M O Š E
I DE L
G OLEM
Moše Idel
GOLEM Ž M A T O Č
I D O V S A G I C K M Y S T R A D I C U M Ě L L O V Ě K
VYŠ E H RAD
K É É I C K É E É M U
Abrahamovi, který tvořil golemy
Moše Idel Golem, masorot magiot ve-mistiot ba-jahadut al j'cirat adam m'lachuti, 1996
Copyright © Moše Idel, 2007 Translation © Petr Tomášek, Tereza Černá, 2007 ISBN 978-80-7021-664-4
OBSAH
Předmluva k hebrejskému vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
...........................................
11
ÚVOD
I
S TA R O V Ě K É T R A D I C E
1. Antické paralely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Sefer Jecira – „Kniha stvoření“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Talmud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
II
31 36 48
VÝVOJ VE STŘEDOVĚKU
4. Zkrocení magie: racionalistické přístupy v době gaonské a v dobách pozdějších . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5. Pojetí golema v aškenázském chasidismu . . . . . . . . . . . . . . . . 69 6. Učení ze severu Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 7. Golem v prorocké kabale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 8. R. Josef ben Šalom Aškenazi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 9. Golem: psychologizující koncepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 10. Golem v teosofické kabale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
III
OBDOBÍ RENESANCE
11. Diskuse v šestnáctém a sedmnáctém století na Západě . . . . . 147 12. R. Moše ben Jaakov Cordovero . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
IV
RANÝ NOVOVĚK A OZVUKY V MODERNÍ DOBĚ
13. R. Elijahu Baal Šem z Chelmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14. Golem v halaše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15. Golem a sexualita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16. Proměny metod stvoření golema . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17. Golem v polském chasidismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
175 179 194 200 205
18. Ozvuky v moderní době . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 19. Golem: imaginární, anomický a tichý . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 20. Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224
V
D O D AT K Y
Dodatek 1: Golem a celem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dodatek 2: Několik sémantických poznámek k termínu golem . . Dodatek 3: Existoval Makroanthrópos jménem Emet? . . . . . . . . Dodatek 4: Golem magicko-astrální, duchovní . . . . . . . . . . . . . . Dodatek 5: Raný text o golemovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dodatek 6: Příběh o r. Š’muelovi he-Chasidovi . . . . . . . . . . . . . . Dodatek 7: Neznámý popis stvoření golema . . . . . . . . . . . . . . . . Dodatek 8: Současné diskuse o golemovi v Německu . . . . . . . . .
239 246 253 259 273 278 280 282
Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zkráceně citovaná díla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík jmenný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík vybraných pojmů, míst a témat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík děl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík biblických míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam použitých zkratek traktátů Mišny a Talmudu . . . . . . . . . Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
307 386 390 394 403 406 407 408
P Ř E D M L U VA K H E B R E J S K É M U V Y D Á N Í
Tématem golema jsem se začal zabývat v roce 1974 v rámci přípravy své disertační práce o kabale r. Avrahama Abulafii. Jeho originální přístup k tomuto tématu přitahoval mou pozornost. I přesto, že jsem této záležitosti věnoval ve své práci jen několik málo stran, v průběhu dalších let jsem nadále shromažXoval materiál z různých rukopisů. K tématu jsem se zásadním způsobem vrátil, teprve když jsem dostal nabídku, abych napsal článek pro katalog výstavy o golemovi v Židovském muzeu v New Yorku v roce 1987, kterou pořádala paní Emily Bilsky. V katalogu jsem uveřejnil několik nových skutečností o historii „golema“. Ty jsou v daleko větší šíři pojednány v této knize. Potřeba prozkoumat obrovské množství textů, zahrnující téměř veškerou klasickou židovskou literaturu, činí naději, že by bylo toto téma možno vyčerpat, nereálnou. O novém materiálu jsem se dozvídal z četby rukopisů a z rozhovorů s kolegy, kteří mě upozornili na texty, jež jsem neznal, a pomohli s vyjasněním některých problémů. Rád bych nyní zmínil ty, kteří mi k obohacení této práce pomohli zvláš[ velkým dílem: jsou to prof. Josef Hacker, Jehuda Liebes, Sara Tzaftman a Jisrael Ta-Šma, a blahé paměti prof. Š’lomo Pines, všichni z Hebrejské univerzity, jakož i prof. Eliot Wolfson, Šneur Leimon a Menachem Šmelcar z New Yorku. Při shromažXování materiálu mi různými způsoby pomohl též Institut rukopisů spadající pod Národní knihovnu. Kniha byla původně napsána anglicky. V její francouzské verzi přibyl dlouhý dodatek (Dodatek 4 v této knize) a předmluva od profesora Henriho Neftaliho Atlana.* Hebrejskou verzi, kterou připravil pan Ozen Meir-Levi, jsem rozšířil v některých kapitolách přidáním dalšího vhodného materiálu, připojenými poznámkami i dodatky, které se poprvé
* Tuto předmluvu zařazujeme v českém vydání jako doslov. – Pozn. red.
PŘEDMLUVA K HEBREJSKÉMU VYDÁNÍ
9
objevují teprve v tomto vydání. Stejně tak jsem reagoval na skutečnosti, které byly zmíněny v obsáhlé a podrobné kritice prof. Jehudy Liebese v textu „Golem v gematrii znamená ,moudrost‘“ („Golem be-gimatria chochma“). Ve stejné době, kdy vyšla anglická verze, začal se probouzet zájem o tuto problematiku v podobě knih o golemovi, jako byla kniha Eliho Jasifa o Jehudovi Judelovi Rosenbergovi „Pražský golem a jiné zázračné příběhy“ nebo román Jicchaka ben Mordochaje „Golem“, jakož i seriálu, který vysílala BBC, či newyorské výstavy pořádané od roku 1984. V tomto vydání se o těchto záležitostech nezmiňuji; vypovídají spíše o komplexu moderní kultury než o významu židovských představ o golemovi. Přesto se zdá, že postava golema přitahuje dnes pozornost více než kdy jindy. Moše Idel
PŘEDMLUVA K HEBREJSKÉMU VYDÁNÍ
10
II
VÝVOJ VE STŘEDOVĚKU
4
ZKROCENÍ MAGIE: RACIONALISTICKÉ PŘÍSTUPY V DOBĚ GAONSKÉ A V DOBÁCH POZDĚJŠÍCH
1. Příběh o vytvoření umělého člověka z traktátu Sanhedrin jsme již dříve dali za příklad polemického přístupu.1 Proti víře pohanů, kteří se domnívali, že jsou schopni provádět nadpřirozené skutky, postavili rabíni pojetí, podle něhož ani ti největší učenci nejsou s to stvořit mluvícího člověka, natož mluvící sochu. Věřili sice, že rabíni dokázali stvořit člověka, ovšem jen člověka nedokonalého. Podle halachických kritérií totiž není toto stvoření člověkem v pravém slova smyslu. O této věci ještě pohovoříme dále.2 Redaktoři, kteří příběh zařadili do Talmudu, žili ve společnosti, ve které byla rozšířená víra, že výjimeční jedinci ovládají divotvorné síly, s jejichž pomocí jsou schopni napodobit Boží činy – by[ jen nedokonale. Od devátého století však začala v kruzích, které se vyvíjely v duchu racionalistické teologie v oblasti Mezopotámie, víra v nadpřirozené schopnosti slábnout. Tato atmosféra vedla k velmi ostrým náboženským sporům, a někteří z vůdců východního židovstva si osvojili racionalistický přístup jak k Bibli, tak k ústní tradici. Někteří z gaonů, jako např. r. Saadja Gaon nebo r. Haj Gaon, kolísali mezi věrností židovské literární tradicí, která obsahovala též magické, mytické a mystické prvky, a mezi svými moderními teologickými názory. Tato intelektuální disonance byla „vyřešena“ potlačením „nevhodných“ učení. Názory, které se odkláněly od normálu a vyvolávaly pobouření, byly až příliš uhlazeny. Příkladem může být ostrá antropomorfizace ve spise Šiur koma3 nebo líčení extatických zážitků těch, kteří sestupují do merkavy.4 Obě záležitosti byly nyní vyloženy novým způsobem, který dovolil přijatelněji prezentovat judaismus. Je proto pochopitelný odtažitý postoj k otázce vytvoření umělého člověka, který byl poprvé tematizován rabíny v desátém století a dodnes představuje součást židovského myšlení. Je zajímavé, že se dosud neobjevil materiál z gaonské doby, který by se zabýval výkladem pasáží o umělém člověku. Proto také 4. ZKROCENÍ MAGIE: RACIONALISTICKÉ PŘÍSTUPY V DOBĚ GAONSKÉ A V DOBÁCH POZDĚJŠÍCH
63
nemáme žádný text, na kterém bychom mohli demonstrovat pokusy o racionalistickou reinterpretaci tohoto tématu. Oproti mystickým výkladům, které nám jsou známy z doby od počátku třináctého století, jsou racionalistická pojednání, která by se tematiky golema týkala, jen velmi marginální, alespoň co do svého počtu. Pokud bychom měli na něčem ukázat vliv racionalistického přístupu, pak je to právě téměř naprostá absence jakékoliv diskuse o tomto tématu. Ačkoli však nemáme přímé svědectví o postoji gaonů k problematice golema, můžeme se přesto snad nepřímo poučit o způsobu, jakým gaoni pojímali talmudické texty. Rabenu Chananel ben Chušiel, kodifikátor halachy z poloviny jedenáctého století, poznamenává k našemu úryvku: Rava řekl: „Jestliže by spravedliví chtěli stvořit svět…“ to znamená: kdyby chtěli spravedliví prosit o slitování Svatého, budiž požehnán, aby stvořil jiný svět, Svatý, budiž požehnán, by jejich přání splnil… A když Rava naoko stvořil člověka, chtěl tím připomenout činy egyptských kouzelníků – jako oni svými kousky přeměnili hůl v hada, tak to učinil i on.5
Jsou zde vyjádřeny dva základní předpoklady obsahu talmudické diskuse: Spravedliví jsou s to stvořit svět, ovšem nikoliv přímo, ale skrze modlitbu, nebo může být svět vytvořen jako Boží odpověX na jejich prosbu. Bůh, a nikoliv spravedliví, je tím hlavním stvořitelem. Spravedlivý sám o sobě nemá na událost stvoření rozhodující vliv, i když lze říci, že to byl právě on, kdo ji inicioval. Ve zvláštním Ravově případě se však skutečně zdá, že stvoření člověka je jeho vlastní zásluhou. Její podstata však není dostatečně jasná. Vytvoření umělého člověka je zde chápáno jako jen zdánlivé, a nikoli jako stvoření skutečné bytosti, a to ani bytosti nedokonalé. Neexistuje zásadní rozdíl mezi kouzly amorejců a činy egyptských mágů. Zde není zapotřebí, na rozdíl od případu stvoření světa spravedlivým, obracet se k Bohu, aby učinil člověka. Bůh nezasahuje do stvoření zdánlivé existence. V tomto výkladu není vůbec zmíněna role hebrejštiny ani Sefer Jecira. Jak se zdá, je třeba tento text chápat v rámci polemiky židovských mágů proti jejich pohanským kolegům. Jak jedni, tak druzí přece dokáží přeměnit hmotu nečekaným způsobem. Svrchovanost spravedlivého spočívá v dosažení vyššího duchovního stupně a vyvolání božského činu. Výsledky takovéhoto činu převyšují pouhá kouzla i na hmotné rovině. Dá se tu také vycítit, že rozdíl mezi stvořením člověka a stvořením hada
II ) VÝVOJ VE STŘEDOVĚKU
64
byl chápán jako důkaz převahy židovských kouzelníků. Vzhledem k tomu, že o r. Chananelovi je známo, že věrně reprodukuje názory gaonů (obzvláš[ r. Haje Gaona), dá se předpokládat, že jeho názory na golema odpovídají způsobu, jakým jej vykládali jeho předchůdci. V této souvislosti je dobré zmínit, že ve výkladech, které předcházejí Sefer Jecira, tj. ve výkladech r. Saadji Gaona6, r. Šabb’taje Donola7 a r. Donaše ibn Tamima8, nenajdeme o stvoření golema žádnou zmínku.
2. Také ve dvanáctém století, v dlouhém komentáři k Sefer Jecira od r. Jehudy ben Barzilaje z Barcelony, lze stále ještě pozorovat podobný odstup. Toto dílo, které bylo napsáno pod vlivem r. Saadji Gaona, se snaží umenšit magické chápání pasáže z traktátu Sanhedrin. Proti němu nabízí svým způsobem konzervativní řešení, čerpající pravděpodobně z pozice r. Chananela či jeho předchůdců. Podle Jehudy Barceloniho odměnil Bůh amoraity, kteří studovali Hilchot jecira, tím, že dal vzniknout „novému člověku“ – bytosti, která vypadala, jako by byla pravá. Její vznik měl demonstrovat duchovní velikost nábožensko-meditativních úspěchů těchto učenců.9 Různé stupně těchto duchovních úspěchů odpovídají tomu, jaké bytosti jim Bůh seslal. Nejvyšším z těchto výtvorů byl golem, nižší zásluha byla odměněna teletem nebo jiným zvířetem. Z toho vyplývá, že příčina stvoření nového člověka nespočívá v moci spravedlivého, a dokonce ani ne v síle skryté v řeči. Původcem těchto činů je Bůh a ony přicházejí jako odměna za činy rabínských učenců. Tak byl mimořádný talmudický příběh zapojen i do konzervativního pojetí učení o vztahu odplaty a trestu. Tím bylo také zabráněno proniknutí magie do kanonického textu ústní Tóry. Skutečnost, že nový člověk byl stvořen jako němý, nevypovídá nic o neschopnosti jeho stvořitele, nýbrž o Božím záměru rozlišit mezi touto bytostí a lidmi a dát tak najevo, že se zde jedná o odměnu za skutky. R. Jehuda z Barcelony má za to, že objevení nového člověka bylo jen přeludem, „který jim Stvořitel ukazoval v jejich představách“.10 I přes tuto svou imaginativní podstatu byla ona bytost nadána schopností pohybu a byla obdařena hmatem, a proto „mohla být pozřena“. R. Jehuda přirovnává golema k maně, která živila Izraelce na poušti: obojí bylo stvořeno nezávisle na 4. ZKROCENÍ MAGIE: RACIONALISTICKÉ PŘÍSTUPY V DOBĚ GAONSKÉ A V DOBÁCH POZDĚJŠÍCH
65
lidském úsilí a z obojího měli lidé užitek. Nadpřirozená aktivita je tak z člověka přenesena na Boha, podobně jako je vlastní stvoření přeneseno ze skutečnosti do imaginace. Magie se stala projevem skrytého náboženského zákona. Poté co r. Jehuda předložil svůj výklad k příběhu z Talmudu, uvádí názor, který zastávají někteří lidé. Ti se domnívali, že skutky talmudických učenců byly jen jakousi povolenou magií, podobnou „moudrosti čarodějnic“, anebo představovaly způsob, jak navodit iluzi. Tyto skutky mají nad pohanskou magií převahu. Je jisté, že užití talmudického výrazu pro iluzi (achizat ejnajim) v této souvislosti svědčí o tom, že tyto názory měly blízko k výkladu r. Chananela. Snaha vyložit stvoření golema jako iluzi je známa též r. Meiru ha-Levi Abulafiovi, kastilskému kodifikátoru halachy, který žil na konci dvanáctého a na začátku třináctého století. Ten odmítl racionalistický výklad s poukazem na to, že lze člověka přivést k iluzi jen tehdy, pokud se jak iluzionista, tak ten, kdo má být iluzi vystaven, nacházejí na stejném místě. V příběhu z Talmudu tato podmínka splněna není, nebo[ Rava zde posílá golema k r. Zerovi. Odtud r. Meir dokládá, že takovýto výklad není pravděpodobný, a proto proti němu dává přednost výkladu Rašiho.11 Tendence oslabovat magické prvky, které se v příběhu z traktátu Sanhedrin nacházejí, je též zřejmá ve výkladu, který předkládá r. Jehuda o Abrahamových činech v Sefer Jecira. Abraham užil znalostí Sefer Jecira o jazyku, aby mohl stvořit jakýsi výtvor, a Bůh jej za to pochválil. Podle výkladu r. Jehudy z Barcelony se zde jedná o náboženské skutky Abrahamovy, kterému se zdařilo přesvědčit své vrstevníky o monoteismu a tím zlepšil postavení světa v očích Božích. Abrahamovo tvoření bylo pochopeno jako svou podstatou náboženský akt, jehož důsledkem bylo obrácení modloslužebníků k židovství. Zde, stejně jako v midraši, je vytváření bytostí v Cháranu považováno za náboženskou konverzi.12
3. Názor, podle kterého v sobě praktiky talmudických učenců zahrnovaly též schopnost vytvářet iluzi, najdeme později též u r. Šem Tov ibn Šapruta, vykladače talmudických hagad žijícího ve čtrnáctém století. V knize Pardes rimonim líčí, že halacha nezakazuje vytvářet iluze. Rava
II ) VÝVOJ VE STŘEDOVĚKU
66
vytvořil přelud v podobě člověka, aby tím podrobil r. Zeru zkoušce, ten však dokázal prohlédnout pravou podstatu onoho stvoření a poručil mu, aby se znovu obrátilo v prach.13
4. V devatenáctém století došlo k diskusi o možných důsledcích učení Sefer Jecira v rámci polemiky o kabalistické moudrosti r. Š’muele Davida Luzzatta. V jeho knize klade imaginární „polský host“ (který zde útočí na kabalu a názor, že jde o starobylé učení) otázku, jak je možné stvořit člověka za pomoci Sefer Jecira.14 Nevylučuje možnost, že by se takovéto stvoření mohlo někdy skutečně udát tak, jak je to popsáno v traktátu Sanhedrin. Navrhuje však výklad, který se podobá výkladům r. Jehudy z Barcelony.15 Studium Sefer Jecira ústí ve skutky, které odrážejí Boží vůli, nebo[ ta naplňuje vůli spravedlivých. Neděje se tak tvořivými silami skrytými v hebrejské abecedě. Jestliže se na světě dějí události, které jsou výsledkem studia tohoto mystického spisu, vyplývají z Boží vůle a ničeho jiného. Kombinace písmen má za cíl pomoci spravedlivým, aby mohli soustředit své myšlenky a dokázali předkládat své prosby určitým způsobem, tj. dovedli určitým způsobem zformovat lidské myšlení. Tento psychologický výklad byl kritizován hned, jak byl spis zveřejněn. R. Elijahu ben Amozeg, Luzzattův krajan, napsal v knize Taam lešed, že tato psychologizující interpretace je neuspokojivá, nebo[ čtenářovu pozornost by byl s to zacílit jakýkoliv text, nejen Sefer Jecira. Pouze v Sefer Jecira jsou však popsány procesy stvoření, proto je třeba hledat zásadnější spojitost mezi stvořením a Sefer Jecira.16
5. Jiný způsob, jak umenšit váhu magie, spočívá v tom, že je úloha Stvořitele přenesena z Boha na člověka. Tak například r. Jom Tov Lipmann Müllhausen ve svém komentáři k Sefer Jecira píše: Střez se toho, aby ses nechal zmást. Věz, že je to podobenství.17 Chraň se, aby sis myslel, že Svatý, budiž požehnán, a[ je chvalořečen, měl zapotřebí kombinace písmen, aby stvořil svět …, nebo[ On, budiž požehnán, je nejprostší ze všeho prostého. Ale není dobré, aby se zdálo, že stvořil svět bez prostředníků, učinil ho tedy skrze 4. ZKROCENÍ MAGIE: RACIONALISTICKÉ PŘÍSTUPY V DOBĚ GAONSKÉ A V DOBÁCH POZDĚJŠÍCH
67
několik stupňů. Proto jsme vyložili výše,18 že na všech dvaatřiceti stezkách je duch, aby se přijetím Božího výronu stal prostředníkem. A hle, zde je naznačeno pořadí, v jakém prostředníci přijali tento výron. Ale člověk, který skrze ně vytvářel bytosti, jak je řečeno v jeruzalémském Talmudu19: „Rava stvořil muže“, potřebuje pronést kombinace písmen. K tomu, aby stvořil jsoucí z ničeho, je však dostatečně veliký jen [Bůh], budiž požehnán.20
Máme před sebou zajímavý proces: V Sefer Jecira je Bůh tím, kdo spojuje písmena, a praotec Abraham na něj čeká. Avšak u tohoto aškenázského vykladače se antropomorfní pojetí starého spisu proměňuje ve filosofický přístup, který popírá, že by Bůh byl jakkoliv závislý na spojování písmen a zdůrazňuje stvoření bytí z ničeho.21 Člověk je naopak obdařen stvořitelskými silami s pomocí magických formulí nebo vyřčení kombinací písmen – to vše souvisí s vytvářením golema. Máme zde před sebou pokus očistit Boha od takovýchto magických úkonů, který však nepopírá magickou sílu řeči. Také teologie řecko-islámského původu, tak jak byla přejata Maimonidem, ovlivnila obsah aškenázské tradice. Magická síla hebrejského jazyka nebyla v souvislosti se stvořením člověka oslabena a aškenázská tradice v této tendenci pokračovala, jak si ukážeme v následující kapitole.
II ) VÝVOJ VE STŘEDOVĚKU
68
REJSTŘÍK JMENNÝ [Rejstříky zahrnují pouze hlavní text bez poznámek]
Abaj, r. 149 Abram 98n Abravanel, Jicchak 35 Abulafia, Avraham 17, 19, 25, 78, 88, 92, 97nn, 114, 119, 148, 153, 156, 159, 169, 220n, 22n, 231n, 273, 276, 292n Adam 39, 44, 54nn, 58, 75n, 79, 83, 86, 109n, 122, 127, 130, 156n, 224, 233, 248, 257 Agrippa z Nettesheimu, Cornelius 159n, 166, 181, 296 Akiva, r. 153, 162, 219 Albotini, Jehuda 110n Alemanno, Jochanan 23, 35, 148nn, 152nn, 157, 159, 161, 165n, 181, 271 Alexandr Makedonský 248 Alfons Moudrý 261n Ali ibn Ragel 150 Amínádab 93 Amitaj ben Šetafja 250 Ankava, Avraham 192n Anski, Solomon 210 Archimédés 164 Aristotelés 148, 163, 269, 290, Arnold, Christopher 175 Asod, Jehuda 185 Ašer ben David (synovec Jicchaka Slepého) 127 Aškenazi, Josef ben Šalom viz Josef ben Šalom ha-Aškenazi Avicenna (ibn Síná) 156 Avraham Axelrod z Kolína 128 Avraham ben David 160 Avraham ben Chananael z Eskiry 230, 269
REJSTŘÍK JMENNÝ
Avraham ibn Daud 195 Avraham ibn Ezra 69, 87n, 91nn, 122, 195, 260, 268n, 270nn, 278 Azarja da Fano, Menachem 242nn Azriel, r. 144 Azulaj, Avraham 83, 168 Baal Šem viz Elijahu Baal Šem z Chelmu B’rachja B’rach 244 B’rachja ha-Nakdan 250 B’rachja z Modeny, Aharon 89, 134 Back, L. 42 Bacon, Roger 161 Bachja ben Ašer 123 Bachrach, Naftali 144, 201n, 251 Barceloni, Jehuda viz Jehuda Barceloni Basu, Jisrael 244 Becalel 52, 110, 153 Berthelot, Marcelin 297 Bibago, Avraham 147n, 154, 164, 182 Bloch, Chajim 210, 212, 244n Bruel, N. 278 Bruno, Giordano 293nn, 296, 298 Buzi ben Buzi 274 C’vi Elimelech Šapir z Dinova 208 C’vi Hirsch ben Jaakov Aškenazi viz Chacham C’vi C’vi Hirsch z Mukačeva 197 Cadok ben Jakob ha-Kohen z Lublinu 186nn, 205nn Camillo, Giullio 161 Cijoni, Menachem 86, 95 Corbin, Henry 215 Cordovero, Moše 15, 83, 134, 167nn, 170nn, 176, 200n, 213, 231, 241nn, 292 Dan, Josef 80n, 83, 232
390
David ben Zimra 136 David 253 del Medigo, Elijahu 181 del Medigo, Josef Š’lomo 144, 164n, 194n, 201 Descartes, René 293, 296 Dolos (myt. postava) 32 Donaš ibn Tamim 65 Džábir ibn Hajján 155, 266 Eirénaios (Ireneus, Irenej z Lyonu) 40 Eleazar ben Arak 42 Eleazar ben Pedat 200 Eleazar z Wormsu 14n, 17, 25, 46, 69nn, 73nn, 78, 80, 82, 84, 88, 90114n, 117, 150, 156n, 160, 189, 226, 230, 232, 246, 250, 253nn, 256, 276, 278, 282nn Elijáš 239 Elijahu Baal Šem z Chelmu 171n, 175nn, 180, 183nn, 189n, 217, 299 Elijahu ben Amozeg 67 Emden, Jaakov 177n, 184n, 192 Enóš 52n, 79, 257 Ergas, Josef 164 Ezechiel 281 Ezra z Gerony 126nn Faidros 32n Ferdinand Aragonský 157 Ficino, Marsilio 181, 260, 293, 296 Flavius Mitridathes 156 Fludd, Robert 293 Fossum, Jearl 44 Frankenstein 287 Funkenstein, Amos 24 Galanti, Avraham 25, 83, 85, 229 Gaon z Vilna 202n, 291, 299 Gikatilla, Josef 231, 292, 304 Goethe, Johann Wolfgang 209 Goldman, Josef 280 Haj Gaon 63, 65 Hašek, Jaroslav 209 Henoch 95, 151 Hermés 296 Hirschfeld, Hartwig 264 Holander, Israel 210
REJSTŘÍK JMENNÝ
Horowitz, Ješaja 16, 77 Horowitz, Pinchas Elijahu 199 Hošaja, r. 50n, 83, 108, 175, 185nn, 230, 288 Chacham C’vi (C’vi Hirsch ben Jaakov Aškenazi) 172, 177n, 183nn, 186nn, 190, 192, 198 Chajim, Avraham 209 Chajim Josef David ben Azulaj 170nn, 178, 197, 202 Chajim Šapira, r. 189 Chajim z Voložinu 202, 291, 294, 299 Chamaj, r. 157, 159 Chamic, Josef 112 Chananel ben Chušiel 64nn Chanina ben Teradjon (Chananja) 50n, 83, 175, 185nn, 230, 239, 241, 288 Chataj, Jehuda 141 Chija, r. 108, 147 ibn Bilija, David 264n, 267, 270 ibn Cajach, Josef 142 ibn Síná viz Avicenna ibn Tufajl 148, 154, 182 Izajáš 39 Jaakov Baruch 202 Jaakov ben Jakar 73 Jaakov Emden 170 Jaakov Günsburg z Friedburgu 210 Jaakov Jisrael Emder (Jaabec) 186 Jagel, Avraham 23, 161nn, 181n Jákob 39, 195, 242, 244 Janaj 57n Jehuda Barceloni (z Barcelony) 35, 38, 46, 65nn, 158, 206n, 273, 275n, 282, 284 Jehuda ben Batira 81, 230 Jehuda ben Nisim ibn Malka 95 Jehuda ha-Levi 92, 260 Jehuda ha-Liva viz Maharal Jehuda he-Chasid 53, 69, 78, 80, 82, 116nn, 276, 284 Jehuda Löw z Prahy viz Maharal Jeremjáš 39, 78, 80n, 108nn, 112, 158, 169, 253n, 256n, 274n, 277, 279, 299, 302nn
391
Jerucham, r. 182n Ješaja ben Avraham ha-Levi Horowitz 16, 77, 179, 187, 192, 194, 196n Ješu ha-nocri 203 Jicchak Avraham ben David viz Jicchak Slepý 125n Jicchak ben Š’muel z Akka 106nn Jicchak ben Šimon Katz 198, 209 Jicchak ibn Chonin 265 Jicchak ibn Latifa 156 Jicchak Slepý 80, 82, 122, 128 Jicchak z Akka 17, 112, 167, 169, 232 Josef 196n Josef ben Šalom ha-Aškenazi (Josef haAroch) 17, 84n, 103, 114 –117, 119, 129nn, 134nn, 148, 160, 164, 232 Josef ben Š’lomo 13 Josef ben Zimra 43 Josef z Hamadanu 231 Kappler, Claude 215, 217 Karo, Josef 182n Kaufmann, Jechezkel 259 Kepler, Johannes 293, 297 Kléméns, pseudo- 35 Knapp, Bettina 211n Koperník, Mikuláš 294, 296 Kusánský, Mikuláš 296 Lában 92, 268 Laplace, P. S. 294 Lavoisier, Antoine Laurent 294, 297 Lazarelli, Lodovico 156n, 296 Le Goff, Jacques 215n Lea 197 Leibniz, G. W. 293 Leiner, Geršom Chanoch 16, 190nn, 190, 205 Levi ben Geršon 269 Liebes, Jehuda 42, 273n, 277 Lipmann Mühlhausen, Jom Tov 67 Löw, r. viz Maharal Lull, Ramon 162, 296 Lupinus, císař 239 Luria, Jicchak (ha-Ari) 84, 110, 114, 136nn,140, 144, 202n, 208, 225, 231, 290, 305
REJSTŘÍK JMENNÝ
Luzzatto, Š’muel David 67 Maharal (r. Löw z Prahy) 16n, 90n, 107, 169, 175, 178, 191, 198, 203, 208nn, 210nn, 244n, 287n Maier, Johan 282 Maimonides (Moše ben Maimon, Rambam) 68, 103n, 119, 164, 179, 252, 264, 271, 289n, 293 Malkísedek 44 Mann, Thomas 16 Markos, gnostik 40, 224 Maskaviro, Jicchak 213 Meir ha-Levi Abulafia 66, 76 Meir ibn Gabaj 123n, 163nn, 285, 295, 299 Meir ibn Sahula 251 Meir Lejbuš (Malbim) 186 Menachem, žák Eleazara z Wormsu 128 Menachem ben Benjamin 273 Menachem Cijoni 78 Mendel Schnersohn z Lubaviče, Menachem 211 Mendel z Kotsku, Menachem 235 Merav 183 Micheáš 93, 95 Míkal 183 Mojžíš 47, 92, 108n, 151, 153, 243, 281 Mordechaj Josef z Iszbizy 190, 192 Moscato, Jehuda 160 Moše Menachem Graff z Prahy 202 Moše z Leonu 231 Nachmanides (Ramban) 122n, 144, 200, 292 Napacha, Jicchak 46 Natan, r. 99, 106n, 169 Necker, G. 282 Neher, André 12, 16, 211 Nechunja ben ha-Kana 239, 243 Newton, Isaac 293, 297 Onkelos 122 Pagel, Walther 166 Paracelsus (Theophrastus Bombastus von Hohenheim) 160, 165n, 294 Pascal, Blaise 293, 295 Pauli, Francis Wolfgang 293
392
Pico della Mirandola 162n, 181, 272m 293nn Pines, Š’lomo 249 Plótinos 293 Postel, Guillaume 160 Prométheus 32n Ptolemaios 150n, 265 Qardinal, Jehuda 246 Ráchel 268 Rašba 186 Raši (r. Š’lomo Jicchaki) 14, 35, 45, 49, 51n, 64, 66, 68n, 73, 76, 102, 104nn, 107n, 110n, 120, 122nn, 127, 129, 135n, 140, 148n, 152, 161nn, 167, 169, 180, 182n, 186, 188, 190n, 196n, 199, 203, 206n, 274, 277, 284, 288nn, 295, 300, 303 Reuchlin, Johannes 156nn, 166, 181, 296 Reuven Carfati 104n Riba (akronym) 87 Rosenberg, Judel 90n, 192, 198n, 203, 209nn, 213, 281 Ruderman, David 182 Saadja Gaon 25, 63, 65, 79n, 82n, 87nn, 90nn, 160, 195, 220, 230nn, 234, 246, 250, 275n, 282 Samuel 124 Sapra, rav 203 Sára 102, 160 Sarug, Jisrael 40, 138nn, 142n, 202, 224n, 248 Sason, Jakob 90 Shaked, Shaul 285 Sherwin, Byron 12, 16 Schäfer, Peter 282nn Schmitt, Jean-Claude 215n Scholem, Gershom 12nn 33, 38n, 43n, 52, 57, 71, 75, 77, 79n, 83, 90, 93n,
REJSTŘÍK JMENNÝ
105, 111, 120, 166nn, 172, 178, 198n, 212n, 227nn, 245n, 249, 251n, 257, 263n, 276, 282, 291 Schreiber, Alexander 32 Schulz, Bruno 11n Schwarzbaum, Chajim 32 Sírachovec (ben Síra) 78, 80, 108nn, 112, 159, 169, 273nn, 302n Steinschneider, Moše 262nn Sternbuch, Moše 186 Š’lomo ibn Gabirol, 195 Š’muel Edeles 187 Š’muel Gallico 170 Š’muel he-Chasid 69n, 278n Š’muel ibn Carca 264, 270n Š’muel ibn Motot 272 Š’muel ibn Sarsa 35 Šabb’taj Donol 65, 250, 285 Šem Tov ben Šem Tov 241n Šem Tov ibn Falaquera 35 Šem Tov ibn Šaprut 66 Šém 274, 277 Šimon ben Jochaj 273 Šimon ben Š’muel 79 Šimon Mág 33n, 49, 51 Taku, Moše 73 Tam, r. 87, 278 Tišby, Ješaja 246, 251 Uziel 273 Vital, Chajim 136 Wolf Cikarnik, Ješaja 213 Wiener, Norbert 16 Wuelfer, Johann 175 Yates, Frances 165, 293 Zera, r. 31, 48 –51, 66n, 108, 110, 120, 122, 148, 180, 183, 185n, 190n, 197, 199, 274, 277, 289 Zerubábel 273
393
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, M Í S T A T É M AT
abeceda viz též kombinace; písmena 85nn, 138, 158, 280 abeceda pozpátku 81 acilut (kanal. svět; viz emanace) 109, 135, 137 Adam Beliál 188 Adam eljon 143 Adam kadmon 110, 136nn, 224, 290 adnej ha-sade (androgyn) 179, 190 alembiky 155 Alétheia (obří ženská bytost) 254n, 257 alchymie 153nn, 166, 212, 264, 266, 293n, 296, 298n alchymie arabská viz arabská alchymie amulet 177 andělé 93, 151, 155, 239, 255nn – padlí 198 anomické praktiky 220, 234 Anthrópos božský (viz též prvotní člověk Makroanthrópos; Mikroanthrópos) 128, 135n, 139, 141, 143n, 227, 233 antika 31nn antropocentrismus 301 antropoid 289 antropologie kabalistická 121 antropomorfismus 68 apologetické přístupy 223 arabská alchymie 266 arabská magie 154, 265, 269, 271 arabské koncepce 271 arabské prameny 260, 262 arabští učenci 35 Aragonie 147 aristotelismus 103, 132, 164, 166, 234, 252, 271, 293
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
ascháb an-navámís („proročtí zákonodárci“) 155 Asija (kabal. svět) 137 astrální – formy 159 – golem 258nn – magie 150, 157, 181, 261, 266 – síly (vlivy) 153, 240n – tělo (celem) 153, 240nn, 245, 260 astroláb 268 astrologie 14, 19, 46, 53, 91n, 93nn, 98, 150, 227, 260, 262nn, 265nn, 270n, 293 aškenázský chasidismus 15, 53, 69, 73, 77nn, 85n, 99, 102, 114, 117, 143, 157, 176, 216, 226nn, 246, 276, 282nn, 290, 303 Ateret (s’fira) 130n, 133 b’rija (kabal. svět) 137 b’rija zaka nekija („čisté stvoření“) 156 Babylónie 51 Barcelona 273 barvy 116nn Bat Kol 274 beztvarost 246, 248, 251 bilokace 240n Bina (s’fira) 133, 135, 263 biochemie 154 blázen 56 Bologna 214 božský člověk (viz též Anthrópos) 106, 224 brány (šaar) 71, 73n, 86nn, 98, 117, 125, 144, 117, 125, 139, 140nn, 162, 201, 227
394
břicho 100 budoucí věk 89 Bukureš[ 186 bůžci domáci (terafim) 268nn, 272 cadik 121, 218 cachcachot 134, 137 celem – a golem 241nn – jako astrální tělo 153 –- („obraz“) 34, 103, 133, 199, 241n, 245, 248n, 291 cimcum („smrštění“) 136 cinorot („spojnice“) 151 cura („forma“) 126, 134 Černobyl 213 Čína 31vešabti 31 čistá duše 121 čistota spravedlivých 120n, 284 člověk (stvoření jeho) 33, 86 d’mut („podoba“) 100, 102nn, 133, 149, 199, 243 d’vekut viz přilnutí Xábel 16 dech života („dech Boží“) 33, 85, 87n, 91, 95, 120, 137, 175 demiurg 11 démoni 89, 95, 151, 155, 217, 259 dibuk 210 dibur („řeč“) viz též řeč 39, 133, 144 dílo stvoření (maase be-rešit) 164 dílo vozu (maase merkava) 164 Din („soud“) 114, 139 disciplína vnitřní 299 dítě 33, 199 duch (ruach) 58, 122, 133, 187 duch a hmota 126 Duch božský v člověku 127 duch čistoty 49 Duch svatý 127, 208, 274 duchové zemřelých 49 duchovní schopnost golema 231 duchovní síly 169 duchovnost (ruchanijut) 168 duchovnost hvězd 241
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
duše 38, 43, 37, 39, 55, 85, 87n, 108n, 120, 122n, 126, 130, 137n, 159, 162, 187, 242, 245, 249, 251 – dětská 199 – její aktivace 85 – její sestoupení do těla 124 – její trojdělení (nefeš, ruach, nešama) 241 – její úplnost 185 – jejich vytváření 42nn, 102 – mluvící 108, 122, 169 – moudrá 123 – (nešama) 122 – písmen 116 – pohybu (nefeš ha-tnua) 123 – rozumová (nefeš sichlit) 123 dvojník 101, 239 Eden 34, 55, 89, 241, Egypt 31, 64, 93, 116, 294n Ein Dor 124 Ejn sof 134n, 137, 141, 169 elity 22n, 109, 159, 208, 234, 244, 260nn, 267 emanace 110, 127n, 133, 137, 139, 141n, 150n – (acilut) 109, 135, 168 – astrální 92, 260 – s’firot 129 embryo viz zárodek Emet (jako Boží atribut) 32n, 253nn emet (pravda) 32, 79nn, 175, 177, 254nn, 258, 275 encyklopedie 199, 244 esoterní tradice 105, 118, 124, 225n, 261 etika 194, 295 Eva 77 exil 140 experiment 155 extatické prožitky 15, 90, 101n, 111, 113 Faust 11, 211 fáze stvoření golema 88, 171 fáze vývoje myšlenky golema 117
395
filosofie 154, 251n – a výklad kabaly 262 – islámská 234 – pohanská 163 – středověká 84 – versus teologie 147 – židovská 218, 223, 290 folkloristika židovská 26, 209 forma 131n – a látka 153 – člověka 16, 160 formy božské 155 Francie 19, 25, 83, 87nn, 90, 122, 125, 140n, 226, 230n, 234, 267n, 285 fyzika aristotelská 164 g’lumim 57 G’vura (s’fira) 114, 116n gaon 188n gavra (aram. „člověk“) 35 gematrie 78, 132, 141, 253nn genetika 16, 301 Gerona 128 gešem a golem 250 gnose 15, 20, 40, 143, 255, 257 gójové 205nn golem passim – jeho růst 167, 177n, 258 – jeho sociologická role 211 had 77, 187 hagada 66, 69n Haifa 214 halacha 15, 26, 64, 171n, 177n, 179nn, 182n, 186nn, 191n, 196nn, 203, 211, 218, 233, 260, 290 halachický status golema 184, 186nn hamšacha viz přitahování hebrejština (její moc) 218, 222, 233, 298 hejchalot 23, 42, 53n, 130, 234, 239n helénismus 50, 271 hermetismus 24, 95, 150n, 155, 165, 260, 265n, 268, 272, 294 hirhur („přemítání“) 131 Hirošima 16
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
hitlabšut (oblékání) 243 hitpatšut ha-otiot („emanace písmen“) 141 hitpatšut havaja („rozprostření bytí“) 127 hlava 100 hlína (adama) 25, 32nn, 59, 74, 156n, 199 hmota 108n – a duch 126 hnětení viz prach homo faber a homo religiosus 219 homunkulus 165n hon na čarodějnice 210 horoskop 263n hřích 48n, 187n, 120n, 204 humanismus 296 hvězdy 86, 95, 150, 153, 240n, 244, 262nn, 266, 270 Chabad (chasidský směr) 210n Cháran 30, 42nn, 66, 70, 102, 138 chasidismus 190, 205nn, 208n, 222, 234n – aškenázský viz aškenázský chasidismus Chelm 175, 234 cherub 140, 270 Chesed („milosrdenství“; s’fira) 104, 114nn, 139 chijut viz vitalita Chochma („moudrost“; s’fira) 115, 131nn, 135, 144, 263 chochmat ha-elohut („božská moudrost“) 147 chotam viz peče[ Chrám 41n, 75n, 78, 187, 189, 242, 248, 260 chyby v rituálu stvoření golema 100, 202n ideje platónské 132 ilat ha-ilot („příčina všech příčin“) 134 imaginace 66, 100n, 103, 117, 119, 215n, 269, 296 imaginaire, kategorie 215nn imaginativní literatura 215nn
396
imitatio Dei 119, 287 Indie 93 inovace kabalistické 225 intelekt činný 119 istinzál ar-ruchaniját („sestoupení duchovních sil“) 269 Iszbiza 190 Itálie 85, 104, 141, 147, 154, 156n, 160, 165, 180, 232, 250, 273 Izmaelité 93 Izrael (národ) 33, 50, 98, 142, 198, 205n, 230 Jated ha-neeman (ne-mystický proud v souč. židovství) 210 jazyk viz řeč jazykové (lingvistické) techniky (viz též kombinace) 82, 200, 218, 220n jecira 137 jedno a mnohé 147 jednota Boží 205 Jericho 89 Jeruzalém 110, 141, 210, 291 Jesod (s’fira) 130 jicur („bytost“) 38n, 40, 97, 126, 144, 226, 233, 250, 283 jména Boží 14, 38nn, 44, 53, 72, 75, 78, 84, 85, 88, 94, 98, 101, 104, 111, 116n, 177n, 182, 192, 200n, 204, 229, 255, 281, 300, 303 jungiánská hermeneutika 212 K’far Chabad (časopis chabadnického hnutí) 210 k’lipot („skořápky“) 144 kabala passim kadiš 183 kámen 159 Kastilie 231n, 261n, 269 Katalánsko 97, 119, 231n kategorie pramenné literatury ke golemovi 24 kavana („zacílení“ modlitby) 291 kavod („sláva“) 143 Keter („koruna“; s’fira) 115, 131, 135 kniha (sefer; kabal. koncepce) 248, 250
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
koach ha-molid (plodivá síla) 199 kol („hlas“) 133 kombinace písmen – a jejich recitace 21, 25, 36nn, 39n, 42, 45n, 51, 59, 67, 70nn, 81nn, 86, 88, 90, 94n, 98nn, 102, 105, 110n, 113nn, 125, 130, 139n, 143, 149, 152, 154, 157n, 161, 165, 192, 199nn, 207, 224, 229n, 251, 254, 300 – a koncentrické kruhy 115 – obrácené 87 – otáčením kruhu 87 – pět způsobů podle Josefa Aškenaziho 115 koncentrační cvičení 293 konstelace 93n kontemplace 100n, 159 korespondence orgánů a písmen (viz též údy) 100 kořeny rozumové 149 kosmogonie a kosmologie 36nn, 92, 200, 219, 260 kosmos 110 – jako řeč 300 kosti 56 kouzla 64 kov 265n, 268n král 157 Kréta 194 krev 33, 152, 183 krize historická 212n, 225 kroužení (kruhové pohyby, obcházení v kruhu) 89n, 92 krystalizace astrálních vlivů 240 křes[anská kabala 156nn, 181 křes[anské prostředí 223 křivule 154n, 166 kult hvězd 270 Kumrán 257 legenda golemovská 208nn, 211 lékařství 16, 155, 165, 293 lež 32 lingvistické techniky viz jazykové techniky
397
Litva 211, 291 Lubavič 211 Lublin 205 lůno (děloha) 91, 152, 183, 187, 250 maase be-rešit („dílo stvoření“) 175 maase merkava („dílo vozu“) 164 maase šedim („čarodějnické dílo“) 182 MaXarsko 185 magia naturalis viz přirozená magie magická síla v písmenech 94 magické metody 227n – síly 200 – tradice 276 magický – akt 176 – golem 259nn – přesun 244 – úkon 99 magie, mág 15n, 18nn, 21n, 26, 31, 34n, 43, 47n, 50, 63, 66, 68, 71, 77, 89, 91n, 96, 101, 104 121, 149, 155, 159, 162, 165n, 180n, 183, 195n, 200, 202, 206nn, 215, 219, 223, 230, 247, 249, 251, 252, 259nn, 266nn, 282, 284n, 288, 293n, 298, 301, 303 – arabská viz arabská magie – démonická 181n – hermetická 260n – její postavení 259 – kabalistická 182 – pohanská 155, 222 – přirozená 161 – židovská 261 machon („místo“) 41n machšava („myšlení“) 131 Makroanthrópos 20, 110, 122, 233, 253nn, 258, 290n Malchut (s’fira) 121 malvuš viz šat božský Mamre 186 maso 186 medievistika 215nn meditace (viz též kontemplace) 42, 159 meditativní kabala 295 Meganthrópos 233
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
mechanika 195n merkava 42, 63, 93, 95, 239 Merkur 267 mesiáš 144, 201 Měsíc 53, 262n, 265 metafyzika aristotelská 164 metalurgie (viz též kov) 268 Metatron 50, 108 metodologie 18, 20 Mety (Metz) 209 Mezopotámie 63 micvot (příkazy náboženské) 181, 200, 204, 220, 233n, 244 Mikroanthrópos 110, 233 mikrokosmos 302 milosrdenství viz chesed minjan (desítka židovských mužů) 171n, 183n, 185, 188, 198 mlčení (viz též řeč) 50 mnemotechnika 296 Modena 89 modlitba 117 – vnitřní 222 modloslužba 53, 187n modly (viz též sošky, tele) 42, 53 monoteismus 261 moudrost (chochma) 131 – lidská 152 mravní úroveň 203 mrtvola 249 Mukačevo 183, 197 mystika, mystická/ý – chasidská 207, 235 – křes[anská renesanční 261 – sefardská versus aškenázská 226, 230n – židovská 17nn, 26, 36, 63, 82, 93, 95, 100nn, 106, 109n, 119, 147nn, 156, 165, 167, 179, 208, 224n, 227nn, 233, 252, 260, 268, 292, 295 – literatura 221, 234 – prožitek 15, 23, 75, 103nn, 116n, 149, 227n, 244, – tradice 140 – úkon 105
398
mytologie 223, 260 – řecká 32 nádoby 127, 131, 134, 138, 194 nadřazenost kabaly nad přirozenou moudrostí 163n namusí at-tabí’a („zákonodárci přírody“) 155 naturalismus 181, 271 – arabský 154 nebeská tělesa viz hvězdy nefeš (viz duše) 45, 58, 123, 241n, 245 nefeš ha-tnua viz duše pohybu nefeš chachama („moudrá duše“) 123 nefeš sichlit viz duše rozumová Německo 19, 25, 122, 125, 195, 202, 232, 282 nešama (viz duše) 123, 126, 222, 241, 251 nevua („proroctví“) 147 nišmat chajim 85 notarikon 75, 116 novoplatonismus 151, 234, 240, 293, 296 nový člověk (homo novus) 158 obraz 93, 160, 243 obřady magické lidové 260 obřady židovské (halachický poměr ke golemovi) 171 obřízka 129, 304 oheň 110 ortodoxie 210n Osmanská říše 124 osud 259n Osvětim 16 osvícenství židovské 199 oživování soch viz sochy padělky 209 Palestina 50, 85, 232 pamě[ 296, 298 panenská zem 75, 80, 88, 156, 175 panteismus 206n parcufim („tváře“) 139, 144, 202 pardes 54 peče[ (chotam) 74, 80, 127n, 175, 250, 254
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
pijut (náboženská poezie) 57nn, 250 písmena – jejich aktivace 193 – jako golem 128, 250 – jejich čtení 97 – recitace 99 – pro stvoření golema 39, 98n, 100, 129, 135, 138, 141n, 149n, 177, 206, 221, 255, 280 – vyslovení jejich 195 planetární duchové 266 platonismus 123, 132 pléróma 127 plíce 134 plodivá síla (koach ha-molid) 198n pneumata („duchové“) 260, 266 podobenství 105 pogromy 213, 223 pohané a jejich myšlení (viz též gójové) 19, 50, 53, 147n, 155, 163n, 205nn, 294n pohlavní orgán 39 politika 211 Polsko 67, 176, 191, 194, 202, 205nn, 210 polyteismus 222 popel 76, 81, 275 porážka rituální 192 Portugalsko 264 Porýní 247 potence a akt 147 pouš[ 65 poznání 304 – Boha 24 – „dobrého a zlého“ 301 Praha 90, 107, 169, 175, 178, 191, 202, 208n, 212nn, 234, 287 prach země (stvoření člověka nebo golema z prachu) 33, 53, 55nn, 59, 67, 70, 72, 74, 75, 76, 77, 79, 81, 83n, 87, 89, 93, 98, 101, 105, 117, 131, 136, 165, 171, 175, 177, 183, 186, 192, 195, 204, 207, 249, 251, 275, 289 pralátka viz prvotní látka
399
Pravda (mytologická postava) viz Emet proroctví (nevua) 103, 147, 149, 263, 267nn Provence 97, 119n, 122n, 125, 127, 231n, 290 prsty 129 prvky čtyři 108 první hybatel 156 prvotní člověk viz Adam kadmon (viz též Makroanthrópos; Anthrópos) prvotní látka (hylé) 132, 251n, předpovídání (viz též proroctví) 57, 155, 268n přilnutí (d’vekut) 99, 106n, 147, 149, 159 přirozená (přírodní) magie (magia naturalis) 164, 181n, 293, 295n, 299 přitahování (hamšacha; tj. mystická zkušenost) 147 psychoanalytická interpretace 211n psychologie 103, 120nn, 211n psychologizace 67 pythagoreismus 300 racionalismus 63n, 179, 291 – moderní 298 Radzyn 190 rav koma („velké postavy“) 141 renesance 17, 23, 25, 145nn, 155, 161nn, 165n, 180nn, 232, 240, 261n, 270, 272, 280, 288, 292nn, 297nn renesanční magie 150, 164 rešimu (kabal. koncepce: zbytek Božího světla) 136 rituální vražda 213, 223 robot 16, 288, 303 rozprostření bytí (hitpatšut havaja) 127 rozum 123, 134, 188, 245 – božský 106 – člověka 103, 184n, 199 rozumová duše 182 ruach („duch“) 123, 241, 249 Rudé moře 93 Rumunsko 185 řád kosmu 302 řecká teologie 68
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
řecká věda 163 řecké koncepce 271 řecké myšlení 259 řecký mýtus 32 řeč, jazyk (dibur) 31, 36nn, 39, 48, 49n, 65, 68, 73, 105, 107n, 112, 120, 122n, 133n, 144, 161, 169, 171, 175, 182, 185, 18n, 190, 199, 221n, 245, 263, 278, 300 Řekové 147, 163n Římané 31 s’firot 36, 41, 104, 114, 116, 118, 121, 123, 127, 129nn, 134n, 137, 141n, 149, 151, 153, 168n, 205, 227, 232nn – jejich antropomorfní struktura 127 Safed 85, 136, 167, 231n, 302 Samaří 51 samohlásky viz vokalizace Sandalfon 108 Satan 53 Saturn 262n, 267 semeno (mužské) 89, 126, 134, 152, 165n sen 186 sexuální aspekty 196nn síly božské (aktivace jejich) 206n – zemní (telurické) 14, 57, 167n, 177 Sínaj 200 sjednocení s Bohem (viz unio mystica) skrytá řeč (okultní jazyk) 105 slezina 134 Slunce 53, 262n, 265 smrt 163, 241nn, 244 sňatek Tóry a Abrahama 274n sochy – mluvící 52, 63 – věštěbné 271 – stahování astrálních vlivů do nich 19, 31, 33, 42n, 50, 52, 71, 150n, 155, 181, 249, 265, 268n sota (žena podezřelá z cizoložství) 76n, 84 soud (din) 137 souhlásky 37 soustředění mysli 95, 117
400
spasitelský aspekt golemovské legendy 213 spiritualismus 101 spiritualizace 295 spiritus (duch pohybující tělem) 240 spravedliví 48, 64, 74, 121, 277 srdce 134, 206n, 222, 256 – svaté 207 stahování vlivů shůry (viz sochy) Staronová synagoga 213n strom života 301 stříbro 151, 155 stupně duchovní 65 stvoření člověka, Adama 33, 48, 54nn a passim – člověka umělého 45, 63 a passim. – nebe a země 35, 39, 41, 43nn, 108n, 193 substance a akcidenty 147 súfismus 215 Surja (anděl) 239 svatí mužové 94 světlo (božské) 136n, 168, 203, 242 světy (čtyři kabalistické) 110, 137 symbolické chápání 130 synové Izraele 205nn Sýrie 269 Š’china 142, 207, 253nn, 257n Š’china jako ženská bytost obřích rozměrů 253n šabatiánství 144 šat božský (malvuš) 139n, 143, 148, 225, 243, 248, 299 Španělsko 35, 120, 125, 141, 147, 154n, 163, 192, 232, 234, 261, 268, 290 talisman 128, 150, 153, 159, 260 tanec 87, 89n tehiru (místo stvoření světů) 136, 139 techniky kabalistické 15 – stvoření golema 16, 19, 24nn, 52, 69, 72, 104n, 117 tele (stvoření jeho) 45, 52, 65, 73, 93nn, 105, 108, 148n, 151nn, 162, 175, 185, 187, 189, 196n, 228nn, 274, 277
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
– zlaté 92, 269 tělesné pohyby v rituálu 87, 89n tělo 39, 40, 51, 93, 100, 132, 194, 245, 249n, 290, 299 – astrální 240nn, 245, 260 – duchovní (g’vija ruchanit) 241n – hmotné, jeho obléknutí 93 – jeho tři části 100 – lidské jako golem 247, 251 – nebeské 244 telurické síly viz síly zemní (telurické) teogonie 137, 139 teologie versus filosofie 147 teosofie 114, 119, 122, 125nn, 131, 139, 140, 144, 148, 165 terafové (terafim) 14, 42, 92, 122, 125, 137 teurgie 232n, 235, 261 Tiberias 49n Tiferet (s fira) 116n, 121, 129, 131, 133 tikun 82 Titán 32 tohu va-bohu 131 Toledo 261 Tóra (personifikace) 274 trojiční koncepce 205 truhla úmluvy 77 tři prvky 100 tvůrčí schopnosti člověka 121 údy lidské (ve vztahu k písmenným kombinacím) 39, 55, 58, 86, 133, 127, 129, 135, 156, 280n úkony magické 23 ultraortodoxie 210 unio mystica 107 usmrcení golema viz též zničení 33n, 79 ústa 94, 129, 249 věda 199, 219, 266, 292, 295n, 299, 301 vědomí změněné 228 Venuše 263 věštění budoucnosti 259, 268 věštění ze soch 271 vidění 119, 201
401
vitalita (chijut) 123n, 168, 172n, 175n, 206n – sexuální 198 vize golema kolektivní 229 vizualizace (písmen a barev; viz též imaginace) 117, 119 vlivy hvězd (viz též sochy) 92 vnitřnosti 100 voda živá 77, 251 voda 77, 101, 110 vokalizace 72, 75, 81, 110, 116n, 285 vtahování duchovních sil (viz též sochy) 271 vůz božský (merkava) 54, 239 výron moudrosti 97, 99 vzduch života 94 vzduch 33n, 241 vzkříšení mrtvých 201 zabití viz usmrcení Zákon 220 zárodek, embryo 56nn, 85, 91, 126, 129, 131, 133, 136, 166, 183, 242, 246nn, 252
REJSTŘÍK VYBRANÝCH POJMŮ, MÍST A TÉMAT
záře (zoharim) 118 zázrak 200, 202, 211 země (erec) 56n, 91 zemní síly viz síly zemní (telurické) zjevené božství 127 zjevení 159, 160, 203 zlato 53, 151, 155 zmrzačení 100 znečištění 240 zničení golema viz též usmrcení 33, 114, 158, 31, 104, 172, 177, 184n, 190, 276 znovuzrození duchovní 157 zrcadlení (horního světa v dolním) 127 zrcadlo (mar’a) 116 ztracená moudrost 201n zvířata 153 žena 77, 135, 152 – jako golem 194nn živly 175, 269 život viz dech života, vitalita
402
REJSTŘÍK DĚL
Adam sichli viz Sefer ha-Aderet kodeš Adversus haereses (Eirénaios z Lyonu) 40 Arvej p’sachim 187 Asclepius 266, 271 Asis rimonim (Š’muel Gallico) 170 Avodat ha-kodeš (ibn Gabaj) 163 Avot de-rabi Natan 273 B’nej Jissachar 210 Bahir (kniha) 80, 97, 101, 107, 115, 120nn, 128, 169, 191, 203, 252, 284n Bejt ha-jocer (Pinchas Elijahu Horowitz) 199 Bejt jaar ha-Levanon (Avraham Jagel) 161 B’rachot 121 Be-rešit raba 39, 43n, 55, 57, 277, 288 Birkej Josef 187 Cavarej šalal (Chajim Josef) 170 Centiloquium (Ptolemaios) 150 Crater Hermetis 156 De arte cabbalistica (Johannes Reuchlin) 157 De occulta philosophia (Cornelius Agrippa z Nettesheimu) 181 Derech erec 274 Ele ezkera 239 Emek ha-melech (Neftali Bacharach) 144, 202, 251 Even ha-šoham (ibn Cajach) 142 Gemara 83, 175, 179, 196n, 277 Genesis raba 133 Ginat egoz (Josef Gikatilla) 304 Gitin 188 Ha-aderet ve-ha-emuna 70, 80 Hejchalot rabati 239
REJSTŘÍK DĚL
Hilchot jecira 51, 54, 65, 162, 182 Chagiga 54 Igeret ha-t’šuva (Jicchak ibn Latifa) 156 Jesod olam (Avraham ben Chananael z Eskiry) 269 K’tav tamim (Moše Taku) 73 Kelim 289 Keter šem tov (Avraham Axelrod) 128 Kitáb al-falaha an nabatíja 35 Kol Jehuda (Jehuda Moscato) 160 Komentář k Be-rešit raba (Josef ben Šalom Aškenazi) 115n, 131, 136 Komentář k Maase be-rešit (Jicchak Slepý) 126 Komentář k Pirkej Avot (Maimonides) 289 Komentář k Písni písní (Ezra z Gerony) 127 Komentář k Sefer ha-Bahir (Meir ibn Sahula) 251 Komentář k Sefer Jecira (Eleazar z Wormsu) 16, 25, 72, 88, 114, 246, 250 Komentář k Sefer Jecira (Jehuda Barceloni) 282 Komentář k Sefer Jecira (Jicchak Slepý) 125nn Komentář k Sefer Jecira (Josef ben Šalom Aškenazi) 129 –132 Komentář k Sefer Jecira (Moše Cordovero) 169, 201 Komentář k Sefer Jecira (pseudo-Saadja Gaon) 116, 195, 220, 230, 276 Komentář k Sefer Jecira (Šabb’taj Donol) 250
403
Komentář k Tetragramu 254 Komentář k Tóře (David ibn Bilija) 264nn Komentář k Tóře (Nachmanides) 200, 292 Korban mincha (J. z Agizu) 187 Leviticus raba viz Va-jikra raba Likutej amarim (Cadok ha-Kohen) 205, 207 Likutim (Josef Alemanno) 149 M’gilat achimaac 249n M’gilat s’tarim (Š’muel ibn Motot) 272 Maase miškan 273 Maavar Jabok (Aharon B’rachja z Modeny) 89 Mecaref le-chochma (Josef Š’lomo del Medigo) 164 Meirat einajim (Jicchak z Akka) 109 Mekor chajim (Š’muel ibn Carca) 264, 272 Midbar k’demot (Chajim Josef David Azulaj) 197 Mišne ha-Tora (Maimonides) 252 More nevuchim (Maimonides) 104 Ner Elohim 105n Niflaot ha-Maharal (Judel Rosenberg) 209 Ódy Šalomounovy 256 Otiot de-rabi Akiva 253, 257, 273 P’sikta rabati 39, 273 Pardes rimonim (Moše Cordovero) 134, 167 Pardes rimonim (Šem Tov ibn Šaprut) 66 Peulat ha-jecira 25 Picatrix 261, 265n Pirkej avot 55, 289 Pirkej de-rabi Eliezer 55 Píseň písní 127, 152 Recognitiones (Kléméns Alexandrijský) 33 Sanhedrin 35, 43nn, 49nn, 63, 65nn, 72, 76, 92, 105nn, 115, 117, 120nn, 123, 125, 130, 148, 153, 161nn, 168n, 176, 180, 182n, 185n, 191, 194, 199, 206, 228, 277, 288
REJSTŘÍK DĚL
Seder halachot 274 Seder ibur 274 Seder olam 274 Seder šaot 274 Seder t’kufot 274 Sefer B’nej Jissachar (C’vi Elimelech Šapir z Dinova) 208 Sefer ha-Aderet kodeš (Šimon ben Š’muel) 79, 80 Sefer ha-B’rit (Pinchas Elijahu Horowitz) 199 Sefer ha-Bitachon (Jehuda ben Batira) 81, 84, 158 Sefer ha-Emunot (Šem Tov ben Šem Tov) 241n Sefer ha-Gimatriot (okruh Jehudy heChasida) 78nn, 82n, 276 Sefer ha-Chajim (pseudo-Avraham ibn Ezra) 93nn, 150, 227n, 240nn, 267n Sefer ha-Chešek Š’lomo (Josef Alemanno) 152 Sefer ha-Ijun 80, 82nn, 115, 134, 157, 254, 276 Sefer ha-Koma (Eleazar z Wormsu) 256 Sefer ha-Kuzari (Jehuda ha-Levi) 92, 160, 246, 300 Sefer ha-Navon 254, 256 Sefer ha-P’lia 135n, 140 Sefer ha-P’ri (Centiloquium; Ptolemaios) 150 Sefer ha-Raziel 95 Sefer ha-Šem (Eleazar z Wormsu) 72, 115 Sefer Chajej ha-olam ha-ba (Avraham Abulafia) 95, 99, 101, 102, 103, 157, 220 Sefer Chanoch ha-ivri 95 Sefer Chesed le-Avraham (Chajim Josef David Azulaj) 170, 171, 185, 187 Sefer Jecira 14n, 19, 21, 35nn, 39nn, 51, 54, 64, 67nn, 78nn, 86nn, 92, 94, 96, 104nn, 109, 111, 114, 118nn, 126, 129nn, 135, 139, 141nn, 148nn, 152nn, 156, 158nn, 169, 171, 175,
404
182n, 185nn, 190n, 195nn, 205n, 208n, 219, 221n, 224nn, 230, 233, 247n, 251, 257, 273nn, 276, 283nn, 290, 295, 300, 303n Sefer Josipon 248n Sefer Mecaref le-chochma (del Medigo) 194n Sefer Or ha-chama (Avraham Azulaj) 83 Sefer Saar ha-chešek (Jochanan Alemanno) 202 Sefer Šimušej t’hilim 281 Sefer Tagim 74 Sefer Toldot g’dolej Jisrael 273 Sidrej Tehorot (Geršom Chanoch Leiner) 190 Sifra di-cniuta (Elijahu z Vilna) 299 Sipurim nechmadim (Ješaja Wolf Cikarnik) 213 Sota 76 Š’mona esre 171 Š’nej luchot ha-b’rit (Ješaja Horowitz) 77, 187, 192, 194, 196n
REJSTŘÍK DĚL
Šearim (Šeelot la-zaken) 111n Šeelot la-zaken viz Šearim Šem ben arba otiot 276 Šem ha-Meforaš 203 Šiur koma 40, 63, 140nn, 225, 227, 253, 255, 302 Šomer emunim (Josef Ergas) 164 T’chilat ha-jecira (Avraham Abulafia?) 97n, 100n Taam lešed (Elijahu ben Amozeg) 67 Taanit 186 Talmasot (Ptolemaios?) 265 Tiferet Jisrael (Jisrael Basu) 244 Tikunej ha-Zohar 295 Va-jikra raba (Leviticus raba) 55n, 59, 251, 283, 288 Zohar (kniha) 83, 138, 231, 241, 261, 290, 302 Zvláštní cherub (Ha-k’ruv ha-mejuchad) 140, 153, 227, 254 Živý syn bdícího (ibn Tufajl) 154
405
REJSTŘÍK BIBLICKÝCH MÍST
Da 10,1 256 Da 4,30 247 Ezd 2,68 41 Gn 1,18 302 Gn 1,24 58 Gn 1,25 43 Gn 2,7 85 Gn 12,5 44 Gn 18,7– 8 186 Gn 31,19 268 Gn 37,2 196 Jb 19,26 291 Ž 98 280 Ž 109 280 Ž 139 58, 91, 247, 248 Ž 139,15n 56, 290
REJSTŘÍK BIBLICKÝCH MÍST
406
M O Š E
I DE L
G OLEM
Ž I D O V S K É M A G I C K É A M Y S T I C KÉ T RA D I C E O U M Ě L É M Č LOVĚ K U Z hebrejského vydání Golem, masorot magiot ve-mistiot ba-jahadut al j'cirat adam m'lachuti (Schocken Publishing House Ltd., Tel Aviv 1996) přeložili Petr Tomášek a Tereza Černá Revizi hebrejských termínů provedl David Biernot Typografie Zbyněk Kočvar Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., roku 2007 jako svou 794. publikaci Odpovědný redaktor Martin Žemla Vydání první. Stran 416 Vytiskla tiskárna Finidr, s. r. o. Doporučená cena 448 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail:
[email protected] www.ivysehrad.cz ISBN 978-80-7021-664-4