ročník 2010 / únor / číslo 2
Měsíčník ČD Cargo, a. s.
Korutanský Nassfeld Za sluncem a sněhem
Zajímavé přepravy Pivní lahve na železnici
Marcela Březinová: …Z vídně do říma vlakem
2
EDITORIAL
Obsah vydání Zajímavosti Marcela Březinová Z Vídně ... Adaptační program ČD CARGO ČD Cargo představuje profese Korutanský Nassfeld
3 4–6 7 8–9 10-11
Cargoplesání v Ostravě
12
Přepravy pivních lahví po železnici
13
Test – Co víte o sv. Valentýnovi
14
Křížovka
15
Vydavatel: ČD Cargo, a. s., www.cdcargo.cz, Šéfredaktor: Karel Houška, Vedoucí redakce: Pavel Hanuška, Adresa redakce: ČD Cargo, a. s., Odbor marketingu a komunikace, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7, Vydavatelský servis: GRAND PRINC a.s., Produkce: Kateřina Žežulková, Grafický design: Studio Marwin CZ, s.r.o.
Vážení čtenáři, zima se přehoupla do své druhé poloviny, ale stále ještě o sobě dává vědět. Dvě naše zajímavosti se vrací k nejkritičtějšímu bodu letošní sněhové kalamity. S vypětím všech sil, ale úspěšně, jsme ji i my v ČD Cargo překonali. Osobností měsíce je protentokráte Marcela Březinová. Málokdo ví, že Marcela v roce 1968 emigrovala s rodiči do severní Afriky. Povídali jsme si s ní o jejím útěku, který se částečně odehrával i ve vlaku, o problémech, se kterými se po návratu potýkala, ale také o tom, že jí učaroval venkov, kam se nedávno přestěhovala. Náš malý cestopis vás zavede do korutanského Nassfeldu, jednoho z největších lyžařských středisek nejjižnější rakouské spolkové země. Slunce a sníh, to jsou typická zimní lákadla této oblasti. Také pivní lahve je nutné převážet. A jak jinak a efektivněji, než po kolejích. Právě jim je věnován další díl našeho seriálu o zajímavých přepravách na železnici. Dále v únorovém čísle najdete například seznámení s důležitou profesí - hlavním vozovým dispečerem, reportáž z plesu ČD Cargo v Ostravě nebo informace o adaptačním programu pro nové zaměstnance ČD Cargo, který je částečně financován i z fondů EU. Pochopitelně jsme nemohli naše čtenáře ochudit ani o oblíbený kvíz a křížovku. Takže pokud možno bezkalamitní zbytek zimy a hodně šťastných kilometrů na kolejích. Redakce
TEXT a Foto redakce
Zajímavosti
Sníh komplikoval nakládku aut Přepravcem automobilů z kolínského závodu TPCA je firma GEFCO Česká republika. Letošní lednová sněhová nadílka zkomplikovala život i zde. Na odstavných parkovištích zůstaly stát stovky nových aut, zcela zapadané sněhem. Bohužel se tady žádná technika nedala použít, a tak musely vyrazit pracovní čety s lopatami a v mrazivém počasí vozidla ze sněhového příkrovu osvobodit ručně. Stejně tak i speciální vagony, na
kterých se auta převážejí, musely být pracně čištěny. ČD Cargo, které s firmou GEFCO již od svého vzniku úspěšně spolupracuje, se snažilo navzdory snížené průjezdnosti tratí přistavovat a odvážet ucelené vlaky v co nejkratších termínech. Bohužel ovšem ne vše je jen v rukou ČD Cargo. Nakonec se podařilo, sice se zpožděními, ale s úspěchem, situaci vyřešit. Pavel Hanuška
Splněná dětská přání Naše společnost ČD Cargo, již tradičně splnila přání, která vyslovily děti z Dětského domova se školou Sedlec-Prčice, co by chtěly nalézt pod vánočním stromečkem. Děti měly z dárků obrovskou radost. Všem za-
městnancům ČD Cargo za splněná přání děkují a přejí šťastný nový rok i pohodu v novém roce 2010. Jednu z vlastnoručně vyrobených „péefek“ otiskujeme v našem měsíčníku.
TEXT a Foto -am-
Na Vysočině jsou na sněhovou nadílku zvyklí V lednu a únoru vládne krajině podle staročeských pranostik sněhová či ledová královna. Na to jsme možná v posledních několika mírných zimních obdobích pozapomněli. Letos si paní zima vynahrazuje to, co několik sezon zanedbávala. A to s sebou pochopitelně přináší i jisté komplikace. Nejinak je tomu v dopravním sektoru, železnici nevyjímaje. Sněhové kalamity, ať se to někomu líbí nebo ne, k zimě pa-
Spřažená dvojice „laminátek“ společnosti ČD Cargo v zasněženém Havlíčkově Brodě.
tří. Letošní ostrá zima se sněhovými přívaly průběžně prověřuje železničáře v osobní i nákladní dopravě. Jinak tomu není ani v kraji Vysočina, kde i během největších sněhových závalů nedošlo k žádnému zásadnímu narušení grafikonu nákladní dopravy. Nezbývá než dodat, že na Vysočině jsou železničáři na větší sněhovou nadílku zvyklí a dovedou si s ní velmi rychle poradit.
3
4
…Z vídně do říma vlakem ROZHOVOR
Proč si vaše maminka vybrala za cíl své cesty právě vzdálenou Libyi? Tatínek byl zubní lékař, a protože ve svém oboru vynikal, dostal v květnu roku 1968 nabídku do Libye a přijal ji. Já a maminka jsme zůstaly v Praze. Když se to tu ale v srpnu tak „pěkně“ semlelo, vzala maminka tatínkův červený diplom, vyzvedla mě z prázdnin a než jsem se stačila vzpamatovat, ocitla jsem se na jiném kontinentě. Po jak dlouhé době a proč jste se vrátili zpátky do okupovaného Československa? V Libyi jsme pobyli celé čtyři roky, to znamená od roku 1968 do roku 1972. Musím říct, že to pro mě byla veliká škola. Je senzační vycestovat a zkonfrontovat si své názory a je celkem jedno kolik vám je let. Tehdy mi bylo osm devět let, tedy dost na to, abych vnímala, co se kolem mě děje. Byla to velká změna a navíc k lepšímu. Před návratem zpět do Československa otec dostával nabídky do Kanady, Švýcarska a jinam, kam emiKdyž přijedu kamkoliv do Afriky, okamžitě se vrátím do dětství.
Marcela Březinová:
…Z Vídně do Říma vlakem Zpěvačka Marcela Březinová začala chodit do první třídy v Praze. Do druhé nastoupila už v americké klášterní škole v hlavním městě Libye v Tripolisu, kam s ní maminka utekla v roce 1968 před ruskými tanky. Čtyři roky strávené v arabské Africe zanechaly v její duši nesmazatelné stopy. Někdy se dodnes cítí v Čechách, kde žije, jako cizinec.
grovala spousta jeho spolužáků, ale my jsme v Čechách nechali dvě babičky a právě kvůli nim jsme se vrátili. Ve vaší vlastní rodině vládne liberalismus a názor každého jejího člena, tedy i dětí, má stejnou váhu? Zeptala se vás tehdy vaše maminka na váš názor, zda vůbec chcete opustit zemi, kde jste vyrůstala? Tehdy nebyl čas na domluvy, šlo o záchranu rodiny. Byla to otázka mžiku. Utíkali jsme narychlo. Když vám za domem, bydleli jsme tehdy na Leninově, dnes Evropské třídě, přistávají ve čtyři hodiny ráno ruská vojenská letadla, nemáte moc času si ani zabalit. Trávila jsem prázdniny u babičky na chatě v Chocera-
Text pavel bUňata Foto LENKA HATAŠOVÁ
využila svých kontaktů. Dostaly jsme se tak do nejbližšího letadla, ačkoli bychom jinak neměly žádnou šanci. Šlo o výjimečnou situaci. Nikdo nechápal, co si to ten Rus dovolil, a všechny normální státy a normální lidé se nám, emigrujícím Čechům, snažili být nápomocni. Cítila jsem velkou solidaritu. Nestalo se, že by nám někdo odmítl pomoc. Po dvou dnech cestování jste tedy konečně vystoupily z letadla na letišti v Tripolisu? Žádné podrobnosti po mně nechtějte, je to přece jen dávno. Nicméně život v arabské Africe byl fascinujícím zážitkem. Dodnes je to pro mě jedno z mála zásadních míst na světě. Když přijedu kamkoli do Afriky, ať na Djerbu, do Tunisu nebo do Egypta, a vystoupím na letišti, mé nozdry se roztáhnou a zavětří a já se v tu chvíli okamžitě vrátím do dětství. dech u řeky Sázavy. Maminka poprosila rodinné přátele, kteří měli auto, a rozjeli se za mnou. Nestihla jsem se ani umýt. Vzala jsem si svou oblíbenou panenku a pohádkovou knížku a až na hranicích jsem si koupila talisman – plátěného kašpárka, kte-
rého dodnes nosím v kabelce. Byl to risk, protože v závěsu za námi jely ruské tanky. Zkrátka „ohne sranda“, jak s oblibou říkávala moje maminka. Přátelé nás dovezli na rakouské hranice a odtud jsme pak jely stopem až do Vídně.
A z Vídně jste již letěly přímo do Libye? Tak jednoduché to nebylo. Z Vídně jsme musely jet vlakem do Říma a teprve odtamtud letadlem do Libye. Díky tomu, že maminka kdysi pracovala jako stevardka a později na letišti,
Jak jste se zpočátku dorozuměla? Rukama a nohama. Myslím ale, že tím nejdůležitějším komunikačním klíčem je především úsměv. Když jím nešetříte, odpustí vám domorodci neznalost
5
6
…Z vídně do říma vlakem ROZHOVOR
talismu chudí, a tak jsem se přihlásila a řekla, že to není pravda. Nebo mluvily o osmašedesátém a já prostě nedokázala mlčet. Po kolika letech jste tu nespravedlnost rozdýchala? Dneska se tomu už směji, ale někdy si tu připadám jako cizinec, nebo spíše mimozemšťan. Není to tím, že bych neměla ráda Prahu nebo Českou republiku, spíš je mi někdy stydno za některé lidi. Jako by netušili, jak obrovskou kulturní historii mají „v zádech“. Jak často vyjíždíte za poznáním cizích zemí? Cestuji ráda, kamkoliv a kdykoliv. Jakákoliv cesta je pro mě výzvou, jestli zvládnu něco jiného, než ten náš „CZ okrsek“. Zajímá mě, když třeba někde jinde zpívám, zda tam uspěji. Největším prubířským kamenem bylo pro mě v tomto směru „angažmá“ na výletní lodi v Karibiku. Pasažéři mohli přijít, ale rovněž odejít a jít se bavit do jiných sálů, ale či nedokonalost jejich řeči, pokud vidí, že máte snahu komunikovat. V Londýně tak na mě něco vychrlí a já jim s úsměvem říkám: „Prosím vás, pomalu.“ Jsou pokaždé ochotni vyjít mi vstříc. V klášterní škole jsme měli povinný arabský jazyk, jinak se samozřejmě mluvilo anglicky a také trochu italsky. Mám ráda
formulovat. V mém dětském mozku nastal trochu zmatek. Ale co? Doma jsme se vždycky nějak domluvili. Nejhorší to bylo, když jsem se vrátila v roce 1972 zpátky do Čech a učitelský sbor se dozvěděl, že jsem nechodila do české nebo ruské školy, jak bych měla, ale do americké. Za ty čtyři roky jsem samozřejmě leccos z pravopisu zapo-
Cesta přes hranice byla risk, protože za námi jely ruské tanky.
arabské písmo, dokonce jsem ho kdysi i ovládala, stejně jako řeč. Je plné ornamentů a je docela možné, že z toho pramení má slabost pro tetování. Mluvila jste česky, arabsky, anglicky, do toho jste byla konfrontována s italštinou. Vaše dětská duše se v tom musela ztrácet… Kolikrát, když jsem přišla domů, jsem nevěděla, jak určité věci
mněla. Koneckonců, odešla jsem po první třídě, a tak jsem uměla akorát tak: Ema má mísu. Maminka mi proto našla doučování, ale s pedantskými „soudružkami“ učitelkami jsem si zažila své. Dávaly mi to pěkně sežrat! Šlo o blbosti, nuance. Byla jsem zvyklá násobit pod sebou, zde byli zvyklí násobit v řadě a za takovou pitomost jsem od nich byla peskována. Nebo začaly vykládat, jak jsou lidé v kapi-
oni zůstali a tančili na naši hudbu. Ani netušíte, jak mi to zvedlo sebevědomí. Nedávno jste se odstěhovali do nového hnízda. Kam a proč? Na venkov, kousek od Kutné Hory, je tam blíž k přírodě a jsme tam šťastni. Jeli jsme kdysi kolem a já byla tak nadšená krajinou, že jsme zavolala bratranci mého muže, zda neví o něčem na prodej právě v této lokalitě. Když jsem poprvé vstoupila do polorozpadlého stavení a dostala se až na půdu, našla jsem tam starou televizi. Jmenovala se Marcela. A o úžasném místě bylo rozhodnuto! Samo si mě přitáhlo. Takže teď jste regulérní venkovanka? Prahy už jsme měli tzv. plný kecky. Stačí mi do ní dojíždět párkrát týdně. Dřív jsem si myslela, že se beze mě žádný mejdan neobejde. Tohle období už je definitivně za mnou.
informace
TEXT redakce FOTO archiv ČD CARGO
Projekt tvorby adaptačního programu pro nové zaměstnance je ve své polovině
ČD Cargo pro své zaměstnance realizuje projekt, zaměřený na vývoj adaptačního programu pro nově přijaté zaměstnance. Členům realizačního týmu projektu se podařilo k tomuto účelu získat finanční prostředky z fondů Evropské unie. V rámci projektu byly ukončeny čtyři klíčové aktivity z osmi plánovaných. Ve spolupráci se společností Integrity Consulting, s. r. o., byl připraven adaptační program pro nové zaměst-
Účastníci diskusí se také společně zamýšleli nad potřebami, které pociťují při přijímání nových zaměstnanců. Většinou se shodli, že novým zaměstnancům chybí především základní infor-
ný koncept adaptačního procesu, který bude v průběhu letošního roku zaváděn v ČD Cargo. Za tímto účelem byli účastníci školení seznámeni s kompletním systémem i prostředky, kte-
Školení připravilo 48 stávajících pracovníků, kteří často s novými zaměstnanci přicházejí do styku.
nance, v jehož rámci byla vytvořena koncepce deseti typizovaných pozic s tzv. adaptačními kolečky. Tvorba programu byla zahájena diskusními semináři, na nichž odbor lidských zdrojů přizval ve spolupráci s vedoucími jednotek organizační struktury vybrané pracovníky, podílející se na práci s novými zaměstnanci v daných jednotkách organizační struktury společnosti. Příručka nového zaměstnance a elektronický vzdělávací kurz pomáhají.
Cílem seminářů bylo podat jeho účastníkům co nejrozsáhlejší přehled informací o dané typizované pozici; tzn. nutné znalosti a dovednosti, komunikační toky apod. Výstupem jsou stážové pozice, které by měl nový zaměstnanec v procesu zapracování do společnosti absolvovat.
mace o chodu společnosti, tj., kde mohou najít důležité materiály, jak uvedou do provozu svoji e-mailovou schránku atp. Tyto postřehy byly shromážděny do uceleného souhrnu, který poslouží jako podklad pro tvorbu „Příručky nového zaměstnance“ a e-learningového modulu. Zároveň bylo ve spolupráci s Integrity Consulting, s. r. o., připraveno osmidenní školení pro čtyři skupiny interních lektorů (celkem bylo proškoleno 48 zaměstnanců), sestávající ze tří bloků. Školení proběhlo v prostorách hotelu IBIS-Karlín od září do listopadu 2009. Byli vybráni především ti účastníci, kteří přicházejí často do styku s novými zaměstnanci. Mohli se tak zdokonalit v komunikačních dovednostech, schopnosti věcně a kvalitně předávat informace, v otázce motivace nového zaměstnance, ale zároveň mohli poznat ucele-
ré se budou v průběhu adaptačního procesu používat. K dvěma základním pomůckám patří již zmíněná Příručka nového zaměstnance a elektronický vzdělávací kurz. Zatímco Příručka nového zaměstnance je zaměřena čistě na ucelené a zjednodušené podání informací o společnosti ČD Cargo v kontextu nového zaměstnance, elektronický
vzdělávací kurz je více orientován na další vzdělávací témata, jako např. asertivita, obchodní dovednosti, projektové řízení, time management, legislativa EU a další. Kurz v rozsahu cca 200 minut absolvují i další skupiny zaměstnanců, kteří budou moci získané znalosti využít pro svůj další osobní rozvoj. V období do konce měsíce března roku 2010 bude projekt pokračovat aktivitou zaměřenou na vývoj e-learningového kurzu. Zároveň bude vytištěna finální podoba příručky nového zaměstnance. V neposlední řadě proběhne od dubna školení pro druhou cílovou skupinu, tj. nové zaměstnance společnosti. Ti si budou zvyšovat své počítačové znalosti a dovednosti formou kurzů ECDL a MS Outlook. Další informace o projektu a o jeho aktualitách jsou k dispozici na internetových stránkách společnosti ČD Cargo na adrese www.cdcargo.cz/projekty.
Praha EU: Investujeme do Vaší budoucnosti. Evropský sociální fond.
7
8
PROFESE
Hlavní vozový dispečer
ČD Cargo
Druhou profesí, kterou v našem miniseriálu představíme, je hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy. O České Třebové, kde všichni dispečeři pracují, by se dalo s nadsázkou psát jako o srdci řízení provozu společnosti ČD Cargo.
Tady v nepřetržitém provozu řídí pět hlavních vozových dispečerů pohyb železničních nákladních vozů. V rámci dispečerského aparátu ČD Cargo pracují i další specializovaní dispečeři, přičemž hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy spolupracuje především s hlavním produktovým dispečerem a hlavním provozním dispečerem. Hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy má aktuální číselný přehled o všech vozech ČD Cargo, které se pohybují na území ČR i za hranicemi (tam za předpokladu předávání pohybových informací o vozech z ciziny) v informačním systému Ústřední dirigování vozů (IS ÚDIV). Zde on-line vidí aktuální stav vozů, zda jsou lože-
né nebo prázdné, jejich výskyt, směrování k vykládce a provádí ručně nebo poloautomaticky směrování vozů na nakládku a shromažďování do ucelených vlaků, sleduje termín požadovaného přistavení k nakládce, odesílání vozů ČD Cargo k nakládce
do ciziny, vyřazení vozu do správkového stavu apod. Ucelené vlaky naložené nebo směrované k nakládce v uhelných pánvích jsou v IS ÚDIV zobrazeny v jednom řádku pod číslem vlaku. Hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy má vždy přidělen ur-
Hlavní vozový dispečer má přehled o všech vozech na kolejích.
čitý druh nákladních vozů (např. kryté, plošinové, vysokostěnné, uhelné atd.). Jeden hlavní vozový dispečer, tzv. cizinec, řídí hospodaření se všemi vozy, poskytnutými zahraničním železničním dopravním podnikem na území ČR, jedoucími k vykládce a k nakládce na území ČR nebo tranzitujícími v prázdném stavu přes naše území. Na základě požadavků a specifikací zákazníků na přistavení vozů k nakládce, zadaných do IS ÚDIV buď vozovými disponenty provozních pracovišť (celkem je území ČR rozděleno na 80 disponentských obvodů) nebo přímo zákazníky přes internetový portál ČD Cargo, rozhoduje hlavní vozový dispečer o přidělení vozů na jednot-
TEXT redakce FOTO archiv ČD CARGO
livé požadavky s ohledem na technické údaje o voze (především použitelnost vozu a plánovaná příští revize vozu), potřebné množství vozů a další důležité informace. Následně tak může nadirigovat vozy, pokud budou včas volné k dispozici, na požadované místo nakládky. Za tímto účelem může využít funkce systému ÚDIV, které umožňují poloautomatické nebo automatické pokrytí požadavků zákazníků. Další významnou náplní činnosti dispečerů je také kontrola včasnosti a správnosti směrování a přístavby prázdných vozů k nakládce v souladu s vyrovnávkou.
Pro realizaci požadavku klientů ČD Cargo mohou být použity nákladní vozy, které jsou ve vlastnictví ČD Cargo, ale i vozy zahraničních železničních dopravních podniků či vozy naja-
podniku, který může tyto vozy poskytnout (v dnešní době se jedná například o vozy na obilí řady Tadgs, kterých má ČD Cargo ve vlastnictví jen omezené množství).
Vozový dispečer má aktuální přehled o všech vozech ČD Cargo.
té od jiných tuzemských nebo zahraničních držitelů. Pokud ČD Cargo nemá k dispozici vlastní vůz, který odpovídá speciálním požadavkům zákazníka, je třeba takový vůz objednat u zahraničního železničního
V práci pomáhá především systém IS ÚDIV.
Jakmile je vůz naložen, odbaven nákladním listem a sepsán na výchozím vlaku, naplánuje se v IS ÚDIV čas předpokládaného příjezdu do stanice vykládky a doba přísunu na manipulační místo a již s ním může
pracovat vozový disponent v obvodu vykládky, např. informovat zákazníka o doběhu vozů k vykládce, plánovat další využití vozu k nakládce ve svém obvodu apod. Co profese hlavního vozového dispečera pro nákladní vozy ještě obnáší? Základním předpokladem je pochopitelně úplná znalost všech řad nákladních vozů a technologie rozvozu vozů (plán vlakotvorby) na celé síti ČD Cargo. V současnosti disponuje společnost ČD Cargo vozovým parkem cca 30 tisíc vozů ve čtyřiceti různých základních řadách.
Znalost technologie a vlakotvorby je samozřejmostí.
9
10
cestování
Za sluncem a sněhem do korutanského Nassfeldu
Rakousko je pro naše zimní turisty asi nejznámější zemí. Bohužel některé jeho kouty jsou českými turisty málo objevené. Jednou z takových neprávem trochu opomíjených perel jsou Korutany (Kärnten).
Bariéra Alp zaručuje v Nassfeldu dostatečné sněhové srážky a přitom udržuje dostatek slunečných dní.
Korutany jsou nejjižnější rakouskou spolkovou zemí, sousedící se Slovinskem a Itálií. V létě se přes ní přeženou tisíce českých turistů, kteří míří na jih, na jadranské pobřeží Itálie. V zimních měsících sem sice už naši milovníci lyžování našli cestu, ale obecně jsou Korutany zemí ne moc známou. Cestovat se sem dá jak vlastním vozem, vlakem nebo s cestovní kanceláří autobusem. Vlakem je ovšem cesta pohodlná a bez starostí. Jednou denně je přímé noční spojení Praha – Villach, ale o hodinu rychlejší je denní spoj s přestupem
ve Vídni. Z Villachu už můžete pokračovat dále buďto místními vlakovými spoji (všemi hlavními horskými údolími vede železnice) nebo autobusovými linkami přímo do jednotlivých lyžařských středisek.
mořská výška místních Alp nepatří v Rakousku k těm nejvyšším. Ale bariéra Alp udržuje v zimě chladné počasí s dostatkem sněhových srážek a středomořské klima zase dostatek slunečných dní. Kromě toho má
Alpské štíty udržují v Nassfeldu stabilní slunečné počasí a dostatek sněhu.
Korutanská zimní střediska jsou známá především tím, že zde přes zimu převládá slunečné počasí. Zimní rekreace v Korutanech spojuje výborné sněhové podmínky, průměrná nad-
většina středisek vlastní umělé zasněžování, a tak se i v sezonách s nižšími srážkami nemusíte obávat – sněhu na sjezdovkách je vždycky dost. Jedním z nejkrásnějších a také nej-
vyhledávanějších je středisko Nassfeld-Hermagor. Areál Nassfeld leží přímo na italské hranici mezi rakouským Hermagorem a italskou Pontebbou v nadmořské výšce 1400–2000 metrů. Středisko se může pochlubit několika alpskými primáty. Kabinková lanovka Millenium express je se svou celkovou délkou šesti kilometrů nejdelší lanovkou v Alpách. Překonává výškový rozdíl 1286 m. U její nástupní stanice současně končí sjezdová trať Carnia – nejdelší alpská sjezdovka. Jejích 7,6 km je perfektně udržovaných. Spodní část tra-
TEXT a Foto Pavel Hanuška
tě je osvětlena a nabízí tak možnost oblíbeného nočního lyžování. Sjezd Carnie je skutečným sportovním výkonem a následujících přibližně dvacet minut v kabinkové lanovce při jízdě na vrchol přijde znavenému sportovci určitě vhod. Celý areál je protkán sítí 110 km sjezdovek všech stupňů ob-
ně ozařuje slunce. Dá se tak maximálně využít krásného nassfeldského počasí. Pro děti i dospělé jsou připraveny lyžařské školy s možností individuálních kurzů. V centru NTC Blue Day si zájemci mohou vyzkoušet i netradiční zimní sporty, jako jsou jízdy na pneumatikách, skiboby nebo sněž-
Jak se tam dostat? Korutanami procházejí dva hlavní silniční tahy, které se protínají v jednom z největších měst Korutan – Villachu. Dálnice A2 (Vídeň – Itálie) a A10 (Salzburg – Slovinsko) jsou nejrychlejšími spojeními pro cesty vlastním vozem. Z dálnic se odbočuje hned za Villachem směrem na Hermagor a pak je to už jen 10 km horskou silničkou přímo do střediska Nassfeld. Letecké spojení se světem zajišťuje letiště v hlavním městě země – Klagenfurtu. Velice dobré je i spojení železniční. Z hlavních železničních stanic zajišťuje většina lyžařských center dopravu vlastními autobusy. Přímé spojení je mezi Prahou a Villachem, kdo jede např. z Brna, musí přestoupit ve Vídni. Z Villachu jede lokálka přímo do Hermagoru. Cesta vlakem trvá průměrně 8–10 hodin.
Skipasy a slevy Většina středisek nabízí krátkodobé skipasy pro jeden region. Ovšem všechny permanentky na dobu delší než 1,5 dne jsou automaticky platné pro celé Korutany a východní Tyrolsko. Lze tak využít služeb 34 lyžařských areálů s více jak 950 km sjezdovek. Např. šestidenní skipas pro dospělého přijde v hlavní sezoně 189 EUR.
Co se tady jí
Lyžaři mohou využít také 5 kabinkových lanovek.
tížnosti, na které se zájemci dostanou díky třiceti vlekům a lanovkám. Všechny sjezdové tratě mají samozřejmě umělé zasněžování. Ani běžkaři nepřijdou zkrátka – je pro ně připraveno přes tři sta kilometrů upravených tratí. Přímo ve středisku je přes dvacet hotelů a penzionů. Navíc lze využít ubytovacích kapacit v Tröpolachu (konečná lanovky Millenium express) nebo v deset kilometrů vzdáleném Hermagoru. Nassfeld ale uchvátí nejen milovníky lyžování, i vyznavači přírodních krás si přijdou na své. Alpské vrcholy kolem dokola udržují stabilní počasí, a tak je možné setkat se s neuvěřitelnou scenérií, kdy na svazích Nassfeldu svítí slunce a za nejbližšími vrcholky hor prosvítají blesky probíhající bouřky. A protože zdejší lyžařské svahy jsou obráceny na různé světové strany, je velice příjemné je v průběhu dne střídat tak, jak je postup-
né skútry. Je to vítaná změna a osvěžení pro unavené nohy lyžaře po několika dnech na svazích. Pro milovníky bruslení leží u Hermagoru Pressegerské jezero, které v zimě nabízí okolo 55 ha ledové plochy. V Hermagoru leží také jeden z nejlepších rakouských kempů se zimním provozem – Camp Schluga. Můžete se v něm ubytovat s vaším přívěsem, obytným vozem nebo si zde pronajmout tzv. mobilheim. Perlou jsou moderní apartmány přímo u Pressengerského jezera. Ceny pronájmů jsou u mobilheimu pro 3–6 osob v hlavní sezoně 99 EUR/noc, apartmán pro 4 osoby vyjde na 145 EUR/den. Od kempu jezdí přímo do střediska Nassfeld pravidelný skibus zdarma. Jistě stojí za zmínku i to, že Nassfeld si oblíbila a zde poprvé stála na lyžích i první novodobá československá miss Ivana Christová.
Jižní část Korutan je silně ovlivněna italskou a slovinskou kuchyní, takže nabídka je skutečně široká. Ze studené kuchyně je typický tzv. selský špek (Bauernspeck), který má chutí a konzistencí nejblíže k italské šunce prosciutto. V restauracích je nabízen i Bretljause, což není nic jiného než směs výborných místních uzenin a sýrů. Typickým korutanským jídlem jsou Kasnudeln. Jsou to taštičky z nudlového těsta s různými náplněmi. Nejtradičnější je náplň z brambor, cibule, česneku a směsi bylinek. Nudle všech možných úprav jsou typickou korutanskou specialitou. Vzhledem k množství jezer a horských řek nabízejí restaurace i čerstvé pstruhy na všechny způsoby. www.kaernten.at – korutanská turistická centrála www.nassfeld.at – lyžařské centrum www.schluga.com – místní kemp se zimním provozem
11
12
TEXT Zdeněk Šiler Foto Redakce
zajímavosti
Cargoplesání v Ostravě s bohatým programem
Již tradičně je začátek nového roku a nové plesové sezony vyhrazen v ostravském hotelu Clarion (dříve známý pod názvem Atom) reprezentačnímu plesu ČD Cargo. Letos se uskutečnil již popáté; potřetí v novodobé historii samostatné společnosti ČD Cargo. lo ke slavnostnímu oficiálnímu zahájení plesu. Předseda představenstva a generální ředitel ČD Cargo Josef Bazala ve výborné náladě a s humorem přivítal všechny jeho účastníky. Popřál jim příjemnou zábavu a odstartoval tak večer plný neopakovatelných zážitků, výborné hudby a zpěvu. Půvabnou Heidi vystřídal kapelník Jiří Bertók se zpěvačkou Lenkou Krajnovou, která si se svou slavnou předchůdkyní v pěveckém umění rozhodně nezadala. S napjatým očekává-
Profesionální tanečníci byli pro návštěvníky plesu inspirací.
Reprezentační ples ČD Cargo pořádá odbor marketingu a komunikace a je určen především našim zákazníkům a obchodním partnerům. Ti se na plese setkávají nejen s představiteli managementu ČD Cargo, ale i s obchodními manažery, pracovníky provozu i dalších odvětví společnosti. Silné zastoupení mají především představitelé významných firem a osobností z ostravského a moravskoslezského regionu. Tradičně velký zájem o ples překonal letos všechny rekordy. Téměř čtyři stovky návštěvníků zcela zaplnily kapacity plesových prostor hotelu. Jejich příchod sice poněkud zkomplikovala sněhová kalamita, ale všichni se nakonec v pořádku dostali do sálů. Po devatenácté hodině se nádherně vyzdobeným sálem rozezněly tóny ostravské sku-
piny Proxima a na parket vpluly první nedočkavé páry. Po první taneční sérii se účastníkům plesu představili i oba moderátoři večera, Marie Retková a Petr Vichnar. Na taneční parket pak uvedli členy tanečního klubu Jarky Calábkové Ostrava. Pod vedením Miroslava Kuchaře profesionální tanečníci nabídli divákům dvě lahůdky v podobě ukázek tanců z kategorie „Latino Show“ a „Coupple Special“. A že se bylo opravdu nač dívat, o tom svědčí i reference tanečníků, kteří se mohou pyšnit titulem mistrů světa z roku 2009. V posledních letech je tradičním hostem plesu zpěvačka Heidi Janků. Její hity i méně známé písničky byly i výzvou k dalším tanečním kreacím všem tancechtivým. Sál ještě rezonoval po poslední písni Heidi, ale vše již směřova-
tomboly. Jen co opadlo napětí, vystřídaly jej rytmy tanečních skladeb, opět v podání Proximy. To už se ale blížil další z vrcholů večera, vystoupení Michala Davida. Ten svými hity rozproudil celý sál, který se s ním jen nerad loučil i po několika přídavcích. Jako památku na letošní ples si mnozí odnášeli i vtipnou karikaturu od „rychlokarikaturisty“ Jana Kotoráka či nevšední zážitek ze setkání s kouzelníkem Robertem Foxem. Jeho trikům a kouzelnickým kouskům, prováděným přímo mezi hosty
Čtyři stovky návštěvníků zcela zaplnily plesový prostor hotelu Clarion.
ním se všichni těšili také na vystoupení dalších hvězd večera. Ondřej Brzobohatý ani Tereza Kerndlová nezklamali a uvedli tanečníky do toho správného plesového varu. S nabitým programem čas rychle a neúprosně běžel vstříc půlnočnímu losování o hlavní ceny
u stolů, přihlížela většina jen v němém úžasu. Není se tedy čemu divit, že čas všem návštěvníkům utekl doslova jako voda. A již nyní můžeme všechny ubezpečit, že další ročník „cargoplesání“ v moravskoslezské metropoli se začíná připravovat.
Jednou z hvězd večera byla také Tereza Kerndlová.
Zajímavé přepravy
TEXT Michal roh Foto Archiv Budějovický Budvar, O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.
13
Pivní lahve ve vlacích ČD Cargo První zmínky o skle nacházíme ve starém Egyptě již kolem roku 3000 př. n. l. Zpočátku se používalo na výrobu ozdob, přibližně od počátku křesťanského letopočtu začalo sloužit jako obalový materiál. Stoupající obliba skla pak vycházela z jeho výjimečných vlastností – čisté sklo je průhledný, relativně pevný materiál, který je zároveň odolný proti opotřebení a ve své podstatě inertní a biologicky neaktivní. A právě z těchto důvodů je sklo i v dnešní době velmi oblíbeným materiálem pro výrobu nápojových a dalších lahví.
Jednou ze společností, které patří k významným producentům obalového skla, je akciová společnost O-I Manufacturing Czech Republic, součást nadnárodní společnosti O-I, jednoho z největších světových výrobců obalového skla s tradicí sahající do roku 1903, kdy Michael J. Owens zahájil automatickou výrobu lahví v Perrysburgu, ve státě Ohio. Dnes tato společnost zaměstnává více než 23 tisíc lidí v 79 pobočkách v Severní a Jižní Americe, Asii, Austrálii a samozřejmě i v Evropě – v České republice, Estonsku, Finsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a Velké Británii. Česká pobočka je tvořena dvěma výrobními závody v Dubí u Teplic a v Novém Sedle u Lokte. Portfolio výrobků těchto dvou závodů je skutečně široké – lahve na alkohol, pivo, víno, nealko, konzervárenské sklenice, lahvičky pro farmaceutický průmysl, a to vše v různých barvách. Ve výrobním závodě v Novém Sedle u Lokte jsou mimo jiné vyráběny pivní lahve urče-
né pro renomovaného výrobce piva – pivovar Budějovický Budvar, národní podnik. Ten se může pochlubit neméně slavnou tradicí jako skupina O-I. Přímým předchůdcem Budvaru byl Český akciový pivovar založený roku 1895 a jeho pivo bylo již počátkem 20. století známé v řadě evropských zemí. Od 20. let, kdy se výborné pivo rozšířilo i na další kontinenty, si pi-
vuje i v názvu pivovaru. V současné době se v Budějovickém Budvaru ročně vyrobí cca 1,3 mil. hl piva, přičemž téměř polovina produkce míří na export do přibližně 50 zemí celého světa. Zlatavý mok se plní nejen do sudů, ale také do skleněných lahví. A právě lahve z O-I Manufacturig Czech Republic, a. s., splňují i ty nejpřísnější požadavky na kvalitu.
Pro přepravu jsou používány moderní vozy Kils s posuvnými stěnami.
vovar nechal registrovat ochranné známky, které se staly symbolem vysoké kvality. Od roku 1936 se značka Budvar obje-
V kryté hale na vlečce O-I Manufacturing Czech Republic, a. s., v Novém Sedle u Lokte jsou vyrobené pivní lahve nakládány
do nákladních vozů ČD Cargo. V letošním roce to bylo téměř 900 vozů mířících ze Sedla do Českých Budějovic. Jednalo se o moderní vozy řady Kils – kryté dvounápravové vozy s posuvnými stěnami. Ty jsou určeny pro přepravu kusových i velkoobjemových zásilek nebo zboží uloženého na paletách. Do jednoho vozu řady Kils se vejde 31 euro-palet, což představuje přibližně 51 150 pivních lahví v závislosti na jejich typu. Ty jsou na paletách pevně zafixovány fólií, ale i přesto vyžaduje přeprava vozů se sklem zvýšenou pozornost především při posunu, neboť větší náraz může způsobit poškození zboží. Přepravy jsou organizovány ve spolupráci se společností SpediTrans Praha, s. r. o., a nutno podotknout, že k plné spokojenosti zákazníků, kteří si vozy objednávají on-line prostřednictvím internetového portálu, kde mohou rovněž sledovat pohyb svých zásilek. Tento příklad je jednoznačným důkazem, že po železnici je možné výhodně přepravit i křehké zboží, jakým sklo bezesporu je.
14
KVÍZ
Co víte o sv. Valentýnovi? V zemích, kde se mluví například anglicky či francouzsky, si 14. února posílají zamilovaní dopisy a pohlednice plné milostných vyznání. I u nás jsme před lety přijali tento svátek za svůj. I přesto, že únor je měsícem zamračeným a nevlídným, tak alespoň jeden den byl vyhrazen pro vlídnost a pro lásku už od dob pohanských.
se svým stejnojmenným světcem?
1) Jak nazývali pohané den zamilovaných? a) Svátek Lupercalia. b) Svátek Supercalia. c) Svátek Troupercalia. d) Svátek Lucerpalia.
a) Protestanti. b) Katolíci. c) Evangelíci. d) Křesťané.
2) V době čí vlády žil Valentýn?
6) Čím se provinil jmenovec Valentýna? a) N avzdory císařovu zákazu
a) Ceasara I. b) Claudia II. c) Cicera III. d) Caliguly IV.
oddával zamilované. b) Porušil kněžský celibát. c) Byl zastáncem svazků mezi milenci různé barvy pleti. d) Odmítl oddat vysoce postaveného úředníka.
3) Jaké vykonával Valentýn povolání? a) Povolání lékaře. b) Povolání hvězdopravce. c) Povolání komorníka. d) Povolání alchymisty.
7) Jak byl potrestán? a) Byl uvězněn v žaláři. b) Byla mu sťata hlava. c) Skončil na šibenici. d) Byl zbaven titulu a vyhnán z města.
4) Kvůli čemu byl uvězněn? a) Protože byl bezvěrcem. b) Protože věřil ve svého boha. c) Protože odmítal uctívat římské božstvo. d) Protože se rouhal.
8) Který den je u nás považován za svátek lásky? a) 1. květen. b) 21. březen. c) 1. máj. d) 21. květen.
5) Kdo převzal pověst o Valentýnovi a propojil ji
A jak to vlastně bylo se sv. Valentýnem? Jeden den nevlídného měsíce února byl vyhrazen pro vlídnost a pro lásku už od dob pohanských a tehdy se mu říkalo svátek Lupercalia. Ale kde se vzal svátek sv. Valentýna? V době vlády římského císaře Claudia II. Valentýn zastával kněžský úřad a vykonával povolání lékaře. Jelikož však Valentýn odmítal uctívat římské božstvo, byl uvězněn. Děti, jejichž náklonnost si získal svou moudrostí, vzdělaností a přátelstvím, nosily svého oddaného ochránce stále ve svých srdcích, proto mu do žaláře přinášely přátelské vzkazy, které protahovaly mezi mřížemi. Křesťanství později převzalo římskou látku a spojilo ji s vlastním stejnojmenným světcem, který naSOUTĚŽ O 5 KNIH S MILOSTNOU TEMATIKOU Josef „Pepson“ Snětivý DOPISY V MILOSTNÝCH LAHVÍCH
vzdory císařovu zákazu pořádal sňatky. Za nepovolené oddávání zamilovaných dvojic byl záhy zajat a bez milosti popraven. Valentýn svá poslední slova směřoval k dceři vězeňského dozorce, která zněla: „Od tvého Valentýna." I přesto, že jsme u nás převzali tento svátek zamilovaných za svůj, skutečným svátkem lásky u nás nadále zůstává první květen, jinak také první máj. Text: PAB Soutěžní otázka: Sv. Valentýn letos vychází na: a) úplněk b) novoluní
Výherci knihy Vstříc bouři z čísla 12/2009: Vladimír Očenášek Praha 8, Ludmila Uhrová Třebíč, Dana Linkeschová Brno, Josef Horák Sezemice, Josef Sobotka Třebíč II
15
KŘÍŽOVKA
Křížovka o ceny Správné znění tajenky z č. 1/10: Chlapečkovi září očka – k Ježíšku se vláčku dočkal.
Výherci z minulého čísla František Brejcha, Praha 7 Emilie Holmanová, Branky Václav Výborný, Čáslav Pavel Vidlář, Přerov
Vyluštěnou tajenku z č. 2/10 zasílejte do 26. února 2010. GRAND PRINC, SPECIÁL ČD CARGO, Vinohradská 174, 130 00 Praha 3.
Alena Hercigová, Karviná
