodobuje výraz opičky. 9. Klárčiny prázdniny Klárka jezdí moc ráda na prázdniny k babičce a dědečkovi na vesnici. Na dny strávené s prarodiči se vždy moc těší (rty roztáhnout do širokého úsměvu). Babička ráda vaří a peče, a tak jí na uvítanou připraví pokaždé něco moc dobrého. Klárka si nejvíce pochutnává na palačinkách (spodní strana hrotu jazyka je skousnuta horními zuby a střední část jazyka se roluje dopředu) namazaných sladkou marmeládou (ústa jsou otevřená, jazyk posouváme zezadu dopředu po horním patře). Až s ní všechny palačinky, napije se oblíbené domácí malinové šťávy, kterou pije ze skleničky slámkou (pití slámkou předem připravené tekutiny). U babičky a dědečka je na dvorku spousta zvířátek, na které se Klárka velmi těší. V boudičce u dvorku bývá pejsek Azor (vycenit zuby), na okně se olizuje kočička Vendulka (ústa jsou mírně pootevřena, jazykem olizovat dolní a horní ret), ve stáji za chalupou je ustájený koník Bára (mlaskání jazyka na tvrdém patře) a na louce se pase kravička (dolní čelist provádí krouživé pohyby, napodobuje žvýkání). Na prázdninách na vesnici se Klárka nikdy nenudí, Ráda jezdí s dědečkem a kamarádem Peťou traktorem (prstem ,, brnkámeˮ o uvolněný dolní ret-brm,brm). Dívá se, jak Péťa pomáhá dědečkovi opravit a natřít plot (kladívko-ústa jsou otevřená, hrot jazyka ťuká na horní alveolu za horními řezáky ve spojení s hláskami ttt, ddd; natěrač-ústa jsou otevřená, jazyk posouváme zezadu dopředu po horním patře) a rádi spolu chodí také na ryby (při skousnutých zubech střídavě otvírat a zavírat našpulená ústa). Klárka chodí také moc ráda s kamarádem Petříkem na kopečkovou zmrzlinu (jazyk vyplazovat směrem dolů a obloukem ho vracet zpět). Často také společně chodí do parku na houpačky (ústa jsou široce otevřená, hrot vypláznutého jazyka směřuje střídavě nahoru a dolů) nebo si hrají s míčem (nafouknout tváře). A tak utečou Klárce prázdniny jako voda, na rozloučenou dá babičce a dědovi velkou pusu (našpulení rtů) a cestou domů se těší, jak bude vše vyprávět mamince a tátovi (možné vše zopakovat). Výslovnost: Jede vláček: Jede vláček, ša-ša-ša, a vláčku je Dáša. Jede vláček, še-še-še, od Těšína do Aše. Jede vláček, ši-ši-ši,

Žába: Žába, kůže kožená, kuňká, že je vážená. Jenže žabák na ni kuňkne a žába do louže žbluňkne.


79 | S t r á n k a

tiše hučí do uší. Jede vláček, šu-šu-šu, já za vláčkem poklušu.

Želva: Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu! Že tu želvu želvatou že ji odtud vyženu!

Noháč: Velký noháččáp chytil hodně žab. Chytá žáby, chytá myšio čápovi v knížkách píší.

Do školičky: Žáčkové jdou do školičky, dají knížky do mošničky. Čuš, čuš, čuš, čtou a píší už!

Žába: Žalovala žába žábě, že má život těžký. Že jí bolí obě nohy, že nemůže pěšky. Žába žábě ukáže, že už kuňkat dokáže. Žabák, který v louži ležel, hned k těm žábám taky běžel. Žába žení žabáka, žabák ani nekváká. Žádnou ženu nechtěl mít, chtěl v kaluži klidně žít. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1.Mluví gramaticky správně – Sledujeme spontánní projev dítěte (jak mluví s dětmi, s rodiči, s učitelkou, v komunitním či diskusním kruhu). Případně je motivujeme k vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle obrázků. Sledujeme řeč z hlediska jednotlivých položek a uděláme si záznam. ( např. vypráví o zážitcích z výletu)


80 | S t r á n k a

LEXIKÁLNĚ - SÉMANTICKÁ ROVINA: 1 . Tvoří nadřazené pojmy - ,,Pojmenuj věci jedním slovem.ˮ nejprve vysvětlíme na příkladu a potom řekneme skupinu slov, např. štika, okoun, kapr (ryby), triko, kraťase, kšiltovka (oblečení), vlak, auto, letadlo (dopravní prostředky) 2. Tvoří protiklady (antonyma) - ,,Řekni opak.ˮ Nejprve vysvětlíme a příkladu. Potom říkáme slova a dítě doplní protiklad, např. malý - …, starý - …, veselý - …, čistý - …, tmavý - … PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Aktivně a spontánně navazuje řečový kontakt s dětmi i dospělými ZÁŘÍ: SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišení slova bez vizuálního podnětu – změna měkčení - vyslovujeme dvojice slov a dítě nám říká po vyslovení každé dvojice, zda byla slova stejná nebo jiná ( čistí – čistý, mladý – mladý, hrady – hradí, tyká – tiká, dýky – díky, lety – letí, psaní – psaní) SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Určí, zda slovo obsahuje danou hlásku – ptáme se dětí, zda určité slovo obsahuje určitou hlásku. Ptáme na hlásky uprostřed, na začátku i na konci slov. Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové analýzy a syntézy:  určení poslední hlásky, hlásky uprostřed slova (např. slyšíme ve slově září ř?) GRAFOMOTORIKA: - povídání s prsty Pracujeme Můj palečku, chlapečku, co jsi dneska dělal? S tímhle bratrem pracoval, s tímhle bratem maloval, s tímhle bratem tancoval, s tímhle bratrem maličkým zpívali jsme písničky. Co bratříčkové dělali? Pracovali, malovali, tancovali a zpívali. A co my, děti, děláme? Pracujeme, malujeme, tancujeme a zpíváme.

(Otevřená dlaň, palec se volně pohybuje, potom se koneček palce postupně dotýká konečků ukazováku, prostředníku, prsteníku a malíku-opakovaně v souhlase s textem. – Lze vystřídat ruce; při posledních dvou verších je možno ,,pracovatˮ současně oběma rukama.)

-

uvolňovací grafomotorické cviky – jablka (velké kruhy) - vítr (libovolné ,,čmáráníˮ)

-

grafémy – jablka (menší kruhy)


81 | S t r á n k a

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: Opakování hlásek SZC, ŠŽČ: Dechová a fonační cvičení: 1. Kamarád Napodobujeme smích kamaráda 2. Větrníky Foukáním roztáčíme větrník. 3. Honička s kamarádem Rychlý nádech i výdech - zadýchali jsme se při honičce 4. Houpačka Na nit zavěsíme např. papírovou kuličku-foukáním ji rozhoupeme. Cvičení orofaciální oblasti: 1. Pošli úsměv kamarádovi Cvičení je zaměřené na rozvoj motoriky rtů. Dítě motivujeme úsměvem, který posíláme kamarádovi. Nejprve předvedeme výraz veselého kamaráda (rty zaostříme do širokého úsměvu, ukážeme zuby). Pokračujeme výrazem smutného kamaráda (rty jsou sevřené, pozvolna spouštíme koutky úst, připojíme smutný výraz obličeje). 2. Schovávaná s kamarádem Vtahovat rty dovnitř-aby nebyly vidět. Střídavě horní a spodní ret (který kaarád se schoval?) 3. Děti na výletě v přírodě Jednoho krásného dne se Martínek s Janičkou rozhodli jít na výlet do přírody. Nejprve procházeli kolem jabloňového sadu, kde rostla krásná voňavá jablíčka. Martínek na jablíčka dostal tak velkou chuť, až se začal olizovat (olizování rtů). A tak si Martínek i Janička utrhli každý jedno červené velké jablíčko a zakousli se do něj (široké rozevření úst). Jaké byla jablíčka sladká a šťavnatá! Po chvilce došli na pastvinu, kde byly dvě dřevěné ohrady. V jedné běhali koníčci (mlaskání jazyka na tvrdém patře) a ve druhé se pásly kravičky (napodobování žvýkání). Když se děti rozloučily se zvířátky, šly se podívat k nedalekému rybníku. V rybníce zahlédly plavat rybičky (střídavé otevírání a zavírání našpulených úst při skousnutých zubech) a v trávě uviděly, jak tam pomaličku leze šnek (rovně pomalu vyplazovat zuby). Po chvíli děti došly do nedaleké vesnice a u jednoho domu v zahradě za plotem na ně cenil zuby pejsek (vycenit zuby). Jakmile procházely kolem místního kostela, zrovna na věži zvonil zvon (vypláznutý jazyk se pohybuje v koutcích vpravo a vlevo). Potom si Janička koupila v cukrárně zmrzlinu (napodobování lízání) a protože začal foukat vítr (foukání našpulenými rty), vydala se společně s Martínkem domů. Cestou si povídali, co všechno během toho krásného výletu společně zažili (vše je možné ještě jedenkrát zopakovat). Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

82 | S t r á n k a

Výslovnost:                                

cáká, cape, candát, cena, cesta, celý, cinká, cizí, cín, cop, cucá, cupe, culík nic, víc, líc, palec, kopec, plec, pec, věc, palác, nemoc packa, placka, pecka, pícka, pocta, úcta kluci, letci, palce, konce, zvonce, otce, světce, vejce pocta, pícka, matce, Katce, slepce hlas, klas, děs, ves , pes, ples, nos, kos, bos, los sám, sál, sedí, seká, seno, sytý, síla, sosák, soda, suk, sud, sup, soused, souká, souček miska, víska, písmo, město, těsto, veslo, heslo, máslo nesu, pasu, z nosu, vosu, třesu, nesou, pasou most, host, dost, kost, zlost, zmást, klást klest sláva, svátek, skoba, hlesl, nesl, smutek, skutek záda, závoj, zámek, země, zelí, zídka, zima, zobá, zuje kozy, vozy, vozík, veze, leze, meze, váza, kazí, mrazí vzíti, bzukot, Zuzana, kozel, mazel, vězel, svízel zmizel, ztopil, zkolil, změnil čáka, čadí, čeká, čenich, čelo, číslo, siní, čolek, čokoláda, čuchá, čumák, činka, čaj káča, hačá, točí, teče, učí, tluče, klečí, peče, vleče upeč, uteč, kleč, míč, bič, tyč klíč kočka, počká, klička, tyčka, kukačka, babička, motyčka článek, člen, člověk, čtenář, čte, čmárá, čvachtá babičce, kočičce, mamičce, holčičce, slepičce šaty, šála šelma, šedy, šidí, šije, šohaj, šotek, šumí máš, náš, váš, koš, Aleš, Bobeš, myš, výš, pleš, chceš hoši v koši, myši, slyší, ve výši, ve skrýši Vašík, košík, hošík, sešit, našít, věšet, plašit škube, škola, škatule, študent, štola, švestka, štěká, štípe, špatný, špína, šplhá, švihá, šašek, štěká valašský, vlašský, zvláštnost žába, žák, žena, želva, žito, život, žok, žolík, župan váže, maže, leží, slouží, kůže, může, růže, paže dlažba, pažba, služba, režný, vážný, mužný, běžný mžiká, mžourá, lžička, užívá, zažívá, žvýká pražský, mužský, droždí, na pražci, pražce, rožně

Cipísek Spěchám na písek, je tam Cipísek. Zacinkej, Cipísku, donesu to misku.

Adámek Sousedovic Adámek vede kozu na zámek. Koza se mu vysmekla a do lesa utekla.


83 | S t r á n k a

Dvě poštolky U školky je hošík, má šišatý košík. V košíku je šiška a u šišky myška, u myšky je plíšek a šedý kalíšek. Myška šustí kolem plíšku, kouše košík, kouše šišku, kouše také do kalíšku. polekaný hošík pouští dolů košík. Myš utíká od hošíka, od šišky i od košíka. My na myšku u školky, pošleme dvě poštolky. Myš utíká k poště a najde tam koště. K poště letí od školky i naše dvě poštolky. Poštolky hledají myšku u koštěte, u pelíšku. Nechytily myšku, ta už je v pelíšku.

Anežka Anežka má ježka a šeptá mu pyšně: Mikuláš jí guláš a Lukáš jí višně. Ježek Ježek, ježek ježatý honem běží do chaty. Volá paní ježatá, jen ať ježek nechvátá. Žene ježek užovku po pěšině k potoku. Běží za ní, co jen může. Než mu žbluňkne do kaluže. Běží ježek do žita že žížaly nachytá. Běží ježek, běží, potom doma leží.

MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Pozná nesprávně utvořenou větu - -dítěti říkáme jednoduché věty a ono má posoudit, zda je to správně. nejprve uvedeme příklad (řekneme větu nesprávně a vysvětlíme, co bylo špatně). Potom říkáme krátké věty a ptáme se,,Je to správně? Říká s to tak?ˮ Případně můžeme požádat: ,,Řekni to správně.ˮ Například: ,,Pes má čtyři noha. Kočka má dva ucha. Anička jela auto na výlet. Kluk má modrá kraťasy. Holčička má červená tričko. Sluníčko svítila.ˮ LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Tvoří slova podobného významu (synonyma) - ,,Jak bychom to mohli říct ještě jinak?ˮ Dítěti ukážeme obrázek a vysvětlíme, jak bychom ho mohli pojmenovat (dům, Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

84 | S t r á n k a

domeček, stavení, chaloupka). Potom mu ukážeme obrázek holčičky a řekneme:,,Holčička má pěkné šaty, jak bychom to mohli říct ještě jinak?ˮ Ukážeme obrázek kluka a zeptáme se: ,,Kdo to je?ˮ Motivujeme dítě k dalšímu pojmenování, jak by se to dalo říct ještě jinak (kluk, chlapeček, klučina). Ukážeme obrázek holčičky, která utíká a zeptáme se ,,Co dělá holčička…, jak bychom to mohli ještě říct…? 2. Pozná a vymyslí slovo stejného zvuku, ale různého významu (homonyma) - ,,Řeknu ti slovo a ty mi povíš, co všechno může znamenat.ˮ Nejprve vysvětlíme na příkladu. Potom se ptáme: ,,Co všechno může znamenat slovo koruna?ˮ (peníze, koruna stromu, královská koruna). ,,Co všechno může znamenat slovo zub?ˮ (zub v puse, na ofině, na pile). ,,Co všechno může znamenat slovo oko?ˮ (část obličeje, na punčoše, v polévce, na svetru, jídlo.volské oko). ,,Co všechno může znamenat slovo list?ˮ (na stromě, v knize, volný list papíru). ,,Co všechno může znamenat slovo kohoutek?ˮ (na vodu, domácí zvíře, na vlasech). PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Dodržuje pravidla konverzace a společenského kontaktu ŘÍJEN SLUCHOVÁ DIFERENCIACE: 1. Rozlišení slabiky – postupujeme obdobně jako u položky (tam – dam, dlo – plo, tam – tam, čil – žil, don – don, fal – val, hal - chal, bro – bro, dyn – din, zni – zny, tyl – tyl, kni – kny, díl – dýl, pny –pny, del – děl, těk – tek) SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Z hlásek složí slovo – před děti rozložíme obrázky a jednotlivá slova rozhláskujeme, např. p-e-s, d-ů-m, m-y-š, m-í-č, h-ů-l. Dítě za pomoci vizuálního podnětu zkouší z uvedených hláse složit slovo. Pokud zvládá s obrázky, zkusíme i bez obrázků.

GRAFOMOTORIKA: -

povídání s prsty Medvěd Tenhle medvěd prodává med: Dá lištičce sestřičce, dá veverce do hrnce, ježkovi dá medu soudek, zajíčkovi dá na zoubek. Zvířátka se radují, medvědovi děkují.

(Prsty sevřené; postupně se natahují od palce až k malíčku, přičemž se palec jednotlivých prstů dotýká, ,,dává medˮ; nakonec naopak ,,děkujíˮ jednotlivé prsty palci.)

-

uvolňovací grafomotorické cviky – padající list (uvolňěné ,,čmáráníˮ)

-

grafémy – hrozny (menší kruhy)


85 | S t r á n k a

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: L: Dechová a fonační cvičení: 1. Podzimní listy Za pomoci brčka děti přenáší malé vyražené tvary lístečků na nakreslený strom. 2. Medvěd Napodobujeme-jak spí medvěd. 3. Mručení Nádech nosem při zavřených ústech-výdech ústy s přidáním hlasu /mmm/. 4. Krmení medvídka Pedagog připraví nakreslený obrázek medvídka na tvrdém papíru, který lze společně s dítětem vybarvit a vystřihnout. V oblasti bříška vystřihneme oblouk a postavíme medvídka naproti dítěti. Úkolem dítěte je nakrmit hladového medvídka (dofouknout ping-pongový míček, polystyrenovou kuličku nebo smotek vaty do bříška). 6. Rozcvička – jazýček cvičí Pomalý pohyb jazyka nahoru a dolů, jazyk se dotkne dásně za zubním obloukem; procvičení plynulého koordinovaného pohybu hrotu jazyka; Děti si představí, že jazýček se po ránu protahuje a provádí rozcvičku. Pohyby jazyka by měly být pomalé a plynulé. Nejprve pedagog předvede dětem rozcvičku-zvednout ruce nahoru, pomalu se předklonit a ruce se dotknou koberce. Stejně by měl cvičit jazyk dětí. Jazýček se dotkne dásně za horními zoubky a pomalu se předklání, aby se dotknul dásně za dolními zoubky. Děti musí dávat pozor, aby se jazyk neocitnul v mezizubní štěrbině. Bradu si hlídat lehkým přiložením prstů. Cvičení orofaciální oblasti: 1. Déšť ,,Klapatˮ jazykem jako když ,,klapeˮ déšť o cestu. 2. Datel Ťukat špičkou jazyka na horní alveolu-datel klape. Brada se nesmí hýbat. 3. Padající list Pohyb jazyka po horní a dolní alveole, horizontálně. Brada se nehýbe. 4. Kapička Špička jazyka olizuje uprostřed horní ret-pohyb shora dolů. 5. Drak v oblacích Otevřít ústa, jazyk zvednout a lechtat jim místo za horními zuby.


86 | S t r á n k a

5. Hrozen Slupka hroznu zůstala na horním patře-jazyk se ji snaží dostat dolů. Olizujeme horní patro-táhnout jazyk po patru vpřed. Artikulační cvičení L: -

venku padá déšť a kapky deště pleskají o okapy oken – jazyk dělá pohyb shora dolů dli, dli, dli, dla, dla, dla otevřená ústa , opřít hrot jazyka za horní zuby a vyslovit dlouhé LLL (jelikož dítě neví, jak má toto dlouhé LLLL vyslovit, řekneme mu, že si zahrajeme na medvěda. Jazyk je jako medvídek, který se postaví a bručí-toto bručení je naše dlouhé LLLLdítě tohle napodobí a pak plácne jazýčkem, medvídkem, do pelíšku), po té se ozve hláska L. poz. chyby: dítě nesmí zavírat pusu, vystrkovat čelist dopředu, tlačit hlásku z krku, spouštět jazyk mezi zuby apod. Jakmile umí dítě vyslovit hlásku L samostatně může zkusit slabiky. U vyslovování slabik hlásku L vyslovujeme stále dlouze LLL. To platí také u slov s hláskou na začátku.

Slabiky: llla, llle, llli, lllo, lllu, á-lll, é-lll, í-lll, ó-lll, ú-lll Slova: Nejdříve začínáme se slovy s hláskou L na začátku. Jakmile to dítě zvládne, můžeme zkoušet složitější slova. Může se stát, že dítě k nově vyvozené hlásce L přidává svoji ,,starou variantuˮ, např. LVOĎ místo LOĎ apod.). Pak musí dítě důsledně dodržovat postavení rtů při vyslovování slabik (LA-hodně otevřít ústa, LE, LI-široký úsměv, LO, LU-hodně našpulit rty). LA: lano, Labe, láme, laně, ladí, lada, laje, lány, Láďa, lata, láva, lahodí, latina, lavina, lakomý, laguna, láhev, labuť, látka, lachtan, láká, lán, lák, lávka LE: lem, lev, lék, len, led, lep, lesk, Lech, lež, lépe, Lena, lepí, leje, léto, lesk, léky, lení, leden, lenoch,letoun, levák, leknín, letka, lesní, lebka, léčka, lepší, levný LI: lid, líc, lis, líc, líh, lín, líný, liga, lipa, Lipno, Lidka, lidový, Líba,Lída, lilek, líto, lítý, lidé, lichý, lýko, lýtko, lihovina, lichotit, liják, limit, limonáda, litina, limuzína, Lipany LO: lok, lom, lov, loď, lodě, loká,lomí, loví, loto, lopata, lopotí, lodyha, logika, lodivod, lokomotiva, loďka, lokaj, lodník, loket, los, lokálka LOU:Louny, louka, loubí, louže, louh, louč, louče, loupež, loupežník, loudí, loutka, loutna LU: luk, luh, lup, lůj, lupa, luna, lůno, lupínek, Ludmila, Luděk, Lubor, Ludvík, luňák -AL, - EL, - IL, -OL, -UL-:válka, dálka, obálka, kalný, délka, Adélka, kabelka, delta, velký, tele, divadélko, popelník, valník, album, altánek, obdélník, pilník, jídelna, mělko, bělmo, Mělník, helma, vilka, pilka, Emilka, mýlka, vanilka, tílko, dílna, bílkovina, bílky, pilný, holka, polka, vdolky, jolka, Olga, volba, volty, kolty, kolky, dolní, polní, volno, kolmo, kolty, hůlka, půlka, kulka, bulka, Andulka, kůlna, nultý, buldok, půlden, fakulta -LA, -LE, -LI, -LO, -LU: pila, bula, víla, Míla, síla, kola, vola, nula, hala, dokola, kapela, fiala, pole, ale, hele, dále, stále, dole, píle, půle, vůle, batole, koule, kdoule, tabule, bobule, kopule, bolí, balí, doly, holý, díly, halí, malý, koulí, milý, nuly, pálí, pílí, víly, velí, valí, jmelí, okolí, bylo, lilo, kolo, kilo, haló, málo, pólo, dílo, Elo, dolů, pilu, Adélu, Mílu, Helu, Vendulu, balada, Milada, náledí, pohladí, koláče, kalamita, bolák, Polák, elán, dalamánek, dálava, alej, výlet, kolej, nálet, úlet, jelen, daleko, nalevo, koleno, poleno, Helena, Alena, bolení, pálení, paleta, amoleta, samolepka, tuleň, Alík, malík, balík, kolík, katolík, tolik, kulich, Kolín, velmi, velice, palice, ulice, koliba, holina, holínka, ulita, malinká, polínko, pelyněk, Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

87 | S t r á n k a

pelikán, polyká, kolona, jílový, balónek, olovo, výloha, úloha, záloha, pilot, nalodí, palouk, uloupí, vyloučí, paluba, chalupa, výluka, maluje, doluje, koluje, miluje, piluje BL-, -BL-, FL-, -FL-, HL-, -HL-, CHL-, - CHL-, KL-, - KL-, další hlásky ve spojení s L: bláto, blána, bledý, blok, blud, obloha, oblaka, obleky, obleva, blecha, oblek, bliká, obliba, obluda, oblý, jabloň, hobluje, oblouk, tablo, bluma, dlaha, podlaha, dláto, dle, vedle, kedluben, dudlík, dloube, pádlo, dluhy, flétna, flikuje, knoflík, hlava, hladí, jehlan, hledí, pohled, jehla, ohleda, uhlík, hliník, uhlí, ohlídá, hlodá, táhlo, vyhledá, hluboký, hloubí, vyhloubí, chlad, ochladí, chlév, kachle, chlív, chlouba, chlum, pochlubí, kladivo, klape, náklady, doklady, poklad, klepeta, klid, klekat, poklep, klika, oklika, úklid, úklon, klokan, vyklopí, kluk, vyklube, klubko, vykloubí, mladý, mlok, mladí, mlat, mlék, mlýn, mlít, mluvit, úmluvy, námluv, domluvit, plán, plave, plamen, pleva,doplatí, kaple, plenka, popleta, plyn uplyne, plínka, diplom, plochý, komplot, pluk, tlapa, pytlák, tlak, nátlak, útlak, pentle, datle, Betlém, kotlina, tlupa, vlak, povlak, vlaje, vloni, vlídně, Pavlík, slaný,osladí, sladký, poslat, sleva, poslední, nesleví, slíbí, neslíbí, slídil, slon,vyloví, úsloví, sloup, poslouchej, neposlouchá, sluka, úsluha, zláká, zlíbá, zláme, zleva, zlomí, nezlobí, žlab, žloutek, žluna, žluva, lněný, hlt, klk,mlha, mlčí, lna, vlnka, Vltava, padl, pudl, vadl, vedl, pakl, pekl, nepekl, mátl, lilek, lilipután, libela, levandule, lidumil, slaný, sladký, sleva, poslat, poslední, slepý, vysloví, výsluní, mlčí, nezlomí Věty: Láďa pluje na lodi. Luboš má dlouhé lano. Venku je chladno a chumelí. Nad vodou vede lávka. Emil jede do Loun. Láďa jel na kole. Lenka i zlomila nohu. Ludmila je líná. Olinka se velmi lekla. Na Labi byl silný led, nejely lodě. Lída jela kolem pole na kole. To bylo pěkné léto. Lidka plavala ve vodě. Lilo a je tady louže vedle louže. Míla kutil v díle Lubošem. Je pilný a měl pilník. Motýlek létá na louce. Tele je malé. Batole se batolí a leze. Líba má nové kle. Je velmi milá. Eliška neuměla jezdit na kole, ale už se to naučila. Víly tančily v lese. Jedna víla upadla a plakala. Bolelo ji koleno. Natálku bolí hlava a čelo. Míla namaloval chalupu. Na obálku namalovala jelena. Alena bydlí daleko – bydlí v Kolín. Alík je malinký. Jeli jsme na výlet alejí. U chalupy byla naskládaná polena. Ve výloze jsme viděli samolepky tuleňů. Helena koupila umletou kávu. V pletené vestě a novém obleku šli Lidka s Láďou do školy. Odpoledne se ochladí. Vendulka jedla melouny a jablíčka. Děti šly na výlet. Míla volá na Láďu haló haló. Výslovnost: Zpívání La-la-la, la-la-la, Lída Mílu volala. Le-le-le, le-le-le, vítaly se vesele. Li-li-li, li-li-li, kupovaly cibuli. Lu-lu-lu, lu-lu-lu, píchlo je to u úlu.

Lilo Lilo, lilo, bylo bílo, Mílu, Elu to polilo. Lilo, lilo, bláto bylo i to bláto je polilo.


88 | S t r á n k a

Lo-lo-lo, lo-lo-lo, velmi je to bolelo. Lo-lou-lou, lo-lou-lou, utíkaly za mámou. MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÁ ROVINA: 1. Do příběhu doplní slovo ve správném tvaru – použijeme příběh proložený obrázky. Čteme nahlas jednoduchý příběh, uděláme pomlku…, dítě doplní správné slovo, ve správném tvaru. LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Pozná a pojmenuje nesmysl na obrázku – Dítěti předložíme tři obrázky, z nichž jeden je nesprávný a řekneme: ,,Podívej se na tyhle obrázky, pozorně si je prohlédni a ukaž mi, který z nich je nesprávný.ˮ Požádáme dítě o vysvětlení. Jinou variantou je nesmyslná činnost či nesmyslný detail. Požádáme dítě o vysvětlení, v čem je obrázek, v čem je obrázek nesmyslný, co je na obrázku hloupého, co je tam špatně. 2. Správně posoudí pravdivost či nepravdivost tvrzení – Nepravidelně střídáme správná a nesprávná tvrzení. ,,Je to správně? Citron je kyselý, cukr je sladký. Sníh je černý, uhlí je bíle. Pták plave, ryba lítá. Kolo plave na lodě, loď jezdí po silnici.ˮ Dítě posuzuje správnost či nesprávnost tvrzení, vysvětlí to. PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. dokáže zformulovat otázku, adekvátně odpovědět na otázku (samostatně a smysluplně)

LISTOPAD

1. Rozlišení slabiky – postupujeme obdobně jako u položky (tam – dam, dlo – plo, tam – tam, čil – žil, don – don, fal – val, hal - chal, bro – bro, dyn – din, zni – zny, tyl – tyl, kni – kny, díl – dýl, pny –pny, del – děl, těk – tek) SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA: 1. Jednoslabičné slovo analyzuje na hlásky – necháme děti jednoslabičná slova rozhláskovat


89 | S t r á n k a

GRAFOMOTORIKA: -

-

povídání s prsty Kluci Já jsem palec. Řeknu vám: Nejsem dlouhý, sílu mám, rád ostatním pomáhám. Já jsem ukazováček, šikovný a dobráček. Já jsem prostředníček, nejdelší bratříček. Já jsem prsteníček, čekám na zlatníček. Já jsem malý malíček, skáču jako zajíček. My jsme kluci jako buci: Paleček-ukazováčekprostředníček-prsteníčeka nejmenší z nás-malíček.

(Každý z prstů ,,hovoříˮ sám, zatímco ostatní jsou sevřené.-Prsty se však vždy ,,klaníˮ ve směru dopředu.)

uvolňovací grafomtorické cviky – kožich čerta (uvolněné ,,čmáráníˮ) grafémy – kouř z komína ( horní kličky)

FONETICKO – FONOLOGICKÁ ROVINA: R,Ř: Dechová a fonační cvičení: 1. Zrcátko Dýcháme na zrcátko – zamlží se. Můžeme na něj něco nakreslit. 2. Vločka Foukáme do malé vystřižené vločky papíru – tak, aby nám nespadla. 3. Dárek od Mikuláše (pytlík) Nafoukneme papírový pytlík – je plný. Dostaneme hodně dárků od Mikuláše. Cvičení orofaciální oblasti: 1. Vítr Cílem cvičení je procvičení vedení výdechového proudu vzduchu ústy, hospodaření s dechem, procvičení rtů, lehké napětí hrotu jazyka, aktivizace patrohltanového závěru. U tohoto cviku dostanou děti proužek papíru. Pedagog vyhlásí soutěž a na povel začnou všechny děti foukat na svůj proužek. Komu se proužek ohýbá nejdéle, zvítězí.


90 | S t r á n k a

2. Pila–jsou zuby ostré jako zuby pily? Hrotem jazyka lehce přejíždět po hranách dolních a horních zubů; stimulace a pohyblivost hrotu jazyka; Děti mají ústa lehce otevřená a jazyk ve volné poloze přejíždí po hranách horních a dolních zubů. Opět jsou děti poučeny, že se brada nesmí hýbat, proto si na ni přiloží prsty. 3. Počítání zoubků Cvičení j zaměřené na zdokonalení hybnosti jazyka. Dítě má otevřená ústa, rty zaostřené do úsměvu. V této pozici se za optické kontroly před zrcadlem hrotem jazyka dotýká zvlášť každého zubu-úkolem je spočítat všechny zoubky. 4. Koník ,,Klapatˮ jazykem, jako když ,,klapeˮ koník kopýtky. Děti si chytí bradu, ale mají otevřená ústa. 5. Padá vločka Špička jazyka se opře o horní alveolu a klesne k dolní (už bez pohybu do stran) brada by měla být v klidu, pohybujeme pouze jazykem. Artikulační cvičení R: -

otevřená úst a jazyk ťuká za horními zoubky d-d-d-d-d-d dostatečně otevřít ústa, jazyk ťuká nahoře t-t-t-t-t-t otevřít ústa, ťukat nahoře td td td td td, tdn, tdn, tdn,ddn, ddn, ddn ddn k vyvození hlásky R používáme hlásku D. Nejznámější postup mezi veřejností je používání souhlásek TD (tdnka, tdáva atd.). Pokdu tyto hlásky používáme nesprávně, hlásku R se nepodaří vyvodit, nebo může být vyvozena nesprávně.

Slabiky: DA, DE, DI DO, DU (totéž platí pro hlásku T N) TA, TE, TI ,TO, TU NA, NE, NY, NO, NU Pokud dítě (dospělý) zvládne vyslovit tyto slabiky správně, můžeme procvičovat shluky souhlásek Td, Dd, Bd, Pd, Hd, Vd, Md, atd. Opět dbáme na to, aby u hlásky D byla otevřená ústa a špička se dotýkala dásní za horními zuby. Dále pak cvičíme slabiky: TdA, TdE, TdY, TdO, TdU DdA, DE, DdY, DdO, DdU BdA, BdE, BdY, BdO,BdU PdA, PdE, PdY, PdO, PdU KdA, KdE, KdY. KdO, KdU HdA, HdE, HdY, HdO, HdU VdA, VdE, VdY, VdO, VdU MdA, MdE, MdY, MdO, MdU Jestliže zvládneme takto vyslovovat jednotlivé hlásky za sebou, můžeme cvičit slova a to tak, že místo hlásky R vyslovujeme hlásku D (brána – bdána, prší – pdší, beruška – beduška, koruna – koduna, svetr – svetd, drak – ddak, vrata –vdata, hroch –hdoch, atd.) DR Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

91 | S t r á n k a

Drn, drnčí,drncá, drhne, drtí, drcení, drkotá drzý, drzost, drbe, drká, Drda, drží, držák, drak, dráp, drápek, drát, dráha, drezína, dredy, droždí, drobení, drobné, drobnost, droboučký, drobnohled, drobek, drobí, drobný, druh, družička, drůbež, hadr, pudr, hadrový, Ondra TR trám, tráva, tradice, trafika, trápit, trápení, tramvaj, trať, tras. trávník, tref, trefit, trefí, trend, tréma, trenýrky, trénink, trénovat, treska, trepka, trest, trezor, triko, tričko, tribuna, trochu, troska, tropy, tropický, troubit troubí, troufat, trubka, trubice, truhla, truhlář, trůn, tryskáč, trní, trn, trnka, trčí, trpí, trvá, trpaslík, trhák, trpělivost, metr, vítr, Petr, svetr, kilometr, kmotr BR brk, brko, brčko, brčka, brnká, Brno, Brdy, brok, broček, brtník, brzy, brzičko, brzda, brzdí, branka, brána, brada, brambora, bramborák, bramborová, bránit, bránice, branný, brát, Bratislava, Brandýsek, brečet, brečí, breč, brejlovec, breptat, brept, brigáda, briketa, briliant, brokovnice, brouk, brouček, bronz, bronzový, brousek, brousit, brousí, brož, brožura, brnění, brusle, bruslit, bručet, bruneta, brunet, brusinka, brutalita, brutální, brýle bryndák, brzda, brzdit PR První, prší, prská, prchá, prvosenka, prkno, prchá, prskavka, právě, práce, prádlo, prádelna, pračka, pravda, prý, proč, proto, protože, Praha, praskne, prach, prachovka, prázdniny, prášek, pravý právě, prémie, prezident, prima, princ, princezna, Prokop, proměna, prodává, proud, proužek, prodavač, prodavačka, proutek, pru, proudí, průsmyk, průběh, pruh, průvod, průchod, průvan, prudký, průnik, průjezd, průvodčí, průkaz, průdušky, kopretina, proud, kopr FR fr, frk, frky, frká, frnk, frnká, frč, frčí, nefrč, nefrčí nefrká, frčet, frkat, nefrče, nefrkat, frak, fráček, freska, Francie, Franta, František, Františka, Frýdek, Frýdlant, Frenštát, frajer, fréza, fronta, frčet, fretka, kufr, kufry, zafrkat, nefrkej VR vrk, vrch, vrč, vrš, vrt, vrz, vrká, vrčí, vrkot, vrba, vrtá, vrhám, vrkot, vrstva, vrtí, vrzá, vrtule, vrtoch, vršek, vrba, vrána, vrata, vrazit vrazí, vráska, vratký, v reklamě, v rámu, v ruce, v republice, v rodině, v rukávu, v radosti, v rozletu, v rukavicích, v rozkvětu, havran,vrtulník, kolovrátek, svrab, svrbí, vyvrtat, tvrdí, návrh, vrozený, vyvrtat, vrtulník, tvrdí, Evropa, zavrčet, závrať, kolovrátek, svrhnout KR Krk, krvavý, krb, krtek, krmí, krmelec, kráva, krabice, krajíc, krájí, král, královna, království, krupice kroupy, krouží, kružítko, krém, krev, kresba, kreslit, kraslice, krajina,krasavice, krása, krocan, kroužek, kruh, kružnice, kroky, krůček, kružítko, krůpěj, kronika, krokodýl, cukr, pokropit, kokrhá, cukroví, výkres, nákres, okres, okresní, okrasný, ukrojit GR Gram, kilogram, granát, granule, graf, gramofon, grafika, grafický, grafik, gramatika, grimasa, groš, grošák, Grónsko, tygr, legrace bagrista, angrešt HR Hrb, hrká, hrbol, hrst, hrstka, hrká, hrbí, hrby, hraje, hravý, hrách, hroch, hrabe, hraboš, hrábě, hraběnka, Hradec, Hradčan, Hrádek, hranice, hrozba, hrouda, hroutit se, hrubý, hrubost, hrubka, Bibián, hrudka, hryže, hrůza, hráč, hračky, hraje, ohrada, zahrada, prohra, výhra, vyhrabe, zahrabe, hrom, hrouda, nahrávka, nahraje, shrabuje, zahraničí, zvonkohra, vyhraje, prohrát, ohromně, ohromit CHR Chrt, chrčí, chrlí, chrpa, chrlič, chrám, chrápe, chrapot, chrastí, chrastítko, chraptí, chrup, chrochtá, Chrudim, chroust, chrobák, chrupavka, chroupat, vichr, machr, ochrana, záchrana, schránka, čechrat Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

92 | S t r á n k a

MR Mrk, mrkne, mrkat, mrholí, mrkev, mrzne, mrzet, mrzí, mrská, mrňavý, mrak, mráček, mračit se, mračí, mrazí, mrazení, mrákoty, mražená, mráz, mrazík, mravenec, mraveniště, mravenčení, mrož, mručí, mručet, humr, hamr, nemrkne, nemrká, zamrká, zamrzlý, zamrzne, soumrak, zamračený, omráčený, smráká se, zmrzlina, mramor, mrakodrap ČR ŠR ŽR Črty, črtá, črt, náčrtník, načrtnout, náčrt, šrám, šramotí, šrot, šroubek, šroubovák, pošramotit, žralok, žrádlo sežrat CR SR ZR Crnk, cvrnk, cvrnká, cvrkne, crčí, Crha, srp, srpen, srpek, srnka, srna, srnec, srká, sršen, srší, srst, srdce, srdíčko, srdečný, Srbsko, srolovat, sráz, srážka, srazit, srostlý, srůst, srub, srozumitelný, zrní, zrno, zrníčko, zrnko, zrcadlo, zrcadlení, zrnitý, zraje, zrak, zrát, zrada, z rodiny, z ruky, z rohlíku, z rybníku, zrychlený, zrychlit, zručný, zrudnout, s radostí, s rámusem R NA ZAČÁTKU SLOVA Ráno, racek, radit, radnice, rada, radovat, radovánky, radost, rákos, rakev, rám, rámeček, rampa, rampouch, rameno, Radek, Roman, Richard, Ríša, rameno, ramínko, ranní, rande, ranec, raneček, rasa, razítko, razí, reklama, rébus, recept, recituje, rekord, republika, rýma, rýmovat, rytmus, rýže, rodina, roh, rohatý, rohlík, ropucha, roste, rostlina, rosnička, rovný R VE SKUPINĚ HLÁSEK UVNITŘ SLOV Dobrý, doprava, angrešt, Afrika, čtvrtek, čtvrtka, fotograf, hadry, hadrový, nákres, výkres, náprava, oprava, kapradí, navrtá, navrátí, nepatrný, ostružina, ostrouhá, ostrov, obrana, opraví, ohrada, obrázek, okrasný, okrasa, petržel, petrklíč, potrava, pátrá, strká, strach R V UZAVŘENÝCH SLABIKÁCH A NA KONCI SLOV Barva, barvit, armáda, cirkus, černý, červený, červen, červenec, čert, dírka, farma, forma, horník, horko, herna, horský, karty, kartáč, Irsko, Jirka, Karlík, Karlín, Karkulka, lékárna, lékárník, mlékárna, muchomůrka, Mirka, Martin, narcis, normální, norma, nervy, nedarmo, zadarmo, okurka, orloj, pozorný, porcelán, polárka, sirka, stěrka, doktor, celer, jar, ještěr, klavír, komár, kráter, kávovar, motor, netopýr, nátěr, netvor, ovar, papír, pohár, sýr, tábor R UVNITŘ SLOV MEZI DVĚMA SLABIKAMI Beran, beránek, barevný, beruška, borůvka, bačkory, borovice, čára, čaruje, dárek, Dorotka, darovat, dvorek, díra, hora, horolezec, herec, herečka, choroba, Jaruška, koruna, Karel Artikulační cvičení Ř: -

pokud dítě neumí správně vyslovovat hlásku R pak není možné neučit jej správně vyslovovat hlásku Ř. zuby na sebe, našpulit rty a jemně polohlasem nebo šeptem vyslovovat hlásku R. Pokud tímto způsobem nastaví mluvidla a přiměřeně na hlásku R přitlačí, ozve se Ř. Nejlepší je trénink hlásky Ř zkoušet ihned ve slovech.

Slabiky: ŘE: řepa, řeka, řekla, řekl, Řek, řekne, ředkvička, řečník, řeč, řezat, řemeslo, bouře, kuře ŘI: říkadlo, říkanka, říká říjen, řízek, boří, daří, hoří, měří, kouří, hovoří, peří, peřina - Ř: vař, měř, keř, knihař, kuchař, primář, kovář, opravář, rybář, trakař, mlynář, malíř, pekař - ŘK: pekařka, kuchařka, mlynářka, malířka, kovářka, opravářka, lékařka, primářka, parukářka DŘ: dřevo, dříví, dřímota, dříve, dřívko, dřevěný, dřez, dřevák, dřep, podřep, Ondřej BŘ: břicho, bříško, březen, bříza, břemeno Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

93 | S t r á n k a

HŘ: hříbě, hříbátko, hříbek, hřib, hřích, hřebec, hřeben, vyhřátý CHŘ: chřipka, chřestýš KŘ: křídlo, křída, křeček, kříž, křik, křeček, křivka, křižovatka, křesadlo, křeslo, křemen, křoviny, křížovka, křovina, křoví, křupky, nekřič, zakřič, okřikne, zakřikne, pookřeje MŘ: mříž, mříže, mřížka PŘ: příbor, příchod, příkaz, přítel, příhoda, přihlásit, přijel, přijela, příloha, přímka, přímo, přihláška, příprava, příjmení, příklady, přišel, přízvuk, přátelství, přezůvky, přehrada TŘ: tři, tříska, třída, střídá, tříletá, třešeň, kmotře, třpyt, tetřev, větřík, třeba STŘ: středa, střídat, střecha, střep, střepina, střela, střelnice, střelec, střevíček VŘ: vře, vřít, v Řecku, vřeteno, v řadě ZŘ: zřícenina, zřejmě, zřetelně, z řeky, zřízenec Věty: Táta pracuje se dřevem. Je stolař. Ve třídě je třicet dětí. Ve škole se učíme říkat říkanky. Lidé mají různá povolání: malíř, popelář, lékař, kuchař, pekař. Na křižovatce stojí auta. Babička mi vyprávěla pohádku O velké řepě. Řidič řídí auto. Hoří mi tváře. Děti mají doma křečka. Křeček utekl a schoval se za skříň. Motýlek má barevná křídla. Netopýři spí ve dne. Úhoř plave v řece. Překladatel přeložil knihu. Do přístavu připlouvá parník. Při bouřce často hřmí. Ohřál jsem se u ohně. Až mi z toho hoří tváře. Hříbě má krásnou hřívu. Pořádně se přikryj peřinou. Zavři dveře! Na okně jsou mříže. Pekař upekl mřížkový koláč. Veverka louská oříšky. Vrána: Povídala vrána vráně, koupíme si sáně, budeme se vozit, v stodole na slámě.

Krákora Krákoravá krákora kráká, letí do dvora. Hledá králův hrad. Královna je na bále vrána pátrá u krále, hledá krajky u králíka, u krávy i u Alíka. Králík kroutí krkem, vrána vrtí brkem.

Černá vrána Hleďte na černou vránu: podobá se havranu, kráká jako vrána šedá, kráčí polem, červy hledá od rána

Svetřík Přivolal Petřík mrazivý větřík. Větřík mu nevadí, má teplý svetřík.


94 | S t r á n k a

až do obědapak na borovici sedá. Artikulační obratnost: S-Š (Saša, sušenka, sešit, listonoš, osuška) Š-S (šest, šustí, štěstí, šedesát, švestka) Z-Ž (závaží, zboží, založí) Ž-Z (železo, žaluzie, žezlo, žízeň) C-Č (cvičí, cvičky, tělocvična, cvičení) Č-C (čepice, čepec, čtverec) R-L (královna, rohlík, rádlo, roláda, kreslit) L-R (Laura, Klár, lavor, klavír) - paroplavba, lichokopytník lokomotiva, podplukovník, nejnešťastnější LEXIKÁLNĚ – SÉMANTICKÁ ROVINA: 1. Interpretuje pohádky, příběhy, bez obrázkového doprovodu – Požádáme dítě, aby nám vyprávělo nějakou všeobecně známou pohádku. Sledujeme, zda se umí plynule vyjádřit a udržuje dějovou linii. (např. pohádka Čertova služba) 2. Chápe a ve správném pořadí realizuje i poměrně dlouhé a komplikovanější pokyny – Dítěti řekneme delší instrukci a sledujeme, zda plní jednotlivé kroky a ve správné posloupnosti. ,,Jdi ke dveřím, zamkni je, vyndej klíč a přines mi ho.ˮ ,,Vezmi si modrou pastelku a nakresli sněhuláka a potom si vezmi černou pastelku a nakresli hrnec na hlavě sněhuláka.ˮ PRAGMATICKÁ ROVINA: 1. Smysluplně vyjádří myšlenku, nápad, mínění, popíše situaci, událost, vyjádří svoje pocity, prožitky… 2. Řekne svoje jméno a příjmení, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, svoji adresu OROMOTORIKA: Jednotlivé oromotorické cviky prováděné pomocí motivace obrázky Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchového naslouchání:  naslouchání delších pohádek a příběhů  lokalizace zvuku – dítě sedí uprostřed kruhu se zavázanýma očima. Jedno z dětí zašustí papírem, zazvoní zvonkem, zaťuká kostkami. Dítě v kruhu poznává, od kterého kamaráda zvuk přichází. Vybíráme i méně obvyklé zvuky.  hledání schované ozvučené věci (např. budíku)


95 | S t r á n k a

 naslouchání a rozlišování zvuků z okolí. Můžeme hrát s nasloucháním zvuků z okolí, ale i jako hru – jedno dítě má zavázané oči a ostatní děti vytvářejí různé zvuky – cinkání, šustění papírem, zamykání…Rozvíjíme zároveň i sluchovou diferenciaci. Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové diferenciace:  poznávání hlasů kamarádů – hra ptáčku, jak zpíváš; dítě uprostřed kruhu má zavázané oči a poznává hlasy svých kamarádů, kdo volal domluvené slovo.  poznávání zvuků z vyrobených drastidel – plastové krabičky od léků naplníme různými materiály (rýže, čočka, písek, korálky…), uzavřeme. Dítě má podle typu chrastění poznat, který materiál je uvnitř. Můžeme mít dvě stejné sady (musí mít shodné krabičky, materiál i jeho množství). Dítě podle zvuků vyhledává a přiřazuje vždy dvě shodné sady k sobě.  poznávání zvuku hudebních nástrojů  poznávání počtu zvuků – hrajeme na hudební nástroj jeden až čtyři tóny (nemusí být stejně dlouhé a silné), dítě dává za každý zvuk před sebe kostku, později určí počet pouze poslechem. Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové analýzy a syntézy:  vyhledávání a tvoření rýmů; můžeme přiřazovat dvojice obrázků s předměty, jejichž názvy se rýmují  určení počtu slov ve větě  rozkládání slov na slabiky, určení počtu slabik ve slově  hledání slov s daným počtem slabik; zpočátku je vhodné používat obrázky s předměty, které dítě podle počtu slabik v názvu třídí, popř. přiřazuje k danému počtu teček.  hledání, které slovo je delší: had x hadice, myš x myška, kůň x kobylka… Pro některé děti může být úkol obtížný, může pro ně být těžké odlišení slova a pojmu. Můžeme zpočátku pomáhat znázorněním počtu slabik (razítky, tečkami, knoflíky).  slovní kopaná – dítě určí poslední slabiku ve slově; najde slovo, které touto slabikou začíná  určení počáteční hlásky  kolik najdeš slov začínajících na danou hlásku; zúžení souboru: kolik najdeš zvířat začínajících hláskou k-?  skládání a rozkládání krátkých slov. K tomu úkolu přistupujeme, jestliže dítě zvládá předchozí úkoly z oblasti sluchové analýzy a syntézy. Vhodné činnosti zamřené na rozvoj sluchové figury:  slyšet jako kočka – určíme zvuk myši (později slovo), který probudí kočku. Děti si položí hlavu na stůl. Zvednou ji, jestliže mezi ostatními zvuky zaslechnou určený zvuk.  tleskni, uslyšíš-li dané slovo – s dítětem se domluvíme, že tleskne, ťukne nebo dá korálek misky, jestliže uslyší domluvené slovo. Říkáme řadu slov, mezi jiná slova řadíme v různých intervalech domluvené slovo.  vyhledávání slova ve čteném příběhu – náročnější obdoba předchozího úkolu. Neříkáme jednotlivá slova, ale čteme nebo vyprávíme příběh, dítě reaguje na domluvené slovo. Pro dítě je obtížné soustředit se na děj příběhu i sledovat dané slovo. Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

96 | S t r á n k a

 všechno lítá, co peří má – řada slov, mezi jiná slova vkládáme v různých intervalech slova s určenou slabikou, např. domluvená slabika –lo-, řada slov: loví – myš – koloseno – lopata – leze. Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj sluchové paměti:  učení se básníček, písniček  přijela tetička z Číny a přivezla kouzelný kufr – dítěti vysvětlíme, že kouzelný kufr může obsahovat nejrůznější dárky, zpočátku můžeme volit zvířata. Prví dítě ,,vybalíˮ první zvíře: ,,Slon.ˮ Druhé slovo zopakuje a přidá další: ,,Slon, kočka.ˮ Třetí všechna ,,vybalenáˮ slova zopakuje a přidá další. Při pokračování hry se řada slov rozšiřuje, slova si dítě pamatuje v pořadí, jak byla řečena. Je vhodné volit námětové skupiny.  až půjdu na severní pól , vezmu si sebou – obdoba předchozí hry.  rozvíjení vět – stanovíme holou větu, např. Tomáš zalévá. Každé dítě má za úkol přidat jedno slovo, rozvinout větu. Tomáš zalévá záhon. Tomáš zalévá záhon mrkve. Tomáš zalévá velký záhon mrkve…  vyhledávání obrázků se slovy, které dítě slyšelo. Řekneme několik názvů předmětů (zpočátku tři až čtyři)- před dítě rozložíme větší soubor obrázků, které jsou mezi jinými i obrázky s předměty, jejichž názvy před chvílí slyšelo. Má za úkol tyto obrázky vybrat a seřadit je v pořadí, ve kterém je slyšelo.  opakování řady slov, vět  předávání více instrukcí najednou Vhodné činnosti zaměřené na rozvoj vnímání a reprodukci rytmu:  rytmická cvičení, rytmizování s hudebními nástroji, zpívání  určování, zda dvě rytmické struktury jsou shodné, zpočátku volíme méně tónů  zaznamenávání rytmické struktury. S dítětem nacvičíme zápis tónů. Krátké tóny zapisujeme tečkou, dlouhé čárkou. Můžeme znázorňovat i pomocí krátkých a dlouhých stavebnicových dílů – kostky a kvádru. Zadáváme dva až tři tóny. Zkoušíme i se slovy: slabiku s krátkou samohláskou nebo bez samohlásky zaznamenáváme tečkou, slabiku s dlouhou samohláskou čárkou. Pomůcky:k plnění projektové aktivity č. 5 „Společné povídání“ jsme využili pomůcky zakoupené z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014, a to konkrétně:  Tabulky LogicoPiccolo a pracovní listy k tabulce Dívej se přemýšlej, Stopy a obrysy, Pozorování – odhalování – vyprávění (rozvoj komunikačních dovedností a logického myšlení)  Bzučák (pro rozvoj sluchové percepce – rozlišování dlouhých a krátkých hlásek s vizuální a sluchovou oporou)  Kniha pro pedagogy – Jak se kluci a holky učili říkat L, ĎŤŇ, SZC, ŠŽČ, R a Ř  obrazy k vyprávění (pro rozvoj jazykových rovin)  obrázkový komunikační slovníček (po rozvoj lexikálně sémantické jazykové roviny)  Rozvoj fonematického sluchu včetně audiokazety a CD (rozvoj sluhové diferenciace – fonematického sluchu – distinktivních rysů hlásek)  výukový program pro interaktivní tabuli – les (pro rozvoj komunikačních dovedností) Projekt byl financován z Rozvojového programu MŠMT – Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014

97 | S t r á n k a

              

Interaktivní výuková tabule – ProaktivBoard 78 CD Rom – Naslouchej a hrej si (pro rozvoj sluchové percepce) CD Rom Chytré dítě (hry pro rozvoj myšlení a řeči) logopedická pexesa Obrázky Co do řady nepatří – tvoření nadřazených pojmů Nesmyslné obrázky Obrázky Slabikování (pro rozvoj sluchové diferenciace) Jak se vyslovuje hláska – postavení mluvidel (artikulační cvičení) Obrázky na výslovnost konkrétních hlásek MagicBall – foukadla k dechovému cvičení magnetická tabulka s číslicemi a písmeny pro aktivitu předcházející čtení a psaní Rozhýbej svůj jazýček – logopedická stolní hra Začínám se učit – výukový program na interaktivní tabuli Soubor čepiček a maňásci ( pro rozvoj komunikačních dovedností) kniha pro pedagogy Logopedická prevence v mateřské škole


98 | S t r á n k a

POUŽITÁ LITERATURA Bednářová, J; Šmardová, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku – Co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 108s. ISBN 978-80-251-1829-0. Bytešníková, I: Komunikace dětí předškolního věku. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2012. 236 s. ISBN 978-80-247-3038-0. Peutelschmiedová, A.: Logopedické minimum. 2. vyd. Olomouc: UP, 2005. 89 s. ISBN 80244-1233-0. Pávková, B.: Jak se kluci a holky učili říkat L,ĎŤ Ň. SZC, ČŠŽ, R a Ř. 2. vyd. Praha: Albatros, 2013. 64 s. ISBN 978-80-266-0380-1. Kazdová, V.: Hrajeme se spolu aneb společná výchova řeči dětí a rodičů. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 2004. 95 s. ISBN 80-7225-142-2. Krahulcová, B.: Dyslalie /Patlavost. Vady a poruchy výslovnosti. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Beakra, 2013. 296 s. ISBN 978-80-903863-1-0. Lipnická, M.: Logopedická prevence v mateřské škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2013. 80 s. ISBN 978-80-262-0381-0. Synek, F.: Hlasy a hlásky – Rozvíjení a výchova řeči z praxe výchovného logopeda. 1.vyd., Praha: ArchArt., 1995. 91.s. ISBN 80-901500-6-3. Synek, F.: Říkáme si s dětmi – K praktickým otázkám výchovy jazyka a řeči u malých dětí. 2. vyd., Praha: ArchArt., 1995. 91s. ISBN 80-901500-0-4. Štěrba, K.: Netradiční formy logopedické péče na zvláštní škole. 1.vyd., Praha: Septima., 1993. 48s. ISBN 80-801-09-4.


Mateřská škola Přerov, U tenisu 2

Recommend Documents