LINGUA UNIVERSALL ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

LINGUA UNIVERSALL ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Jednací číslo:

Obsah: . Identifikační údaje .................................................................................................................... 3 Charakteristika ŠVP ................................................................................................................... 7 Učební plán .............................................................................................................................. 15 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace ............................................................... 20 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK ............................................................. 20 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace ............................................................... 25 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CIZÍ JAZYK I. - ANGLICKÝ JAZYK ( 1. – 5. ročník ) .......................................................................................................................................... 25 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK .................................. 31 Vzdělávací oblast : Matematika a její aplikace .................................................................... 37 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: MATEMATIKA ............................................................. 37 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět.................................................................................. 48 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: PRVOUKA, VLASTIVĚDA, PŘÍRODOVĚDA ............... 48 Vzdělávací oblast: Umění a kultura ..................................................................................... 55 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ................................................. 55 Vzdělávací oblast: Umění a kultura ..................................................................................... 59 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ............................................. 59 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví ...................................................................................... 64 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA ................................................. 64 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce ................................................................................ 68 Učební osnovy 2. stupeň .......................................................................................................... 71 Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace .............................................................. 71 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK ............................................................. 71 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK ..................................................... 75 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK ...................................................... 80 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace ..................................................................... 86 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: MATEMATIKA ............................................................. 86 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie ................................................. 89 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMATIKA ............................................................ 89 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost ............................................................................... 94 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS ......................................................................... 95 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝCHOVA K OBČANSTVÍ ...................................... 101 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda .................................................................................. 105 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: FYZIKA ........................................................................ 105 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHEMIE ....................................................................... 110 Vyučovací předmět: Přírodopis .................................................................................. 113 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT : ZEMĚPIS ..................................................................... 117 Vzdělávací oblast: Umění a kultura ................................................................................... 122 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Hudební výchova .......................................................... 122 Vzdělávací oblast: Umění a kultura ................................................................................... 125 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ............................................................. 125 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví .................................................................................... 130 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA ............................................... 130 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ........................................... 132 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce .............................................................................. 135 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Praktické dovednosti.................................................... 135

2

1. Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: ŠVP pro ZV Ve zdravé škole se učíme a hrajeme si s úsměvem Předkladatel: Název školy: Adresa školy: Jméno ředitele: Kontakty: E- mail: web:

Lingua Universal soukromá základní škola a mateřská škola s.r.o Sovova 2/480, 412 01 Litoměřice Ing. Blanka Ježková tel. 416 733 690, fax. 416 732 526 [email protected] www.zslingua.cz

Zřizovatel: Název: Identifikátor školy: IČO: Adresa: Kontakty: E mail: Web:

Lingua Universal soukromá základní škola a mateřská škola s.r.o 600 0010393 25018515 Sovova 2/480, 412 01 Litoměřice tel.: 416 333 690, fax: 416 732 526 [email protected] www.zslingua.cz

Koordinátor tvorby ŠVP: Alena Hrnčířová

Schváleno na pedagogické radě: 27. 8. 2012

Platnost dokumentu: od 1.9.2013

------------------------ředitelka školy: Ing. Blanka Ježková

razítko školy

3

Charakteristika školy Základní škola Lingua Universal je soukromá škola s.r.o, plně organizovaná s 1.-9. postupným ročníkem. V každém ročníku je jedna třída, která je naplňována do počtu 20 žáků. Jedná se o menší školu rodinného typu s počtem žáků do 180. Výuka jazyků je zajištěna od 1.třídy. Žáci se cizí jazyky učí ve skupinách po maximálně 12 žácích. S nižším počtem žáků ve třídách je umožněno lépe respektovat individuální zvláštnosti a osobnosti žáků, využívání rozličných forem práce pro větší pestrost výuky a aktivního zapojení žáků do výuky. Škola pracuje v režimu „škol podporujících zdraví - zdravá škola“. Tento projekt je zaměřen na pohodu prostředí; zdravé a smysluplné učení a otevřené partnerství. Škola vytváří podmínky a nabídku pro trávení volného času v rámci školní družiny, školního klubu nebo studovny. Škola úzce spolupracuje s PPP a využívá služeb školního psychologa.

Umístění školy Škola se nachází ve středu města Litoměřic. V blízkosti školy jsou autobusové zastávky pro městskou dopravu. Díky své strategické poloze mají žáci i pedagogičtí pracovníci blízko do městské knihovny, galerie, muzea, střediska CHKO, kina, divadla K. H. Máchy a kulturního domu.

Materiální, prostorové a technické vybavení školy Školní budova má 3 patra, kde se nacházejí prostorné a světlé chodby, z čehož naše škola využívá chodby na 2. a 3. patře. Chodby jsou využívány k aktivnímu odpočinku o přestávkách. Na chodbách jsou barevné kontejnery sloužící ke třídění odpadů /plasty, papír a sklo/, uzamykatelné skříňky na osobní věci žáků, které slouží na ochranu věcí proti poškození nebo odcizení.

4

Na 2. patře se nacházejí učebny 1. a 2. stupně. Na 3. patře jsou učebny jazyků, odborné učebny zeměpisu, dějepisu, fyziky, přírodopisu, chemie a výpočetní techniky, kabinety učitelů, kancelář školy, ředitelna a sborovna. V části budovy využívané naší školou je 9 kmenových tříd, 5 jazykových učeben, 2 odborné učebny, učebna výpočetní techniky s připojením k internetu, tělocvična, knihovna. Jednotlivé třídy jsou prostorné a světlé. Klidné, estetické a přátelské prostředí nejen v jednotlivých třídách, ale i v celé škole vytváří v žácích pocit bezpečí a pomáhá upevňovat znalosti i charakterové vlastnosti žáků a jejich vztah k hodnotám. Žákům je k dispozici školní knihovna se studovnou pro možnost přípravy do školy, samostudia nebo doučování. Škola má k dispozici tělocvičnu k tělovýchovným aktivitám a pro shromažďování žáků školy. Na jazykovou výuku a výuku odborných předmětů docházejí žáci do příslušných učeben. K dispozici je videotechnika, audiotechnika, interaktivní tabule a řada dalších doplňujících materiálů jako jsou další učebnice, texty, knihy, obrazové tabule, slovníky, hry apod. Školní družina má pro každé oddělení vlastní prostory. Ke škole patří školní dvůr, použitelný pro školní přestávky /letní/, výuku tříd, shromažďování žactva, k pohybovým aktivitám /míčové hry /, slavnostnímu zahájení školní docházky a k projektovým dnům. V blízkosti školy se nacházejí dva sportovní areály, které škola využívá. K pohybovým aktivitám dále škola využívá plavecký bazén a zimní stadion. Většina vyučujících má k dispozici kabinety. Pedagogové se společně scházejí ve sborovně, kde je také učitelská knihovna a prostor pro relaxaci, mají zde volný přístup na internet, používají tiskárnu i kopírku. Pozornost je věnována jednotlivým žákům podle potřeby, ať se jedná o žáky integrované nebo nadané. Podle potřeby žáků dochází do jednotlivých hodin asistent učitele, který je jim nápomocen při výuce. Pedagogové se také žákům individuálně věnují ve svých konzultačních hodinách. Škola má hygienické zázemí pro žáky i pedagogy. Materiální vybavení školy je dostačující pro výuku. Zajištění pitného režimu: vlastní nebo v rámci školy. Pití si žáci mohou koupit ve školním bufetu, ve školní družině mají k dispozici čaj nebo ovocnou šťávu. Děti stravující se ve školní jídelně dostavají pití k jídlu.

5

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor se skládá z kvalifikovaných pedagogů. Na škole také pracuje asistentka pedagogů pro práci s integrovanými žáky. Je k dispozici i žákům mimořádně nadaným. Škola se zúčastnila dvouletého projektu vzdělávání učitelů – zavádění evropské dimenze do vzdělávání. Na škole pracuje poradce pro volbu povolání a metodik prevence. Škola má zpracován preventivní program. Většina učitelů prošla školením kritického myšlení či týmové spolupráce a školením zavádění evropské dimenze do vzdělávání. Pedagogové se pravidelně školí pod vedením školního psychologa, jak pracovat s třídním kolektivem i s jednotlivcem. Ve škole pracují také externí učitelé, z důvodu zajištění co nejvyšší kvalifikovanosti.

Charakteristika žáků Žáky školy jsou děti z celého regionu i děti cizích státních příslušníků. Škola má dobré zkušenosti s integrovanými žáky (SPUCH i zdravotního postižení) a také s žáky mimořádně nadanými. Někteří žáci v pátém ročníku odcházejí na víceleté gymnázium.

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola dlouhodobě spolupracuje se školami v zahraničí jak na 1., tak na 2. stupni (převážně s Německem a Anglií – pravidelné výjezdy do zahraničí). Od roku 2001 je škola zapojena do celonárodní sítě Škol podporujících zdraví. Dále je navázána spolupráce s nadací TEREZA, CHKO České Středohoří. i se střediskem ekologické výchovy SEVER v rámci environmentální výchovy. Škola pravidelně podává projekty pro zkvalitnění práce s žáky i pro jejich volnočasové aktivity. (MěÚ Litoměřice, KÚ Usteckého kraje, MŠMT,…) Škola je od roku 2009 zařazena do projektu komunitních škol Ústeckého kraje. Během školního roku škola připravuje řadu projektů, při kterých dochází k propojování různých témat výuky i věkových skupin žáků. Pedagogové spolupracují společně s žáky na přípravě jednotlivých projektů a podílejí se na organizaci jednotlivých aktivit v rámci projektů na škole. Škola pravidelně pořádá ozdravné pobyty pro žáky v letních i zimních měsících, lyžařské, cykloturistické kurzy, řadu exkurzí a setkání s různými osobnostmi. Na škole pracuje školní parlament, který se skládá ze zástupců jednotlivých tříd (3.-9.ročník). Žáci prostřednictvím parlamentu tlumočí své náměty pro další rozvoj školy. Dlouhodobě škola spolupracuje se školou Diesterweg-Grundschule Pirna – Copitz a nově navázala kontakty se školou v Holandském Zoetermeeru Orange Nasau College. Žáci školy se zapojili do projektu „Škola škole“ jedná se o podporu keňského dítěte, o rozvoj spolupráce a aktivní rozvíjení přátelství. Žáci některých tříd si také mohou vybrat v ZOO zvířata k adopci, a poté sledují jejich život.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty S naší školou velmi úzce spolupracuje supervizor PhDr. Richard Braun, který se specializuje na diagnostiku tříd a sociálně nežádoucí jevy včetně jejich řešení na škole.

6

Zástupci tříd spolu se zástupci z řad pedagogů a zástupcem města tvoří Školní radu, rada se schází minimálně 2x za školní rok, popř. podle potřeby. Rada je vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech a dalším rozvoji. Jinak se členové rady setkávají na neformálních setkáních. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání svých žáků prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultacích s jednotlivými vyučujícími, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zákon. zástupců). Obecné informace mohou také najít na webových stránkách naší školy. Veškerá komunikace probíhá na bázi partnerského vztahu všech zúčastněných aktérů vzdělávání. Žáci i rodiče dostávají možnost vyjádřit se k obsahu výuky, ale i k dění ve škole. Jejich podněty jsou brány s veškerou vážností, diskutuje se o nich nejen s dětmi (podpora dovednosti obhájit svůj názor, argumentovat) ale i s rodiči na třídních schůzkách a na Radě školy. Spolupráce s rodiči žáků se neustále rozvíjí. Rodiče mohou kdykoli školu navštívit a zúčastnit se vyučování. V době konzultačních hodin nebo po vzájemné dohodě s vyučujícím mohou být žáci přítomni při jednání rodičů a učitele. Některé akce pořádané školou jsou určené i pro veřejnost (Přivítání vánoc, Pálení čarodějnic, Sportovní dny, atd..) Školní sportovní klub připravuje sportovní aktivity i pro další školy ve městě (Cesta za sluncem). Rodiče jsou také informováni o dění ve škole prostřednictvím školního časopisu a vývěsek školy. Děláme vše pro to, aby naše škola byla otevřená dětem, rodičům i všem ostatním, kteří mají o nás a o naši práci zájem.

2. Charakteristika ŠVP Zaměření školy Škola se odlišuje od ostatních škol svým pojetím výchovy vzdělávání. ŠVP je připraven pro školu rodinného typu, kde žáci i pedagogové mají k sobě blízko a jsou partneři. Klima školy i jednotlivých tříd je přátelské a otevřené. Malý počet žáků ve třídách umožňuje respektování individuálních zvláštností jejich osobnosti. ŠVP vychází z obecných cílů a klíčových kompetencí, analýzy vlastních možností, požadavků rodičů a navázáním na filozofii zaměření školy. ŠVP zabezpečuje výuku cizího jazyka již od 1. třídy s možností dělení na skupiny. Základní dovednosti i kompetence jsou prohlubovány a rozšiřovány podle schopností jednotlivých žáků. Pedagogové využívají různé formy a metody práce, které zvyšují efektivitu výuky, prohlubují dovednosti a rozvíjejí klíčové kompetence. Nabídka širokého spektra mimoškolních aktivit pomáhá žákům prohloubit svoje znalosti a dovednosti nebo aktivně využívat volný čas. Žáci mají možnost dobrovolně navštěvovat konzultační hodiny vyučujících. Škola pro život: Vedeme žáky k tomu, aby jejich znalosti a dovednosti byly dobře uplatnitelné v životě s výrazným podílem cizích jazyků, což umožní absolventům širší možnost uplatnění. Vedeme žáky k zodpovědnosti za své jednání a chování (dodržování školních řádů a pravidel). Škola pro všechny: Pomáháme žákům slabším i integrovaným (SPCHU, tělesné postižení) a věnujeme péči žákům nadaným a vytváříme tak podmínky pro jejich další rozvoj. Podle potřeb žáků využíváme v jednotlivých třídách asistenta učitele.

7

Výchovné a vzdělávací strategie Strategie jsou členěny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí přednostně, je však zcela jasné, že jednotlivé výchovné a vzdělávací strategie směřují současně k více klíčovým kompetencím. Členění v textu je proto pouze orientační a záleží na dohodě učitelů v rámci pedagogického sboru, ke které klíčové kompetenci konkrétní strategii využijí. Jednotlivé metody a formy práce jsou přiřazeny k jednotlivým strategiím. Výběr byl proveden podle těchto kritérií. • konkrétní postup, jímž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků; • sdílený postup (strategie může být uplatňována různými učiteli, u různých žáků, v různých vyučovacích předmětech). Strategie školy jsou uvedeny v některých případech v doslovném znění, avšak někdy výběrově, tj. pouze jako části vět, odstavců, výroků apod., případně jsou formulace upraveny.

Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./

Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • • • •

• •

umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

8

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • • • • • • • •

•

•

•

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) využíváme školní časopis jako prostředek komunikace mezi žáky a veřejností umožňujeme žákům podílet se na přípravách a realizaci anket s občany vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, sportovních kláních, poznávacích pobytových zájezdech a besedách vyžadujeme od žáků uplatňování dovedností komunikace v rámci autentického učení při společenských akcích školy- slavnostní vánoční oběd, akce pro partnery školy, zápis zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)

Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • • • • •

• •

• •

pravidla školy jsou stanovena ve školním a vnitřním řádu školy a žáci sami se také podílejí na tvorbě pravidel ve třídě – tzv. třídní desatera společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament ve škole funguje žákovská samospráva (pracovní schůzky s ředitelkou, podílení se na vytváření obsahu třídnických hodin) volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech; učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení;

9

• • • • •

žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.

Strategie směřující ke kompetenci občanské: • • • •

• •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků již od prvního ročníku spolupodílení se na vytváření pravidel "vlastní" třídy společně se žáky vytváříme školní řád - vyžadujeme, aby se k jeho obsahu dle věkových zvláštností vyjádřili prostřednictvím zástupců třídy všichni žáci vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu přes žákovský parlament; při třídnických hodinách mají žáci možnost diskutovat ne různá témata, řešit vzniklé problémy mezi třídním kolektivem, zamyslet se a rozebrat nevhodné chování či porušování pravidel

Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování • • • • • • • •

zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí škola pořádá akce připomínající lidové tradice (vánoční den, velikonoční den); škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, vystupování pro seniory, mateřské školy využití školní jídelny – při pečení ván. perníčků či vaření vlastních pokrmů umožňujeme žákům účast na jednání zastupitelstva, besedy, návštěvy pracovního úřadu nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • •

•

pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času; různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia; umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče;

10

• • • •

•

umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami: zdravotní postižení,zdravotní znevýhodnění nebo sociální znevýhodnění. Podle potřeb výchovný poradce a speciální pedagog se souhlasem rodičů posílají žáka na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, nebo na jiné specializované pracoviště. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče a jsou jim zpracovány individuální vzdělávací plány /IVP/. Jedná se o podpůrné opatření s využitím speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno vyučujícího, který bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Dítě je automaticky zařazeno do dyslektické ambulantní poradny. Pro lepší začlenění do práce třídního kolektivu pracuje v některých předem určených hodinách asistentka učitele(pomocná vychovatelka). Vzdělávání žáků se zdravotním postižením – vývojové poruchy učení nebo chování. Jedná se o žáky se specifickými poruchami učení a chování. Vzdělávání těchto žáků probíhá ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace a DAP (dle doporučení SPC,PPP). S dětmi pracují vyškolení speciální pedagogové ( na 1. stupni) a zkušení pedagogové českého jazyka (na 2. stupni). Pravidelně každý týden probíhá jedna hodina dyslektické ambulantní poradny pro děti s dyslexií, dysortografií a dysgrafií a zvláštní hodina pro děti s dyskalkulií. Výuka probíhá se souhlasem rodičů, kteří mají možnost se výuky zúčastnit či problémy svých dětí konzultovat. Pedagogové se při práci s těmito dětmi řídí doporučeními pedagogicko-psychologické poradny s níž úzce spolupracují. Učitel stanoví žákům přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě při výuce, o přestávkách i při akcích konaných mimo školu. Zavádí systém pochval a trestů. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci.

11

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Žáky mimořádně nadané posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogickopsychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zpracovány individuální vzdělávací plány /IVP/.Podpůrnými opatřeními je využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby takových žáků. Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň … Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo Domem dětí a mládeže. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Pro mimořádně nadané žáky v cizích jazycích jsou připraveny náročnější poslechová cvičení, doplňkové texty i knihy, křížovky, kvízy, práce s jazykovými programy na internetu, sledování DVD filmů v cizím jazyce a své jazykové znalosti mohou využívat při jazykových nebo výměnných pobytech, které každý rok pravidelně pořádáme. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

Začlenění průřezových témat V této části charakteristiky ŠVP uvádíme, která průřezová témata, které tematické okruhy průřezových témat, ve kterých ročnících a jakou formu jsou realizována. Průřezová témata prostupují celým vzděláváním a svým formativním charakterem vstupují do mnoha činností ve výuce i mimo ni. Reprezentují aktuální problémy ze současného světa. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Přispívají tak ke komplexnosti vzdělání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření rozvíjení klíčových kompetencí.

12

V této části ŠVP ZV vymezujeme pouze jejich plánované začlenění pro realizaci ve výuce. Pro větší přehlednost jsme tyto informace zpracovali do tabulky. Žáci prochází v průběhu 1. a 2. stupně průběžně všemi průřezovými tématy a do konce 9. ročníku se seznámí se všemi tematickými okruhy průřezových témat. Začlenění průřezových témat tabulka a jejich tematických okruhů do ročníků podporuje rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí v průběhu základního vzdělávacího procesu. a prohlubuje výchovné a vzdělávací strategie vyučovacích předmětů; Průřezová témata jsou na naší škole realizována kombinací dvou základních forem: integrací obsahu tematických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu, projektovými dny a projekty. Průřezová témata procházejí napříč všemi vzdělávacími oblastmi. Charakteristiky průřezových témat přikládáme k učebním osnovám k jednotlivým vyučovacím předmětům. Jedná se o tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - OSV Výchova demokratického občana - VDO Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech- EGS Multikulturní výchova - MKV Environmentální výchova- ENV Mediální výchova- MEDV

13

Průřezová témata ČJ 1.ročník

2.ročník

3.ročník

M

AJ

NJ

ENV 5.1.,5.4., MV 6.1..6.2. 6.5.,6.6. 6.6.1. EGS 3.1. VDO 2.1.

OSV 1.1.,1.2.,1. 3 ENV 5.4. VDO 2.1.,2.2.,2. 4 EGS 3.1. MKV 4.1.,4.2.

OSV1.1.1. ,1.2.4.,1.2. 3.,1.1.4,1.1 .2. ENV5.4.,5 .3.EGS3.3.

OSV1.1. 1.2. EGS 3.3.

OSV 1.1.,1.2. 1.3. VDO 2.1. EGS 3.1. ENV 5.1.5.4. MV 6.1.6.5. 6.6.1.,6.6.2 .

OSV 1.1.,1.2.,1. 3ENV 5.4. VDO 2.1.,2.2.,2. 4.EGS 3.1.,3.2. MKV 4.1.4.2.

OSV1.2.2. 1.2.3.,1.1.2 .,1.1.4,1.1. 5, MV6.6. ENV5.4.

OSV1.1.,1 .2. EGS 3.3.

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1. EGS 3.1. MV 6.1.,6.5.,6. 6.,6.6.2.

OSV 1.1.,1.2.,1. 3. ENV 5.4. VDO2.1.,2 .2.,2.4. EGS 3.1. MKV 4.1.4.2.

EGS3.3.M V6.6.2. OSV1.2.3. 1.3.1 ENV5.4.

OSV1.1.,1 .2. EGS3.2.,3. 3. VDO2.1.

Prv

VL

Př

PD

HV

VV

TV

OSV1.1 1.2. VDO2.1. 2.4. EGS3.1. 3.2. MKV4.1.4 .2. EV5.3. 5.4. MV6.1.

OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2. ENV5.2.,5 .3.5.4, VDO 1.2.,2.2.

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. MV4.2. ENV5.1.,5 .3.,5.4.

OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2. ENV5.2.,5 .3.5.4, VDO 1.2.,2.2

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. MV4.2. ENV5.1.,5 .3.,5.4


OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. MKV4.2 ENV5.1.,5 .3.,5.4 MV6.6.2.

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. EGS3.3. MKV4.1., 4.2.,4.3. ENV5.1.,5 .2.,5.3.,5.4. MV6.6.1., 6.6.2.

OSV1.1 1.2. VDO2.1. 2.4. EGS3.1. 3.2. MKV4.1.4 .2. EV5.3. 5.4. MV6.1.

OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2.,4.3.,4. 4. ENV5.2.,5 .3.5.4, MV6.4.,6. 5.,6.6.2 VDO 2.1.,2.2. OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2.,4.3.,4. 4. ENV5.2.,5 .3.5.4, MV6.4.,6. 5.,6.6.2VD O2.1.2.2..

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. EGS3.3. MKV4.1., 4.2.,4.3. ENV5.1.,5 .2.,5.3.,5.4.

OSV1.1 1.2. VDO2.1. 2.4. EGS3.1. 3.2. MKV4.1.4 .2. EV5.3.

OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2.,4.3.,4. 4. ENV5.2.,5 .3.5.4, MV6.4.,6.


PP

MV6.6.1., 6.6.2. 4.ročník

5.ročník

OSV 1.1.,1.2.,1. 3 .VDO 2 .1. EGS 3.1. ENV 5.1.5.4. MV6.1.,6. 5.,6.6.1.,6. 6.2.

OSV1.1.,1 .2.1.3. VDO 2.1. EGS 3.1. ENV5.1.,5 .4. MV6.1.,6. 5.,6.6.1.

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO 2.1.,2.2.,2. 4 EGS 3.1.,3.2.,3. 3.MKV 4.1.,4.2. ENV 5.4. MV 6.6.1.,6.6.2 .

OSV1.2.3. ,1.1.4.,1.1. 1. EGS 3.3. MKV4.1.

OSV1.1.1. 2.,1.3. MKV4.2.4 .4. EGS3.2.,3. 3.

MKV4.4. EGS3.3.,3. 2. OSV1.2.3. ,1.1.5.,1.3. 2.,1.1.1.,1. 1.4.

OSV1.1.1. 2.,1.3. MKV4.2.4 .4. EGS3.2.3. 3.

5.4. MV6.



OSV1.1. 1.2. VDO2.1. 2.4. EGS3.1. 3.2. MKV4.1 4.2. EV5.3. 5.4. MV6.1. .



OSV1.1. 1.2. VDO2.1. 2.4. EGS3.1. 3.2. MKV4.1 4.2. EV5.3. 5.4. MV6.1. .

16

5.,6.6.2.V DO 2.1.,2.2. OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2.,4.3.4.4 . ENV5.2.,5 .3.5.4, MV6.1.6.2 .,6.3.6.4.,6. 5.,6.6.2. VDO2.1.,2 .2. OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2.,4.3.4.4 . ENV5.2.,5 .3.5.4, MV6.1.6.2 .,6.3.6.4.,6. 5.,6.6.2. VDO2.1.,2 .2.


OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. MKV4.2 ENV5.1.5. 2.,5.3.,5.4 MV66..2.

OSV 1.1.,1,2,,1. 3. EGS3.1. MKV4.1., 4.2. ENV5.2.,5 .3.5.4, VDO 1.2.,2.2M V 6.1.,6.2.,6. 3.,6.4.,6.6. 1.

OSV1.1.,1 .2.,1.3. VDO2.1.,2 .2. MKV4.24. 4.,4.5.. ENV5.1.,5 .3.,5.4 MV6.1.6.2 .,6.6.2.

OSV 1.1.3. MKV 4.2.4.3. OSV1.1.1. MKV4.2. OSV1.1.2. EGS3.2. OSV1.3.2. MV6.2.

6 . r o č n í k

7 . r o č n í k

ČJ OSV1.1 VDO2.2 ENV5.3 .5.4. OSV1.2 .3..

M OSV1.1.1. ,1.2.4 ENV5.1 EGS3.1 OSV1.1.1. ,1.1.4,1.1. 5 OSV1.1.1. OSV1.1.1, 1.2 OSV1.1.1, 1.3.1. OSV1.1.1, 131,1.2.

AJ OSV1.2 .3,1.1.4, 1.3.,1.,1 .1.1. MV6.6. 2 EGS3.3 MKV4. 1

NJ OSV1.1 .,1.2,1.3 . MKV4. 1,4.2,4. 4 MKV6. 2 EGS3.1, 3.2,3.3

D VDO2.1 .,2.2.,2. 4 OSV1.1 .5.,1.3.1 ENV5.2 . EGS3.1. ,3.2. MKV4. 2.

OSV1.2 .2. OSV1.1 .,1.2. VDO2.2 . OSV1.2 .3.

OSV1.1.1, 1.1.4,1.1.5 . OSV1.1.1 ENV5.2. OSV1.1.1. ,1.1.5.,1.3. OSC1.1.1. ,12. EGS3.2. OSV1.1.1, 1.1.5,1.3

OSV1.2 .3.,1.1.1 .,1.1..4, MKV4. 1

OSV1.1 ,1.2,1.3 MKV4. 2.4,4

VDO2.2 .,2.4. MKV4. 4.,4.2. ENV5.3 . EGS3.2. ,3.1.

VDO2.2 . OSV1.1

OSV1.1.1. ,1.1.4,1.2 OSV1.1.1.

MKV4. 4 OSV1.2

EGS3.1, 3.2,3.3 OSV1.1

VDO2.4 ENV5.3 .

PD OSV1.1 .1.,1.1.2 .,1.2.1., 1.2.2. EGS3.2, 3.3. MKV4. 2 ENV5.1 ,5.2,5.3, 5.4, MV6.2., 6.6.1

OSV1.1 .3 1.3.2.

VkZ

Inf. OSV1.1. 2 OSV1.1. 1. OSV1.1. 4 OSV1.2. 3 OSV1.1. 5 EGS3.2 ENV5.4

OSV 1.2.3. ,

17

TV OSV1.1. 1.,1.1.2., 1.2.2. VDO2.1 EGS3.1 MKV4.2 . MV6.2. ENV5.4

FY OSV1.1.1 EGS3.2 OSV1.1.1 ,1.2.4 OSV1.1.1 ,1.2.3,1.2. 4 OSV

CH

PŘ OSV1.1, 1.2 EGS3.2 MV6.6.2 ENV5.2, 5.1,5.4

Z EGS3.2 3.1 MKV4.3 VDO2.4 MV6.1,6 .6.1 OSV1.1. 1,1.2.3,1 .1.2,1.2. 2 ENV5.2. ,5.1.,5.3.

OSV1.1. 1.,1.1.2., 1.2.2. VDO2.1 EGS3.1 MKV4.2 . MV6.2. ENV5.4

OSV1.1.1 1.1.5. 1.2.4 OSV1.2,1 .3. OSV1.1.1 ,1.2

OSV1.1, 12.EGS3 .2 ENV5.1. 5.3,5.4 MV6.6.2

ENV5.3, 5.4 OSV1.1. 5,1.2.3 MKV4.1 43 VDO2.4 EGS3.1., 3.2. MV6.1.

OSV1.1. 1,1.1.2,1 .2.2

ENV5.3, 5.4 OSV1.2,1

OSV1.1 ,1.2 ENV5. 3,5.4 OSV1.1 ,1.2 ENV5. 1,5.3,5. 4 EGS3.1 MV6.1, 6.5,6.6, 1.6,6.2 OSV1.1 ,1.2 ENV5. 1,5.3,5. 4 ENV5. 2,5.4 EGS3.1

OSV1.1. 1,1.2.3, MV6.6.2

ENV5.3, 5.4 OSV11.

HV OSV 1.1, 1.2, 1.3 VDO 2.1,2.2 EGS 3.1 MKV 4.1,4.2,4 .3.,4.4. ENV 5.2.,5.3., 5.4., MV 6.1.,6.2, 6.3,6.4,6 .5,6.6.1., 6.6.2 OSV 1.1, 1.2, 1.3 VDO 2.1,2.2 EGS 3.1 MKV 4.1,4.2,4 .3.,4.4. ENV 5.2.,5.3., 5.4., MV 6.1.,6.2, 6.3,6.4,6 .5,6.6.1., 6.6.2 OSV1.2. 3.1.2.2.., 1.2.4.1.1

VV OSV 1.1.2.,1. 1.5.,1.2. 2. ENV 5.4 VDO 2.2. EGS3.1. ENV5.1.

OSV1.1. 2.2., 1.2.3. ENV5.4. VDO2.2 . EGS3.2., 3.1. MKV4.1 .,MV6.5.

OSV1.1. 2. ENV5.4.

8 . r o č n í k

. OSV1.2 .2. OSV1.2 .3

OSV1.1.1, 12 OSV1.1.1, 1.1.5,1.2 OSV1.1.1. 1.1.5,1.1.3 OSV1.1.1. VDO2.3 ENV5.1

.3.,1.1.5 ,1.1.1.,1 .1.4

,1.2,1.3 Mv6.1,6 .2,6.3,6. 56.6

MV6.2. MKV4. 2.

MV6.1., 6.2.,6.6. 2 EGS3.2. MKV4. 4 ENV5.2 .

9 . r o č n í k

OSO1.1 . VDO2.1 . OSV1.1 . VDO2.2 . MKV4. 2.

OSV1.1.1, 1.1.5,1.2,1 .3 OSV1.1.1, 1.1.5,1.2,1 .3 OSV1.1.1, 1.3 EGs3.2 OSV1.1.1, 1.1.5,1.2,1 .3

OSV1.2 .3,1.2.2, 1.1.2,1. 2.4,1.2. 1 VDO2.1 MKV4. 2 4.1 EGS3.1

OSV1.1 ,1.2,1.3 MKV4. 1,4.2,4. 3 ENV5.2 ,5.3,5.4

VDO2.. 1.2.4.,2. 3.,2.2. EGS3.3. ,3.1.,3.2 MV6.5, 6.6.2,6. 2. ENV5.3 ,5.2. MKV4. 2.,4.4. OSV1.3 .2

OSV1.1 .1.,1.2.1 .,1.2.3 VDO2.2 . OSV1.2 .2. MV6.5.

1.2.2. ,1.2.4 ., 1.1.4. ,1.3.2 .,1.1. 2.,1.1 .3.,1. 3.1.,1 .2.2. MV6 .1.,6. 2.,6.5 ., MKV 4.2.,4 .3.,4. 4. ENV 5.3. OSV 1.2.1. ,1.1.4 .,1.2. 3.,1.3 .1.,1. 2.4.,1 .3.1., 1.1.4. ,1.3.2 .,1.2. 2. MKV 4.2.,4 .1. MV6 .1.

18

MKV4.1 ,4.2. ENV5.., MV6.2., 6.6.2. VDO2.1 . EGS3.1.

.3 EGS3.1 MV6.2,6. 5

ENV5. 3,5.4 EGS3.1 MV6.1, 6.5,6.6. 1,6.6.2 ENV5. 3,5.4 MKV4. 2 MV6.1, 6.5,6.6. 1,6.6.2

ENV5.1, 5.3,5.4,5 .2. EGS3.2

5.,1.2.3 VDO2.4 EGS3.1, 3.2 MKV4.1 .,4.3. MV6.1.

.4,1.3.2., 1.1.2.,1. 1.3.,1.3. 1.,1.2.2 MV6.1., 6.2.,6.5 MKV4.2 .,4.3.4.4. ENV5.3

EGS3.2. VDO2.2 .,MV6.5. MKV4.4 .

OSV1.1. 1,1.1.2,1 .2.2 MKV4.1 ,4.2. ENV5.., MV6.2., 6.6.2. VDO2.1 . EGS3.1.

ENV5.3, 5.4 MV6.3,6. 6 ENV5.3, 5.4

ENV5. 3,5.4 EGS3.1 MV6.1, 6.5 VMEG S3.1,3. 3 MEDV 6.1,65,6 .6.1,6.6. 2 VDO2. 4

OSV1.1, 1.1.1 MV6.5.6 .1 EGS3.1., 3.2. ENV5.1. MKV4.2

OSV1.1. 1.,1.2.3, 1.3.11.2. 1,1.22,1. 2.4 MV6.1., 6.2. ENV5.3. ,5.4, MKV4.1 .,4.5,4.3 EGS3.3 3.2 3.1

OSV1.2. 1.1.1.4., 1.2.3.1.3 .1.,1.2.4. ,1.3.1.,1. 1.4.,1.3. 2.,1.2.2. MKV4.2 .,4.1. MV6.1.

OSV1.1. 1.,1.1.4., 1.2.3. VDO2.1 .,2.2. EGS3.2. MKV4.4 . ENV5.4. MV6.6.1 .

3. Učební plán Učební plán představuje souhrn základních informací a organizací vzdělávání na úrovni vyučovacích předmětů či jiných forem vzdělávání. Navazuje na charakteristiku školního vzdělávacího programu a přejímá obsah a rozsah vyučovacích předmětů. Je to společná práce všech pedagogů školy a zohledňuje a naplňuje společné záměry a specifika školy. Obsah vzdělávacích oblastí, které vymezuje rámcový vzdělávací program, je realizován prostřednictvím jednotlivých předmětů. Předměty můžeme rozdělit do dvou skupin: předměty povinné pro všechny žáky ( např. Čj, M ) a zájmové útvary v rámci školního klubu (Klub Evropy, Matematické hrátky, Konverzace v cizím jazyce). Zájmové útvary žákům nabízíme podle možností a každým rokem se trochu mění podle zájmu žáků. Následující přehled uvádí názvy povinných předmětů podle toho, jak naplňují vzdělávací oblasti: Vzdělávací oblast

Jazyk a jazyková komunikace

Název vyučovacího předmětu 1. stupeň

2. stupeň

Český jazyk

Český jazyk

Cizí jazyk

Cizí jazyk I 1) Cizí jazyk II.

Matematika a její aplikace

Matematika

Matematika

Finanční gramotnost Informační a komunikační techn.

Práce na počítači 2)

Informatika 2)

Člověk a jeho svět

Prvouka 1.– 3.třída, Vlastivěda,

---

Přírodověda 4.- 5. třída Člověk a společnost

---

Dějepis Výchova k občanství

Člověk a příroda

Umění a kultura 3)

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

---

Fyzika

---

Chemie

---

Přírodopis

---

Zeměpis

Hudební výchova

Hudební výchova

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

Tělesná výchova

Tělesná výchova

---

Výchova ke zdraví 4)

Praktické dovednosti 5)

Praktické dovednosti 5)

Učební plán 1.stupeň Vzdělávací oblasti Vyuč.předměty

Jazyk a jazyková

1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník 5.ročník celkem předměty RVP

DČD

Český jazyk

8

8

8

8

8

35

5

Cizí jazyk I.1)

2

3

3

3

3

9

5

Matematika

4

4

5

5

4

20

2

1

1

1

1

1

komunikace

Matematika a její aplikace

Finanční gramotnost Informační a komunikační

Práce na počítači2)

technologie Prvouka Člověk a jeho svět

Člověk a společnost

2

1

Vlastivěda

2

2

Přírodověda

2

2

Dějepis Výchova k občanství Fyzika


2

Chemie Přírodopis Zeměpis

12

1

Umění a kultura3)

Člověk a zdraví

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Výtvarná výchova

2

1

2

1

1

12

2

2

2

2

2

10

1

1

1

1

1

5

Výchova ke zdraví Tělesná výchova Praktické

Člověk a svět práce

dovednosti5)

104

Celkem

22

22

23

25

26

14

118

Učební plán 2.stupeň celkem předměty Vzdělávací oblasti

Vyuč. předměty

6.ročník

7.ročník

8.ročník

9.ročník

Jazyk a jazyková

Český jazyk

4

5

5

5

komunikace

Cizí jazyk I.1) 4

4

4

4

Cizí jazyk II.1)

3

2

2

2

4

5

5

5

RVP

DČD

15

4

12

13

15

4

Matematika a její aplikace Informační komunikační

Matematika a Informatika2)

1

1

17

technologie Prvouka Člověk a jeho svět

Vlastivěda Přírodověda

Člověk a společnost

Dějepis

2

2

2

občanství

1

1

1

Fyzika

2

2

2

1

0/1

2

1

Výchova


Umění a kultura3)

k

Chemie

11

Přírodopis

2

2/1

2

1

Zeměpis

2

2

1

2

Hudební výchova

1

1

1

1

Výtvarná výchova

1

2

1

2

1

1

2

2

10

1

1

3

Výchova Člověk a zdraví

2

3

10

ke

zdraví4) Tělesná výchova

21

2

2

Praktické Člověk a svět práce

dovednosti5)

1

98 Celkem

30

30

32

18

30

122

24

Poznámky : 1) Škola nabízí tyto cizí jazyky : jazyk anglický, německý, v případě zájmu dostatečného počtu žáků francouzský a ruský jazyk. Jeden cizí jazyk se vyučuje od 1. ročníku. V 6.ročníku žáci přibírají další cizí jazyk dle vlastního výběru. 2) Tento předmět slouží jednak k základnímu seznámení s obsluhou počítače a využíváním internetu, jednak k práci s výukovými programy, kdy se procvičují i další předměty (např. Čj, M, AJ, NJ). Výpočetní technika se vyučuje ve 4.,5. A 6. třídě. 3) Na 1. i 2. stupni se výuka vzdělávací oblasti UK skládá z hudební výchovy a výtvarné výchovy. 4) Vyučovací předmět Výchova ke zdraví se vyučuje jako samostatný předmět na druhém stupni v 8. a 9. ročníku. 5) Praktické dovednosti tvoří na 1.stupni tyto složky: práce s technickými materiály a konstrukční činnosti, ruční práce, pěstitelské práce a příprava studených pokrmů, práce s počítačem. Na 2. stupni jsou vybrána tato témata Finanční gramotnost- provoz domástnosti ( 6.třída ). Digitální technologie- práce se záznamovou technikou, počítačem, audio, video technikou, digitálním fotoaparátem (8.třída ). Život v praxi – volba povolání (9.ročník). Poznámky k učebnímu plánu 1.stupně Disponibilní časová dotace ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace byla u českého jazyka využita v každém ročníku po 1 hodině, u cizího jazyka po 1 hodině v 1.- 4.ročníku. Disponibilní časová dotace ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace byla využita pro výuku matematiky po 1 hodině od 1. do 2 ročníku, po 2 hodinách ve 3. a 4. ročníku V 5. ročníku byla využita na předmět Finanční gramotnost. V 5. ročníku byly využity 2 hodiny, ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Disponibilní časová dotace u vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět byla využita 1 hodinou u vlastivědy ve 4. ročníku a 1 hodinou u prvouky v 1. třídě. Poznámky k učebnímu plánu 2.stupně Disponibilní časová dotace ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace byla využita pro výuku 1. cizího jazyka v každém ročníku po 1 hodině, a pro další cizí jazyk byly využity v 6. ročníku 3 hodiny a pro každý další ročník po 2 hodinách, pro výuku českého jazyka byla využita 1 hodina v každém ročníku. Disponibilní časová dotace ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace byla využita 1 hodinou v každém ročníku. Disponibilní časová dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda byla využita u přírodopisu 1 hodinou v 8. ročníku. A u zeměpisu 1 hodinou v 6. a 9. ročníku.

19

4. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících1. stupně v časové dotaci 35 + 5 disponibilních hodin týdně. Ve všech ročnících 1. stupně se vyučuje po 8 hodinách týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk stanovených RVP ZV souvisejících s očekávanými výstupy průřezových témat. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

Předpokládáme, že všichni žáci nedosáhnou stejné úrovně ve stejném časovém úseku. Budou se lišit rychlostí a kvalitou zvládnutí jednotlivých dovedností, čemuž je i přizpůsoben systém hodnocení úrovně dosažených dovedností. Každý žák je bude zvládat svým individuálním tempem dle svých předpokladů.

Výuka probíhá převážně v kmenových třídách, popřípadě v učebnách výpočetní techniky. Dalším způsobem naplňováni cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, výstav, práce s knihou, se slovníky, pravidly či texty na internetu. Důraz je kladen na rozvoj komunikativních dovedností a tomu je podřízena i výuka gramatiky. Verbální i neverbální komunikace je rozvíjena také prostřednictvím Dramatické výchovy jako součást vyučovacího předmětu. Vzdělávací obsah předmětu má komplexní charakter, ale pro přehled je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah všech složek vzájemně prolíná. Vzdělání musí mít pro všechny žáky smysl a osobní význam. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • na začátku hodiny vyvozovat cíl a na konci vyučovací jednotky společně hodnotit jeho dosažení • požadovat prezentaci své práce • zadávat motivační úkoly • vést žáky k vytváření portfolií 2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • podporovat žáky při vlastní volbě pořadí vypracovaných úkolů 3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • podporovat kooperativní vyučování • umožňovat prezentaci vlastních názorů při rozhovorech s pedagogy • vytvářet prostor pro vyjadřování žáka při problémovém vyučování, v komun. kruzích • klást důraz na prožitkové a aktivní vyučování a učení • vyžadovat uplatňování dovedností komunikace v rámci autentického učení při společenských akcích školy (vánoční besídka, besedy, projektové dny…) • zařazovat činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami (mladší a starší spolužáci, rodiče, veřejnost) 4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • podporovat žáky při tvorbě vlastních školních pravidel (třídní desatero) • vyžadovat dodržování školního řádu a třídních pravidel • zdůrazňovat pravidla spolupráce a nutnost vzájemné pomoci • využívat komunitní kruh • zařazovat projektové dny, projekty, kooperativní vyučování • využívat didaktické hry 5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky

21

• • • • •

vyžadujeme od žáků již od prvního ročníku spolupodílení se na vytváření pravidel "vlastní" třídy vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí škola pořádá akce připomínající lidové tradice (vánoční den, velikonoční den); nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; • získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; • žádnou prací žáky netrestáme. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Cvičení smyslového vnímání, zapojení všech smyslů do výuky. Cvičení pozornosti a soustředění, věcné naslouchání. Sebepoznání, řeč těla, neverbální komunikace. Sebekontrola, sebeovládání, dodržování školního řádu, pravidel ve třídě, škole i společnosti. Kontrola mluveného i psaného projevu. Sociální rozvoj Vzájemné poznávání lidí, mezilidské vztahy, vztahy ve třídě. Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, aktivní naslouchání, modulace řeči, intonace vět, monolog a dialog. Zvládání a dodržování pravidel rozhovoru. Zvládnutí komunikačních situací - pozdrav, poděkování, prosba, omluva, přesvědčování, informování, žádost. Poznat termíny pozitivní komunikace (pravda, lež, předstírání ) a komunikativní obrany. Schopnost pracovat ve skupině, organizovat svoji práci, podřídit se, vést práci. Zvládnout situaci soutěže a konkurence. Morální rozvoj Řešení problémů, umět se rozhodovat, sociální role ve třídě. Úcta k zákonu, disciplína, respekt k jiným národnostním menšinám a skupinám.

2. Výchova demokratického občana

22

Občanská společnost a škola Respektování školního řádu. Zapojení do žákovského parlamentu, samosprávy. Občan, občanská společnost a stát Odpovědnost za vykonanou práci při vyučování a za své chování. Uvědomovat si svá práva i povinnosti. Vzájemná komunikace - skupinová práce, práce v týmu. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Vypravování rodinných příběhů a zkušeností z cestování po Evropě. Objevujeme Evropu a svět Poznávání kultury jiných evropských národů, cizích jazyků, srovnávání a ukázky cizí řeči, příbuzné jazyky. Cestování, výlety, dovolená, prázdniny - využití těchto témat ve slohové práci i v literatuře. Jsme Evropané Pověsti Čech vycházející z evropského kontextu, významné osobnosti literatury. 4. Multikulturní výchova Kulturní diference Respektování individuálních zvláštností každého člověka. Lidské vztahy Poznávání různých etnických skupin ve společnosti a zejména v regionu, jejich zvláštnosti, řeč, zvyky, tolerance k nim. Respektovat náboženské vyznání. Zapojení dětí do odlišného kulturního prostředí, do kolektivu třídy (seznamovací hry, skupinové práce, úloha v roli) Etnický původ Seznamování s etnickými skupinami a kulturami v literatuře. Multikulturalita Specifické rysy jazyků, nářečí, dialekt, nespisovná čeština, významy slov, slova převzatá z jiných jazyků. Princip sociálního smíru a solidarity Dodržování lidských práv - skupinové práce. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Využití ve slohové práci, popis, líčení, četba v literatuře, encyklopedie. Příroda kolem nás - popis zvířat rostlin, věcí. Problémy životního prostředí (sloh, literatura, dramatická výchova, komunikace ). Základní podmínky života Úvahy, líčení, poezie, literatura, zážitky, vypravování. Lidské aktivity a životní prostředí Změny v krajině - popis ročních období, obrázková osnova, časová posloupnost děje, tradice. Doprava a životní prostředí - významy slov, slova nadřazená, podřazená, synonyma. Ochrana kulturního dědictví - letopisy, kroniky, pověsti, báje, pohádky, lidová slovesnost. Knihovna, výstavy knih, ilustrátoři dětských knih, péče o knihu. Vztah člověka k prostředí Prostředí a zdravý životní styl, naše obec a region (popis, cesta, dramatická výchova, rozhovory, další slohové útvary )

23

6.Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Rozlišení spisovných a nespisovných slov. Významy slov a rozvoj slovní zásoby, správný výběr jazykových prostředků. Seznamování s prvky bulvárního tisku a manipulativní reklamy. Identifikovat základní orientační body v textu - vyhledávací čtení, sestavování osnovy, výpisky. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Sestavování různých typů sdělení - zpráva, oznámení, zpravodajství. Poznat rozdíly mezi reklamou a zprávou co do obsahu i formy. Správný výběr slov, pořadí vět. Ověřování údajů. Stavba mediálních sdělení Sestavování jednoduchých slohových útvarů podle osnovy, obrázkové osnovy. Vnímání mluveného a psaného projevu, jeho odlišnosti a stavbu. Týmová práce při sestavování zprávy. Skladba a výběr časopisu pro děti. Vnímání autora mediálních sdělení Využívání slovní zásoby a jazykových prostředků, rozvoj slovní zásoby, výběr obrázků, zvuků - poznání manipulace se čtenářem a posluchačem médií. Fungování a vliv médií ve společnosti Média ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, kulturu, komunikaci mezi lidmi. Role filmu a televize v životě jedince i skupiny (dramatická výchova ) Tvorba mediálních sdělení Výběr vhodných jazykových prostředků, stavba vět, časová posloupnost pro tvorbu jednoduchých sdělení. Práce v realizačním týmu Vytváření skupin či týmů pro tvorbu různých sdělení, pro rozmanité činnosti.

24

5. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka1. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání. V Dalším cizím jazyce se předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)2. Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CIZÍ JAZYK I. - ANGLICKÝ JAZYK ( 1. – 5. ročník ) Charakteristika vyučovacího předmětu:

Vyučovací předmět Cizí jazyk - Anglický jazyk je vyučován ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 9+ 5 disponibilních hodin týdně. Ve všech ročnících 1. stupně, kromě 1. třídy se vyučuje po 3 hodinách týdně, v 1. Třídě se vyučují 2 hodiny týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanovených RVP ZV souvisejících s očekávanými výstupy průřezových témat. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

1 2

na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si mohou vytvářet svá portfolia /hodnotit dosažené výsledky své práce, uschovávat si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • •

• •

vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • • • • • •

•

•

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, projekty ) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, sportovních kláních, poznávacích pobytových zájezdech a besedách zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • •

• • • • •

od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování;

26

• •

ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí i sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky / školní parlament/ vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu

Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování • • • • •

zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pořádá akce připomínající lidové tradice škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, mateřské školy nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: různými formami seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia; • • • •

umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení;/portfolia/ získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty;

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Komunikace v anglickém jazyce, žák si osvojí oslovování křestními jmény, používání vhodných forem pozdravu, dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě, hodnocení a sebehodnocení v AJ zaměřené nejen na memorování (slovíčka, fráze), ale hlavně na tvořivou dovednost, dramatizace, rapování, různé druhy her, cvičení smyslů, pozornosti, užití a práce, hra s počítačovými programy. Sebepoznání a sebepojetí, vytvoření sebeúcty a úcty k druhým 27

Při určité samostatné práci – samostatné řešení a vlastní osobní přístup k zadané činnosti s oporou o slovník. Tvořivý a osobnostní přístup k PROJEKTŮM na daná témata. MY FAMILY. A LETTER TO MY FRIEND, DEN EVROPY? HALLOWEEN ……, dramatické hry /já a moje tělo, popis osoby, věci, zvířete, YOUR BODY - / 3 a 4. roč./ v průběhu 1.-5. vytváření vlastního English language portfolio - zhodnocení svých vědomostí Seberegulace a sebeorganizace Dodržování pravidel v rámci skupinových prací, rozhovorů, dramatizace a také umění sám využívat nabízených možností dobrovolných úkolů v samotném systému hodnocení anglického jazyka. Umět se samostatně rozhodovat a vybírat si z nabídky možností podle sebe. Tvorba vlastního rozvrhu podle svých představ a potřeb: MY TIMETABLE. Umět požádat o zapůjčení věci – CAN I BORROW? Žák si osvojí základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých, zvládá prosociální chování: pomoc v běžných školních situacích, dělení se, vyjadřování soucitu, zájem o spolužáky, vyjadřuje city v jednoduchých situacích, eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení, dokáže se těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých,. Psychohygiena Střídání různých forem práce a aktivní zapojování se do těchto činností. Kreativita Řešení zadaných situací či situací, na které se náhodně „narazí“ a umět je originálně vyřešit. Být tvořivým a tuto tvořivost zapojit jak formou písemného /výtvarného/ zpracování, ale také domluvou se s ostatními v kolektivu, dramatizací, hrou, vlastní nápaditostí. Zpracovat a zahrát pohádku Sociální rozvoj Poznávání lidí Žák vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích a iniciativně vstupuje do vztahů s vrstevníky, dokáže rozlišit jejich nabídky k aktivitě a na nevhodné reaguje asertivně. Vzájemná spolupráce, modelové situace, rozhovory a konverzace na daná témata, společný projekt /časopis, pohádka/…. Mezilidské vztahy Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Komunikace Konverzace na daná témata, skupinové dialogy, tvorba otázek a odpovědí, dramatizace textů, poslechová cvičení… Kooperace a kompetice Tvorba a práce ve skupinách, spolupráce ve dvojici, náhodné vazby, rozdělení rolí, spolupráce s knihovnou… Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Umění komunikovat. Ať Čech, Angličan či Američan – všichni musí umět řešit dané aktuální situace. Snažit se najít klady a zápory řešení, umět si poradit podle vlastního přesvědčení a také svědomí. Umět popsat ztracenou osobu, požádat o pomoc při hledání. /MY FACE, BODY, HE/SHE IS WEARING…./, problém řeší celá třída: ZAHRAJ, PŘEDVEDˇ Hodnoty , postoje praktická etika: Umění být vnímavý a vážit si sebe i druhého, svého i cizího majetku. Využití empatie v různých situacích, kde je zapotřebí spolupráce, pomoc, rada. Mluví-li jeden, nasloucháme, všichni mají právo říct svůj názor… Zamyslet se nad tím, kým Bych chtěl/a být? Proč? I WANT TO BE……. WHY?

28

2.Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola I v anglicky mluvících zemích mají ústavu, volby. Proto těchto znalostí můžeme využít v rámci žákovského parlamentu. Seznámení se se systémemškolství v anglicky mluvících zemích, porovnat. MY SCHOOL… /seznámení, povídání, příprava na hlubší poznatky 2.stupeň ZŠ/ Občan, občanská společnost a stát Velká Británie a USA, hlavní města, prezidenti, jiné zvyky, tradice, kultura, svátky…. /srovnání s ČR/ /opět jednoduchou formou, spíše „naťuknutí“ – příprava pro 2. stupeň ZŠ/… Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Řešení problémů či situací – každý má právo říct svůj názor a přesvědčit o své pravdě ostatní. Nakonec se menšina přizpůsobí většině. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Porovnání znalostí o ČR a Velké Británii.Historická místa ve Velké Británii /4.roč./ Jaké další státy EVROPY známe? /anglicky názvy států Evropy/.. GREAT BRITAIN /3. roč./, využití olympiády, sportovních utkání, zprávy nás ovlivňují, novinky – co se událo?… Objevujeme Evropu a svět Evropa a její státy, které jsme navštívili o prázdninách – HOLIDAY, GREAT BRITAIN, THE USA /od 3.. roč./+ orientace v mapě daných států, měna, britská a americká vlajka ./. Přísloví, říkanky, hrátky v anglickém jazyce s porozuměním + využití textů anglických písní a jmen konkrétních zpěváků… Významné osobnosti VB a USA /opět jen zmínka/… „CIZÍ JAZYK NÁM OTEVÍRÁ DVEŘE…“ Jsme Evropané Zpracování krátkého projektu – informace o České republice – MY COUNTRY, MY TOWN… / jednoduchou formou, 5.ročník/ 4. Multikulturní výchova Kulturní diference Porovnání zvyků a tradic v USA, Velké Británii a ČR – CHRISTMAS, EASTER, HALLOWEEN, SAINT VALENTINE´S DAY….. /různé formy zpracování, postavené na prožitku, projekty – přizpůsobení dětem mladšího školního věku/ Lidské vztahy Vzájemná ohleduplnost, potřeba kooperace, radost ze společného tvoření, základní vztahy v rodině – MY FAMILY, MY FRIEND… Etnický původ Zmínka o odlišení národnostního, sociálního, náboženského atd. – články z novin, překlady s oporou o slovník /opět jednoduše/… Multikulturalita Stejně jako jsou různá nářečí v ČR, odlišnosti i v anglickém jazyce v rámci státu či rozdíly v „americké“ a „anglické“ angličtině The English language /3.roč./…. /jen zmínka, reakce na nalezení odlišnosti, zajímavostí/,různé národnosti Princip sociálního smíru a solidarity Správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů. 5. Environmentální výchova Ekosystémy

29

Jsme součástí přírody, pozorujeme své okolí. Společenstva např. okolí lidských obydlí, pole, les, voda – propojení s PRV, zvířata v daných společenstvech /ON THE FARM – 3.ročník, PETS – 1 a 2..ročník, FARM ANIMALS – 3. ročník... Základní podmínky života Vyjádřit vlastní potřebu - WHAT DO YOU NEED? Lidské aktivity a problémy životního prostředí Čtvero ročních období: SPRING, SUMMER, AUTUMN, WINTER – WHAT´S WEATHER LIKE? /3. roč./ a možnosti aktivit v nich. Hurricanes and tornadoes / 4.roč/ Vztah člověka k prostředí Vztah ke svému domovu, městu, zemi a přírodě vůbec. AT HOME, IN THE TOWN – 3. roč., AT HOME, IN THE PARK, IN THE TOWN – 4. roč. …. 6.Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Fungování a vliv médií ve společnosti - sledování nejnovějších objevů. Tvorba mediálního sdělení - vyhodnocení vlastní práce žáků, vytvoření krátké reportáže o dané problematice. Tvorba pozvánky: MY BIRTHDAY PARTY /2. roč./, pozvánka do kina, divadla. /minulý čas prostý – sloveso TO BE/…, HRA NA REPORTÉRA – každodenní konverzace – otázky a odpovědi, komunikace a mluvení základem dorozumívání, kontaktu, pochopení…. Práce v realizačním týmu- práce na třídních i školních projektech, vyhodnocování a zveřejnění výsledků práce. Umění pracovat a tvořit v týmu – redakce /jednoduchý popis, vyprávění jako ukázka možného článku/…..,projekty od 3. roč./

30

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Cizí jazyk - Německý jazyk je vyučován ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 9+ 5 disponibilních hodin týdně. Ve všech ročnících 1. stupně, kromě 1. třídy se vyučuje po 3 hodinách týdně, v 1. Třídě se vyučují 2 hodiny týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanovených RVP ZV souvisejících s očekávanými výstupy průřezových témat.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení • • • • • • •

využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./


• •


3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh)

• • • •

•

•

vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, sportovních kláních, poznávacích pobytových zájezdech a besedách zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)


• • • • • • •

od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.


pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu

Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování • • •

zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pořádá akce připomínající lidové tradice

32

• •

škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, mateřské školy nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: •

• • • •

různými formami seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia; umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení;/portfolia/ získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty;

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Komunikace v německém jazyce, hodnocení a sebehodnocení v NJ zaměřené nejen na memorování (slovíčka, fráze), ale hlavně na tvořivou dovednost, dramatizaci, zpěv, repování, pohyb, různé druhy her, cvičení smyslů, pozornosti, užití a práce, hra s počítačovými programy. Sebepoznání a sebepojetí Při určité samostatné práci –samostatné řešení a vlastní osobní přístup k zadané činnosti s oporou o slovník. Tvořivý a osobnostní přístup. Tematické okruhy: 1. ročník – Pozdravy, Barvy, Moje rodina, Moje tělo, Ovoce a zelenina, Jídlo a pití, Zvířata 2. ročník – Rodina a příbuzenstvo, Škola, Volný čas, Návštěva u lékaře, Nakupování, Cestování, Číslovky (1-100) 3. ročník – Moje rodina bydlí v…, Ve škole, Pojď – dělej s námi!, Dny v týdnu, Měsíce, Určení času, Narozeniny 4. ročník – U nás doma, Můj den, V obchodě, Pojeď s námi! Na venkově a ve městě, Naše tělo, U lékaře, Počasí, Oblečení 5. ročník – Předměty ve škole, Pokyny učitel-žák, Lidé a zvířata, U zvěrolékaře, Volný čas, Narozeniny, Prázdniny v Rakousku, Stěhování Osvojování slovíček k tématickým okruhům a krátké dialogy. Sebehodnocení svých výsledků, sebeuspokojení z dosažených úspěchů. Seberegulace a sebeorganizace Organizace a plánování si učiva. Dodržování pravidel v rámci skupinových prací, rozhovorů, dramatizace a také umění sám využívat nabízených možností dobrovolných úkolů v samotném systému hodnocení německého jazyka. Umět se samostatně rozhodovat a vybírat si z nabídky možností podle sebe. Psychohygiena Střídání různých forem práce a aktivní zapojování se do těchto činností.

33

Kreativita Řešení zadaných a náhodně vzniklých situací. Být tvořivým a tuto tvořivost zapojit jak formou písemného /výtvarného/ zpracování, ale také domluvou se s ostatními v kolektivu, dramatizací, hrou, vlastní nápaditostí. Zpracovat a zahrát rozhovor (scénku) na dané téma. Tvoření a obměňování rozhovorů a vět. Řešení situace. Sociální rozvoj Poznávání lidí Získávání informací (osobních údajů) od svých spolužáků a blízkých. Vyprávění o zvycích v německy mluvících zemích. Tematické okruhy: 1. ročník - Pozdravy 2. ročník – Pozdravy, Německo – poloha, vlajka 3. ročník – Německy mluvící země, jejich hlavní města, vlajky, Vánoce 4. ročník - Sport a volný čas, Vánoce, Odkud pocházíš? 5. ročník – Prázdniny v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku Mezilidské vztahy Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Tematické okruhy: 1. ročník – Pozdravy, Já a moje rodina 2. ročník – Rodina a příbuzenstvo, Škola, Nakupování, Cestování, Volný čas 3. ročník – Moje rodina, moji kamarádi, Ve škole 4. ročník - U nás doma, V obchodě, U lékaře 5. ročník – Pokyny učitel – žák, U zvěrolékaře, Stěhování, Lidé a zvířata, Volný čas Komunikace Tvoření jednoduchých rozhovorů v rozsahu slovní zásoby, umět odpovědět na jednoduchou otázku. Výslovnost a čtení foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby. Jednoduché fráze – představení se, omluva, požádání o něco, získání informace, blahopřání k svátku, k narozeninám, tvoření otázek. Kooperace a kompetice Spolupráce ve skupinách 2 – 4 žáků – procvičování slovíček a gramatiky, pexesa, hry, kvízy, soutěže – dodržování pravidel. Doplňková cvičení s poslechem na PC. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Hodnoty, postoje, praktická etika Umění být vnímavý a vážit si sebe i druhého, svých i cizích věcí. Využití empatie v různých situacích, kde je zapotřebí spolupráce, pomoc, rada. Mluví-li jeden, nasloucháme, všichni mají právo říci svůj názor… 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola I v německy mluvících zemích mají ústavu, volby. Proto těchto znalostí můžeme využít v rámci žákovského parlamentu. Seznámení se systémem školství v německy mluvících zemích, porovnání s naší školou (předměty, hodnocení výsledků žáků). Jedná se pouze o formu seznámení, povídání - příprava na hlubší poznatky na 2.stupni ZŠ. Občan, občanská společnost a stát

34

Každý jsme občanem státu, který má své hlavní město, symboly, prezidenta. zvyky, tradice, kulturu, svátky…. /srovnání s ČR/ /- opět jednoduchou formou, příprava pro 2. stupeň ZŠ/… Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Řešení problémů či situací – každý má právo vyjádřit svůj názor a přesvědčit o své pravdě ostatní. Odpovědnost za vykonanou práci při vyučování a za své chování. Uvědomovat si svá práva i povinnosti. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Vypravování rodinných příběhů z cestování po Evropě. Jak a kde žijí lidé v německy mluvících zemích, jak se zdraví. Tematické okruhy: 1. ročník – Pozdravy 2. ročník – Pozdravy, Německo – poloha, vlajka, Cestování 3. ročník – Německy mluvící země, jejich hlavní města, vlajky, Vánoce 4. ročník - Sport a volný čas, Vánoce, Odkud pocházíš? 5. ročník – Prázdniny v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku Německy mluvící země – ukázat na mapě velká města, vyhledat turistické zajímavosti Německé písničky a říkanky Objevujeme Evropu a svět 3. ročník – každoroční setkání s partnerskou školou v Německu 4. ročník - každoroční setkání s partnerskou školou v Německu 5. ročník - každoroční setkání s partnerskou školou v Německu Jsme Evropané Odkud pocházíme? Zpracování základních údajů o naší zemi a zemích německy mluvících v rámci slovní zásoby. (3., 4., 5. ročník) 4. Multikulturní výchova Kulturní diference Seznámení s vánočními a velikonočními zvyky v německy mluvících zemích, porovnání s našimi zvyky. Tematické okruhy: 1. – 5. ročník : Vánoce a Velikonoce Lidské vztahy Vzájemná ohleduplnost, potřeba kooperace, radost ze společného tvoření, základní vztahy v rodině (Moje rodina), ve škole (vztah učitel–žák, žák- učitel), mezi vrstevníky (Můj kamarád)… Etnický původ Zmínka o odlišení národnostního a sociálního původu, pouze jednoduchou formou (adjektiva, forma W-otázek…) Multikulturalita Význam užívání cizího jazyka jako nástroje porozumění, práce s dvojjazyčným slovníkem. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Jsme součástí přírody, pozorujeme své okolí. Společenstva např. okolí lidských obydlí, pole, les, voda – propojení s PRV, zvířata v daných společenstvech. Základní podmínky života

35

Vyjádřit vlastní potřebu pomocí sloves (chtěl bych, potřebuji, …) Ovládat slovní zásobu na dané téma (příroda, voda, jídlo, pití, denní režim…) Lidské aktivity a problémy životního prostředí Tématické okruhy: Záliby, Sport, Volný čas, Roční období a možnosti aktivit, Dopravní prostředky Vztah člověka k prostředí Vztah ke svému domovu, městu, škole, zemi a přírodě vůbec 6. Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Čtení a pochopení obsahu přiměřeného textu, práce se slovníkem, vyhledávání informací z textu. Identifikovat základní orientační body v textu - vyhledávací čtení, formulace otázek k textu, výpis důležitých informací. interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Sestavování různých typů sdělení - zpráva, pozvánka, zpravodajství. Správný výběr slov, správný slovosled. Ověřování údajů. stavba mediálních sdělení Vnímání mluveného a psaného projevu, jeho odlišnosti a stavby. Týmová práce při sestavování zprávy. vnímání autora mediálních sdělení Využívání slovní zásoby a jazykových prostředků, rozvoj slovní zásoby, výběr obrázků, zvuků - poznání manipulace se čtenářem a posluchačem médií. fungování a vliv médií ve společnosti Využívání slovní zásoby,rozvoj slovní zásoby, výběr obrázků, zvuků - poznání manipulace se čtenářem a posluchačem médií. Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení Výroba pozvánky do kina, do divadla, na narozeninovou párty apod. Hra na reportéra – každodenní konverzace – otázky a odpovědi, komunikace a mluvení základem dorozumívání, kontaktu, pochopení…. práce v realizačním týmu Umění pracovat a tvořit v týmu – redakce /jednoduchý popis, vyprávění jako ukázka možného článku/…..,projekty od 3. roč./

36

6. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vyučovací předměty v rámci této oblasti jsou Matematika a Finanční gramotnost, tento předmět je vyučován v 5. ročníku na prvním stupni základní školy.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Matematika je vyučován ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 20+2 disponibilní hodiny týdně. V 1., 2. a 5. ročníku je vyučováno po 4 hodinách týdně, Ve 3. a 4. 5 hodin týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace stanovených RVP ZV souvisejících s očekávanými výstupy průřezových témat. Výuka je především realizována v kmenových třídách. V rámci celé školní docházky využíváme učebnu informatiky a mnohá cvičení probíhají i v přírodě. Předmět je členěn na práci s číslem a početní operace (první stupeň.), práci s číslem a proměnnou (druhý stupeň), dále geometrii v rovině a prostoru, závislosti, vztahy a práci s daty, nestandardní aplikační úlohy a řešení problémových úloh. Mezi hlavní cíle patří vybudování komplexního pohledu žáků na tuto přírodní vědu, schopnost chápat její rozmanitost jako prostředek pro sebeobohacování a sebezdokonalování, chápat propojení matematiky s ostatními vzdělávacími obory a mít reálnou představu o smyslu a použití matematiky v běžném životě. Vzdělávací oblast jednotlivých témat se neodděluje a je žákům předávána v širších souvislostech. Žáci se učí v dané problematice hledat a poznávat vnitřní vztahy a logické souvislosti a následně je uplatňovat v osobním životě. Rozvíjí se vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, analyticko-syntetické myšlení, logiku, tvořivost a schopnost řešit problém. Ve vyučovacím procesu se využívají skupinové a projektové formy. Při vyučování se zaměřujeme především na rozvoj životních kompetencí - učit se, spolupracovat, zodpovědnost, tvořivost, umět náležitě komunikovat a řešit problém. Soustavně zařazujeme činnosti, při kterých žáci aplikují matematické dovednosti při řešení životních situací. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují části vzdělávacích obsahů průřezového tématu: Osobnostní a sociální výchova a Výchova demokratického občana atd. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • •

zařazovat problémové vyučování, situační metody využívat kontrolu a sebekontrolu žáků vést žáky k realizaci vlastních nápadů, námětů 37

• •

umožňovat žákům porovnávat výsledky či vyvozovat závěry povzbuzovat žáky k pokládání otázek a hledání odpovědí na ně

2. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • •

klást důraz na prožitkové vyučování vytvářet dostatečný prostor pro vyjádření k problémům

3. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • • • •

umožňovat vytváření hypotéz, pozorovat jevy a hledat pro ně vysvětlení vytvářet pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy zařazovat modelové příklady ( při řešení problémů pomocí algoritmu ) nabízet k řešení úlohy vyžadující propojení znalostí z více vyučovacích předmětů

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: Zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; • • •

vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života upevňujeme dobré mezilidské vztahy vlastním příkladem a vedeme děti ke schopnosti požádání o pomoc i poskytnutí pomoci ostatním

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky • vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu • zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • • • •

vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení od počátku je seznamujeme s bezpečností práce v odborné učebně vedeme je k hospodárné práci s papírem a barvou v tiskárně vedeme žáky ke schopnosti aplikovat znalost softwaru v praxi jako nutnou přípravu na budoucnost posuzujeme výsledné práce z hlediska funkčnosti

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – rozvíjení pozornosti a soustředění při získávání poznatků z nového učiva a při jeho procvičování, rozvíjení smyslového vnímání, rozvoj dovednosti

38

zapamatování (Geometrie – hmat a zrak: geometrické tvary a tělesa, Aritmetika – dovednost zapamatování, pozornost a soustředění: obor pamětného i písemného sčítání, odčítání, násobení a dělení, číselné řady, řešení problémů - slovní úlohy Sebepoznání a sebepojetí – rozvíjení vztahu ke vzdělání, pozitivní přístup k získávání znalostí, základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých. Žák si uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení, dokáže se těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách Seberegulace a sebeorganizace – u všech typů příkladů využití sebekontroly pomocí zkoušky, u slovních úloh zkontrolování si postupu řešení a nepodléhání panice (sebeovládání ) při špatném vyřešení úlohy, při delší časové práci se naučit si rozdělit čas, naučit se nést důsledky svého uvažování, nenechat se zmást, žák se podílí na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel Psychohygiena – rozvíjení schopnosti nepodléhat stresům z neúspěchu, ale snažit se jim předcházet, vyhledání pomoci při řešení potíží (práce s pomocnými kartami a tabulkami: vzorce, tabulka násobků apod.), relaxační hry Kreativita – rozvíjení schopnosti uplatnit své nápady při řešení slovních úloh, tvoření vlastních slovních úloh, zajímavých příkladů, hlavolamů, Žák využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů. Sociální rozvoj Poznávání lidí – vzájemné poznávání se v třídním kolektivu, při práci dvojic a skupin Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy v kolektivu, cvičení tolerance a pochopení pro slabší spolužáky, při práci skupin a dvojic: rozvíjení schopnosti pracovat s různými žáky, respektování práce druhých, vzájemná pomoc při řešení úloh, základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých. Žák reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc. Komunikace – rozvíjení schopnosti komunikovat s ostatními žáky a s učitelem při řešení matematických cvičení Kooperace a kompetice – rozvíjení schopnosti pracovat ve skupině: koordinace práce, společné řešení problému, respektovat vedoucího skupiny, hodnocení spolupráce; při soutěžích se učit etické zvládání situací – nepodvádět, zvládat neúspěch, nepovyšovat se Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – zvládání úkolů vyplývajících z učiva, cvičení dovednosti řešit vzniklé problémy – různá řešení, pomoc druhých; dokázat v učivu navázat na učivo již osvojené, umět si stát za svým rozhodnutím, iniciativně vstupuje do vztahů s vrstevníky, dokáže rozlišit jejich nabídky k aktivitě a na nevhodné reaguje asertivně. Hodnoty, postoje, praktická etika – při práci si uvědomovat svoji zodpovědnost, hlavně při práci skupin; spoléhat se na sebe i na ostatní, spravedlivé hodnocení práce svoji i druhých, cvičení pozitivních vztahů ke spolužákům – ohleduplnost, tolerantnost, pomoc 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - cvičení sdělit otevřeně svůj názor při řešení úloh, sdělovat svůj názor, respektovat názor (nápad) někoho jiného, aktivní zapojení do řešení daných úkolů Občan, občanská společnost a stát – odpovědný přístup k přípravě na hodinu (práva a povinnosti) Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – využití prvků demokracie i v hodinách matematiky – řád, norma, spravedlivé hodnocení. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - využití vlastních zkušeností, poznatků získaných při prvouce (Aritmetika – práce s velkými čísly: porovnávání čísel označujících rozlohu světadílů a

39

oceánů, využití tabulek a grafů; Geometrie – úsečky označující délku říčních toků a jejich porovnávání, práce s grafy a tabulkami, převody délkových jednotek) Objevujeme Evropu a svět – tvoření a řešení slovních úloh, tabulek a grafů, zajímavých cvičení s tématikou Evropy (práce s čísly označujícími rozlohu, počet obyvatel evropských států, práce s čísly označujícími nadmořské výšky hor, délky řek, plochy oceánů a moří, příklady s čísly vyjadřujícími vzdálenosti různých měst, využití tabulek a grafů) Jsme Evropané – znalost cizích měn, zejména euro (event. zařadit příklady na převody měn, zejména euro) 4. Multikulturní výchova Kulturní diference – respektování spolužáků jiných etnik ( ve všech hodinách ) Lidské vztahy – rozvíjení schopnosti spolupráce s ostatními v třídním kolektivu, na společné práci se podílí všichni bez rozdílu pohlaví, barvy pleti a příslušnosti k národu, tolerance všech žáků, uplatňování principu slušného chování Multikulturalita – vzájemné obohacování se ve třídě – naslouchání druhým 5. Environmentální výchova Základní podmínky života – voda – využití při slovních úlohách o spotřebě vody v domácnosti, spojitost s ochranou vody a jejím šetření, v geometrii převod jednotek objemu; energie – elektrická energie a její hodnota,šetření el. energie (slovní úlohy o domácnosti,práce s grafy a tabulkami ) Lidské aktivity a problémy životního prostředí – odpady a hospodaření s odpady – druhotné suroviny: slovní úlohy související se sběrem papíru, množství nasbíraných kg ve třídě, škole, městě, porovnávání nasbíraného množství – tabulky, grafy, diagramy, v geometrii převody jednotek hmotnosti Vztah člověka k prostředí 6.Mediální výchova Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: FINANČNÍ GRAMOTNOST Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět se vyučuje v 5. ročníku prvního stupně v dotaci 1 hodiny týdně. Finanční gramotnost propojuje společenskovědní a ekonomické vzdělávání s matematikou. Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Vyučování probíhá v kmenových třídách nebo učebně výpočetní techniky. Cílem předmětu je naučit žáka orientovat se v problematice vlastnictví a peněz. V modelových situacích a na příkladech má žák prokazovat porozumění hospodaření domácnosti včetně praktických dovedností spojených s rozpočtem domácnosti. Výuka

40

předmětu Finanční gramotnost je úzce propojena s předmětem Matematika a také s předmětem informační a komunikační Ve výuce se řeší úlohy z běžného života žáků. Výuka probíhá prostřednictvím inscenačních metod a modelových situací, nepracuje se s konkrétní finanční situací žáků a jejich rodičů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků vybírá, zpracovává a používá informace zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty dokáže se zhodnotit

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: •

• • •

• • •

umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi, obhájit a zhodnotit výsledky vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů žák si uvědomuje zodpovědnost za svá rozhodnutí a umí si je obhájit žáci řeší problémové úlohy z praktického života

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) důraz klademe na prožitkové vyučování

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální:

41

•

•

• • •

volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: •

• • •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • •

• •

umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme. žáci umí posoudit své reálné možnosti

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a středění, řešení problémů, Sebepoznání a sebepojetí – zdravé a vyrovnané sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace – dobrá organizace času, plánování učení a studia, Psychohygiena- střídání různých forem práce, střídání různých forem práce, hledání pomoci při potížích, Kreativita- různé způsoby řešení úloh, nápady, originalita. Sociální rozvoj Poznávání lidí- poznávání se při práci ve skupinách, zjišťování odlišností jedinců, výhody a nevýhody odlišností a vyrovnání se s nimi, chyby při poznávání lidí, Mezilidské vztahy- vzájemná pomoc, poslouchat a snažit se pochopit myšlenkové pochody svých spolužáků,

42

Komunikace - komunikace v různých situacích, asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, Kooperace a kompetice- práce ve skupinách, po dvojicích, dovednost přijmout nápad druhých a odstoupit od svého, vedení, podřizování se, konkurence. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika – spolehlivost, spravedlivost, respektování, dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 4. Multikulturní výchova Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zkušenosti, respektování zvláštností různých etnik, Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity- správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů. 5. Environmentální výchova Ekosystémy- lidské sídlo – město - vesnice Lidské aktivity a problémy životního prostředí Základní podmínky života Vztah člověka k prostředí 6. Mediální výchova Kritické čtení a vnímání sdělení – kritický přístup k reklamě, hledání rozdílů mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Fungování a vliv médií ve společnosti

43

7. Vzdělávací oblast : Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: PRÁCE NA POČÍTAČI Charakteristika předmětu Předmět Práce na počítači je vyučován ve 5. ročníku s časovou dotací 1hodina týdně. Výuka probíhá v odborné učebně, třída je zpravidla rozdělena na dvě poloviny. Seznamuje žáky se základními znalostmi potřebnými pro práci s počítačem a umožňuje jim tak využívat počítačů a internetu pro práci a přípravu na ostatní předměty. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce, prodiskutujeme jakým způsobem by mohl svou práci zdokonalit umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce


• •

nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají


žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...)

• •

•

uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka při dopisování se zahraničními přáteli


• •

zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života upevňujeme dobré mezilidské vztahy vlastním příkladem a vedeme děti ke schopnosti požádání o pomoc i poskytnutí pomoci ostatním


•

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • • • •

vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení od počátku je seznamujeme s bezpečností práce v odborné učebně vedeme je k hospodárné práci s papírem a barvou v tiskárně vedeme žáky ke schopnosti aplikovat znalost softwaru v praxi jako nutnou přípravu na budoucnost posuzujeme výsledné práce z hlediska funkčnosti

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Rozvoj pozornosti a soustředění. Žáci procvičují dovednosti zapamatování při práci s různým softwarem. Ke studiu využívájí internet jako zdroj informací. Sebepoznání a sebepojetí Hodnocení předmětu, srovnávání výsledků svých prací nebo prací o sobě. Seberegulace a sebeorganizace Organizace svého času v hodině, po splnění zadaných úkolů mohou žáci využít možností pc dle svého uvážení. Dodržování řádu počítačových učeben, pravidel pro bezpečný provoz počítačů (správné zacházení s technikou i programy), organizace souborů na médiích

45

Psychohygiena - chápání počítače jako pomocníka v práci a v učení. Schopnost hlídat si strávený čas u počítače, abychom se nestali jeho otrokem. (uvědomování si hodnoty svého volného času a odpovědnosti za jeho naplnění) Kreativita -uplatnění při samostatné práci, především při návrzích na propagační materiály. Sociální rozvoj Poznávání lidí při počítačové komunikaci se zřetelem k možným rizikům. Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy ve třídě, oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény, pomáhání méně zdatným spolužákům při práci na počítači. Uvědomování si hodnoty spolupráce a vzájemné pomoci a rizika internetové komunikace. Komunikace - rozvoj slovní zásoby používané při práci s počítačem. Kooperace a kompetice – naučit se spolupracovat při práci na počítači ve dvojicích, umět dát prostor i druhému, soutěže. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – schopnost vyřešit zadaný úkol (volba software, postup, odevzdání práce) nejprve dle svých znalostí, v případě potřeby s pomocí vyučujícího nebo spolužáků. Hodnoty, postoje, praktická etika Žáci se učí odpovědnosti za své postupy v práci s počítačem, uvědomují si, že jejich nezodpovědná práce může poškodit počítač. Žáci se učí nezištně pomáhat slabším spolužákům. Jako uživatelé internetu nezneužívají své anonymity a dodržují základní normy slušného chování a vyjadřování. Ctí autorská práva. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Výchova k respektování zákonů, norem, dohodnutých pravidel – demokratická atmosféra ve třídě. Vytváření a publikování prezentací - prezentace svojí osoby, třídy, školy, města v programu Word, PowerPoint, webové stránky Občan, občanská společnost a stát Povědomí žáků o možnostech vyhledání důležitých dokumentů na internetu. (Listina zákl.práv a svobod,…)seznámení s adresami stránek různých institucí a orgánů. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – využití počítačové komunikace a celosvětové sítě Internetu k získávání informací o zemích Evropy i světa. Objevujeme Evropu a svět Poznatky o historii medií, zvláště informačních technologií, struktuře jejich fungování. Využití zeměpisných programů o Evropě, stránek o meteorologii, satelitních map v závislosti na čase a probíraném učivu jiných předmětů. 4. Multikulturní výchova Lidské vztahy Dodržování pravidel slušného chování vůči všem spolužákům i učiteli. Bezproblémová spolupráce na počítačích se spolužáky (bez ohledu na jejich etnický původ nebo cizí státní příslušnost). Multikulturalita – potřeba znalosti cizího jazyka a význam jeho užívání jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání.

46

5. Environmentální výchova Ekosystémy - okrajově - zjišťování aktuálních informací o stavu životního prostředí ve světě i v blízkém okolí Základní podmínky života – okrajově - možnost využití inf.technologií při zkoumání vlastností vody, vzduchu, půdy, klimatických změn. (mapy zobrazují bonitu půdy), hledání nových zdrojů energie a možností snižování spotřeby. Lidské aktivity a problémy životního prostředí - recyklace (nevydařený tisk na papír a jeho následné třídění), ekologicky šetrné likvidace starého počítače a jeho příslušenství 6. Mediální výchova Média jsou prostředky komunikace, které stále více ovlivňují náš život. Ostatní media (rozhlas, televize) jsou stále více nahrazována informační technologií. Inf.technologie většinu médií zprostředkovává.. Žáci se však zaměřují spíše na možnosti praktického využití tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. receptivní činnosti: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – Schopnost zpracovat, vyhodnotit z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) a využít informace dostupné na internetu. Ověřování věrohodnosti zdrojů informací. interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Při práci na internetu umět rozlišit mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem. Rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality. stavba mediálních sdělení – struktura některých dokumentů – dopisy. příklady stavby a uspořádání dokumentů. vnímání autora mediálních sdělení – prvky signalizující záměrnou manipulaci autorem sdělení (blogu) fungování a vliv médií ve společnosti – význam a vliv internetu a dalších informačních zdrojů na každodenní život, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování. produktivních činností: tvorba mediálního sdělení – Tvorba delších textů – referátů, propagačních materiálů. Uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; technologické možnosti a jejich omezení Okrajově jako doplňková činnost: Příspěvky do školního časopisu, na web. stránky školy. práce v realizačním týmu Schopnost domluvit se, společně třídit a poté realizovat myšlenky (třídní blogy).Vzdělávací učební obsah pro vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie

47

8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: PRVOUKA, VLASTIVĚDA, PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu: Člověk a jeho svět – vzdělávací oblast je realizována pouze v ročnících prvního stupně základního vzdělávání. V 1.,2. a 3. ročníku je vyučován předmět Prvouka, a ve 4. a 5. ročníku se dělí na Přírodovědu a Vlastivědu. Časová dotace hodin: celkem 12 + 1 DČD hodin týdně. Prvouka, Vlastivěda i Přírodověda se vyučují po 2 hodinách týdně, kromě 3. třídy kde se vyučuje pouze jedna hodina týdně. Oblasti úrovně zvládnutí jsou řazeny od 1. do 5. ročníku Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Charakteristickým jevem pro výuku předmětu v prvním období základního vzdělávání je její prolínání učivem ostatních předmětů. Učivo je propojeno se zkušenostmi ze života kolem dětí. Výuka probíhá v kmenových třídách a je vhodně doplňována obrazy, filmy, besedami, videozáznamy, vycházkami a exkurzemi. Učivo je řízeno tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování (na vycházkách, při pokusech, při zacházení s různými nástroji a předměty). Je nutné stále zvyšovat a podporovat aktivitu všech žáků. Žáci jsou vedeni k zaznamenávání různými způsoby (výtvarně i písemně) výsledků svých pozorování, zjištění a objevování. Důraz je třeba klást na aktuální jevy, na regionální prvky, se kterými jsou děti seznamovány nebo je samy zjišťují. Komplexní rozvoj osobnosti žáka je doplněn i prostřednictvím průřezových témat, a to prvky environmentální výchovy. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi, a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a, přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům,(včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. V průběhu výuky si žák osvojí oslovování křestními jmény, používání vhodných forem pozdravu, naslouchání, dodržování jednoduchých komunikačním pravidel ve třídě, poděkování, omluvu, přiměřenou gestikulaci. Podílí se na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel. Osvojí si základní (předpoklady) vědomosti a dovednosti pro vytvoření sebeúcty a úcty k druhým, základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých. Žák zvládá prosociální chování: pomoc v běžných školních

situacích, dělení se, vyjadřování soucitu, zájem o spolužáky. Vyjadřuje city v jednoduchých situacích. Využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů. Reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků (např. v dopravní výchově). Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejdůležitější v životě člověka. 49

Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1.Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • •

zařazovat do výuky problémové vyučování, experimenty využívat sebekontrolu a sebehodnocení umožňovat realizaci vlastních nápadů požadovat prezentaci domácích úkolů umožňovat pozorovat a experimentovat, vyvozovat závěry umožňuje vyučování se zapojením co nejvíce smyslů

2.Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • • •

umožňovat pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy a zvážit uplatnění v praxi nabízet k řešení problémy vyžadující propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti monitorovat, jak žáci zvládají praktické řešení problémů


klást důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňovat žákům prezentaci vlastních názorů a výsledků vlastní práce budou poskytovat žákům maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace uplatňovat ve výuce brainstorming (u vyšších ročníků 1. st.) vyžadovat uplatnění znalostí cizího jazyka (projekty, projektové dny)

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • • • •

volit formy práce umožňující vzájemnou inspiraci zařazovat do výuky práci v týmu (spolupráce a vzájemná pomoc) orientovat výuku na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) klást důraz na prožitkové vyučování a činnostní učení

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • • •

podporovat žáky ve vytváření pravidel a jejich dodržování vyžadovat hodnocení vlastního chování i chování spolužáků využívat prožitkové vyučování

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní:

50

• • •

využívat různé formy vyučování ( exkurze, výstavy, besedy, filmy…) umožňovat vytváření vlastních pomůcek podporovat využití získaných poznatků v praxi

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Prvouka 1.- 3. ročník 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Cviční smyslového vnímání (např. pokusy s potravinami, poznávání přírodnin-zkoumání jejich vlastností). Rozvíjení pozornosti při získávání nových poznatků. Cvičení soustředění při plnění úkolů při procvičování a opakování. Rozvoj dovednosti zapamatování si důležitých bodů či dat a schopnosti dané údaje vyhledávat, pracovat s nimi, využívat je. Propojení s ostatními předměty . Sebepoznání a sebepojetí Rozvíjení vztahu ke vzdělávání a kladného přístupu k získávání znalostí dle vlastních možností. Snaha o překonávání překážek. Tvorba referátů, tajenek, úkolů pro ostatní spolužáky. Seberegulace a sebeorganizace Cvičení sebekontroly a sebeovládání při upevňování poznatků, procvičování a opakování. Rozvíjení schopnosti stanovit časový rozvrh pro plnění úkolů a dodržovat jej. Projekty kombinovat jako formou samostatné práce, tak i skupinové (náhodně zvolené, podle přání) – nutnost vyslechnout a pracovat s názorem druhých. Psychohygiena Rozvíjení dovednosti nepodléhat zátěžovým situacím, ale předcházet jim. Snaha o pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému. Umět najít pomoc při potížích (komunikace s učitelem, ve škole. Využívání modelových situací, ve kterých je rozvíjena snaha o společné řešení problému již vyskytujícího se či pouze možnosti jeho vzniku (prevence). Vytvořit prostředí vzájemné důvěry a inspirace pro tvoření. Kreativita Rozvíjení schopnosti uplatnit nápady, hledat další cesty k uplatňování nápadů a realizovat je. Originálními způsoby, prostředky a možnostmi zpracovávat projekty a jejich vzájemné ukázky spojené s ohodnocením svými spolužáky. Sociální rozvoj Poznávání lidí Vzájemné poznávání se v třídním kolektivu, rozvíjení hlubšího poznání spolužáků – neposuzovat je podle prvního dojmu. Rozvíjet další poznávání při práci ve dvojicích, skupinách, prvoučných vycházkách, exkurzích, výletech. Mezilidské vztahy Uplatňovat péči o kvalitní vztahy v kolektivu, cvičit toleranci a pochopení pro spolužáky, umění respektovat se navzájem (např. oslovovat se křestními jmény, pokoušet se při řešení konfliktů dívat se na vše i očima druhého, při neúspěchu hledat společně řešení apod.). Sledování mezilidských vztahů v různých časových obdobích. Sledování porušování lidských práv v naší historii. Komunikace Zdokonalování se v komunikaci verbální – modelové situace v prvoučných tématech (prosba, omluva, informace pro druhé, vysvětlení, asertivní jednání, dialog apod. Rozvíjení

51

komunikace neverbální – referáty, projekty. V historii sledovat neexistující komunikaci i s důsledky. Kooperace a kompetice Rozvíjení schopnosti pracovat v kolektivu (ve dvojicích, ve skupině), hodnotit spolupráci a její přínos, umět se podřídit práci skupiny. Sledovat další příklady spolupráce mezi lidmi, národy, státy (např. spolupráce evropských států při řešení celoevropských problémů – Evropská unie). Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Zvládání problémů vyplývajících z učiva, cvičení dovednosti řešit tyto problémy. Hledat v historii souvislosti a na příkladech historických osobností ukazovat, jak se rozhodovali, jak řešili problémy a jak ovlivnila jejich rozhodování doba, ve které žili (např. Jan Hus…) Hodnoty, postoje, praktická etika Cvičení pozitivních vztahů ke spolužákům – rozvíjet pomoc a ohleduplnost na základě vlastního žebříčku hodnot, který by měl být tvořen povědomím o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování. 2.Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Cvičení sdělit otevřeně slušnou formou svůj názor při řešení daných úloh, podporovat aktivní zapojení do řešení těchto úkolů. Žákovská samospráva ve srovnání se systémem volebního práva a povinnosti žáků i občanů. Ve škole máme ústavu, volby, žákovský sněm a sněmík. Ve třídě si žáci volí zástupce a jejich prostřednictvím mohou prosazovat své návrhy. Občan, občanská společnost a stát Odpovědný přístup k přípravě na hodinu – práva a povinnosti žáků. Aplikace na historické události – práva a povinnosti v různých společenstvech (tlupa, kmen, rod, první státy, říše, stavovská monarchie, období absolutismu, osvícenské názory, novodobá občanská společnost; demokratické zřízení s ústavou, pluralitní parlamentní demokracie v kontrastu s totalitou, národnostní problematikou a porušováním lidských práv). Formy participace občanů v politickém životě Volební právo. Demokratické volby – parlamentní, krajské a komunální. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Prvky demokracie v hodinách – řád, norma, spravedlivé hodnocení. V historických souvislostech – demokracie a diktatura v našich dějinách. Co je to Ústava, její význam. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Na základě vlastních zkušeností z cestování po jiných zemích během prázdnin. Seznamování s tradicemi, zvyky, životním stylem zajímavostmi, odlišnostmi, jazykem národů v Evropě. Zpracování poznatků do projektů, referátů, využití encyklopedií, map, internetu. Objevujeme Evropu a svět Naše vlast a Evropa (naši sousedé, srovnání s ostatními státy). V učivu o Evropě poznávají žáci povrch a přírodní útvary v Evropě, vodstvo, faunu a floru v Evropě i ve světě. Seznamují se s evropskými státy a jejich hlavními městy, Učí se specifika jednotlivých států (vlajky, státní symboly, měna apod.) Jsme Evropané Seznámení s historickými kořeny evropské civilizace. Připomenutí rozdělení Evropy železnou oponou po 2. světové válce a integrace Evropy v 90. letech 20. století - Evropská unie. 4. Multikulturní výchova

52

Kulturní diference Poznávání vývoje naší kultury. Promítání cizích vlivů do české kultury a naopak: české osobnosti ovlivňují světovou kulturu. Na základě poznávání dějinných událostí (konflikty vyplývající z odlišností sociálních, kulturních, náboženských apod.) respektovat zvláštnosti ostatních etnik. Lidské vztahy Rozvíjení schopnosti spolupráce v třídním kolektivu, prosazovat slušné chování. Aplikace na různé situace nejen mimo školní prostředí. Etnický původ Respektování jiných etnických skupin i s jejich odlišnostmi. Sledování česko – německé otázky v historii, problém židů za druhé světové války, soudobá rasová nesnášenlivost. Multikulturalita Rozvíjet vzájemné obohacování se a naslouchání druhým nejdříve ve třídě a zkušenosti využívat ve vztahu k příslušníkům jiných sociokulturních skupin. Schopnost využít cizí jazyk – důležitý nástroj dorozumívání. Princip sociálního smíru a solidarity Vedení k nekonfliktnímu životu ve třídě, jejíž součástí mohou být i cizí státní příslušníci nebo členové jiných etnických skupin. Využít zkušenosti i nad rámec třídního kolektivu. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Zařazování rostlin a živočichů do různých ekosystémů Význam jednotlivých ekosystémů pro život na Zemi. Naše obec . Základní podmínky života Jaké jsou základní podmínky života na Zemi? Nutnost ochrany životního prostředí – ekologie, národní parky, rezervace, chráněné krajinné oblasti (ochrana vzácných živočišných a rostlinných druhů). Možnosti ohrožení základních podmínek života. Lidské aktivity a problémy životního prostředí Seznámení se základními globálními problémy lidstva. Životní prostředí a zemědělství a chemie, doprava, průmysl, odpady. Možnost zapojení se do ochrany životního prostředí ( např. třídění odpadků ,údržba studánek.) Vztah člověka k prostředí Co můžeme udělat my pro ochranu prostředí? Naše obec a příroda – zajišťování ochrany životního prostředí v naší obci. Seznámení s ekologickými problémy v okolí a jejich řešení. Vliv prostředí na zdraví. 6. Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení V rámci „Aktualit a zajímavostí“ v hodinách prvouky sledovat a hodnotit různá mediální sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Vnímat různé typy sdělení a rozlišovat jejich podání a obsah. Stavba mediálních sdělení Z vlastní zkušenosti uvést příklady pravidelnosti v sestavování sdělení (např. zpravodajství, deníky, některé časopisy) Vnímání autora mediálních sdělení Snažit se vytvářet vlastní hodnotící postoje k získávaným mediálním sdělením. Fungování a vliv médií ve společnosti Seznámit se s příklady ovlivňování společnosti i jednotlivců médii Tematické okruhy produktivních činností:

53

Tvorba mediálního sdělení Příprava na tvorbu individuálních i skupinových sdělení pro školní časopis nebo rozhlas. Práce v realizačním týmu

54

9. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět hudební výchova je vyučován ve všech ročnících prvního stupně v časové dotaci 5hodin týdně, 1 hodina týdně v každém ročníku. Výuka probíhá v odborné učebně nebo v kmenových třídách. Cílem hudební výchovy je přispět k celkovému vývoji dětské osobnosti prostřednictvím hudebního rozvoje. Úkolem je rozvoj hudebních schopností, dovedností, zkušeností a poznatků, které jsou předpokladem pro čistý a kultivovaný zpěv, uvědomělé naslouchání hudbě, pochopení hudebně vyjadřovacích prostředků pro chápání a prožívání hudby. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu hudební výchovy je rozdělen do čtyř činností, které se vzájemně propojují, ovlivňují a doplňují. Vokální činnosti- (práce s hlasem) hlasová výchova, intonační a rytmická výchova, zpěv písní jednohlasých i vícehlasých s doprovodem i bez doprovodu. Instrumentální činnosti- (hra na hudební nástroj a jejich využití) postupné seznamování a ovládání hry na Orffovy nástroje a instrumentálního doprovodu k písním.

Hudebně pohybové činnosti-(ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest) Poslechové činnosti- (aktivní vnímání znějící hudby ve všech podobách). Vedle uvedených činností je obsahem HV i hudební materiál jednotlivých ročníků (dětské popěvky, říkadla, rozpočitadla, hudební hry, hudební pojmy vyvozené z hudebního materiálu). Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy divadel, koncertů a hudebně výchovných pořadů. HV vede prostřednictvím těchto činností k porozumění hudebního umění, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání umění jako prostředku komunikace. Těžištěm HV na prvním stupni je zpěv a poslech hudby. Nejčastější formou je zpěv jednohlasý. Učitel vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Rozsah a poloha písní musí odpovídat rozsahu a poloze dětského hlasu. Je důležité, aby v hodinách docházelo ke střídání činností, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. Zpěv by se měl stát součástí i v jiných předmětech než v hudební výchově. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjet zpěv, hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním doprovodných nástrojů ke zpěvu. Vnímání hudby se rozvíjí nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se žáci učí hudbu citově prožívat a soustředit se. Ve zpěvu i v poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, doprovodem písní na hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními pozorovateli. Hodnocení v HV má funkci motivační, informační, povzbuzující. Zdravou a potřebnou sebedůvěru dětí podporujeme takovou činností, která je těší, kterou rády vykonávají, a proto i lépe ovládají. Výuku HV vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. Specifickou vlastností výchovy hudby je aktivizace všech tvořivých schopností osobnosti dítěte (dotýká se všech kladných vlastností žáka). Hudebně kreativní činnosti se pozitivně promítají i do ostatních vyučovacích předmětů. Dochází k transferu schopností a dovedností z hudebního vyučování do oblastí žákových učebních činností. Žáci by si měli v každém ročníku osvojit nejméně 10 písní, pracovat nejméně s 5 poslechovými skladbami a 5 ucelenými hudebně pohybovými projevy. Část osvojených písní poslechových skladeb vytváří trvalejší pěvecký a posluchačský repertoár žáků a základ jejich pohybové kultury. Veškeré teoretické učivo je vyvozováno ze znějící hudby, má podpůrný charakter. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • umožňovat realizovat vlastní nápady a náměty 2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • vyžadovat využití poznatků a praktických dovedností z různých oblastí 3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • klást důraz na prožitkové vyučování

56

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • poskytovat možnost projevit své pocity a nálady • využívat hry, na jejichž realizaci se podílejí sami žáci • do výuky zařazovat projekty, projektové dny, kooperativní učení 5. Strategie směřující ke kompetenci k občanství: • podporovat žáky při organizaci akcí připomínající lidové tradice (vánoční besídka, vystoupení pro MŠ…) • nabízet kulturní aktivity 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • seznamovat žáky s nejrůznějšími profesemi formou exkurzí, koncertů, besed • umožňovat samostatné organizování akcí i mimo vyučování, připravovat akce mladší spolužáky • podněcovat žáky k výrobě pomůcek (hudební nástroje, notový záznam…) PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj smyslového vnímání, vyjádření pocitů z poslechu ukázek chápání umění jako prostředku komunikace Sociální rozvoj- návštěvy divadel, koncertů, soutěží, besídek, diskuse nad uměleckým dílem Morální rozvoj -mezilidské vztahy: dodržování morálních zásad a vystupování 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - motivace k uplatňování svých názorů v kolektivu (slušnou a vhodnou formou sdělení projevu) Občan, občanská společnost a stát- státní hymna jako jeden ze symbolů státu( vznikautoři,správná intonace,pocta) kultivovaný projev, ochota pomáhat,být ohleduplný (zpěv ve dvojicích,pravidla chování na kult. akcích) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - seznámení s písněmi z jiných zemí (výuka cizích jazyků) -budovat vztah k evropské a světové hudbě (různorodost) -význam kulturního a historického dědictví -seznamování se známými skladateli, kteří proslavili svou vlast -ukázky různorodosti skladeb,tanců, nástrojů, tvorby-nejznámější hymny evropských států 4. Multikulturní výchova Kulturní diference -seznamování s různorodostí různých hudebních kultur a jejich tradicemi Lidské vztahy - seznamování (poslech, zpěv, rytmizace, pohyb) s písněmi naší vlasti Etnický původ - respektování kulturních odlišností, poznávání etnických skupin a jejich kultury. Multikulturalita 5. Environmentální výchova Základní podmínky života - vnímání zvuku-vliv na zdraví člověka (hluk, rámus, relaxace) Lidské aktivity a životní prostředí - zamyšlení se nad vztahy člověka a prostředí (vnímání hudby, povzbuzení…) -vnímání estetických kvalit prostředí Vztah člověka a prostředí

57

-vytváření kulturních a uměleckých hodnot -výběr písní s přírodní tématikou 6.Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení -vnímání estetických kvalit v hudbě, znakových kódů (hudební kýč, rozlišení formy muzikál, vážná hudba, populární, lidová píseň…) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - interpretování a kritické hodnocení běžné i umělecké produkce Stavba mediálních sdělení -vývoj médií, vnímání specifické řeči (obraz,zvuk) Vnímání autora mediálních sdělení -setkání s hudbou, tancem, interprety…rozhlas, televize, koncerty, soutěže Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálních sdělení - realizace vlastní tvorby (nahrávky, hudební záznam, videozáznam představení a besídek) Práce v realizačním týmu -spolupráce ve dvojicích nebo skupinách (příprava besídek,představení, soutěží )

58

10. Vzdělávací oblast: Umění a kultura VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova je vyučována ve všech ročnících na I. Stupni V celkové časové dotaci 7 hodin týdně. V 1. a 3. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně, v 2. ,4. a 5. ročníku po 1 hodině týdně. Výuka probíhá v odborné učebně nebo v kmenových třídách. Na 1.stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky výtvarného umění. Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky.¨ Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorového vytváření a kombinovaných technikách) se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem sebe. Především spoluutváří člověka, který je samostatný, plný aktivity a seberealizace. Nestačí mu jen pasivně přihlížet a kopírovat dané. Jeden z nejdůležitějších výtvarně výchovných cílů je rozvoj tvořivého žáka. Děti potřebují mít při práci psychickou pohodu, neobávat se známky, pracovat pro radost a v učiteli vidět spíše poradce než autoritu. Výtvarná výchova si stojí v rovnováze s ostatními předměty, v jejich námětech si vyhledává blízká témata a zpracovává je ryze výtvarnými prostředky. Je tím významným článkem mezipředmětových vztazích. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atd. Obsahem výuky je zejména učivo, na které se můžeme dívat ze tří klíčových hledisek:

-z hlediska pozorování světa kolem sebe -rozvíjení výtvarného prožívání a cítění -poznávání výtvarných postupů, technik a materiálů Výtvarné výchově často vyhovuje kolektivní způsob výuky, kde výtvarné myšlení stimuluje komunikaci mezi dětmi a vede ke spolupráci. Žáci tak mají možnost obhájit svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout druhé. Právě vzájemné hovory žáků o svých výtvorech mění jejich pohled na svět nebo na určitou věc. Velmi vhodné je uplatňovat ve výuce námětu ze žákova okolí, z dětského života, z prostředí školy i obce. Učitelům se přímo nabízí možnost k využití výtvarných činností v různých projektech. Naše škola podporuje projekty s tradicí, např. Vánoční trhy, výtvarné soutěže, výstavy v Městské galerii. K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme návštěv výstav obrazů, loutek, divadelních představení, besed v městské knihovně a zúčastňujeme se výtvarných a literárních soutěží v regionu. Rozvíjení, prožívání a cítění ve tvořivé výtvarné činnosti Jazyk výtvarných technik rozvíjíme u žáků od 1. ročníku hravými aktivitami, které vedou žáky k individuálnímu využívání nástrojů a materiálu. Pro výuku výtvarné výchovy je třeba mít dostatečné množství druhů pomůcek a poučit žáka, jak s nimi zacházet. Poznávání výtvarných technik a materiálů Děti se učí uvědoměle vést linku, promyšleně míchat barvy, hledat tvar a jeho umístění do plochy a zvládnout postupy jednotlivých technik od nejjednodušších. Žák na 1. stupni tím získá zkušenosti, jak zacházet s nástroji a materiály a osvojí si techniky: kreslířské – kresba dřívkem, rozmývání, lavírování, kolorování; malířské – malba temperou, vodovými barvami, olejovým či suchým pastelem; grafické – snímání otisků, kreslený monotyp, odkrývací technika na voskovém podkladu, tisk ze šablon nebo z koláže, linoryt a suchá jehla; plastické vyjadřování – modelování z moduritu a ze sochařské hlíny, tvarování papíru, drátu, konstrukce krabiček; ostatní techniky – koláž, frotáž, muchláž, výtvarné akce – vytváření estetického prostředí, výzdoba prostoru, chodeb a tříd školy Na závěr jen shrneme, že úlohou učitele ve výtvarné výchově je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podněcovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování a zájem o výtvarnou práci pro sebeuspokojení a seberealizaci. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1.Strategie směřující ke kompetenci k učení: • společně s žáky vyvozovat cíl a na konci vyučovací jednotky společně zhodnotit • vyžadovat vhodné rozvržení vlastní práce • umožňovat realizaci vlastních nápadů a námětů 2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • poskytovat volnost při volbě pořadí plnění úkolů 3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • podporovat spolupráci a kooperativní vyučování • klást důraz na prožitkové vyučování

60

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • vyžadovat vzájemnou pomoc mezi dětmi • vytvářet prostor pro vyjádření pocitů, nálad • zařazovat do výuky projektové dny, projekty 5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • dodržovat pravidla chování stanovená školním řádem a třídním desaterem • využívat lidových tradic 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • nabízet žákům seznámení s uměním formou exkurzí, výstav, workshopů • umožňovat žákům podílet se na tvorbě vlastních pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce ostatním • zapojovat žáky do přípravy školních projektů • vyžadovat zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání mimouměleckého estetična – estetika chování, cvičení, pozornosti, praktické dovednosti, řešení problémů, hledání originality, schopnosti vidět věci jinak, vnímat realitu, zvládat stresové situace a dobrý vztah k práci. Sociální rozvoj- návštěvy divadel, koncertů, soutěží, besídek, diskuse nad uměleckým dílem, rozvíjet dovednosti týmové spolupráce vzájemná tolerance, vztahy v kolektivu, vytváření klidného a příznivého prostředí zbaveného strachu ze známek a výsměchu druhých, umění chápat jako prostředek komunikace mezi žákem a okolím, umění pomáhá osvojování si světa, napomáhá seberealizaci Morální rozvoj -mezilidské vztahy: dodržování morálních zásad a vystupování, žáci hodnotí práce své a svých spolužáků, hledají pozitiva a možnosti opravy nedostatků 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - výtvarná výchova potvrzuje atmosféru demokratických vztahů ve třídě uplatňováním demokratických principů a aktivním zapojením žáků do dění ve škole prostřednictvím vhodných témat. námětů, her a modelových situací, různorodých výt. technik a využíváním různorodého materiálu jsou u žáka prohlubovány dětské výt, schopnosti a dovednosti. Žák je veden k přemýšlení a hledání variant, k vlastnímu výtvarnému experimentování a objevování. Občan, občanská společnost a stát žák přijímá zodpovědnost za své názory činy, řídí se právy a povinnostmi jednotlivce v demokratické společnosti – třídě (nedorozumění řeší nekonfliktně). VV je pro žáka zdrojem informací o společnosti a státu u nás i ve světě. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - prostřednictvím tématických prací k rodinným příběhům, cestopisů, lidovým zvykům a tradicím vytváří žákům pozitivní postoj k jinakosti společenských kultur. Prostřednictvím návštěv výstav, seznamování s ilustracemi z knih je prohlubováno žákovo prvotní vědomí potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů. Přibližuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a uchování nadále.

61

Objevujeme Evropu a svět - naše vlast je součástí evropské kultury mezinárodnost, státnost, evropské symboly, Den Evropy, vhodná témata k výt. projektování, postupně vést žáka k poznání evropských výtvarných děl. Jsme Evropané - poznávat kořeny a zdroje kulturní evropské civilizace (historické stavby, kulturní dějiny a umělecké osobnosti dějin). 4. Multikulturní výchova Kulturní diference - jedinečnost každého člověka se projevuje i ve výtvarné výchově. Estetika chování, vystupování a oblékání každého jedince. Poskytovat žákům základní informace o etnických kulturních skupinách žijící okolo nás. Rozvíjí žákovo vnímání, rozmanitost, harmonii a diferencovanost, rozvíjení dovedností, poznání a tolerance prostřednictvím hraných forem výtvarné tvorby založených na spontánnosti, fantazii, experimentu s technikami a materiály. a kulturního prostředí do kolektivu třídy. Vztahy mezi kulturami, které žák prostřednictvím výtvarné výchovy poznává, vede k obohacování vlastního názoru. Právo všech lidí žít společně a v míru. Lidské vztahy - rozvíjení tolerance a vstřícnosti při zapojování žáků z odlišného sociálního prostředí. Etnický původ - respektování kulturních odlišností, poznávání etnických skupin a jejich kultury. 5. Environmentální výchova Základní podmínky života - vést žáka k uvědomění si nutnosti udržení podmínek života na Zemi a nutnosti si uvědomění jejich ohrožení – tématické výt.práce, svět v dětské představě vs. svět skutečný, vést žáky k uvědomování si vlivu prostředí na zdraví vlastní i zdraví druhých, témat. práce člověk za mimořádných událostech. Lidské aktivity a problémy životního prostředí - vnímání estetických kvalit každého prostředí vytváří kulturní a umělecké hodnoty. Zdrojem inspirací je životní prostředí v přírodě, v rodině, ve škole. Napomáhá chápat globální významy ekosystémů. Vede k tzv. chápání kulturní krajiny. Podněcovat aktivitu, tvořivost, ohleduplnost ve vztahu člověka k přírodě, k domovu, k obci, k ochraně prostředí, k správnému životnímu stylu, k ochraně zdraví v rozdílných podmínkách vývoje na Zemi vhodnou volbou výtvarné techniky, vytvářet návyky k ochraně životního prostředí. Vztah člověka k prostředí - spoluutvářet návyky k ochraně přírody – životního prostředí i doma, seznamovat s možností zpětného využití různých materiálů k pracovní tvořivé činnosti ( např. sběr papíru -recyklovaný papír a další podněty), výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný Vztah člověka a prostředí -vytváření kulturních a uměleckých hodnot, práce s přírodní tématikou 6.Mediální výchova Kritické vnímání mediálních sdělení - pěstováním kritického přístupu a hodnocení umělecké a běžné mediální produkce, k reklamě, k bulvárním projevům tisku, časopisů. Interpretace vztahů mediálních sdělení a reality - uspořádání mediálních sdělení po stránce výtvarné, vliv časopisů a dalších médií pro správný výběr v určitém věku žáka. Stavba mediálních sdělení - využívání médií jako zdroj informací, kvalitní zábavy a náplně volného času, schopnost svobodného vyjádření žáka vlastních postojů a zodpovědnosti za veřejnou prezentaci výt. vyjádření – výstavky, divadelní představení a ilustrace. Vnímání autora mediálních sdělení - poznávání vlivu médií v každodenním životě žáka, společnosti, kultury z hlediska současné i historické, vliv medií na uspořádání dne

62

jednotlivce, rozšiřování zájmu při výběru ve výtvarně-kulturním životě, rozvoj komunikačních schopností při hodnocení výtvar, díla, stylizace vlastního psaného textu, výtvarná úprava knih a sešitů žáka. Fungování a vliv médíí ve společnosti - rozvoj komunikačních schopností prostřednictvím výtvarného vyjádření v mediálním světě (počítače, knihy, film, rozhlas, televize,…). Nabízí se využití vlastní tvorby v těchto mediálních sdělení. Tvorba mediálního sdělení - pro školní, třídní časopis Práce v realizačním týmu -spolupráce ve dvojicích nebo skupinách

63

11. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, chování podporující zdraví, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví důležitým předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování podpory a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot3, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vzdělávacího předmětu: Předmět tělesná výchova je vyučován ve všech ročnících I. Stupně po dvou hodinách. Předmět je vyučován v tělocvičně, škola také využívá hřiště v okolí školy, plavecký bazén, zimní stadion. Výuka je doplněna o ozdravné pobyty (jarní a zimní). V zimě na horách spojené s lyžováním a snowboardingem, v létě s turistikou . Vyučovací předmět tělesná výchova se skládá ze dvou částí. První část se zabývá poznáváním účinků pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Druhá část vede k poznávání vlastních pohybových možností a zájmů. Pohybové vzdělání postupuje od spontánní činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové.

Přiměřená tělesná zdatnost a výživa jsou předpokladem zdraví člověka. Tělesná výchova se stává významnou složkou při výchově všestranně rozvinuté osobnosti.

64

Jednotlivé činnosti se zaměřují na základní pohybový rozvoj žáků, především herními a soutěživými formami. V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků. Hlavní motivací by měl být prožitek a radost z pohybu. V nižších ročnících není cílem výkon jako takový, ale spíše prostředek pro racionální odpočinek, zábavu a kompenzace jednostranné, převážně duševní činnosti. Žáci si osvojují a postupně zdokonalují pohybové dovednosti. Všestranná tělesná příprava bude směřovat k rozvoji pohybových schopností. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1.Strategie směřující ke kompetenci k učení: • umožňovat žákům samostatnou přípravu, organizaci, řízení a vyhodnocování soutěží • sledovat, zaznamenávat a vyhodnocovat výsledky • umožňovat výběr činností dle výkonnosti a možností jednotlivých žáků • nabízet dostatek příležitostí pro osvojení a praktické využití vyrovnávacích cvičení ve výuce, v režimu školy, v činnostech mimo vyučování • upozorňovat na zajímavé zdroje informací o sportu • umožňovat vytváření nástěnek o TV a sportu 2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • připravovat žáky pro takové pohybové činnosti a problémové pohybové úkoly, pro jejichž úspěšné řešení je nutná vzájemná spolupráce žáků 3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • nabízet prostor pro vyjádření vlastního názoru, nápadů 4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • dbát na dodržování stanovených pravidel chování, zejména dodržování bezpečnostních zásad (vyžadovat od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování) • využívat hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci 5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • vyžadovat od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků • podporovat účast na sportovních akcích školy, města • nabízet žákům různé formy sportovního vyžití a smysluplného trávení volného času 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • zapojovat žáky do školních projektů PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Pomáhat k utváření pozitivního, nezraňujícího postoje k době samému a k druhým. Dokáže zhodnotit své výkony Samostatně si zlepšuje úroveň své zdatnosti

65

Sociální rozvoj Podporovat chování, které vede k dobrým vztahům mezi žáky Vést žáky k vzájemnému respektování a spolupráci Vést ke schopnosti dokázat vnímat a poslouchat druhého Využívat jednání fair play Morální rozvoj Podporovat rozvoj morálních vlastností žáka (cílevědomost, vytrvalost, tolerance, ctižádost, čestnost, sebekázeň, samostatnost, svědomitost) 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Pěstovat dobré vztahy mezi spolužáky bez rozdílu výkonnosti Naučit žáky vzájemně si pomáhat, podporovat se Občan, občanská společnost a stát Vychovat žáky ke vztahu k lidem, práci Formovat morální vlastnosti žáků Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Naučit se vyhledávat informace i sportovním dění u nás i ve světě Seznámení s historií sportu (olympijské hry) Získávat informace o sportovcích (osobnostech) celého světa Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 4. Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Naučit se prostřednictvím kolektivních sportů chování ke spolužákům, vzájemné pomoci, spolupráci toleranci Dokázat pomoci méně nadaným spolužákům Etnický původ Multikulturalita Účast na soutěžích v regionu Sledování sportovních událostí ve světě (MS, OH) Princip sociálního smíru a solidarity Pochopit význam sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností 5. Environmentální výchova Ekosystémy Uvědomit si funkci ekosystémů pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů energie a surovin Základní podmínky života Vnímat vliv prostředí na zdraví Lidské aktivity a životní prostředí Realizovat cvičení a pobyty v přírodě, vnímat estetičnost životního prostředí

66

Vztah člověka a prostředí Upevňovat správné chování v přírodě, vyhledávat konkrétní nevhodné zásahy člověka v přírodě 6. Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Rozlišovat různé informace z médií, třídit je, vytvářet si vlastní názor Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Využití návodů ke sportování, třídění informací o sportovních akcích a osobnostech ve sportu Tvorba mediálních sdělení Práce v realizačním týmu Respektování členů týmu Projevit ochotu spolupracovat, společně plnit stanovené cíle

67

12. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Pracovní dovednosti jsou vyučovány na 1. stupni 5 hodin týdně. V každém ročníku se vyučuje 1 hodina týdně. Předmět je vyučován v kmenových třídách nebo v odborných učebnách školy. Vyučovací předmět Pracovní dovednosti zahrnuje široké spektrum nejen manuálních činností, ale i činností rozvíjející klíčové kompetence, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti. Systematicky ovlivňuje rozvíjení komunikačních, motorických a tvořivých schopností. Vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků, k budoucímu pracovnímu zařazení a k uplatnění v dalším životě a integraci ve společnosti. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými druhy materiálů, s funkcí a užívání vhodných pomůcek a nářadí, jsou vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • zadávat samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků • vyžadovat vhodné rozvržení vlastní práce 2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • propojovat znalosti z více vyučovacích předmětů a využít praktické dovednosti z různých oblastí lidské činnosti • průběžně sledovat, jak žáci využívají získané dovednosti v praktickém životě, při školních i mimoškolních činnostech 3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • vytvářet dostatečný prostor pro realizaci vlastních nápadů a námětů

68

• • •

podporovat spolupráci a vzájemnou pomoc klást důraz na prožitkové vyučování zařazovat činnosti spojené s prezentací vlastní práce

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • vyžadovat vzájemnou pomoc mezi dětmi • zařazovat do výuky projektové dny, projekty 5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • dodržovat pravidla chování stanovená školním řádem a třídním desaterem • využívat lidových tradic 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • různými formami seznamovat žáky s různými profesemi • umožňovat žákům tvorbu pomůcek do výuky • zapojovat žáky do přípravy školních projektů • dbát na to, aby prací žáci nebyli trestáni • podporovat využívání poznatků a dovedností v konkrétních činnostech ve škole i mimo ni PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání mimouměleckého estetična – estetika chování, cvičení, pozornosti, praktické dovednosti, řešení problémů, hledání originality, schopnosti vidět věci jinak, vnímat realitu, zvládat stresové situace a dobrý vztah k práci. Sociální rozvoj - rozvíjet dovednosti týmové spolupráce vzájemná tolerance, vztahy v kolektivu, vytváření klidného a příznivého prostředí zbaveného strachu ze známek a výsměchu druhých, umění je chápaní jako prostředku komunikace mezi žákem a okolím, umění pomáhá osvojování si světa, napomáhá seberealizaci, žáci hodnotí výt. práce své a svých spolužáků, hledají pozitiva a možnosti opravy nedostatků. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - motivace k uplatňování svých názorů v kolektivu (slušnou a vhodnou formou sdělení projevu). Pracovní dovednosti podporují atmosféru demokratických vztahů ve třídě uplatňováním demokratických principů a aktivním zapojením žáků do dění ve škole prostřednictvím vhodných témat. námětů, her a modelových situací, různorodých výt. technik a využíváním různorodého materiálu jsou u žáka prohlubovány schopnosti a dovednosti. Žák je veden k přemýšlení a hledání variant, k vlastnímu experimentování a objevování. Principy demokracie - žák přijímá zodpovědnost za své názory činy, řídí se právy a povinnostmi jednotlivce v demokratické společnosti – třídě (nedorozumění řeší nekonfliktně) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá -- prostřednictvím tématických prací k rodinným příběhům, cestopisů, lidovým zvykům a tradicím vytváří žákům pozitivní postoj k jinakosti společenských kultur. Prostřednictvím návštěv výstav je prohlubováno žákovo prvotní vědomí potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů. Přibližuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a uchování nadále 69

Objevujeme Evropu a svět - naše vlast je součástí evropské kultury mezinárodnost, státnost, evropské symboly, Den Evropy, vhodná témata k projektování 4. Multikulturní výchova Kulturní diference - jedinečnost každého člověka se projevuje i ve výtvarné výchově. Estetika chování, vystupování a oblékání každého jedince. Poskytovat žákům základní informace o etnických kulturních skupinách žijící okolo nás. Rozvíjí žákovo vnímání, rozmanitost, harmonii a diferencovanost, rozvíjení dovedností, poznání a tolerance prostřednictvím hraných forem výtvarné tvorby založených na spontánnosti, fantazii, experimentu s technikami a materiály Lidské vztahy - rozvíjení tolerance a vstřícnosti při zapojování žáků z odlišného sociálního a kulturního prostředí do kolektivu třídy. 5. Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí - Zdrojem inspirací je životní prostředí v přírodě, v rodině, ve škole. Napomáhá chápat globální významy ekosystémů. Vede k tzv. chápání kulturní krajiny. Podněcovat aktivitu, tvořivost, ohleduplnost ve vztahu člověka k přírodě, k domovu, k obci, k ochraně prostředí, k správnému životnímu stylu, k ochraně zdraví v rozdílných podmínkách vývoje na Zemi vhodnou volbou výt. techniky, vytvářet návyky k ochraně život. prostředí. Vztah člověka k prostředí - spoluutvářet návyky k ochraně přírody – životního prostředí i doma, seznamovat s možností zpětného využití různých materiálů k pracovní tvořivé činnosti ( např. sběr papíru -recyklovaný papír a další podněty), výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný Vztah člověka a prostředí -vytváření kulturních a uměleckých hodnot 6.Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení- pěstování kritického přístupu a hodnocení umělecké a běžné mediální produkce, k reklamě, k bulvárním projevům tisku, časopisů

70

Učební osnovy 2. stupeň 13. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět je vyučován ve všech ročnících na druhém stupni v rozsahu 15 + 4 DČD hodin týdně. V 6. ročníku se vyučuje po 4 hodinách týdně. V 7. - 9. ročníku se vyučuje po 5 hodinách týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk stanovených RVP ZV souvisejících s očekávanými výstupy průřezových témat. Předmět je vyučován v kmenových třídách, je využívána i pracovna výpočetní techniky a interaktivní tabule. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Předpokládáme, že všichni žáci nedosáhnou stejné úrovně ve stejném časovém úseku. Budou se lišit rychlostí a kvalitou zvládnutí jednotlivých dovedností, čemuž je i přizpůsoben systém hodnocení úrovně dosažených dovedností. Každý žák je bude zvládat svým individuálním tempem dle svých předpokladů.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • •

zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů


nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků důraz klademe na prožitkové vyučování

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); • výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování 5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života 6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • •

•

vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty. žádnou prací žáky netrestáme.

PRŮŘEZOVÁ ÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání. Je integrovanou součástí vyučovacího procesu. Systém hodnocení v českém jazyce zohledňuje dovednosti, tvořivost, aplikaci i prvky memorování. Sebepoznání a sebepojetí Žáci si uvědomí úspěšnost v kontrolních diktátech, písemných pracích, pololetních a závěrečných prověrkách. V soutěžích: 8. - 9.roč. Olympiáda v českém jazyce /školní, okresní a oblastní kolo/

72

Seberegulace a sebeorganizace Žák dokáže využít nabízených možností. Dobrovolná účast v soutěžích, dobrovolné domácí úkoly, Psychohygiena. Střídání různých forem práce. Sociální rozvoj Mezilidské vztahy. Vzájemná pomoc mezi spolužáky, objevovat a rozebírat mezilidské vztahy. 6. roč. – vypravování, dopis; 7. roč. –vypravování, charakteristika; 8.roč. – charakteristika liter. postav, úvaha; 9. roč. – vypravování, charakteristika, úvaha, proslov, diskuse, publicistické útvary. Kooperace a kompetice Práce ve dvojicích a ve skupinách. 2. Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát – základní principy fungování státu, práva a povinnosti občanů. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování .Pochopit způsob organizačního uspořádání třídy a funkce učitele. Snažit se pochopit a uplatnit jednotu práv a povinností. Český jazyk přispívá k vytvoření pocitu vlastenectví, k pocitu určitého pevného zakotvení /můj domov, naše škola, naše město, náš kraj, česká země, česká literatura/, ale i k tomu, že žijeme v širším společenství. Tato tematika je využita v textech všestranných jazykových rozborů. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané 8. - 9.roč. Čeština jako jeden ze slovanských jazyků v porovnání s jazyky germánskými a románskými. 4. Multikulturní výchova Lidské vztahy. Příklady literárních děl 5. Environmentální výchova Tato tematika je využita v textech všestranných jazykových rozborů. Lidské aktivity a problémy životního prostředí Využití ve slohových útvarech: 6.roč. – popis pracovního postupu zpráva, oznámení – sběr papíru výpisky, výtah – z učebnice zeměpisu, dějepisu 7.roč. – výtah – např. z učebnice zeměpisu nebo odborné literatury 8.roč. – subjektivně zabarvený popis, výklad, výtah, úvaha 9.roč. – výklad, výtah, úvaha, proslov, diskuse, publicistické útvary Vztah člověka k prostředí Využití slohových útvarů. 6. Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Posuzovat kriticky mediální informace je velmi obtížné. Umožňuje však objektivnější nazírání na skutečnost kolem sebe. Vhodné pracovat s tiskovými dokumenty. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Využití textu z denního tisku, např. inzeráty a reklamy. Vlastní úsudek je cenný. Vnímání autora mediálních sdělení Kvalita sdělení je závislá na subjektivním faktoru autora.

73

Fungování a vliv médií ve společnosti Média mají kladný i záporný vliv. Ovlivňují názory lidí. Práce s denním tiskem. Tematické okruhy produktivních činností. Tvorba mediálního sdělení Žáci vytvoří zprávu, oznámení, fejeton, projev, inzerát, příspěvek do školního časopisu /rozhovor, úvahu …/. Práce v realizačním týmu Některé úkoly je účelné plnit ve skupinách.

74

14. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK (CIZÍ JAZYK I. A II.) Charakteristika vyučovacího předmětu: Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Na naší škole vyučujeme anglický jazyk na druhém stupni v časové dotaci 12 hodin týdně + 4 disponibilní hodiny týdně. Anglický jazyk jako druhý jazyk vyučujeme od 6. třídy a to v rozsahu 9 disponibilních hodin týdně. V 6. – 9. Ročníku po dvou hodinách týdně. Osvojování anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka4. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání. V Dalším cizím jazyce se předpokládá dosažení úrovně A1 Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v anglickém jazyce, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Jazyk se učí v odborných učebnách vybavených technikou k výuce jazyka (audio, video, DVD), využívá se také počítačová učebna a interaktivní tabule. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: 4

• •

• •

vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy



•

•

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, sportovních kláních, poznávacích pobytových zájezdech a besedách zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)


• • • • • • •

od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.

76


pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu

Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování • • • • •

zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pořádá akce připomínající lidové tradice škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, mateřské školy nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.


• • • •


PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání používání slovníku , internetu, atlasu, časopisu, cizojazyčné literatury, poslech CD Sebepoznání a sebepojetí Rozhoduje se uvážlivě a vhodně v každodenních situacích a nevyhýbá se řešení osobních problémů, aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjejí mezilidské vztahy. každodenní povinnosti žáka, charakteristika životního stylu rodiny, touha po zvířeti. Kdo jsem? Proč studuji angličtinu? Rodokmen, umět se představit. Seberegulace a sebeorganizace domácí příprava na hodinu, dobrovolná účast v soutěžích, aktivní činnost ve skupinách a při samostatné práci. Psychohygiena střídání forem práce v hodině.

77

Kreativita referáty, projekty – volba tématu a vypracování, dramatická tvorba, výtvarná činnost. Sociální rozvoj Poznávání lidí Žák komunikuje otevřeně, pravdivě, s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci, respektuje velikost a důstojnost lidské osoby. Možnost komunikace s dětmi po celém světě prostřednictvím internetu a dopisováním, výměnné pobyty, pobytové zájezdy.. Mezilidské vztahy Žák analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu, nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem obhajuje svá práva. Tradiční svátky v angl. mluvících zemích – rodina, škola. soužití s tělesně postiženými lidmi – jejich integrace do každodenního života, reakce osob při komunikaci v běžných denních situacích. boj proti lidské agresivitě, nesnášenlivosti, předsudkům, rasismu, etnickým skupinám. konfliktní situace dospívajících, vhodné a nevhodné reakce osob. Komunikace způsoby zdravení, situační rozhovory, společenské a zdvořilostní fráze. Kooperace a kompetice. vypracování projektů a sestavování kvízů a křížovek. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Žák spolupracuje i v obtížných sociálních situacích, je vnímavý k sociálním problémům, v kontextu své situace a svých možností přispívá k jejich řešení, analyzuje etické aspekty různých životních situací. Hodnoty, postoje, praktická etika popis dopravních nehod, žádost o radu a vyjádření vlastních potíží. komunikativní schopnosti – vyjádřit žádost, povinnost , možnost, nezbytnost, zákaz, názor pozitivní a negativní chování dospívajících, řešení konfliktních situací, varování, dát radu, přijmout návrh. pátek třináctého, názor na současnou módu mládeže (tetování , piercing) , běžná mluva mládeže , hovorový jazyk, vyjádření různých pocitů ( obdiv, úžas, znechucení, odmítnutí), praktická etika,hodnoty, postoje, 2.Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola At school - průběh a závěr vyučování. Občan, občanská společnost a stát The Czech Republic - stručná charakteristika území , města , zákl. zeměpisné údaje , české tradice jmenin - oslavy svátků. Formy participace občanů v politickém životě – školní parlament Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování- státní zřízení v USA a VB 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá

78

internet a znalost jazyků v EU. Dopis kamarádovi , dětské knihy - seznámení s autorem E. A. Poe, O. Wildem, CH. Dickens, hud. skladatelé… zážitky a dojmy z prázdnin, popis přírodních krás a historických památek. Objevujeme Evropu a svět tradiční výzdoba a zvyky – Halloween , Christmas v kontrastu s USA a Británii , St.Valentine´s Day , Easter,náboženské svátky v USA a Británii.Rozdílnost pozdravů lidí ve společnosti. Jsme Evropané internet a komunikace po celém světě , práce dětí na Internetu , nakupování. 4. Multikulturní výchova Kulturní diference životní styly u jednotlivých národů, Den Díkuvzdání, St. Patrickś Day, indiánské zvyky. Lidské vztahy získávání nových přátel. Princip sociálního smíru a solidarity 5. Environmentální výchova Ekosystémy Podnebí , počasí, příroda v různých částech naší zeměkoule, rostlinné a živočišné druhy Lidské aktivity a problémy životního prostředí Globální oteplování- hrozba Vztah člověka k prostředí Zdravá výživa a zdravý životní styl , pohyb , škodlivost rychlého občerstvení. 6.Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení . Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Fungování a vliv médií ve společnosti- sledování nejnovějších objevů. Tvorba mediálního sdělení- vyhodnocení vlastní práce žáků, vytvoření krátké reportáže o dané problematice.. Tvorba pozvánky: OUR SCHOOL TRIP, POZVÁNKA DO KINA A DIVADLA /minulý čas prostý – sloveso TO BE/…, HRA NA REPORTÉRA – každodenní konverzace – otázky a odpovědi, komunikace a mluvení základem dorozumívání, kontaktu, pochopení…. Práce v realizačním týmu- práce na třídních i školních projektech, vyhodnocování a zveřejnění výsledků práce. Umění pracovat a tvořit v týmu – redakce /jednoduchý popis, vyprávění jako ukázka možného článku/…..,projekty od 3. roč./ Žák rozlišuje manipulační působení médií a identifikuje se pozitivními prosociálními vzory.

15. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

79

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK ((CIZÍ JAZYK I. A II.) Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa Německý jazyk se vyučuje 12 hodin týdně + 4 disponibilní hodiny týdně. V 6. - 9. ročníku po 4 hodinách týdně. Německý jazyk jako druhý jazyk vyučujeme od 6. třídy a to v rozsahu 9 disponibilních hodin týdně. V 6. – 9. Ročníku po dvou hodinách týdně. Osvojování německého jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka5. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání. V Dalším cizím jazyce se předpokládá dosažení úrovně A1 Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v německém jazyce, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Jazyk se učí v odborných učebnách vybavených technikou k výuce jazyka (audio, video, DVD), využívá se také počítačová učebna a interaktivní tabule. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: 5

80

• •

• •



•

•

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, sportovních kláních, poznávacích pobytových zájezdech a besedách zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)


• • • • • •

od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;

81

•

v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.


• • • • •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pořádá akce připomínající lidové tradice škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, mateřské školy nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.


• • • •


PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Komunikace v německém jazyce, hodnocení a sebehodnocení v NJ zaměřené nejen na memorování (slovíčka, fráze), ale především na tvořivou dovednost, dramatizaci, zpěv, repování, pohyb, různé druhy her, cvičení smyslů, pozornosti, užití a práce, hra s počítačovými programy…. Sebepoznání a sebepojetí Při určité samostatné práci –samostatné řešení a vlastní osobní přístup k zadané činnosti s oporou o slovník. Tvořivý a osobnostní přístup. Sebehodnocení svých výsledků, sebeuspokojení z dosažených úspěchů.

82

Seberegulace a sebeorganizace Organizace a plánování si učiva. Dodržování pravidel v rámci skupinových prací, rozhovorů, dramatizace a také umění sám využívat nabízených možností dobrovolných úkolů v samotném systému hodnocení německého jazyka. Umět se samostatně rozhodovat a vybírat si z nabídky možností podle sebe. Psychohygiena Střídání různých forem práce a aktivní zapojování se do těchto činností. Kreativita Řešení zadaných a náhodně vzniklých situací. Být tvořivým a tuto tvořivost zapojit jak formou písemného /výtvarného/ zpracování, ale také domluvou se s ostatními v kolektivu, dramatizací, hrou, vlastní nápaditostí. Zpracovat a zahrát rozhovor (scénku) na dané téma. Tvoření a obměňování rozhovorů a vět. Řešení situace. Sociální rozvoj Poznávání lidí Získávání informací (osobních údajů) od svých spolužáků, svých blízkých, od známých osobností. Ve vyšších ročnících podrobnější popis osob (vnější i vnitřní charakteristické rysy). Vyprávění o zvycích v německy mluvících zemích. Tematické okruhy: Mezilidské vztahy Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Tematické okruhy: Komunikace Tvoření jednoduchých rozhovorů v rozsahu slovní zásoby, umět odpovědět na otázku souvětím. Výslovnost a čtení foneticky správně v rozsahu slovní zásoby. Používání vedlejších vět a přítomného i minulého času. Plynulá konverzace v rámci možností každého žáka. Schopnost reagovat na situace každodenního života. (témata 1. – 9. ročníku). Kooperace a kompetice Spolupráce ve skupinách 2 – 4 žáků – procvičování slovíček a gramatiky, hry, kvízy, soutěže – dodržování pravidel. Doplňková cvičení s poslechem na PC. Příprava her a jednotlivých procvičování také žáke Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Hodnoty, postoje, praktická etika Umění být vnímavý a vážit si sebe i druhého, svých i cizích věcí. Využití empatie v různých situacích, kde je zapotřebí 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola

83

I v německy mluvících zemích mají ústavu, volby…. Proto těchto znalostí můžeme využít v rámci žákovského parlamentu. Seznámení se systémem školství v německy mluvících zemích, porovnání s naší školou (předměty, hodnocení výsledků žáků). Hlubší poznatky – prohloubení znalostí z 1. – 5. ročníku. Občan, občanská společnost a stát Každý jsme občanem státu, který má své hlavní město, symboly, prezidenta, politický systém, zvyky, tradice, kulturu, svátky…. /srovnání s ČR/ /- prohloubení znalostí z 1. – 5. ročníku. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Řešení problémů či situací – každý má právo vyjádřit svůj názor a přesvědčit o své pravdě ostatní. Odpovědnost za vykonanou práci při vyučování a za své chování.Uvědomovat si svá práva i povinnosti. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Vypravování příběhů z cestování po Evropě, po celém světě. Jak a kde žijí lidé v německy mluvících Seznámení s vánočními a velikonočními zvyky v německy mluvících zemích, porovnání s našimi zvyky. Lidské vztahy Vzájemná ohleduplnost, potřeba kooperace, radost ze společného tvoření, vztahy v rodině , ve škole , mezi vrstevníky, mezi generacemi , vztahy člověka k prostředí….. Etnický původ Zmínka o odlišení národnostního, sociálního a náboženského původu. zemích, čím se od nás liší. Poznáváme reálie jiných států (kulturní zajímavosti, známé osobnosti, zeměpisné údaje, historii…) Objevujeme Evropu a svět Spolupráce s partnerskými školami v zahraničí (Německo, Holandsko). Výjezdy žáků do zahraničí. Jsme Evropané Odkud pocházíme? Zpracování údajů o naší zemi a zemích německy mluvících, doplněných obrazovým materiálem, fotkami. 4. Multikulturní výchova Kulturní diference, Multikulturalita Význam užívání cizího jazyka jako nástroje porozumění, práce s dvojjazyčným slovníkem. Důležitost znalosti cizích jazyků v dnešní době. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Jsme součástí přírody, pozorujeme své okolí. Společenstva např. okolí lidských obydlí, pole, les, voda – propojení s Př, zvířata v daných společenstvech. Základní podmínky života Co je důležité pro náš život? Zdravý a nezdravý životní styl. Toto téma se odráží v projektu „Den zdraví“. Prohlubování slovní zásoby na dané téma. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

84

Tématické okruhy: Sport, Volný čas, Ochrana životního prostředí, Zdravý životní styl…. Vztah člověka k prostředí Vztah ke svému domovu, městu, škole, zemi a přírodě vůbec. 6. Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Čtení a pochopení obsahu přiměřeného textu, práce se slovníkem, vyhledávání informací z textu. Identifikace základních orientačních bodů v textu - vyhledávací čtení, formulace otázek k textu, výpis důležitých informací. interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Sestavování různých typů sdělení - zpráva, pozvánka, zpravodajství, reklama, oznámení, vypravování, inzerát….. Správný výběr slov, správný slovosled. Ověřování údajů. stavba mediálních sdělení Vnímání mluveného a psaného projevu, jeho odlišnosti a stavby. Porozumění poslechu rodilého mluvčího.Týmová i samostatná práce při sestavování zprávy. fungování a vliv médií ve společnosti Využívání a rozvoj slovní zásoby, výběr obrázků, zvuků - poznání manipulace se čtenářem a posluchačem médií. Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení Výroba pozvánky, sestavení reportáže, moderování zpráv, počasí, diskuse… Hra na reportéra – každodenní konverzace – otázky a odpovědi, komunikace a mluvení základem dorozumívání, kontaktu, pochopení…. Práce v realizačním týmu Umění pracovat a tvořit v týmu – redakce. Uplatnit své znalosti v praxi. Rozdělení rolí v realizačním týmu, umět spolupracovat.

85

16. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět navazuje na výuku matematiky na prvním stupni. Vyučuje se od šestého do devátého ročníku druhého stupně v dotaci 15 + 4 DČD týdně, 4 hodiny týdně v 6. ročníku a 5 hodin týdně v 7. -9. ročníku. Vzdělávání v matematice je zaměřeno na užití matematiky v reálných situacích, osvojení matematických pojmů a postupů řešení, rozvoj abstraktního a exaktního myšlení, logické a kritické usuzování. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Vyučování probíhá v kmenových třídách nebo učebně výpočetní techniky. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • • •

umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady

86

•

•

nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů


klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: •

• •

• • • • •

volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech; učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;


• • •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí


87

• • •

•

umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání- provází každou výkladovou vyučovací hodinu Sebepoznání a sebepojetí- zjišťování úspěšnosti v bodovaných kontrolních pracích, ve čtvrtletních pracích, úspěšnost v matematických soutěžích:. Pythagoriáda, matematická olympiáda, mezinárodní soutěž Klokan, Seberegulace a sebeorganizace- dobrovolné domácí úkoly, dobrovolná účast v matematických soutěžích, rozvržení práce při 45 a 90 minutových kontrolních pracích. Psychohygiena- střídání různých forem práce, pohybové hry u procvičování numeriky, společného násobku, dělitele, atd., střídání různých forem práce Kreativita- různé způsoby řešení konstrukcí geometrických útvarů, různé způsoby řešení slovních úloh, nápady, originalita Sociální rozvoj Poznávání lidí- poznávání se při práci ve skupinách, zjišťování odlišností jedinců, výhody a nevýhody odlišností a vyrovnání se s nimi Mezilidské vztahy- vzájemná pomoc při vysvětlování algoritmů jednotlivých úloh, poslouchat a snažit se pochopit myšlenkové pochody svých spolužáků Komunikace- opravovat , vysvětlovat jednotlivé úlohy (např. slovní), přesvědčovat spolužáky o vlastní pravdě v řešení složitější úlohy Kooperace a kompetice- práce ve skupinách, po dvojicích, dovednost přijmout nápad druhých a odstoupit od svého, vedení, podřizování se … Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti- slovní úlohy, přednost početních operací, konstrukční úlohy 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě- statistika – sledování volebních preferencí jednotlivých politických stran Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět- přímá úměrnost – měřítko mapy, podobnost - měřítko mapy Jsme Evropané

88

4. Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity- správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů. 5. Environmentální výchova Ekosystémy- aritmetický průměr – sběr, statistika - sběr Lidské aktivity a problémy životního prostředí Základní podmínky života Vztah člověka k prostředí

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu:

89

Vyučovací předmět Informatika se vyučuje v 6.ročníku v časové dotaci 1hodina týdně. Výuka probíhá v odborné učebně, třída je zpravidla rozdělena na polovinu. Předmět učí žáky nejen rychle vyhledávat a zpracovávat informace pomocí internetu, ale také rozlišovat důvěryhodné a nedůvěryhodné zdroje. Získané znalosti a dovednosti žáci využívají ve všech ostatních předmětech při vyhledávání, zpracování a prezentaci informací. Žáci se dále učí využívat software a další digitální média a moderní informační technologie přínosné pro jejich soukromý a později i profesní život. Pracují podle zažitých algoritmických postupů. Jsou vedeni ke správnému přístupu a znalostem hardwarového vybavení Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Žáci se SPU mají větší časový prostor k práci. Nadaní žáci realizují větší rozsah zadané práce, přebírají pomocnou roli. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce, prodiskutujeme jakým způsobem by mohl svou práci zdokonalit umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce


• •



žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...)

90

• •

•

uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka při dopisování se zahraničními přáteli


• •

zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života upevňujeme dobré mezilidské vztahy vlastním příkladem a vedeme děti ke schopnosti požádání o pomoc i poskytnutí pomoci ostatním


•

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života


vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení od počátáku je seznamujeme s bezpečností práce v odborné učebně vedeme je k hospodárné práci s papírem a barvou v tiskárně vedeme žáky ke schopnosti aplikovat znalost softwaru v praxi jako nutnou přípravu na budoucnost posuzujeme výsledné práce z hlediska funkčnosti

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Rozvoj pozornosti a soustředění. Žáci procvičují dovednosti zapamatování při práci s různým softwarem. Ke studiu využívájí internet jako zdroj informací. Sebepoznání a sebepojetí Hodnocení předmětu, srovnávání výsledků svých prací nebo prací o sobě (plakátek, prezentace, blog, webové stránky, atd.) Seberegulace a sebeorganizace Organizace svého času v hodině, po splnění zadaných úkolů mohou žáci využít možností pc dle svého uvážení. Dodržování řádu počítačových učeben, pravidel pro bezpečný provoz počítačů (správné zacházení s technikou i programy), organizace souborů na médiích

91

Psychohygiena Chápání počítače jako pomocníka v práci a v učení. Schopnost hlídat si strávený čas u počítače, abychom se nestali jeho otrokem. (uvědomování si hodnoty svého volného času a odpovědnosti za jeho naplnění. Kreativita uplatnění při samostatné práci, především při návrzích na propagační materiály. Sociální rozvoj Poznávání lidí při počítačové komunikaci se zřetelem k možným rizikům Mezilidské vztahy Péče o dobré vztahy ve třídě, oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény, pomáhání méně zdatným spolužákům při práci na počítači. Uvědomování si hodnoty spolupráce a vzájemné pomoci a rizika internetové komunikace. Komunikace Rozvoj slovní zásoby používané při práci s počítačem. Kooperace a kompetice – Naučit se spolupracovat při práci na počítači ve dvojicích, umět dát prostor i druhému, soutěže Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – schopnost vyřešit zadaný úkol (volba software,postup, odevzdání práce) nejprve dle svých znalostí, v případě potřeby s pomocí vyučujícího nebo spolužáků. Hodnoty, postoje, praktická etika Žáci se učí odpovědnosti za své postupy v práci s počítačem, uvědomují si, že jejich nezodpovědná práce může poškodit počítač. Žáci se učí nezištně pomáhat slabším spolužákům. Jako uživatelé internetu nezneužívají své anonymity a dodržují základní normy slušného chování a vyjadřování. Ctí autorská práva. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Výchova k respektování zákonů, norem, dohodnutých pravidel – demokratická atmosféra ve třídě. Vytváření a publikování prezentací - prezentace svojí osoby, třídy, školy, města v programu Word, PowerPoint, webové stránky Občan, občanská společnost a stát Povědomí žáků o možnostech vyhledání důležitých dokumentů na internetu. (Listina zákl.práv a svobod,…)seznámení s adresami stránek různých institucí a orgánů. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá využití počítačové komunikace a celosvětové sítě Internetu k získávání informací o zemích Evropy i světa. Objevujeme Evropu a svět Poznatky o historii medií, zvláště informačních technologií, struktuře jejich fungování.

92

Využití zeměpisných programů o Evropě, stránek o meteorologii, satelitních map v závislosti na čase a probíraném učivu jiných předmětů. Žáci využívají internet k získávání poznatků o státech Evropy do svých projektů v ostatních předmětech. Orientace v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních příležitostí doma i ve světě, navazování kontaktů. (vše okrajově dle požadavků vyučujících ostatních předmětů.) 4. Multikulturní výchova Lidské vztahy Dodržování pravidel slušného chování vůči všem spolužákům i učiteli. Bezproblémová spolupráce na počítačích se spolužáky (bez ohledu na jejich etnický původ nebo cizí státní příslušnost). Multikulturalita Potřeba znalosti cizího jazyka a význam jeho užívání jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Okrajově - zjišťování aktuálních informací o stavu životního prostředí ve světě i v blízkém okolí Základní podmínky života Okrajově - Možnost využití inf.technologií při zkoumání vlastností vody, vzduchu, půdy, klimatických změn. (mapy zobrazují bonitu půdy), hledání nových zdrojů energie a možností snižování spotřeby. (Příklad, kolik proudu spotřebuje červené světýlko na spotřebičích (TV) V celé Americe spotřebuje toto světélko tolik, co spotřebuje celá Afrika.) + neony Lidské aktivity a problémy životního prostředí Recyklace (nevydařený tisk na papír a jeho následné třídění), ekologicky šetrné likvidace starého počítače a jeho příslušenství 6. Mediální výchova Média jsou prostředky komunikace, které stále více ovlivňují náš život. Ostatní media (rozhlas, televize) jsou stále více nahrazována informační technologií. Inf.technologie většinu médií zprostředkovává. Z tohoto důvodu se průřezové téma Mediální výchova značně dotýká vyučovacího oboru Informační a komunikační technologie. Žáci se však zaměřují spíše na možnosti praktického využití tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. receptivní činnosti: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – Schopnost zpracovat, vyhodnotit z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) a využít informace dostupné na internetu. Ověřování věrohodnosti zdrojů informací. Vlastní tvorba textů. V 6. ročníku při práci s internetem umět najít v textu nejdůležitější informace. (Napsat stručně, co je obsahem jednostránkového textu) interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

93

Při práci na internetu umět rozlišit mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem. Rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality. stavba mediálních sdělení – struktura některých dokumentů – dopisy, životopis, blog, web, příklady stavby a uspořádání dokumentů (web,jejich srovnávání) vnímání autora mediálních sdělení – prvky signalizující záměrnou manipulaci autorem sdělení (blogu) fungování a vliv médií ve společnosti – význam a vliv internetu a dalších informačních zdrojů na každodenní život, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování. produktivní činnosti: tvorba mediálního sdělení – Tvorba delších textů – referátů, propagačních materiálů, prezentací, ….. www stránek Uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; technologické možnosti a jejich omezení Okrajově jako doplňková činnost: Příspěvky do školního časopisu, na web. stránky školy. práce v realizačním týmu Schopnost domluvit se, společně třídit a poté realizovat myšlenky (třídní blogy)

17. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována, včetně kolektivní obrany. Důležitou součástí vzdělávání v

94

dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Tato vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis se vyučuje ve všech ročnících 2. stupně v časové dotaci 8 hodin týdně, po 2 hodinách týdně v každém ročníku. Výuka probíhá v odborné učebně, nebo v kmenových třídách. Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie směřující ke kompetenci k učení: • •

vyhledávat a kombinovat informace z různých zdrojů užívat správnou terminologii a symboliku Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů

• •

zařazovat rozmanité aktivity (výklad, diskuse, řešení problémů) zařazovat metody, při kterých žáci sami docházejí k závěrům a řešením

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní • • •

přesně a výstižně se vyjadřovat pracovat s různými typy textů využívání informačních a komunikačních prostředků

95

Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální • •

vytvářet příznivé klima třídy dodávat žákům sebedůvěru

Strategie směřující ke kompetenci občanské • •

vést žáky, aby brali ohled na druhé vést žáky ke vztahu k tradicím, národnímu a kulturnímu dědictví

Strategie směřující ke kompetenci pracovní • •

požadovat dodržování dohodnuté kvality práce umožnit žákům vzájemně si radit a pomáhat

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Systém hodnocení v dějepisu, který zohledňuje jak prvky memorování, tak především i dovednosti, aplikace a tvořivost Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Viz systém hodnocení ( žák dokáže využít nabízených možností, rozhoduje o nich z velké části sám ) Psychohygiena Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Dovednost vcítit se podle možností do role různých skupin lidí v různých dobách, sledovat postupný dlouhý a obtížný boj za lidská práva Komunikace Na historických příkladech ukázat možný kladný i záporný vliv komunikační „síly“ ( antičtí řečníci, davová psychóza atd. ) Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika V obou okruzích : Na příkladech historických osobností ukázat složitost řešení problémů a rozhodování, sepětí osobností s dobou ( možnosti, vlivy, omezení – to vše brát v úvahu při posuzování ), snažit se posoudit klady a zápory (nejen „černobíle“). 2. Výchova demokratického občana Dějepis v tomto tématu přispívá historickým pohledem k tomu, aby žáci pochopili, že od počátku lidské společnosti žije člověk ve společenství, že je to tak nezbytné a že se hledají způsoby spolupráce. Vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování lidské

96

společnosti. Žáci by měli ocenit demokratičnost dnešní společnosti, uvědomit si, že současný stav nebyl vždy samozřejmý a je výsledkem dlouhého vývoje i zápasů. Měli by dojít k uvědomělému dodržování pravidel a chápat svobodu jako kategorii těsně spjatou s odpovědností a povinnostmi. Občanská společnost a škola V dějepisu budeme často řešit zdánlivě vzdálené problémy ve vzdálené době . Využijme proto žákovské samosprávy pro přiblížení i aktualizaci problémů. Vždyť máme ve škole ústavu, volby, strukturu žákovského sněmu atd. Škola pracuje jako model „malého státu“. Občan, občanská společnost a stát 6. roč.: Lidská společnost v pravěku – člověk potřebuje žít ve společenství, vždy musí existovat nějaká pravidla soužití, nejstarší formy – tlupa, rod, kmen První státy – pojem stát jako nejvyšší forma organizace společnosti, jeho základní funkce, podoba prvních států – despocie Řecko – aténská otrokářská demokracie, principy fungování, srovnání s despociemi Řím – vývoj státního zřízení : království – republika – císařství 7. roč. : Franská říše – podstata lenního systému, struktura raně feudální společnosti Velkomoravská říše a Český stát – první státní útvary u nás Velká listina svobod v Anglii – významný předěl v „demokratizaci“ středověké společnosti Husitství – první „republika“ v našich dějinách Jagellonci – princip stavovské monarchie 8. roč. : Habsburkové na českém trůnu – střetnutí stavů s absolutistickou tendencí Habsburků, Obnovené zřízení zemské – příklad ústavy jako stěžejního právního dokumentu. Svět ve 2. pol. 17. a v 18. století – osvícenské názory a vítězství demokratických tendencí v Anglii ( konstituční monarchie ) a při vzniku USA ( moderní ústava s oddělením mocí ) Francouzská revoluce – význam myšlenek Deklarace lidských a občanských práv ( zvláště vzhledem k době vzniku ! ) Národní obrození – vznik novodobé občanské společnosti 9. roč. : Svět po 1. světové válce – demokracie versus totalita ( fašismus, komunismus ) ČSR – nový stát v Evropě – politický systém pluralitní parlamentní demokracie, řešení národnostní problematiky ( čechoslovakismus, národnostní menšiny ) Studená válka – demokracie x komunistická totalita, konkrétní příklady porušování lidských práv Formy participace občanů v politickém životě 6. roč. : Střepinový soud v Aténách jako příklad fungování demokracie. Možno aplikovat na modelovou situaci školního prostředí. 7. roč. : Konfrontovat základní demokratický princip ( svoboda všech a rovnost příležitostí pro všechny ) se strukturou středověké společnosti. Sledovat, jak úspěšné jsou jednotlivé skupiny občanů ve snaze podílet se na rozhodování. 8. roč. : V 19. stol. boj za všeobecné a rovné volební právo. Příklad nerovného volebního systému jako důkazu nedemokratičnosti.

97

9. roč. : Projekt „Volby 1925“ , tj. volby podle pravidel tehdejšího politického systému s nutností vcítit se do konkrétních sociálních rolí doby. Podstata systému je stejná jako dnes. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 9. roč. : Závěrečné zamyšlení nad dějinami – Jsme skutečně všichni spolupracovníky ? Dokážeme pochopit a uplatnit jednotu práv a povinností ? Kde jsou zdroje nedorozumění ? Začínáme vždy nejprve od sebe, nehledáme chyby jen jinde ? Je demokracie dokonalým systémem ? V čem je přes nedostatky stále výrazně lepší než předchozí systémy ? 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Historický pohled má sice přispět k pocitu zdravého vlastenectví, k pocitu určitého pevného zakotvení ( můj domov, naše škola, naše město, náš kraj, náš stát ), ale i k tomu, že žijeme v širším společenství a že tomu tak bylo vždy. V současné době se ovšem toto propojení výrazně prohlubuje. Evropa a svět nás zajímá Tato tématika koncepčně prolíná celou výukou dějepisu. Oblast národních dějin se vždy vysvětluje v návaznosti na události světových ( především pak evropských ) dějin – viz osnovy dějepisu. Poznání historie sousedů, ale i vzdálenějších regionů je důležitým předpokladem pro pochopení a respektování jiných životních stylů. Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 8. a 9. roč. – Evropa 19. stol. – vytváření států, nacionalismus x vlastenectví, Společnost národů jako pokus řešení problémů po 1. světové válce, OSN – stejný pokus ve světovém měřítku po 2. světové válce, Evropa rozdělená železnou oponou v době studené války 4. Multikulturní výchova Dějepis má žákům poskytnout základní znalosti o kořenech a vývoji různých etnických a kulturních skupin. To by mělo být jedním ze základních předpokladů pro rozvíjení schopnosti chápat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských a sociálních skupin. Výsledkem by pak mělo být přijetí názoru o rovnocennosti všech těchto odlišností. Kulturní diference Dějepis objasní zdroje, ze kterých vychází současná civilizace. Důraz je kladen právě na kulturní přínos : 6. roč. – Nejstarší státy ( Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína ) a jejich kulturní přínos : počátky písma, základy věd, objevy, vynálezy, představy o světě, náboženství Antika ( Řecko, Řím ), počátky křesťanství 7. roč. – Byzantský kulturní sloh a vliv na Kyjevskou Rus, Franská říše (karolinská doba), Arabská říše a islám Naše země – období V. Moravy (písmo, staroslověnská literatura), počátky Českého státu ( přechod k latinsky psané literatuře ) Románský sloh a renesance – vliv antických kulturních kořenů 6. – 9. roč. : Obecně sledovat tento směr – do naší kultury se promítají ( nebo ji přímo určují ) cizí vlivy, naopak české osobnosti přinášejí přínos do světové kulturní pokladnice ( např. Komenský )

98

Lidské vztahy Historické příklady toho, jak často docházelo ke konfliktům z důvodů kulturních, sociálních, náboženských i jiných odlišností, obvyklé tragické důsledky takových střetnutí a nepoučitelnost lidstva Etnický původ Totéž jako v oddíle Lidské vztahy ale s důrazem na odlišnosti národnostní, v národních dějinách sledování česko – německé otázky ( již od středověkých kořenů ), ve světových např. indiánská a černošská otázka, nacistický rasismus a holocaust Multikulturalita 6. roč. – Různost jazyků : a) bájný výklad ( babylonská věž, zmatení jazyků ) b) skutečnost - rozpad praindoevropského jazyka ( doba bronzová ) a vznik skupiny indoevropských jazyků, ukázky – důkazy příbuznosti Celkově ( hlavně 9. roč. ) – dnešní multikulturalita je výsledkem dlouhého historického vývoje Princip sociálního smíru a solidarity Správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů. 5. Environmentální výchova Složitost vztahů člověka a životního prostředí má svůj dlouhý historický vývoj. Ten můžeme v dějepisu sledovat od počátků zasahování do přírody v pravěku až po problémy dnešní doby. Objasnění základní tohoto dynamického vývoje přispěje k pochopení významu a nezbytnosti péče o životní prostředí. Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Historický pohled na tuto problematiku může mít tyto uzlové body : 6. roč. : Mladší doba kamenná – počátky zemědělství, stálých sídel, tj. přetváření přírody Nejstarší státy – produktivnější zemědělství v dobrých přírodních podmínkách, ale vyžaduje značnou regulaci přírody 7. roč. : Středověké zemědělství, vznik měst, rozvoj řemesel, obchodu – postupně se mění charakter krajiny Objevení Ameriky, „vývoz“ evropské civilizace a důsledky pro indiánské obyvatele 8., 9. ročník : Průmyslová revoluce, technicko – vědecká revoluce, vědecko – technická revoluce – jednota pokroku a negativních důsledků, komplexnost působení, změny životního stylu Vztah člověka k prostředí

6. Mediální výchova Posuzovat kriticky tok mediálních informací v současnosti je nesmírně obtížné, zvláště pro mladého člověka. Na historických příkladech je možno tuto problematiku ukázat asi i názorněji, protože můžeme konfrontovat např. text soudobých mediálních sdělení se skutečností, kterou už s odstupem objektivně hodnotíme. Produktivní činnost v této oblasti naopak může zvýšit efektivitu vlastní výuky dějepisu. Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Viz oddíl fungování a vliv médií ve společnosti

99

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Viz totéž Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti 9. ( dle možností i 8. ) roč. – role médií v politickém životě, ovlivňování názorů lidí, propaganda, důsledky. Vhodné pracovat s tiskovými nebo zvukovými dokumenty, konfrontovat s historickou skutečností, vysvětlit rozpory. Pozornost soustředit hlavně na období totalitních režimů. Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení I na základě zkušeností získaných v oddíle fungování a vliv médií ve společnosti projektově vytvořit text ( novinový článek, projev, leták, ale i např. video apod.) nebo i soubor textů sledující určitý manipulativní cíl. Může být zasazen do konkrétní historické doby, ale zaměřen i k současným problémům. Využití hlavně v 9. a 8. ročníku, možno ale zkoušet v jednodušší podobě i dříve. Práce v realizačním týmu Viz oddíl o tvorbě – pracujeme i v týmu.

100

18. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Výchova k občanství se vyučuje v 6. až 8. ročníku 2. stupně s časovou dotací 3 hodiny týdně, 1 hodinu týdně v každém ročníku. Předmět se vyučuje v kmenových třídách, k dispozici je i učebna výpočetní techniky. Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetně činností armády, a ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • •

využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./


nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení


klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) 101

• • •

umožňujeme žákům podílet se na přípravách a realizaci anket s občany vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) důraz klademe na prožitkové vyučování

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • • •

•

• • • •

žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament ve škole funguje žákovská samospráva (pracovní schůzky s ředitelkou, podílení se na vytváření obsahu třídnických hodin) volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech; učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování;


• • •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí umožňujeme žákům návštěvy pracovního úřadu

Strategie směřující ke kompetenci pracovní: •

• •

•

různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě dalšího studia vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme.

PŘŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova

102

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání: jedním z kritérií hodnocení je dovednost vyhledávat a zpracovávat údaje, fakta a informace Sebepoznání a sebepojetí : využívání sociálně-psychologických her, dramatického vyučování, skupinové práce k poznání svých schopností, silných a slabých stránek své osobnosti Seberegulace a sebeorganizace : umět pochopit změny a vývoj vlastní osobnosti systém hodnocení ve výchově k občanství Psychohygiena : seznámení s relaxační technikou k překonávání stresu a psychické únavy Sociální rozvoj Poznávání lidí: lidská setkání (příbuzenské vztahy, chování k cizím lidem, společenská pravidla) kamarádství, přátelství, partnerství, láska lidská solidarita, pomoc člověku v nouzi člověk mezi lidmi Mezilidské vztahy: dovednost vcítit se podle možností do role lidí různých sociálních skupin – empatie základní asertivní práva a povinnosti Komunikace : způsob komunikace přispívá k úspěchu či neúspěchu v každodenním životě základní pravidla diskuse Kooperace a kompetice- práce ve dvojicích a skupinách Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: na základě získaných poznatků správně se rozhodovat při výběru dalšího vzdělávání a budoucího povolání znát možnosti jak řešit problémy Hodnoty, postoje, praktická etika : stanovit si žebříček hodnot a sledovat vývoj svých postojů 2. Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát,škola: nutnost existence řádu – žákovská samospráva, žákovská ústava - městská správa – státní správa státní moc, státní orgány a instituce Ústava ČR, lidská práva právní ochrana občanů Formy participace občanů v politickém životě: formou třídní i školní žákovské samosprávy se podílet na chodu třídy a školy Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování: demokracie je způsob, jak společně žít a pracovat spolupodílet se na tvorbě školního Desatera

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá –globální problémy lidstva

103

Jsme Evropané, Evropa a svět: podíl ČR na životě EU, Evropská unie 4. Multikulturní výchova Kulturní diference: snaha o vzájemné poznání pomáhá překonat strach z neznámého, pochopit ostatní a přijmout je jako sobě rovné, kultura a mezinárodní vztahy pojem kultura, obsah a význam kulturní tradice a hodnot masová kultura, vliv masmédií na vytváření životního stylu mezinárodní spolupráce v oblasti kultury kultura a globální svět 5. Environmentální výchova Všichni jsme součástí přírody a je v našem zájmu ji chránit: práce v lese Lidské aktivity a problémy životního prostředí Třídění odpadu na škole Vztah člověka k prostředí- péče o třídu, osobní hygiena 6. Mediální výchova důraz na formu podání a schopnost diskuse klady a zápory hromadných sdělovacích prostředků kritické čtení a vnímání mediálních sdělení- výběr a zpracování údajů a informace zaměřit na aktuální události.Práce s tiskem interpretace vztahu mediálních sdělení a reality-využití textů z denního tisku.Dát prostor pro vlastní úsudek stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení-kvalita sdělení je závislá na subjektivním faktoru autora fungování a vliv médií ve společnosti-klady a zápory hromadných sdělovacích prostředků

104

19. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě.

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět navazuje na výuku zejména matematiky, prvouky, vlastivědy a přírodovědy na prvním stupni. Vyučuje se od šestého do devátého ročníku druhého stupně v dotaci 7 hodin týdně, 2 hodiny týdně v 6. až 8. ročníku a 1 hodina týdně v 9. ročníku. Obsahově se fyzika člení do několika oblastí – látka a tělesa, pohyb těles a síly, mechanické vlastnosti tekutin, energie, zvukové děje, elektromagnetické a světelné děje a vesmír. Tyto oblasti pokrývají široké spektrum přírodních jevů. Vyučování fyziky poskytuje prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem, nabízí dobrodružství poznávání a chápání okolního světa. Dává jim potřebný základ pro lepší porozumění a využívání současných technologií a pomáhá jim tak lépe se orientovat v běžném životě. Fyzika se snaží podporovat samostatné a otevřené myšlení žáků, umožňuje jim kriticky se zamýšlet nad zadanými problémy souvisejícími s přírodními jevy a vyjadřovat k nim vlastní názory. Vyučování probíhá v kmenových třídách, v učebně přírodních věd nebo učebně výpočetní techniky. Ve vyučovacím předmětu Fyzika se používají tyto formy výuky: výkladové hodiny – frontální výuka s použitím fyzikálních pomůcek, výkladové hodiny propojené diskusemi a debatami. Žáci pracují v hodinách individuálně, ve dvojicích, v jednotlivých skupinách na zadaných úkolech popř. pokusech. Potřebná data a další informace vyhledávají žáci samostatně v tisku, na internetu, v odborných příručkách, encyklopediích a dalších zdrojích. Tímto způsobem se u žáků rozvíjí čtenářská gramotnost, což znamená, správně porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí. Získané poznatky vyhodnocují a zpracovávají a prezentují formou referátů a samostatných prací. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

105

1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř./


• •


3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých


•

volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci;

106

•

• • • • • •

vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech; učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.


• •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí


• • •

•

různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia; umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání- Provází každou hodinu a to jak výkladovou, tak hodinu laboratorních prací, stejně tak při tvorbě referátů. Sebepoznání a sebepojetí- Při konání jakékoliv samostatné práce – samostatné řešení fyzikálních problémů, řešení laboratorních prací, domácích úkolů a úspěšnost při této práci. Srovnání se spolužáky v jednotných prověrkách. Úspěšnost ve fyzikální olympiádě a to jak v kole školním, tak v okresním a v deváté třídě i krajském. Seberegulace a sebeorganizace- Dodržování školního řádu i řádu učebny fyziky. Péče o svěřené pomůcky. Dobrovolné domácí úkoly, dobrovolná účast ve fyzikální olympiádě. Rozvržení práce při prověrkách i laboratorních pracích. Psychohygiena- střídání různých forem práce

107

Kreativita- nácvik schopnosti zvolit vhodné metody a vhodný postup pro řešení zadaného fyzikálního problému. V případě nevhodného postupu či neúspěchu umět vhodně zvolit jinou , opravnou metodu. Umět se vyrovnat s neúspěchem a nastalý problém řešit. Sociální rozvoj Poznávání lidí- poznávání se při práci ve skupinách, spolupráce při laboratorních pracích. Mezilidské vztahy- pomoc při společném řešení fyzikálních problémů a laboratorních úloh. Komunikace- schopnost diskuze o jednotlivých fyzikálních jevech, referáty, přesvědčovat spolužáky o vlastní pravdě v řešení složitějšího fyzikálního problému. Kooperace a kompetice- ve skupinách hlavně při laboratorních pracích, při frontálních pokusech. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti- laboratorní úlohy, řešení fyzikálních problémů, dodržování logiky postupu, kdy jeden krok nelze předřadit druhému. Hodnoty, postoje praktická etika- naučit se neničit zařízení učebny fyziky a pečovat o ní a svěřené učební pomůcky určené k pokusům, normální je nepoškozovat svěřené pomůcky. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát- el. proud – pravidla pro bezpečné zacházení s ním doma, ve škole, ve společnosti. Formy participace občanů v politickém životě- statistika – sledování volebních preferencí jednotlivých politických stran Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování- řešení problémů – každý má právo říct svůj názor a přesvědčit o své pravdě ostatní. Nakonec se menšina přizpůsobí většině. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá- technické vynálezy, sledování letů do vesmíru a jeho výzkum. Objevujeme Evropu a svět- významné vynálezy, slavní učenci. Různé způsoby dopravních prostředků – mezinárodní doprava , kosmická doprava. Jsme Evropané- mezinárodní jednotky SI, normy pro značky v elektrických obvodech. 4. Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity- správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů. 5. Environmentální výchova Ekosystémy Lidské aktivity a problémy životního prostředí Základní podmínky života Vztah člověka k prostředí 6. Mediální výchova Fungování a vliv médií ve společnosti- sledování nejnovějších objevů.

108

Tvorba mediálního sdělení- vyhodnocení vlastní práce žáků, vytvoření krátké reportáže o dané problematice. Práce v realizačním týmu- práce na třídních i školních projektech, vyhodnocování a zveřejnění výsledků práce.

109

20. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět Chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 7. - 9. ročníku v dotaci 3,5 hodiny týdně, jedna hodina týdně v druhém pololetí 7. Ročníku, dvě hodiny ve zbylém pololetí v 8. ročníku a jednu hodinu týdně v 9. ročníku. Výuka je především realizována v odborné učebně. Ve svém vzdělávacím obsahu současně přibližuje „svět společnosti“, přírodní zákonitosti i hodnoty zdravého životního stylu a zároveň se promítá i do ostatních vzdělávacích oblastí a do celého života školy. Svým charakterem výuky předmět umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Důraz je kladen na chápání základních přírodních zákonů, pochopení stavby látek, jejich složení a přeměn. Pochopení principu chemických reakcí, jejich třídění a využití v běžném životě. Dále se zabývá látkami, které mají nesmírný význam pro průmyslové odvětví (těžba, výroba, vlastnosti, použití), ale i pro život nás všech. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší porozumění a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. Žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na tomto poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Mezi hlavní cíle patří vybudování komplexního pohledu žáků na tuto přírodní vědu, schopnost chápat její rozmanitost jako prostředek pro sebeobohacování a sebezdokonalování, chápat propojení chemie s ostatními vzdělávacími obory a mít reálnou představu o smyslu a využití chemie v běžném životě. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Nejčastější formou je frontální výuka, která je spojována s praktickými cvičeními, nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů, prací ve skupinách a demonstračními pokusy. Rozdělení žáků do skupin, počet žáků ve skupině a počet skupin je omezen vybavením chemickými pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a bezpečných postupů v souladu s platnou legislativou. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů 110

• • • • •

požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry žáci si vytváří svá portfolia (hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce od 1.tř. až do 9 tř.)


• •



•

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (prezentace, projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (powerpoint, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka


• •

žáci respektují řád učebny přírodních věd volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci vyžadujeme od žáků rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída)

111

• • • •

využíváme diskuse, prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě, vzájemnou pomoc při učení do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života, využíváno je prožitkové vyučování


zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí


• • •

různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia; umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími) vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj 7. – 9. ročník Rozvoj schopností poznávání: provází každou výkladovou vyučovací hodinu Sebepoznání a sebepojetí: zjišťování úspěšnosti v bodovaných kontrolních pracích, v ostatních žákovských pracích, úspěšnost v chemické olympiádě Seberegulace a sebeorganizace: dobrovolné domácí úkoly, dobrovolná účast v chemických soutěžích, rozvržení práce při 45 minutových kontrolních pracích Psychohygiena: střídání různých forem práce Kreativita: různé způsoby řešení problémů chemických výrob, odpadů, životního prostředí, nápady, originalita Sociální rozvoj 7. – 9. ročník Poznávání lidí: poznávání se při práci ve skupinách, zjišťování odlišností jedinců, výhody a nevýhody odlišností a vyrovnání se s nimi Mezilidské vztahy: vzájemná pomoc při vysvětlování algoritmů jednotlivých úloh, poslouchat a snažit se pochopit myšlenkové pochody svých spolužáků Komunikace: opravovat , vysvětlovat jednotlivé úlohy (např. slovní) a cvičení, přesvědčovat spolužáky o vlastní pravdě v řešení složitější úlohy Kooperace a kompetice: práce ve skupinách, po dvojicích, dovednost přijmout nápad druhých a odstoupit od svého, vedení, podřizování se Morální rozvoj 9. ročník

112

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: chemie a výroba – rozhodování při volbě možných variant výroby s ohledem na dopad na lidské zdraví a životní prostředí 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát: znalost legislativy o bezpečnosti práce v chemii a nakládání s chemickými látkami Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování: chemie kolem nás 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá: srovnávání životního prostředí, typů chemických výrob, likvidace odpadů, alternativní zdroje energie… v naší republice a v ostatních zemí Evropy a světa Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané: spolupráce při řešení globálních problémů 4. Multikulturní výchova Lidské vztahy 5. Enviromentální výchova Ekosystémy: vliv lesních porostů na množství kyslíku, význam vody pro lidské aktivity – pitná voda, odpadní voda, čistota ovzduší Lidské aktivity a problémy životního prostředí: vliv chemických výrob na kvalitu životního prostředí a život člověka Základní podmínky života: přírodní zdroje – surovinové, energetické, vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření, význam, způsoby získávání a užívání Vztah člověka k prostředí: doprava, výroba, odpady, ekologické vědomí veřejnosti, spotřeba věcí, způsob jednání a vliv na životní prostředí, životní prostředí a lidské zdraví 6. Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení: ověřování a vyhodnocení správnosti vyhledaných informací interpretace vztahu mediálních sdělení a reality: porozumění sdělení vč. odborných pojmů stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení: práce s textem – učebnice, pracovní sešit a audio technika fungování a vliv médií ve společnosti: reklamy a životní prostředí, referáty, práce s informační technologií, ekologické katastrofy, mimořádné události (úniky chemikálií...) a jejich předcházení Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení – práce při projektové výuce, vyhledávání a ucelení informací, vytvoření výsledné zprávy, vedení k zodpovědnosti za správnost své práce, interpretace Práce v realizačním týmu – práce při projektové výuce

21. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis

113

Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Přírodopis je vyučován od šestého do devátého ročníku jako samostatný předmět. Výuka probíhá především v odborné učebně, popř. v učebně informatiky. Časová dotace je 6,5 hodin týdně. 2 vyučovací hodiny týdně v 6. a 8. ročníku, v 7. ročníku v dotaci jedna hodina v jednom, dvě hodiny ve zbylém pololetí a v 9. ročníku 1 vyučovací hodina týdně. Ve svém vzdělávacím obsahu prohlubuje a rozvíjí zájem o přírodu, organismy a přírodniny, umožňuje pochopení vzájemných vztahů a souvislostí v přírodě, kde se vzájemně prolínají biotické a abiotické složky, seznamuje žáky s evoluční teorií Charlese Darwina, tj. s postupným vývojem organismů na Zemi, vede k poznávání přírodních zákonů, pochopení souvislostí mezi přírodou a antropogenní činností, směřuje k poznání přírody jako systému, jehož jednotlivé složky jsou vzájemně propojeny, seznamuje žáky s anatomií, fyziologií a hygienou organismů včetně člověka, podporuje logické myšlení, schopnost aktivního vytváření vlastního názoru, zařazuje vytváření vztahu člověka k živé přírodě a pochopení přírodní rovnováhy. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Mezi hlavní cíle patří vybudování komplexního pohledu žáků na tuto přírodní vědu, schopnost chápat její rozmanitost jako prostředek pro sebeobohacování a sebezdokonalování, chápat propojení přírodopisu s ostatními vzdělávacími obory a mít reálnou představu o smyslu a využití získaných poznatků v běžném životě. Vyučovací předmět Přírodopis souvisí nejvíce s vyučovacími předměty Chemie (chemické znečištění jednotlivých sfér Země, chemické značky a vzorce nerostů, chemické vlastnosti minerálů a hornin, pojmy herbicidy, pesticidy a insekticidy...), Fyzika (fotosyntéza, sluneční energie, UV záření, zákony vlnění, které umožňují zrakové a sluchové vjemy, šíření zemětřesných vln v závislosti na hustotě hornin, gravitační zákon...) a Zeměpis (rozšíření rostlin a živočichů - vegetační pásma a biotopy, CHKO, NP a PP, nerostné bohatství). Ve výuce jsou použity formy a metody práce podle individuálních schopností žáků, druhu učiva a cílů vzdělávání. Nejčastěji se jedná o frontální výuku s využitím demonstračních pomůcek, skupinové práce (s odbornou literaturou, práce s lupou, mikroskopem a multiplikáty přírodnin), laboratorní práce, které podporují samostatnost a rozhodování žáka o postupu pozorování a přírodovědné vycházky spojené s pozorováním rostlin a živočichů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků zadáváme žákům motivační domácí úkoly a umožňujeme žákům vybrat si z nabídky domácích úkolů požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry

114


• •

umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • • • • • • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (prezentace, projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming důraz klademe na prožitkové vyučování do výuky zařazujeme témata z cizího jazyka zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • • • • • • •

pravidla přírodovědné učebny jsou stanoveny řádem zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci vyžadujeme od žáků rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola) využíváme diskuse a prezentace názorů žáků učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života, využíváno je prožitkové vyučování v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci


zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí


115

•

• • •

různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – pozorování, experiment, srovnávání – důležité postupy práce Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy – poskytnutí první pomoci, ochota pomoci, respekt k druhým Komunikace Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika 2. Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát: 8.roč. – původ a vývoj člověka; 6. – 9. roč. – dodržování zákonů o ochraně živé a neživé přírody Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování: 8.roč. – lidské rasy 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá: 6. roč. - problémy zemí 3. světa, globální znečištění mořských ekosystémů – ústup korálových útesů; 8. roč. – ochrana zdraví člověka, návykové látky a drogy; 9.roč. – ochrana životního prostředí, geologické děje, planeta Země Objevujeme Evropu a svět: 6. roč. – rozšířené i chráněné rostliny a živočichové, pandemie virových a bakteriálních onemocnění, očkování; 7. roč. – rozšířené i chráněné rostliny a živočichové; 8. roč. – lidské rasy, původ a vývoj člověka; 9.roč. – geologické děje, světová naleziště nerostných surovin, planeta Země Jsme Evropané – spolupráce při řešení globálních problémů 4. Multikulturní výchova 8. roč Kulturní diference: tradiční výživa a pokrmy v ČR, Evropě a ve světě Lidské vztahy: základy sexuální výchovy, antikoncepční metody, pohlavní nemoci, životospráva těhotné ženy Etnický původ: lidské rasy, soužití, tolerance Multikulturalita: lidské rasy

116

Princip sociálního smíru a solidarity: empatie, ochota pomoci, respekt k druhým 5. Enviromentální výchova Ekosystémy: 6. – 9.roč. – potravní vztahy, zachování rovnováhy v přírodě, zachování druhu; 6.roč. – botanické ekosystémy, zoologické ekosystémy; 7.roč. – botanické ekosystémy, zoologické ekosystémy, ochrana přírody, příroda a její ohrožení; 8.roč. – biomy; 9.roč. – životní prostředí a člověk, krajina a její přetváření, negativní vlivy lidské činnosti na ekosystémy – eroze a devastace půdy, narušování rovnováhy, ekologické katastrofy a jejich předcházení, chráněná území Základní podmínky života: 6.roč. – Země a život, organismy jednobuněčné, atmosféra, hydrosféra, látky anorganické a organické; 7.roč. – stavba rostlinného těla, stavba živočišného těla; 8.roč. – základy genetiky; 9.roč. - látky anorganické Lidské aktivity a problémy životního prostředí; 7., 9. roč. – neobnovitelné zdroje fosilních paliv, energetické zdroje; 6.- 9.roč – výchova k ochraně životního prostředí, životní prostředí v regionu Českého středohoří; 9. roč. – využití nerostných surovin, rekultivace vytěžených ploch Vztah člověka k prostředí: 6.roč. – 7.roč. – člověk ve vztahu k rostlinám, člověk ve vztahu k živočichům; 6. - 8. roč. – ochrana organismů i území, ve kterém žijí; 8.roč. – člověk a zdraví, obecné zásady hygieny a první pomoci, výživa a zdraví, škodlivé látky v potravním řetězci; 9.roč. – krajina a její přetváření, přírodní zdroje a jejich využívání, voda ovzduší a jejich ochrana, ekologické katastrofy a jejich předcházení 6. Mediální výchova 6. – 9. roč. Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení: ověřování a vyhodnocení správnosti vyhledaných informací o živé a neživé přírodě interpretace vztahu mediálních sdělení a reality: porozumění sdělení vč. odborných pojmů stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení: práce s textem – učebnice, pracovní sešit a audio technika fungování a vliv médií ve společnosti: reklamy a životní prostředí, referáty, práce s informační technologií; výchova ke zdraví, výchova k rodičovství, antikoncepce, předcházení pohlavním nemocem, ekologické katastrofy a jejich předcházení Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení – zpracování zadaných informací, vytvoření srozumitelné zprávy práce v realizačním týmu – tvůrčí práce při skupinové a projektové výuce

22. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda VYUČOVACÍ PŘEDMĚT : ZEMĚPIS Charakteristika vyučovacího předmětu

117

Vyučovací předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9.ročníku. Zeměpis se vyučuje v odborné učebně, ale je možno vyučovat i kmenových učebnách jednotlivých ročníků. V 6., 7..a 9. ročníku se vyučuje ve 2 hodinách týdně, v 8.ročníku 1 hodinou týdně. v tomto ročníku je žákům nabízen jako nepovinný předmět geografický seminář. Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k: získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací, používání základních geografických, topografických a kartografických pojmů respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí rozvoji trvalého zájmu o poznávání způsobu života lidí a jejich společenství v regionech, na území celé ČR, v Evropě i ve světě. rozvíjení otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování aplikování geografických poznatků v praktickém životě Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - řízený rozhovor - myšlenkové mapy - kritické myšlení - frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem - skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu) - zeměpisné vycházky s pozorováním - projektové vyučování - používání reflexe Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda: - chemie: znečištění jednotlivých geografických sfér - fyzika: sluneční soustava, vesmír, … - přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, … Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí: - matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, … - ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování - dějepis: kultura národů, historie států,… VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • •

využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty využíváme systému Bloomovy taxonomie zařazujeme do výuky problémové vyučování,

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • •

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků 118

• • • •

vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí jako zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých

Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • • • •

umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • • • • •

•

• • • •

pravidla školy jsou stanovena ve školním a vnitřním řádu školy a žáci sami se také podílejí na tvorbě pravidel ve třídě – tzv. třídní desatera společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament ve škole funguje žákovská samospráva (pracovní schůzky s ředitelkou, podílení se na vytváření obsahu třídnických hodin) volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;

Strategie směřující ke kompetenci občanské: • • • •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí organizujeme společně se staršími žáky celoškolní projektové dny nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity 119

Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • • •

vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); žádnou prací žáky netrestáme.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Systém práce v zeměpisu umožňuje alespoň maximální možný rozvoj různých učebních typů ať už je to přemýšlivý,nebo soutěživý typ,nebo komunikativní typ.Samotný učební proces kromě zkoušení by měl být zásadně zvládnut beze stresu. Rozvoj schopností poznání Sebepoznávání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace kooperace Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika 6.-9.roč.-V tématech o obyvatelstvu využívat diskusi např.na téma: Zda lidé potřebují slušnost a soucit,nebo Kdyby mohli něco změnit,co by to bylo,nebo Co by tady bylo kdyby tu nebyl člověk.Žáci nabízejí svoje priority a zdůvodňují si je. 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Žáci se seznámí s dokumentem Deklarace práv dítěte,který byl vyhlášen OSN v r.1959.U zeměpisných charakteristik jednotlivých států světa budou žáci sledovat,jak jsou práva dítěte dodržována ve vyspělých zemích s principy demokracie a jak v zemích totalitních a méně vyspělých. Sledovat mohou tato kritéria: přiměřená výživa,bydlení,zotavení,lékařská péče,nárok na vzdělání, péče o děti fyzicky,duševně,nebo sociálně postižené,ochrana před všemi formami nedbalosti, krutosti a vykořisťování. rozhodování Občan,občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu 6.roč. Obyvatelstvo Afriky 7.roč. Obyvatelstvo Austrálie, Asie a Ameriky

120

8.roč. Obyvatelstvo Evropy Srovnává ČR s okolním světem 9.roč. Srovnává ČR s okolním světem,charakteristiky demografického vývoje,rozmístění obyvatel a sídel na Zemi národnostní a náboženská problematika v současném světě,státy podle stupně rozvoje. 3. Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech U jednotlivých témat si všímat snahu států společně se dohodnout,řešit nějaké problémy,spolupracovat / např.využití prostoru v letecké A námořní dopravě,těžba surovin ze dna moří, výzkum kosmu,pomoc nejzaostalejším zemím,řešení válečných konfliktů,pomoc při katastrofách./ Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 6.roč.- Vesmír a Země, Přírodní sféra a oblasti Země, Afrika.Sahel.Bohatství a chudoba 7.roč.- Světová ohniska napětí,konflikty,poloha a postavení států Ameriky a Asie ve světě,význam ozbrojených sil 8.roč.- Evropská unie./ Je a má či nemá být ČR členem různých mezinárodních organizací.Žák beseduje,zdůvodňuje./ 9.roč.- Národnostní a náboženská problematika v současném světě, surovinové zdroje,jejich význam a rozmístění,státy světa podle rozvoje, Hlavní a mezinárodní politické a hospodářské organizace 4.Multikulturní výchova Rozvojem dopravy a spojů se v posledních dvou stoletích výrazně zmenšil svět. Od telegrafu, přes telefon, rozhlas, televizi a v posledním Desetiletí internet se svět propojujeobyvatelé,kultury. Nadnárodní společnosti, filmová studia, televizní stanice šíří a provozují globální kulturu,která oslovuje obyvatele v odlišných regionech světa. Kulturní diference 6.roč.- Obyvatelstvo Afriky . Žáci se snaží srovnávat politické a náboženské i další prvky typické pro život v ekonomicky málo rozvinutých regionech. Mozaiku odlišných kultur africké styly./hudba,architektura,výtvarné umění,způsob života apod./ 7.roč.- Obyvatelstvo Austrálie, Asie, Ameriky. Žáci se snaží srovnávat politické a náboženské i další prvky typické pro život v ekonomicky vyspělých zemích.Poznávat kulturu /hudbu,architekturu,výtvarné umění,způsob života apod./ dochází k obohacení a rozšíření jeho znalostí a vědomostí.Žáci si všímají zcela nových prvků - originálních, např.hudby kombinující, latinskoamerické, východní styly. 8.roč.- Obyvatelstvo Evropy Dopravní systémy,obslužná sféra, její funkce, složky. 5.Enviromentální výchova Složitost vztahů člověka a životního prostředí, zasahování do přírody,snaha o pochopení a významu péče o životní prostředí.Můžeme sledovat a porovnávat úroveň péče o životní prostředí v jednotlivých světadílech i státech světa. Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

121

6.roč. Afrika ekologické problémy, vztah lidí k přírodě, ochrana přírody 7.roč. Austrálie,Amerika, Asie ekologické problémy a havárie, kvalita ochrany přírody a vztah obyvatel k přírodě. 8.roč. Evropa způsob ochrany přírody ve státech Evropy, vztah lidí k ochraně přírody a její dodržování. 9.roč. ČR systém ochrany přírody, vztah obyvatel k životnímu prostředí. 6.Mediální výchova Posuzování mediálních informací s vlastní zkušeností a příprava aktuálních informací .Jejich prezentace. Práce v týmu při přípravě některých výstupů. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu 6.roč. vesmír, biosféry Země,Afrika, polární oblasti 7.roč. Austrálie,Amerika, Asie 8.roč. Evropa 9.roč. Česká republika,státy světa

23. Vzdělávací oblast: Umění a kultura VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem hudební výchovy je přispět k celkovému vývoji osobnosti prostřednictvím hudebního rozvoje.

122

Úkolem je rozvoj hudebních schopností, dovedností, zkušeností a poznatků, které jsou předpokladem Vyučovací předmět hudební výchova je vyučován ve všech ročnících druhého stupně v časové dotaci 1 hodina týdně v odborné učebně nebo v kmenových třídách. pro čistý a kultivovaný zpěv, uvědomělé naslouchání hudbě, pochopení hudebně vyjadřovacích prostředků pro chápání a prožívání hudby. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu hudební výchovy je rozdělen do čtyř činností, které se vzájemně propojují, ovlivňují a doplňují. Vokální činnosti- (práce s hlasem) hlasová výchova, intonační a rytmická výchova, zpěv písní jednohlasých i vícehlasých s doprovodem i bez doprovodu. Instrumentální činnosti- (hra na hudební nástroj a jejich využití) postupné seznamování a ovládání hry na orffovské nástroje a instrumentálního doprovodu k písním. Hudebně pohybové činnosti-(ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest) Poslechové činnosti- (aktivní vnímání znějící hudby ve všech podobách). Vedle uvedených činností je obsahem HV i hudební materiál jednotlivých ročníků (hudební hry, hudební pojmy vyvozené z hudebního materiálu). Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy divadel, koncertů a hudebně výchovných pořadů. HV vede prostřednictvím těchto činností k porozumění hudebního umění, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání umění jako prostředku komunikace. Zpěv a poslech hudby. Zpěv jednohlasý i dvojhlasý. Rozsah a poloha písní musí respektuje vývojové zvláštnosti žáka. . Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjet zpěv, hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním doprovodných nástrojů ke zpěvu. Vnímání hudby se rozvíjí nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se žáci učí hudbu citově prožívat a soustředit se. Ve zpěvu i v poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj. Zpěvem, poslechem, doprovodem písní na hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními pozorovateli. Hodnocení v HV má funkci motivační, informační, povzbuzující. Zdravou a potřebnou sebedůvěru dětí podporujeme takovou činností, která je těší, kterou rády vykonávají, a proto i lépe ovládají. Výuku HV vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. Specifickou vlastností výchovy hudby je aktivizace všech tvořivých schopností osobnosti dítěte (dotýká se všech kladných vlastností žáka). Hudebně kreativní činnosti se pozitivně promítají i do ostatních vyučovacích předmětů. Dochází k transferu schopností a dovedností z hudebního vyučování do oblastí žákových učebních činností. Žáci by si měli v každém ročníku osvojit nejméně 10 písní, pracovat nejméně s 5 poslechovými skladbami a 5 ucelenými hudebně pohybovými projevy. Část osvojených písní poslechových skladeb vytváří trvalejší pěvecký a posluchačský repertoár žáků a základ jejich pohybové kultury. Veškeré teoretické učivo je vyvozováno ze znějící hudby, má podpůrný charakter. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie směřující ke kompetenci k učení: • umožňovat realizovat vlastní nápady a náměty Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: • vyžadovat využití poznatků a praktických dovedností z různých oblastí

123

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • klást důraz na prožitkové vyučování Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: • poskytovat možnost projevit své pocity a nálady • využívat hry, na jejichž realizaci se podílejí sami žáci • do výuky zařazovat projekty, projektové dny, kooperativní učení Strategie směřující ke kompetenci k občanství: • podporovat žáky při organizaci akcí připomínající lidové tradice (vánoční besídka, vystoupení pro MŠ…) • nabízet kulturní aktivity Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • seznamovat žáky s nejrůznějšími profesemi formou exkurzí, koncertů, besed • umožňovat samostatné organizování akcí i mimo vyučování, připravovat akce mladší spolužáky • podněcovat žáky k výrobě pomůcek (hud. nástroje, notový záznam…)

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj smyslového vnímání, vyjádření pocitů z poslechu ukázek chápání umění jako prostředku komunikace Sociální rozvoj- návštěvy divadel, koncertů, soutěží, besídek, diskuse nad uměleckým dílem Morální rozvoj - mezilidské vztahy: dodržování morálních zásad a vystupování 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola- motivace k uplatňování svých názorů v kolektivu (slušnou a vhodnou formou sdělení projevu) Občan, občanská společnost a stát, státní hymna jako jeden ze symbolů státu( vznikautoři,správná intonace,pocta) kultivovaný projev, ochota pomáhat,být ohleduplný (zpěv ve dvojicích,pravidla chování na kult. akcích) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá -seznámení s písněmi z jiných zemí (výuka cizích jazyků) -budovat vztah k evropské a světové hudbě (různorodost -význam kulturního a historického dědictví -seznamování se známými skladateli, kteří proslavili svou vlast -ukázky různorodosti skladeb,tanců, nástrojů, tvorby-nejznámější hymny evropských států 4. Multikulturní výchova Kulturní diference -seznamování s různorodostí různých hudebních kultur a jejich tradicemi Lidské vztahy -seznamování (poslech, zpěv, rytmizace, pohyb) s písněmi naší vlasti Etnický původ -respektování kulturních odlišností, poznávání etnických skupin a jejich kultury Multikulturalita 5. Environmentální výchova Základní podmínky života -vnímání zvuku-vliv na zdraví člověka (hluk, rámus ,relaxace) 124

Lidské aktivity a životní prostředí -zamyšlení se nad vztahy člověka a prostředí (vnímání hudby, povzbuzení…) -vnímání estetických kvalit prostředí Vztah člověka a prostředí -vytváření kulturních a uměleckých hodnot, výběr písní s přírodní tématikou 6. Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení-vnímání estetických kvalit v hudbě, znakových kódů (hudební kýč, rozlišení formy - muzikál, vážná hudba, populární, lidová píseň…) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality- interpretování a kritické hodnocení běžné i umělecké produkce Stavba mediálních sdělení -vývoj médií, vnímání specifické řeči (obraz,zvuk) Vnímání autora mediálních sdělení -setkání s hudbou, tancem, interprety…-rozhlas, televize, koncerty, soutěže Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálních sdělení -realizace vlastní tvorby (nahrávky, hudební záznam, videozáznam představení a besídek) Práce v realizačním týmu -spolupráce ve dvojicích nebo skupinách (příprava besídek,představení,soutěží )

24. Vzdělávací oblast: Umění a kultura VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova je vyučován v 8.a 9. ročníku 2 hodiny týdně, v 6. a 7.ročníku 1 hodinu týdně. Vyučování probíhá v učebně VV a učebně výpočetní techniky. Část hodinové dotace je určena na návštěvy galerií a výuku mimo školu. Výtvarná výchova je založena jak na výtvarném projevu, tak na výtvarné kultuře. Vychází z každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce), zachycuje proměny v historických souvislostech a přispívá k budoucímu chápání estetična a uměleckého díla jako takového. Je realizována prostřednictvím tvůrčích činností žáka, ve kterých uplatňuje vlastní vnímání, myšlení, cítění, prožitky, představivost a fantazii. Umožňuje mu vyjadřovat se k různým tématům a situacím. Jsou zde rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická

125

(divadlo, film), tvorba multimediální. Z hlediska neustálého vývoje výtvarného vyjádření, měnícího se pohledu na estetično a vzhledem k tematickým možnostem předmětu si vyučující ponechává volnost při volbě tématu i postupu v konkrétní hodině. Škola je živý organismus a lidská bytost a její vnímání je určována řadou podnětů. Hodiny VV jsou proto vedeny s ohledem na situaci, aktuálnost dění a součastnou nabídku galerií. Z toho důvodu budou volena témata tak, aby byly nejen splněny výstupy, ale především, aby činnost dětí byla podpořena aktuálním zájmem a v souladu s činnostmi školního roku. Konkrétní témata budou volena tak, aby byla zachována pestrost hodiny a umocněna kvalita prožitku dětí v návaznosti na další činnosti. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • •

na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce/


• •



občas zařazujeme týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při výtvarné tvorbě žáci mají maximální možnost samostatné ústní i výtvarné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty) důraz klademe na prožitkové vyučování jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých


zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci;

126

•

• •

vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života


•

• • •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu žákům umožňujeme poznat, pochopit a tak i ocenit a chránit naše tradice a kulturní a historické dědictví, chápat společenské a environmentální (včetně ekologických) souvislosti. na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života umožňujeme žákům návštěvy galerií a zajímavých výtvarných akcí


•

•

seznamujeme žáky s různými druhy materiálů, umožňujeme jim poznat jejich vlastnosti, účel a užití, učí se je využívat beze zbytku – hospodařit, pracovat s materiály, nástroji a vybavením bezpečně, čímž se učí zároveň chránit zdraví své i svých spolužáků, podobně jako životní prostředí výsledky činnosti žáci posuzují z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, což vede k pochopení nutnosti ochrany kulturních a společenských hodnot prací v přírodě se žáci adaptují na změněné nebo nové pracovní podmínky

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání mimouměleckého estetična – estetika chování, cvičení, pozornosti, praktické dovednosti, řešení problémů, hledání originality, schopnosti vidět věci jinak, vnímat realitu, zvládat stresové situace a dobrý vztah k práci. Sociální rozvoj - prostřednictvím Vv rozvíjet dovednosti týmové spolupráce vzájemná tolerance, vztahy v kolektivu, vytváření klidného a příznivého prostředí zbaveného strachu ze známek a výsměchu druhých, umění je chápaní jako prostředku komunikace mezi žákem a okolím, umění pomáhá osvojování si světa, napomáhá seberealizaci, žáci hodnotí výt. práce své a svých spolužáků, hledají pozitiva a možnosti opravy nedostatků 2. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola - výtvarná výchova potvrzuje atmosféru demokratických vztahů ve třídě uplatňováním demokratických principů a aktivním zapojením žáků do dění ve škole prostřednictvím vhodných témat. námětů, her a modelových situací, různorodých výt. technik a využíváním

127

různorodého materiálu jsou u žáka prohlubovány dětské výt, schopnosti a dovednosti. Žák je veden k přemýšlení a hledání variant, k vlastnímu výt. experimentování a objevování. - žák přijímá zodpovědnost za své názory činy, řídí se právy a povinnostmi jednotlivce v demokratické společnosti – třídě (nedorozumění řeší nekonfliktně). VV je pro žáka zdrojem informací o společnosti a státu u nás i ve světě 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - prostřednictvím tématických prací k rodinným příběhům, cestopisů, lidovým zvykům a tradicím vytváří žákům pozitivní postoj k jinakosti společenských kultur. Prostřednictvím návštěv výstav, seznamování s ilustracemi z knih je prohlubováno žákovo prvotní vědomí potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů. Přibližuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a uchování nadále. Objevujeme Evropu a svět - naše vlast je součástí evropské kultury mezinárodnost, státnost, evropské symboly, Den Evropy, vhodná témata k výt. projektování, postupně vést žáka k poznání evropských výt. Děl. Jsme Evropané - poznávat kořeny a zdroje kulturní evropské civilizace (historické stavby, kulturní dějiny a umělecké osobnosti dějin). 4. Multikulturní výchova Kulturní diference - jedinečnost každého člověka se projevuje i ve výtvarné výchově. Estetika chování, vystupování a oblékání každého jedince. Poskytovat žákům základní informace o etnických kulturních skupinách žijících okolo nás. Rozvíjí žákovo vnímání, rozmanitost, harmonii a diferencovanost, rozvíjení dovedností, poznání a tolerance prostřednictvím hraných forem výtvarné tvorby založených na spontánnosti, fantazii, experimentu s technikami a materiály. Lidské vztahy - rozvíjení tolerance a vstřícnosti při zapojování žáků z odlišného sociálního a kulturního prostředí do kolektivu třídy. Vztahy mezi kulturami, které žák prostřednictvím VV poznává, vede k obohacování vlastního názoru. 5. Environmentální výchova Základní podmínky života - vést žáka k uvědomění si nutnosti udržení podmínek života na Zemi a nutnosti si uvědomění jejich ohrožení – tématické výt. práce, svět v dětské představě vs. svět skutečný, vést žáky k uvědomování si vlivu prostředí na zdraví vlastní i zdraví druhých, témat. práce člověk za mimořádných událostech. Lidské aktivity a problémy životního prostředí - vnímání estetických kvalit každého prostředí vytváří kulturní a umělecké hodnoty. Zdrojem inspirací je životní prostředí v přírodě, v rodině, ve škole. Napomáhá chápat globální významy ekosystémů. Vede k tzv. chápání kulturní krajiny.

128

Podněcovat aktivitu, tvořivost, ohleduplnost ve vztahu člověka k přírodě, k domovu, k obci, k ochraně prostředí, k správnému životnímu stylu, k ochraně zdraví v rozdílných podmínkách vývoje na Zemi vhodnou volbou výt. techniky, vytvářet návyky k ochraně život. prostředí. Vztah člověka k prostředí - spoluutvářet návyky k ochraně přírody – životního prostředí i doma, seznamovat s možností zpětného využití různých materiálů k pracovní tvořivé činnosti ( např. sběr papíru recyklovaný papír a další podněty), výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný 6. Mediální výchova Kritické vnímání mediálních sdělení - pěstováním kritického přístupu a hodnocení umělecké a běžné mediální produkce, k reklamě, k bulvárním projevům tisku, časopisů. Interpretace vztahů mediálních sdělení a reality - uspořádání mediálních sdělení po stránce výtvarné, vliv časopisů a dalších médií pro správný výběr v určitém věku žáka. Stavba mediálních sdělení - využívání médií jako zdroj informací, kvalitní zábavy a náplně volného času, schopnost svobodného vyjádření žáka vlastních postojů a zodpovědnosti za veřejnou prezentaci výt. vyjádření – výstavky, divadelní představení a ilustrace. Vnímání autora mediálních sdělení - poznávání vlivu médií v každodenním životě žáka, společnosti, kultury z hlediska současné i historické, vliv medií na uspořádání dne jednotlivce, rozšiřování zájmu při výběru ve výtvarně-kulturním životě, rozvoj komunikačních schopností při hodnocení výtvar, díla, stylizace vlastního psaného textu, výtvarná úprava knih a sešitů žáka. Fungování a vliv médií ve společnosti - rozvoj komunikačních schopností prostřednictvím výtvarného vyjádření v mediálním světě (počítače. knihy, film, rozhlas, televize,…). Nabízí se využití vlastní tvorby v těchto mediálních sdělení. Tvorba mediálního sdělení - pro školní třídní časopis

129

25. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících 6. – 9. ročníku dotací 2 hodiny týdně. Další tělovýchovné aktivity jsou žákům nabízeny formou zájmových činností.Každoročně škola nabízí žákům všech ročníků zimní pobyty na horách zaměřené na rozvoj zimních sportů. V 7. ročníku mají žáci organizován lyžařský výcvikový kurz a v 8. ročníku cykloturistický kurz spojený s poznávání přírody a pobytem v přírodě. Výuka probíhá v tělocvičně, na školních hřištích, v terénu, na zimním stadionu,nebo v plaveckém bazénu. Podle ročního období nebo povětrnostních podmínek Vzdělávání je zaměřeno na - regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže působené pohybem ve škole - rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu - poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty - hygienu při TV - bezpečnost při pohybových činnostech - rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví a na osvojování dovednosti jim předcházet nebo je řešit VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 1.Strategie směřující ke kompetenci k učení: •

na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků

•

2.Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: •

vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, které musí řešit ( herní situace) ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

•

3.Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • •

klademe důraz na týmovou práci umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy umožňujeme žákům podílet se na přípravách a realizaci sportovních aktivit

4.Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: •

společně s žáky tvoříme školní řád vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jeho plné dodržování

130

•

•

• •

volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňující s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starší žáci -mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost.

5.Strategie směřující ke kompetenci občanské: •

• •

vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel školního řádu na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity

6.Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • •

pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času; umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče; od žáků vyžadujeme zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení;

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání 6.-9.ročník Průběžně v hodinách dle tématických celků.Převážně pohybové schopnosti a dovednosti. Sebepoznání a sebepojetí 6.-9.ročník Průběžná možnost srovnávání svých schopností s ostatními žáky školy prostřednictvím nástěnky TV( tabulky hodnocení,tabulka výkonů,přehledy testů tělesné zdatnosti,možnost sledování rozvoje vlastních pohybových schopností). Seberegulace a sebeorganizace 6.-9.ročník Dodržování školního řádu i řádu tělocvičny,sportovních hřišť. Příprava a úklid pomůcek. Dobrovolná účast na sportovních soutěžích.,Sebeovládání při hrách a soutěžích v duchu fair play , Cvičení vůle při rozvoji pohybových schopností(vytrvalost). Cvičení po družstvech-respektování vedoucí úlohy velitele/kapitána)družstva,samostatnost při plnění zadaných úkolů. Psychohygiena 6.-9.ročník Relaxace v závěrečné části hodin TV,dechová cvičení,strečink. Kreativita 6.-9.ročník Uplatnění tvůrčího přístupu při rozcvičkách celé třídy,ve dvojicích,družstvech.Soutěže s kreativní náplní v průpravných částech hodin TV.V hodinách gymnastiky cvičení akrobatických prvků dle vlastní sestavy.Možnost navržení pravidel u některých průpravných her. Sociální rozvoj

131

Poznávání lidí Mezilidské vztahy 6.-9.ročník Oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény.Nezneužívat síly k řešení konfliktů mezi spolužáky. Komunikace 6.-9.ročník Slušné vyjadřování v hodinách.Netolerovat slovní napadání slabších žáků.Používání odborných termínů názvosloví.Dbát zásad slušnosti při komunikaci.Slušné oslovení a pozdrav,nerušit při pokynech či výkladu učitele. Kooperace a kompetice 6.-9.ročník Vést žáky k týmové spolupráci ve sportovních i drobných hrách a soutěžích.Spolupracovat při nácviku obtížnějších prvků(gymnastika),vzájemná dopomoc při nácviku.Vzájemná kontrola při testech tělesné zdatnosti. Vzájemná dopomoc při nácviku. Pochopení nutnosti spolupráce při hrách. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika 6. – 9. roč. Vést žáky k ochraně školního majetku,inventáře kabinetu TV. Ohleduplná manipulace s pomůckami . Žáci se učí uznávat zdraví jako nejvyšší hodnotu, chápou nezbytnost pohybu pro zdraví, učí se pečovat o své zdraví. Při soutěžích a hrách se rozvíjí cit pro spravedlnost a umění respektovat soupeře i rozhodčího 2.Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola zásady slušnosti, odpovědnosti, tolerance, angažovaný přístup k druhým – projevovat se v jednání i v řešení problémů samostatně a odpovědně 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Poznávání respektování lidí různých národů a národností. 4.Multikulturní výchova Lidské vztahy – dodržování pravidel při sportovních činnostech i slušného chování vůči všem spolužákům, učiteli, bezproblémová spolupráce při sportovních aktivitách. 5.Enviromentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí – LVVZ, vést žáky k pochopení a respektování řádu lyžařského střediska 6.Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality– interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu

26. Vzdělávací oblast : Člověk a zdraví VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu

132

Předmět výchova ke zdraví seznamuje žáky se základními poznatky o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Vede žáky k odpovědnosti vůči svému zdraví i zdraví ostatních a to v oblasti všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické). Vzdělávací obsah bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací obsah úzce souvisí zejména s těmito předměty: přírodopis, výchova k občanství. Výchova pro život dále čerpá i z průřezových témat - osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova a mediální výchova. Žáci si osvojují a upevňují zásady zdravého životního stylu (hygiena, stravovací návyky, aktivní trávení volného času apod.) a ochrany svého zdraví (odmítání škodlivých látek, zodpovědný přístup k sexualitě, předcházení úrazům a pohotová reakce v případě vlastního ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Jedním z cílů výchovy pro život je cesta k sebepoznání žáka, rozvoj jeho komunikačních a kooperačních dovedností. Tím přispívá i k vytváření pozitivního klimatu ve třídě. Předmět je vyučován na druhém stupni v 8. a 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně, výuka probíhá zpravidla v kmenové třídě. Hlavní používanou metodou je hra, dramatizace a aktivní vyhledávání informací. Převažující organizační formou je skupinová práce,také do hodnocení práce se žáci průběžně zapojují.. Předmět rozvijí všechny klíčové kompetence nejvíce OSV. VÝCHOVNÉ A VZDÉLÁVACÍ STRATEGIE. 1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce,


•

vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů


klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků umožňujeme žákům podílet se na přípravách a realizaci anket s občany vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší - mladší, akce pro rodiče a veřejnost)

133

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální • • • • • • • •

společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské: • • • • •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu Ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní: • • •

•

zapojujeme žáky do přípravy školních projektů; vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání vztah k sobě samému, zdravé sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebereflexe, sebeovládání, zvládání problémových situací, stanovení osobních cílů a kroků k jejich dosažení. Dodržování školního řádu. Psychohyhiena předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech 134

Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace respektování druhých i sebe sama, přijímání názoru druhého, empatie, chování podporující dobré vztahy. Morální rozvoj zaujímání hodnotových postojů , rozhodovacích dovedností, řešení problémů v mezilidských vztazích Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény.Nezneužívat síly k řešení konfliktů mezi spolužáky. Komunikace Slušné vyjadřování v hodinách.Netolerovat slovní napadání slabších žáků. Dbát zásad slušnosti při komunikaci.Slušné oslovení a pozdrav,nerušit při pokynech či výkladu učitele. Kooperace a kompetice Pochopení nutnosti spolupráce. umění respektovat soupeře i rozhodčího 2.Výchova demokratického občana Dodržování pravidel bezpečnosti ochrany ve škole i mimo. Občanská společnost a škola zásady slušnosti, odpovědnosti, tolerance, angažovaný přístup k druhým – projevovat se v jednání i v řešení problémů samostatně a odpovědně 3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Poznávání respektování lidí různých národů a národností. 4.Multikulturní výchova Vztahy meyi lidmi a formy soužití, vztahy ve dvojici- kamarádství,láska, partnerské vztahy,manželství, rodičovství. Lidské vztahy – dodržování pravidel při sportovních činnostech i slušného chování vůči všem spolužákům, učiteli, bezproblémová spolupráce při sportovních aktivitách. 5.Enviromentální výchova Výživa a zdraví zásady správného stravování a způsobu stravování na zdraví. Lidské aktivity a problémy životního prostředí. – LVVZ, vést žáky k pochopení a respektování řádu lyžařského střediska. 6.Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality– interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu.

27. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Praktické dovednosti Charakteristika předmětu Předmět Praktické dovednosti se vyučuje v 6., 8. a 9. ročníku po 1 hodině týdně. V těchto tématických okruzích 6. ročník – Finanční gramotnost, 8. ročník – Digitální technologie a v 9. ročníku – Svět práce.

135

Praktické dovednosti se zaměřují na pracovní dovednosti, návyky a doplňují celé základní vzdělávání. Žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v různých podobách a širších souvislostech. Získané znalosti žákům umožní lepší orientaci životních a profesní orientaci. Předmět Praktické dovednosti- Finanční gramotnost se vyučuje v 6. ročníku druhého stupně v dotaci 1 hodiny týdně. Finanční gramotnost propojuje společenskovědní a ekonomické vzdělávání s matematikou a s informačními a komunikačními technologiemi. Finanční gramotnost je založena na seznámení s finanční a ekonomickou oblastní lidského života a následném využívání získaných informací v reálných situacích života. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, který v současnosti klade vysoké nároky na orientaci ve finančních problémech. Finanční znalosti patří k podstatným znakům všeobecného základního vzdělání každého člena naší společnosti. Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Vyučování probíhá v kmenových třídách nebo učebně výpočetní techniky. Praktické dovednosti-Digitální technologie se značně dotýkají průřezového tématu Mediální výchova. Žáci se učí zacházet s veškerou dostupnou digitální technikou (práce s fotoaparátem, dataprojektorem, video kamerou, počítačem). Předmět učí žáky především nejen rychle vyhledávat a zpracovávat informace pomocí internetu, ale také rozlišovat důvěryhodné a nedůvěryhodné zdroje. Získané znalosti a dovednosti žáci využívají ve všech ostatních předmětech při vyhledávání, zpracování a prezentaci informací. Žáci se dále učí využívat software a další digitální média a moderní informační technologie přínosné pro jejich soukromý a později i profesní život. Pracují podle zažitých algoritmických postupů. Jsou vedeni ke správnému přístupu a znalostem hardwarového vybavení. Žáci se SPU mají větší časový prostor k práci. Nadaní žáci realizují větší rozsah zadané práce, přebírají pomocnou roli. Vyučovací předmět Praktické dovednosti-Život v praxi pomáhá žákům se dobře orientovat ve vybraných pracovních činnostech a profesích. Dokáže posoudit své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy. Zvládne prezentovat vlastní osobu v modelových situacích. Umí využívat poradenské služby. Předmět se zabývá problematikou, která souvisí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb, realistického sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

136

1. Strategie směřující ke kompetenci k učení: • • • • • • • • •

zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce, prodiskutujeme jakým způsobem by mohl svou práci zdokonalit umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry vybírá, zpracovává a používá informace využíváme systému Bloomovy taxonomie žáci si vytváří svá portfolia /hodnotí dosažené výsledky své práce, uschovávají si některé své práce


• • •

• • • •

nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi, obhájit a zhodnotit výsledky vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady žák si uvědomuje zodpovědnost za svá rozhodnutí a umí si je obhájit žáci řeší problémové úlohy z praktického života

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: • • • •

• • • • •

žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,projekty ...) uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace hraním rolí jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) a následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka při dopisování se zahraničními přáteli klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při rozhovorech s pedagogy vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích důraz klademe na prožitkové vyučování

137


• • •

•

• • • •

zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života upevňujeme dobré mezilidské vztahy vlastním příkladem a vedeme děti ke schopnosti požádání o pomoc i poskytnutí pomoci ostatním volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;


• • •

pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí

•


vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení od počátáku je seznamujeme s bezpečností práce v odborné učebně vedeme je k hospodárné práci s papírem a barvou v tiskárně umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty;

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 1.Osobnostní a sociální výchova 138

Osobnostní rozvoj- rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání mimouměleckého estetična – estetika chování, cvičení, pozornosti, praktické dovednosti, řešení problémů, hledání originality, schopnosti vidět věci jinak, vnímat realitu, zvládat stresové situace a dobrý vztah k práci. Sociální rozvoj - rozvíjet dovednosti týmové spolupráce vzájemná tolerance, vztahy v kolektivu, vytváření klidného a příznivého prostředí zbaveného strachu ze známek a výsměchu druhých, umění je chápaní jako prostředku komunikace mezi žákem a okolím, umění pomáhá osvojování si světa, napomáhá seberealizaci, žáci hodnotí výt. práce své a svých spolužáků, hledají pozitiva a možnosti opravy nedostatků. žákům utvářet si praktické životní dovednosti a pomáhat jim hledat vlastní cestu ke spokojenému životu a kvalitním mezilidským vztahům. OSV se v základním vzdělávání. 2. Výchova demokratického občana občanská společnost a škola- pracovní dovednosti podporují atmosféru demokratických vztahů ve třídě uplatňováním demokratických principů a aktivním zapojením žáků do dění ve škole prostřednictvím vhodných témat. námětů, her a modelových situací, různorodých výt. technik a využíváním různorodého materiálu jsou u žáka prohlubovány schopnosti a dovednosti. Žák je veden k přemýšlení a hledání variant, k vlastnímu experimentování a objevování. Principy demokracie - žák přijímá zodpovědnost za své názory činy, řídí se právy a povinnostmi jednotlivce v demokratické společnosti – třídě (nedorozumění řeší nekonfliktně. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - prostřednictvím tématických prací k rodinným příběhům, cestopisů, lidovým zvykům a tradicím vytváří žákům pozitivní postoj k jinakosti společenských kultur. Prostřednictvím návštěv výstav je prohlubováno žákovo prvotní vědomí potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů. Přibližuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a uchování nadále. Objevujeme Evropu a svět - naše vlast je součástí evropské kultury mezinárodnost, státnost, evropské symboly, Den Evropy, vhodná témata k projektování. 4. Multikulturní výchova Kulturní diference - jedinečnost každého člověka se projevuje i ve výtvarné výchově. Estetika chování, vystupování a oblékání každého jedince. Poskytovat žákům základní informace o etnických kulturních skupinách žijící okolo nás. Rozvíjí žákovo vnímání, rozmanitost, harmonii a diferencovanost, rozvíjení dovedností, poznání a tolerance prostřednictvím hraných forem výtvarné tvorby založených na spontánnosti, fantazii, experimentu s technikami a materiály. Lidské vztahy - rozvíjení tolerance a vstřícnosti při zapojování žáků z odlišného sociálního a kulturního prostředí do kolektivu třídy. 5. Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí - Zdrojem inspirací je životní prostředí v přírodě, v rodině, ve škole. Napomáhá chápat globální významy ekosystémů. Vede k tzv. chápání kulturní krajiny. Podněcovat aktivitu, tvořivost, ohleduplnost ve vztahu člověka k přírodě, k domovu, k obci, k ochraně prostředí, k správnému životnímu stylu, k ochraně zdraví v rozdílných podmínkách vývoje na Zemi vhodnou volbou výt. techniky, vytvářet návyky k ochraně život. prostředí. Vztah člověka k prostředí - spoluutvářet návyky k ochraně přírody – životního prostředí i doma, seznamovat s možností zpětného využití různých materiálů k pracovní tvořivé činnosti

139

( např. sběr papíru -recyklovaný papír a další podněty), výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný 6. Mediální výchova Kritické vnímání mediálních sdělení - pěstováním kritického přístupu a hodnocení umělecké a běžné mediální produkce, k reklamě, k bulvárním projevům tisku, časopisů

140

Kritéria vlastního hodnocení školy

Cíle

Kritéria

podmínky ke vzdělávání

průběh vzdělávání, školní klima

Udržení stávajících podmínek ke vzdělávání v souladu s ŠVP.Zajištění materiál. ekonom.,hygien. a dalších podmínek ke vzdělávání.

Zlepšení spolupráce s rodiči, s radou školy, zástupci sponzorů atd., s cílem zlepšení spokojenosti rodičů s prací školy.

Zajišťování kvalifikovaného personálnínho obsazení ped. i provozních zaměstn. Získávání dostateč.finanč. zdrojů na provoz. Usilovat o zájem žáků a zajistit dostatečný počet žáků školy.

Zajištění naplněnosti školy v rámci možnosti demografie spádové oblasti, udržení vysoké úspešnosti přijímacích řízení při přechodu žáků na střední školy.

podpora školy Dosažení co nejkvalitnějších vzdělávacích výsledků odpovídající individuálním možnostem žákůumožnit každému dítěti zažít pocit úspěšnosti a seberealizace při školní práci, minimalizovat výchovné problémy.

Prostřednictvím kvalifikovaných ped. Prac. Postupně zlepšovat vzdělávací výsledky žáků, pracovat a jednat podle zásad zdravé školy, využívat individuální přístup při práci se žáky, vést vyučovací proces v souladu se ŠVP, využívat kvalitní práci výchovného poradce a služeb poradenských zařízení.

Výsledky vzdělávání žáků Zajišťování odborného růstu ped. prac. V oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků školy, v oblasti vyučování cizích jazyků SIPVZ a v oblastech vedoucích k prohloubení vyučované specializace. Účast na akcích DVPP, vyhledávání a využívání získaných poznatků ve výuce.

řízení školy,kvalita personál. práce, kvalita DVP

úroveň výsled. práce školy (vzhledem k podmínkám vzděl. a ekonom. zdrojů)

Spokojenost žáků ve škole Spokojenost zaměstnanců

Spokojený žák Spokojený zaměstnanec

Posun podle stanovených vizí a priorit.Využívání všech zdroj (lidské, materiální, finanční. Studijní výsledky jednotlivých tříd,výsledky srovnávacích testů,úspěšnost absolventů školy při přechodu na SŠ.

Nástroje

Časový harmonogram

Pozorování, rozbory dokumentace, pohovory s učiteli, vychovatelkou školní družiny, učitelkou MŠ,rodiči, sponzorů, zástupci školské rady atd., dotazníky pro žáky, rodiče, učitele, srovnávací testy, hospitace Trvale

Rozhovory, rozbory Analýza žákovských prací, rozbory dokumentace, dotazníky, zápis do hodnocení žáků. prvního ročníku, zápis do školní družiny, veřejná vystoupení žáků, projektové dny, zahraniční spolupráce. Spolupráce s rodiči, 4x ročně schůzky, 2x ročně schůzka s radou školy, min. 1x za 2 roky dotazníky pro žáky, rodiče zaměstnance , absolventy (image, kutura, klima, SWOT, anlýza školy apod.)

Trvale s využitím čtvrtletních hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků žáků na pedagog. radách.

142

Pozorování, rozbory, rozhovor, semináře, tématické práce.

Pozorování Dotazník "Klima školy" Rozhovory

srovnávací prověrky,dovednostní testy, hospitace

Trvale s finančním vyúčtováním DVPP a vždy k 31.12 a s přehledem vzdělávacích akcí ve výroční zprávě

Trvale, pozorování, rozhovor, +1x za 2 roky dotazník "Klima školy" (pro žáky i pro zaměstnance) SWOT analýza

2x za školní rok při hodnocení výsledků vzdělávání a při přijímacím řízení na SŠ

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělání žáků Toto hodnocení vychází z § 51 zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávaní

zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku podle předem stanovených kritérií zásady pro používání slovního hodnocení podle předem stanovených kritérií způsob získávání podkladů pro hodnocení podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami hodnocení pedagoga je zdůvodnitelné, odborné, správné a doložitelné.

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

144

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 26. Žák má právo během pololetí se 1x omluvit, v případě zkoušení, nebo neohlášení písemné práce z každého předmětu. 27. Pokud žák má absenci / docházku/ nižší než 70% je povinen předstoupit před komisionální přezkoušení. 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

145

4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. - při zvláště kvalitním výkonu práce ( pochvala) 7. Zápisy do třídní knihy se zapisují při porušení školního řádu (kázeňské nepřipravenosti na vyučování – pomůcky, učebnice, sešity). Lze potrestat jen jednou ( zápis, nebo známka). Za zápisů: 10 – třídní napomenutí, 20 – třídní důtka, 35 – ředitelská důtka, 50 - ,,2“ z chování Při porušování školního řádu získávají žáci body. Bodový systém školy je podkladem pro udělení opatření pro posílení kázně . Informativní přehled bodového systému 1 bod

Zapomínání veškerých pomůcek, Žk(omluvení na začátku hodiny), Dú, pozdní příchod s omluvenkou od rodičů

2 body

Zapomínání Žk, Dú, omluvení až v průběhu hodiny, kdy dochází ke kontrole Dú či zápisu do Žk, nevhodné chování během přestávky, pozdní příchod bez omluvenky

5 bodů

Nekázeň: vyrušování, bezdůvodné vykřikování, vulgární výrazy, úmyslné nepracování v hodině, slovní napadení spolužáků, ničení věcí v učebně, třídě, ničení věcí spolužáků či jiných žáků

20 bodů

Napomenutí třídního učitele

35 bodů

Důtka třídního učitele

50 bodů

Varování před ředitelskou důtkou

70 bodů

Důtka ředitele školy

85 bodů

Zhoršená známka z chování

Odečítané body

-1 bod

Úklid a podobné aktivity

žák může snížit počet trestných bodů.

-2 body

Dobrovolná pomoc škole, dobrovolná pomoc při organizaci soutěží apod.

-5 bodů

Reprezentace školy

Trestné body za porušování školního řádu.

Kázeňská opatření

146

1.3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 1.4. Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 2 Stupně hodnocení prospěchu, použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 2.1 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý,

147

4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. 2.2.Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 2.2.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý)

148

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 2.2.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

149

Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

150

2.2.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti

151

nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 3. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné

152

2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a 3 – dobrý odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

153

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. - při docházce nižší než 70% s přihlédnutím k zdravotnímu stavu žáka, žákyně 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené.

154

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 7.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který kona opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný 8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

155

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

156

Vysvětlivky – zkratky 1.OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA – OSV 1.1. Osobnostní rozvoj 1.1.1. Rozvoj schopností poznávání 1.1.2 .Sebepoznání a sebepojetí 1.1.3..Seberegulace a sebeorganizace 1.1.4. Psychohygiena 1.1.5.Kreativita 1.2. Sociální rozvoj 1.2.1. poznávání lidí 1.2.2. Mezilidské vztahy 1.2.3. Komunikace 1.2.4. kooperace a kompetice 1.3. Morální rozvoj 1.3.1. Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 1.3.2. Hodnoty, postoje, praktická etika 2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA – VDO 2.1. Občanská společnost a škola 2.2. Občan, občanská společnost a stát 2.3. formy participace občanů v politickém životě 2.4. principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH – EGS 3.1. Evropa a svět nás zajímá 3.2. Objevujeme Evropu a svět 3.3. Jsme Evropané 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA – MKV 4.1. Kulturní diference 4.2. Lidské vztahy 4.3. Etnický původ 4.4. Multikulturalita 4.5 Princip sociálního smíru a solidarity 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA – ENV 5.1. Ekosystémy 5.2. Základní podmínky života 5.3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí 5.4. Vztah člověka k prostředí 6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA – MV 6.1. Kritické členění a vnímání mediálních sdělení 6.2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 6.3. stavba mediálních dělení 6.4. Vnímání autora mediálních sdělení 6.5. fungování a vliv medií ve společnosti 6.6.1. tvorba mediálních sdělení 6.6.2. práce v realizačním týmu

Kompetence: Kompetence k učení – KU Kompetence k řešení problémů – KŘP Kompetence komunikativní – KKO Kompetence sociální a personální – KSP Kompetence občanské – KO Kompetence pracovní KP

157

LINGUA UNIVERSALL ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents