Kyberšikana na sociálních sítích

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální patologie a sociologie

Kyberšikana na sociálních sítích Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Sláma

Studijní program:

B75707 - Specializace v pedagogice

Studijní obor:

Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii

Vedoucí práce:

Mgr. Iva Junová, Ph.D.

Hradec Králové

2016

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval pod vedením vedoucí bakalářské práce samostatně a uvedl jsem všechny pouţité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne

Podpis

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Mgr. Ivě Junové, Ph. D. za odborné vedení této bakalářské práce, za vstřícnost, trpělivost, ochotu, strávený čas a její cenné rady.

Dále bych rád poděkoval mé manţelce Zuzaně Slámové a synovi Kryštofovi Slámovi za jejich trpělivost a rady, rodině a přátelům, kteří mi byli cennou oporou během psaní práce.

Nakonec bych chtěl ještě poděkovat vše respondentům za jejich čas strávený nad mými dotazníky.

Anotace SLÁMA, Tomáš. Kyberšikana na sociálních sítích. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016, s. 63. Bakalářská práce. Práce se zaměřuje na kyberšikanu na sociálních sítích. Jsou zde popsány rizikové jevy na internetu, kde se obětí stávají hlavně děti a mládeţ. Pak je zde popsána kyberšikana, její rysy, rozdíly s klasickou šikanou, typy kyberšikany a typy kyberagresorů. Také tu je uvedeno, kde se kyberšikana nachází, její prevence a jak jí lze řešit pomocí zákona. Dále tu můţeme najít popis nejpouţívanější sociálních sítě. Výzkumné šetření je zaměřeno na to zmapování zkušenosti dětí s kyberšikanou na Dobrušském gymnáziu. Probíhá technikou sběru dat formou dotazníku od ţáků niţšího gymnázia v Dobrušce, tedy odpovídá 6. aţ 9. třídě základní školy. Otázky v dotazníku jsou otevřené a uzavřené. Dotazníky byly předány třídním učitelům a ti je rozdali ţákům. Poté došlo ke zpracování výsledků a závěrečnému shrnutí. Klíčová slova: dítě, sociální sítě, kyberšikana, oběť, agresor

Thesis Statement SLÁMA, Tomáš. Cyberbullying on social networking sites. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016, p. 63 Bachelor’s thesis. The thesis aims at cyberbullying on social networking sites. The goals are to describe risk events on the Internet, where the victims are especially children and youth, and to characterize cyberbullying, its features and differences with traditional bullying, types of cyberbullying and types of cyber-aggressors. Then there is also mentioned where cyberbullying occur, possibility of its prevention and how it can be solved by law. The thesis also describes the most common social networking sites. The aim of survey is to analyse the experiences of children with cyberbullying on the Grammar School Dobruška. The survey used a form of data collection via questionnaire completed by pupils of this school whose grade is equivalent to 6 to 9 grade of those in primary school. Both open-ended and closed-ended questions were used. After that the results were analysed and followed by final conclusion. Key words: child, social networking sites, cyberbullying, victim, aggressor

Obsah Úvod................................................................................................................................... .8 1

Rizikové jevy v kyberprostoru zaměřené na děti a mládeţ .......................................... 9

2

Kyberšikana ................................................................................................................ 10 2. 1

Definice kyberšikany.......................................................................................... 10

2. 2

Charakteristické rysy kyberšikany ..................................................................... 12

2. 3

Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou .................................................................. 13

2. 4

Typy kyberšikany ............................................................................................... 14

2. 4. 1 Přímé útoky ...................................................................................................... 14 2. 4. 2 Kyberšikana v zastoupení ................................................................................ 14

3

2. 5

Typy kyberagresorů............................................................................................ 15

2. 6

Kde a jak dochází ke kyberšikaně ...................................................................... 17

2. 7

Kyberšikana a zákon .......................................................................................... 19

2. 8

Moţnosti řešení kyberšikany a její prevence ..................................................... 21

Sociální sítě ................................................................................................................ 23 3. 1

4

Charakteristika některých, více pouţívaných, sociálních sítí v ČR ................... 23

Empirické šetření........................................................................................................ 27 4. 1

Cíle a hypotézy ................................................................................................... 27

4. 2

Metoda výzkumu ................................................................................................ 28

4. 3

Charakteristika výzkumného vzorku a průběh výzkumu ................................... 28

4. 4

Analýza výsledků ............................................................................................... 29

4. 5

Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................... 53

5

Závěr........................................................................................................................... 54

6

Seznam literatury........................................................................................................ 56 Příloha A: Dotazník.................................................................................................... 60

Úvod K napsání bakalářské práce na téma Kyberšikana na sociálních sítích mě vedl fakt, ţe sociální sítě, se rychle rozvíjí, aktivita na nich neustále stoupá a děti a mládeţ na nich tráví hodně času. Mnoho rodičů však netuší, jaká rizika s sebou sociální sítě mohou nést. Na školách dnes jiţ existují mnohá opatření mající zabránit šikaně. Avšak prostor internetu a především sociálních sítí uţ nikdo tolik neřeší. Rizikové jevy v tomto prostoru nemusí totiţ probíhat na území školy a škola tak ani nemá povinnost zasáhnout. Také bylo hlavní motivací pro mě zájem si zmapovat, jaké sociální sítě dnes děti školního věku nejvíce pouţívají a které jiţ tolik mládeţí vyuţívané nejsou. Také mne zajímalo, jak sami děti rizika sociálních sítí vnímají a také jak pohlíţí na rizika kyberšikany samotné. Byl jsem i zvědav jakým způsobem by se jí snaţili čelit. Cílem práce je pomocí odborné literatury analyzovat kyberšikanu na sociálních sítích jako novodobý rizikový jev. V praktické části je mým cílem zmapovat, u ţáků niţšího stupně Dobrušského gymnázia, výskyt kyberšikany na jednotlivých sociálních sítích. Dále zjistit jak děti ke kyberšikaně přistupují, jak často se s ní setkaly, jaká její nebezpečí vnímají a s kým a jak by kyberšikanu řešili. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolou jsou Rizikové jevy. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola teoretické části, nese název Kyberšikana. Věnuje se tomuto rizikovému jevu, který je i hlavním tématem této bakalářské práce. Třetí kapitola Sociální sítě je věnována přehledu a definicím jednotlivých sociálních sítí, které jsou uvedeny jako moţnosti v dotazníku z praktické části práce. Čtvrtá kapitola „Praktické šetření“ se věnuje zpracování, analýze dat, jejich rozboru a závěrům z něho vyplývajícím. Rozbory jsou uváděny v rámci diskuse pod jednotlivými výzkumnými otázkami. Práce se opírá především o publikace autorů Rogers a Koláře. Jelikoţ se jedná o novodobý fenomén, významnými zdroji byly téţ elektronické publikace a stránky projektů www.saferinternet.cz, www.bezpecne-online.cz, www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz a www.minimalizacesikany.cz.

8

1 Rizikové jevy v kyberprostoru zaměřené na děti a mládež Komunikace v sociálních sítích dětem poskytuje zábavu, rozvíjí přátelství a sociální dovednosti, mohou dnes být v kontaktu s kýmkoli bez ohledu na hranice. Bohuţel kontakty a komunikace v těchto sítích ale přináší i určitá rizika. Můţeme se díky nim dozvědět poměrně mnoho i o člověku, kterého jsme nikdy v ţivotě neviděli a nikdy s ním nemluvili. Velké sociální sítě stále častěji čelí zneuţití nabízených sluţeb, avšak těmto rizikům se uţivatelé sociálních sítí vystavují mnohdy sami, především vystavením svých osobních údajů. Mezi nejrizikovější jevy patří níţe uvedené. Čerpal jsem z knihy Vanessy Rogers a tyto pojmy si i jde najít na více stránkách webových stránkách například www.e-bezpeci.cz. Kybergrooming Kybergrooming

je

psychická

manipulace

prostřednictvím

informačních

a

komunikačních technologií s cílem získat důvěru oběti, vylákat ji na osobní schůzku a zpravidla sexuálně zneuţít. Jedná se o chování, která má v dítěti vyvolat falešnou důvěru a připravit je na schůzku v reálném světě. Toto jednání s kyberšikanou úzce souvisí. Laici mnohdy mají kyberšikanu a kybergrooming za synonyma.

Pachatelé vyuţívají uměle

vytvořený pocit, ţe je má někdo rád, a proto se budou chtít setkat i v reálném prostředí . Groomer s obětí komunikuje přes internet i několik měsíců . Pokud se mu oběť nepodaří vylákat „přátelsky“ uchyluje se k nátlaku, vyhroţování zveřejněním choulostivých fotografií, které se předtím agresorovi podařilo vylákat apod. A zde se jedná uţ o kyberšikanu. Sexting Jedná se o rozesílání textů, fotografií a videí se sexuálním obsahem. V mnoha případech jde o intimní fotografie bez předchozího souhlasu osoby na fotografii. Happy Slapping Pojem volně překládáme jako „veselé fackování“. Jde o záznam a zveřejnění násilí na veřejnosti, kdy je oběť útočníkem bezdůvodně a bez varování napadena. Celý útok je zaznamenán videokamerou či mobilním telefonem a záznam je bez souhlasu poškozeného zveřejněn na internetu za účelem pobavení či zesměšnění oběti. Kyberšikana – Tento pojem nalezneme v kapitole 2, kde je rozebrán obšírněji. 9

2 Kyberšikana V této kapitole se budu zabývat kyberšikanou. Nejprve uvedu, co to znamená. Poté druhy, rysy a typy kyberšikany. Následně se zmíním o typech kyberagresorů. Potom se zmíním o místech a způsobech, ve kterých se můţe kyberšikana objevit. Objeví se zde i kyberšikana z pohledu zákona, způsoby, jak jí řešit a prevence.

2.1 Definice kyberšikany Kyberšikanu (cyberbullying) lze stroze definovat jako „zneuţití ICT (informačních a komunikačních technologií). Zejména pak mobilních telefonů a Internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy“ (Kyberšikana a její prevence, 2009). Obdobnou definici uvádí také Kolář (2011). Ze samotného názvu je patrné, ţe v případě kyberšikany se jedná o specifickou formu šikany klasické šikany (tj. chování, jehoţ záměrem je opakovaně ubliţovat, ohroţovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí) „tváří v tvář“. Virtuální realita v prostředí ICT nabízí jiné moţnosti a nástroje ubliţování, jak je uvedeno v publikaci Kyberšikana a její prevence (2009). Mění tak charakter celého procesu šikanování. Pro porozumění tomuto jevu bývají proto vyzdvihovány některé jeho charakteristické rysy – viz. níţe. Podstata mnoha mechanismů u kyberšikany a klasické psychické (tedy nepřímé šikany) je stejná. Bývá často propojena s šikanou ve škole (role obětí a agresorů se mohou přenášet i do kyberprostoru nebo naopak vyměnit). Pomoc a prevence tedy vychází i z metodiky léčby šikany „tváří v tvář“. Obě formy se dějí záměrně, opakovaně, zahrnují psychické násilí včetně symbolické agrese. (Rogers, 2011) „Způsobují psychická traumata, rány, které nejsou vidět. Rozleptávají identitu člověka, dotyčný se cítí poníţený, bezvýznamný. Proţívá nejen virtuální, ale i skutečnou exkomunikaci ze společenství, kam patří“. (www. rodina.cz)

Pro nebezpečí, zákeřnost a komplikované odhalení je kyberšikana větší hrozbou, neţli se můţe na první pohled zdát. Je proto třeba o ní hovořit a informovat rodiče i děti. A to doma, ve škole, ale i při zájmových aktivitách, kam děti docházejí. Je třeba, aby byly jasně definované postihy za šikanu i kyberšikanu. Kyberšikana není zatím klasifikována jako trestný čin, ale při šikanování lze pouţít jiné zákony, které mohli pachatelé překročit.

Vanessa Rogers (2011) uvádí tyto druhy kyberšikany: 10

Nářez (Flaming) Internetové diskuse za pomoci elektronických zpráv, které pouţívají agresivní a útočný jazyk. Obtěžování (Harassment) Opakované posílání určitých, uráţlivých nebo nevyţádaných zpráv. Pomlouvání (Denigration) Rozšiřování pomluv, drbů a lţí o někom s cílem poškodit jeho pověst nebo vztahy. Předstírání (Impersonation) Posílání materiálů a komentáře pod cizím jménem. Prozrazení (Outing) Sdělování cizích tajemství a citlivých informací bez souhlasu dotyčných. (V angličtině termín outing mj. znamená i záměrné a veřejné oznámení něčí homosexuální orientace bez souhlasu nebo proti vůli této osoby) Podvod (Trickery) Přesvědčení oběti k prozrazení tajemství či citlivých informací a následné zveřejnění na internetu Vyloučení (Exclusion) Záměrné vyloučení z online skupiny Kyberpronásledování (Cyberstalking) Opakované a intenzivní obtěţování a poniţování, které zahrnuje výhruţky nebo zastrašování.

11

2.2 Charakteristické rysy kyberšikany Tyto charakteristické rysy jsou popsány v publikaci Kyberšikana a její prevence (2009), podrobněji popsané rysy můţeme nalézt na webu projektu www.e-bezpeci.cz. Pro shrnutí a popis jsem čerpal ze všech těchto zdrojů, nejvíce však z portálu www.saferinternet.cz , jelikoţ mi připadaly, pro účely této práce dostatečně výstiţné. Charakteristické rysy je třeba uvést, abychom dovedli kyberšikanu snadněji rozpoznat. Anonymita Při šikanování s vyuţitím ICT se oběť nikdy nemusí dozvědět, kdo ji šikanoval. Můţe jej znát, ale stává se, ţe si i agresor svoji oběť vybere náhodou (např. dle telefonního čísla). Pachatelé se skrývají za skrytá čísla, přezdívky, nově zaloţené a smyšlené e-mailové adresy. Díky anonymitě si dovolí i to, co by si tváří v tvář nedovolili. Nezávislost na místě a čase Na rozdíl od klasické šikany, nemá oběť moţnost před šikanou někam utéct, jelikoţ snadná dostupnost ICT umoţňuje agresorovi oběť dostihnout prakticky v jakémkoli čase i místě. Na rozdíl od opakovaných fyzických konfrontací stačí, kdyţ agresor na web umístí fotku oběti a tu uţ si můţe kdokoli zkopírovat a šířit. Pro pobavení kohokoli U kyberšikany se mohou přidávat neustále další a další diváci, je zde tedy moţnost získat rychle velmi početné obecenstvo. Proměna agresora i oběti Zde není potřeba fyzická síla, ale pouze znalosti v pouţívání ICT, jeţ mají dnes všichni ţáci ZŠ a i většina dospělé populace. Agresorem tedy můţe být téměř kdokoli. Virtuální šikana probíhá jak mezi vrstevníky, tak i napříč různými generacemi. Roli nehraje věk, ani pohlaví. Oběťmi kyberšikany se stávají i učitelé, kupříkladu zveřejněním diskriminujících materiálů na síti YouTube, Facebooku a dalších s vysokou návštěvností.

12

Obtížná kontrola a rychlé šíření Rychlé šíření je dáno také ztíţenou moţností kontroly elektronické komunikace. Také zde chybí klasické znaky šikanování, kterého by si mohlo okolí všimnout. Většinou tedy trvá delší dobu, neţ se nebezpečné jednání odhalí. Navíc elektronická komunikace se obtíţněji kontroluje. 2.3 Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou Touto podkapitolou naváţeme na charakteristické rysy kyberšikany uvedené výše. Klasická šikana a šikana v prostředí ICT si mohou být v mnohém podobné, jelikoţ i jejich podstata je stejná. Nalezneme ale spoustu odlišností, které jsou dány především virtuálním prostředím a jeho moţnostmi, především moţností anonymity samotného agresora a mnohdy nemoţností uniku oběti. Pro stanovení rozdílů jsem vycházel především z textu publikace Vanessy Rogers (2011) a částečně z webových stránek projektu www.kybersikana.eu. Šikana probíhá na fyzické úrovni, oběť a agresor jsou v přímém kontaktu. U kyberšikany mohou mít agresoři “odstup“ od svých obětí. Kyberšikana můţe být však stejně děsivá a nebezpečná jako šikana. Oběť v tomto případě nese následky emocionální, i ty však mohou v extrémním případě vyústit aţ k sebepoškozování a k sebevraţdě. U Kyberšikany je problémem její ztíţené odhalení, problematická je i nepřímá konfrontace agresora a oběti. Agresor tedy není ani přímo konfrontován s následky svého počínání, nevidí způsobené újmy a má tedy i menší pocit viny. Problematická je taky šíře působnosti, která je ve světě internetu místně i časově neomezená. Můţe tedy probíhat kdekoli a kdykoli. Například obrázek, který vloţí někdo na internet, se můţe dostat za chvíli mezi miliony uţivatelů. Oběť pak můţe mít pocit, ţe se nikde nemůţe schovat a vyhnout se jim. Také často neví komu věřit, nikde se necítí bezpečně. Kyberšikana má také častěji mezigenerační rozměr a to i v případech, kde by k tomu u jiných forem nedocházelo. Pod záštitou anonymity mohou například ţáci šikanovat své učitele, děti rodiče apod. Někdy můţe kyberšikana mít počátek i v jednání, které nemá primárně za cíl někomu ublíţit (jak tomu většinou u šikany bývá), můţe vzejít třeba z nějakého škádlení a popichování mezi kamarády, ale kdyţ se dostane mimo skupinu, které je určen můţe vést k ubliţování, posměchu, ztrapňování ze strany ostatních. V tomto případě i sám původce bývá překvapen, tím co vlastně způsobil. Šikana můţe započít kyberšikanu nebo naopak kyberšikana můţe postupem času vyústit aţ ve fyzické ubliţování v reálném světě. 13

2.4 Typy kyberšikany Rozlišujeme dva typy kyberšikany - přímé útoky (zprávy posílané přímo obětem) a kyberšikanu v zastoupení (vyuţívání druhých pro šikanu obětí v kyberprostoru). Kyberšikana v zastoupení je mnohem nebezpečnější, protoţe se jí spolupachatelé (včetně dospělých) často účastní nevědomky. Při definici jsem vycházel nejčastěji z publikace Kyberšikana a její prevence (2009) ale také z publikace Bolest Šikanování (Kolář, 2001). Text jsem obohatil vlastními slovy a praktickými příklady. 2.4.1 Přímé útoky Patří sem posílání obtěţujících, výhruţných nebo krutých zpráv pomocí ICT, kradení hesel a následné zneuţití účtu, pomlouvání a zveřejňování intimních informací, pomlouvání (např. i pomocí blogu), zveřejňování choulostivých informací, lţí, obrazových materiálů zejména záznamy aktů klasické šikany, násilí páchaného na obětech nebo např. pornografické fotografie s tváří oběti, posílání dehonestujících obrázků, fotografií, videonahrávek spoluţáků nebo učitelů, kde jsou zesměšňováni nebo karikováni. Šikana se můţe projevit i např. formou internetového hlasování, kterého se účastní a vytváří jej např. spoluţáci nebo osoby z blízkého okolí oběti. Jedná se např. o typy otázek jako: „Kdo je super a kdo není?“ „ Kdo je největší kráva v šestý třídě?“ „ Kdo je největší lůzr?“ (lůzr- pouţívané u mladší generace, pochází z anglického loser , tj. poraţený nebo propadák ). Do přímých útoků patří i rozesílání zákeřných kódů (viry, spyware, hackování) , patří sem předstírání (Impersonation), tzn. vydávat se za oběť a poškozovat ji tak. Patří sem také zasílání pornografických, nebo jiných obtěţujících zpráv, e-mailů. Útočníci svým obětem posílají velké mnoţství zpráv a zahltí jim tak e-mail nebo telefon a to takovým způsobem, ţe prakticky znemoţní jejich běţné pouţívání. Své oběti často zapisují do hromadných seznamů, kdy pak oběti automaticky chodí tisíce nevyţádaných zpráv. V případě nevhodného obsahu se navíc rodiče oběti mohou domnívat, ţe sám jejich syn nebo dcera dělá na internetu něco nevhodného. 2.4.2 Kyberšikana v zastoupení O tuto formu se jedná tehdy, pokud si pro špinavou práci agresor najde někoho jiného. Ten se pak mnohdy většinu času stává nevědomým „komplicem“, protoţe ani neví, ţe je vyuţíván k obtěţování jiných lidí. Oběť pak mnohdy není schopna zjistit, ţe se stala terčem útoku a ze vzniklé situace viní právě prostředníka. Například se můţe jednat o zneuţití moţnosti nahlášení porušení pravidel, kterou nabízejí provozovatelé různých internetových 14

sluţeb včetně sociálních sítí. Kliknutím na ikonu s nápisem „Varování“ nebo „Upozornění“ je poskytoval upozorněn, ţe oběť měla nějakým způsobem porušit pravidla. Pokud opakovaně účastník internetové sluţby (např. diskusního fóra) opakovaně poruší pravidla, můţe mu být zrušen účet. V tomto případě nevědomým „komplicem“ je právě poskytovatel sluţby. (Právě proto někteří poskytovatelé kontrolují, zda jsou zaslaná varování odůvodněná.) Nevědomými spoluviníky mohou být i rodiče oběti. Stává se to v situaci, kdyţ agresor dokáţe nastolit takovou situaci, kdy to na první pohled vypadá, ţe oběť dělá něco špatně a rodiče své dítě potrestají. Kyberšikana v zastoupení často začíná tím, ţe se agresor vydává za svoji oběť (např. nabouráním do účtu nebo zaloţením účtu, který se tváří jako účet oběti– tehdy se ještě jedná o přímý útok). Poté se pod identitou své oběti chová nevhodně a to takovým způsobem, aby své oběti způsobil problémy. Rozesílá agresivní, útočné a hanlivé zprávy pod identitou své oběti. Příjemci, které na ně reagují, se stávají nevědomými komplici agresora. U nabourání do účtu také agresoři mohou změnit heslo, takţe se na něj majitel (oběť) jiţ nedostane, aby mohl některé informace odstranit nebo účet vymazat.

2.5 Typy kyberagresorů Kaţdý z útočníků volí jiný způsob útoku a má k němu i jinou motivaci. Pro řešení a pochopení kyberšikany je dobré znát motiv i osobnostní profil útočníka. Liší se i způsoby, jak skrývají svoji identitu nebo jak svoji agresi šíří. Někteří rádi zůstávají v pozadí, zatímco jiní potřebují publikum. Typy agresorů jsou popsány např. v publikaci Kyberšikana a její prevence (2009), v původní, anglické verzi jsou dostupné na stránkách projektu www.stopcyberbullying.org „Pomstychtivý andílek“ Většinou pro svoji činnost má malé publikum nebo pracuje sám. Také je pro něj charakteristické, ţe se jako agresor vůbec nevnímá. Vidí sám sebe jako ochránce ostatních před zloduchem. Často sám kyberšikanu nebo šikanu zaţil a nyní ji oplácí. Můţe být naštvaný, kvůli něčemu, co oběť udělala a kyberšikanou se chce pomstít, dát „lekci“. Také se často jedná o agresora, který se takto snaţí ochránit svého šikanovaného kamaráda. „Pomstychtiví andílci“ především potřebují vědět, ţe by nikdo neměl brát právo do svých rukou a také si uvědomit, ţe bojovat se šikanou ještě větší šikanou vše akorát zhoršuje a ţe se se tak stávají agresory, nikoli „ochránci dobra“, za které se povaţují.

15

Bažící po moci Tento typ útočníka chce dát najevo svoji autoritu a sílu. Chce zjistit jaké to je získat moc nad druhým. Oběť se často snaţí zastrašit. Často také vyuţívá kyberšikanu v zastoupení. Obvykle pro svoji činnost potřebují alespoň malé publikum. Často se svými činy chlubí a chtějí vyvolat reakci. Pokud reakce nenastává, útoky neustále stupňují. Často také bývají obětí šikany „tváří v tvář“. V kyberprostoru jim dodává odvahu, ţe svoji oběť nepotkají a mohou zůstat anonymní. Na internetu se mohou chovat tak, jak by si to v reálném světě nemohli dovolit. Tito agresoři bývají většinou technicky zdatní. Tento typ agresora můţe být ze všech nejnebezpečnější. „Sprostý holky“ Zde jsou typickými agresory znuděná děvčata, která hledají zábavu a útek z nudy. Nejčastějšími obětmi jsou také děvčata, ale chlapci také nejsou výjimkou. Většinou se jedná o útoky skupinové, které jsou dopředu plánované. Vyţadují publikum. Chtějí, aby ostatní věděli, co jsou zač a ţe právě ony mají sílu šikanovat ostatní. Konec nastává tehdy, pokud „sprostý holky“ nenajdu v šikaně takovou zábavu, jako hledaly. Neúmyslný kyberagresor Neúmyslný kyberagresor nedokáţe přesně posoudit závaţnost svého chování. Ani je nenapadne, ţe by agresory mohli být. Většinou si hrají na to, ţe jsou „tvrďáci“ Agresi nepouţívají záměrně. Pouze odpovídají ostatním bez přemýšlení o následcích svého jednání (např. se cítí naštvaní, kvůli zprávám, které jim jsou zasílány ostatními). Odpovídají ze vzteku nebo frustrace. Jsou překvapeni, pokud je někdo obviní z kyberšikany. Často se také vydávají za někoho jiného.

16

2.6 Kde a jak dochází ke kyberšikaně V této části si uvedeme některá místa a prostředky u kterých se s projevy kyberšikany setkáváme nejčastěji. Zde jsem čerpal z publikace Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem a také z knihy od Vanessy Rogers (2011). Šikana bývá nejčastěji šířena těmito prostředky:

Pomocí textových zpráv: Zprávy bývají obvykle výhruţné či útočné, ale v tomto případě se o kyberšikanu jedná i v případě vytrvalého zasílání velkého mnoţství zpráv s úmyslem poškodit tak dotyčného, který poté nemůţe přijímat jiné SMS. Pomocí instant messagingu U nás je nejvíce postiţených touto formou šikany v programu Skype nebo ICQ, které mají také nejvíce uţivatelů. Můţe se stát, ţe i diskuse často přenese v přímý útok skupiny proti jednotlivci. V chatovací místnosti I toto prostředí se můţe stát prostředkem pro zastrašování a výhruţky. Do této kategorie počítáme i chat ve virtuálních světech (online hrách) jako například World of Warcraft, Second Life apod. Mobilními telefonáty V dnešní době zařízení, které má většina z nás stále u sebe. Agresoři tedy tento prostředek často zneuţívají k útočným telefonátům, opakovanému prozvánění, apod. Stává se, ţe i agresor oběti telefon zcizí a pouţije ho k obtěţování dalších. Ostatní pak mají mylně oběť za agresora. Přes internetové stránky Zde se setkáváme i s tím, ţe agresoři si vytvoří celé hanlivé internetové stránky, blogy nebo dotazníky o svých obětech. Dotazníky nebo i stránky s komentáři pak mohou podněcovat ostatní k šikanování obětí. Této formě kyberšikany se nemohou vyhnout politici ani známé osobnosti.

17

Pořízenými fotografiemi nebo natočeným videem Fotografie jde dnes pořídit velice rychle, snadno, mnoha způsoby. Nejčastější a nejpouţívanější je zachycení oběti pomocí kamery nebo fotoaparátu z mobilního telefonu, kde je také velice snadné ze zařízení fotografie či video rychle rozšířit pomocí MMS, popřípadě internetu. Pachatel oběť zachycenou na fotografii či videu zastrašuje nebo zahanbuje. V tomto případě je zřejmě nejčastější tzv. „happy slapping“ (do češtiny překládáme volně jako „veselé fackování“). Jedná se o nahrávání a poté sdílení záznamů fyzických útoků. E-mailem Zde útoky probíhají obdobně jako u SMS akorát prostřednictvím média. Dnes je moţno velice snadno si zaloţit několik e-mailových účtů z několika stránek pod různými pseudonymy. Navíc riziko odhalení je ještě menší, neţ u SMS odeslaných z anonymní předplacené SIM karty. Agresoři se tedy nemusejí obávat toho, ţe je někdo odhalí. Přes sociální sítě Sociální sítě nám umoţňují rychlé a snadné spojení s ostatními pomocí zpráv a chatu. Umoţňují veřejně nebo ve skupině přátel vystavovat fotografie, videa, navštívená místa, místa kde se právě nacházíme, odkazy a komentáře. Pokud se však na nich neuplatňují pravidla bezpečnosti je velice snadné tyto sítě zneuţít k rozšiřování lţí, pomluv a drbů. Bohuţel se i často stává, ţe děti přijmou „ţádost přátelství „ od cizího člověka. Tomu tak umoţní dostat se i k informacím a osobním údajům, které jinak vidí pouze omezené mnoţství uţivatelů, které jsou na této sociální síti „přáteli“. Oběti to pak činí snadno zranitelnými. Na těchto sítích navíc není nikterak sloţité vytvořit si falešný účet a svoji oběť kontrolovat pod smyšlenou identitou. Tím si agresor zachová anonymitu a zároveň můţe velice snadno sledovat svoji oběť. Agresora je někdy i velmi obtíţné vystopovat, jelikoţ se můţe v případě pouţití internetu vyuţívat veřejně přístupná místa a sítě s volně dostupným bezdrátovým připojením, popřípadě připojení přes tzv. proxy servery (přepojováním přes jiné sítě a internetové adresy) apod. Navíc často vyuţívají falešné identity při registraci e-mailu, v chatovací místnosti, či na sociálních sítích. Jeho identifikace je tak velice obtíţná, někdy nemoţná. V případě mobilních telefonů agresoři mohou vyuţít předplacené, nepaušální SIM karty, které mají jen na jedno vyuţití a po vyčerpání kreditu ji zahodí a zakoupí si jinou s jiným telefonním číslem, ze kterého pak oběť opět obtěţují. 18

2.7 Kyberšikana a zákon Stejně jako šikana není v ČR trestným činem, můţe ale naplňovat skutkovou podstatu některých

trestných

činů,

např.

vydírání,

vyhroţování,

stalking

(tj.

nebezpečné

pronásledování), útisk, omezování osobní svobody, apod. Ze zákonných opatření by bylo možno uplatnit například tato: - Ublížení na cti zákon č. 200/1990sb. Zákon o přestupcích, § 49 - Pomluva zákon č. 40/2009sb. Trestní zákoník, § 184 - Zákaz natáčení, fotografování a zveřejnění snímku bez souhlasu dotyčné osoby zákon č. 40/1964sb., občanský zákoník, § 12-13 - Stalking § 354 trestního zákoníku - Státem ratifikovaná Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických zařízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohroţení ţivota. Šikanování je v řadě případů trestnou činností. 

Šikana můţe naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeţe, ublíţení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeţe, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneuţívání).



Osoba mladší 15 let není trestně odpovědná, ale soud pro mládeţ jí můţe uloţit podle zákona č. 218/2003 Sb., (o soudnictví ve věcech mládeţe) některá z následujících opatření: dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve střediscích výchovné péče, ochranná výchova.



Trestní odpovědnost mladistvých (15 -18 let) je posuzována soudy pro mládeţ podle zákona č. 218/2003 Sb. s ohledem na jejich rozumovou a mravní vyspělost osoby, proti níţ se vede trestní řízení.



Po dovršení 18 let věku jsou osoby plně trestně odpovědné a projednávají se běţným způsobem v trestním řízení.

19

- Soubor zákonných norem - zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) Přehled souvisejících paragrafů: § 205 Ohrožování mravnosti Kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí, dováţí, prováţí nebo vyváţí, anebo za tím účelem přechovává pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení nebo jiné předměty ohroţující mravnost, a) která zobrazují dítě, b) v nichţ se projevuje neúcta k člověku a násilí nebo c) která zobrazují pohlavní styk se zvířetem, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci § 217a Svádění k pohlavnímu styku Kdo nabídne, slíbí nebo poskytne osobě mladší 18 let za pohlavní styk s ní, nebo za pohlavní sebeukájení, obnaţování nebo jiné srovnatelné chování úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo peněţitým trestem. § 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou etnickou skupinu nebo rasu, nebo b) skupinu obyvatelů republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, ţe jsou bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta. § 198a Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase, náboţenství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta. 20

Také by zřejmě bylo moţno pro některé případy uplatnit: § 260 a § 261a Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka Kdo podporuje nebo propaguje Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboţenskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let Ve školské legislativě nalezneme základní informace v Metodickém pokynu MŠMT č.j. 24 246/2008-6, který řeší i problém kyberšikany. Dnes na základě metodického pokynu musí mít kaţdá škola vypracovaný Minimální preventivní program, jehoţ součástí je i program proti šikanování.

2.8 Možnosti řešení kyberšikany a její prevence V této, závěrečné části kapitoly se pokusím shrnout a definovat moţnosti a řešení při setkání s kyberšikanou. Hlavními zdroji při sestavení a doplnění přehledu moţných řešení pro mne byly publikace Kyberšikana a její prevence (2009) a publikace od Vanessy Rogers (2011). Řešením je oznámit útok a vyhledat odbornou pomoc, kontaktovat školu a specializované instituce (policie, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče apod.) Je dobré na útoky nereagovat, neodpovídat agresorovi, ukončit komunikaci. Hlavně se nesnaţit útok vrátit, případně se domluvit. Pokusit se zablokovat přístup k účtu na počítači, tel. číslu, popř. změnit telefonní čísla. Dále je moţné kontaktovat poskytovatele sluţby, přes kterou útoky probíhají a zamezit tak agresorovi přístup k oběti. Je dobré si uchovat důkazy, např. vyfotit si obraz z počítače pomocí klávesy Print Screen (poté je moţno obraz vloţit do textového editoru pomocí klávesy CTRL+V , popř. příkazem vloţit), ukládat si sms, nahrávat hovory pachatele, pořídit video záznam apod.) Pomoc lze hledat například na lince bezpečí, policii, navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu a zajistit tak případnou pomoc psychologa. Je moţno navštívit občansko-právní poradny nebo se i obrátit na Bílý kruh bezpečí (ten nabízí kombinovanou pomoc obětem kriminality - jak v oblasti práva, tak v oblasti psychosociální). Důleţité je najít odborníka na šikanu a domluvit se na konkrétní pomoci. Mimo podání trestního oznámení na policii je 21

moţné problém řešit i občanskoprávní cestou, kdy se podává zpravidla ţaloba na ochranu osobnosti podle §11 Občanského zákoníku. Prevence kyberšikany: Policie ČR doporučuje tyto kroky k prevenci kyberšikany, které jsou asi nejvýstiţnější. Kromě Policie ČR řeší prevenci kyberšikany i školy, kde je prevence obsaţena v minimálním preventivním programu škol. Řešení prevence kyberšikany na školách, ale není mým cílem práce. Jak se chránit před kyberšikanou? 

Nebuďte přehnaně důvěřiví, nikdy nevíte, kdo je druhé straně



Nesdělujte citlivé informace (osobní údaje, osobní fotografie, hesla k účtům, apod)



Respektujte ostatní uţivatele



Seznamte se s pravidly sluţeb internetu a GSM sítí

Jak se bránit útokům? 

Oznamte útoky dospělým, známým



Zablokujte útočníkovi moţnost přístupu k vám, změňte svou virtuální identitu



Ukončete s útočníkem komunikaci, nechtějte se pomstít



Pokuste se útočníka odhalit, identifikovat



Uschovejte si důkazy pro moţné vyšetřování (zprávy, videozáznamy, odkazy, naweby, blogy…)



Pokud probíhá ve vašem okolí kyberšikana, nebuďte lhostejní, oběť podpořte, poraďte jí, nabídněte pomoc

Kam se obrátit o pomoc? Pomoc online (Internet Helpline) www.pomoconline.cz, [email protected] Národní centrum bezpečnějšího internetu (Safer Internet) www.uoou.cz , [email protected] Policie 158

22

3 Sociální sítě „Sociální sítě jsou webové sluţby a portály, které svým uţivatelům umoţňují vzájemnou komunikaci a interakci. Uţivatelé se zde mohou zaregistrovat, vyplnit si své uţivatelské profily, a následně mohou např. diskutovat, chatovat, psát si blogy, sdílet fotografie, a podobně. Jak uţ název napovídá, klíčové jsou vztahy a vazby – tedy vytváření „sítí“ mezi přáteli, kolegy, zájmovými skupinami atd. Mezi nejznámější sociální sítě patří Facebook a MySpace, u nás pak Lidé a Líbímseti.“ (www.kasv2013-cz.) Bliţší

informace

o

sociálních

sítí

nalezneme

kupříkladu

na

webech

http://clanky.rvp.cz, www.bezpecnyinternet.cz a www.proexperty.cz, ze kterých jsem čerpal informace pro níţe uvedené definice sociálních sítí. Pro definici sítě ICQ jsem pouţil především informace z webu www.zbynekmlcoch.cz. Původně termín sociální síť pochází ze sociologie. Zde znamená skupiny navzájem propojených lidí, kteří se vzájemně ovlivňují. Takovéto skupiny se sdruţují na základě společných zájmů, přátelství, náboţenství, etnické příslušnosti apod. S rozvojem internetu později vznikl přenesený význam tohoto pojmu pro pojmenování webové aplikace, která umoţňuje vytvářet a sdruţovat komunitu uţivatelů v prostředí internetu. Více vyuţívané sociální sítě se začaly objevovat po roce 1995. Tyto sítě slouţily jako komunitní sítě pro kontakt mezi spoluţáky (jednalo se např. o sítě www.classmates.com a SixDegrees). V ČR pro nás však největší význam z hlediska rozvoje internetových sociálních sítí mají roky 2003 a 2004. V roce 2003 vznikly např. sítě MySpace, LinkedIn a v roce 2004 Flicker a, u nás nyní nejvyuţívanější, Facebook. V roce 2005 vznikl portál YouTube a v r. 2006 zahájil provoz Twitter. Dnes jich existuje nepřeberné mnoţství, proto se dále budu zabývat charakteristikou pouze těch nejpouţívanějších. 3.1 Charakteristika některých, více používaných, sociálních sítí v ČR V této části se pokusím vlastními slovy o stručnou definici některých sociálních sítí, přičemţ se zaměřím především na ty nejvíce pouţívané. O sociálních sítích najdeme informace na stránkách kaţdé sítě, tedy například www.facebook.com a i na stránkách jako například www.socialnisite.123abc.cz 23

Facebook Facebook je největší sociální sítí u nás i ve světě. Sdruţuje uţivatele na základě jejich virtuální ţádosti o přátelství, která je dána většinou příslušností k určité skupině, společné události, sdílení souborů, videí, fotografií, zábavy apod. Na této síti dne můţeme mnohdy nalézt staré známé, bývalé spoluţáky, kamarády ap. Facebook umoţňuje a usnadňuje kontakt mezi lidmi a jejich komunikaci. Umoţňuje sdílet texty, fotky, videa nebo plánovat akce. Twitter Tato sociální síť v ČR zatím příliš vyuţívána není, jelikoţ není dostupná v českém jazyce. Pomocí krátkých zpráv lze informovat rodinu, přátelé, spolupracovníky o našem aktuálním stavu. Tyto zprávy mohou mít jen 140 znaků. Twitter je určen především k výměně informací.

YouTube Tato sociální síť je zaměřena na vytváření, sdílení a hodnocení videí, která je moţno hodnotit a komentovat. Vznikla v roce 2005. U nás patří k jedněm z nejpouţívanějších.

Google+ Uţivatel si registrací vytvoří profil, kde vyplní informace o sobě (kdyţ nemusí), můţe také nahrát svou fotku, přidat fotoalba apod. Funguje v podstatě jako sdruţení více sluţeb nabízených společností Google. Komunikace zde můţe být jak mezi dvěma či skupinou lidí, tak jedním člověkem k celé mase. Můţete umoţnit komukoliv sledovat vaše statusy a komentáře, podobně jako na Facebooku, avšak v jiném prostředí a s většími moţnostmi nastavení i omezení. Na rozdíl od Facebooku lze procházet příspěvky lidí, aniţ by vás oni museli mít v seznamu přátel.

24

Libimseti.cz Síť Libimseti.cz vznikla v roce 2002a je zaměřena na hodnocení fotografií registrovaných uţivatelů. Hlavním cílem sítě je seznamování a navazování vztahů. Profil, který si vytvoříme můţe obsahovat fotografie, informace o povaze, zájmech, co kdo má a nemá rád, o oblíbených interpretech, četbě, filmech apod. V profilu si můţeme definovat ideálního partnera, kterého hledáme. Pomocí těchto informací lze vyhledávat protějšky. Dále síť obsahuje diskusních fór a do chatové komunikace.

Lide.cz Lidé.cz je komunitní síť, která slouţí také především k seznamování mezi lidmi, které lze hledat podle kriterií (např. věku, bydliště apod.) Součástí jsou, obdobně jako u líbimseti.cz, chatovací či diskusní fóra, online rádio, profily uţivatelů s fotkami, které lze hodnotit, videa, hry nebo i tzv. blogy (jakési deníčky o sobě). Lidé.cz je česká sociální síť, s registrovanými stovky tisíc lidí. Lidé jsou podporováni největším českým portálem Seznam.cz.

Spoluzaci.cz Portál je určen k setkávání lidí, kteří spolu studují nebo studovali. Spoluţáci.cz jsou vyuţíváni k textové komunikaci mezi členy třídy, k domlouvání třídních srazů apod. Na hlavní stránce je uveden seznam škol a tříd. Vyhledávat spoluţáky je lze podle např. podle jména, roku ukončení, nebo okresu. Do třídy je moţno vstoupit na základě kontrolní otázky, která je definována správcem třídy, který se o třídu stará (má ho kaţdá třída).

ICQ ICQ byl svého času nejpouţívanější komunikační program u nás. Jeho obliba ale postupem času klesala, především v době nástupu a rozmachu jiných sociálních sítí. Přesto má dnes stále mnoho registrovaných uţivatelů. Komunikace pomocí ICQ probíhá v reálném čase. Ve chvíli, kdy stisknete tlačítko pro odeslání zprávy si druhý zprávu můţe přečíst. Pomocí ICQ je moţno odesílat soubory i hrát hry s přáteli. ICQ umoţňuje také hlasovou komunikaci či odesílání SMS zprávy. 25

Seznam.cz Jedná se o nejznámější český vyhledávač a katolog, který podporuje svoji sociální sít lidé.cz a společně s deníkem Právo provozuje informační server www.novinky.cz, kde je moţno komentovat články a diskutovat. Pomocí jedné registrace pak můţete jako přihlášení uţivatelé vystupovat současně na stránkách Lidé.cz, Spoluţáci.cz (uvedené výše), komentovat články na serveru www.novinky.cz (zde je navíc vyţadováno ověření fyzické adresy uţivatele) a být přihlášen na e-mailovém účtu v portálu www.email.cz. V mém okolí je na seznamu registrovaný nejméně kaţdý druhý a na webu www.e-mail.cz, na základě kterého probíhají i registrace na Seznam jako takový, je zaregistrováno přes 7 miliónů e-mailových schránek. Seznam.cz není samostatnou sociální sítí jako takovou (alespoň ţádné zdroje, ze kterých jsem čerpal, jej mezi sociální sítě neřadí). Avšak Seznam.cz je webovou sluţbou, která svým uţivatelům umoţňuje vzájemnou komunikaci a interakci. Definici sociální sítě tedy vlastně vyhovuje. Proto jsem se rozhodl tento portál v dotazníkovém šetření, s přihlédnutím k počtu jeho uţivatelů, zařadit mezi jmenované sociální sítě také.

26

4. Empirické šetření 4.1 Cíle a hypotézy Cíl: Jak vyplývá z mé teoretické části, děti mají údajně velkou zkušenost s kyberšikanou, proto jsem si za cíl mé praktické části bakalářské práce dal zjistit, jakou mají děti zkušenost s kyberšikanou v niţším stupni Dobrušského gymnázia. Ústřední hypotéza: Kyberšikana je rizikovým jevem při uţívání internetu dětmi. Dílčí hypotézy: H 1: S kyberšikanou se setkalo stejně dívek jako chlapců. Východiska pro H1: K první hypotéze jsem dospěl základě výsledků výzkumu z projektu www.minimalizacesikany.cz (2009), kde osobní zkušenost s kyberšikanou uvedlo stejné mnoţství dívek i chlapců (10%) H 2: Podle názoru dětí je kyberšikana nebezpečná. Východiska pro H2: Zde vycházím z faktu, ţe v minimálním preventivním programu škol je kyberšikana samostatnou přílohou. Můţeme se tedy domnívat, ţe většina ţáků je informována o tom, ţe kyberšikana je druhem šikany a je nebezpečná. H 3: Kyberšikana nejrozšířenější na Facebooku. Východiska pro H3: U této hypotézy, vycházím z faktu, ţe Facebook je v ČR nejrozšířenější a nejvíce vyuţívanou sociální sítí. Dokládají to statistiky, uvedené například na webových stránkách www.wordpress.com, kde je uvedeno, ţe Facebook v ČR v roce 2015 měl 4,2 milionu uţivatelů. H 4: Děti se s kyberšikanou svěří spíše kamarádovi, nežli rodičům. Východiska pro H4: Tato hypotéza byla stanovena na základě dat z výzkumu v rámci projektu www.minimalizacesikany.cz (2009), kde většina respondentů uvedla, ţe 27

s kyberšikanou by se svěřila nejčastěji právě kamarádovi (40%). Také vycházím z vlastní zkušenosti, kdy jsem se sám s některými problémy raději svěřil kamarádovi neţli rodičům.

4.2 Metoda výzkumu Pro tento výzkum jsem si zvolil kvantitativní metodu výzkumu. Gavora (2000) popisuje tuto metodu výzkumu jako „práci s číselnými údaji“. Podle Gavory (2000, s. 31) také tento výzkum „zjišťuje mnoţství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů resp. jejich míru nebo (stupeň).“ Jako techniku sběru dat jsem si zvolil dotazník. Snaţil jsem se formulovat mé otázky, aby byly jasné a srozumitelné a děti z šesté aţ deváté třídy je zvládly bez obtíţí. V dotazníku jsem zvolil otázky s otevřenými i uzavřenými odpověďmi. Pro dosaţení větší upřímnosti a pravdivosti jsem odpovědi formuloval, tak aby byla zachována anonymita respondentů. Zjišťoval jsem pouze, pohlaví a třídu, kterou respondent navštěvuje. Dotazník obsahuje celkem 13 otázek. První tři otázky zjišťují demografické údaje. Následující otázky jsou stavěny k hypotézám, které najdeme v předchozí kapitole. Vzor dotazníku je uveden v příloze A.

4.3 Charakteristika výzkumného vzorku a průběh výzkumu Dobrušské gymnázium Gymnázium, Dobruška, Pulická 779 je střední škola zřizovaná Královéhradeckým krajem. Je umístěna na vlastním pozemku v klidné okrajové části města Dobrušky a je stavebně propojena se Základní školou Pulická ulice. Přibliţně 60% našich ţáků dojíţdí z okolních měst a vesnic, a to především z Nového Města nad Metují a z Opočna. Spádová oblast pro dojíţdění je vymezena vzdáleností do 20 km. Gymnázium je tvořeno 4 třídami čtyřletého oboru a 8 třídami osmiletého oboru. Osmileté gymnázium je rozděleno na 4 třídy niţšího stupně a 4 třídy vyššího stupně. Kapacita čtyřletého gymnázia je 136 ţáků, kapacita osmiletého gymnázia potom 272 ţáků, coţ znamená, ţe školu můţe navštěvovat maximálně 408 ţáků. Průměrný počet 30 ţáků na třídu je optimální kompromis mezi velikostí třídy a provozními náklady.

28

Průběh výzkumu Výzkum začal probíhat tak, ţe jsem dotazníky osobně předal třídním učitelům jednotlivých tříd. Dotazník probíhal v roce 2016 měsíci únoru. Dotazník je vlastní konstrukce autora. Vzor dotazníku v příloze. Ţáci šesté a sedmé třídy (v dotazníkové části zastoupeni třídami 1.G a 2.G) jsou ve věkovém rozmezí 10-12 let, ţáci osmé a deváté třídy (v dotazníkové části zastoupeni třídami 3.G a 4.G) jsou ve věkovém rozmezí 13-16 let. Rozdíl mezi nejmladším ţákem základní školy a nejstarším ţákem niţšího gymnázia je 6 let, coţ shledávám vhodným kritériem pro moţnost srovnávání. Analýzu dat jsem rozdělil na dvě roviny. Na rovinu jednotlivé třídy a potom všechny třídy niţšího gymnázia jako celek. Při zpracování jednotlivých otázek jsem se vţdy řídil typem otázky. V dotazníku byly pouţity různé druhy otázek (uzavřené, otevřené). Při rozboru otevřených otázek jsem nejprve odpovědi vyhodnotil do grafu v rámci dané kategorie a v případě uţité výpovědní hodnoty, odpovědi na otevřené otázky podrobněji rozebral v diskusi. Výsledky celkových odpovědí jsem v grafu vyhodnotil dle počtu jednotlivých odpovědí i procentuálně. Dále jsem vyhodnocoval třídy jednotlivě. V tomto případě v grafech uvádím, z důvodu jejich větší přehlednosti, pouze počet odpovědí bez procentuálního podílu. Výjimku tvoří první, druhá a dvanáctá výzkumná otázka, kde mi přišlo vhodnější a přehlednější výsledky zpracovat do tabulky. První dvě otázky jsou demografického typu a u otázky č. 12 by bylo příliš mnoho grafů pouze s odpověďmi ano a ne. Návratnost byla 100%, tedy 112 dotazníků, ale dva jsem musel vyřadit, protoţe odpovědi nebyly relevantní, jelikoţ se nedaly z dotazníků vyčíst odpovědi. Takţe k dispozici jsem měl 110 dotazníků.

4.4 Analýza výsledků Otázka č. 1: Jaké je Tvé pohlaví?

29

Tabulka č.1: Charakteristika vzorku respondentů Třída

dívky

Chlapci

celkem

1.G

17

11

28

2.G

16

10

26

3.G

16

14

30

4.G

14

12

26

Celkem

63

47

110

Diskuse: V tabulce č.1 jsou uvedeny počty dívek a chlapců v jednotlivých třídách. Z tabulky je patrné, ţe ve všech třídách převaţují dívky nad chlapci. Největší rozdíly v počtu dívek a chlapců jsou u niţších ročníků, tedy ve třídě 1.G a 2.G. Větší počet je zřejmě dán obecným trendem, kdy se na víceletá gymnázia hlásí více děvčat neţli chlapců. Otázka č. 2: Do jaké třídy chodíš? Tabulka č.2: Přepočet počtu respondentů na procenta Třída

počet

%

1.G

28

25

2.G

26

24

3.G

30

27

4.G

26

24

Celkem

110

100

Diskuse: V tabulce č.2 jsou uvedeny počty ţáků v jednotlivých třídách v procentech. Na souhrnné výsledky bude mít tedy největší vliv třída 3.G.,která je zastoupena 27%, následovat bude 2.G. (24%) nejméně budou zastoupeny třídy 2.G a 4.G s 24% respondentů.

30

Otázka č. 3:Na které sociální síti máš zaloţený účet?

62 16%

Facebook 82 22%

Icq Twitter 6 2% 20 5%

63 17%

76 20%

64 17%

Youtube

Libimseti.cz Spoluzaci.cz Google Seznam.cz Jiné sítě

1 4 0% 1% Graf č.1a: Sociální sítě, na kterých mají respondenti založený účet

35 30 25 20

1.G 2.G

15

3.G 10

4.G

5 0

Graf č.1b: Sociální sítě, na kterých mají respondenti jednotlivých tříd založený účet

31

Diskuse: Z výsledků třetí výzkumné otázky je patrné, ţe nejvíce uţivatelů má sociální síť Facebook, na kterém má zaloţeno účet 82 dotázaných ze 110. Celkový podíl oproti zastoupení jiných sítí je 22%. Z výsledků je však jednoznačné, ţe drtivá většina dotázaných má účet zaloţený na více sociálních sítí současně. S počtem uţivatelů na Dobrušském gymnáziu Facebook těsně následují Google (76), Youtube (64) a Seznam.cz (63). Mnoho respondentů uvedlo, ţe jsou registrováni i na jiných sítích (62). V odpovědích moţnosti jiné sítě se objevily tyto sociální sítě: Skype (19), Instagram (18), Snapchat (11), Ask.fm (5), Viber (4),Twitch (3) a Messenger (1). Například síť Twitch pro mne samotného byla neznámou. V dnešní době existuje velmi mnoho sociálních sítí a další neustále přibývají. Dalo by se říci, ţe dnes je naprosto normální být součástí nějaké internetové sociální skupiny či sítě. Celkový podíl ostatních sítí oproti sítím uvedených v moţnostech je tedy 16% a byl pro mne překvapením. Otázkou je, zda by výsledky byly obdobné, pokud bych sítě jako např. Skype a Instagram jmenoval a přímo nabízel dětem k vybrání. Je totiţ pravděpodobné, ţe spousta uţivatelů, je registrováno na mnoha sítích a ne všechny si dokáţí najednou vybavit. Také je pravděpodobné, ţe někteří ţáci pouze vybírají z nabízených sítí a s dalšími se jiţ nevypisují. Je tedy moţné, ţe pokud by sítě, které byly nyní ţáky vpisovány do moţnosti jiné, byly všechny jiţ uvedeny v moţnostech, jejich podíl by byl vyšší neţ „pouhých“ 16%. Díky poloţce jiná síť v dotazníku jsem dospěl k názoru, ţe ve výzkumných otázkách by tedy asi bylo vhodnější alespoň síť ICQ nahradit sítí Skype, která funguje také na principu zasílání zpráv a souborů, navíc umoţňuje videochat mladší generací je více vyuţívána neţli starší Icq. Při výzkumném šetření jednotlivých tříd bylo zajímavé sledovat podíl jednotlivých sítí v různých třídách. U pouţívanějších sítí jako Facebook a Youtube není mezi třídami aţ takový rozdíl. Zajímavější je vysledovat poloţku „jiné sítě“, jejichţ podíl byl největší ve třídě 3.G. Navíc v této třídě je jako v jediné je vyuţívána síť Ask.fm (jako odpověď ji uvedlo pět respondentů). Skype, i přes větší celkový podíl, byl ve větším počtu neţ jednou, uveden pouze ve třídách 3.G (10) a 4.G(8). V 3.G se také jako v jediné objevila sociální síť Snapchat (9). U ostatních sítí jednotlivé podíly nebyly natolik významné. Z výsledků je tedy moţno vyvodit závěr, ţe na vyuţívání menších sociálních sítí u dětí mají vliv jejich spoluţáci.

32

Otázka č. 4: Na které síti trávíš nejvíce času? (Vyber prosím jen jednu moţnost)

Graf č. 2a: Přehled sítí, které respondenti využívají nejvíce - odpovědi na otázku, na které síti trávíš nejvíce času?

Graf č. 2b: Přehled sítí, které respondenti jednotlivých tříd využívají nejvíce - odpovědi na otázku, na které síti trávíš nejvíce času?

33

Diskuse: Výsledky odpovědí na tuto otázku mnohem více vypovídají o vyuţitelnosti jednotlivých sociálních sítí a času, kterém na něm uţivatelé stráví. Odpověď v tomto případě byla vţdy jen jedna. Tuto otázku by bylo moţno poloţit i formou např. uveď vyuţití sociálních sítí v procentech, nebo např. uveď tři sítě, které vyuţíváš nejvíce zjistit, která síť je vyuţívána nejvíce ne jednotlivcem ale například v celé třídě nebo škole. Otázka je formulována takto pro její jednoduchost a pro šetření naší hypotézy nám tyto výsledky bohatě postačují. Z výsledků je jednoznačné, ţe nejvíce respondentů vyuţívá nejvíce sítě Youtube a Facebook. Podíl ostatních sítí je proti nim nepatrný. Přestoţe v první výzkumné otázce jsme zjistili, ţe nejvíce registrací má právě Facebook, většina čas strávený na sociálních sítích věnuje právě Youtube. Druhá otázka nás tedy přesvědčí o tom, ţe samotná registrace do sítě vlastně příliš nevypovídá o její vyuţitelnosti. U analýzy odpovědí jednotlivých tříd se nám potvrzuje zjištění, ţe na vyuţití jednotlivých sítí má vliv třídní kolektiv. Facebook ,zde dominuje u 2.G se třinácti odpověďmi, zatímco ţáci 3.G nejvíce času stráví na Youtube (nejvíce času na ni stráví 14 dětí) , stejně tak v 1.G je vyuţívanější sítí Youtube, kde ji uvedlo jako nejvyuţívanější 11 respondentů. Facebook „nasbíral“ v této třídě pouze 6. u 4.G rozdíl nebyl, tak významný (13x Youtube a 11x Facebook).

34

Otázka č. 5: Setkal jsi se někdy na internetu s projevy kyberšikany?

Graf č. 3a: Setkání s různými projevy kyberšikany u chlapců.

Graf č. 3b: Setkání s projevy kyberšikany u chlapců- vyhodnocení zda ano nebo ne.

35

2 2% Napadáním Urážením

17 20% 41 49%

Ponižováním Vyhrožováním

8 10% 10 12%

Zastrašováním

0 0%

3 2 4% 2%

1 1%

Zneužíváním účtu Zesměšňováním

Setkal, s jiným Nesetkala

Graf č. 3c: Setkání s různými projevy kyberšikany u dívek.

22 35%

Vybral alespoň jeden projev kyberšikany Nesetkal

41 65%

Graf č. 3d: Setkání s projevy kyberšikany u dívek - vyhodnocení zda ano nebo ne.

36

Graf č. 3e: Setkání s různými projevy kyberšikany u chlapců (vyhodnocení jednotlivých tříd).

Graf č. 3f: Setkání s různými projevy kyberšikany u dívek (vyhodnocení jednotlivých tříd).

37

Diskuse: U páté výzkumné otázky byly záměrně uvedeny jednotlivé projevy kyberšikany v nabízených moţnostech. Můţeme totiţ předpokládat, ţe děti nemusí znát všechny projevy kyberšikany. Je tak větší pravděpodobnost, ţe pokud se s kyberšikanou setkaly, uvedou odpověď správně i bez znalosti pojmu. U chlapců i dívek si alespoň jeden z projevůkyberšikany vybrala většina. U výsledků je třeba oddělit, moţnost nesetkal od ostatních, jelikoţ všechny ostatní moţnosti ve své podstatě zastupují záměrně neuvedenou moţnost „Setkal“. Pokud někdo zvolil moţnost odpovědi „nesetkal“, tak logicky nevybral ţádnou jinou moţnost. V opačném případě mohl jeden respondent vybrat více moţností současně. Ze souhrnného koláčového grafu je patrné, ţe z chlapců se setkalo s některým z projevů kyberšikany 22 z celkového počtu 47, tj. 47%. Naopak dívek, které se s kyberšikanou setkali, bylo procentuálně podstatně méně a to 22% (odpovědělo tak pouze 22 dívek z celkového počtu 63. (K výpočtu respondentů, kteří se s projevy setkali, dojdeme odečtením odpovědí "nesetkal" z celkového počtu dívek/chlapců). Z projevů kyberšikany byla nejvíce volena moţnost uráţení, zesměšňování a poniţování. Vyhroţování bylo vybráno „pouze 6x“ a to jen chlapci. Ţádná z dívek se dle dotazníku s vyhroţováním v prostředí sociálních sítí nesetkala. Z pozorování jednotlivých tříd plyne, ţe nejméně ţáků se s projevy kyberšikany setkalo v 1.G, kde odpověď „nesetkal/a zvolilo všech 11 chlapců a 14 dívek ze 16. Naopak nejhůře dopadly statistiky u 4.G, kde si tuto moţnost vybrali pouze 4 chlapci a 7 dívek. Následující výzkumné otázky jsou hodnoceny pouze v případě, že respondent neodpověděl v páté výzkumné otázce nesetkal.

38

Otázka č. 6: Pokud jsi se setkal s kyberšikanou (zakrouţkoval jsi v předchozí otázce aspoň 1 bod) , tak jak často se s ní setkáváš?

Graf č.4a: Jak často se chlapci setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ti, kteří se projevy setkali)

Graf č.4b.: Jak často se dívky setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ti, kteří se projevy setkali).

39

Graf č.4c: Jak často se chlapci jednotlivých tříd setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ti, kteří se projevy setkali)

Graf č.4d.: Jak často se dívky jednotlivých tříd setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ti, kteří se projevy setkali)

40

Diskuse: Otázkou č. 6 zjišťujeme závaţnost projevů, které jsou uvedeny v otázce předcházející. O kyberšikanu se nejedná, pokud takové jednání není opakované. U ţáků Dobrušského gymnázia se přibliţně v polovině případů o závaţné jevy nejednalo. 52% dívek a 45% chlapců, kteří se s projevy kyberšikany setkali, uvedlo, ţe se s projevy setkalo pouze jednou nebo dvakrát. Nejzávaţnější moţnost „skoro denně/denně“ uvedlo. Z výsledků této otázky vyplývá, ţe z celkového počtu výskytu kyberšikany , řešeného v otázce předcházející, u chlapců (47%) a dívek (35%) je hodně závaţných 27% u chlapců a 9% dívek. I zde se nám potvrzují statistiky, ţe celkově je kyberšikana na Dobrušském gymnáziu závaţnější a častější u chlapců, neţli u dívek. Z výsledků tříd plyne, ţe nejzávaţnější je u 2.G, kde moţnost „denně/skoro denně zvolili 4 chlapci a 2 dívky. Přitom v otázce předchozí tato třída nedopadla nejhůře.

Otázka č. 7: Pokud jsi se setkal s kyberšikanou (zakrouţkoval jsi v otázce číslo 5 alespoň 1 bod), tak na jaké síti jsi se s ní setkal?

Grafč.5a: Sociální sítě, na kterých se děti setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ty, které se s projevy setkaly)

41

Grafč.5a: Sociální sítě, na kterých se děti jednotlivých tříd setkali se šikanou (uvedeni jsou pouze ty, které se s projevy setkaly) Diskuse: V této otázce uvedlo 32 respondentů, ţe se setkalo s projevy kyberšikany na Facebooku, coţ bylo celých 52%, dalších 18, tedy 33% uvedlo síť Youtube. Google a Seznam.cz měly pouze po jedné odpovědi. Jinou síť zvolili dva ţáci. Překvapující bylo, ţe pod poloţkou jiná síť byla uvedena pouze Ask.fm. Z mého výzkumu plyne, ţe na této síti jsou registrováni pouze ţáci 3.G, celkem pět z nich, a ve dvou případech je tato síť pouţita pro kyberšikanu (se šikanou na Ask.fm se setkali také pouze ţáci 3.G) . Síť Ask.fm je zaloţena na sdílení dotazů a odpovědí. Z výsledků tříd je dále zajímavé, ţe na Youtubese nejčastěji setkali pouze ţáci 2.G , u ostatních tříd jednoznačně dominuje Facebook. Vzhledem k špatnému hodnocení třídy z výsledků otázky šesté, bychom se mohli domnívat, ţe kyberšikana bude s větší pravděpodobností u 2.G probíhat prostřednictvím sítě Youtube. A také bude prostřednictvím sítě Youtube závaţnější a častější.

42

Otázka č. 8: Pokud se kyberšikana někde objeví - na jaké síti bude podle Tebe nejčastěji?

Grafč.6a: Na jaké síti se podle respondentů objeví kyberšikana nejčastěji

Grafč.6b: Na jaké síti se podle respondentů objeví kyberšikana nejčastěji – zobrazení odpovědí při rozložení do jednotlivých třid. Diskuse: Tato nepřímá otázka byla zaměřena na názor respondentů. Měla za úkol zjistit, jakou síť sami povaţují za nejrizikovější. Z výsledků vyšel nejhůře Facebook, který jako nebezpečí pro vznik kyberšikany povaţuje celých 89% respondentů (tuto odpověď vybralo 89% ţáků). 43

Pouze 8% (9 ţáků) povaţuje za nejrizikovější Youtube. Po dvou odpovědích získala nepříliš vyuţívaná síť a seznamka Libimseti.cz a jednu Google. Zajímavé je, ţe Youtube je v tomto případě s velkým odstupem za Facebookem. Z předchozích výzkumné otázky je však patrné, ţe na Youtube je výskyt kyberšikany také poměrně častý. Ţáci sami však tuto síť nepovaţují za tolik rizikovou. Riziko zneuţití je zde zřejmě mnohem vyšší, neţli povědomí o něm. U výsledků tříd nebyly u ţádné třídy výraznější odchylky od většiny.

Otázka č. 9: Stalo se ti někdy, ţe někdo umístil na internet něco o Tobě (fotku, komentář, poznámku) a ty jsi se potom necítil dobře?

Grafč.7a: Odpovědi na otázku: "Stalo se ti někdy, že někdo umístil na internet něco o Tobě (fotku, komentář, poznámku) a ty jsi se potom necítil dobře?"

44

Grafč.7b: Odpovědi jednotlivých tříd na otázku: "Stalo se ti někdy, že někdo umístil na internet něco o Tobě (fotku, komentář, poznámku) a ty jsi se potom necítil dobře?" Diskuse: Diskuse: Tato otázka je podpůrnou otázkou na kyberšikanu, kde jsem předpokládal podobné výsledky jako u otázky č.5. Zde se samozřejmě projeví i pouze negativní pocity, které ještě nemusejí znamenat kyberšikanu. Velice mne překvapilo, ţe téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděli ne. Pokud výsledek srovnám s otázkou č. 5, kde 35% dívek a 47% chlapců uvedlo, ţe se setkali s některým projevem kyberšikany, je pro mne nečekaný. Po vyhodnocení předchozích otázek jsem očekával výsledek opačný. Očekávám totiţ, ţe se všichni, kdo se s projevem kyberšikany setkali, se nebudou cítit dobře. Výsledek by se dal vysvětlit jednoznačnou formulací „umístil na…“, kterou si můţeme vykládat jako „vystavil veřejně“. Můţeme se tedy domnívat, ţe pokud kyberšikana mezi ţáky probíhá, nebude to tak často formou vystavováním informací veřejně jako spíše pouze komunikací mezi dvěma jednotlivci (agresorem a obětí).

45

Otázka č. 10: Stalo se ti někdy, ţe Tě cizí člověk, se kterým se znáš pouze z internetu, pozval někam na reálnou schůzku?

Grafč.8a: Odpovědi na otázku, zda respondenty někdo cizí pozval pomocí internetu na reálnou schůzku.

Grafč.8b: Odpovědi tříd na otázku, zda respondenty někdo cizí pozval pomocí internetu na reálnou schůzku.

46

Diskuse: Tato otázka byla poloţena na zjištění potenciálního nebezpečí kybergroomingu. Pozvání na schůzku od cizího člověka, se kterým se dotyční znali pouze s internetu) obdrţelo 16 dotázaných. V celkovém počtu se jedná o 15%. Pokud bychom chtěli zjistit více informací, museli bychom poloţit další výzkumné otázky zaměřené na skupinu, která odpověděla ano. Například zda na schůzku šli, nebo pozvání odmítli, zda vše vţdy probíhalo podle domluvy a očekávání apod. Ze tříd nejvíce pozvánek dostali ţáci 3.G a nejméně, pouze jednu, 1.G.

Otázka č. 11: Myslíš si, ţe je kyberšikana nebezpečná?

Grafč.9a : Odpovědi na otázku: "Myslíš si, že je kyberšikana nebezpečná?"

47

Grafč.9b : Odpovědi tříd na otázku: "Myslíš si, že je kyberšikana nebezpečná?" Diskuse: V této výzkumné otázce uvedlo 103 (94%) respondentů, ţe kyberšikanu povaţují za nebezpečnou. Opak si myslelo pouze 7 ţáků, z nichţ nejvíce (3) byli ze 2.G. Touto otázkou se potvrzuje hypotéza H2, ţe podle názoru dětí je kyberšikana nebezpečná.

Otázka č. 12: Zakrouţkuj prosím odpověď, jestli s uvedeným tvrzením souhlasíš, nebo ne. a) Kyberšikana se dá bezproblémů zvládnout. ANO-NE b) Kyberšikana můţe ohrozit na fyzickém zdraví. ( modřiny, trţné rány) ANO- NE c) Kyberšikana můţe ohrozit na psychickém zdraví. ( skleslost, smutek, deprese) ANONE d) Kyberšikana můţe skončit aţ smrtí. ANO- NE

48

Tabulka č.3: Přehled otázek a odpovědí ve výzkumné otázce č.12. SOUHRNNÉ ODPOVĚDI

ANO

NE

Kyberšikana se dá bezproblémů zvládnout

48

62

Kyberšikana můţe ohrozit na fyzickém zdraví.

34

76

110

0

Kyberšikana můţe skončit aţ smrtí

96

14

1.G

ANO

NE


6

22


9

19

28

0


24

4

2.G

ANO

NE


13

13


8

18

26

0

( modřiny, trţné rány) Kyberšikana můţe ohrozit na psychickém zdraví. ( skleslost, smutek, deprese)



49


21

5

3.G

ANO

NE


13

17


9

21

30

0


28

2

4.G

ANO

NE


16

10


8

18

26

0

23

3


( modřiny, trţné rány) Kyberšikana můţe ohrozit na psychickém zdraví. ( skleslost, smutek, deprese) Kyberšikana můţe skončit aţ smrtí

Diskuse: Tato výzkumná otázka byla rozdělená na více částí a měla za úkol zjistit povědomí a mínění o nebezpečnosti kyberšikany. Výsledky byly v tomto případě, pro lepší orientaci zpracovány do tabulky. Mnoţství grafů by bylo nepřehledné a z počtu odpovědí ANO a NE lze snadno stanovit závěry. Zde mne překvapil poměrně vysoký počet odpovědí ANO kde, u 50

otázky zda se dá kyberšikana bez problémů zvládnout, 48 ţáků ze 110 odpovědělo kladně. Zajímavé porovnání se nám nabízí u podotázek b a d, kde si většina nemyslí, ţe kyberšikana můţe ohrozit na fyzickém zdraví (kladně odpovědělo pouze 34 ţáků), naopak si ale drtivá většina myslí, ţe smrtí skončit můţe (zde odpověď ANO zvolilo 96 dětí ze 110). Zde se domnívám, ţe zřejmě většina ţáků do ohroţení na fyzickém zdraví nezařazuje sebepoškozování, které bývá nejčastějším projevem fyzického ohroţení způsobeného kyberšikanou. Ţe můţe kyberšikana ohrozit na fyzickém zdraví si mysleli všichni dotazovaní. Z výsledků tříd bych vyzdvihl výsledky odpovědí na otázku, zda se dá kyberšikana bez problémů zvládnout, u 2.G kde ANO uvedlo 13, tedy celá polovina dotázaných. U ostatních tříd jsou převaţující odpovědi na všechny otázky shodné s celkovými výsledky všech čtyřech tříd dohromady. Otázka č. 13: Pokud jsi se setkáš/ by ses setkal s kyberšikanou, co nejspíše z těchto moţností uděláš/ bys udělal?

Grafč.10a : Jak by děti reagovaly, pokud by se setkaly s kyberšikanou

51

Grafč.10a : Jak by děti v jednotlivých třídách reagovaly, pokud by se setkaly s kyberšikanou. Diskuse: Výsledky této otázky vedly k vyvrácení hypotézy H4.Je jednoznačné, ţe ţáci niţšího stupně Dobrušského gymnázia se s kyberšikanou raději svěří rodičům (tuto odpověď vybralo 32 ţáků, tedy 59% z nich) a pomoc u kamaráda bude aţ na druhém místě. Tuto moţnost si vybralo 18 dětí, tedy pouze 32%. Naopak pedagogovi by se svěřily pouze ve 4%. Při rozloţení tříd jsou patrné rozdíly. U ţáků z 1.G by s rodiči problém řešila drtivá většina studentů. Zatímco u ţáků 3.G rodiče dostaly „pouze“ o 2 hlasy více neţli kamarád a 6 z nich by se tím začalo trápit. U ţáků 1.G je tedy pravděpodobné, ţe mají velmi dobré rodinné zázemí.

52

4.5 Vyhodnocení hypotéz H 1: S kyberšikanou se setkalo stejně dívek jako chlapců. Vyhodnocení: O neplatnosti této hypotézy mne přesvědčily odpovědi na výzkumné otázky č. 5 a č. 6, kde je z odpovědí zřejmé, ţe s projevy kyberšikany se setkalo více chlapců neţ dívek. V otázce 5 vybralo některou moţnost s projevem kyberšikany celých 47% chlapců (u dívek jen 35%). Navíc z výsledků šesté výzkumné otázky plyne, ţe kyberšikana u chlapců byla mnohem častější a tedy i závaţnější, neţli u dívek. U této hypotézy došlo tedy k falsifikaci. H 2: Podle názoru dětí je kyberšikana nebezpečná. Vyhodnocení: Platnost této hypotézy byla ověřena dvanáctou výzkumnou otázkou, kde 103 respondentů ze 110 uvedlo, ţe povaţují kyberšikanu za nebezpečnou. Hypotéza byla potvrzena i následující otázkou, ze které vyplývá, ţe si jsou studenti vědomi rizik kyberšikany. Jsou si vědomi, ţe můţe váţně poškodit psychické zdraví a skončit aţ smrtí. Analýza minimálního preventivního programu mi bohuţel v tomto případě nemohla být oporou, jelikoţ jsem zde zmínku o kyberšikaně nenalezl. Hypotéza tímto byla verifikována. H 3: Kyberšikana nejrozšířenější na Facebooku. Vyhodnocení: U rekapitulace této hypotézy jsem vycházel z výsledků výzkumných otázek č. 3,4,7,8. Největší výpovědní hodnotu mi poskytly odpovědi ze sedmé výzkumné otázky, kde moţnosti vybírali pouze respondenti, kteří se s projevy kyberšikany setkali. Nejvíce (32) jich skutečně uvedlo Facebook, 18 zaţilo kyberšikanu na Youtube. Otázky 3 a 4 slouţí pro potvrzení hypotézy. Otázky také byly pouţity pro zjištění souvislosti počtu registrací a času stráveného na té či oné síti s výskytem kyberšikany na ní. Z výsledků by se dalo vyvodit, ţe nějaká souvislost mezi počtem uţivatelů a i vyuţitelností sítě bude, ne však přímá a nebude platit u všech sítí. U této hypotézy také došlo k verifikaci. H 4: Děti se s kyberšikanou svěří spíše kamarádovi, nežli rodičům. Vyhodnocení: K vyhodnocení hypotézy nám postačí odpovědi na otázku č. 13, kde většina dětí uvadí nejčastěji rodiče, jako osobu, o které by o problému pověděli. Původní hypotéza byla tedy vyvrácena a došlo tak k falsifikaci hypotézy.

53

5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo v teoretické části zanalyzovat, s oporou o odbornou literaturu, kyberšikanu na sociálních sítích. Domnívám se, ţe cíl práce byl naplněn. Dohledal jsem si spoustu informací o kyberšikaně, jejich agresorech, typech, rysech kyberšikany a místech, kde se dá kyberšikana najít. Při zpracování práce jsem objevil také spoustu zajímavých projektů a načerpal mnoho rad a informací, které mi mohou být při konfrontaci s kyberšikanou uţitečné. Překvapilo mne mnoţství dostupné literatury. Převládaly však zdroje internetové. To je dáno tím, ţe kyberšikana je novodobý fenomén a tištěné literatury ještě tolik nevyšlo. Navíc je to dáno snahou publikace a výsledky projektů prezentovat co nejdříve a co nejlevněji. Přesto se mi lépe pracovalo s tištěnou literaturou, které jsem nalezl také dostatek. V praktickém šetření bylo hlavním cílem zmapovat u ţáků niţšího gymnázia výskyt kyberšikany na sociálních sítích. Dále jsem zjišťoval, jak ke kyberšikaně ţáci přistupují, jestli se s ní setkaly a popřípadě, jak často. Také jsem zjišťoval, s kým by kyberšikanu řešily a jestli vědí, jaká jsou nebezpečí z ní plynoucí. Takto obsáhlý dotazník jsem poloţil dětem, které pak odpovídaly. Děti byly rády, ţe mají v hodině změnu a vypadalo to, ţe pro většinu byl dotazník zajímavým zpestřením výuky. Na základě toho zřejmě byly téměř všechny dotazníky vyplněny správně a data se dobře zpracovávala. Vysoká návratnost mne potěšila a překvapila. Nečekal jsem, ţe mi skoro všechny děti dotazník vrátí s úplnými odpověďmi. Bylo to i díky i třídním učitelům, kteří mi pomohli dotazník rozdat a dohlédnout na vyplnění. Práce se mi díky dostatku odborných zdrojů a dostatku dotazníků psala dobře. V teoretické části mi přišlo zajímavé kolik názorů a definic lze najít k jednomu pojmu. Bliţší mi ale bylo zpracování praktické části. Bavilo mne zpracování praktické části práce, protoţe rád polemizuji a vyvozuji závěry ze shromáţděných dat. Pokud v budoucnu budu psát diplomovou práci, rád bych na tuto práci navázal, protoţe o kyberšikaně se dá napsat a zjistit ještě mnohem více informací. Určitě se dají lépe zmapovat různé sociální sítě. Do práce by se dalo včlenit i nějaké rozdělení sociálních sítí. Praktická část by se dala rozšířit o porovnání výsledků z Dobrušského gymnázia s některým gymnáziem Hradeckým, nebo obecně uskutečnit sběr dat z více škol. Tady by bylo zajímavé porovnání, jaké sítě školy vyuţívají, a jestli se s rostoucím městem, zvětší i míra výskytu

54

kyberšikany. Určitě by se dal dlouhodobě pozorovat plán dané školy, na které besedy a přednášky, týkající se kyberšikany, ţáci chodí a jak je nová zkušenost obohatí.

55

Seznam literatury Tištěné zdroje ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-210-6374-7. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Překlad Vladimír Jůva, Vendula Hlavatá. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. KAVALÍR, Aleš (ed.). Kyberšikana a její prevence: příručka pro učitele. Vyd. 1. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. ISBN 978-80-8696178-1. KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-736-7014-3. KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367871-5. MCQUADE, Samuel C, P COLT ,James, B MEYER, Nancy. Cyber bullying: protecting kids and adults from online bullies. Westport, Conn.: Praeger Publishers, 2009. ISBN 03-1335193-7. ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-984-2. VÁGNEROVÁ, Kateřina, BAJEROVÁ, Markéta. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-611-7.

56

Internetové zdroje Bezpečnost dětí na internetu: Výzkum českého internetu. Bezpečně-online.cz [online]. 2009 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/finish/6-vyzkumy/38-vyzkumbezpecnost-deti-na-internetu-2009 Co je kyberšikana? E-bezpečí [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech Co je kyberšikana? E-bezpečí [online]. 2009 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech Co je to ICQ, historie ICQ, zajímavosti a kuriozity [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pocitace-internet/co-je-to-icq-historie-icqzajimavosti-a-kuriozity ČERNÁ, Monika, ČERNÝ Michal. Úvod do problematiky sociálních sítí. Metodický portál RVP [online]. 2012 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15075/UVOD-DO-PROBLEMATIKY-SOCIALNICHSITI.html Druhy sociálních sítí. Internet a vše kolem něj [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://kasv2013-cz.webnode.cz/socialni-site/druhy-socialnich-siti Druhy sociálních sítí: Základní rozdělení sociálních sítí. Internet a vše kolem něj [online]. 2009 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://kasv2013-cz.webnode.cz/socialni-site/druhysocialnich-siti Facebook [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.facebook.com Google [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.google.cz/?gws_rd=ssl ICQ [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://icq.com/windows/cz Kyberšikana a zákon. Zsklegova.cz [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.zsklegova.cz/index.php/skolni-metodik-prevence/kybersikana-a-zakon 57

Líbím se ti [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://libimseti.cz Naše internetové servery. Seznam.cz [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://onas.seznam.cz/cz/reklama/nase-internetove-servery Novinky.cz [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz Poslání a činnost. Bílý kruh bezpečí [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.bilykruhbezpeci.cz/o-nas/poslani-a-cinnost Rizika sociálních sítí. Bezpečně-online.cz [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/teenageri-a-komunikace-nainternetu/rizika-socialnich-siti.html Seznam.cz [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.seznam.cz Sociální sítě [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz Sociální sítě. Bezpečný internet [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/zacatecnik/socialni-site Sociální sítě. Pro experty [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.gigawebsite.cz/web-2-0/socialni-site/97-4-socialni-site-obecne-sociologickepojeti-v-kontextu-webu-2-0 Spolužáci [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://spoluzaci.cz Stop cyberbullying. Stopcyberbullying.org [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.stopcyberbullying.org/how_it_works TĚTHALOVÁ, Marie. Kyberšikana bolí stejně jako kaţdá jiná. Rodina.cz: Každodeník o dětech a rodičích [online]. 2010 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek8083.htm Twitter [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://twitter.com

58

Úvod do sociálních sítí. IBM [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.ibm.com/developerworks/community/wikis/home?lang=en#!/wiki/W2ee553718f 13_4825_b4e6_343b81350b95/page/%C3%9Avod%20do%20soci%C3%A1ln%C3%ADch% 20s%C3%ADt%C3%AD Youtube [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/?hl=cs&gl=CZ

59

Příloha A: Ahoj, prosím Tě o anonymní vyplnění. Tento dotazník slouţí k výzkumnému šetření do mé bakalářské práce zabývající se Kyberšikanou na sociálních sítích. Předem moc děkuji Tomáš

1) Jaké je Tvé pohlaví? e) Dívka f) Chlapec 2) Do jaké třídy chodíš? a) 1.G b) 2.G c) 3.G d) 4.G 3) Na které sociální síti máš založený účet? a) Facebook b) Icq c) Twiter d) Youtube e) Libimseti.cz f) Spoluzaci.cz g) Google h) Seznam.cz i) Jiná síť, která ………. j) Nikde 4) Na které síti trávíš nejvíce času? (Vyber prosím jen jednu možnost) a) Facebook b) Icq c) Twiter d) Youtube e) Libimseti.cz 60

f) Spoluzaci.cz g) Google h) Seznam.cz i) Jiná síť, která ………. j) Nikde 5) Setkal jsi se někdy na internetu s kyberšikanou ? a) Napadáním b) Uráţením c) Poniţováním, d) Vyhroţováním, e) Zastrašováním, f) Zneuţíváním tvého účtu g) Zesměšnováním 6) Pokud jsi se setkal s kyberšikanou (zakroužkoval jsi v předchozí otázce aspoň 1 bod) , tak jak často se s ní setkáváš? a) Jednou, dvakrát b) Jednou –dvakrát měsíčně c) Pravidelně kaţdý týden d) Skoro denně/denně 7) Pokud jsi se setkal s kyberšikanou (zakroužkoval jsi v otázce číslo 5 aspoň 1 bod), tak na jaké síti jsi se s ní setkal? a) Facebook b) Icq c) Twiter d) Youtube e) Libimseti.cz f) Spoluzaci.cz g) Google h) Seznam.cz i) Jiná síť, která ……….

61

8) Pokud se kyberšikana někde objeví- na jaké síti bude podle Tebe nejčastěji? a) Facebook b) Icq c) Twiter d) Youtube e) Libimseti.cz f) Spoluzaci.cz g) Google h) Seznam.cz i) Jiná síť, která ………. 9) Stalo se ti někdy, že někdo umístil na internet něco o Tobě(fotku, komentář, poznámku) a ty jsi se potom necítil dobře? a) Ano b) Ne 10) Stalo se ti někdy, že Tě cizí člověk, se kterým se znáš pouze z internet, pozval někam na reálnou schůzku? a) Ano b) Ne 11) Myslíš si, žeje kyberšikana nebezpečná? a) Ano b) Ne 12) Zakroužkuj prosím odpověď, jestli s uvedeným tvrzením souhlasíš, nebo ne? a) Kyberšikana se dá bezproblémů zvládnout. ANO-NE b) Kyberšikana můţe ohrozit na fyzickém zdraví. ( modřiny, trţné rány) ANO- NE c) Kyberšikana můţe ohrozit na psychickém zdraví. ( skleslost, smutek, deprese) ANONE d) Kyberšikana můţe zkončit aţ smrtí. ANO- NE

62

13) Pokud jsi se setkáš/ by ses setkal s kyberšikanou , co nejspíše z těchto možností uděláš/ bys udělal? a) Řeknu to někomu z rodiny b) Řeknu to kamáradovi c) Řeknu to svému oblíbenému pedagogovi d) Začnu se tím trápit e) Začnu to dělat někomu jinému f) Obrátím se na linku bezpečí g) Vyhledám pomoc jinde h) Udělám něco jiného i) Neudělám nic

63

Kyberšikana na sociálních sítích

Recommend Documents