LOGISTICKÉ ZABEZPEÈENÍ ØEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ V DOPRAVÌ

I. Logistyka w sytuacjach kryzysowych

LOGISTICKÉ ZABEZPEÈENÍ ØEENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ V DOPRAVÌ

Radovan SOUEK*


1. POUÍVANÉ POJMY · · ·

Mimoøádná událost - intenzivní kodlivé pùsobení sil a jevù, vyvolaných èinností èlovìka, pøírodními vlivy, které ohroují zdraví, ivot, majetek nebo ivotní prostøedí a zpravidla vyadují provedení záchranných a likvidaèních prací. Mimoøádná situace - situace vzniklá v souvislosti s hrozící nebo ji nastalou mimoøádnou událostí. Krizová situace - je mimoøádná událost, pøi ní je vyhláen pøísluný krizový stav. V podmínkách ÈR se jedná o stav nebezpeèí, nouzový stav, stav ohroení státu, váleèný stav.

2. Obecná východiska pro øeení problematiky mimoøádných událostí Mimoøádná událost je v nejobecnìjím smyslu "dìj, jev nebo proces, který je vìtinou výslednicí jiných dìjù, spojený s neoèekávaným a mnohdy neoèekávatelným zvratem v podmínkách existence ivota, skokem v jeho kvalitì". Je to jakákoli zmìna z jednoho vývojového stavu do druhého bifurkací nebo singularitou (rozdvojením nebo skokem). V dùsledku mimoøádné události vzniká mimoøádná situace, která nastává v oblasti, kde kodlivé nebo nièivé zdroje pùsobí nebo mohou pùsobit.

* Doc. Ing. Radovan Souek, PhD., Univerzita Pardubice.


II. Logistyka w sytuacjach kryzysowych

Obr. è. 1.1 Mimoøádné události a krizové situace z pohledu øeení

Obecné faktory mimoøádné události jsou velièiny, které popisují mimoøádnou událost a jsou pro ni význaèné. Patøí k nim: · Riziko - pravdìpodobnost výskytu potenciálnì nièivého jevu v urèitém èasovém období a na urèitém území. · Pøíèiny - vlastnost a pøedpoklady urèitého dìje v pøírodì èi lidské aktivitì zpùsobit mimoøádnou událost s rùznými následky. · Následky - vekeré lidské, materiální, enviromentální, historicko-umìlecké, estetické, zvíøecí ztráty, kody, omezení a ohroení lidského ivota. · Èas - jako pojivo hlavních souvislostí vech faktorù. Je obsaen v rychlosti i pøekvapivosti události. Vyústìní dìjù do kritického okamiku mùe být náhlé, neoèekávané, ale také pozvolné, nepozorovanì narùstající. · Prostor - lokalita daná geograficko-morfologickými nebo stavebnì-technickými podmínkami a sociální infrastrukturou postieného místa. · Intenzita - velikost destrukèní síly; negativní uplatnìní urèitého kvanta hmoty, energie a informací, jejich pùsobením jsou pøekonávány odolnostní meze a sorbèní vlastnosti systému. · Informovanost - pravdivost, úèelnost, výstinost a zejména vèasnost.

3. DÌLENÍ A CHARAKTERISTIKA MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Podle pøíèinné podstaty je mono mimoøádné události dìlit na: · naturogenní (zpùsobené pøírodou), které je mono dále dìlit na: · abiotické - zpùsobené neivou pøírodou, · biotické - zpùsobené ivou pøírodou, · antropogenní, (zpùsobené èinností èlovìka), které je mono dále dìlit na:


· · · · ·


technogenní - provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou (napø. technologické, technické, selhání lidského èinitele), agrogenní - spojené se zemìdìlstvím a pùdou (zábory pùdy, monokulturní zemìdìlství, zneèitìní vody), sociogenní - doprava, komunální èinnost, sociální pohyb, vojenskopolitické jevy. interní - vnitrostátní spoleèenské, sociální a ekonomické krize externí - vojenské krizové situace

Podle velikosti postieného území je mono mimoøádné události èlenit na: · místní (lokální) - postiení nepøesahuje rámec obce, · oblastní (regionální) - postiení zasáhne obce v rámci kraje nebo sousedních krajù, · celostátní - postiena je vìtina území státu, · globální - postieno je nìkolik státù a celý svìt. Dìlení mimoøádných událostí podle rozsahu následkù, které je mono pouít pøi dìlení mimoøádných událostí v resortu dopravy.

Tab. è. 1.1 Mimoøádné události podle rozsahu následkù

Kvantif. stupeò I. I. II. II. III. III. III. IV. IV. IV.

Èíslo a typ mimoøádné události 1. ZÁVADA 2. VADA 3. PORUCHA 4. NEHODA 5. HAVÁRIE 6. ZÁVANÁ HAVÁRIE 7. POHROMA 8. KATASTROFA 9. KATAKLYZMA 10. APOKALYPSA

Ztráty na lidských ivotech, újmy na zdraví ádné ádné, dílèí ohroení zdraví ádné, dílèí ohroení zdraví jedinec, hromadné ohroení zdraví nìkolik jedincù desítky osob desítky a stovky stovky a tisíce desetitisíce a statisíce milióny a více

Materiální ztráty [mil. Kè] 10-4 10-4-10-3 10-3-10-2 10-1 1 a více 1-10 10-102 102-103 103-104 106 a více

Naturogenní (pøírodní) mimoøádné události Pøírodní destruktivní dìje pøedstavují stálé nebezpeèí, nìkteré se dají celkem úspìnì pøedvídat (napø. meteorologické), ale jiné (napø. poáry, zemìtøesení, radiace ) bývají èasto zpozorovány a pøi viditelném projevu následkù. Èeská republika patøí mezi lokality, které nejsou pøíli zatìovány pøírodními mimoøádnými událostmi s velkými rozsahy následkù, není pøímo ovlivòována èinností moøe, nepatøí do oblastí s vulkanickou a tektonickou èinností a nevyskytují se zde teplotní ani geomorfologické extrémy. Intenzita vìtiny pøírodních dìjù nedosahuje maximálních hodnot, ale neznamená to, e by se tyto dìje mìly podceòovat. Pohyby velkých mas vzduchu jsou pøedvídatelné na kratí èasové období a na jejich destrukèní úèinky lze usuzovat z pravidelných pøedpovìdí poèasí. Mají velký vliv na leteckou a vodní dopravu a ve vyích stupních i na dopravu silnièní a eleznièní.

!



Sesuvy pùdy a zemìtøesení jsou zøídka kdy pøedvídatelné. Úèinky se omezují na okolí epicentra nebo zasahují rozsáhlá území. Dochází druhotnì k záplavám, poárùm a technologickým haváriím, znaèné mnoství mrtvých, ranìných a pohøeovaných, v dùsledku zneèitìní a zamoøení pitné vody a rozkladu nepohøbených tìl a uhynulých zvíøat vzniká nebezpeèí rozsáhlých epidemií, obyvatelstvo obvykle zùstává na místì, pøeruení vech druhù dopravy a z toho plynoucí potíe pøi pøepravì záchranných prostøedkù. Zemìtøesení jsou jednou z nejhrozivìjích pøírodních mimoøádných událostí (cca. 15%). Pøes vechnu snahu seismologù pøicházejí vìtinou neèekanì. Na Zemi je zaznamenáno roènì více ne milion zemìtøesení. C. F. Richter a B. Gutenberg definovali velikost zemìtøesení (magnitudo M) takto: "M je logaritmus nejvìtího rozkmitu seizmografické vlny (v tisícinách mm), zachycené standardním seizmografem ve vzdálenosti 100 km od epicentra". Kadý vyí stupeò znamená 10krát silnìjí seizmologické vlny s vytvoøením 30krát silnìjího mnoství energie. Èasto se s velikostí M (magnitudem) smìuje intenzita zemìtøesení, která je subjektivní a podobná Richterovì stupnici. Richterova stupnice se pouívá v seismologii pro popis síly zemìtøesení. Stupnici vytvoøil v roce 1935 americký seismolog Charles F. Richter. Richterova stupnice je zaloena na mnoství energie v hipocentru zemìtøesení (ohnisko zemìtøesení, které leí vìtinou v hloubce okolo 70 km pod zemským povrchem). Richterova stupnice je logaritmická, tzn. e se pro kadý stupeò Richterovy stupnice energie zemìtøesení zvìtuje desetkrát. Záplavy a povodnì patøí k nejnièivìjím z pøírodních událostí. Povodnì dìlíme na základní dva typy: · sou je zaplavována moøem, · sou je zaplavována øekami. Z hlediska jejich prùbìhu se rozliují: · s pomalým stoupáním vody (dlouho trvající detì, tání snìhu) prùbìh lze odhadnout, · prudké záplavy v urèité oblasti v dùsledku prudkých deù nebo v dùsledku jiné mimoøádné události (zemìtøesení, protrení hrází, a pod.). Zpravidla jsou zasaeny velké plochy území, nebezpeèná místa výskytu je mono pøedem oznaèit na mapách (vybøeení øek a zaplavení níe poloených míst). Povodnì ohroují tøi ètvrtiny zemského povrchu a tvoøí cca. 40 % pøírodních mimoøádných událostí. Obecnì jsou povaovány za hranièní mimoøádné události, na kterých èásteènì nese vinu lidstvo. Jedná se pøedevím o oblasti, kde je znaèná hustota osídlení, proto hrozí znaèné ztráty na ivotech, dochází k hromadné evakuaci obyvatel z postieného území a tím zùstává znaèné mnoství obyvatel bez pøístøeí. Jsou totálnì pøerueny silnièní a eleznièní komunikace a tím dochází k dopravnímu kolapsu ve smìru k postiené oblasti i uvnitø této oblasti. Vznikají znaèné materiální kody (úroda, osevy, zvíøectvo, pokození dopravní infrastruktury, obytné domy, výrobní zaøízení atd.). Napø. v Itálii vlivem výstavby pøehrady Vaiont a následným zavodnìním pískovcové horniny dolo v roce 1963 bìhem 40 s k sesuvu z levobøení hory Monte Toc (270 mil.m3 masivu) a vytvoøila se vlna vysoká 150-200 m, která se pøelila pøes hráz a zahubila 2117 obyvatel vesnic pod hrází. Lesní poáry - Destrukce vegetaèního porostu vyvolává ekologickou destabilizaci se sekundárními úèinky (sesuvy pùdy, laviny). Podle statistik jsou charakteristické: · poèetné poáry malých ploch ( 85 % ), · poáry velkého rozsahu ( 13% ), · poáry katastrofického rozsahu ( 2% ).

"



Dalí naturogenní mimoøádné události: · Biologické mimoøádné události (Epifylie - rozsáhlá nákaza rostlin, Epizootie - rozsáhlá nákaza zvíøat, Epidemie - velká nákaza lidí, pøemnoení kùdcù, parazitù a plevelù, vymírání druhù, · Laviny - lze je prognózovat na základì klimatologických a místních topografických pøíznakù. V místì pádu laviny dochází k totální destrukci. Vznikají a sunou se dolù, kdy napadá více ne 30 cm vrstva praanu na tvrdý zledovatìlý sníh ve svahu nebo ztìkne-li po deti táním tak, e snadno kloue po hladím podkladu. Jako nebezpeèná se udává teplota -3 a -10 stupòù Celsia. Ztráty na ivotech jsou v závislosti na zástavbì v ose pohybu laviny, èasové lhùtì záchranných prací a schùdnosti pøístupových cest. Analýza smrtelných úrazù udává, e 58% zasypaných se ve snìhu udusí, 21% utrpí smrtelný ok, 9% nepøeije zranìní, 9% zemøe na místì vlivem úrazu a 3% zemøou na podchlazení. · Sesutí sklaních hmot a pùdy (zejména po detích, povodních, poárech, lavinách). · Dlouhotrvající sucha - výsledkem jsou znaèné ztráty na úrodì, hospodáøském zvíøectvu, porostech apod. Sekundárnì pøináí zvýené riziko poárù o znaèných rozmìrech, vìtí riziko zneèitìní vod a z toho plynoucí otravy lidí a hospodáøského zvíøectva. · Pád tìlesa z kosmického tìlesa na zemský povrch. Pád planetky o prùmìru asi 10 km pøed 65 milióny let v oblasti Mexického zálivu u poloostrova Yucatán vytvoøil kráter o prùmìru 200 km a hloubce 10 km. Druhotné následky patrnì vyhubily velkou èást pozemské fauny a flóry (velejetìøi). Dalím dokladem je tzv. "tunguzský meteorit" (30.6.1908). Pravdìpodobnì se jednalo o tìleso prùmìru asi 70 metrù, které vstoupilo do zemské atmosféry rychlostí asi 20 kms-2 pod velmi ikmým úhlem. Ve výi asi 8 km nad sibiøskou tajgou se odporem v ovzduí náhle zabrzdilo. Následný tepelný a svìtelný záblesk zapálil stromy v epicentru výbuchu, ale o nìco pomalejí rázová vlna poár uhasila a stromy se vìjíøovitì vyvrátily. Devastace postihla území o rozloze 2000 km2. Prùvodní jevy výbuchu dovolily odhadnout energii výbuchu na ekvivalent 15 Mt TNT. Antropogenní mimoøádné události: Èlovìk je v souèasnosti silou schopnou pøemìnit pùvodní pøírodu a krajinu. Ovládá takové energetické zdroje, které jsou srovnatelné s pøírodními silami, které dávaly v minulosti Zemi dnení tváø. Mohutnost energetických zdrojù a materiálù vyuívaných èlovìkem se stává zásadním rizikem i pro samu existenci èlovìka. Pøedevím moderní energetické (jaderné a tepelné elektrárny), materiálové zdroje (sklady ropy, plynu, toxických látek atd.) a sloité infrastrukturní sítì (ropa, plyn, voda, energetika atd.) jsou nejvìtími potencionálními riziky a zdroji mimoøádných situací. Je nutné znát systémovou spolehlivost, bezpeènost, odolnost i zranitelnost, aby bylo moné pøedvídat situace, které by se potencionálnì mohly vyskytnout. Mimoøádné události v jaderné a nejaderné energetice Energetika veobecnì a jaderná energetika zvlátì se vyznaèuje mimoøádnì vysokou koncentrací zdrojù potenciálních nebezpeèí na velmi malých prostorech. Z hlediska trvalého zatíení ivotního prostøedí je tøeba povaovat provoz jaderných elektráren za velmi èistý a provoz nejaderných zdrojù, zejména hnìdouhelných elektráren, za mimoøádnì nebezpeèný a kodlivý. Z hlediska ohroení náhlými haváriemi je tomu zpravidla naopak. Havárie v chemickém prùmyslu Chemický prùmysl je v obecném povìdomí nejznámìjím pùvodcem havárií s moným rozsáhlým a závaným úèinkem na blií i vzdálenìjí okolí. Havárie jsou charakterizovány zejména: · náhlým, neoèekávaným vznikem, · vysokou, ale krátkodobì trvající intenzitou,

#


· ·


omezeným rozsahem na pomìrnì blízké okolí (øádovì v km), spoleèensko ekonomickými dùsledky íøících se poplaných zpráv, které jsou zpravidla znaènì opodìnì uvádìny na správnou míru.

Pomìrnì pøíznivou okolností je to, e jak zamìstnanci závodù tak místní orgány státní správy zpravidla vìdí, o jaké nebezpeèí se jedná. Podle druhù jsou nejèastìjí: · úniky toxických nebo jinak nebezpeèných látek, · poáry spojené s rozptylem jedovatých zplodin hoøení, · výbuchy s destrukèním úèinkem rázové vlny na okolí, · ropné havárie èi úniky toxických látek do vodních tokù. Ponìkud odliná situace vzniká tehdy, kdy se jedná o podobný typ havárie v jinak zcela nechemickém prùmyslu. Typické jsou úniky ropných a toxických látek a poáry s toxickými zplodinami. Zvlátní situace vzniká v pøípadì výbuchù tam, kde nejsou oèekávány (ve mlýnì, v cukrovaru, v balírnách potravin, skladech apod.), obecnì mohou vzniknout vude tam, kde organická (hoølavá) látka v prákovém stavu, smíená se vzduchem mùe pøi dostateèném nahromadìní detonovat bez zjevných pøíèin, zpravidla výbojem statické elektøiny nebo tepelným záehem. Znaèné kody zpùsobují i takové jevy, jakými jsou vznícení pøírodního plynu - metanu v rùzných objektech. Pøi nahromadìní plynu v uzavøeném prostoru (napø. v tunelu) a pøi jeho smíení se vzduchem se vytvoøí výbuná smìs, která se mùe vznítit v kterémkoliv okamiku od sebemeního zdroje ohnì. Pro havárie v chemické a ostatní prùmyslové výrobì je pøíznaèná: · znaèná pravdìpodobnost vzniku, · pravdìpodobný velký rozsah, · èetné zdroje neèekaných nebezpeèí pøi destrukci velkých prùmyslových zaøízení, · blízkost obývaných mìstských ètvrtí, · nebezpeèí rychlého íøení havárie pøi nedostatku èasu na organizování pomoci, · sloitá analýza uniklých chemických látek a vyhodnocení jejich úèinkù. Havárie pøi pøepravì a skladování chemikálii, pro nì jsou pøíznaèné: · urèité potíe s identifikací pøepravovaných produktù, èasto nemoná bez konzultace s odborníky, nebezpeèí je po celé trase pøepravy, · nenadálý výskyt, znaèné kody na zdraví a ivotech obyvatel (výbuch skladu zábavné pyrotechniky v Nizozemí v roce 2000). Mimoøádné události v hospodáøské sféøe: · dramatické zmìny na trhu, · rozsáhlá selhání výroby, · zhroucení poèítaèových systémù a komunikaèních prostøedkù, · selhání nadnárodních ekonomických projektù, napìtí a konflikty v managementu jednotlivých firem, · existence vysoce rizikových technologií, · nedostatek strategických surovin, hospodáøská a surovinová embarga, · nedostatek potravin a pitné vody, · sabotáe výroby, · terorismus a únosy zamìøené do prùmyslové oblasti.

$



Mimoøádné události ve veøejném sektoru: · etnické, náboenské nebo rasové napìtí, · migrace obyvatelstva, · výtrnosti a sociálnì - politické problémy, · terorismus, mezinárodnì organizovaný zloèin, · váleèné konflikty - v souèasné dobì nelze identifikovat bezprostøedního nepøítele ÈR, pøesto existují moné alternativy ohroení státu. Spoleèným jevem naturogenních i antropogenních mimoøádných událostí jsou sekundární jevy mimoøádných událostí, ke kterým patøí: · chaos, vzniklý na základì prvotní mimoøádné události, · epidemie, vzniklé na základì podstatného zhorení ivotního prostøedí, · hladomor. 4. REAKCE NA VZNIK MIMOØÁDNÉ UDÁLOSTI Pro stanovení organizace a moné úèinnosti záchranných prací rozhoduje: · stupeò kod, · poèet zdravotnických ztrát, · stupeò naruení dopravy, spojù, energetických sítí, znièení zásob apod., · postiení zdravotnických zaøízení, · poèet osob, organizací, které jsou k dispozici pro záchranu (profesionálové, dobrovolníci), · doba zahájení èinnosti jednotlivých záchranných sloek, · postoj postiených k situaci (napø. pøedstavy o tom, co by mìly rùzné orgány poskytnout), · stupeò veobecné informovanosti, monosti vzájemné komunikace, vzájemné vztahy zúèastnìných sloek. Podle nejobecnìjího poadavku je pøi organizaci záchranných prací nezbytné urèit: · co je tøeba udìlat, · v jakém poøadí, · jak, pro koho a kdo to udìlá. Jako preventivní opatøení se doporuèují pøedevím: · centralizace informaèní sluby, øídící støediska · modernizace hlásných a informaèních prostøedkù s vyuitím IT, telekomunikací, · motivace veøejných sdìlovacích prostøedkù ke spolupráci pøi varování obyvatelstva a likvidaci následkù mimoøádné události. V pøípravì zásobování obyvatelstva se plánují èinnosti zejména v tìchto oblastech zásobování: · pitnou vodou, · potravinami, · hygienickými prostøedky, · energiemi (elektøina, plyn, nafta), · penìními prostøedky.

%



Sluby se plánují zejména v tìchto oblastech: · osobní a nákladní doprava (silnièní, eleznièní, mìstská, letecká, vodní) se zamìøením na evakuaci obyvatelstva a jeho zásobování, · spoje a pota, · odpady (kanalizace, sbìr tuhého odpadu), · zdravotnická pomoc a zdravotnická záchranná sluba.

5. KRIZOVÝ MANAGEMENT OBECNÌ Úvodem nìkolik poznámek k termínu krizový management. Tento pojem je v praxi chápán a zuován na omezený okruh problémù: · na úrovni podnikatelských subjektù jako prostøedek pro øeení neobvyklých situací naruujících podnikatelské zámìry (problémy s dodávkami materiálu, energií a slueb, vývoj nových výrobkù, finanèní nebo personální problémy, problémy spojené s monými technologickými haváriemi, ivelními pohromami apod.), · na úrovni nejniích orgánù státní správy hlavnì jako problematika integrovaného záchranného systému, tj. jako pøíprava sloek policie, hasièù a záchranných slueb na øeení havárií a krizových stavù v jejich okruhu pùsobnosti, · na úrovni subjektù hospodáøské mobilizace a vìcnì pøísluných orgánù státní správy jako prostøedek pro pøípravu civilního sektoru na plnìní hospodáøských úkolù za váleèného stavu s moností vyuít pøipravená opatøení i v míru k likvidaci následkù technologických havárií a ivelních pohrom, · v resortu obrany jako prostøedek pro øízení ozbrojených sil, · z mezinárodního hlediska jako prostøedek pro øeení mezinárodních krizí nadnárodními organizacemi cestou preventivní diplomacie a operací na vynucení a udrení míru. Krizový management je tøeba obecnì chápat jako management urèený pro øeení krizí a je mono na nìj pohlíet z hlediska: · institucionálního, jako podle druhu a vývoje krizové situace utváøený hierarchizovaný a funkènì propojený systém vedoucích pracovníkù (manaerù) a prvkù organizace, jejich kompetencí, vztahù a vazeb, · funkèního, jako ucelený soubor pøístupù, názorù, zkueností, doporuèení, metod a opatøení, které vedoucí pracovníci (manaeøi) organizace vyuívají k zvládnutí specifických èinností pøi: a) Krizovém plánování · minimalizaci zdrojù (pøíèin vzniku) krizových situací - korekce, · pøípravì na èinnost v krizových situacích - prevence, b) Krizovém øízení · bránìní vzniku a eskalaci krizových situací - kontrakce, · redukci zdrojù krizových situací - redukce, · odstraòování následkù pùsobení negativních faktorù krizové situace - rekonstrukce. Pouití pojmù v tomto rozsahu není zcela vyèerpávající vzhledem k tomu, e v obou pøípadech se nejedná pouze o problematiku plánovacích a øídících èinností v úzkém slova smyslu, ale i o irí pojetí, zahrnující i èinnosti pøípravné, zabezpeèovací a realizaèní.

&



6. HOSPODÁØSKÁ OPATØENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY Pro zajitìní funkce národního hospodáøství je tøeba vytváøet hospodáøských opatøeních pro øeení krizových stavù. Vytváøet tak organizaèní, materiální a finanèní pøedpoklady pro následující hospodáøská opatøení: systém nouzového hospodáøství, systém hospodáøské mobilizace, pouití státních hmotných rezerv, výstavbu a údrbu infrastruktury, regulaèní opatøení. Systém nouzového hospodáøství Systém nouzového hospodáøství je urèen pro vechny krizové stavy. Jeho prostøednictvím jsou zabezpeèovány vechny nezbytné dodávky s výjimkou dodávek pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpeènostní sbory po vyhláení stavu ohroení státu nebo váleèného stavu. Orgány státní správy zpracovávají v rozsahu své pùsobnosti plán nezbytných dodávek, který je souèástí jejich krizového plánu. Nezbytnou dodávkou se rozumí dodávka výrobku, prací a slueb pro zajitìní základních ivotních potøeb obyvatel státu v krizovém stavu nebo pro zajitìní potøeb zasahujících záchranných sborù a havarijních slueb nutných pro jejich èinnost po vzniku krizového stavu a v neposlední øadì pro podporu výkonu státní správy. Pokrytí nezbytných dodávek je zabezpeèováno pøedevím z bìnì dostupných zdrojù a mùe být pøedem zajiováno smlouvami s fyzickými a právnickými osobami. V pøípadech, kdy odbornì pøísluný ústøední správní úøad nemùe zajistit nezbytnou dodávku, lze pøísluné zásoby poøídit z prostøedkù státu a udrovat je jako pohotovostní zásoby. Systém hospodáøské mobilizace Systém hospodáøské mobilizace je souhrn organizaèních, materiálních, personálních a jiných opatøení, kterými ústøední správní úøad zabezpeèuje mobilizaèní dodávku pro potøeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpeènostních sborù za stavu ohroení státu a váleèného stavu. Na základì poadavku ozbrojených sil a ozbrojených bezpeènostních sborù zpracuje pøísluný ústøední orgán státní správy plán hospodáøské mobilizace. Dodávky jsou zabezpeèeny písemnou smlouvou mezi ústøedním orgánem státní správy øídícím ozbrojené síly a ozbrojené bezpeènostní sbory a dodavatelem. Dodavatel mùe ádat zajitìní prokazatelnì nezbytných materiálních prostøedkù pøípadnì finanèní úhradu pøípravy dodávky. Dodavateli vzniká povinnost plnit pøedmìt smlouvy po vyhláení pøísluného krizového stavu. Dodavatel je povinen zpracovat plán opatøení hospodáøské mobilizace a pøedat ho pøíslunému ústøednímu orgánu státní správy, s ním uzavøel smlouvu. Dodavatel mùe být ve správním øízení jmenován subjektem hospodáøské mobilizace. V tom pøípadì je osvobozen od povinnosti poskytovat vìcné prostøedky a pro zamìstnance podílející se na dodávce mùe ádat zprotìní mimoøádné vojenské sluby. Mùe také v dobì pøed vyhláením krizových stavù vyádat zajitìní pracovních sil a vìcných prostøedkù nezbytných pro splnìní mobilizaèní dodávky. Subjekty hospodáøské mobilizace jsou podnikatelské subjekty, orgány státní správy a fyzické osoby. Státní hmotné rezervy Ústøední orgány státní správy v rámci své pùsobnosti zapracovávají do svých krizových plánù poadavky na tvorbu strategických vybraných poloek surovin a materiálù. Státní hmotné rezervy

'



je moné rozdìlit na mobilizaèní rezervy, hmotné rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. · Makroekonomická opatøení - hmotné rezervy. · Hospodáøská mobilizace - mobilizaèní rezervy. · Nouzové hospodáøství - pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc (ZHP). Soustava regulaèních opatøení Regulaèní opatøení slouí ke sníení spotøeby nedostatkových surovin výrobkù, energií nebo usmìrnìní spotøeby v souladu s krizovými plány v pøípadech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, e bìné ekonomické nástroje nejsou pøi zajiování nezbytných dodávek dostateènì úèinné. Vyhlaují se v nezbytnì nutném rozsahu a na omezenou dobu. Infrastruktura Poadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánù. Údrbu objektù infrastruktury zajiuje správní úøad, který k nim má právo hospodaøení.

7. KRIZOVÉ ØÍZENÍ V RESORTU DOPRAVY Doprava jako soubor èinností, jimi se uskuteèòuje zámìrný pohyb dopravních prostøedkù po dopravních cestách a pøemisování osob a vìcí dopravními prostøedky nebo dopravními zaøízeními má nenahraditelné místo i v krizových stavech. Pro zabezpeèení její funkènosti v období krizových stavù a k rychlému odstranìní následkù mimoøádných událostí v dopravì samé, je vytvoøen systém, který zajiuje rychlou reakci na vzniklou mimoøádnou situaci. Lze øíci, e èím kvalitnìjí dopravní infrastruktura je, tím je citlivìjí na naruení mimoøádnými událostmi. Mimoøádné události v dopravì mají pùvod · vnì dopravního systému (soustavy) - situace, které jsou zpùsobeny pøíèinami na které reagují státní orgány vyhláením krizových stavù (váleèný stav, stav ohroení, nouzový stav), v nich dopravní soustava plní svoji nezastupitelnou funkci v jiných, sloitìjích podmínkách a øídí se zpracovanými krizovými plány, · uvnitø dopravního systému (soustavy), jejich spoutìcím mechanismem je mimoøádná událost. Zdrojem mimoøádných událostí uvnitø systému je · èlovìk ( jako obsluha dopravního prostøedku nebo jako zdroj informací), · dopravní prostøedek (jeho technický stav), · dopravní cesta (její technický stav a sjízdnost), · dopravní technologie, · dopravní informace. Podle rozsahu kod a sil a prostøedkù potøebných k navození normálního stavu je lze dìlit na: · nehodové události (kvantifikaèní stupeò I a II), · havarijní události (kvantifikaèní stupeò III), · krizové události (kvantifikaèní stupeò IV).



Na základì uvedených východisek je mono definovat stavy v dopravì takto: · Krizový stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny III. a IV., kdy je naruena normální funkce odvìtví dopravy nebo celého dopravního systému a navození normálního stavu není zvládnutelné integrovaným záchranným systémem, speciálními slubami a prostøedky resortu dopravy, které jsou bìnì dosaitelné. Pro obnovení funkènosti systému, je nutno vyuít prostøedkù a opatøení rozpracovaných v krizových plánech subjektù hospodáøské mobilizace resortu dopravy popøípadì i státu. · Havarijní stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny III., kdy dojde k naruení funkènosti dopravní cesty, k obnovení normálního stavu staèí síly a prostøedky integrovaného záchranného systému v souèinnosti s pøíslunými speciálními slubami a sílami a prostøedky resortu dopravy; k navození normálního stavu se vyuívají zpracované havarijní plány. · Nehodový stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny I. a II. (po dopravní nehodì a jiné události), které svým rozsahem výraznì naruí plynulost provozu po dopravní cestì nebo vyaduje pøijímat mimoøádná provozní opatøení v dùsledku mimoøádnì nepøíznivých povìtrnostních a ekologických vlivù.

8. MATERIÁLNÍ PROSTØEDKY A TECHNICKÉ PROSTØEDKY PRO ØEENÍ ZAJITÌNÍ SJÍZDNOSTI DOPRAVNÍCH CEST Pøi øeení krizových situací v dopravì je tøeba èasto øeit problém náhradních pøemostìní za mosty znièené nebo pokozené pøi mimoøádné události jako je napøíklad povodeò nebo podobná ivelná katastrofa. Pokud je mimoøádná situace nezvládnutelná bìnými silami a prostøedky, které mají k dispozici správci dopravní cesty, je moné poádat o pomoc armádu. Podle rozsahu mimoøádné události a jejího dopadu na obyvatelstvo armáda pouije buï krátkodobì pouze své mostní prostøedky nebo prostøedky a materiál uloený v rezervách státu. Tìká mostová souprava TMS TMS je nástupcem legendárního mostu Bailey Bridge naí provenience a je u nás nejvíce rozíøeným provizorním mostem. TMS je velmi variabilní stavebnice, umoòující efektivní stavbu provizorních mostù s délkou mostního pole od 12 m do 45 m. Most Obr. TMS - 2p2s, délka 36m má otevøený pøíèný øez s dolní, prvkovou mostovkou o íøce vozovky 4,0 m. Ze soupravy TMS je moné stavìt i mosty o více polích, kadé pole staticky pùsobí jako prostý nosník, jako mezilehlá podpìra se èasto pouívá pilíø PIMO. TMS je charakteristická moností variabilního uspoøádání hlavního nosníku, v souèasné dobì se výhradnì pouívá varianta dvoustìnného hlavního nosníku, v závislosti na rozpìtí a poadavcích na zatíitelnost jako jednopatrový nebo dvoupatrový s délkovým modulem 3 m.



Mostová souprava MS MS je lehèím a rychlejím mostem ne TMS, konstrukce je tvoøená kompletními mostními díly o délce 3m. MS je mostní provizórium s ocelovou mostovkou z vlnitého plechu s jedním jízdním pruhem s rozpìtím do 33 m, prakticky se vak pouívá do 27 m. Je moné vyuít i variantu s pøi montái podvìenou rámovou opìrou promìnné výky, toto øeení se ale v praxi nepouívá. Rychlost stavby je v øádu hodin, efektivní doba pouití ve dnech a letech, most je schválen pro civilní provoz. Efektivní pouití je pro mosty délky 12 - 27 m, pøi pouití tìkého jeøábu je moné most pøímo uloit do pøekáky bez nutnosti pouití výsuvného krakorce. Obr. Mostová souprava MS

Obr. Most MMT

Pilíø PIMO PIMO (Pilíø eleznièních mostù) je skládací konstrukce pilíøe umoòující stavbu jakýchkoli pilíøù silnièních a eleznièních mostù. Je to nejvyuívanìjí materiál pro doèasné, provizorní a pomocné stavby pilíøù. Mostní pilíø PIMO je ocelové pøíhradové, rozebíratelné konstrukce, kterou lze snadno pøizpùsobit jak zatíení, tak výce a únosnosti základové pùdy. Je pro svoji univerzálnost nejpouívanìjí konstrukcí pro stavbu zatímních podpìr. Pilíø PIMO je charakteristický velmi rychlou a relativnì snadnou montáí typizovaných souèástí. Typizace a pøitom velká variabilnost spoleènì s dostateènou výrobní pøesností èiní tuto konstrukci zatím nenahraditelnou a u montáních firem velmi oblíbenou. Most montovaný týlový MMT Zaèátkem devadesátých let byla zavedena nejmodernìjí generace silnièního mostního provizoria - týlový montovaný most MMT. Pøi jeho vývoji ve Vítkovicích byla akcentována vysoká rychlost a nízká pracnost montáe. Bylo pøihlíeno k poadavku minimální hmotnosti pøi maximální únosnosti ocelové konstrukce. K dosaení tìchto cílù bylo pouito vysokopevnostních ocelí, progresivní konstrukce a výkonných montáních mechanizmù. Bailey Bridge a Mabey - Johnson Silnièní most Bailey Bridge je dnes ji legendou. Na území naí republiky se tento typ mostu dostal po druhé svìtové válce v rámci mezinárodní pomoci UNRRA, nìkteré mosty slouily desítky let na jednom místì, jiné se pouívají dodnes jako mostní provizória. Modernizovaná verze se vyrábí v Polsku, ve Velké Británii - MABEY - JOHNSON i v USA - ACROW BRIDGE.



Obr. provizorní most BB Pøíhradová konstrukce vyrábìná ve Velké Británii firmou Mabey-Johnson, umoòující stavbu provizorních mostù o zatíitelnosti do MLC 100 (pøiblinì tøída A podle ÈSN) o rozpìtí do 60 m v èase do 200 minut. Standardní souprava umoòuje stavbu 30 m mostu o MLC 70 (pøiblinì tøída B podle ÈSN) do 100 minut s 29 mui bez pouití mechanizace (jeøábu). Pøi pouití jeøábu se doba stavby podstatnì zrychluje a souèasnì se sniuje potøebný poèet osob. Konstrukèní prvky jsou vyrobeny z vysokopevnostní oceli a chránìny proti korozi galvanizací. Pøíhradový systém umoòuje variabilní uspoøádání od jednostìnná jednopatrová a do tøístìnná dvoupatrová konstrukce, celkem v 8 modifikacích a rùzných délkách (3-20 pøíhrad po 3,048 m). Na rozdíl od pùvodního mostního systému Bailey Bridge se u tohoto systému nepouívají mostiny a obrubníky ale poívají se vozovkové panely, které v plné míøe oba tyto prvky nahrazují. Obdobný systém Acrow Panel Bridges z USA je jetì více variabilní, je mono z nìho sestavit mosty a tøípruhé od jednopatrových jednostìnných a po dvoupatrové ètyøstìnné, celkem 26 variant o délce jednoho mostního pole a 76,25 m. Velké mnoství tohoto typu mostù bylo postaveno v polovinì 90-tých let v Bosnì a Chorvatsku a v poslední dobì také v Kosovu.

Mosty M 16 Mosty M 16 jsou ocelové, pøíhradové, Obr. è. M16 a PIMO rozebíratelné konstrukce. Jednotlivé díly konstrukce se spojují rouby, které je mono nahradit nýty. Pouití vysokopevnostních roubù je problematické, protoe spoje hlavních nosníkù mostu jsou konstruovány jako zámkové. Hlavní nosníky jsou pøíhradové, pøímopasové. Délka pøíhrady je 3 m a je dána rozmìrem elementu, který má tvar kosoètverce o výce 3300 mm a délce 3000 mm. Mosty M 16 se stavìjí jako prosté nosníky, výjimeènì se mohou pouívat i jako nosníky spojité. Podle rozpìtí a zatíení se staví jako mosty jednopatrové a tøípatrové, jako jednostìnné nebo dvoustìnné s horními a dolními pásy nezesílenými nebo zesílenými. Mohou se stavìt jako mosty s mostovkou dolní nebo horní. Modernizovaná konstrukce mostu M 16 M Pøi modernizaci dolo k redukci 12 moných druhù konstrukcí na dvì základní - jedno-patrové do rozpìtí 48 metru a dvoupatrové do rozpìtí 66 metrù. Zvìtilo se tedy rozpìtí nejpouívanìjích základních druhù mostù - jednopatrových a dvoupatrových jednostìnných. Zkrátila se doba potøebná pro montá tìchto základních druhù a dosáhlo se u nich pøízni-vìjího pomìru hmotnosti konstrukce k jejich délce - sníila se hmotnost na metr mostu. Panelové mostovky lze pouít jen u mostù s dolní mostovkou a zásadnì jen v pøímém smìru. Jízdní dráhu panelové mostovky tvoøí celosvaøované prostorovì tuhé panely, na nì se pøímo upevòují kolejnice. Pøíèníky panelové mostovky mají zesílenou horní pásnici ke zvýení tuhosti

!



v podélném smìru vzhledem k pøenesení brzdných sil do hlavních nosníkù. Panelovou mostovku lze doplnit silnièními panely pro kombinovaný eleznièní a silnièní provoz nebo pro silnièní provoz.Výhodou panelové mostovky proti podélníkové mostovce je lepí statické pùsobení zejména pøi pøenosu brzdných sil, jednoduí upevnìní koleje na mostì, celkovì vyí tempo stavby, jednoduchá montá silnièní vozovky s uspokojivou ivotností obrusné povrchové vrstvy. Nevýhodou panelové mostovky je vyí hmotnost a omezené pouití jen pro pøímou kolej. Mostní konstrukce z IP nosníkù Typizované mostní konstrukce z IP nosníkù slouí k obnovì mostù o rozpìtí 11-25 m s krokem 2 metry. Jsou navreny pro zatìovací vlak o nápravovém tlaku 180 kN. Pøípustná pojezdová rychlost vlakù je do 30 km/h. Mostní konstrukce tvoøí plnostìné svaøované nosníky IP60, IP75 a IP100 s konstantní íøkou pøíruby 300 mm. Délkovì jsou odstupòovány po 2 metrech: IP60 od 12-16 m, Obr. è. IP a PIMO IP75 od 14-20 m, IP100 od 18-26 m. Nosníky jsou øazeny v jedné vrstvì se 2-4 nosníky pod jedním kolejnicovým pásem s osovou vzdáleností nosníkù 150 cm. Ve skupinách se nosníky vzájemnì nespojují. Hlavní nosníky se spojují ocelovými souèástmi typu X,R a zavìtrují ocelovými nebo døevìnými souèástmi typu X,R a U. Nosníky se ukládají pøímo na stativa podpìr s osou uloení 50 cm od èela nosníku. Mohou se pouívat jako prosté, výjimeènì spojité konstrukce Kolejnice se ukládají na prace nebo mostnice s konstantní osovou vzdáleností 65 cm.

SUMMARY Logistics Supply of Solving Crisis Situation in Transport In article is described solving of transport crisis situation in Czech condition. There are very special words, specific activities, specific methods and others. Great respect is put on natural and people threats. As very important is possible reaction for arising crisis and crisis situation. From society point of view there is public administration during crisis and crisis situation. The field of transport is very important part of state proceedings. The carriage able of transport network is one important task for society.

"

LOGISTICKÉ ZABEZPEÈENÍ ØEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ V DOPRAVÌ

Recommend Documents