Malé pøipomínky k velkým oslavám

roèník XXX

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

5

2000

Z OBSAHU ÈÍSLA: Historické pozadí libické slavnosti

Malé pøipomínky k velkým oslavám

Typ na výlet

100 otázek a odpovìdí o Evropské unii Chlumec nad Cidlinou dne 25.5.2000

Slovo starosty VÝZVA K PROTESTNÍ AKCI NA PODPORU VÝSTAVBY DÁLNICE D 11

Vážené dámy a pánové, milé dìti, chtìl bych Vás vyzvat k úèasti na první protestní akci na podporu dostavby dálnice D 11, která se uskuteèní dne 14. 6. 2000 od 7.30 do 11.00 hodin. K úèasti vyzývám osobními dopisy též pøednosty dotèených okresních úøadù, starosty obcí a mìst z dotèených èástí Støedoèeského a Východoèeského kraje, poslance a senátory, kteøí byli námi voleni v našem regionu. Situace je dnes bohužel taková, že se dostává do našeho podvìdomí tìžko uvìøitelná informace o tom, že dálnice D 11, jejíž výstavba byla pøerušena pøed obcí Libice pøed dávnými 14ti lety, nebude obnovena pravdìpodobnì ani do dalších pìti let. Proè? Z jakých dùvodù se v naší republice nestaví dálnièní tepny? Z nedostatku finanèních prostøedkù? Z nedostatku vùle a odpovìdnosti našeho parlamentu a vlády? Kam tedy jdou peníze z našich daní a kam plynou peníze z dálnièních poplatkù? Když by se tato informace ukázala pravdivou, znamená to pro naše mìsto Chlumec nad Cidlinou v podstatì ekologickou katastrofu a totální dopravní kolaps. Dne 10. kvìtna jsem jednal s øeditelem Okresního øeditelství PÈR v Hradci Králové mjr. Mgr. Alešem Pozdílkem, který mì doslova šokoval dokladovanými prognózami o výhledu dopravy na mezinárodní silnici E 67, která protíná naše mìsto. V souèasné dobì totiž probíhá sèítání prùjezdnosti automobilù na úseku mezi Lovèicemi a Hradcem Králové, které organizuje SÚS HK (státní údržba silnic). Naším mìstem projede v exponované dobì dle odhadu 1000 vozù za hodinu a roèní souèasný nárùst je 8 % !!! Znamená to, že do nìkolika let bude doprava ještì o 50 % vyšší! Zdá se, že nikdo kompetentní prozatím nehledá øešení, které se z ekologického hlediska rovná stavu ohrožení obyvatelstva. V takovém pøípadì se vnucuje myšlenka na jakýkoliv odpor, v mém pøípadì to byl zámìr v èele s naším zastupitelstvem na protest v rozumném

2

èasovém intervalu násilnì pøerušit dopravu vyvolanou demonstrací proti neustále odkládané dostavbì dálnice. Nechal jsem se však právníky pouèit o tom, že souhlas k takovémuto pøerušení dopravy nikdy od odpovìdných orgánù nedostanu, tehdy by se jednalo pøi realizaci demonstrace minimálnì o pøestupek nebo trestný èin obecného ohrožení úèastníkù dopravy. Proto jsme spoleènì s mìstskou radou zvolili jinou formu možnosti øešení zdánlivì bezvýchodné situace, která spoèívá v tom, že vyvoláme s PÈR jednání o provedení praktického prù-

zkumu možnosti instalace svìtelnì øízených synchronizovaných køižovatek a svìtelnì øízeného pøechodu pro chodce. Pøi této pøíležitosti Mìsto Chlumec nad Cidlinou zorganizuje pokojnou demonstraci orientovanou k posílení snahy o urychlenou dostavbu dálnice D 11 za pøítomnosti hromadných sdìlovacích prostøedkù televizních, radiových i tiskových. Po akci uspoøádáme ještì úèelovou tiskovou konferenci v naší zasedací síni. Jestli nᚠprotest pøinese užitek v této vìci, nelze zaruèit, ale jistì mi dáte za pravdu, že mlèet a stále pasivnì èekat, co se bude dít, je variantou ještì horší. Takzvaná ekologická hnutí proti výstavbì dálnic v naší republice jsou dle mého názoru typickým trapným pøíkladem duševnì vyšinutých, ale nebezpeènì vychytralých skupin lidí, které všemožným zpùsobem pod záminkou

záchrany ohrožených druhù nìkterých živoèichù narušují a zpomalují možnost výstavby dálnièních sítí. Pøitom se odvolávají na zamoøování ovzduší výfukovými plyny a jaksi opomíjejí technický fakt, že motory aut pøi malých rychlostech na ucpaných silnicích spalují pohonné hmoty nekvalitnì, s vyšší spotøebou a tudíž s dvojnásobnými exhalacemi. Taky èlovìk jako lidská bytost podle nich není živoèich, nemusí být chránìn, protože je asi pøemnožen. Co by asi tomu øekl takzvaný ekologický aktivista, kdybychom ho požádali, aby se nìkolik dní projíždìl s koèárkem svého dìcka podél našeho námìstí? Další alarmující fakt je ten, že v roce 1999 došlo na úseku silnice E 67 mezi Lovèicemi a Hradcem Králové k 455 dopravním nehodám, pøi kterých bylo 9 lidí usmrceno, 19 tìžce zranìno a 59 lidí bylo zranìno lehce. Pro tyto všechny dùvody souhlasil pan øeditel mjr. Mgr. Pozdílek s výše uvedeným praktickým prùzkumem možnosti instalace svìtelnì øízených køižovatek v centru našeho mìsta. V pøípadì, že prùzkum ukáže nereálnost zámìru, budou se hledat øešení další, napøíklad intervalové zastavování vozidel z obou smìrù pøed mìstem apod. Mìsto pravdìpodobnì následnì zadá odborné firmì vypracování projektu k øešení dopravy v Chlumci nad Cidlinou. Bohužel nezanedbatelný je finanèní dopad na pøípadnou instalaci svìtelnì øízených køižovatek, odhadem by tato investice stála 3.000.000,- Kè a mìlo by si uhradit ze svého rozpoètu mìsto. Stát tyto investice nehradí, i když je mezinárodní silnice jeho majetkem. Je tohle vùbec možné a má to logiku? Já ji osobnì nechápu. Vážení ètenáøi, dopis na okresní øeditelství PÈR v nezmìnìné podobì pøikládám v této textaci: Vážený pane øediteli, z dùvodu neustále zvyšujícího se dopravního provozu v našem mìstì žádáme o Vámi organizovaný praktický prùzkum možnosti instalace svìtelnì

øízených a spoleènì synchronizovaných køižovatek. Konkrétnì žádáme o praktický prùzkum na køižovatce silnic E 67 a II/327 (smìr Kolín) a E 67 a II/327 (smìr Nový Bydžov). Tuto zkoušku mùžete provést pøímým øízením dopravy Vašimi školenými èleny policejního sboru nebo provizornì instalovaným svìtelným dopravním zaøízením dle Vašeho uvážení. Souèasnì žádáme o obdobný praktický prùzkum dokladující možnost instalace svìtelnì øízeného pøechodu pro chodce na silnici E 67 na konci námìstí k Základní umìlecké škole, kde je extrémnì ohrožena bezpeènost žákù 1. stupnì základní školy, kteøí navštìvují frekventovanì ZUŠ, a kterým èasto není ani 8 let! Z pochopitelných dùvodù žádáme o provedení obou praktických prùzkumù souèasnì. Naše žádost není v žádném pøípadì neopodstatnìná, nebo pro porovnání s jinými mìsty skuteènì není dopravní situace v našem mìstì øízena technicky na vyšší úrovni a jedním z hlavních dùvodù naší žádosti je i skuteènost, že s deset let plánovaným obchvatem mìsta se stále nepoèítá. Vždy odpovìdní pracovníci v resortu dopravy, nevyjímaje všechny bìhem 10ti! let vystøídané ministry a poslance unisono sdìlují, že neodkladnì bude dobudována dálnice D 11, která naše problémy vyøeší. Jestli je ale situace k dnešku reálná pro výstavbu dálnice D 11 do èasového horizontu pìti let, pak vznášíme oprávnìný dotaz, jakým jiným zpùsobem, než shora popsaným bude hro-

zící dopravní kolaps v našem mìstì øešen. Prosím Vás proto po poradì s Vašimi odpovìdnými pracovníky o sdìlení, jakým zpùsobem a v jakém ohlášeném termínu bude vyhovìno naší žádosti, dále kdy by bylo pøikroèeno k realizaci instalace požadovaných svìtelných dopravních zaøízení. Praktický prùzkum možnosti instalace technických prostøedkù k øízení dopravy v našem mìstì mùže však i naopak dokladovat (a na to jsme byli také již upozoròování), že není jej možné z dùvodu ještì vìtšího zahlcení dopravní tepny v Chlumci nad Cidlinou následnì skuteènì realizovat. To pak bude velmi pádným dùvodem a neúprosnou argumentací k urychlení dostavby dálnice D 11 okolo našeho mìsta! Dìkuji jménem obèanù mìsta Chlumce nad Cidlinou i jménem všech øidièù projíždìjících mìstem za kladné vyøízení naší žádosti. S pozdravem starosta Ing. Miroslav Uchytil mìstská rada a mìstské zastupitelstvo Chlumce nad Cidlinou V závìru mi dovolte, abych vás požádal, abychom se na popisované manifestaci sešli v hojném poètu, i když jsem si vìdom, že mnozí z vás musí v tuto denní dobu být v práci. Mìsto vy-

robí i jistý poèet transparentù, na nichž budou požadavky na dostavbu dálnice a oznámení projíždìjícím øidièùm, aby se na nás nezlobili. Vše bude pravdìpodobnì ostøe sledováno televizními kamerami, dìti z devátých tøíd naší školy budou provádìt statistiku projíždìjících aut, poèítat jejich hromadící se kolony a jejich délku pøi intervalových zastaveních, vyplývající z øízené-

ho provozu. Stejná simulace svìtelného pøechodu pro chodce probìhne v tu samou dobu na pøechodu pro chodce pøed Majorátem. I tam bychom chtìli instalovat svìtelný pøechod. Pøeji všem úèastníkùm chystané akce, abychom ji celou dobøe zvládli a hlavnì aby pøinesla jistý efekt, napøíklad v tom, že pøítomní vlivní lidé budou více lobovat na nejvyšších odpovìdných místech za dostavbu dálnice D 11 døív, než za dlouhých pìt let. I v této vìci se budu snažit získat další informace dne 15. kvìtna 2000 na semináøi k dostavbì dálnice, který je poøádán v Hradci Králové, kterou pod záštitou primátora poøádá Èeská komora autorizovaných inženýrù a technikù èinných ve výstavbì. S pozdravem Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta

Zpráva o prùbìhu odstraòování problémù Výzva pro obèany na kanalizaci v severní èásti mìsta Chlumec nad Cidlinou V roce 1999 byla provedena rekonstrukce veøejné kanalizace v ulici Tylovì a èásti ulice Nádražní mezi ul. Zámeckou a Tylovou, která vyøešila akutní problémy s opakovaným zatápìním kanalizaèních pøípojek v této oblastí. V souèasné dobì se zaèíná projekènì pøipravovat II. etapa rekonstrukce kanalizace, týkající se úprav dešového oddìlovaèe na stoce v ul. B. Nìmcové a související odlehèovací stoky do Cidliny, jejímž úèelem je zlep-

šení odtokových podmínek ve stokové síti a odstranìní nežádoucího vzdouvání odpadní vody do kanalizaèních pøípojek v lokalitì ulic Kozelkova, Gollova a Pod Loretou. Pøedpokládá se, že realizace tohoto projektu probìhne v letech 2001 - 2002. Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s. Ing. Pavel Loskot vedoucí oddìlení investièní výstavby

Kulturní a školská komise projednávala na svém posledním zasedání otázku špatného stavu orientaèních tabulek, jež jsou umístìny na kulturních památkách, budovách, èi místech, ke kterým se vztahuje urèitá historie. Jelikož bylo zjištìno, že cedule nejsou umístìny na všech památných místech, vyzýváme obèany ke spolupráci pøi pátrání po místech, ke kterým se vztahuje historie, a kde doposud žádné oznaèení nebylo. Pokud prosím, vážení obèané, víte o nìjakém místì nebo památce, která by si zasloužila oznaèení, napište nám nebo zavolejte. Kontakt: Mìstský úøad, správní odbor, pí Uchytilová tel. 0448/ 594 515, 594 535, 594 545

3

Informace z radnice Od uzávìrky dubnového èísla Chlumeckých listù probìhlo jedno zasedání mìstské rady, takže informací nebude mnoho.

Hospodaøení Mìsta Ø Mìstská rada rozhodla, aby zvláštní odvod z VHP (cca 112.000,- Kè) byl použit jako finanèní pøíspìvek Mìsta Fotbalovému klubu Chlumec n. C. na vybudování nového høištì (celkový pøíspìvek ve výši 300.000,- Kè schválilo mìstské zastupitelstvo). Ø Mìstská rada souhlasila s použitím èástky 20.000,- Kè z rezervy na vyrovnání rozpoètu. Ø Mìstská rada souhlasila s navýšením rozpoètu ŠJ ZŠ Smetanova o cca 100.000,- Kè z dùvodu nutnosti zakoupení nového varného kotle (stávající kotel neopravitelný). Ø Mìstská rada uložila finanènímu odboru zaøadit do 1. úpravy rozpoètu Mìsta èástku 1.300.000,- Kè na rekonstrukci sociálního zaøízení 1. stupnì ZŠ.

Finanèní pøíspìvky Ø Církev Èeskoslovenská - husitská - 5.000,- Kè

Vzhled mìsta Ø Mìstská rada schválila jako dodavatele akce „PD opravy objektu Loreta“ Projekèní atelier Zima Chlumec n. C. Na druhém místì skonèil Ing. arch. Krejèík (ARN - STUDIO, s.r.o. Hradec Králové) a na tøetím místì Buèina projekèní kanceláø Chlumec n. C. Mìstská rada uložila OVŽP, aby pøi zadání byla stanovena podmínka rozfázování opravy do tøí etap (na tøi roky).

Rùzné Ø Mìstská rada uložila starostovi jednat s p. Novákem o úplatném pøevodu jeho sbírky do majetku Mìsta. Ø Mìstská rada stanovila nájemné vùèi novì ustanovenému SBD (lokalita u nádraží) takto: 1,- Kè/m2/mìsíc s tím, že platba bude provádìna 1x roènì nejpozdìji do 10.12. každého roku. Takto stanovené nájemné nezahrnuje pøíspìvek do fondu oprav ani náklady na správu domu a služby spojené s užíváním bytu a spoleèných prostor. Ø Mìstská rada schválila s platností od 1. 5. 2000 Ceník služeb poskytovaných MìÚ.

Pro zájemce o literaturu faktu K 55. výroèí zakonèení války v Evropì vyšlo 3. èíslo revue literatury faktu Pøísnì tajné vìnované pøedevším kvìtnovým událostem v roce 1945.Obsah: R. Cílek: Tak umírá chlap, J. Polák: Existoval Pravý Hradec?, J. Bauer: Pražský poutník Albert Einstein, R. Cílek: Na troskách republiky, J. Marek: Jakub volá Londýn (tajná èeská vysílaèka v Pa-

4

Ceny za výlep plakátù Sazba do 10 dnù výlepu: plakát rozmìr A3 A2 A1 A0

Kè 10,- / 1 ks Kè 15,- / 1 ks Kè 25,- / 1 ks Kè 40,- / 1 ks

Sazba do 20 dnù výlepu: plakát rozmìr A3 A2 A1 A0

Kè 15,- / 1 ks Kè 20,- / 1 ks Kè 35,- / 1 ks Kè 60,- / 1 ks

Sazba do 30 dnù výlepu: plakát rozmìr A3 A2 A1 A0

Kè 20,- / 1 ks Kè 25,- / 1 ks Kè 45,- / 1 ks Kè 75,- / 1 ks

Výlep parte

Kè 5,- / 1 ks

Poplatek za vyhlášení jedné rozhlasové relace

Kè 10,-

Mìstské koupalištì Vstupné na koupalištì - dospìlá osoba Kè 12,- dítì do 15 let, dùchodci a vojsko Kè 7,V ubytovacím zaøízení koupalištì: chaty MDU, Nataša - za osobu a den - neobsazené lùžko

Kè 70,Kè 35,-

Ve vlastním zaøízení: za osobu a den za dítì do 10 let a den motocykl osobní automobil mikrobus (vozidlo od 1,5 t) nákladní auto (obytný vùz) nákladní pøívìs k autu motocykl s postranním vozíkem obytný pøívìs stan pro 4 - 6 osob stan pro 2 - 3 osoby stanový pøívìs k autu použití el. pøípojky

Kè 30,Kè 20,Kè 20,Kè 40,Kè 45,Kè 70,Kè 25,Kè 25,Kè 45,Kè 45,Kè 20,Kè 45,Kè 45,-

øíži), K. Richter: Vítìzství bylo již na dosah (poslední boje 1. ès. armádního sboru), J. Marek: Umírání posledního dne (závìreèné boje Amerièanù v západních Èechách), K. Richter: Vlasovci v Praze (úèast vlasovcù v Pražském povstání), E. Èejka: Zítra se vracíme domù (Jak prožívali konec války èeskoslovenští vojáci z Anglie), A. Benèík: Kolik živých pochodní (neznámá fakta o živé pochodni è. 2 a 3), J. Šaur, Nástup váleèných vzducholodí. K doptání v kiosku na nádraží a v Zimovì ulici. 150 str.

O obcích a obèanech Olešnice a Levína V mém dalším pokraèování o obcích a obèanech Olešnice a Levína musím, Vážení obèané, uvést na pravou míru umístìní mých èlánkù pod hlavièkou mikroregionu. Zde došlo tak trochu k nedorozumìní s redakcí, protože èlánky do Chlumeckých listù byly dohodnuty již dávno pøedtím, než byl založen mikroregion. Naše obec do mikroregionu zatím nevstoupila. Nabízí se samozøejmì otázka: „Proè?“ No protože na jednání v Nepolisech dne 15. 12. 1999 bylo vìtšinou pøítomných starostù jasnì odsouhlaseno, že vznik mikroregionu ano, ale pod podmínkou, že v nìm nebude Chlumec. Nesouhlasil jsem, protože zástupce Chlumce nebyl pøítomen a také proto, že byla zøejmá snaha založit ještì ten den mikroregion i s tím, že starostové nemìli mandáty takto rozhodnout. Pøekvapilo mne, když jsem si pak pøeèetl v Chlumeckých listech, že v mikroregionu jsou i obce, které svùj vstup podmiòovaly nepøítomností Chlumce a vìtšina tento názor podpoøila. Nebojíme se, že budeme „pøeválcováni“ silnìjšími a vìtšími. Ono se nám to již 6. prosince 1988 stalo a z toho jsme se pouèili. Je nutné vstupovat do vìtších celkù, to víme, mohou z toho být výhody, ale jsem si

jist, že „moje“ zastupitelstvo bude i nadále spoléhat na vlastní síly a ne na dary. Plánované dary z programu Sapard budou jistì vítány, ale ty se pak musí také spravedlivì mezi èleny rozdìlit. Nejsem si jist, že takto založené sdružení je toho schopno. Pøeji všem èlenùm mikroregionu hodnì úspìchù a vìøím, že do nìj Olešnice, Klamoš i Lovèice jednou vstoupí. Co se nám nedaøí, je udržet sbor dobrovolných hasièù. Ti staøí mají své odslouženo a mladí mají zájmy jiné. Dnes jsou poèítaèe, internet, posilovny, diskotéky, rùzné párty, a tak ze sboru dobrovolných hasièù je jen parta dobrých kamarádù. Nᚠpøípadný zásah u požáru by v souèasné dobì byl i jistým rizikem možnosti úrazu a neodbornosti. Uvítal bych, a to i za úplatu, kdyby sousední chlumecká, velmi schopná jednotka rozšíøila svùj okruh prevence i represe do našich obcí. Jistì, že by se našly prostøedky na nákup modernìjší techniky, ale tu musí obsluhovat proškolení a pro požární ochranu nadšení lidé. Tìch je velmi málo, a tak nákup nové techniky by byl plýtváním penìz. Problémem je také naše nová posilovna. V prvním roce byla velmi vysoká návštìvnost. Nové zaøízení láka-

lo mládež, a tak èinky, rotoped, lavice, víceúèelový stroj, byly stále v provozu. Vše bylo založeno na poctivosti každého ze zájemcù. Kdo chodil cvièit pravidelnì, mìl svùj klíè, sám se napsal do knihy a zaplatil 10,- Kè. Ostatní si klíè pùjèovali. Pozdìji jsem pøišel na to, že nìkteøí se do knihy nezapisují, dìlají si náhradní klíèe a nakonec se z posilovny stala dík mladíkovi z Chlumce noclehárna se vším i elektrickým vytápìním. Zatím je provoz zastaven a já mám velmi nepøíjemný pocit z toho, že jsem o zøízení posilovny tolik bojoval. Jistì se za èas vše urovná a posilovna opìt bude sloužit svému úèelu. A pak, že se nám všechno daøí! A to jsem se ještì nezmínil o provozu kulturního domu, ètyøech obecních budovách, cvièení žen a dìtí, výsadbì zelenì, atd. Tak snad zase pøíštì, bude-li Vás to, Vážení ètenáøi, zajímat. Jsme opravdu malé obce, ale témìø každý den bych mohl napsat o nás stránku a nìkdy mám pocit že i knížku. S pozdravem a úctou k Vám Pavel Jelínek starosta obce

Ostudné místo obce chlumecké Jedním z kladù poslední doby je skuteènost, že se zlepšuje životní prostøedí. Mìsta i obce získávají na vzhledu a naše mìsto není výjimkou. Školu nám mùže závidìt i Praha, máme hezké námìstí, (pokud si dokážeme odmyslet provoz na silnici è. 11, která bohužel naším mìstem prochází) postupnì se opravují ulice a v Cidlinì je voda již natolik èistá, že ryby v ní ulovené jsou zase jedlé. Bohužel, ale i v našem mìstì se najde místo, které nám dìlá ostudu znásobenou tím, že je v samém centru mìsta velmi frekventovaném. Pokud si toho náhodou ještì nìkdo nevšiml, tak je øeè o podloubí (na štìstí nepøíliš dlouhém) v prostoru bývalého Záloženského domu - nyní sídle Finanèního úøadu.

V tomto místì byly zavìšeny vývìsní skøíòky chlumeckých spolkù a organizací. Jejich umístìní bylo podle mého velmi užiteèné, protože tudy prochází velké množství lidí, a pokud byla skøíòka hezky upravena, zaujala mnohé kolemjdoucí, i když se jich obsah vývìsky netýkal. Skøínky byly z neznámého dùvodu odstranìny a zùstala po nich jen ošklivá neupravená zeï. Spodní, obloženou èást stìny obèas nìjaké èunì „ozdobí“, obvykle na delší dobu. Podloubí si také oblíbil vítr. Rád tam uklízí vše, co v okolí „ufoukne“. Asi ví, že se o výsledek svého snažení nemusí obávat - listí i papíry tam má bezpeènì uložené. Nevím, kdo je vlastníkem tohoto prostoru, ale vypadá to na Finanèní

úøad. V tom pøípadì se ale divím, že to „šéfa“ úøadu nechává v klidu. Patrnì tudy nechodí. Na Finanèním úøadì jsem nikdy nebyl, jak to tam vypadá, nevím (hotový palác - pozn. red.). Silnì ale pochybuji, že stìny kanceláøí úøadu jsou stejného provedení jako v podloubí a že se v kanceláøích uklízí jen obèas. A porovnávám - kolik obèanù navštíví kanceláøe Finanèního úøadu za jeden den a kolik lidí projde za stejnou dobu nevábným podloubím. Obèané by jistì uvítali vysvìtlení, proè je tato ostuda mìsta tak peèlivì dlouhodobì chránìna. Obèan LaBr

5

Ze služební knihy Mìstské policie l S nástupem demokracie v naší ze-

mi po Sametové revoluci v listopadu 1989 se stále více obèanù domnívá, že s pádem totalitního režimu padly i veškeré zásady slušného chování a tolerance. Stále èastìji dochází ze strany nìkterých jedincù k arogantnímu a v nìkterých pøípadech až vyloženì agresivnímu chování nejenom vùèi zakroèujícímu strážníkovi, ale i obèanù mezi sebou, které v mnoha pøípadech vyústí i ve fyzické napadení. Tak tomu bylo i v polovinì mìsíce února, kdy podnapilý obèan v odpoledních hodinách bezdùvodnì, nejdøíve slovnì a poté fyzicky napadl hlídku konající službu. Pøímo na místì byl zklidnìn a po vystøízlivìní druhý den øešen na služebnì Mìstské policie blokovou pokutou. l Hlídkou, konající službu, zjištìno motorové vozidlo, které ponechal jeho øidiè uprostøed jízdního pruhu Hradec Králové - Praha, silnice I/11, èímž utvoøil pøekážku silnièního provozu a vážnì tak ohrozil bezpeènost a plynulost ostatních úèastníkù silnièního provozu. Hlídka MP neprodlenì za-

jistila odstranìní vozidla a øidièi, který, jak se pozdìji ukázalo, trpìl vážnou psychickou poruchou, poskytla první pomoc a pøivolala záchrannou službu. l Hlídka MP byla požádána o pomoc ve vìci podezøelého hluku v objektu firmy Døevotvar. Na místì bylo zjištìno, že do objektu vnikli tøi chlapci a bezdùvodnì demolovali zaøízení vnìjšku budovy, a to pøedevším okna. Na majetku shora uvedené firmy vznikla jejich jednáním škoda ve výši cca 20 000,- Kè. Celá vìc byla pøedána jako podezøení z trestného èinu poškozování cizí vìci OO PÈR. l Hlídkou zjištìno podezøení z vymáhání penìz pod pohrùžkou násilí obèanem, pøebývajícím toho èasu v Chlumci nad Cidlinou. Celá záležitost byla neprodlenì pøedána, jako podezøení z trestného èinu vydírání, k dalšímu šetøení OO PÈR Chlumec n. C. l Hlídce MP bylo oznámena krádež uhlí z døevníku obèanky mìsta pracovníkem, který v objektu provádìl

údržbové a úklidové práce. Vzhledem k tomu, že škoda na majetku nepøesáhla zákonem stanovenou výši, nešlo o trestný èin, ale o pøestupek, který byl s pachatelem øešen blokovou pokutou a navrácením uhlí majitelce. l Hlídce MP bylo nahlášeno napadení psem, který soustavnì volnì pobíhal majiteli po veøejném prostranství. Vzhledem k tomu, že došlo ke zranìní, které si vyžádalo lékaøské ošetøení, a majitel psa nebyl schopen prokázat oèkování svého psa proti vzteklinì, bylo neprodlenì hlídkou MP zajištìno vyšetøení psa a zajištìní potvrzení pro ošetøujícího lékaøe poškozené. Majitel psa byl vyzván, aby svého psa pravidelnì podroboval veterinárnímu ošetøení vèetnì oèkování, zajistil jej proti volnému pobíhání, poškozené v pøípadì nutnosti uhradil škodu, která jí napadením vznikla a byl za pøestupek øešen blokovou pokutou. Za Mìstskou policii Chlumec n. C. Miloslava Venclová

Historické pozadí libické slavnosti 29. dubna se, jak víme, konalo v Libici nad Cidlinou slavnostní odhalení sousoší sv. Vojtìcha a sv. Radima z rodu Slavníkovcù. Pøipomeòme si historické dìje, které jsou spjaty s touto starobylou obcí i s obìma význaènými osobnostmi èesko-polských i evropských dìjin. Léta Pánì 982, za vlády knížete Boleslava II., zvaného Pobožný, byl po smrti biskupa Dìtmara do èela biskupství zvolen pøièinìním knížete, který mìl i v církevních záležitostech rozhodující slovo, syn charvátského kníže Slavníka Vojtìch. Nový biskup záhy s podporou knížete založil první benediktinský klášter v Bøevnovì u Prahy, do nìhož byli uvedeni italští a pozdìji i øeètí mniši. Vojtìch byl pøísný mravokárce. Horlil proti pøetrvávajícím pohanským zvykùm a povrchnosti pøístupu ke køesanství, odsuzoval pøežívající staroslovanské mnohoženství, brojil i proti manželským svazkùm knìží, které byly tehdy dosti rozšíøeným jevem, nedodržování církevních pøedpisù, porušo-

6

vání pùstù a prostopášnosti obvyklé v životì zámožných vrstev, knížecí dvùr nevyjímaje. Kníže sám, navzdory získanému pøídomku, nebyl tak pobožný, jak by se dalo usuzovat. Nelišil se nijak od drsných vládcù své drsné doby. Byl ovšem mimoøádnì schopný a jeho zásluhou dospìly èeské zemì k nebývalému rozkvìtu. Biskup Vojtìch knížeti odmítal být jen jakýmsi dvorním kaplanem. Usiloval o posílení autority a nezávislosti církevní organizace, jejíž byl hlavou. Získal hluboké vzdìlání studiemi v saském Magdeburgu. Svým autoritáøstvím a nápravnými snahami popudil proti sobì nejenom øadové duchovní, ale i vlivné velmože a nakonec i samotného knížete, s nímž se dostal do ostrých sporù. Do jejich horšících se vzájemných vztahù se promítala i trvající rivalita mezi Pøemyslovci a rodem Slavníkovcù. Slavníkovci byli mocný rod. Neuznávali pøemyslovskou vládu na svém území, jehož centrem bylo hradištì Libice nad Cidlinou. Razili si vlastní pení-

ze, vydržovali si vojsko, kterým nejednou posílili i šiky nìmeckého císaøe v bojích se slovanskými pohany. Pøemyslovci, i když je možná se Slavníkovci spojovaly pøíbuzenské vztahy, si nikdy nebyli jisti, jestli se pøátelské soužití s nimi pøes noc nezvrtne v slavníkovský pokus o uchopení vlády i nad èeským knížectvím. Za života knížete Slavníka se ještì mezi èeským a charvátským knížectvím udržovalo v podstatì pøátelství, o nìmž svìdèí, že na pøání knížete byl v samotném centru pøemyslovské moci na veøejném shromáždìní na Levém Hradci zvolen za Dìtmarova nástupce Slavníkovec Vojtìch. Na slavníkovském panství, které zahrnovalo celé severovýchodní Èechy se však po smrti knížete Slavníka 18. bøezna 981 ujal vlády jeho nejstarší syn kníže Sobìslav (nìkde se uvádí Sobìbor), který se nemínil sebeménì podøizovat Pøemyslovcùm. Ctižádost v nìm živila snahu po dosažení úplné nezávislosti charvátského knížectví. On to byl, kdo zavedl ražbu

vlastní slavníkovské mince na malínském a pozdìji i libickém hradisku. Razil dokonce i denár biskupa Vojtìcha, aby tak bratra povznesl na úroveò øíšských knížat, disponujících právem mincovní ražby. Biskup Vojtìch, znechucený rozepøemi a nepochopením odchází roku 988 do Itálie. Stalo se to týž rok, kdy v Libici zemøela jeho matka Støezislava, údajnì rodem Pøemyslovna. Za svého pobytu v Itálii poznal mnišský život v klášteøe na Monte Cassinu, poté v klášteøe sv. Bonifáce a Alexia. Seznámil se s øadou významných církevních osobností a zabýval se myšlenkou na misionáøskou èinnost mezi pohany. V Itálii s ním pobýval jako neodluèný druh kromì pražského probošta Velicha a jeho nìkdejšího pìstouna Radly i nejmladší bratr Radim. Roku 992 však pøicestovalo do Øíma zvláštní èeské poselstvo vedené bratrem knížete Boleslava II. Kristiánem (jehož kronikáø Kosmas nazýval Strachkvasem) s žádostí, aby se Vojtìch navrátil do svého biskupství, ježto „Èechové poslušenství jemu zachovávati slibovali“. Vojtìch uposlechl výzvy, posílené papežovým pøíkazem, a doprovázen dvanácti øeholníky, nastoupil cestu do Prahy. Sám kníže mu vyšel „s mnohým lidem vstøíc“. Vojtìch byl ode všech pøijat s velkou radostí a plesáním. Všichni slibovali plnit všechny jeho žádosti. Minulé nesnáze se zdály urovnány a mrzutosti zapomenuty. Vojtìchova spokojenost však netrvala dlouho. Lid se nedal hned všude vést ke køesanskému životu, úpornì se držel starých mravù a obyèejù. Ještì horší doba nastala, když kníže Boleslav byl ranìn mrtvicí a musel doèasnì vládu svìøit svému synu Boleslavovi Ryšavému a nìkolika èeským velmožùm z rodu Vršovcù, úhlavním nepøátelùm Slavníkovcù. Podle historických zpráv došlo k neblahé události: „Manželka jednoho Vršovce, v cizoložství pøistižená, mìla dle staroèeského øádu pokutu smrti utrpìti rukou uraženého manžela. I utekla se k Vojtìchovi, jenž, když mu pokání èiniti slibovala, život její zachovati chtìje, u jeptišek Svatojiøských tajné outoèištì jí povolil. Mezi tím ale pøihnavše se Vršovci, se zbrojným houfem, uèinili útok na dùm biskupský, chtìjíce násilím zmocniti se høíšnice; avšak nenašedše ji, láli biskupovi, an prý proti právu a spravedlnosti ujímá se cizoložnice. Tu Vojtìch, rozhnìván postavil se sám mezi nì a káral dùtklivì krvežíznivost jejich,

nic nedbaje zdaližby jemu také ublížiti nechtìli; než vùdce zástupu, hlava rodu Vršovcùv, odpovìdìl mu ušklebaènì, že neuèiní sice jeho ouèastna cti muèednické, ale nad bratry jeho že bude umìti náležitì se pomstíti, nevydáli ženy. Zatím podaøilo se ouplatkem dovìdìti se o místì, kde høíšnice ukryta byla; hrozbami a sliby dovedli toho, že jim vydána jest, a když manžel její sám ji usmrtiti chtìl, dali Vršovci jí od obecného slouhy hlavu stíti.“ Nato biskup Vojtìch, dojat osudem ženy až k pláèi a na nejvyšší míru rozhoøèen i s bratrem Radimem bez meškání opustil Prahu a Èechy a spolu s bratrem Radimem se navrátil do svého øímského kláštera, kde byl radostnì pøijat a zvolen za pøevora. V té dobì mladièký, teprve patnáctiletý nìmecký panovník Ota III. podniká váleèné tažení proti pohanskému slovanskému kmeni Bodrcù. Chce si vysloužit císaøskou korunu. Spojenecká úmluva s øíší žádá, aby se tažení zúèastnily i vojenské oddíly z èeského i charvátského knížectví. Jeden vysílá zázraènì uzdravený kníže Boleslav II., pod velením svého vznìtlivého syna Boleslava Ryšavého, druhý vypravili do pole Slavníkovci. Velí mu panující kníže Sobìslav. V rodovém sídle v Libici zùstali jen jeho mladší bratøi, Spytimír, Pobraslav, Poøej a Èáslav s nevelkým strážním oddílem. Boleslav II. toho využil. Jeho ozbrojená družina 27. záøí 995 pøepadla nenadále libické hradištì. Pøekvapení obránci se vzchopili k zoufalému odporu. První útok na valy s kùlovou hradbou byl odražen. Slavníkovští volají na útoèníky: „Zanechte pro dnešek boje! Dopøejte nám mír, a mùžeme v klidu oslavit svátek svatého Václava.“ „Je-li vaším svatým Václav,“ odpovídají hrubé hlasy pøed hradbou, „nᚠje Boleslav!“ A èeští ozbrojenci s divokým køikem podnikají nový, ještì zuøivìjší útok. Obráncù je málo, jejich síly slábnou. Útoèníci pøelézají hradby. Propuká nelítostné vraždìní. Meèe, oštìpy, dýky a sekery pobíjejí osazenstvo hradištì. Nejen muže, ale i bezmocné starce, ženy i dìti. Všude se v krvi válejí zkrvavená tìla obìtí. Knížecí sídlo i s kostelem je vyplenìno a hoøí. V pøíštích dnech se poøádaly štvanice na zbylé pøíbuzné a stoupence Slavníkovcù. Èeští ozbrojenci dobyli postupnì všecka hradištì Charvátù na celém kmenovém území. Pøežili jen ti ze slavníkovských bratøí, kteøí dleli

v té dobì za hranicemi, biskup Vojtìch, Sobìslav a jejich nevlastní bratr Radim. Polský kníže Boleslav Chrabrý, syn Mìška a Pøemyslovny Doubravky, jim ochotnì poskytl asyl v Hnìzdnì. Vojtìch však brzy odešel na území Pruska, aby se tu vìnoval misijní práci. Našel tu záhy muèednickou smrt a papež jej pozdìji prohlásil za svatého. Pochován byl v hnìzdenském chrámu, kde jeho ostatky pøi svém vojenském vpádu do Polska v roce 1039 dal vyzvednout z hrobu èeský kníže Bøetislav a jako souèást obrovské váleèné koøisti je odvezl do Prahy. Vyvraždìním Slavníkovcù, jakkoli nás dìsí svou nelidskou krutostí, bylo dokonèeno sjednocení èeského státu. Tak drsnì a krutì, jak drsná a krutá byla doba. Pøedchozí nìkolikaleté rozpory s polským knížectvím se nebezpeènì vyhrotily tím, jak se Boleslavùv synovec Boleslav Chrabrý okázale ujímal Slavníkovcù a jak od pohanských Prusù zlatem vykoupil ostatky muèedníka Vojtìcha a s velkou pohøební pompou je dal pochovat v Hnìzdnì. Souèasnì poèal ve své pøízni vùèi Boleslavovi II. ochládat i král a od roku 996 øímskonìmecký císaø Ota III., který se pokládal za pøítele biskupa Vojtìcha a byl vyvraždìním Slavníkovcù proti èeskému knížeti zle popuzen. Nebránil proto Boleslavu Chrabrému, aby si z pøemyslovského státu v roce 999 odkrojil Malopolsko. Boleslav II. už nemìl sílu vracet rány. Nedlouho poté, 7. února 999 zemøel, aniž naplnil svùj celoživotní sen o velké a silné Sclavenii, v níž by vládli panovníci pøemyslovského rodu. Ještì pøedtím, než vydechl naposledy, žádal svého syna, aby založil ostrovský klášter. Chtìl si tak u Boha zajistit odpuštìní. Císaø Ota III. pøi návštìvì Hnìzdna, kam se v roce 1000 pøijel poklonit ostatkùm muèedníka Vojtìcha, dal Piastovcùm souhlas k zøízení samostatného arcibiskupství hnìzdenského a Boleslava Chrabrého poctil odevzdáním kopí svatého Mauricia, což znamenalo, že ho pokládá za samostatného panovníka na úrovni krále. Vojtìchùv bratr Radim, který pøijal øeholní jméno Gaudentius, se zúèastnil s Vojtìchem misijního pùsobení, byl v roce 999 v Øímì vysvìcen na hnìzdenského arcibiskupa a stanul tak v èele polské církve až do 14. 10. 1011, kdy zemøel. PhDr. Karel Richter

7

Malé pøipomínky k velkým oslavám Nedávno jsme slavili pìtapadesáté výroèí zakonèení války v Evropì. Øíkáme tomu tak z ohleduplnosti k Nìmcùm, ale všichni dobøe víme, že šlo o porážku hitlerovského fašismu. Jako Èeši máme dùvod slavit zároveò s tímto výroèím spojené osvobození Èeskoslovenské republiky a vítìzné dovršení domácího i zahranièního odboje. Noviny, rozhlas i televize vìnovaly zaslouženou pozornost událostem z poèátku kvìtna 1945. Pamìtníci si zavzpomínali a úèastníkùm bojù se do-

vojsk plnila úkol blokády váleèného pøístavu Dunkerque. Jeden z èelných organizátorù oslav pan Václav Marhoul, pøedseda zájmového historického sdružení Normandie, se pøed televizní kamerou pøedvádìl v slušivém anglickém battledresu, v nìmž zøejmì nalezl zalíbení, mohl si však alespoò na baret a bundu místo nic neøíkajících britských odznakù opatøit odznaky používané u ès. vojska v Anglii vèetnì rukávové nášivky s nápisem Czechoslovakia, aby tak manifestoval èesko-

stalo po zásluze poct a uznání. Zvláštì západní Èechy a jejich metropole Plzeò si letos s mimoøádnou slávou za velké úèasti obyvatel pøipomnìly osvobozeneckou úlohu 3. americké armády generála George Pattona. Oslavy vyznìly velkolepì. Nìkteøí moderátoøi se ovšem mìli pøedem lépe pouèit o historických faktech, aby vìdìli, že Amerièané vstoupili 6. kvìtna do Plznì, která se již den pøedtím sama osvobodila ozbrojeným povstáním. Tím se samozøejmì nijak nesnižují zásluhy Amerièanù, kteøí s obìtmi na životech osvobodili západní Èechy a i v Plzni zlikvidovali poslední nacistická hnízda odporu a zákeøné odstøelovaèe. Všecka èest organizátorùm plzeòských oslav za veskrze úspìšnou realizaci velkoryse pojatých oslav. Vytknout jim lze, že v euforii vdìènosti americké armádì zcela opominuli fakt, že osvobozeneckého postupu amerických vojsk v západních Èechách se zúèastnila i kombinovaná rota Ès. samostatné obrnìné brigády z Anglie v síle 140 mužù, symbolicky reprezentující brigádu, která v rámci invazních spojeneckých

slovenskou úèast na invazi i na osvobozování západoèeského území. Zajímavostí, která není obecnì známa a hodila by se do rejstøíku prezentovaných historických fakt, je zjištìní, že posledním americkým vojákem, který padl na našem území po nìmecké kapitulaci, byl pøíslušník 203. praporu svobodník Charles Havlat, americký Èech. Navzdory tomu, že sovìtská invaze do Èeskoslovenska v roce 1968 silnì pokazila kdysi opravdovou lásku a vdìènost Sovìtské armádì, bylo jistì správné, že do slavnostní pøehlídky osvobozeneckých vojsk v Plzni byli z hlediska historické pravdy zaøazeni i vojáci v uniformách Rudé armády, a dokonce i opravdový, zcela autentický tank typu T-34. Výraznìji však mohlo a mìlo být pøipomenuto (bez ohledu na pozdìjší politické zneužívání dané historické skuteènosti) osvobozování rozsáhlých oblastí Moravy a Èech vojsky sovìtské, rumunské a polské armády, a zejména bojová úèast témìø šedesátitisícového 1. ès. armádního sboru v SSSR pod velením generála Karla Klapálka a dvou plukù

8

smíšené èeskoslovenské letecké divize pøi osvobozování Ostravska, Vsetínska, Pøerovska a Prostìjovska i pøi rychlém postupu na Prahu v rámci pražské osvobozovací operace. Neèekali jsme pøece s rukama v klínì, až nás nìkdo osvobodí, ale sami jsme dokázali stateènì bojovat za své osvobození. To je vìc našeho národního sebevìdomí, na niž nelze zapomínat. V médiích se kromì chvályhodnì hojné faktografie objevily i hodnotící úvahy o Kvìtnovém povstání èeského lidu a o èeskoslovenském odboji vùbec. V nìkterých pøípadech jejich autoøi projevili názorovou nezorientovanost, kterou nelze nechat bez odezvy. Napøíklad Sylva Šporková. V sobotním Èeském slovì se rozepsala o Pražském povstání: „Nelze samozøejmì upírat hrdinství tìm, kteøí se alespoò na samém konci války dokázali postavit nacistùm se zbraní v ruce, ovšem vlastní Pražské povstání nemìlo jako vojenská akce žádný vìtší smysl a podle nìkterých historikù byly lidské ztráty zbyteèné.“ Historikové, kteøí to tvrdí (zøejmì bez znalosti vojenských aspektù Kvìtnového povstání) a autorka sama, pokud se s nimi ztotožòuje, hovoøí pøesnì tak, jak hovoøil po vypuknutí bojù v Praze mìlnický vysílaè ovládaný Nìmci: Èeši, neposlouchejte dobrodruhy, kteøí vás chtìjí zavléci do zbyteèných bojù a ztrát! Zachovejte klid a vyèkejte nového uspoøádání pomìrù! Autorce nutno pøedevším vytknout nedbalou formulaci, která pøipouští výklad, jako by povstání bylo záležitostí jakýchsi pozdních hrdinù, kteøí se chopili zbraní alespoò za minutu dvanáct, když se pøedtím nezmohli na nic, nebo dokonce, jak dovozuje na jiném místì svého èlánku, vesele kolaborovali s Nìmci. Jistì byli takoví lidé, ale je to snad typický rys èeského povstání? Ve skuteènosti bylo pražské a èeské povstání, i když propuklo živelnì, vyvrcholením šestiletého masového odporu èeského lidu vùèi okupantùm, který se projevoval od samého zaèátku okupace a jehož tìžištìm byl organizovaný odboj na domácí i zahranièní frontì. Byli zajisté mezi námi zbabìlci a kolaboranti a hrdinové za minutu dvanáct, ale našly se tisíce hrdinù, kteøí vedli boj s nacistickým bezpeènostním aparátem všemi prostøedky vèetnì zbraní, za nejt잚ích, dnes tìžko pøedstavitelných podmínek s rizikem smrti, které se bohužel velice èasto naplòovalo. Samozøejmì, zbabìlci dávali pøednost tomu, aby za-

lezli do ústraní a vyèkali, jak se vìci vyvinou. Výrazem takovéhoto zbabìlého uvažování je však i dnes, dodateènì, tehdejším bojovníkùm vytýkat, že bojovali, a znevažovat jejich boj

lení konce války, èímž bylo ušetøeno množství životù na obou stranách fronty, nemluvì o úsporách materiálních i jiných hodnot zachránìných pøed evakuací nebo znièením. Cenná na èes-

jako zbyteèný a bezvýznamný a navíc jim ještì otloukat o hlavu ztráty. Nad takovým pøístupem k odboji se pohoršuje i prof. Václav Èerný ve svých pamìtech, když se táže: Kdo se odvažuje ze zápecí budoucnosti vytýkat odboji, že nebyl z papíru? Tvrdit, že Pražské povstání nemìlo žádný vìtší vojenský smysl a lidské ztráty s ním spojené, že byly zbyteèné, je hluboký omyl (pokud nejde, jak doufáme, o zámìrnou bagatelizaci). Vždy rozvrátilo zcela týlový prostor milionové, dobøe vyzbrojené a plnì bojeschopné skupiny armád Mitte polního maršála Schörnera, která byla pøipravena a odhodlána ještì nejménì tøi týdny zadržovat postup Rudé armády. Èeské povstání narušilo železnièní i silnièní pøísunové a odsunové spoje, zkomplikovalo zásobování i pøesuny vojsk, a ochromilo tak jejich bojovou èinnost. Zároveò znemožnilo nacistùm uskuteènit plánovaná ústupová opatøení podle tak zvaného plánu ARLZ, zahrnující vybudování opevnìných linií, evakuaci hospodáøsky i kulturnì cenných objektù a pøípravu destrukcí mostù a továrních objektù. Navíc nìmeckou armádu donutilo zasazovat síly do bojù s povstalci a pùsobilo jí ztráty na lidech i materiálu. Znemožòovalo uskuteènìní nacistických plánù na udržení „pevnosti Èechy“. Celkem vzato uvedlo nìmeckou skupinu armád Mitte i všechny vojenské i policejní síly v Protektorátu Èechy a Morava do takových potíží, že uspíšilo rozpad nìmecké obranyschopnosti a pøispìlo k významnému urych-

kém povstání kromì vojenského významu je i okolnost, že prokázalo vùli èeského lidu svrhnout okupaèní nadvládu nacistù a s nimi spøažených kolaborantù a co nejúèinnìji pøispìt k vlastnímu osvobození a obnovì republiky. Tak jako nelze z uvedených dùvodù oznaèit povstání za zbyteèné, není na místì ani hovoøit o zbyteèných ztrátách. Ty jsou bohužel nezbytným prùvodním jevem boje a jejich míra je dána okolnostmi, za nichž boj probíhá. Snižovat, nebo dokonce popírat smysl a význam Èeského povstání a stavìt jeho charakteristiku na podružných, negativizujících jevech je projevem neúcty k jeho obìtem. K pøíkrému nesouhlasu mì nutí i èlánek literárního historika Putny z úterní Mladé fronty dnes. Autor v nìm uvažuje, jestli je konec války v Evropì pro nás Èechy dùvodem k oslavì, anebo jen k pøipomenutí negativní historické zkušenosti. Dospívá k závìru, že nemáme vlastnì co oslavovat, nebo pro nás konec války nebyl osvobozením, nýbrž poèátkem stalinské poroby, takže místo oslav pro nás pøichází v úvahu pouze alternativa pøi-

pomenout si kvìtnové události jako trpké dìjinné pouèení. Bez ohledu na rùznost politických názorù, která je v demokracii plnì legitimní a pøirozenì zabarvuje zpìtný pohled na minulé události, nemìli bychom podléhat ukvapenému nutkání vytrhávat je z dobových souvislostí a hodnotit je izolovanì podle našich dnešních poznatkù a kritérií. Nutno uvážit, že èeskému národu pod nacistickou nadvládou hrozila podle hitlerovských germanizaèních plánù totální genocida. Naší jedinou nadìjí bylo, že Hitlerovo Nìmecko prohraje druhou svìtovou válku. Ve snaze pøispìt k tomu co nejvíce spojili vedoucí pøedstavitelé národa s touto válkou nᚠcelý odboj. Válka naštìstí skonèila, jak víme, porážkou Hitlerova Nìmecka, o niž jsme se svým podílem pøièinili, takže ji pøevážná vìtšina našich lidí vítala a prožívala jako vítìzství. Spojenecké a zároveò i naše. Jakým vývojem a z jakých pøíèin procházela osvobozená republika v pozdìjších letech, to je už jiná záležitost, která nemìní nic na skuteènosti, že konec války v Evropì byl jakožto vítìzství antihitlerovské koalice, k níž jsme náleželi, i našim vítìzstvím. Znamenal konec okupace vèetnì nebezpeèí likvidace národa jako takového.

A to je pro každého roduvìrného Èecha bez ohledu na to, které politické stranì drží momentálnì palce, dobrý dùvod k oslavì. PhDr. Karel Richter

9

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

František Neuman øeditel ZUŠ Na Základní umìlecké škole (nìkdejší Lidové škole umìní), která nepochybnì patøí k tomu, èím se naše mìsto mùže oprávnìnì pochlubit, pùsobí již od roku 1962. Tøicet osm let. Chvályhodný dùkaz trvanlivosti vztahu k pracovnímu pùsobišti, ale i k samotnému povolání, jemuž se prokazatelnì vìnuje s nevšedním zanícením a také s nevšedními výsledky. V poèátcích jeho pùsobení byla chlumecká škola pouze dvoutøídní poboèkou novobydžovské LŠU. „Sídlila v prvním patøe farního úøadu,“ vzpomíná pan øeditel Neuman. „Navštìvovalo ji celkem pìtaètyøicet žákù. Veøejná vystoupení se konala vìtšinou v Bydžovì, kam jsme se svými žáky museli dojíždìt. Mám v živé pamìti své první žáky Bøetislavu Holasovou, Ivu Èepkovou, Radka Neubauera, Lídu Pisingerovou, Václava Mareše, Hanièku Herèíkovou a další. Doufám pevnì, že i oni vzpomínají na školu, která jim otvírala dveøe do svìta hudby a umìní.“ Než pøišel František Neuman do Chlumce, nastoupil jako absolvent pedagogického oddìlení hudební školy v Pardubicích uèitelské místo na Vysoèinì v Hlinsku. „Je to pùvabný kraj, proslavený tím, že tu na poèátku století nacházeli inspiraci slavní èeští krajináøi Antonín Slavíèek, František Kavan, Otakar Nejedlý, Ludvík Kuba, Jaroslav Panuška a celá øada dalších malíøù, vìtšinou žákù Julia Maøáka. Mìl jsem to štìstí, že jsem se èasto setkával s lidmi, kteøí tyto umìlce znali a dovedli

10

o nich zajímavì vyprávìt. Antonín Slavíèek, snad nejvìtší postava èeské krajinomalby, se usadil v Kamenièkách, odkud do Hlinska dojíždìlo mnoho školákù. Lidé z této vesnice byli a jsou dodnes patøiènì hrdi na to, že krásu jejich, kdysi chudé obce i okolní krajiny tak procítìnì zvìènil Antonín Slavíèek svými obrazy. Pokládají ho za svého. I on sám se s Kamenièkami sžil tak dùvìrnì, že se mu staly nejvlastnìjším domovem. Chodil se zdejšími lidmi do kostela i do hospody, byl vítaným hostem na svatbách, úèastnil se pohøbù. Chodil do školy mezi dìti, navštìvoval rodiny... Maloval krajinu vidìnou oèima lidí, kteøí tu žili svùj nelehký, mozolnatý život. Krása tohoto kraje a jeho umìlecké tradice mocnì zapùsobily i na mne. Myslím, že jsem se tu nauèil malíøské umìní a umìní vùbec a stejnì jako mistøi plátna splývat s krajinou i lidmi.“ Tak vypráví František Neuman o svých pedagogických poèátcích. Z Hlinska pøenesl v roce 1962 své pùsobištì k Hradci Králové, odkud vyrazil do svìta, do Chlumce nad Cidlinou. Mìsto se mu zalíbilo a práce ve zdejší hudební škole rovnìž. 1. záøí 1968 dosáhla chlumecká Lidová škola umìní rozhodnutím odboru školství a kultury ONV v Hradci Králové statutu samostatné školy. Nemalou zásluhu na tom mìl tehdejší vedoucí odboru Václav Hájek, zapálený Chlumeèan, agilní junácký èinovník a jedna z opor chlumecké kultury, který se stal pozdìji duší Chlumeckého zpravodaje, pøedchùdce dnešních Chlumeckých listù. Úspìšný pedagog František Neuman, který se po šestiletém pùsobení sžil s mìstem i školou, byl jmenován do funkce jejího øeditele. Škola se pod jeho vedením zaèala v linii nové koncepce, kterou vypracoval, zdárnì rozvíjet jako vyzrávající umìlecká instituce, která navazovala na hudební a vùbec kulturní tradice mìsta. Její význam poèal èím dál výraznìji pøesahovat hranice chlumeckého regionu. Byla rozšíøena nástrojová výuka. Novì se vyuèovalo nejen høe na klavír a housle, ale i kytaru, akordeon a klarinet. Byl zøízen další obor, a to literárnì dramatický. Pro jeho výuku byla získána Vlasta Semrádová, která záhy dosahovala výborných výsledkù a vyvolala stoupající zájem žákù. Škola na veøejných vystoupeních sklízela úspìch za úspìchem. Pan øeditel Neuman však stále ještì nebyl spo-

kojen. Dùvod? „Šlo o to, aby se naše škola ve své práci více zviditelnila, a to nejen v Chlumci nad Cidlinou, ale v celém regionu.Vytknout si takový cíl ovšem nebylo vùbec jednoduché. K tomu nestaèí pouze veøejná vystoupení sólistù, by sebelépe pøipravených. Znal jsem školy, které mìly nìkolik set žákù, ale veøejnost o jejich práci témìø nic nevìdìla. Rozhodl jsem se zásadní koncepèní zmìnu: vybudovat na škole soubory s poèetným žákovským obsazením.“ Ještì pøedtím bylo nutno øešit naléhavou otázku provozních podmínek. Škole se už v doposud užívaných prostorách tìžko dýchalo. Po složitých a dlouhých jednáních se øediteli podaøilo dosáhnout vskutku velkorysého vyøešení celé záležitosti. Tehdejší Mìstský národní výbor po øadì rùzných rozhodnutí o umístìní školy, která se ukázala nerealizovatelná, schválil pøestìhování školy do historické budovy Majorátu ve východním cípu námìstí. Budova ovšem pro tento úèel vyžadovala komplexní generální pøestavbu, nebo byla celkovì ve velmi špatném stavu. Napøíklad vlhkost v pøízemí sahala až do výše dvou metrù. Øeditel Neuman pøipravil investièní studii jako podklad ke generálnímu projektu. Vyvstala však potíž: Stavoprojekt se zdráhal pøevzít projekèní práce. Øeditel však neodbytnì naléhal, až nakonec dospìl s jeho vedením k dohodì, že do pùl roku bude investorovi, jímž byl Mìstský národní výbor, pøedložen zpracovaný projekt. Jeho autoøi, inženýøi Kapitola a Mikuláš, respektovali Neumanovu pøedbìžnou podkladovou studii ve všech podrobnostech a skvìle vyøešili adaptaci budovy pro úèely speciální výuky zároveò s uplatnìním estetických hledisek úpravy interiérù i vnìjšího vzhledu budovy. Práce byly rozvrženy na pìt let. K projektu i jeho realizaci se muselo pøistupovat velmi citlivì. Majorát je barokní budova III. památkové kategorie. (Stavìl ji roku 1719 František Maxmilián Kaòka, pražský stavitel, který podle plánù Giovaniho Santiho pozdìji postavil i zámek Karlova Koruna.) Dùležité a nìkdy i rozhodující slovo v prùbìhu celé adaptace mìli památkáøi. Jejich verdiktùm se stavbaøi museli bezvýhradnì podøizovat. Finanèní prostøedky investorovi poskytlo ministerstvo školství, které oceòovalo dosavadní výsledky školy a pozitivnì hodnotilo její význam a perspektivu ve vzdìlávacím procesu. Pan øeditel Neuman od samého poèátku stavebních prací pro nový, rodící se objekt školy doslova dýchal. Ve spolupráci s investorem zajišoval a obstarával kdeco, aby se nic neopožïovalo

nebo nezadrhávalo proti plánu. Staral se do úmoru o projekt, peníze, materiál, pracovní kapacity, dohlížel na kvalitu prací, trápil se, když se nìkde nìco nedaøilo nebo když práce z nìjakých dùvodù vázly. Bìhal, shánìl, rozèiloval se, vyjednával, domlouval, prosil... Údìl všech nadšencù, kteøí se nièím nadají odradit od uskuteènìní toho, co si vzali do hlavy. Pøi tom všem musel plnit své øeditelské povinnosti ve škole. „Stavební práce provádìl pøevážnì Stavební podnik Nový Bydžov. Který ovšem stavbu nepojal jako generální dodavatel, což byla nevýhoda. Stavba mìla celou øadu atypických prvkù, okna, øímsy nad okny, novì budované klenuté stropy v pøízemí, feálové stropy v prvním patøe a tak dále. Všechno muselo být provedeno tak, aby nebyla narušena barokní struktura budovy. Generální pøestavba Majorátu byla rozvržena do roku 1987 do konce roku 1991. I když to byla velmi složitá a nìkdy vyèerpávající záležitost, svého pracovního nasazení jsem nikdy nelitoval. ZUŠ má nyní pro práci velmi dobré podmínky a mìsto získalo v obnovené podobì krásnou historickou budovu. Musím dodat, že v roce 1991 mìsto Chlumec n. C. pøispìlo na financování stavby významnou èástkou ze svého rozpoètu.“ Zatímco se s velkým vynaložením sil a prostøedkù budoval pro školu nový stánek, uskuteèòoval se øeditelùv zámìr zøídit na škole soubory s poèetným žákovským zastoupením. Vycházel z pøesvìdèení, že pro žáky je nejlepší, když to, co se nauèí v individuální nástrojové a pìvecké výuce, mohou uplatnit v praktické orchestrální nebo sborové èinnosti. První úkol, který si František Neuman vytyèil, bylo ustavení velkého dechového orchestru. „Navštívil jsem Základní školu v Chlumci nad Cidlinou a mnoho škol v celém okolí. Vše jsem dùkladnì dìtem vysvìtloval, a získal jsem tím pro hru na dechové nástroje celou øadu žákù. Nesmírnì nutné bylo, aby na škole pùsobili zkušení pedagogové dechových nástrojù. Jako Hradeèák jsem mìl výhodu osobních známostí s øadou odborníkù. Na školu jsem pøijal ty, o kterých jsem vìdìl, že jsou nejen odbornì na výši, ale že svou pedagogickou práci budou dìlat rádi a budou v ní také spatøovat urèitý smysl svého života.“ Byly zakoupeny a dìtem zapùjèeny potøebné dechové nástroje. Výuka se daøila, zaèaly první zkoušky a již v prosinci 1979 se dechový orchestr pod vedením Aloise Èesenka poprvé pøedstavil veøejnosti v sokolovnì. Vystoupení mìlo veliký ohlas a po nìm následovala celá øada úspìšných kon-

certù i mimo naše mìsto. Škola vcházela ve známost v èím dál širším okruhu zájemcù o dechovou hudbu. Po odchodu Aloise Èesenka pøevzal dirigentskou taktovku Karel Vrzáò a Jiøí Hruška. Kvalita orchestru se zlepšovala a rostl i poèet žákù, kterých již bylo 55. Toto hudební tìleso zaèalo dosahovat i úspìchù v hudebních soutìžích. Nìkolikrát se orchestr stal vítìzem krajské soutìže a v ústøedním kole byl ocenìn jako tøetí a posléze druhý, kdy pøedstihl orchestry z Hradce Králové a Kolína. Jeho dirigenti pøijímali blahopøání i slova uznání odborníkù. „Pamatuji se, jak za námi pøišel v ústøedním kole hudební skladatel a øeditel konzervatoøe v Brnì Emil Zámeèník a oceòoval, že v pomìrnì malém mìstì dokáže škola vybudovat tak velké a výbornì hrající tìleso. To nás skuteènì velmi potìšilo. Ovšem za tìmito úspìchy stála usilovná, obìtavá práce uèitelù, nás všech, také samozøejmì i moje, ale i chu a elán èlenù orchestru našich nadìjných žákyò a žákù. Vše bylo a je postaveno na svìdomité koncepèní práci celého týmu uèitelù.“ Není divu, že zásluhou dosahovaných úspìchù orchestr, který umí chytit za srdce posluchaèe bez rozdílu vìku, mìl a má každým rokem dostatek žákù, kteøí se cílevìdomì v individuální výuce pøipravují na orchestrální koncertní èinnost. Vedle dechového orchestru øeditel Neuman se Zdeòkou Benýškovou založil pìvecký sbor a s Vladimírem Kebzou akordeonový soubor. Oba soubory, které se opíraly o jeho usilovnou podporu, na èastých veøejných vystoupeních získaly mnohá ocenìní i v soutìžích. Akordeonový soubor byl dokonce poctìn první cenou v krajské soutìži. Souèástí literárnì-dramatického oboru se stal èinoherní soubor, který vedla velmi úspìšnì pøedèasnì zesnulá Jiøina Nováková. Soubor se každoroènì zúèastòoval festivalu Klicperùv Chlumec a nìkterých dalších divadelních pøehlídek. Po pøestìhování školy do budovy Majorátu otevøely se možnosti pro další rozšíøení vzdìlávacího procesu. K hudebnímu a literárnì-dramatickému oboru pøibyl výtvarný a taneèní obor. Škola jako jedna z mála obsáhla rejstøík umìlecké výchovy v plné šíøi. „Jana Gogová, uèitelka taneèního oboru, dostala úkol vytvoøit pohybovou skupinu mažoretek. Tohoto úkolu se zhostila na výbornou a od roku 1993 mìla naše ZUŠ svoje mažoretky. To bylo dùležité pro dechový orchestr, který s mažoretkami mohl navštívit øadu festivalù v Evropì. Oba umìlecké ko-

lektivy vystupovaly pìtkrát v Nìmecku, šestkrát ve Francii, tøikrát v Itálii a dvakrát ve Španìlsku. Navázal jsem velmi dobré kontakty s italskou agenturou, která po vzájemné dohodì zajišuje pro nì úèast na rùzných hudebních festivalech v Evropì. Dechový orchestr na mezinárodním festivalu EURO-MUSIKTAGE v nìmeckém Bösellu získal 1. cenu v koncertní soutìži a také 1. cenu v soutìži, kde se hodnotí hra pøi pochodování. Mažoretky triumfálním zpùsobem vyhrály soutìž v nejvyšší kategorii na festivalu Kmochùv Kolín. A abych nezapomnìl dechový orchestr na mezinárodním festivalu v Pardubicích získal nejvyšší ocenìní „Zlaté pásmo“. V té dobì ho øídili Jiøí Hruška a Jiøí Janeba. Nyní dirigují dechový orchestr Petr Rašek a Jan Molinger a témìø na všech koncertech s ním úèinkují výborné zpìvaèky Jana Šimáková a Michaela Suchánková. Pøi literárnì-dramatickém oboru byl ustaven loutkový soubor, který vede Romana Hlubuèková. Ten uskuteèòuje pøedstavení zejména pro dìti a èasto zajíždí do Hradce Králové, Chrudimi, Ústí nad Orlicí a Libèan. Významného úspìchu dosáhl v r. 1995, kdy vyhrál oblastní soutìž a v ústøedním kole mu byla udìlena rovnìž 1. cena. Byl ve své kategorii vyhlášen nejlepším v Èeské republice. V poslední dobì se výraznì na veøejnosti uplatòuje pìvecký sbor Zdeòky Benýškové. Jeho koncerty snesou vysoká kritéria a u posluchaèù je velmi oblíben. Zpívá hlavnì v období vánoèních svátkù, na jarních koncertech, v kostelích a na samostatných koncertech školy. Škola vìnovala nemalou pozornost práci s nadanými žáky. Dùkazem toho bylo pøijetí celé øady žákù na støední i vysoké umìlecké školy. Nejvíce se ze všech prosadila dnes již mladá umìlkynì Jaroslava Pìchoèová, která dokázala vyhrát mezinárodní Smetanovskou klavírní soutìž v Hradci Králové. Nyní studuje AMU v Praze ve tøídì profesora Ivana Moravce. Na škole vyuèuje a jako klavírní korepetitorka pomáhá témìø pøi všech vystoupeních.“ František Neuman pùsobí, jak již víme, na Základní umìlecké škole v Chlumci nad Cidlinou 38 let. Za tuto dobu mìl možnost nastoupit celou øadu jiných a možná i výhodnìjších míst. Zdejší škole však zùstal vždy vìrný, protože má rád její žáky i uèitele. A v neposlední øadì se mu líbí samotné mìsto Chlumec nad Cidlinou, s jehož pøedstaviteli spolupracuje v nejlepší vzájemné shodì. Pøejeme mu hodnì dalších úspìchù školy, které jsou zároveò jeho osobními úspìchy.

11

Oslavy probíhaly v týdnu od 10. 4. do 15. 4. 2000. Na slavnostní zahájení se pøišli podívat pøedstavitelé mìsta s panem starostou, zástupci ZŠ s panem øeditelem, paní øeditelka MŠ Podìbradova ul., bývalé pracovnice MŠ, které jsou již v dùchodu, paní uèitelky, které nyní pùsobí v jiných MŠ a ostatní milí hosté. Po vystoupení dìtí ze všech tøíd byla otevøena velikonoèní výstava, výstava kronik, fotografií a dìtských prací. Všichni pøítomní si mohli prohlédnout jarní výzdobu v prostorách naší MŠ a seznámit se se zmìnami a úpravami, kterými v posledních nìkolika letech MŠ prošla. Celý týden oslavovaly pøedevším dìti. V úterý navštívily Mìstskou knihovnu, kde pro nì byl pøipravený hezký program sestavený z pohádkových knížek a literárních hádanek. Další den byly v kinì na pásmu pohádek. V pátek pøijeli do MŠ loutkoherci a dìtem zahráli známou pohádku O Snìhurce. Zakonèení a vyvrcholení týdne oslav probìhlo v sobotu odpoledne v Øíhovì domì. Dìti i rodièe pøišli v karnevalových maskách. Z Prahy pøijela p. Inka Rybáøová se svým programem „Mìsto klaunù“. Dìti soutìžily a radovaly se pøi hezkých písnièkách. Pìkné odpoledne ukonèil hudebním pásmem p. Miloš Panchartek. Po celou dobu byla v sále pøíjemná, veselá atmosféra. Do tance s veselí se zapojili i rodièe. Všichni se rozcházeli s dobrou náladou a pocitem pøíjemnì stráveného odpoledne. Celý týden byla „Beruška“ ve znamení návštìv. Jenom ze Základní školy to bylo 23 tøíd. Pøijely se podívat dìti z okolních MŠ Pøevýšov, Klamoš, Nepolisy, Ohnišany, Žiželice, dìti z MŠ Podìbradova ul. a ze ZvŠ, pracovnice Mìstské knihovny. Hezké zápisy v knize návštìv nám budou pøipomínat, jak jsme v roce 2000 oslavovali 110. narozeniny naší mateøské školy. Dìkujeme všem, kteøí pøispìli ke zdárnému prùbìhu oslav a vše prožívali s námi. Kolektiv MŠ Beruška, ul. Pod Loretou

Z redakèní pošty Po celý týden od 10. 4. do 15. 4. 2000 jsme mohli ve školce Pod Loretou - naší BERUŠCE, shlédnout velikonoèní výstavku, kterou pro dìti a rodièe pøipravily uèitelky našich dìtí. Též jsme si mohli zavzpomínat na svá dìtská léta pøi listování starými alby i kronikami. A jako vyvrcholení a zároveò ukonèení oslav 110. výroèí uspoøádaly paní uèitelky pro nás všechny maškarní rej v Øíhovì domì. Program byl pestrý, hudba skvìlá. Dobrá nálada nechybìla nejen rodièùm, ale i našim nejmenším. Tímto bych chtìla podìkovat uèitelkám z naší BERUŠKY a všem, co se na oslavách podíleli. Bylo to moc hezké. Leona Jelínková

12

3x foto Ant. Fibigr

MATEØSKÁ ŠKOLA BERUŠKA slavila 110. výroèí založení MŠ

Co o nás psali v Hradeckých novinách

Chlumecká mateøinka Beruška slaví neuvìøitelných 110 let VÝROÈÍ / Povolení ku zøízení a otevøení této mateøské školy udìlila velectìná c. k. zemská školní rada vynesením svým ze dne 20. listopadu roku 1889. n Jarka Václavíèková Chlumec n. C. - V Mateøské škole Pod Loretou, které tu øíkají Beruška, vèera zaèaly oslavy 110. výroèí založení. Pravda, o slunéèku sedmiteèném se pøi slavnostním vysvìcení 1. ledna 1890 asi nemluvilo. Ani místo, na nìmž mateøinka stojí, není autentické. Kronika, založená po 2. svìtové válce správkyní MŠ Eliškou Mergancovou, cituje z dobových dokumentù: „Zdejší Obèanská záložna chtíc dùstojnì a trvale oslaviti památku ètyøicetiletého panování Jeho císaøského a apoštolského velièenstva Františka Josefa I., usnesla se po návrhu starosty Fr. Kreuzmanna na tom, zøíditi a svým nákladem udržovati mateøskou školu. Za tím úèelem na svùj úèet dala záložna slušnì upraviti bývalou starou školu èp. 46/II. (v mís-

tech nynìjšího hotelu Astra) a opatøila nábytkem a pomùcky uèebné...“ V budovì Pod Loretou pùsobí MŠ díky velkorysosti mìstské rady od 1. záøí 1935. Od té doby se doèkala dalšího rozšíøení a zvelebení. „Za slovutné radní mìsta Chlumce nad Cidlinou mohu jistì i dnes prohlásit, že pro zdejší dìti udìláme, co jim na oèích uvidíme,“ prohlásil vèera chlumecký starosta Miroslav Uchytil. Øeditelka Jana Málková na pronesená slova nezareagovala, jak se nabízelo, natažením ruky se seznamem požadavkù, ale podìkováním za soustavnou pozornost a podporu zaøízení. Souèasná MŠ Pod Loretou peèuje ve ètyøech tøídách o 92 dìtí. Všechny si na vèerejšek pøipravily velmi pìkný program, kterým potìšily pozvané hosty, mezi nimi i bývalé uèitelky. „Pùso-

bila jsem tu v letech 1959 až 1976. Pak jsem uèila v Mlékosrbech a v roce 1980 jsem kousek odtud v Podìbradovì ulici otevírala novou mateøskou školu,“ zavzpomínala paní Marta Víšková. Ji i bývalé kolegynì dojalo nejen hezké vystoupení, ale také pohled do kronik s bohatou fotodokumentací a zhlédnutí Jarní výstavy, plné pùvabných dìtských výtvorù s motivy jarní pøírody a velikonoèních svátkù. „Jsme školkou se zamìøením na ekologickou výchovu, máme tu kroužek výtvarný, výuku hry na flétnu, pohybovou výchovu a preventivní logopedickou péèi. Jezdíme s dìtmi do škol v pøírodì, umožòujeme jim plavecký výcvik,“ informovala nás „vcukuletu“ øeditelka MŠ Beruška. Pøetištìno z Hradeckých novin

Za pìt let nashledanou... Není tomu tak dlouho, co jsme na tìchto stránkách zvali na oslavy 20 let Mateøské školy Podìbradova a už je tu èas podìkování a hodnocení. Podìkovat je tøeba každému, kdo se podílel na pøípravì týdnu oslav. Konkrétnì jmenovat nìkoho by bylo nesprávné, protože každá pøiložená ruka byla stejnì potøebná. Upøímný dík patøí všem. Sebehodnocení je ještì t잚í. Týden, plný rùznorodých akcí urèených pøedevším dìtem, utekl jako voda. Snad jen rozzáøené dìtské oèi nám mohly napovìdìt, že naši svìøenci byli spokojení. A co „dospìláci“? Sešlo se jich opravdu hodnì. Slova chvály nás velmi potìšila, ale co potìšilo nejvíce? Že pøijali pozvání od dìtí a celého kolektivu a na oslavy pøišli. Setkání ve vøelém duchu se protáhlo do pozdních hodin. Na èas nikdo nehledìl. Spoleèné vzpomínky byly tak živé, že pøítomní neuvìøili, že jsou úèastníky oslav k dvacátému výroèí. Mnohé zùstalo nezodpovìzeno, a tak když se hosté rozcházeli, znìlo školou: „Tak za pìt let nashledanou...“ kolektiv MŠ Podìbradova

13

Chlumecký Domov dùchodcù V Podzámèí slavil 3. výroèí Pøed tøemi lety nastupovali do Domova dùchodcù V Podzámèí první obyvatelé. Tenkrát, o nìco døíve než obyvatelé, nastoupilo do DD také 32 zamìstnancù, z nichž kromì pí Elly Sobelové v DD døíve nikdo nepracoval. Nejenom obyvatelé, ale i zamìstnanci si tedy kladli otázku, jaký ten nᚠdomov bude. A protože každý chce mít domov hezký, všichni se neustále èiní, aby právì DD V Podzámèí byl tím nejlepším z nejlepších. Dnes mùžeme s klidným svìdomím øíci, že øekne-li se nìkde DD V Podzámèí, každý z profesionálù ví, že jde o špièku v naší republice. Tak bylo naše zaøízení oznaèeno napø. Doc. Milošem Vojtìchovským, doktorkou Evou Rheinwaldovou, MUDr. Zdeòkem Kalvachem. Tìší nás, že znaèka DD V Podzámèí si stojí tak vysoko nejenom z dùvodu architektonického, ale pøedevším s ohledem na kvalitu zabezpeèovaných služeb. Bìhem uplynulých tøí let se spektrum služeb neustále rozšiøovalo, což znamená, že v souèasné dobì zabezpeèuje zaøízení nejenom služby obyvatelùm DD, ale také mentálnì postiženým ženám, peèovatelskou službu vèetnì denního stacionáøe, podaøilo se zøídit malou prodejnu potravin. Zkvalitòuje se také personál v rámci rùzných kurzù a školení, které DD

také sám poøádá ve spolupráci s rùznými firmami. DD pøipravuje také akce nadregionálního charakteru, a to jako èlen Asociace ústavní sociální péèe ÈR ve spolupráci s VŠ pedagogickou Hradec Králové, v její aule. Za tøi roky se DD stal aktivním èlenem Asociace ústavní péèe ÈR, Asociace ergoterapeutù ÈR, Èeské asociace peèovatelské služby, Obèanského sdružení Mìsto v zahradách, je èlenem mezinárodní asociace DD, spolupracuje se všemi typy škol a firmami a pokud se dobrá vìc podaøí, získá, díky CZ - NL projektu nìkolik zamìstnancù DD certifikát pro práci v rámci EU. Za zmínku stojí, že v DD probíhá také Universita III. vìku, na níž domov získal grant od Open society fund Praha a pøipravil ji ve spolupráci s VŠ pedagogickou HK, zejména pak Ústavem sociálních studií vedeným Doc. PhDr. Blahoslavem Krausem CSc. a Chlumec nad Cidlinou je tak jediným menším mìstem ÈR, jehož senioøi mohou tuto nabídku využívat. DD poøádá každoroènì mnoho akcí pro seniory a kolegy nad rámec svých povinností a je tøeba øíci, že akce jsou nabízeny nejenom obyvatelùm DD, ale také veøejnosti a jsou pøipravovány obdobnì také pro mentálnì postižené. Z tradièních akcí lze jmenovat kuželkáøskou a šipkaøskou ligu, soutìže zruènosti, sportovní hry, výstavy, atd. Samozøejmostí jsou vý-

Naše zdraví Lunární cykly a péèe o tìlo

Péèe o tìlo by mìla být samozøejmostí pro každého èlovìka. Zkuste v èervnu využít zlomek moudrosti našich pøedkù ve svùj prospìch. Vyzkoušejte, jaké to je, peèovat o své tìlo v souladu s lunárními cykly. Od 18. 5. do 2. 6. Mìsíc ubývá - tìlo se lépe zbavuje škodlivin, práce jde lépe od ruky a snadnìji se hojí rány. Novoluní nastane 2. èervna 2000 v 14.16 hod. letního èasu - tìlo má nejvyšší detoxikaèní schopnost. Po novoluní bude Mìsíc do 17. èervna pøibývat. Tìlo snadno pøijímá vše, co ho vyživuje a posiluje, zejména minerální látky a vitaminy. Stejnì jako novoluní je úplnìk vhodným dnem pro pùst. Po úplòku bude Mìsíc až do 30. èervna ubývat. Kdy zaèít s vlastní péèí?

14

Pøi mytí vlasù se vyhýbejte dnùm Raka a Ryb - 4. - 5. èervna a 23. - 24. èervna. Vlasy øídnou, nedrží tvar a mohou se tvoøit lupy. Zato 8. - 9. èervna se návštìva kadeøníka vyplatí. Pro barvení vlasù volte pøibývající Mìsíc - barva se tak snadno nevymývá. K péèi o nehty na rukou i nohou existuje jednoduché pravidlo: støihejte a pilujte je každý pátek po západu Slunce nebo ve dnech Kozoroha 18. - 19. èervna. Pokud vás trápí chloupky na tìle, je lepší, když je budete odstraòovat také ve dnech Kozoroha. Nezmizí sice navìky, ale výsledek bude dlouhodobìjší. Zubní kámen by mìl být odstraòován pøi ubývajícím Mìsíci. Nový se netvoøí tak rychle a tím se snižuje riziko kazivosti zubù.

lety a spoleèenské akce, oslava tradièních svátkù. Byli jsme spoleènì s DD Zdislava Tøebechovice p.O. plavat. Nejvíce si však vážíme každodenní práce, jíž mohou využívat všichni obyvatelé DD, i ti nejpotøebnìjší. Není výjimkou, že i imobilní se úèastní zábavy, by upoutáni na lùžko. DD má sestaven pravidelný program na každý den, který je vždy pestrý. Napø. v pondìlí dopoledne je cvièení, následuje posezení s vyprávìním, vtipy, diapozitivy a po obìdì je bohoslužba. Obdobnì je to každý den. Vše se dìlá pro seniory, kterých bychom si mìli obecnì více vážit, vždy každý z nás se chce seniorem stát. Sklenièky zacinkaly na poèest všem, kteøí svojí dobrou prací zaøadili DD V Podzámèí na špièku v naší republice. Za vznik DD je nutné touto cestou podìkovat jeho zøizovateli Okresnímu úøadu HK, který mùže být právem pyšný na svoje dílo. My V Podzámèí máme radost ze své práce, možná si toho nìkdo všiml, i proto je dobøe, že chlumecký domov se bude rozšiøovat. Mgr. Libor Košál øeditel DD K oslavì tøetího výroèí DD V Podzámèí sponzorsky pøispìli: Cukrárna Dašek krásným dortem s èíslicí 3 a zákusky Novobydžovská zelenina Masokombinát Vrchlabí

Masáže - pùsobí detoxikaènì, zlepšují krevní obìh, podporují èinnost vnitøních orgánù. Na tento typ masáží je vhodná doba ubývajícího Mìsíce. Má-li masហsloužit k regeneraci a posílení organismu, pak volte dobu, kdy Mìsíc pøibývá. Èasto také opomíjíme to, co nás celý život nosí. Jsou to naše nohy. Zaslouží si naši pozornost a nejlépe jim posloužíme ve dnech Ryb - 27. 28. kvìtna a 23. - 24. èervna. Chodidlùm, kde konèí akupresurní body, které spojují vnitøní orgány, vìnujte nejvìtší pozornost. Zaènìte krátkou sprchou - 30 vteøin teplá a 30 vteøin studená. Potom mírným tlakem nebo tøením urèitých èástí chodidel pomocí zmìkèovacího krému posloužíte celému tìlu. K masáži mùžete využít i rùzné masážní pøístroje. Byla bych ráda, kdyby péèe o tìlo s Mìsícem Vám zpùsobila i radost na duši. Jana Luòáková

TYP NA VÝLET Když jsem zhruba pøed dvanácti lety položil ètenáøùm tehdejších Chlumeckých listù otázku „Máte doma kolo?“ a vzápìtí otázku „Jak tento dopravní prostøedek využíváte?“, znìly odpovìdi na první otázku jednoznaènì „Ano“. Na druhou se již ale rùznily. „Jezdím na kole do práce.“, „Jezdím na kole k sousedce na kus øeèi.“, „Jezdím na kole do hospody na pivo (lépe piva).“ a nebo také „Kolo mám, ale stojí v kùlnì, vždy máme auto.“ Opravdu kolo vlastnil témìø každý, ale jen málokdo je využíval jako prostøedek pro sportování, nebo turistiku. Byla to škoda, vždy již tenkrát bylo všeobecnì známo, že jízda na kole je jeden z nejlepších a nenároèných prostøedkù ke zlepšení tìlesné zdatnosti, udržování zdraví a je doporuèována i pøi rehabilitaci. Pøispívá také k udržování optimální tìlesné hmotnosti, zlepšuje dýchání, obìh krve a pùsobí i jako vynikající uklidòující prostøedek. Dnes se ale situace zmìnila, kolaøe mùžete potkat témìø všude. Na kole se jezdí bez rozdílu vìku, pohlaví èi spoleèenského postavení. Nejvíce sice v turisticky zajímavých oblastech. Ale na kole se jezdí i u nás. A tak pro ty, kteøí zatím jezdí jenom bez cíle po

frekventovaných silnicích, nìkolik typù na tøeba jenom odpolední vyjížïku spojenou s prohlídkou a poznáváním nìkterých zajímavých míst v našem okolí. Trasy povedou po málo frekventovaných silnicích, dobrých lesních, nebo polních cestách, které zvládnete na Vašem kole bez vìtších problémù. Naše první trasa povede do Kladrub nad Labem. Z Chlumce vyrazíme Palackého ulicí po silnici smìrem na Olešnici. Ze silnice odboèíme na kraji mìsta vlevo ještì pøed znaèkou „konec obce“ tìsnì za domem èp. 168/III. a dáme se po cestì vedoucí strmì dolù ke kaplièce sv. Jana Nepomuckého (U Jáneèka). Byla v 18. století vystavìna pro tehdejší hosty zaniklých Svatojánských lázní. Láznì zde dnes pøipomíná pouze pramen vyvìrající pod kaplièkou, který údajnì ztratil svoji léèivou moc navrtáním pramenù v Podìbradech. Dále pokraèujeme stále po úzké cestì až do Olešnice, kde narazíme na asfaltovanou silnici, po které se dáme vlevo do Luèic (2,8 km). Zde si mùžeme prohlédnout na malém návrší stojící kostel sv. Benedikta a hlavnì rázovitou polygonální døevìnou zvonici pocházející z poèátku 16. století. Toto místo je památné také tím, že se zde v roce 1110 støetlo èeské vojsko s Poláky, které vedl sám král Boleslav Køivoústý. K bitvì zde ale nedošlo. Oba protivníci stáli na opaèných bøezích tehdy rozvodnìné Cidliny, a tak, jak píše kronikáø Kosmas, obì vojska táhla po proudu øeky navzájem na sebe hulákajíce až k Libici. Naše cesta povede ihned po pøejetí železného mostu s jezem vpravo po široké polní cestì zhruba kopírující øeèištì Cidliny. Když dorazíme k dalšímu železnému mostu, narazíme na asfaltovanou silnici, po které se dáme vlevo do obce Pamìtník (5,2 km). Touto obcí projedeme stále rovnì a u zavodnìného písníku tìsnì pøed lesem se dáme ze silnice vpravo na cestu vedoucí po kraji lesa. Po této cestì stále kopírujeme okraj lesa až k hájence Cikánka (8,5 km). Zde ještì než za hájenkou odboèíme vlevo podle rozcestníku smìrem na Bílé Vchýnice, se porozhlédneme po okolí. Stojíme

na hrázi vysušeného velkého rybníka Rutvas, po kterém kdysi vedla formanská silnice z Hradce do Kolína. Dnes je zde státem chránìná pøírodní památka Kotrdáè. Dále pokraèujeme po cestì kopírující okraj lesa, až dorazíme na køižovatku lesních a polních cest (9,3 km). Zde se v místì, kde vpravo vede cesta do Bílé Vchýnice (lemovaná stromoøadím), dáme po široké cestì vlevo do lesa. Tato cesta vedoucí stále rovnì nás asi po 2 km jízdy lesem dovede na zpevnìnou silnici, po které se dáme vpravo. Vzápìtí mineme dlouhou, úzkou paseku zvanou Dlouhá louka. Na konci války zde v roce 1945 bylo nìmecké polní letištì, což pøipomíná vrak letadla, jehož zbytky zde dodnes leží. Je zajímavé, že hluboké jámy podél cesty jsou také vojenského pùvodu. Byly zde v dobì nedávno minulé rakety sovìtské armády, která zde mìla své oblíbené cvièištì. Stále lesem dorazíme do Koles (13 km), projedeme kolem závodištì, kde je i možnost obèerstvení v hostinci vpravo od cesty (zde ale poèítejte s vìtší èasovou rezervou, dlouhé èekání na obsluhu). Za závodištìm pøijedeme na køižovatku, kde se dáme rovnì po silnici, která nás stále lesem dovede až do Kladrub nad Labem (16,6 km). Zde mùžeme navštívit známý høebèín, který dal v roce 1770 vybudovat císaø Josef II. Od té doby zde pokraèuje nepøetržitý chov starošpanìlských a staroitalských koní známých u nás jako kladrubští bìlouši. Ty zde mùžeme vidìt pøi prohlídce høebèína a nebo ve volných výbìzích. Konì jsou venku cca do 15.30 hodin. Po prohlídce se vrátíme zpìt po stejné silnici do Koles a dále známou trasou lesem, ale již stále rovnì, podél velkého písníku s tìžbou štìrkopískù. Vrstva tìchto naplavenin je 15 metrù silná a má ji na svìdomí staré Labe, které zde pøed zhruba 120 tisíci lety teklo. Vzápìtí se dostaneme až k hostinci Chárovna (22 km), kde je rovnìž možnost obèerstvení, pøípadnì i vykoupání v nedalekém písníku. Odtud pokraèujeme stále již po silnici zpìt do Chlumce nad Cidlinou (28 km). (AF)

Kaplièka a pramen u Jáneèka (nahoøe) Pøírodní památka „Kotrdáè“ (uprostøed) Objekt høebèína v Kladrubech n. L. (vpravo) 3x foto Ant. Fibigr

15

Kapitolky z èeských dìjin na Chlumecku Není pochyb o tom, že Chlumecko bylo osídleno již v mladší dobì kamenné a tvoøilo souèást nejstaršího zemìdìlského osídlení Èech. O lidech, kteøí se tu usazovali, nevíme bohužel víc, než co se dá vyèíst z prozatím nikterak bohatých archeologických nálezù. S jistotou se dá pøedpokládat prehistorické sídlištì na vrcholu dominantního kopce, který dal za slovanských èasù našemu mìstu jméno. (Slovo „chlumec“ je odvozeno od chlum, což znamená „menší kopec, vrch, zpravidla zalesnìný“). Pøi stavbì zámku Karlova Koruna ve dvacátých letech 18. století došlo nejspíš k znièení stop, z nichž by dnešní archeologická vìda byla schopna vyèíst výmluvné potvrzení tohoto pøedpokladu. Pøibližnì v polovinì posledního tisíciletí pøed zlomem letopoètu zaèíná na dìjinné scénì svítat. Zásluhou Øekù. Prvního indoevropského národa, který si osvojil vymoženost písma a vydal písemné svìdectví o sobì i o jiných národech na pùdì Evropy. Historik Hekataios zanechal písemnou zprávu o existenci národa Keltù. Podle jazykovìdcù se vyvinul z nejzápadnìjší skupiny podunajských Indoevropanù. Pochází ze stejné líhnì jako Italikové a Germáni, jak to dokládá spousta spoleèných slov. Pravlastí Keltù byla zøejmì jihozápadní èást Evropy, území dnešní jižní Francie, Belgie, Holandska a jižního Nìmecka. Starovìk je poèítal k nejvìtším a nejobávanìjším barbarským národùm, hned vedle Peršanù a Skythù. Pøibližnì v 5. století pøed Kristem první keltské ozbrojené houfy složené z pøíslušníkù nìkolika kmenù vyrazily ze svých pøelidnìných sídel k dobyvatelským výbojùm. Zèásti se usazovaly v dobytých krajích, zèásti táhly dál, pustošily zemi a šíøily mezi domorodci zdìšení a strach. Historické zprávy je líèí jako tvrdé, obávané váleèníky. Vynikali prý ohromující stateèností, tìlesnou zdatností a houževnatostí. Jejich útoky se podobaly smršti. Údernou silou pìchoty vyzbrojené železnými meèi, kopími s železnými hroty a lehkými štíty z proutí nebo stromové kùry, potažené kùží, zvyšovaly dvoukolové váleèné vozy, jejichž rachot rozechvíval nepøítele bázní. K nezdolné prudkosti keltských útokù pøispívala vydatnì jízda, složená z pøíslušníkù urozených rodù. Vnikala do bokù a tý-

16

lu nepøátelských šikù, rozvracela je a obracela vojáky na útìk. Na mnoha místech Evropy, kam vstoupily keltské voje pøi svých výbojích, zaznívalo jméno Bójù, velice lidnatého a mocného keltského kmene, jehož jádro se usadilo ve støední Evropì. Poseidonios dosvìdèuje, že Bójové obývali Hercynský les, což je dùvod, proè se zajímáme o Kelty, a zejména o keltský kmen Bójù. Hercynským lesem totiž antiètí autoøi nazývali rozsáhlý, hustì zalesnìný pruh støední Evropy zahrnující i území Èech a Moravy. I hustì zalesnìné Chlumecko bylo souèástí Hercynského lesa. Èást tohoto lesa, kde se usídlili Bójové, se podle nich v antických pramenech nazývá jménem, které se objevuje v rùzných podobách: Baiahaima, Boiohaemum, Boemia, Bohemia. Znamená pùvodnì „domov Bójù“. Pøešlo potom do všech svìtových jazykù ve významu „Èechy“. Archeologové dosvìdèují keltské osídlení v èeských zemích zhruba od 4. století pøed naším letopoètem. Ale narazili na záhadu: Na Moravì a v severních i støedních Èechách se vyskytují plochá keltská pohøebištì s kostrovými hroby, podobná tìm, která po sobì zanechal již z pøedchozí doby lid tak zvané halštatské mohylové kultury. Naproti tomu Keltové v jižních Èechách (stejnì jako v Rakousku a Bavorsku) nad hroby svých mrtvých navršovali mohyly. Odlišné pohøební zvyklosti mohou znamenat, že tu vedle sebe žil dvojí lid, s ponìkud odlišnou mentalitou, nejspíš dva keltské kmeny. Vyvstává otázka, kterému z nich se øíkalo Bójové? A jak se jmenovali ti druzí? Je tu ještì další odlišnost, která rýsuje dìlicí èáru v osídlení èeských zemí. V jižní polovinì Èech a také na Moravì archeologové zjistili typicky keltská opevnìná hradištì èi témìø mìsta, oppida, kdežto v severní polovinì, kam patøí i Chlumecko, se naproti tomu zjišuje husté osídlení osadami zemìdìlcù a øemeslníkù, ale oppida zatím, s výjimkou jediného, které bylo objeveno u Chrudimi, se tu nevyskytují, což ovšem nemusí znamenat nic víc, než že dosud nebyla objevena. Archeologové podle nálezù hmotných dokladù po keltských sídlech vyznaèili jejich severní hranici: Ústí nad Labem, Bìlá pod Bezdìzem, Mladá Boleslav, Jièín, Hoøice, Jaromìø, zatímco jižní je vytyèena místy: Kadaò, Ra-

kovník, Nové Strašecí, Beroun, jižní okraj Prahy, Èeský Brod, Kolín, Èáslav. Chlumecko se prokazatelnì nacházelo v oblasti keltského severního osídlení, avšak na otázku, který z keltských kmenù tu sídlil, bohužel archeologie nám zatím zùstává dlužna odpovìï. Kromì Bójù pøicházejí v úvahu s nimi spøíznìní Volkové-Tektosagové, které nìkteøí badatelé umisují právì do severních oblastí. (Na Moravì se údajnì udrželi až do slovanských dob pod jménem Valaši. Zbytkem Volkù byli údajnì i Kotini žijící na moravsko-slovenském pomezí. Jejich existence byla zaznamenána ještì v øímských dobách.) Bójové nebo Volkové-Tektosagové, co na tom záleží! V každém pøípadì jde o Kelty. Jejich kmeny se lišily nanejvýš náøeèím jednoho a téhož jazyka, který se zachoval dodnes v jádru irštiny, walesštiny, skotské galštiny, baskiètiny, bretonštiny a jazyka, jimž hovoøí obyvatelé ostrova Man. V èeských zemích (a tedy i na Chlumecku) žili Keltové, a Bójové èí Volkové-Tektosagové zhruba 400 let. Stopy jejich pøítomnosti se zjišují kromì hmotných nálezù i v nìkterých zemìpisných názvech, napøíklad Jizera, kteréžto slovo má hojnost pøíbuzných výrazù na územích, kde kdysi žili Keltové (Isere ve Francii, Isar v Bavorsku, Ijzer v Holandsku). Uvažuje se o keltském pùvodu i u jiných názvù, napø. Ohøe (Aga, Agira, Agara), Morava (Maraha, Maraua). Pùvod tìchto a dalších názvù však pravdìpodobnì sahá až k indoevropskému, praevropskému období. S názvem Bójù si nemusíme pøíliš lámat hlavu, nebo tak je nazývali antiètí literáti, ale lze pochybovat, že se takto nazývali oni sami. Jejich životní úroveò, kultura i zvyky se promìòovaly a vyvíjely. Ve 2. století pø. Kr., napøíklad zmìnili pohøební rituál a dávali pøednost žehu. Starovìcí spisovatelé o Keltech tvrdili, že byli menších postav, mìli modré oèi a jemnou ple. Kosterní nálezy na našem území potvrzují, že bìžná výška Keltù èinila u mužù pouhých 150-160 centimetrù. Vzácnìji dorùstali do 180 cm. Našly se však i kostry témìø dvoumetrových mužù. Vzhledem se Keltové podobali Germánùm. Potrpìli si na svìtlé vlasy. Kdo takové nemìl od pøírody, barvil si je vápenitým roztokem. Vlasy si sèesávali dozadu a úèes zpevòovali tužidly. Ve výbavì bojovníkù ne-

chybìly høebeny a bøitvy. Nìkteøí se holili, nìkteøí nosili knír. Všichni byli èistotní a parádiví. Dokonce se i líèili, aby byli krásnìjší. I jejich ženy si libovaly v slušivé úpravì vlasù. Stejnì jako dnešní ženy se rády elegantnì oblékaly zdobily šperky. V jedné odkryté keltské mohyle ležela vedle vznešeného muže i žena ozdobená hadovitou sponou, tøi metry dlouhým náhrdelníkem z nìkolika set jantarových a sklenìných perel. Zachovaly se dokonce vrkoèe jejich plavých vlasù, umnì spletené do copù ze tøí pramenù. Obì mrtvoly byly obleèeny do skvostných, zlatì protkávaných a lemem zdobených látek se stupòovitými vzory. Všeobecnì se Keltové oblékali do šatu pestrých barev z látek s proužkem i kostkou. Znali i kvalitní vlnìné sukno s pestrými vzory, z jakého se dodnes ve Skotsku šijí mužské suknice (kilty). Odìv se skládal z barevné haleny a širokých kalhot sahajících po kolena. Navrch se nosil pl᚝, v létì lehký, svìtlý, v zimì teplý, vlnìný. V pase byl odìv stažen kovovým nebo koženým opaskem zdobeným zlatými nebo bronzovými plíšky. Bojovníci, jak dokládají hroby s kostrami v natažené poloze, mìli k dispozici rozmanitou výzbroj. Kratší meèíky s bronzovými jílci odlitými do podoby lidské postavy s roztaženýma rukama i nohama patøily zøejmì velitelùm. Obvyklou výzbrojí byl 70 - 90 cm dlouhý železný meè s krátkou vyklenutou pøíèkou, zasouvaný do pochvy z bronzového nebo železného plechu, krásnì zdobené kovovými ornamenty a srdcovitým nákonèím. K výbavì bojovníka náleželo železné nebo døevìné kopí zakonèené železným listovitým hrotem, okrouhlý døevìný, proutìný nebo kùrový štít, potažený kùží, zpev-

Životní moudra Nic není tak hloupé, jako hloupý smích Catullus Jistého pøítele poznáte v nejisté situaci Latinské pøísloví Lépe být smutný s láskou, než veselý bez ní Goethe Chceš vidìt duhu? Tak musíš vydržet d隝 Otluèený porcelán se nikdy nerozbije Murphyho zákon LV

nìný železným kováním a støedovou puklicí. Hlavu si keltští bojovníci v pozdìjších èasech, nejspíš podle øímského vzoru, chránili kovovými pøilbami. Nìkteøí používali kroužkového brnìní, zatímco ve starších dobách mìli bojovníci nìkterých kmenù ve zvyku bojovat nazí. Bojovníci, kteøí tvoøili až tøetinu obyvatelstva, udržovali v poslušnosti ostatní pøíslušníky kmene i porobené domorodce, kteøí pro nì pracovali na polích, v dolech a dílnách. Na lebkách bojovníkù jsou patrné zhojené i smrtelné seèné rány, zjišují se uaté èásti paží. Podle lebek se dá mimochodem rozlišit pùvodní obyvatelstvo, které se vyznaèovalo dlouhými lebkami, na rozdíl od krátkolebých pøíchozích Keltù. Prokázáno je, že Keltové pìstovali kult uatých hlav, které si pøinášeli z bojù jako trofeje. V našich konèinách žili v zemìdìlských osadách, vesnicích a hradištích, kde vedle obytných a hospodáøských chat z kùlù a proutí s doškovými èi rákosovými støechami stály i øemeslnické dílny, kovárny a místy i pece hutníkù a kovolijcù. Od 2. století se Keltové usídlovali pøevážnì na návrších v pomìrnì rozlehlých a jistì lidnatých hradištích, oppidech. Nejznámìjší oppidum, možná dokonce hlavní mìsto Bójù stálo na vrchu Závist nad Zbraslaví. Ve východních Èechách bylo jak již víme objeveno oppidum u Chrudimi. Jednodušší hradištì jsou však velmi èastým základem èetných vesnic i na Chlumecku. Bójové byli rychle vyspívající, pøièinlivý lid, který pod vlivem antického svìta dosáhl pozoruhodného hospodáøského rozmachu. To oni u nás objevili ložiska železné rudy v Podkrkonoší i jinde. V dùmyslných pecích tavili železo, mìï, cín... Kovali zbra-

nì, vyrábìli spousty rùzných kovových nástrojù a užitných pøedmìtù, které v nezmìnìné podobì užíváme dodnes, srpy, kosy, podkovy, kramle, dveøní závìsy a panty, lopaty, krumpáèe, kladiva, èepové nùžky, øetìzy... Znali pilník a také pilu, nástroj, který po jejich odchodu upadl v èeských zemích až do støedovìku v zapomenutí. Pronikli i k tajemství výroby skla, dokonce barevného. Osvojili si vynález hrnèíøského kruhu a s jeho použitím vyrábìli obdivuhodnì dokonalé tenkostìnné nádoby. I na tento nástroj se po zániku keltského osídlení nadlouho zapomnìlo. Bójové vynalezli také jakýsi pravzor soustruhu. V neposlední øadì zdokonalili zemìdìlskou výrobu, základ veškerého blahobytu a rozvoje. Pùdu zkypøovali železnou radlicí a nožovitým krájeèem pùdy. Pøi sklizni kromì srpù a kos používali jednoduchý, úèelnì fungující žací stroj. Keltské hrábì se nelišily od našich. Používali selské povozy, které by klidnì mohly sloužit i dnes. Pìstovali zušlechtìnou pšenici, žito, oves, proso, jeèmen, hrách, èoèku, boby a vikev. K výrobì mouky jim dobrou službu dìlaly rotaèní kamenné mlýnky. Vìnovali se sadaøství vinaøství na vysoké úrovni. Znaènì pokroèili i v chovu domácích zvíøat, hovìzího dobytka, který byl menší, vepøù (do váhy 100 kg), v menší míøe ovcí a koz. Ménì se vìnovali chovu drùbeže a lovu lesní zvìøe. Kùò, pøevážnì menší, tak zvaný keltský pony, sloužil hlavnì k jízdì a nošení bøemen. Do vozù a pluhù zapøahali dobytek... To zdaleka ještì není vše, co by se dalo vyprávìt o keltských Bójích, našich pøedchùdcích v èeských zemích i na Chlumecku. PhDr. Karel Richter

Trocha humoru Dva sousedé na nemocnièním pokoji se pøedstavují: „Dovolte, Dvoøák, akutní slepé støevo.“ „Tìší mì, Novotný, odboèení do leva bez ohledu na vozidlo v protismìru.“ U nebeské brány provìøuje svatý Petr pana Kohna: „Narozen?“ „V Rakousku-Uhersku.“ „Kde jste žil? „V Maïarsku.“ „Kde jste se oženil?“ „V Èeskoslovensku.“ „Kde jste zemøel?“ „V Rusku.“ „Takové svìtobìžníky nebereme!“

„Ale, svatý Petøe, já vám pøísahám, že jsem se z toho Mukaèeva celý život nehnul!!“ Ptá se vnuèka babièky: „Babi, tys nikdy za svoje dlouholeté manželství nepomyslela na rozvod?“ Babièka: „Dìvenko, na rozvod nikdy, ale na vraždu mockrát!“ Mami, proè mᚠna svatební fotografii bílé šaty?“ „Bílá barva je symbol radosti.“ „Tak proè má táta èerný oblek?“ LV

17

Chlumecká škola se hlásí Po dlouhém odmlèení se opìt zaètete do pøíbìhu chlapcù, kteøí se ocitli ve støedovìku. Vypráví Martin Semecký, žák VI. C 4.

Kamarádství

Odpoledne šli kluci najít Honzíka. Našli ho na tom stejném místì, kde ho potkali a on hned na kluky: „Už jsem si myslel, že nepøijdete. Nauèím vás novou hru.“ Když je Honzík hru uèil, choval se jako nejvìtší vejtaha. A kluci si øekli: „Je nìjakej divnej, na to že pøed obìdem skoro breèel, nauèíme ho hrát fotbal a uvidíme, jestli se bude poøád takhle chovat. „Zaèali ho uèit fotbal. Honzík pravidla rychle pochopil, ale hrát ho moc neumìl. Poøád fauloval a zakopával míè. Najednou pøišla nìjaká malá holèièka a Honzík na ni: „Bìž pryè a neotravuj tady.“ Kluci na nìj: „Nech ji. Udìlala ti snad nìco, proè by si nemohla hrát s námi?,“ Honza øekl: „Protože je holka.“ Kluci na to: „Vadí ti to? Fotbal mùžou hrát i holky,“ a Honzík dodal: „No dobøe tak pojï hrát s námi a nezlob se, Anièko.“ Když hráli, zaèal foukat silný vítr, který odfoukl míè až k nedalekému lesíku a následnì i do lesíka. Dìti hned bìžely za míèem a Honzík s Anièkou se zastavili na kraji lesíka. Kluci se jich ptají: „Proè nejdete dál?“ Honzík na to: „Protože je zaèarovaný.“ Kluci zase: „Blbost, žádní duchové nejsou.“ A kráèeli do lesa. Po nìkolika metrech mìli špatný pocit, jako by je nìco sledovalo. Najednou spadli do veliké jámy a nemohli se z ní dostat ven, protože byla hluboká a strmá. Lukᚠøíká: „Tady nás nikdo nenajde, protože si každý myslí, že je ten les zaèarovaný,“ v tu chvíli uslyšeli nìjaký zvuk a hned na to uvidìli hajného, který je celou cestu sledoval a našel jim také míè. Nevìdìl ale, jak je má dostat z jámy ven. Když se rozhlédl, uvidìl na stromì bøeèan. Hned utrhl vìtev a vytáhl kluky ven. Kluci mu podìkovali a utíkali z lesa tam kde na nì èekal Honzík a Anièka. Anièka øekla: „Už jsme mysleli, že se nevrátíte.“ „Vrátili jsme se díky hajnému, který nám podal bøeèan a vytáhl nás.“ Nadešel èas se rozlouèit s Honzíkem, s Anièkou. Doma nakrmili zvíøata a pomohli dìdovi s veèeøí a po veèeøi šli spát. 5.

Podzemní chodby

Další ráno nakrmili dobytek, Martin zkontroloval koata. Rozhodli se prozkoumat zámek a navštívit Erasmu-

18

se. Na zámku nejprve navštívili vìdce a pomáhali mu s pokusy. Najednou Erasmus øekl: „Musím si dojít pro nìjaké ingredience.“ Už už se chystal odejít, ale v tom ho zadržel Jirka s otázkou: „Erasmusi, mùžeme si prohlížet nìjaké knihy?“ Erasmus odpovìdìl: „Ano, ale nic nenièit a všechno vrátit zpátky na místo,“ a odešel. Kluci se hned vrhli na knihy a po chvíli si Lukᚠvytáhl starou zaprášenou knihu, kterou našel jako jedinou na skøíni. Jmenovala se: KRONIKA MÌSTA CHLUMCE a dál se to nedalo pøeèíst. Když ji otevøel, vypadl nìjaký papír. Lukᚠhned zavolal kluky. Kluci byli zvìdaví. Lukᚠrozbalil papírek a tam našel nakreslený nìjaký plánek. Pod plánkem bylo napsáno: Plánek zámeckých chodeb. Martin øekl: „Chtìlo by to pøekreslit a prozkoumat jestli ty chodby opravdu existují.“ Jirka na to: „Ale kde teï seženeme papír?“ Najednou si Lukᚠvšiml, že na skøíni leží starý zápisník a hned se pro nìj šplhal. Zápisník byl prázdný, a tak Jirka vytrhl dva listy. Zaèali se hádat, kdo bude pøekreslovat plánek a vtom se rozlétly dveøe a ozvalo se: „Já.“ Byl to Erasmus, kdo tak prudce otevøel dveøe. Kluci se tak lekli, že sotva ze sebe nìco vykoktali. Jen Martin se odhodlal øíci: „Promiòte, my jsme nevìdìli, odpuste nám.“ Erasmus øekl: „Nic se nedìje. Už dlouho jsem se snažil nìkoho najít, abych mohl s ním prozkoumat ty podzemní chodby,“ a ještì se zeptal: „Šli byste se mnou?“ Kluci odpovìdìli: „My bychom rádi šli, ale dìda by nám to asi nedovolil. To byste musil jít s námi domù a pomoci nám ho pøemluvit.“ Erasmus odpovìdìl: „Dobøe, pùjdu s vámi pøemluvit dìdu.“ Dìda byl hroznì pøekvapený, když uvidìl kluky s Erasmusem. Erasmus øíká dìdovi: „Mohli by jít kluci zítra se mnou prozkoumávat zámek?“ Dìda odpovìdìl: „Ano, ale musíte na nì dávat pozor, jinak by už víckrát nikam nešli.“ Kluci se rozlouèili s Erasmusem a dohodli se s ním, že kluky vyzvedne v osm hodin ráno. Zbytek dne se kluci pøipravovali na zámek. Vzali s sebou baterku, sirky, papír a pero. Veèer si kluci povídali o tom, jak se jim líbí ve støedovìku a Jirka øekl: „Je to tady pìkný, ale stýská se mi po rodièích,“ Martin na to: „To je fakt,“ a zeptali se na názor Lukáše, ale ten už spal. A tak taky usnuli. Ráno je probudil Erasmus. Byl obleèený do dlouhého kabátu. Kluci se ho zeptali: „Proè jsi tak teple obleèený?“ Erasmus na to: „Bìžte se podí-

vat ven, èeká tam na vás pøekvapení.“ Kluci hned vybìhli ven a venku uvidìli sníh. Po snídani vyrazili na zámek, ale na místì, kde mìla chodba zaèínat, byl jenom sníh, a tak se museli vrátit pro lopatu. U dìdy našli krásnou lopatu a Erasmus ještì povìdìl dìdovi: „Možná se zdržíme dva dny, nebude to vadit?“ Dìda na to: „Když se jim nic nestane, tak ano.“ Na zámku zaèali kopat a po nìkolika minutách se dostali k ústí chodby. Erasmus pøipravil chlapce a øekl jim: „Tak, tady konèí legrace, tyhle chodby mají nebezpeèné stropy, ty se mohou kdykoli zbortit.“ Kluci byli z kázání trochu v obavách, ale když vidìli, že Erasmus už jde dál, šli za ním. Po nìkolika hodinách bloudìní chodbami kluci nic zajímavého nevidìli. Už je to nebavilo, a tak se zeptali: „Kam vlastnì jdeme?“ Erasmus na to: „Ještì chvíli a už tam budeme.“ Kluci na to zvìdavì: „A kde?“ Vtom kluci uvidìli za zatáèkou modrou záø. Byla to pøesnì ta záø, která sem kluky pøivedla. „Co je to?“ zeptali se kluci. Erasmus odpovìdìl: „To je záø, která vás sem zavedla.“ Mìl pravdu! V kruhu byli vidìt dinosauøi i doba, ve které žili. Erasmus øekl: „Teï jsem uvidìl, co jsem chtìl vidìt. Teï mùžeme jít domù.“ Na zaèátku podzemní chodby nebyl otvor, ale samý led. Erasmus øekl: „Tušil jsem to! S lopatou se ven nedostaneme, ale na štìstí má být zítra pìknì. 6.

Návrat domù

Ráno místo ledu byla jenom bøeèka a mohli už vyjít ven. Cestou do Erasmusovy laboratoøe vysvìtloval Erasmus co vlastnì vidìli: „Vidìli jste ty rùzné obrazy, co byly v kruhu?“ Kluci na to: „Ano, co to znamenalo?“ Erasmus odpovìdìl: „Kdybychom skoèili do kruhu a zrovna tam byla stvoøení, kterým vy øíkáte dinosauøi, tak bychom se objevili u nich.“ Když otevøeli dveøe u Erasmusovy laboratoøe, pøekvapil je nemilý nepoøádek. Celá laboratoø byla rozházená jako by ji nìkdo prohledával. Martin se zeptal: „Ztratilo se ti nìco?“ Erasmus na to: „Nevím, ale asi nic.“ A pokraèuje: „Kluci, bìžte ihned zavolat stráže.“ Kluci jako splašení bìželi na námìstí, kde uvidìli dva rytíøe. Dobìhli k nim a udýchanì povídají: „Pane, musíte hned s námi na zámek do laboratoøe. „Rytíøi v tìžkém kroužkovém brnìní, které váží 10 kg bìželi na zámek. V laboratoøi, ale Erasmuse nenašli. Našli jen vzkaz, na kterém

bylo napsáno: „Šel jsem hledat jednu vzácnou látku, kterou mi ukradl. Teï jste správci mé laboratoøe. Pøijde i mùj bratr, který se jmenuje Nostradámus, pøijde asi zítra v 9.00 hod. Na shledanou.“ V tu chvíli Jirka øekl: „Musíme k dìdovi.“ Devááci - to už jsou skoro dospìláci. Proto se zamysleli nad vážnými vìcmi.

Smrt Jednou jsem upadl do stavu hlubokého zamyšlení. Myslel jsem na smrt. Ne však na svoji. S tou jsem pøišel do styku pouze jednou, ale od té doby spolu „vycházíme“ docela dobøe. Myslel jsem na to, jak s ní vycházejí jiní. Chtìl jsem se zeptat, ale vypadal bych jako cynik. Když si nìkdo vyjde na procházku se smrtí, už se nemusí vrátit. Ne s poctivostí, se smrtí nejdál dojdeš. Courá se za tebou po celý tvùj život. Jeden z mých oblíbencù øíká, že když se èlovìk podívá doleva, uvidí svou smrt. Nikdo z nás se doleva radìji nedívá. Ohlédne se, až když mu smrt poklepe na rameno. A smrt ho potom, pøestože ji celý život zapíral jako utajenou milenku, vezme na místa, kam se nikdo jiný (živý) nedostane. Ne všichni jsou však vdìèní za tento výlet. Lidé mají vìtšinou pocit, že tady mezi lidmi ještì mají co dìlat. Nezdá se vám taky, že smrt má v našem životì málo místa? Že to, že

na smrt nemyslíme, nás mùže stát život? A že pokud ji nìkdo bere na vìdomí, tak jsou to lidé staøí, pro které se myšlenka na smrt stává èím dál tím vìrnìjším spoleèníkem? Dokázali jste se vyrovnat s tím, že souboj s ní jednou nepøežijete? Nechci vás kárat, ale jaké máte vztahy se svojí smrtí? Nebo se myšlenkám na ni zámìrnì vyhýbáte, aby si vás nevšimla? Co by si bez vás poèala? Vždy by byla bez práce. A vùbec... Pamatujete na to, že musíte brzy vyrovnat všechny dluhy mezi živými? A tak tady sedím u stolu, pøes levé rameno mi asi zírá smrt a já doufám, že se nepùjdeme projít døív, než to dopíšu... Jan Èernièka, IX. A

Oheò je dobrý sluha, ale zlý pán Každý na nìj, na dar pøírody, máme jiný názor. Nìkdo z nìho má hrùzu, jiný naopak. Již lidé v dobì kamenné vìdìli, že jim oheò mùže velice pomoci. Nejen že si mohli tepelnì upravit jídlo, ale bylo u nìj teplo a živo. S jeho pomocí dokázali zahnat zvìø, protože, jak je známo, zvíøata se ohnì bojí. Proto se lidé snažili, aby jim tento pomocník vydržel co nejdéle. Ale to by už z historie mohlo staèit. Jak jsem øekla na zaèátku, nìkdo má oheò rád (a nemusí to být hned pyroman). Mezi ty osoby patøím i já.

Vítáme nové fitcentrum Podnikatelská èinnost, která je zamìøena k posilování fyzické kondice, a tím i k utužování a upevòování lidského zdraví, patøí neoddiskutovatelnì k nejužiteènìjším, a tím i k nejsympatiètìjším aktivitám v oblasti služeb poskytovaných veøejnosti. Máme radost, že i u nás se našli podnikatelé odhodlaní vìnovat tomuto úèelu chvályhodným zpùsobem svou energii, peníze i èas. Naše mìsto se mùže pochlubit již celkem tøemi dobøe vybavenými zaøízeními, kde si lze s použitím nejmodernìjších strojù a metod zpevnit a úhlednì vypracovat svalstvo celého tìla a dosáhnout zvýšení silové výkonnosti. Øíká se jim fitcentra. O dvou jsme již psali. Jedno zøídil pan Baldík, zøizovatelem druhého, které je pojato zvl᚝ velkoryse s nabídkou široké palety pé-

èe o tìlesné a zdravotní blaho vèetnì masáže a sauny, je pan Netík. Tøetí fitcentrum bylo nedávno otevøeno v ulici Boženy Nìmcové zásluhou a z chvályhodné iniciativy pana Kalouse a jeho partnerky. Má všechno, co má správné fitcentrum mít: úèinné posilovací stroje v celkovém poètu pìtadvaceti kusù a se souhrnnou zátìží dvou tun, modernì vybavená hygienická zaøízení, šatny, sprchy... Za pouhých dvacet korun tu mohou návštìvníci kterýkoli den od pondìlí do ètvrtka v rozmezí 13 až 22 hodin a od pátku do nedìle do 20 hodin podle libosti vyzkoušet na sobì úèinek tìchto instrumentù po neomezenou dobu v daném èasovém rozmezí. Provozovatelé, kteøí mají s posilovacím cvièením vlastní zkušenosti na úrovni dosažené kvalifikaèního stup-

Nìjak mì vzrušuje zvuk sirky škrtající o krabièku a poté ta typická vùnì, kdy ji sfouknu. Obèas se ptám: „Je to normální?“ Možná si takovou otázku dáváte i vy. No co, každý jsme originál. Jeden má rád vùni hnoje, já zbožòuji zápach zápalek. Nebo když si sednu k táboráku! To se prostì nemohu udržet. Srdce mi zaène bušit, stále se musím smát a kamarádi kolem se mì ptají, jestli náhodu nejsem opilá. A jsem? Možná, že ano, protože si tak dokonce pøipadám. Opilá ohnìm... Vábí mì pohled na ten záøivý zázrak. Okouzlují mì ty malé jiskøièky, které neustále poletují okolo jako svìtlušky. Pøi pohledu na oheò jednoduše roztávám. Pokaždé, když oheò uhasíná, je mi, jako by v mém srdci zanikl kousek plamínku života. Jakmile ho však opìt uvidím, velikánský kus se ve mnì zase rozsvítí. Když sedím u ohništì, zapomenu na všechny své problémy a jsem v naprosté pohodì. Spálil oheò moje starosti? Myslím, že aspoò na chvíli ano. Vím, že nìkteøí lidé mají z ohnì strach. Dokáži je celkem pochopit, i když já osobnì ho mám v lásce. Moc mì mrzí, že oheò není živel, který by mìl lidem jen pomáhat. Naši pøedkové dobøe vìdìli, když øíkali: „Oheò je dobrý sluha, ale zlý pán.“ Hana Birtusová, IX. A Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km)

nì 2. trenérské tøídy mohou poskytnout adeptùm kulturistiky cenné metodické rady a stanovit podle pøání individuální tréninkový rozvrh vèetnì speciální doplòkové výživy. Fitcentrum si již získalo stálou klientelu mladých lidí s cílevìdomým zaujetím pro tìlesné cvièení a kulturistiku. Jeho provozovatelé z nìho nejspíš nezbohatnou, ale kvùli tomu se ani do tohoto zpùsobu podnikání nepustili. Zøídili své zaøízení a udržují je v chodu s obìtavým nadšeneckým zaujetím pro cvièení a dosahované výsledky. Máme radost, že se poèet chlumeckých fitcenter utìšenì rozrostl na tøi. Lze i v tomto pøípadì s uspokojením konstatovat: Do tøetice všeho dobrého. Pøejeme každému z nich a všem vespolek, hodnì úspìchù, rostoucí pøíliv dychtivých a spokojených zájemcù a vrchovatou míru radosti z veøejnì prospìšné tìlovýchovné práce. -kri-

19

Lékárna informuje Lymská borelióza

Pozor na kl횝ata!

O tom, že kl횝ata mohou na lidi pøenášet nebezpeèné choroby, ví díky osvìtì vìtšina lidí. Díky vèasnému oèkování lze tak èelit nebezpeèné kl횝ové encefalitidì.

Pøenašeè viru zpùsobující nebezpeèný zánìt mozkových blan je klíštì druhu ixodes. Kl횝ata rovnìž rozšiøují nemoc, která je pøenášena stokrát èastìji, a to lymskou boreliózu. Za své jméno vdìèí nemoc mìsteèku Old Lyme v USA ve státì Connecticut a svému objeviteli, štrasburskému bakteriologovi Amedée Borrelovi (1867-1936). Šroubovitì tvarované bakterie byly po nìm pojmenovány „borelie“. V roce 1975 onemocnìlo v Old Lyme 51 obyvatel nemocí, projevující se vyrážkou, horeèkou a bolestivým zánìtem kloubù. Všichni byli pøedtím kousnuti klíštìtem. Až v roce 1982 objevil americký vìdec Willy Burgdorfer doposud neznámý kmen borelie, který onemocnìní zpùsobil a byl podle nìj pojmenován Borrelia burgdorferi.

Tøi stadia nemoci Neléèená lymská borelióza prochází tøemi stadii. Zaèíná kousnutím klíštìte, které obì èasto ani nepostøehne. Za pár dní až týdnù dojde k zanícení kùže v okolí kousnutí, které se kruhovitì rozšiøuje. Zanícené místo má charakteristický vzhled a vìtšinou již na první pohled lékaø stanoví diagnózu. Toto charakteristické zarudnutí se však vyskytuje zhruba v polovinì pøípadù a bez léèení odezní za pár týdnù.

K vyléèení onemocnìní však nedošlo. Borelie se mezitím rozšíøí v celém tìle. U postiženého se brzy objeví obvyklé chøipkové symptomy, jako malátnost, horeèka, bolesti hlavy a celková únava. Pokud není nemoc v tomto druhém stadiu odhalena, mùže pùvodce nemoci napadnout srdce a nervový systém. Výsledkem jsou poruchy srdeèního rytmu, zánìt mozkových blan a nervù.

Kloubní potíže Neléèená nemoc postupnì pøechází do tøetího stadia, které se projeví i roky po infekci, potíže pøecházejí do chronického stadia. Charakteristické jsou úporné bolesti kloubù, které jako „lymská artritida“ napadají vìtšinou kolena. Uèebnicový prùbìh nemoci je zaznamenán jen zøídka. Symptomy mohou být velmi mírné a navíc nìkterá popsaná stadia nemoci mohou úplnì chybìt. Nìkdy se pøíznaky objevují až léta po kousnutí. Jsou vìtšinou odhaleny díky bolestem kloubù nebo pøi snížené koncentraci a pøi poruchách pamìti. Diagnóza se lépe urèuje v poèáteèním stadiu. Jinak musí lékaø ukázat svùj dùvtip, protože pøíznaky nemoci mohou ukazovat na rùzná jiná onemocnìní. Až vyšetøení krve a moz-

kové tekutiny mohou ukázat, zda existují protilátky proti lymské borelióze. Ty jsou tvoøeny imunitním systémem a jejich pøítomnost odhaluje pùvodce nemoci.

Jak probíhá léèení Pokud jsou borelie ve stadiu, kdy postižené místo èervená, je léèba antibiotiky úspìšná. V dalších stadiích je léèba velmi obtížná a vìtšinou se pacienti musejí vyrovnat s celoživotními chronickými obtížemi. Je jen logické, že celé výzkumné týmy dnes pracují na vývoji úèinného oèkování proti borelióze. V USA již byla oèkovací látka vyvinuta, je i aplikována. To proto, že byl jako pùvodce nemoci objeven jediný kmen borelie „borrelia burgdorferi“.

Oèkování V Evropì nemoc zpùsobují tøi rozlišné kmeny, které jsou proti oèkování z USA rezistentní. Proto se musí oèkovací látka zdokonalit, na èemž intenzivnì pracují nìmeètí a švýcarští vìdci. Ti tvrdí, že úèinné oèkování proti zdejší lymské borelióze budeme mít v rukou do dvou až tøí let. Pøetištìno z èasopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

Dùm dìtí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou Velikonoèní bìh zámkem

O velikonoèních prázdninách dne 20. 4. 2000 poøádal DDM již tradièní Bìh zámkem, tentokrát velikonoèní. Pøipravili jsme pro dìti školou povinné i pro pøedškoláèky jednoduchou bìžeckou trasu, na které dìti plnily rùzné úkoly. Skládaly papírové velikonoèní vejce, strefovaly se vajíèkem do malovaného plata a také si zastøílely. Nejdùležitìjší úkol však splnily obdivuhodnì všechny dìti. Pøi startu si vybraly jedno z malovaných vajíèek, které mìly celou cestu opatrovat a nerozbité v cíli odevzdat. Závod probìhl ke spokojenosti všech za velmi pìkného a sluneèného poèasí. Spokojení byli nejen vítìzové, ale

20

i další závodníci, kteøí dostali za své výkony èokoládové odmìny a diplomy. Z pøedškoláèkù zvítìzila Jana Mazánková, v mladší kategorii to byl Štìpán Horák a ve starší Erik Štefan. Chtìla bych oslovit a pozvat pøedevším ty hochy a dívky, samozøejmì i rodièe a další diváky, kteøí s námi ještì nezávodili, aby to na podzim pøišli urèitì zkusit.

Dìtská májová pou Další neménì vydaøenou akcí našeho zaøízení byla Dìtská májová pou (výjimeènì poøádaná již 29. 4.). Již

pøed nìkolika lety jsme takto nazvali dìtmi velice oblíbenou soutìž, ve které si procvièí a vyzkoušejí svoji zruènost, obratnost, postøeh i správnou mušku v nìkolika zábavných stanovištích. Letos se nám jich podaøilo zajistit 9. Vše totiž záleží i na pomoci dalších dobrovolníkù, kteøí jsou ochotni pøijít svùj volný èas vìnovat dìtem. Tímto bych jim chtìla velice podìkovat. Nejen dìti, ale èasto i rodièe, kteøí svým ratolestem obìtavì pomáhaly, mìly tedy za úkol postavit co nejvìtší komín z krabic, nachytat co možná nejvíce rybièek, prolézt látkovým tunelem, strefit se míèkem do sítì nebo do papírového indiána, proklièkovat s hokejkou a míèkem mezi kuželi, strefit šipkou terè nebo projít trasu na specielních špalkových chùdách.

Dìti absolvovaly jednotlivé disciplíny v daném èasovém limitu nìkolikrát. Jejich úspìšné pokusy jsme jim zapsali do startovních kartièek. Na závìr si všechny dìti podle získaných bodù vybraly oèekávanou sladkou i vìcnou odmìnu v pouovém stánku. Z pøedškoláèkù byla nejšikovnìjší Lucinka Havlíèková, z mladší kategorie Petr Šouba a ze starší Hana Dvoøáková. Všichni jsme byli mile pøekvapeni letošní rekordní úèastí 63 soutìžících dìtí. K pøíjemné pohodì témìø let-

ního odpoledne také pøispìli èlenové hudební skupiny Regent, kteøí již nìkolik let zajišují hudební ozvuèení našich akcí. Patøí jim za to velký dík. Podìkovat chci také MÚ v Chlumci nad Cidlinou, který nám na tuto akci pøispìl finanènì. Jitka Koulová pracovnice DDM

V kvìtnu zveme dìti s rodièi na tyto akce: 17. 5. 2000 Cyklistické závody Pro zájemce, (støeda) kteøí vlastní kolo! Program: Jízda zruènosti Terénní jízda Zaèátek: 14.00 - 14.30 Místo: høištì v areálu DDM u zahradnictví Startovné: 20,- Kè Vyhodnotíme všechny vìkové kategorie, vítìzové obdrží diplom a odmìnu!! 28. 5. 2000 DDM a Høebèín EQUUS KINSKÝ poøádají (nedìle) Den dìtí a koní Zaèátek: ve 13.00 hodin, pøedpokládaný konec v 18.00 hod. Místo: HØEBÈÍN EQUUS KINSKÝ Program : Ÿ Prohlídka høebèína + pøedstavení koní Ÿ Výtvarná soutìž - pro dìti všech vìkových kategorií - téma: kùò (obrázek dìti namalují v høebèínì, nebo ho mohou pøinést namalovaný již z domova) Ÿ Sportovní a zábavné atrakce Ÿ Vystoupení dìtí ze ZUŠ - marionetová pohádka O Kašpárkovi Ÿ Vystoupení kouzelníka - Duo Mars - kouzla a písnièky Ÿ Ukázka z èinnosti kroužku Juda Ÿ Ukázky z výcviku koní a vožení dìtí Obèerstvení zajištìno, poèasí též !!!

Chlumeèáci opìt otvírali svoji rodnou Cidlinu Kdy? Kde? Poèet úèastníkù: Poèet utonulých: Poèasí: Nálada: Zážitky:

22. dubna tok Cidliny - úsek mezi obcemi Mlékosrby - Žiželice velký 0 pøekrásné, letní výborná nezapomenutelné Km

21

EVROPSKÁ UNIE (pokraèování)

Mìnová unie a euro

23

21

Pro pøistoupení k jednotné mìnì musí každá zemì splnit kritéria, která stanovuje Maastrichtská smlouva. Vyžaduje se dostateènì nízká inflace - národní ekonomika musí bìhem jednoho roku pøed šetøením vykazovat takovou prùmìrnou míru inflace (mìøeno pomocí indexu spotøebitelských cen), která nepøekraèuje o více než 1,5 % míru inflace tøí èlenských státù, jež dosáhly nejlepších výsledkù v oblasti cenové stability. Další podmínkou je dlouhodobì udržitelný stav veøejných financí národní ekonomiky, která nesmí vykazovat nadmìrný schodek. Plánovaný nebo skuteèný schodek veøejných financí (souhrnnì ve vztahu k ústøední vládì, regionálním úøadùm, místním úøadùm a nekomerèním fondùm sociálního zabezpeèení) by se mìl blížit nebo být nižší než hodnota 3 % HDP a veøejný vládní dluh by nemìl pøesahovat 60 % HDP (respektive mùže tuto hranici pøesahovat, pokud se k této úrovni pøibližuje). Dále, prùmìrná dlouhodobá nominální sazba úrokové míry by v prùbìhu jednoho roku pøed šetøením nemìla pøekraèovat o více než 2 % úrokovou sazbu tøí èlenských státù s nejlepšími výsledky v této oblasti. Požaduje se také, aby èlenská zemì po dobu posledních dvou let pøed šetøením udržovala stanovené rozpìtí své mìny v Evropském mìnovém systému bez devalvace.

Proè v rámci Evropské unie vznikla mìnová unie s jednotným platidlem?

Cílem vytvoøení mìnové unie bylo mj. zajistit další rozvoj obchodu uvnitø EU, cenovou stabilitu, hospodáøský rùst a vysokou zamìstnanost. Dùležitým nástrojem, jak naplnit vytyèené cíle, je „zdravᓠmìna, pøièemž takové kvality má být dosaženo prostøednictvím mìny jednotné - spoleèné pro všechny státy Unie (které k jednotné mìnì pøistoupí). Zavedením jednotné mìny odpadnou negativní dùsledky, které nastávaly kvùli devalvacím národních mìn. Mìnové turbulence døíve významnou mìrou pøispívaly k hospodáøskému poklesu a zvyšování nezamìstnanosti. Jednotná mìna by naopak mìla pøispívat k vytváøení nových pracovních míst, k rychlejšímu rùstu ekonomiky a tedy ke zvyšování životní úrovnì. Podnikùm se sníží náklady na obchodování, díky tomu ušetøí, zvýší se jejich konkurenceschopnost, z èehož budou mít prospìch opìt spotøebitelé.

22

Jak se jednotné platidlo mìnové unie jmenuje?

Cíl zavést postupnì Hospodáøskou a mìnovou unii (HMU) formulovala Evropská rada v èervnu 1988 na zasedání v Hannoveru, kde požádala Komisi v èele s jejím pøedsedou Jacquesem Delorsem, aby pøipravila návrh na její zavedení. Evropská komise pøedložila tento návrh v bøeznu 1989 a v èervnu 1989 na zasedání v Madridu Rada rozhodla, že první fáze tøístupòového plánu vytvoøení HMU bude zahájena 1. èervence 1990. Rozhodnutí zavést jednotnou mìnu se stalo souèástí Maastrichtské smlouvy (podepsána v únoru 1992), která však neobsahovala název nového „evropského“ platidla. V kvìtnu 1995 pøijala Komise scénáø pøechodu k jednotné mìnì a v prosinci 1995 rozhodla Evropská rada v Madridu o tom, že spoleèné evropské platidlo ponese název „euro“, zkratka EUR. (Pro koordinaci a harmonizaci ekonomické a mìnové politiky ES sloužila již od konce 70. let evropská mìnová jednotka ECU, neexistující ve formì reálných penìz, jako umìle vytvoøený zpùsob plateb pro mezinárodní úèetnictví a poskytování úvìrù.) Grafický symbol eura pøipomíná písmeno „E“ s tím, že namísto støední, kratší èáry jsou dvì horizontální rovnobìžné èáry, jež protínají zbývající „tìlo“ písmene. Symbol samotný je inspirován øeckým písmenem „epsilon“ s odkazem jednak na Øecko jako kolébku evropské civilizace a jednak na první písmeno slova „Evropa“. Dvì rovnobìžné støední èáry mají pøedstavovat stabilitu nové mìny.

22

24

Mùže do Hospodáøské a mìnové unie vstoupit každý stát Evropské unie èistì na základì vlastního zájmu, nebo musí splòovat nìjaké podmínky?

Kdy byla spoleèná mìna euro oficiálnì zavedena?

Oficiální zavádìní nové mìny euro do obìhu zaèalo 1. ledna 1999. Tímto dnem se euro stalo jednotnou mìnou v 11 èlenských státech Unie (mimo tzv. eurozónu zùstaly Velká Británie, Švédsko, Dánsko a Øecko), ale zatím jen administrativnì - v bezhotovostním styku pøi zúètování mezi podniky, bankami a u dalších operací na kapitálových trzích. V tento den byl pevnì a neodvolatelnì stanoven pevný kurz mezi mìnami státù EU a eurem. Od této chvíle euro žije ve „virtuální“ podobì na terminálech poèítaèù, èi jako tištìný symbol na stránkách novin. Mince a bankovky s nápisem „euro“ však zatím oficiálnì neexistují.

25

Kdy bude možné poprvé volnì nakládat s bankovkou èi mincí s názvem „euro“?

Euro se zaène dostávat do obìhu 1. ledna 2002, což je oficiální termín poèátku zavádìní. Od této chvíle se v tìch zemích EU, které pøijmou euro, bude za zboží platit souèasnì buï v euro a nebo v národní mìnì. Bankovky a mince národních mìn budou však od zmínìného data (1. ledna 2002) postupnì stahovány z obìhu. Úplnì zmizet by

mìly do pùl roku, tedy nejpozdìji do konce èervna 2002, kdy pøestanou být legálním platidlem. Samozøejmì i po 30. èervnu 2002 bude v bankách možné mìnit národní platidla za euro a to bez jakýchkoliv sankèních poplatkù.

26

Jaká zmìna pro obèana nastane zavedením bankovek a mincí euro?

Po vpuštìní jednotné evropské mìny do obìhu 1. ledna 2002 se euro stane oficiálním platidlem a bude možné s ním nakládat stejnì jako s bankovkami a mincemi národní mìny. V euro budou vypláceny mzdy, dùchody èi sociální dávky, stejnì tak v euro - budou obèané státu odvádìt danì.

27

Jaké další výhody pøinese euro obèanùm Evropské unie?

S eurem v kapse odpadne pøi návštìvì jiného státu EU nutnost smìòovat národní mìnu za místní platidlo, s èímž bývá navíc spojena nutnost platit další poplatky. Díky euro tak obèan ušetøí peníze. Bude snadné srovnávat ceny stejného zboží v rùzných státech EU. Skvìlé možnosti v tomto smìru nabízí nakupování po internetu. Zvláštì u luxusnìjších výrobkù se mùže ukázat výhodné dojet si zakoupit takový výrobek do jiného státu EU, ve kterém je levnìjší. Pokud napø. obèan Nìmecka hodlá koupit nové auto a zjistí, že v Itálii je vybraná znaèka vozu o nìkolik tisíc euro levnìjší než v Nìmecku, mùže mít pro nìho smysl (jestliže chce ušetøit) vydat se za nákupem do sousední zemì.

28

Kdo bude dohlížet na „zdraví“ jednotné mìny?

O stabilitu mìny, ale i o její zavádìní se stará Evropský systém centrálních bank (ESCB), jehož úkolem je také definovat a uskuteèòovat mìnovou politiku Spoleèenství, provádìt devizové operace a podobnì. ESCB sestává z centrálních bank jednotlivých èlenských státù a z Evropské centrální banky (ECB). Ta sídlí v nìmeckém Frankfurtu nad

Mohanem a je nezávislá na vládách èlenských státù i na institucích EU. V èele ECB stojí Øídící rada složená z èlenù Výkonného výboru ECB a z guvernérù národních centrálních bank. ECB má mimo jiné výhradní právo povolovat vydávání bankovek v rámci Spoleèenství, stanovovat klíèové úrokové sazby èi rozsah finanèních rezerv.

29

Bude euro v roce 2002 obíhat ve všech státech Evropské unie?

To zatím není jasné. Faktem je, že Velká Británie a Dánsko si v Maastrichtské smlouvì vyhradily právo jednotnou mìnu nepøijmout, i když budou splòovat kritéria vstupu do Hospodáøské a mìnové unie. Podobnou výjimku si vymohlo i Švédsko pøed svým vstupem do Unie. Øecko zatím Maastrichtská kritéria nesplòuje. Pokud však nìkterý stát EU k jednotné mìnì nepøistoupí ihned pøi jejím zavádìní, neznamená to, že se nemùže pøidat kdykoliv pozdìji.

30

O èlenství v Evropské unii žádá i Èeská republika. Zaène se hned první den vstupu ÈR do Unie zavádìt do obìhu euro namísto èeských korun?

Je to velmi nepravdìpodobné. Èeská republika bude nejdøíve muset splnit Maastrichtská kritéria. Mimo jiné bude muset po urèitou dobu od okamžiku vstupu prokázat, že èeská koruna je vùèi euro stabilní. Èlenství v Hospodáøské a mìnové unii a zavedení jednotné mìny bude znamenat ztrátu nezávislosti ÈR v oblasti mìnové a kurzové politiky. Existují obavy, že pøedèasné pøevzetí spoleèné mìny by mohlo mít nepøíznivý dopad na èeský prùmysl, jelikož ústøední orgány ÈR by ztratily pøípadnou možnost pùsobit kurzovou politikou k ochranì podnikù. Pøijetí euro by ale mìlo èeské republice pøinést mìnovou stabilitu, ekonomický rùst a nízkou inflaci - tedy jen velmi pozvolné zdražování zboží. Pøetištìno z publikace 100 otázek a odpovìdí Pokraèování pøíštì o Evropské unii

Víte, že... n v Chlumci n. C. je ulice, která asi

nikomu nepatøí a pøesto je celé dny využívána pro tìžký provoz? Od èasného rána do veèera po ní jezdí velké tahaèe s kládami a tìžké cisterny s pohonnými hmotami. Po mnoho let zde není provádìna tolik potøebná údržba a proto stav silnice je žalostný. Nemìl by ten, kdo takto silnici využívá, také pøispìt na její opravu? n mládežnický dechový orchestr Olešanka hrál všem maminkám i ostatním pøíznivcùm v sobotu 6. 5. 2000 v Kulturním domì v Olešnici.

n Centrum sociální pomoci a služeb

okresu Hradec Králové, vyhlašuje 2. roèník fotografické soutìže na téma: „Senioøi a jejich pøátelé“. Informace lze získat na adrese: Centrum, Soubìžná 1746, Hradec Králové 500 00 nebo na telef. èíslech 049/5272123 nebo 5272242. n naše mìsto navštívil malíø Miloš Nesvadba a za velkého zájmu mateøských i základních škol dìtem vyprávìl a pøímo pøed nimi kreslil a køídou na tabuli „èaroval“. n 11. 5. pøijelo divadlo Matìje Kopeckého s pohádkou Nápady myšky

Terezky, která se pøítomným dìtem velmi líbila. n divadelní soubor Klicpera se umístil na druhém místì ve východoèeské postupové pøehlídce divadelních souborù v Dolanech s hrou M. Horníèka a V. Štecha „Svatba pod deštníky“, kterou sehrál na 52. roèníku Klicperova Chlumce? Za herecký výkon v roli básníka Hviezdinského bylo udìleno i Èestné uznání Petru Pokornému. n Høebèín Equus Kinsky pøipravuje na den 18. 6. 2000 Slavnosti koní Kinských na závodišti v Chlumci n. Cidl.

23

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM ÈERVEN 2000 13. 6.

Etcimex - levný textil

17. 6.

Brož - textil

17. 6.

STAROÈESKÝ JARMARK - od 9 hodin

19. 6.

KAVKAZ - Na Elbrus v záøi meteorù Vyprávìní královehradeckého horolezce Josefa Tejkla o krásách hor, øek a pøekrásné pøírodì - diashow - od 19 hodin vstupné 20 Kè

Pøipravujeme:

Koncert dechové hudby PODKOVÌNKA - od 10 hodin - letní areál vstupné 50 Kè - pøedprodej Øíhùv dùm a zakázkové krejèovství

Kurz snižování nadváhy - termín zahájení 13. záøí, závazné pøihlášky a výbìr kurzovného od 15. srpna

Informace a pøedprodej na tel.: 0604 915 583

Chlumec na zaèátku a na konci století...

volejbal

J

volejbal

Kdy a kde nás mùžete ještì vidìt?

24

volejbal

J

volejbal

J

volejbal

Místo: volejbalové høištì pod sokolovnou Èas: zaèátky utkání v 17.30 hod. - konec (doufejme) po vítìzném tažení

MUŽI OS Èt Út Èt

J

ŽENY OP

datum

soupeø

1. 6. 2000 6. 6. 2000 8. 6. 2000

SO Pouchov A Ji N. Bydžov B 1. VC Žízeò

datum Po 5. 6. 2000 Po 12. 6. 2000

soupeø So Vlkov So Tøebechovice

Vaše kuøe

foto Ant. Fibigr

Naše fotoreportហDesáté výroèí svého trvání oslavila na svém koncertu v Øíhovì domì chlumecká rocková skupina Marshal. Mezi gratulanty byly kapely Atlantis, Jodonal a Epitaf. K vzácným hostùm patøil bezesporu František Øeháèek, dnes žijící legenda východoèeského bigbítu, který již pìt let nestál pøed mikrofonem. Pøesvìdèil všechny své pøíznivce, že je-li nìkomu talent dán od „pánaboha“ nezapøe ho v sobì nikdy. Ti, kdož nepøišli na tento koncert, pøišli o ojedinìlý zážitek.

Øádková inzerce LEVNÌ MASIVNÍ DUBOVÉ PODLAHOVKY, STØEŠNÍ OKNA. Možno na splátky. Tel.: 040 / 692 15 52, 0602 653 294

DOBØE ZAVEDENÁ FIRMA NABÍZÍ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Informace vyøizuje: Janoušková Po - Pá 8.00 - 13.00 hodin 14.00 - 15.00 hodin Mob. tel.: 0603 443 700

25

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou ÈERVEN 2000 3. èervna sobota 17.00 hod. 20.00 hod.

148 min.

JOHANKA Z ARKU

Americký širokoúhlý, historický film. V sedmnácti zachránila Francii, v devatenácti ji Francie zradila. Milla Jorovichová, Dustin Hoffman a John Malkovich ve filmovém zpracování slavné historické legendy. Režie: Luc Besson

Vstupné: 50,- a 53,- Kè

Mládeži od 12-ti let pøístupný Pozor na zaèátek odpoledního pøedstavení !!! 7. èervna støeda 17.30 hod. 20.00 hod.

100 minut

200 CIGARET

Americká filmová komedie. Sex, láska a dým se vznášejí silvestrovskou nocí. Komedie o mladých a pro mladé. Režie: Risa Bramon Garcia Hrají: Ben Affleck, Dare Chappelle, Courtney Love, Brian McCardie ad.

Vstupné 48,- a 51,- Kè

10. èervna sobota 17.30 hod. 20.00 hod. 120 minut

17.30 hod. 20.00 hod.

113 minut

120 min.

Americký širokoúhlý komediální film… prohlédnìte si ji zblízka. Režie: Sam Mendee Hrají: Kevin Spacey, Annette Beningová, Thora Birchová ad. Mládeži od 12-ti let pøístupný

VYSNÌNÝ ŽIVOT ANDÌLÙ

Francouzský film, psychologické drama. Ocenìný na MFF v Cannes za nejlepší ženský herecký výkon. Režie: Erick Zonca Hrají: Elodie Bouchezová, Natacha Régnierová, Grégoire Colin, Jo Prestia, ad.

Vstupné: 48- a 51,- Kè

PEL͊KY

Èeská rodinná komedie podle knížky Petra Šabacha „Hovno hoøí“ a vzpomínek Petra Jarchovského. Režie: Jan Høebejk Hrají: M. Donutil, S. Stašová, B. Polívka, S. Zázvorková, E. Holubová, J. Kodet ad.

Vstupné: 41,- a 44,- Kè 21. èervna støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 98 minut

24. èervna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

130 minut

Americký širokoúhlý thriller. Posel musí být umlèen… Režie: Rupert Wainwright Hrají: Patricia Arquetteová, Gabriel Byrne, Jonathan Pryce, Nia Longová ad.

148 minut

Americká komedie. Drama? Ano. Komedie? Ano. Dobrý film? Velmi! Film vznikl podle skuteèné události. Režie: Steven Soderbergh Hrají: Julia Robertsová, Albert Finney, Aaron Eckhart, Cherry Jonesová ad.

Mládeži od 12-ti let pøístupný

ANNA A KRÁL

Americký širokoúhlý historický film. Jodie Fosterová a Chow Yun-Fat v milostném velkofilmu. Režie: Andy Tennant Hrají: Jodie Foster, Cow Yun-Fat, Bai Ling, Tom Felton, Syed Alwy ad.

Vstupné: 42,- a 45,- Kè

Mládeži od 12-ti let pøístupný Pozor na zaèátek odpoledního pøedstavení !!!

Mládeži od 15-ti let pøístupný

V mìsíci èervenci kino nehraje ! 26

Mládeži od 12-ti let pøístupný

ERIN BROCKOVICH

Vstupné 45,- a 48,- Kè

28. èervna støeda 17.00 hod. 20.00 hod.

Mládeži pøístupný

STIGMATA

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

AMERICKÁ KRÁSA

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

14. èervna støeda

Mládeži od 12-ti let pøístupný

17. èervna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Z matriky Mìstského úøadu

Narozené dìti s trvalým bydlištìm v Chlumci nad Cidlinou: Petra Koníèková Pavel Smíšovský

nar. 17. 4. 2000 nar. 23. 4. 2000

Daniel Maslák

nar. 28. 4. 2000

Sòatky uzavøené v obøadní síni MìÚ Chlumec n. C.: 15. 4. 2000 Milan Sokol Jarmila Hašplová

Èeská Tøebová Chlumec nad Cidlinou

Vitomir Božiè Janette Božièová

Nový Bydžov Nový Bydžov

Sòatky uzavøené na zámku Karlova Koruna: 22. 4. 2000 Petr Vondráèek Petra Odlová

29. 4. 2000 Dymokury Hradec Králové

Jiøí Semenec Lenka Snášelová

Hradištko II. Chlumec n. C.

LukᚠBašek Kutná Zdeòka Machaèová

Hora Boharynì

Vladimír Appl Lucie Hatašová

Chlumec n. C. Chlumec n. C.

Z našich øad odešli: Vladimír Rýznar Vìra Novotná

* 11. 3.1950 + 13. 4. 2000 * 31.12.1943 + 1. 5. 2000

Josef Rùžièka

* 27. 2.1939 + 3. 6. 2000 Ivana Fölklová, matrikáøka MìÚ

Výroèí narození - èerven 2000: 85 let Paní Marie Dreslerová nar. 1. 6. 1915 Kozelkova 257/IV., Chlumec nad Cidlinou Paní Marie Tùmová nar. 8. 6. 1915 U Nádraží 493/IV., Chlumec nad Cidlinou

Dìkujeme všem pøátelùm a známým za projevy soustrasti, kvìtinové dary a úèast na posledním rozlouèení s manželem a tatínkem panem

Josefem RَIÈKOU manželka a dìti s rodinami

Paní Anna Jiroutková nar. 14. 6. 1915 Zámostecká 26/II., Chlumec nad Cidlinou Všem jubilantùm pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti do dalších let. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddìlení

… a za vše, za vše dík! Za lásku jaká byla, za život jaký byl… Pøed tøemi lety nás navždy opustil mùj milovaný manžel a nᚠtatínek pan

Ing. Dr. Rudolf TUBL S láskou vzpomínají

manželka, syn a dcera s rodinami

27