Materiálie
jkjl
Emergency archaeological exploration of the Konejl´s cave in Kokočské rocks Abst r a c t
Lenka Kovačíková | Jan Novák | Jan Prostředník |
Konejl´s cave (k. ú. Bělá u Turnova, PR Kokočské rocks) was explored by 4 probes in August 2010 and July 2011. We registered at least 5 horizons in 15 levels (mechanical layer, thickness 10 cm). Levels 1 and 2 go back from present day to VS2 epoch. Level 3 is identified as a contact layer between high middle ages epoch and early Iron Age (dating of VS1/2 – VS2). Levels 4 to 6 cohere with the early Iron Age (Lt C2-D1). Next levels 7 to 9 are assigned to wide time period ranging from Mesolithe to older/middle Bronze Age of level 7. This period was not registered in artefacts, radiocarbon date 1875 – 1665 BC) originated from level 7. We linked the lowest levels (10 to 15) to Mesolithe, it was proven not only by discovered industry, but by radiocarbon dating too (8225 – 7945 BC). It is actually the oldest Mesolithic date in Český ráj. New discoveries were brought by archeobotanical and archeozoological research. K e y W o r ds
kl í čová slova
environmental analyses
environmentální analýza
Konejl's Cave
Konejlova jeskyně
emergency archaeological survey
záchranný archeologický výzkum
cliff settlements
osídlení skalních převisů
Český ráj
Český ráj
Fontes Nissae | Prameny Nisy
Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách Lenka Kovačíková | Jan Novák | Jan Prostředník
Obr. 1_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Lokalizace jeskyně v rámci kuesty Klokočských skal J. Mertlík, 2000
V srpnu 2010 a červenci 2011 proběhla terénní část záchranného archeologického výzkumu na lokalitě Konejlova jeskyně v k.ú. Bělá u Turnova (Liberecký kraj, PR Klokočské skály).1 Sedimentární výplň pískovcové skalní dutiny byla narušena nelegálními výkopy zřejmě při detektorovém průzkumu (obr. 2). Na narušení lokality nás upozornil Petr Jenč, odborný pracovník Vlastivědného muzea v České Lípě. Dějiny archeologických výzkumů ve skalní oblasti Českého ráje jsou shrnuty v následujících publikacích (Matoušek – Jenč – Peša 2005, Prostředník – Šída 2010). XIII 2012 1
Lokalizace a popis
Lokalita se nachází v Klokočských skalách v oblasti Pánvička ve vzdálenosti cca 600 m východně od osady Záholice (parc. č. 405/1, souřadnice X/Y: 680081/993421; (obr. 1)). Jde o výklenkovou dutinu o maximální šířce 11 m s maximálním zahloubením 6,8 m ve střední části dutiny. Lokalita byla zaměřena pracovníky Vlastivědného muzea z České Lípy 30. července 2007 v rámci projektu Identifikace skalních dutin v oblasti Českého ráje. V jihozápadním sektoru jeskyně bylo registrováno narušení nelegálním výkopem. Šlo o oválnou jámu o průmě-
1_Tento projekt byl podpořen Libereckým krajem z Fondu kulturního dědictví
57
materiálie
| Lenka Kovačíková | Jan Novák | Jan Prostředník Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách
Obr. 2_ Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Celkový půdorys s lokalizovanými sondami 1 – 4 s nálezovou situací v úrovni podloží
ru cca 0,6 m a hloubce 0,7 m (obr. 2). Byla registrována stratigrafická situace 5 až 7 uloženin, skalního podloží nebylo dosaženo; z výhozu byl získán i datovací materiál (keramika mladšího pravěku – snad okruh popelnicových polí – datace P. Jenč). Další zásah do sedimentární výplně byl objeven při severní stěně, kde se skalní podloží nacházelo již po cca 0,2 m od stávající úrovně povrchu. Metodika záchranného výzkumu
První etapa záchranného archeologického výzkumu, která se uskutečnila v roce 2010, byla situována do severovýchodní části dutiny, kde bylo patrné nejrozsáhlejší poškození sedimentární výplně. Výzkum se zaměřil zejména na ověření stratigrafické situace a na ověření rozsahu poškození. Do severovýchodního sektoru byla umístěna sonda 1/2010; měla rozměry 2,9 m v ose sever – jih a 1,6 – 1,8 m v ose západ – východ (obr. 2). Stratigrafická situace byla dokumentována pouze na západním řezu, ostatní hranice sondy vykliňovaly do skalního podloží. Sonda byla rozdělena do sektorů A – C. V roce 2011 jsme položili 3 na sebe navazující sondy se stranovým posunem 1,2 m v jižní polovině Konejlovy jeskyně (obr. 2). Sondami 2 – 4/2011 jsme protnuli se58
dimentární výplň příčným řezem v ose západ – východ a poznali tak její stratigrafii. Sondy měly rozměry 1 x 2 m (delší strana v ose západ – východ). Byly dále členěny na sektory 1 a 2 (1x1 m) a ty se dále dělily na 4 kvadranty 0,5 x 0,5 m označené alfabeticky A-D. Nálezová situace byla standardně dokumentována fotograficky a kresebně v měřítku 1:10, a to jak v řezu, tak v půdorysu. Osy řezů sond i celá lokalita byly geodeticky zaměřeny. Sediment byl v každém kvadrantu sektoru rozebírán odděleně po mechanických vrstvách o mocnosti 10 cm a prosíván na sítech o hustotě pletiva 2 mm (výplně na bázi sondy byly prosívány na sítech o hustotě pletiva 1 mm). Nalezené artefakty a ekofakty byly z každého kvadrantu evidovány odděleně. Vedle prosívání byl z každé úrovně odebrán vzorek na proplavení flotační metodou na plavící lince ANKARA. Z prosívání jednotlivých úrovní výplní i ze vzorků výplní odebraných pro proplavení byl získán environmentální materiál pro archeobotanické a archeozoologické analýzy. Vzorky pro radiokarbonová data byly zadány z organického materiálu ze středních a bazálních partií sedimentární výplně dutiny (Center for Applied Isotope Studies, Georgia – USA). Fontes Nissae | Prameny Nisy
materiálie
Muzeum Českého ráje v Turnově
Na povrchu se nacházela uloženina 1, která nasedala na vrstvu 2. Nad skalním podložím ležely vrstvy 3 a 4. V sektorech A a C se na skalním podloží nacházela 2 propálená místa. Uloženiny byly rozebírány po mechanických vrstvách 1 – 3, mocnost historických terénů se pohybovala mezi 0,2 a 0,3 m.
ňuje do ní kontext 14. Dále nasedají uloženiny 4 a 6. Pod nimi leží vrstva 7 a do ní zasahují čočky 9 a 10. Kontext 7 nasedá na skalní podloží, na severním řezu je patrná složitější stratigrafie, kde se pod uloženinou 7 nacházejí ještě uloženiny 11, 12, 13 a 8 (interpretované jako rozpadlé skalní podloží). V sondě byla sedimentární výplň rozebrána v 8 mechanických vrstvách, mocnost výplně se pohybovala mezi 0,8 – 0,85 m.
Sonda 2/2011
Sonda 4/2011
Popis stratigrafické situace v sondách 1/2010 – 4/2011 Sonda 1/2010
Nejvýše se nalézá uloženina 1, která nasedá na výplň 8, dále se nachází výplň 2. V rámci tohoto kontextu byla registrována uloženina 3 – ohniště. Pod vrstvou 2 leží kontext 4, dále vrstva 7, která je nad skalním podložím oddělena vrstvičkami 9 a 9a (vysrážené oxidy Fe). Kontexty byly rozebírány po mechanických vrstvách o mocnostech 10 cm v rámci sektorů a jejich kvadrantů. V sondě 2/2011 se nacházelo 9 mechanických vrstev. Skalního podloží bylo dosaženo pouze v sektoru 1, kvadrantu A, kde byly uloženiny rozebrány v rámci mechanických vrstev 10 a 11. Mocnost historických terénů se pohybovala od 0,9 po 1,1 m.
Na řezech sondy 4 registrujeme nejsložitější vývoj sedimentace ze všech sond v Konejlově jeskyni. Do svrchní uloženiny jsou vklíněny sedimenty 2, 3 a 4. Pod vrstvou 1 leží uloženina 18, dále vrstva 5, pod ní 6 a dále mocnější kontext 7. Pod ním vykliňuje vrstva 8. Vrstvy 7 a 8 nasedají na mocnou vrstvu 9, do které jsou včleněny uloženiny 10, 11 a 12. Stratigrafie pokračuje vrstvami 13, dále 14 a sedimenty s vysráženými oxidy Fe 15 a 16. Nejspodnější uloženinou je vrstva 17. Výzkum v celé ploše sondy byl ukončen v úrovni mechanické vrstvy 10. V sektoru 1, kvadrantu A, byla provedena Sonda 3/2011 sondáž až na úroveň mechanické vrstvy 15, přesto nebylo Nejvýše se nachází uloženina 1, která překrývá vrstvy skalního podloží dosaženo. Mocnost historických terénů se 2 a 3; v hmotě uloženiny 3 se nachází vrstvička 4 a vykli- pohybovala od 1 po 1,5 m. Obr. 3_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Sonda 2/2011; západní řez-úroveň 11 – skalní podloží Foto J. Prostředník
XIII 2012 1
59
Studie
2_9. – 6. tisíciletí př.n.l. Za určení děkujeme PhDr. et Mgr. Petru Šídovi, Ph.D. 3_Datace nálezových situací bude dále uváděna zkratkami Lt C2-D1 (mladší doba železná, 3.–2. stol. př.n.l.); VS1/2 (13./14. stol.); VS2 (14.–15. stol.); VS2-NO1 (2. pol. 15.–16. stol).
60
Nálezy mobilních artefaktů a ekofaktů
Z jednotlivých kontextů byly při prosívání získány soubory artefaktů a ekofaktů, které usnadnily datování antropogenních aktivit na lokalitě. Nejstarším dokladem po lidské činnosti je štípaná industrie ze střední doby kamenné – mezolitu2 (v rámci úrovní 2, 8, 9 a 11). Zlomky keramiky byly registrovány ze 2 hlavních etap – vrcholného a pozdního středověku a mladšího pravěku (obr. 3). Keramika mladšího pravěku tvoří poměrně homogenní soubor datovatelný do Lt C2–D1 (mladší doba železná, 3.–2. stol. př.n.l.; (obr. 4)). Podle analogických nálezů technologicky identické keramiky (ostření hrubým pískem a přítomnost slídy v keramickém těstu) z Kristovy jeskyně v Klokočských skalách (k. ú. Bělá u Turnova; Prostředník 2007) a převisu A. Nastoupilové u Věžáku (k. ú. Troskovice; Prostředník 2007a) můžeme antropogenní aktivitu v Konejlově jeskyni potvrdit i v tomto časovém horizontu. Do horizontů 1. až 2. (3.) úrovně náleží keramika s datacemi VS1/2 (13./14. stol.); VS2 (14. – 15. stol.); VS2-NO1 (2. pol. 15. – 16. stol) – (obr. 5).3 V těchto souvrstvích byly nalezeny i kovové předměty v rámci prvních dvou úrovní – železný kovaný hřeb, olověné projektily a pivní zátky. Vedle artefaktů byly ze sedimentů získány i ekofakty v podobě zvířecích kostí, uhlíků a rostlinných makrozbytků (viz výsledky environmentálních analýz).
Obr. 4_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Keramika mladší doby železné. 1) S2/2011; sektor 2; kvadrant D; úroveň 5; S4/2011; sektor 1; kvadrant A; úroveň 5; soubory 44, 138, Lt C2-D1, nádoba L. 2) S4/2011; sektor 2; kvadrant D; úroveň 5; soubor 143, Lt C2-D1, nádoba P. 3) S3/2011; sektor 2; kvadrant A; úroveň 3; soubor 96, Lt C2-D1, nádoba R. 4) S4/2011; sektor 2; kvadrant A; úroveň 8; soubor 160, Lt C2-D1, nádoba N. 5) S2/2011; sektor 1; kvadrant B; úroveň 4; soubor 29, Lt C2-D1, nádoba G. 6) S4/2011; sektor 2; kvadranty A, D; úrovně 3, 5; soubor 142, 128, Lt C2-D1, nádoba J. 7) S4/2011; sektor 2; kvadrant D; úroveň 4; soubor 134, Lt C2-D1, nádoba K Obr. 5_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Keramika z období vrcholného a pozdního středověku. 1) S4/2011; sektor 1; kvadranty A, B, D; úrovně 1, 2, 3; soubory 108, 119, 124, VS1/2, nádoba E. 2) S2/2011; sektor 1; kvadranty D; úroveň 2; soubor 7, VS2, nádoba C. 3) S4/2011; sektor 1; kvadranty C, D; úrovně 1, 2; soubory 110, 184, 185, VS2-NO1, nádoba A
Fontes Nissae | Prameny Nisy
materiálie
Muzeum Českého ráje v Turnově
Obr. 6_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Sondy 2 – 4/2011 - vertikální planigrafie s vynesenými nálezy artefaktů a ekofaktů
Veškeré artefakty i ekofakty jsou vyneseny do plá- lesní (Fagus sylvatica), a to již v úrovni 9. Z dalších dřenů formou vertikálních i horizontálních planigrafií vin se vyskytují lípa (Tilia sp.), jilm (Ulmus sp.) a javor (Acer sp.). Uhlíky topolu (Populus sp., velmi pravděpo(obr. 6). dobně osika) byly zjištěny pouze ojediněle. Líska byla potvrzena i nálezy skořápek lískových oříšků separovaVýsledky environmentálních analýz ných při flotaci. Antrakologická a makrozbytková analýza Vegetace s hojným zastoupením živinově náročných Mezolit Období mezolitu je zachyceno v 8 vzorcích. Celkově bylo listnatých dřevin byla vázaná na úživná stanoviště. Je tedy pravděpodobné, že se v okolí jeskyně nacházely poprovedeno 101 určení a bylo zjištěno 8 taxonů. Ve vrstvách z období mezolitu byly dominantně za- lohy s výskytem spraše či prachovice. Vyšší zastoupení stoupeny uhlíky dubu (Quercus sp.) a kodominantně lísky a borovice naznačuje, že v okolí jeskyně se nacháborovice lesní (Pinus sylvestris). Charakteristickým zela stanoviště s rozvolněným zápojem vegetace. znakem souboru je hojný výskyt lísky obecné (Corylus Přestože v těchto úrovních nebyla nalezena keramiavellana) a smrku ztepilého (Picea abies). Nehojně byla ka, lze na základě druhového spektra vznik úrovní 9–7 zjištěna lípa (Tilia sp.), jeřáb (Sorbus sp.), javor (Acer očekávat v první polovině zemědělského pravěku. Naznačuje to absence jedle bělokoré a také velmi hojné sp.) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Analyzovaný soubor zachycuje v blízkém okolí lo- zastoupení listnatých dřevin úživných stanovišť (předekality světlou doubravu s hojnou účastí borovice lesní. vším jasanu a jilmu). Tento předpoklad potvrzuje i raTento charakter lesní vegetace odpovídá rekonstrukcím diokarbonové datum, které úroveň 7 datuje do střední doby bronzové. Omezenou příměs materiálu z období boreální vegetace střední Evropy. mezolitu však nelze zcela vyloučit. Střední doba bronzová (horizont střední doba bronzová - mezolit)
Mladší doba železná
Z tohoto období bylo analyzováno 16 vzorků, bylo provedeno 473 určení, která náležela 10 taxonům. Dominantou byla borovice lesní (Pinus sylvestris) a dub (Quercus sp.). V souboru bylo zjištěno také hojné zastoupení uhlíků smrku, jasanu ztepilého a lísky obecné (Corylus avellana). Poprvé se v profilu také objevuje buk
Z tohoto období bylo analyzováno 20 vzorků, bylo provedeno 566 určení a zjištěno 15 taxonů. Dominantou byl buk lesní (Fagus sylvatica), spolu s ním byly kodominantou smrk ztepilý (Picea abies), dub (Quercus sp.) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Na rozdíl od střední doby bronzové (7–9) je zde velmi
XIII 2012 1
61
materiálie
| Lenka Kovačíková | Jan Novák | Jan Prostředník Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách
Obr 7_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Ukázka kostí žab z období mezolitu, které byly objeveny v sondě 4/11 (v sektoru 1, v úrovni 9, v hloubce 80–90 cm). Některé z těchto kostí jsou opálené Foto L. Kovačiková
hojně zastoupena i jedle bělokorá (Abies alba), dále zimolez (Lonicera sp.) a také poměrně vzácný tis červený (Taxus baccata). Tyto druhy jsou charakteristické pro zapojené porosty „klimaxových“ stadií. Tak jako ve střední době bronzové je i v této vrstvě zastoupena celá řada stanovištně náročných dřevin (lípa, javor, jilm, jasan). Např. zastoupení uhlíků lípy v těchto úrovních dosahuje maxima v rámci celého profilu. V souboru se však objevuje také světlomilná borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza (Betula sp.) a acidofilní brusnice (Vaccinium sp.). Na druhou stranu líska obecná (Corylus avellana) má v tomto období nejnižší zastoupení v rámci celého profilu. Ze čtvrté úrovně také pochází částečně opracovaný artefakt ze dřeva borovice lesní (Pinus sylvestris). Druhová skladba tohoto období dokládá přítomnost „klimaxových“ bučin s hojnou účastí jedle, smrku a stanovištně náročných dřevin. Na zapojené stromové patro upozorňuje např. přítomnost stínomilného tisu červeného a zimolezu. Na druhou stranu v blízkém okolí jeskyně (např. v okolí skalních útvarů) byla přítomná i rozvolněná vegetace s hojným zastoupením světlomilných dřevin jako je např. borovice lesní, dub, bříza či osika. Vrcholný středověk
Z tohoto období bylo analyzováno 10 vzorků, bylo provedeno 289 určení a zjištěno 15 taxonů. Charakteristickým znakem je velmi hojný výskyt lísky obecné (Corylus avellana) a jedle bělokoré (Abies alba). Hojnější výskyt byl zaznamenán i u borovice lesní (Pinus sylvestris), 62
smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica) a také dubu (Quercus sp.). Z dalších dřevin byl zastoupen světlomilný topol (Populus sp.) a bříza (Betula sp.). Zjištěna byla rovněž lípa (Tilia sp.) a relativně vysoké zastoupení tisu (Taxus baccata), který byl v minulosti využíván k výrobě zbraní (především luků), a je otázkou, zda uhlíky tisu s touto činností nesouvisejí. Výskyt dalších listnatých dřevin úživných stanovišť (jilm, javor, jasan, zimolez) je v souboru poměrně nehojný. Z vrcholně středověkých úrovní pocházejí skořápky lískových oříšků (Coryllus avellana), plody lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), pecky třešně ptačí (Prunus avium) a ojediněle i trnky obecné (Prunus spinosa). Zvyšující se zastoupení světlomilných dřevin naznačuje zvýšený lidský vliv na lesní porosty. To potvrzuje i nárůst zastoupení uhlíků jedle. Její nárůst v období středověku bývá často spojován se zvýšenou lesní pastvou a intenzivnějším obhospodařováním lesa (Málek 1983). Novověk
Z tohoto období byly analyzovány 2 vzorky, bylo provedeno 25 určení a zjištěno 5 taxonů. Dominantou byla borovice lesní, dále byl zaznamenán hojnější výskyt buku lesního (Fagus sylvatica) a pouze ojedinělý výskyt lísky obecné (Corylus avellana), smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba). Lze předpokládat, že zachycený stav vegetace odpovídá recentní situaci v okolí studované lokality. Fontes Nissae | Prameny Nisy
materiálie
Archeozoologická analýza Mezolit
Muzeum Českého ráje v Turnově
a smíšených lesů (Anděra et Horáček, 2005). Z hrabošovitých hlodavců byly evidovány ostatky hryzce vodního (Arvicola terrestris) a blíže neurčeného hraboše (Microtus sp.). Posledním a zároveň největším hlodavcem v souboru byla veverka obecná (Sciurus vulgaris). Dočerna opálená pánev tohoto převážně stromového živočicha byla nalezena v sondě 2/11. Zda byl i tento druh součástí obživy člověka, zůstává otázkou. Třetí druhově rozmanitou skupinou savců byly šelmy (4–6 % určených zbytků). Kromě kostí jezevce lesního (Meles meles), druhu vyhledávajícího skalnatá stanoviště, se podařilo prokázat přítomnost lasicovitých šelem a psovité šelmy – lišky obecné (Vulpes vulpes). Některé kosti šelem byly opálené. Stejně tomu tak bylo i v případě částí postkraniálu netopýrů. Na lokalitě byl potvrzen výskyt netopýra velkého (Myotis myotis). Kromě něho byly zaznamenány také kostěné zbytky jiného druhu netopýra střední velikosti, u něhož se bližší druhové určení nezdařilo. Na rozdíl od vrstev datovaných do období vrcholného středověku byl soubor mezolitických nálezů chudý na kosti zajícovců a kopytníků. Mezi potvrzenými sudokopytníky jmenujme srnce obecného (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Zatímco srnec obvykle vyhledává otevřenější stanoviště, prase divoké se zdržuje převážně v listnatých a smíšených lesích s vlhkou půdou. Do světlých listnatých i smíšených lesů s dostatečně vlhkým substrátem zavítá také krtek obecný (Talpa europaea), jediný hmyzožravec v souboru. Jeho nory se mohou nacházet v hloubce 5 až 70 cm pod povrchem (Anděra – Horáček, 2005), a tudíž nemůžeme vyloučit, že pažní kost krtka nalezená v sondě 2/11, v hloubce 50–60 cm, patřila zástupci současné fauny, který se sem zahrabal. Kosti krtků v sondě 4/11 byly uloženy hlouběji (70–120 cm) a nepředpokládáme jejich recentní původ. V sondě 2/11, v úrovni 10, byla objevena kost křídla datlovitého ptáka (Picidae) velikosti strakapouda velkého. Spolehlivé druhové určení nebylo možné vzhledem k částečnému poškození kosti.
Kostěné nálezy z období mezolitu byly zachyceny ve dvou sondách – 2/11 a 4/11 . Jejich celkový počet byl tvořen 405 elementy (tj. 84% nálezů předložených k analýze). Více než polovinu (59-61 %) ze všech determinovaných kostí z tohoto období tvořily zbytky žab (obr. 7), především skokana hnědého (Rana temporaria), méně ropuchy obecné (Bufo bufo). Z anatomie jmenovaných obojživelníků převažovaly pažní kosti a kosti pánevního pásma. V menším počtu se dochovaly kosti předloktí a bérce. Kromě nich byly určovány také presakrální obratle, urostyl nebo autopodia končetin. V souboru dominantně zastoupený skokan hnědý obývá, vzhledem ke své ekologické nenáročnosti, řadu stanovišť. Obecně ho lze charakterizovat jako lesní druh vázaný na vlhká a stinná stanoviště v blízkosti vody (Baruš – Oliva, 1992). Většinou se vyhýbá silněji zahuštěným mladým smrčinám a borům (Zwach, 2009). Podobné nároky na prostředí má také ropucha obecná, která setrvává v převážně lesnaté krajině tvořené listnatými a smíšenými lesy s převahou listnáčů. V jehličnatých lesích je její výskyt výrazně nižší (Zwach, 2009). V sondě 2/11 bylo objeveno celkem 123 opálených kostí, tj. 45 % ze všech kostí v sondě. Většina takto modifikovaného osteologického materiálu byla zbarvena dočerna nebo dohněda. Některé zlomky byly ohořelé jen částečně. Ze všech opálených kostí v sondě 2/11 jich bylo 76, tj. 62 % z veškerého opáleného materiálu, původem z žab. V sondě 4/11 bylo registrováno 19 opálených kostí žab, tj. 14,3 % z celkového počtu kostí v této sondě. Přítomnost kostěných elementů končetin a jejich opálení může mít spojitost s odchytem obojživelníků za účelem konzumace. Opálení nebylo pozorováno pouze na kostěných zbytcích žab, ale také savců. Druhou nejpočetnější skupinou organismů potvrzených v mezolitických úrovních obou sond byli hlodavci (25-26 % určeného materiálu),nejčastěji byly objevovány kosti myšic (Apodemus sp.). Druhové odlišení myšic je obecně problematické, nejinak tomu bylo i v případě nálezů z Konejlovy jeskyně. Naměřené hodnoty délky dolních řad zubů (LOID) se blížily rozměrům vymezu- Mladší doba železná jícím myšici lesní (Apodemus flavicollis). Tento druh Z několika úrovní sond datovaných do laténu bylo získámyšice je svým výskytem vázán na prostředí listnatých no 52 kostěných zbytků, tj. 10,8 % ze všech kostí v souXIII 2012 1
63
materiálie
Obr. 8_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Složený severní řez v sondách 2 – 4/2011 s vyznačenými úrovněmi mechanických vrstev
boru. Nejvíce kostí (82,7 %) z tohoto období bylo objeveno v sondě 3/11 , přičemž 23 % jich bylo opáleno, a to bez rozdílu druhu a anatomie. S přihlédnutím k nízkému počtu určení ve zmíněné sondě se ukázalo, že nejvýznamnější skupinou živočichů byli obojživelníci reprezentovaní skokanem hnědým a ropuchou (40 % určených kostí). Kromě nich dosahovaly určitého významu také hlodavci (28 % nálezů), letouni (16 % nálezů) a hmyzožravci (12 % nálezů). Hranici určitelnosti 5 % nepřekročili kopytníci. Přítomnost ostatků netopýra velkého pravděpodobně souvisí s jeskynním prostorem, který posloužil jako zimoviště tohoto druhu. Vrcholný až pozdní středověk
Obr. 9_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Sondy 2 – 4/2011 – datované úrovně
Osteologický soubor z období středověku obsahoval 25 kostí a zubů, tj. 5,2 % ze všech kostí v souboru. Za zajímavý nález lze považovat schránku hlemýžďovitého plže srstnatky jednozubé (Trichia unidentata). Tento bezobratlý živočich je svým výskytem vázán na vlhké suťové lesy, kde žije pod listím a kameny (Buchar et al., 1995). Jedná se o jediného měkkýše v celém souboru. Zbylé nálezy z období vrcholného až pozdního středověku patřily savcům. Zatímco v sondě 4/11 byl učiněn pouze objev poškozené dolní čelisti 8–12 měsíčního selete, sonda 2/11 obsahovala kostěných nálezů více. Nejpočetnější skupinou byli hlodavci, které reprezentovala krysa obecná (Rattus rattus). Krysa je v našich zeměpisných šířkách nepůvodním druhem, do Evropy byla zavlečena člověkem. Lze říci, že v období vrcholného středověku byl tento hlodavec již poměrně běžným druhem naší fauny (Anděra, 2006). Vedle hlodavců byly evidovány kosti zajíce polního, běžného druhu kulturní krajiny, a zbytky skeletu kuny (Martes sp.). Zda se jednalo o kunu skalní či lesní, které se na našem území běžně vyskytují, se nepodařilo prokázat. Přehled výše uvedených taxonů náležejících k sondě 2/11 doplňuje krtek obecný, srnec obecný a prase, u kterého nebyla odlišena divoká forma od domácí, a to v souvislosti s nálezem špičáku ještě nedospělého jedince. Do období vrcholného až pozdního středověku je možné přiřadit také poškozený špičák prasete ze sondy 3/11. Na kostech savců byly ojediněle registrovány stopy po opálení (3 doklady ze sondy 2/11), jiné tafonomické změny nebyly pozorovány.
Obr. 10_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Sondy 2 – 4/2011 – vertikální planigrafie s fragmenty keramiky, které náležejí identickým nádobám Lt C2-D1
64
Fontes Nissae | Prameny Nisy
materiálie
Muzeum Českého ráje v Turnově
Úrovně
Sonda 1/2010
Sonda 2/2011
MV1
1
1
1
1; 2;
MV2
2
1; 8
1; 2; 14
3; 4; 5; 18
horizont NO-VS2
MV3
2; 3
2; 3
1; 2; 14
5; 6; 7
kontaktní úroveň VS-latén
MV4
3; 4
2; 3
2; 3; 14
7; 8
horizont latén horizont latén
Sonda 3/2011
Sonda 4/2011
Datace horizont NO-VS2
MV5
2; 4
4; 10; 14
7; 8
MV6
4
3; 4; 5; 6; 9; 10
7; 8; 9
horizont latén
MV7
4
6; 9; 7; 10
10; 9
horizont mezolit – střední doba bronzová
MV8
7
7; 11; 12;
10; 9; 13
horizont mezolit – střední doba bronzová
MV9
7
13; 8
10; 11; 12; 9; 13
horizont mezolit – střední doba bronzová
MV10
9; 9a; 7
11; 12; 10; 9; 13
horizont mezolitu
MV11
7
13; 14; 15
horizont mezolitu
MV12
14
horizont mezolitu
MV13
14; 16
horizont mezolitu
MV14
14; 17
horizont mezolitu
MV15
17
horizont mezolitu
Tab. 1_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 2010. Výzkumné sezóny 2010 - 2011. Datování jednotlivých kontextů a úrovní v sondách 1 – 4
Datování nálezové situace
Na základě stratigrafických pozorování je zřejmé, že sedimentární výplň má vývoj ovlivněný lidskou činností. Registrujeme pět hlavních etap sedimentární výplně (tab. 1). Nejvýše uložené kontexty v úrovních 1 a 2 spadají do časového horizontu současnosti až období VS2, nejvíce nálezů pochází z časového horizontu VS2/ NO1. Úroveň 3 označujeme jako tzv. kontaktní vrstvu mezi obdobím vrcholného středověku a nejmladším dokladem pravěké antropogenní aktivity – horizontem mladší doby železné. V rámci této úrovně bylo v sondě 2/2011 na rozhraní sektorů 1 a 2 objeveno ohniště datované do vrcholného středověku. Tato úroveň nesla stopy prošlapání a obsahovala smíšené artefakty z období vrcholného středověku i mladšího laténu. To svědčí o výraznější antropogenní aktivitě v období vrcholného středověku. Keramiku lze datovat do širokého časového horizontu VS1/2 – VS2 (3 nádoby). Úrovně 4 až 6 náležejí do období mladší doby železné (Lt C2-D1). Podle většího počtu nádob (13 nádob) je zřejmé, že byla v tomto časovém horizontu Konejlova jeskyně více využívána. O četných aktivitách svědčí i rozptyl keramických zlomků (obr. 10). Následující sedmou až devátou úroveň interpretujeme jako horizont z širokého časového intervalu mezolit až střední doba XIII 2012 1
sonda
Latén
VS1/2
VS2
VS2/NO1
S 2/11
12
2
2
S 3/11
2
2
S 4/11
29
10
6
18
celkem
43
10
10
20
Tab. 2_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 2010. Sondy 2 - 4/2011 Hodnotové a procentuální zastoupení chronologicky citlivé keramiky
bronzová. Z tohoto horizontu, ze sondy 4/2011 z úrovně 7, pochází radiokarbonové datum z intervalu 1875 – 1665 BC (starší – střední doba bronzová). V artefaktech nebyla tato etapa registrována. V sondách 1, 2 a 4 bylo nad skalním podložím nalezeno celkem 6 kusů štípané industrie ze silicitů glacigenních sedimentů datovaných do mezolitu. Nejspodnější úrovně (10 až 15) můžeme proto přiřadit k mezolitickému období, což vedle nalezené industrie dokládá i radiokarbonové datum (8225 – 7945 BC). Je to vůbec nejstarší radiokarbonové datum pro střední dobu kamennou v Českém ráji. 65
materiálie
| Lenka Kovačíková | Jan Novák | Jan Prostředník Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách
VS2/NO1 24% Latén 52 % VS2 12% Prameny a literatura Anděra, Miloš. Rattus rattus (Linnaeus, 1758) – krysa obecná. In: Mlíkovský, Jiří a Petr Stýblo (eds.). Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006, s. 455–457. ISBN 80-867-70-176. Anděra, Miloš a Ivan Horáček. Poznáváme naše savce. Praha: Sobotáles, 2005. ISBN 80-86817-08-3. Baruš, Vlastimil a Ota Oliva. Fauna ČSFR. Obojživelníci. Amphibia. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0433-5. Buchar, Jan a kol. Klíč k určování bezobratlých. Praha: Scientia, spol. s.r.o. pedagogické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85827-81-6. Matoušek, V., V. Peša a P. Jenč. Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7177-286-4. Mertlík, J. Mapa vybraných geomorfologických forem v PR Klokočské skály. Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj, interní dokument. 2000. Prostředník, Jan. Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Bělá u Turnova (okr. Semily).„Kristova jeskyně “ v Klokočských skalách - ID 43/2005–07/2005. Archiv nálezových zpráv Muzea Českého ráje v Turnově. 2007. Prostředník, Jan. Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Troskovice (okr. Semily). „Převis Dr. A. Nastoupilové“ u rybníku Věžáku - ID 42/2007–07/2007. Archiv nálezových zpráv Muzea Českého ráje v Turnově. 2007. Prostředník, Jan a Petr Šída. Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Turnov. Muzeum Českého ráje, 2010. ISBN 978-80-87416-01-3 Zwach, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2509-3.
66
Procentuální zastoupení chronologicky citlivých artefaktů v sedimentální výplni
VS1/2 12%
Závěr
Terénní část záchranného archeologického výzkumu v Konejlově jeskyni (k. ú. Bělá u Turnova, PR Klokočské skály, Liberecký kraj) proběhla ve dvou etapách v srpnu 2010 a v červenci 2011. Zjišťovací sonda 1/2010 prokázala natolik závažné narušení sedimentární výplně nelegálními výkopy, že bylo nutné provést rozsáhlejší exkavaci historických terénů. Sonda 1 byla situována do severní části skalní dutiny, sondami 2 – 4/2011 jsme protnuli sedimentární výplň v jižní polovině lokality (obr. 2). Díky takto zvolené síti sond jsme velmi dobře poznali vývoj sedimentární výplně. Prozkoumali jsme plochu 10,9 m², objem rozebraných historických terénů činil 7 m³. Sedimentární výplň byla zcela nepochybně ovlivněna lidskou činností. Registrujeme nejméně pět časových horizontů (obr. 9). Nejvýše uložené kontexty v úrovních 1 a 2 spadají do časového horizontu současnosti až období VS2. Úroveň 3 označujeme jako tzv. kontaktní vrstvu mezi obdobím vrcholného středověku a mladší dobou železnou. Aktivitu lze datovat do širokého období VS1/2 – VS2. Úrovně 4 až 6 náleží do období mladší doby železné (Lt C2-D1). Podle většího počtu artefaktů je zřejmé, že byla v tomto časovém horizontu Konejlova jeskyně více využívána. Následující úrovně 7 až 9 řadíme do širokého časového intervalu mezolit až starší/střední doba bronzová. V artefaktech nebyla tato etapa registrována, ovšem z úrovně 7 ze sondy 4 pochází radiokarbonové datum 1875 – 1665 BC. Nejspodnější úrovně (10 až 15) datujeme do mezolitu, což vedle nalezené industrie dokládá i radiokarbonové datum (8225 – 7945 BC). Jde o vůbec
nejstarší radiokarbonové datum pro střední dobu kamennou v Českém ráji (Prostředník – Šída 2010). Zásadní zjištění přinesl také souběžný výzkum environmentální. Podle rozboru uhlíků nalezených ve vrstvách ze střední doby kamenné – mezolitu je zřejmé, že se v blízkém okolí lokality nacházela světlá doubrava s poměrně hojnou účastí borovice lesní, lísky obecné a také smrku ztepilého. Tento charakter lesní vegetace odpovídá rekonstrukcím vegetace střední Evropy v období mezolitu. Vyšší zastoupení dubu pravděpodobně souvisí se specifickou geomorfologickou situací v okolí Konejlovy jeskyně. Ta se totiž nachází nad vyústěním údolí, kde docházelo k hromadění splaveného organického materiálu a půdy zde měly vyšší úživnost. Studovaný soubor uhlíků dřevin dokládá přítomnost úživných stanovišť nejen v mezolitu, ale po celé období zachycené v profilu. Vrstvy nad mezolitickým horizontem byly datovány do střední doby bronzové. Ve spektru dřevin je patrný ústup dubu a lísky ve prospěch vegetace s vyšším zápojem stromového patra, které dokumentuje nárůst zastoupení smrku, jasanu, jilmu a buku. Druhová skladba v mladší době železné dokládá přítomnost bučin s hojnou účastí jedle, smrku a stanovištně náročných dřevin (např. tis červený). Na druhou stranu byla v blízkém okolí jeskyně přítomna i rozvolněná vegetace s hojným zastoupením světlomilných dřevin, jako je např. borovice lesní, dub, bříza či osika. Období vrcholného středověku zachycuje podobně širokou škálu druhů. Vyšší zastoupení světlomilných dřevin (především lísky a topolu) a patrný ústup buku a dubu naznačují výrazné zvýšení lidského tlaku na lesní porosty. Vedle uhlíků dřevin byly objeveny i skořápky lískových oříšků, plody lípy velkokvěté, hojně pecky třešně ptačí a trnky obecné. V sedimentárních výplních byly nalézány nebývale četné kosterní pozůstatky zvířat. Takto bohaté soubory Fontes Nissae | Prameny Nisy
materiálie
zvířecích kostí se v českém regionu díky chemismu půd dochovají jen výjimečně, proto jsme nechali provést i detailní osteologickou analýzu. Ze sedimentární výplně se nám podařilo zachránit na 482 zvířecích kostí a zubů, z nichž bylo 84 % původem z mezolitu, 11 % z laténu a 5 % ze středověku. Velkým překvapením bylo zjištění, že téměř 70 % kostí z mezolitu patřilo skokanům hnědým a ropuchám obecným! Kromě nich byly v menší míře prokázány zbytky hlodavců (včetně veverek), netopýři, krtek, jezevci, lišky a datlovitý pták. Ojediněle byly ve stejném horizontu nalezeny kosti srnce a divokého prasete. Vzhledem k tomu, že většina kostiček žab byla opálená a jednalo se ve větší míře o anatomii nesoucí svalovinu, můžeme žáby považovat za součást jídelníčku mezolitického člověka. Konzumaci hlodavců, hmyzožravců, letounů a šelem spíše nepředpokládáme. Také v uloženinách z mladší doby železné se ve vyšším počtu vyskytovaly kosti žab (cca 40 % určených nálezů), méně hlodavci, letouni a hmyzožravci. Mezi determinované druhy z výplní středověkých vrstev patří dospělé i juvenilní prase, zajíc polní, srnec obecný, kuna nebo krtek obecný. Za zajímavý objev lze pokládat část kostry krysy obecné, která u nás není původním druhem a byla do Evropy zavlečena člověkem. Výzkum Konejlovy jeskyně přináší nový pohled na osídlení a využívání skalních převisů a dutin. Jak z pohledu antrakologické, tak i osteologické analýzy je tato lokalita velmi významným kamenem v mozaice archeologických výzkumů skalních převisů a dutin. Na základě rozboru nálezové situace, artefaktů a ekofaktů můžeme vyslovit hypotézu o specifice antropogenních aktivit Konejlovy jeskyně v jednotlivých obdobích. Lze předpokládat spíše sezónní periodické osídlovaní a navštěvování této lokality. Vlhký biotop poskytl díky četnému výskytu obojživelníků vhodný doplněk stravy v období mezolitu a laténu. Ve středověku a raném novověku mohlo jít také o sezónně využívaný prostor. O probíhajících aktivitách v tomto období se pochopitelně můžeme pouze dohadovat. Jisté možnosti však poskytují topografie lokality i získaný archeobotanický a archeozoologický materiál. Lokalita je totiž poměrně nenápadná a navíc přístupná pouze úzkou skalní průXIII 2012 1
Muzeum Českého ráje v Turnově
rvou (obr. 11). Není však příliš vzdálená od soudobých komunikací i sídelní aglomerace. Z environmetálního materiálu bychom připomněli nálezy kostí prasete domácího (včetně selete), části skeletu zajíce polního, skořápky lískových oříšků, pecky třešně ptačí a trnky obecné. Spojení všech těchto prvků totiž nemusí nutně svědčit pouze pro úkryt středověkých dřevařů nebo pastevců…
Obr. 11_Bělá u Turnova, Konejlova jeskyně (Liberecký kraj) – ZAV 85/2010. Přístup z údolí Foto J. Prostředník
67