LABE

kniha komplet.qxd

25.4.2005

9:12

Str. 1

MĚSTA DIE STÄDTE EUROREGIONU DER EUROREGION

ELBE/LABE

Tento projekt je spolufinancován EU z programu Phare CBC. Nazory uveřejněné v této publikaci vyjadřují názor autora a nemusí vyjadřovat názor EU. ISBN 80-250-0928-9 © 2005 PrintActive, s. r. o.

SOUBORNÉ INFORMACE INFORMATIVER ÜBERBLICK

Ročník/Jahrgang 2004

Informace o regionech, městech a obcích Information zu Regionen, Städten und Gemeinden Počet výtisků/ Auflage: 500 Kód publikace/ Publikations-Nr.: 13-4205-04

Ústí nad Labem prosinec 2004 Dezember 2004 Č.j./Referenz-Nr.: 14/2004

Města Euroregionu Elbe/Labe 2002 Die Städte der Euroregion Elbe/Labe 2002

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem erstellt von: CZSO Außenstelle – Ústí nad Labem Ředitel/Direktor: Ing. Josef Glaser Kontaktní osoba/Kontaktperson: Ing. Lenka Strnadová Telefon: +420 472 706 179 E-mail: [email protected] Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem Tschesches Amt für Statistik, Außenstelle – Ústí nad Labem

2004 3

Vysvětlivky/Erläuterungen

Literatura/Literatur

jev se nevyskytoval / Nicht vorhanden číselný údaj je menší než polovina zvolené měrné jednotky / Ausprägung höchstgering (weniger als die Hälfte der kleinsten Einheit) . informace chybí úplně nebo není věrohodná Zahlenwert unbekannt oder geheimzuhalten x vyplnění údajů není možné nebo není účelné Angabe inhaltlich nicht sinnvoll v tom/ součet podpoložek odpovídá přesně hlavní položce davon Angabe von Unterpositionen aus Gesamtmenge (100%) z toho součet vybraných podpoložek neodpovídá přesně darunter hlavní položce / Angabe ausgewählter Unterpositionen, Positionen ergeben nicht Gesamtmenge index stáří poměr počtu osob ve věku 65 a více na 100 dětí Altersindex ve věku 0-14 let / Anzahl der Personen im Alter von 65 und mehr Jahren im Verhältnis zu 100 Kindern im Alter von 0-14 Jahren

G

0

Sächsische Gemeindestatistik, Ausgewählte Strukturdaten. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen 1999, 2000, 2001, 2002, 2003

G Sächsische Kreiszahlen, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen 2003 G Velká encyklopedie měst a obcí České republiky, Ing. Josef Augustin, 2001

Kontakty/Kontakte Euroregion Elbe/Labe Svazek obcí Euroregion Labe Velká Hradební 8 400 01 Ústí nad Labem tel.: +420 47 / 524 14 37-8 fax: +420 47 / 521 16 03 e-mail: [email protected] http://www.euroregion-labe.cz

Euroregion Elbe/Labe Kommunalgemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V. Dr.-Wilhelm-Külz-Str. 6, 01796 Pirna tel.: +49 3501 / 52 00 13 fax: +49 3501 / 52 74 57 e-mail: [email protected] http://www.euroregion-elbe-labe.de

Český statistický úřad/Tschechisches Statistisches Amt, Bereich Ústí nad Labem Krajská reprezentace Ústí nad Labem oddělení informačních služeb Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem tel.: +420 472 771 600 e-mail: [email protected] http://www.czso.cz

Okresní hospodářská komora Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem tel./fax: +420 475 241 360 e-mail: [email protected] http://www.ohk-ul.cz

4

Obsah / Inhalt Vysvětlivky / Erläuterungen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Kontakty / Kontakte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Úvodní slovo / Vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Mapa / Karte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe - česká část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe - tschechischer Teil . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe - německá část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe - deutscher Teil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Grafy / Diagramme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Popis německých měst / Vorstellung deutscher Städte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Popis českých měst / Vorstellung tschechischer Städte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Městské znaky / Stadtwappen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Tabulková část / Tabellen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Seznam adres městských úřadů/Adressliste der Stadtverwaltungen. . . . . . . . . . 103

5

Úvodní slovo / Vorwort Vážení čtenáři,

Sehr geehrter Leser,

dostáváte do rukou knížku, která Vám přibližuje města Euroregionu Elbe/Labe. Poprvé v takovéto formě byly shromážděny ucelené údaje a informace o městech Euroregionu Elbe/Labe. Věříme, že kniha bude zajímavým příspěvkem pro poznání česko-saského příhraničí. Přejeme Vám mnoho zábavy při listování touto knihou.

Sie halten ein Buch über die Städte der Euroregion Elbe/Labe in den Händen. Damit bekommt der Leser zum ersten Mal und in dieser Form Angaben und Informationen zu den in der Region befindlichen Städten. Wir glauben, dass das Buch zum besseren Kennenlernen des Grenzgebietes beiträgt und wünschen Ihnen viel Spaß beim Lesen.

Děkujeme všem městům a pracovníkům Krajské reprezentace ČSÚ Ústí nad Labem za údaje. které dodali. Zvláštní dík patří paní Ing. Lence Strnadové, které byla duší celého projektu.

Wir danken allen Städten und den Mitarbeitern des statistischen Amtes des Bezirkes Ústí, die uns die Angaben zur Verfügung gestellt haben. Ein besonderer Dank gilt Frau Lenka Strnadová, ohne deren engagiertes Wirken dieses Projekt nicht hätte verwirklicht werden können.

Projekt byl spolufinancován programem EU Phare CBC.

Das Projekt wurde durch das europäische Förderprogramm PHARE CBC kofinanziert.

Vladimír Lipský Jednatel EEL Ústí nad Labem

6

Christian Preußcher Geschäftsführer der EEL Pirna

7

Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe česká část Obyvatelstvo a rozloha Česká část Euroregionu Elbe/Labe (EEL) se rozprostírá na rozloze 2 814 km2, což jsou 3,6 % České republiky a 52,7 % Ústeckého kraje, žije zde 492 352 obyvatel, což jsou 4,8 % České republiky a 60,1 % Ústeckého kraje. Českou část území euroregionu tvoří čtyři okresy: Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Na tomto území se nachází celkem 214 obcí, z nichž 52 patří do okresu Děčín, 105 do okresu Litoměřice, 34 do okresu Teplice a 23 do okresu Ústí nad Labem. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem, které k 31. 12. 2002 mělo 94 544 obyvatel.

Geografické prostředí Severozápadní hranici euroregionu vymezuje pásmo Krušných hor s průměrnou nadmořskou výškou 570 m, které pozvolna přechází v další pohoří zvané Děčínské stěny, z nichž turisticky lákavá je část Tiských stěn a dále známá rozhledna Děčínský Sněžník o nadmořské výšce 723 m. Na území východně od řeky Labe, které u Hřenska opouští Českou republiku, se rozkládá Růžovská pahorkatina a na ní navazují Jetřichovické stěny, které vytvářejí bizardní labyrint stinných kaňonů a soutěsek, místy hlubokých přes 100 m. Celé toto území je chráněnou krajinnou oblastí známou pod názvem Labské pískovce nebo také České Švýcarsko. Všechny význačné přírodní jevy, které se zde nacházejí, jsou vyhlášeny státními přírodními rezervacemi nebo přírodními výtvory. Mezi nejznámější patří Pravčická brána - evropský unikát skalního mostu (šířka 25 m, výška 21 m). Na severu zasahuje do území euroregionu část chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Střední část euroregionu zaujímá České středohoří, které je poměrně rozsáhlé a zasahuje do několika okresů. Jeho jedinečnost je dána především značnou výškovou členitostí a unikátním reliéfem. Vzniklo sopečnou činností a následným usazováním a zvětráváním. Čedič a znělec zde vytvářejí výrazné kužele, kupy a skály. Údolí řeky Labe ohraničují téměř svislé lávové svahy. Místo, kde řeka proniká horami, bylo pojmenováno „Brána Čech“ - Porta Bohemica. V roce 1976 bylo toto území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí, kde se nachází celkem 39 přírodních památek a rezervací. Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je Milešovka (837 m n. m.). Turisticky zajímavé jsou však i další vrcholy sopečného původu jako je například Házmburk (418 m n. m.), Boreč (446 m n. m.), odkud někdy v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny, nebo Lovoš (570 m n. m.) s výborným rozhledem do okolní krajiny. Jih euroregionu pokrývají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky neznámější památná hora Říp, ke které se váže pověst o příchodu národa do Čech. 8

Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe tschechischer Teil Bevölkerung und Fläche Der Tschechische Teil der Euroregion Elbe/Labe (EEL) erstreckt sich auf einer Fläche von 2.814 km2 und nimmt somit 3,6 % der Gesamtfläche der Tschechischen Republik und 52,7 % des Bezirks Ústí ein. Die Zahl der Einwohner beträgt 492.352, was 4,8 % der Bevölkerung der Tschechischen Republik und 60,1 % des Bezirks Ústí entspricht. Den tschechischen Teil der Euroregion Elbe/Labe bilden vier Kreise: Děčín, Litoměřice, Teplice und Ústí nad Labem. Auf diesem Gebiet befinden sich 214 Gemeinden, wovon 52 dem Kreis Děčín, 105 dem Kreis Litoměřice, 34 dem Kreis Teplice und 23 dem Kreis Ústí nad Labem an zugehören. Größte Gemeinde und gleichzeitig Bezirksstadt ist Ústí nad Labem. Die Einwohnerzahl von Ústí nad Labem betrug zum 31.12.2002 insgesamt 94.544.

Naturraum Das Erzgebirge mit einer durchschnittlichen Höhe 570 m über NN stellt die nordwestliche Grenze der Euroregion dar. Weiter östlich geht das Erzgebirge allmählich in den Höhenzug der Dečíner Wände (Děčínské stěny) über, von denen die Tissaer Wände (Tiské stěny) die bekanntesten sind. Als touristische Attraktion gilt gleichfalls die Aussichtsplattform auf dem Dečíner Schneeberg (Děčínský Sněžník) in einer Höhe von 723 m über NN. Östlich der Elbe, die in Hřensko die Tschechische Republik verlässt, erstreckt sich das Hügelland Růžovská pahorkatina. An diese schließen sich die Wände von Jetřichovice an, ein Labyrinth wilder Felsschluchten, die an manchen Stellen bis zu 100 m tief sind. Das ganze Gebiet ist Naturschutzgebiet und unter dem Namen Elbsandsteingebirge oder Böhmische Schweiz bekannt. Zu den schönsten Naturdenkmälern des Gebiets gehört das Prebischtor (Pravčická brána), eine 25 m breite und 21 m hohe Felsenbrücke. Im Norden der Euroregion befindet sich ein Abschnitt des Naturschutzgebietes Lausitzer Gebirge Im mittleren Teil der Euroregion erstreckt sich das relativ ausgedehnte Böhmische Mittelgebirge. Das Böhmische Mittelgebirge ist durch Vulkantätigkeit entstanden und wurde danach durch Ablagerung und Verwitterung geformt und geprägt. Basalt und Phonolith sind die Gesteine, welche die markanten Vulkankegel, die Kuppen und Felsen bilden. Das Elbetal wird von nahezu senkrechten Hängen aus Lavagestein begrenzt. Die Stelle, wo der Fluss das Gebirge durchbricht, wird „Porta Bohemica“ genannt. Neben diesem findet man hier eine Vielzahl weiterer Naturdenkmale. Der höchste Berg des Böhmischen Mittelgebirges ist der Mileschauer (Milešovka) mit 837m. Touristisch interessant sind aber auch die anderen Kegelberge vulkanischen Ursprungs. Das sind z.B. die Hazmburk (418m), Boreč (446m) oder auch der Lovoš, welcher einen hervorragenden Rundblick in die umliegende Landschaft bietet. Den Süden der Euroregion bildet eine Ebene, die in der Zeit des Mesozoikums entstanden ist und Böhmische Kreidetafel genannt wird. Aus dieser Ebene ragt der sagenumwobene Berg Říp hervor, um den sich die Sage der Ankunft des tschechischen Volkes in Böhmen rankt.

Vodstvo Největším vodním tokem na území euroregionu je řeka Labe, která odvádí vodu z převážné části Čech. Koryto Labe je široké 100 - 150 m a při průměrné vodnosti má řeka hloubku 2,5 - 3 m. Zleva se do ní vlévá Ohře, druhý největší levostranný přítok, a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá řeka Ploučnice a posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. Z vodních ploch patří k nejznámějším rybník Chmelař v blízkosti města Úštěk s možností rybolovu či koupání nebo Píšťanské jezero nedaleko Litoměřic, které je vhodné pro rekreační koupání a vodní sporty. Další větší vodní plochy se nacházejí v Podkrušnohorské pánvi a jsou to převážně uměle vytvořené nádrže ve Všechlapech a Modlanech nebo zatopené doly Kateřina a Barbora.

Hospodářství Hospodářský význam této oblasti je historicky dán jeho nerostným bohatstvím. Od západu pod svahy Krušných hor zasahuje do území euroregionu hnědouhelná pánev. Dlouholetá těžba hnědého uhlí výrazně poznamenala současný krajinný ráz Podkrušnohoří. Kromě hnědého uhlí jsou zde významná ložiska sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, významné postavení má zde energetika, strojírenství a chemický průmysl. Jižní část euroregionu – oblast Litoměřicka je významná svou produkcí vína a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahradou Čech. Vinařství má na Litoměřicku již tisíciletou tradici. Nejrozšířenější odrůdou je Müller Thurgau, typickou odrůdou severních oblastí je Ryzlink rýnský. Pěstování vinné révy má na Litoměřicku příhodné podmínky, které jsou dány zejména nízkou nadmořskou výškou s relativně teplým mikroklimatem a vhodným složením půdy.

Doprava Přes euroregion procházejí důležité železniční a silniční dopravní tepny, proto má toto území významnou polohu zejména pro vazbu na Evropskou unii. V silniční dopravě má prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55, která prochází přes celé území euroregionu od jihu až na severozápad, kde v obci Cínovec opouští naši republiku a směřuje dále do Drážďan. Hlavním železničním tahem, který protíná území euroregionu, je mezinárodní trať vedoucí z Prahy přes Lovosice na Děčín a dále do Německa. V lodní dopravě má nezastupitelné místo řeka Labe, jejíž tok prochází od jihovýchodu až na sever a umožňuje tak lodní přepravu nejen tuzemskou, ale přes celé území SRN až k Severnímu moři.

Gewässer Der größte Fluss der Euroregion ist die Elbe. Ihr Einzugsgebiet umfasst fast alle Flüsse Böhmens; mithin fließt auch ein Großteil des Wassers aus ganz Böhmen über sie ab. Die Elbe ist 100 bis 150 m breit und ihre durchnittliche Tiefe beträgt zwischen 2,5 m – 3 m. Auf der linken Seite münden Eger (Ohře) der zweitgrößte linkselbische Zufluss - und Bílina in die Elbe. Auf der rechten Seite mündet die Ploučnice in die Elbe. Der letzte rechtselbische Zufluss auf dem Territorium der Tschechischen Republik ist die Kamenice. Die Seen Chmelař in der Nähe von Úštěk und der See Píšťanské jezero bei Píštany nahe Litoměřice gehören zu den bedeutendsten Gewässern im Gebiet der Euroregion. Der Chmelař bietet Gelegenheit zum Baden und Angeln. Auf dem Píšťanské jezero können zudem noch verschiedene Arten von Wassersport betrieben werden. Weitere größere Seen befinden sich im böhmischen Becken. Hierbei handelt es sich vor allem um die künstlich angelegten Seen in Všechlapy und Modlany bzw. die gefluteten Tagebaulöcher Kateřina und Barbora.

Wirtschaft Die wirtschaftliche Bedeutung der Region ist bereits historisch durch das Vorkommen von Bodenschätzen vorgegeben. Von Westen reicht das Braunkohlenbecken von unterhalb des Erzgebirges kommend in das Gebiet der Euroregion hinein. Jahrzehntelanger Braunkohleabbau über Tage hat den Charakter der Landschaft am Fuße des Ergebirges geprägt. Außer Braunkohle sind hier noch bedeutende Lagerstätten von Quarzen und Sanden für die Glasherstellung, das Gießerwesen und die Baustoffindustrie vorhanden. Es ist ein Gebiet mit einer hoch entwickelten Industrieproduktion. Vor allem die Energiewirtschaft, Maschinenbau und die chemische Industrie nehmen hier eine bedeutende Stellung ein. Der südliche Teil der Euroregion, das Gebiet um Litoměřice, ist bekannt für den Anbau von Wein und Gemüse. Besonders das fruchtbare Land entlang von Elbe und Eger gilt als ertragreiches Obstanbaugebiet und wird deshalb oft als “Garten von Böhmen” bezeichnet. Der Weinbau im Gebiet um Litoměřice kann auf eine tausendjährige Tradition zurückblicken. Die hier am weitesten verbreitete Rebsorte ist Müller Thurgau; typisch für dieses nördliche Weinbaugebiet ist auch der Rheinische Riesling. Für den Weinanbau bestehen im Gebiet um Litoměřice günstige Voraussetzungen. Sie sind durch eine geringe Höhenlage, ein recht warmes Mikroklima und die gute Bodenqulität bedingt.

Verkehr Durch die Euroregion führen wichtige Eisenbahnlinien und Verkehrsstraßen, wodurch sich für dieses Gebiet eine günstige Lage besonders innerhalb der EU ergibt. Bezüglich des Straßenverkehrs spielt die Europastraße E55 noch immer eine tragende Rolle: Sie führt durch die gesamte Euroregion von Süden bis Nordwesten, wo sie in Cínovec Tschechien verlässt und weiter in Richtung Dresden verläuft. Die wichtigste Eisenbahnstrecke innerhalb der Euroregion ist die internationale Linie Prag – Lovosice – Děčín – Dresden. Sie durchquert die gesamte Euroregion. Im Bereich der Binnenschifffahrt nimmt natürlich die Elbe einen herausragenden Platz ein. Sie verläuft von Südosten nach Norden und ermöglicht den Güterfrachtverkehr per Schiff, sowohl im Inland als auch in das Gebiet der BRD bis hin zur Nordsee. 9

Pamětihodnosti Dokladem bohaté historie oblasti je množství kulturních památek. Z nejznámějších je možné jmenovat barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech, vodní hrad v Budyni nad Ohří, zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi. Mezi další hojně navštěvované národní kulturní památky patří románská rotunda sv. Jiří na Řípu, památník Přemysla Oráče u Stadic, Muzeum gheta a Malá pevnost v Terezíně, muzeum Českého granátu v Třebenicích a galerie v Litoměřicích a v Roudnici nad Labem.

Charakteristika Euroregionu Elbe/Labe německá část Obyvatelstvo Saská část Euroregionu Elbe/Labe má 900 252 obyvatel. Celková plocha činí 2 613,21 km2 a hustota obyvatel tedy je 345 obyv./km2. Tato hustota leží nad průměrem české části EEL. Tato skutečnost je podmíněna vysokým stupněm osídlení saského hlavního zemského města Drážďany, zatímco příhraniční okresy vykazují nižší hustotu osídlení. Města, bohatá na obyvatele, od severu na jih jsou: Míšeň, Drážďany, Pirna a Freital. Vývoj obyvatelstva od roku 1990 neprobíhal homogenně. Saské okresy zaznamenaly po roce 1990 vysoký úbytek obyvatel (např. v roce 1991 okres Saské Švýcarsko - 2 878 obyv., okres Weißeritz - 1987 obyv.). Příčiny vývoje obyvatelstva jsou v migraci do západní části Německa po převratu v roce 1990, ale také v přebytku úmrtí nad narozeními. Uprostřed 90. let se situace zlepšila. Opět se zvyšovala porodnost a snížila se úmrtnost, což vedlo k poklesu úbytku obyvatelstva. Okresy v okolí Drážďan zaznamenaly dokonce přírůstky obyvatelstva. Tyto přírůstky souvisí s pozitivním migračním saldem (např. v roce 1995 přišlo do okresu Saské Švýcarsko +1 095 obyvatel, okresu Weißeritz +2 141 obyvatel). Příčinu tohoto migračního přírůstku v saských okresech je možné spatřovat v procesu suburbanizace města Drážďany. Po této fázi přírůstku však na konci 90. let následovala fáze opětovného poklesu počtu obyvatel. V německé části euroregionu, stejně jako ve Svobodném státě Sasko, je nutno počítat s poklesem počtu obyvatel. Srovnáme-li jednotlivé části, pak okres Weißeritz může v porovnání s rokem 1990 zaznamenat přírůstek obyvatelstva. Také v následujících letech, stejně jako v okrese Saské Švýcarsko, bude pokračovat tento pozitivní trend. Tyto dva okresy budou profitovat z příchodů lidí z hlavního zemského města Drážďany, zatímco zemské hlavní město a Míšeň musí počítat s dalším poklesem obyvatelstva.

Příroda Příroda Euroregionu Elbe/Labe je velmi rozmanitá a přitažlivá. Dala by se rozdělit do čtyř přírodních jedno10

Sehenswürdigkeiten Hinreichender Beweis für die reiche Geschichte der Region ist die Vielzahl an Sehenwürdigkeiten. Als wichtigste wären zu nennen: das Barockschloss in Duchcov, die Klöster in Osek und Doksany, das Wasserschloss in Budyně nad Ohří, die Schlösser in Ploskovice und Libochovice. Die Städte Litoměřice, Úštěk und Terezín sind städtische Denkmalschutzgebiete. Zu den am häufigsten besuchten Nationaldenkmälern gehören die Rotunde des Heiligen Jiří auf dem Berg Říp, das Denkmal des Přemysl - Ackermann von Stadice, das Ghetto und die kleine Festung in Theresienstadt, das Museum des böhmischen Granats sowie die Galerien von Litoměřice und Roudnice nad Labem.

Charakteristik der Euroregion Elbe/Labe deutscher Teil Bevölkerung Im sächsischen Teil der Euroregion Elbe/Labe leben 900.252 Einwohner. In Hinblick auf die Fläche des Gebiets (2.613 km2) ergibt sich somit eine Bevölkerungsdichte von 345 EW/km2. Die Landeshauptstadt Dresden weist dabei eine überdurchschnittliche Bevölkerungsdichte auf, während in den grenznahen Kreisen des Elbsandsteingebirges bis hin zur tschechischen Grenze genau das Gegenteil der Fall ist. Das Elbtal insgesamt stellt einen Kernraum der Besiedlung dar. Die bevölkerungsreichsten Städte von Nord nach Süd sind: Meißen, Dresden Pirna und Freital. Die Bevölkerungsentwicklung verlief seit 1990 sehr inhomogen. Bedingt durch eine hohe „West-Abwanderung“ der Bevölkerung seit der Wende und niedrige Geburtenraten mussten die sächsischen Landkreise Anfang der 1990er Jahre einen hohen Bevölkerungsrückgang hinnehmen. Dank inzwischen wieder leicht ansteigender Geburtenzahlen und von Zuwanderung in den Großraum Dresden wird jedoch für die kommenden Jahre ein leichtes Anwachsen der Bevölkerung prognostiziert.

Naturraum Der Naturraum der Euroregion Elbe/Labe ist sehr vielfältig und landschaftlich reizvoll. Er ist in vier Naturraumeinheiten untergliedert: das sächsische Lößhügelland im Nordwesten, die Elbtalweitung (die sich von Pirna über Dresden bis Meißen erstreckt) sowie die Sächsische Schweiz und das Erzgebirge. Auf relativ kleinem Raum sind somit verschiedenste geographische Formationen vorhanden. Das hügelige Flachrelief um Meißen ist von mächtigen Lößschichten bedeckt. Bedingt durch diese Sedimentablagerungen finden wir hier einen sehr fruchtbaren Boden, auf welchem rege Landwirtschaft betrieben wird. Obst- und vor allem Weinanbau wird auch an den Südhängen des Elbtals zwischen Meißen und Pirna betrieben. Hier sind ganzjährig relativ milde Temperaturen zu verzeichnen. Mit 50 Kilometern Länge ist es das nördlichste geschlossene Weinbaugebiet Europas.

tek. Na saské straně je krajina utvářena Labskou rovinou, která se rozprostírá od Pirny přes Drážďany do Míšně, sprašovou pahorkatinou na Severozápadě, jakož i středohořím Saského Švýcarska a Krušnohořím. Na relativně malém prostoru se nalézají nejrůznější geologické útvary a formace. Mírně zvlněný reliéf v okolí Míšně je pokryt mocnými vrstvami spraše. Dva až tři metry silná vrstva sedimentů podmiňuje zemědělskou činnost, která se zde čile provozuje. Ovocnářství a vinařství nalezneme také na terasovitých labských svazích. Celoročně jsou zde díky klimatickým podmínkám labského údolí relativně mírné teploty. Jižní svahy mezi Míšní a Pirnou v délce cca 50 km jsou tak nejseverněji položené vinice v Evropě. Podél Labe ve směru české hranice se rozprostírá Saské Švýcarsko, na které navazuje České Švýcarsko, společně tvoří jedinečné středohoří. Vysoké skály Labských pískovců se vypínají majestátně nad Labem a tvoří bizarní skalní útvary. V hlubokých soutěskách Labských pískovců je řada zvláštních rostlin, které zde rostou na základě zvláštního mikroklimatu. Vedle pískovcovitých skal ční do výše 500 m mocné čedičové tabulové hory kopule, které dávají krajině jedinečný vzhled. Saské Švýcarsko je tedy rájem turistů a horolezců. Nejvyšší hory saské části euroregionu jsou Krušné hory. Kahleberg ve východním Krušnohoří dosahuje výšky 905 m. V létě zvou hory k turistický vycházkám po hřebenech nebo na rašeliniště. V zimě jsou oblíbeným cílem pro lyžaře.

Vodstvo Labe je nejdůležitějším vodním tokem regionu. Probíhá celým euroregionem. Na saské straně začíná ve Schmilce a euroregion opouští severně od Míšně. Labe formovalo život lidí už od prvopočátku. Velká povodeň v létě 2002 připomněla nutnost záplavových a retenčních ploch. Kvalita vod v saské části euroregionu se v posledním období výrazně zlepšila. Na počátku 90. let byly dvě pětiny vod silně nebo nadměrně znečištěny (třída kvality vody III a horší). Dnes není žádný velký vodní tok hodnocen hůře než třídou kvality vody III. Dokazuje to také návrat lososa do Labe.

Hospodářství Hospodářská situace saské části euroregionu Elbe/Labe je v celoněmeckém hodnocení podprůměrná. Hodnoty nezaměstnanosti přesahují průměr SRN a hodnota HDP leží pod průměrem SRN, ale nad průměrem regionů východního Německa. Měnová unie a tržní hospodářství po roce 1990 způsobily rozpad nekonkurenceschopné ekonomiky a tím došlo ke zrušení řady nerentabilních pracovních míst. Probletická v regionu zůstává stále vysoká nezaměstnanost, která je ve většině okresů na saským průměrem (18%). Nejnižší nezaměstnanost zaznamenávají Drážďany. Podtrhuje to tedy pozitivní hospodářský vývoj posledních let. Hlavní zemské město se stalo etablovaným místem High Tech. Vedle polovodičů a elektrotechniky přispívají také automobilový průmysl a biotechnologie k

Ab Pirna Elb-aufwärts in Richtung tschechischer Grenze sind entlang der Elbe die Sandsteinformationen der Sächsischen Schweiz gelegen. Zusammen mit der auf tschechischer Seite gelegenen Böhmischen Schweiz ergeben sie eine unverwechselbare Mittelgebirgslandschaft. Neben den bizarren Felsformationen verleihen mächtige basaltische Tafelberge und Kuppen von bis zu 500 m Höhe der Landschaft ihr einmaliges Aussehen. Die Sächsische Schweiz ist daher ein beliebtes Ziel für Wander- und Kletterfreunde. In den tiefen Schluchten des Elbsandsteingebirges findet man zudem aufgrund des besonderen Mikroklimas viele seltene Pflanzenarten. Die höchsten Berge im sächsischen Gebiet der Euroregion sind die des Erzgebirges. Der Kahleberg im Osterzgebirge erreicht eine Höhe von 905 m. Im Sommer lädt das Gebirge zu ausgiebigen Wanderungen ein; im Winter ist es ein beliebtes Skigebiet.

Gewässer Die Elbe ist das wichtigste Gewässer der Region. Der mächtige Strom verläuft quer durch die gesamte Euroregion. Auf sächsischer Seite tritt er in Schmilka in den sächsischen Raum ein und verlässt die Euroregion flussabwärts nördlich von Meißen. Das Einzugsgebiet erstreckt sich weit bis über die Grenzen der Euroregion. Die Elbe prägt sowohl den Naturraum als auch das Leben der Menschen. Seit jeher dient sie als Lebensraum und wichtige Wasserstraße. Die Wasserbeschaffenheit im sächsischen Teil der Grenzregion hat sich im vergangenen Jahrzehnt deutlich verbessert. So ist beispielsweise auch die Wiedereinbürgerung des Lachses in die Elbe ein Indikator für die Verbesserung der Wasserqualität des Flusses.

Wirtschaft Die wirtschaftliche Situation im sächsischen Grenzraum der EEL ist im gesamtdeutschen Vergleich als unterdurchschnittlich zu bewerten. Nach der Währungsunion erfolgte ein tiefgreifender Strukturwandel. In dessen Folge kam es zum Zusammenbruch vieler nicht wettbewerbsfähiger Betriebe und mithin zum Wegfall zahlreicher Arbeitsplätze in Industrie und Landwirtschaft. Inzwischen sind jedoch erste positive Ergebnisse der wirtschaftlichen Umstrukturierung und bei der Erreichung einer höheren Wettbewerbsfähigkeit zu verzeichnen. Allerdings ist die hohe Arbeitslosigkeit nach wie vor ein großes Problem. In den meisten Kreisen liegt sie sogar über dem sächsischen Durchschnitt von 18%. Die niedrigste Arbeitslosenquote im sächsischen Teilraum der Euroregion hat Dresden zu verzeichnen. Dies schlägt sich auch in der guten wirtschaftlichen Entwicklung der Landeshauptstadt in den letzten Jahren nieder. Sie hat sich mittlerweile zu einem etablierten Standort von Halbleiterindustrie und Elektrotechnik sowie auch des Fahrzeugmaschinenbaus und der Biotechnologie entwickelt. In den Städten Pirna, Neustadt und Sebnitz sind Firmen aus den Bereichen der Metallherstellung, der Fahrzeugtechnik, der Gummi- und Kunststoffverarbeitung sowie des Maschinenbaus angesiedelt. Im Landkreis Meißen werden traditionell Feinkeramik, Porzellan und Glas produziert.

11

budoucímu pozitivnímu vývoji. Tento vývoj je podpořen také spoluprací průmyslu a vědy. Vysoký stupeň produktivity a specializace v terciálním sektoru je možné zaznamenat v celém saském hraničním regionu. V podnicích je možné pozorovat specializaci a automatizaci výroby s vysokými investičními náklady. Podíl zemědělství hraje zanedbatelnou roli. Méně než tři procenta lidí jsou zaměstnána v zemědělství a lesnictví. Východní Krušnohoří a Saské Švýcarsko se orientují především na cestovní ruch. Tyto oblasti jsou svou mimořádnou atraktivitou významné službami pro cestovní ruch. Cestovní ruch je také nositelem silných nadějí v řadě hraničních obcí. Pohraničí disponuje totiž řadou potenciálů jako atraktivní krajina, zvyky, tradice lázeňství a zimní sporty. V Sasku připadá polovina počtu přespání právě na hraniční regiony.

Doprava Dopravní infrastruktura regionu je díky síti silnic a železnic velmi dobrá. Jako tranzitní region je odkázán na dobrou dopravní síť, požadavky budou stále narůstat s rozvojem hospodářství. Velká hustota dopravní sítě zajištuje také dobré spojení. Regionem vedou také dvě nadregionální dopravní tepny do Čech (B170 a B172). Dále disponuje železničním přechodem Bad Schandau – Děčín a přechodem pro nákladní dopravu na Cínovci-Zinnwald, tedy dvěma nejdůležitějšími přechody do ČR. Stavba dálnice A17/D8 má velký strategický význam. Stavbou dálnice A17/D8 z Drážďan do Prahy bude uzavřena jedna mezera v transevropské dopravní síti. Zároveň dojde k ulehčení hlavnímu městu a hornímu Polabí odkloněním nákladní dopravy. Také železniční sít je hustě vystavěna. Drážďany jsou dopravním uzlem evropského významu. Údolím Labe probíhá železniční koridor Drážďany – Praha. V posledních letech dochází k technickým úpravám trati. V údolí Labe se začalo s tratí a nádražími. Velký hospodářský potenciál pro saskou část euroregionu vykazuje letiště hlavního zemského města Drážďany. Toto výkonné dopravní letiště zajištuje konkurenceschopnost regionu především dobrým spojením na národní a mezinárodní leteckou dopravu. Také Labe vykazuje pozici dopravní tepny. Protéká celým euroregionem a je významnou vodní cestou jak pro cestovní ruch, tak pro nákladní dopravu. Významný vnitrozemský přístav Drážďany je důležitým rozhraním mezi vodní, železniční a silniční dopravou. Jako významná atrakce slouží nejstarší flotila kolesových parníků na světě. Flotila má sídlo v Drážďanech a tisíce návštěvníků každoročně využívá této nabídky.

12

Die Landwirtschaft spielt im sächsischen Teil der Euroregion heute nur noch eine untergeordnete Rolle. Jedoch werden die traditions- und ertragreichen Gebiete des sächsischen Lößhügellands (z.B. im Landkreis Meißen) nach wie vor bewirtschaftet. Landwirtschaftlich weniger einträgliche Gebiete wie das Osterzgebirge oder die Sächsische Schweiz sind hingegen beliebte und touristisch attraktive Ziele des Naherholungs- und Fremdenverkehrs. Durch die landschaftliche Attraktivität der Region ist der Tourismus in vielen Gemeinden ein bedeutender Wirtschaftsfaktor. In Sachsen entfällt mehr als die Hälfte der Übernachtungen auf die Grenzkreise des Freistaats.

Verkehr Der sächsische Teil der Euroregion Elbe/Labe ist durch einen gut ausgebauten öffentlichen Personennahverkehr sowie ein leistungsfähiges Eisenbahn- und Straßennetz gekennzeichnet. Durch das Gebiet führen zwei wichtigen Fernstraßen nach Tschechien (B 170 und B 172). Weiterhin verfügt es mit den Grenzübergängen Bad Schandau – Děčín für Eisenbahnverkehr, sowie Zinnwald – Cínovec für LKWs über zwei weitere wichtige Übergänge nach Tschechien. Besonders der Bau der Autobahn A17/D8 von Dresden nach Prag ist von großer verkehrspolitischer Bedeutung. Mit ihrem Bau wird eine Lücke im transeuropäischen Autobahnnetz geschlossen. Desweiteren verfügt die Region mit der Landeshauptstadt Dresden über einen Eisenbahnknotenpunkt von europäischem Rang. Durch das Elbtal verläuft die Hauptstrecke Dresden – Prag. Diese Trasse ist sowohl für den grenzüberschreitenden Schienenverkehr als auch für die touristische Erschließung und den täglichen ÖPNV der Region von Bedeutung. Der Flughafen in Dresden sichert die gute Anbindung der Region an den nationalen und internationalen Luftverkehr. Auch die Elbe besitzt als bedeutende Wasserstraße – sowohl für den Tourismus als auch den Massenguttransport – einen großen Stellenwert. Sie durchfließt die gesamte Euroregion. Der leistungsfähige Binnenhafen in Dresden stellt eine wichtige Schnittstelle zwischen der Binnenschifffahrt und den Verkehrsträgern Schi ene und Straße dar. Als besondere Attraktion gilt die größte und älteste Schaufelraddampferflotte der Welt, die ihren Sitz in Dresden hat. Jedes Jahr genießen Tausende dieses besondere Ausflugsvergnügen auf der Elbe.

Pamětihodnosti Rozmanitost krajiny a kulturního bohatství měst poskytuje hostů i domácím turistům nepřeberné množství cílů pro výlety. Nádherná příroda Saského Švýcarska, honosné rezidentní město Drážďany nebo manufaktura na výrobu porcelánu v Míšni jsou pouze zlomkem možných cílů saského příhraničí. Nabídka turistických cílů je na saském území euroregionu opravdu velmi bohatá: vinuté říční údolí a impozantní horské masivy, hluboké lesy a zelené louky, na kulturu bohatá malá i velká města, hrady a zámky, století stará umělecká řemesla. Saské Polabí zve k návštěvě svých honosných hradů, zámků, zahrad, přírody a umění. Na svazích, rozprostírajících se nad Labem, zrají, v kulturní krajině s 800-letou tradicí, vynikající vína. Saské Švýcarsko patří k nejtajemnějším přírodním krásám Německa. Jeho území je jediným národní parkem na území Svobodného státu Sasko a jedním z nejdůležitějších parků v celém Německu. Labe protéká krajinou divokých romantických skal s hlubokými soutěskami, vysokými stěnami, krajinou hlubokých lesů a mocných stolových hor. Ráj turistů a horolezců nabízí 1 200 km turistických cest – od lehké cesty až po horolezeckou cestu. Průzkumná cesta fascinujícím světem hor s jedinečnými skalními útvary nabízí možnosti objevení vzácných druhů fauny a flory. V hlubokých soutěskách se totiž vyskytují druhy, které jsou ve střední Evropě jen zřídka k vidění. Východní Krušnohoří, které je velmi bohaté na lesy, tvoří další turistickou oblast na saské straně. Především se jedná o zimní sporty v oblasti Altenbergu a Geisingu. Návštěvníci zde najdou jak prudké svahy pro sjezdové lyžování, tak stopy pro lyžování běžecké. V létě nabízejí možnost turismu až do výšky vrcholků kolem 900 m n. m. nebo kouzelnou krajinu rašelinišť se specifickou florou. Vedle své krásné přírody je Krušnohoří po staletí známo řemeslem soustružení do dřeva a dřevorytectvím. V ukázkových dílnách je možné shlédnout, jak vzniká ruční prací dřevěná hračka nebo umělecký předmět pro malé i velké.

Sehenswürdigkeiten Das vielfältige und abwechslungsreiche touristische Angebot auf dem sächsischen Gebiet der Euroregion hat Besuchern und Einheimischen viel zu bieten: geschlungene Flusstäler und eindrucksvolle Felsmassive, weite Wälder und grüne Wiesen, kulturreiche große und kleine Städte, historische Schlösser und Burgen, Jahrhunderte altes Kunsthandwerk und eine phantastische Musiklandschaft. Die einzelnen Landschaftsräume werden im Folgenden kurz dargestellt. Das Sächsische Elbland lädt zum Kennenlernen seiner prunkvollen Schlösser und Burgen, lieblichen Gärten und ihrer Natur und Kunstschätze ein. Auf den steil über der Elbe aufragenden Weinbergen reifen kostbare Weine, die man in Weinstuben und Gaststätten entlang der Weinstraße verkosten kann. Besucher können das Sächsische Elbland zu Fuß bei einer Weinbergswanderung, mit dem Rad auf dem Elberadweg zur weltbekannten Porzellan-Manufaktur Meißen, an Bord eines Raddampfers auf der Elbe oder auch mit der Schmalspurbahn erkunden. Die Sächsisches Schweiz zählt zu den eigenwilligsten Naturschönheiten Deutschlands. Sie ist der einzige im Freistaat Sachsen befindliche Nationalpark und darüber hinaus auch einer der bedeutendsten in Deutschland. Die Elbe durchzieht eine Landschaft von wildromantischen Felsen mit tiefen Schluchten, weiten Hochflächen, großen Wäldern und mächtigen Tafelbergen. Mit einem 1.200 km langen Netz an Wanderwegen ist sie ein Paradies für Wanderer und Kletterer. Eine Tour durch die faszinierende Bergwelt bietet zudem die Möglichkeit zum Entdecken seltener Tier- und Pflanzenarten, die in den tiefen Schluchten zwischen den bizarren Sandsteinformationen vorkommen. Das Osterzgebirge mit seinen waldreichen Bergen und Hochflächen bildet einen weiteren touristischen Schwerpunkt. Für den Wintersport in der Region sind vor allem Altenberg und Geising von großer Bedeutung. Skibegeisterte finden sowohl Hänge für spritzige Abfahrten als auch Loipen für ausgiebige Skiwanderungen. Im Sommer bietet sich die Möglichkeit für Wanderungen auf die bis zu 900 m hohen Gipfel oder in die bezaubernde Naturlandschaft des Hochmoors mit seiner spezifischen Pflanzenwelt. Neben seiner schönen Landschaft ist das Erzgebirge auch für die Jahrhunderte alte Handwerkskunst des Holzdrechselns und -schnitzens bekannt. In Schauwerkstätten kann man miterleben, wie in liebevoller Handarbeit Holzspielzeuge und -dekoration für Groß und Klein entstehen.

13

Rozloha Euroregionu Elbe/Labe k 31. 12. 2002

Fläche der Euroregion Elbe/Labe zum 31. 12. 2002

Česká část/Tschechischer Teil Ústí nad Labem 14%

Teplice 17%

Děčín 32%

Litoměřice 37%

Německá část/Deutscher Teil Sächsische Schweiz 34%

Weißeritzkreis 29%

Dresden, Stadt 13%

Meißen 24%

Euroregion Elbe/Labe Weißeritzkreis 14%

Děčín 17%

Sächsische Schweiz 16%

Meißen 12%

14

Litoměřice 19% Dresden, Stadt 6%

Ústí nad Labem 7%

Teplice 9%

Obyvatelstvo v Euroregionu Elbe/Labe k 31. 12. 2002

Bevölkerung in der Euroregion Elbe/Labe zum 31. 12. 2002

Česká část/Tschechischer Teil Litoměřice 23%

Ústí nad Labem 24%

Teplice 26%

Děčín 27%

Německá část/Deutscher Teil Sächsische Schweiz 16%

Weißeritzkreis 14%

Meißen 17%

Dresden, Stadt 53%

Euroregion Elbe/Labe

Meißen 11%

Sächsische Schweiz 10%

Weißeritzkreis 9%

Děčín 10% Litoměřice 8%

Dresden, Stadt 35%

Teplice 9% Ústí nad Labem 8%

15

Altenberg Byl písemně zmíněn jako sídliště na „šlechtickém“ vrchu v roce 1446. Bohaté zásoby cínu přitahovaly mnoho horníků a řemeslníků. V roce 1451 získal Altenberg městské právo. Altenberg má dnes 12 místních částí. Město patří do okresu Weißeritz a leží asi 20 km od okresního města Dippoldiswalde. Hospodářská struktura byla do roku 1991 velmi podstatně ovlivňována hornictvím. S politickou změnou v Německu přichází také konec této průmyslové oblasti. Po 550 letech byla tato změna v regionu velmi těžká. Altenberg se stal turistickým a sportovním centrem jižního Saska. Celá řada turistických pamětihodností, letní sáňkařská dráha nebo mnoho možností turistických výletů v blízkosti města nabízejí každému návštěvníkovi možnost vyžití podle svého přání. Na místě hornických zařízení vznikla nová průmyslová zóna. „Europark“ nabízí možnosti rozvoje zpracovatelského průmyslu nebo služeb. V Německu, ale také jinde, je Altenberg znám jako město sportu. Sáňkařská a bobová dráha jsou pravidelně místem světových a evropských mistrovství a nově vybudovaný areál pro biatlon na Cínovci přivítá v blízké budoucnosti náročné soutěže tohoto tradičního sportu. Tradice 550 let hornictví zanechala celou řadu hornických památek. K nejdůležitějším patří hornické muzeum, propadlina (po dolování) nebo prohlídková štola na Cínovci. V lednu 2004 získal Altenberg přívlastek „Kneipovy lázně“. Mnoho zařízení, např. rehabilitační klinika Raupennest, nabízejí možnost rehabilitace podle Kneipových zásad. Altenberg je konečnou stanicí dráhy Müglitztalbahn, součásti Německých drah. Poloha na silnici E 55 umožňuje rychlé spojení do Drážďan nebo Prahy. Připojení na dálnici A14/D8 je plánováno v roce 2007. Partnerskými městi jsou Sulz a Isny.

Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

16

Altenberg wurde 1446 erstmals als Ansiedlung am „alden Berge“ urkundlich erwähnt. Die reichen Zinnerzvorkommen zogen eine große Zahl von Bergleuten und Handwerkern in die Region, so dass Altenberg bereits im Jahr 1451 das Stadtrecht verliehen bekam. Altenberg hat heute 12 Ortsteile. Es gehört zum Weißeritzkreis und liegt rund 20 km von der Kreisstadt Dippoldiswalde entfernt. Die wirtschaftliche Struktur war bis 1991 im Wesentlichen vom Bergbau geprägt. Mit dem politischen Umbruch in Deutschland kam auch das Ende für diesen Industriezweig. Nach 550 Jahren war diese Veränderung in der Region nur schwer zu verkraften. Seitdem hat sich Altenberg zum touristischen und sportlichen Zentrum im Süden von Sachsen entwickelt. Viele Sehenswürdigkeiten und Wandermöglichkeiten rund um die Stadt bieten allen etwas, die die schöne Natur auf verschiedenste Art genießen möchten. Auf dem Gelände der alten Bergbauanlagen hat sich ein neues Gewerbegebiet angesiedelt. Der „Europark“ bietet Gewerbeflächen für das produzierende als auch für das Dienstleistungsgewerbe an. Über Deutschland hinaus bekannt ist Altenberg als Sportstadt. Die Rennschlitten und Bobbahn ist regelmäßig Veranstaltungsort für Welt- und Europameisterschaften und mit der neu geschaffenen Biathlonanlage in Zinnwald werden in naher Zukunft auch in dieser traditionsreichen Sportart wieder anspruchsvolle Wettkämpfe zu erwarten sein. Die 550 Jahre Bergbau haben natürlich viele Sehenswürdigkeiten hinterlassen. Die Wichtigsten sind das Bergbaumuseum, die Pinge und das Besucherbergwerk in Zinnwald. Im Januar 2004 wurde Altenberg das Prädikat „Kneippkurort“ verliehen. In zahlreichen Einrichtungen, wie z.B. der Rehaklinik Raupennest, gibt es nun die Gelegenheit, sich nach den Regeln von Kneipp behandeln zu lassen. Altenberg ist Endpunkt der Müglitztalbahn und somit günstig an das Bahnnetz der Deutschen Bahn angebunden. Die Lage an der E 55 ermöglicht ein schnelles Erreichen von Dresden oder Prag. Eine Städtepartnerschaft verbindet Altenberg mit Sulz und Isny.

1998 6 183

1999 6 021

2000 5 848

2001 5 592

2002 5 401

2003 6 312

3 075 3 108

3 005 3 016

2 922 2 926

2 803 2 789

2 718 2 683

3 175 3 137

16,1 70,1 13,7 85,2 -168 -26,8 80 481

15,2 70,4 14,4 95,0 -162 -26,6 77 479

14,8 70,2 14,9 100,7 -173 -29,1 75 454

13,5 70,4 16,1 119,2 -256 -44,7 72 467

12,3 70,7 17,0 138,6 -191 -34,8 69 373

11,5 69,8 18,7 162,6 -83 -13,1 70 478

Ausgewählte Daten Bevölkerung davon: männlich weiblich Bevölkerung im Alter in % im Alter 0 - 14 im Alter 15 - 64 im Alter 65 + Altersindex Gesamtveränderung je 1 000 Einwohner Einwohner je km2 Arbeitslose

Bad Gottleuba-Berggießhübel Jméno Bad Gottleuba-Berggießhübel vzniklo teprve po reformě obecního zřízení, provedené ve Svobodném státě Sasko v roce 1999. Obce, které předtím existovaly, město Bad Gottleuba, město Berggießhübel, obec Langenhennersdorf a obec Bahratal, byly sjednoceny do „města mezi Labskými pískovci a Krušnými horami“. Bad Gottleuba byla v listinách zmíněna poprvé v roce 1363. Na město byla povýšena v roce 1463. První písemná zmínka o Berggießhübelu pochází z roku 1450 a na město byl povýšen v roce 1548. První písemní zmínka o obci Langenhennersdorf pochází z roku 1296. Místní část Markenbach byla zmíněna poprvé v roce 1363 a místní část Hellendorf v roce 1379. Bad Gottleuba navazuje na dlouhou tradici regionu. Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství jsou hlavní zdrojem „města mezi Labskými pískovci a Krušnými horami“. Nadmořská výška města je 300 - 450 m n. m. Turisticky zajímavé pamětihodnosti Bad GottleubyBerggießhübelu jsou vlastivědné muzeum v Obecním domě (Bürgerhaus), vlastivědná jizba (Berggießhübel), historicko-medicínské sbírky v německo-českém vzdělávacím centru, údolní přehrada v Bad Gottleubě, vyhlídka s Bismarckovou věží a aquapark Billy v Berggießhübelu. Partnerskými městy jsou Aulendorf (BádenskoWürtembersko), Jílové (ČR) a Bad Lauterberg (Dolní Sasko).


Die vormals bestehenden Kommunen Stadt Bad Gottleuba, Stadt Berggießhübel, Gemeinde Langenhennersdorf und Gemeinde Bahratal wurden im Jahre 1999 zu Bad GottleubaBerggießhübel vereinigt. Bad Gottleuba wurde 1363 erstmals urkundlich erwähnt und im Jahr 1463 zur Stadt erhoben. Berggießhübel wurde 1450 erstmals urkundlich erwähnt und 1458 zur Stadt erhoben. Die Entwicklung des Fremdenverkehrs als auch des Kurwesens sind die natürlichen Ressourcen der Stadt zwischen "Elbsandstein- und Erzgebirge". Die Stadt liegt in einer Höhe zwischen 300 und 450 m über NN. Zu den touristisch interessanten Sehenswürdigkeiten von Bad Gottleuba-Berggießhübel zählen das Heimatmuseum im Bürgerhaus (Bad Gottleuba), die Heimatstube (Berggießhübel), die medizinhistorischen Sammlungen im deutsch-tschechischen Bildungszentrum, die Talsperre, die Panoramahöhe mit Bismarckturm und das Erlebnisbad „Billy“ in Berggießhübel. Partnerstädte von Bad Gottleuba-Berggießhübel sind Aulendorf (Baden Württemberg), Jílové (Tschechien) und Bad Lauterberg (Niedersachsen).

1998 6 629

1999 6 533

2000 6 448

2001 6 376

2002 6 277

2003 6 235

3 228 3 401

3 199 3 334

3 159 3 289

3 120 3 256

3 086 3 191

3 090 3 145

14,5 67,0 18,5 127,8 -17 -2,6 75 497

13,6 67,4 19,0 139,4 -96 -14,6 74 458

13,1 67,4 19,5 148,3 -85 -13,1 73 430

12,6 66,7 20,7 164,5 -72 -11,2 72 415

12,0 66,6 21,4 177,4 -99 -15,6 71 365

11,4 66,3 22,3 195,2 -42 -6,7 70 380


17

Bad Schandau Založení města proběhlo patrně v polovině 14. století, kdy němečtí kolonisté obsadili území mezi řekami Labem a Sálou. Písemně je Schandau poprvé zmíněno 25. 5. 1430 ve smlouvě o koupi labského svahu. Schandau, založené podle plánu na úzkém břehu, bylo poprvé zmíněno jako městečko v roce 1445. V roce 1497 obdrželo místo městské právo a stalo se významným překladištěm. Titul lázně (Bad) získalo Schandau teprve v roce 1920. Od poloviny 14. století do roku 1920 prošlo město velkolepým rozvojem. Rok od roku navštěvovalo toto místo více prázdninových návštěvníků. Po roce 1836, kdy přistál u labské promenády první parník, a po roce 1848, kdy přijela do Schandau první parní lokomotiva, začíná do města proudit stále větší příliv návštěvníků z Drážďan, Lipska, Berlína a dalších měst, aby mohli vidět kousek země s velmi divokou romantickou přírodou. Díky své krásné poloze na Labi je Bad Schandau nejstarším a ústředním místem pro dovolenou v Saském Švýcarsku. Za labskou promenádou je centrum města s typickou středověkou městskou dispozicí. V Saském Švýcarsku panuje mírné středohorské klima. Většina míst leží v nadmořské výšce 125 až 254 m n. m. V Bad Schandau najdete celou řadu historických pozoruhodností. V roce 1898 byla založena Křinická dráha (Kirnitzchtalbahn) a v roce 1904-1905 byl postaven osobní výtah na Ostrau Rudolfem Sendigem. Technická památka sestává z 50 m vysoké železné konstrukce a umožňuje návštěvníkům fantastický pohled na údolí Labe. Cestovní ruch je v Bad Schandau hlavním hospodářským faktorem. Vedle podniků orientujících se na cestovní ruch se rozvíjejí malé a střední řemeslnické podniky, jakož i početná obchodní zařízení a služby. Velký význam zde mají kliniky a fyzioterapeutická zařízení jako jsou Toskánské lázně stejně jako turistická a ubytovací zařízení všech typů. Partnerskými městy jsou Česká Kamenice (ČR), Überlingen, Gößweinstein a Fichtenau v Německu a Ladek Zdrój (PL)


18

Die Gründung der Stadt erfolgte vermutlich in der Mitte des 14. Jahrhunderts, als germanische Stämme das Land zwischen Elbe und Saale besiedelten. Ursprünglich auf einem schmalen Uferstreifen geplant und angelegt wurde Schandau 1445 erstmals als Städtchen erwähnt. 1497 erhielt der Ort das Stadtrecht und entwickelte sich zu einem wichtigen Elbumschlagplatz. Den Titel "Bad" erhielt Schandau erst 1920. Von Mitte des 14. Jahrhunderts, als Bad Schandau als spätmittelalterlichen Anschiffungsplatz diente, bis zum Jahre 1920 vollzog der Ort eine großartige Entwicklung. Spätestens nachdem im Jahre 1836 das erste Dampfschiff an der Elbpromenade anlegte und 1848 die erste Dampflok in Schandau halt machte, kamen auch Besucher aus Dresden, Leipzig, Berlin und von weiter her, um dieses schöne Fleckchen Erde mit seiner wildromantischen Natur zu erleben. Wunderschön an der Elbe gelegen ist Bad Schandau der älteste Urlaubsort der Sächsischen Schweiz. Hinter der Elbpromenade befindet sich das Stadtzentrum mit seiner typisch mittelalterlichen Stadtanlage. In der Sächsischen Schweiz herrscht ein mildes Mittelgebirgsreizklima. Die meisten Ortschaften liegen auf einer Höhe von 125 - 250 m über NN. Bad Schandau hat viele historische Besonderheiten, wie die 1898 gegründete Kirnitzschtalbahn und den 1904 bis 1905 durch Rudolf Sendig erbauten Personenaufzug nach Ostrau. Das technische Denkmal besteht aus einem 50 m hohen Stahlgerüst und ermöglicht den Gästen einen phantastischen Blick über das Elbtal. Der Fremdenverkehr ist in Bad Schandau der Hauptwirtschaftsfaktor. Von touristischem Interesse sind z.B. die Toskana Therme oder das Nationalparkhaus. Neben touristisch orientierten Betrieben entwickelten sich vor allem kleinere und mittlere Handwerksbetriebe sowie zahlreiche Handels- und Dienstleistungseinrichtungen. Bad Schandau hält zu fünf Partnerstädten freundschaftliche Beziehungen: Überlingen, Gößweinstein und Fichtenau in Deutschland sowie Česká Kamenice in der Tschechischen Republik und Ladek Zdrój in Polen.

1998 3 441

1999 3 440

2000 3 416

2001 3 306

2002 3 190

2003 3 134

1 639 1 802

1 635 1 805

1 636 1 780

1 594 1 712

1 549 1 641

1 533 1 601

12,8 66,8 20,5 160,6 -117 -33,4 96 351

12,2 66,4 21,4 175,2 -1 -0,3 96 354

12,4 65,5 22,1 178,3 -24 -7,0 95 347

11,5 65,2 23,3 202,4 -110 -32,6 92 357

11,7 65,4 22,9 196,8 -116 -35,5 89 266

10,7 64,8 24,5 229,0 -56 -17,7 87 301


Bärenstein Historiografie se zmiňuje o Bärensteinu poprvé již v roce 1165 v souvislosti s rytířem Albrechtem z Bernsteinu. Do roku 1659 se na bärensteinském zámku usídlili páni z Bernsteinu a ovládali okolí. Do roku 1995 měnil zámek majitele. Dnes je opět v soukromých rukách a v budoucnu by měl být přístupný veřejnosti. Bärenstein se dlouho dělil na město Bärenstein a obec Bärenstein. Obec byla založena současně se zámkem. Po oddělení malých horských měst Geising a Altenberg od Bärensteinu bylo v roce 1500 založeno město Bärenstein. Bärenstein je dnes nejmenším městem Saska a od roku 2004 patří ke katastrálnímu území Altenberg. Geograficky leží Bärenstein v nadmořské výšce 400-663 m n.m. Přirozené hranice jsou na východě vymezeny tokem říčky Müglitz, na jihu Saskou výšinou (632 m n. m.) a na západě Hegerovou výšinou (655 m n. m.). Klimatické podmínky jsou ovlivněny drsným podnebím východního Krušnohoří. Zima trvá déle a léto je kratší než v níže položených regionech. Díky této kombinaci zde vznikla rozmanitá charakteristická fauna a flora, která je jen zřídka k vidění. Sportovním centrem města je nově vybudovaný stadion s fotbalovým hřištěm, kuželkami a dalšími zařízeními, která jsou využívána různými sportovními kluby. Po obnovení provozu Müglické dráhy (Müglitzbahn) 20. 12. 2003 je Bärenstein dosažitelný z Drážďan vlakem za 50 minut a je tak ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku po východním Krušnohoří. V Bärensteinu je řada malých a středních podniků, které se zabývají zpracováním kovů a dřeva. Vedle domova pečovatelské služby jsou tyto podniky největšími zaměstnavateli ve městě.


In der Geschichtsschreibung fand Bärenstein bereits 1165 mit einem Ritter Albrecht von Bernstein die erste Erwähnung. Bis 1659 bewohnten und regierten die von Bernsteins vom Bärensteiner Schloss aus das Umland, welches sich im Laufe der Zeit immer wieder veränderte. Seit dieser Zeit bis 1995 wechselten die Besitzer der Schlosses mehrfach. Das Schloss befindet sich heute wieder in Privathand und soll in Zukunft für die Öffentlichkeit zugänglich werden. Bärenstein war lange in Stadt Bärenstein und Dorf Bärenstein getrennt. Dorf Bärenstein wurde mit der Errichtung des Schlosses gegründet. Nachdem die Bergstädte Geising und Altenberg nicht mehr zu Bärenstein gehörten, wurde um 1500 die Stadt angelegt, um dem Schloss die städtischen Privilegien auch weiterhin zu sichern. Bärenstein ist heute die kleinste Stadt Sachsens und gehört seit 2004 zum Gemeindegebiet von Altenberg. Geographisch liegt Bärenstein auf einer Höhe zwischen 400 und 663 Metern über NN. Die natürlichen Grenzen sind im Osten der Lauf der Müglitz, im Süden die Sachsenhöhe (632 m) und im Westen die Hegelshöhe (655m). Die klimatischen Bedingungen sind vom rauhen Charakter der Witterung des Osterzgebirges geprägt. Die Winter dauern länger und die Sommer sind folglich kürzer als in den tiefer gelegenen Regionen. In dieser Kombination ist eine für diese Region typische Fauna und Flora entstanden, die über eine Vielfalt verfügt, die nur noch selten anzutreffen ist. Das kulturelle Zentrum der Stadt ist der neu errichtete Sportplatz mit Fußballplatz, Kegelbahn und anderen Einrichtungen, die von verschiedenen Vereinen genutzt werden können. Mit der Wiederinbetriebnahme der Müglitztalbahn im Jahre 2003 ist Bärenstein in ca. 50 Minuten von Dresden aus zu erreichen und somit ein idealer Ausgangspunkt für Wanderungen durch das Osterzgebirge. In Bärenstein haben sich mehrere mittelständige Unternehmen der Metall- und holzverarbeitenden Industrie angesiedelt und gelten neben dem neu errichteten Pflegeheim als größte Arbeitgeber der Stadt.

1998 1 067

1999 1 056

2000 1 032

2001 1 006

2002 994

2003 .

534 533

534 522

522 510

510 496

507 487

. .

14,9 69,1 16,0 107,5 -4 -3,7 89 82

14,5 68,6 17,0 117,0 -11 -10,4 88 101

14,0 67,6 18,4 131,9 -24 -22,9 86 71

14,3 66,9 18,8 131,3 -26 -25,5 84 87

13,4 67,1 19,5 145,9 -12 -12,1 83 74

. . . . . . . .


19

Coswig Město Coswig se svými místními částmi Brockwitz, Sörnewitz a Neusörnewitz leží v údolí řeky Labe mezi městem Drážďany, hlavním městem Saska, a městem Míšeň s tisíciletou tradicí. V roce 400 před naším letopočtem začala téměř tisíciletá nadvláda germánských kmenů, po kterých se zde usadily slovanské národy. Ještě dnes nezapřou svůj slovanský původ místní jména jako Coswig- Mosaik (kosík, mladý kos), Kötitz - Kothenewicz (kočka), Sörnewitz (zornowica - místo, kde stával mlýn), Brockowitz - Brochotina cethla (Brochotův dvůr), Clieben - Clewan (lidé z chlévů). Již v roce 965 v souvislosti s německou východní expanzí byla nově získaná území (slovansky nazývaná Nisani) začleněná do markrabství míšeňského. První zmínka o Coswigu a Kötitz pochází z lenní knihy Fridricha II. Přísného, markraběte míšeňského, z roku 1350. Teprve roku 1939 získal Coswig městské právo. Hospodářská struktura města se vyznačuje rozmanitostí odvětví strojírenských, kovozpracujících, elektrotechnických a elektronických, zastoupeno je zpracování umělých hmot, produkce tapet a laků, stavební firmy, ale i kosmická zařízení. V Coswigu najdeme školky, základní školy i moderně vybavené gymnázium, množství sportovních zařízení a sportovních klubů. Bohatý je koncertní program občanského domu Börse. Na dobré úrovni je obchodní síť i lékařská péče. Coswig je dosažitelný po železnici, po silnici, přívozem po Labi i ze vzduchu (drážďanské letiště je vzdáleno 18 km). K pamětihodnostem patří především Starý kostel z roku 1497, jeden z nejkrásnějších vesnických kostelů Saska s renesančními varhanami. V místní části Brockwitz je hezký barokní kostel z roku 1737 s pozdně gotickou farou. Kulturně-historickým pokladem je vila Teresa, postavená v roce 1874. Coswig je výchozím bodem, jak pro rozmanité výlety po vyznačených turistických stezkách mezi lesy a vinicemi, tak pro cyklovýlety po labské cyklostezce nebo pro plavbu po Labi kolem výrazné kulovité skály směrem k Míšni. Vynikající víno můžeme ochutnat přímo u vinařů. Partnerskými městy jsou Lovosice (ČR), Ravensburg (od 1990 Bádensko-Württembersko)


20

Die Stadt Coswig mit ihren Ortsteilen Brockwitz, Sörnewitz und Neusörnewitz liegt in wunderschöner Lage im Elbtal zwischen der Landeshauptstadt Dresden und der 1000jährigen Stadt Meißen. 400 vor unserer Zeit begann eine fast 1000-jährige Herrschaft germanischer Stämme, denen im sechsten Jahrhundert slawische Völker folgten. Die Ersterwähnung von Coswig und Kötitz im Lehnbuch Friedrichs III. des Strengen, Markgraf von Meißen stammt aus dem Jahr 1350. Jedoch erhielt Coswig erst 1939 das Stadtrecht. Die wirtschaftliche Struktur der Stadt ist durch einen Mix verschiedenster Unternehmen geprägt: Maschinen- und Anlagenbau, Metallverarbeitung, Elektrotechnik und Elektronik, Kunststoffverarbeitung, Tapeten- und Lackproduktion, Baugewerbe bis hin zur Weltraumtechnik. Einkaufsmöglichkeiten und medizinische Betreuung sind gut ausgebaut. Coswig ist gut per Straße und Schiene, mit der Fähre über die Elbe und aus der Luft (über den 18 km entfernten Dresdner Flughafen) erreichbar. Sehenswert ist vor allem die Alte Kirche mit ihrer restaurierten Renaissance-Orgel aus dem Jahr 1497, eine der schönsten Dorfkirchen Sachsens. Im Ortsteil Brockwitz befindet sich eine hübsche Barockkirche aus dem Jahre 1737 mit spätbarockem Pfarrhaus. Ein kulturhistorisches Kleinod ist die 1874 erbaute Villa Teresa. Coswig ist als Ausgangspunkt für vielfältige Ausflüge geeignet: ob auf ausgeschilderten Wanderwegen durch Weinberge und Friedewald, mit dem Fahrrad auf dem Elberadweg oder bei einer Elbefahrt vorbei am markanten Boselfelsen in Richtung Meißen. Die hervorragenden ElbtalWeine kann man direkt beim Winzer verkosten. Städtepartnerschaften verbinden Coswig seit 1990 mit Ravensburg in Baden-Württemberg und mit Lovosice.

1998 25 040

1999 24 673

2000 24 035

2001 23 435

2002 22 937

2003 22 621

12 031 13 009

11 878 12 795

11 593 12 442

11 287 12 148

11 060 11 877

10 902 11 719

12,7 70,9 16,4 128,5 -220 -8,8 969 2 006

12,0 70,8 17,2 142,7 -367 -14,8 954 1 874

11,5 70,4 18,0 156,1 -638 -26,2 930 1 956

11,0 70,0 18,9 171,5 -600 -25,3 907 1 941

10,6 69,6 19,8 187,1 -498 -21,5 887 1 876

10,1 69,0 20,8 205,3 -316 -13,9 875 1 915


Dippoldiswalde Nejstarší známá listina, ve které je Dippoldiswalde zmiňováno, je datována 12. 6. 1218. Již ve 13. století získalo Dippoldiswalde městské právo. Od přelomu minulého století plní Dippoldiswalde funkci okresního města. Dippoldiswalde je idylicky položené na úpatí Krušných hor v údolí červené řeky Weißeritz. Za své jméno vděčí podle pověsti poustevníkovi Dippoldovi, který měl v 10. století žít v okolí. Jelikož vedl zbožný život, získal kněžský úřad. Znak města Dippoldiswalde, který ukazuje bustu Dippolda, uchovává vzpomínku na tohoto světce. Významný vliv na vývoj města měla těžba železných rud. Ve 14. století získalo Dippoldiswalde hradby a věže. Na zámku jsou i dnes k vidění zbytky městkých hradeb. Sedmiletá válka zanechala město silně poničené. Po celá staletí se ve městě usazovali řemeslníci jako např. hrnčíři, cínaři, jircháři. V 19. století se vyvíjel lehký průmysl, např. výroba slamáků, zpracování dřeva, strojírenství a jemná mechanika. Dodnes si Dippoldiswalde uchovává svůj historický městský vzhled. Protože jádro města je pod památkovou ochranou a podléhá programu památkové sanace, byly komunální i soukromé pozemky podpořeny dotacemi ze státních fondů a získaly nový vzhled. K nejznámějším historickým stavebním památkám patří radnice, zámek, městský kostel a kostel sv. Mikuláše. Výjimečným zážitkem je jízda úzkokolejnou železnicí Weißeritztalbahn. Ještě dnes jezdí půvabnou krajinou parní lokomotivy na trati, na které zahájily provoz již v roce 1882. Bohužel v současné době není trať v provozu, protože byla zničena záplavami v roce 2002. Každoročně se zde konají tradiční městské slavnosti na Tržním náměstí (Marktplatz). Na kraji Dippoldiswaldského vřesoviště (Dippoldiswalder Heide) leží v údolí říčky Weisseritz přehrada Malter z roku 1913, kde je možné se koupat, surfovat, jezdit na lodi, lovit ryby a kempovat. Aquapark, který je přímo u přehrady Malter, nabízí koupání jak v létě, tak i v zimě. V Dippoldiswalde a jeho místních částech jsou zařízení pro děti, základní školy, gymnázium a střední odborné školy jakož i hudební škola. Město Dippoldiswalde má partnerské vztahy s městy Stronie Śląskie (PL) a v oblasti sportu rozvíjí spolupráci s českou Bílinou.


Die älteste uns bekannte Urkunde, in der Dippoldiswalde erwähnt wird, ist auf den 12. Juni 1218 datiert. Bereits im 13. Jahrhundert erhielt Dippoldiswalde das Stadtrecht. Seit der Jahrhundertwende erfüllt Dippoldiswalde die Funktion einer Kreisstadt. Dippoldiswalde ist eine idyllisch gelegene Stadt am Fuße des Osterzgebirges im Tal der Roten Weißeritz. Bis zur Landeshauptstadt Dresden und zur Tschechischen Republik sind es jeweils nur ca. 25 Straßenkilometer. Ihren Namen verdankt die Stadt, so erzählt die Sage, einem Einsiedler namens Dippoldus, der in der Mitte des 10. Jahrhunderts in der Gegend gelebt haben soll. Da er ein so heiliges Leben führte, wurde ihm ein Priesteramt übertragen. Das Wappen der Stadt Dippoldiswalde, welches ein männliches Brustbild zeigt, bewahrt das Gedenken an den heiligen Dippoldus. Bedeutenden Einfluss auf die Stadtentwicklung nahm der Erzbergbau. Im 14. Jahrhundert erhielt Dippoldiswalde eine Stadtmauer mit Toren und Türmen. Reste der alten Stadtmauer sind noch heute am Schloss zu sehen. Über Jahrhunderte waren zahlreiche Handwerkszünfte ansässig, wie z.B. Töpfer, Zinngießer und Lohgerber. Im 19. Jahrhundert entwickelte sich die Kleinindustrie wie z.B. die Strohhutfertigung, die Holzverarbeitung, der Maschinenbau und die Feinmechanik. Bis heute hat sich Dippoldiswalde sein historisches Stadtbild bewahrt. Zu den bedeutendsten historischen Bauwerken gehören das Rathaus, das Schloss, die Stadtkirche und die Nicolaikirche. Ein besonderes Erlebnis ist eine Fahrt mit der Weißeritztalbahn. Noch heute fahren auf der 1882 eingeweihten Schmalspurbahn Dampflokomotiven durch eine reizvolle Landschaft. Leider ist eine Fahrt bedingt durch große Hochwasserschäden zur Zeit nur eingeschränkt möglich. Jährlich finden auf dem Marktplatz traditionell das Stadtfest und der Weihnachtsmarkt statt. Am Rand der Dippoldiswalder Heide liegt die 1913 eingeweihte Talsperre Malter, wo man Baden, Surfen, Boot fahren, Angeln und Campen kann. Das Erlebnisbad direkt an der Talsperre Malter im Weißeritztal sorgt im Sommer wie im Winter für Badespaß. Im Gewerbegebiet in Dippoldiswalde und im Industriegebiet im Ortsteil Reichstädt sind Produktions- und Dienstleistungsbetriebe sowie Handelseinrichtungen angesiedelt. Die Stadt Dippoldiswalde hat einen Partnerschaftsvertrag mit der polnischen Gemeinde Stronie Slaskie. Im Bereich Sport pflegt Dippoldiswalde Beziehungen zu der tschechischen Stadt Bílina.

1998 8 339

1999 8 435

2000 8 525

2001 8 557

2002 10 947

2003 10 955

4 005 4 334

4 049 4 386

4 058 4 467

4 067 4 490

5 295 5 652

5 298 5 657

14,4 68,6 17,0 118,1 -12 -1,4 163 535

13,7 68,4 18,0 131,5 96 11,5 165 551

12,7 67,6 19,7 155,1 90 10,6 166 574

12,2 67,3 20,5 167,4 32 3,7 167 695

12,2 67,9 19,9 162,7 -29 -2,6 173 742

11,5 67,9 20,6 178,8 8 0,7 173 721


21

Dresden Založeny na místě slovanské rybářské vesnice. Jako obchodní sídlo a hrad byly „Drezdany“ poprvé zmíněny v roce 1206, od 15. století byly sídlem saského knížete, kurfiřta a později krále. Drážďany byly především v 18. století nádherným centrem evropské politiky, kultury a hospodářství. V roce 1945 bylo vnitřní jádro města zcela zničeno. Od té doby a od roku 1990 s větší intenzitou jsou rekonstruovány městské prostory, architektonické soubory a významné samostatné stavby. Nejznámější světově podporovaný projekt je obnova drážďanského kostela Frauenkirche, která byla ukončena v roce 2005. Drážďany leží v údolí Labe mezi Pirnou a Míšní. Jako hlavní zemské město jsou sídlem saské vlády a zemského sněmu. Stavby jako Semperova opera, Zwinger, významné přírodovědecké, technické a umělecké sbírky stejně jako slavná hudební tělesa jako Křížový sbor, státní kapela a filharmonie utvářejí obraz Drážďan jako města umění a kultury. Půvabné okolí Drážďan přitahuje ročně kolem sedmi milionů návštěvníků této „Florencie na Labi“. Dráždany patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v Evropě. Příchod světových podniků jako AMD a Infineon přivedly Drážďany v roce na 1990 na špici high-tech. Hospodářské těžiště tedy leží v mikroelektrotechnice, informačních a komunikačních technologiích, biotechnologii, výrobě nových materiálů, strojírenství, jakož i letectví a automobilovém průmyslu. Řada výzkumných ústavů (tři Instituty Maxe Planka, čtyři Leibnitzovy instituty, devět Frauenhoferových institutů a 120 dalších) potvrzují, že Drážďany jsou městem vědy a podporují vědecký potenciál města. Vedle Technické univerzity je ve městě dalších devět univerzit a vysokých škol. Vedle nejmodernější komunikační sítě v Evropě disponují Drážďany také dobrou dopravní infrastrukturou. Dálnice A 17 je ve výstavbě a spojí Prahu s Drážďanami. Město na Labi má dále k dispozici nejmodernější letiště v Německu. Letiště je přímo napojeno na dálniční síť. Drážďany mají dvanáct partnerských měst: Coventry, Wroclaw, Petrohrad, Skopje, Brazzaville, Florencii, Hamburg, Rotterdam, Štrasburk, Salzburg, Columbus/Ohio a Ostravu.


22

Am Ort eines slawischen Fischerdorfes als Kaufmannssiedlung und landesherrliche Burg gegründet, wurde „Drezdany“ 1206 erstmals erwähnt und ab dem 15. Jahrhundert Residenz der sächsischen Herzöge, Kurfürsten und späterer Könige. Dresden war vor allem im 18. Jahrhundert ein prächtiges Zentrum europäischer Politik, Kultur und Wirtschaft. 1945 wurde Dresdens Innenstadt weitgehend zerstört. Seitdem und verstärkt ab 1990 wurden verloren gegangene Stadträume, Architekturensembles und bedeutende Einzelbauten rekonstruiert bzw. neu geschaffen. Das bekannteste Projekt, da weltweit beachtet und unterstützt, ist die Rekonstruktion der Dresdner Frauenkirche, die 2005 vollendet sein wird. Dresden liegt im Elbtal zwischen Pirna und Meißen. Als Landeshauptstadt ist Dresden Sitz der sächsischen Staatsregierung und des Landtages. Bauten wie der Zwinger und die Semperoper, bedeutende naturkundliche, technische und bildkünstlerische Sammlungen sowie berühmte Klangkörper wie der Kreuzchor, die Staatskapelle und die Philharmonie prägen Dresdens Image als Kunst- und Kulturstadt. Das und das reizvolle Umland locken jährlich rund sieben Millionen Besucher nach „Elbflorenz“. Dresden gehört zu den größten Wachstumsregionen Europas. Die Ansiedlung von Weltunternehmen wie AMD und Infineon brachte Dresden ab 1990 an die Spitze der High-TechBranche. Die wirtschaftlichen Schwerpunkte liegen in den Bereichen der Mikroelektronik, der Informations- und Kommunikationstechnik, Biotechnologie, der Herstellung neuer Werkstoffe, im Maschinen- und Anlagenbau sowie im Flugzeug- und Fahrzeugbau. Zahlreiche Forschungseinrichtungen (drei Max-Planck-, vier Leibniz-, neun Fraunhofer-Institute und über 120 weitere) prägen die Wissenschaftsstadt Dresden und stehen für deren innovatives Potenzial. Außer der Technischen Universität gibt es in Dresden neun weitere Universitäten und Hochschulen. Darüber hinaus hat die Elbestadt einen der modernsten Flughäfen der Bundesrepublik, da er ist direkt an das Autobahnnetz angebunden ist. Dresden hat zwölf Partnerstädte: Coventry, Breslau, St. Petersburg, Skopje, Brazzaville, Florenz, Hamburg, Rotterdam, Straßburg, Salzburg, Columbus/Ohio und Ostrava.

1998 478 310

1999 476 668

2000 477 807

2001 478 631

2002 480 228

2003 483 632

230 214 248 096

229 565 247 103

230 217 247 590

230 806 247 825

232 021 248 207

234 239 249 393

12,9 70,4 16,7 129,8 -5 241 -10,9 1 457 34 442

12,4 70,4 17,2 138,5 -1 642 -3,4 1 452 36 503

12,0 70,2 17,8 148,2 1 139 2,4 1 455 36 326

11,6 70,1 18,3 158,3 824 1,7 1 458 37 189

11,2 69,9 18,9 169,2 1 597 3,3 1 463 36 108

10,9 69,7 19,4 178,7 3404 7,1 1473,05 34 101


Freital Freital je velmi mladé město, které vzniklo v roce 1921 spojením tří obcí Deuben, Döhlen a Potschappel. V následujících letech se připojily další obce, naposled v roce 1999 obec Pesterwitz. První písemná zmínka o místních částech pochází z 11. století. V minulých stoletích byl vývoj obcí dnešního Freitalu ovlivněn těžbou uhlí. Výstavbou silnice z Tharandtu do Drážďan kolem roku 1910 jakož i zahájením provozu na dráze Albertových drah (Albertbahnen) z Drážďan do Tharandtu v roce 1855 byl silně ovlivněn sídelní i průmyslový rozvoj údolí říčky Weißeritz, takže se tehdy vyvinula na Drážďanech nezávislá průmyslová oblast. Těžba byla ve Freitalu zastavena již na konci 50. let. Poté vývoj města ovlivňovala výroba strojů, zpracování ušlechtilých kovů, sklářství, drážďanská porcelánka a papírna. Největším zaměstnavatelem ve městě je slévárna ušlechtilých kovů BGH Edelstahlwerke GmbH. Se změnami politických poměrů v roce 1990 došlo také ke změnám v hospodářské oblasti. Dnes dominují malé a střední podniky a oblast služeb a řemeslné výroby. Vznikla moderní cihelna, tři nová nákupní centra a sídliště. Na okraji města existuje také zemědělská výroba, nadále pokračuje dlouhá tradice pěstování vína v Pesterwitz. Město Freital patří k okresu Weißeritz a hraničí s hlavním zemským městem Drážďany. Napojení na Drážďany je tedy velmi silné. Díky spojení tramvají a autobusem jezdí řada obyvatel Freitalu do Drážďan za prací, za kulturními a sportovními nabídkami i za nákupy. S obnovením úzkokolejné dráhy Freital-Hainsberg do Kipsdorfu zvané Weißeritztalbahn, poškozené povodní v roce 2002, získalo město opět atrakci, která přitahuje řadu návštěvníků-turistů. Město v posledních letech zdokonalilo síť cyklistických stezek, a nabízí tedy celou řadu možností k různým výletům. Dopravně existuje dobré spojení na budovanou dálnici A 17, čtyři kilometry od Freitalu je dálniční přivaděč Dresden-Gorbitz, silnice B 173 a B 170, moderní železniční trať Drážďany-Chemnitz-Norimberk-Stuttgart-Karlsruhe.


Freital ist eine sehr junge Stadt, die am 1. Oktober 1921 durch den Zusammenschluss der drei Gemeinden Deuben, Döhlen und Potschappel gegründet wurde. In den darauf folgenden Jahren schlossen sich weitere Gemeinden der Stadt Freital an, zuletzt Pesterwitz im Jahr 1999. Die erste urkundliche Erwähnung eines Ortsteiles erfolgte bereits im 11. Jahrhundert. In den vergangenen Jahrhunderten wurde die Entwicklung der Freitaler Ortsteile durch den Steinkohlebergbau geprägt. Mit dem Bau der Straße von Dresden nach Tharandt um 1810 sowie der Albertbahn von Dresden nach Tharandt im Jahr 1855 wurde die Siedlungs- und Industrieentwicklung im Tal der Weißeritz stark vorangetrieben, so dass sich damals eine von Dresden unabhängige Industrie entwickeln konnte. Der Steinkohlebergbau in Freital wurde bereits Ende der 50iger Jahre eingestellt. Danach prägten Industriebetriebe wie das Edelstahlwerk, Betriebe des Maschinen- und Gerätebaus, das Glaswerk, die Porzellanmanufaktur Dresden und die Papierfabrik die Stadtentwicklung. Größter Arbeitgeber der Stadt Freital ist die BGH Edelstahlwerke GmbH. Mit den Veränderungen der gesellschaftlichen Rahmenbedingungen nach 1990 ging eine Umstrukturierung der Wirtschaft einher. So dominieren heute klein- und mittelständische Betriebe sowie viele Dienstleistungsbetriebe den gewerblichen Bereich. Es entstanden ein modernes Ziegelwerk, drei große Einkaufszentren und zahlreiche neue Wohngebiete. In den Stadtrandbereichen wird noch Landwirtschaft betrieben, wobei der Weinanbau in Pesterwitz eine alte Tradition fortsetzt. Die Große Kreisstadt Freital gehört zum Weißeritzkreis mit der Kreisstadt Dippoldiswalde. Mit der Wiederherstellung der durch das Hochwasser der Weißeritz im August 2002 stark zerstörten Weißeritztalbahn von Freital-Hainsberg nach Kipsdorf erhält die Stadt einen touristischen Anziehungspunkt zurück. Die Stadt Freital hat ihr Radwegnetz in den letzten Jahren ausgebaut und bietet somit auch Radtouristen viele Ausflugsmöglichkeiten an. Überregional sehr günstige Verkehrsanbindungen bestehen durch den Neubau der A 17 und die modern ausgebaute Eisenbahnstrecke Dresden-Chemnitz-Nürnberg-Stuttgart-Karlsruhe.

1998 40 110

1999 40 224

2000 40 129

2001 39 937

2002 39 567

2003 39 302

19 418 20 692

19 539 20 685

19 548 20 581

19 496 20 441

19 337 20 230

19 256 20 046

13,1 70,3 16,6 126,5 206 5,1 989 3 563

12,9 70,1 17,0 132,4 114 2,8 992 3 818

12,5 70,1 17,4 138,8 -95 -2,4 990 3 947

12,1 69,9 18,0 149,1 -192 -4,8 985 4 201

11,6 69,7 18,8 162,0 -370 -9,3 976 3 865

11,1 69,4 19,6 176,4 -265 -6,7 970 3 605


23

Geising V širokém údolí východního Krušnohoří, jižně od hlavního zemského města Drážďany, leží město Geising. Dnes je obstoupeno místními částmi Löwenhain, Fürstenau, Fürstenwalde, Liebenau, Müglitz, Gottgetreu a městskou částí Lauenstein. Město má bohatou historii, ve které se střídala období bídy a chudoby s obdobími bohatství a rozkvětu. Všechny tyto události zanechaly své stopy. Osídlování východního Krušnohoří až do nadmořské výšky 800 m n. m. bylo zahájeno zemědělskou kolonizací ve 13. století. Osady jako Löwenhain, Fürstenau, Fürstenwalde, Liebenau a Lauenstein vznikly v této době. Teprve o 150 let později byly objeveny železné rudy. To bylo velkým podnětem k rozvoji těžby. Díky nálezům rudy vznikly v Geisingu a v okolí hamry. Tato etapa byla zastavena až nálezy cínu v Altenbergu a Cínovci. Byla tím zahájena nová etapa činnosti osídlenců. V čase po roce 1436, po husitských válkách, došlo také k osídlení údolí Geisingu. Poloha Geisingu byla předpokladem pro koncentraci hutnictví a přípravu hornin pro další zpracování. Velkou roli hrál ve městě také obchod z cínem. Původně existoval na západě od potoka starý Geising a na východě potoka nový Geising. Potok byl totiž hranicí okresu a panství. Starý Geising obdržel městské právo v roce 1453, Nový Geising v roce 1462. V roce 1857 došlo ke spojení obou částí pod názvem Geising. Celkové výnosy z hornictví nebyly vysoké, životní úroveň obyvatelstva tedy jen mírně zlepšovalo domkářské hospodářství. Život obyvatel Geisingu zlepšil až cestovní ruch, vedle něhož vytváří hospodářskou strukturu města Geising dnes nezanedbatelný počet řemeslných a průmyslových podniků. Památky na dobu rozvoje hornictví najdeme v centru města Geising a místní části Lauenstein, stojících pod památkovou ochranou. K návštěvě dále zve muzeum východního Krušnohoří „Zámek Lauenstein”, Park Východní Krušnohoří, krasobruslařský stadion, množství cílů pro pěší turistiku a celá řada jiných zařízení. Město Geising udržuje partnerství s městem Schiltach ve Schwarzwaldu (Baden Württemberg) a intenzivní partnerství se sousedním českým městem Krupka. Obě města spojuje po staletí společná historie a spolupráce s Krupkou probíhá téměř ve všech oblastech společenského života. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

24

Im östlichen Erzgebirge und südlich der Landeshauptstadt Dresden liegt die Stadt Geising in ein breites Tal eingebettet. Die Besiedlungsgeschichte des Osterzgebirges begann im 13. Jahrhundert mit der bäuerlichen Kolonisierung bis auf die Kammhöhen in 800 m über NN. Erst 150 Jahre später fand man Erze. Dies gab zur bergmännischen Erschließung Anreiz. Durch Eisenfunde entstanden Hammerwerke in Geising und Umgebung. Diese wiederum wurde später durch reichhaltige Zinnfunde in Altenberg und Zinnwald in den Schatten gestellt und somit eine neue Phase der ökonomischen Entwicklung der Region eingeleitet. In die Zeit nach dem Ende der Hussitenkriege fiel auch die Entstehung der Talsiedlung Geising (um 1436). Die geographische Lage ließ Geising zum Zentrum für die Aufbereitung und die Verhüttung des Gesteins werden. Ursprünglich bestand Geising aus den zwei selbständigen Städten Altgeising westlich und Neugeising östlich des Geisingbaches. Der Bach war gleichzeitig Kreis- und Herrschaftsgrenze. Altgeising erhielt 1453 das Stadtrecht, Neugeising 1462. Im Jahre 1857 erfolgte der Zusammenschluss zur Gesamtstadt Geising. Der gesamte Bergbau hat in Geising nie hohe Erträge gebracht, die Verdienstmöglichkeiten wurden durch ertragsarme Häuslerwirtschaft gering aufgebessert. Die Erwerbslage der Bevölkerung verbesserte sich erst durch den aufkommenden Tourismus. Daneben bilden heute eine nicht unerhebliche Zahl von Handwerks- und Gewerbebetrieben, mittelständische Betriebe und zahlreiche Verkaufseinrichtungen die Wirtschaftsstruktur Geisings. Zeitzeugen des Bergbaus, die denkmalgeschützten historischen Stadtkerne von Geising und Lauenstein, das Osterzgebirgsmuseum „Schloss Lauenstein“, der Wildpark „Osterzgebirge, das Kunsteisstadion, zahlreiche Ausflugs- und Wanderziele und noch viele andere Einrichtungen runden heute das kulturelle und sportliche Angebot ab. Die Stadt Geising unterhält eine Städtefreundschaft mit der Stadt Schiltach im Schwarzwald (Baden Württemberg) und eine intensive Städtepartnerschaft mit der benachbarten tschechischen Stadt Krupka. Positiv wirkt hierbei die jahrhundertelange wechselvolle gemeinsame Geschichte beider Städte. So wird die Partnerschaft mit Krupka in nahezu allen Bereichen des gesellschaftlichen Lebens gepflegt.

1998 3 534

1999 3 606

2000 3 569

2001 3 517

2002 3 407

2003 3 345

1 734 1 800

1 776 1 830

1 745 1 824

1 728 1 789

1 674 1 733

1 664 1 681

15,0 65,9 19,1 127,1 -19 -5,4 63 256

14,7 66,6 18,7 126,7 72 20,2 64 256

14,0 66,6 19,5 139,6 -37 -10,3 64 231

13,4 66,5 20,1 149,3 -52 -14,6 63 304

12,8 66,7 20,5 159,5 -110 -31,8 61 200

12,4 67,2 20,4 165,0 -62 -18,3 60 241


Glashütte Glashütte se návštěvníkům představuje jako půvabné městečko, rozkládající se na ploše 41,7 km2 v údolí říček Müglitz a Prießnitz uprostřed lesů v klínu východního Krušnohoří. Glashütte tvoří místní části Dittersdorf, Johnsbach, Luchau a Schlottwitz. Glashütte vzniklo jako sídliště v polovině 15. století na místě nálezu stříbra. V roce 1506 získalo městské právo. Po zastavení těžby stříbra byla zahájena v roce 1845 produkce kapesních hodinek a později byla zahájená výroba náramkových hodinek, jakož i jemné mechaniky, která proslavila krušnohorské městečko po celém světě. Dnes existuje v Glashütte šest firem na výrobu hodinek (pět výrobců mechanických a jeden výrobce quarzových hodinek), které pokračují v téměř 160leté tradici. Jméno Glashütte je synonymem nejvyšší preciznosti tradičních, ale i nových podniků na výrobu mechanických hodinek. Prohlídka muzea hodinek zprostředkuje pohled na historii výroby malých přístrojů na měření času od počátku do dnešních dnů. Na Tržním náměstí (Marktplatz) je pomník F. A. Langeho. Dřívější těžbu připomínají až 500 let staré štoly, které jsou ještě k vidění na různých místech ve městě. Kostel sv. Wolfganga, pozdně gotická památka z let 1522-1535, přitahuje historiky a přátele umění. Stezky okolo Glashütte a okolí zvou k aktivnímu odpočinku. Z vrcholků se nabízí nádherné pohledy na údolí a zalesněné kopce východního Krušnohoří. Veřejný život v Glashütte ovlivňuje množství spolků, z nichž některé jsou nově založené, ale mohou se opírat o bohatou tradici. Partnerské město je Schramberg ve Schwarzwaldu. Místní část Johnsbach udržuje partnerství s obcí Pollhagen.


Reizvoll in den Tälern der Müglitz und Prießnitz gelegen und umgeben von den waldreichen Hängen des Osterzgebirges präsentiert sich Glashütte mit seinen Ortsteilen Dittersdorf, Johnsbach, Luchau und Schlottwitz dem Besucher. Glashütte, welches Mitte des 15. Jahrhunderts aufgrund von Silberfunden zunächst als Siedlung entstanden war, erhielt vom sächsischen Herzog Georg den Bärtigen im Jahr 1506 das Stadtrecht verliehen. Nach Erliegen des Silberbergbaus begann mit der Einführung der Taschenuhren- und später der Armbanduhrenproduktion sowie der Präzisionsmechanik 1845 eine Entwicklung, die das osterzgebirgische Städtchen in der ganzen Welt bekannt machte. Heute existieren in Glashütte wieder 6 Uhrenfirmen (5 Hersteller mechanischer Uhren und 1 Hersteller von QuarzUhren), welche die Tradition einer fast 160-jährigen Uhrenfertigung fortsetzen. Ein Rundgang durch das Uhrenmuseum vermittelt Einblicke in die Herstellung der kleinen kostbaren Zeitmesser von ihren Anfängen an. An den früheren Bergbau erinnern die bis zu 500 Jahre alten Bergstollen, die an verschiedenen Stellen der Stadt noch zu finden sind. Die von 1522-1535 errichtete St. Wolfgangs-Kirche, ein spätgotisches Bauwerk, ist ein Anziehungspunkt für Historiker und Kunstfreunde. Wanderwege rings um Glashütte und die Ortsteile laden zur aktiven Erholung ein. Auf den Höhen hat der Betrachter einen wunderschönen Blick auf Täler und bewaldete Bergrücken des Osterzgebirges. Partnerstadt von Glashütte ist Schramberg im Schwarzwald. Der Ortsteil Johnsbach unterhält eine Partnerschaft mit der Gemeinde Pollhagen.

1998 5 015

1999 4 974

2000 4 894

2001 4 852

2002 4 761

2003 4 681

2 443 2 572

2 427 2 547

2 396 2 498

2 401 2 451

2 350 2 411

2 314 2 367

13,5 67,4 19,1 141,9 -73 -14,5 120 375

13,0 67,4 19,6 151,2 -41 -8,2 119 373

12,8 67,1 20,1 157,3 -80 -16,2 117 345

12,0 67,5 20,5 171,3 -42 -8,6 116 385

11,3 67,2 21,5 190,0 -91 -18,9 114 269

10,8 66,6 22,6 208,7 -80 -16,9 112 333


25

Heidenau Heidenau, ležící mezi Drážďanami a Saským Švýcarskem, bylo poprvé zmíněno písemně v roce 1347 a v roce 1924 získalo městské právo. Město o délce 5 km a šířce 1,5 km, bylo v roce 1989 významným průmyslovým městem a dnes se především díky příznivému dopravnímu spojení (letiště, dálnice a železnice) a výhodné poloze stává důležitým hospodářským centrem. Poloha na Labi, do kterého ústí v Heidenau řeka Müglitz, a výběžky východního Krušnohoří na druhé straně dělají z města výhodný výchozí bod pro pěší turistiku a návštěvy památek. Město Heidenau leží na jihovýchodě Německa, přesněji ve Svobodném státě Sasko, na křižovatce tří cest. Z Heidenau jsou dosažitelné Drážďany, město umění a kultury, Saské Švýcarsko s národním parkem, východní Krušnohoří s bobovou dráhou a prohlídkovým dolem. Stejně lehce dosažitelná je místní část Großsedlitz, známá i za hranicemi Saska barokní zahradou Augusta Silného s 12 ha parkové plochy. Přírodní terasy, partery, schody, oranžérie a vodotrysky byly budovány v letech 1719-1932. Doporučit je nutno rovněž krásné zámky, hrady a zahrady v okolí, jako např. zámek Weesenstein nebo zámecký park Pillnitz. Díky dobrému dopravnímu spojení jsou z Heidenau dobře dostupné. Již v roce 1992 bylo uzavřeno partnerství s městem Benešov nad Ploučnicí. V roce 1995 bylo uzavřeno partnerství s městem Lwowek Śląski (PL).


26

Heidenau, zwischen Dresden und Sächsischer Schweiz gelegen, wurde erstmals 1347 urkundlich erwähnt und erhielt 1924 das Stadtrecht. Die fast 16.500 Einwohner zählende Stadt war bis 1989 eine bedeutende Industriestadt und entwickelte sich bedingt durch die günstige Verkehrsanbindung (Flughafen, Autobahn und Eisenbahn) zu einem günstig gelegenen Wirtschaftsstandort. Die Lage an der Elbe, in die auch die durch Heidenau fließende Müglitz mündet, und zur anderen Seite zu den Ausläufern des Osterzgebirges macht sie zu einem günstigen Ausgangspunkt für Wanderungen und Fahrten zu Sehenswürdigkeiten. Die Stadt Heidenau liegt im Südosten Deutschlands, genauer im Freistaat Sachsen, an einem Dreier-Kreuzpunkt, von dem z.B. die Kunst- und Kulturstadt Dresden, die Sächsische Schweiz mit dem Nationalpark, das Osterzgebirge mit Bobbahn und Schaubergwerk, leicht erreichbar sind. Ebenso leicht zu erreichen ist der im Heidenauer Ortsteil Großsedlitz gelegene und weit über Sachsen hinaus bekannte und in seiner Art einmalige Lustgarten von August dem Starken, der „Barockgarten Großsedlitz“ mit seiner 12 ha großen Parkanlage. Die mit der Natur verbundenen Terrassen, Parterres, Freitreppen, Orangerien und Wasserspiele wurden 1719 – 1932 angelegt. Die schönen Schlösser, Burgen und Gärten in der Umgebung wie z.B. das Schloß Weesenstein oder der Schlosspark Pillnitz sind ebenfalls zu empfehlen und durch die günstige Verkehrsanbindung in Heidenau schnell zu erreichen. Bereits 1992 hatten die Stadtväter von Heidenau und Benešov nad Ploučnicí (Tschechien) eine Vision, die das Zusammenwachsen beider Städte über Landesgrenzen hinaus beinhaltete. Die Stadtväter von Heidenau entschlossen sich 1995 im Zuge des Europäischen Zusammenwachsens die städtepartnerschaftlichen Aktivitäten auch auf die polnische Stadt Lwowek Slaski auszuweiten.

1998 17 734

1999 17 405

2000 17 171

2001 16 888

2002 16 836

2003 16 799

8 618 9 116

8 454 8 951

8 347 8 824

8 240 8 648

8 223 8 613

8 221 8 578

13,4 68,8 17,8 132,5 -293 -16,4 1 602 1 689

12,6 69,0 18,4 146,6 -329 -18,7 1 572 1 592

11,9 68,7 19,4 163,1 -234 -13,5 1 551 1 650

11,3 68,0 20,7 182,6 -283 -16,6 1 526 1 633

11,0 67,5 21,5 195,3 -52 -3,1 1 521 1 555

10,7 67,1 22,2 207,2 -37 -2,2 1 517 1 736


Hohnstein Nad údolím Polenze se nachází hrad a městečko Hohnstein, které dostalo roku 1444 městské právo. Pod ochranou hradu zmíněného již roku 1353 stavěli přistěhovalci svá obydlí a tím vytvořili základ osídlení. Město se nachází v Sasku v oblasti Saského Švýcarska a je vzdáleno asi 15 km od měst Pirna a Sehnut, popř. 40 km od města Drážďany. Hlavním zdrojem hospodářství je cestoví ruch. Vedle restaurací a ubytovacích zařízení zde můžeme najít také početné řemeslné a hospodářské podniky a služby. Dále pak zařízení pro volný čas jako mládežnické kluby a koupaliště. Jedinečná poloha v pohraniční oblasti mezi divoce romantickou krajinou soutěsek a na lesy bohatou krajinou pískovců vytvořila pro Hohnstein jméno „Perla Saského Švýcarska“. Osada Hohnstein ležící uprostřed Saského Švýcarska je ideální turistickou oblastí s přes 70 km dlouhými trasami a mnoha vyhlídkovými místy např. Brand nebo Hockstein. Za zmínku stojí hrad Hohnstein se svou bohatou historií. Dnes se nachází na hradě dům přátel přírody, který má charakter jak mládežnické ubytovny, tak i ceněného rodinného hotelu. V Hohnsteinu lze nalézt spoustu malířských koutků a historických budov. Jedním z nich je kostel, dílo Jiřího Bähra, architekta drážďanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nejstarší budovy se seskupily kolem prudce do kopce stoupajícího trhu. Za zmínku stojí bohatě zdobené štíty bývalé lékárny na náměstí a radnice, nejstarší budova města. Další pamětihodností je dům s panenkami. Vlajka na počasí na věžičce představuje hohnsteinského kašpárka. Byl založen v roce 1938 a Max Jakob, který se tímto domem proslavil, v něm chtěl ukázat své kousky. Ještě dnes se v místě nachází ruční dílna na výrobu panenek. Hohnstein je dosažitelný z Pirny S165 nebo také ze Sebnitz, Neustadtu nebo Bad Schandau. Partnerskými městy jsou Meerburg u Bodamského jezera a Louveciennes ve Francii.


Über dem Polenztal erhebt sich die Burg und das Städtchen Hohnstein, welches 1444 das Stadtrecht erhielt. Im Schutze der 1353 erstmals erwähnten Burg bauten Ansiedler ihre Hütten und bildeten somit den Grundstein zur Besiedlung. Hohnstein bildet mit 10 Orten eine Gemeinde und hat ca. 4000 Einwohner. Die Stadt befindet sich in Sachsen im Landkreis Sächsische Schweiz und ist ca. jeweils 15 km von den Städten Pirna und Sebnitz bzw. ca. 40 km von der Landeshauptstadt Dresden entfernt. Die wirtschaftliche Haupteinnahmequelle ist der Tourismus. Neben Restaurants und Beherbergungsstätten gibt es auch zahlreiche Handwerksbetriebe, Dienstleistungsunternehmen und Landwirtschaftsbetriebe. Die einmalige Lage im Grenzbereich zwischen einer wildromantischen Schluchten- und waldreichen Sandsteinlandschaft, haben Hohnstein den Namen „Perle der Sächsischen Schweiz“ eingebracht. Die Gemeinde Hohnstein inmitten der Sächsischen Schweiz ist ein ideales Wandergebiet mit über 70 km ausgewiesenen Wanderwegen und vielen Aussichtspunkten, z.B. dem Brand oder dem Hockstein. Besonders erwähnenswert ist die Burg Hohnstein mit ihrer wechselvollen Geschichte. Heute befindet sich auf der Burg ein Naturfreundehaus, das sowohl dem Jugendherbergscharakter Rechnung trägt als auch ein geschätztes Familienhotel ist. Viele malerische Winkel und historische Gebäude gibt es in Hohnstein. Eines davon ist die Kirche, ein Werk von George Bähr, dem Baumeister der Dresdner Frauenkirche. Die ältesten Gebäude gruppieren sich um den schräg ansteigenden Markt. Besonders sehenswert sind der reich gegliederte Giebel der ehemaligen Apotheke am Markt und das Rathaus, das älteste Gebäude der Stadt. Eine weitere Sehenswürdigkeit ist das Puppenspielhaus. Die Wetterfahne auf dem Türmchen zeigt den Hohnsteiner Kasper. 1938 wurde es errichtet und darin zeigte Max Jacob, welcher durch das Puppenspiel Hohnstein weltbekannt machte, seine Stücke. Heute befindet sich noch eine Handspielpuppenwerkstatt im Ort. Hohnstein ist mit dem gut ausgebauten öffentlichen Nahverkehr oder über die S 165 zu erreichen. Städtepartnerschaften bestehen zu Meerburg am Bodensee und Louveciennes in Frankreich.

1998 3 984

1999 3 938

2000 3 901

2001 3 867

2002 3 839

2003 3 823

1 962 2 022

1 938 2 000

1 921 1 980

1 896 1 971

1 894 1 945

1 900 1 923

14,5 68,1 17,4 119,9 -11 -2,8 62 359

14,0 68,2 17,8 127,5 -46 -11,6 61 384

13,1 68,4 18,5 141,4 -37 -9,4 60 390

12,7 68,1 19,2 150,6 -34 -8,8 60 401

12,1 68,3 19,6 161,9 -28 -7,3 59 378

11,9 68,4 19,7 165,5 -16 -4,2 59 382


27

Königstein Město Königstein leží uprostřed okresu Saské Švýcarsko, mezi okresním městem Pirnou a hranicí sousedního Česka. Podle nejistých údajů mělo být „město u kamene“ založeno v době markraběte z Míšně Heinricha (doba vlády 1221-1288) a roku 1364 bylo povýšeno na město. Veškeré spolehlivé podklady o historii shořely zřejmě za požárů založených Švédy 1639 nebo při posledním požáru v roce 1810. Hrad a pozdější pevnost Königstein je podstatně starší. Ty byly poprvé zmíněny v listině z roku 1241. Je ale prokázáno, že již v 9. století byla skála osídlena slovanským kmenem. Nejdůležitějším zdrojem obživy v Königsteinu je dnes zpracovatelský průmysl. Nejdůležitějším zaměstnavatelem ve městě je továrna na papír Louisenthal v Gemarkung Hütten. Existuje zde ale také množství obchůdků se sortimentem denní potřeby a s artiklem zaměřeným na turisty. Cestovní ruch jako hospodářský sektor získává od roku 1990 stále větší význam. Na jedné straně se jedná o rozsáhlou výletní a denní turistiku během víkendů, přičemž počet návštěvníků pevnosti Königstein je kolem 650 000 (rok 2000), a na druhé straně je to labská lodní doprava s přibližně 60 000 hosty ročně. Pozoruhodnou pamětihodností je evangelický městský kostel na Schreiberbergu z let 1720-1724. Chrámová stavba byla původně postavena pod vlivem stavitele drážďanského kostela Frauenkirche. Poté, co roku 1810 vyhořel do základů, byl v letech 1810 až 1823 opět postaven v barokním stylu – ovšem s klasicistním vybavením. Dominantou v nížině je směrem na Hütten je katolický kostel z roku 1910-1912. Významný je obrázek madony z roku 1891 od Anny Marie von Oer a cyklus křížových cest (1960) drážďanského malíře Rudolfa Teufla. V Mühlgasse se nachází „malířský koutek“ se dvěmi vysokými pískovcovými kulatými oblouky z 18. století. Státní poštovní sloup z roku 1727 na začátku Pfaffenbergu připomíná kurfiřtskou saskou dopravu, památník povodní (dům Pirnaer Straße 5) připomíná množství potop na řece Labi. Ukazuje také hladinu vody ze srpna 2002. Protože město leží uprostřed Saského Švýcarska, nachází se v okolí množství pamětihodností. Samozřejmě největší je pevnost Königstein. Ale také Pfaffenstein, Lilienstein und Quirl jsou oblíbenými výletními místy. Partnerskými městy jsou Taunus v Horní Falci a české město Trmice.


28

Die Stadt Königstein liegt mitten im Landkreis Sächsische Schweiz zwischen der Kreisstadt Pirna und der Grenze zum benachbarten Tschechien. Nach nicht gesicherten Aussagen soll das „Städtchen am Stein“ zur Zeit des Markgrafen von Meißen, Heinrich dem Erlauchten gegründet und 1364 zur Stadt erhoben worden sein. Aber darüber gibt es keine verlässlichen Unterlagen. Möglicherweise sind diese bei den durch die Schweden veranlassten Niederbrennungen der Stadt 1639 oder dann beim letzten großen Stadtbrand im Jahre 1810 verlorengegangen. Die einstige Burg und spätere Festung Königstein ist wesentlich älter. Diese wurde erstmalig urkundlich im Jahre 1241 erwähnt. Es ist aber erwiesen, dass erste Besiedlungen des Steins durch slawische Stämme bereits im 9. Jahrhundert erfolgten. Der weitaus wichtigste Erwerbszweig in Königstein ist heute der produzierende Bereich. Der wichtigste Arbeitgeber der Stadt ist die Papierfabrik Louisenthal in der Gemarkung Hütten. Der Tourismus als Wirtschaftsfaktor hat in der Stadt Königstein seit 1990 immer weiter an Bedeutung gewonnen, wobei dem Ausflugstourismus mit Besuch der Festung Königstein und der Elbeschifffahrt grosser Stellenwert zukommt. Sehenswert in Königstein ist die evangelische Stadtkirche. Das domartige Gebäude wurde ursprünglich unter Mitwirkung des Erbauers der Dresdener Frauenkirche 1720/24 auf dem Schreiberberg errichtet. Nachdem sie 1810 bis auf die Umfassungsmauern abgebrannt war wurde sie von 1810 bis 1823 in barocker Gestalt wieder aufgebaut – allerdings mit klassizistischer Innenausstattung. Die Katholische Kirche (1910/12) im Tal der Bila in Richtung Hütten enthält mehrere bedeutende Malereien. In der Mühlgasse entdeckt man den „Malerwinkel“ mit zwei hohen Sandstein-Rundbögen aus dem 18. Jahrhundert. Die staatliche Postmeilensäule (Postdistanzsäule) von 1727 am Fuße des Pfaffenberges erinnert an das kursächsische Verkehrswesen, die „Hochwassersäule“ (Haus Pirnaer Straße 5) hingegen an das Ausmaß zahlreicher Hochfluten der Elbe. Da die Stadt mitten im Zentrum der Sächsischen Schweiz liegt, gibt es natürlich auch zahlreiche Sehenswürdigkeiten in der Umgebung. Besonders hervorzuheben ist hier natürlich die Festung Königstein. Aber auch Pfaffenstein, Lilienstein und Quirl sind beliebte Wanderziele. Städtepartnerschaften bestehen zu den beiden Königsteins im Taunus und in der Oberpfalz sowie zu der tschechischen Stadt Trmice.

1998 3 256

1999 3 140

2000 3 065

2001 3 085

2002 2 994

2003 3 003

1 618 1 638

1 572 1 568

1 547 1 518

1 582 1 503

1 539 1 455

1 596 1 407

12,6 68,4 19,1 151,8 77 24,0 121 321

12,3 67,5 20,1 163,3 -116 -36,3 117 280

12,1 68,1 19,7 162,6 -75 -24,3 114 303

12,1 67,8 20,1 166,0 20 6,5 115 310

11,6 68,1 20,3 175,7 -91 -30,0 111 233

10,7 69,2 20,1 188,8 9 3,0 112 260


Nossen Leží v rozmanité krajině Freiberské Muldy, zeměpisně v centru Svobodného státu Sasko. K dispozici má řadu výborných dopravních spojení. První listinná zmínka pochází z roku 1185, když markrabě Otto Bohatý stanovil hranice kláštera Altzella. V dnešním příjemném městečku se nacházejí kulturně historická místa. Mezi jinými i ruiny bývalého cisterciáckého kláštera Altzella, které se počítají k nejhodnotnějším architektonickým památkám na území Saska. Další pamětihodností je zámek, který dnes slouží jako muzeum, katolická kaple a obytná místnost. Znalce umění upoutá také městský kostel s oběma portály pocházející z klášteru Altzella. Zajímavý je také most architekta Pöppelmanna z roku 1714. Samotná radnice je také pozoruhodným stavebním dílem, byla vytvořena známým Dr. Beckem. Nossenská turistická oblast je pahorkaté území s vrcholky až 300 m nad mořem. Nádhera této krajiny spočívá v širokých, mírně se svažujících říčních údolích, která jsou občas střídána hluboce zakrojenými úzkými úbočími. Město je hospodářským centrem s převážně malými a středními podniky různých odvětví, které se usídlily v průmyslové zóně. Nabídka obchodů a služeb je velmi rozmanitá. Do občanské vybavenosti patří nejrůznější nákupní centra, sociální zařízení, lékařské praxe, jakož i zařízení pro děti, školy a dům pro seniory. Město Alsheim ležící v Hesensku, které proslulo pěstováním vína, je partnerským městem již od 19. století.


Nossen ist im Gebiet der Freiberger Mulde gelegen und verfügt über ausgezeichnete Verkehrsanbindungen. Die erste urkundliche Erwähnung erfolgte 1185 als Markgraf Otto der Reiche die Grenzen des nahen Klosters Altzella festlegte. In der heutigen gemütlichen Kleinstadt befinden sich zahlreiche kulturhistorisch bedeutsame Sehenswürdigkeiten, wobei an erster Stelle die Ruine des ehemaligen Zisterzienserklosters Altzella zu nennen ist. Es gehört zu den wertvollsten architektonischen Zeugnissen im sächsischen Raum. Eine weitere Sehenswürdigkeit ist das Schloss (in welchem heute das Museum untergebracht ist), die katholische Kapelle, die Stadtkirche mit ihren aus dem Kloster Altzella stammenden Portalen, die 1714 von Pöppelmann erbaute Steinbrücke oder das von Dr. Beck geschaffene Rathaus. Im Nossener Gewerbegebiet sind vorwiegend kleine und mittelständige Unternehmen angesiedelt. Die von Geschäften und Gewerbetreibenden angebotenen Waren und Dienstleistungen sind sehr vielseitig. Schon seit dem 19. Jahrhundert ist die Stadt Alsheim in Hessen die Partnergemeinde von Nossen.

1998 6 552

1999 6 562

2000 6 487

2001 6 345

2002 7 781

2003 7 685

3 130 3 422

3 144 3 418

3 087 3 400

3 010 3 335

3 731 4 050

3 722 3 963

12,7 66,7 20,6 162,3 -216 -32,4 224 512

12,3 66,8 20,9 170,5 10 1,5 224 519

12,1 66,1 21,7 179,0 -75 -11,5 222 545

11,6 65,7 22,7 196,1 -142 -22,2 217 588

12,0 66,0 22,0 183,0 -41 -5,3 154 697

11,5 65,9 22,7 197,4 -96 -12,5 152 752


29

Pirna Okresní město Pirna leží na obou březích Labe, řeky, které stejně jako staré obchodní stezce do Čech a jako hradu vděčí Pirna za své založení ještě před rokem 1233, což je první písemná zmínka. Během kolonizace vzniklo pod ochranou hradu sídliště Sonnenstein, které bylo již v roce 1291 označeno jako město. Od roku 1294 patřila Pirna ke Království českému a patrně přešla v roce 1405 opět pod panství Míšeňské marky. V průběhu třicetileté války a po ní poskytovala Pirna útočiště řadě exulantů z Čech, kteří museli jako protestanti opustit zemi. Radnice, jejíž původ sahá až do tohoto období, se nachází uprostřed náměstí. Za povšimnutí stojí pozdně gotický halový kostel sv. Marie, největší kostel na horním toku Labe, jehož restaurování bude dokončeno v roce 2005. Z bývalého dominikánského kláštera zbyl pouze dvojlodní gotický kostel sv. Jindřicha a budova kapituly, kde je dnes městské muzeum. Město, které leží ve výšce 110 m n. m. na jihovýchodním konci labského kotle, má vhodné klimatické podmínky. Kulturní a rekreační vyžití zajišťuje široká nabídka zařízení, např. malá scéna, galerie, muzeum Richarda Wagnera, botanické sbírky v zámku Züschendorf. Hospodářství města ovlivňuje řada středních podniků, množství řemeslnických a živnostenských podniků a služeb. Dostupnost se ještě zlepší zahájením provozu dálnice A17. Předpokládá se vznik nových filiálek. Pouhých 20 km po proudu Labe leží hlavní zemské město Drážďany, které umožňuje obyvatelům Pirny zaměstnání na úřadech či v moderních průmyslových podnicích nebo možnost studia na univerzitě a vysokých školách. Pro turisty, horolezce a všechny přátele přírody začíná východně od Pirny bizarní skalní svět Labských pískovců s národním parkem Saské Švýcarsko. Od roku 1975 existuje partnerství se sousedním okresním městem Děčín. Příspěvek k česko-německému porozumění tvoří také binacionální a bilinguální gymnázium Friedricha Schillera v Pirně, ve kterém vedle sebe studují v jedné třídě čeští a němečtí žáci od sedmé do dvanácté třídy. Studium je zakončeno maturitou.


30

Die Große Kreisstadt Pirna ist eine Stadt mittlerer Größe und liegt zu beiden Seiten der Elbe/Labe. Dem Fluss hat sie neben einem alten Handelsweg nach Böhmen und einer Burganlage auch ihre Gründung noch vor 1233 zu verdanken. Im Zuge der Ostkolonisierung entstand im Schutze der Burg „Sonnenstein“ eine planmäßig angelegte Siedlung, die bereits 1291 erstmals als Stadt erwähnt wurde. Ab 1294 gehörte Pirna zum Königreich Böhmen; erst 1405 kam es wieder unter die Herrschaft der Mark Meißen. Während und nach dem Dreißigjährigen Krieg gewährte Pirna einer Vielzahl von böhmischen Exilanten Zuflucht, die als Protestanten ihre Heimat verlassen mussten. Das Rathaus, dessen Ursprünge auf diese Zeit zurückgehen, befindet sich in der Mitte des Marktes. Besuchenswert ist die spätgotischen Hallenkirche St. Marien, die größte Kirche im oberen Elbtal. Ihre Restaurierung wird 2005 beendet sein. Von dem einstigen Dominikanerkloster sind die zweischiffige gotische Klosterkirche St. Heinrich und das Kapitelsaalgebäude erhalten. In letzterem ist das Stadtmuseum untergebracht. Da die Stadt nur 110 Meter über NN und zudem am südöstlichen Ende des Elbtalkessels liegt, sind die klimatischen Gegebenheiten sehr günstig. Nur 20 Kilometer Elbabwärts liegt die Landeshauptstadt Dresden. Der Kultur- und Freizeitbereich zeichnet sich durch vielfältige Angebote, so u.a. eine Kleinkunstbühne, Galerien, das Richard-Wagner-Museum, den Botanischen Sammlungen im Landschloss Zuschendorf. Die Wirtschaft der Stadt wird durch verschiedene mittelständische Unternehmen und eine Vielzahl von Gewerbe-, Handwerks- und Dienstleistungsbetrieben geprägt. Für Wanderer, Bergsteiger und alle Freunde der Natur beginnt östlich Pirnas die bizarre Felsenwelt des Elbsandsteingebirges mit dem Nationalpark Sächsische Schweiz. Seit 1975 besteht eine Städtepartnerschaft mit der benachbarten Kreisstadt Děčín in Tschechien, die auf verschiedensten Gebieten zu Kontakten geführt hat. Einen Beitrag zur deutschtschechischen Verständigung leistet das erste binationale und bilinguale Friedrich-Schiller-Gymnasium in Pirna.

1998 42 728

1999 42 553

2000 42 108

2001 41 432

2002 40 853

2003 40 593

20 489 22 239

20 440 22 113

20 225 21 883

19 927 21 505

19 624 21 229

19 524 21 069

12,6 68,3 19,1 151,1 -223 -5,2 806 3 792

12,3 67,9 19,9 161,7 -175 -4,1 803 3 796

11,8 67,4 20,8 175,9 -445 -10,5 794 3 685

11,2 66,9 21,9 194,9 -676 -16,2 782 3 793

10,5 66,8 22,7 215,2 -579 -14,1 771 3 413

9,9 66,4 23,7 239,8 -260 -6,4 766 3 482


Rabenau V okolí města Rabenau se rozléhají hory, lesy a louky. Samotného město Rabenau se skládá z pěti místních částí Oelsa, Obernaundorf, Karsdorf, Spechtritz a Lübau. Rabenau leží v nadmořské výšce 250 až 357 m na kopcovitých výběžcích východního Krušnohoří jižně od Drážďan a severně od české hranice. Přísluší k okresu Weißeritz. Město Rabenou bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1235. Před staletími bylo obklopeno obrovskými lesy. Obyvatelé využívali toto bohatství a vyráběli stolice, sedátka, truhly a židle. Do poloviny 19. století se vyrábělo rukodělně. Od roku 1870 podle vzoru Michala Thoneta (Vídeň) dochází nejprve k výrobě z ohýbaných bukových tyčí, tzv. rabenauská výroba židlí thonetek, čímž byla zahájena pozdější průmyslová výroba židlí. Jedinečný pohled na původ, vývoj a současnost nabízí domácím i zahraničním hostům každou neděli nebo po domluvě Muzeum výroby židlí a vlastivědných sbírek města Rabenau, které bylo přestavěno v roce 1978, rozšířeno a modernizováno v roce 1997. Jedná se o jediné muzeum svého druhu v Německu. V místě, kde stál rabenauský hrad, sídlí dnes největší průmyslový podnik Polstermöbel GmbH Oelsa – Rabenau. Podnik byl v posledních letech restrukturalizován a dnes disponuje nejmodernější technikou, jako jsou moderní šicí stroje a plně automatický sklad látek. Jako specialista na funkční komfortní nábytek má společnost zákazníky v Německu, Holandsku, ČR a Polsku. Vedle tradičního nábytku k sezení je možné zmínit také další nábytkářský průmysl. Je zde vyráběn nábytek přímo na míru, a to hlavně v nových moderních prostorách v místní části Oelsa. V radnici, postavené v roce 1893 v novorenesančním stylu na východní části Tržního náměstí, jsou všechny odbory městského úřadu. V roce 2001 bylo náměstí zrekonstruováno a připomíná svou „kašnou stavitelů židlí” dlouholetou tradici této výroby v regionu. Zvláštním zážitkem pro všechny generace je jízda nejstarší veřejnou úzkokolejkou v Německu, zvanou Weißeritztalbahn, která je státem chráněnou památkou. Bohužel dráha byla poničena při záplavách v srpnu 2002. V současné době fungují pouze zvláštní jízdy. Obnova poničené dráhy se však plánuje.


In 250 m bis 357 m Höhe gelegen erstreckt sich Rabenau an den hügeligen Ausläufern des Osterzgebirges. Zum Weißeritzkreis gehörend befindet sich die Stadt zwischen Dresdens Süden und Tschechiens Norden. Rabenau wurde 1235 erstmals urkundlich erwähnt. Die Bewohner Rabenaus nutzten den Waldreichtum und stellten Schemel, Hocker, Truhen und Stühle her. Die Herstellung der Stühle erfolgte bis Mitte des 19. Jahrhunderts in Handarbeit. Ab 1870 wurden zumeist Stühle aus gebogenen Bugholzstäben nach dem Vorbild der Fabrikation von Michael Thonet (Wien) - auch "Rabenauer Thonetstuhlbau" genannt - hergestellt. Damit wurde der Grundstein für die industrielle Produktion der Stühle gelegt. Die einzigartige Schau über den Ursprung, die Entwicklung und die Gegenwart der Rabenauer Stuhlbaukunst können Einheimische sowie auswärtige Gäste sonntags oder nach Voranmeldung im 1978 umgebauten und 1997 erweiterten, modernisierten „Stuhlbaumuseum und Heimatsammlung der Stadt Rabenau“ besichtigen. Es ist das einzige Museum seiner Art in Deutschland. Dort wo Rabenaus einstige Burg stand, befindet sich heute der größte Arbeitgeber im industriellen Bereich, die Polstermöbel GmbH Oelsa – Rabenau. Neben dem traditionellen Sitzmöbelbau ist noch die Möbelherstellung zu erwähnen. Hier werden in den neu errichteten modernen Möbelwerkstätten im Ortsteil Oelsa Einbaumöbel nach Maß und gemäß Kundenwunsch gefertigt. Im an der Ostseite des Marktplatzes befindlichen Rathauses, welches 1893 im Neo-Renaissancestil erbaut wurde, sind alle notwendigen Bürgerämter untergebracht. Der im Jahre 2001 neu gestaltete Marktplatz erinnert mit seinem sehenswerten Stuhlbauerbrunnen ebenfalls an die große Stuhlbautradition dieser Region. Neben der Stuhlbaugeschichte zieht auch die landschaftlich schöne Umgebung Rabenaus mit ihrem sagenumwobenen Rabe-nauer Grund, der reizvollen Dippoldiswalder Heide, dem Poisenwald und dem geologisch interessanten Naturdenkmal Götzenbüschchen immer wieder Reisende und Erholungssuchende an. Ein besonderes Erlebnis für Jung und Alt sind die Fahrten durch die unberührte Natur des unter Landschafts- und Naturschutz gestellten Rabenauer Grundes mit Deutschlands ältester dampflokbetriebener öffentlicher Schmalspurbahn, der Weißeritztalbahn. Leider hat das verheerende Hochwasser im August 2002 auch erhebliche Schäden am Schienennetz der Kleinbahn hinterlassen.

1998 4 743

1999 4 754

2000 4 748

2001 4 737

2002 4 743

2003 4 740

2 347 2 396

2 359 2 395

2 354 2 394

2 363 2 374

2 372 2 371

2 370 2 370

14,3 69,0 16,7 116,5 97 20,7 154 324

14,1 69,0 17,0 120,7 11 2,3 155 354

13,9 68,8 17,3 124,4 -6 -1,3 155 350

13,0 69,8 17,2 131,7 -11 -2,3 154 419

12,4 69,8 17,8 144,1 6 1,3 154 374

11,8 70,0 18,2 154,3 -3 -0,6 154 362


31

Radebeul Idylické okresní město Radebeul v horním Polabí nalezneme ve Svobodném státě Sasko blízko hlavního zemského města Drážďany. Město obdrželo městské právo v roce 1935. Zvláštní atmosféra zdejší krajiny přitahovala celou řada umělců i vědců. V Radebeulu vytvořil své dílo spisovatel Karel May. Přírodnímu léčiteli Friedrichu Eduardovi Bilzovi vděčí hosté i domácí obyvatelé za Bilzovy lázně s nejstarším přístrojem na umělé vlny UNDOSA. Vhodné klimatické podmínky umožňují pěstování vína na slunných labských stráních. S vinařstvím je spojena řada vinných sklípků, vinných dvorů a bývalé ‚‚horské a kratochvilné” domy. Díky svým kulturním a rekreačním zařízením a díky řadě společenských akcí je Radebeul místem, kde se snoubí kultura s přírodou, a to přímo před branami Drážďan. Úzkokolejkou z nádraží Radebeul Ost do Radeburgu je dosažitelný také zámek Moritzburg. Výlety do Saského Švýcarska, do Míšně nebo do Krušnohoří jsou snadné i díky veřejné dopravě. Na jaře se město probouzí barevnými květy stromů a o víkendu po svátku Nanebevzetí se koná slavnost Karla Maye v Lößnitzgrundu. V létě je zde k dizpozici koupaliště, cyklistické stezky kolem Labe a mnoho turistických cest. Také je možné doporučit jízdu kolesovým parníkem do Míšně nebo Diesbar-Seußlitz. Podzim je rájem pro milovníky vína. Státní vinařství Zámek Wackerbarth a mnoho jiných vinařství nabízejí ochutnávky vín. Vrcholná událost se koná koncem září - podzimní vinobraní. Ve všech ročních obdobích lze doporučit návštěvu muzea Karla Maye, muzea vinařství Hoflößnitz nebo návštěvu městské galerie. Partnerská města Radebeulu jsou St. Ingbert v Sársku, Sierra Vista (Arizona, USA) a Obuchov na Ukrajině.


32

Die idyllische Große Kreisstadt Radebeul im Oberen Elbtal liegt im Freistaat Sachsen nahe der Landeshauptstadt Dresden an der Elbe. Die Stadt erhielt 1935 das Stadtrecht. Der Schriftsteller Karl May schuf sein Lebenswerk in Radebeul. Dem Naturheilkundler Friedrich Eduard Bilz verdanken Einwohner und Gäste das Bilz-Bad, mit der ältesten noch in Betrieb befindlichen UNDOSA Wellenmaschine. Günstige klimatische Bedingungen erlauben den Weinanbau an den sonnigen Hängen des Elbtales. Eng verbunden mit dem Weinanbau ist eine Vielzahl vorhandener Winzerhöfe, Weingüter und ehemaliger Berg- und Sommerpavillons. Moritzburg ist per Schmalspurbahn vom Bahnhof Radebeul-Ost aus erreichbar. Ausflüge in die „Sächsische Schweiz“, nach Meißen oder in das Erzgebirge sind von Radebeul aus bequem mit Nahverkehrsmitteln möglich. Jedes Frühjahr findet am Wochenende nach Himmelfahrt das Karl-May-Fest im Lößnitzgrund statt. Im Sommer ermöglichen Freibäder, der nahe Elbradweg und eine Vielzahl an erholsamen Wanderwegen eine aktive Erholung. Ebenso empfehlenswert ist eine Fahrt mit einem Schaufelraddampfer nach Meißen oder Diesbar-Seußlitz. Im Herbst ist Saison für Weinliebhaber. Das Staatsweingut Schloss Wackerbarth und viele weitere Winzer laden ein, die edlen Tropfen zu genießen. Einen besonderen Höhepunkt bildet das Ende September stattfindende Herbst- und Weinfest. Sommers wie Winters lohnt es sich dem Karl-MayMuseum, dem Weingutmuseum Hoflößnitz oder der Stadtgalerie einen Besuch abzustatten. Partnerstädte von Radebeul sind St. Ingbert im Saarland, Sierra Vista (Arizona, USA) und Obuchov in der Ukraine.

1998 31 816

1999 32 162

2000 32 246

2001 32 241

2002 32 406

2003 32 531

15 505 16 311

15 634 16 528

15 657 16 589

15 675 16 566

15 715 16 691

15 800 16 731

13,2 69,2 17,6 132,6 484 15,3 1 221 2 056

13,1 68,9 18,0 137,7 346 10,8 1 234 2 181

12,8 68,5 18,6 145,3 84 2,6 1 237 2 073

12,8 68,1 19,1 149,8 -5 -0,2 1 237 2 020

12,6 67,8 19,6 155,5 165 5,1 1 244 1 910

12,5 67,2 20,2 161,8 125 3,8 1 248 1 836


Radeburg Radeburg je malé město s přilehlými venkovskými částmi bohatými na lesy a vodní plochy. Leží na východě okresu Míšeň, asi 25 km od Míšně a jen asi 20 km od města Drážďany. Poprvé bylo město zmíněno roku 1288 v majetkovém přípisu landkrabství Míšeň falckému hraběti Friedrichovi. 10. ledna 1858 se zde narodil významný malíř Heinrich Zille, který se stal známým hlavně díky ztvárnění berlínského dělnického „Milljöhs“ (prostředí). Ve vlastivědném muzeu si můžeme prohlédnout výstavu tohoto malíře. Pozoruhodností je středověké městské jádro s náměstím a kašnou, dobře zachovalý systém rozvodu plynu, městský zámek (dnes sídlo stavebního a pořádkového úřadu města) s poštovními sloupy, jakož i úzkokolejka. Okolí Radeburgu nabízí obrovské možnosti pro pěší turistiku, pro cyklistiku nebo také pro jízdu na koni. Díky velice dobrému dálničnímu spojení A13 (spojnice Drážďany – Berlín) a blízkosti letiště DresdenKlotzsche, se z Radeburgu stává živé město, nabízející pracovní příležitosti i možnosti bydlení. Plochy pro výstavbu jsou v prostoru Radeburg-Süd a v zámeckém a průmyslovém parku Berbisdorf. V Radeburgu se nachází pět školek, základní škola, dvě koupaliště, dva kempy, knihovna, vlastenecké muzeum, rehabilitační klinika, dům s pečovatelskou službou, sportoviště, haly, kuželkářská dráha, dobré lékařské zázemí, obchody a spotřební trhy. Partnerskými městy jsou Frýdlant nad Ostravicí v Česku a Edenkoben ve Falcku, dále pak Argenbühl v Allgäu.


Radeburg ist eine Kleinstadt mit ländlichen Ortsteilen in wald- und gewässerreicher Umgebung. Sie liegt nur ca. 25 km von Meißen und in etwa 20 km von der Landeshauptstadt Dresden entfernt. 1288 wird Radeburg in einer Übereignungsurkunde der Landgrafschaft Meißen an den Pfalzgraf Friedrich erstmals als Stadt erwähnt. Am 10. Januar 1858 wurde der bekannte Maler Heinrich Zille in Radeburg geboren, der besonders durch Darstellungen des Berliner proletarischen „Milljöhs“ bekannt wurde. Im Heimatmuseum der Stadt kann man eine kleine Zille-Ausstellung besichtigen. Einen Ausflug Wert sind der mittelalterliche Stadtkern mit Markt und Brunnen, das gut erhaltene Gassensystem, das Stadtschloss mit der Postmeilensäule sowie die Schmalspurbahn. Auch Radeburgs nähere Umgebung bietet zahlreiche Möglichkeiten für Erkundungen zu Fuß, per Rad oder auch zu Pferde. Von Radeburg aus bieten sich als weitere Ausflugsziele Dresden, Meißen, Radebeul oder die Sächsische Schweiz an. Durch die verkehrsgünstige Lage an der Autobahn A13 (Verbindungsachse Dresden-Berlin) und nahe am Flughafen Dresden-Klotzsche entwickelt sich Radeburg zu einem lebenswerten Arbeits- und Wohnort. In Radeburg gibt es Kindereinrichtungen und mehrere Grund- und Mittelschulen, Badegewässer, Campingplätze, eine Bibliothek, das Heimatmuseum, eine Reha-Klinik und ein Altenpflegeheim mit betreutem Wohnen. Die Partnerstädte Radeburgs sind Frýdlant nad Ostravicí in Tschechien und Edenkoben in der Pfalz; eine weitere Partnergemeinde ist Argenbühl im Allgäu.

1998 7 902

1999 7 854

2000 7 903

2001 7 915

2002 7 874

2003 7 844

3 927 3 975

3 922 3 932

3 927 3 976

3 938 3 977

3 916 3 958

3 895 3 949

14,4 69,3 16,3 113,2 119 15,2 146 526

13,8 69,8 16,3 118,3 -48 -6,1 145 589

13,0 70,0 17,0 131,0 49 6,2 146 592

12,6 69,7 17,7 140,6 12 1,5 147 604

11,9 70,4 17,7 148,7 -41 -5,2 146 604

11,4 70,3 18,2 159,1 -30 -3,8 145 609


33

Sebnitz O založení města hovoří hornolužická hraniční listina z roku 1241. Text listiny byl připraven již v roce 1223, ale až 7. května 1241 byla na Königsteinu podepsána. Sebnitz patří k okresu Saské Švýcarsko a leží v bezprostřední blízkosti českých hranic. Sebnitz je okresní město a státem uznané lázně. Hospodářská struktura je určována především malými a středními podniky a bohatou nabídkou obchodu a služeb. V Sebnitz sídlí rovněž největší zaměstnavatel v okrese Saské Švýcarsko, Robert Bosch Elektrogeräte GmbH. Tři průmyslové zóny na východě města poskytují dostatek prostoru pro nové podnikatele. Sebnitz má rekonstruované jádro města s náměstím a atraktivními měšťanskými domy včetně dobře vyřešených příjezdových silnic. Město je sídlem Národního parku Saské Švýcarsko a výchozím bodem pro cestovní ruch. Z dalších nabídek se jedná o jedinečné Muzeum umělých květin, Dům německé umělé květiny s možností prohlídky výroby a prodeje umělých květin, bylinná koupel Dr. Petzolda, plavba na pramici po Obere Schleuse, vyhlídková věž Weifbergturm v Hinterhermsdorfu, pravěký park, muzeum Afrikahaus, motorest Forellenschenke (pstruží speciality), jakož i vlastivědné muzeum Prof. Alfreda Meiche nebo muzeum modelů lokomotiv. Sebnitz udržuje partnerství s Montabaur ve Westerwaldu, Cascina v Itálii a s Bruntálem v ČR. Dne 1. 5. 2004 podepsalo Sebnitz dohodu o přeshraniční spolupráci se sousedním českým městem Dolní Poustevna.


34

Von der Gründung der Stadt zeugt die Oberlausitzer Grenzurkunde aus dem Jahr 1241. Der Text der Urkunde war bereits 1223 niedergeschrieben, aber erst am 07. Mai 1241 auf dem Königstein unterzeichnet worden. Sebnitz gehört zum Landkreis Sächsische Schweiz und liegt unmittelbar an der tschechischen Grenze. Die wirtschaftliche Struktur von Sebnitz ist überwiegend von kleinen und mittelständischen Unternehmen geprägt. Diese gewährleisten ein ausgewogenes Angebot an Waren und Dienstleistungen. In Sebnitz ist der größte Arbeitgeber im Landkreis Sächsische Schweiz – die Robert Bosch Elektrowerkzeuge GmbH – angesiedelt. Drei Gewerbegebiete am Ortsausgang der Stadt bieten den angesiedelten Unternehmen die erforderlichen Gewerbeflächen. Sebnitz verfügt über einen hervorragend sanierten Altstadtkern mit zentral gelegenem, rekonstruierten Marktplatz und attraktiven Bürgerhäusern. Am Nationalpark Sächsische Schweiz gelegen ist die Stadt eine namhafte Adresse im Fremdenverkehr. In Deutschland einzigartig ist das Haus “Deutsche Kunstblume” mit Schauwerkstatt für die Herstellung und den Verkauf von Sebnitzer Seidenblumen, das Dr.-Petzold- Kräutervitalbad. Weitere lohnenswerte Sehenswürdigkeiten stellen die Obere Schleuse, der Weifbergturm in Hinterhermsdorf, der Urzeitpark, das AfrikaHaus, das Erholungshaus Forellenschenke, das Kunstblumenund Heimatmuseum Prof. Alfred Meiche und das Modelleisenbahnmuseum dar. Sebnitz unterhält Städtepartnerschaften zu Montabaur im Westerwald, Cascina in Italien und Bruntal in Tschechien. Darüber hinaus unterzeichnen Sebnitz und seine tschechische Nachbarstadt Dolní Poustevna am 1. 5. 2004 eine Vereinbarung zur gemeinsamen grenzüberschreitenden Zusammenarbeit.

1998 10 203

1999 10 063

2000 9 882

2001 9 670

2002 9 496

2003 9 304

4 821 5 382

4 778 5 285

4 718 5 164

4 614 5 056

4 547 4 949

4 479 4 825

12,9 66,9 20,2 156,8 -197 -19,1 232 934

12,0 67,2 20,8 173,5 -140 -13,8 229 934

11,4 66,8 21,7 190,1 -181 -18,1 225 973

11,2 66,0 22,9 205,0 -212 -21,7 220 1 049

10,5 66,0 23,5 222,9 -174 -18,1 216 1 012

10,0 65,6 24,4 243,7 -192 -20,4 212 1 001


Stolpen Stolpen patří k okresu Saské Švýcarsko a leží v jeho bezprostřední blízkosti. Hlavní zemské město Drážďany je vzdáleno od Stolpenu jen 25 km. Je dobrým výchozím bodem pro výlety do Lužice a Budyšína. Ve 12. století byl poprvé zmíněn hrad a z roku 1212 pochází první písemná zmínka. V roce 1429 proběhlo bezúspěšné obléhání hradu husity. Město Stolpen vzniklo přibližně v roce 1429 a 7. května 1503 obdrželo městské právo, městský znak až v roce 1549. O 10 let později se Stolpen dostává do vlastnictví Wettinů a roku 1634 se stává kurfiřtským saským městem a hradem. 4. března 1723 byly město a hrad z větší části zničeny požárem. Tak, jak se město rozvíjelo po požáru, existuje dodnes. Hrad získal proslulost díky hraběnce von Cosel (1680 – 1765), která zde žila v letech 1716 až 1765 jako zajatec saského kurfiřta Augusta Silného. K pozoruhodnostem hradního města patří středověká poloha hradu s jejími dominantními, z dálky viditelnými věžemi. Hrad sloužil míšeňským biskupům a saským kurfiřtům jako vedlejší rezidence. Stálá výstava v Janově věži a pohřebiště v hradní kapli vyprávějí o životě hraběnky von Cosel. Evangelicko-luteránský kostel byl postaven roku 1470. Také kostel byl zasažen požárem města. Po požáru následovala barokní přístavba. Za zmínku stojí dodnes zachovaný gotický chór. Významným znakem Stolpenu je mimo jiné čtvercovité svažité náměstí. Okolo něj stojí měšťanské domy z 18. a 19. století. Pozoruhodný je také poštovní sloup na náměstí, historické městské hradby, zdi zoologické zahrady a přírodní památka Stolpenského čediče. V Stolpenu a okolí existuje dodnes množství středních podniků, které zlepšují situaci na pracovním trhu.


Stolpen gehört zum Landkreis Sächsische Schweiz und liegt in unmittelbarer Nähe zur Sächsischen Schweiz. Die Landeshauptstadt Dresden ist nur 25 km von Stolpen entfernt. Von Stolpen aus hat man zudem einen guten Ausgangspunkt für Touren und Ausflüge in die Lausitz und nach Bautzen. Im 12. Jahrhundert wurde die Burg erstmals erwähnt und im Jahre 1212 gab es die erste sichere urkundliche Erwähnung. 1429 erfolgte eine erfolglose Belagerung der Burg durch die Hussiten. Die „Stadt Stolpen“ entstand ungefähr im Jahre 1429. Am 7. Mai 1503 erhielt Stolpen eine Stadtverfassung, erst 1549 kam das Stolpener Wappen hinzu. 10 Jahre später kam Stolpen in den Besitz der Wettiner und wurde 1634 kursächsische Stadt und Burg. Durch den großen Stadtbrand am 4. März 1723 wurden Stadt und Burg zu großen Teilen vernichtet. Die Struktur der danach wieder aufgebauten Stadt prägt noch heute erkennbar das Stadtbild. Bekannt geworden ist die Burg durch Gräfin von Cosel (1680 – 1765), die von 1716 bis 1765 als Gefangene des Kurfürsten von Sachsen (August dem Starken) auf der Burg gelebt hat. Eine ständige Ausstellung im Johannisturm und die Grabstelle in der Burgkapelle erzählen vom Leben der Gräfin von Cosel auf der Burg. Zu den Sehenswürdigkeiten der Burgstadt Stolpen gehört die mittelalterliche Burganlage mit ihren weithin sichtbaren und markanten Türmen; sie diente ehemals den meißnischen Bischöfen und den sächsischen Kurfürsten als Nebenresidenz. Die Evangelisch-Lutherische Stadtkirche wurde um 1470 erbaut. Später erfolgte ein barocker Anbau. Der bis heute erhaltene gotische Chor ist besonders sehenswert. Markant für Stolpen ist unter anderem der quadratische, steil ansteigende Marktplatz. Er ist umgeben von Bürgerhäusern, die im 18. und 19. Jahrhundert entstanden sind. Ebenfalls sehenswert sind die Postmeilensäule auf dem Marktplatz, die historische Stadt- und Tiergartenmauer und das Naturdenkmal des Stolpener Basalts. In Stolpen und den Ortsteilen gibt es heute zahlreiche mittelständische Unternehmen.

1998 6 217

1999 6 226

2000 6 291

2001 6 240

2002 6 225

2003 6 256

3 084 3 133

3 091 3 135

3 103 3 188

3 087 3 153

3 100 3 125

3 086 3 170

15,8 67,6 16,6 104,6 90 14,6 102 452

15,5 67,5 17,0 110,1 9 1,4 102 448

14,8 67,4 17,8 120,7 65 10,4 103 505

14,5 67,2 18,3 126,2 -51 -8,1 103 511

14,0 67,4 18,7 133,8 -15 -2,4 102 486

13,4 67,0 19,5 145,3 31 5,0 103 529


35

Wehlen Přes 700 let staré město patří k nejmenším městům Svobodného státu Sasko. „Wehlstädtl“ patří díky své chráněné poloze v hluboké labské nížině k vyhledávaným místům, neboť se zde nenachází žádný průmysl a je zde garantován klid a odpočinek. Toto město s malebnými domy kolem labského úbočí je výchozím místem pro výlety do romantického světa skal Labským pískovců. Autu zde můžeme dopřát odpočinek, vytyčených výletních cílů a pamětihodností dosáhneme pohodlně a bez stresu pomocí rychlodráhy, Saské paroplavby nebo labské cyklistické stezky. Za parného léta je zážitkem procházka stinnými lesy, soutěskami a údolími. Velké množství restaurací a kaváren, hotelů, penzionů a ubytování v soukromí nabízí prvotřídní servis. V místě se nachází koupaliště s vyhřívanou vodou, alpínská botanická zahrada, vlastivědné muzeum, miniatura „Malé Saské Švýcarsko“, chrám cyklistů jakož i krásně položený park. „Basteikraxler“ doveze návštěvníky každou hodinu ke známé vyhlídce Bastei. Můžete také využít nabídku jízdy na koních na březích Labe nebo na loďce po Labi. Partnerským městem je Wangen v Allgäu.


36

Die über 700 Jahre alte Stadt zählt zu den kleinsten Städten des Freistaates Sachsen. Das „Wehlstädtl“ weist sich durch seine geschützte Lage im tiefen Elbtal als besonders günstig für Erholungssuchende aus. Durch das Fehlen jeglicher Industrie sind Ruhe und Erholung garantiert. Wehlen ist ein günstiger Ausgangspunkt für Wanderungen in die romantische Felsenwelt des Elbsandsteingebirges. Das Auto hat hier Schonzeit: S-Bahn, Sächsische Dampfschiffahrt, Basteikraxler und Elbradweg ermöglichen es, bequem und stressfrei die gewünschten Ausflugsziele und Sehenswürdigkeiten zu erreichen. Und selbst bei hochsommerlichen Temperaturen ist eine Wanderung in den schattigen Wäldern, den Gründen und Schluchten rund um Wehlen von besonderem Reiz. Zahlreiche Hotels, Pensionen, Gaststätten, Cafes und Privatunterkünfte laden zum Verweilen ein und bieten ihren Service an. Im Ort befindet sich ein solarbeheiztes Erlebnisbad, ein alpiner Pflanzengarten, ein Heimatmuseum, die Miniaturschauanlage “Die kleine Sächsische Schweiz“, eine Radfahrerkirche sowie schön angelegte Parkanlagen. Der „Basteikraxler“ bringt die Gäste stündlich auf die berühmte Bastei. Auch kann man auf dem Rücken der Pferde oder mit dem „Drahtesel“ entlang der Elbe bzw. mit dem Kanu auf der Elbe die bizarre, unberührte Felslandschaft der Sächischen Schweiz erkunden. Städtepartnerschaften bestehen zu Wehlen an der Mosel und zu Wangen im Allgäu.

1998 1 800

1999 1 817

2000 1 801

2001 1 766

2002 1 724

2003 1 729

908 892

908 909

898 903

890 876

876 848

871 858

12,7 69,0 18,3 143,7 20 11,2 167 169

13,4 68,2 18,4 137,9 17 9,4 168 161

12,5 68,5 18,9 150,9 -16 -8,9 167 160

11,6 68,6 19,8 170,2 -35 -19,5 163 152

11,9 69,5 18,6 155,3 -42 -24,2 160 123

11,5 69,5 19,0 164,8 5 2,9 160 143


Wilsdruff Město se skládá ze 13 čtvrtí. Wilsdruff leží nad labskou nížinou, cca 20 km západně od Drážďan, v těsné blízkosti dálnice A4. Území města sahá na jihu až k Tharandtskému lesu, na západě až k Triebischi, na východě až k Drážďanům a Freitalu a na severu hraničí s dálnicí A4. Od roku 1998 patří město k okresu Weißeritz se sídlem v Dippoldiswalde a tvoří severní hranice okresu. Wilsdruff byl založen mezi lety 1160 a 1170 stavbou románského kostela sv. Jakuba. První zmínka z roku 1259 o něm hovoří jako o městě. Na počátku 15. století se na dalších více než 400 let stali pány Wilsdruffu členové rodiny Schönbergů. Zámek z roku 1543 o tom ještě dnes svědčí. V průběhu tisíciletí město několikrát vyhořelo. Po požáru v roce 1744 bylo vybudováno podle plánů saského vrchního stavitele Knöffla, tím získalo svou dnešní podobu. V nové radnici na severovýchodním rohu náměstí září rekonstruovaná (2003) restaurace pro labužníky. V této radnici byla roku 1762 po bitvě u Kesselsdorfu podepsána smlouva o příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Po zahájení výstavby sítě úzkokolejek do Počápel (Freital), do Nossenu a do Míšně se začalo město rozvíjet jako průmyslové a obchodní centrum. Wilsdruff má k dispozici kvalitní síť silnic. Moderní školky a nová základní škola lákají mnoho mladých rodin. Pro volný čas je k dispozici městská knihovna, kuželkářská dráha, lesní koupaliště se solárním ohřevem v místní části Grund, nová sportovní hala a parkoviště. Město Wilsdruff a jeho okolí jsou díky své poloze bohaté na památky. Vedle historických staveb jako je radnice, různé kostely a velký počet historických mlýnů jsou zde také přírodovědecké památky (zpracování porfyritu a geologické muzeum pod širým nebem v Mohornu). Zajímavé jsou možnosti výletů pro pěší i cyklisty do velkého Triebischtalu, Landbergu v Tharandském lese, do vlastivědného muzea ve Wilsdruffu, lesního koupaliště v Mohorn-Grund a v Evropě jedinečná skleněná zvonkohra na radnici ve Wilsdruffu. Partnerskými městy jsou Graben-Neudorf a Bisingen v Bádensku–Württembersku a Postbauer-Heng, Stamsried a Aiterhofen v Bavorsku.


Die Stadt besteht aus 13 Ortsteilen. Wilsdruff liegt ca. 20 km westlich der Landeshauptstadt Dresden oberhalb des Elbtales und unmittelbar an der Bundesautobahn A 4. Das Stadtgebiet reicht im Süden bis zum Tharandter Wald, im Westen bis an die Triebisch, im Osten bis an die Stadtgrenzen von Dresden bzw. Freital und im Norden grenzt es an die A 4. Wilsdruff selbst wurde zwischen 1160 und 1170 mit dem Bau der romanischen Jakobikirche gegründet und nach der ersten urkundlichen Erwähnung im Jahr 1259 bereits im 13. Jahrhundert als „Stadt“ bezeichnet. Seit Anfang des 15. Jahrhundert waren Mitglieder der Familie von Schönberg über vierhundert Jahre die Stadtherren von Wilsdruff. Das 1543 erbaute Schloß zeugt noch heute davon. Im Laufe der Jahrhunderte brannte die Stadt mehrmals nieder. Nach dem Stadtbrand von 1744 wurde Wilsdruff nach dem Plan des Sächsischen Oberlandbaumeisters Knöffel wieder aufgebaut und erhielt damit im wesentlichen die heutige Form. Das 1758 eingeweihte neue Rathaus an der Nordostecke des Marktplatzes, erstrahlt nach sachkundiger Restaurierung im Jahr 2003 in neuer Schönheit. In diesem Rathaus wurde 1762 nach der Schlacht bei Kesselsdorf der Waffenstillstandsvertrag zwischen Österreich und Preußen unterzeichnet. Nach dem Beginn des Aufbaus eines Schienennetzes der Schmalspurbahn nach Potschappel (Freital), nach Nossen und nach Meißen entwickelte sich Wilsdruff zu einem gefragten Gewerbestandort und beliebten Einkaufszentrum. An Freizeitmöglichkeiten stehen u.a. die städtische Bücherei, die eine Kegelbahn und das solarbeheizte Waldbad im Ortsteil Grund, die neu errichtete Dreifeldsporthalle und das Parkstadion zur Verfügung. Reiten und Gespannfahren werden zunehmend attraktiver. Wilsdruff und Umgebung ist reich an Sehenswürdigkeiten. Neben Baudenkmälern wie dem Rathaus Wilsdruff, verschiedenen Kirchen und einer großen Anzahl historischer Mühlen gibt es auch Naturdenkmäler, wie den Porphyrfächer und das dazugehörige geologische Freilichtmuseum in Mohorner Grund zu bewundern. Beliebte Ausflugsziele für Wanderer und Radfahrer sind das große Triebischtal, der Landberg am Tharandter Wald, das Heimatmuseum Wilsdruff, das Waldbad in Mohorner Grund und seit kurzer Zeit auch das einzige Glasglockenspiel Europas am Rathaus Wilsdruff. Wilsdruffs Partnerstädte sind Graben-Neudorf und Bisingen in Baden-Würtemberg sowie Postbauer-Heng und Stamsried und Aiterhofen in Bayern.

1998 5 909

1999 6 011

2000 8 477

2001 13 541

2002 13 708

2003 13 743

2 880 3 029

2 962 3 049

4 275 4 202

6 804 6 737

6 912 6 796

6 906 6 837

16,3 67,6 16,1 98,8 233 40,3 116 416

15,6 68,3 16,2 103,7 102 17,1 118 448

15,1 68,8 16,0 105,8 154 18,4 118 637

14,7 70,1 15,2 103,8 50 3,7 166 1 083

14,3 69,9 15,8 110,5 167 12,3 168 1 029

13,5 70,1 16,4 121,3 35 2,6 168 917


37

Benešov nad Ploučnicí Benešov nad Ploučnicí byl založen ve druhé polovině 13. století v údolí řeky Ploučnice, kudy vedla cesta z Prahy do Saska a Lužice. Název Benessau je pravděpodobně odvozen od jména jednoho z členů rodu Michaloviců - Beneše Věrného, který byl držitelem hradu Ostrý. Původní osada byla na město povýšena v roce 1392, kdy Jan III. z Michalovic propůjčil Benešovu Mladoboleslavské městské právo s právem městského znaku, právem hrdelním a hradebním, právem trhu a právem odkazu majetku měšťana potomkům. Největšího rozkvětu dosáhlo město v 16. století, kdy byl vytvořen zámecký areál, sestávající z Horního zámku, Dolního zámku, Wolfova křídla a dvou šlechtických domů. Byl postaven ve slohu vladislavské gotiky a saské renesance. Je to poslední unikát saské architektury na území ČR. Ve městě se nachází řada dalších domů, lidových stavení a objektů, které jsou nyní zapsány v seznamu kulturních památek. Skutečnou okrasou města je Mariánský sloup na náměstí, který byl vysvěcen v roce 1745. V letech 1826 - 1831 byly vybudovány nové komunikace, spojující Benešov s Děčínem a Českou Lípou a město se tak stalo důležitou obchodní křižovatkou. V roce 1850 se Benešov stal sídlem soudního a berního okresu a centrem moderní státní správy s prosperujícím průmyslem. V současné době je město střediskem textilního průmyslu a kovoprůmyslu. Nejvýznamnějšími průmyslovými podniky na území města jsou firmy Benar se zaměřením na textilní výrobu a Interkov, zabývající se kovovýrobou a patřící mezi největší vývozce v České republice. Dopravní zátěž ve středu města byla zmírněna nedávno vybudovaným silničním obchvatem. Krásný pohled na město nabízí nedaleká Ploučnická vyhlídka, příjemná je i návštěva termálního koupaliště, kde je k dispozici ubytování v campu. Pro náročnější návštěvníky je zde možnost ubytování v hotelu či v soukromých apartmánech. Ke sportovnímu vyžití jsou připraveny kvalitně udržované tenisové kurty, hřiště na plážový volejbal, fotbalový stadion a několik tělocvičen. Malebná krajina v okolí města vybízí k procházkám a cyklistickým projížďkám. Město partnersky spolupracuje s německým městem Heidenau.


38

Benešov nad Ploučnicí wurde in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts im Tal des Flusses Ploučnice gegründet. Dort führte ein Handelsweg von Prag nach Sachsen und in die Lausitz. Der Name Benessau wurde wahrscheinlich vom Namen eines der Mitglieder der Adelsfamilie Michalovici – Beneš Věrný – abgeleitet, der auch Besitzer der Burg Scharfenstein (Ostrý) war. Die ehemalige Siedlung wurde 1392 zur Stadt erhoben. Damals verlieh Jan III. von Michalovice Benešov das Stadtrecht mit Wappen, das peinliche Recht (alter Begriff für Strafrecht), das Markt- und das Erbschaftsrecht. Ihre Blütezeit erreichte die Stadt im 16. Jahrhundert mit dem Bau der Schlossanlage. Dieses Areal wurde im Stil der Spätgotik und der Sächsischen Renaissance erbaut. Es ist das letzte Unikat sächsicher Architektur auf dem Gebiet der Tschechischen Republik. In der Stadt gibt es noch eine Reihe weiterer Häuser und Bauten in volkstümlicher Bauweise. Eine besondere Sehenswürdigkeit der Stadt ist die Mariensäule, die 1745 eingeweiht wurde. In den Jahren 1826-1831 wurden die Straßen, welche Benešov mit Děčín und Česká Lípa verbinden, ausgebaut, wodurch die Stadt zu einem wichtigen Handelszentrum wurde. 1850 wurde Benešov zum Sitz der Gerichts- und Finanzbezirksbehörde und somit zum Zentrum der modernen Staatsverwaltung mit einer prosperierenden Industrie. Heute ist die Stadt ein Zentrum der Textil- und Metallindustrie. Die wichtigsten Industriebetriebe der Stadt sind Benar (Textilindustrie) und Interkov (Metallindustrie). Sie gehören zu den größten Firmen ihrer Branche in der Tschechische Republik. Einen schönen Blick auf die Stadt bietet die Aussichtsplattform Ploučnická vyhlídka. Besonders angenehm ist ein Besuch des Thermalbades, wo auch Unterkunftsmöglichkeiten und ein Campingplatz zur Verfügung stehen. Für anspruchsvollere Gäste bieten sich auch Unterkunftsmöglichkeiten im hiesigen Hotel oder in Privatpensionen. Als Freizeiteinrichtungen können Tennisplätze, ein BeachVolleyballplatz, das Fußballstadion und die Turnhallen genutzt werden. Die malerische Landschaft bietet die Möglichkeit zum Wandern und Radfahren. Die Partnerstadt von Benešov nad Ploučnicí ist Heidenau in Sachsen.

1998 4 098

1999 4 089

2000 4 068

2001 4 075

2002 4 022

2003 4 043

2 041 2 057

2 034 2 055

2 028 2 040

2 038 2 037

2 012 2 010

2 020 2 023

17,5 70,8 11,7 67,1 -15 -3,7 419 .

16,7 71,4 11,9 71,2 -9 -2,2 419 319

16,7 71,4 11,9 71,1 -21 -5,2 416 307

16,2 71,8 12,0 73,8 23 5,6 417 282

16,1 71,7 12,2 75,5 -53 -13,2 412 318

16,2 71,7 12,1 75,2 21 5,2 414 335


Bílina Území dnešní Bíliny bylo jedno z nejstarších osídlených míst v Čechách. První písemná zmínka o Bílině „provincia Bilinensis“ se nachází v listině papeže Jana XV. z roku 993. V 10. až 11. století byl vybudován zdejší hrad, ve 13. a 14. století městské hradby a ve 14. stol. byly také zakládány vinice. Až do začátku 13. století byla Bílina správním centrem provincie v čele s knížecím kastelánem. Pod hradištěm se rozrůstala trhová ves, postupně se měnící v městečko. Za panství husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic byly postaveny gotické kostely svatého Petra a Pavla. Město Bílina se rozkládá při severním okraji Českého středohoří, leží v nadmořské výšce 207 m n. m., podnebí je mírné a slunné. Dominantou města a okolí je znělcový masiv Bořeň (539 m n. m.), největší těleso tohoto typu ve střední Evropě, kde byla v roce 1977 vyhlášena národní přírodní rezervace o rozloze 23 ha. Bílina je neodmyslitelně spojena s lázněmi a léčivými účinky alkalické minerální vody kyselky, jejíž objev je Václavem Hájkem z Libočan datován dokonce již do 8. století. Export vody do celé Evropy je dokladován už v 17. století. Rozhodující zásluhu na léčebném využití tohoto zdroje měl balneolog a geolog Franz Ambros Reuss (1761 - 1830). Lázně pak přivedly do města i osobnosti jako je Ludvig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Alexander von Humboldt či Karel Havlíček Borovský. Město má řadu historických památek, z nichž nejvýraznější je monument barokního lobkowiczkého zámku, dílo italského architekta Antonia della Porty ze 17. století. Další památkou je secesní radnice z počátku 20. století, z plastik vyniká mariánský sloup na náměstí poblíž kašny se sochou svatého Floriána, obojí dílo G. P. Toscana, z druhé poloviny 17. století. Klenotem je soubor novorenesančních budov lázní a zřídel, který je dílem architekta Sablicka z konce 19. století. Zajímavá je i unikátní Lesní kavárna, která zdobí památkově chráněný lázeňský lesopark s řadou vzácných stromů. V současné době je Bílina těžebním a také sklářským městem. Významnou úlohu zde hrají společnosti Severočeské uhelné doly a eletrárna Ledvice. Textilní průmysl je zastoupen pobočkou firmy SEBA Tanvald, sklářský průmysl firmou Splintex Czech Chudeřice. Zahraničními partnerskými městy jsou polské město Bilgoraj a franzouzské Alés. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

Das Gebiet von Bílina gehört zum ältesten Siedlungsgebiet in Böhmen. Die erste schriftliche Erwähnung von Bílina als „provincia Bilinensis“ findet man in der Urkunde des Papstes Johannes XV. aus dem Jahre 993. Im 10./11. Jahrhundert wurde hier eine Burg und im 13./14. Jahrhundert die Stadtmauer gebaut. Im 14. Jahrhundert wurden die Weinberge angelegt. Bis Anfang des 13. Jahrhunderts war Bílina ein Zentrum der Verwaltungsprovinz. Unterhalb der Burg erstreckte sich die Marktsiedlung, aus welcher dann die Stadt entstanden ist. Unter der Herrschaft des hussitischen Hauptmanns Jakoubek von Vřesovice wurden die Peter-Pauls-Kirchen im gotischen Stil erbaut. Die Stadt liegt am Rande des Böhmischen Mittelgebirges. Sie befindet sich 207 m über NN. Das Klima ist mild und trocken. Besonders markant für Bílina ist der aus Basalt bestehende Berg Bořeň (539 m). Es handelt sich um den größten Basaltkörper in Mitteleuropa. Die Stadt ist untrennbar mit der heilenden Wirkung ihrer mineralhaltigen, alkalischen Heilquellen verbunden, deren Entdeckung nach Václav Hájek von Libočany (Chronist) noch vor dem 8. Jahrhundert datiert werden kann. Der Export des Wassers nach ganz Europa ist bereits für das 17. Jahrhundert belegt. Entscheidende Verdienste in Bezug auf die Nutzung der Heilquellen hat der Balneologe und Geologe Franz Ambros Reuss (1761 1830). Die Bäder und Heilquellen der Stadt zogen berühmte Persönlichkeiten an, wie Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang von Goethe, Alexander von Humboldt oder Karel Havlíček Borovský. Zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten gehört das barocke Schloss des italienischen Architekten Antonia della Porta aus dem 17. Jahrhundert. Eine weitere Sehenswürdigkeit ist das Rathaus im Jugendstil vom Anfang des 20. Jahrhunderts. Bedeutende Plastiken sind die Mariensäule auf dem Markt in der Nähe des Brunnens und die Statue des Heiligen Florian, die den Marktbrunnen ziert. Beides sind Werke von G. P. Toscan. Ein Kleinod ist auch das Ensemble von Kurgebäuden im Neorenaissancestil des Architekten Sablick vom Ende des 19. Jahrhunderts. Interessant ist ausserdem noch das Wald-Café, das mit wertvollen Bäumen ausgestattet ist. Heute ist Bílina eine von Bergbau und Glassindustrie geprägte Stadt. Eine wichtige Rolle spielen die Gesellschaft Severočeské uhelné doly und das Kraftwerk Ledvice. Die Textilindustrie ist durch die Filiale der Gesellschaft SEBA Tanvald und die Glasindustrie Splintex Czech Chudeřice vertreten. Partnerstädte sind die Stadt Bilgoraj in Polen und Alés in Frankreich.

1998 17 175

1999 17 250

2000 17 125

2001 15 773

2002 15 756

2003 15 738

8 745 8 430

8 851 8 399

8 807 8 318

7 697 8 076

7 686 8 070

7 663 8 075

17,0 73,4 9,7 57,0 194 11,3 530 .

16,5 73,8 9,7 58,7 75 4,3 533 1 388

16,4 73,7 9,9 60,2 -125 -7,3 529 1 363

17,2 72,3 10,5 60,9 -155 -9,8 487 1 437

17,4 72,2 10,5 60,3 -17 -1,1 486 1 699

17,3 72,3 10,4 60,0 -18 -1,1 486 1 745


39

Bohušovice nad Ohří Město Bohušovice nad Ohří leží v otevřené bezlesé rovině na levém břehu řeky Ohře. Území města se nachází v místě nejstaršího slovanského osídlení, které bylo doloženo kosterními nálezy z 9. století. První písemné zmínky o obci Bogušovců, jak byli starými letopisci první obyvatelé Bohušovic nazýváni, pocházejí z roku 1057 a 1131. Svědčí o tom listiny vydané knížetem Soběslavem, které jsou uloženy v Olomouckém archivu. Vedle nálezů cenných popelnic, objevených při výkopech pro stavbu dráhy a cukrovaru, je v Národním muzeu v Praze uložen místní historický nález tzv. „bronzový meč bohušovský“. Bohušovice ležely na důležité spojovací cestě z Prahy přes Brozany a Litoměřice do Saska. V polovině 19. století byla uvedena do provozu železnice mezi Prahou a Drážďany a byl postaven most přes řeku Ohři. Nato nastal bouřlivý rozvoj obce, kdy vznikla řada podniků především potravinářského průmyslu. Roku 1919-1920 byly Bohušovice povýšeny na město a jejich růst pokračoval. V období 2. světové války se železniční stanice Bohušovice stala koncovou stanicí pro transporty do Terezínského gheta a poslední českou stanicí okleštěného státu. Z historických památek můžeme uvést kostel sv. Prokopa z roku 1716, postavený na základech válkami pobořených staveb, kdy nejstarší objevené základy jsou z roku 1384, a pomník Mistra Jana Husa z roku 1911. V současné době má město vybudovány všechny potřebné inženýrské sítě včetně plynofikace a kabelové televize, moderně vybavené zdravotní středisko a rozvíjející se síť obchodů a služeb. Ve městě sídlí několik potravinářských firem, z nichž neznámější je Bohušovická mlékárna a. s., která svým bohatým výrobním sortimentem přesahuje rámec regionu.


40

Die Stadt Bohušovice nad Ohří liegt auf der linken Seite des Flusses Ohře (Eger). Das Gebiet der Stadt befindet sich an der Stelle einer alten slawischen Siedlung, die durch Skelettfunde aus dem 9. Jahrhundert belegt ist. Erste schriftliche Erwähnungen des Dorfes der Bogušovci stammen aus den Jahren 1057 und 1131. Dies belegen Urkunden des Fürsten Soběslav, die sich heute im Archiv in Olomouc befinden. Bohušovice liegt an einer wichtigen alten Verbindungsstraße, die von Prag über Brozany und Litoměřice bis nach Sachsen führte. Mitte des 19. Jahrhunderts wurde die Eisenbahnstrecke zwischen Prag und Dresden in Betrieb genommen in deren Folge sich die Gemeinde wirtschaftlich rasch fortentwickelte (Entstehung einer Reihe von Lebensmittelbetrieben). 1919/20 wurde Bohušovice zur Stadt erhoben, was ihre Entwicklung weiter begünstigte. An historischen Denkmälern ist die Kirche des Heiligen Prokop aus dem Jahr 1716 erwähnenswert, die auf dem Fundamenten älterer, durch verschiedene Kriege zerstörter Bauten errichtet wurde. Das Denkmal von Jan Hus stammt aus dem Jahr 1911. Heute kann die Stadt eine gut entwickelte Infrastruktur und ein reiches Angebot an Waren und Dienstleistungen vorweisen. In der Stadt haben mehrere Lebensmittelfirmen ihren Sitz. Zu den bekanntesten von ihnen gehört die Molkerei Bohušovice AG, die mit ihrem reichhaltigen Warenangebot auch überregional agiert.

1998 2 492

1999 2 513

2000 2 539

2001 2 551

2002 2 547

2003 2 544

1 206 1 286

1 212 1 301

1 219 1 320

1 219 1 332

1 206 1 341

1 214 1 330

19,2 70,3 10,4 54,3 -1 -0,4 289 .

19,3 70,4 10,3 53,3 21 8,4 291 159

19,7 70,1 10,2 52,0 26 10,2 294 138

18,6 70,8 10,6 56,8 14 5,5 296 145

17,9 71,4 10,6 59,3 -4 -1,6 295 158

17,5 71,6 10,9 62,1 -3 -1,2 295 138


Budyně nad Ohří Město Budyně nad Ohří leží na severozápadním okraji podřipské krajiny uprostřed lužního lesa. První zmínky o Budyni se v historických kronikách objevují již v 9. století našeho letopočtu. Archeologické nálezy však potvrzují existenci kultury na území dnešního města Budyně nad Ohří již daleko dříve a to v období přibližně tři tisíce let před naším letopočtem. Listina o městských právech pro Budyni byla podle některých historických pramenů vydána již v roce 1293. Tento doklad se však nedochoval, a proto statut města byl definitivně potvrzen až za krále Václava II. v roce 1302. V padesátých letech 20. století Budyně statut města ztratila a byl jí navrácen až v roce 1996. Město leží v oblasti nízkých srážek, které jsou rovnoměrně rozloženy do celého ročního období a to je jeden z důvodů, proč tato oblast patří do tzv. „Zahrady Čech“. Úrodná půda, která se v této oblasti vyskytuje, pochází z naplavenin řeky Ohře. Její koryto velice významně migruje, o čemž svědčí veliké množství slepých ramen v lužním lese, který je z velké části vyhlášen přírodním parkem. Nejvýznamnější pamětihodností Budyně nad Ohří je Vodní hrad, jehož kořeny sahají až do 9. století. V současnosti je tento rekonstruovaný hrad zpřístupněn veřejnosti a v jeho prostorách je nainstalována muzejní sbírka a autentická ukázka alchymistické dílny. V prvním patře východního křídla je umístěna městská galerie, která je celoročně přístupná veřejnosti. Vedle této pamětihodnosti je v centru města, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, celá řada dalších historických památek jako je např. kostel svatého Václava, historická kašna, kostel Panny Marie Sněžné, socha Panenky Marie a Cyrilo - Metodějský kříž. Ve městě je zastoupen elektrotechnický a strojírenský průmysl. Sídlo zde má významná elektrotechnická firma ETEZET a ojedinělý výrobce segerových pojistek firma SEGNOR. Přeshraniční spolupráce je navázána s německým městem Hohenstein, které se nachází nedaleko česko saských hranic. S tímto partnerským městem jsou připravovány festivaly a různá další setkání na úrovni zastupitelstev měst a jiných společenských organizací.


Die Stadt Budyně nad Ohří liegt am Nordwestrand des Gebietes um den Berg Říp inmitten des Auwaldes. Die erste urkundliche Erwähnung stammt aus dem 9. Jahrhundert. Archäologische Funde bestätigen allerdings die Existenz einer Siedlung auf dem Gebiet der heutigen Stadt Budyně nad Ohří, die auf weitaus früher, und zwar 3000 Jahre vor unserer Zeitrechnung, zurückreichen. Das Stadtrecht für Budyně soll nach historischen Quellen bereits im Jahre 1293 per Urkunde erlassen worden sein. Diese Urkunde ist nicht überliefert, weshalb Budynes Status als Stadt erst unter König Václav II. im Jahre 1302 belegt werden kann. In den 50er Jahren des 20. Jahrhunderts verlor Budyně den Stadtstatus wieder und erlangte ihn erst 1996 zurück. Die Stadt liegt in einem Gebiet mit geringen und gleichmäßig auf das ganze Jahr verteilten Niederschlägen. Dies zusammen mit den hiesigen fruchtbaren Böden sind auch die Gründe, warum dieses Gebiet zum sogenannten “Garten vom Böhmen” gehört. Der Auwald um die Stadt wurde zu großen Teilen zum Naturschutzgebiet erklärt. Die bedeutendste Sehenswürdigkeit von Budyně nad Ohří ist die Wasserburg, deren Wurzeln bis ins 9. Jahrhundert zurückreichen. Die der Öffentlichkeit zugängliche Burg beherbergt in ihren Räumlichkeiten eine Ausstellung, u.a. mit einer authentischen Nachbildung einer Alchemistenwerkstatt. Neben diesen Sehenswürdigkeiten befinden sich im Stadtkern eine Reihe weiterer Sehenswürdigkeiten, wie z.B. die Kirche des Heiligen Wenzels, den historischen Brunnen, die Kirche der Jungfrau Maria, die Kirche Maria Schnee, die Statue der Jungfrau Maria und das Kreuz der Slawenapostel Kyrill und Method. In der Stadt sind vor allem Elektroindustrie und der Maschinenbau ansässig (die Elektrotechnikfirma ETEZET und die Firma SEGNOR). Die Stadt hat partnerschaftliche Beziehungen zur Stadt Hohenstein, die sich unweit der böhmisch-sächsischen Grenze befindet.

1998 1 817

1999 1 806

2000 1 839

2001 1 908

2002 1 920

2003 1 964

907 910

900 906

922 917

928 980

930 990

955 1 009

14,2 68,3 17,5 123,3 17 9,4 54 .

13,7 69,1 17,2 125,0 -11 -6,1 54 138

14,4 68,6 17,1 118,9 33 17,9 55 134

15,1 68,9 16,0 105,5 37 19,4 57 129

14,7 69,5 15,8 107,1 12 6,3 57 139

15,5 69,2 15,2 98,0 44 22,4 58 177


41

Česká Kamenice Město Česká Kamenice bylo založeno někdy v poslední třetině 13. století, tedy za vlády krále Přemysla Otakara II. První písemná zmínka o městě je z roku 1380 v Registru papežských desátků, kde stojí napsáno Kamenycz oppidum, tedy město Kamenice. Prvním známým držitelem panství a města Kamenice byl rod Michaloviců. V dalších letech se zde vystřídaly různé šlechtické rody a jako poslední držel panství rod Kinských. Kamenice se může pochlubit Městskou knihou, založenou roku 1380 a vedenou do roku 1516. Kniha se řadí k nejstarším dochovaným písemnostem svého druhu v Čechách a je uložena v Okresním archivu v Děčíně. Město se nachází v děčínském okrese na severu Čech v údolí řeky Kamenice v nadmořské výšce 301 m n. m. Klimatické podmínky zde převládají mírně teplé a vlhké. Na území města se stýkají tři chráněné krajinné oblasti: Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří, což mimo jiné podtrhuje turistickou atraktivitu města, jako vhodného výchozího místa k výletům do okolní krajiny. V roce 1992 byla v zachovalé části historického jádra vyhlášena městská památková zóna. Dnes ji tvoří celkem 35 kulturních památek. K nejvýznamnějším se řadí: dominantní Děkanský chrám svatého Jakuba Staršího (goticko - renesanční stavba s přilehlou městskou věží), vrcholně barokní poutní kaple Panny Marie, zámek Kamenice se základy z 15. století, renesanční budova radnice na náměstí, kamenná renesanční devítiboká kašna se sochou Panny Marie. Turisticky vděčná je i zřícenina středověkého hradu Kamenice na vrcholu Zámeckého vrchu s vyhlídkovou věží a vyhlídková čedičová skála zvaná Jehla. Prvním představitelem průmyslové výroby ve městě byla výroba a zpracování textilu. Ve 2. polovině 19. století zde vznikly strojírny, slévárny a další kovozpracující závody. V Kamenici byla také papírna, zpočátku s vodním, později s parním pohonem. V okolí se také dařilo sklářským rafinériím a obchodu se sklem. V dnešní době vlivem společenských změn na konci 20. století dochází k útlumu průmyslové výroby. Nicméně podnikatelské aktivity na území města jsou dosti pestré a stále zde funguje např. textilní výroba.


42

Die Stadt Česká Kamenice wurde im letzten Drittel des 13. Jahrhunderts unter der Regierung von König Přemysl Ottokar II. (1253-1278) gegründet. Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1380, als Česká Kamenice im Register des päpstlichen Zehnten unter Kamenycz oppidum verzeichnet wurde. Als erste Herrschaftsfamilie ist in Česká Kamenice Geschlecht der Michlesberger bekannt. Nach zahlreichen Wechseln war das Geschlecht der Kinsky die letzte Herrscherfamilie der Stadt. Die Stadt befindet sich im Kreis Děčín auf 301 m über NN im Tal des Flusses Kamenice. Das Klima ist überwiegend feucht und mild. Auf dem Gebiet der Stadt grenzen drei Landschaftsschutzgebiete aneinander: das Elbsandsteingebirge, das Lausitzer Gebirge und das Böhmische Mittelgebirge. Zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehören die Kirche des Heiligen Jakob des Älteren (ein Gothik-/Renaissancebau mit dazugehörigem Stadtturm), die barocke Wallfahrtskapelle der Jungfrau Maria, das Schloss Kamenice mit einem Fundament aus dem 15. Jahrhundert, der Renaissancebau des Rathauses auf dem Markt und der neunseitige Steinbrunnen mit der Statue der Heiligen Jungfrau Maria im Renaissance-Stil. Touristisch sehr beliebt ist die Ruine der mittelalterlichen Burg Kamenice mit dem Aussichtsturm auf dem Schlossberg sowie der Aussichtspunkt auf dem Basaltfelsen Jehla (Nolde). Ursprünglich war die Textilfertigung und-verarbeitung der erste Česká Kamenice vertretene Industriezweig. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts entstanden Betriebe im Bereich des Maschinenbaus, Gießereiwesens und der Metallverarbeitung. In Česká Kamenice gab es auch eine Papierfabrik, die zunächst mit Wasser und später mit Dampf betrieben wurde. In der Umgebung entwickelten sich die Glasindustrie und der Glaswarenhandel. Durch den Einfluss des gesellschaftlichen Wandels am Ende des 20. Jahrhunderts kam es weitgehend zum Erliegen der Industrieproduktion, jedoch produziert die Textilindustrie hier noch immer. Partnerstadt ist Bad Schandau in Sachsen.

1998 5 636

1999 5 607

2000 5 597

2001 5 435

2002 5 458

2003 5 475

2 736 2 900

2 733 2 874

2 725 2 872

2 667 2 768

2 683 2 775

2 703 2 772

18,4 69,0 12,6 68,4 6 1,1 145 .

18,1 69,4 12,5 68,9 -29 -5,2 145 395

17,7 70,0 12,3 69,4 -10 -1,8 144 330

16,9 70,6 12,5 74,2 -56 -10,3 140 353

16,7 71,0 12,4 74,3 23 4,2 141 443

16,18 71,36 12,46 77,0 17 3,1 141 512


Děčín Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem republiky. Leží na soutoku řeky Labe a Ploučnice. Děčínská kotlina byla osídlena již od mladší doby bronzové a v průběhu staletí se zde vystřídala řada předhistorických kultur. Smísili se zde Germáni, Keltové a později Slované. První zmínka o Děčíně pochází z roku 993. V polovině 13. století zde byl vystaven kamenný hrad a ve třetí čtvrtině 13. století nechal Přemysl Otakar II. založit jižně pod hradem královské město. Hospodářský rozvoj v 19. století byl ovlivněn zahájením provozu na železniční trati Praha - Podmokly Drážďany. Na levém břehu řeky Labe, jehož osídlení představovaly samostatné osady, z nichž nejvýznamnější byly Podmokly, vyrostla v 19. století řada průmyslových závodů. Kolem roku 1880 Podmokly předčily Děčín jak počtem obyvatel, tak i hospodářským významem. V říjnu roku 1942 došlo ke sloučení Děčína, Podmokel a Starého Města v jeden celek. V současné době je město Děčín průmyslovým městem s pestrou strukturou firem. Největšími podniky ve městě jsou Severočeská energetika, Kabelovna Děčín - Podmokly, Alcan Děčín Extrusions zaměřený na výrobu a zpracování hliníku, Ferox, zabývající se výrobou kovových kontejnerů a zásobníků aj. Kromě průmyslu je město centrem obchodu, administrativy a školství. Je sídlem několika středních škol a také detašovaného pracoviště ČVUT Praha. Důležitou součástí jeho ekonomiky je odvětví dopravy. Děčín leží na trase prvního železničního koridoru, na labské vodní cestě a nedaleko plánované dálnice D8. Dalším výrazným rozvojovým potenciálem města je oblast cestovního ruchu. Střetávají se zde dvě chráněné krajinné oblasti, Labské pískovce a České středohoří, a v blízkosti města se nachází Národní park České Švýcarsko. Pro své malebné okolí i historické památky je Děčín jedním z nejvýznamnějších turistických center Čech. Chloubou města je zámek s Růžovou zahradou, synagoga, rozhledny na Děčínském Sněžníku a Velkém Chlumu, Pastýřská stěna se zoologickou zahradou, plavecký areál a jiné. Partnerským městem, se kterým Děčín spolupracuje již od roku 1975, je město Pirna ve Spolkové republice Německo. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

Die Stadt Děčín liegt im Elbtal und ist die niedriggelegenste Stadt in Tschechien. Sie befindet sich an der Mündung der Flüssen Ploučnice und Elbe. Der Talkessel von Děčín wurde schon in der jüngeren Bronzezeit (Germanen, Kelten, Slawen) besiedelt. Die erste urkundliche Erwähnung Děčíns stammt aus dem Jahre 993. Im 13. Jahrhundert wurde hier eine steinerne Burg und gegen Ende des 13. Jahrhunderts ließ Přemysl Ottokar II. hier eine königliche Stadt gründen. Die wirtschaftliche Entwicklung im der Region 19. Jahrhundert wurde durch die Inbetriebnahme der Eisenbahntrasse Prag-Bodenbach-Dresden günstig beeinflusst. Eine der wichtigsten Siedlungen war Bodenbach, wo im 19. Jahrhundert eine Reihe von den Industriebetrieben entstand. Um das Jahr 1880 übertraf Bodenbach hinsichtlich der Einwohnerzahl wie auch der wirtschaftlichen Bedeutung die Stadt Děčín. 1942 wurde Bodenbach, Děčín und Altstadt eingemeindet. Heute gehören die Nordböhmische Energetik (Severočeská energetika), Kabelwerke (Kabelovna Děčín – Podmokly), Alcan Děčín Extrusions und Ferox zu den wichtigsten Industriebetrieben der Stadt. Außerdem gibt es in Děčín noch eine Zweigstelle der Universität ČVUT Praha. Ein wichtiges Entwicklungspotenzial für die Stadt stellt der Tourismus dar. Unweit Děčíns befinden sich zwei Naturschutzgebiete: das Elbsandsteingebirge und das Böhmische Mittelgebirge sowie der Nationalpark Böhmische Schweiz. Lohnenswerte Sehenswürdigkeiten der Stadt sind das Schloss mit dem Rosengarten, die Synagoge, die Aussichtstürme am Schneeberg, die Schäferwand mit dem Zoo, der Aquapark und viele andere. Partnerstadt Děčín ist seit 1975 die Stadt Pirna in Sachsen.

1998 53 123

1999 52 951

2000 52 758

2001 52 333

2002 52 155

2003 52 058

25 657 27 466

25 526 27 425

25 461 27 297

25 418 26 915

25 270 26 885

25 227 26 831

17,1 69,8 13,0 75,9 -153 -2,9 450 .

16,9 70,0 13,1 77,8 -172 -3,2 449 3 827

16,5 70,4 13,2 80,0 -193 -3,7 447 3 538

16,0 70,8 13,3 83,0 -239 -4,6 443 3 418

15,8 70,8 13,3 84,1 -178 -3,4 442 3 859

15,7 70,9 13,4 84,8 -97 -1,9 441 4 171


43

Dolní Poustevna Město Dolní Poustevna leží v nejsevernější části České republiky, ve Šluknovském výběžku. První zmínka o tomto místě pochází z roku 1213, kdy se zeměměřiči, vytyčující hranici mezi českým královstvím a míšeňským biskupstvím, setkali s poustevníkem, žijícím v místě dnešní obce. Kolem roku 1280 byla na tomto místě, kde soutokem dvou potoků vzniká říčka Sebnice, založena ves jako součást panství Hohnštejn. Později ves drželi Berkové z Dubé a od roku 1556 Šlejnicové. V roce 1918 povýšil Dolní Poustevnu na město rakouský císař Karel I., ale hned vzápětí město svůj statut ztratilo. Zpět ho získalo až 1. června 1998 a Dolní Poustevna se tak stala nejmladším městem okresu Děčín. Roku 1570 vznikla v Dolní Poustevně papírna, vyrábějící kvalitní papír pro výrobu cenin, ale na počátku 20. století vyhořela. V současné době se na území Dolní Poustevny nachází řada firem: IZOPOL, zabývající se výrobou pěnového polystyrenu, OK-FORM vyrábějící hliníkové formy, TILLIG zaměřený na výrobu her a hraček a firmy, zabývající se výrobou bižuterie. Dlouho zde působila firma CENTROFLOR, založená roku 1948, která vyráběla umělé květiny. Na tuto tradici v současné době navázalo několik menších podniků. Dolní Poustevna leží v těsném sousedství saského města Sebnitz, s nímž je spojena hraničním přechodem pro osobní automobily, kterým projede více než 1 milion aut ročně. Z historických památek je zajímavý kostel svatého Archanděla Michaela z roku 1855, nedostavěný evangelický kostelík (myšlenkou jeho dostavby se město v současné době zabývá), dále kostelík Panny Marie z roku 1854, barokní sousoší Piety z 18. století a jiné. Vzhledem k tomu, že se město nachází v blízkosti chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, nabízí se spousta různých výletů do příjemného a klidného prostředí krásné okolní přírody.


44

Die Stadt Dolní Poustevna (Niedereinsiedel) liegt im nördlichsten Teil der Tschechischen Republik, im Schluckenauer Zipfel. Die erste Erwähnung des Ortes (Niedereinsiedel) geht auf das Jahr 1213 zurück. Um 1280 wurde dort, wo am Zusammenfluss zweier Bäche das Flüsschen Sebnitz entsteht, Dolní Poustevna als ein Teil der Herrschaft von Hohenstein gegründet. 1918 verlieh der österreichischer Kaiser Karl I. Dolní Poustevna die Stadtwürde, welche es aber unmittelbar darauf wieder verlor. Erst 1998 wurde Dolní Poustevna erneut in den Stand einer Stadt versetzt, sodass Dolní Poustevna die jüngste Stadt des Kreises Děčín ist. 1570 entstand in Dolní Poustevna eine Papiermanufaktur, die qualitativ hochwertiges Papier für die Herstellung von Wertpapieren produzierte. Das Papierwerk ist Anfang des 20. Jahrhunderts vollständig niedergebrannt. Heute befindet sich auf dem Gebiet von Dolní Poustevna eine beachtliche Reihe von Firmen; so z.B. IZOPOL (Styropor-Herstellung), OKFORM (Herstellung von Aluminiummatrizen), TILLIG (Spielzeugherstellung) sowie Firmen, die Schmuckgegenstände produzieren. Lange hat hier die 1948 gegründete Firma CENTROFLOR gewirkt, die Kunstblumen produzierte. An diese Tradition haben heute kleinere Firmen angeknüpft. Dolní Poustevna liegt in der Nachbarschaft des sächsischen Sebnitz. Diese zwei Städte verbindet ein Grenzübergang. An historischen Sehenswürdigkeiten ist die Kirche des Heiligen Erzengels Michael aus dem Jahr 1855, die nicht fertiggestellte evangelische Kirche und die Kirche der Jungfrau Maria erwähnenswert. Die Stadt und ihre Umgebung sind durch die Nähe zum Nationalpark Elbsandsteingebirge geprägt und weisen eine Vielzahl an Wandermöglichkeiten auf.

1998 1 739

1999 1 755

2000 1 756

2001 1 951

2002 1 956

2003 1 941

872 867

880 875

885 871

991 960

987 969

978 963

21,2 70,0 8,8 41,6 15 8,6 157 .

20,9 70,7 8,5 40,7 16 9,1 159 113

20,7 71,3 8,0 38,8 1 0,6 159 105

19,4 72,4 8,3 42,6 4 2,1 176 121

19,7 72,2 8,0 40,7 5 2,6 177 134

19,1 72,8 8,1 42,7 -15 -7,7 175 126


Dubí Nedaleko Teplic u mezinárodní silnice do Spolkové republiky Německo leží poklidné město Dubí se zajímavou historií i současností. Jeho počátky spadají do konce 15. století, kdy uprostřed lesů vznikla osada horníků, hutníků a dřevařů, která později těžila z výhodné polohy při staré formanské cestě z Čech do Saska. Největšího rozkvětu se však Dubí dočkalo v 19. století, kdy tu byly založeny lázně, ale i významné průmyslové podniky, jejichž existence vyvolala příliv nových obyvatel a s ním související rozsáhlou výstavbu. I když se v nedávné minulosti k městu od jihu výrazně přiblížila hnědouhelná těžba, uchovalo si jádro Dubí někdejší malebnost i atmosféru. Pozoruhodnou raritou evropského významu je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který je nejseverněji položenou stavbou ve stylu benátské architektury v Evropě. Postavil jej italský architekt Pietro Bigaglio v letech 1901 - 1906. Počátky Dubí jako lázeňského místa spadají do roku 1860, kdy se započalo se stavbou prvního vodoléčebného ústavu. V roce 1877 byly založeny dnešní Tereziny lázně. Léčilo se v nich koupelemi, rašelinnými a parními lázněmi. Následně byla postavena inženýrem Nowakem železniční trať Dubí -Moldava, aby se zvýšil cestovní ruch. Tato železnice je dnes kulturní památkou. V současné době se v lázních léčí nemoci nervové, pohybového ústrojí a duševní poruchy. Na starou tradici průmyslu skla a porcelánu v Dubí navazují současné podniky. Nejvýznamnější z nich je Český porcelán a. s. specializující se na výrobu modrotisku s oblíbeným cibulovým vzorem. Dalším podnikem s více než staletou historií je Avirunion a. s. Rudolfova huť, produkující čiré obalové sklo. Podnik Glaverbel Czech a. s. Barevka vyrábí lité ornamentální sklo a drátosklo, Keraunion a. s. výrobky ze žáruvzdorných hlinitokřemičitých izolačních vláken. Union Lesní Brána a. s. je producentem tepelné a zvukové izolace. Partnerskými městy, se kterými Dubí spolupracuje na bázi společenské, kulturní a sportovní je německé město Arnstadt a příhraniční město Altenberg.


Unweit von Teplice liegt Dubí an der internationalen Transitstraße nach Deutschland. Seine Ursprünge reichen bis in das 15. Jahrhundert zurück, wo mitten im Wald eine Ansiedlung von Bergleuten, Hüttenarbeitern und Holzfällern entstand. Die günstige Lage dieser Siedlung an einem alten Handelsweg zwischen Böhmen und Sachsen wirkte sich dabei förderlich auf ihre Entwicklung aus. Den größten Aufschwung erlebte Dubí im 19. Jahrhundert, als hier Bäder wie auch wichtige Industriebetriebe entstanden. Auch wenn sich in jüngerer Vergangenheit der Braunkohletagebau von Süden her bedrohlich nah an die Stadt heranschob, konnte doch das Zentrum von Dubí in seiner besonderen Atmosphäre und malerischen Schönheit bewahrt werden. Eine Sehenswürdigkeit von europäischem Rang ist die Kirche der Jungfrau Maria. Sie ist die nördlichste im venezianischen Stil erbaute Kirche Europas. Errichtet wurde sie vom venezianischen Architekten Pietro Bigaglio in den Jahren 1901-1906. Der Anfang des Kurwesens in Dubí lässt sich auf die Zeit um 1860 datieren. Damals hat man mit dem Aufbau des ersten balneologischen Kurhauses begonnen. Im Jahre 1877 wurde der Grundstein für die heutigen Theresien-Bäder (Tereziny lázně) gelegt. Man kurierte hier mit Moor- und Dampfbädern. In den Bädern werden heutzutage Erkrankungen des Nervensystems, der Bewegungsorgane und psychische Erkrankungen behandelt. Die damals zur Belebung des Fremdenverkehrs errichtete Eisenbahnlinie Dubí-Moldava ist inzwischen ein technisches Kulturdenkmal. An alte Traditionen der Glas- und Porzellanherstellung knüpfen die in Dubí angesiedelten Firmen an. Das größte Unternehmen ist Český porcelán a. s. (Böhmisches Porzellan AG). Weitere Unternehmen sind die Avirunion AG RudolfHütte, die Firma Glaverbel Czech AG Barevka, die Firma Keraunion AG und die Union Lesní Brána AG. Partnerstädte von Dubí sind Altenberg und Arnstadt.

1998 7 759

1999 7 811

2000 7 910

2001 7 540

2002 7 573

2003 7 591

3 815 3 944

3 843 3 968

3 870 4 040

3 668 3 872

3 695 3 878

3 714 3 877

16,2 70,3 13,5 83,6 37 4,8 229 .

16,0 70,6 13,4 83,6 52 6,7 231 618

15,4 70,7 13,9 90,1 99 12,5 234 659

14,8 70,8 14,4 97,6 -112 -14,9 223 667

14,8 71,2 14,1 95,3 33 4,4 224 727

14,9 71,7 13,5 90,6 18 2,4 224 750


45

Duchcov Město Duchcov je posazeno do příjemné krajiny mezi Českým středohořím a masívem Krušných hor v nadmořské výšce 217 m n. m. Historie Duchcova se odvíjí od roku 1207 a je spojována s trhovou vsí Hrabišín, na jejímž místě dnes stojí. První písemná zmínka o Duchcově pochází z roku 1240, kdy je ještě nazýván „Tockczaw“. K rozvoji města došlo zejména za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který v roce 1460 povýšil Duchcov na město a udělil mu městský znak a městskou pečeť. Třicetiletá válka přinesla městu značné útrapy, ale rod Valdštejnů se poté zasloužil o jeho velký stavební a kulturní rozvoj, což ještě dnes dokládá návštěvníky vyhledávaný barokní zámek a historický střed města, který byl po zásluze vyhlášen Městskou památkovou zónou. Nejvýznačnější postavou duchcovských dějin je Giacomo Casanova (1725 - 1798), který byl posledních třináct let svého života zaměstnán jako knihovník v proslulé zámecké bibliotéce a zde i skonal. Za Valdštejnů rozkvetla v Duchcově cechovní výroba (pekařský, ševcovský, sladovnický cech). V 19. století byl s výstavbou nových úseků železniční trati a s rostoucí těžbou uhlí spojen další rozvoj města. Byly zde založeny tři významné závody - cukrovar, první sklárna v severozápadních Čechách a keramička. V 2. polovině 20. století bylo město ohroženo těžbou uhlí, ale zůstalo zachováno. V současné době jsou nejvýznamnějšími podniky Royal Dux Bohemia - výroba keramiky, Vitrablok výroba skleněných tvárnic a Kovosreal - výroba kovového a dílenského nábytku. Návštěvníkům nabízí město řadu kulturních památek. K nejzajímavějším patří již zmíněný barokní zámek se zámeckou zahradou a kostelem zvěstování Panny Marie, sloup Nejsvětější Trojice a kašna svatého Floriana, kaple svaté Barbory s pamětní deskou Giacoma Casanovy a secesní evangelický kostel s vyhlídkovou věží. Světovým unikátem je freska Václava Vavřince Reinera, přenesená ze zbouraného hospitalu a umístěná do kopule pavilonu v zámecké zahradě. K aktivnímu odpočinku slouží v Duchcově rozsáhlý tenisový areál, sauna, kuželna, koupaliště s minerální vodou a množství turistických, cykloturistických a lyžařských tras v překrásné přírodě nedalekých Krušných hor. V Duchcově se také každý rok konají tradiční Casanovské slavnosti. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

46

Die Stadt Duchcov (Dux) liegt 217 m über NN zwischen dem Böhmischen Mittelgebirge und dem Erzgebirge. Die Geschichte Duchcovs ist seit 1207 belegt und eng mit dem mittelalterlichen Marktplatz Hrabišín, auf dessen Platz Duchcov heute steht, verknüpft. Die erste schriftliche Erwähnung Duchcovs stammt aus dem Jahr 1240, als es noch „Tockczaw“ hieß. Unter der Herrschaft des Königs Jiří z Poděbrad wurde Duchcov 1460 zur Stadt erhoben und erhielt Wappen und Stadtsiegel verliehen. Durch den Dreißigjährigen Krieg wurde die Stadt stark in Mitleidenschaft gezogen. Dem Geschlecht der Wallensteins verdankt sie jedoch eine reiches kulturelles Erbe. Dies beweisen noch heute das barocke Schloss und der historische Stadtkern. Die wichtigste Persönlichkeit in der Geschichte der Stadt ist Giacomo Casanova (1725 - 1798), der die letzten 13 Jahre seines Lebens als Bibliothekar in Duchcov wirkte und hier auch seine letzte Ruhe fand. Unter der Herrschaft Wallensteins prosperierte das Zunfthandwerk (Bäcker-, Schuster- und Brauerzunft). Der Bau der Eisenbahn und das Aufkommen des Bergbaus gaben der Stadt im 19. Jahrhundert weitere Wachstumsimpulse. Drei wichtige Betriebe wurden hier gegründet: die Zuckerfabrik, die Glasfabrik (die erste in Nordwestböhmen) und die Keramikfabrik. Die wichtigsten Firmen der Stadt sind heute Royal Dux Bohemia (Keramikproduktion), Vitrablok (Produktion von Glasbausteinen) und Kovosreal (Metallmöbel). Die Stadt bietet ihren Besuchern eine Reihe von Sehenswürdigkeiten. Zu den interessantesten zählt das schon erwähnte Barockschloss mit dem Schlossgarten, die Kirche der Jungfrau Maria, die Säule der Heiligen Dreifaltigkeit, der Brunnen des Heiligen Florian, die Kapelle der Heiligen Barbara mit der Gedenktafel für Casanova und die evangelische Jugendstilkirche mit einem Aussichtsturm. Zur aktiven Entspannung dienen in Duchcov eine Tennisanlage, eine Sauna, eine Kegelbahn, ein Thermalbad, Wanderund Radwege sowie die Skiloipen des nahen Erzgebirges. Traditionell findet in Duchcov jedes Jahr das Cassanova-Fest statt.

1998 9 104

1999 9 166

2000 9 123

2001 8 805

2002 8 842

2003 8 937

4 448 4 656

4 499 4 667

4 490 4 633

4 311 4 494

4 315 4 527

4 350 4 587

17,1 70,3 12,6 73,9 55 6,0 591 .

16,8 70,8 12,4 73,5 62 6,8 595 786

16,7 70,9 12,4 74,0 -43 -4,7 592 830

16,9 70,6 12,5 74,2 33 3,7 572 803

17,1 70,7 12,2 71,1 37 4,2 574 885

17,2 70,9 12,0 69,9 95 10,6 580 963


Chabařovice Město Chabařovice leží v nadmořské výšce 180 m n. m. v krajině s lehce zvlněným terénem pod východním pohořím Krušných hor. První dochované písemné zprávy jsou z roku 1352, kdy se v seznamu farních kostelů pražské arcidiecéze objevuje také ves Kagrnitz, tehdy poddanská ves panství Rýzmberg. Název Chabařovice se ustálil až koncem 15. století. V roce 1520 jsou již v písemnostech Chabařovice zmiňovány jako městečko s městskými právy vaření piva, výroby sladu atd. Městem byly Chabařovice potvrzeny Ferdinandem I. v září 1549, kdy bylo městu uděleno právo užívání městského znaku a právo pečetit listiny. Základní obživou obyvatel bylo zemědělství. Osudnou pro vývoj města a jeho okolí se staly zásoby hnědého uhlí, jehož těžba zahájila radikální zprůmyslnění města. Souvislá éra dolování trvala plných 257 let a byla ukončena až v roce 1997. Mezi historické pamětihodnosti lze zařadit památník bitvy Na běhání, jako připomínku bitvy, kterou svedlo v roce 1426 husitské vojsko pod vedením Prokopa Holého s přesilou křižáckých vojsk. Architektonicky je zajímavá stará radnice z roku 1609, kostel Narození Panny Marie z roku 1352 a kostel svatého Václava v Roudníkách. V blízkém okolí města se provádí rekultivace bývalého Lomu Chabařovice a vzniká tak jezero o ploše 240 ha a délce 2,5 km, které má sloužit k rekreačním účelům. V okolí města jsou příznivé terény pro turistiku a cykloturistiku. V současnosti je město Chabařovice sídlem řady malých výrobních a obchodních firem. Ve městě se nachází přírodní koupaliště s chatovou osadou a autokempem. Město je v úzkém kontaktu s krajským městem Ústí nad Labem a spolupracuje s obcemi sdruženými v mikroregionu Trmice. V poslední době se rozvíjí spolupráce s německou obcí Drebach, ležící v Sasku.


Die Stadt Chabařovice liegt in einer Höhe von 180 m über NN am Fuße des Osterzgebirges. Die erste schriftliche Erwähnung des Ortes stammt aus dem Jahr 1352 als in der Liste der Pfarrkirchen der Prager Erzdiözese auch ein Dorf namens Kagrnitz auftaucht. Der Name Chabařovice (Karbitz) stammt aus dem 15. Jahrhundert. Bereits 1520 wurde es als Stadt mit Brauereirecht erwähnt. Im September 1549 wurde Chabařovice von Ferdinand I. auch als Stadt bestätigt und erhielt Wappen und Stadtsiegel. Der wichtigste Erwerbszweig für die Bevölkerung war die Landwirtschaft. Schicksalhaft für die Entwicklung der Stadt und der Umgebung waren die Braunkohlenvorkommen. Die Förderung hat eine radikale Industrialisierung der Stadt verursacht. Der Abbau dauerte 257 Jahre und wurde erst 1997 beendet. Zu den Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört das Denkmal der Schlacht Na běhaní, die 1426 zwischen dem husitischen Heer unter Führung von Prokop Holý und einem übermächtigen Kreuzritterheer stattfand. Architektonisch sehr interessant sind das alte Rathaus aus dem Jahr 1609, die Kirche Maria Geburt von 1352 und die Kirche des Heiligen Václav von Roudníky. In der nahen Umgebung wird der ehemalige Braunkohletagebau Chabařovice rekultiviert, wodurch ein See mit einer Fläche von 240 ha und ca. 2,5 km Länge als Erhohlungsgebiet entstehen wird. Heute ist Chabařovice Sitz kleinerer Industrie- und Handelsunternehmen. In der Stadt befindet sich ein Freibad mit einer Bungalowsiedlung und der Möglichkeit zum Autocamping. Die Stadt steht in engem Kontakt zur Bezirkstadt Ústí nad Labem und arbeitet darüber hinaus auch eng mit den Städten in der Mikroregion Trmice zusammen. Seit einiger Zeit entwickelt sich die Zusammenarbeit mit der Gemeinde Drebach in Sachsen.

1998 2 061

1999 2 055

2000 2 085

2001 2 266

2002 2 296

2003 2 329

1 002 1 059

999 1 056

1 026 1 059

1 124 1 142

1 137 1 159

1 163 1 166

16,5 68,0 15,4 93,3 18 8,7 122 .

16,4 68,4 15,2 92,3 -6 -2,9 122 165

16,6 68,5 14,9 89,6 30 14,4 123 181

17,2 71,6 11,2 65,3 37 16,3 134 198

16,9 71,6 11,5 68,0 30 13,1 136 181

16,7 72,0 11,3 68,0 33 14,2 138 198


47

Jílové Město Jílové se rozkládá na rozhraní Děčínské vrchoviny a Českého středohoří v nadmořské výšce 276 m n. m. Vzniklo zřejmě podél obchodní lužické cesty a navázalo tak na vývoj děčínské a ústecké oblasti. První doložená zmínka tehdejšího názvu města Eulow - pochází z roku 1348, kdy král Karel IV. listinou potvrdil, že ústečtí měšťané dobyli a zničili opevněné dvorce nejmenovaných majitelů v Jílovém. Tvrz je pak bezpečně doložena až roku 1554. Ve 2. polovině 17. století byla přestavěna na zámek. Park v romantickém stylu s klasicistním pavilonem byl založen o dvě století později. V letech 1842 - 1922 sloužil zámek jako přádelna bavlny. Ve 30. letech 20. století nechala rodina Thun - Hohensteinů zámek novorenesančně upravit. Po 2. světové válce sloužil zámek do roku 1998 školským účelům, od roku 2000 je v majetku města. V současnosti prochází zámek rozsáhlou rekonstrukcí. K historickým pamětihodnostem města patří barokní kostel Nejsvětější Trojice (1682), který byl přestavěn po požáru v roce 1859, a kaplička Panny Marie na Sněžníku z roku 1909. Městem protéká Jílovský potok. Pramení v oblasti Nakléřovského průsmyku, v nadmořské výšce 713 m n. m. Nad městem se vypíná stolová hora Děčínský Sněžník, nejvyšší bod Děčínské vrchoviny. V roce 1864 zde byla postavena 33 m vysoká rozhledna, která poskytuje nádherný rozhled do okolí. V části obce Sněžník je celoročně otevřena turistická stezka do sousedního Saska (Rosenthal - Bielatal). Pro návštěvníky je připravena síť značených turistických, cyklistických a lyžařských běžeckých cest. V roce 1963 získalo Jílové statut města a v současné době zde působí významné firmy jako např. SCA Packaging ČR (výroba papírových obalů), SKANPAK (dřevařské výrobky), PLAST (výroba plastového spotřebního zboží), Elektroinstala BBS (elektromontážní a výrobní firma) a EM -ZPA (výroba krbových kamen). Zahraničními partnerskými obcemi jsou RosenthalBielatal a Bad Gottleuba ve Spolkové republice Německo. Jílové je sídelním místem Mikroregionu Labské skály, který sdružuje celkem devět okolních obcí v regionu mezi městy Děčín a Ústí nad Labem.


48

Die Stadt Jílové liegt 276 m über NN und an der Grenze zwischen dem Děčíner Hügelland von dem Böhmischen Mittelgebirge. Die Stadt entstand an der Lausitzer Handelsstrasse und konnte somit an die Entwicklung der Gebieten um Děčín und Ústí anknüpfen. Die erste urkundliche Erwähnung unter dem damaligen Namen Eulow erfolge 1348. Damals bestätigte Karl IV., dass Ausssiger Bürger die befestigten Höfe ungenannter Besitzer in Jilové zerstört haben. Ein befestigtes Anwesen in Jílové kann mit Sicherheit für das Jahr 1554 belegt werden. Das Schloss wurde in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts umgebaut. Der Park im romantischen Stil mit einem klassizistischen Pavillon wurde 200 Jahren später gegründet. In den Jahren 1842-1922 diente das Schloss als Baumwollspinnerei. In den 30er Jahren des 20.Jahrhunderts ließ die Familie Thun-Hohenstein das Schloss im Neo-Renaissancestil umbauen. Nach dem zweiten Weltkrieg diente das Schloss bis 1998 als Schule. Seit 2000 ist das Schloss Eigentum der Stadt. Zu den Sehenswürdigkeiten kann man die Kirche der Allerheiligsten Dreier (1682) und die Kapelle der Jungfrau Maria am Schneeberg aus dem Jahre1909 zählen. Über der Stadt ragt der Děčínský Sněžník (Schneeberg), der höchste Berg des Dečíner Hügellands, empor. 1864 wurde hier ein 33 m hoher Aussichtsturm gebaut. Ausgehend vom Stadtteil Sněžník existiert ein ganzjährig geöffneter Wanderweg nach Sachsen (Rosenthal - Bielatal). Für die Wanderer gibt es rund um Jilove ein Netz von Wander- und Radwegen bzw. Loipen. 1963 wurde Jílové zur Stadt erhoben. Heute wirken hier bedeutsame Firmen wie z.B. SCA Packing CZ (Papierverpackungen), Skanpak (Holzerzeugnisse), Plast (Produkte aus Plastik), Elektroinstala BBS (Elektroinstallationen) oder EM-ZPA (Produktion von Kaminöfen). Partnerstädte sind Rosenthal-Bielatal und Bad Gottleuba in Sachsen. Jílové ist der Sitz von dem Gemeindeverband die Mikroregion Labské skály (Elbsandsteine).

1998 5 329

1999 5 390

2000 5 332

2001 5 272

2002 5 298

2003 5 307

2 619 2 710

2 644 2 746

2 613 2 719

2 590 2 682

2 600 2 698

2 618 2 689

18,2 71,5 10,3 56,7 39 7,3 146 .

18,0 72,0 10,0 55,9 61 11,3 147 317

17,2 72,6 10,2 59,4 -58 -10,9 146 326

16,9 72,9 10,3 60,8 8 1,5 144 318

16,6 73,2 10,2 61,7 26 4,9 145 369

15,9 73,8 10,3 64,5 9 1,7 145 420


Košťany Město Košťany leží v nadmořské výšce 270 m n. m. a rozkládá se zčásti na severním okraji teplické roviny a zčásti na úpatí Krušných hor, necelých šest kilometrů severozápadně od lázeňského města Teplice. V historických pramenech jsou Košťany poprvé zmíněny v roce 1394. Byla to původně slovanská ves, která vznikla na soutoku potoka Bouřlivce a Střelenského potoka a patřila k rýzmburskému panství. Na počátku 16. století se majiteli stali bílinští Lobkowiczové, kteří zde později zřídili sídlo správy svých lesů a drželi Košťany až do jejich osamostatnění v roce 1850. Významný rozvoj nastal až ve třetí čtvrtině 18. století, kdy růst průmyslových závodů spolu s rozvojem těžby uhlí vyvolal velký příliv českého obyvatelstva z vnitrozemí. Přicházeli sem především skláři, horníci, ale i drobní živnostníci. Košťany byly ještě v roce 1842 nepatrnou vesnicí se 60 domy. Během několika desítek let se však staly průmyslovým městečkem s bohatým kulturním a společenským životem. Bylo zde šest skláren, tři textilní závody, strojírna, dvě továrny na šamotové zboží a dva povrchové uhelné lomy. Díky velké koncentraci skláren se staly významným střediskem českých sklářů. Slibný vývoj obce byl však zastaven druhou světovou válkou a po ní intenzivní těžbou hnědého uhlí. Košťany, které již před válkou měly městský charakter, získaly statut města až v roce 1994 a o čtyři roky později, v roce 1998, byl městu udělen znak a prapor. Mezi historické pamětihodnosti města patří zejména Lovecký zámeček Lobkowiczů. V současné době je to rozlehlý komplex většinou jednopatrových budov rozmístěných kolem čtvercového nádvoří. Pochází z 18. století a byl vystaven ve slohu novogotiky a tzv. "alpského" nebo též švýcarského stylu. Zámeček původně sloužil pro pobyt majitele panství a jeho hostů při lovu zvěře, později jako letní sídlo. V současné době slouží jako sídlo firmy. Partnerským městem, se kterým uzavřelo město Košťany v roce 2001 dohodu o spolupráci, je německé město Altenberg.


Die Stadt Košťany befindet sich am nördlichen Rand der Teplitzer Ebene und am Fuße von Erzgebirge in der Höhe von 270 m über NN. Sie liegt 6 km nordwestlich von der Kurstadt Teplice entfernt. In historischen Quellen fand Koštany zum ersten Mal 1394 Erwähnung. Am Anfang des 16. Jahrhunderts bis 1850 war Košťany im Besitz des Adelsgeschlechts der Lobkowiczer von Bílina. Mit Beginn des Industriezeitalters wurde gegen Ende des 18. Jahrhunderts die Kohleförderung aufgenommen und eng damit verknüpft erfolgte die Gründung zahlreicher Industriebetriebe. Glaser, Bergleute aber auch Gewerbetreibende wanderten infolgedessen aus dem Landesinneren nach Košťany. So kam es, dass aus dem kleinen Dorf, was es noch 1840 war, sich innerhalb weniger Jahrzehnte eine kleine Stadt mit reichem kulturellen und wirtschaftlichen Leben entwickelte. Die Stadtwürde erlangte es jedoch erst 1994. Zu den Sehenswürdigkeiten der Stadt zählt vor allem das Jagdschloss von Lobkowicz. Es wurde im 18. Jahrhudert im neugotischen Stil und schweizerischen Stil erbaut. Das Schlösschen diente ursprünglich als Jagdschloss und Sommerresidenz. Partnerstadt von Košťany ist seit 2001 die Stadt Altenberg.

1998 2 507

1999 2 548

2000 2 592

2001 2 661

2002 2 676

2003 2 700

1 250 1 257

1 270 1 278

1 285 1 307

1 311 1 350

1 321 1 355

1 333 1 367

15,5 69,8 14,7 94,8 -2 -0,8 103 .

16,3 68,8 14,9 91,1 41 16,1 105 173

16,6 69,3 14,2 85,8 44 17,0 107 180

16,5 69,4 14,1 85,6 67 25,2 109 192

16,3 70,3 13,5 82,6 15 5,6 110 219

16,6 70,7 12,7 76,4 24 8,9 111 256


49

Krásná Lípa Počátky města Krásná Lípa sahají do 13. století, kdy údolní ves tvořily téměř čtyři desítky usedlostí. Písemně je Krásná Lípa poprvé zmíněna roku 1361. Vzkvétající ves se roku 1731 dočkala povýšení na městečko. Roku 1870 byla rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšena na město. V té době byla Krásná Lípa známým textilním a obchodním střediskem. V roce 1910 žilo v Krásné Lípě téměř sedm tisíc obyvatel. Po roce 1945 byla velká část z nich odsunuta a v současné době nedosahuje počet obyvatel ani čtyř tisíc. Město leží ve Šluknovském výběžku, při říčce Křinici, na rozhraní Národního parku České Švýcarsko, chráněné krajinné oblasti Lužické hory a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Okolí Krásné Lípy je díky zachovalému přírodnímu prostředí významnou rekreační oblastí. Krásnolipsko je oázou nejčistšího ovzduší v Ústeckém kraji. Část zdejší průmyslové výroby po roce 1989 zanikla a turistický ruch představuje jednu z hlavních cest dalšího rozvoje. Malebný vzhled zdejšího kraje dotvářejí typické roubené domy s podstávkou. V jednom z nich, nazývaným Dům u Frinda, bylo vytvořeno Muzeum Českého Švýcarska a Krásnolipska. Do okolí města lákají turisty hluboké lesy, divoké pískovcové skály a řada rybníků. Turistické trasy návštěvníky zavedou k pozůstatkům středověkých strážních hradů Brtnický hrádek a Krásného Buku zvaného Vlčí hrádek nebo k řadě rozhleden (Vlčí hora, Dýmník). Na své si přijdou i cyklisté, horolezci a milovníci zimních sportů. K aktivnímu odpočinku slouží krásnolipský sportovní areál s tenisovými kurty, minigolfem a víceúčelovým hřištěm. Kulturní vyžití nabízí multifunkční kulturní dům. Od 1. 1. 2000 je Krásná Lípa sídlem Správy nejmladšího českého národního parku - České Švýcarsko. Partnerskými městy, s nimiž Krásná Lípa spolupracuje, jsou saská města Eibau, Sulzbach - Laufen a Hinterhermsdorf.


50

Die Anfänge der Stadt Krásná Lípa reichen bis ins 13. Jahrhundert zurück, als das im Tal gelegene Dorf aus ca. vierzig Bauernhöfen bestand. Die erste schriftliche Erwähnung ist auf das Jahr 1361 zurückzuführen. Das Dorf wurde 1731 zunächst zur Stadt ernannt und erhielt 1870 durch Kaiser Franz Josef I. den Status einer Stadt. In dieser Zeit war Krásná Lípa ein Zentrum der Textilindustrie und des Handels. 1910 lebten in Krásná Lípa fast 7000 Einwohner. Nach 1945 wurde der größte Teil der Bevölkerung vertrieben. Heute leben etwas weniger als 4000 Einwohner in der Stadt. Die Stadt liegt im Schluckenauer Zipfel am Fluss Křinice (Kirnitsch) und an der Grenze zum Nationalpark Böhmische Schweiz, zum Naturschutzgebiet Lausitzer Gebirge und zum Naturschutzgebiet Elbsandsteingebirge. Die Umgebung der Stadt Krásná Lípa ist aufgrund ihrer intakten Natur ein bekanntes Erholungsgebiet; sie kann die sauberste Luft im ganzen Bezirk Ústí aufweisen. Ein Teil der hiesigen Industrieproduktion ist nach 1989 stillgelegt worden. Somit erlangte der Tourismus einen großen Stellenwert für die Weiterentwicklung der Region. Das malerische Aussehen des hiesigen Landstrichs wird auch durch die für die Region typischen Umgebindehäuser geprägt. In einem dieser Umgebindehäuser, genannt Haus zum Frind (Dům u Frinda), ist das Museum der Böhmischen Schweiz beheimatet. Wanderwege führen die Besucher zu den Überresten der mittelalterlichen Burgen Brtnický hrádek und Krásný Buk oder den Aussichtstürmen Vlčí hora und Dýmník. Zur aktiven Erholung dient ein Sportareal mit Tennisplätzen, Minigolf und einem Mehrzweckplatz. Kulturelle Veranstaltungen bietet das Kulturhaus in der Stadt. Seit dem 1. 1. 2000 ist Krásná Lípa Sitz der Verwaltung des jüngsten tschechischen Nationalparks – Böhmische Schweiz. Die Stadt Krásní Lípa arbeitet mit ihren sächsischen Partnerstädten Eibau, Sulzbach-Laufen und Hinterhermsdorf zusammen.

1998 3 442

1999 3 496

2000 3 576

2001 3 657

2002 3 665

2003 3 666

1 671 1 771

1 690 1 806

1 724 1 852

1 756 1 901

1 770 1 895

1 772 1 894

19,3 67,6 13,0 67,4 88 25,6 110 .

19,0 67,8 13,2 69,5 54 15,4 111 308

18,8 67,3 13,9 73,6 80 22,4 114 299

18,2 67,4 14,3 78,6 29 7,9 116 260

17,6 68,4 14,0 79,7 8 2,2 117 342

17,2 69,2 13,6 79,1 1 0,3 117 386


Krupka Vznik starobylého hornického města Krupka je spojen s dobýváním cínu. První doložená písemná zmínka o městě pochází z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský ve své listině daroval krupské panství a hrad míšeňskému šlechtickému rodu Koldiců. V 15. a 16. století město díky prosperujícím dolům bohatlo, vzkvétalo a hospodářsky se vyvíjelo. Koldicové posílili význam Krupky novými právy: právem vaření a výčepu piva, právem týdenního, výročního a solného trhu. Král Vladislav II. Jagellonský vydal roku 1478 erbovní list, kterým navíc přidělil městu vlastní znak a pečeť, právo pečetit červeným královským voskem a právo dosazovat purkmistra, radní a městské úředníky. V 17. století nastaly potíže s důlní činností a začal váznout i odbyt. V 19. století vznikly v okolí Krupky první hnědouhelné doly a továrny. Město Krupka leží na jihovýchodním úpatí Krušných hor a zahrnuje celkem jedenáct původně samostatných obcí. Nejstarší částí je městská památková zóna, Husitská ulice, kde se nachází muzeum, městský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí, špitální kostel svatého Ducha, barokní socha svatého Františka Xaverského a nedaleko hřbitovní kostel svaté Anny. Centrem města je Mariánské náměstí, jehož dominantou je vznosná barokní bazilika z let 1701 - 1706. Cílem mnoha výletníků a turistů je také hrad Krupka. Atraktivní je i jízda sedačkovou lanovkou na Komáří vížku, jejíž okolí je turistickým rájem i vyhledávaným lyžařským areálem. Pod vrcholem najdeme nově zrekonstruovanou kapli svatého Wolfganga. Velmi navštěvovaná je prohlídková štola Starý Martin, která je součástí příhraniční naučné stezky vedoucí z Krupky přes Komáří vížku a Cínovec na německé území. Nejvýznamnějšími podniky na území Krupky jsou firmy ELPOR - Rauschert s. r. o., která vyrábí keramiku a užitkový a ozdobný porcelán, a Šrouby Krupka s. r. o. Od roku 1995 Krupka spolupracuje s partnerským saským městem Geising. Obě města se společně podílí na pořádání společenských a sportovních akcí.


Die Stadt Krupka liegt im südöstlichen Erzgebirge. Die Enstehung der alten Bergbaustadt Krupka ist mit der Förderung von Zinn verbunden. Erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahre 1330, als König Johann von Luxemburg Krupka zusammen mit der Meißner Burg der Adelsfamilie von Koldic schenkte. Im 15. und 16. Jahrhundert erlangte die Stadt Krupka durch die Erzförderung großen Reichtum und prosperierte. Im 17. Jahrhundert begann der langsame Niedergang des Erzbergbaus, jedoch entstanden im 19. Jahrhundert in der Umgebung erste Schacht-anlagen zur Förderung von Braunkohle. Im historischen Stadtzentrum befinden sich das Museum, die Stadtkirche Jungfrau Maria Himmelsfahrt mit dem Glockenturm, Spitalkirche des heiligen Geistes, die Statue von dem Heiligen Franz von Xaver und die Kirche der Heiligen Anna. Auf dem Mariaplatz ist die barocke Basilika (1701-1706) zu bewundern. Ein beliebtes Ausflugsziel ist die Burg Krupka, welche heute eine Gaststätte beherbergt. Attraktiv ist desweiteren die Fahrt mit dem Sessellift auf den Berg Komáří vížku (Mückenturm). Unterhalb des Gipfels findet man die Kapelle des Heiligen Wolfgang. Das gesamte Gebiet ist auch als Skiareal bekannt und geschätzt. Gut besucht ist auch der Besucherstollen “Alter Martin”, der zugleich Bestandteil eines grenzüberschreitenden Lehrpfades ist. Die bedeutendsten in Krupka ansässigen Firmen sind ELPOR - Rauschert GmbH (Keramik) sowie Šrouby Krupka GmbH (Schrauben). Seit 1995 besteht eine Städtepartnerschaft zwischen Krupka mit seiner sächsischen Partnerstadt Geising.

1998 13 395

1999 13 528

2000 13 670

2001 13 382

2002 13 513

2003 13 687

6 608 6 787

6 665 6 863

6 708 6 962

6 560 6 822

6 630 6 883

6 690 6 997

20,6 69,9 9,6 46,5 153 11,4 286 .

19,9 70,6 9,5 47,5 133 9,8 289 1 030

19,6 71,0 9,4 48,1 142 10,4 292 1 134

19,3 71,2 9,5 49,1 68 5,1 286 1 208

18,9 71,7 9,4 49,8 131 9,7 288 1 338

18,9 71,5 9,6 50,6 174 12,7 292 1 487


51

Litoměřice Na soutoku řek Labe a Ohře, v malebné oblasti Českého středohoří, leží jedno z nejstarších a nejkrásnějších českých měst, královské město Litoměřice. Na Dómském pahorku, místě nejstaršího osídlení města, byla v roce 1057 založena kapitula litoměřická. Zakládací listina je nejstarším dochovaným úředním dokladem našeho státu a originál této listiny je uložen v místním archivu. V roce 1219 se na Dómském pahorku nacházela osada, která byla základním kamenem nově konstituovaného právního města. Od raného středověku kvetlo v tomto kraji ovocnářství a vinohradnictví. Příznivé klimatické podmínky, úrodná půda a v neposlední řadě píle zdejších lidí se už v 17. století zasloužily o výstižný název pro tento kraj - Zahrada Čech. Výraznou dominantou města je katedrála svatého Štěpána, která byla vysvěcena roku 1681. V historickém městském jádru, ohraničeném dochovaným gotickým opevněním, se nachází množství gotických, renesančních i barokních staveb, které jsou chráněné v městské památkové rezervaci vyhlášené v roce 1978. Litoměřice se mohou pochlubit množstvím galerií, vlastivědným muzeem, přístupným historickým sklepením i vyhlídkovými věžemi, z nichž je nejznámější věž Kalich. Litoměřice nejsou jen městem bohaté historie, ale i městem kultury a sportu. Můžete navštívit koncerty varhanního léta a na výstavišti některou z pořádaných výstav. Mezi nejznámější patří Zahrada Čech, konaná vždy na konci září. Milovníci sportu mohou využít širokou nabídku sportovních zařízení, zaplavat si, zahrát tenis či squash. Malebné okolí města láká k výletům, pěším i na kolech. Litoměřice nejsou městem velkého průmyslu. Jsou centrem státní správy, sídlem mnoha typů středních škol, úřadů a institucí i duchovním centrem oblasti. Na Dómském pahorku se nachází sídlo již osmnáctého litoměřického biskupa. Na polích v okolí města se pěstuje hlavně ovoce a zelenina. Víno ze svahů Litoměřicka je známo svou kvalitou. Partnerskými městy Litoměřic jsou německá města Míšeň a Fulda. V roce 1974 byl vytvořen svazek sesterských měst mezi Litoměřicemi a Filipínskou Calambou.


52

Litoměřice ist an der Mündung von Elbe und Ohře (Eger) im Böhmischen Mittelgebirge gelegen. Die Gründungsurkunde des Litomericer Domkapitels gibt Zeugnis von den ältesten nachweisbaren Ansiedlungen auf dem Domhügel. Aus diesen entstand schließlich im Jahre 1219 die Stadt Litomerice. Schon seit dem frühen Mittelalter florierten Dank günstiger klimatischer Bedingungen und dem fruchtbaren Boden Obst- und Weinbau. Der Wein von den Hängen um Litoměřice ist bekannt für seine hohe Qualität. Eine eine bedeutende Sehenswürdigkeit der Stadt ist die Kathedrale des Heiligen Stephan, die 1681 eingeweiht wurde. Im historischen Kern Stadtzentrum befindet sich eine Reihe von gotischen, Renaissance- und Barockbauten. Der Stadtkern wurde 1978 unter Denkmalschutz gestellt. In Litoměřice gibt es zudem eine Reihe von Galerien, ein Heimatmuseum und Aussichtstürme, von denen Kalich (Kelch) der bekannteste ist. Auf dem Gebiet von Kultur und Sport sind die Konzerte des Orgelsommers oder verschiedenste Ausstellungen auf dem Messegelände besonders erwähnenswert. Begeisterte Sportliebhaber können zwischen Schwimmhalle, Tennisanlage oder Squashhalle wählen. Die malerische Umgebung der Stadt lockt zu den Wander- und Radausflügen. Litoměřice ist keine Industriestadt, sondern vielmehr Sitz von Verwaltungen, mehrerer Mittelschulen, Behörden sowie ein geistliches Zentrum. Auf dem Domhügel befindet sich der Sitz des Leitmeritzers Bischofs. Partnerstädte von Litoměřice sind Meißen und Fulda. Seit 1974 gibt es auch eine Städtepartnerschaft zwischen Litoměřice und Calamba in Philippinen.

1998 25 691

1999 25 549

2000 25 417

2001 24 762

2002 24 608

2003 24 489

12 429 13 262

12 374 13 175

12 302 13 115

11 996 12 766

11 941 12 667

11 895 12 594

18,6 70,0 11,5 61,7 -99 -3,9 1 428 .

18,1 70,3 11,6 64,3 -140 -5,5 1 420 1 451

17,7 70,6 11,7 66,2 -132 -5,2 1 412 1 654

16,6 71,4 11,9 71,7 -150 -6,1 1 376 1 453

16,2 71,7 12,0 74,3 -154 -6,3 1 368 1 327

15,7 72,2 12,2 77,5 -119 -4,9 1 361 1 418


Lovosice Město Lovosice leží v malebné labské rovině na úpatí Českého středohoří. První zmínka o obci Lovosice je z roku 1143. Toho roku ji věnoval kníže Vladislav II. spolu s obcí Žernoseky strahovským premonstrátům. Poté se vystřídala na Lovosicích řada majitelů, mezi nimiž byl významný rod Valdštejnů. Dvorní komoří císaře Rudolfa II. Adam z Valdštejna požádal v roce 1600 o povýšení Lovosic na město a jeho žádosti bylo ještě toho roku vyhověno. Městu se nevyhýbaly ani války. Významnou bitvou, která byla počátkem války sedmileté, je bitva u Lovosic v roce 1756, kterou dodnes připomíná kaplička Panny Marie Einsiedelské. V období 2. světové války byly Lovosice zahrnuty do posledního okupačního pásma, kdy zde zůstalo asi jen 600 Čechů. Hlavní historické památky města leží na lovosické tepně - ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé radnice, zámek a barokní kostel svatého Václava. Lovosice jsou městem převážně průmyslovým. Velký rozmach města nastal v 19. století, kdy byla uvedena do provozu nová silnice Terezín - Lovosice - Teplice a zahájen provoz na železniční trati Praha - Lovosice. Značný význam měl i lovosický přístav. Největším podnikem je v současnosti akciová společnost Lovochemie, hlavní výrobce umělých hnojiv v České republice. Dále je tu odštěpný závod DELI, který vyrábí sušenky, oplatky a perníky pro celý svět. Ve městě je ještě ANIVEG, podnik na výrobu olejů a tuků. V roce 2002 byly japonskými investory postaveny tři podniky na výrobu automobilových součástek. Město je také významným dopravním uzlem. Je zde říční přístav, rozsáhlá síť železnic a dálnice. Díky těmto podmínkám schválilo městské zastupitelstvo projekt Dopravně zbožového centra pro aktivity výrobní, obchodní i skladové. Chloubou města je krásný sportovní areál s krytým plaveckým bazénem, zimním stadionem, kuželkářskou dvoudráhou, tenisovými kurty, házenkářskou halou, fotbalovým i atletickým stadionem a krytou sportovní halou včetně ubytovací kapacity. Přímo nad městem ční vrch Lovoš, který je přírodní rezervací. Prochází tudy naučná stezka a na vrcholu se nachází turistická chata. Hojně se zde vyskytují chráněné druhy rostlin. Město Lovosice partnersky spolupracuje s německým městem Cosswig. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

Die Stadt Lovosice liegt im Elbtal am Fuße des Böhmischen Mittelgebirges. Die erste Erwähnung der Gemeinde Lovosice geht auf das Jahr 1143 zurück. In diesem Jahr schenkte Fürst Vladislav II. den Prämonstratensern von Strahov Lovosice zusammen mit der Gemeinde Žernoseky. Danach gab es eine ganze Reihe von Eignern, unter ihnen war auch das berühmte Geschlecht der Wallensteins. Der Hofkämmerer von Kaiser Rudolph II. Adam von Wallenstein bat um die Erhebung Lovosices zur Stadt. Seinem Ersuchen wurde noch im selben Jahr stattgegeben. Die Stadt blieb auch von Kriegen nicht verschont. Die berühmte Schlacht, die gleichzeitig den Beginn des Siebenjährigen Krieges dar-stellt, ist die Schlacht bei Lovosice im Jahr 1756. An sie erinnert bis heute die Kapelle der Jungfrau Maria Einsiedel. Die wichtigsten historischen Denkmale befinden sich an der Hauptverkehrsader von Lovosice – der Straße ulice Osvoboditelů. Es sind dies die Gebäude des neuen und alten Rathauses, des Schlosses und der Barockkirche des Heiligen Wenzels. Lovosice ist überwiegend eine Industriestadt. Großen Aufschwung nahm sie im 19. Jahrhundert als die Straße Terezín – Lovosice – Teplice gebaut und die Eisenbahnlinie Prag – Lovosice in Betrieb genommen wurde. Erhebliche Bedeutung hatte auch der Hafen von Lovosice. Das größte Unternehmen in Lovosice ist heute die Aktiengesellschaft Lovochemie, der größte Hersteller von Kunstdünger in der Tschechischen Republik. Weiterhin befindet sich hier ein Zweigwerk von DELI, welches Kekse, Waffeln und Lebkuchen produziert. In der Stadt ist noch ANIVEG angesiedelt, ein Unternehmen zur Herstellung von Ölen und Fetten. 2002 wurden von japanischen Investoren drei Unternehmen zur Fertigung von Fahrzeugteilen errichtet. Lovosice ist auch ein wichtiger Verkehrsknotenpunkt. Es gibt hier einen Binnenhafen sowie ein ausgedehntes Schienen- und Autobahnnetz. Das Projekt eines Güterumschlagzentrums ist in Planung. Der Stolz der Stadt ist ein multifunktionales Sportareal mit überdachter Sporthalle und Schwimmbad, Eisstadion, Doppelkegelbahn, Tennisplätzen, Hand- und Fußballhalle und Leichtathletikstadion einschließlich Übernachtungskapazitäten. Direkt über der Stadt ragt der Berg Lovoš auf, der zum Naturschutzgebiet erklärt wurde. Dorthin führt ein Lehrpfad. Auf dem Gipfel des Lovoš befindet sich eine Touristenbaude. Die Stadt Lovosice arbeitet mit der deutschen Stadt Coswig partnerschaftlich zusammen.

1998 9 553

1999 9 501

2000 9 451

2001 9 278

2002 9 246

2003 9 196

4 609 4 944

4 573 4 928

4 554 4 897

4 500 4 778

4 486 4 760

4 451 4 745

16,2 70,8 13,0 80,3 -5 -0,5 803 .

15,9 70,8 13,3 83,8 -50 -5,3 799 672

15,7 70,7 13,6 86,9 -50 -5,3 795 690

15,0 71,0 14,0 93,7 -50 -5,4 780 609

14,8 70,8 14,4 96,9 -32 -3,5 777 620

14,7 70,5 14,8 101,0 -50 -5,4 773 612


53

Mikulášovice Mikulášovice jsou malým městem ve Šluknovském výběžku na samém severu Čech. Původní ves dlouhá přes sedm kilometrů byla vystavěna podél toku Mikulášovického potoka. Nejstarší písemné zprávy pocházejí z roku 1346. Obyvatelé se živili zejména jako uhlíři (milíři), později pak jako zemědělci a pláteníci. Koncem 18. století začaly vznikat první manufaktury, které daly základ pozdějšímu průmyslu (nožířství a stuhařství). Nejstarší továrna na ocelové výrobky byla založena Ignácem Röslerem v roce 1794, je dodnes v provozu a je svou nožířskou výrobou známá po celé Evropě. V roce 1910 měly Mikulášovice 7 280 obyvatel a byla to největší obec tehdejší Rakousko-Uherské monarchie. Na město povýšil Mikulášovice císař František Josef I. dne 1. února 1916. Městský znak byl udělen o rok později již privilegiem císaře Karla I. Významnou historickou památkou je kostel svatého Mikuláše z roku 1555. Jeho dnešní podoba je datována od roku 1750. Uvnitř se nachází bohatě zdobený vyřezávaný oltář a také velmi zajímavé staré varhany, které mají přes dva tisíce píšťal a patřící údajně mezi největší nástroje v Čechách. Průměrná nadmořská výška města je přibližně 450 m n. m., podnebí je zde mírné až chladné. Mikulášovice patří k vyhledávaným turistickým místům, zejména díky své výhodné poloze a okolní neporušené přírodě. Část města se rozkládá na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, nedaleko je to i do Národního parku Českosaské Švýcarsko, který pokračuje i v sousedním Německu. Pro pěší a cyklisty se zde nacházejí hned tři hraniční přechody do Spolkové republiky Německo. V okolí je celá řada značených turistických stezek a cyklotras. K hlavním turistickým zajímavostem patří kamenná rozhledna Tanečnice z roku 1905, která z věže vysoké 26 metrů nabízí panoramatický pohled do okolní krajiny. K aktivnímu odpočinku město také nabízí sportovní halu, vhodnou pro všechny druhy halových sportů, přírodní upravené koupaliště s možností stanování a sportovní areál s travnatým hřištěm a tenisovými kurty. V zimě mohou řadu lesních cest využívat milovníci běhu na běžkách.


54

Mikulášovice ist eine kleine Stadt im Schluckenauer Zipfel im äußersten Norden Böhmens. Das Dorf wurde entlang des Baches Mikulášovický potok erbaut. Das älteste schriftliche Zeugnis stammt aus dem Jahr 1346. Die Einwohner verdienten ihren Lebensunterhalt hauptsächlich als Köhler, später dann als Bauern und Leinenweber. Ende des 18. Jahrhunderts entstanden die ersten Manufakturen (Messerschmiedewesen, Bandindustrie), welche die Grundlage für die spätere industrielle Entwicklung Mikulasovices bildeten. Die älteste Fabrik für Stahlerzeugnisse wurde von Ignaz Rößler 1794 gegründet. Sie ist bis heute in Betrieb und ihre Schmiedeprodukte sind in ganz Europa bekannt. Im Jahr 1910 hatte Mikulášovice 7280 Einwohner und war das größte Dorf des damaligen Österreich-Ungarn. Zur Stadt wurde Mikulášovice durch Kaiser Fanz Josepf I. am ersten Januar 1916 erhoben. Das Stadtwappen wurde ein Jahr später durch das Privileg Kaiser Karls I. verliehen. Ein bekanntes historisches Denkmal ist die Kirche des Heiligen Nikolaus von 1555. Innen befindet sich ein reich verzierter geschnitzter Altar und eine interessante alte Orgel, die über 2000 Orgelpfeifen verfügt und vermutlich zu den größten Instrumenten in Böhmen gehört. Die Stadt liegt in einer Höhe von ca. 450 m über NN. Das Klima ist gemäßigt bis kühl. Ein Teil der Stadt erstreckt sich im Landschaftsschutzgebiet Elbsandsteingebirge. Nah gelegen ist auch der Nationalpark Böhmisch-Sächsische Schweiz, der sich im benachbarten Deutschland fortsetzt. In der Umgebung gibt es eine Reihe ausgeschilderter Wander- und Radwege. Zu den wichtigsten touristischen Attraktionen zählt auch der 1905 erbaute, steinerne Aussichtsturm Tanečnice mit einer Höhe von 26m, von dem aus man einen wunderbaren Panoramablick in die umliegende Landschaft genießen kann.

1998 2 476

1999 2 464

2000 2 430

2001 2 377

2002 2 385

2003 2 375

1 226 1 250

1 217 1 247

1 199 1 231

1 170 1 207

1 179 1 206

1 179 1 196

17,1 70,6 12,3 71,9 16 6,5 96 .

16,8 71,2 12,0 71,1 -12 -4,9 95 216

16,3 71,4 12,3 75,1 -34 -14,0 94 182

15,6 72,4 11,9 76,5 -28 -11,8 92 203

15,3 72,2 12,5 81,9 8 3,4 92 246

14,7 72,8 12,5 84,6 -10 -4,2 92 257


Roudnice nad Labem Město Roudnice nad Labem tvoří již po staletí přirozené centrum Podřipska. Město leží na levém břehu řeky Labe v části rovinaté České tabule zvané Dolnooharská tabule. Může se pochlubit jak bohatým životem v současnosti, tak i zajímavou minulostí. Počátky osídlení této oblasti totiž sahají díky příhodným přírodním podmínkám hluboko do pravěku. Hora Říp je tradičně spojována s počátky slovanského osídlení v českých zemích. Město vděčí za svůj vznik obchodní cestě, která směřovala z centra země na sever do Lužice a v místech dnešního mostu překonávala tok řeky. První písemné zmínky pocházejí z 12. století, městem se Roudnice stala v století následujícím. Nejstaršími známými majiteli byli pražští biskupové a pozdější arcibiskupové, kteří se zasloužili o vzrůst významu města. Na sklonku husitských válek přešla Roudnice do světských rukou. Dlouhé období střídání majitelů ukončil na počátku 17. století příchod Lobkowiczů. Příslušníci tohoto starobylého českého šlechtického rodu úspěšně spravovali podřipské panství až do nástupu moderní doby. K nejstarším architektonickým památkám ve městě patří pozůstatky biskupského hradu a především někdejší augustiniánský klášter. Rozlohou největší památkou města je barokní lobkowiczký zámek, vedle něhož se nachází Galerie moderního umění. Nejvýznamnější turistickou atrakcí v okolí města je hora Říp. Oblast Podřipska patří tradičně k významným zemědělským regionům. Kromě toho je Roudnice nad Labem také průmyslovým centrem. K významným podnikům současnosti patří Meva, výrobce nádob na odpad a plynových spotřebičů, Johnson Controls vyrábějící automobilové součástky či firma Glazura, která je zaměřena na produkci potřeb pro keramický průmysl. Partnerství pojí Roudnici nad Labem s městy Ruelle sur Touvre ve Francii, Albaida ve Španělsku, Banbridge v severním Irsku, Amstetten v Rakousku a Rosslau v Německu.


Die Stadt Roudnice nad Labem stellt ein bereits Jahrhunderte altes, natürlich gewachsenes Zentrum im Gebiet um den Berg Říp dar. Die Stadt liegt am linken Elbufer im plateauförmigen Teil der Böhmischen Tafel (Dolnooharská tabule). Die Anfänge der Besiedlung dieses Gebiets reichen dank der günstigen natürlichen Bedingungen bis weit in die Vorgeschichte hinein. Der Berg Říp ist traditionell mit den Anfängen der slawischen Besiedlung auf böhmischem Gebiet verbunden. Die Stadt verdankt ihre Entstehung dem Handelsweg, der aus dem Zentrum Böhmens kommend nach Norden in die Lausitz zieht. Die erste schriftliche Erwähnung Roudnices stammt aus dem 12. Jahrhundert; im 13. Jahrhundert erlangte die Ansiedlung das Stadtrecht. Die ältesten bekannten Herren in Roudnice waren die Prager Bischöfe und späteren Erzbischöfe, die sich um die Entwicklung der Stadt verdient gemacht haben. Nach einer langen Zeit wechselnder Herrschaften verblieb Roudnice nad Labem seit Beginn des 17. Jahrhunderts und bis zum Anbruch der Moderne im Herrschaftsbereich der Adelsfamilie von Lobkowicz. Zu den ältesten Architekturdenkmälern der Stadt gehören die Ruinen der Bischofsburg und das ehemalige Augustinerkloster. Das größte Denkmal der Stadt ist das barocke Lobkowicz-Schloss. Gleich daneben befindet sich die Galerie für moderne Kunst. Die bedeutendste touristische Attraktion der Umgebung ist der Berg Říp. Das Gebiet um den Berg Říp gehört traditionell zu den bedeutenden Landwirtschaftsregionen. Darüber hinaus ist Roudnice nad Labem auch ein Industriezentrum. Zu den wichtigen Unternehmen von heute gehören Meva (Herstellung von Abfallbehältern und Gaszählern), Johnson Controls (Fertigung von Automobilteilen) oder die Firma Glazura (Materialherstellung für die Keramikindustrie). Städtepartnerschaftliche Beziehungen verbinden Roudnice nad Labem mit den Städten Ruelle sur Touvre in Frankreich, Albaida in Spanien, Banbridge in Nordirland, Amstetten in Österreich und Rosslau in Deutschland.

1998 13 362

1999 13 311

2000 13 267

2001 13 042

2002 12 982

2003 13 084

6 510 6 852

6 495 6 816

6 466 6 801

6 351 6 691

6 312 6 670

6 360 6 724

16,5 70,2 13,3 80,2 -54 -4,0 801 .

16,2 70,4 13,5 83,4 -51 -3,8 798 915

15,8 70,7 13,5 85,8 -44 -3,3 796 782

14,8 71,4 13,8 93,4 -123 -9,4 782 774

14,5 71,5 14,0 96,4 -60 -4,6 779 779

14,2 71,7 14,1 98,9 102 7,8 785 778


55

Štětí Nejstarší zmínka o Štětí pochází z listiny královny Elišky z roku 1312. V této době zde bylo přibližně 24 usedlostí, stál zde kostel a poplužní dvůr. V roce 1549 bylo Štětí povýšeno na královské město a dostalo znak i pečeť. Svého největšího hospodářského rozmachu město dosáhlo na přelomu 16. a 17. století. Vzkvétalo zemědělství a řemeslo. V první polovině 19. století zde prosperoval zejména cech punčochářský se 75 mistry. Ve druhé polovině 19. století byla ve Štětí zřízena pošta a byl vybudován cukrovar. Kolem města byly postaveny dvě železniční tratě. Jedna na pravém a druhá na levém břehu řeky Labe, jehož koryto bylo v této době zregulováno. Nebývalý rozmach města nastal po roce 1949, kdy se začalo s výstavbou papírny na místě bývalého cukrovaru. Současně došlo k rozvoji a rozšiřování města. V roce 1973 byl postaven most přes řeku Labe a obchvatová komunikace, která vyřešila průjezdnost městem ve směru Mělník - Litoměřice. V současné době je město střediskem průmyslu, obchodu a dopravy. Nejvýznamnější zastoupení zde má již z historie průmysl papírenský. Dále jsou zde firmy zabývající se strojírenstvím, kartáčnictvím, stavebnictvím a praním a chemickým čištěním prádla. Necelé dva kilometry od města se nachází světový unikát, umělý veslařský kanál, kde se konalo již několik mistrovství světa ve veslování a kanoistice. Město reprezentuje amatérský šedesátičlenný dechový orchestr, známý po celé republice i v zahraničí, a stejně tak úspěšná skupina mažoretek. Ve městě se koná každé dva roky festival dechových orchestrů.


56

Die früheste Erwähnung von Štětí stammt von einer Urkunde der Königin Eliška aus dem Jahre 1312. In dieser Zeit befanden sich hier ca. 24 Bauernhöfe, eine Kirche und ein Meierhof. Im Jahr 1549 wurde Štětí zur königlichen Stadt erhoben und erhielt Wappen und Siegel. Ihren größten wirtschaftlichen Aufschwung erlebte die Stadt im ausgehenden 16. und beginnenden 17. Jahrhundert mit einer Blütezeit von Landwirtschaft und Handwerk. In der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts prosperierte das Strumpfwirkerhandwerk. Mit Beginn des Industriezeitalters in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts wurde in Štětí eine Poststelle eingerichtet, eine Zuckerfabrik gebaut und zwei Eisenbahnlinien wurden nahe der Stadt in Betrieb genommen. Mit der Inbetriebnahme einer Papierfabrik an der Stelle der früheren Zuckerfabrik erhielt die Stadt nach 1949 erneut Wachstumsimpulse. Gegenwärtig ist die Stadt Zentrum von Industrie und Handel sowie ein Verkehrsknotenpunkt. Die größte Bedeutung besitzt hierbei - geschichtlich bedingt - die Papierindustrie. Weiterhin sind in Štětí Firmen aus den Bereichen des Maschinenbaus, der Bürstenherstellung und des Bauwesens vertreten; darüber hinaus noch Wäschereien und chemische Reinigungen. Ungefähr zwei Kilometer von der Stadt entfernt befindet sich ein künstlich angelegter Ruderkanal, auf dem bereits mehrere Weltmeisterschaften im Ruder- und Kanusport stattfanden. In Štětí findet aller zwei Jahre ein Festival für Blechblasorchester statt.

1998 9 272

1999 9 283

2000 9 180

2001 9 206

2002 9 202

2003 9 165

4 542 4 730

4 544 4 739

4 497 4 683

4 528 4 678

4 526 4 676

4 528 4 637

18,6 72,2 9,2 49,6 11 1,2 172 .

18,5 72,0 9,5 51,5 11 1,2 172 823

18,0 72,1 9,9 55,0 -103 -11,2 170 802

17,8 72,2 10,1 56,7 15 1,6 171 821

17,9 72,0 10,1 56,7 -4 -0,4 171 817

17,3 72,3 10,4 60,0 -37 -4,0 170 889


Teplice Teplice leží v kotlině mezi Českým středohořím a masívem Krušných hor. Patří k nejstarším lázním v Evropě. Nález horkých léčivých pramenů je podle kronikáře Hájka z Libočan datován do roku 762. Nálezy keltských mincí a šperků, či římských mincí z počátku našeho letopočtu svědčí o tom, že léčivé prameny byly známy již asi před 2 000 lety. Ve druhé polovině 12. století byl v blízkosti léčivých pramenů postaven benediktinský klášter. K velkému rozvoji lázeňství došlo v 16. století, kdy také vznikly první lázeňské budovy. V roce 1813 se v Teplicích setkali ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a pruský král Fridrich Vilém III., aby projednali společný postup proti Napoleonovi. Po vítězství nad Napoleonem se zde léčili vojáci všech armád. Začalo období největšího rozkvětu lázní, kdy se zde setkávaly přední osobnosti vědy, umění a diplomacie. Teplice byly označovány za „Salon Evropy“ či „Malou Paříž“ a byly známy po celé Evropě. Upoutaly tak pozornost řady význačných osobností, z nichž někteří lázně navštívili např. Goethe, Beethoven, Wagner, Humbold, Chopin, Neruda a další. Druhá polovina 19. století byla dobou prudkého průmyslového rozvoje, který umožnila rozsáhlá těžba uhlí. Na předměstí a v okolí města začaly vyrůstat sklárny, textilky, továrny strojírenské, chemické a keramické. V současné době je zde nejvíce zastoupen průmysl sklářský. Nejvýznamnější firma podnikající v tomto oboru je Glaverbel Czech, která je největším výrobcem plochého skla ve střední a východní Evropě. Další významné podniky jsou Ideal Standart, výrobce sanitární keramiky a Český porcelán, zabývající se výrobou porcelánu s cibulovým vzorem. Na konci 20. století došlo k rozsáhlé obnově lázeňských budov a obnovení významu lázeňství. S tím je spojen i velký rozvoj cestovního ruchu a město se opět stává známým i mimo Evropu. Teplice nabízejí klid parků, zajímavou architekturu empírových i secesních staveb, mnoho přírodních i historických pozoruhodností. K nejznámějším patří Zámecké náměstí se sochařským skvostem morového sloupu od Matyáše Brauna z roku 1718, zámek, krásné lázeňské budovy a kašny. Nad městem se vypíná zřícenina hradu Doubravka a Písečný vrch, na jehož vrcholu najdeme hvězdárnu pro veřejnost a na úpatí botanickou zahradu. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

Die Stadt Teplice liegt im Talkessel zwischen dem Böhmischen Mittelgebirge und dem Massiv des Erzgebirges. Sie gehört zu den ältesten Kurbädern Europas. Der Fund heißer Heilquellen wird nach dem Geschichtsschreiber Hájek von Libočany auf das Jahr 762 datiert. Funde keltischer Münzen und Schmuckstücke sowie auch römischer Münzen zu Beginn unserer Zeitrechnung zeugen davon, dass die Heilquellen bereits vor ca. 2000 Jahren bekannt waren. In der zweiten Hälfte des 12. Jahrhunderts wurde in der Nähe der Heilquellen ein Benediktinerkloster errichtet. Zu einem großen Aufschwung von Teplice als Kurbad kam es im 16. Jahrhundert, als auch die ersten Badeeinrichtungen entstanden. Im Jahr 1813 trafen sich in Teplice der russische Zar Alexander I., der österreichische Kaiser Franz I. und der Preußenkönig Friedrich Wilhelm III., um eine gemeinsame Vorgehensweise gegen Napoleon zu verhandeln. Nach dem Sieg über Napoleon kurierten sich hier die Soldaten aller Streitmächte. Später wurde Teplice auch als „Salon Europas“ oder „Klein Paris“ bezeichnet und war in ganz Europa bekannt. Führende Persönlichkeiten aus Wissenschaft, Kunst und Diplomatie waren hier zu Gast (z. B. Goethe, Beethoven, Wagner, Humboldt, Chopin, Neruda). Die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts war die Zeit eines stürmischen industriellen Aufschwungs, welcher durch die umfangreiche Kohleförderung stark beschleunigt wurde. In Vororten und dem Umland von Teplice begannen Glas-, Textil-, Maschinenbau-, Chemie- und Keramikfabriken zu wachsen. In der heutigen Zeit ist hier die Glasindustrie am stärksten vertreten. Die bekannteste Firma, die in dieser Branche produziert, ist Glaverbel Czech. Weitere bedeutende Unternehmen sind die Firma Ideal Standart (Herstellung von Sanitärkeramik) und die Firma Český porcelán (Herstellung von Porzellan). Einen bedeutenden Wirtschaftsfaktor für Teplice stellt der Tourismus und eng damit verknüpft das Kurwesen dar. Zu den bekanntesten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehören Schloss und Schlossplatz (mit der Pestsäule von Matthias Braun aus dem Jahr 1718) sowie architektonisch interessante Gebäude im Empire- und Jugendstil. Über der Stadt erhebt sich die Ruine der Burg Doubravka und der Berg Písečný vrch, auf dessen Gipfel sich eine öffentlich zugängliche Sternwarte befindet. Am Fuße des Berges ist ein botanischer Garten angelegt.

1998 52 938

1999 52 964

2000 52 864

2001 51 039

2002 51 150

2003 51 223

25 562 27 376

25 618 27 346

25 623 27 241

24 385 26 654

24 451 26 699

24 512 26 711

16,1 70,6 13,2 81,9 127 2,4 2 226 .

15,6 71,3 13,2 84,5 26 0,5 2 227 3 782

15,3 71,4 13,3 86,9 -100 -1,9 2 223 3 908

15,3 70,8 13,9 90,9 -68 -1,3 2 146 4 060

15,1 71,0 13,9 91,7 111 2,2 2 151 4 436

14,9 71,2 13,9 92,9 73 1,4 2 154 4 512


57

Terezín Terezín leží v nížině dolního povodí řeky Ohře nedaleko města Litoměřice. Terezín vznikl jako mohutná pevnost na obranu proti pruskému nebezpečí. Základní kámen pevnosti položil císař Josef II. v roce 1780. V průběhu následujících jedenácti let zde vyrostla nejdokonalejší pevnost 18. století a na počest Marie Terezie dostala název Theresienstadt. Císařským výnosem z roku 1782 byl Terezínu udělen statut svobodného královského města. Pevnost nikdy nesplnila své původní poslání a obležení se nedočkala. V roce 1888 bylo pevnostní určení města zrušeno. Dokončila se výstavba města, postavila se škola, spořitelna a pošta. Od poloviny 19. století sloužila terezínská pevnost jako vězení pro mnohé revolucionáře. Byli zde např. vězněni účastníci sarajevského atentátu v čele s Gavrilem Principem. V roce 1940 zřídilo pražské gestapo v Malé pevnosti policejní věznici a na podzim roku 1941 byl Terezín vybrán jako místo vhodné ke zřízení sběrného tábora - židovského ghetta a české civilní obyvatelstvo bylo přinuceno se vystěhovat. Terezín se stal přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů a do konce okupace jím prošlo na 192 tisíc lidí, z nichž zde téměř 38 tisíc zahynulo nebo bylo popraveno. Po 2. světové válce byl Terezín opět využíván československou armádou jako posádkové město a to až do počátku devadesátých let, kdy odtud odešli poslední vojáci. Pevnost i město jsou významnou památkou tzv. mezierské školy. Mezi architektonicky cenné budovy se řadí velitelství pevnosti, důstojnický pavilon, Wiesnerův dům, kostel Vzkříšení Páně z roku 1805 a radnice z roku 1841. K nejpodmanivějším prostorám patří terezínská jízdárna s vnitřní dřevěnou obloukovitou vazbou. Převládající panorama města tvoří domy vystavěné v klasicistním slohu, pozdější stavby nesou znaky empíru. Od roku 1992 je Terezín městskou památkovou rezervací. V roce 2002 město postihla ničivá povodeň, která způsobila rozsáhlé materiální škody, ale na druhé straně nastartovala velkoryse pojatou obnovu města. V současné době je Terezín častým cílem domácích i zahraničních turistů, jejichž největšímu zájmu se zatím těší především expozice Památníku Terezín. Partnerskými městy jsou polské Debno a německý Strausberg. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

58

Terezín liegt in der Niederung des unteren Flussgebietes der Eger in der Nähe der Stadt Litoměřice. Terezín entstand einst als mächtige Festung zur Abwehr der preußischen Gefahr. Den Grundstein legte Kaiser Joseph II. im Jahr 1780. Im Verlauf der folgenden elf Jahre entstand hier die vollkommendste Festung des 18. Jahrhunderts. Zu Ehren Maria Theresias erhielt die den Namen Theresienstadt. Durch kaiserlichen Erlass erhielt Terezín im Jahr 1782 den Status einer freien Königsstadt. Die Festung wurde nie belagert. Daher wurde 1888 ihre Nutzungsbestimmung für Zwecke der Verteidigung aufgehoben. Ab Mitte des 19. Jahrhunderts diente die Festung Terezín als Gefängnis für viele Revolutionäre. 1940 richtete die Prager Gestapo in der Kleinen Festung ein Polizeigefängnis ein. Im Herbst 1941 wurde in Terezín ein Sammellager als Durchgangsstation auf dem Weg in die Vernichtungslager errichtet. Die gesamte tschechische Zivilbevölkerung musste die Stadt verlassen. Bis zum Ende der Okkupation durchliefen 192.000 Menschen das Lager. Von ihnen kamen etwa 38.000 Menschen in Theresienstadt um oder wurden hingerichtet. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde Terezín von der tschechoslowakischen Armee wieder als Garnisionsstadt genutzt. Die letzten Truppenteile zogen von dort erst zu Beginn der 90er Jahre ab. Festung und Stadt sind bedeutende Baudenkmäler der sogenannten Mezier-Schule. Zu den architektonisch wertvollen Gebäuden zählen das Hauptquartier der Festung, der Offizierspavillon, das Wiesner-Haus, die Kreuzigungskirche aus dem Jahr 1805 und das Rathaus von 1841. Zu den beeindruckendsten Räumlichkeiten gehört die Terezíner Reitschule mit einer hölzernen Bogenverbindung im Innern des Gebäudes. Die Bauwerke der Stadt sind vorwiegend im klassizistischen Stil gehalten; später errichtete Gebäude tragen Merkmale des Empirestils. Heute ist Terezín ein viel besuchtes Ziel einheimischer und ausländischer Touristen. Größten Interesses erfreut sich die Gedenkstätte Terezín. Partnerstädte sind das polnische Debno und Strausberg in Deutschland.

1998 2 920

1999 2 919

2000 2 921

2001 2 953

2002 2 942

2003 2 992

1 406 1 514

1 402 1 517

1 403 1 518

1 436 1 517

1 432 1 510

1 466 1 526

15,3 68,1 16,5 107,8 19 6,5 215 .

15,3 68,2 16,4 106,9 -1 -0,3 215 196

15,7 68,0 16,3 103,9 1 0,3 215 191

15,1 68,7 16,2 107,4 34 11,5 218 210

15,3 69,2 15,5 101,8 -11 -3,7 217 242

15,4 69,4 15,1 98,1 50 16,7 221 220


Trmice Město Trmice leží v údolí řeky Bíliny na úpatí Českého středohoří. První písemně doložené zmínky pocházejí z roku 1305. V roce 1664 dal hrabě Nostic Trmicím trhové právo a v témže roce císař Leopold I. udělil obci městský znak a povýšil ji na město. V 18. století se převážně zemědělské a řemeslnické městečko měnilo na průmyslové. Začal se rozvíjet obuvnický a textilní průmysl. V důsledku nálezu hnědého uhlí na konci 18. století se k němu přidaly další průmyslové podniky jako dehtárna, pivovar, cukrovar a další. Na počátku 20. století byla postavena výkonná elektrárna, která zásobovala elektřinou téměř celé severní Čechy. Město Trmice bylo samostatnou obcí až do podzimu roku 1939, kdy se stalo Ústecko součástí Německa. Příkazem nacistické strany došlo k připojení Trmic k Ústí nad Labem. Po 2. světové válce se žádný z pokusů o samostatnost nepodařil, a tak se Trmice staly průmyslovou zónou krajského města. V roce 1991 se Trmice staly samostatným obvodem statutárního města Ústí nad Labem, v lednu 1994 se zcela osamostatnily a v září roku 1996 znovu získaly statut města. Nejvýznamnější historickou památkou je zámek Trmice, který byl postaven v letech 1856 - 1863 hrabětem Nosticem v novogotickém tudorovském slohu. V roce 1994 byl zámek zrekonstruován a v současné době slouží jako veřejně přístupné reprezentační a kulturní centrum. Je zde zřízena obřadní a koncertní síň, městská knihovna a v několika sálech jsou instalovány stálé výstavy. Půldruhé století převládal v Trmicích báňský průmysl, který výrazně ovlivnil jejich rozvoj. V současné době se na území města nacházejí významné podniky jako jsou např. Teplárna a. s., která zásobuje teplem město Ústí nad Labem, firma Metal - Kollbenschmidt - výrobna autopístů, firma Jotun Powder Coatings výrobna práškových barviv, SKD Průmstav, hypermarket Globus, firma Black and Decker, prodejna a servis Renault, ofsetová tiskárna Formtech a mnoho dalších výrobních a obchodních organizací. Město spolupracuje s družebním městem Königstein v sousedním Sasku.


Die Stadt Trmice liegt im Tal des Flusses Bílina am Fuße des Böhmischen Mittelgebirges. Die erste schriftliche Erwähnung des Ortes geht auf das Jahr 1305 zurück. Im Jahr 1664 erteilte Graf Nostic dem Ort Trmice das Marktrecht und noch im selben Jahr erhob Kaiser Leopold I. Trmice zur Stadt. Im 18. Jahrhundert wandelte sich das von Landwirtschaft und Handwerk geprägte Städtchen zur Industriestadt. Zunächst begann die Entwicklung von Schuh- und Textilindustrie. Infolge der Entdeckung von Braunkohlevorkommen gegen Ende des 18. Jahrhunderts setzte eine rasante industrielle Entwicklung ein; weitere Fabriken wie z.B. eine Teerfabrik, eine Brauerei, eine Zuckerfabrik kamen hinzu. Anfang des 20. Jahrhunderts wurde ein leistungsfähiges Elektrizitätswerk errichtet, das fast ganz Nordböhmen mit Strom versorgte. Die Stadt Trmice war immer eine selbständige Gemeinde, bis das Gebiet um Ústí nad Labem 1939 Teil von Deutschland wurde. Auf Anweisung der Nationalsozialisten kam es zum Anschluss von Trmice an die Stadt Ústí nad Labem. Im Januar 1994 wurde die Gemeinde wieder selbständig und erhielt wenig später, und zwar im Jahre 1996, erneut den Stadtstatus. Bedeutendstes historisches Denkmal der Stadt ist das Schloss Trmice, das Graf Nostic in den Jahren 1856 – 1863 im neugotischen Tudor-Stil errichten ließ. Derzeit dient es als öffentlich zugängliches Repräsentations- und Kulturzentrum (mit Bibliothek und mehreren Ausstellungssälen). In heutiger Zeit findet man im Stadtgebiet bedeutende Unternehmen wie z.B. die Wärmekraftwerk AG, die Firma MetallKolbenschmidt (Herstellung von Autokolben), die Firma Jotun Powder Coating (Herstellung von Pulverfarbstoffen), SKD Průmstav, der Supermarkt Globus, die Firma Black und Decker, Renault und die Offset-Druckerei Formtech. Die Stadt arbeitet mit ihrer Partnerstadt Königstein im benachbarten Sachsen zusammen.

1998 2 805

1999 2 994

2000 3 075

2001 2 721

2002 2 786

2003 2 862

1 361 1 444

1 443 1 551

1 491 1 584

1 339 1 382

1 368 1 418

1 402 1 460

21,2 66,4 12,4 58,2 165 58,8 421 .

22,6 65,8 11,7 51,6 189 63,1 449 279

23,0 65,3 11,6 50,6 81 26,3 462 299

22,6 67,1 10,3 45,8 50 18,4 409 322

22,3 67,6 10,1 45,5 65 23,3 418 349

21,9 68,4 9,7 44,4 76 26,6 430 358


59

Třebenice Město Třebenice leží na úpatí západní části Českého středohoří ve výšce 228 m n. m. Ve světě se proslavilo českými granáty, které se na Třebenicku těží dodnes. V bývalém luteránském kostele se nachází Muzeum českého granátu, kde je možno si prohlédnout historii těžby i kolekci šperků. Před rokem 1173 byly Třebenice známy jako trhová ves. Statut města získaly v roce 1224. V roce 1299 bylo městu uděleno hrdelní právo a roku 1433 byly založeny městské knihy. Siluetu města dotváří zřícenina hradu Košťálov z 9. století. Na tomto hradu sídlil na přelomu 14. a 15. století rod Kaplířů ze Sulevic. Další zajímavostí je třebenický graduál, ručně psaný a malovaný Matoušem Ornysem z Lindperka, který vznikal v letech 1574 1578. Mezi další památky patří kostel Narození Panny Marie, jehož stavba byla zahájena v 16. století, a morový sloup z roku 1705 (pomník MUDr. Václava Paříka). Zajímavý je i areál starého hřbitova s dřevěnou zvonicí a zvonem od Brikcího z Cinperka, také z 16. století. Celá krajina je historicky spjata s pěstováním vinné révy, což dokládá vinařská kniha z 16. století, která je v současné době vystavena v muzeu. Ovocnářství zde má rovněž bohatou historii a podstatná část jeho produkce se vyvážela v dřívějších dobách po Labi do Německa. Už v roce 1895 zde vznikla první česká továrna na zpracování ovoce. Třebenice jsou ideálním výchozím místem pro turistické výlety do Českého středohoří, jsou i přirozeným kulturním centrem s bohatým celoročním programem včetně pravidelných koncertů vážné hudby v Muzeu českého granátu. Pro milovníky koupání je k dispozici přírodní nádrž v Mrsklesích s možností stanování. Krajina je trvale obhospodařována zemědělsky, v současné době spíše menšími podniky se zaměřením na ovocnářství a na základní výrobu. Významnými firmami se sídlem v Třebenicích jsou stavební firmy a pekárna. Město je členem svazku obcí INTEGRO s partnerstvím s místní částí Lipska, Wiederitsch.


60

Die Stadt Třebenice liegt im westlichen Teil des Böhmischen Mittelgebirges in einer Höhe von 228 m über NN. Weltweiten Ruhm errang Třebenice durch den sogenannten böhmischen Granat, der bis heute in Třebenice abgebaut wird. In der ehemaligen evangelisch-lutherischen Kirche befindet sich das Museum des böhmischen Granats, wo Exponate und Dokumente zur Geschichte des Granatabbaus sowie eine Schmuckkollektion ausgestellt sind. Vor dem Jahr 1173 war Třebenice als Marktplatz bekannt. Den Stadtstatus erhielt es 1224. Im Jahr 1299 wurde der Stadt das peinliche Recht (alter Begriff für Strafrecht) verliehen. 1433 wurden erste Stadtbücher gestiftet. Die Silhouette der Stadt wird von der Ruine der Burg Košťálov aus dem 9. Jahrhundert geprägt. Auf dieser Burg siedelte an der Wende vom 14. zum 15. Jahrhundert das Geschlecht der Kaplíři von Sulevice. Sehenswert ist das Gradual von Třebenice, eine zwischen 1574 – 1578 entstandene und von Matouš Ornys von Lindperk illustrierte Handschrift. Von touristischer Bedeutung sind gleichfalls die Kirche Mariae Geburt, die Pestsäule aus dem Jahr 1705 (ein Denkmal für den Arzt Václav Pařík) und das alte Friedhofsareal mit seinem hölzernen Glockenturm. Das gesamte Gebiet ist traditionell mit dem Wein- und Gemüsebau verbunden. Ein großer Teil der Ernte wurde in früheren Zeiten entlang der Elbe nach Deutschland ausgeführt. Schon 1895 entstand hier die erste böhmische Fabrik für Gemüseverarbeitung. Třebenice ist ein idealer Ausgangspunkt für touristische Ausflüge in das Böhmische Mittelgebirge. Für Freunde klassischer Musik finden regelmäßig Konzerte im Museum des böhmischen Granats statt. Badelustigen steht der Naturstausee in Mrsklesy inklusive Campingmöglichkeit zur Verfügung. Das Gebiet wird von kleineren Unternehmen, die auf Gemüseanbau spezialisiert sind, landwirtschaftlich genutzt. Wichtige Unternehmen mit Sitz in Třebenice sind Baufirmen und eine Bäckerei. Die Stadt unterhält eine Partnerschaft mit dem Leipziger Stadtteil Wiederitsch.

1998 1 713

1999 1 709

2000 1 703

2001 1 707

2002 1 692

2003 1 723

853 860

850 859

849 854

858 849

847 845

848 875

16,6 68,4 15,1 90,8 -2 -1,2 78 .

16,9 68,2 14,9 87,9 -4 -2,3 78 115

16,4 68,2 15,3 93,2 -6 -3,5 78 95

15,9 68,2 15,8 99,3 22 12,9 78 100

15,5 68,9 15,7 101,1 -15 -8,9 77 93

15,2 68,8 16,0 105,3 31 18,0 79 85


Úštěk Město Úštěk vzniklo na pískovcovém ostrohu na úpatí východní části Českého středohoří v blízkosti hory Sedlo (726 m n. m.). Archeologické nálezy dokazují, že ostroh byl osídlen již v 10. až 13. století. Významnější postavení získal Úštěk až ve 14. století, kdy páni z Michalovic začali přetvářet ves v město a současně mu dali městská práva. Kdy přesně byl Úštěk prohlášen městem, není doloženo, avšak v dokumentech se uvádí, že statut města získal v roce 1361. Úštěcká kotlina leží v malebné krajině severních Čech na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí, Českého středohoří a Kokořínska, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Podnebí je zde mírné a vlhké. V současné době má Úštěk téměř 2 700 obyvatel. Část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství, rozšířena je drobná kovovýroba, hlavně výroba kovového nábytku. Na významu postupně získává sektor služeb, zejména v návaznosti na rozvíjející se cestovní ruch. Město Úštěk a jeho okolí jsou dnes nejen významnou městskou památkovou rezervací, ale také cílem velkého množství návštěvníků z Čech i ze zahraničí. Z množství turistických zajímavostí určitě stojí za prohlídku kostel svatého Petra a Pavla, Pikartská věž, Ptačí domky, historické sklepení a nedaleká zřícenina hradu Helfenburk. Historicky zajímavé náměstí a přilehlé ulice slouží každoročně jako kulisa již tradičních jarmarků, které probíhají v historickém duchu, a mnohokrát posloužily i filmařům jako exteriéry v mnoha úspěšných českých filmech, např. Kolja, Rebelové… Nelze též opomenout rybník Chmelař (67 ha) s přilehlým kempem a plážemi jako ideální místo letní rekreace, vodních sportů a rybolovu.


Die Stadt Úštěk ist im östlichen Teil des Böhmischen Mittelgebirges in der Nähe des Berges Sedlo (762 m) gelegen. Archäologische Funde beweisen, dass dieses Gebiet bereits im 10. bis 13. Jahrhundert besiedelt war. Eine bedeutende Stellung erlangte Úštěk jedoch erst im 14. Jahrhundert, als die Herren von Michalovice begannen das Dorf in ein Stadt umzuwandeln. Aus verschiedenen Urkunden geht hervor, dass Úštěk wahr-scheinlich im Jahre 1361 den Status als Stadt erhielt. Úštěk befindet sich in der malerischen Landschaft Nordböhmens an der Grenze zwischen den zwei Landschaftsschutzgebieten České středohoří (Böhmisches Mittelgebirge) und Kokořínsko sowie zwischen den beiden Städten Litoměřice und Česká Lípa. Das Klima ist gemäßigt und feucht. Gegenwärtig hat Úštěk ca. 2700 Einwohner. Ein Teil der Bevölkerung ist in der Landwirtschaft beschäftigt. In Úštěk sind weiterhin Firmen aus dem Bereich der Metallverarbeitung (Fertigung von Präzisionsmetallteilen) ansässig. Infolge wachsenden Fremdenverkehrs gewinnt zunehmend auch der Dienstleistungssektor an Bedeutung. An touristischen Sehenswürdigkeiten sind die Peter-PaulsKirche, der Pikart-Turm, die Vogelhäuschen, das historische Verlies und die nahe Burgruine Helfenburk erwähnenswert. Auf und um den historischen Marktplatz finden jedes Jahr historische Jahrmärkte statt. Der unweit der Stadt gelegene See Chmelař (67 ha) mit einem Campingplatz und Badestränden stellt einen idealen Ort für Sommerfrischler, Wassersportler und Angler dar.

1998 2 683

1999 2 691

2000 2 709

2001 2 649

2002 2 640

2003 2 664

1 342 1 341

1 351 1 340

1 354 1 355

1 341 1 308

1 329 1 311

1 336 1 328

17,1 70,7 12,3 71,8 -22 -8,2 36 .

16,4 71,5 12,1 73,9 8 3,0 36 242

16,4 71,4 12,2 74,2 18 6,6 36 257

15,1 72,7 12,1 80,0 -9 -3,4 35 216

15,0 73,2 11,8 78,8 -9 -3,4 35 228

15,0 73,5 11,5 76,5 24 9,0 36 220


61

Ústí nad Labem Základ budoucího královského města Ústí nad Labem byl vytvořen již v 10. století, kdy došlo ke spojení osady kolem celnice u dnes již zaniklého hradu na soutoku řeky Labe s Bílinou a nedalekého sídliště. Jeho existenci dokládá listina Václava I. z roku 1249. V době středověku až do poloviny 19. století nebylo Ústí zvlášť významným hospodářským nebo politickým centrem. Ještě v roce 1838 mělo včetně předměstí pouze 341 domů a 2 081 obyvatel. Obyvatelé města se zabývali především obchodem s uhlím a ovocem a využívali vodní cesty po Labi. V polovině 19. století se začal bouřlivě rozvíjet průmysl a význam města vzrůstal. Vyrostly chemické a textilní továrny, likérka, sklárna, mydlárna a teplárna. Industrializaci podpořil železniční most přes řeku z roku 1872. K roku 1890 bylo již evidováno 1360 domů a 23 646 obyvatel. Z někdejších přiléhajících obcí se staly městské čtvrti. Město bylo za 2. světové války připojeno k Německu a v roce 1945 byla velká část jeho centra zničena bombardováním spojeneckými silami. V letech 1945 až 1948 došlo k odsunu více než 50 000 obyvatel a následně přišli noví osídlenci. Byla ovšem velmi narušena kontinuita vývoje a situace se stabilizovala až po mnoha letech. Ústí nad Labem leží v kotlině mezi Českým středohořím, Labskými pískovci a Krušnými horami. Dominanty města jsou Mariánská skála, zámeček Větruše a hrad Střekov, založený roku 1310. Podnebí je zde mírně teplé a vlhké. Díky odsíření teplárny, přechodu lokálního vytápění na ušlechtilá paliva a uzavření povrchových dolů došlo ke zlepšení životního prostředí, které je vnímáno jako jedno z nejpoškozenějších v republice. Návštěvníci si mohou prohlédnout gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie s věží odchýlenou o dva metry, klášter svatého Vojtěcha, kostel apoštola Pavla, městské divadlo z počátku minulého století. Za pozornost stojí i Mariánský most se 75 m vysokým pylonem, který byl oceněn v mezinárodní soutěži, nebo nedaleká zoologická zahrada. Město je sídlem Krajského úřadu, Severočeské vědecké knihovny, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a mnoha středních škol. V Ústí nad Labem sídlí mnoho chemických a strojírenských firem, z nichž nejvýznamnější jsou Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Setuza a Severočeská armaturka. Město udržuje partnerské vztahy s německým městem Chemnitz, britským Haltonem a připravuje se obnovení dohody s ruským Vladimirem. Vybrané ukazatele Obyvatelstvo celkem v tom: muži ženy Podíl obyvatel ve věku v % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Index stáří Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel Hustota obyvatel na 1 km2 Uchazeči o zaměstnání

62

Der Grundstein für die Entstehung der späteren königlichen Stadt Ústí nad Labem wurde bereits im 10. Jahrhundert gelegt. Damals schlossen sich mehrere Ortschaften um das Zollhaus mit der nahen Siedlung am Zusammenfluss von Elbe und Bílina zusammen. Ihre Exis-tenz ist durch eine Urkunde von Václav I. aus dem Jahr 1249 belegt. Vom Mittelalter bis zur Mitte des 19. Jahrhunderts war Ústí kein besonders bedeutendes wirtschaftliches oder politisches Zentrum. Noch im Jahr 1838 hatte Ústí einschließlich der Vorstadt lediglich 2081 Einwohner. Die Stadtbewohner lebten vornehmlich vom Kohle- und Obsthandel und nutzten dafür die Elbe als Wasserweg. Mitte des 19. Jahrhunderts begann sich die Industrie rasant zu entwickeln. Chemie-, Textil-, Likör-, Glas- und Seifenfabriken sowie ein Wärme-kraftwerk entstanden. Die industrielle Entwicklung wurde durch die 1872 über die Elbe errichtete Eisenbahnbrücke stark befördert. Bereits 1890 zählte Usti nad Labem 23 626 Einwohner. Die Stadt wurde während des Zweiten Weltkrieges an Deutschland angeschlossen. 1945 wurde ein großer Teil des Zentrums durch das Bombardement der Alliierten zerstört. In den Jahren 1945 bis 1948 kam es zur Vertreibung vom mehr als 50 000 Einwohnern; anschließend kamen neue Siedler. Damit wurde die einstige Kontinuität der Stadtentwicklung jäh unterbrochen. Erst nach mehreren Jahren stabilisierte sich die Situation allmählich. Heute ist Ústí eine Stadt mit fast 100 000 Einwohnern. Ústí nad Labem liegt in einem Talkessel zwischen dem Böhmischen Mittelgebirge, dem Elbsandsteingebirge und dem Erzgebirge. Das Stadtbild wird entscheidend vom Marienfelsen (Mariánská skála), dem Schlösschen Větruše und der Burg Schreckenstein (Střekov, erbaut im Jahr 1310) geprägt. Das Klima hier ist gemäßigt warm und feucht. Dank der Entschwefelung der Wärmekraftwerke, der Umstellung der lokalen Heizanlagen auf veredelte Brennstoffe und der Schließung der Tagebaue kam es zu einer Verbesserung der Umwelt in der Region, die zu den geschädigsten der tschechischen Republik zählt. Besucher können die gotische Kirche Mariae Himmelfahrt mit dem sich um zwei Meter zur Seite neigenden Turm besichtigen, weiterhin das Kloster des Heiligen Adalbert, die Kirche des Apostel Paulus oder das Stadttheater vom Anfang des vergangenen Jahrhunderts. Besondere Aufmerksamkeit ziehen auch der nahe gelegene Zoo und die Marienbrücke auf sich. In Ústí nad Labem hat die Bezirksbehörde ihren Sitz; desweiteren sind die Universität Jan Evangelista Purkyně und die nordböhmische wissenschaftliche Bibliothek in der Stadt ansässig. In Ústí nad Labem haben viele Chemie- und Baufirmen ihren Sitz; die bekanntesten unter ihnen sind der Verein für chemische Produktion und Hüttenwesen, die Firma Setuza und das Nordböhmische Armaturenwerk. Die Stadt unterhält partnerschaftliche Beziehungen mit dem deutschen Chemnitz und dem britischen Halton. Eine Erneuerung des Vertrags mit der russischen Stadt Vladimir ist in Vorbereitung.

1998 96 493

1999 96 070

2000 95 491

2001 94 871

2002 94 544

2003 94 105

46 446 50 047

46 238 49 832

45 979 49 512

45 699 49 172

45 550 48 994

45 289 48 816

17,6 70,3 12,2 69,4 -413 -4,3 1 027 .

17,2 70,5 12,3 71,5 -423 -4,4 1 023 6 788

16,9 70,7 12,4 73,4 -579 -6,1 1 016 6 743

16,4 71,0 12,6 77,0 -694 -7,3 1 010 7 144

16,3 71,1 12,6 77,3 -327 -3,5 1 006 7 503

16,1 71,3 12,7 78,8 -439 -4,7 1 002 7 543


Znaky měst / Stadtwappen Altenberg

Bad Schandau

Bärenstein

Coswig

Dippoldiswalde

Dresden

Freital

Geising

Glashütte

Heidenau

Hohnstein

Königstein

Nossen

Pirna

Rabenau

Radebeul

Radeburg

Sebnitz

Stolpen

Wehlen

Wilsdruff

63

Znaky měst / Stadtwappen

64

Benešov nad Ploučnicí

Bílina

Bohušovice nad Ohří

Budyně nad Ohří

Česká Kamenice

Děčín

Dubí

Duchcov

Chabařovice

Jílové

Košťany

Krásná Lípa

Krupka

Litoměřice

Lovosice

Mikulášovice

Roudnice nad Labem

Štětí

Teplice

Terezín

Trmice

Třebenice

Ústí nad Labem

Úštěk

Rozloha k 31. 12. 2002

Rozloha v ha Fläche in ha Počet Anzahl

Bärenstein Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Dolní Poustevna Duchcov Heidenau Chabařovice Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Stadt Wehlen Terezín Trmice méně než 2 000 weniger als 13

Fläche zum 31. 12. 2002

Coswig Dohna Königstein/Säschs.Schw. Košťany Mikulášovice Neustadt in Sachsen Radebeul Teplice Třebenice 2 000 - 2 999

Bad Schandau Bílina Budyně nad Ohří Česká Kamenice Dubí Jílové Krásná Lípa Liebstadt Meißen Rabenau 3 000 - 3 999

Freital Geising Glashütte Krupka Nossen Pirna Radeburg Sebnitz Štětí 4 000 - 5 999

Altenberg Dippoldiswalde Hohnstein Lommatzsch Stolpen Tharandt Úštěk 6 000 - 7 999

9

10

9

7

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Děčín Ústí nad Labem Wilsdruff Dresden 8 000 - 11 999 12 000 a více und mehr 4 1

65

66

Počet obyvatel k 31. 12. 2002

Bärenstein Budyně nad Ohří Dolní Poustevna Liebstadt Stadt Wehlen Třebenice Počet obyvatel méně než 2 000 Bevölkerungstand weniger als Počet 6 Anzahl

Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002 Bad Schandau Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Geising Glashütte Hohnstein Chabařovice Königstein/Säschs.Schw. Košťany Krásná Lípa Mikulášovice Rabenau Terezín Trmice Úštěk 2 000 - 4 999

Altenberg Bad Gottleuba-Berggiesshübel Česká Kamenice Dohna Dubí Duchcov Bílina Jílové Coswig Lommatzsch Dippoldiswalde Lovosice Heidenau Nossen Krupka Radeburg Litoměřice Sebnitz Meißen Stolpen Neustadt in Sachsen Štětí Roudnice nad Labem Tharandt Wilsdruff 5 000 - 9 999 10 000 - 29 999

Freital Pirna Radebeul 30 000 - 49 999

Děčín Teplice Ústí nad Labem 50 000 - 99 999

15

15

3

3

10

Dresden 100 000 a více und mehr 1

Hustota obyvatel na 1 km2

Altenberg Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Bärenstein Budyně nad Ohří Geising Hohnstein Liebstadt Lommatzsch Mikulášovice Tharandt Třebenice Úštěk Hustota obyvatel méně než 100 Bevölkerungsdichte weniger als Počet 13 Anzahl

Bevölkerungsdichte je km2 Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Dippoldiswalde Dohna Dolní Poustevna Dubí Glashütte Chabařovice Jílové Königstein/Säschs.Schw. Košťany Krásná Lípa Krupka Nossen Rabenau Radeburg Sebnitz Stadt Wehlen Stolpen Štětí Terezín Wilsdruff 100 - 299

Benešov nad Ploučnicí Bílina Děčín Neustadt in Sachsen Trmice 300 - 499

22

5

Duchcov 500 - 699

Coswig Lovosice Pirna Roudnice nad Labem 700 - 899

Freital Meißen Ústí nad Labem 900 - 1099

1

4

3

Dresden Heidenau Litoměřice Radebeul Teplice 1 100 a více und mehr 5

67

68

Index stáří

Index stáří Altersindex Počet Anzahl

Dolní Poustevna Krupka Trmice méně než 50 weniger als 3

Altersindex Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Duchcov Chabařovice Jílové Krásná Lípa Litoměřice Štětí Úštěk Ústí nad Labem 50 - 79

Budyně nad Ohří Děčín Dubí Košťany Lovosice Mikulášovice Roudnice nad Labem Teplice Terezín Třebenice 80 - 109

12

10

Altenberg Dohna Stolpen Wilsdruff 110 - 139

Bärenstein Dippoldiswalde Dresden Freital Geising Hohnstein Liebstadt Neustadt in Sachsen Rabenau Radebeul Radeburg Stadt Wehlen Tharandt 140 - 169

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Coswig Glashütte Heidenau Königstein/Säschs.Schw. Nossen 170 - 199

4

13

7

Lommatzsch Meißen Pirna Sebnitz 200 a více und mehr 4

Počet žen na 100 mužů Altenberg Bärenstein Benešov nad Ploučnicí Dohna Dolní Poustevna Königstein/Säschs.Schw. Liebstadt Rabenau Stadt Wehlen Třebenice Úštěk Wilsdruff Ženy na 100 mužů méně než 100 Frauen je 100 Manner weniger als Počet 12 Anzahl

Anzahl der Frauen je 100 Männer

Chabařovice Radeburg Stolpen 100 - 101

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Česká Kamenice Geising Glashütte Hohnstein Jílové Košťany Krupka Mikulášovice Štětí Tharandt Trmice 102 - 103

3

12

Bad Schandau Bílina Dubí Duchcov Freital Heidenau Roudnice nad Labem Terezín 104 - 105

Budyně nad Ohří Coswig Děčín Dippoldiswalde Dresden Krásná Lípa Litoměřice Lommatzsch Lovosice Neustadt in Sachsen Radebeul Ústí nad Labem 106 - 107

Nossen Pirna Sebnitz Teplice 108 - 109

8

12

4

Bohušovice nad Ohří Meißen 110 a více und mehr 2

69

70

Podíl obyvatel ve věku 0–14 let

Podíl obyvatel v % Anteil der Einwohner in % Počet Anzahl

Coswig Meißen Pirna Sebnitz méně než 11 weniger als 4

Anteil der Einwohner im Alter von 0 bis 14 Jahren Altenberg Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Dippoldiswalde Dresden Freital Glashütte Heidenau Hohnstein Königstein/Säschs.Schw. Lommatzsch Neustadt in Sachsen Nossen Rabenau Radeburg Stadt Wehlen 11 - 12,49

16

Bärenstein Dohna Geising Liebstadt Radebeul Stolpen Tharandt 12,5 - 13,9

Budyně nad Ohří Dubí Lovosice Mikulášovice Roudnice nad Labem Teplice Terezín Třebenice Úštěk Wilsdruff 14 - 15,49

Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Děčín Chabařovice Jílové Košťany Litoměřice Ústí nad Labem 15,5 - 16,9

Bílina Bohušovice nad Ohří Duchcov Krásná Lípa Štětí 17 - 18,49

7

10

8

5

Dolní Poustevna Krupka Trmice 18,5 a více und mehr 3

Podíl obyvatel ve věku 15–64 let

Bad Schandau Liebstadt Meißen Nossen Sebnitz Podíl obyvatel v % méně než 66 Anteil der weniger als Einwohner in % Počet 5 Anzahl

Anteil der Einwohner im Alter von 15 bis 64 Jahren

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bärenstein Geising Lommatzsch Pirna 66 - 67,19

Dippoldiswalde Glashütte Heidenau Hohnstein Königstein/Säschs.Schw. Krásná Lípa Radebeul Stolpen Trmice 67,2 - 68,39

5

9

Budyně nad Ohří Neustadt in Sachsen Stadt Wehlen Terezín Tharandt Třebenice 68,4 - 69,59

Altenberg Coswig Dresden Duchcov Freital Košťany Rabenau Radeburg Wilsdruff 69,6 - 70,79

Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dohna Dubí Chabařovice Krupka Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Teplice Ústí nad Labem 70,8 - 71,9

6

9

14

Bílina Dolní Poustevna Jílové Mikulášovice Úštěk 72 a více und mehr 5

71

72

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let

Dolní Poustevna Krupka Podíl obyvatel v % méně než 10 Anteil der weniger als Einwohmer in % Počet 2 Anzahl

Anteil der Einwohner im Alter von 65 und mehr Jahren Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Duchcov Chabařovice Jílové Litoměřice Mikulášovice Štětí Trmice Úštěk 10 - 12,49

Děčín Dubí Košťany Krásná Lípa Lovosice Roudnice nad Labem Teplice Ústí nad Labem 12,5 - 14,9

12

8

Altenberg Budyně nad Ohří Dohna Terezín Třebenice Wilsdruff 15 - 17,49

Bärenstein Coswig Dippoldiswalde Dresden Freital Hohnstein Neustadt in Sachsen Rabenau Radebeul Radeburg Stadt Wehlen Stolpen Tharandt 17,5 - 19,9

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Geising Glashütte Heidenau Königstein/Säschs.Schw. Liebstadt Nossen 20 - 22,49

6

13

7

Bad Schandau Lommatzsch Meißen Pirna Sebnitz 22,5 a více und mehr 5

Živě narození na 1 000 obyvatel

Živě narození Lebendgeborene Počet Anzahl

Bärenstein méně než 5 weniger als 1

Lebendgeborene je 1 000 Einwohner

Coswig Glashütte Heidenau Lommatzsch Stadt Wehlen 5 - 6,39

Altenberg Bad Gottleuba-Berggiesshübel Dohna Meißen Neustadt in Sachsen Nossen Pirna Radeburg Sebnitz 6,4 - 7,79

Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Dippoldiswalde Dresden Duchcov Freital Geising Königstein/Säschs.Schw. Liebstadt Lovosice Mikulášovice Rabenau Radebeul Roudnice nad Labem Tharandt 7,8 - 9,19

Děčín Dubí Hohnstein Chabařovice Jílové Krásná Lípa Litoměřice Stolpen Štětí Teplice Úštěk Wilsdruff 9,2 - 10,59

Bad Schandau Benešov nad Ploučnicí Bílina Košťany Krupka Třebenice Ústí nad Labem 10,6 - 11,9

5

9

16

12

7

Dolní Poustevna Terezín Trmice 12 a více und mehr 3

73

74

Zemřelí na 1 000 obyvatel

Zemřelí Gestorbene Počet Anzahl

Bärenstein Dolní Poustevna Mikulášovice méně než 8 weniger als 3

Gestorbene je 1 000 Einwohner

Altenberg Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Děčín Dohna Dresden Glashütte Heidenau Jílové Krupka Liebstadt Litoměřice Rabenau Radebeul Radeburg Roudnice nad Labem Stolpen Štětí Trmice Wilsdruff 8 - 10,49

Benešov nad Ploučnicí Coswig Česká Kamenice Freital Hohnstein Chabařovice Königstein/Säschs.Schw. Lovosice Neustadt in Sachsen Nossen Sebnitz Stadt Wehlen Teplice Tharandt Ústí nad Labem 10,5 - 12,9

Dippoldiswalde Duchcov Geising Meißen Pirna Úštěk 13 - 15,49

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Košťany Lommatzsch 15,5 - 17,9

Krásná Lípa Terezín Třebenice 18 - 20,49

21

15

6

4

3

Dubí 20,5 a více und mehr 1

Přirozený přírůstek (úbytek) na 1 000 obyvatel

Přirozený přírůstek Natürlicher Zuwachs Počet Anzahl

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Dubí Krásná Lípa Lommatzsch méně než -10 weniger als 4

Überschuss Lebendgeborener bzw. Gestorbener je 1 000 Einwohner

-10 až -7,51

Bärenstein Dippoldiswalde Duchcov Meißen Nossen Pirna Sebnitz Stadt Wehlen Terezín Třebenice -7,5 až -5,01

Bad Schandau Coswig Česká Kamenice Dohna Freital Geising Glashütte Heidenau Königstein/Säschs.Schw. Košťany Lovosice Neustadt in Sachsen Radeburg Tharandt Úštěk -5 až -2,51

Altenberg Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Děčín Dresden Hohnstein Chabařovice Liebstadt Rabenau Radebeul Roudnice nad Labem Stolpen Teplice Ústí nad Labem -2,5 až -0,01

Bílina Jílové Litoměřice Štětí Wilsdruff 0 až 2,49

0

10

15

15

5

Dolní Poustevna Krupka Mikulášovice Trmice 2,5 a více und mehr 4

75

76

Přistěhovalí na 1 000 obyvatel

Přistěhovalí Zuzüge Počet Anzahl

Děčín Benešov nad Ploučnicí Roudnice nad Labem Ústí nad Labem méně než 20 weniger als 4

Zuzüge je 1 000 Einwohner Altenberg Bílina Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Glashütte Hohnstein Litoměřice Lovosice Mikulášovice Sebnitz Štětí Třebenice Úštěk 20 - 27,9 13

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Bärenstein Budyně nad Ohří Jílové Liebstadt Stolpen Teplice 28 - 35,9

Dippoldiswalde Dolní Poustevna Dresden Duchcov Freital Chabařovice Košťany Krásná Lípa Lommatzsch Neustadt in Sachsen Pirna Radeburg Terezín 36 - 43,9

Coswig Dubí Geising Krupka Meißen Nossen Rabenau Stadt Wehlen Tharandt Trmice 44 - 51,9

Dohna Heidenau Wilsdruff 52 - 59,9

8

13

10

3

Königstein/Säschs.Schw. Radebeul 60 a více und mehr 2

Vystěhovalí na 1 000 obyvatel

Vystěhovalí Fortzüge Počet Anzahl

Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Chabařovice Lovosice Roudnice nad Labem méně než 22 weniger als 6

Fortzüge je 1 000 Einwohner Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Dubí Duchcov Hohnstein Jílové Košťany Krásná Lípa Liebstadt Litoměřice Mikulášovice Štětí Teplice Trmice Třebenice Úštěk Ústí nad Labem 22 - 29,9 18

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Lommatzsch Stolpen Terezín 30 - 37,9

Bärenstein Dippoldiswalde Dolní Poustevna Dresden Glashütte Krupka Rabenau Radeburg Sebnitz 38 - 45,9

Freital Meißen Nossen Pirna Tharandt Wilsdruff 46 - 53,9

Altenberg Coswig Heidenau Neustadt in Sachsen Radebeul 54 - 61,9

4

9

6

5

Bad Schandau Dohna Geising Königstein/Säschs.Schw. Stadt Wehlen 62 a více und mehr 5

77

78

Přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel

Přírůstek stěhováním Überschuss der Zu-bzw. Fortzüge Počet Anzahl

Überschuss der Zu - bzw. Fortzüge je 1 000 Einwohner

Altenberg Bad Schandau Geising Königstein/Säschs.Schw. Stadt Wehlen méně než -18 weniger als

Benešov nad Ploučnicí Coswig Glashütte Neustadt in Sachsen Sebnitz -18 až -12,1

Dohna Hohnstein Litoměřice Pirna -12 až -6,1

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bärenstein Bílina Bohušovice nad Ohří Děčín Dolní Poustevna Freital Lommatzsch Dippoldiswalde Lovosice Dresden Meißen Heidenau Radeburg Jílové Roudnice nad Labem Mikulášovice Stolpen Nossen Štětí Rabenau Tharandt Teplice Třebenice Terezín Ústí nad Labem Úštěk -6 až -0,1 0 až 5,9

5

5

4

17

10

Budyně nad Ohří Česká Kamenice Duchcov Košťany Krupka Radebeul Wilsdruff 6 až 11,9

7

Dubí Chabařovice Krásná Lípa Trmice 12 a více und mehr 4

Celkový přírůstek na 1 000 obyvatel

Celkový přírůstek Gesamtveränderung Počet Anzahl

Altenberg Bad Schandau Coswig Geising Königstein/Säschs.Schw. Stadt Wehlen méně než -20 weniger als 6

Gesamtveränderung je 1 000 Einwohner

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bärenstein Benešov nad Ploučnicí Dohna Glashütte Neustadt in Sachsen Pirna Sebnitz -20 až -12,1

Freital Hohnstein Litoměřice Lommatzsch Meißen Nossen Radeburg Roudnice nad Labem Třebenice -12 až -4,1

Bílina Bohušovice nad Ohří Děčín Dippoldiswalde Dolní Poustevna Dresden Heidenau Krásná Lípa Liebstadt Lovosice Mikulášovice Rabenau Stolpen Štětí Teplice Terezín Tharandt Úštěk Ústí nad Labem -4 až 4

8

9

19

Budyně nad Ohří Česká Kamenice Dubí Duchcov Jílové Košťany Krupka Radebeul 4 až 12

Chabařovice Wilsdruff 12 až 20

8

2

Trmice 20 a více und mehr 1

79

80

Průměrná obytná plocha bytu v m2

Průměrná obytná plocha Durchschnittliche Wohnfläche Počet Anzahl

Bílina Budyně nad Ohří Duchcov Lovosice Teplice Ústí nad Labem méně než 40 weniger als 6

Durchschnittliche Wohnfläche je Wohnung in m2

Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Jílové Košťany Krásná Lípa Krupka Litoměřice Roudnice nad Labem Štětí Terezín Trmice Třebenice Úštěk 40 - 46,9

Chabařovice Mikulášovice 47 - 53,9

17

2

Heidenau 54 - 60,9

Coswig Dresden Freital Meißen Neustadt in Sachsen Pirna Sebnitz 61 - 67,9

Altenberg Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bad Schandau Dippoldiswalde Geising Glashütte Königstein/Säschs.Schw. Lommatzsch Nossen Rabenau Radebeul 68 - 74,9

1

7

11

Bärenstein Dohna Hohnstein Liebstadt Radeburg Stadt Wehlen Stolpen Tharandt Wilsdruff 75 a více und mehr 9

Počet bytů na 1 000 obyvatel

Dolní Poustevna Trmice Počet bytů méně než 400 Anzahl der Wohnungen weniger als Počet 2 Anzahl

Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Česká Kamenice Děčín Chabařovice Jílové Krásná Lípa Krupka Litoměřice Lovosice Mikulášovice Radeburg Roudnice nad Labem Stolpen Štětí Terezín Tharandt Wilsdruff 400 - 439 19

Anzahl der Wohnungen je 1 000 Einwohner

Dippoldiswalde Dohna Dubí Duchcov Geising Hohnstein Nossen Rabenau Úštěk Ústí nad Labem 440 - 479

Bad Gottleuba-Berggiesshübel Bärenstein Coswig Freital Glashütte Košťany Liebstadt Lommatzsch Neustadt in Sachsen Radebeul Teplice Třebenice 480 - 519

Altenberg Budyně nad Ohří Stadt Wehlen 520 - 559

Dresden Heidenau Königstein/Säschs.Schw. Pirna Sebnitz 560 - 599

10

12

3

5

Bad Schandau Meißen 600 a více und mehr 2

81

Obyvatelstvo a rozloha k 31. 12. 2002

Města, obce Städte, Gemeinden

Výměra v ha Fläche in ha

Bevölkerung und Fläche zum 31. 12. 2002

Hustota obyvatel na 1 km2 Einwohner je 1 km2

celkem insgesamt

Obyvatelstvo k 31. 12. 2002 Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002 muži ženy ve věkové skupině v % männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in % 0–14 15–64 65 +

Česká část euroregionu/Tschechischer Teil der Euroregion Okres / Kreis DĚČÍN

Benešov nad Ploučnicí Bynovec Česká Kamenice Děčín Dobkovice Dobrná Dolní Habartice Dolní Poustevna Františkov nad Ploučnicí Horní Habartice Hřensko Huntířov Janská Jetřichovice Jílové Krásná Lípa Kunratice Kytlice Labská Stráň Malá Veleň Markvartice Mikulášovice Růžová Těchlovice

977 636 3 876 11 804 575 882 557 1 107 537 727 1 990 1 423 536 4 421 3 657 3 139 1 366 2 677 288 502 854 2 585 1 787 1 048

412 35 141 442 113 47 99 177 70 54 14 50 37 9 145 117 18 16 66 86 70 92 19 46

4 022 221 5 458 52 155 651 414 549 1 956 378 389 273 716 196 384 5 298 3 665 249 432 189 431 602 2 385 343 478

2 012 107 2 683 25 270 342 215 271 987 187 194 167 379 102 210 2 600 1 770 127 245 98 218 307 1 179 178 258

2 010 114 2 775 26 885 309 199 278 969 191 195 106 337 94 174 2 698 1 895 122 187 91 213 295 1 206 165 220

16,14 16,29 16,65 15,85 17,97 21,50 16,94 19,73 13,76 14,14 16,12 20,67 15,31 14,84 16,55 17,60 24,90 10,19 14,29 14,15 17,44 15,26 16,33 13,60

71,68 72,85 70,98 70,82 72,81 70,29 70,86 72,24 70,11 71,47 77,29 68,30 78,06 72,40 73,24 68,38 65,06 75,46 77,78 73,78 71,59 72,24 73,18 74,69

12,18 10,86 12,37 13,33 9,22 8,21 12,20 8,03 16,14 14,40 6,59 11,03 6,63 12,76 10,21 14,02 10,04 14,35 7,94 12,06 10,96 12,49 10,50 11,72

862 564 1 468 218 3 358 555 454 372 705 1 239 269 331 428 755 1 879 738 999 704 385 585 1 031 1 108

295 73 70 40 57 50 45 72 191 28 41 73 71 37 76 71 62 27 34 69 88 126

2 547 414 1 032 88 1 920 280 203 266 1 345 350 111 240 305 276 1 429 527 618 189 130 402 909 1 393

1 206 208 510 42 930 144 103 139 704 176 58 125 147 143 687 275 312 88 75 187 428 718

1 341 206 522 46 990 136 100 127 641 174 53 115 158 133 742 252 306 101 55 215 481 675

17,94 15,46 15,89 18,18 14,74 18,57 18,23 18,42 18,74 14,00 8,11 9,17 19,67 13,04 19,38 17,84 14,24 17,99 16,92 14,68 14,19 13,85

71,42 73,91 69,38 55,68 69,48 67,50 70,44 69,55 69,52 69,14 68,47 74,17 72,13 71,01 69,49 66,79 71,20 63,49 72,31 70,90 59,96 71,57

10,64 10,63 14,73 26,14 15,78 13,93 11,33 12,03 11,75 16,86 23,42 16,67 8,20 15,94 11,13 15,37 14,56 18,52 10,77 14,43 25,85 14,57

Okres / Kreis LITOMĚŘICE

Bohušovice nad Ohří Brňany Brozany nad Ohří Brzánky Budyně nad Ohří Býčkovice Černěves Černouček Čížkovice Děčany Dlažkovice Dolánky nad Ohří Dušníky Evaň Hoštka Hrobce Chodouny Chotiněves Chudoslavice Kleneč Krabčice Křešice 82


Libochovany Libotenice Litoměřice Lovečkovice Lovosice Lukavec Malíč Martiněves Miřejovice Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Siřejovice Slatina Snědovice Straškov-Vodochody Sulejovice Štětí Terezín Travčice Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vrutice Žalhostice Židovice




celkem insgesamt

830 572 1 799 2 272 1 189 335 142 2 012 198 765 3 721 723 327 1 832 808 561 510 330 1 667 616 694 3 012 844 371 5 386 1 356 791 2 186 1 402 1 563 397 7 493 4 024 296 521 564 701 233 356

66 71 1 368 20 778 93 97 34 86 62 43 52 28 63 64 39 82 33 779 46 31 24 109 189 171 217 70 77 58 29 54 35 36 164 61 26 37 213 81

544 407 24 608 446 9 246 311 138 683 170 476 1 582 374 93 1 156 521 219 417 108 12 982 282 212 716 920 701 9 202 2 942 552 1 692 808 460 216 2 640 1 444 486 318 145 256 497 290

266 203 11 941 226 4 486 167 74 348 100 235 798 184 50 590 258 101 207 54 6 312 138 105 380 457 360 4 526 1 432 273 847 399 234 101 1 329 705 239 159 64 133 251 157

278 204 12 667 220 4 760 144 64 335 70 241 784 190 43 566 263 118 210 54 6 670 144 107 336 463 341 4 676 1 510 279 845 409 226 115 1 311 739 247 159 81 123 246 133

15,26 16,22 16,22 14,35 14,82 16,08 17,39 14,06 17,65 18,91 16,37 16,84 13,98 14,79 14,78 19,63 13,91 12,96 14,49 14,18 16,51 18,58 15,00 16,98 17,88 15,26 15,58 15,48 12,62 17,61 21,30 15,00 14,54 15,02 18,87 14,48 17,97 13,28 11,03

69,49 69,04 71,73 73,99 70,83 70,42 69,57 67,94 71,76 65,13 69,79 72,99 67,74 71,97 71,59 68,04 66,67 71,30 71,54 70,21 69,81 69,69 71,09 67,76 71,98 69,20 68,84 68,85 71,29 68,91 66,20 73,18 68,14 70,16 67,30 73,10 69,14 69,01 72,76

15,26 14,74 12,05 11,66 14,35 13,50 13,04 18,01 10,59 15,97 13,84 10,16 18,28 13,24 13,63 12,33 19,42 15,74 13,97 15,60 13,68 11,73 13,91 15,26 10,14 15,53 15,58 15,66 16,09 13,48 12,50 11,82 17,31 14,81 13,84 12,41 12,89 17,71 16,21

3 239 3 386 1 540 2 432 4 686 374 2 378

486 224 574 110 288 611 2 151

15 756 7 573 8 842 2 676 13 513 2 287 51 150

7 686 3 695 4 315 1 321 6 630 1 140 24 451

8 070 3 878 4 527 1 355 6 883 1 147 26 699

17,36 14,76 17,12 16,29 18,90 14,91 15,11

72,16 71,17 70,71 70,25 71,69 73,46 71,04

10,47 14,06 12,17 13,45 9,41 11,63 13,85

1 689 2 801 5 234 2 557 990 1 186 666

136 63 12 86 60 59 418

2 296 1 751 639 2 195 591 703 2 786

1 137 908 328 1 090 304 357 1 368

1 159 843 311 1 105 287 346 1 418

16,90 17,19 19,87 16,58 13,87 18,92 22,25

71,60 72,24 72,93 70,52 74,11 69,84 67,62

11,50 10,57 7,20 12,89 12,01 11,24 10,12

Okres / Kreis TEPLICE

Bílina Dubí Duchcov Košťany Krupka Proboštov Teplice Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM

Chabařovice Libouchec Petrovice Povrly Telnice Tisá Trmice

83


Ústí nad Labem Zubrnice



celkem insgesamt

9 395 674

1 006 31

94 544 206

Obyvatelstvo k 31. 12. 2002 Bevölkerungstand zum 31. 12. 2002 muži ženy ve věkové skupině v % männlich weiblich Altersgruppe (Jahre) in % 0–14 15–64 65 + 45 550 107

48 994 99

16,31 15,05

71,08 70,39

12,61 14,56

Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion Hlavní zemské město / LH DRESDEN

Dresden, Stadt

32 830

1 463

480 228

232 021

248 207

11,18

69,92

18,91

2 585 4 320 5 045 4 538 6 165 2 671 6 647 3 090 4 637 3 521 5 053 2 606 5 400 2 009 2 983 1 901

887 90 60 66 100 63 92 931 174 122 154 1 244 146 73 112 547

22 937 3 889 3 048 2 985 6 171 1 670 6 083 28 780 8 068 4 310 7 781 32 406 7 874 1 465 3 331 10 406

11 060 1 925 1 531 1 509 3 069 820 2 929 13 548 4 024 2 143 3 731 15 715 3 916 734 1 623 5 093

11 877 1 964 1 517 1 476 3 102 850 3 154 15 232 4 044 2 167 4 050 16 691 3 958 731 1 708 5 313

10,58 12,14 13,06 14,37 14,76 12,57 11,18 10,69 13,53 12,11 12,02 12,62 11,91 13,38 12,94 12,15

69,62 70,04 69,82 67,00 69,52 66,95 66,32 65,17 69,41 70,65 65,99 67,76 70,37 68,46 68,99 69,56

19,80 17,82 17,13 18,63 15,72 20,48 22,51 24,14 17,06 17,24 21,99 19,62 17,72 18,16 18,07 18,30

8 875 3 584 3 648 1 956 2 857 4 352 3 478 1 107 6 461 5 894 4 417 2 693 3 741 2 580 2 100 2 412 5 301 1 093 358 437 3 175 4 645 4 392 1 081 6 085 2 068

71 89 66 109 212 113 64 1 521 59 84 50 111 39 132 111 452 771 123 129 253 53 39 216 160 102 138

6 277 3 190 2 396 2 139 6 053 4 920 2 239 16 836 3 839 4 970 2 218 2 994 1 444 3 394 2 326 10 899 40 853 1 343 460 1 103 1 672 1 816 9 496 1 724 6 225 2 851

3 086 1 549 1 214 1 093 3 062 2 528 1 111 8 223 1 894 2 460 1 116 1 539 730 1 649 1 159 5 256 19 624 668 223 529 817 847 4 547 876 3 100 1 438

3 191 1 641 1 182 1 046 2 991 2 392 1 128 8 613 1 945 2 510 1 102 1 455 714 1 745 1 167 5 643 21 229 675 237 574 855 969 4 949 848 3 125 1 413

12,04 11,66 13,61 12,67 13,17 12,07 10,59 11,01 12,11 12,68 11,59 11,56 12,81 11,64 13,67 11,46 10,54 11,24 12,83 12,87 10,77 13,77 10,54 11,95 13,96 12,87

66,59 65,39 71,20 72,09 71,73 70,28 69,05 67,50 68,27 69,36 68,71 68,14 66,00 67,94 69,09 69,24 66,79 70,74 68,48 67,45 69,02 64,15 65,96 69,49 67,36 70,92

21,36 22,95 15,19 15,24 15,10 17,64 20,37 21,49 19,61 17,97 19,70 20,31 21,19 20,42 17,24 19,30 22,67 18,02 18,70 19,67 20,22 22,08 23,49 18,56 18,68 16,20

Okres / LK MEISSEN

Coswig, Stadt Diera-Zehren Käbschütztal Ketzerbachtal Klipphausen Leuben-Schleinitz Lommatzsch, Stadt Meißen, Stadt Moritzburg Niederau Nossen, Stadt Radebeul, Stadt Radeburg, Stadt Taubenheim Triebischtal Weinböhla Okres / LK SÄCHSISCHE SCHWEIZ

Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt Bad Schandau, Stadt Bahratal Dohma Dohna, Stadt Dürrröhrsdorf-Dittersbach Gohrisch Heidenau, Stadt Hohnstein, Stadt Hohwald Kirnitzschtal Königstein/Säschs.Schw., Stadt Liebstadt, Stadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen, Stadt Pirna, Stadt Porschdorf Rathen, Kurort Rathmannsdorf Reinhardtsdorf-Schöna Rosenthal-Bielatal Sebnitz, Stadt Stadt Wehlen, Stadt Stolpen, Stadt Struppen

84




celkem insgesamt

7 777 2 582 1 197 6 337 625 4 054 5 607 4 176 2 831 2 014 3 665 2 897 4 990 3 073 5 381 4 076 7 123 8 159

69 410 83 173 205 976 61 114 45 54 87 153 95 154 57 129 80 168

5 401 10 573 994 10 947 1 279 39 567 3 407 4 761 1 283 1 082 3 197 4 431 4 736 4 743 3 083 5 263 5 700 13 708


Okres / LK WEIßERITZKREIS

Altenberg, Stadt Bannewitz Bärenstein, Stadt Dippoldiswalde, Stadt Dorfhain Freital, Stadt Geising, Stadt Glashütte, Stadt Hartmannsdorf-Reichenau Hermsdorf/Erzgeb. Höckendorf Kreischa Pretzschendorf Rabenau, Stadt Reinhardtsgrimma Schmiedeberg Tharandt, Stadt Wilsdruff, Stadt

2 718 5 189 507 5 295 648 19 337 1 674 2 350 621 539 1 579 2 234 2 458 2 372 1 534 2 706 2 815 6 912

2 683 5 384 487 5 652 631 20 230 1 733 2 411 662 543 1 618 2 197 2 278 2 371 1 549 2 557 2 885 6 796

12,28 11,53 13,38 12,23 12,12 11,59 12,83 11,30 12,39 14,42 12,98 12,30 11,89 12,38 14,14 10,96 12,61 14,30

70,71 71,12 67,10 67,86 68,49 69,65 66,72 67,23 70,62 64,23 68,28 71,23 69,19 69,79 69,90 69,03 68,40 69,90

17,02 17,36 19,52 19,90 19,39 18,76 20,46 21,47 16,99 21,35 18,74 16,47 18,92 17,84 15,96 20,01 18,98 15,80

85

Přirozený pohyb obyvatelstva v roce 2002

Natürliche Bevölkerungsbewegung im Jahr 2002

Města, obce

Städte, Gemeinden

Živě narození

Zemřelí

Lebendgeborene

Gestorbene

celkem insgesamt

na 1000 obyvatel je 1000 Einwohner

celkem insgesamt


Přirozený přírůstek Überschuss Lebendgeborener bzw. Gestorbener celkem na 1000 obyvatel insgesamt je 1000 Einwohner

Česká část euroregionu/Tschechischer Teil der Euroregion Okres / Kreis DĚČÍN


47 1 47 515 11 6 9 25 2 5 5 10 0 4 54 34 4 0 1 3 3 21 3 3

11,7 4,5 8,6 9,9 16,9 14,5 16,4 12,8 5,3 12,9 18,3 14,0 0,0 10,4 10,2 9,3 16,1 0,0 5,3 7,0 5,0 8,8 8,7 6,3

48 3 64 543 6 3 8 15 3 4 3 6 2 6 46 72 2 6 1 3 7 13 3 3

11,9 13,6 11,7 10,4 9,2 7,2 14,6 7,7 7,9 10,3 11,0 8,4 10,2 15,6 8,7 19,6 8,0 13,9 5,3 7,0 11,6 5,5 8,7 6,3

-1 -2 -17 -28 5 3 1 10 -1 1 2 4 -2 -2 8 -38 2 -6 0 0 -4 8 0 0

-0,2 -9,0 -3,1 -0,5 7,7 7,2 1,8 5,1 -2,6 2,6 7,3 5,6 -10,2 -5,2 1,5 -10,4 8,0 -13,9 0,0 0,0 -6,6 3,4 0,0 0,0

23 2 9 1 15 4 1 2 18 2 1 4 2 5 16 5 7 1

9,0 4,8 8,7 11,4 7,8 14,3 4,9 7,5 13,4 5,7 9,0 16,7 6,6 18,1 11,2 9,5 11,3 5,3

26 4 11 2 18 4 1 5 17 5 2 3 3 2 7 5 3 1

10,2 9,7 10,7 22,7 9,4 14,3 4,9 18,8 12,6 14,3 18,0 12,5 9,8 7,2 4,9 9,5 4,9 5,3

-3 -2 -2 -1 -3 0 0 -3 1 -3 -1 1 -1 3 9 0 4 0

-1,2 -4,8 -1,9 -11,4 -1,6 0,0 0,0 -11,3 0,7 -8,6 -9,0 4,2 -3,3 10,9 6,3 0,0 6,5 0,0


Bohušovice nad Ohří Brňany Brozany nad Ohří Brzánky Budyně nad Ohří Býčkovice Černěves Černouček Čížkovice Děčany Dlažkovice Dolánky nad Ohří Dušníky Evaň Hoštka Hrobce Chodouny Chotiněves 86

Města, obce

Städte, Gemeinden

Živě narození

Zemřelí

Lebendgeborene

Gestorbene

celkem insgesamt

Chudoslavice Kleneč Krabčice Křešice Libochovany Libotenice Litoměřice Lovečkovice Lovosice Lukavec Malíč Martiněves Miřejovice Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Siřejovice Slatina Snědovice Straškov-Vodochody Sulejovice Štětí Terezín Travčice Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vrutice Žalhostice Židovice


celkem insgesamt



1 4 13 10 2 5 231 6 76 2 1 2 1 4 10 5 0 5 5 4 4 1 117 3 1 6 3 7 93 37 4 20 3 2 1 25 9 3 2 0 5 8 0

7,7 10,0 14,3 7,2 3,7 12,3 9,4 13,5 8,2 6,4 7,2 2,9 5,9 8,4 6,3 13,4 0,0 4,3 9,6 18,3 9,6 9,3 9,0 10,6 4,7 8,4 3,3 10,0 10,1 12,6 7,2 11,8 3,7 4,3 4,6 9,5 6,2 6,2 6,3 0,0 19,5 16,1 0,0

2 11 38 16 11 7 215 8 104 5 3 3 1 4 18 3 1 13 4 2 5 7 125 3 2 11 4 7 85 57 5 32 6 2 8 36 31 3 5 2 3 9 3

15,4 27,4 41,8 11,5 20,2 17,2 8,7 17,9 11,2 16,1 21,7 4,4 5,9 8,4 11,4 8,0 10,8 11,2 7,7 9,1 12,0 64,8 9,6 10,6 9,4 15,4 4,3 10,0 9,2 19,4 9,1 18,9 7,4 4,3 37,0 13,6 21,5 6,2 15,7 13,8 11,7 18,1 10,3

-1 -7 -25 -6 -9 -2 16 -2 -28 -3 -2 -1 0 0 -8 2 -1 -8 1 2 -1 -6 -8 0 -1 -5 -1 0 8 -20 -1 -12 -3 0 -7 -11 -22 0 -3 -2 2 -1 -3

-7,7 -17,4 -27,5 -4,3 -16,5 -4,9 0,7 -4,5 -3,0 -9,6 -14,5 -1,5 0,0 0,0 -5,1 5,3 -10,8 -6,9 1,9 9,1 -2,4 -55,6 -0,6 0,0 -4,7 -7,0 -1,1 0,0 0,9 -6,8 -1,8 -7,1 -3,7 0,0 -32,4 -4,2 -15,2 0,0 -9,4 -13,8 7,8 -2,0 -10,3

172 78 78 30 157 15 490

10,9 10,3 8,8 11,2 11,6 6,6 9,6

153 202 123 43 116 28 554

9,7 26,7 13,9 16,1 8,6 12,2 10,8

19 -124 -45 -13 41 -13 -64

1,2 -16,4 -5,1 -4,9 3,0 -5,7 -1,3


Bílina Dubí Duchcov Košťany Krupka Proboštov Teplice

87

Města, obce

Städte, Gemeinden

Živě narození

Zemřelí

Lebendgeborene

Gestorbene

celkem insgesamt


celkem insgesamt



Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM

Chabařovice Libouchec Petrovice Povrly Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Zubrnice

23 12 7 21 8 5 36 1 037 2

10,0 6,9 11,0 9,6 13,5 7,1 12,9 11,0 9,7

28 17 6 19 3 3 27 1 055 5

12,2 9,7 9,4 8,7 5,1 4,3 9,7 11,2 24,3

-5 -5 1 2 5 2 9 -18 -3

-2,2 -2,9 1,6 0,9 8,5 2,8 3,2 -0,2 -14,6


Dresden, Stadt

4 113

8,6

4 930

10,3

-817

-1,7

143 28 26 35 37 18 32 219 61 35 57 253 50 10 16 64

6,2 7,2 8,5 11,6 6,0 10,8 5,2 7,6 7,6 8,1 7,3 7,8 6,4 6,7 4,8 6,2

248 27 29 24 45 10 101 386 75 32 98 313 74 34 32 97

10,7 6,9 9,4 7,9 7,3 6,0 16,5 13,3 9,3 7,4 12,6 9,7 9,4 22,8 9,6 9,4

-105 1 -3 11 -8 8 -69 -167 -14 3 -41 -60 -24 -24 -16 -33

-4,5 0,3 -1,0 3,6 -1,3 4,8 -11,3 -5,8 -1,7 0,7 -5,3 -1,9 -3,1 -16,1 -4,8 -3,2

41 38 10 15 40 23 21 94 40 29 13 27 13 21 12 82 290 9 2

6,5 11,6 4,2 7,0 6,6 4,7 9,3 5,6 10,4 5,8 5,9 8,9 9,0 6,3 5,1 7,5 7,0 6,6 4,2

111 54 13 21 60 45 22 165 41 50 25 35 15 29 40 130 560 10 7

17,5 16,5 5,4 9,8 9,8 9,2 9,8 9,8 10,6 10,1 11,4 11,5 10,4 8,7 16,9 11,8 13,6 7,4 14,7

-70 -16 -3 -6 -20 -22 -1 -71 -1 -21 -12 -8 -2 -8 -28 -48 -270 -1 -5

-11,1 -4,9 -1,3 -2,8 -3,3 -4,5 -0,4 -4,2 -0,3 -4,2 -5,5 -2,6 -1,4 -2,4 -11,9 -4,4 -6,6 -0,7 -10,5

Okres / LK MEISSEN


Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt Bad Schandau, Stadt Bahratal Dohma Dohna, Stadt Dürrröhrsdorf-Dittersbach Gohrisch Heidenau, Stadt Hohnstein, Stadt Hohwald Kirnitzschtal Königstein/Säschs.Schw., Stadt Liebstadt, Stadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen, Stadt Pirna, Stadt Porschdorf Rathen, Kurort 88

Města, obce

Städte, Gemeinden

Živě narození

Zemřelí

Lebendgeborene

Gestorbene

celkem insgesamt

Rathmannsdorf Reinhardtsdorf-Schöna Rosenthal-Bielatal Sebnitz, Stadt Stadt Wehlen, Stadt Stolpen, Stadt Struppen


celkem insgesamt



5 8 11 66 9 58 27

4,5 4,7 6,0 6,9 5,2 9,3 9,4

13 20 36 117 19 62 25

11,6 11,9 19,7 12,2 10,9 10,0 8,7

-8 -12 -25 -51 -10 -4 2

-7,2 -7,1 -13,6 -5,3 -5,8 -0,6 0,7

39 53 1 88 4 318 29 28 10 10 25 51 30 39 35 42 48 137

7,1 5,0 1,0 8,0 3,1 8,0 8,4 5,8 7,7 9,2 7,8 11,6 6,4 8,2 11,4 8,0 8,4 10,1

50 83 7 155 14 482 46 45 19 8 38 27 39 46 26 56 67 131

9,1 7,9 7,0 14,1 10,9 12,1 13,3 9,4 14,5 7,4 11,8 6,1 8,3 9,7 8,5 10,6 11,7 9,6

-11 -30 -6 -67 -10 -164 -17 -17 -9 2 -13 24 -9 -7 9 -14 -19 6

-2,0 -2,9 -6,0 -6,1 -7,8 -4,1 -4,9 -3,5 -6,9 1,8 -4,1 5,5 -1,9 -1,5 2,9 -2,7 -3,3 0,4



89

Pohyb obyvatelstva v roce 2002

Bevölkerungsbewegung im Jahr 2002

Města, obce

Städte, Gemeinden

Přistěhovalí Zuzüge celkem insgesamt

na 1000 obyvat. je 1000 Einwoh.

Vystěhovalí Fortzüge celkem insgesamt


Přírůstek stěhováním Überschuss der Zubzw. Fortzüge celkem na 1000 obyvat. insgeje 1000 samt Einwoh.

Celkový přírůstek Gesamtveränderung celkem na 1000 obyvat. insgeje 1000 samt Einwoh.

Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion Okres / Kreis DĚČÍN


63 9 129 783 18 16 19 71 12 15 36 35 8 26 150 140 7 27 11 24 7 59 21 43

15,7 40,7 23,6 15,0 27,6 38,6 34,6 36,3 31,7 38,6 131,9 48,9 40,8 67,7 28,3 38,2 28,1 62,5 58,2 55,7 11,6 24,7 61,2 90,0

115 12 89 933 36 14 31 76 8 12 9 19 6 19 132 94 6 11 12 19 31 59 17 9

28,6 54,3 16,3 17,9 55,3 33,8 56,5 38,9 21,2 30,8 33,0 26,5 30,6 49,5 24,9 25,6 24,1 25,5 63,5 44,1 51,5 24,7 49,6 18,8

-52 -3 40 -150 -18 2 -12 -5 4 3 27 16 2 7 18 46 1 16 -1 5 -24 0 4 34

-12,9 -13,6 7,3 -2,9 -27,6 4,8 -21,9 -2,6 10,6 7,7 98,9 22,3 10,2 18,2 3,4 12,6 4,0 37,0 -5,3 11,6 -39,9 0,0 11,7 71,1

-53 -5 23 -178 -13 5 -11 5 3 4 29 20 0 5 26 8 3 10 -1 5 -28 8 4 34

-13,2 -22,6 4,2 -3,4 -20,0 12,1 -20,0 2,6 7,9 10,3 106,2 27,9 0,0 13,0 4,9 2,2 12,0 23,1 -5,3 11,6 -46,5 3,4 11,7 71,1

68 14 34 4 56 10 3 9 55 19 5 9 13 13 53 17 23 5 2

26,7 33,8 32,9 45,5 29,2 35,7 14,8 33,8 40,9 54,3 45,0 37,5 42,6 47,1 37,1 32,3 37,2 26,5 15,4

69 4 39 1 41 13 14 4 29 11 3 5 5 3 31 6 18 2 8

27,1 9,7 37,8 11,4 21,4 46,4 69,0 15,0 21,6 31,4 27,0 20,8 16,4 10,9 21,7 11,4 29,1 10,6 61,5

-1 10 -5 3 15 -3 -11 5 26 8 2 4 8 10 22 11 5 3 -6

-0,4 24,2 -4,8 34,1 7,8 -10,7 -54,2 18,8 19,3 22,9 18,0 16,7 26,2 36,2 15,4 20,9 8,1 15,9 -46,2

-4 8 -7 2 12 -3 -11 2 27 5 1 5 7 13 31 11 9 3 -7

-1,6 19,3 -6,8 22,7 6,3 -10,7 -54,2 7,5 20,1 14,3 9,0 20,8 23,0 47,1 21,7 20,9 14,6 15,9 -53,8


Bohušovice nad Ohří Brňany Brozany nad Ohří Brzánky Budyně nad Ohří Býčkovice Černěves Černouček Čížkovice Děčany Dlažkovice Dolánky nad Ohří Dušníky Evaň Hoštka Hrobce Chodouny Chotiněves Chudoslavice 90

Města, obce

Städte, Gemeinden

Přistěhovalí Zuzüge celkem




celkem insgesamt


20 42 53 18 13 493 38 199 11 0 16 2 23 45 15 4 40 15 7 7 10 223 7 4 16 39 21 195 114 7 39 33 18 0 71 70 19 6 5 7 28 9

49,8 46,2 38,0 33,1 31,9 20,0 85,2 21,5 35,4 0,0 23,4 11,8 48,3 28,4 40,1 43,0 34,6 28,8 32,0 16,8 92,6 17,2 24,8 18,9 22,3 42,4 30,0 21,2 38,7 12,7 23,0 40,8 39,1 0,0 26,9 48,5 39,1 18,9 34,5 27,3 56,3 31,0

10 29 33 11 1 663 13 203 9 3 21 2 7 29 8 0 22 19 14 7 4 275 2 3 11 19 27 207 105 22 42 16 13 6 69 37 15 6 6 6 13 12

24,9 31,9 23,7 20,2 2,5 26,9 29,1 22,0 28,9 21,7 30,7 11,8 14,7 18,3 21,4 0,0 19,0 36,5 63,9 16,8 37,0 21,2 7,1 14,2 15,4 20,7 38,5 22,5 35,7 39,9 24,8 19,8 28,3 27,8 26,1 25,6 30,9 18,9 41,4 23,4 26,2 41,4

10 13 20 7 12 -170 25 -4 2 -3 -5 0 16 16 7 4 18 -4 -7 0 6 -52 5 1 5 20 -6 -12 9 -15 -3 17 5 -6 2 33 4 0 -1 1 15 -3

24,9 14,3 14,4 12,9 29,5 -6,9 56,1 -0,4 6,4 -21,7 -7,3 0,0 33,6 10,1 18,7 43,0 15,6 -7,7 -32,0 0,0 55,6 -4,0 17,7 4,7 7,0 21,7 -8,6 -1,3 3,1 -27,2 -1,8 21,0 10,9 -27,8 0,8 22,9 8,2 0,0 -6,9 3,9 30,2 -10,3

3 -12 14 -2 10 -154 23 -32 -1 -5 -6 0 16 8 9 3 10 -3 -5 -1 0 -60 5 0 0 19 -6 -4 -11 -16 -15 14 5 -13 -9 11 4 -3 -3 3 14 -6

7,5 -13,2 10,1 -3,7 24,6 -6,3 51,6 -3,5 -3,2 -36,2 -8,8 0,0 33,6 5,1 24,1 32,3 8,7 -5,8 -22,8 -2,4 0,0 -4,6 17,7 0,0 0,0 20,7 -8,6 -0,4 -3,7 -29,0 -8,9 17,3 10,9 -60,2 -3,4 7,6 8,2 -9,4 -20,7 11,7 28,2 -20,7

391 381 345 101 606 107 1 669

24,8 50,3 39,0 37,7 44,8 46,8 32,6

427 224 263 73 516 82 1 494

27,1 29,6 29,7 27,3 38,2 35,9 29,2

-36 157 82 28 90 25 175

-2,3 20,7 9,3 10,5 6,7 10,9 3,4

-17 33 37 15 131 12 111

-1,1 4,4 4,2 5,6 9,7 5,2 2,2

insgesamt Kleneč Krabčice Křešice Libochovany Libotenice Litoměřice Lovečkovice Lovosice Lukavec Malíč Martiněves Miřejovice Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Siřejovice Slatina Snědovice Straškov-Vodochody Sulejovice Štětí Terezín Travčice Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vrutice Žalhostice Židovice

Vystěhovalí Fortzüge



91

Města, obce

Přistěhovalí Zuzüge

Städte, Gemeinden

celkem insgesamt



celkem insgesamt


37,0 62,8 57,9 44,6 38,9 59,7 44,1 19,7 14,6

50 57 23 37 20 22 67 2 174 7

21,8 32,6 36,0 16,9 33,8 31,3 24,0 23,0 34,0





85 110 37 98 23 42 123 1 865 3

35 53 14 61 3 20 56 -309 -4

15,2 30,3 21,9 27,8 5,1 28,4 20,1 -3,3 -19,4

30 48 15 63 8 22 65 -327 -7

13,1 27,4 23,5 28,7 13,5 31,3 23,3 -3,5 -34,0


Dresden, Stadt

20 969

43,8

18 551

38,7

2 418

5,0

1 597

3,3

1 041 183 119 101 261 62 229 1 302 417 218 376 2 049 312 96 131 631

44,8 46,8 38,7 33,4 42,3 37,0 37,4 45,0 51,7 50,7 48,2 63,4 39,7 64,5 39,2 61,0

1 434 240 135 154 252 93 230 1 337 414 221 375 1 824 329 93 147 547

61,8 61,4 43,9 51,0 40,9 55,6 37,6 46,2 51,3 51,4 48,1 56,5 41,8 62,5 44,0 52,9

-393 -57 -16 -53 9 -31 -1 -35 3 -3 1 225 -17 3 -16 84

-16,9 -14,6 -5,2 -17,5 1,5 -18,5 -0,2 -1,2 0,4 -0,7 0,1 7,0 -2,2 2,0 -4,8 8,1

-498 -56 -19 -42 1 -23 -70 -202 -11 -2 -41 165 -41 -21 -31 51

-21,5 -14,3 -6,2 -13,9 0,2 -13,7 -11,4 -7,0 -1,4 -0,5 -5,3 5,1 -5,2 -14,1 -9,3 4,9

207 104 100 125 356 709 64 939 80 279 87 212 43 192 132 482 1 585 47 13 59

32,7 31,8 41,7 58,6 58,4 144,8 28,4 55,8 20,8 56,1 39,5 69,9 29,7 57,4 55,9 43,9 38,5 34,7 27,3 52,9

235 204 120 104 417 746 100 920 107 301 60 293 43 101 135 631 1 891 65 32 61

37,1 62,3 50,0 48,7 68,4 152,3 44,4 54,6 27,8 60,5 27,3 96,6 29,7 30,2 57,2 57,4 46,0 48,0 67,1 54,7

-28 -100 -20 21 -61 -37 -36 19 -27 -22 27 -81 91 -3 -149 -306 -18 -19 -2

-4,4 -30,6 -8,3 9,8 -10,0 -7,6 -16,0 1,1 -7,0 -4,4 12,3 -26,7 27,2 -1,3 -13,6 -7,4 -13,3 -39,8 -1,8

-99 -116 -23 15 -81 -57 -37 -52 -28 -44 15 -91 -3 82 -32 -197 -579 -19 -24 -10

-15,6 -35,5 -9,6 7,0 -13,3 -11,6 -16,4 -3,1 -7,3 -8,8 6,8 -30,0 -2,1 24,5 -13,6 -17,9 -14,1 -14,0 -50,3 -9,0

Okres / LK MEISSEN


Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt Bad Schandau, Stadt Bahratal Dohma Dohna, Stadt Dürrröhrsdorf-Dittersbach Gohrisch Heidenau, Stadt Hohnstein, Stadt Hohwald Kirnitzschtal Königstein/Säschs.Schw., Stadt Liebstadt, Stadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen, Stadt Pirna, Stadt Porschdorf Rathen, Kurort Rathmannsdorf 92

Města, obce

Städte, Gemeinden

Přistěhovalí Zuzüge celkem




celkem insgesamt


33 86 251 87 213 221

19,6 46,9 26,2 50,1 34,2 77,1

53 75 374 119 225 262

31,4 40,9 39,0 68,5 36,1 91,4

-20 11 -123 -32 -12 -41

-11,9 6,0 -12,8 -18,4 -1,9 -14,3

-32 -14 -174 -42 -15 -39

-19,0 -7,6 -18,1 -24,2 -2,4 -13,6

144 679 34 473 29 1 655 167 132 35 38 82 244 213 208 117 284 287 787

26,2 64,6 34,2 43,1 22,6 41,6 48,2 27,5 26,8 35,1 25,6 55,4 45,2 44,0 38,2 54,0 50,2 57,8

324 586 40 435 41 1 861 260 206 77 43 90 212 192 194 91 295 290 626

59,0 55,7 40,2 39,7 31,9 46,8 75,1 42,9 59,0 39,7 28,1 48,1 40,7 41,0 29,7 56,1 50,7 46,0

-180 93 -6 38 -12 -206 -93 -74 -42 -5 -8 32 21 14 26 -11 -3 161

-32,8 8,8 -6,0 3,5 -9,3 -5,2 -26,9 -15,4 -32,2 -4,6 -2,5 7,3 4,5 3,0 8,5 -2,1 -0,5 11,8

-191 63 -12 -29 -22 -370 -110 -91 -51 -3 -21 56 12 6 35 -25 -22 167

-34,8 6,0 -12,1 -2,6 -17,1 -9,3 -31,8 -18,9 -39,1 -2,8 -6,5 12,7 2,5 1,3 11,4 -4,8 -3,8 12,3

insgesamt Reinhardtsdorf-Schöna Rosenthal-Bielatal Sebnitz, Stadt Stadt Wehlen, Stadt Stolpen, Stadt Struppen




93

Byty a velikost bytů

Wohnungen und Wohnfläche

Města, obce

Byty

Städte, Gemeinden

Wohnungen

Průměrná obytná plocha 1 bytu v m2 Durchschnittliche Wohnfläche je Wohnung in m2

Počet bytů na 1 000 obyvatel Wohnungen je 1 000 Einwohner

Průměrný počet osob na 1 byt Durchschnittliche Personenzahl je Wohnung

Průměrná obytná plocha bytů na 1 osobu v m2 Durchschnittliche Wohnfläche je Person in m2

Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion1) Okres / Kreis DĚČÍN


1 522 74 2 006 21 072 253 120 178 672 150 143 82 197 71 145 1 944 1 177 66 142 68 141 206 855 112 160

46,06 56,27 51,36 44,49 46,59 64,68 65,54 52,29 50,15 62,71 51,28 61,46 47,85 59,94 46,88 53,87 56,41 56,89 64,50 63,35 62,61 55,02 69,01 57,73

378,4 334,8 367,5 404,0 388,6 289,9 324,2 343,6 396,8 367,6 300,4 275,1 362,2 377,6 366,9 321,1 265,1 328,7 359,8 327,1 342,2 358,5 326,5 334,7

2,64 2,99 2,72 2,48 2,57 3,45 3,08 2,91 2,52 2,72 3,33 3,63 2,76 2,65 2,73 3,11 3,77 3,04 2,78 3,06 2,92 2,79 3,06 2,99

17,43 18,84 18,88 17,98 18,11 18,75 21,25 17,97 19,90 23,05 15,40 16,91 17,33 22,63 17,20 17,30 14,95 18,70 23,21 20,73 21,43 19,72 22,53 19,32

966 140 381 38 721 103 71 87 431 133 39 82 104 99 493 188 222 70 45

46,63 54,89 57,43 56,68 55,25 55,09 66,75 63,66 49,72 55,66 61,41 53,32 60,95 56,66 54,58 57,76 61,08 65,51 63,16

379,3 338,2 369,2 431,8 375,5 367,9 349,8 327,1 320,4 380,0 351,4 341,7 341,0 358,7 345,0 356,7 359,2 370,4 346,2

2,64 2,96 2,71 2,32 2,66 2,72 2,86 3,06 3,12 2,63 2,85 2,93 2,93 2,79 2,90 2,80 2,78 2,70 2,89

17,69 18,56 21,20 24,48 20,75 20,26 23,34 20,82 15,93 21,15 21,58 18,22 20,78 20,32 18,83 20,61 21,94 24,26 21,86



Města, obce

Byty

Städte, Gemeinden

Wohnungen

Kleneč Krabčice Křešice Libochovany Libotenice Litoměřice Lovečkovice Lovosice Lukavec Malíč Martiněves Miřejovice Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Siřejovice Slatina Snědovice Straškov-Vodochody Sulejovice Štětí Terezín Travčice Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vrutice Žalhostice Židovice





150 308 505 194 140 9 756 169 3 750 116 54 266 52 166 574 129 33 414 191 87 166 39 5 175 100 78 219 323 270 3 458 1 037 205 653 306 151 82 951 456 173 107 55 97 195 120

62,87 59,41 56,34 61,10 64,33 45,35 55,52 41,31 47,14 45,24 61,49 79,83 62,40 57,57 60,14 51,36 63,83 53,16 49,78 54,20 55,97 48,50 65,14 56,14 56,08 59,71 52,63 43,18 53,07 64,94 58,73 58,23 67,40 58,09 54,58 58,80 54,72 58,21 52,20 64,03 52,93 52,88

373,1 338,8 362,5 356,6 344,0 396,5 378,9 405,6 373,0 391,3 389,5 305,9 348,7 362,8 344,9 354,8 358,1 366,6 397,3 398,1 361,1 398,6 354,6 367,9 305,9 351,1 385,2 375,8 352,5 371,4 385,9 378,7 328,3 379,6 360,2 315,8 356,0 336,5 379,3 378,9 392,4 413,8

2,68 2,95 2,76 2,80 2,91 2,52 2,64 2,47 2,68 2,56 2,57 3,27 2,87 2,76 2,90 2,82 2,79 2,73 2,52 2,51 2,77 2,51 2,82 2,72 3,27 2,85 2,60 2,66 2,84 2,69 2,59 2,64 3,05 2,63 2,78 3,17 2,81 2,97 2,64 2,64 2,55 2,42

23,46 20,13 20,42 21,79 22,13 17,98 21,04 16,75 17,58 17,70 23,95 24,42 21,76 20,89 20,74 18,23 22,86 19,49 19,78 21,58 20,21 19,33 23,10 20,66 17,15 20,96 20,27 16,23 18,71 24,12 22,67 22,05 22,12 22,05 19,66 18,57 19,48 19,58 19,80 24,26 20,77 21,88

6 520 2 907 3 606 1 153 4 977 866 22 111

41,71 50,42 41,97 45,38 48,58 58,44 43,63

413,8 383,9 407,8 430,9 368,3 378,7 432,3

2,42 2,61 2,45 2,32 2,72 2,64 2,31

17,26 19,35 17,12 19,55 17,89 22,13 18,86

856 601

51,23 57,18

372,8 343,2

2,68 2,91

19,10 19,63

Wohnungen je 1 000 Einwohner


Bílina Dubí Duchcov Košťany Krupka Proboštov Teplice Okres / Kreis ÚSTÍ NAD LABEM

Chabařovice Libouchec

95

Města, obce

Byty

Städte, Gemeinden

Wohnungen

Petrovice Povrly Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Zubrnice

215 827 221 240 915 39 451 76



51,52 44,53 56,36 57,39 47,80 41,37 59,07

336,5 376,8 373,9 341,4 328,4 417,3 368,9




2,97 2,65 2,67 2,93 3,04 2,40 2,71

17,33 16,78 21,08 19,59 15,70 17,26 21,79

Německá část euroregionu / Deutscher Teil der Euroregion 2) Hlavní zemské město / LH DRESDEN

Dresden, Stadt

287 298

64,34

598,3

1,67

38,49

11 215 1 670 1 399 1 351 2 434 810 2 997 18 521 3 388 1 796 3 727 15 874 3 375 598 1 466 4 087

64,11 80,24 79,34 79,20 83,40 79,01 74,74 63,66 85,30 77,95 71,37 74,71 76,15 81,94 78,44 78,54

488,9 429,4 459,0 452,6 394,4 485,0 492,7 643,5 419,9 416,7 479,0 489,8 428,6 408,2 440,1 392,8

2,05 2,33 2,18 2,21 2,54 2,06 2,03 1,55 2,38 2,40 2,09 2,04 2,33 2,45 2,27 2,55

31,35 34,46 36,42 35,85 32,90 38,32 36,82 40,97 35,82 32,48 34,19 36,60 32,64 33,45 34,52 30,85

3 139 2 015 1 075 905 2 812 2 117 1 097 9 891 1 737 2 113 1 020 1 703 732 1 516 1 018 5 605 22 912 671 263 596 854 857 5 689

73,59 70,47 80,93 77,35 78,59 78,41 77,48 60,16 80,02 78,56 77,45 69,88 77,87 75,20 74,66 64,41 64,51 73,03 72,24 70,47 73,77 80,51 67,32

500,1 631,7 448,7 423,1 464,6 430,3 490,0 587,5 452,5 425,2 459,9 568,8 506,9 446,7 437,7 514,3 560,8 499,6 571,7 540,3 510,8 471,9 599,1

2,00 1,58 2,23 2,36 2,15 2,32 2,04 1,70 2,21 2,35 2,17 1,76 1,97 2,24 2,28 1,94 1,78 2,00 1,75 1,85 1,96 2,12 1,67

36,80 44,51 36,31 32,73 36,51 33,74 37,96 35,34 36,21 33,40 35,62 39,75 39,47 33,59 32,67 33,12 36,18 36,49 41,30 38,08 37,68 38,00 40,33

Okres / LK MEISSEN


Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt Bad Schandau, Stadt Bahratal Dohma Dohna, Stadt Dürrröhrsdorf-Dittersbach Gohrisch Heidenau, Stadt Hohnstein, Stadt Hohwald Kirnitzschtal Königstein/Säschs.Schw., Stadt Liebstadt, Stadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen, Stadt Pirna, Stadt Porschdorf Rathen, Kurort Rathmannsdorf Reinhardtsdorf-Schöna Rosenthal-Bielatal Sebnitz, Stadt 96

Města, obce

Byty

Städte, Gemeinden

Wohnungen

Stadt Wehlen, Stadt Stolpen, Stadt Struppen





903 2 648 1 267

77,52 79,31 81,29

523,8 425,4 444,4

1,91 2,35 2,25

40,60 33,73 36,13

2 850 3 998 491 4 878 545 20 112 1 586 2 447 572 496 1 432 1 876 2 180 2 182 1 209 2 355 2 463 5 827

70,53 75,54 75,36 72,98 73,39 65,58 74,40 69,47 82,17 76,61 75,42 75,69 74,77 71,04 82,71 70,49 75,52 75,34

527,7 378,1 494,0 445,6 426,1 508,3 465,5 514,0 445,8 458,4 447,9 423,4 460,3 460,0 392,2 447,5 432,1 425,1

1,90 2,64 2,02 2,24 2,35 1,97 2,15 1,95 2,24 2,18 2,23 2,36 2,17 2,17 2,55 2,23 2,31 2,35

37,22 28,56 37,22 32,52 31,27 33,34 34,63 35,71 36,63 35,12 33,78 32,05 34,42 32,68 32,44 31,54 32,63 32,03




) Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ) Daten aus der Volkszählung vom 1. 3. 2001 2 ) Údaje k 31. 12. 2002 2 ) Angaben mit Stand vom 31. 12. 2002 1 1

97

Nezaměstnanost k 31. 12. 2002

Města, obce

Städte, Gemeinden

Arbeitslosigkeit zum 31. 12. 2002

Celkem

insgesamt

ženy

z toho darunter muži

Frauen

Männer

dlouhodobě nezaměstnaní Langzeitarbeitslose

Podíl žen v%

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v %

Anteil der Frauen in %

Anteil der Langzeitarbeitslosen in %

Česká část euroregionu / Tschechischer Teil der Euroregion *) Okres / Kreis DĚČÍN


318 12 443 3 859 46 48 49 134 26 29 28 53 12 23 369 342 28 29 13 30 39 246 34 30

132 6 189 2 042 19 25 21 60 11 9 13 31 7 12 213 128 10 17 6 12 19 103 15 19

186 6 254 1 817 27 23 28 74 15 20 15 22 5 11 156 214 18 12 7 18 20 143 19 11

149 5 145 1 587 12 14 19 58 11 9 4 10 2 5 121 137 17 17 5 12 10 123 9 10

41,5 50,0 42,7 52,9 41,3 52,1 42,9 44,8 42,3 31,0 46,4 58,5 58,3 52,2 57,7 37,4 35,7 58,6 46,2 40,0 48,7 41,9 44,1 63,3

46,9 41,7 32,7 41,1 26,1 29,2 38,8 43,3 42,3 31,0 14,3 18,9 16,7 21,7 32,8 40,1 60,7 58,6 38,5 40,0 25,6 50,0 26,5 33,3

158 33 36 7 139 23 20 18 119 44 7 17 17 13 108 22 82 19 5

91 17 21 5 80 17 13 7 57 21 3 7 14 9 60 14 41 9 2

67 16 15 2 59 6 7 11 62 23 4 10 3 4 48 8 41 10 3

42 5 10 5 54 11 12 8 43 12 4 6 5 5 59 9 42 7 1

57,6 51,5 58,3 71,4 57,6 73,9 65,0 38,9 47,9 47,7 42,9 41,2 82,4 69,2 55,6 63,6 50,0 47,4 40,0

26,6 15,2 27,8 71,4 38,8 47,8 60,0 44,4 36,1 27,3 57,1 35,3 29,4 38,5 54,6 40,9 51,2 36,8 20,0



Města, obce

Städte, Gemeinden

Kleneč Krabčice Křešice Libochovany Libotenice Litoměřice Lovečkovice Lovosice Lukavec Malíč Martiněves Miřejovice Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Siřejovice Slatina Snědovice Straškov-Vodochody Sulejovice Štětí Terezín Travčice Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vrutice Žalhostice Židovice

Celkem ženy


insgesamt

Frauen

Männer

19 50 82 23 28 1 327 51 620 25 13 44 10 27 133 29 5 90 29 20 26 11 779 20 20 63 46 37 817 242 51 93 69 39 13 228 112 26 16 5 16 32 26

10 22 47 12 18 657 26 347 11 3 26 5 16 78 17 4 53 18 12 13 7 410 14 15 38 21 26 445 116 31 48 30 21 8 112 58 14 11 2 9 11 13

9 28 35 11 10 670 25 273 14 10 18 5 11 55 12 1 37 11 8 13 4 369 6 5 25 25 11 372 126 20 45 39 18 5 116 54 12 5 3 7 21 13

4 18 13 8 7 415 20 259 7 5 15 5 7 55 7 1 24 12 11 13 1 305 3 6 39 26 16 424 73 8 38 27 15 6 99 33 2 3 1 6 9 13

52,6 44,0 57,3 52,2 64,3 49,5 51,0 56,0 44,0 23,1 59,1 50,0 59,3 58,6 58,6 80,0 58,9 62,1 60,0 50,0 63,6 52,6 70,0 75,0 60,3 45,7 70,3 54,5 47,9 60,8 51,6 43,5 53,8 61,5 49,1 51,8 53,8 68,8 40,0 56,3 34,4 50,0

21,1 36,0 15,9 34,8 25,0 31,3 39,2 41,8 28,0 38,5 34,1 50,0 25,9 41,4 24,1 20,0 26,7 41,4 55,0 50,0 9,1 39,2 15,0 30,0 61,9 56,5 43,2 51,9 30,2 15,7 40,9 39,1 38,5 46,2 43,4 29,5 7,7 18,8 20,0 37,5 28,1 50,0

1 699 727 885 219 1 338 148 4 436

869 356 454 111 707 77 2 296

830 371 431 108 631 71 2 140

950 388 513 101 650 56 2 256

51,1 49,0 51,3 50,7 52,8 52,0 51,8

55,9 53,4 58,0 46,1 48,6 37,8 50,9


Podíl žen v%






99

Města, obce

Celkem

Städte, Gemeinden

ženy


insgesamt

Frauen

Männer

181 141 54 187 51 37 349 7 503 18

93 79 31 89 25 18 183 3 894 10

88 62 23 98 26 19 166 3 609 8


Podíl žen v%




51,4 56,0 57,4 47,6 49,0 48,6 52,4 51,9 55,6

61,9 41,1 50,0 50,3 35,3 48,6 56,4 48,8 61,1



112 58 27 94 18 18 197 3 659 11


Dresden, Stadt

36 108

16 477

19 631

14 242

45,6

39,4

1 876 290 295 266 441 175 526 2 711 398 301 697 1 910 604 108 265 686

967 155 167 147 217 84 291 1 402 183 161 391 919 306 60 142 343

909 135 128 119 224 91 235 1 309 215 140 306 991 298 48 123 343

825 105 106 104 186 74 232 1 263 119 119 270 760 232 57 99 241

51,5 53,4 56,6 55,3 49,2 48,0 55,3 51,7 46,0 53,5 56,1 48,1 50,7 55,6 53,6 50,0

44,0 36,2 35,9 39,1 42,2 42,3 44,1 46,6 29,9 39,5 38,7 39,8 38,4 52,8 37,4 35,1

365 266 195 126 402 393 183 1 555 378 518 209 233 111 260 202 1 333 3 413 114 43 98

171 134 93 58 185 185 106 795 202 252 116 132 56 138 89 692 1 731 63 22 54

194 132 102 68 217 208 77 760 176 266 93 101 55 122 113 641 1 682 51 21 44

119 83 67 44 134 142 66 622 125 214 70 68 40 106 55 584 1 395 44 12 52

46,8 50,4 47,7 46,0 46,0 47,1 57,9 51,1 53,4 48,6 55,5 56,7 50,5 53,1 44,1 51,9 50,7 55,3 51,2 55,1

32,6 31,2 34,4 34,9 33,3 36,1 36,1 40,0 33,1 41,3 33,5 29,2 36,0 40,8 27,2 43,8 40,9 38,6 27,9 53,1

Okres / LK MEISSEN


Bad Gottleuba-Berggiesshübel, Stadt Bad Schandau, Stadt Bahratal Dohma Dohna, Stadt Dürrröhrsdorf-Dittersbach Gohrisch Heidenau, Stadt Hohnstein, Stadt Hohwald Kirnitzschtal Königstein/Säschs.Schw., Stadt Liebstadt, Stadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen, Stadt Pirna, Stadt Porschdorf Rathen, Kurort Rathmannsdorf 100

Města, obce

Städte, Gemeinden

Reinhardtsdorf-Schöna Rosenthal-Bielatal Sebnitz, Stadt Stadt Wehlen, Stadt Stolpen, Stadt Struppen

Celkem ženy


insgesamt

Frauen

Männer

141 154 1 012 123 486 194

81 87 490 73 238 92

60 67 522 50 248 102

51 50 407 34 190 67

57,4 56,5 48,4 59,3 49,0 47,4

36,2 32,5 40,2 27,6 39,1 34,5

373 728 74 742 67 3 865 200 269 101 63 205 298 312 374 206 365 348 1 029

205 337 38 347 33 1 816 111 139 64 26 88 141 158 183 109 173 167 515

168 391 36 395 34 2 049 89 130 37 37 117 157 154 191 97 192 181 514

146 298 30 279 25 1 831 68 115 32 25 77 114 128 177 57 145 142 419

55,0 46,3 51,4 46,8 49,3 47,0 55,5 51,7 63,4 41,3 42,9 47,3 50,6 48,9 52,9 47,4 48,0 50,0

39,1 40,9 40,5 37,6 37,3 47,4 34,0 42,8 31,7 39,7 37,6 38,3 41,0 47,3 27,7 39,7 40,8 40,7


Podíl žen v%





Altenberg, Stadt Bannewitz Bärenstein, Stadt Dippoldiswalde, Stadt Dorfhain Freital, Stadt Geising, Stadt Glashütte, Stadt Hartmannsdorf-Reichenau Hermsdorf/Erzgeb. Höckendorf Kreischa Pretzschendorf Rabenau, Stadt Reinhardtsgrimma Schmiedeberg Tharandt, Stadt Wilsdruff, Stadt *) Údaje dle úřadů práce *) Gemäß Angaben der Arbeitsämter

101

Seznam adres městských úřadů Adressliste der Stadtverwaltungen

česká část/tschechischer Teil

Městský úřad Benešov nad Ploučnicí Náměstí míru 1, 407 22 Benešov nad Ploučnicí Telefon +420 412 589 811 Fax +420 412 589 812 E-mail [email protected] Internet www.benesovnpl.cz

Městský úřad Duchcov Nám. Republiky 5, PO Box 21a, 419 01 Duchcov Telefon +420 417 514 411 Fax +420 417 835 118 E-mail [email protected] Internet www.duchcov.cz

Městský úřad Bílina Břežánská 50/4, 418 31 Bílina Telefon +420 417 810 801 Fax +420 417 810 809, +420 417 810 815 E-mail [email protected] Internet www.bilina.cz

Městský úřad Chabařovice Husovo náměstí 183, 403 17 Chabařovice Telefon +420 475 225 412 Fax +420 475 225 369 E-mail [email protected] Internet www.chabarovice.cz

Městský úřad Bohušovice nad Ohří Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice nad Ohří Telefon +420 416 781 137, +420 416 781 122, +420 416 781 164 Fax +420 416 781 122 E-mail [email protected] Internet www.bohusovice.cz Městský úřad Budyně nad Ohří Mírové náměstí 65, 411 18 Budyně nad Ohří Telefon +420 416 863 272 Fax +420 416 863 273 E-mail [email protected] Městský úřad Česká Kamenice Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice Telefon +420 412 709 655 Fax +420 412 584 361 E-mail [email protected] Internet www.ceska-kamenice.cz Městský úřad Děčín Mírové náměstí 1175/5, 405 38 Děčín IV Telefon +420 412 593 111 Fax +420 412 530 057 E-mail [email protected] Internet www.mudecin.cz Městský úřad Dolní Poustevna Vilémovská 77, 407 82 Dolní Poustevna Telefon +420 412 397 221 Fax +420 412 397 136 E-mail [email protected] Internet www.dolnipoustevna.cz Městský úřad Dubí Ruská 264, 417 01 Dubí Telefon +420 417 571 041-2 +420 417 571 033 Fax +420 417 571 399 +420 417 514 411 E-mail [email protected] Internet www.mesto-dubi.cz 102

Městský úřad Jílové Mírové náměstí 280, 407 01 Jílové Telefon +420 412 550 201 Fax +420 412 550 203 E-mail [email protected] Internet www.mujilove.cz Městský úřad Košťany Teplická 297, 417 23 Košťany Telefon +420 417 568 183, 417 568 477 Fax +420 417 568 027 E-mail [email protected] Internet www.kostany.cz Městský úřad Krásná Lípa Masarykova 6/246, 407 46 Krásná Lípa Telefon +420 412 352 820 Fax +420 412 354 821 E-mail [email protected] Internet www.krasnalipa.cz Městský úřad Krupka Mariánské náměstí 22 417 42 Krupka Telefon +420 417 861 253 Fax +420 417 861 309 E-mail [email protected] Internet www.krupka-mesto.cz Městský úřad Litoměřice Mírové nám. 15/7, 412 01 Litoměřice Telefon +420 416 916 111 Fax +420 416 916 211 E-mail [email protected] Internet www.litomerice.cz Městský úřad Lovosice Školní 2-4, 410 30 Lovosice Telefon +420 416 571 111 Fax +420 416 532 130 E-mail [email protected] Internet www.meulovo.cz

Městský úřad Mikulášovice Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice Telefon +420 412 394 289 Fax +420 412 394 256 E-mail [email protected] Internet www.mikulasovice.cz

Městský úřad Trmice Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice Telefon +420 475 317 230 Fax +420 475 620 567 E-mail [email protected] Internet www.mesta.obce.cz/trmice

Městský úřad Roudnice nad Labem Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem Telefon +420 416 850 111 Fax +420 416 850 171 E-mail [email protected] Internet www.roudnicenl.cz

Městský úřad Třebenice Paříkovo náměstí 1, 411 13 Třebenice Telefon +420 416 594 311 Fax +420 416 594 485 E-mail [email protected] Internet www.volny.cz/trebenice/mcg.htm

Městský úřad Štětí Mírové náměstí 163, 411 08 Štětí Telefon +420 416 813 700 Fax +420 416 812 356 E-mail [email protected] Internet www.steti.cz

Magistrát města Ústí nad Labem Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem Telefon +420 475 241 111 Fax +420 475 211 047 E-mail [email protected] Internet www.usti-ul.cz

Magistrát města Teplice nám. Svobody 2, 415 01 Teplice Telefon +420 417 510 111 Fax +420 417 570 629 E-mail [email protected] Internet www.teplice.cz

Městský úřad Úštěk Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk Telefon +420 416 795 609, +420 416 795 610 Fax +420 416 795 363 E-mail [email protected] Internet www.mesto-ustek.cz

Městský úřad Terezín Náměstí ČSA 179, 411 55 Terezín Telefon +420 416 782 227 Fax +420 416 782 397 E-mail [email protected] Internet www.terezin.cz

Seznam adres městských úřadů Adressliste der Stadtverwaltugen

Stadtverwaltung Altenberg Platz des Bergmanns 2, 01773 Altenberg Telefon +49 35056/333-0 Fax +49 35056/33318 E-mail [email protected] Internet www.altenberg.de Stadtverwaltung Hauptstraße 5, 01816 Bad Gottleuba Telefon +49 35023/668-0 Fax +49 35023/668-72 E-mail [email protected] Internet www.badgottleuba-berggiesshuebel.de

německá část/deutscher Teil

Stadtverwaltung Bad Schandau Dresdner Straße 3, 01814 Bad Schandau Telefon +49 35022/501125 E-mail [email protected] Internet www.bad-schandau.de Stadtverwaltung Bärenstein Markt 1, 01768 Bärenstein Telefon +49 35054/25490 Fax +49 35054/28344 E-mail [email protected] Internet www.altenberg.de

103

Stadtverwaltung Coswig Karrasstraße 2, 01640 Coswig Telefon +49 3523/66330 Fax +49 3523/66339 E-mail [email protected] Internet www.coswig.de

Stadtverwaltung Heidenau Dresdner Straße 4, 01809 Heidenau Telefon +49 3529/571-409 Fax +49 3529/51 25 23 E-mail [email protected] Internet www.heidenau.de

Stadtverwaltung Dippoldiswalde Markt 2, 01744 Dippoldiswalde Telefon +49 3504/6499-0 Fax +49 3504/613311 E-mail [email protected] Internet www.dippoldiswalde.de

Stadtverwaltung Hohnstein Rathausstraße 10, 01848 Hohnstein Telefon +49 35975/8680 Fax +49 35975/86810 E-mail [email protected] Internet www.hohnstein.de

Stadtverwaltung Dohna Markt 11, 01809 Dohna Telefon +49 3529/5636-0 Fax +49 3529/563699 E-mail [email protected] Internet www.stadt-dohna.de Adresa pro poštovní styk: Postfach 10 01810 Dohna

Stadtverwaltung Königstein Goethestr. 7, 01824 Königstein Telefon +49 35021/99750 Fax +49 35021/99733 E-mail [email protected] Internet www.koenigstein-sachsen.de

Landeshauptstadt Dresden Dr.-Külz-Ring 19, 01067 Dresden Telefon +49 351/4880 E-mail [email protected] Internet www.dresden.de Stadtverwaltung Freital Dresdner Straße 56, 01705 Freital Telefon +49 351/6476-0, +49 351/6476-152 Fax +49 351/6476-4821 E-mail [email protected] Internet www.freital.de Stadtverwaltung Geising Hauptstraße 25, 01778 Geising Telefon +49 35056/3890 Fax +49 35056/38922 E-mail [email protected] Internet www.geising.de Stadtverwaltung Glashütte Hauptstraße 42, 01768 Glashütte Telefon +49 35053/45-0 Fax +49 35053/47142 E-mail [email protected] Internet www.glashuette-sachs.de

104

Stadtverwaltung Nossen Markt 31, 01683 Nossen Telefon +49 35242/43430 Fax +49 35242/68187 E-mail [email protected] Internet www.nossen.de Stadtverwaltung Pirna Am Markt 1 – 2, 01796 Pirna Telefon +49 3501/556 219 Fax +49 3501/556 288 E-mail [email protected] Internet www.pirna.de Stadtverwaltung Rabenau Markt 3, 01734 Rabenau Telefon +49 351/64 98 2-0 Fax +49 351/64 98 211 E-mail [email protected] Internet www.stadt-rabenau.de Stadtverwaltung Radebeul Pestalozzistraße 6a, 01445 Radebeul Telefon +49 351/8311 50 Fax +49 351/8311 902 E-mail [email protected] Internet www.radebeul.de Stadtverwaltung Radeburg Heinrich-Zille-Straße 6, 01471 Radeburg Telefon +49 35208/9610 Fax +49 35208/96125 E-mail [email protected] Internet www.radeburg.de

Stadtverwaltung Sebnitz Kirchstraße 5, 01855 Sebnitz Telefon +49 35971/840 Fax +49 35971/53053 E-mail [email protected] Internet www.sebnitz.de

Stadtverwaltung Stolpen Markt 1, 01833 Stolpen Telefon +49 35973/280-0 Fax +49 35973/280-25 E-mail [email protected] Internet www.stolpen.de

Stadtverwaltung Stadt Wehlen Markt 5, 01829 Stadt Wehlen Telefon +49 35024/70413 Fax +49 35024/70434 E-mail [email protected] Internet www.wehlen-online.de www.stadt-wehlen.de

Stadtverwaltung Wilsdruff Nossener Straße 20, 01723 Wilsdruff Telefon +49 35204/463-0 Fax +49 35204/463-600 E-mail post@wilsdruff Internet www.wilsdruff.de

105

106

kniha komplet.qxd

25.4.2005

9:12

Str. 1

MĚSTA DIE STÄDTE EUROREGIONU DER EUROREGION

ELBE/LABE

Tento projekt je spolufinancován EU z programu Phare CBC. Nazory uveřejněné v této publikaci vyjadřují názor autora a nemusí vyjadřovat názor EU. ISBN 80-250-0928-9 © 2005 PrintActive, s. r. o.

LABE

Recommend Documents