MATEŘSKÁ CENTRA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Eva Kulesová

MATEŘSKÁ CENTRA – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Alena Opletalová, Ph. D.

OLOMOUC 2011

-1-

„Prohlašuji, ţe předloţená práce je mým pŧvodním autorským dílem, které jsem

vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury a pramenŧ“

……………………………….

V Olomouci dne 28. 6. 2011

Eva Kulesová

-2-

Poděkování Touto

formou

chci

poděkovat

vedoucímu

mé

diplomové

práce

Ing. Aleně Opletalové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a vedení během celé doby tvorby této práce. Děkuji taktéţ všem osloveným klientkám MC, bez nichţ bych nebyla schopna provést praktickou část mé práce.

-3-

Obsah: Úvod..................................................................................................................... 6 A Teoretická východiska 1 Charakteristika neziskových organizací ........................................................ 7 1.1 Výklad pojmu nezisková organizace ..................................................... 9 1.2 Základní zákonné předpoklady zaloţení a činnosti neziskových organizací ................................................................................................10 2 Charakteristika mateřského centra .................................................................12 3 Formy zřizování mateřských center ...............................................................14 4 Historie mateřských center v ČR ...................................................................15 5 Síť mateřských center, o. s. ...........................................................................22 6 Vývojové etapy se zaměřením na činnost mateřských center .......................24 6.1 Prenatální období, porod a novorozenecké období ..................................24 6.1.1 Prenatální období ............................................................................25 6.1.2 Porod ..............................................................................................25 6.1.3 Novorozenecké období ...................................................................26 6.1.4 Nabídka kurzŧ .................................................................................27 6.2 Kojenecký věk .........................................................................................29 6.2.1 Nabídka kurzŧ .................................................................................30 6.3 Batolecí věk .............................................................................................31 6.3.1 Nabídka kurzŧ .................................................................................31 6.4 Předškolní období a příprava na vstup do školy ......................................32 6.4.1 Předškolní období ...........................................................................32 6.4.2 Příprava na vstup do školy ..............................................................33 6.4.3 Nabídka kurzŧ .................................................................................34 7 Rodina ...........................................................................................................36 7.1 Definice rodiny ........................................................................................36 7.2 Nabídka činností pro rodiny ...................................................................38 8 Rodičovství ....................................................................................................39 8.1 Role matky ...............................................................................................40 8.2 Role otce ..................................................................................................41 -4-

B Praktická část 9 Charakteristika empirického šetření ..............................................................43 9.1 Cíl výzkumu .............................................................................................43 9.2 Výzkumný vzorek - vybraná mateřská centra Moravskoslezského kraje .........................................................................44 9.3 Forma a metoda výzkumu........................................................................44 9.4 Analýza výzkumného šetření ...................................................................45 9.4.1 Identifikační otázky .......................................................................45 9.4.2 Informovanost a dostupnost ............................................................50 9.4.3 Moţnosti vyuţití a profesionalita ...................................................58 9.4.4 Vlastní iniciativa .............................................................................76 10 Zhodnocení výzkumného šetření a návrh inovací .........................................83 10.1 Zhodnocení okruhu identifikačních otázek............................................83 10.2 Zhodnocení okruhu otázek ohledně informovanosti a dostupnosti .......83 10.3 Zhodnocení okruhu otázek moţnosti vyuţití a profesionality ...............84 10.4 Zhodnocení okruhu otázek týkajících se vlastní iniciativy ....................85 Závěr ....................................................................................................................87 Seznam pouţité literatury a pramenŧ ...................................................................89 Seznam zkratek ....................................................................................................92 Seznam tabulek a grafŧ a obrázkŧ .......................................................................93 Seznam příloh ......................................................................................................96 Anotace

-5-

Úvod Narození dítěte od základu změní dosavadní ţivot obou rodičŧ. Přestává platit to, co bylo před tím a vyvstává velká spousta nových problémŧ. Zejména matka musí celý svŧj čas věnovat pouze svému potomku. Není potom divu, ţe se začíná cítit jakoby v izolaci. Chtěla bych poukázat na to, ţe je moţné nabídnout maminkám přijatelné řešení – „Mateřské centrum“, které umoţní se setkávat, vzdělávat a bavit se společně se svými nejmenšími dětmi. Diplomová práce pojednává o období, které jsem nedávno jiţ podruhé sama proţila - období po narození miminka. Jiţ při narození prvního dítěte, jsem s myšlenkou zaloţení podobného mateřského centra ve svém bydlišti silně koketovala. Prvotní impuls jsem dostala při setkání se zakladatelkou mateřských center Rut Kolinskou, účastí na 5. semináři “Jak začít?“. Proto jsem byla členkou přípravného výboru zakládajícího první mateřské centrum v Ostravě. Cílem diplomové práce je seznámení s moţnostmi vyuţívání mateřských center. Zmapování situace, jak jsou mateřská centra matkami na mateřské dovolené vyuţívána, potaţmo jak dŧleţité místo pro ně a pro jejich děti pobyt v mateřském centru zaujímá. Úvodem popíši pojem neziskové organizace, protoţe převáţná část mateřských center v ČR má právě statut občanských sdruţení. Charakterizuji mateřské centrum, popíši, jaké typy dle zřízení existují a zhodnotím jejich kladné a záporné stránky. Představím historii mateřských center v ČR a Síť mateřských center, která vznikla na pomoc a podporu vzniku a fungování mateřských center. V teoretické části této práce rozeberu jednotlivá vývojová stádia, která provází dítě do předškolního věku, ke kaţdému stádiu nabídnu vhodnou aktivitu. Zaměřím se na termín rodiny a rodičovství a blíţe vysvětlím pojem sociální role matky a role otce. V praktické části bych chtěla zjistit, jakými cestami se vŧbec rodiče dověděli o existenci, náplni a činnosti mateřského centra a zda rodiče (převáţně matky), jiţ navštěvující mateřská centra, jsou se sluţbami, které tato MC nabízejí, spokojeny. Počítám, ţe toto šetření bude dále vyuţitelné pro daná mateřská centra ke zkvalitnění poskytovaných sluţeb a také si myslím, ţe jej lze nabídnout krajské koordinátorce Sítě mateřských center pro další vyuţití při náročné práci získávání dotací pro činnost a akce mateřských center, mŧţe být i pomŧckou pro další maminky, které se rozhodnou zaloţit nové mateřské centrum.

-6-

A Teoretická východiska

1 Charakteristika neziskových organizací

„Nezisková organizace je pojem, který je obecně pouţíván, aniţ by byl definován nějakým platným právním předpisem v České republice.“1 Neziskové (neboli nevýdělečné) jsou organizace, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, musí však být právnickou osobou (s výjimkou organizačních sloţek). „U nestátních neziskových organizací mŧţeme vysledovat společné tyto znaky: 1. institucionalizované (organized) - tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány; 2. soukromé (private) - tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To neznamená, ţe nemohou mít významnou státní podporu nebo ţe ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, ţe základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá. 3. neziskové (non-profit) - ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich ţádné přerozdělování ziskŧ vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být pouţit na cíle dané posláním organizace. 4. samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umoţňují kontrolu vlastních činností, tzn., ţe neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně. 5. dobrovolné (voluntary) - vyuţívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se mŧţe projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darŧ nebo čestné účasti ve správních radách.“

1

RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009, s. 6

-7-

Podle předmětu činnosti jsou pro neziskové organizace dostupné tři klasifikace, zobrazeno v tabulce číslo 1, totiţ Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO, Systém klasifikace netrţních činností OSN - COPNI a odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) - OKEČ. Následující tabulka představuje srovnání hlavní klasifikace ICNPO s klasifikací OSN a s klasifikací pouţívanou aţ do roku 2001 v ČR. Od roku 2002 Český statistický úřad přešel na pouţívání systému klasifikace netrţních činností OSN COPNI. 2 Tabulka č. 1: Srovnání struktury neziskové činnosti v klasifikaci ICNPO, COPNI a OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) OKEČ

Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO

Systém klasifikace netrţních činností OSN COPNI

1. Kultura, sport a volný čas

1. Rekreační, kulturní sluţby

92. Rekreační, kulturní a sportovní činnost

2. Vzdělávání a výzkum

2. Vzdělávací sluţby, výzkum

80. Školství 73. Výzkum

3. Zdravotnictví

3. Sluţby zdravotnické

85.1 Zdravotnictví

4. Sociální sluţby

4. Sociální sluţby

85.3 Sociální sluţby 75. Kolektivní a individuální sociální sluţby a sociální politiky

5. Přírodní a ţivotní prostředí 6. Komunitní rozvoj a bydlení 7. Občanskoprávní osvěta a politické organizace 8. Dobročinnost 9. Mezinárodní nadační aktivity 10. Náboţenství a církve

5. Náboţenství a církve

11. Odbory a profesní spolky

6. Organizace profesní, odborářské a občanská sdruţení

91. Činnost společenských organizací (odbory, politické strany, církve a profesní spolky)

12. Nespecifikované, ostatní

7. Ostatní sluţby, smíšené a nespecifikované

93. Ostatní osobní sluţby

FRIČ, P., GOULLI, R.: Neziskový sektor v ČR, Praha: Eurolex Bohemia, 2001, ISBN 80-86432-04-1

Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angaţovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesňují naše hory, organizují zájmové aktivity pro děti v jejich volném čase, pořádají osvětové přednášky zaměřené proti rasismu, budují cyklistické stezky, 2

http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf

-8-

pomáhají jako asistenční sluţba handicapovaným dětem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v případě ţivelných katastrof u nás i v zahraničí apod.

1.1 Výklad pojmu nezisková organizace

Nestátní nezisková organizace, někdy také jako nevládní nezisková organizace, anglickou zkratkou označovaná NGO (Non-Governmental Organization), je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch.3 „V určité míře se o neziskových organizacích hromadně zmiňuje zákon o daních z příjmŧ, aniţ by zde byl tento pojem výslovně uveden a blíţe vysvětlen, vyjmenovává však jejich výčet a definuje v podstatě všechny tyto subjekty jako jednu skupinu, jiţ se vymykají jen subjekty zřízené podle zvláštního právního předpisu k poskytování veřejné sluţby v televizním nebo rozhlasovém vysílání, veřejné vysoké školy a zdravotnická zařízení s jiným daňovým reţimem. Předpisy pro vedení účetnictví platné do konce roku 2003 zavedly nový pojem – nevýdělečné organizace – i kdyţ podchycovaly jen určitý výsek neziskového sektoru. Nyní je tato kategorie organizací označována jako subjekty, u nichţ hlavním předmětem činnosti není podnikání. Druhou část neziskových organizací tvoří organizace veřejného sektoru, a to organizační sloţky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace – bez ohledu na zřizovatele. Neziskové (nebo chceme-li nevýdělečné) organizace jsou zaloţeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladem větší dŧraz na dŧleţitost výsledkŧ hlavního poslání, přičemţ výše příjmŧ z něj stojí obvykle aţ na druhém místě. Tyto organizace nemusí být vţdy neziskové, i kdyţ nejsou zřízeny proto, aby zisku dosahovaly. Mezi neziskové organizace jsou zařazeny i obce, kraje a státní fondy, u kterých převaţuje charakter veřejné správy a sluţby, nelze však vyloučit ani činnosti podnikatelského charakteru. Zákon o daních z příjmu vylučuje z okruhu neziskových organizací obchodní společnosti a druţstva, i kdyţ nebyly zaloţeny za účelem podnikání.“4 3 4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nest%C3%A1tn%C3%AD_neziskov%C3%A1_organizace RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009, s. 6 - 7

-9-

1. 2 Základní zákonné předpoklady zaloţení a činnosti neziskových organizací

„Základní rozdělení právnických osob je uvedeno v § 18 občanského zákoníku:  účelová sdruţení majetku – např. nadace,  sdruţení fyzických nebo právnických osob – např. občanská sdruţení,  jednotky územní samosprávy – obce, kraje ale i stát,  jiné, o nichţ tak určí zvláštní zákon – např. Česká televize, Český rozhlas, Akademie věd ČR, profesní komory.“5 „Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu uvádí výčet těchto subjektŧ v § 18 odst. 8, výčet je uvozen slŧvkem „zejména“, nejedná se tedy o výčet vyčerpávající.“6 Zákon sem řadí tyto organizace:  zájmová sdruţení právnických osob, pokud tato sdruţení mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,  občanská sdruţení včetně odborových organizací,  politické strany a politická hnutí,  registrované církve a náboţenské společnosti,  nadace, nadační fondy,  obecně prospěšné společnosti,  veřejné vysoké školy,  veřejné výzkumné instituce,  školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,  obce,  organizační sloţky státu a územních samosprávných celkŧ (do roku 2001 rozpočtové organizace),  příspěvkové organizace,  státní fondy,  subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon.

5

RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, 9. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 7 - 8 6 RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009, s. 8

- 10 -

Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti občanská sdruţení a jejich organizační sloţky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboţenské společnosti - zejména jejich účelová zařízení. Tabulka č. 2: Přehled zákonných předpisŧ vzniku a povinnost registrace nejčastějších neziskových organizací na území ČR Druh neziskové organizace Občanská sdruţení včetně odborových organizací

Zákonný předpis Číslo 83/1990 Sb.

Povinnost registrace

Zákon o sdruţování občanů Ministerstvo vnitra

Nadace a nadační fondy

227/1997 Sb.

o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů krajský rejstříkový soud (zákon o nadacích a nadačních fondech)

Obecně prospěšné společnosti

248/1995 Sb.

o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů

Registrované církve a náboţenské společnosti

3/2002 Sb.

o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech)

krajský rejstříkový soud

Ministerstvo kultury

RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, 9. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 58

- 11 -

2 Charakteristika mateřského centra

„Mateřská centra vznikají jako klasický příklad aktivit občanské společnosti z potřeby a zájmŧ občanŧ. Nezáleţí na jejich právní subjektivitě, mohou být samostatným občanským sdruţením nebo pod záštitou jiné organizace. Dŧleţité je, aby zŧstala otevřená a dostupná všem sociálním skupinám“7 Vysvětlit pojem mateřské centrum není vŧbec jednoduché. Neexistuje ţádné vymezení, které by ho přesně definovalo. Mateřské centrum je aktivita, která vzniká zdola, z potřeb lidí. Mateřské centrum (dále jen MC) je ve své podstatě klub maminek. Proto jsou zřizována zpravidla matkami na mateřské dovolené, které se zároveň podílejí na jejich samosprávě a zajišťují programy. Kaţdé mateřské centrum je tudíţ svébytnou rodinnou komunitou se svojí originální atmosférou. Ta se odvíjí od toho, jak jsou zaloţeny ţeny, které se momentálně na jeho chodu podílejí, od jejich potřeb a zájmŧ. Záleţí na jejich aktivitě, tvořivosti, schopnostech a dovednostech. V neposlední řadě charakter mateřského centra ovlivňují i rysy prostředí, kde vzniká. Členství v těchto centrech je dobrovolné. Maminka mŧţe docházet i sama bez dítěte (většinou se tak děje v případě, kdyţ se teprve připravuje na příchod miminka). Nemusí docházet pravidelně, sama si určí nejvhodnější čas, kdy si potřebuje oddechnout, poradit se, nebo se jen odreagovat. Matky v centru mají příleţitost aktivně se zapojit do činnosti a ne jen nečinně přihlíţet, dochází zde k výměnám laických poradenství, ale jsou zde připraveny (a mnohdy se matky sami na vedení podílejí) i rŧzné krouţky, kurzy, hlídání dětí apod., funguje zde většinou bazar dětského šatstva a je připraveno dle zájmu mnoho podnětných akcí a přednášek. Jedná se o místo, kde je moţné se setkat a řešit podobné problémy a to nejen s výchovou dětí. MC umoţňují matkám s malými dětmi vyjít z pomyslné uzavřenosti domova, kam se při celodenní péčí o dítě dostávají. Jsou zaloţena na principu rodinné svépomoci, poskytují společenství, solidaritu a otevřenost všem generacím, děti zde nacházejí přirozené společenství vrstevníkŧ a vidí svoji matku v jiné roli, neţ jen v domácnosti. Vznikají dobrovolnou činností občanŧ, a tím přispívají k rozvoji občanské společnosti, posilují mateřskou roli ţeny. Pomáhají ţenám udrţovat jejich profesní orientaci a posilují jejich sebevědomí. Otevřenost MC umoţňuje společenství 7

KOLINSKÁ, R. Mateřská centra, Praha: Praţské matky, 1995, s. 13

- 12 -

"odlišných" a učí toleranci a předchází xenofobii. MC jsou otevřena všem rasám, rŧzným sociálním vrstvám, lidem s rŧzným postiţením, uprchlíkŧm a dalším. V MC se učí rodiny vyuţívat volný čas, proto dochází i k prevenci kriminality. Mateřská centra kladně ovlivňují nejen matky a jejich děti, ale také celou společnost. Mnohé projekty a kampaně, jichţ jsou centra pŧvodcem nebo se na nich aktivně podílí, pomáhají řešit nedostatky v místech, kde se mateřská centra nacházejí. Ať uţ se jedná například o stavby dětských hřišť, péči o zeleň ve městech, finanční podporu dětských oddělení místních nemocnic a další. Spoluúčastí na rŧzných projektech a kampaních přispívají k podpoře rŧzných sociálních skupin obyvatelstva, pomocí odborných přednášek a kurzŧ šíří osvětu a nové informace. Výrazně také přispívají k pochopení a respektování potřeb rodin s malými dětmi, pomáhají odbourávat bariéry ve společnosti, které ţivot rodiny komplikují. Zasazují se o to, aby zkušenosti a schopnosti, které ţeny při podílení se na chodu mateřského centra získají, byly chápány jako plnohodnotné a byly uznávány například při jejich následujícím pracovním uplatnění.

- 13 -

3 Formy zřizování mateřských center

MC mívá obvykle statut občanského sdruţení, ale existují i ryze soukromé zařízení nebo některá mateřská centra spadají pod církevní nadace. Právní úpravu občanského sdruţení naleznete v zákoně číslo 83/1990 Sb. o sdruţování občanŧ. Zpravidla se jedná o sdruţení fyzických nebo právnických osob za účelem dosahování a ochrany společenského zájmu. Podmínkou je, ţe se jedná o nenáboţenské, nepolitické a nepodnikatelské sdruţení, které svoji činností nepopírá nebo neomezuje osobní, politická nebo jiná práva občanŧ pro jejich národnost, pohlaví, rasu, pŧvod, politické nebo jiné smýšlení, náboţenské vyznání a sociální postavení. Občanské sdruţení mohou zaloţit nejméně tři dospělé osoby s trvalým bydlištěm v ČR (přípravný výbor). Registraci provádí Ministerstvo vnitra ČR na základě zaslané ţádosti, ke které se připojí stanovy sdruţení. Zaloţení občanského sdruţení, shánění prostorŧ a peněz, budování samosprávy MC, koncipování a zajišťování programŧ, starost o public relations, fundraising vyţaduje orientaci v zákonech, těsný kontakt s obecními úřady a zájem o obecné dění a také spolupráci s jinými neziskovými organizacemi a partnerskými organizacemi v zahraničí. To všechno se musejí ţeny zakládající MC naučit. Mateřských center zaloţených jako občanské sdruţení je nejvíce. Mají nesmírně velkou výhodu v tom, ţe samotní členové mají moţnost zasahovat do programu, avšak jejich největší slabinou je většinou špatné řešení financování, které je závislé na získávání grantŧ a na sponzorských darech. Oproti tomu mateřské centrum fungující jako soukromý podnikatelský záměr má nespornou výhodu v tom, ţe dle zájmu je schopné nabídnout i náročné kurzy a většinou hlídání dětí. Jeho úskalím však je, ţe pro sociálně slabší vrstvy obyvatel je finančně nedostupné a také zde bývá určitá anonymita. Mateřská centra, která spadají pod církevní nadace, mají dobré finanční zázemí, ale někdy je problém pro nevěřící začlenit se do kolektivu, jedná se spíše o uzavřená společenství.

- 14 -

4 Historie mateřských center v ČR

První informace o mateřských centrech se k nám dostala z Německa v roce 1990 a hned následujícího roku se pak Rút Kolínská, Hana Jiříčková a Ludmila Kirschnerová rozhodly podívat na exkurzi do mateřského centra v Mnichově. Po této návštěvě se jiţ zrodila myšlenka na zaloţení obdobného mateřského centra v ČR a začalo to uspořádáním historicky prvního semináře o zakládání mateřských centrech – „Jak začít?“. V roce 1992 se podařilo zaloţit 1. mateřské centrum v budově YMCA (Křesťanské sdruţení mladých lidí) v Praze. Zpočátku se scházelo jenom pár kamarádek, které debatovaly o programu a vŧbec o pravidlech fungování. V roce 1993 dostalo MC pozvání na spolkový kongres MC v Mnichově, kde zakládající členky získaly další cenné rady, jak postupovat dále ve své činnosti. Myšlenka mateřských center pomalu pronikala do rŧzných koutŧ republiky a povědomí o nově vzniklém centru se rychle šířilo. Začaly přicházet další maminky s dětmi. Stále více chodily i ţeny, které chtěly zaloţit svoje mateřské centrum, a radily se, jak na to. Proto byl v roce 1994 uspořádán 2. seminář „Jak začít“, kde ţeny, které se jiţ na zakládání mateřského centra podílely, předávaly ostatním svoje zkušenosti a poznatky a podávaly jim pomocnou ruku. V roce 1995 vydalo hnutí Praţské matky knihu o mateřských centrech, ze které mohly zakladatelky nových mateřských center čerpat potřebné informace. V roce 1996 bylo uspořádáno setkání zástupcŧ MC na Toulcově dvoře v Praze a opět bylo nabídnuto českým zakladatelkám rozšířit si obzory v této oblasti na spolkovém kongresu konaném tentokrát ve Stuttgartu. V roce 1997 proběhl pod záštitou místopředsedy vlády Josefa Luxe 1. kongres MC v České republice s ústředním tématem „Smějí matky být lidé s vlastními zájmy?“8 Kongresu se účastnili zástupci z řad psychologŧ, sociologŧ, politikŧ, akademické obce a samozřejmě také samotné maminky z mateřských center i se svými dětmi. Pozvána byla i tehdejší prezidentka Spolkového sněmu Rita Süssmuth, která nejprve pozvání přijala, ale nakonec se kongresu nezúčastnila. V letech 1998 a 1999 byly uspořádány další dva semináře pro zájemkyně, které chtěly zaloţit nová mateřská centra: 3. seminář „Jak začít?“ a 4. seminář „Jak začít?“. 8

KOLÍNSKÁ, R. SLAUKOVÁ, L.: Síť mateřských center v České republice. Síť ve všech pádech. Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1, s. 4

- 15 -

Účastníkŧm seminářŧ a nově vzniklým mateřským centŧm byl nabídnut zájezd do Stuttgartu k návštěvě tamních mateřských center k načerpání poznatkŧ pro svou činnost. V roce 1999 byla mateřská centra ČR přizvána ke spolupráci s mezinárodní organizací, která byla zaloţena v roce 1995 na světovém setkání nevládních organizací v čínském městě Huairou. Tato organizace si jako cíl své činnosti uloţila „podněcovat vznik udržitelných komunit a mít vliv na politická jednání prostřednictvím „nových cest partnerství“9 Jinak řečeno, snaţí se o zlepšení podmínek ţen, rodin a obcí a sdruţuje rŧzné sítě ţenských organizací. Huairou komise úzce spolupracuje s OSN a pokouší se jednání ovlivňovat ve prospěch těch nejpotřebnějších. Díky finanční podpoře, které se mateřským centrŧm ČR od komise dostalo, mohla uskutečnit tři ročníky mezinárodního projektu Local to Local, zaměřeného na budování a rozvoj partnerských vztahŧ s místní správou a samosprávou. O rok později, tedy v roce 2000 proběhlo zasedání HUAIROU Komise OSN v Praze. Mateřská centra jsou dále od roku 2000 řádným členem GROOTS neboli celosvětové organizace svépomocných ţenských skupin a právě prostřednictvím členství v GROOTS se podílí na činnosti Huairou komise. Její existence vychází z vize, ţe je třeba podporovat ţeny a ţenská hnutí, která se zasazují o zlepšování podmínek ve svých zemích, hledají cesty, jak sníţit chudobu a vytváří novou politickou kulturu. Zástupci českých mateřských center se pravidelně účastní zasedání a konferencí pořádaných těmito dvěmi světovými organizacemi. Během více neţ dvaceti let, kdy se v Německu myšlenka mateřských center zrodila a začala se postupně šířit i za hranice, zakotvilo hnutí mateřských center v mnohých zemích na evropském kontinentu, ale i v Kanadě a ve Spojených státech amerických, dokonce v několika afrických státech a na Filipínách. V rámci výstavy EXPO v roce 2000 v Salzgitteru došlo k velkému mezinárodnímu setkání mateřských center. Zrodila se zde idea na utvoření mezinárodní sítě mateřských center, v jejímţ rámci by mohla fungovat jejich lepší spolupráce, výměna zkušeností, a kde by mohly společně prosazovat svoje zájmy, projekty a ideu mateřských center šířit dál. A tak v době, kdy u nás zahájila činnost Síť mateřských center, tedy v roce 2001 (toho času zatím neměla statut občanského sdruţení), vznikla i MINE (MOTHER CENTRES 9

KOLÍNSKÁ, R. SLAUKOVÁ, L.: Kdo je kdo na mezinárodním poli. Za našimi humny. Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1, s. 14

- 16 -

INTERNATIONAL NETWORK EMPOWERMENT). Na vzniku této organizace se významnou měrou podílela právě i Síť MC zastoupená Rut Kolínskou, která se zároveň stala členkou správní rady.10 Ţe spolupráce mateřských center na mezinárodní úrovni a vznik MINE má smysl, se ukázalo v roce 2002. Jednou za dva roky totiţ OSN uděluje v programu Habitat tzv. Dubajskou cenu (The Dubai International Aword for Best Practices to Improve the Living Environment) deseti projektŧm, které se nějakým zpŧsobem podílí na zlepšování ţivotních podmínek ve světě.11 A právě v roce 2002 byl MINE jedním z oceněných programŧ „za zlepšování ţivotních podmínek posilováním občanské společnosti, obnovováním sousedských vztahŧ a oţivováním komunitního ţivota“12 Cenu mimo jiné přebírala i Rut Kolínská. Ve stejném roce proběhl i pátý seminář „Jak začít?“ opět pod záštitou Rut Kolínské. Oslaveno bylo taktéţ i desáté výročí zaloţení prvního MC v České republice a to stylově Besedou u kulatého stolu na téma „MC jako fenomén občanské společnosti.“ Další velkou akcí byl mezinárodní seminář v Bulharské Sofii pod názvem Smoll deals, big change. Opomenout nelze ani zaloţení Sítě mateřských center v ČR (dále jen Sítě) jako samostatného občanského sdruţení. Český výbor ocenil Rut Kolinskou za zaloţení sítě Mateřských center, která pomáhají ţenám na mateřské dovolené rozvíjet jejich schopnosti a umoţňují jim kreativně tvořit. Také se ji podařilo propojit česká MC se sítí podobných center v Evropě. Za svoji činnost se stala laureátkou ceny Ţena Evropy. Těchto prvních 10 let historie znázorňuje graf č. 1, na kterém je vidět, jak se myšlenka mateřských center postupně rozšiřovala po celé republice a jaký dopad měly semináře „Jak začít“ a 1. kongres MC v ČR. Je patrné, ţe po 1. kongresu MC, který se konal v roce 1997 a znamenal výraznou medializaci tohoto hnutí u nás, počet MC soustavně roste. V roce 2001 se rŧst zastavuje, zřejmě proto, ţe počet 120 MC pokrývá celou naši republiku, tudíţ potřeba ţen na mateřské dovolené je z největší části uspokojena. Neznamená to, ţe mateřská centra uţ nebudou vznikat, ale nárŧst bude pozvolný, roční přírŧstek bude niţší. Takové poznatky přinesla i výstava Jak se ţije v MC, která se taktéţ konala v roce 2002. 10

KOLÍNSKÁ, R. SLAUKOVÁ, L.: Kdo je kdo na mezinárodním poli. Za našimi humny. Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1, s. 13 11 KOLÍNSKÁ, R. Mateřské centrum – fenomén občanské společnosti. Fórum sociální politiky, 2007, roč. 1, s. 25 12 KOLÍNSKÁ, R. SLAUKOVÁ, L.: Kdo je Kdo na mezinárodním poli. Za našimi humny, Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1, s. 13

- 17 -

Graf č. 1: Nárŧst poštu mateřských center od roku 1992 do roku 2002 Nárůst počtu mateřských center od roku 1992 do současnosti

140 120 100 80 60 40 20

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1992

0

Zdroj: www.tretipatro.cz/res/data/000026.doc

Rok 2003 jiţ nebyl tak bohatý na události. Semináře „Jak začít?“ nahradily semináře „Jak pokračovat?“, proběhl celorepublikový kongres pod záštitou vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Rut Kolínská obdrţela mezinárodní titul Ţena Evropy, jejímţ cílem je snaha upozornit na práci ţen, které se výjimečnou veřejnou činností

zaslouţily

o

rozvoj

evropské

spolupráce.

Také

proběhl

seminář

„Komunikujeme nebo spolu jen mluvíme?“ Ani následující rok 2004 nebyl na události nijak zvlášť bohatý. Proběhla valná hromada Sítě MC a předávání certifikátu Společnost přátelská rodině, členským mateřským centrŧm. Neopomenutelná byla i účast na konferenci Safety City ve španělské Barceloně, nebo seminář Leadership Support Process. Rok 2005 byl jiţ o poznání bohatší, zejména na projekty. Největší událostí byl projekt „Tesco – charita roku,“ jehoţ cílem je pomoci neziskové organizaci poskytnout prostor, zázemí a finanční i supervizní podporu pro uskutečnění veřejné sbírky. Vytvořit projekt, který svým obsahem nebo formou zaujme zákazníky. Oslovit zákazníky i zaměstnance společnosti Tesco zajímavým projektem a motivovat je k zapojení do sbírky, propagovat partnerskou organizaci a poskytnout jí impuls pro další profesionální rozvoj. Dalším počinem bylo zahájení projektu GROVING FROM BOTTOM UP I – RŦST OD ZÁKLADU, zaměřeného na posilování regionální spolupráce. Byl nastartován projekt „Procter  Gamble pro mateřská centra“ s cílem

- 18 -

podporovat mateřská centra v České republice. Smyslem dalšího projektu, pod názvem „Local to Local,“ je vybudovat, rozvíjet a udrţovat rovnocenné partnerství neziskových organizací s představiteli obcí při vytváření regionální politiky. „Pŧl na pŧl – rovné příleţitosti pro ţeny a muţe,“ je název dalšího projektu, který se rozběhl v tomto roce. Projekt podpořený Iniciativou Společenství EQUAL, který se zaměřuje na problematiku rovných příleţitostí pro ţeny a muţe na trhu práce, na boj s diskriminací na trhu práce a podporu znevýhodněných sociálních skupin při začleňování do pracovního ţivota. V neposlední řadě je dŧleţité zmínit i charitativní projekt na vydání publikace metodiky zakládání a vedení mateřských center v ČR pod názvem "Coolhelp." Celorepublikovým setkáním MC v Brně na konferenci „Být normální je handicap?“ odstartovaly události roku 2006. Vznikl projekt „Profesionalizace Sítě MC v ČR“ a taktéţ od tohoto roku se datuje vznik krajských struktur Sítě – krajské koordinátorky (dále jen KraKo), ve všech krajích ČR. Následoval projekt „Společnost přátelská rodině“ (OPRLZ – Operační program rozvoje lidských zdrojŧ), který si kladl za cíl lepší zaměstnavatelnost ohroţených skupin, jimiţ jsou v tomto případě matky s dětmi a odbourávání genderových stereotypŧ na straně zaměstnavatelŧ. Dočkali jsme se také projektu „GROVING FROM BOTTOM UP II – RŦST OD ZÁKLADU,“ taktéţ zaměřeného na posilování regionální spolupráce MC (září 2006 – únor 2008). Následovalo partnerství projektu „Dítě není handicap,“ jeţ je určen pro matky s malými dětmi (tatínkové samozřejmě nejsou vyloučeni), které si přejí vrátit se zpět do pracovního ţivota. Zároveň tento projekt pomáhá zlepšovat spolupráci mateřských center a dalších organizací, které se zabývají sladěním rodinného a pracovního ţivota. Opomenout nelze ani Valnou hromadu Sítě MC. Rok 2007 se zcela nesl ve znamení kampaní. Hlavním záměrem kampaně „Jak se ţije maminkám s kočárky?“ bylo upozornit širokou veřejnost a zejména pak zodpovědné osoby na podmínky, které ztěţují rodičŧm, zejména maminkám, kaţdodenní ţivot. Kampaň „Dětská hřiště dnes a příště“ se snaţila upozornit na to, ţe vedle uţitné kvality dětských hřišť, pro primární uţivatele (rodiče s dětmi), existuje i další rozměr, který by měl skloubit i hodnoty veřejného prostoru po stránce estetické a ekologické. Dětská hřiště patří neodmyslitelně k veřejným prostranstvím našich měst a obcí a jsou veřejností, stejně jako orgány státní správy, vnímána často pouze účelově. „Spolu u kulatého stolu“ pak byl název kampaně, která si vytkla za cíl zlepšení a prohloubení spolupráce MC s představiteli obcí. Ještě je dŧleţité v tomto roce zmínit

- 19 -

projekt přednášek na téma: Očkování, nové vakcíny, prevence pneumokokových infekcí. Také v roce 2008 si bylo moţno vybrat z několika projektŧ a kampaní. Kampaň na podporu prorodinné politiky a na posílení rodiny ve společnosti proběhla pod názvem „Společnost přátelská rodině.“ V kampani „Táta dnes frčí“ bylo ústředním tématem posílení role otce ve společnosti a motivace otcŧ k většímu zapojení do ţivota MC. „Podpora enviromentálně šetrné činnosti mateřských center v Moravskoslezském a Zlínském kraji“ byl projekt, jehoţ hlavním cílem bylo podpořit environmentálně šetrnější provoz vybraných mateřských center v Moravskoslezském a Zlínském kraji, pomocí organizačních a technických opatření sniţujících negativní vlivy jejich činnosti na ţivotní prostředí. Kampaň „Přijďte pobejt aneb den otevřených dveří v mateřských centrech.“ měla za úkol představit široké veřejnosti, odborníkŧm, představitelŧm obce, sponzorŧm (stávajícím i případně budoucím) a médiím mateřské centrum jako sluţbu pro rodinu, která patří do infrastruktury obce. Připoutat jejich pozornost tak, aby vedla k navázání či prohloubení vzájemné spolupráce. Představit veřejnosti místa a stav veřejných prostranství z uţivatelské roviny malých dětí, která mohou být příkladem, a tam, kde stav nevyhovuje, hledat řešení na zlepšení, bylo cílem kampaně „Město pro děti.“ Ani rok 2009 nezŧstal co do činnosti nijak pozadu. Proběhla Masopustní kampaň, která podporuje návrat lidových tradic do místních komunit. Kampaň „Národní týden manţelství“, která nesla ústřední motto: „Sliby nejsou chyby.“ Formou celonárodní iniciativy partnerských organizací, politikŧ, médií, církevních společenství i jednotlivcŧ se váţnou i humornou, leckde romantickou cestou vrátili k hloubce smyslu závazkŧ a slibŧ, kterým manţelství začíná a které je drţí ve zlých i dobrých časech. Nový projekt "Šance rodině i zaměstnání" usiloval o podporu slaďování rodinného a pracovního ţivota rodičŧ pečujících o děti předškolního věku, a to prostřednictvím nabídky kvalitní a profesionální péče o děti a zároveň aktivním pŧsobením na zaměstnavatele. Projekt byl zároveň zaměřen na rozvoj a profesionalizaci mateřských center jako organizací poskytujících alternativní sluţbu péče o děti.

- 20 -

S úspěchem se setkaly i opakované kampaně:  Kampaň „Město pro děti“  Kampaň „ Přijďte pobejt aneb den otevřených dveří“  Kampaň „Táta dnes frčí“  Kampaň „Spolu u kulatého stolu“  Kampaň „Společnost přátelská rodině.“ V roce 2010 k stálým kampaním přibyly nové dva projekty, a to: projekt „Krok k zaměstnání“, který reaguje na aktuální finanční krizi spojenou s rŧstem nezaměstnanosti, jeho hlavním cílem je zvýšení zaměstnatelnosti rodičŧ (zejména matek pečujících o děti do 15ti let věku), projekt podporuje alternativní formy práce (částečné úvazky, sdílené úvazky, flexibilní pracovní doba, práce z domova…) a motivuje rodiče pečující o děti k aktivnímu hledání a získání vhodného zaměstnání a projekt „Krok za krokem“, jehoţ hlavním cílem je usnadnit rodičŧm s dětmi návrat do zaměstnání. Všechny aktivity projektu souvisí s rozvojem sluţeb péče o předškolní děti, která je specifickým poţadavkem této cílové skupiny.

- 21 -

5 Síť mateřských center, o. s.

Síť mateřských center vznikla jako samostatné občanské sdruţení v roce 2001 na základě dlouholeté neformální spolupráce mateřských center. Do té doby se všechny aktivity konaly pod hlavičkou hnutí Praţské matky. Ze samotných center ale vzešel poţadavek na vznik samostatné organizace, která by mateřská centra sdruţovala, koordinovala jejich činnost a v jejímţ rámci by mohla centra společně vystupovat na veřejnosti. Podle stanov tohoto občanského sdruţení je hlavním posláním koordinace, propagace a rozšiřování hnutí MC v České republice a jeho zapojení do mezinárodních organizací. Dále posilování hodnot rodiny a mezigeneračních vztahŧ, úlohy rodičŧ a mateřské a otcovské role ve společnosti a podpora právní ochrany rodiny, mateřství a rovných příleţitostí pro všechny. Poskytuje podporu a metodické vedení pro centra nově vznikající, konzultace a poradenství pro MC jiţ fungující. Prezentuje činnost mateřských center na veřejnosti a v médiích. Stanovy Sítě MC v ČR jsou uvedeny v příloze č. 1. „Členem Sítě mateřských center se mohou stát:  MC právnické osoby (např. občanská sdruţení),  skupiny osob, které pŧsobí jako MC a nejsou samostatnou právnickou osobou (tzv. skupinové členství),  fyzické osoby starší 18ti let jen s doporučením dvou jiných členŧ,  právnické a fyzické osoby sympatizující s hnutím MC, kteří souhlasí se stanovami a cíli sdruţení a s jejichţ členstvím vysloví souhlas prezidium.“13 Přijímání nových členŧ do Sítě mateřských center probíhá podle platné Směrnice pro přijímání členŧ ze dne 25. 3. 2008. V kaţdém kraji pŧsobí KraKo, která přijímá od ţadatele potřebné dokumenty a přihlášku ke členství. Okamţikem předání dokumentace KraKo začíná lhŧta 90 dní, kdy je ţádost o členství pozitivně či negativně vyřízena. Seznam členských MC Moravskoslezského kraje uvádím v příloze č. 2. „Krajská koordinátorka je ve své podstatě „prodlouţená ruka“ Sítě MC, z toho vyplývá postavení a zodpovědnost KraKo:  „spravuje“ MC ve svém kraji, 13

http://www.materska-centra.cz/clenove/zadost-o-clenstvi/

- 22 -

 nese zodpovědnost vŧči MC v daném kraji a vŧči Síti MC,  je v pracovně-právním vztahu k Síti MC, bude jí zodpovědná ze své činnosti.“14 Síť

mateřských

center

nabídla

také

čestné

členství

osobnostem,

které dlouhodobě podporují myšlenku mateřských center a přispívají k jejímu šíření mezi veřejnost. Jsou jimi Alena Wagnerová, moravská spisovatelka, publicistka a překladatelka, která v roce 1990 přijela z Německa, kde ţije, do Československa se záměrem vyhledat někoho, kdo se ujme myšlenky mateřských center, významná česká socioloţka Jiřina Šiklová, která stála u zrodu mateřských center v České republice a která myšlenku MC po celá léta podporuje. Do výčtu čestných členŧ se za svého ţivota počítali i Zdeněk Matějček, význačný český dětský psycholog, který podporoval mateřská centra jako zařízení na podporu rodiny a Monika Jaeckel, socioloţka, jedna ze zakladatelek mateřských center v Německu a spoluzakladatelka mezinárodní sítě mateřských center MINE.

14

http://www.materska-centra.cz/kontakty/krajske-koordinatorky/napln-cinnosti/

- 23 -

6 Vývojové etapy se zaměřením na činnost mateřských center

Posláním mateřského centra je být organizací otevřenou všem rodinám, které vychovávají děti raného a předškolního věku. Mezi těmi, co vyuţívají sluţeb mateřských center, najdeme snad všechny věkové kategorie. Od ještě nenarozených dětí aţ po seniory, kteří tu a tam doprovodí svoje vnoučata či pravnoučata do herny nebo na případný kurz nabízející v MC. Blíţe se budu zabývat psychologií dětí, se kterými nejčastěji přicházíme do styku v mateřských centrech. „Vývoj člověka probíhá tzv. kontinuálně čili trvale, plynule a bez přerušení či velkých

skokŧ.

Pozorujeme-li

dítě

den

za

dnem,

ţádné

velké

změny

nezaznamenáváme. Vidíme-li však takového malého kojence jenom jednou za týden, zdá se nám, ţe pokaţdé trochu poskočil. Sledujeme-li ho v intervalech po měsíci, jsou to skoky očividné. A díváme-li se na dětský vývoj s odstupem ještě delším, postřehneme v něm i jakási období rychlejších změn (jakoby vývojových výbojŧ) a pak zase období, kdy se toho tak moc navenek neděje, ale kdy se všechny předešlé zisky zpracovávají, konsolidují, pořádají a kdy se ve skrytu připravuje zase něco nového.“15 V poslední podkapitole přiblíţím širokou nabídku činností a sluţeb mateřských center a také moţnost objednávky rŧzných odborníkŧ, kteří mohou být mamince nablízku při porodu.

6.1 Prenatální období, porod a novorozenecké období

O psychice dítěte před narozením toho víme zatím málo, ale přesto zahrnu do další kapitoly i toto dŧleţité vývojové období, kdy ještě dítě není na světě, ale maminka jiţ navštěvuje mateřské centrum a připravuje se na porod. Něco málo napíši i o porodu, jelikoţ to úzce souvisí s nabídkou zprostředkování odborných poradcŧ mateřskými centry. Zaměřím se i na krátké novorozenecké období. Rozeberu jednotlivá období z hlediska psychologického vývoje a nastíním nejdŧleţitější mezníky pro zdárný vývoj dítěte.

15

MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 4. vyd. Praha: Portál, 2007, s. 9

- 24 -

6.1.1 Prenatální období

„Prenatální vývoj trvá 9 měsícŧ kalendářních (neboli 10 lunárních po 28 dnech) – od oplození vajíčka do narození dítěte. V tomto období se vytváří všechny potřebné předpoklady pro budoucí samostatný vývoj plodu. Prenatální období se běţně člení na 3 fáze: 1) Fáze oplození 2) Embryonální období 3) Fetální období.“16 „Teprve v posledních dvaceti letech se začala zvedat opona odhalující ţivot v lŧně a pohled malého obyvatele. Celosvětový výzkum přináší nové objevy o ţivotě před narozením. Pomocí nové technologie sledující tělesné proporce (nitroděloţní fotografie, elektronický mikroskop, molekulární pozorování elektronických monitorŧ aj.) se otevřela okna do lŧna. Tyto a další technologické vynálezy s sebou přinesly objevy o ţivotě od samého početí, díky nimţ se staré teorie stávají nepravdivými a překonanými.“17 Co však zaručeně víme je, ţe:  dobrý psychický stav matky je pro základy psychiky dítěte jistě významný, třebaţe zatím dobře neznáme mechanismy tohoto pŧsobení,  jako se připravuje dítě v děloze na svět po narození, tak se svět – především rodiče – připravují na dítě. Výchovné poradenství by mělo začít uţ v této době.

6.1.2 Porod

„Nadále budeme počítat věk ode dne narození a nadále bude tento den zaznamenáván v našem kalendáři jako ten první, základní a nejdŧleţitější. Jenomţe v ţivotě dítěte samotného podle toho, co dnes víme, porod sám uţ není takový radikální předěl, za jaký byl dříve pokládán. Uţ to není přechod z nebytí“ do „bytí“, nýbrţ jen přechod z bytí do té doby skrytého do bytí od té doby zjevného.“18

16

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 35 RHEINWALDOVÁ, E. Jak vychovávat šťastné dítě, 4.vyd. Praha: Motto, 2011, s. 51 18 MATĚJČEK, Z. Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte, Praha: Grada, 2005, s. 23 17

- 25 -

Porodem končí správně probíhající těhotenství. Mŧţe se jednat o porod spontánní (vaginální, přirozenou cestou), nebo operační (císařský řez). Většina porodŧ se děje přirozenou cestou. V posledních letech se stále více rozmáhají alternativní porody. Jde o alternativu klasických porodŧ v porodnici. Jde v podstatě o pokusy zpříjemnit porod ţeně, aby se cítila uvolněná a spokojená. Patří sem porody do vody, intimnější prostory vyčleněné v porodnici pro porod nebo moţnosti přirozeného porodu (ţena si volí polohy, ve kterých se jí lépe rodí). Jako alternativní, je označován také porod doma (obecně mimo porodnici), coţ ovšem není akceptovatelná forma porodu. Je příliš nebezpečný pro ţenu i dítě. Nejvíce rozšířenou novinkou je přítomnost a určitá aktivní podpŧrná účast otce při porodu. Z psychologického hlediska je to novinka rozhodně vítaná. Má hned dvojí význam:  blízkost milované osoby poskytuje matce v její těţké chvíli uspokojení jedné ze základních duševních potřeb, tj. potřeby ţivotní jistoty,  společné sdílení tak dŧleţité události v ţivotě partnerŧ, jakou je narození jejich společného dítěte, prohlubuje intimitu vzájemných vztahŧ a následkem toho posiluje rodinnou soudrţnost. „Zdravý porod má být pro celou rodinu významným a radostným rituálem změny stavu, proţívaným všemi jejími členy.“19

6.1.3 Novorozenecké období

Podle délky těhotenství se rozeznává novorozenec narozený v termínu (tj. přibliţně období 40+/- 2 týdny), předčasně narozený novorozenec (méně neţ 38 týdnŧ) a přenošený novorozenec (nad 42 týdnŧ). Lidský plod má prŧměrnou porodní hmotnost 3000 – 4000 g a měří kolem 50 cm. „Porod je v ţivotě dítěte i matky významnou událostí. Pro dítě znamená zásadní změnu jeho zpŧsobu ţivota. V prenatálním období přebývalo v plodové vodě, v prostředí, které mělo stabilní teplotu a tlumilo zvuky i doteky. Porodem se dítě ocitá ve zcela odlišných podmínkách.“20 Novorozenecké období trvá přibliţně 1 měsíc (28 dní), je dobou adaptace, během níţ 19 20

RHEINWALDOVÁ, E. Jak vychovávat šťastné dítě, 4.vyd. Praha: Motto, 2011, s. 90 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 39

- 26 -

se dítě přizpŧsobuje novým podmínkám. Novorozenec je vybaven základními reflexy, vrozenými zpŧsoby chování a schopností učení. Rozvoj novorozence závisí na přiměřeném přísunu podnětŧ. Učení novorozence je aktivizováno především v rámci sociální interakce.

6.1.4 Nabídka kurzŧ

„Skutečnost očekávání dítěte má značný vliv na ţivot obou jeho rodičŧ; dítě jim přinese na jedné straně velké obohacení, na straně druhé nutnost určitých změn ţivotního stylu a společenských rolí. Postoje rodičŧ, v nichţ je zahrnuta pohnutka ke zplození dítěte i jejich vztah k těhotenství, významně ovlivňují psychický vývoj jejich potomka. Ten přichází do prostředí, které funguje podle nějakého zaběhlého řádu, a zákonitě tento řád naruší. Na rodičích potom je, aby tuto změnu zpracovali a přijali, coţ je podmíněno určitou mírou jejich osobnostní vyzrálosti. Interakce matky a dítěte začíná jiţ v době těhotenství. Na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protoţe rŧzné proţitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod. Matka stimuluje dítě rovněţ svými pohyby a hlasem. Jiţ plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, ţe novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasŧ jiných lidí.“21 V mateřských centrech jsou pro tuto vývojovou etapu nejvíce nabízené rŧzně pojmenované kurzy přípravy na porod. Tyto kurzy zahrnují nejčastěji těhotenské plavání, těhotenské cvičení. Také tanec při jemné hudbě patří mezi doporučené aktivity, protoţe se tak prohlubuje kontakt mezi matkou a plodem. Dítě jiţ od 26. týdne poslouchá hudbu s matkou. Většina mateřských center proto nabízí břišní tance pro těhotné. Pro matku těhotenství znamená nikoli období klidu a vyrovnanosti, nýbrţ značnou zátěţ psychickou, tělesnou i společenskou a tak pro znovunabytí jistoty a uklidnění nabízí mateřská centra i celou řadu přednášek či krátkodobé tématické kurzy:  známky počínajícího těhotenství a lékařská péče během těhotenství, 21

http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm

- 27 -

 alternativní porod,  mateřství a zaměstnání,  zdravá výţiva pro těhotné,  jak se bude Vaše dítě jmenovat,  příprava na porod,  kojení,  šestinedělí,  otázky lékaři,  manipulace s miminkem, koupání a péče o novorozence,  sociálně právní lexikon pro období těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené,  kdy do porodnice a co sebou,  komplikace těhotenství, porodu a tlumení bolesti,  nošení dětí v šátku. „Pozice partnera matky bývala v minulosti podceňována jakoby málo významná, nicméně i od něho těhotenství jeho partnerky leccos vyţaduje. Musí se vyrovnat mimo jiné s určitou proměnou osobnosti nastávající matky a posléze i s faktem, ţe dítě nárokuje mnoho jejího času a pozornosti, které ona tím pádem nemŧţe věnovat jemu. Přítomnost otce u porodu je ve světě běţným jevem jiţ mnoho desetiletí, u nás se tato záleţitost začala prosazovat krátce před rokem 1989. Mezi její hlavní pozitiva patří sníţení nejistoty a úzkosti obou partnerŧ a fakt, ţe porod jako společný proţitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah.“22 V mateřských centrech jsou pro nastávající otce většinou dle zájmu připraveny přednášky a tématické kurzy:  stanete se otcem,  otec u porodu,  kurz masáţí těhotných ţen. Během celého tohoto vývojového období je moţné si přes MC objednat porodní asistentku na výpomoc domŧ a také dnes kromě porodních asistentek je moţno vyuţít i dulu – coţ je označení pro speciálně vyškolenou ţenu, jeţ poskytuje především psychickou (ale i fyzickou) oporu nově se rodící matce a přispívá k dobrému startu celé nové rodiny. Dula neposkytuje zdravotnické sluţby. Nesupluje ani nedubluje práci

22

http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm

- 28 -

porodních asistentek ani lékařŧ, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny. Mateřská centra mohou zprostředkovat také individuální setkání s certifikovanou laktační poradkyni, poradenství psychomotorického vývoje kojence, poradnu rané péče, výţivové poradenství ad. nebo předají odkaz na odborná pracoviště např. při poporodní depresi. Po porodu jsou v MC pro matky připraveny kurzy cvičení v šestinedělí. A společně s dětmi mohou rodiče navštěvovat plavání a cvičení novorozencŧ.

6.2 Kojenecký věk

Jedná se o dítě do jednoho roku věku, kdy dochází k nejprudšímu rŧstu organismu, coţ vyţaduje dostatečnou výţivu, základní potravou kojence je mateřské mléko (většina dětí ovšem není kojena aţ do jednoho roku). Vyvíjí se dvojesovité prohnutí páteře, dítě se vzpřimuje. Mezi 6. - 8. měsícem kojenec sedí, koncem prvého roku stojí a začíná postupně chodit. Vyvíjí se také smysly a city, koncem prvního roku věku vyslovuje první slova a chápe jejich význam. Kojenecké období je označováno jako fáze receptivity. To znamená otevřenosti k okolnímu světu. Základním úkolem kojeneckého věku je získání dŧvěry ve vztahu ke světu. V tomto věku má značný význam potřeba stimulace a s ní související potřeba učení, tj. získávání zkušeností. Učení malého dítěte podporuje specifické rodičovské chování, které respektuje jeho aktuální moţnosti. Pro další rozvoj dítěte je nezbytná přiměřená úroveň zralosti. „V prŧběhu kojeneckého období se projevují individuální rozdíly jednotlivých dětí v chování, proţívání a celkovém vývojovém trendu. Charakteristické osobnostní rysy jsou dány:  dispozičními základy,  ranou zkušeností.“23

23

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 43

- 29 -

6.2.1 Nabídka kurzŧ

„Sociální prostředí malého dítěte by mělo být vřelé, laskavé a stálé. Jestliţe je dítě zanedbáváno nebo naopak vystaveno nepřiměřeným nárokŧm, rodiče jsou příliš autoritativní nebo naopak příliš liberální, případně jsou k výchově dítěte z nějakého dŧvodu nekompetentní, pak dítě strádá ve svých potřebách a nerozvíjí se tak, jak by mělo anebo mohlo. Předpokladem pro zdravý vývoj dítěte je přiměřené uspokojování všech jeho potřeb - z nebiologických jsou to hlavně potřeba jistoty a bezpečí, potřeba stimulace a učení a potřeba lásky.“24 V období prvního roku ţivota MC nabízejí rodičŧm kurzy masáţí miminek. Masáţe jsou velmi prospěšné, mají stimulující a uvolňující účinky pro šťastné a zdravé dítě. I kdyţ, je člověk suchozemský ţivočich, přesto je mu voda blízká jiţ v nejbliţších dnech po narození a proto nabízí většina MC kurz plavání kojencŧ. Zatouţíte-li se připojit se svým dítětem k dovádění malých vodníčkŧ, vychutnat radost z pohybu ve vodním ţivlu, pak vězte, ţe tím pomŧţete správnému fyzickému i psychickému vývoji dítěte jiţ od narození. I pro toto vývojové období je připravena celá řada přednášek a tématických kurzŧ:  kojení, umělá výţiva dítěte,  kaţdodenní péče o kojence,  očkování a lékařská péče,  nastřelování náušniček,  jak objevovat a rozvíjet schopnosti dítěte,  psychomotorický vývoj,  hračky a pomŧcky k učení,  první pomoc,  otázky lékaři,  vaše dítě – nový občan (sociální péče, přídavky na dítě apod.).

24

http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm

- 30 -

6.3 Batolecí věk

„Batolecí věk zahrnuje dobu od 1 do 3 let ţivota dítěte. Je obdobím, kdy dochází k výraznému rozvoji dětské osobnosti. Dítě tohoto věku se stává samostatnějším, aktivním subjektem“25 (např. dochází k uvolňování vazeb na matku). Na počátku druhého roku ţivota získává dítě druhově specifické charakteristiky (chodí vzpřímeně a začíná mluvit). Proti předcházejícímu věkovému období se zpomaluje poněkud rŧst a zmenšuje váhový přírŧstek.

6.3.1 Nabídka kurzŧ

„Batole rozlišuje lidi dle stupně blízkosti (blízké, známé a zcela cizí), dle pohlaví (na muţe a ţeny) a dle věku (dospělé a děti). V batolecím věku se mění chování k cizím lidem, děti se jich většinou uţ nebojí. Specifické postavení mají vrstevníci, na počátku batolecího věku bývají vrstevníci akceptováni stejným zpŧsobem jako hračky či jiné objekty. Batolata si obvykle hrají vedle sebe, jde o paralelní hru, ještě nedovedou spolupracovat. Při hře se vzájemně napodobují a tímto zpŧsobem se učí.“26 Pro toto vývojové období MC nabízejí velké mnoţství kurzŧ rŧzných cvičení maminek (rodičŧ) a dětí, protoţe je i nadále dŧleţité rozvíjet u dítěte pohyb, ale i společně strávené chvíle s rodiči jsou z hlediska psychiky pro dítě velmi cenné. Je dobré ukázat dítěti, ţe nemusí mít pochybnosti o sobě a podněcovat v něm fantazii, protoţe té není na světě nikdy dost a tak oblíbené bývají i kurzy výtvarné či kreativní činnost maminek (rodičŧ) a děti. A protoţe všechny děti rádi zpívají a dospělí to jen pozapomněli, nabízí se v MC moţnost rŧzně pojmenovaných kurzŧ zpívání maminek (rodičŧ) a dětí. I pro batolecí období je připravena celá plejáda přednášek a tématických kurzŧ:  předcházení úrazŧm,  výchova k čistotě, 25 26

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie,. Praha: Portál, 2000, s. 74 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika – vychovatelství. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, s. 49 - 50

- 31 -

 správná výţiva dítěte,  otázky na psychologa,  otázky lékaři,  výběr školky,  jak zjistíme, zda je nutné jít k logopedovi,  móda pro děti.

6.4 Předškolní období a příprava na vstup do školy

„Mezi třetím a šestým rokem děti stejného věku se mohou více či méně lišit ve vyspělosti, v kognitivních předpokladech, obecně v připravenosti pro zahájení školní docházky. Nezanedbatelné jsou také rozdíly v rodinném zázemí, v podmínkách budoucí školy, třídy. Nároky na děti jsou přitom obdobné, s nepříliš velkým ohledem na jejich odlišné předpoklady. Nástup do školy je završením dosavadního vývoje a vstupem do nové etapy.“27 Mateřská centra tomuto poměrně velkému vývojovému období dítěte věnují poměrně širokou nabídku rŧzných kurzŧ, činností a přednášek. Děti jsou v té době velmi bystré a zvídavé a přestávají být silně vázány na rodiče.

6.4.1 Předškolní období „Předškolní období trvá od 3 přibliţně do 6 let. Konec této fáze není určen jen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Ten s věkem dítěte sice souvisí, ale mŧţe oscilovat v rozmezí jednoho, eventuálně i více let. Charakteristickým znakem tohoto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu a rozvoj aktivity, která uţ není tak samoúčelná, umoţňuje např. dítěti, aby se uplatnilo a prosadilo ve vrstevnické skupině. K uvolnění této závislosti přispívá osvojení běţných norem chování, znalost obsahu rolí a přijatelná úroveň komunikace. Na druhé straně je dětské myšlení stále ještě prelogické (předcházející logickému myšlení) a egocentrické, vázané na subjektivní dojem a aktuální situační kontext. Překonání této bariéry je jedním

27

BEDNÁŘOVÁ, J. ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010, s. 1

- 32 -

z významných úkolŧ předškolního období a předpokladem k nástupu do školy, který je dŧleţitým vývojovým mezníkem.“28

6.4.2 Příprava na vstup do školy

Nástup do školy představuje v ţivotě dítěte dŧleţitý sociální mezník. Role školáka není výběrová, závisí na dosaţení určitého věku a jemu odpovídající vývojové úrovně. „Kompetence, které jsou potřebné k přijatelnému zvládnutí školních poţadavkŧ, mŧţeme rozdělit do dvou skupin:  Kompetence, které jsou závislé na zrání. V této souvislosti lze mluvit o školní zralosti.  Kompetence, na jejichţ rozvoji se ve větší míře podílí učení. Jejich úroveň vyjadřuje školní připravenost.“29 Za školní zralost povaţujeme takový stav somato-psycho-sociálního vývoje dítěte, který je výsledkem úspěšně dovršeného vývoje celého předchozího období útlého a předškolního dětství, je vyznačen přiměřenými fyzickými a psychickými dispozicemi pro poţadovaný výkon ve škole a je doprovázen pocitem štěstí dítěte a je současně dobrým předpokladem budoucího úspěšného školního výkonu a sociálního zařazení. Jde především o určitou úroveň zralosti CNS, která se projevuje změnou celkové reaktivity dítěte, zvýšenou odolností k zátěţi a schopnosti koncentrace pozornosti. Zrání ovlivňuje i rozvoj motoriky a senzomotorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspěšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností. Podmínkou přijatelné adaptace na školu je rovněţ dosaţení určité úrovně autoregulace (schopnost přizpŧsobovat se změněným podmínkám). Školní připravenost je souhrn předpokladŧ, nezbytných pro úspěšné zvládnutí všech

nárokŧ

školy.

Dítě

musí

dosáhnout

přijatelné

socializační

úrovně,

mělo by zvládnout určité role, umět přijatelným zpŧsobem komunikovat, respektovat běţné normy chování. V socializačním procesu má největší význam rodina,

28 29

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie, Praha: Portál, 2000, s. 102 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie, Praha: Portál, 2000, s. 136

- 33 -

jejíţ hodnoty a normy dítě přejímá. V tomto směru je dŧleţitý i obecný postoj ke vzdělání, který ovlivňuje motivaci dítěte ke školní práci.

6.4.3 Nabídka kurzŧ

„Období předškolního věku bává označováno jako období iniciativy, v němţ je významnou potřebou aktivita. Děti bývají velmi činorodé, rády se účastní rŧzných činností, předvádějí se, protoţe potřebují být chváleny, obdivovány a uznávány. Aktivita předškolního dítěte uţ mívá nějaký cíl, je méně roztříštěná a méně závislá na aktuální situaci neţ byly projevy batolete.“ 30 Dítě má jiţ dostatečně velký rozsah pozornosti, takţe je schopné ocenit to, co vidí a proto mezi programem v MC najdeme pro tuto věkovou skupinu dětí nabídku divadla či čtení pohádek. I nadále je dŧleţité rozvíjet u dítěte pohyb a tak ve většině MC se v nabídce činností objevuje cvičení maminek (rodičŧ) a dětí. Dítě předškolního věku bývá jiţ velmi zvídavé a projevuje rostoucí zájem o tvary, barvy, o čtení, psaní a jednoduché počítaní a tomu většinou odpovídají v MC rŧzné bloky učení se hrou. V MC obvykle mají i lekce tancování s dětmi, kde se předškolní děti učí první koordinované taneční pohyby, jelikoţ všechny děti rády tančí. Pro předškolní děti bývají v MC připraveny i rŧzné lekce nazvané jako tvořivá hodinka nebo tvořivé dopoledne či rŧzné výtvarné terapie, kdy náplní kurzu je umělecká činnost např. výroba jednoduchých masek a maňáskŧ, také zvířátek z plastelíny a hlavně se zde stříhá a je vhodná doba na cákání barev na plochu, obtisk obrázku či na malování pomocí provázku a někdy se tvoří i z keramiky. Dětem, které špatně vyslovují některé hlásky a je proto nutné toto napravit, neţ dítě pŧjde do školy, je určen logopedický kurz. Pro děti s dechovými potíţemi a také pro hyperaktivní děti na zklidnění je určený kurz jógy pro děti. Pracuje se při ní s dechem, jelikoţ ţivot není moţný bez dechu a relaxuje se, protoţe kaţdá svalová i duševní námaha má být vystřídána relaxací, pokud si přejeme ţít v harmonii se svým tělem. Mezi velmi ţádané také patří rŧzné cizojazyčné kurzy jako je např. angličtina a němčina pro nejmenší, kdy se děti formou hry pokouší naučit pár základních slovíček a vět.

30

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika – vychovatelství. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, s. 75

- 34 -

I pro toto vývojové období je připravena celá řada přednášek a tématických kurzŧ v MC:  sociální schopnosti (noví přátelé, příchod nového sourozence, jedináček apod.),  jídlo pro zdraví a civilizované stolování,  rady zubaře,  otázky na psychologa,  otázky lékaři,  dovednosti, které má dítě ovládat dříve neţ pŧjde do školy a výběr vhodné školy,  počátky sexuality,  móda pro děti,  hračky a hry,  pravák nebo levák, aneb je nutné zařadit grafomotorická cvičení,  nadané dítě,  děti se zvláštními potřebami,  kdy plánovat návrat do práce,  zdraví a bezpečnost doma, mimo domov a na silnici,  kde hledat pomoc v péči o dítě, aneb otázky na sociální pracovnici,  udělejte si čas pro sebe (kosmetika, kadeřnice, móda apod.),  porady s numeroloţkou,  zdravotní a úrazové pojištění,  výhodné spoření.

- 35 -

7 Rodina

„Budování rodiny a výchova dětí jsou nejvýznamnější příleţitostí lidského ţivota - a jeho nejobtíţnějším úkolem.„ 31 „Rodina je základní sociální skupinou. Vztahy mezi členy rodiny jsou pro dítě velmi dŧleţité. Pokud jsou tyto vztahy pozitivní, dítě se mŧţe cítit bezpečně. Jistotu rodinného zázemí potvrzuje sdílení kaţdodenního ţivota i výjimečných situací, rodinných rituálŧ apod., které její členy spojují a jsou zdrojem záţitkŧ, tvořících rodinnou historii, v níţ má dítě své nezpochybnitelné místo. Vědomí, ţe rodiče jsou vţdycky nablízku a lze se na ně plně spolehnout, je adekvátním prostředkem k udrţení jistoty, kterou předškolní dítě potřebuje povaţovat za neměnnou.“32

7.1 Definice rodiny

„Rodina (podle sociologické definice) je skupina osob (případně více skupin osob) navzájem spjatých pokrevními svazky, manţelstvím (nebo srovnatelným právním vztahem) nebo adopcí, jejíţ dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Existuje několik variant uspořádání rodiny. Základní ("jádrovou") rodinu tvoří muţ a ţena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje prarodiče, tety, strýce a bratrance. Další modely jsou polygamní (obvykle patriarchální) rodina a neúplná rodina s jedním rodičem (obvykle ţenou). Ačkoliv právní řád České republiky rodinu výslovně nedefinuje, pokládá za ni především rodinu zaloţenou manţelstvím. Rodinu lze však zároveň i chápat jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny nejen manţelskými a příbuzenskými, ale i jinými obdobnými vztahy a zvláště společným zpŧsobem ţivota. Další definice popisují

rodinu

prostřednictvím

jejích

funkcí:

funkce

reprodukční,

sociálně

ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.“33

31

EYEROVI, L. a R.. : Tři kroky k pevné rodině. Olomouc: Votobia, 1996, s. 13 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika – vychovatelství. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, s. 68 33 http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodina#cite_note-2 32

- 36 -

Sociologický

slovník

J.

Jandourka

představuje

rodinu

jako

"formu

dlouhodobého solidárního souţití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti."34 Psychologický slovník P. a H. Hartlových definuje rodinu jako „společenskou skupinu spojenou manţelstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomocí.“35 „Velký sociologický slovník vymezuje rodinu jako „pŧvodní a nejdŧleţitější společenskou skupinu a instituci, která je základním článkem sociální struktury i základní ekonomickou jednotkou, jejímiţ hlavními funkcemi je reprodukce trvání lidského biologického druhu a výchova, zejména socializace potomstva, ale i přenos kulturních vzorcŧ a zachování kontinuity kulturního vývoje.“36 Jozef Výrost popisuje rodinu následovně: „Rodina je jakási univerzální sociální skupina, ve které probíhají významné sociálněpsychologické jevy v ţivotním kontinuu jedince.“37 Naproti tomu Matějíček chápe rodinu jako systém a říká, ţe „Rodina jako systém (v tomto případě základní rodina - mikrosystém) je přitom zapojena do širšího společenského systému (mezosystému), k němuţ patří příbuzenstvo, sousedé, přátelé a všichni ostatní kdo rodinu obklopují a jsou s ní ve styku. Rodina je však zapojena ještě do dalšího širšího systému sociálních vztahŧ, který ji obklopuje víceméně zvnějšku (exosystém). Představují jej takové instituce jako zaměstnavatel, škola, jesle, sluţby, poradny, orgány péče o dítě, soudy apod. Spolu s tímto exosystémem je rodina obklopena ještě širším okruhem společenských institucí (makrosystémem), které uţ jsou zcela neosobní a mají celospolečenský dosah.“38 Podíváme – li se na definice je jasné, ţe jednoznačné vymezení pojmu rodina je téměř nemoţné z mnoha dŧvodŧ:  „rodina

je

definována

z hledisek

rŧzných

vědních

disciplín

(sociologie, demografie, práva, psychologie,…),  rodina je definována z hledisek rŧzných oblastí téţe věky (klinická psychologie, sociální psychologie, pedagogická psychologie, …),

34

JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2007, s. 206 HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2009, s. 512 36 MAŘÍKOVA, H. PETRUSEK, M. VODÁKOVÁ, A. et al.: Velký sociologický slovník II. Svazek P – Z. Praha: Karolinum, 1996, s. 940 37 VÝROST, J.SLAMĚNÍK, I. (ed.): Aplikovaná sociální psychologie I.. Praha: Portál, 1998, s. 303 38 MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství, Praha: SPN, 1992, s. 35 35

- 37 -

 rodina je vymezována z hlediska rŧzných systémových přístupŧ (psychoanalýza, behaviorismus,…),  rodina je definována na základě rŧzných aspektŧ (funkčnosti, vztahŧ, rolí, komunikace, procesu socializace a individualizace,…).“39

7.2 Nabídka činností pro rodiny

Mateřská centra se snaţí nejvíce o vzdělávání rodičŧ a připravují celou řadu rŧzných seminářŧ, kurzŧ a poraden s odborníky:  jak vychovávat děti s láskou a rozumem,  jak se vrátit na trh práce,  kurzy o přirozeném kontaktním rodičovství,  kurzy efektivního rodičovství,  komunikace s dětmi,  porady s pediatrem, logopedickým pracovníkem a fyzioterapeutem,  jazykové kurzy,  kurzy práce a zdokonalování se na PC,  seminář zaměstnanecké právo,  semináře o nabídce rekvalifikačních kurzŧ. Mimo tuto zásluţnou práci nabízejí pro rodiče (převáţně maminky) rŧzné relaxační a odpočinkové činnosti:  víkendy pro ţeny s hlídáním dětí,  cvičení pro maminky s hlídáním dětí,  kreativní dílky pro dospělé,  moţnost psychologické poradny. Po celý rok pak probíhají jednorázové či víkendové akce pro celé rodiny jako jsou:  maškarní bály,  vítání jara,  pletení pomlázky,  slet čarodějnic,

39

VÝROST, J.SLAMĚNÍK, I. (ed.): Aplikovaná sociální psychologie I.. Praha: Portál, 1998, s. 304

- 38 -

 dětský den,  drakiáda,  Mikuláš,  vánoční nadílka. A nemŧţeme zapomenout ani na celorepublikové kampaně vyhlášené občanským sdruţením Sítě MC. Patří zde:  „Masopust“  „Národní týden manţelství“  „Pojďte pobejt“  „Táta frčí“.

8 Rodičovství

„Rodičovství je velké dobrodruţství, do nějţ se většina lidí pouští v určitém období svého ţivota a je také pro kaţdého jedinečnou zkušeností, protoţe ţádné dítě ani rodina nejsou stejné.“40 „Kaţdé dítě je jedinečné. Děti nemají stejnou povahu, nezajímají se o stejné věci a jejich vývoj neprobíhá rovnoměrně. V něčem mohou být napřed, v něčem zase pozadu. V některé oblasti svého vývoje mohou udělat najednou velký pokrok, který ovšem v jiné oblasti doprovází útlum nebo zmatek. Proto by rodiče neměli propadat obavám, nebo se naopak neměli pyšnit, pokud jejich dítě v určitém věku vykazuje jiné dovednosti, neţ jsou popisovány v knihách. Rozdíly ve vývoji dětí, které mohou být někdy dost významné, nemají ve většině případŧ na budoucí vývoj dítěte ţádný vliv. Mějme proto na paměti, ţe u kaţdého dítěte je nutné respektovat a podpořit jeho vlastní rytmus, vývoj a potřeby.“41 „Proces, během nějţ se stáváte rodiči, začíná okamţikem, kdy se s partnerem rozhodnete, ţe si přejete dítě. Vrŧstáte postupně do nové role, která je vám zatím neznámá. Patří k tomu pocity nejistoty a obav, protoţe do Vašeho ţivota vstupuje významná změna. Rodičovství se učíme. Nikdo se nerodí jako hotová matka nebo otec. Kdyţ se dozvíte, ţe budete mít dítě, nebudete přesně vědět, co vás čeká. Ţádná škola

40 41

DAVIESOVÁ, K. Dítě a Vy, Praha: Fortuna Libri, 2008, s. 9 BACUS, A. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let, Praha: Portál, 2004, s. 8

- 39 -

ani ţádný obor na univerzitě vás prakticky nepřipraví na rozhodující změny, jeţ vás očekávají spolu s narozením dítěte.“42 „Rozhodnutí porodit a vychovat dítě je volbou pro celý ţivot. Nemŧţete ji vzít zpátky, dítě se nedá vyměnit jako auto nebo bydliště. Z čistě právního hlediska jsou rodiče zavázáni vŧči svým dětem v následujících bodech:  postarat se o ţivobytí, ošacení a jídlo,  dohlíţet na dítě,  zajistit přiměřené školní a profesní vzdělání,  pomoci při zaloţení vlastní domácnosti,  udělit nárok na dědictví,  spravovat případný majetek dítěte. “43 Rodičovství však sebou nese i přínosy a to v podobě rozvoje vztahŧ, kdy většinou radostný vztah s dítětem dodává novou dimenzi ve vztahu k partnerovi, osobního naplnění, ale také pro některé rodiče je velmi podstatný pocit, ţe prostřednictvím dětí přesáhne jejich rodina do budoucnosti. Rodičovství je i určitá výzva, zdroj podnětŧ dává lidem příleţitost poznávat sebe i druhého tak, jak by to bez dítěte nebylo moţné a v neposlední řadě je rodičovství i určitou známkou dospělosti. Jedním z velkých témat a diskusí bude i nadále v dnešní moderní době sladění rodičovství a pracovní kariéry. „Stát mŧţe například podporovat firmy, aby rodičŧm nabízely pruţné či zkrácené pracovní úvazky. Stát by rovněţ měl umoţnit vznik dostatečného počtu zařízení péče o předškolní děti. Finančně stát rodiny podporuje v rámci dávek státní sociální podpory. Vyplácí rodičovský příspěvek a přídavky na dítě, rodiny s nízkými příjmy pak mohou zaţádat i o sociální příplatek.“44

8.1 Role matky

Rolí matky je vychovávat děti. Mateřství na plný úvazek trvá většinou tři – čtyři roky pro jedno dítě. Jsou matky, které se dětem naplno věnují delší dobu, ale z hlediska celkového prŧměru jsou v menšině. Ne kaţdá matka chce zŧstávat doma s dětmi, ne kaţdá rodina si to z ekonomických dŧvodŧ mŧţe dovolit, ne kaţdá maminka 42

WEIKERT, A. Výchova dítěte, Praha: Vašut, 2007, s. 10 WEIKERT, A. Výchova dítěte, Praha: Vašut, 2007, s. 12 44 http://www.penize.cz/rodicovstvi 43

- 40 -

má k dítěti otce. Ať uţ je to jakkoli, mateřství na plný úvazek je přechodný stav, ale zároveň je to stejně plnohodnotný kus ţivota jako jakékoli jiné období. Moţná jen uteče nejrychleji ze všech. Mateřství poskytuje ţenám příleţitost přehodnotit své ţivotní cíle a priority. „Matka tráví s dětmi obvykle více času neţ otec, její pŧsobení je více zaměřeno na kaţdodenní činnosti, je garantem plnění běţných povinností. Vyrovnaný a vřelý vztah matky k dítěti se projevuje otevřeností, komunikací o emočních proţitcích, uţitím citlivých zpŧsobŧ kontroly a korekce dětského chování, pozitivní verbalizací a vysvětlováním. Vztah s matkou slouţí i v této době jako zdroj jistoty a bezpečí, matka zŧstává v roli pečující a ochraňující osoby.“45 „Vaše okolí očekává, ţe se jako ţena samozřejmě budete z dítěte radovat a zvládnete roli, která je vám dána „shŧry“. Fakt, ţe jako ţena tuto roli převezmete, je vnímán jako přirozený a vysvětluje se instinktem nebo intuicí. Vývojový psycholog Rudolph Schaffer k tomu dodává: Když se na mateřskou péči podíváme podrobněji, pak uvidíme, že nejde o přímočarou biologickou výbavu. Když budeme sledovat matky při běžných činnostech (od čištění nosu až po koupání, od kojení po hubování), budeme udiveni různorodostí jejich chování. Když vybereme některou z těchto činností a podíváme se, jak ji provádějí různé matky, pak uvidíme, přes společné znaky, odlišnosti v intenzitě projevovaných emocí, jejich četnosti a dalších ohledech, které jsou dány kulturou, sociální vrstvou, individuálními okolnostmi a osobností matky.“46

8.2 Role otce

„Jakou roli má ve vývoji a výchově otec? Určitě také velmi nezastupitelnou. Otec se zpravidla v rodině nevyskytuje tak často jako matka. Zajišťuje rodinu finančně (ve většině případŧ). Pro některé děti je člověkem, který umí bezvadné věci, které nezná máma (umí opravit auto, postavit letadlo apod.): pro mnohé děti je také přísnější nekompromisnější z obou rodičŧ, stojí si za svými zásadami, o kterých často nediskutuje. Dítě si k němu také zpravidla nedovolí tolik jako k matce. Otec 45

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika – vychovatelství. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, s. 69 46 WEIKERT, A. Výchova dítěte, Praha: Vašut, 2007, s. 45

- 41 -

je muţským vzorem v rodině. Není jen příkladem pro svého syna, jaký má být on, aţ bude dospělý, ale je také příkladem pro svoji dceru, jaký vzor si má zvolit v budoucnu pro svého muţe. Otec moţná často nevnímá, jak si vzorec jeho chování vtiskuje dítě do svého ţivota. Zvláště v předškolním věku platí, ţe dítě svého otce vnímá daleko více podle jeho činŧ a chování neţ podle jeho mluvy. Otec je (samozřejmě stejně jako matka) autoritou pro dítě. Je pro dítě také příkladem, jakým zpŧsobem se chovat k matce. Tak jako v kaţdém věku, i v předškolním, je otec nedílnou součástí vývoje a výchovy dítěte.“47 „Před třiceti lety bylo nemyslitelné, aby byl otec u porodu, zatímco dnes se to stalo téměř samozřejmostí. Uţ se nepovaţuje za změkčilé nebo směšné, má-li muţ od začátku zájem o miminko a přebírá některé povinnosti, které byly dříve vyhrazené matkám: např. přebalovat nebo krmit miminko, případně jít s kočárkem na procházku. Pokud jste coby muţ schopný pustit se do dobrodruţství, jemuţ říkáme rodičovství, patrně si je uţijete. Budete se dmout pýchou a nevynecháte jedinou moţnost pomazlit se s miminkem. Mnohá ţenská hnutí se snaţila v posledních dvaceti letech upozornit, ţe něţný a citlivý otec znamená pro dítě bezpečný přístav, ve kterém najde vţdy útěchu a bezpečí.“48 „Pokud bych tedy chtěla shrnout, jakým přínosem pro dítě v předškolním období je otec, napsala bych to takto:otec je pro dítě velkým příkladem, představuje muţský svět a muţskou roli, je tedy někým úplně jiným neţ matka, zároveň je pro dítě také autoritou, učí dítě jiné znalosti a dovednosti neţ matka. Otec je pro dítě také velkým příkladem v chování ke své ţeně, dítě si tak vytváří model, jakého si jednou bude vybírat partnera, jaký model chování je pro něj směrodatný.“49

47

ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě v předškolním období, Praha: Mladá fronta, 2004, s. 48 WEIKERT, A. Výchova dítěte, Praha: Vašut, 2007, s. 63 49 ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě v předškolním období, Praha: Mladá fronta, 2004, s. 49 48

- 42 -

B Praktická část

9 Charakteristika empirického šetření Empirickým

šetřením

nazývám

v podstatě

činnost

zabývající

se shromaţďováním informací a jejich vyhodnocováním. Na začátku kaţdého šetření je zapotřebí stanovit si cíl, zvolit vhodný výzkumný vzorek, formu a metodu šetření. V poslední části této kapitoly pak nabídnu analýzu výzkumného šetření.

9.1 Cíl výzkumu

Cílem mého šetření bylo zjistit, jaké je věkové sloţení maminek navštěvující, se svými dětmi, mateřská centra Moravskoslezského kraje. Chtěla jsem zjistit, jakými cestami se vŧbec maminky dozvěděly o existenci, náplni a činnosti mateřského centra. Mé výzkumné šetření mělo odkrýt, i jak maminky na mateřské dovolené vyuţívají nabízené aktivity ve vybraných mateřských centrech, případně co postrádají a co by chtěly do budoucna vylepšit v daných mateřských centrech. Budu se snaţit podat odpověď i na to, zda by maminky přivítali větší zapojení otcŧ při výchově a péči o děti. Výzkumná část mé práce je tedy zaměřena na maminky na mateřské dovolené, které spolu se svými dětmi navštěvují mateřská centra. Vypravila jsem se do pěti mateřských center v Moravskoslezském kraji, kde jsem formou dotazníkŧ zjišťovala, jak jsou maminky spokojené s nabídkou sluţeb a aktivit.

- 43 -

9.2 Výzkumný vzorek – vybraná mateřská centra Moravskoslezského kraje

Dotazník

jsem

předkládala

v těchto

vybraných

mateřských

centrech

v Moravskoslezském kraji:  Centrum mladé rodiny Bobeš v Bohumíně  Rodinné centrum Kaštánek v Ostravě – Porubě  Mateřské centrum Krteček v Ostravě – Porubě  Mateřské centrum – Bejbáček v Orlové  Rodinné centrum Ţelvička v Klimkovicích. Vytiskla jsem pro kaţdé mateřské centrum 30 kusŧ dotazníkŧ a poţádala jsem vedoucí - koordinátorky v mateřských centrech o nabídnutí maminkám k vyplnění. Kaţdé mateřské centrum jsem navštívila vícekrát, jelikoţ sběr dat jsem ohraničila dobou dvou měsícŧ. Z rozdaných 150 kusŧ dotazníkŧ se mi vrátilo vyplněných pouze 143 kusŧ., coţ byla 95 % úspěšnost při sběru dat.

9.3 Forma a metoda výzkumu

Pro praktickou část mé práce jsem se rozhodla zvolit kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum se oproti kvalitativnímu výzkumu zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a zkoumá tedy větší okruh informací. Je to nejlepší zpŧsob, jak zjistit potřeby, názory a zvyky respondentŧ. Výsledky svého měření jsem zpracovala do grafické podoby a interpretuji je v kapitole: Analýza výzkumného šetření. Jako metodu výzkumu jsem si zvolila dotazník. Dotazníky slouţí k zjišťování informací v populaci nebo i v nějaké menší skupině osob. Na jejich základě dochází k vyhodnocování určitých skutečností (názorŧ, postojŧ, preferencí) a orientaci dalších krokŧ. Předloţený dotazník obsahoval 22 otázek a byl rozdělen do čtyř skupin. Byly v něm zastoupeny otevřené, polootevřené i uzavřené otázky a byl zcela anonymní. Snaţila jsem se o jasnost, jednoduchost a srozumitelnost volených otázek. Zcela

- 44 -

se vyhýbám sugestivním otázkám a snaţím se zjistit strukturovaným zpŧsobem potřeby, názory a zvyky místních maminek. Otázky jsou rozděleny do čtyř okruhŧ, kdy kaţdá z oblastí poskytuje jiné informace k závěrečnému zhodnocení. Na začátku dotazníku byly identifikační otázky. Měli za úkol zjistit, jaký mají maminky navštěvující mateřské centru věk, kolik mají dětí, jaký je jejich rodinný stav a jaké mají nejvyšší dosaţené vzdělání. V druhé části jsem se snaţila vysledovat, jak se o činnosti MC respondentky dověděli, jak daleko to do navštěvovaného MC mají, jak často a kdy jej navštěvují a také jestli znají ve svém okolí ještě i jiná mateřská centra. Třetí okruh otázek byl zaměřen na spokojenost, moţnost vyuţití a profesionalitu v oslovených mateřských centrech. Tuto pasáţ otázek uzavíral dotaz, zda mateřská centra jsou přínosem pro rodiny s malými dětmi. Poslední oblastí byly otázky na vlastní iniciativu maminek v mateřských centrech, koho při výchově dětí maminky nejvíce zapojují. Úplně poslední byla maminkám poloţena otevřená otázka na náměty, připomínky a inovace v navštěvovaném MC. Dotazník, který byl v mateřských centrech maminkám předkládán k vyplnění, je k nahlédnutí v příloze č. 3.

9.4 Analýza výzkumného šetření

Náplní této kapitoly je grafické zpracování dat získaných na základě dotazníkového šetření a konkrétní popis zobrazených grafŧ.

9.4.1 Identifikační otázky

I kdyţ byl dotazník anonymní, bylo dŧleţité pro šetření vloţit do něj identifikační otázky. Jednalo se o otázky č. 1 – č. 4, kdy jsem zjišťovala věk maminek, počet dětí připadající na jednu maminku, rodinný stav a dosaţené vzdělání maminek. K popisu dat získaných k první otázce z dotazníku jsem pouţila dva grafy. Na grafu č. 2 je vidět jaká je věková skupina maminek, které navštěvují konkrétní MC. V Ostravě – Porubě v MC Krteček se vyskytuje zastoupení všech

- 45 -

věkových kategorií. U ostatních MC se kategorie 20 a méně let ve výběrovém souboru nevyskytovala ani jednou. V MC Bobeš v Bohumíně je nejvíce zastoupeno věkové rozpětí 21 aţ 25 let, u ostatních MC pak věkové rozpětí 31 aţ 35. Graf č. 2: Věkové rozpětí maminek navštěvující jednotlivá mateřská centra Věkové rozpětí maminek v jednotlivých MC 16 14 12 věkové rozpětí 20 a méně

10

věkové rozpětí 21 aţ 25

8

věkové rozpětí 26 aţ 30 věkové rozpětí 31 aţ 35

6

věkové rozpětí 36 a více

4 2 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Na grafu č. 3 je znázorněno věkové rozpětí matek celého výběrového souboru. Nejvíce je zastoupena kategorie 31 aţ 35, pak 26 aţ 30 a nejméně respondentek uvedlo kategorii 20 a méně let. Graf č. 3: Věkové rozpětí maminek navštěvující MC Moravskoslezského kraje Věkové rozpětí maminek navštěvující MC 60

54

50 40

40

věkové rozpětí 20 a méně věkové rozpětí 21 aţ 25 27

30 20

20 10

věkové rozpětí 26 aţ 30 věkové rozpětí 31 aţ 35 věkové rozpětí 36 a více

2

0 20 a méně

21 aţ 25

26 aţ 30

31 aţ 35

věkové rozpětí

- 46 -

36 a více

Na grafu č. 4 lze vyčíst, ţe všechny kategorie tedy od ţádného po tři a více dětí jsou zastoupeny pouze v mateřských centrech v Ostravě – Porubě a to jak v Krtečku, tak i v Kaštánku. V mateřských centrech v Bejbáčku v Orlové a v Ţelvičce v Klimkovicích zcela chybí kategorie počet dětí zatím ţádné. V MC Bobeš v Bohumíně odevzdaly zpět dotazníky pouze kategorie maminek, které se starají o jedno nebo dvě děti. Graf č. 4: Počet dětí připadajících na jednu maminku ve vybraných MC Počet dětí v jednotlivých MC 16 14 12 10

počet dětí zatím ţádné počet dětí jedno

8

počet dětí dvě počet dětí tři a více

6 4 2 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Graf č. 5 znázorňuje, jaká je nynější situace v Moravskoslezském kraji. Moderním trendem je mít jen jedno dítě, ale ve vyšším věku rodičŧ. Graf č. 5: Počet dětí připadajících na jednu maminku ve všech MC Počet dětí ve všech MC 66

70

57

60 50

počet dětí zatím ţádné

40

počet dětí jedno počet dětí dvě

30

počet dětí tři a více 18

20 10

2

0 MC

- 47 -

Na otázku jaký je Váš rodinný stav, většina respondentek uvedla, ţe jsou vdané, toto znázorňuje graf č. 6. V malé míře se objevuje, ţe maminky jsou svobodné či rozvedené. Kolonku stav jiný nevyplnil nikdo. Graf č. 6: Rodinný stav maminek navštěvující MC Moravskoslezského kraje Rodinný stav ve všech MC 140 117

120 100

rodinný stav svobodná 80

rodinný stav vdaná

60

rodinný stav rozvedená rodinný stav jiný

40 23 20

3

0 MC

Zvláštností grafu č. 7 je, ţe v MC Bobeš v Bohumíně všechny respondentky, které vyplňovaly a zpět odevzdaly dotazník, uvedly, ţe jsou vdané. Graf č. 7: Rodinný stav maminek navštěvující vybraná MC Rodinný stav v jednotlivých MC 30 25 20

rodinný stav svobodná rodinný stav vdaná

15

rodinný stav rozvedená rodinný stav jiný

10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK BEJBÁČEK

- 48 -

ŢELVIČKA

U kvality vzdělání mŧţeme pozorovat na grafu č. 8 a grafu č. 9, ţe úplně chybí kategorie dosaţené základní vzdělání. V nejvyšší řadě je zastoupeno vzdělání střední s maturitou. Objevuje se zde i poměrně často vysokoškolské vzdělání, coţ je dnes skoro neodmyslitelnou součástí na trhu práce. Graf č. 8: Dosaţené vzdělání maminek navštěvující MC v Moravskoslezském kraji Dosařené vzdělání ve všech MC 80

75

70

Dosaţené vzdělání základní 57

60

Dosaţené vzdělání střední bez maturity

50 40

Dosaţené vzdělání střední s maturitou

30

Dosaţené vzdělání vysokoškolské

20

Dosaţené vzdělání vyšší odborné

10 10

1

0 MC

V MC Bobeš v Bohumíně, jak je patrné na grafu č. 9, všechny respondentky do dotazníku vepsaly, ţe mají dosaţené vzdělání střední s maturitou. Graf č. 9: Dosaţené vzdělání maminek navštěvující vybraná MC

- 49 -

9.4.2 Informovanost a dostupnost

V následujících grafech jsou znázorněna získaná data z odpovědí na otázky č. 5 – č. 9. Graf č. 10 znázorňuje povědomí o mateřských centrech. Informovanost o mateřských centrech z reklamních médií je poměrně hodně malá. Většina respondentek uvedla, ţe se o mateřském centru dozvěděla od přátel či známých. Jen malá část dotazovaných ţen uvedla, ţe znají mateřské centrum z internetu, z TV nebo si o něm přečetli v časopise a díky této informaci začali centrum navštěvovat. Graf č. 10: Informovanost a povědomí o mateřských centrech Informovanost o MC 30 25 20 15 10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Jak jste se dověděla o MC: z TV

Jak jste se dověděla o MC: z internetu

Jak jste se dověděla o MC: z časopisu

Jak jste se dověděla o MC: od přátel

Na mapě na obr. 1 jsou znázorněna města, ve kterých se nacházejí vybraná mateřská centra Moravskoslezského kraje. Jednalo se o Bohumín, ve kterém se nachází MC Bobeš. „Bohumín (polsky Bogumin, německy Oderberg) je město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 9 km severovýchodně od Ostravy. Nachází se v české části historického Těšínska, v Českém Slezsku. Město také leţí na soutoku Odry a Olše. V roce 2011 zde ţilo 23 005 obyvatel na rozloze 31 km2.“50

50

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohum%C3%ADn

- 50 -

Další je Orlová s MC Bejbáček. „Orlová (německy Orlau, polsky Orłowa) je město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Ostravy. V roce 2011 zde ţilo 32 446 obyvatel.“51 Ostrava – Poruba s mateřskými centry Kaštánek a Krteček. „Ostrava – Poruba je jeden z městských obvodŧ statutárního města Ostravy. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodŧ. Většina ze 75 000 obyvatel ţije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší prŧmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy.“52 Posledním znázorněným městem jsou Klimkovice, kde je v provozu MC Ţelvička. „Klimkovice se nacházejí v těsné blízkosti Ostravy (7 km). Součástí Klimkovic jsou části Josefovice, Václavovice a Hýlov. Na území katastru Klimkovic se nacházejí Sanatoria Klimkovice - lázeňský areál se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku, v krásné přírodní scenérii s výhledem na panorama Beskyd. Dnešní Klimkovice jsou se svými více neţ 4 000 obyvateli rozvíjejícím se městem s cílem přizpŧsobit se poţadavkŧm a úrovni lázeňských měst.“53 Obr. 1: Znázornění měst, ve kterých jsou vybraná MC Moravskoslezského kraje

51

http://cs.wikipedia.org/wiki/Orlov%C3%A1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Poruba_%28Ostrava%29 53 http://www.mesto-klimkovice.cz/ 52

- 51 -

Maminky do mateřského centra Bobeš v Bohumíně prakticky nedojíţdějí, tj. znázorněno v grafu č. 11. Přestoţe se ve městě nacházejí dvě mateřská centra, mimo mateřského centra Bobeš také ještě rodinné centrum Slŧně, má MC Bobeš své stále klientky. Graf č. 11: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Bobeš v Bohumíně Lokalita odkud maminky do MC dojíždějí 16

15

14 12 10 10 Nový Bohumín

8

Bohumín - město

6 4 2 0 BOBEŠ

Mateřské centrum Kaštánek, nacházející se v Ostravě – Porubě, coţ je městská část rozlehlého krajského města Ostrava, zobrazuje graf č. 12. Ani tady maminky nijak více necestují za návštěvou mateřského centra. Graf č. 12: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Kaštánek v Ostravě - Porubě Lokalita odkud maminky do MC dojíždějí 16 14

14 12

Ostrava - Výškovice

10

Moravská Ostrava

Ostrava - Zábřeh Ostrava - Třebovice

8

Ostrava - Poruba Ostrava - Svinov

6 4

4 2

3 2 1

1

2

1

0 KAŠTÁNEK

- 52 -

Ostrav - Polanka n O. Vřesina

MC Krteček se nachází na okraji městské části Ostrava – Poruba a také tady lze na grafu č. 13 pozorovat, ţe maminky navštěvující toto mateřské centrum jsou převáţně z této městské části nebo blízkého okolí. Graf č. 13: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Krteček v Ostravě - Porubě Lokalita odkud maminky do MC dojíždějí 25

23

20

Ostrava - Poruba Ostrava - Mariánské Hory Slezská Ostrava

15

Ostrava - Heřmanice Krásné Pole

10

Velká Polom Horní Lhota

5

Krmelín 1

1

1

1

1

1

1

0 KRTEČEK

Graf č. 14 zobrazuje, odkud přicházejí maminky s dětmi do MC Bejbáček v Orlové. Je vidět, ţe se jedná o městské části města Orlová. Graf č. 14: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Bejbáček v Orlové Lokalita odkud maminky do MC dojíždějí 16

15

14 12

12

10

Orlová - město

8

Orlová - Poruba Orolová - Lutyně

6 4

3

2 0 BEJBÁČEK

- 53 -

Posledním grafem zabývající se dostupností mateřských center pro maminky na mateřské dovolené je graf č. 15, který znázorňuje situaci v MC Ţelvička, které se nachází v lázeňském městečku Klimkovice. Je vidět, ţe i tady mateřské centrum slouţí maminkám z blízkého okolí. Graf č. 15: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Ţelvička v Klimkovicích Lokalita odkud maminky do MC dojíždějí 30 24

25 20

Klimkovice 15

Václavovice Polanka n O.

10 5

3

3

0 ŢELVIČKA

Grafy č. 16 a č. 17 se zabývají vyuţíváním provozní doby a četností návštěv v mateřských centrech. Graf č. 16 se snaţí přiblíţit otázku, jak často mateřské centrum respondentky navštěvují. Dotazované odpověděli nejvíce 1 x týdně, pouze v MC Ţelvička v Klimkovicích byla nejpočetnější odpověď 1 x za 14 dní a teprve za ní následovala odpověď 1 x týdně. Častou odpovědí byla i ta, kdy respondentky odpovídaly, ţe mateřské centrum navštěvují častěji neţ 1 x týdně. V MC Bobeš v Bohumíně bylo odpovídáno jen častěji neţ 1 x týdne a 1 x týdně, coţ svědčí o vysoké vyuţívanosti a návštěvnosti tohoto mateřského centra. V mateřském centru Bobeš v Bohumíně a ani v mateřském centru Ţelvička v Klimkovicích jsem při sběru dat nezastihla maminky, které by byly v mateřském centru poprvé. Poměrně často je navštěvované i mateřské centrum Bejbáček z Orlové, kde nejvíce odpovědí bylo 1 x týdně a po té častěji neţ 1 x týdně.

- 54 -

Graf č. 16: Frekvence návštěv v jednotlivých mateřských centrech Frekvence návštěv 16 14

1 x týdně

12 1x za 14 dní

10

1x měsíčně

8 6

častěji

4

jsem zde poprvé / zcela výjimečně

2 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Prŧzkum dále potvrdil v grafu č. 17, ţe největší návštěvnost je v mateřských centrech dopoledne, takto odpovědělo 83% respondentek. Graf č. 17: Vyuţití provozní doby MC Využití provozní doby MC

17%

dopoledne odpoledne

83%

- 55 -

Otázkou informovanosti o jiných mateřských centrech se zabývají grafy č. 18 – č. 22. V MC Bobeš v Bohumíně všichni znají MC Slŧně, které se nachází taktéţ v Bohumíně, takto odpověděli všechny respondentky. Graf č. 18. znázorňuje jejich kladnou odpověď. Graf č. 18: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Bobeš Povědomí o jiných MC 30 25 25 20 NE

15

ANO

10 5 0 BOBEŠ

V MC Kaštánek téměř všichni co odpověděli ano, coţ znázorňuje graf č. 19, znají MC Krteček v Ostravě – Porubě. Mezi další mateřská centra, která jsou v podvědomí navštěvujících maminek, patří MC v Ostravě Zábřehu, MC v Ostravě – Hrabŧvce a MC Klimkovicích. Graf č. 19: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Kaštánek Povědomí o jiných MC 25 22 20

15 NE ANO

10 6 5

0 KAŠTÁNEK

- 56 -

Na grafu č. 20 vidíme, ţe pouze 7 respondentek z MC Krteček v Ostravě – Porubě nezná jiné MC. Největší znalost a zkušenost s jinými mateřskými centry mají dotazované maminky z MC Krteček s MC Kaštánek taktéţ nacházejícího se v Ostravě Porubě. Některé maminky uvedly dále MC Chaloupka v Ostravě – Přívozu, MC ve Frýdku – Místku a MC v Ostravě – Zábřehu. Graf č. 20: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Krteček Povědomí o jiných MC 25

23

20

15

NE ANO

10

7

5

0 KRTEČEK

V MC Bejbáček v Orlové, jak ukazuje graf č. 21, mnoho maminek zná jiná MC. Ty, které odpověděly, ţe znají jiná mateřská centra, uvedly, ţe se jedná o MC v Dolní Lutyni, MC v Bohumíně, MC v Karviné a MC v Havířově – všechna patří do okresu Karviná. Graf č. 21: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Bejbáček Povědomí o jiných MC 25 22 20

15

10

NE ANO

8

5

0 BEJBÁČEK

- 57 -

V MC Ţelvička v Klimkovicích odpovědělo více maminek, ţe jiná MC nezná, ale Ty maminky, které odpověděly, ţe znají, měly nejširší rozhled a uváděli MC Chaloupka v Ostravě – Přívozu, MC Krteček a MC Kaštánek obě se nachází v Ostravě – Porubě, MC Sluníčko v Karviné, MC Majáček v Havířově a také obě mateřská centra v Bohumíně Bobeš i Slŧně. Graf č. 22: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v v MC Ţelvička Povědomí o jiných MC 20

18

18 16 14

12

12

NE ANO

10 8 6 4 2 0 ŢELVIČKA

9.4.3 Moţnosti vyuţití a profesionalita

Rozborem otázek č. 10 – č. 17 se budu snaţit zjistit, jak jsou maminky spokojené s provozní dobou, s nabízenými kurzy, s přednáškami, ale také zda nepostrádají v nabídce některého s odborníkŧ či vyuţívají dostupnou odbornou literaturu. V grafu č. 23 názorně vidíme, ţe většině respondentek provozní doba vyhovuje. Mateřská centra svou provozní dobu uzpŧsobila tak, aby co nejvíce vyšla vstříc svým návštěvníkŧm. Vesměs se jedná o provoz výhradně dopoledne. Nespokojená dotazovaná z MC Krteček v Ostravě – Porubě uvedla, ţe postrádá volnou hernu v odpoledních hodinách, protoţe ta je jenom ve čtvrtek. Nespokojená maminka z MC

- 58 -

Bejbáček v Orlové uvedla, ţe jí chybí volná herna, alespoň jedno odpoledne o víkendu (hlavně, kdyţ je nehezké počasí). Graf č. 23: Spokojenost s provozní dobou v jednotlivých mateřských centrech Spokojenost s provozní dobou 35 30 25

28

29

30

29

25

20

ANO NE

15 10 5 1

1

0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Komplexnost sluţeb je v MC na velmi dobré úrovni. MC vytváří pro rodiče s dětmi takový program, kde si většinou kaţdý najde svoji oblíbenou činnost. Sluţby, které mateřská centra nabízí, jsou výhradně určeny pro návštěvníky těchto MC. Kaţdé mateřské centrum nabízí jinou aktivitu a sluţby. V MC Bobeš v Bohumíně na otázku ohledně spokojenosti odpověděli všechny respondentky kladně, coţ je vidět i na grafu č. 24. Nabízené aktivity v MC Bobeš v Bohumíně najdeme v příloze č. 4. Graf č. 24: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Bobeš v Bohumíně Spokojenost s aktivitami v MC Bobeš 30 25 25 20 ano 15

jen částečně nejsem

10 5 0 BOBEŠ

- 59 -

V MC Kaštánek v Ostravě – Porubě byly částečně neuspokojeny všechny tuţby u čtyř maminek, jak uvádím v grafu č. 25, a na dalším grafu č. 26 pak provádím rozbor chybějících činností. Graf č. 25: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě Spokojenost s aktivitami v MC Kaštánek 30 24

25 20

ano 15

jen částečně nejsem

10 4

5 0

KAŠTÁNEK

Maminky postrádali nejvíce kurz plavání kojencŧ a batolat a po té stejnou měrou chybělo respondentkám hlídání dětí, kurzy na PC pro maminky s hlídáním dětí a kurzy na téma: hubneme po porodu. Program MC Kaštánek v Ostravě – Porubě uvádím v příloze č. 5. Graf č. 26: Postrádané aktivity v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě Postrádané aktivity v MC Kaštánek

22% kurz plavání kojenců a batolat

34%

hlídání dětí kurzy na PC pro maminky s hlídáním dětí kurzy na téma hubneme po porodu

22%

22%

- 60 -

Graf č. 27 ukazuje, ţe osm respondentek uvedlo, ţe s nabídkou sluţeb a činností MC Krteček v Ostravě – Porubě jsou spokojeny jen částečně. Graf č. 27: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Krteček v Ostravě – Porubě Spokojenost s aktivitami v MC Krteček 25

22

20

15

ano jen částečně

10

nejsem

8

5

0 KRTEČEK

Rozbor chybějících činností v MC Krteček v Ostravě – Porubě nabízím k zhlédnutí v grafu č. 28. 42% maminek postrádá hlídání dětí, po 25% pak kurz plavání kojencŧ a batolat a kurzy na PC pro maminky s hlídáním dětí. Také 8% nespokojených maminek chybí kurz na téma výţivy dětí. Program MC Krteček v Ostravě – Porubě je v příloze č. 6. Graf č. 28: Postrádané aktivity v MC Krteček v Ostravě – Porubě Postrádané aktivity v MC Krteček

8% 25%

kurz plavání kojenců a batolat

25%

hlídání dětí kurzy na PC pro maminky s hlídáním dětí kurzy na téma výţivy dětí

42%

- 61 -

Grafy č. 29 a č. 30 se zabývají šetřením v MC Bejbáček v Orlové. Tady na grafu č. 29 šetření ukázalo, ţe 10 maminek je spokojeno jen částečně a jedna maminka není spokojená s nabízenými aktivitami. V MC Bejbáček v Orlové. Graf č. 29: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Bejbáček v Orlové Spokojenost s aktivitami v MC Bejbáček 20

19

18 16 14 12 10

ano

10

jen částečně nejsem

8 6 4 1

2 0 BEJBÁČEK

V příloze č. 7 uvádím týdenní program MC Bejbáček v Orlové. MC Bejbáček prokládá dny s volnou hernou a tělocvičnou dny programovými. V programových dnech pak nabízí v úterý veselé tvoření, ve kterém se např. vyrábí: „sluníčko na okno, keramika, výroba pohádkové kníţky, malujeme písničku, malování na chodníku, stavba z písku, sádrový odlitek, výroba záloţky do kníţky aj.“54 Ve čtvrtek se cvičí s dětmi a páteční dopoledne je vyhrazeno zpívání s dětmi a individuálně se dá domluvit na páteční odpoledne s fotografkou. Bohuţel kapacita mateřského centra Bejbáček V Orlové nedovoluje v programové dny volně vyuţívat hernu a tělocvičnu. V programových dnech jsou pak jen v nabídce ty nejzákladnější činnosti. Nespokojené maminky uvedly a také to uvádím v grafu č. 30 v 40%, ţe postrádají hlídání dětí. Mezi dalšími aktivitami, které maminky z MC Bejbáček v Orlové postrádají je to také v 20% nedostatečná nabídka víkendových pobytŧ pro rodiny s dětmi s hlídáním dětí. V 15% pak postrádají kurzy plavání kojencŧ a batolat. Po 10% postrádají jazykové kurzy pro děti, ale i jazykové kurzy pro maminky 54

http://bejbacek.webnode.cz/program-bejbacku/

- 62 -

s hlídáním dětí. V rozboru se objevilo i 10 % z postrádaných aktivit, ţe by rády uvítaly moţnost péče o sebe a to v podobě návštěvy kadeřnice, kosmetičky nebo manikérky. Tyto respondentky napsaly, ţe by tak ušetřili čas na jiné činnosti. Graf č. 30: Postrádané aktivity v MC Bejbáček v Orlové Postrádané aktivity v MC Bejbáček

15%

20%

10%

10%

40% 5%

Postrádané aktivity v MC: kurz plavání kojenců a batolat Postrádané aktivity v MC: hlídání dětí Postrádané aktivity v MC: péče o maminky (kadeřnice, kosmetička, manikérky) Postrádané aktivity v MC: jazykové kurzy pro maninky s hlídáním Postrádané aktivity v MC: jazykové kurzy pro děti Postrádané aktivity v MC: nabídka víkendových (popř. dovolenkových) pobytů pro rodiny s dětni s hlídáním dětí

- 63 -

Graf č. 31 pak poukazuje na situaci v MC Ţelvička V Klimkovicích. S vzorku 30-ti respondentek vyplynulo, ţe částečně spokojeny byly jen dvě maminky, jinak ostatní respondentky jsou spokojené s aktivitami nabízenými tímto mateřským centrem. Jedna maminka v dotazníku uvedla, ţe postrádá hlídání dětí a druhé chybí jazykový kurz angličtiny s hlídáním dětí. Nabídku činností MC Ţelvička v Klimkovicích uvádím v příloze č. 8. Graf č. 31: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Ţelvička v Klimkovicích Spokojenost s aktivitami v MC Želvička 28

30 25 20

ano jen částečně

15

nejsem

10 5

2

0 KLIMKOVICE

V mateřských centrech jsou jako jedny z nabízených aktivit připravovány a prezentovány rŧzné besedy a kurzy, které jsou buď na témata zvolená maminkami, nebo na témata určená mateřským centrem. Ve všech mateřských centrech většina maminek o této aktivitě ví, stav popisuji v grafu č. 32. Ne uvedlo jen 17 respondentek. Graf č. 32: Postoj k besedám a tématickým kurzŧm ve všech MC Postoj k besedám a tématickým kurzům ve všech MC 70

62

ano / vyuţívám

60 50

ano / nevyuţívám (důvod nedostatek mého času)

40

ano / nevyuţívám (důvod - špatně zvolený čas)

30

28

ano / nevyuţívám (důvod - nezájem)

21 20 10

17

12

ano / nevyuţívám (důvod jiný finance) ne

3

0

- 64 -

Rozbor v jednotlivých MC pak znázorňuje graf č. 33. Největší oblíbenost a také návštěvnost mají besedy a rŧzné přednášky v MC Ţelvička v Klimkovicích. S informovaností o této činnosti pokulhávají mateřská centra Krteček v Ostravě Porubě, Bejbáček v Orlové a Kaštánek v Ostravě - Porubě. V MC Bobeš v Bohumíně o nabízené sluţbě ví všechny respondentky, ale jen šest ji vyuţívá a zbývajících devatenáct maminek z rŧzných dŧvodŧ ne. V MC Kaštánek v Ostravě - Porubě je vyuţití v poměru 8 : 17 tzn., ţe i kdyţ na tuto odpověď 25 maminek odpovědělo, ţe o této aktivitě ví, přesto jen 8 jí vyuţívá, zbývajících 17 z rŧzných dŧvodŧ ne. MC Bejbáček má obdobný poměr z 24 respondentek, které kladně odpověděli, ţe tuto nabízenou aktivitu zná, jen 9 ji vyuţívá. U tohoto MC byla vyuţita kolonka jiný dŧvod a to u 3 respondentek. Jako jiný dŧvod byly uvedeny finance. V MC Krteček v Ostravě - Porubě je poměr vyuţívání přednášek obrácený. 13 maminek přednášky a besedy navštěvuje a 9 maminek tuto sluţbu nevyuţívá.

Graf č. 33: Postoj k besedám a tématickým kurzŧm v jednotlivých mateřských centrech

- 65 -

V mateřských centrech by měla být moţnost konzultace s odborníky. Otázka moţnosti zprostředkování kontaktŧ na odborníky, zda maminky mají o této nabídce přehled a zda o ní vědí, je vyjádřena grafem č. 34. Nejlépe je na tom s informovaností MC Ţelvička v Klimkovicích. V MC Bobeš v Bohumíně, MC Kaštánek v Ostravě Porubě a MC Krteček v Ostravě – Porubě převáţná většina maminek o této moţnosti ví. V MC Bejbáček v Orlové je informovanost o konzultacích nejniţší a z grafického znázornění vyplývá, ţe maminky o této moţnosti ví jen málo. Graf č. 34: Moţnosti konzultace s odborníky Informovanost o možnostech zprostředkování kontaktů na odborníky 30 25 20 ano

15

ne

10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Graf č. 35 navazuje na předchozí graf s moţností konzultace. Je zde patrné, ţe maminky v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě a v MC Ţelvička v Klimkovicích mají větší zájem o moţnosti konzultace s odborníky a chtěly by být více informovány. Graf č. 35: Poptávka po moţnosti konzultací s odborníky Poptávka po větších možnostech 30 25 20 ano

15

ne

10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

- 66 -

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

V grafu č. 36 uvádím, o které odborníky by byl největší zájem, u těch co odpověděli na otázku kladně. V MC Bobeš v Bohumíně by byl největší zájem o porodní asistentku a výţivového poradce. V MC Kaštánek v Ostravě – Porubě převaţuje také zájem o porodní asistentku a dalším odborníkem v pořadí dle četnosti odpovědí, by byl logopedický pracovník. V MC Krteček V Ostravě – Porubě a obdobně v MC Ţelvička v Klimkovicích je v popředí zájmu porodní asistentka a pracovník úřadu práce. Maminky z MC Bejbáček v Orlové mají také nevětší zájem o konzultace s pracovníkem z úřadu práce a druhým v pořadí nejčastěji poţadovaným odborníkem je porodní asistentka. Z výzkumného šetření vyplynulo, ţe ve všech mateřských centrech, i kdyţ v rŧzné míře, je zájem o porodní asistentku, logopedického pracovníka a pracovníka úřadu práce. Graf č. 36: Poptávka po odbornících ve všech MC Poptávka po odbornících ve všech MC 14 12 pracovník ÚP

10

porodní asistentka logoped

8

výţivový poradce 6

psycholog lékař

4

homeopat

2 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Pro analýzu této otázky jsem vytvořila obr. č. 2, na kterém prezentuji samostatné výsečové grafy pro jednotlivá MC v Moravskoslezském kraji s procentuálním vyjádřením. V MC Bobeš v Bohumíně, z těch respondentek, které mají zájem o odborníky, převaţuje v 40% porodní asistentka, 25% zaujímá zájem o výţivového poradce, 15% by mělo zájem o logopedického pracovníka a po 10 % v tomto MC je zájem o pracovníka ÚP a lékaře. Největší zájem o odborníky v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě je o porodní asistentku a to celých 60%, 20% zaujímá logoped, 15% pracovník ÚP a 5% psycholog. V MC Krteček v Ostravě – Porubě a v MC Bejbáček v Orlové je zájem jen o profese porodní asistentka, pracovník ÚP a logoped. - 67 -

MC Krteček v Ostravě – Porubě je zájem procentuálně vyjádřen: 50% porodní asistentka, 31% pracovník ÚP a 19% logoped. V MC Bejbáček v Orlové zabírá největší část zájmu s 67% pracovník ÚP, s 22% porodní asistentka a 11% zaujímá logopedický pracovník. V MC Ţelvička v Klimkovicích je zájem o odborníky více roztříštěn, z prŧzkumu bylo zjištěno, ţe 44% respondentek má zájem porodní asistentku, 20% o pracovníka ÚP a 13 % o logopeda. Další zájem byl o lékaře – 10%, výţivového poradce – 7% a objevil se i v odpovědích homeopat a psycholog po 3%. Obr č. 2: Poptávka po odbornících v jednotlivých MC znázorněna na výsečových grafech s procentuálním vyjádřením

- 68 -

V kaţdém mateřském centru mají maminky moţnost vyuţít odbornou literaturu, jako je monografie, časopisy, manuály, apod. Skutečnost, zda některé maminky mají o odbornou literaturu zájem a jiné ne, znázorňuje graf č. 37. Tuto nabídku téměř nevyuţívají maminky z MC Bejbáček v Orlové. Také v MC Bobeš v Bohumíně převaţují záporné odpovědi. Jelikoţ tato otázka pro ty co odpověděli, ţe nevyuţívají odbornou literaturu, měla pokračování, zpracovala jsem získaná data z dotazníku do samostatného grafu č. 38, kde provádím rozbor, proč tyto respondentky nevyuţívají těchto nabízených sluţeb. Graf č. 37: Vyuţívání odborné literatury v MC

Využívání odborné literatury v MC 30 25 20 ano

15

ne

10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

- 69 -

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Z grafu č. 38 je patrné, ţe největší část respondentek 60% odpověděla, ţe vyuţívá raději internet. Hodně věcí se v dnešní době dá zjistit i na internetu a respondentky, většinou z časových dŧvodŧ, volí tuto moţnost. Mezi závaţný dŧvod, proč odbornou literaturu v mateřských centrech maminky nevyuţívají, který byl výzkumným šetřením zjištěn, povaţuji, ţe maminky navštěvující mateřská centra o této nabízené sluţbě nevědí. Takto odpovídali nejvíce maminky z MC Bejbáček v Orlové. 10% respondentek uvedlo, ţe má literaturu vlastní. Graf č. 38: Dŧvody nevyuţívání nabídky moţnosti zapŧjčení odborné literatury Rozbor důvodů

3% 1%

3%

6% odebírám odborný časopis

14%

pouţívám internet spoléhám na rady druhých mám literaturu vlastní

10%

nevím, ţe jsou tady tyto moţnosti čtu jiný typ literatury

3% 60%

nemám dostatek času na tuto činnost neměla jsem zatím důvod

Protoţe kaţdé centrum je úplně jiné a liší se od sebe svými programy, je také rozdílná oblíbenost a nejčastěji vyuţívané sluţby maminkami v mateřských centrech. V této části analýzy výzkumného šetření budou následovat grafy č. 39 – č. 43 a popisy nejčastěji vyuţívaných sluţeb v jednotlivých mateřských centrech. Graf 39 znázorňuje MC Bobeš v Bohumíně. Posláním Centra mladé rodiny Bobeš v Bohumíně je být organizací otevřenou všem rodinám, které vychovávají děti raného a předškolního věku. Mezi nejoblíbenější aktivity patří vyuţívání volné herny – takto odpovědělo 50% respondentek. Také je velmi oblíbené cvičení s dětmi – coţ uvedlo 33% respondentek. Dále klientky MC uvádějí, ţe mezi jejich nejoblíbenější aktivity patří hudební krouţek

- 70 -

a výtvarná aktivita. Na této otázce jsem si uvědomila, jak je dŧleţité pro výzkumné šetření, kdyţ je moţné jej dělit na jednotlivé dílčí šetření vyuţitelná pro konkrétní MC. Dobře se seznámit s prostředím a nabídkou konkrétních sluţeb, aby v hodnocení výstupŧ z jednotlivých otázek bylo moţné vyvodit závěry. MC Bobeš v Bohumíně nabízí celou řadu pohybových aktivit pro děti rŧzného stáří, a protoţe zde byla zvolena otevřená otázka, není moţné nyní zjistit, o který druh cvičení s dětmi je největší zájem. Nabídka cvičebních aktivit MC Bobeš v Bohumíně:  „VESELÁ NOTIČKA - hudebně pohybový krouţek pro rodiče s dětmi od cca 2 let.  Pro nejmenší kojence je to krouţek BERUŠKY. Určen pro miminka prakticky od narození do věku, kdy začnou samostatně lézt.  Batolata od počátku samostatného lezení (cca 10 měsícŧ) do počátku chŧze navštěvují KÁČÁTKA  Děti, které jiţ samostatně chodí, do 18 měsícŧ cvičí v KOŤATECH.  Rodiče s dětmi předškolkového věku od cca 2 let docházejí cvičit do TYGŘÍKŦ“55 Výtvarná aktivita nabízená v MC Bobeš nese název BARVIČKA a jedná se o oblíbenou aktivitu, kdy rodiče s dětmi tvoří jednoduchá výtvarná dílka. MC v rámci svého programu nabízí hudební školu Yamaha, do níţ jsou zařazeny dva krouţky: ROBÁTKA, hudební program pro děti od 4 do 18 měsícŧ a PRVNÍ KRŦČKY K HUDBĚ, hudební výchova pro děti od 1,5 do 4,5 let. Graf č. 39: Nejoblíbenější sluţby v MC Bobeš v Bohumíně. Nejoblíbenější služby MC Bobeš

7%

výtvarná aktivita 33%

50%

cvičení s dětmi hudební krouţek volná herna

10%

55

http://www.bobescentrum.cz/new/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=45 &Itemid=58

- 71 -

Graf č. 40 zobrazuje oblíbené aktivity maminek MC Kaštánek v Ostravě – Porubě. Opět největší část zabírá nabídka volné herny – odpovědělo 32% respondentek. Další oblíbenou činností je cvičení s dětmi – takto odpovídalo 24% a hudební kurz – coţ uvedlo 22% respondentek. Na některých dotaznících byl uveden přímo název kurzu – na grafu je tak znázorněna hlavní oblast zájmu a vţdy konkrétní krouţek stejnou barvou. Cvičení s dětmi je v MC Kaštánek v Ostravě - Porubě rozděleno podle věku dítěte. KOŤATA I. - jsou kurzem pro batolata od 1,5 do 2 rokŧ. KOŤATA II. – jsou kurzem pro batolata od 2 let a KLOKÁNEK je cvičení pro děti od 3 let. MC nabízí hudební školu Yamaha, do níţ jsou zařazeny dva krouţky: ROBÁTKA, hudební program pro děti od 8 do 18 měsícŧ a PRVNÍ KRŦČKY K HUDBĚ, hudební program rozdělený na mladší a starší děti zahrnující období od 1,5 do 4,5 let. Další oblíbenou aktivitou je kurz TAI-CHI, který je v podobě začátečníkŧ a pokročilých. A v neposlední řadě je i zájem o ANGLIČTINU S ÚSMĚVEM, která je určena dětem od 2,5 let. Také jsou v oblibě akce mimo hernu. V menší míře se zde vyskytují i ostatní aktivity, ty ovšem podle odpovědí maminek nejsou tak ţádané jako předešlé, které jsem uvedla. Graf č. 40: Nejoblíbenější sluţby MC Kaštánek v Ostravě - Porubě Nejoblíbenější služby MC Kaštánek

3%

5%

3%

17%

5% 3% 3%

5%

17% 32% 7%

hudební kurz Yamaha cvičení s dětmi volná herna výtvarná aktivita hlídání dětí programy mimo hernu, víkendové akce

hudební kurz Yamaha - Robátka krouţek koťata I. Tai-chi angličtina pro děti divadlo

- 72 -

Graf č. 41 nám představuje maminkami oblíbené sluţby MC Krteček v Ostravě – Porubě. Největší část respondentek odpovídala, ţe je to volná herna – 44% nebo cvičení s dětmi – 33%. Oblíbené jsou také kurzy pro těhotné maminky s přednáškami. I v tomto mateřském centru je oblíbená hudební škola Yamaha, do níţ jsou zařazeny dva krouţky: ROBÁTKA, hudební program pro děti od 8 do 1,5 měsícŧ a PRVNÍ KRŦČKY K HUDBĚ, pro děti 1,5 – 4,5 rokŧ). Ještě za zmínku stojí volné akce pořádané tímto MC – uveden byl maškarní bál, velikonoční pomlázka a Mikuláš. Graf č. 41: Nejoblíbenější sluţby MC Krteček v Ostravě - Porubě Nejoblíbenější služby MC Krteček 2% 5%

2% 5%

2%

2% 5% 33%

44%

hudební kurz Yamaha

hudební kurz Yamaha - Robátka

cvičení s dětmi

volná herna

cvičení a přednášky pro těhotné

masáţe dětí

programy mimo hernu, víkendové akce

bazárek

cvičení s říkadly a loutkové divadlo

- 73 -

Na grafu č. 42 vidíme oblíbené sluţby MC Bejbáček v Orlové. V MC Bejbáček v Orlové se střídají programové dny s dny, kdy je volně otevřena herna s tělocvičnou. Mezi nejoblíbenější sluţby patří samozřejmě volná herna, uvedlo 35% respondentek. V programových dnech to je nejvíce oblíbený krouţek zpíváme si – 32%, veselé cvičení – 8% a veselé tvoření – 11%. Oblíbené je také šátkování, coţ je kurz, ve kterém se povídá o šátkování, provádějí se rŧzné úvazy a polohují se miminka. Graf č. 42: Nejoblíbenější sluţby MC Bejbáček v Orlové Nejoblíbenější služby MC Bejbáček

8%

14%

11%

32%

šátkování zpíváme si volná herna veselé tvoření veselé cvičení

35%

Posledním grafem v této části analýzy výzkumného šetření, která popisuje nejčastěji vyuţívané sluţby v jednotlivých MC je graf č. 43 zobrazující MC Ţelvička v Klimkovicích. Nejvíce oblíbenou sluţbou je volná herna, kterou uvedlo 34 % respondentek. Další velmi oblíbenou sluţbou nabízenou v tomto MC jsou přednášky – uvedlo 18% respondentek a aktivita s názvem ŢELVÍČATA, HÝBEJME SE., coţ uvedlo také 18% respondentek. Tento program je zaměřen na rozvoj pohybových schopností dětí za pomoci říkanek a písniček. Střídají se rŧzné formy cvičení (cvičení s overbally, cvičení na opičí dráze, aj.). Tato aktivní činnost je určena pro děti od přibliţně 1 roku do 4 let. Mezi další oblíbenou sluţbu patří ROZÁRČINA ŠKOLIČKA, kde se děti spolu s ţelvičkou Rozárkou učí stále něco nového formou hry (poznávají zvířátka, barvičky, čísla, písmenka…). Činnost je vhodná pro děti - 74 -

od přibliţně

1

roku

do

4 let.

Za

těmito

aktivitami

nezŧstávají

pozadu

KAŠPÁRKOVINY při, kterých si rodiče a dětí hrají spolu a zkouší přitom rŧzné výtvarné techniky. Činnost je určena pro děti od přibliţně 1 roku do 4 let. A nesmíme zapomenout, na kurz HRAJEME SI, ZPÍVÁME SI, kdy děti a rodiče společně zpívají, hrají na hudební nástroje a rozvíjí pohyb dětí za pomoci říkanek a písniček. Graf č. 43: Nejoblíbenější sluţby MC Ţelvička v Klimkovicích Nejoblíbenější služby MC Želvička

9%

34%

18%

volná herna přednášky KAŠPÁRKOVINY ROZÁRČINA ŠKOLIČKA ŢELVÍČATA HÝBEJME SE HRAJEME SI ZPÍVÁME

12%

9%

18%

Poslední otázka okruhu nazvaného souhrnně - moţnosti vyuţití a profesionalita je vyjádřením názoru respondentek, v čem spatřují přínos mateřského centra pro ně a pro jejich rodinu. Maminky mohly vybírat z předem připravených odpovědí, ale mohly vypsat i svŧj individuální přínos. Z grafu č. 44 je zřejmé, ţe největší přínos chápou maminky v moţnosti navštěvovat rŧzné kurzy. Pro většinu maminek je přínosem vzájemné sdílení s ostatními maminkami, výměna názorŧ a zkušeností. Maminky povaţují za jednu z hlavních výhod moţnost navštěvovat rŧzné přednášky a obohatit tak své vědění v oblasti péče o dítě apod. MC Bobeš v Bohumíně nabízí pro rodiče a děti i kurzy výuky plavání kojencŧ a batolat a proto maminky z tohoto centra uvedli toto jako hlavní přínos MC pro své rodiny. V šetření se ještě objevily individuální přínosy jako je bezpečné prostředí pro děti a kontakt s dalšími dětmi.

- 75 -

Graf č. 44: Přínos mateřského centra pro rodinu Přínos MC pro rodinu 80 70

69

kurzy vzájemné sdílení

60

přednášky

50 40

moţnost kam vyjít s dětmi do herny

34

výuka plavání kojenců a batolat

30 20 10

19

bezpečné prostředí pro děti 8

8

kontakt s dalšími dětmi 3

2

0

9.4.4 Vlastní iniciativa

V poslední oblastí dotazníku byly pokládány otázky na vlastní iniciativu okolo činnosti MC. V této části se tedy budu snaţit pomocí rozboru z otázek č. 18 – č. 22 zjistit, zda by se chtěli maminky více zapojit do činnosti MC, zda by chtěli k této práce přitáhnout i tatínky. Mezi těmito otázkami najdeme i otevřenou otázku, kdy budu zjišťovat, zda respondentky jsou spokojené s činností MC nebo by rády navrhli nějakou změnu. Na závěr dotazníku jsem nechala respondentkám prostor se celkově vyjádřit k danému tématu mateřských center. Na otázku, zda by se chtěly více zapojit do činnosti MC, uvedla větší část výzkumného souboru zápornou odpověď. Na grafu č. 45 vidíme, ţe v MC Bobeš nebyla ani jedna kladná odpověď. S převahou záporných odpovědí jsou na tom i MC Kaštánek v Ostravě – Porubě, MC Krteček v Ostravě – Porubě a MC Bejbáček v Orlové. Z šetření vyplynulo, ţe markantní rozdíl je na první pohled vidět u MC Ţelvička V Klimkovicích. Respondentky z tohoto mateřského centra by se rády více podíleli na činnosti v MC. Toto mateřské centrum, i kdyţ se nachází v „lázeňském

- 76 -

městečku“ má vesnický charakter. Panuje zde určitá sousedská pomoc a přátelská solidarita. V jiných městech je tento rys jiţ dávno zatlačen do pozadí. Graf č. 45: Zapojení se do činnosti MC Zapojení se do činnosti MC 30 25 20 NE

15

ANO

10 5 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Protoţe kladnou odpověď jsem ještě rozčlenila na podotázku, jak by se respondentky chtěli podílet v MC, přikládám ještě grafické znázornění – graf č. 46. Z grafu je patrné, ţe u těch co odpověděli ano, silně převaţuje osobní účast při činnostech v MC. Graf č. 46: Moţnosti podpory a podílení se na činnosti MC Odhodlání se k většímu zapojení v MC 30 24

25 20

osobní účast finanční příspěvek

15 10 5

zajištění kontaktů na odborníky 8

zajištění reklamy

8 5 2

1

1 1

1

2

0 KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

- 77 -

V další otevřené otázce se mohli respondentky rozepsat, co a proč by chtěli změnit v MC. Většina dotazovaných na tuto otázku odpověděla nic a maminky, které napsaly, co by chtěly změnit, bohuţel blíţe nespecifikovaly proč, ale i tak si myslím, ţe odpovědi smysl dávají. Zobrazeno v grafech č. 47 – č. 51. V MC Bobeš v Bohumíně většina respondentek odpověděla, ţe by neměnily nic. 6 respondentek by mělo zájem o hlídání dětí a 3 o více aktivit pořádaných na zahradě, předkládám v grafu č. 47. Graf č. 47: Návrhy změn pro MC Bobeš v Bohumíně Návrhy změn 17

18 16 14 12

NIC

10

hlídání dětí

8

aktivity na zahradě 5

6

3

4 2 0 BOBEŠ

V MC Kaštánek v Ostravě – Porubě největší část respondentek by neměnila nic. Několik maminek uvedlo, ţe by rádo větší prostory. Také by byl zájem o miniškoličku či více společných aktivit pro děti, coţ uvádím v grafu č. 48. Graf č. 48: Návrhy změn pro MC Kaštánek v Ostravě – Porubě NIC

Návrhy změn 20

větší prostory

19

18 prostornější kuchyň

16 14

miniškolička

12 10

větší ohleduplnost maminek, nezájem o činnosti jejich dětí

8 6 4 2

3 1

2

1

1

2

1

lepší grantovou politiku financování MC více společných aktivit pro děti

0 KAŠTÁNEK

maminky pracující v MC, aby mohly se účastnit programů se svými dětmi

- 78 -

Graf č. 49 nám demonstruje situaci v MC Krteček v Ostravě – Porubě, kdy pouze jedné mamince chybí hlídání dětí a druhá maminka by ráda viděla program více cílený. Jinak ostatní respondentky jsou s činností MC spokojeny. Graf č. 49: Návrhy změn pro MC Krteček v Ostravě – Porubě Návrhy změn 30

28

25 20 NIC 15

více cílené programy hlídání dětí

10 5 1

1

0 KRTEČEK

Graf č. 50 ukazuje situaci v MC Bejbáček v Orlové. Největší část maminek odpověděla, ţe by nic neměnily, dvě maminky poukázaly na tristní stav budovy, který zpŧsobuje nemoţnost vyuţití venkovních prostor, coţ je zvláště s blíţícím se létem velká škoda. Některé maminky uvádějí, ţe jim chybí více akcí, přednášek, kurzŧ. Jedna maminka by rád i změnu v samotném vedení MC. Graf č. 50: Návrhy změn pro MC Bejbáček v Orlové Návrhy změn 25

NIC

více akcí 22

20

změna vedení, ochotu při návrzích na nové aktivity

15

opravu padající omítky, aby se mohlo chodit na hřiště, zpřístupnit venkovní prostory

10

více přednášek

5 2

1

2

1

1

1

více kurzů

0 aby se dalo hrát i při programových dnech

BEJBÁČEK

- 79 -

V mateřském centru Ţelvička v Klimkovicích jsou také téměř všechny maminky spokojené, jen 3 poukázaly na malé stísněné prostory a jedna maminky by přivítala pestřejší program, jak znázorňuje graf č. 51. Graf č. 51: Návrhy změn pro MC Ţelvička v Klimkovicích Návrhy změn 30 26 25 20 NIC 15

větší prostory pestřejší program

10 5

3 1

0 ŢELVIČKA

Další otázka se týkala přímého zapojení tatínkŧ do činnosti mateřského centra a poukazuje na ni graf č. 52. Protoţe všechna mateřská centra jsou zapojena do programu „Táta dneska frčí“, chtěla bych zjistit, zda pět let fungování programu, který měl posílit roli otce ve společnosti a motivovat otce k většímu zapojení se do ţivota mateřských center a jejich rodin, jiţ mělo za následek přiblíţení se k zemím, kde otcové se mnohem více angaţují v kaţdodenní péči o malé děti a tvoří významné procento osob na rodičovské dovolené, zda jiţ dochází ke změnám, které se týkají celé společnosti. Z analýzy dat zjištěných v dotazníku by větší zapojení do činnosti uvítali v mateřském centru Bobeš v Bohumíně, v mateřském centru Kaštánek v Ostravě – Porubě a v mateřském centru Krteček v Ostravě – Porubě. V mateřském centru Ţelvička v Klimkovicích došlo k vzácné shodě názorŧ, kdy polovina respondentek tvrdí, ţe by rády více zapojily tatínky do činnosti mateřského centra a druhá polovina by tatínky raději nezapojovala. Největším překvapením pro mě bylo zjištění, ţe v mateřském centru Bejbáček v Orlové převaţují odpovědi záporné. Je to moţná dŧsledek gendrových stereotypŧ z dob, kdy tato oblast spadala do rozsáhlého

- 80 -

hornického regionu. V tomto názoru mě utvrdila i navazující otázka, která tak trochu souvisela s touto. Graf č. 52: Zapojení otcŧ do činnosti MC Zapojení otců do činnosti MC 19

20

17

18 16

17

15

15 13

14 12

10

15

13 ano

9

10

ne

8 6 4 2 0 BOBEŠ

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Na otázku zda při péči o dítě vyuţívají pomoc ze strany otcŧ a jiných rodinných příslušníkŧ, znázorňuje jí graf č. 53, odpověděla většina respondentek ano, ale opačně tomu bylo zase v případě MC Bejbáček v Orlové. Graf č. 53: Zapojení otcŧ a jiných rodinných příslušníkŧ do dění kolem dítěte mimo MC Využívání pomoci při péči o dítě

25 20

20

18

18

15

15 10

18

12

12

12

10

ano 8

5 0 BOBEŠ

ne

KAŠTÁNEK

KRTEČEK

- 81 -

BEJBÁČEK

ŢELVIČKA

Respondentky MC Bobeš v Bohumíně, MC Kaštánek v Ostravě - Porubě, MC Krteček v Ostravě – Porubě a MC Ţelvička v Klimkovicích odpověděli, ţe zapojují do dění kolem dítěte nejčastěji otce, sourozence, babičky, dědy a mají-li moţnost tak i širší příbuzenstvo objevili se v dotaznících vypsány tety, strýci a dokonce i prarodiče. Bohuţel moje podotázka vyjmenováním rodinných příslušníkŧ končila, protoţe jen málokdo rozepsal frekvenci. A kdyţ uţ nějaké odpovědi byly, povaţovala bych je za velmi nepřesné, např. bylo uváděno: mnohokrát, co nejčastěji, máme-li moţnost, často, několikrát ročně, pořád. K přesnějšímu zjištění frekvence by bylo vhodné vloţit do dotazníku podotázku, která by měla předem navoleny odpovědi. Poslední otázkou jsem se maminek ptala, zda mají nějaké další připomínky a náměty co se týče mateřských center. Na tuto otevřenou otázku odpovědělo pouze šest maminek z MC Kaštánek v Ostravě – Porubě, pět maminek z MC Bejbáček z Orlové a jedna maminka z MC Ţelvička z Klimkovic. Tuto otázku bych dále nevyhodnocovala. Odpovědi zde pouze uvedu a dále s nimi jiţ nebudu pracovat, ale předám je do konkrétních mateřských center. Odpovědi maminek z MC Kaštánek v Ostravě – Porubě: 1. Nebylo by špatné nějakým programem přilákat i tatínky. 2. Jsem ráda, ţe MC jsou. Trávíme tu celé dopoledne, kdyţ se sem dostaneme. Mělo by jich být více, děti jsou tak připravovány na vstup do MŠ.

3. Jsem spokojená, tzn. bez připomínek. 4. S aktivitami MC jsem spokojená. 5. Jsem moc ráda, ţe MC existují. Hodně aktivit jsem se s dětmi naučila, taky jsem si tam odpočinula a popovídala s ostatními na rodičovské "dovolené".

6. Větší informovanost jak na web. stránkách, tak přímo v centrech, a to v podobě přehledné, stručné a jednoduché informace. Málokdy poznám, kdo je pracovník centra od ostatních maminek. Dle mého tato hernička (centrum) nemá ţádný řád.

Odpovědi maminek z MC Bejbáček v Orlové: 1. Moţnost otevření zahrady. 2. V co nejkratší době otevřít zahradu. 3. Otevření zahrady. 4. Více aktivit, kurzů, besed, jazykové a vzdělávací kurzy chybí úplně, plavní. 5. Dělat větší reklamu mateřským centům.

Odpověď maminky z MC Ţelvička v Klimkovicích: 1. Je to jedinečné místo pro rodiče i děti. MC by potřebovalo větší podporu.

- 82 -

10 Zhodnocení výzkumného šetření a návrh inovací

V poslední kapitole se zabývám zhodnocením celého empirického šetření. Jelikoţ jsem dotazník a pak i analýzu dělila na čtyři části i v hodnocení a tvorbě závěrŧ se budu drţet této koncepce. Pokusím se ze získaných poznatkŧ utvořit ucelený závěr ke kaţdému jednotlivému okruhu, ten pak bude slouţit jako vodítko k návrhŧm na inovace.

10.1 Zhodnocení okruhu identifikačních otázek

Při zmapování situace rozborem identifikačních otázek bylo potvrzeno, ţe současným trendem moderní doby je mít jedno dítě a jeho početí naplánovat s partnerem aţ po třicátém roku věku matky. Z hlediska porodnictví tento věk není nejvhodnější, dokonce podle lékařŧ se ţena nad 35 let uţ označuje jako starší rodička. Ţeny však v tomto věku bývají emočně stabilnější, finančně zajištěné a je u nich větší pravděpodobnost, ţe mají stabilní vztah. Maminky navštěvující mateřská centra, i kdyţ se hodně hovoří o tom, ţe dnešní doba sebou přinesla vysokou rozvodovost a netradiční svazky souţití na tzv. „psí kníţku“, jsou převáţně vdané. Bylo dále zjištěno, ţe dosaţené ukončené vzdělání matek v Moravskoslezském kraji je středoškolské vzdělání s maturitou nebo vysokoškolské vzdělání. Jen nepatrná část matek měla ukončené středoškolské vzdělání bez maturity. Jelikoţ Moravskoslezský kraj patří k nejvíce zasaţeným regionŧm, co se týče restrukturalizace dosavadních profesí, byla jsem

mile

překvapena,

ţe

ţeny se

k tomuto

problému

staví

zodpovědně

a svoji vzdělanost chápou jako šanci k uplatnění se na trhu práce.

10.2 Zhodnocení okruhu otázek ohledně informovanosti a dostupnosti

Při rozboru otázek na povědomí a informovanost o MC jsem zjistila, ţe většina maminek se o MC dověděla od přátel a známých a MC, které navštěvují je obvykle poblíţ jejich bydliště. Jiná mateřská centra maminky v okolí znají, ale jejich sluţby - 83 -

většinou nevyuţívají. Z tohoto vyplývá, ţe nějaká cílená reklama naprosto chybí, proto bych navrhovala mateřským centrŧm vytvořit propagační materiál, který upozorní veřejnost na fungování MC, se základními údaji o provozu, sídle, a se stručným přehledem programu a poskytovaných sluţeb. Je vhodné na tento leták umístit i mapku s vyznačením sídla a orientačními body a pouţít k jeho vystavení prostory, které nejčastěji navštěvují matky s dětmi (čekárny dětských lékařŧ a gynekologŧ, dětská hřiště, cukrárny, obchody s dětským zboţím…). Při zjištění frekvence se mi potvrdilo, ţe maminky mateřská centra hojně vyuţívají. Z výzkumného vzorku 143 respondentek 101 uvedlo, ţe MC navštěvují nejméně jedenkrát týdně. I dopolední program MC je velmi šťastně zvolen, neboť je z větší části - 83% vyuţíván.

10.3 Zhodnocení okruhu otázek moţnosti vyuţití a profesionality

Mým cílem bylo zjistit, zda mateřská centra nabízejí dostatek aktivit a sluţeb maminkám na mateřské dovolené a zda maminky těchto sluţeb vyuţívají. Po vyhodnocení dotazníku v 5 mateřských centrech jsem byla velice překvapena. Maminky jsou velmi spokojeny s moţnostmi aktivit v mateřských centrech, dokonce při otevřené otázce, co by v MC chtěli změnit, nejčastější odpověď byla nic. I kdyţ se mi z mého dotazníkového šetření nevrátil plný počet dotazníkŧ, mohla jsem vyhodnotit, jaké činnosti v rŧzných centrech maminky nejvíce zajímají a spadají do jejich oblíbených aktivit. Nejoblíbenější je volná herna a nabídka pohybových aktivit, maminky se svými dětmi rády navštěvují i hudební kurzy. Těhotné maminky, ale i maminky na mateřské dovolené vyuţívají pak odborných přednášek. Spokojené jsou i s nabídkou provozní doby. Nabídka docházejících odborníkŧ se jim zdá dostačující. Největší zájem je o pracovníky ÚP, porodní asistentky a logopedické pracovníky. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji roste a prognózy na nejbliţší období předpokládají její další zvyšování, proto se domnívám, ţe s tímto souvisí i volba pracovníka ÚP. Odborná literatura v MC je pouţívána, i kdyţ dnes jsou jiţ hojně vyuţívané informace pomocí jiných médií, převáţně internetu. Myslím si, ţe se mi podařilo zjistit, jak moc jsou maminky s mateřskými centry spokojené. Panuje zde vţdy skvělá

- 84 -

atmosféra, pracovníci v mateřských centrech jsou otevření a všichni ochotně nově příchozím maminkám pomáhají, začlenit se do ţivota mateřského centra. Přestoţe byli maminky většinou spokojené, postrádají větší moţnost hlídání dětí, alespoň krátkodobého. Maminkám z MC Bejbáček v Orlové, z MC Kaštánek v Ostravě – Porubě a MC Krteček v Ostravě Porubě chybí kurz plavání kojencŧ a batolat. Tyto MC tento kurz nenabízejí. MC Ţelvička v Klimkovicích tento kurz sice také nemá v nabídce, ale protoţe součástí města je lázeňský areál, maminky vyuţívají sluţby plaveckého klubu Bonifác.

10.4 Zhodnocení okruhu otázek týkajících se vlastní iniciativy

V tomto okruhu se neprokázalo, ţe by maminky stály o to, více se podílet na činnosti v mateřských centrech. 63% z dotázaných odpovědělo záporně pouze 37% kladně. Kladná odpověď patřila převáţně maminkám z MC Ţelvička v Klimkovicích a ty spatřovaly svoji pomoc hlavně v osobní účasti při činnosti MC. Přestoţe Klimkovice se pyšní tím, ţe patří mezi lázeňské město a mají trvale hlášen počet obyvatel přes 4000, připadá mi, ţe zde funguje jakási sousedská výpomoc, i kdyţ vím, ţe tento fenomén bývá realizován v obcích do 1000 obyvatel. Protoţe jsem se do této lokality nedávno přestěhovala, tak vím, ţe se tady všichni znají a funguje tu starost o bliţního, nevšímat si ostatních se zde jaksi zatím z velkých měst nedovleklo. Na otázku zapojení tatínkŧ do činnosti MC jsem nedostala nijak zvlášť prŧkaznou odpověď, abych na ni mohla vystavět závěry, 55% maminek se domnívá, ţe by bylo dobré zapojit do této činnosti i otce dětí, ale 45 % si tuto skutečnost nemyslí. Ve všech MC převaţovala mírná převaha kladných odpovědí, pouze v MC Bejbáček v Orlové to bylo opačně. Podobně dopadl i rozbor zapojení se do dění kolem dítěte, opět převáţně tatínky, ale i ostatními rodinnými příslušníky, mimo oblast MC. 58% maminek pomoc vyuţívá a stojí o ni a 42% nikoli. I zde ve všech MC převaţovala mírně kladná odpověď, pouze v MC Bejbáček v Orlové to bylo opět opačně. Z tohoto znaku lze usoudit, ţe v tomto kraji jsou silně zakořeněny gendrové stereotypy z dob, kdy tato oblast spadala do rozsáhlého hornického regionu.

- 85 -

Velmi příznivě pro závěr dopadla i otevřená otázka, co by chtěli, maminky v MC změnit. 78% respondentek vepsalo do dotazníku, ţe by v MC neměnily nic. V kaţdém mateřském centru se nakonec vţdy objevil někdo, kdo předloţil návrh na zlepšení a tak lze usoudit, ţe MC Bobeš v Bohumíně se potýká s absencí nabídky hlídání dětí, MC Kaštánek v Ostravě – Porubě a MC Ţelvička v Klimkovicích bojuje s malými prostory. V MC Krteček v Ostravě – Porubě návrhy na změny podali pouze dvě maminky a jedné chybí hlídání dětí a druhá by ráda viděla více cílené programy. Z místního šetření bylo zjištěno, ţe MC Bejbáček v orlové bohuţel čekají nákladné opravy budovy a některé maminky na to upozornily, protoţe tento stav jim nevyhovuje, jelikoţ by rády vyuţívaly i venkovní prostory.

- 86 -

Závěr

Pro současnou ţenu mŧţe být někdy velmi obtíţné nepociťovat určitou izolaci v těhotenství a v období tzv. rodičovské dovolené. V úvodu navrhuji jako řešení tohoto problému mateřské centrum. Mateřské centrum je subjektem, který sdruţuje většinou osoby na rodičovské dovolené, zejména jsou to matky, a pak také jejich děti, případně i další rodinné příslušníky, s cílem společného trávení volného času. Plní tak převáţně sociální a výchovně vzdělávací funkci. Programy jsou zaměřeny na volnočasové aktivity pro děti, ale i na svépomocné vzdělávací a relaxační aktivity rodinných příslušníkŧ. Cílem teoretické časti, bylo zjistit, zda jsou mateřská centra opravdu jedna z moţných aktivit pro ţeny na rodičovské dovolené. V úvodu jsem se snaţila představit mateřské centrum, které vzniká obvykle na dobrovolnické bázi, jako neformální iniciativa, která se v případě dostatku lidského potenciálu mění v právní subjekt a svou činnost profesionalizuje. Popisuji neziskové organizace, jelikoţ většina mateřských center ČR má statut občanských sdruţení. Mateřská centra v České republice nejsou dotčena ani Zákonem o školských zařízeních (jako např. mateřské školy) ani nespadají do systému sociálních sluţeb dle Zákona o sociálních sluţbách. Tím je určena značná rozmanitost jednotlivých typŧ mateřských center. Velkou kapitolu jsem věnovala historii MC v ČR, představila jsem i občanské sdruţení Síť mateřských center, které zaštiťuje MC, jeţ o to mají zájem, a pomáhá jim metodickým vedením, konzultací a poradenstvím.

Rozebírám

jednotlivá

vývojová

stádia,

která

provází

dítě

do předškolního věku, a ke kaţdému stádiu nabízím vhodnou aktivitu. Vymezila jsem také související pojmy rodina, rodičovství, role matky a role otce. Financováním mateřských center se ve své práci nezabývám, je zpravidla mnohotvárné a pochází nejčastěji z obecních rozpočtŧ, grantŧ rŧzných nadací, soukromého sektoru, ale i státu zejména prostřednictvím dotací poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jedná se o rozsáhlou oblast, která by zaslouţila samostatné zpracování. Cílem praktické části bylo zmapování situace, jak jsou MC matkami na mateřské dovolené vyuţívána. Chtěla jsem zjistit jak se o existenci, náplni a činnosti MC dověděli a také jak jsou se sluţbami, které tato MC nabízejí spokojeny. Povědomí o MC se šíří převáţně po přátelské linii. Cílená reklamní kampaň zcela chybí, coţ blíţe rozebírám v hodnocení okruhu informovanosti a dostupnosti. Maminky vyuţívají MC - 87 -

nejméně jedenkrát týdně, častěji však v dopoledních hodinách. S provozní dobou jsou spokojené. Většina maminek by v MC neměnila nic. Mezi nejoblíbenější aktivity patří volná herna, cvičení s dětmi, hudební a tvořivé krouţky. Nabídka docházejících odborníkŧ se zdá také dostačující. Nejvíce je zájem o porodní asistentky, logopedické pracovníky a pracovníky z ÚP. Přestoţe byli maminky většinou s činnostmi, které nabízí MC spokojené, postrádají větší moţnost hlídání dětí, alespoň krátkodobého. Překvapující a poněkud smutné bylo zjištění, ţe ţeny sice sluţeb a kurzŧ a rŧzných programŧ MC hojně vyuţívají, ale na jejich přípravě, pomoci či obecně na vedení MC nemají potřebu se aktivně podílet. Z interních rozhovorŧ s ţenami, které mateřská centra řídí a spravují jiţ několik let, jsem zjistila, ţe ochota a zájem pomoci je mizivá. Matky často povaţují MC pouze jako instituci, která se postará o vyuţití jejich volného času. Výzkumné šetření ukázalo, ţe mateřská centra slouţí převáţně matkám, které chtějí aktivně trávit čas se svými dětmi, něco nového se dozvědět nebo se seznámit s ostatními maminkami z okolí. Poskytují jim moţnost seberealizace a pomáhají jim udrţet a rozvíjet profesní orientaci a tak jim umoţňují ovlivňovat i veřejné záleţitosti. Věřím, ţe mateřská centra bude navštěvovat stále více maminek, aby si obohatily své dny na mateřské dovolené o cenné zkušenosti. Děti zde nacházejí kolektiv svých vrstevníkŧ a navazují první sociální vztahy, je to místo, kde jsou vítány a tudíţ je pro ně bezpečné a vhodné. V současné společnosti mají mateřská centra jistě pozitivní platnost a jejich existence je uţitečná a přínosná. Protoţe vznikají dobrovolnou prací, přispívají k rozvoji občanské společnosti a podporují společenský ţivot v anonymních městech. Námětŧ na další činnosti, jeţ by mohly v mateřském centru nabízet, je mnoho. Mě například oslovila myšlenka programŧ, které jsou zaměřeny multigeneračně. Jelikoţ uţ není tak vzdálená doba, kdy bude více obyvatel starší generace, viděla bych další plán MC přímo integrovaný v penzionu pro seniory, protoţe tato integrace mladých a starých je velmi přínosná pro obě strany. Takto například fungují některá MC v Německu. O moje dílčí šetření projevila zájem jednotlivá MC, aby tak získala zpětnou vazbu od klientek, které daná MC navštěvují a mohly reagovat na zjištěné skutečnosti. Diplomovou práci bych ráda nabídla i krajské koordinátorce Sítě mateřských center pro další vyuţití při její náročné práci. Počítám i s tím, ţe by mohla být pomŧckou pro další maminky, které se rozhodnou zaloţit nové mateřské centrum. - 88 -

Seznam použité literatury a pramenů

1. BACUS, A. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Praha: Portál, 2004, ISBN 80-7178-862-7 2. BEDNÁŘOVÁ, J. ŠMAROVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010, ISBN 978-80-251-2569-4 3. DAVIESOVÁ, K. Dítě a Vy. Praha: Fortuna Libri, 2008, ISBN 978-80-7321-388-6 4. EYEROVI, L. a R.: Tři kroky k pevné rodině. Olomouc: Votobia, 1996, ISBN 80-85885-51-4 5. FRIČ, P., GOULLI, R.: Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, ISBN 80-86432-04-1 6. HARTL, P. HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2009, ISBN 978-80-7367-569-1 7. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-269-0 8. KOLÍNSKÁ, R. Mateřská centra. Praha: Praţské matky, 1995, ISBN 80-901864-0-8 9. MAŘÍKOVÁ, H. PETRUSEK, M. VODÁKOVÁ, A. et al.: Velký sociologický slovník II. Svazek P – Z. Praha: Karolinum, 1996, ISBN 80-7184-310-5 10. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 4. vyd. Praha: Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-325-3 11. MATĚJČEK, Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992, ISBN 80-04-25236-2 12. MATĚJČEK, Z. Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada, 2005, ISBN 80-247-0870-1 13. RHEINWALDOVÁ, E. Jak vychovávat šťastné dítě. 4. vyd. Praha: Motto, 2011, ISBN 978-80-7246-509 14. RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. 9. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, ISBN 978-7263-404-0 15. RŦŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-538-2

- 89 -

16. ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě v předškolním období. Praha: Mladá fronta, 2004, ISBN 80-204-1187-9 17. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, ISBN 80-7178-308-0 18. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika – vychovatelství. Liberec: Technická univerzita, 2008, ISBN 978-80-7372-306-4 19. VÝROST, J. SLAMĚNÍK, I. (ed.): Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-269-6 20. WEIKERT, A. Výchova dítěte. Praha: Vašut, 2007, ISBN 978-80-7236-527-2

Periodika

1.

KOLÍNSKÁ, R. Mateřské centrum – fenomén občanské společnosti. Fórum sociální politiky, 2007, roč. 1

2.

KOLÍNSKÁ, R., SLAUKOVÁ, L. Kdo je kdo na mezinárodním poli. Za našimi humny. Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1

3.

KOLINSKÁ, R., SLAUKOVÁ, L. Síť mateřských center v České republice. Síť ve všech pádech. Pŧl na pŧl. Bulletin Sítě mateřských center v České republice, duben 2006, č. 1

- 90 -

Internetové zdroje

1.

http://bejbacek.webnode.cz/program-bejbacku/

2.

http://www.bobescentrum.cz/new/index.php?option=com_content&view=catego ry&layout=blog&id=45&Itemid=58

3.

http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf

4.

http://www.materska-centra.cz/clenove/zadost-o-clenstvi

5.

http://www.materska-centra.cz/kontakty/krajske-koordinatorky/napln-cinnosti/

6.

http://www.mesto-klimkovice.cz/

7.

http://www.penize.cz/rodicovstvi

8.

http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm

9.

http://www.tretipatro.cz/res/data/000026.doc

10.

http://www.materska-centra.cz/kontakty/krajske-koordinatorky/napln-cinnosti/

11.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohum%C3%ADn

12.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Orlov%C3%A1

13.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Poruba_%28Ostrava%29

14.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodina#cite_note-2

15.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nest%C3%A1tn%C3%AD_neziskov%C3%A1_org anizace

- 91 -

Seznam zkratek ad.

a další

aj.

a jiné

apod.

a podobně

CNS

centrální nervová soustava

COPNI

Systém klasifikace netrţních činností

č.

číslo

ČR

Česká republika

GROOTS

GRASSROOTS ORGANIZATIONS OPERATING TOGETHER IN SISTERHOOD (anglická zkratka) Celosvětová organizace svépomocných ţenských skupin

ICNPO

Mezinárodní klasifikace neziskových organizací

km

jednotka délky – kilometr

KraKo

krajská koordinátorka

MC

mateřské centrum

MINE

MOTHER CENTRES INTERNATIONAL NETWORK EMPOWERMENT (anglická zkratka) Mezinárodní síť mateřských center

např.

například

NGO

Non-Governmental Organization (anglická zkratka) nestátní neziskové organizace

o.s.

občanské sdruţení

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních)

OPRLZ

Operační program rozvoje lidských zdrojů

OSN

Organizace spojených národů

PC

personal computer (anglická zkratka) osobní počítač

Sb.

Sbírka zákonů

Sítě

Sítě mateřských center v ČR

tj.

to jest

TV

televize

YMCA

Young Men´s Christian Association (anglická zkratka) Křesťanské sdruţení mladých lidí

- 92 -

Seznam tabulek a grafŧ a obrázkŧ Tabulka č. 1: Srovnání struktury neziskové činnosti v klasifikaci ICNPO, COPNI a OKEČ ..............................................................................8 Tabulka č. 2: Přehled zákonných předpisŧ vzniku a povinnost registrace nejčastějších neziskových organizacích na území ČR ....................11

Graf č. 1: Nárŧst poštu mateřských center od roku 1992 do roku 2002 ..............18 Graf č. 2: Věkové rozpětí maminek navštěvující jednotlivá mateřská centra .....46 Graf č. 3: Věkové rozpětí maminek navštěvující MC Moravskoslezského kraje .....................................................................................................46 Graf č. 4: Počet dětí připadajících na jednu maminku ve vybraných MC ...........47 Graf č. 5: Počet dětí připadajících na jednu maminku ve všech MC ...................47 Graf č. 6: Rodinný stav maminek navštěvující MC Moravskoslezského kraje ...48 Graf č. 7: Rodinný stav maminek navštěvující vybraná MC ...............................48 Graf č. 8: Dosaţené vzdělání maminek navštěvující MC v Moravskoslezském kraji ......................................................................................................49 Graf č. 9: Dosaţené vzdělání maminek navštěvující vybraná MC ......................49 Graf č. 10: Informovanost a povědomí o mateřských centrech ...........................50 Graf č. 11: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Bobeš v Bohumíně .............52 Graf č. 12: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Kaštánek v Ostravě – Porubě .............................................................................52 Graf č. 13: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Krteček v Ostravě – Porubě ..............................................................................53 Graf č. 14: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Bejbáček v Orlové ..............53 Graf č. 15: Lokalita odkud matky dojíţdějí do MC Ţelvička v Klimkovicích ....54 Graf č. 16: Frekvence návštěv v jednotlivých mateřských centrech ...................55 Graf č. 17: Vyuţití provozní doby MC ................................................................55 Graf č. 18: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Bobeš.....56 Graf č. 19: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Kaštánek ..................................................................................56 Graf č. 20: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Krteček ..57

- 93 -

Graf č. 21: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Bejbáček .................................................................................57 Graf č. 22: Povědomí maminek o dalších mateřských centrech v MC Ţelvička ...................................................................................58 Graf č. 23: Spokojenost s provozní dobou v jednotlivých mateřských center ....59 Graf č. 24: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Bobeš v Bohumíně ......59 Graf č. 25: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě .............................................................................60 Graf č. 26: Postrádané aktivity v MC Kaštánek v Ostravě – Porubě...................60 Graf č. 27: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Krteček v Ostravě – Porubě .............................................................................61 Graf č. 28: Postrádané aktivity v MC Krteček v Ostravě – Porubě .....................61 Graf č. 29: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Bejbáček v Orlové .......62 Graf č. 30: Postrádané aktivity v MC Bejbáček v Orlové ...................................63 Graf č. 31: Spokojenost s nabízenými aktivitami v MC Ţelvička v Klimkovicích ..................................................................................64 Graf č. 32: Postoj k besedám a tématickým kurzŧm ve všech MC .....................64 Graf č. 33: Postoj k besedám a tématickým kurzŧm v jednotlivých mateřských centrech ..........................................................................65 Graf č. 34: Moţnosti konzultace s odborníky ......................................................66 Graf č. 36: Poptávka po odbornících ve všech MC .............................................67 Graf č. 37: Vyuţívání odborné literatury v MC...................................................69 Graf č. 38: Dŧvody nevyuţívání nabídky moţnosti zapŧjčení odborné literatury ...............................................................................70 Graf č. 39: Nejoblíbenější sluţby v MC Bobeš v Bohumíně...............................71 Graf č. 40: Nejoblíbenější sluţby MC Kaštánek v Ostravě – Porubě..................72 Graf č. 41: Nejoblíbenější sluţby MC Krteček v Ostravě – Porubě ....................73 Graf č. 42: Nejoblíbenější sluţby MC Bejbáček v Orlové ..................................74 Graf č. 43: Nejoblíbenější sluţby MC Ţelvička v Klimkovicích ........................75 Graf č. 44: Přínos mateřského centra pro rodinu .................................................76 Graf č. 45: Zapojení se do činnosti MC ...............................................................77 Graf č. 46: Moţnosti podpory a podílení se na činnosti MC .............................77 Graf č. 47: Návrhy změn pro MC Bobeš v Bohumíně ........................................78

- 94 -

Graf č. 48: Návrhy změn pro MC Kaštánek v Ostravě – Porubě ........................78 Graf č. 49: Návrhy změn pro MC Krteček v Ostravě – Porubě...........................79 Graf č. 50: Návrhy změn pro MC Bejbáček v Orlové .........................................79 Graf č. 51: Návrhy změn pro MC Ţelvička v Klimkovicích ...............................80 Graf č. 52: Zapojení otcŧ do činnosti MC ...........................................................81 Graf č. 53: Zapojení otcŧ a jiných rodinných příslušníkŧ do dění kolem dítěte mimo MC ...........................................................................................81

Obr č. 1: Znázornění měst, ve kterých jsou vybraná MC Moravskoslezského kraje ....................................................................................................51 Obr č. 2: Poptávka po odbornících v jednotlivých MC znázorněna na výsečových grafech s procentuálním vyjádřením.....................................................68

- 95 -

Seznam příloh Příloha č. 1: Stanovy Sítě MC v ČR Příloha č. 2: Seznam členských MC Moravskoslezského kraje Příloha č. 3: Dotazník Příloha č. 4: Nabídka aktivit MC Bobeš v Bohumíně Příloha č. 5: Program rodinného centra Kaštánek v Ostravě – Porubě Příloha č. 6: Program mateřského centra Krteček v Ostravě – Porubě Příloha č. 7: Program mateřského centra Bejbáček v Orlové Příloha č. 8: Nabídka aktivit MC Ţelvička v Klimkovicích

- 96 -

Příloha č. 1: Stanovy Sítě MC v ČR

- 97 -

- 98 -

- 99 -

- 100 -

Příloha č. 2: Seznam členských MC Moravskoslezského kraje 1.

Bohumín

RC Slůně

2.

Bohumín

Centrum mladé rodiny BOBEŠ

3.

Bruntál

MRC Skřítci

4.

Frenštát pod Radhoštěm

MC Klubíčko

5.

Frýdek Místek

Klub maminek Broučci

6.

Frýdlant nad Ostravicí

Rodinné centrum Kolečko

7.

Frýdlant nad Ostravicí

RC U Rosničky

8.

Havířov Město

RC Majáček

9.

Havířov Šumbark

MRC Sluníčko Havířov

Karviná 10. Nové Město

Centrum pro rodinu Sluníčko

Adresa: Nerudova 1040, 735 81, Bohumín tel. 604 999 147 http://www.slunerc.webnode.cz

Adresa: Nerudova 1156, 735 81, Bohumín tel. 604 800 100 www.bobescentrum.cz Adresa: Jesenická 10, 792 01, Bruntál tel. 724 973 294

Adresa: Kostelní 15, 774 01, Frenštát pod Radhoštěm tel. 736 658 673 http://www.frenstat.caritas.cz/

Adresa: Sv. Čecha 170, 738 02, Frýdek - Místek Tel. 739 511 380 http://www.kmbroucci.cz/ Adresa: 5. května 449, 739 11, Frýdlant nad Ostravicí tel. 737 627 859 www.fm.charita.cz//rckolecko Adresa: Malenovice 5, 739 11, Frýdlant nad Ostravicí tel. 608 239 096 www.urosnicky.cz

Adresa: Komunardů 8, 736 64, Havířov - Město tel. 733 627 109 www.majacek.com Adresa: Mládí 1140/14, 736 01, Havířov Šumbark tel. 774 276 162 www.materskecentrumslunicko.eu Adresa: Jurkovičova 1547, 735 06, Karviná Nové Město Tel. 595 171 605, 608 615 138 www.centrum-slunicko.cz

- 101 -

11. Klimkovice

12. Nový Jičín

Rodinné centrum Ţelvička

Adresa: Lidická 1, 742 83, Klimkovice tel. 608 628 688 www.zelvicka.info

M-centrum - rodinné centrum pro nový ţivot, o. s. Adresa: Hoblíková 34, 741 01, Nový Jičín Tel. 773 979 796 www.mcentrumnj.cz

13. Opava Jaktař MC Neškola

Adresa: Ředitelství Přemyslovců 26, 747 07, Opava Jaktař tel. 733 676 707 www.charitaopava.cz

Ostrava 14. Bělský Les

Rodičovské centrum Klubíčko

Adresa: Zdeňka Chalabaly 2/3041, 700 30, Ostrava - Bělský Les tel. 596 710 340 www.ostrava.caritas.cz

Ostrava 15. Muglinov

Rodinné a komunitní centrum Chaloupka o. s.

Ostrava 16. Nová Ves

MC Rodinka

Rolnická 55, 709 00, Ostrava - Nová Ves tel. 596 633 093, 733 142 438 www.slezskadiakonie.cz

Ostrava 17. Poruba

RC Kaštánek

17. Listopadu 746, 708 00, Ostrava - Poruba tel. 777 986 340 www.rckastanek.cz

18. Třinec 5

Sluníčko - Mateřské centrum Třinec

Adresa: areál MŠ Repinova 19, Ostrava tel. 596 133 377 www.rcchaloupka.cz

Habrová 300, 739 61, Třinec 5 tel. 777 130 331 http://www.mcslunicko.webgarden.cz/

- 102 -

Příloha č. 3: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou 6. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci. Právě se Vám dostal do rukou dotazník týkající se možností aktivit ve vybraných mateřských centrech v Moravskoslezském kraji. Tento dotazník je součástí moji magisterské práce. Jako zpětnou vazbu pro mateřská centra bude vytištěna brožura, která se týká mateřských center. Prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní. Vámi uvedená data budou použita výhradně pro účely výzkumu a nebudou někde prezentována samostatně jako údaje jednoho konkrétního respondenta.

Označte kříţkem Vaši odpověď A Identifikační otázky 1) Kolik je Vám let ? 20 a méně

 21 - 25  26 – 30 31 – 35  36 a více



2) Kolik máte dětí a jejich věk ? zatím žádné

 jedno  dvě  tři a více 

3) Jaký je Váš rodinný stav ? svobodná

vdaná  rozvedená jiný …………

- 103 -

4) Jaké je Vaše dosažené vzdělání ?

 střední bez maturity  střední s maturitou  vysokoškolské jiné ………………

základní

B Informovanost a dostupnost 5) Jak jste se dozvěděla o mateřských centrech ? z TV

 z internetu 

od lékaře / z nemocnice

z časopisu

 od přátel 

 jinak ……………….

6) Odkud do mateřského centra dojíždíte. Uveďte prosím, název obce nebo městské části ……………………………………………………………………………………………

7) Jak často navštěvujete mateřské centrum ? 1 x týdně

 1 x za 14 dní 

jsem zde poprvé / zcela výjimečně

1 x měsíčně



8) Využíváte mateřské centrum více ? dopoledne

 odpoledne 

- 104 -

 častěji 

9) Znáte ve svém okolí další mateřská centra? ano

, kde …………………………………………………..

ne



C Možnosti využití a profesionalita 10)Jste spokojená s provozní dobou mateřského centra ? ano

 ne (proč) ………………………………………………

11) Jste spokojena s možnostmi aktivit v mateřském centru ? a) ano jsem spokojená se službami



b) jen částečně jsem spokojená se službami





c) nejsem spokojená se službami

u odpovědi za b) a c) prosím uveďte, kterou činnost v mateřském centru postrádáte, buď z předem vybraných aktivit, nebo popř. doplňte: kurzy plavání kojencŧ a batolat



jazykové kurzy pro maminky s hlídáním

jazykové kurzy pro děti baby masáţe







cvičení pro těhotné

 - 105 -

 cvičení malých dětí  tanečky pro děti  keramika  hlídání dětí  příprava na porod

nabídka víkendových (popř. dovolenkových pobytŧ pro rodiny s dětmi

 focení dětí  s hlídáním dětí

 cvičení pro maminky s hlídáním dětí  kurzy na PC pro maminky s hlídáním dětí  poradna pro psychosociální vývoj dítěte

 péče o maminky (kadeřnice, kosmetička, manikérka)  pravidelná logopedická poradna  kurzy na téma výţivy dětí  kurzy na téma hubneme po porodu  poradna kojení  kurzy vaření, pečení pro maminky s hlídáním dětí

………………………………………………………….. …………………………………………………………..

- 106 -

12) Mezi jednu z aktivit v mateřských centrech patří různé besedy a kurzy na témata zvolená maminkami. Víte o této aktivitě ? ano, využívám ji



ano, ale nezúčastňuji se

 z důvodu nedostatku svého času

ano, ale nezúčastňuji se

 z důvodu nevhodně zvoleného času dané aktivity

ano, ale nezúčastňuji se

 protože, mě tyto aktivity nezajímají

ano, ale nezúčastňuji se

jiný důvod:

…………………………………..………………………………………… …………………………………..…………………………………………

ne



13) Víte o možnostech zprostředkování kontaktů na odborníky (logopedický pracovník, psycholog, sociální pracovník, pedagogický pracovník apod.) ? ano

 ne 

- 107 -

14) Využila byste možností konzultací s odborníky ? ano

 ne 

pokud ano tak napište které setkání s odborníkem by bylo pro Vás nejvíce přínosné, buď z předem vybraných nebo popř. doplňte:

 dětský lékař  popř. jiný lékař a jaký……………………………. porodní asistentka  logopedický pracovník  rehabilitační pracovník  dietolog, výţivový poradce  homeopat  pedagogický pracovník  sociální pracovník  pracovník úřadu práce  psycholog

………………………………………………………….. ………………………………………………………….. …………………………………………………………..

15) Využíváte odbornou literaturu (knihy, manuály, časopisy…), které mateřské centrum nabízí ? ano

 ne (proč) …………………………………………….. - 108 -

16) Která ze služeb, jež mateřská centra nabízí, Vás nejvíce oslovuje a kterým se věnujete nejčastěji ?

…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

17) V čem spatřujete největší přínos mateřského centra pro Vaši rodinu? ve vzájemném sdílení s ostatními maminkami, výměně názorů a zkušeností



v možnosti kurzů



v odborných přednáškách



v možnosti krátkodobého hlídání jiný přínos



 jaký ………………………………………………….

- 109 -

D Vlastní iniciativa 18) Chtěla byste se více podílet na činnostech v mateřském centru? ano



jak:

osobní účastí při činnostech finančním příspěvkem možnost zajistit kontakty na odborníky možnost zajistit reklamu ………………………………………………

ne



19) Co byste chtěla v mateřském centru změnit a proč ? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

20) Chtěla byste zapojit do činnosti mateřského centra více i tatínky? ano

 ne 

- 110 -

21) Zapojujete mimo mateřského centra do dění kolem dítěte (např. hlídání, návštěva kroužků, návštěva sportovních hřišť apod.) i tatínky či jiné rodinné příslušníky? ano

, koho a jak často ……………………………………………..

……………………………………………………………………………………………

ne



22) Máte nějaké další připomínky a náměty, co se týká mateřských center, prosím napište to zde: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Děkuji za Váš čas a trpělivost při vyplňování. Zpracovala Bc. Eva Kulesová, studentka Univerzity Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, studijní obor Pedagogika – Správní činnost.

- 111 -

Příloha č. 4: Nabídka aktivit MC Bobeš v Bohumíně děti 0-6 měsíců: BERUŠKY (rubrika: Cvičení dětí) - do počátku lezení do cca 10 měsíců (než dítě začne spontánně lézt) -

Přípravka na plavání - vanička

Babysigns (rubrika: Znakování batolat) – znakování s miminky (kurz pro rodiče – základní) Robátka (rubrika: YAMAHA) - hudební kroužek pro děti od 4 do 18 měsíců děti 6-8 měsíců: BERUŠKY (rubrika: Cvičení dětí) - do počátku lezení do cca 10 měsíců (než dítě začne spontánně lézt) -

Ţelvička (rubrika: Plavání dětí) - plavání rodičů a dětí na bazénu

děti

Babysigns (rubrika: Znakování batolat) – cyklus setkání pro rodiče a

Robátka (rubrika: YAMAHA) - hudební kroužek pro děti od 4 do 18 měsíců děti 8-18 měsíců: děti, které se aktivně plazí, lezou, počátky chůze apod. KÁČÁTKA (rubrika: Cvičení dětí) - od spontánního lezení do samostatné chůze KOŤATA (rubrika: Cvičení dětí) - od samostatné jisté chůze do 18měsíců děti

Babysigns (rubrika: Znakování batolat) – cyklus setkání pro rodiče a

Robátka (rubrika: YAMAHA) - hudební kroužek pro děti od 4 do 18 měsíců

- 112 -

Barvička (rubrika: Další aktivity) – výtvarná aktivita podle individuálních schopností VESELÁ NOTIČKA (rubrika: Cvičení dětí) - tanečně pohybová aktivita – dobře chodící -

Ţelvička (rubrika: Plavání dětí) - plavání rodičů a dětí na bazénu

MINIŠKOLIČKA (rubrika: Další aktivity) - dvě hodinky bez maminky (příležitostné hlídání dětí) děti 18 měsíců a starší: -

TYGŘÍCI (rubrika: Cvičení dětí) - cvičení rodičů s dětmi

Babysigns (rubrika: Znakování batolat) – cyklus setkání pro rodiče a děti – dokud dítě plynule nemluví První krůčky k hudbě (rubrika: YAMAHA) - hudební výchova pro děti od 1,5 do 4,5 let Barvička (rubrika: Další aktivity) – výtvarná aktivita podle individuálních schopností VESELÁ NOTIČKA (rubrika: Cvičení dětí) - tanečně pohybová aktivita – dobře chodící -

Ţelvička (rubrika: Plavání dětí) - plavání rodičů a dětí na bazénu

Baby english (rubrika: Další aktivity) - angličtina pro děti – začátečníci, pokročilí – děti, které dobře mluví dospělí: Babysigns (rubrika: Znakování batolat) – znakování s miminky (kurz pro rodiče – základní) Emoční Inteligence (rubrika: Vzdělávání rodičů) - seminář pro rodiče Zdravý úsměv (rubrika: Vzdělávání rodičů) - péče o chrup – seminář pro rodiče

- 113 -

-

Uzlík – neřízené setkávání rodin s dětmi se zdravotními problémy

(alergie, astma, děti chodící na kojenecké rehabilitace, děti předčasně narozené, sluchové a zrakové vady, onemocnění srdíčka a ledvin, epileptici a diabetici, děti s psychickým či fyzickým postižením). Hosté – odborníci. Klub rodin s dvojčaty (rubrika: Klub dvojčat) – neřízené setkávání rodin s dětmi z vícečetných porodů. Hosté – odborníci. -

Setkávání rodin s dětmi v náhradní rodinné péči – neřízené

setkávání rodin pěstounů, rodin s adoptivními dětmi apod. Hosté – odborníci.

- 114 -

Příloha č. 5: Program rodinného centra Kaštánek v Ostravě – Porubě Herna

Relaxační místnost

8.30 – 12.00 volná herna

9.30 – 11.30 Komplexní předporodní příprava Společně k porodu - cvičení, tance rodiček, přednášky s dulou

Pondělí

16.15 – 18.00 Angličtina s úsměvem pro děti od 2,5 let

8.30 – 12.00 10.00 Tvoření pro

8.45 – 9.30 Hudební škola Yamaha – Robátka děti 4 –

rodiče s dětmi od 1

18 měsíců

roku 10.00 – 10.45 První krůčky k hudbě – pro děti 1,5 – 4,5 14.30 – 17.30 volná herna

roku 11.00 – 11.45 První krůčky k hudbě – pro děti 1,5 – 4,5 roku

Úterý

14.45 – 15.30 Hudební škola Yamaha – Robátka děti 8 – 18 měsíců 16.00 – 16.45 První krůčky k hudbě – pro děti 1,5 – 4,5 roku 17.00 – 17.45 První krůčky k hudbě – pro starší děti 2,5 - 4,5 roku 18.00 – 19.30 Tai-chi – pro začátečníky i pokročilé

8.30 – 12.00

Středa

10.00 divadélko

8.45 – 9:30 Hudební škola Yamaha – Robátka děti 4 – 18 měsíců 10.00 – 10.45 První krůčky k hudbě – pro děti 1,5 – 4,5

- 115 -

roku 11.00 – 11.45 První krůčky k hudbě – pro děti 1,5 – 4,5 roku 16.00 – 17.00 Klokánek – cvičení pro děti od 3 let

8.30 – 12.00 volná herna

9.30 – 10.30 – Koťata I. - cvičení pro batolata (1,5-2 roky)

14.30 – 17.30 Čtvrtek

10.30 – 11.30 – Koťata II. - cvičení pro batolata (cca od volná herna

2 let) 16.15 – 18.00 Angličtina s úsměvem pro děti od 2,5 let

8.30 – 12.00

10.00 – 11.30 Klub kojenců klubíčko (cvičení a masáže, tanečky s miminkama pro děti do

Pátek

14.30 – 17.30

1,5 let, scházíme se od 9.30 h)

Možnost rezervace herny na narozen. oslavy 14.30 – 17.30 Sobota

Možnost rezervace

Možnost pořádání seminářů, školení a přednášek

herny na narozen. oslavy 14.30 – 17.30 Neděle

Možnost rezervace

Možnost pořádání seminářů, školení a přednášek

herny na narozen. oslavy

- 116 -

Příloha č. 6: Program MC Krteček v Ostravě – Porubě

P O N D Ě L Í D O P O L E D N E 8.30 – 10.50 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let 9.45 – Písničky a říkadla (cca 20 minutový program) 11.00 - 11.45 HUDEBNÍ ŠKOLA YAMAHA - 1. krůčky k hudbě (pro děti 1,5r.4,5r.) O D P O L E D N E 14.00 – 14.45 HUDEBNÍ ŠKOLA YAMAHA - Robátka (pro děti od 8měs. do 1,5r.)

15.00 – 17.30 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let

Ú T E R Ý D O P O L E D N E 8.30 – 12.00 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let 10.00 – Cvičení s říkadly (cca 20 minutový program) O D P O L E D N E 12.30 – 17.15 ANGLIČTINA S ÚSMĚVEM 17.20 - 18.20 Taneční relaxace pro dívky a ţeny (Čeká

vás tanec, protaţení, relaxace, příjemná atmosféra).

S T Ř E D A D O P O L E D N E 8.30 – 12.00 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let 10.00 - Veselé cvičení (cca 20 minutový program)

- 117 -

S T Ř E D A O D P O L E D N E ! ! ! rezervováno pouze pro kojence a těhotné ! ! ! Klub kojenců - liché týdny 14:30-16:00 CVIČENÍ (cvičit začínáme v 15:00) Klub kojenců - sudé týdny 14:30-16:00 MASÁŢE (masírovat začínáme v 15:00) INDIVIDUÁLNÍ LAKTAČNÍ PORADNA bude v rámci klubu kojenců vţdy cca od 14:45 - 15:45, příp. dle domluvy

Č T V R T E K D O P O L E D N E 8.30 – 12.00 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let 10.00 – Cvičení s říkadly a tanečky (cca 20 minutový program) O D P O L E D N E

14.30 – 17.00 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let

P Á T E K D O P O L E D N E 8.30 – 12.00 VOLNÁ HERNA pro děti od 0-6 let 10.00 - Cvičení s říkadly a loutkové divadélko (cca 30 minutový program)

DALŠÍ PLÁNOVANÉ AKCE: Bazárky dětského oblečení a hraček, maškarní bál, mikulášská besídka, lampiónový průvod, Dětský den aj. Bliţší informace na dveřích a nástěnce v Mateřském centru Krteček. Na přípravě programů se můţete podílet i Vy.

- 118 -

Příloha č. 7: Program mateřského centra Bejbáček v Orlové

TÝDENNÍ PROGRAM MC Bejbáček v Orlové

PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK

DOPOLEDNE

ODPOLEDNE

9,00 - 11,30

15,00 - 18,00

Herna a tělocvična

Herna a tělocvična

Programový den - Veselé tvoření Herna a tělocvična

Herna a tělocvična

Programový den - Veselé cvičení Programové dopoledne - Zpíváme si

- 119 -

Focení (jen na objednávku)

Příloha č. 8: Nabídka aktivit MC Ţelvička v Klimkovicích

ROZÁRČINA ŠKOLIČKA - s želvičkou Rozárkou se společně učíme stále něco nového formou hry (zvířátka, barvičky,...). Určeno pro děti od přibližně 1 roku do 4 let. ŽELVÍČATA, HÝBEJME SE... - program je zaměřen na rozvoj pohybových schopností dětí za pomoci říkanek a písniček. Střídají se různé formy cvičení (s overbally, cvičení na opičí dráze, s novinami,...). Určeno pro děti od přibližně 1 roku do 4 let. KAŠPÁRKOVINY - hrajeme si spolu, zkoušíme různé výtvarné techniky. Určeno pro děti od přibližně 1 roku do 4 let. HRAJEME SI, ZPÍVÁME SI... - společně si zpíváme, hrajeme s hudebními nástroji a rozvíjíme pohyb dětí za pomoci říkanek a písniček. KLUB KOJENCŮ - určeno pro děti od 6 týdnů do přibližně 1 roku. Nehrozí zde, že je větší běhající dráčci zašlápnou. Program je rozdělen na: Poradnu vývoje dětí do 1 roku: pod vedením zkušené fyzioterapeutky. Co všechno má moje miminko umět? Proč se ještě neobrací nebo neleze? Mohu mu ve vývoji nějak pomoci? Na tyto a další otázky odpovídá teoreticky i prakticky rodičům zkušená fyzioterapeutka. Cvičeníčko s písničkami a říkankami: hrajeme si s říkankami a písničkami v kolektivu dalších dětí a rodičů. Program si připravují střídavě služební maminky a návštěvnice centra.

- 120 -

NĚCO PRO DOSPĚLÉ BŘIŠNÍ TANCE - pravidelně 1x týdně se schází k tancování zájemkyně o břišní tance s lektorkou. TVOŘIVÉ CHVILKY PRO VŠECHNY - v rámci tvořivých chvilek si máte možnost vyzkoušet různé výtvarné techniky, vyrobit si sami sobě něco pro radost. Tento čas je určen zejména k relaxaci dospělých, ale po domluvě je možné vzít s sebou i děti. Přijít mohou nejen běžní návštěvníci centra. POVÍDÁNÍ na různá témata - do Želvičky zveme zajímavé hosty z řad odborníků různých oblastí.

- 121 -

ANOTACE : Příjmení a jméno: Kulesová Eva Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií Název práce: MATEŘSKÁ CENTRA – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Název práce v angličtině: MATERNITY CENTERS - MORAVIAN - SILESIAN REGION Vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D. Počet stran: 96 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2011 Resumé: Diplomová práce rozebírá pojem mateřského centra jako takový, co to je mateřské centrum, jaké jsou typy, popisuje pro koho je určeno toto centrum. V teoretické části jsou rozebrány vývojová období dítěte do předškolního věku, včetně nabídky vhodných kursŧ. Přiblíţena je existence Sítě mateřských center v ČR. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření prováděné pomocí dotazníkové metody v pěti mateřských centrech v Moravskoslezském kraji. Bylo zjištěno, ţe obecně všechny respondentky vnímají mateřská centra jako přínosná a s nabídkou aktivit v daných mateřských centrech jsou spokojené. Klíčová slova: Mateřské centrum. Nezisková organizace. Vývojové etapy (prenatální období – předškolní období). Síť mateřských center. Rodina. Rodičovství. Role matky. Role otce. Abstract: This thesis analyzes the concept of maternal centers, what maternal centers are, the types of them and it describes for whom the centers are determined. In the theoretical part there is discussed the development of the child to preschool age, including an offer of suitable courses. It is also explained the existence of the Network of Maternity Centres in the country. The practical part is focused on research survey carried out by questionnaire method in five maternity centers in the Moravian region. It was found that all respondents generally perceived maternity centers helpful, and they were satisfied with offering activities in these maternity centers. Keywords: Maternal center. Non-profit organizations. Developmental stages (prenatal period - pre-school period). The network of parent centers. Family. Parenting. The role of mother. The role of father.

- 122 -