„Magické“ rostliny: stimulancia, psychotomimetika a rostliny obsahující látky opojné Asi 1 000 druhů rostlin je využíváno pro své halucinogenní vlastnosti (Schultes, Hofmann)
Pavel Havránek Ivana Doležalová Osnova přednášky: • Použití magických rostlin a jejich výskyt • Stimulancia (čajovník, maté, kávovník, kakaovník, kola, betel, kokainovník, kata jedlá) • Psychotomimetika • Inebrianty (alkohol, pepřovník opojný, absint)
Toxický = zapříčiněný jedem Narkotikum = z řeckého omámit, ochromit
Intoxikace Stimulancia
Excitace
Psychický normál Deprese ("kocovina")
Narkotika „drogy“
Narkotika působí stimulačně, ale později dochází k celkovému snížení aktivity CNS
Toxická látka = chemická sloučenina rostlinného, živočišného nebo jiného původu, používaná za jiným, než výhradně nutričním účelem, která má velký biodynamický vliv na organismus
Klasifikace psychoaktivních látek L. Levin – excitancia, inebriantia, hypnotika, euforika, fantastika A. Hofmann – stimulantia, intoxikancia, hypnotika (kava-kava), sedativa (reserpin) a trankvilizéry, analgetika a euforizační prostředky (opium, koka), psychotomimetika a halucinogeny (peyotl a marihuana)
Stimulancia, psychotomimetika a látky opojné (inebrianty)
Výskyt magických rostlin
Afrika iboga (Tabernanthe iboga) (Apocynaceae) – v Kongu a Gabunu při náboženských obřadech kultu Bwiti kanna – z rodu kosmatec (Mesembryanthemum) kwahi – (Pancratium trianthum) (Amaryllidaceae) – používají ji Botswanští křováci
Asie konopí – dnes nejrozšířenější halucinogenní rostlina, muchomůrka červená a durman
Evropa blín, mandragora, rulík a durman námel – paličkovice nachová
Nový svět Mexiko – Lophophora williamsii povijnice nachová (Turbina corymbosa) – ololiuqui, obsahující amidy kyseliny lysergové
Jižní Amerika ayahuasca (caapi) – (směs druhů z lián čeledi Malpighiaceae), rod Brugmansia Rerum medicarum novae Hispaniae thesaurus (1651) – Francisco Hernandes
Stimulancia, adaptogeny, harmonizátory Stimulační drogy poměrně výrazně návykové, vzniká psychická závislost. Na rozdíl od narkotických analgetik (opiátů) se u stimulačních drog příliš neprojevuje fyzická závislost. Účinné látky se podávaly formou nápoje nebo jako žvýkací tabák. Čaj, káva, kakao, kola a maté obsahují kofein, theofylin a teobromin a účinkují díky xantinům (purinové alkaloidy).
kofein (1,3,7-trimethylxanthin), theofylin (1,3dimethylxanthin), theobromin (3,7-dimethylxanthin)
Čajovník čínský (Camellia sinensis, syn. Thea sinensis) thein=kofein (4-5%), theofylin (xantiny) Pochází ze sev. Thajska, vých. Barmy, Ásámu, sev. Vietnamu Kuo P`o (350 n.l.) – Čína, Japonsko – 15. stol. - obřady pití čaje (zenová kultura) Evropané – 16. stol., Britská Východoindická spol. – 17. stol., plantáže Indie (1836), Cejlon, 70. léta 19. stol. Americké dějiny – bostonské pití čaje (1773) Britové – spotřeba 4,5 kg čaje ročně
Čajovník čínský (Camellia sinensis, syn. Thea sinensis) Planě: v Ásamu, Barmě, Zadní Indii a jižní Číně Pěstování: v Indii, Číně, Japonsku, na Ceylonu, na Tchaj-wanu, v Indonésii, Vietnamu, Kavkazu a v některých zemích Afriky a Jižní Ameriky
Čajovníku se daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém pásu, roste na kyselých půdách, od hladiny moře až po nadmořské výšky kolem 2500 m Sklizeň – 1. sběr lístků po 4 – 6 letech V Číně a Japonsku 3 – 5x ročně, ostatní země – 2 až 3 týdenních intervaly Sklízí se nejmladší část větviček tzv. „fleš“ s vrcholovým pupenem a jedním nebo více listy Strojová sklizeň v zemích bývalého SSSR
Zavadnutí – po sklizni se lístky nechají zavadnout, tím se zvláční a snesou rolování, aniž by se rozdrtily Rolování – buňky listu se rozdrtí a vyteče z nich šťáva, část listů je při této operaci také již stočena, špatné rolování se projeví na chuti, vzhledu a trvanlivosti čaje Fermentace – enzymy z buněk oxidují polyfenoly (taniny) pomocí vzdušného kyslíku, ovlivňuje chuť, aroma a barvu čaje Sušení – horkým vzduchem, aby se obsah vody snížil pod 3% Třídění – na konci výrobního cyklu se čaj prosévá a třídí
Černý čaj Prochází procesem fermentace úplně, nejvýraznější barva, výrazné aroma Oblíben hlavně na Západě Čína, především na export Zelený čaj Po sklizni se teplem zničí fermentační enzymy a tak se zabrání fermentaci: parou (japonský způsob), přímým žárem (čínský způsob) Žlutý až zelený nálev nahořklé chuti Výroba především v Číně a Japonsku Pu-er čaj Polofermentovaný čaj (Oolong, polozelený) Bílý čaj Specialita provincie Fujian v Číně Pouze sušení nefermentovaných listových pupenů Nevyniká barvou, ale chutí (delikatesa)
Yerba maté (Ilex paraguayensis) • • • • • • • • • •
Cesmínovité (Aquifoliaceae) Dvoudomý strom (4 – 12 m), pěstuje se v Jižní Americe Listy vstřícné, kožovité, zubaté, eliptické Květy v úžlabních hroznech, bělavé Plod – červená peckovice se 4 – 8 pecičkami Čaj se připravuje z listů Odsekávají se celé větve, které se suší, aby ztratily asi 25% vody, drobné větvičky a listy se dosoušejí Obsahuje kofein, třísloviny, theofylin a stopy některých vitamínů Čaj je světle zelený s aromatickou a kouřovou vůní, nápoj je zelenavě hnědý Pije se z vydlabané tykve trubičkou (bombilla) se sítkem na konci
Kávovník (Coffea arabica, C. canephora, C. stenophylla, C. excelsa)
Kávovník (Coffea arabica, C. canephora, C. stenophylla, C. excelsa) •
Čeleď Rubiaceae, celkem 50 druhů, kofein=thein, 0,5-2% v plodech.
•
Původ Etiopie, od 11. stol. pěstován v Jemenu (Mokka) , v 17. stol. do Evropy, dnes se pěstuje hlavně v Brazílii (25% světové sklizně), Kolumbii, Indii a Etiopii.
•
Plod peckovice – zelenožlutá až červená, v dužnatém exokarpu a blanitém endokarpu, kávové boby obsahují většinou dvě semena s 1% obsahu kofeinu, je-li semeno jedno, je kulovité (perlová káva).
•
Nejdůležitější odrůdy Blue Mountain, Mundo Nova.
•
C. arabica z Etiopie.
•
C. canephora (robusta) z Ugandy, odolná vůči listové rzi (Hemileia vastatrix).
•
Sklízená kávová zrna nedosahují kvality arabiky a jsou menší (v 1kg je cca 3300 semen). Obsahují 2-3 násobné množství kofeinu oproti kávovníku arabskému.
Pěstování: v Asii, Jižní a Střední Americe, v Africe, Arabském poloostrově a Indonésii především v hornatých krajinách. Vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18-22°C. Způsob zpracování: Mokrý – káva vysoké jakosti. Suchý – zpracovávají se všechny plody, včetně těch, které jsou méně hodnotné, tím se získá káva nižší jakosti. V dnešní době jsou používány čtyři způsoby získávání kávového roztoku: Vařením – původní turecký způsob: v konvici nebo džezvě ohřejeme vodu, do které nasypeme kávu a necháme vzkypět. Spařením – "český turek“ Překapáváním – káva se spaří horkou vodou ve filtračním nástavci, který oddělí roztok od sedliny. Espresso – roztok se získává spařením kávy horkou vodou při vysokém tlaku.
Kola Čeleď Sterculiaceae (lejnicovité) – Cola acuminata (kola zašpičatělá), Cola nitida (kola lesklá) Původ – tropická západní Afrika, nízký až středně vysoký strom Listy – řídké olistění nahloučené na koncích větví, podlouhlé, zašpičatělé, střídavé Květy – oboupohlavné nebo prašníkové, v úžlabních latách Plod – dřevnatý, rezavý měchýřek s podélným švem, pět měchýřků tvoří hvězdicovité souplodí Využití – kofein, kolamin v plodech 0,6-3%, potravinářství, lékařství, povzbuzující účinek při práci, náboženských obřadech, výroba Coca-Coly
Kakaovník pravý (Theobroma cacao) Sterculiaceae, původ: Střední Amerika, od 5. stol., 2. pol. 17. stol. zaveden na Filipíny, 19. stol. Malajsie, přelom 19. a 20. stol. Afrika Plod: bobule, semena – kakaové boby obsahují 0,8% kofeinu Forastero – planě v povodí Amazonky, 90% produkce Criollo – vynikající kvalita, Venezuela, Stř. Amer., Madagaskar Trinitario – Orinoko, ostrovy Karibiku Fermentace, sušení, třídění, leštění, pražení, drcení (čokoláda, čok. poleva), drcení na lisech – kakaový prášek, kakaové máslo – farmacie, kosmetika Brazílie, Ghana, Nigérie, Kamerun – 2/3 světové sklizně
Rostliny obsahující betelové alkaloidy Piper betle – Indie
P. methysticum – Polynésie
Areca catechu – Malajsie
Betel Směs listů z Piper betel, pepřovník betelový, ze stejnojmenné čeledi Piperaceae, pepřovníkovité, které jsou domácí v tropech Asie a Ameriky. Je to stále zelená liána s polodřevnatými výhony dosahujícími délky 15-20 metrů. A dále plátků semene palmy Areca catechu, limetové šťávy a koření jako hřebíček, kurkuma a kardamom. Má stimulační vlastnosti a navozuje stavy euforie podobné požití alkoholu. P. methysticum Polynésie, kava-kava – příprava – rozžvýkáním kořenů, působením enzymů uvolnění složek marindinu a dihydrometyscinu, podávání v kokosovém ořechu. Způsobuje“opilecké chování“, považován spíše za hypnotikum.
Pituri Jsou listy z australského keře Duboisia hopwoodii, čeleď lilkovité (Solanaceae), který roste v suchých oblastech. Listy se nejprve praží, pak zvlhčují a hmota se žvýká. Účinnou látkou je hyosciamin a skopolamin (kořeny) a duboisin a nikotin – odstraňují pocit hladu a únavy, navozují vzrušení. Některé druhy rodu Duboisia jsou bohaté na nornikotin, domorodci jimi otravují vodu v napajedlech pro lovnou zvěř.
Kokainovník (Erythroxylum coca) Rudodřevovité (Erythroxylaceae) původ: Amerika, bolívijské a peruánské Andy, keře nebo malé stromy
Kokain, narkotikum, úpatí And, střední Amazonie, Inkové – do 10. stol. uctívaná droga, málo přístupná chudým, po příchodu Pizzara šíření závislosti na kokainu. Potlačuje chuť k jídlu a otupuje smysly. Vin Mariani – na trhu polovina 19. stol., peruánské víno Konec 19. stol. – Coca Cola, lékárník John Pemberton – koka + kola + víno, víno později nahrazeno sirupem (1886 – Atlanta), 1904 výtažky z koky zakázány Experimenty S. Freuda a jeho asistenta Köllera (1884), anestetikum pro lokální anestezi, dnes synteticky, prokain (Novocaine) Extrémně návykový, působí na centra slasti, extáze, deprese; žvýkání, šňupání, kouření (krek) Kokainové alkaloidy lze odvodit od pyrrolidin-piperidinového bicyklického skeletu, a to od jeho N-methylderivátu, nazývaného tropin (odtud tropanové alkaloidy).
Catha edulis – kata jedlá (Jesencovité, Celastraceae) Qat, Khat, Katha, Arabian tea, Čet. Je stále zelený keř nebo nízký strom dorůstající výšky až 5 metrů. Plod: tobolka, po dozrání pukající třemi chlopněmi Oblast výskytu: Východní Afrika, Arábie Halucinogenních účinků se využívá už dlouhou řadu let, ale význam pouze lokální. Kata nahrazuje muslimům na Arabském poloostrově a ve východní Africe alkohol. Pochází pravděpodobně z hor jižní Etiopie, kde roste planě na sopečných, propustných půdách. Dnes je rozšířena v oblastech rozkládajících se mezi Jižní Afrikou a Turkestánem, ale pěstování ve velkém se omezilo na jihozápadní Arábii, severovýchodní a východní Afriku. Používají se mladé, křehké, zelenobílé až načervenalé výhonky a mladé listy, ale i jemná kůra keřů.
Halucinogeny (psychotomimetika) – jsou chemické sloučeniny, které v netoxických dávkách způsobují změny ve vnímání, myšlení a nálad, ale zřídka navozují pomatenost, zhoršení paměti, či blokace schopnosti vnímat čas, prostor, vlastní identitu HR – obsahují sloučeniny, které ovlivňují určitou část CNS, halucinační stavy jsou většinou krátkodobé a odeznívají s postupnou metabolizací psychotropní látky Evropa – psychotika, fantastika Amerika – psychedelika u starých a přírodních populací není významné návykové působení návyk je rozhodující fenomén v moderních civilizacích
Psychotropní rostliny Starého světa: sóma, hašiš a čarodějné letkvary
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) Eurasie Sóma – božské narkotikum starověké Indie, zaujímala důležitou úlohu v magicko-náboženských obřadech Árijců, kteří před 3500 lety osídlili Indoganžskou nížinu. Rituální požívání muchomůrky červené je známo z oblasti Sibiře národnostními skupinami Vagulů, Ostjaků, Kamčadalů a Korjaků. Psychotropními látkami jsou kyselina muscimolová, ibotenová, která se v těle dekarboxyluje na ještě účinnější muscimol. Díky jeho zkoumání byl objeven acetycholin – 1869.
Konopí seté (C. sativa) K. indické (C. indica) K. rumištní (C. ruderalis)
Konopí seté (Cannabis sativa) – dvoudomá, často i jednodomá rostlina se zanedbatelnými omamnými účinky, neboť obsah THC v suché hmotě nepřesahuje 0,3 %. Konopí indické (Cannabis indica) – dvoudomá, výjimečně jednodomá bylina dorůstající výšky asi 1,5 m. Samičí květenství jsou hustě žláznatá. Obsah THC je v suché hmotě vyšší než 0,3 % a pěstuje se pouze pro tento účel. Konopí rumištní (Cannabis ruderalis) – dvoudomá, vzácně jednodomá bylina. Je to plevelný druh bez významnějších omamných účinků. Tento druh je domácí v jihovýchodním Rusku, druhotně se rozšířil do střední a jihovýchodní Evropy.
Canabis sativa, indica Nejstarší zmínka – před 5000 lety, Shen-Nung (2737 př. Kr.). Původ: stř. Asie, jako textilní a olejodárná rostlina (zbytky konopného provazu v Turkestánu z roku 3000 př.Kr.) V Evropě hl. léčivka, do Kanady jako textil. rostlina v 17. stol., do J. Ameriky se španělskými konquistadory jako droga. Hašiš – popis Marco Polo (13. stol.), Assasini = hashashin, mohamedánská teroristická sekta Al-Hasana (Aladin), jejich pevnost v Mazandaranu, v 12. stol. napadali i Evropu.
Droga z konopí indického: marihuana a hašiš v prvním případě jde o suché části samičí rostliny, především květenství, kdy obsah účinných látek nepřesahuje 8-12 % (u nás obvyklý obsah je 1-2%) a v druhém o vlastní pryskyřici s účinnými látkami okolo 40% V Indii se používají tři formy: slabý bhang, silné pryskyřičné přípravky ganja, charas (kvetoucí vrcholky, divoké odrůdy, droga se lisuje a nechá se fermentovat), které se podávají per os. Psychoaktivní látka je tetrahydrokannabinol (THC). THC se v moderní medicíně uplatňuje při léčbě astmatu, epilepsie, anorexie a nevolnosti, vyvolané chemoterapií u léčby rakoviny, migrény, stresu a revmatismu. Působí jako sedativum a analgetikum.
Rulík zlomocný (Atropa bella-donna) Blín černý (Hyoscyamus niger) Durman obecný (Datura stramonium) Mandargora lékařská (Mandragora officinarum) Tropanové alkaloidy: hyoscyamin, atropin, skopolamin Scopolamin a hyoscyamin – hlavní halucinogenní složkou u mandragory a blínu, u rulíku atropin. Blín tlumil bolesti, vyvolával ztrátu paměti, halucinace zrakové, chuťové a čichové. Delfy – věštění budoucnosti. Středověk – čarodějnice, ve spojení s tuky, vstřebávání sliznicemi a póry; snížení rizika otravy trávicím traktem. Mandragora – mýtus tvaru kořene. Durmany – hlavně v rituálech severoamer. Indiánů, usmrcování žen panovníků. Čína – součást anestetik (směs vína, durmanu a konopí).
Papaver somniferum
Původ: Malá Asie V Evropě pro olejnatá semena a Jihových. Asii pro opiové alkaloidy – morfin, tebain, kodein, papaverin, narkotin, narcein.
Zlatý trojúhelník, oblast zahrnující horské oblasti Barmy, Thajska a Laosu. Menší pěstitelskou oblastí je tzv. Zlatý půlměsíc, který zahrnuje hlavně Írán, Afghánistán a Pákistán. Polní plevele, např. mák pochybný – Papaver dubium, mák vlčí – Papaver rhoeas (postrádají psychotropní vlastnosti).
Mák olejný – z produkce se zpracovává v olejářském průmyslu jen menší část (1218%), většina se spotřebovává v domácnostech nebo v cukrářské výrobě a zbytek se exportuje. Stolní olej se získává lisováním za studena. Výroba léků z prázdných makovic, které obsahují morfin (do1%), kodein, papaverin a řadu dalších alkaloidů. Mák opiový – patří k sedmi geografickým poddruhům, které mají ve stěnách makovice silně rozvětvenou sít mléčnic. V opiu byla postupně objevena řada dalších alkaloidů, v současnosti známo již kolem šedesáti (25% hmotnosti opia). Kromě morfinu jsou nejdůležitější narkotin, papaverin, kodein a thebain.
Z farmakologického hlediska: Morfin významné analgetikum. Léková závislost na morfinu je fyzická i psychická. Kodein patří ve farmakologické praxi mezi antitusika (látky tlumící kašel). Opioidy - syntetické látky podobné opiátům. Jedná se o ethylmorfin, pethidin a především diacetylmorfin, známý jako heroin. Po zavedení heroinu do léčby firmou Bayer v roce 1898 se soudilo, že jde o látku nenávykovou s analgetickými účinky 2-3x silnějšími než morfin, a tak byl v Evropě a USA volně prodáván a užíván až do roku 1919.
Psychotropní rostliny Nového světa • nejvýznamnější trojice nápojů: ololiuqui, teonanacatl a peyotl • Kodex Florentinský ze 16. století – františkánský mnich Bernardino de Sahagún, který studoval aztéckou kulturu a flóru • R. Gordon Wasson • Richard Evans Schultes – Botanické muzeum Harvardské university, etnobotanik, výzkum v oblasti Amazonie zaměřený na léčivé a psychoaktivní rostliny • Albert Hofmann – Farmaceutickochemické laboratoře fy Sandoz AG v Basileji, chemik, objevitel halucinogenních účinků LSD (1943), výzkum psychoaktivních látek, izolace a syntéza účinných látek z léčivých rostlin
Ololiuqui – povijnice (Rivea corymbosa) • •
•
magický nápoj Aztéků obsahové látky mají podobnou strukturu jako LSD, podobné účinky: poruchy smyslového vnímání, zvýšení krevního tlaku, pocení, zrychlené dýchání a změny duševního rozpoložení provázené velkým strachem nebo vzrušením LSD patří mezi nejsilnější halucinogeny – několik málo mikrogramů na kg tělesné hmotnosti
Tlitliltzin – (Ipomoea violacea) •
amidy kyseliny lysegové (LSD), blízké námelovým alkaloidům
Theonanacatl – (Psilocybe) • rod lysohlávka (Psilocybe) patří spolu s límcovkami (Stropharia) do čeledi límcovkovitých (Strophariaceae). • Mexiko, Mazatékové • nálezy kamenů tvaru hub z Guatemaly, staré až 3000 let • účinná látka psilocybin, ester kyseliny fosforečné a psilocin, účinky podobné LSD • samotný psilocin (derivát tryptaminů) ve stopovém množství • aktivní dávka drogy 6-12 mg • největší koncenrace psilocybinu – P. azurescens Psilocybe bohemica
Peyotl • po tisíciletí byl zdrojem halucinogenních látek kaktus ježunka Williamsova (Lophophora williamsii), který se hojně vyskytuje v Mexiku • nadzemní část se odřízne a suší – meskalinové hříbky • první halucinogenní rostlina zkoumaná po chemické stránce • účinná složka – alkaloid meskalin (chemicky příbuzný noradrenalinu)
Trichocereus pachanoi • San Pedro • z Peru a Equadoru
Ayahuasca (caapi) (víno duše) Brazílie, Kolumbie a Ekvádor (Amazonka – Orinoko). Účinná látka: telepatin, nápoj se získává z lián rodu Banisteriopsis (B. caapi, B. inebrians) Kůra liány se vaří ve vodě, nápoj obsahuje psychotropní alkaloidy harmin a harmalin. Má mnohem silnější účinky než peyotl nebo teonanacatl. Způsobuje vidiny zvířat a lidí, působí jako afrodiziakum a používá se při obřadech vstupu do dospělosti.
Šňupání halucinogenů V některých částech Jižní Ameriky se liána rodu Banisteriopsis používá ke šňupání, častěji jsou to druhy rodu Virola (asi 60 druhů) a yopo ze semen druhu Anadenanthera peregrina. Hlavní psychoaktivní složkou jsou dimetyltryptaminy, strukturně příbuzné serotoninu. Výskyt: povodí Orinoka ve Venezuele a v Kolumbii, v řídkých lesích jižní části Britské Guayany, v severní části brazilské Amazonky v povodí řeky Rio Branco.
Rostliny obsahující nikotin – Nicotiana tabacum, N. rustica – tabák virginský a tabák selský (Solanaceae) 1560 – do Evropy jako okrasná rostlina – Španělsko, Francie Pochází ze Severní Ameriky, pěstuje se mezi 30°SŠ a 30°JŠ, planý není znám, je allopolyploidního původu (N. sylvestris x N. tomentosa), vyžaduje lehké půdy, teplá a slunná stanoviště, v kultuře proběhla další křížení, která dalya vznik mnoha odrůdám. Obsahuje alkaloid nikotin v listech (13%), stonky málo, semena bez nikotinu. Patří mezi silně působící jedy (LD = 40-60 mg). Použití: fermentované listy, tabák dýmkový, žvýkací, šňupací, doutníky, cigarety, odpad se extrahuje – výtažky proti hmyzu (moli).
Muškátovník pravý (Myristica fragrans) Objeven Portugalci na ostrovech Banda v roce 1512, dovozem se začali zabývat Holanďané (v 17. století měli výsadní postavení v obchodu s Východní Indií). Strom s ovocem podobným meruňce s hnědou peckou. Byly mu připisovány afrodiziakální účinky, uspávací schopnosti a schopnost vyvolat potrat. J.E. Purkyně (1829) popisuje účinky podobné konopí. Těkavý olej z tohoto stromu má silné aroma a obsahuje dvě složky elemecin a myristicin, které mohou mít účinky podobné amfetaminům – zvyšují krevní tlak, stimulují, potlačují únavu.
Iboga Tabernanthe iboga – africký kokain, toješťovité (Apocynaceae). Domorodci žvýkají kořeny této rostliny, aby zahnali únavu a hlad. Účinná látka je ibogain, ve vyšších dávkách způsobuje halucinace a domnělou levitaci. Kontakt se světem duchů. Působí jako afrodiziakum.
Látky opojné – alkohol, kava-kava, absint Alkohol Kvašením různých druhů ovoce a obilovin. Většina vín se vyrábí kvašením hroznů z rodu Vitis, nejčastěji Vitis vinifera – révovité (Vitaceae). Víno se poprvé začalo vyrábět před 6 000 až 8 000 lety v oblasti Blízkého východu. Plané druhy Vitis silvestris v Evropě a Vitis labrusca v Severní Americe. Egypt, patronem vinařství byl bůh Osiris, Řekové si cenili révy vinné především pro hrozny. Vinařské umění zdokonalili Římané. Díky vpádu Římanů se však réva dostala do Británie a Galie (5. století), vinohrady se rozšířily v okolí Paříže, oblasti Champagne, Languedoc a podél řeky Mosely a Rýna. Moorové: datlové víno, Japonci: rýžové víno, mexičtí Indiáni: víno pulque z agáve, Vikingové: kvasili med, Inkové: kukuřičné víno čiča, které se podobá více pivu.
Mírná intoxikace alkoholem: 30-50 mg alkoholu na 100 ml krve, člověk pociťuje mírnou euforii, je řečný. 100 ml/ 100 ml krve - závažnější neurologické poruchy, plete se jazyk a chůze je vrávoravá. Chování je někdy agresivní. 200 mg/ 100ml krve - poruchy zraku a pochybu a dvojnásobná koncentrace - koma. K úmrtí z předávkování alkoholem dochází v souvislosti se zástavou dechu.
P. methysticum – Polynésie, z kořenů se připravuje kava-kava
Absint Pelyněk (A. absinthium, A. maritima nebo A. pontica) se namáčel v 85% alkoholu spolu s anýzem, fenyklem a malým množstvím muškátového ořechu, jalovce, yzopu, atd. Poté se přidávala voda a následovala destilace. Hotový likér s obsahem alkoholu 75%. Z psychotropního hlediska zde zastával největší úlohu právě pelyněk obsahující neurotoxický a snad i neuroaktivní thujon. V domácnostech: jako prostředek proti šatním molům. V lékařství: k odstranění střevních parazitů, při nechutenství a zánětech žaludku. U těhotných nastává potrat. Česká republika, Švýcarsko, Španělsko, Anglie. Pelyněk pravý: v Evropě, Asii, severní Africe a v Americe.
SEDATIVA Lactuca virosa – locika jedovatá
SEDATIVA Lactuca virosa – locika jedovatá Jednoletá až dvouletá bylina. Vřetenovitý kořen páchne po máku. Celá rostlina je protkána mléčnicemi. Pochází z oblasti Středozemního moře a vyskytuje se v teplejších oblastech Evropy a v Severní Americe. U nás je kriticky ohroženým druhem, dříve byla pěstována jako léčivka. V lékařství: prostředek proti kašli bez nebezpečí návyku, dále jako hypnotikum, při astmatu, při neuralgii a dně. Tato droga se také používala jako narkotikum (náhrada za opium). Severoameričtí Indiáni rostlinu ulomí a pak její vytékající šťávu sbírají. Usušená a zahuštěná šťáva se kouří v posvátných dýmkách. Lactucarium Salátové opium - suchá šťáva z rostliny (latex) lactucin, lactucerol a kyselina lactucová.