Masarykovo gymnázium Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín
Tyršova 1069, 755 01 Vsetín +420 575 750 300
[email protected] www.mgvsetin.cz
Absolventská práce
2014
Markéta Dobešová
Masarykovo gymnázium, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín
Aktivizace seniorů v sociálních sluţbách Absolventská práce
(PRŮZKUMNO – VÝZKUMNÁ PRÁCE)
Zpracovala
Markéta Dobešová studentka denní formy vzdělávání oboru diplomovaná všeobecná sestra
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Kalčáková
Vsetín, březen 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité prameny jsem uvedla v seznamu pouţité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své absolventské práce ke studijním účelům.
Ve Vsetíně 10. Března 2014
Podpis autorky …………………….
Poděkování Děkuji Mgr. Janě Kalčákové, za odborné vedení a pomoc při zpracování mé absolventské práce a za cenné rady, které mi během psaní poskytla
7
0 Obsah
0 OBSAH ...................................................................................................................................7 1 ÚVOD ......................................................................................................................................9 2 CÍL PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY ........................................................................10 2.1 Cíl práce: ...........................................................................................................................10 2.2 Pracovní hypotézy: ...........................................................................................................10 3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ...............................................................................11 3.1 Stárnutí a Stáří ..................................................................................................................11 3.1.1 Pohled na stáří historicky a dnes ..................................................................................11 3.1.2 Periodizace stáří ...........................................................................................................12 3.1.3 Kognitivní změny ve stáří ............................................................................................12 3.1.4 Emoční změny ve stáří .................................................................................................13 3.1.5 Fyzické změny ve stáří .................................................................................................14 3.1.6 Soběstačnost člověka ve stáří .......................................................................................14 3.2. Sociální sluţby ..................................................................................................................15 3.2.1 Druhy sociálních sluţeb týkající se péče o seniory......................................................15 3.2.2 Další poskytované sluţby:............................................................................................17 3.3 Aktivizace ..........................................................................................................................18 3.3.1 Oblasti aktivizace seniorů ............................................................................................19 3.3.2 Aktivizace seniorů pomocí speciální pedagogiky ........................................................19 3.3.3 Druhy aktivizace ..........................................................................................................20 4 METODIKA .........................................................................................................................23 4.1 Metodika dotazníku ..........................................................................................................23 4.2 Metodika otázek ................................................................................................................24 5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU .................................................................................................29 5.1 Zjištěné výsledky ...............................................................................................................29 5.2 Analýza zjištěných výsledů ..............................................................................................45
8
6 NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ .........................................................49 7 ZÁVĚR .................................................................................................................................50 8 RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE .......................................................................................51 9 RESUMÉ V ANGLICKÉM JAZYCE ...............................................................................52 10 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ..............................................................................53 11 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................55
9
1 ÚVOD
„Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý, v podstatě ale má člověk s přibývajícími léty co dělat, aby se udržel tak chytrý jako byl.“ (Johan Wolfgang bon Goethe) Je všeobecně známo, ţe v důsledku rostoucí ţivotní úrovně, ale i moderních a dostupných lékařských metod, populace stárne. Prodluţuje se fyzický věk, přibývá lidí nad 60 let a tato tendence se bude zvyšovat. Je mnoho starších lidí, kteří ţijí aktivně jak po fyzické, psychické, ale i společenské stránce. Ne všichni ale tuto schopnost mají a tak se často sami vyčleňují ze společnosti, stávají se zatrpklými nebo agresivními mrzouty, protoţe neví, jak zaplnit svůj volný čas. Senioři často špatně nesou, ţe jim není projevován respekt a úcta, nebo ţe jsou přehlíţeni. Stávají se závislými na svých blízkých a rodině, kteřá jim často není schopna poskytnout potřebnou péči a jsou nuceni přesunout ji na zdravotnická a sociální zařízení. Je důleţité umět pracovat se seniory, motivovat je k tomu, aby proţívali ţivot aktivně a smysluplně. Aktivizace je proces, kterým jsou lidé jedinci nebo skupiny vedeny k činnosti. Měla by být co nejpřirozenější, co nejvíce napodobit běţný způsob ţivota. Je součástí prevence vzniku onemocnění, úrazů, pasivního nicnedělání a zvyšuje fyzickou odolnost a psychickou pohodu. Podporuje také soběstačnost a je charakteristická tím, ţe získává jak staršího člověka, tak rodinu ke spolupráci.
10
2 CÍL PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY
2.1 Cíl práce:
Cílem mé práce je zjistit, jaké aktivity vyvíjejí lidé nad 60 let v sociálních sluţbách a jaký druh aktivizace v těchto sluţbách převládá. Zda fyzické aktivity, se zaměřením na posílení pohybového aparátu, či je stimulována spíše psychika seniora. Taky mě bude zajímat, jestli to, zda je člověk smířen se stářím, má na aktivizaci vliv.
2.2 Pracovní hypotézy: . Hypotéza 1: Předpokládám, ţe u více neţ 60% seniorů je aktivizace úspěšná, pokud je smířen se stářím a chce zůstat aktivní kvůli sobě.
Hypotéza 2: Předpokládám, ţe více neţ 50% aktivizace se zaměřuje na fyzické dovednosti seniora.
11
3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
3.1 Stárnutí a Stáří Stárnutí (gerontogeneze, involuce), je souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu. Klesá výkonnost člověka a vţdy končí smrtí. Biologické projevy stárnutí můţeme pozorovat ve všech tkáních a buňkách. Některé projevy jsou patrné jiţ na pohled, například je sníţena elasticita kůţe, zvyšuje se riziko vzniku nádorových onemocnění, je sníţená odolnost vůči infekcím, sklerotizují cévy apod. (LANGMEIER, 2006). Stárnutí v podstatě probíhá od narození aţ do smrti. Rozlišujeme normální stárnutí a stárnutí předčasné. K němu dochází vlivem špatné ţivotosprávy, uţíváním drog, stresem nebo nějakým onemocněním.(ŠIMÍČKOVÁ, 2005) Vlastní stáří (sénium) je poslední etapa lidského ţivota. O tom, jaká tahle etapa našeho ţivota bude, rozhodují jiţ dříve uvedené faktory předčasného stárnutí. Ve stáří dochází v lidském těle k mnoha změnám. Mezi ty hlavní změny patří zhoršení smyslového vnímání, zhoršení paměti a pokles inteligence.
3.1.1 Pohled na stáří historicky a dnes Uţ od nepaměti si lidé přáli doţít se stáří, popřípadě dlouhověkosti. Ovšem jen málo osob tomuto přání dostálo. V dávných dobách byla vysoká úmrtnost kojenců a dětí, takţe jen malé procento lidí se opravdu doţilo stáří. Naše předky zabíjely hlavně infekční choroby jako mor, černý kašel, špatné hygienické podmínky a chudoba. Také je třeba si uvědomit, ţe lidé v dávných dobách velmi tvrdě pracovali, coţ se odrazilo na jejich zdraví. Lidé umírali velmi mladí, a pouze 2-4 % populace se doţívala vyššího věku. Pokud se uţ někdo doţil vysokého věku, byl povaţován za váţeného občana a to z toho důvodu, ţe byl moudrý a s bohatými ţivotními zkušenostmi. (HAŠKOVCOVÁ, 2010)
12
3.1.2 Periodizace stáří
Období stáří se dělí do 3 kategorií. V období senescence je organismus ještě odolný a stárnutí se projevuje na základě působení vnějších vlivů a ţivotosprávy jedince. Ve druhé etapě je jiţ výrazně sníţena odolnost organismu a pochody stárnutí postupují mnohem rychleji. Ve třetí fázi člověk často rezignuje na svůj ţivot a čeká na blíţící se smrt. (ŠIMÍČKOVÁ, 2005) Dělení dle Příhody (1977) 60-75 let (senescence neboli stáří) 75-90 let (kmetství neboli výjimečně vysoký věk) Nad 90 let (patriarchium neboli dlouhověkost) Autoři, kteří se zabývají problematikou staří, se shodují na tom, ţe stáří je relativní pojem. Proto si jako rok, který určuje počínající etapu stáří určili 60 popřípadě 65 let. (ŠIMÍČKOVÁ, 2005) Kdyţ se ale podíváme do historie, můţeme zjistit, ţe ve středověku, byli za starce povaţováni lidé, kteří dosáhli 40 roku ţivota. V dnešní době se hranice pohybuje kolem 60 roku ţivota, současný společenský trend však ukazuje, ţe hranice stáří bude zřejmě posunuta na 70 let.
3.1.3 Kognitivní změny ve stáří Zhoršení smyslového vnímání Po 60 roce ţivota, dochází k výraznému zhoršení zrakové percepce a sluchu. Tento fakt omezuje seniory nejen při pracovní činnosti, ale také v osobním ţivotě (četba, poslech hudby, sledování televize apod.) Zhoršení zraku a sluchu také znamená větší riziko úrazů, pokud člověk nepřizpůsobí činnost svým aktuálním moţnostem. Zlepšení zrakové a sluchové percepce můţeme docílit pouţívám pomůcek, jako jsou například brýle nebo naslouchátka. Tyto pomůcky můţou velmi pozitivně ovlivnit kvalitu ţivota seniorů. (LANGMEIER, 2006)
13
Zhoršení paměti Zhoršuje se především paměť pro nové poznatky. To, co se stalo v dávné minulosti, například v dětství, bývá většinou dobře uchováno. Tyto dávné vzpomínky bývají v mnoha případech emočně i obsahově zkreslené, avšak vzpomínky na minulost bývají kladné. (LENGMEIER, 2006) Pokles inteligence Ve vyšším věku inteligence výrazně klesá. Schopnost učení se novým věcem a řešení problému pod tlakem výrazně klesá uţ po 30 roce ţivota . (LANGMEIER, 2006)
3.1.4 Emoční změny ve stáří K emočním změnám dochází v proţívání, osobnosti a citových vztazích. Afektivní proţívání Citové proţívání se s přibývajícím věkem sniţuje, a intenzita emocí klesá. Na počátku období stáří mají ještě lidé pocit seberealizace, postupem času tento pocit vymizí a nahradí ho pocit zcela jiný, opačný. Osudy druhých lidí je přestanou zajímat a zaměří se pouze na sebe. Stávají se z nich hypochondři. Souţití s takovými lidmi je potom velice obtíţné. (LANGMEIER, 2006)
Změny v osobnosti Vlastnosti tvořící naši osobnost se vyvíjejí po celý náš ţivot. Proto se ve stáří mohou objevit vlastnosti, které člověk dokázal ve středním věku tlumit, nebo je projevoval přijatelným způsobem. Například šetrnost se mění v lakotu, nedůvěra v izolaci, energičnost ve výbušnost apod. typické vlastnosti seniorů jsou náladovost, ješitnost, mrzutost. Ale jsou i takoví, u kterých najdeme umírněnost a klid. (ŠIMÍČKOVÁ, 2005)
14
Změny citového proţívání Změny v nervové soustavě sniţují odolnost vůči zátěţovým situacím. Citová labilita ovšem není známkou stárnutí a u spousty jedinců se projevuje citová vyrovnanost. U kaţdého člověka je citová reaktivita jiná.(ŠIMÍČKOVÁ, 2005)
3.1.5 Fyzické změny ve stáří Ve stáří probíhá spoustu dalších změn, které jsou patrné jiţ na pohled. Je to velké mnoţství vrásek v obličeji, řídnutí a šedivění vlasů, nebo také tmavá pigmentace na kůţi, která je ve stáří také velmi častá. Starý člověk se velmi těţce přizpůsobuje termoregulačním výkyvům, jsou více ospalí, mizí podkoţní tuk a zmenšuje se jim postava. Lidé tomu říkají, ţe staří lidé „rostou do země“. Další změny mohou být dezorientace, podráţdění nebo nervozita.
3.1.6 Soběstačnost člověka ve stáří Pro stáří je typická polymorbidita, neboli výskyt více nemocí najednou. Osoby seniorského věku nejčastěji trpí nemocemi kardiovaskulárního systému, chronickým onemocněním nervového systému, zaţívacího traktu nebo nemocemi pohybového aparátu. Tyto nemoci ohroţují hlavně oblast soběstačnosti. Staří lidé jsou s myšlenkou na smrt většinou vyrovnaní, kdeţto představa, být odkázán na druhou osobu je pro ně nepřípustná.
15
Pět stupňů soběstačnosti starého člověka: uspokojuje své potřeby sám nemůže sám uspokojit své základní potřeby, vyšší potřeby zvládá sám může z části uspokojit své základní potřeby může uspokojit své základní potřeby, ale musí být k tomu veden nemůže uspokojit své potřeby a ani o nich není schopen rozhodnout (převzato z knihy Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku, KOZÁKOVÁ, 2006 str. 17)
3.2. Sociální sluţby Historie sociálních sluţeb sahá aţ do raného středověku. Do doby, kdy bylo přijato křesťanství. Jiţ v této době byly tyto sluţby motivovány snahou pomoci chudým, případně sociálně slabým. V této době křesťanství přikazovalo konat milosrdné skutky a dávat almuţny. Tyto sluţby začaly nejprve provozovat kláštery, farnosti a postupen času i další instituce. Měly charakter poskytování přístřeší, stravy a základní zdravotní péče. Dnes jsou sociální sluţby definovány jako veřejné sluţby, poskytované v zájmu veřejnosti. Vyuţívají je lidé společensky znevýhodněni. Cílem je zlepšit kvalitu jejich ţivota, popřípadě začlenit je do společnosti. (MATOUŠEK, 2007)
3.2.1 Druhy sociálních sluţeb týkající se péče o seniory Osobní asistence Sluţba se poskytuje v přirozeném prostředí uţivatele, a je poskytována lidem s tělesným postiţením nebo seniorům a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Osobní asistent pomáhá klientovi s běţnými úkony, jako je hygiena, oblékání, jídlo. Zajišťuje
16
chod domácností a snaţí se klientovi zajistit styk se sociálním prostředím. Tyto sluţby jsou dostupné za úplatu. Pečovatelská sluţba Je věnována dětem, lidem se zdravotním postiţením a seniorům, kteří potřebují pomoc v domácím prostředí, nebo ve specializovaných zařízeních. Zajišťují dopomoc při jídle, hygieně, oblékání a chodu domácnosti. Sluţby jsou za úplatu.
Odlehčovací sluţby Jsou ambulantní nebo pobytové a jsou poskytovány lidem se zdravotním postiţením nebo seniorům. Jejich situace vyţaduje pomoc jiné osoby. O tyto lidi se jinak běţně stará osoba blízká v jejich domácím prostředí. Cílem je dopřát pečující osobě nutný odpočinek. Sluţba je poskytnuta za úplatu.
Centra denních sluţeb Poskytují sluţby ve specializovaných zařízeních osobám se zdravotním postiţením a seniorům. V situaci, která můţe vést k sociálnímu vyloučení. Poskytují vzdělávací a aktivizační činnost. Poskytují se za úplatu.
Stacionáře denní a týdenní Jsou poskytovány lidem se zdravotním postiţením, seniorům a lidem, kteří jsou ohroţeni uţíváním návykových látek. Zahrnují pomoc při běţných denních výkonech, zprostředkovávají styk se společenským prostředím a terapeutickou činnost. Jsou poskytovány za úplatu.
Domovy pro seniory se zdravotním postiţením Nabízejí dlouhodobé pobytové sluţby. Poskytují pomoc při běţných úkonech, výchově, vzdělávání a aktivizační činnosti. Poskytují se za úplatu.
17
Domov pro seniory Poskytuje dlouhodobý pobyt pro seniory, kteří potřebují pomoc jiné osoby. Nabízí ubytování, stravu, pomoc při hygieně, aktivizační činnost, prosazování práv a zájmů uţivatele. Poskytuje se za úplatu. [cit.10.12.2013] 3.2.2 Další poskytované sluţby: sociální poradenství sociálně zdravotní sluţby sociální rehabilitace průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická sluţba sluţby rané péče podporované bydlení azylové domy domy na půl cesty chráněné bydlení telefonická krizová intervence krizová pomoc nízkoprahová denní centra noclehárny sluţby následné péče a doléčování sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi terapeutické komunity terénní programy [cit.10.12.2013]
18
3.3 Aktivizace
Aktivizace je proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti. Jejím smyslem v sociálních sluţbách je zvýšení nezávislosti uţivatele. Rozlišujeme 2 druhy aktivizace, která vede člověka k:
získání nové zkušenosti, která ho aktivizuje
udrţení stávajících dovedností
Překáţky ve fungování aktivizace: 1) danost – to znamená, ţe aktivizační činnosti probíhají pouze v určitou dobu. Coţ vede k tomu, ţe klient pouze tráví volný čas, bez ţádoucí aktivizace. 2) samoúčelnost – nevhodně zvolená činnost. Klient vyrábí papírové ozdoby na stromek. To mu sice vyplní volný čas, ale nemá to hlubší význam. Je třeba seniory motivovat například tím, ţe vyrobené ozdoby dají někomu jako dárek. 3) personální úspory – sociální sluţby se často rozhodují pro skupinové aktivizace z důvodu nedostatku personálu. 4) nezkušenost – je třeba, aby lidé pracující v sociálních sluţbách, měli zkušenosti s aktivizační činností. Někdy je velmi těţké skloubit aktivizační činnosti tak, aby vyhovovaly celé skupině. 5) nejsou podmínky – další překáţkou jsou nevyhovující podmínky k aktivizaci. Například malé prostory. Nelze aktivizovat klienty vařením, pokud máme malou kuchyňku, kde se sotva vytočíme, nebo pokud nemáme dostatečné pomůcky. 6) manipulace – není nutné klienty manipulovat a nutit je do aktivit, o které nemají zájem. Před zahájením kaţdé činnosti je nutné se zeptat, zda se chtějí zapojit. Pokud ne, nenutíme je a snaţíme se jim vymyslet jinou činnost. [cit.20.12.2013]
19
3.3.1 Oblasti aktivizace seniorů Senioři můţou být aktivizování například v těchto oblastech: zdravotnická péče, to jsou fyzioterapeutické postupy, zaměstnávání seniorů a prodluţování aktivní fáze jejich ţivota, nabídka vzdělávání formou různých kurzů, přednášek nebo univerzit třetího věku, široká nabídka zájmových aktivit jako je četba, hudba, turistika, široká nabídka společenského ţivota jako například kluby důchodců , zapojení seniora do veřejného ţivota, např. dobrovolnická práce s dětmi (MULLER, 2006) 3.3.2 Aktivizace seniorů pomocí speciální pedagogiky Aktivizace seniorů se prolíná se speciální aktivizací, která by měla být vedena speciálně vyškoleným pracovníkem. Je určena seniorům, kteří jsou sociálně znevýhodněni. Jsou to například lidé, kteří trpí Alzheimerovou demencí (coţ je neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k postupné demenci). Speciální pedagogika má své specifické cíle, které se odvíjejí od individuálních potřeb klienta. Můţe se provádět různými formami a za pouţití různých prostředků. Tyto speciální techniky nezvrátí stav nemoci, ale udrţí, popřípadě zdokonalí součastný stav. posílení paměti, dostatečné mnoţství senzorických podnětů, uspokojení individuálních potřeb. (MULLER, 2006)
20
3.3.3 Druhy aktivizace
Arteterapie: je to léčení pomocí obrázků a výtvarných aktivit. Tato terapie můţe ovlivnit lidskou psychiku a mezilidské vztahy. Někdy bývá přiřazována i k psychoterapii. Můţe být nápomocna, při léčbě: somatických onemocnění, léčbě strachu při práci se sny, při porozumění sám sobě. Tato terapie můţe probíhat individuálně nebo skupinově. [cit. 4.1.2014] Ergoterapie: neboli léčba prací, člověk zlepšuje kvalitu svého ţivota tím, ţe se aktivně zapojuje do zaměstnání. (KRIVOŠÍKOVÁ, 2011) Cíle ergoterapie: zdraví a duševní pohoda, podpora rozvoj schopností při zvládání sebeobsluhy, naplnění sociální role. [cit.4.1.2014]
21
Muzikoterapie: je léčebná metoda vyuţívající hudbu, často vyuţívá techniky hudebního zrcadlení a modelování. Zrcadlení znamená, ţe klient reflektuje co, co právě cítí. Modelování znamená, ţe klient pomocí hudby vyjadřuje své pocity. [cit. 5.1.14] posiluje imunitní systém léčí následek stresu zlepšuje koncentraci zmírňuje bolest hlavy regeneruje organismus [cit.6.1.2014]
Preterapie: pomáhá při komunikaci s klientem, jehoţ schopnost udrţet psychický kontakt, je narušena. Terapie se zaměřuje na klienta, zakládá se na principu zrcadlení a napomáhá navázat kontakt s realitou, s okolím a se sebou samým. (PROUTY, 2005) Je zaloţena na dlouhodobých vzpomínkách, klient si s sebou přinese různé upomínkové předměty, předměty z dovolených nebo třeba fotografie. Nevyuţívá se pouze předmětů, ale i vzpomínek. Tyto vzpomínky si zaznamenává na papír a my s ním můţeme efektivněji pracovat, neboť víme co v ţivotě proţil. [cit.12.1.2014]
22
Animoterapie: je to léčba pomocí zvířat různého druhu. Mohou to být kočky, psi, králíci nebo jiné zvířata. Animoterapie, pomáhá: při rozvoji jemné i hrubé motoriky, podněcuje verbální a neverbální komunikaci, rozvíjí orientaci jak časovou tak prostorovou, rozvíjí sociální cítění, psi podněcují ke hře a pohybu, přispívají k duševní rovnováze. [cit.12.1.2014]
23
4 METODIKA
4.1 Metodika dotazníku
Pro zpracování mé průzkumně - výzkumné práce zvolím metodu dotazníku. Dotazník bude anonymní a rozdělen na dvě hlavní části. V první části zařadím otázky obsahující sociodemografické údaje. Druhá část se bude skládat z otázek, týkajících se aktivizace seniorů v sociálních sluţbách. V předvýzkumu rozdám deset dotazníků, abych zjistila, zde senioři otázkám dobře rozumí. Z tohoto šetření jsem zjistila, ţe otázky jsou dobře formulovany a tudíţ pro můj výzkum vhodné. Dotazníky budu rozdávat v Charitě Svaté rodiny a v Diakonii. Před samotným rozdáním dotazníků, předloţím uţivatelům sociálních sluţeb test Mini Mental State (MMS), abych zjistila, jakým stupněm demence trpí a zda se mezi nimi vyskytují i takoví, kteří ţádnou demenci nemají. Tento test budu dělat z důvodu, aby můj výzkum byl co nejobjektivnější. Dotazník poté rozdám seniorům s ţádnou nebo lehkou demencí. K potvrzení hypotézy číslo 1. Předpokládám, ţe u více neţ 60% seniorů je aktivizace úspěšná, pokud je smířen se stářím, mi poslouţí otázky číslo 4, 5 a 6. K potvrzení hypotézy číslo 2. Předpokládám, ţe více neţ 50%
aktivizace se zaměřuje na fyzické dovednosti
seniora, mi potvrdí otázky číslo 7, 10, 11 a 14.
24
4.2 Metodika otázek Otázka číslo 1: Pohlaví Otázka slouţí k zjištění pohlaví respondentů. Budu ji potřebovat k analýze, zda sociální sluţby více vyuţívají ţeny nebo muţi.Je to otázka uzavřená a má na výběr ze dvou odpovědí. a) muţ b) ţena
Otázka číslo 2: Věk Cílem této otázky je zjistit věk respondentů. Je důleţitá, abych zjistila, jaká věková skupina tyto sluţby nejčastěji vyuţívá. Otázka je uzavřená a má na výběr 3 odpovědi. a) 60 - 65 let b) 66 - 75 let c) 76 let a více
Otázka číslo 3: Jaké sociální sluţby vyuţíváte? Otázka slouţí k zjištění, jakých sociálních sluţeb staří lidé nejvíce vyuţívají. Zajímá mě, jaké sluţby jsou mezi starými lidmi nejfrekventovanější. Je to uzavřená otázka a má na výběr ze 4 odpovědí. a) domov důchodců b) terénní péče c) denní stacionář d) osobní asistence
Otázka číslo 4: Bylo pro Vás těţké vyrovnat se se stářím? Cílem je zjistit, zda bylo pro seniory těţké vyrovnat se se stářím. Otázka mi poslouţí k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy číslo 1. Je to uzavřená otázka a má na výběr 2 odpovědi. a) ano b) ne
25
Otázka číslo 5: Pomohl Vám někdo vyrovnat se se stárnutím a stářím? Otázka je důleţitá k potvrzení nebo vyvrácení mojí hypotézy číslo 1. Budu tím zjišťovat kdo seniorům pomohl vyrovnat se se stářím, nebo jestli to zvládli sami. Je to uzavřená otázka a má na výběr z 5 odpovědí. a) ano, rodina přátelé b) personál domova c) vyrovnal jsem se s tím sám d) víra v Boha e) nejsem smířen se stářím
Otázka číslo 6: Co Vás motivuje k aktivizaci, zvýšení vaší aktivity? Tímto dotazem chci zjistit, co seniory motivuje k aktivizaci. Je to uzavřená otázka a potvrdí nebo vyvrátí mi hypotézu číslo 1. Má na výběr 3 odpovědi. a) rodina manţel/ka, děti, vnuci b) přátelé c) sebe sám d) nic mě nemotivuje
Otázka číslo 7: Jaký druh aktivit nejčastěji provádíte? Tímto budu chtít zjistit, jaký druh aktivizace se nejčastěji v sociálních sluţbách provádí. Otázka mi potvrdí nebo vyvrátí hypotézu číslo 2. Je to uzavřená otázka a má na výběr ze 3 odpovědí. a) léčebný tělocvik (cvičení na lůţku, nácvik chůze, procházky v přírodě, výlety) b) rukodělné práce (pečení, výroba dekorací, keramická dílna, malování, batikování) c) trénování paměti (kříţovky, společenské hry, soutěţe, kvízy)
26
Otázka číslo 8: Jak často tyto aktivity provádíte? Zajímá mě, jak často se v sociálních sluţbách věnují aktivizaci. Je to uzavřená otázka a má na výběr 3 odpovědi. a) denně b) 5x týdně c) méně neţ 5x týdně
Otázka číslo 9: Vyhovuje Vám způsob, jakým aktivizace probíhá? Touto otázkou budu chtít zjistit, zda seniorům vyhovuje způsob aktivizace v sociálních sluţbách. Je to uzavřená otázka a má na výběr 2 odpovědi. a) ano b) ne
Otázka číslo 10: Máte pocit, ţe je některých aktivit nedostatek? Cílem teto otázky je zjistit, zda nějaký druh aktivizace převaţuje. Zároveň mi tato otázka potvrdí nebo vyvrátí hypotézu číslo 2. Je to uzavřená otázka a má na výběr 3 odpovědi. a) ne, je dostatek aktivit všeho druhu b) ano, uvítal/a bych více fyzické činnosti c) ano, uvítal/a bych více her na procvičování paměti
Otázka číslo 11: Chodíte v rámci aktivizace do přírody/na výlety? Tímto budu zjišťovat, zda senioři chodí na procházky, otázka mi potvrdí nebo vyvrátí hypotézu číslo 2. je uzavřená a má na výběr 3 odpovědi. a) ano, chodím často b) ano, ale jenom občas c) ne, nechodím
27
Otázka číslo 12: Snaţíte se být aktivní i ve svém volném čase? Zajímá mě, zda jsou senioři aktivní i ve svém volném čase. Otázka je uzavřená a má na výběr 3 odpovědi. a) ano, mám spoustu zájmů ( procházky, cvičení, manuální práce ...) b) ano, baví mě kříţovky, sledování TV, čtení ... c) ne, ve svém volném čase odpočívám
Otázka číslo 13: Potřebujete při svých volnočasových aktivitách dopomoc, doprovod, přímou asistenci? Cílem je zjistit, nakolik jsou respondenti samostatní. Otázka je uzavřená a má na výběr 2 odpovědi. a) ano b) ne
Otázka číslo 14: Máte pocit, ţe některý druh aktivizace převaţuje? Tímto budu chtít zjisti, jestli nějaký druh aktivizace v sociálních sluţbách převaţuje. Tato otázka mi potvrdí nebo vyvrátí hypotézu číslo 2. Je to uzavřená otázka a má na výběr 3 odpovědi. a) ano, mám pocit, ţe převaţuje fyzická aktivizace b) ano, mám pocit, ţe převaţuje trénování paměti c) ne, myslím, ţe aktivity jsou vyváţené
Otázka číslo 15: Snaţíte se nějakým způsobem zpomalit psychické změny, které ve stáří probíhají?(např. zhoršení paměti) Zajímá mě, jestli senioři dělají něco pro to, aby jejich paměť byla lepší. Je to uzavřená otázka a má na výběr 3 odpovědi. a) ano, snaţím se procvičovat paměť (čtu, luštím, sleduji dění kolem sebe) b) ano, beru léky na podporu paměti c) nijak se nesnaţím změny zpomalit
28
Otázka číslo 16: Který druh aktivizace je pro Vás přínosnější? Otázkou chci zjistit, který druh aktivizace senioři více potřebují. . Je to uzavřená otázka a má na vývěr 3 odpovědi. a) cvičení paměti b) fyzická aktivizace c) jak cvičení paměti tak fyzická aktivizace
29
5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU
5.1 Zjištěné výsledky
Tabulka 1 : Pohlaví Počet respondentů
Relativní četnost
muţi
23
46 %
ţeny
27
54 %
celkem
50
100 %
Graf 1:
Dotazník jsem rozdala 60 respondentům, návratnost však nebyla 100%.Ppředpokládám, ţe otázky někam zaloţili, zapomněli vyplnit nebo o výzkum neměli zájem Vyplnilo mi ho 50 seniorů 100% z toho 23 muţů (46%) a 27 ţen (54%). Zde jsem zjistila, ţe sociální sluţby více vyuţívají ţeny neţ muţi.
30
Tabulka 2 : Věk Počet respondentů
Relativní četnost
60 – 65 let
11
22%
66 – 75 let
23
46%
76 let a více
16
32%
Graf 2:
U této otázky jsem zjišťovala, která věková skupina seniorů sociální sluţby nejčastěji vyuţívá. Ukázalo se, ţe nejpočetnější skupinu tvoří lidé ve věku 66 – 75 let. Tuto odpověď zvolilo 23 respondentů (46%). Věk 60 – 65 let zvolilo 11 respondentů (22%) a věk 76 let a více zvolilo 16 respondentů 32%).
31
Tabulka 3 : Jaké sociální sluţby vyuţíváte? Počet respondentů
Relativní četnost
domov důchodců
27
54%
terénní péče
12
24%
denní stacionář
7
14%
osobní asistence
4
8%
Graf 3:
Zjistila jsem, ţe nejvíce ze sociálních sluţeb je vyuţíván domov důchodců. Takto odpovědělo 27 respondentů (54%) z toho 36% ţen a 18% muţů. Druhá nejpočetnější skupina vyuţívá terénní péči celých 12 respondentů (24%) z toho 12% ţen a 12% muţů. Méně je vyuţíván denní stacionář, tuto odpověď zvolilo 7 respondentů (14%) z toho 10% ţen a 4% muţů. Nejméně je vyuţívána osobní asistence, tuto moţnost zvolili pouze 4 respondenti (8%), všechno ţeny.
32
Tabulka 4 : Bylo pro Vás těţké vyrovnat se se stářím? Počet respondentů
Relativní četnost
ano
21
42%
ne
29
58%
Graf 4:
Touto otázkou jsem zjišťovala, zda bylo pro seniory těţké se se stářím vyrovnat. Podle výzkumu to pro většinu těţké nebylo. 29 respondentů (58%) odpovědělo, ţe pro ně nebylo těţké se se stářím vyrovnat a 21 respondentů (42%) uvedlo, ţe pro ně bylo těţké se se stářím vyrovnat. Tato otázka mi nepodpořila hypotézu číslo 1.
33
Tabulka 5 : Pomohl Vám někdo vyrovnat se se stárnutím a stářím? Počet respondentů
Relativní četnost
ano, rodina, přátelé
14
28%
personál domova
2
4%
vyrovnal jsem se s tím
20
40%
víra v Boha
12
24%
nejsem smířen se stářím
2
4%
sám
Graf 5:
Tímto jsem zjišťovala, zda seniorům někdo pomáhal vyrovnat se se stářím. 14 respondentů (28%) odpovědělo, ţe jim pomáhala rodina a přátelé. 2 respondenti (4%) uvedli, ţe se stářím jim pomohl vyrovnat se personál domova. 20 respondentů (40%) uvedlo, ţe se se stářím vyrovnali sami. 12 respondentů ( 4%) uvedlo, ţe k vyrovnání se stářím jim napomohla víra v Boha a 2 respondenti (4%) uvedli, ţe se stářím nejsou smířeni vůbec. Tato otázka mi hypotézu číslo 1 nepodpořila.
34
Tabulka 6 : Co Vás motivuje k aktivizaci, zvýšení vaší aktivity? Počet respondentů
Relativní četnost
10
20%
přátelé
7
14%
sebe sám
23
46%
nic mě nemotivuje
10
20%
rodina manţel/ka, děti, vnuci
Graf 6:
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, kdo nebo co je důvodem zvýšené aktivizace seniorů. Zjistila jsem, ţe nejčastěji to senioři dělají kvůli sobě. Tuto odpověď mi dalo 23 respondentů (46%). Hned za touto odpovědí byla nejčastěji uváděna rodina, tuto moţnost zvolilo 10 respondentů ( 20%). Stejný počet respondentů 10 (20%) odpovědělo, ţe je nemotivuje nic. A nejméně seniorů odpovědělo, ţe je motivují přátelé, tuto moţnost zvolilo 7 respondentů (14%). Otázka mi nepodpořila moji hypotézu číslo 1.
35
Tabulka 7 : Jaký druh aktivit nejčastěji provádíte? Počet respondentů
Relativní četnost
Léčebný tělocvik
29
58%
Rukodělné práce
10
20%
Trénování paměti
11
22%
Graf 7:
Výsledky ukázaly, ţe nejčastěji se v sociálních sluţbách provádí léčebný tělocvik. Tuto odpověď zvolilo 29 respondentů (58%), na druhém místě je trénování paměti, takto mi odpovědělo 11 respondentů (22%), a nejméně probíhají rukodělné práce, tuto odpověď zvolilo pouze 10 respondentů (20%). Otázka mi podpořila hypotézu číslo 2.
36
Tabulka 8 : Jak často tyto aktivity provádíte? Počet respondentů
Relativní četnost
denně
15
30%
5x týdně
23
46%
méně neţ 5x týdně
12
24%
Graf 8:
Výzkum ukázal, ţe aktivizace v sociálních sluţbách nejčastěji probíhá 5x týdně. Takto odpovědělo 23 respondentů (46%), 15 respondentů (30%) uvedlo, ţe aktivizace probíhá denně a 12 respondentů (24%) uvedlo, ţe aktivizace probíhá méně neţ 5 x týdně.
37
Tabulka 9 : Vyhovuje Vám způsob, jakým aktivizace probíhá? Počet respondentů
Relativní četnost
ano
41
82%
ne
9
18%
Graf 9:
Vyhovuje Vám způsob, jakým aktivizace probíhá? 0 18%
ano ne
82%
Výzkum ukázal, ţe 41 respondentů (82%) je spokojeno s tím, jak aktivizace probíhá. Pouze 9 respondentů (18%) s aktivizací spokojeno není.
38
Tabulka 10 : Máte pocit, ţe je některých aktivit nedostatek?
ne, je dostatek aktivit
Počet respondentů
Relativní četnost
41
82%
6
12%
3
6%
všeho druhu ano, uvítal/a bych více fyzické činnosti ano, uvítal/a bych více her na procvičení paměti
Graf 10:
Zjistila jsem, ţe senioři jsou spokojení s tím, jak jsou druhy aktivizace rozloţeny. 41 respondentů ( 82%) odpovědělo, ţe je dostatek všech aktivit. 6 respondentů (12%) by uvítalo více fyzické aktivity a 3 respondenti (6%) by uvítalo více procvičování paměti. Otázka mi podpořila hypotézu číslo 2.
39
Tabulka 11 : Chodíte v rámci aktivizace do přírody/na výlety? Počet respondentů
Relativní četnost
ano, chodím často
11
22%
ano, ale jenom občas
21
42%
ne, nechodím
18
36%
Graf 11:
Výzkum ukázal, ţe mnoho seniorů chodí do přírody na procházky, ale jenom občas. Takto odpovědělo 21 respondentů (42%), 11 respondentů (22 %) chodí často na procházky a 18 respondentů (36%) nechodí vůbec. Tato otázka mi podpořila hypotézu číslo 2, protoţe celkem 66% respondentů chodí na procházky. Někteří občas, někteří častěji.
40
Tabulka 12 : Snaţíte se být aktivní ve svém volném čase?
ano, mám spoustu zájmů
Počet respondentů
Relativní četnost
11
22%
18
36%
21
42%
(procházky, cvičení…) ano, baví mě kříţovky, čtení, TV ne, ve svém volném čase odpočívám
Graf 12:
Nejvíce seniorů odpovědělo, ţe ve svém volném čase nedělá nic a jen odpočívá. Takto odpovědělo 21 respondentů ( 42%), jako druhá nejčastější odpověď bylo, ţe ve svém volném čase luští kříţovky, sledují TV a čtou knihy. Takto odpovědělo 18 respondentů (36%). Nejméně se senioři věnují cvičení a procházkám takto odpovědělo 11 respondentů (22%).
41
Tabulka 13 : Potřebujete při svých volnočasových aktivitách dopomoc, doprovod, přímou asistenci? Počet respondentů
Relativní četnost
ano
30
60%
ne
20
40%
Graf 13:
Z průzkumu vyplývá, ţe 30 respondentů (60%) potřebuje při svých volnočasových aktivitách dopomoc nebo doprovod. 20 respondentů (40%) zvládá volnočasové aktivity bez pomoci.
42
Tabulka 14 : Máte pocit, ţe některý druh aktivizace převaţuje?
ano, mám pocit, ţe
Počet respondentů
Relativní četnost
7
14%
5
10%
38
76%
převaţuje fyzická aktivita ano, mám pocit, ţe převaţuje trénování paměti ne, myslím, ţe aktivity jsou vyváţené
Graf 14:
Zjistila jsem, ţe aktivity v sociálních sluţbách jsou vyváţené. Takto odpovědělo 38 respondentů (76%), 7 respondentů (14%) má pocit, ţe převaţuje fyzická aktivita a 5 respondentů (10%) má pocit, ţe převaţuje trénování paměti. Tato otázka mi hypotézu číslo 2 nepodpořila.
43
Tabulka 15 : Snaţíte se nějakým způsobem zpomalit psychické změny, které ve stáří probíhají? (např. zhoršení paměti)?
ano, snaţím se
Počet respondentů
Relativní četnost
19
38%
6
12%
25
50%
procvičovat paměť ano, beru léky na podporu paměti Nijak se nesnaţím změny zpomalit
Graf 15:
Výzkum ukázal, ţe polovina respondentů se nijak nesnaţí změny zpomalit. Takto odpovědělo 25 respondentů (50%), 19 respondentů (38%) se snaţí změny zpomalit procvičováním paměti a 6 respondentů (12%) bere léky na podporu paměti.
44
Tabulka 16 : Který druh aktivizace, je pro Vás přínosnější? Počet respondentů
Relativní četnost
cvičení paměti
11
22%
fyzická aktivizace
24
48%
jak cvičení paměti, tak
15
30%
fyzická aktivizace
Graf 16:
Jaký druh aktivizace je pro Vás přínosnější? 22% 30% cvičení paměti fyzická aktivizace jak cvičení paměti, tak fyzická aktivizace
48%
Pro většinu dotazovaných je přínosnější fyzická aktivizace. Takto odpovědělo 24 respondentů (48%), pro 15 respondentů (30%) je důleţitá jak fyzická aktivizace, tak procvičování paměti a pro 11 respondentů (22%) je důleţitější procvičování paměti.
45
5.2 Analýza zjištěných výsledů Otázka číslo 1: Pohlaví Dotazník mi vyplnilo celkem 50 respondentům (100%), 46% muţů a 54% ţen. Tato otázka mi ukázala, ţe sociální sluţby více vyuţívají ţeny neţ muţi.
Otázka číslo 2: Věk Nejvíce seniorů v sociálních sluţbách jsou ve věku 66 – 75 let (46%). Dále jsou to senioři ve věku 76 let a více (32%), nejméně je pak seniorů ve věku 60 – 65 let (22%).%), coţ se dalo předpokládat, neboť v dnešní době, kdy se posunuje hranice stáří, jsou lidé kolem 60 roku ţivota stále aktivní a většina z nich tyto sluţby nepotřebuje
Otázka číslo 3: Jaké sociální sluţby vyuţíváte? Nejčastěji se vyuţívá domov důchodců (54%), domnívám se, ţe to taktéţ souvisí s tím, ţe se posunuje hranice stáří. Neboť děti seniorů nejsou schopny se o své rodiče postarat, protoţe musí chodit do práce. Z toho důvodu je umísťují do domovů pro seniory. Terénní péči vyuţívá (24%), denní stacionář (14%) respondentů a osobní asistenci pouze (4%) respondentů.
Otázka číslo 4: Bylo pro Vás těţké vyrovnat se se stářím? Tato otázka byla důleţitá pro potvrzení mé hypotézy číslo 1., která zněla: Předpokládám, ţe u více neţ 60% seniorů je aktivizace úspěšná, pokud je smířen se stářím a chce zůstat aktivní kvůli sobě. Tato hypotéza se mi nepotvrdila, protoţe pouze (46%) seniorů se aktivizuje kvůli sobě. I kdyţ plných (58%) je se stářím smířeno. Dalších (42%) se stářím smířeno není.
Otázka číslo 5: Pomohl Vám někdo vyrovnat se se stárnutím a stářím? Zjišťovala jsem, jak jsou na tom senioři se smiřováním se stářím. Zjistila jsem, ţe (40%) seniorů se s tím vyrovnalo samo. Tudíţ hypotéza číslo 1 se mi nepotvrdila, protoţe
46
jsem předpokládala, ţe více neţ 60% seniorů se se stářím smíří samo. (28%) pomohla rodina a přátelé , (24%) pomohla víra v Boha, coţ se dalo očekávat, protoţe většina sociálních sluţeb je křesťansky zaloţená. (4%) pomohl personál domova a stejné procento (4%) se stářím není smířeno vůbec.
Otázka číslo 6: Co Vás motivuje k aktivizaci, zvýšení vaší aktivity? Výzkum ukázal, ţe nejčastěji se senioři aktivizují kvůli sobě (46%), Přesto mi hypotéza číslo 1. nevyšla, neboť jsem předpokládala, ţe to bude více jak 60%. Na druhém místě skončila rodina, děti a vnuci (20%), přátele zvolilo (14%) respondentů. Seniorů, které nic nemotivuje, bylo (10%.) Coţ je zajímavé číslo, kdyţ se podíváme, na předešlou otázku zjistíme, ţe (4%) seniorů nejsou se stářím smířená a přesto je (10%), které nic nemotivuje, to znamená, ţe (6%) seniorů je smířeno se stářím, ale přesto nemá do aktivizace chuť.
Otázka číslo 7: Jaký druh aktivit nejčastěji provádíte? Výsledek výzkumu mi potvrdil moji hypotézu číslo 2., která zněla: Předpokládám, ţe více neţ 50% aktivizace se zaměřuje na fyzické dovednosti seniora. Celých (58%) seniorů uvedlo, ţe nejčastěji se věnují léčebnému tělocviku, coţ je chůze, cvičení v lůţku…(22%) se věnuje trénování paměti a (20%) rukodělným pracím.
Otázka číslo 8: Jak často tyto aktivity provádíte? Můj výzkum ukázal, ţe aktivizace v sociálních sluţbách je nejčastěji prováděna 5x týdně. To uvedlo (46%) respondentů, můţu to potvrdit, neboť v kaţdém takovém zařízení jsem narazila na týdení plán aktivizací.. (30%) respondentů tvrdí, ţe aktivizace u nich probíhá denně. Méně neţ 5x týdně probíhá aktivizace u (24%) respondentů. Z výzkumu tedy vyplývá, ţe nejčastěji se aktivizuje ve všední dny.
47
Otázka číslo 9: Vyhovuje Vám způsob, jakým aktivizace probíhá? Odpověď ano označilo (82%) respondentů, (18%) respondentů aktivizace nevyhovuje. Z rozhovoru vím, ţe je to hlavně kvůli tomu, ţe v době, kdy aktivizace probíhá, chtějí senioři odpočívat nebo o aktivizaci namají zájem. Taky je nutné podotknout, ţe aktivizační činnosti jsou dobrovolné a nemůţeme do nich nikoho nutit.
Otázka číslo 10: Máte pocit, ţe je některých aktivit nedostatek? Podle mého výzkumu je dostatek aktivit všeho druhu. Takto odpovědělo (82%) respondentů. Ovšem (58%) respondentů uvedlo, ţe převaţuje fyzická aktivizace. (12%) respondentů by uvítalo ještě více fyzické aktivity, naopak (6%) respondentů by rádo více procvičovalo paměť. Tyto odpovědi jsou velice různorodé, ale přikládám to tomu, ţe aktivizace je dobrovolná a kaţdý si můţe vybrat, čemu se bude ve svém volném čase věnovat a kaţdý klient potřebuje aktivizovat jiným způsobem.
Otázka číslo 11: Chodíte v rámci aktivizace do přírody/na výlety? Tato otázka mi měla podpořit hypotézu číslo 2. Ţe více neţ 50% aktivizace v sociálních sluţbách je zaměřeno na fyzickou aktivitu. Podle provedeného výzkumu se mi hypotéza potvrdila. (22%) respondentů chodí na procházku často, (42%) respondentů chodí na procházku občas a (36%) respondentů nechodí na procházku vůbec. Celkově tedy na procházku chodí (64%) respondentů. Ať uţ je to občas nebo často, tohle procento seniorů se věnuje fyzické aktivizaci (procházkám).
Otázka číslo 12: Snaţíte se být aktivní i ve svém volném čase? Průzkum ukázal, ţe většina seniorů (42%) ve svém volném čase pouze odpočívá. Ti senioři, kteří jsou ve svém volném čase aktivní nejčastěji luští kříţovky, sledují TV nebo čtou (36%). Nejméně seniorů (22%) se věnuje fyzické aktivizaci jako je cvičení a procházky. Troufám si říct, ţe ve většině případů je to z toho důvodu, ţe senioři si netroufnou jít na procházku sami.
48
Otázka číslo 13: Potřebujete při svých volnočasových aktivitách dopomoc, doprovod, přímou asistenci? Z výzkumu vyplývá, ţe (60%) seniorů potřebuje dopomoc při svých volnočasových aktivitách, coţ můţe být i důvod, proč většina seniorů ve svém volném čase odpočívá. (40%) seniorů dopomoc nepotřebuje.
Otázka číslo 14: Máte pocit, ţe některý druh aktivizace převaţuje? Tak jako v otázce číslo 10, kde respondenti uvedli, ţe je dostatek všech aktivit různého druhu, tady uvedli (76%) respondentů, ţe jsou aktivity vyváţené. (14%) respondentů se zdá, ţe fyzické aktivizace je víc, coţ dokazuje i otázka číslo 7. To, ţe převaţuje trénování paměti si myslí (10%) respondentů.
Otázka číslo 15: Snaţíte se nějakým způsobem zpomalit psychické změny, které ve stáří probíhají?(např. zhoršení paměti) Výzkum ukázal, ţe (50%) respondentů, se nesnaţí změny probíhající ve stáří zpomalit. Ti, kteří se snaţí je zpomalit, to nejčastěji dělají formou procvičování paměti (četbou, sledováním co se kolem nich děje). Takto odpovědělo (38%) respondentů. Léky na podporu paměti bere (12%) respondentů.
Otázka číslo 16: Který druh aktivizace je pro Vás přínosnější? Výzkum ukázal, ţe nejpřínosnější pro seniory je fyzická aktivizace (48%), je to logické, neboť kaţdý senior chce zůstat co nejdéle soběstačný. Pro (30%) dotazovaných je cvičení paměti a fyzická aktivizace stejně důleţitá. K tomuto názoru se přikláním i já. (22%) respondentů uvádí, ţe je pro ně přínosnější cvičení paměti.
49
6 NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
Dotazník jsem rozdala seniorům v sociálních sluţbách. Respondenty jsem předem vybrala na základě testu MINI MENTAL STATE který mi určil, zda senior trpí demencí, aby byl výzkum co nejobjektivnější. Nejvíce respondentů se pohybovalo ve věku 66 – 75 let. Z mých dvou hypotéz se mi potvrdila pouze jedna. Jako největší nedostatek jsem shledala to, ţe většina seniorů ve svém volném čase nic nedělá, nechodí nikam na procházky, netrénuje paměť. Taky jsem však zjistila, ţe většina z nich potřebuje při volnočasových aktivitách dopomoc / osobní asistenci. Je tedy problém v tom, ţe je málo lidí zabývajících se osobní asistencí? Nebo je to tím, ţe lidé na osobní asistenty nemají peníze? Nebo o nich vůbec nevědí? Proto jsem navrhla a vypracovala informační leták, který se týká osobní asistence. Zde senioři najdou, o jakou sluţbu se jedná, kolik taková sluţba stojí a kde si ji mohou sjednat. Letáček je přiloţen k mé absolventské práci. Jako další, přikládám denní plán aktivizačních činností. Tyto informační materiály jsem rozmístila do domovů pro seniory, aby měl kaţdý povědomí o sluţbách osobní asistence a aby měli senioři moţnost vyzkoušet mnou navrţené denní aktivity, které jim pomohou aktivizovat se jak po fyzické tak po psychické stránce.
50
7 ZÁVĚR
Cílem mé práce bylo zjistit, který druh aktivizace v sociálních sluţbách převládá a zda to, ţe je senior smířen se stářím, má na aktivizaci vliv. Oslovila jsem respondenty obou pohlaví, vyuţívající sociální sluţby. Celkem jsem rozdala 60 dotazníků. Dotazník byl anonymní a skládal se ze dvou částí a 16 otázek. Stanovila jsem si dvě hypotézy. V první jsem předpokládala, ţe u více neţ 60% seniorů je aktivizace úspěšná, pokud ji dělají kvůli sobě a jsou smířeni se stářím. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Pouze 46% seniorů se aktivizuje kvůli sobě a 58% seniorů je smířeno se stářím. V druhé hypotéze jsem předpokládala, ţe více neţ 50% aktivizace v sociálních sluţbách je zaměřena na fyzickou aktivizaci. Tato hypotéza se mi potvrdila. Celých 58% seniorů uvedlo, ţe nejčastější druh aktivizace, který provádějí, je fyzická aktivizace. Jako další výzkum bych doporučila zjistit, zda ubylo seniorů, kteří ve volném čase jen odpočívají a naopak zda přibylo starých lidí vyuţívající sluţby osobní asistence. Mým cílem bylo zjistit, jaký druh aktivizace v sociálních sluţbách převaţuje a zda vyrovnání se stářím má na aktivizaci vliv. I starší lidé se mohou radovat ze ţivota a hodně záleţí na nás, jak tuto poslední etapu svého ţivota proţijí. Zda aktivně a s chutí do ţivota nebo pasivně a se zatrpklostí.
51
8 RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE
Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala téma aktivizace seniorů v sociálních sluţbách. Práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická, zaměřená na problematiku stáří, obsahuje výčet sociálních sluţeb a objasňuje co to aktivizace je. Druhá část je praktická. Dotazník jsem rozdala 60 respondentům. Návratnost však nebyla 100%. Vyplněných se mi vrátilo pouze 50. Mým cílem bylo zjistit, jaký druh aktivizace v sociálních sluţbách převaţuje a zda vyrovnání se stářím má na aktivizaci vliv. Zvolila jsem si dvě hypotézy. První zněla: Předpokládám, ţe u více neţ 60% seniorů je aktivizace úspěšná, pokud je smířen se stářím a chce zůstat aktivní kvůli sobě. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Druhá hypotéza: Předpokládám, ţe více neţ 50% aktivizace se zaměřuje na fyzické dovednosti seniora se mi potvrdila. Touto prací jsem chtěla zjistit, jakým způsobem jsou v sociálních sluţbách staří lidé aktivizováni. Jestli se aktivizace věnuje stejnou mírou tělesné i duševní svěţesti a jsou-li senioři se stářím smířeni. I staří lidé se mohou radovat ze ţivota a hodně záleţí na nás, jak tuto poslední etapu svého ţivota proţijí. Zda aktivně a s chutí do ţivota nebo pasivně a se zatrpklostí.
52
9 RESUMÉ IN ENGLISH
Activation of seniors in social services was the theme I chosen for my graduate work. It is divided into two parts. The first one theoretic focused on problems of seniors contains enumeration of social services and clarifies what the activation is. The second part is practical. I sent a questionnaire to 60 respondents. But only 50% returned to me back filled. My goal was to find what kind of activation is prevailing in social services and if coping with ageing can affect it. I formed two hypotheses. The first assumes that for more than 60% seniors is activation successful, in case they have reconciled with age and want to be active for themselves. My second hypothesis, supposing more than 50% of activation is aimed at seniors’ physical skills, was confirmed. In my work I tried to find how old people are integrated into activation in social services. If attention is paid equally to both mental and physical agility and whether seniors are positively resigned to age. Even old people can enjoy life and it will much depend on us how they spend their autumn years. If actively engaged or passively with bitterness.
53
10 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
Kniţní literatura
(1) HAŠKOVCOVÁ Helena. Fenomén stáří 2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-87109-19-9. (2) KOZÁKOVÁ Zdeňka, MULLER Oldřich. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1552-6. (3) KRIVOŠÍKOVÁ Mária. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2472699-1. (4) LANGMEIER Josef, KREJČÍŘOVÁ Dana. Vývojová psychologie 2. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9. (5) MATOUŠEK Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9 (6) PROUTY Garry, VERDE Van Dion, PORTNER Marlis. Preterapie Navázání a udrţení kontaktu s obtíţně komunikujícími klienty. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-949-6. (7) ŠIMÍČKOVÁ ČÍŢKOVÁ Jitka, BINAROVÁ Ivana, HOLÁSKOVÁ Kamila, PETROVÁ Alena, PLEVOVÁ Irena, PUGNEROVÁ Michaela. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: 2005. ISBN 80-244-0629-2.
Internetové zdroje
(1) KANTOR Jiří. Muzikoterapie. [online]. Dostupné z: http://www.muzikoterapie.cz/muzikoterapie-popis-nekterych-muzikoterapeutickych-technik [cit.5.1.2014]
(2) KOLÁŘOVÁ Natálie. K čemu nám je muzikoterapie. [online]. Dostupné z: http://www.tonyzdravi.estranky.cz/clanky/o-muzikoterapii/k-cemu-nam-je-muzikoterapie.html
[cit.6.1.2014]
54
(3) VOJÍŘOVÁ Dita. Aktivizace – proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti . [online]. Dostupné z: http://proutek-vzdelavani.cz/wp-content/uploads/2012/11/Aktivizaceproces-kter%C3%BDm-jsou-lid%C3%A9-vedeni-k-%C4%8Dinorodosti.pdf [cit. 20.12.2013]. (4) Arteterapie. [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arteterapie [cit. 4.1.2014] (5) Ergoterapie. [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergoterapie [cit. 4.1.2014] (6) Léčebné účinky animoterapie. [online]. Dostupné z: http://www.animoterapie.cz/lecebneucinky-animoterapie.htm [cit.12.1.2014] (7) Reminiscenční terapie. [online]. Dostupné z: http://www.alzheimercentrum.cz/cz/poskytovana-pece/reminiscencni-terapie [cit.12.1.2014]
(8) Sociální sluţby. [online]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9 [cit. 10.12.2013].
55
11 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Dotazník
Příloha č. 2
Povolení dotazníkového šetření Charita Svaté rodiny
Příloha č. 3
Povolení dotazníkového šetření Diakonie, Vsetín
Příloha č. 4
Škála Mini Mental State (MMS)
Příloha č. 5
Aktivizační místnost
Příloha č. 6
Skládání obrázků
Příloha č. 7
Řazení čísel
Příloha č. 1
Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Markéta Dobešová a jsem studentkou 3. ročníku na Vyšší odborné škole zdravotnické ve Vsetíně, obor všeobecná zdravotní sestra. Ve své absolventské práci se zaměřuji na aktivizaci seniorů v sociálních sluţbách. Tento dotazník je anonymní a získané informace budou pouţity pouze pro účely mé absolventské práce. Dotazník, který máte před sebou obsahuje otázky týkající se aktivizace seniorů v sociálních sluţbách. Tímto bych Vás chtěla poţádat o chvíli Vašeho času , který věnujete vyplněním tohoto dotazníku. Za Váš čas a ochotu předem děkuji. 1) Pohlaví: a) muţ b) ţena 2) Věk: a) 60- 65 let b) 66-75 let c) 76 let a více 3)
Jaké sociální sluţby vyuţíváte? a) domov důchodců b) terénní péče c) denní stacionář d) osobní asistence
4) Bylo pro Vás těţké vyrovnat se se stářím? a) ano b) ne 5) Pomohl Vám někdo vyrovnat se se stárnutím a stářím? a) ano, rodina, přátelé b) personál domovu c) vyrovnal jsem se s tím sám d) víra v Boha 6) Co Vás motivuje k aktivizaci, zvýšení vaší aktivity ? a) rodina manţel/ka, děti, vnuci b) přátelé c) sebe sám d) nic mě nemotivuje
Příloha č. 1
7)
8)
9)
Jaký druh aktivit nejčastěji provádíte? a) léčebný tělocvik ( cvičení na lůţku, nácvik chůze, procházky v přírodě,výlety) b) rukodělné práce ( pečení, výroba dekorací, keramické dílny, malování,batikování) c) trénování paměti ( kříţovky,společenské hry,soutěţe, kvízy) Jak často tyto aktivity provádíte? a) denně b) 5x týdně c) Méně neţ 5x týdně Vyhovuje Vám způsob, jakým aktivizace probíhá? a) ano b) ne
10) Máte pocit, ţe je některých aktivit nedostatek? a) ne, je dostatek aktivit všeho druhu b) ano, uvítal/a bych více fyzické činnosti c) ano, uvítal/a bych více her na procvičování paměti 11) Chodíte v rámci aktivizace do přírody/ na výlety? a) ano, chodím často b) ano, ale jenom občas c) ne , nechodím 12) Snaţíte se být aktivní i ve svém volném čase? a) ano, mám spoustu zájmů( procházky, cvičení, manuální práce…) b) ano, baví mě kříţovky, sledování tv, čtení…. c) Ne, ve svém volném čase odpočívám 13) Potřebujete při svých volnočasových aktivitách asistenci? a) ano b) ne
dopomoc, doprovod,přímou
14) Máte pocit, ţe některý druh aktivizace převaţuje? a) ano mám pocit ţe převaţuje fyzická aktivita b) ano, mám pocit ţe převaţuje trénování paměti c) ne, myslím ţe aktivity jsou vyváţené 15) Snaţíte se nějakým způsobem zpomalit psychické změny, které ve stáří probíhají? (např.zhoršení paměti) a) ano, snaţím se procvičovat paměť (čtu, luštím, sleduji dění kolem sebe) b) ano, beru léky na podporu paměti c) nijak se nesnaţím změny zpomalit 16) Který druh aktivizace je pro Vás přínosnější?( který více potřebujete) a) cvičení paměti b) fyzická aktivizace c) jak cvičení paměti tak fyzická aktivizace
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Příloha č. 5
Aktivizační místnost. Zdroj: vlastní foto
Příloha č. 6
Skládání obrázků. Zdroj: vlastní foto
Příloha č. 7
Řazení čísel. Zdroj: vlastní foto
