KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ S DIABETICKOU RETINOPATIÍ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ S DIABETICKOU RETINOPATIÍ

Bakalářská práce

Autor: Lucie Zuzaňáková Vedoucí práce: Mgr. Hana Bořilová Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života pacientů s diabetickou retinopatií. V teoretické části je rozebrána kvalita života, anatomie oka, diabetes mellitus a podrobněji diabetická retinopatie. Praktická část popisuje výsledky kvalitativního výzkumu jednotlivých pacientů. Cílem této práce je zjistit a porovnat kvalitu života u klientů s diabetickou retinopatií. Dalším cílem je posoudit, jak diabetická retinopatie ovlivňuje klienty v osobním a pracovním životě.

Klíčová slova Kvalita života, diabetická retinopatie, diabetes mellitus, proliferativní diabetická retinopatie, neproliferativní diabetická retinopatie.

Abstract My thesis is focused on the quality of life in patients with diabetic retinopathy. In theoretical part is analysis the quality of life, eye anatomy, diabetes and more in detail diabetic retinopathy. Practical part describes the results of qualitative research of individual patients. The goal of this thesis is to find out and compare the quality of life in patients with diabetic retinopathy. Second goal is to evaluate, how diabetic retinopathy affects patients in their personal and work life.

Keywords Quality of life, diabetic retinopathy, diabetes, proliferative diabetic retinopathy, nonproliferative diabetci retinopathy

Ráda bych touto cestou poděkovala paní Mgr. Haně Bořilové za odborné vedení mé bakalářské práce, ochotu, vstřícnost a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Jarmile Cmuntové za schválení výzkumného šetření. Velké poděkování patří také personálu oční ambulance, který mi ochotně poskytl informace a příjemné prostředí pro výzkum. V neposlední řadě děkuji celé mé rodině za podporu a trpělivost během celého studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 7 Úvod ........................................................................................................................................... 9 1

Současný stav problematiky ............................................................................................. 11 1.1

Hodnocení kvality života ........................................................................................... 11

1.2

Anatomie oka ............................................................................................................. 12

1.2.1

Vnější vazivová vrstva .................................................................................................... 13

1.2.2

Střední cévnatá vrstva ................................................................................................... 13

1.2.3

Vnitřní vrstva ................................................................................................................. 13

1.2.4

Hematoretinální bariéry ................................................................................................ 14

1.3

1.3.1

Diabetes mellitus I. typu ................................................................................................ 16

1.3.2

Diabetes mellitus II. typu ............................................................................................... 17

1.3.3

Komplikace diabetes mellitus ........................................................................................ 18

1.4

Diabetická retinopatie ................................................................................................ 19

1.4.1

Patofyziologie onemocnění ........................................................................................... 19

1.4.2

Klasifikace DR................................................................................................................. 20

1.4.3

Diagnostika .................................................................................................................... 23

1.4.4

Terapie ........................................................................................................................... 24

1.5 2

Diabetes mellitus ....................................................................................................... 15

Ošetřovatelská péče ................................................................................................... 25

Výzkumná část .................................................................................................................. 27 2.1

Cíl výzkumu a výzkumné otázky .............................................................................. 27

2.2

Metodika výzkumu .................................................................................................... 28

2.3

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .................................. 28

2.4

Průběh výzkumu ........................................................................................................ 28

2.5

Zpracování získaných dat .......................................................................................... 28

2.6

Výsledky výzkumu .................................................................................................... 29

2.7

Analýza výzkumných otázek ..................................................................................... 35

2.8

Diskuze ...................................................................................................................... 39

2.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi ......................................................................... 43

Závěr......................................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 46 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 49 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................ 50 Seznam příloh ........................................................................................................................... 51

Úvod Pod pojmem kvalita života rozumíme míru spokojenosti člověka s jeho životem. Čím vyšší je míra spokojenosti, tím vyšší je kvalita života. Dojde-li v životě jedince k něčemu, kvůli čemu by se měl cítit nespokojený, pociťuje také zhoršení v oblasti kvality života. Pro každého člověka jsou důležité jiné priority a na různé oblasti života klade rozdílný důraz, proto je hodnocení kvality života zcela individuální záležitost. Na kvalitě života se podílí několik oblastí. Patří sem zdraví, práce, rodina, koníčky, přátele, naplnění životních cílů a další. Pokud člověk onemocní, může o tyto věci přijít a to může velice ovlivnit kvalitu jeho života. V případě, že jde o dlouhodobý zdravotní problém je potřeba, aby se kvalita života dostala na co nejlepší úroveň. I když se kvalita života u pacienta nevrátí na úroveň jako před onemocněním, stále je důležité využívat takové míry pacientových možností, jaké jsou mu k dispozici. Proto je důležité provádět hodnocení kvality života a následně se snažit o její neustálé zvyšování. Diabetická retinopatie, jak její název napovídá, je jednou z komplikací onemocnění diabetes mellitus. Tato komplikace se vyskytuje ve společnosti poměrně často, přibližně 10 let od propuknutí onemocnění diabetes mellitus. Diabetes mellitus je řazen mezi civilizační onemocnění, které postihuje západní svět a jeho aktuálnost v kombinaci s životním stylem a stárnutím populace se stále zvyšuje. Je proto důležité na tuto problematiku poukazovat. Kromě samotného onemocnění diabetes mellitus jsou zde další komplikace a problémy způsobené tímto onemocněním. Dlouhodobě zvýšený cukr v krvi má za následek změny v organismu a to hlavně v cévním systému. Kromě diabetické retinopatie patří mezi chronické komplikace diabetu diabetická nefropatie a neuropatie. Spolu s diabetem jsou úzce spojeny další zdravotní problémy, jako hypertenze, ICHS, dyslipidemie, náchylnost k zánětům a další. Je důležité si uvědomit, že na vzniku diabetu se podílí v první řadě životní styl a to je faktor, který může každý z nás, kdo žije v západním světě, ovlivnit. Mnoho lidí neví, že diabetes může být příčinou zhoršení zraku až slepoty. O tomto tématu pojednává tato bakalářská práce, kde se zaměřuji právě na problémy se zrakem spojené s diabetem. Téma „Kvalita života pacientů s diabetickou retinopatií“ jsem zvolila z důvodu aktuálnosti této problematiky. S pacienty, kteří trpí onemocněním diabetes mellitus, se setkáváme v nemocnici denně. Proto je dobré poukázat na jednu z komplikací, která může pacientovi ovlivnit život. Zhoršení zraku může ovlivnit kvalitu života každého 9

jedince, ať už lehce při rozostřeném vidění, nebo zcela při úplné ztrátě zraku. V kapitole „Současný stav problematiky“ se věnuji tématům kvality života, anatomii oka, diabeteu mellitu a diabetické retinopatii. Jedná se o teoretické informace, které mohou přiblížit problematiku onemocnění. V praktické části se zaměřuji na kvalitu života jednotlivých pacientů a vzájemně je porovnávám. Snažím se zjistit jaká je kvalita života v pacientově osobním a pracovním životě. Pacienta se dotazuji také na další oblasti života a jeho omezení související s diabetickou retinopatií. Dále na jeho zkušenosti s diabetem a informovanost o diabetické retinopatii. Pro získání těchto informací, jsem zvolila kvalitativní výzkum, jelikož umožňuje osobní a důvěrné setkání s pacientem a následně jeho dotazování. Po získání pacientova souhlasu jsem s ním vedla osobní rozhovor. Výsledky těchto rozhovorů jsou popsány v kapitole „Výsledky výzkumu“ a odpovědi na výzkumné otázky jsou popsány v následné diskuzi. V závěru opět shrnuji problematiku onemocnění a výsledky této práce.

10

1 Současný stav problematiky 1.1 Hodnocení kvality života Kvalita života je pojem, se kterým se můžeme setkat v mnoha odvětvích. Zabývají se jím nejenom zdravotnické a sociální organizace, ale i ekonomické a hospodářské. První zmínky týkající se kvality života pocházejí z 20. let z USA především ze sociálního oboru. Jednalo se na prvním místě o zlepšení kvality života pomoci materiální podpory nižších vrstev společnosti. V 60. letech se pozornost zaměřila na to, jak dobře se lidem žije za určitých podmínek. Ukazatelem kvality se tedy nestalo množství spotřebovaného zboží, ekonomická nebo hospodářská úroveň, ale subjektivní hodnocení života jednotlivců. (Payne, 2005) Při hodnocení kvality života ve zdravotnictví nejde o hodnocení zdravotního stavu klienta, ale o to jak nemoc omezuje klienta v běžném životě. (Gurková, 2011) Kvalita života ve zdravotnictví vychází z definice zdraví WHO, kdy je zdraví považováno za stav fyzické, psychické a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. (WHO, 2016) Na kvalitě života se také ve velké míře podílí uspokojování potřeb člověka. To, v jaké míře jsou potřeby člověka uspokojovány, se podílí na hodnocení kvality života jedince. (Šamánková, 2011) Kromě zdraví se v hodnocení kvality života odráží vnímání vlastního postavení v životě, naplnění životních cílů a očekávání. Ve zdravotnictví se s kvalitou života setkáváme denně. Lékaře by mělo během samotného vyšetření zajímat, jaký dopad má nemoc, či léčba na život jedince. Lékař by měl vyslechnout pacientovy pocity a poradit mu se všemi překážkami způsobenými onemocněním. To znamená, že lékař kromě fyzických problému sleduje i ty subjektivní. Může se jednat o psychické problémy jako je úzkost, deprese, strach, bolest nebo neschopnost se o sebe sám postarat. (Payne, 2005) Vymětal (2010) uvádí dělení kvality života na objektivní nebo subjektivní. Objektivní hodnocení může určovat například fyzické zdraví jedince, materiální podmínky života nebo postavení ve společnosti. „V rámci přístupu zdůrazňujícího kvalitu života ve významu něčeho objektivního ji lze vymezit jako výsledek souhry sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních podmínek ovlivňujících rozvoj lidí.“ (Vymětal, 2010, s. 215) Objektivně může hodnotit kvalitu například lékař nebo sestra. 11

Subjektivní kvalitu života hodnotí každý jedinec sám. Jde o naše pocity, emoce, o to jak se cítíme spokojeni se svým životem a zda naplňujeme v životě svá očekávání a cíle (Vymětal, 2010) Objektem hodnocení kvality života nemusí být pouze samotný jedinec, ale může jím být i skupina. Do kvality života jedince zahrnujeme individuální život jednotlivce se všemi jeho oblastmi. Tedy rodinný, společenský, pracovní, zdravotní, nebo citový život. Dále může být hodnocena kvalita života skupiny, společnosti nebo populace. Hodnotí se zde například sociální, kulturní, medicínské, politické nebo ekonomické aspekty života. Každé odvětví se může zaměřovat na jinou skupinu zájmu. Ve zdravotnictví je to například život s přidruženým onemocněním. (Gurková, 2011) Více se ve zdravotnictví pohlíží na kvalitu života s chronickým onemocněním. Chronické onemocnění může ovlivnit styl pacientova života, jeho životní návyky a jeho chování. Péče o takového pacienta by měla být zaměřena na podporu návratu do běžného života, zvládání každodenních aktivit nebo na využití sociální opory. (Gurková, 2011) Pro hodnocení kvality života existuje mnoho hodnotících škál, dotazníků a nástrojů pro měření kvality života. Tyto metody se dají použít pro výzkum a jeho výsledky aplikovat do klinické praxe. (Gurková, 2011)

1.2 Anatomie oka Oko je orgán, který je součástí smyslové soustavy a umožňuje nám přijímat podněty z našeho prostředí. Pomocí zraku se dokážeme orientovat a rozpoznávat věci a prostředí kolem nás. Oční koule je uložena v očnici a skládá se ze tří vrstev a ze tří komor. (viz příloha č. 1) Vnější vrstvou oka je vazivový obal (tunica fibrosa), další vrstvou je cévnatá vrstva (tunica vasculosa) a třetí vrstvou je vnitřní vrstva, tvořena sítnicí (tunica intima). Každá vrstva je tvořena předním a zadním segmentem, z toho přední segment umožňuje průchod světelným paprskům. (Nováková, 2011) Prostor očního bulbu je za čočkou vyplněn sklivcem (corpus vitreum). Sklivec je čirá, průhledná hmota, která naléhá na sítnici a udržuje nitrooční tlak. (Nováková, 2011) Oko je chráněno víčky, která uzavírají oční štěrbinu. Z vnější strany je víčko kryto kůží, vnitřní část je kryta spojivkou. (Hornová, 2011)

12

1.2.1 Vnější vazivová vrstva Vnější vazivová vrstva oka je tvořena bělimou (sclera), do které je v přední části zasazena rohovka (cornea). Bělima je fibrózní blána tvořena kolagenními vlákny. Hlavní funkcí bělimy je mechanická ochrana oka. Dále se na ní upínají okohybné svaly a v zadní částí v ní prochází oční nerv (n. opticus) a další cévy. (Naňka, 2009) Rohovka (tunica conjunctiva) se nachází v přední části bělimy, do které je vsazena a přechází na zadní plochu víček. Jedná se o průhlednou, zakřivenou část tvořenou kolagenními vlákny a buňkami. (Naňka, 2009) Rohovka je bezcévná s bohatou somatosenzitivní inervací a patří mezi nejcitlivější místa lidského těla. (Kachlík, 2013)

1.2.2 Střední cévnatá vrstva Střední cévnatá vrstva je tvořena cévnatkou (choroidea), řasnatým tělesem (corpus ciliaris), duhovkou (iris) a čočkou (lens). Cévnatka je pigmentová vrstva obsahující hustou síť cév. Tyto cévy vyživují tyčinky a čípky a jsou prostoupeny vazivem. (Naňka, 2009) Svým napětím se cévnatka také podílí na klidovém zaostření čočky. (Kachlík, 2013) V přední části cévnatky se nachází řasnaté těleso. Toto těleso obsahuje hladký sval (m. ciliaris), který svými vlákny přenáší napětí přes závěsný aparát na čočku a zajišťuje tak její akomodaci. (Naňka, 2009) Na řasnaté těleso navazuje duhovka s kruhovým otvorem uprostřed. Tento otvor se nazývá zornice a její průsvit upravují dva duhovkové svaly (m.sphincter pupillae, m. dilatator pupillae). Tyto svaly určují rozšíření zornice a kolik světla dopadne na sítnici. (Rozsíval, 2006) Duhovku tvoří několik vrstev a nacházejí se v ní pigmentové buňky, které ovlivňují její barvu. (Nováková, 2011) Za zornicí, v zadní oční komoře se nachází čočka. Čočka se upíná k řasnatému tělesu čočkovým závěsem a díky m. ciliaris je schopna akomodace. Pokud dojde ke kontrakci tohoto svalu, závěsná vlákna se povolí a čočka se vyklene. (Kachlík, 2013) Čočka je průhledná, ale může dojít k jejímu zakalení, tedy kataraktě.

1.2.3 Vnitřní vrstva Vnitřní vrstva oka je tvořena sítnicí (retina) obsahující světločivné buňky, nervové buňky, pigmentové buňky a další buňky. Sítnice je průsvitná a tenká vrstva s tloušťkou přibližně 0,1 mm. (Hornová, 2011) Sítnici můžeme rozdělit na přední a zadní část. V přední části je sítnice kryta řasnatým tělesem a zadním povrchem duhovky. Tato 13

přední část se nazývá pars caeca retina a neobsahuje fotoreceptory a nervová vlákna. Tato, také označována slepá část, je od té optické (pars optica) oddělena linií, která se nazývá ora serrata. (Synek, 2014) Zádní část, nazývající se pars optica je dále uspořádána do několika vrstev. Zevní část této vrstvy přiléhající k cévnatce je tvořena pigmentovým epitelem. Tato vrstva sítnice se také nazývá černá komora a spolu s cévnatkou pohlcuje světelné paprsky, čímž zabraňuje jejich zpětnému odrážení. (Synek, 2014) Zadní část sítnice je tvořena dalšími vrstvami buněk jako jsou bipolární buňky nebo gangliové buňky, které se spojují a vychází z nich druhý hlavový nerv. Hlavový nerv dále přenáší elektrické potencionály do zrakového centra mozkové kůry, kde vzniká vlastní obraz. (Rozsíval, 2006) Ve vnitřní části oka se také nacházejí smyslové buňky. Mezi smyslové buňky oka řadíme tyčinky a čípky. Tyčinky jsou buňky, které registrují intenzitu dopadajícího světla a tvoří většinu světločivných buněk. Čípky zprostředkovávají barevné vidění. Světelný paprsek, který dopadá na sítnici, podráždí tyčinky a čípky a podrážděním se světelný vjem mění na nervový podnět, který je veden nervovými vlákny na zrakový nerv. (Nováková, 2011) Dále na sítnici oka pozorujeme žlutohnědou, oválnou oblast, která se nazývá žlutá skvrna neboli makula. Ve svém středu se makula prohlubuje a tomuto místu říkáme fovea centralis. Fovea centralis je místem nejostřejšího vidění a je tvořeno převážně čípky. Oblast, která je naopak bez fotoreceptorů se nazývá slepá skvrna. Ve slepé skvrně se sbíhají nervová vlákna a odstupuje zde zrakový nerv n. opticus. (Rozsíval, 2006) Cévní zásobení sítnice je zajišťováno sítnicovým a choroidálním oběhem. Choroidální oběh zásobuje fotoreceptory a sítnicový oběh zásobují tři plexy sítnicových cév. (Řehák, 2011) Pigmentový a senzorický epitel je vyživován cévnatkou. U sítnicového oběhu se při uzavření cévy netvoří kolaterály, to znamená, že uzávěr větve vede k výpadku funkce dané oblasti. (Rozsíval, 2006)

1.2.4 Hematoretinální bariéry Hematoretinální bariéry slouží k udržení fungujícího prostředí v sítnici. Jedná se o bariéru mezi sítnicí a kapilárami, která zajišťuje stabilní prostředí pro tok iontů, 14

regulaci toku buněk imunitního systému, toxinů, hormonů a živin. (Řehák, 2011) Dělí se na vnitřní a vnější hematoretinální bariéry. Vnitřní jsou tvořeny endotelovými buňkami a kapilárami a vnější bariéry jsou tvořené pigmentovým epitelem. Pevná spojení mezi jednotlivými buňkami jsou tvořena proteinovým komplexem, který reguluje tok vody a iontů. Po kontaktu s bazální membránou nebo sousední buňkou dojde k polarizaci buňky a začnou se tvořit spojovací procesy, které řídí tok tekutin. (Řehák, 2011) Vnitřní hematoretinální bariéra je tvořena endotelem buněk. Pevná spojení buněk zabraňují přestupu makromolekul z lumenu cévy do intersticia sítnice. Gliové buňky mohou zesílit nebo zeslabit pevnost bariéry cévního endotelu. (Řehák, 2011) Vnější bariéra je tvořena velkým množstvím pigmentových buněk sítnice. Tyto buňky jsou v těsném kontaktu se zevními segmenty fotoreceptorů a během stárnutí postupně dochází k jejich úbytku. Buňky regulují obsah tekutiny a výživných látek, regenerují zrakový pigment nebo absorbují rozptýlené světlo. (Kuchynka, 2007) Tyto bariéry mohou být při onemocnění diabetes mellitus poškozeny a tím se podílet na vniku diabetické retinopatie.

1.3 Diabetes mellitus Diabetes mellitus (dále jen DM) je chronické onemocnění postihující všechny věkové kategorie. Při tomto onemocnění dochází k poruše glukózové homeostázy, kdy organismus není schopen hospodařit s glukózou. Glukóza je nepostradatelná pro fungování našeho organismu. Glukóza je hlavním zdrojem energie pro všechny anabolické děje v našem těle. (Šafránková, 2006) Pokud je zvýšená hladina glukózy v krvi, odpovídá na to slinivka zvýšenou produkcí inzulínu. Inzulín poté umožní, aby glukóza mohla vstoupit do buněk. Při onemocnění DM dochází k poruše této přímé úměry. Hlavní příčinou této poruchy je inzulinová rezistence, kdy tělo nedokáže inzulin efektivně využít. Inzulin je hormon produkovaný β-buňkami langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Slinivka je orgán s vnitřní i vnější sekrecí. Kromě inzulinu produkují langerhansovy ostrůvky hormony glukagon a somatostatin. Každým langerhansovým ostrůvkem prochází kapilára, do které se příslušný hormon vylučuje. (Kittnar, 2011) Definitivní inzulin se tvoří z proinzulinu a je tvořen dvěma polypeptidovými řetězci aminokyselin a C- peptidem. Během sekrece se C-peptid odštěpí a jde společně s inzulinem do krve. Inzulin prochází nejdříve játry, kde je vychytáván a zbytek odchází krevním řečiště k jednotlivým tkáním a orgánům. C- peptid odštěpující se od inzulinu 15

není biologicky aktivní a je ukazatelem koncentrace inzulinu v krvi. (Kvášová, 2006) Glukagon je antagonistou inzulinu a zvyšuje hladinu glukózy v krvi. Spolu s inzulinem zajišťují vyrovnanou hladinu glykémie v krevní řečišti. Onemocnění DM může vzniknout z několika příčin. Pokud je v krvi nedostatek inzulinu, glukóza, místo aby vstoupila do buněk, zůstává v krevní řečišti a dochází tak k hyperglykémii. Naopak pokud je v krvi nedostatek glukózy může dojít k hypoglykémii. Při diagnostice diabetu hodnotíme glykémii na lačno a po jídle. Hodnoty glykémie by se u zdravého člověka měly pohybovat v rozmezí 3,9-5,6 mmol/l nalačno a do 10 mmol/l po jídle. Kritéria pro diagnostiku DM jsou následující. Náhodná glykémie nad 11,1 mmol/l. Glykémie nalačno nad 7 mmol/l. Glykémie nad 11,1 mmol/l dvě hodiny po orálně glukózo tolerančním testu. (Rybka, 2006) Diabetes mellitus rozdělujeme na první a druhý typ. Každý typ se od sebe liší. Při onemocnění DM dochází k dlouhodobé hyperglykémii a to vede k poškození cévní stěny. Poškozeny jsou jak drobné cévy a kapiláry, tak i velké cévy. Kombinace diabetu, hypertenze a dyslipidémie vede ke vzniku aterosklerózy a ICHS. Rozvoj, vývoj a průběh komplikací závisí na genetických dispozicích a na kompenzaci diabetu. Postupně dochází ke zhoršování funkcí orgánu až k jejich selhání. Poškození drobných cév, tedy mikroangiopatie, se projevuje nefropatií, neuropatií a retinopatií. (Škrha, 2009)

1.3.1 Diabetes mellitus I. typu Diabetes mellitus prvního typu je charakteristický nedostatečnou produkcí inzulinu slinivkou. Při onemocnění DM I. typu většinou dochází k autoimunitnímu zničení βbuněk, které produkují inzulín. Postupně dochází k jejich zániku a následně k úplné zástavě produkce inzulinu. (Šafránková, 2006) Hodnoty C-peptidu jsou u tohoto typu zcela nulové. Příčinou diabetu prvního typu jsou nejčastěji genetické vlivy, poté vlivy životního prostředí, jako jsou například prodělaná virová onemocnění, léky nebo stresové situace. (Škrha, 2009) Diabetes prvního typu se může projevit v jakémkoliv věku, častěji však v nižším věku. DM I. typu, který se projeví v dospělosti a pozdějším věku se označuje jako typ LADA. (Škrha, 2009) Příznakem DM I. typu může být zvýšené močení a žízeň. V moči je patologický nález glukózy, kdy příčinou je snaha o její vyloučení z těla. Dalším příznakem může být také zvýšená chuť k jídlu, kdy je 16

opět důvodem glukóza v krvi. Tato glukóza se nedostává z důvodu nedostatku inzulinu do cílových buněk a organismus požaduje doplnění energie zvýšenou chutí k jídlu. (Diabetes mellitus, 2007) U DM I. typu je úplný nedostatek inzulinu a proto je terapie vždy inzulinová. (Škrha, 2009) Protože je tento typ zcela závislý na inzulinu, nazývá se tento typ také inzulin dependentní diabetes mellitus. (Šafránková, 2006) Je velice důležité diabetes správně kompenzovat, aby riziko pozdních komplikací bylo co nejmenší. Postupně se rozvíjí mikaroangiopatické komplikace jako neuropatie, nefropatie nebo retinopatie.

1.3.2 Diabetes mellitus II. typu Diabetes mellitus II. typu je metabolická porucha, která manifestuje v jakémkoliv věku, nejčastěji však po 40. roce. Často dochází k jejímu záchytu náhodně, například v rámci screeningu nebo během běžného vyšetření. Problémy se zrakem mohou být také jedním z důvodů pro diagnostiku DM. Na vzniku DM II. typu se nejvíce podílí životní styl. (Rybka, 2006) Při tomto onemocnění nedochází k destrukci langerhansových ostrůvků, ale k porušení sekrece inzulinu v kombinaci s porušením působení inzulinu v cílových tkáních. (Rybka, 2006) Mezi hlavní rizikové faktory tohoto onemocnění patří dlouhodobá hypertenze, dyslipoproteinémie, zvýšený přísun kalorií, obezita, nedostatek pohybu, sedavý životní styl, kouření nebo genetické vlivy. Organismus je vystavován zvýšenému energetickému příjmu a sníženému výdeji. Chronicky zvýšená hladina lipidů a mastných kyselin působí na β- buňky a způsobuje jejich morfologické změny a utlumenou sekreci. (Škrha, 2009) Na porušení vstupu inzulinu do cílových tkání má vliv inzulinová rezistence. Cílové tkáně mají zvýšené nároky na sekreci inzulinu, dochází k hyperinzulinemii a β buňky nejsou schopny vyrovnávat zvýšené nároky na inzulin. (Rybka, 2006) Jak uvádí Rybka (2006, s. 41) „Inzuilinová rezistence je stav, kdy orgány a tkáně (zejména tuková tkáň, játra, kosterní a srdeční sval) nejsou schopny přiměřeně reagovat na inzuilin. Podkladem je změna struktury a funkce inzulinového receptoru nebo defekt postreceptorových pochodů.“ Dochází ke stejným projevům jako u DM I. typu a to ke zvýšené žízni, zvýšenému močení a chuti k jídlu. Tyto projevy se ale na rozdíl od DM I. typu rozvíjejí pomaleji a delší dobu. (Diabetes mellitus, 2007) Léčba diabetu záleží na jeho trvání a také na stavu organismu. Prvním způsobem léčby je změna životního stylu, úprava jídelníčku, zvýšená fyzická aktivita, omezení kouření. 17

Dalším krokem bývá podávání perorálních antidiabetik (dále jen PAD) a v neposlední řadě podávání inzulinu. (Škrha, 2009)

1.3.3 Komplikace diabetes mellitus Komplikace DM se dělí na akutní a chronické. Akutní komplikace vznikají náhle, kdy vyvolávající příčinou je pokles nebo zvýšená hladina cukru v krvi. Chronické komplikace se rozvíjí postupně a postihnou každého diabetika. Ovlivnit lze nástup a intenzitu komplikací. (Šafránková, 2006) Akutní komplikace Mezi akutní komplikace DM patří hypoglykemické a hyperglykemické kóma. Příčinou může být dietní chyba, předávkování nebo naopak malá dávka PAD nebo inzulinu. (Šafránková, 2006) Hypoglykemické kóma je stav, kdy dochází k poklesu hladiny cukru v krvi. Tento stav může vést až k závažným poruchám mozku, který je na přísunu cukru zcela závislý. (Rybka, 2006) K hypoglykémii dochází, pokud dojde k poklesu hladiny glukózy pod 3,3 mmol/l. Příčinou může být předávkování PAD nebo inzulinem, dále nedostatečný příjem potravy po inzulinu, zvracení nebo průjem. Příznakem hypoglykémie je pocení, třes, tachykardie, palpitace, bledost, hlad, zmatenost až bezvědomí. (Rybka, 2006) Terapií je dodání cukru do krevního oběhu. Podání kostky cukru, sladký čaj, sladká limonáda, glukóza. (Šafránková, 2006) Hypoglykémie může také negativně ovlivnit kvalitu pacientova života. Důvodem je strach z hypoglykémie až deprese pacienta. (Kudlová, 2015) Hyperglykemické kóma nastává, pokud je v krvi zvýšená hladina cukru. Příčinou může být vynechání nebo malá dávka inzulinu, dále zvýšený příjem cukrů ve stravě, nedostatek pohybu a další. Projevuje se pocitem žízně, polyurií, nevolností, zvracením, mlhavým viděním, sníženým pH. Snížené pH se projevuje pachem moči po shnilých jablkách, Kussmaulovým dýcháním nebo může být z dechu cítit aceton. (Šafránková, 2006) Terapií je u tohoto stavu podání inzulinu.

18

Pozdní komplikace Pozdní komplikace DM nastávají z dlouhodobé poruchy metabolizmu cukrů. Během vývoje nemoci dochází ke změnám v cévní stěně a to má za následek morfologické změny buněk. Mezi pozdní komplikace patří diabetická angiopatie. To je stav, při kterém

dochází

v cévách

diabetika

k postižení

cév

aterosklerózou.

Příčinou

aterosklerózy je dlouhodobě zvýšený tlak, hyperglykémie a dyslipidémie, což má za následek ukládání látek tukového charakteru do stěny cév a následně její poškozování. (Šafránková, 2006) Diabetická angiopatie se dále dělí na makrovaskulární a mikrovaskulární a to podle toho, zda poškozuje velké nebo drobné cévy. Pozdní komplikace se mohou vyskytovat v různých částech těla. Pokud dochází k postižení ledvinných kapilár, nazývá se onemocnění diabetická nefropatie. Dalším místem výskytu komplikací může být diabetická retinopatie, kdy jsou postiženy cévy sítnice. Jednou z častých komplikací DM je diabetická neuropatie, kdy dochází k postižení nervů. Nejčastějším projevem bývá diabetická noha, kdy jsou poškozeny jak cévy, tak nervy dolních končetin. Pacient má sníženou citlivost končetin a i při drobném poranění dochází k dlouhodobému hojení ran až vzniku nekrózy. (Šafránková, 2006)

1.4 Diabetická retinopatie Diabetická retinopatie (dále jen DR) je jedna z komplikací onemocnění diabetes mellitus. Jedná se o pozdní komplikaci, ke které může dojít přibližně po 10 letech. To je ale zcela individuální a záleží na stavu klienta a na kompenzaci jeho diabetu. Při diabetické retinopatii dochází k patologickým změnám na sítnici. (viz příloha č. 2) Tyto změny mohou vést k poruchám vidění až k slepotě. Rybka (2007) uvádí, že DR je v současnosti nejčastější příčinou slepoty v západních zemích. Pravidelnými návštěvami očního lékaře je možné zachytit změny na očním pozadí a zahájit tak včasnou léčbu. Další možností jak předcházet DR je dostatečná kompenzace diabetu. (Rozsíval, 2006)

1.4.1 Patofyziologie onemocnění Pokud mluvíme o diabetické retinopatii, jedná se poškození drobných cév oka. Jde o

pozdní orgánovou změnu, kdy postupně dochází k poruchám ostrosti až k slepotě.

Příčinou změn je dlouhodobá hyperglykémie. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi 19

ovlivňuje biochemické děje a metabolické procesy. Dochází k poškození cévní stěny, tedy mikroangiopatii. V první řadě při DR dochází k poruše permeability, tedy propustnosti cév. Zvýšený přísun tekutin a proteinů do sítnice vede postupně ke vzniku edému sítnice. Do mimocévních prostor následně pronikají látky tukové povahy, kde se hromadí a vznikají tvrdé exsudáty. (Rozsíval, 2006) Dále dochází k poškození kapilár ve formě jejich uzávěru, což má za následek hypoxii dané oblasti. Sítnice reaguje tvorbou nových cév pro zajištění dostatečného přísunu kyslíku. Tyto cévy jsou patologické a často způsobují krvácení nebo se podílejí na odchlípení sítnice. (Rozsíval, 2006) Za všemi těmito jevy stojí mnoho faktorů. Jeden z jevů, ke kterému může docházet při DR je glykace proteinů. Proteiny na sebe dokáží vázat glukózu a následně dochází k chemickým reakcím. Tímto jevem dochází k neenzymovým glykacím a vzniku pokročilejších produktů glykace. (Škrha, 2009) Produkty glykace jsou díky dlouhodobé glykémii produkovány ve zvětšené míře, a to má za následek poruchy hematoretinální bariéry. Dochází k patologickým jevům, které působí na gliové buňky a pericyty. Glykací kolagenu v bazální membráně cév oka dochází k jejích ztluštění. (Kvášová, 2006) Na hematoretinální bariéry má také vliv zvýšená adhezivita leukocytů, která vede ke smrti endotelových buněk kapilár a pericytů. (Švambergová, 2014) Pericyty umožňují regulaci krve v kapilárách a výměnu iontů. Při vysoké glykémii dochází k poškození těchto buněk a k oslabení kapilár, které následně mohou dilatovat z důvodu zvýšené propustnosti. Ztráta pericytů může vést k otoku cév oka, ke vzniku mikroaneuryzmat, vzniku nových cév a to vše vede k zhoršení kvality zraku. (Kvášová, 2006) Další vliv na vznik retinopatie má oxidační stres, polyolová cesta a další složité chemické jevy.

1.4.2 Klasifikace DR Dle klinických změn na sítnici rozlišujeme tři stádia DR. Prvním stádiem je neproliferující DR (dále jen NPDR). Druhým stádiem proliferující DR (dále jen PDR) a třetím stádiem je diabetická makulopatie. Neproliferativní DR Do stádia neproliferativní DR je zahrnuto mnoho změn, ke kterým dochází na sítnici. Díky tomu je toto stádium velice rozsáhle a můžeme jej dále dělit na počínající, středně pokročilé, pokročilé a velmi pokročilé. (Škrha, 2009) Toto stádium je charakteristické 20

přítomností změn na očním pozadí během očního vyšetření. Na očním pozadí můžeme pozorovat vznik mikroaneuryzmat, hemoragie, flebopatie (nepravidelný průsvit cév), mikrovaskulární abnormality, přítomnost vatovitých ložisek a tvrdých exsudátů. (Česká oftalmo.., 2011) V počínajících stádiích NPDR dochází ke změnám na očním pozadí. Prvním a nejčastějším pozorovatelným projevem je vznik mikroaneuryzmat. Mikroaneuryzmata jsou drobná ztluštění nebo výdutě cév. (Cunha-Vaz, 2011) Obvykle se nacházejí v oblasti uzávěru kapilár. (Wu, 2010) Na oftalmoskopu je můžeme vidět jako červené tečky a při fluorescenční angiografii se vyplňují barvivem, na rozdíl od drobných krvácení. V pokročilejším stadiu se mikroaneuryzmata v důsledku ztluštění membrány a úniku tekutiny uzavírají a není možné je dále při angiografii rozlišit. (Cunha-Vaz, 2011)

Mikroaneuryzmata

se

tvoří

zpočátku

na

venózní

straně

kapilár.

Mikroaneuryztmata mohou zanikat a opět vznikat a s narůstajícím počtem mohou být provázeny dalšími mikrovaskulárními změnami. (Kuchynka, 2007) Mikroaneuryzmata mají často defektní stěnu a to má za následek její prosakování, které vede k tvorbě edémů a tvrdých exsudátů. Dalším znakem DR jsou hemoragie. K hemoragiím dochází při ruptuře mikroaneuryzmat, kapilár nebo drobných žil. Nejčastěji ke krvácení dochází v zadním pólu oka. (Cunha-Vaz, 2011) Dalším znakem NPDR je vznik tvrdých ložisek. Tato ložiska vznikají nahromaděním látek tukové povahy, vznikajících z úniku tekutiny z mikroaneuryzmat a drobných cév. Hromaděním tvrdých exsudátů vznikají v sítnici tvrdé exsudáty. Jedná se o malé žluté tečky nacházející se nejčastěji v zadním pólu oka. (Cunha-vaz, 2011) U středně pokročilé NPDR pozorujeme stejné projevy, ale již po celé sítnici. U pokročilé NPDR dochází k masivnímu postižení sítnice a k tvorbě vatovitých ložisek. Vatovitá ložiska jsou žlutobělavé měkké exsudáty, která vznikají následkem ischemie, při obstrukci retinální arterioly ve vrstvě nervových vláken. Z tohoto porušeného nervového vlákna se vylévá šedavá tekutina axoplazma. (Kvášová, 2006) Vatovitá ložiska tak mají vzhled bílých chomáčků vaty. Dále se v pokročilé fázi NPDR na sítnici nachází intraretinální mikrovaskulární abnormality (označovány také jako IRMA). Jedná se o patologické změny drobných žil a kapilár. Kapiláry jsou dilatované, vinuté a mohou vytvářet kolaterální kanály mezi arteriolami a venulami. Vznikají v okolí žíly v oblasti neperfůze a jsou známkou pokročilejšího stádia NPDR. (Švambergová, 2014) 21

Na uzávěr cév a nedostatečné okysličení reaguje tkáň sítnice novotvorbou cév. Tvorbou nových cév se tkáň snaží zajistit dostatečné množství kyslíku. Tyto cévy jsou ale patologické, jsou křehké, často krvácejí a tvoří se na nesprávných místech. To má negativní dopad a nežádoucí následky a může vést až k trakčnímu odchlípení sítnice. (Rozsíval, 2006) Všechny tyto jevy, ke kterým může vlivem diabetu na sítnici dojít, mohou mít za následek vznik edému sítnice, který dále může vést k makulárnímu edému. K edému sítnice dochází při zvýšené propustnosti cév vlivem patologických mechanizmů. Z důvodu zvýšené propustnosti stěny kapilár dochází uniku tekutiny a plazmatických bílkovin do tkáně sítnice a tvorbě edému. (Rozsíval, 2006) Dále se tyto faktory mohou podílet na trakčním odchlípení sítnice. Proliferativní DR Proliferativní DR postihuje ve větší míře diabetiky I. typu. Přibližně 25% pacientů s DM I. typu, kteří trpí DR, jsou postiženi PDR. (Rybka, 2007) Toto stádium ohrožuje nemocného ztrátou vidění. Pro PDR je charakteristická tvorba neovaskularizací na sítnici a na terči zrakového nervu. To je důvodem, proč se tato fáze označuje jako proliferativní. Jiným slovem by se slovo proliferativní dalo nahradit novotvořený nebo zmnožený. Charakteristická je pro tento jev tvorba nových cév, které snadno krvácí. (Wu, 2010) Dále se u tohoto stádia objevují nálezy typické pro NPDR. Objevují se komplikace jako preretinální, retrovitreální a intravitreální krvácení, trakční nebo rhegmatogenní odchlípení sítnice a neovaskularizacemi na duhovce. (Česká oftalmo.., 2011) Počínající stadium je charakterizováno přítomností prvních neovaskularizací na sítnici nebo papile zrakového nervu. Další stádiem jsou neovaskularizace zrakového nervu v 1/4 až 1/3 papily nebo neovaskularizací sítnice o velikosti 1/4 plochy doprovázeny preretinálním nebo sklivcovým krvácením. (Rozsíval, 2006) Dále se do stádia PDR nebo také jako samostatné stádium řadí diabetická makulopatie. Diabetická makulopatie vzniká následkem narušení hematortinálních bariér a je jednou z hlavních příčin ztráty zraku u diabetiků. Dochází k tvorbě edém, hromaděním extracelulární tekutiny, sítnicovému edému a ukládání proteinů a lipidů ve formě tvrdých exsudátů v místě makuly. (Česká oftalmo.., 2011) Makulární edém se dělí na fokální, difuzní, cystoidní, ischemicky nebo smíšený.

22

Pokud dojde k trakčnímu odchlípení sítnice, znamená to, že neurosenzorická část sítnice se odchlípila od pigmentového epitelu sítnice. Mezi těmito vrstvami se poté tvoří tekutina. (Kuchynka, 2007) Existuje několik typů ochlípení sítnice. U DR je to nejčastěji trakční odchlípení sítnice.

1.4.3 Diagnostika Včasná diagnostika DR může velice ovlivnit včasný záchyt počínajících komplikací na očním pozadí. Proto, aby byla DR diagnostikována již při prvních změnách, je potřeba pravidelně navštěvovat očního lékaře. Oční lékař při diagnostice může použít několik metod. První z metod je biomikroskopické vyšetření. Jedná se o vyšetření předního segmentu pomocí štěrbinové lampy. Vyšetření se provádí po farmakologické dilataci zornic, kdy je možné zjistit přítomná ztluštění sítnice v makule, neovaskulární změny na sítnici nebo zhodnotit stav sklivce. (Škrha, 2009) Další možností diagnostiky je fotografie očního pozadí, kdy se digitální fotografie zasílá do hodnotícího centra. Jedná se o jednopólovou fotografii očního pozadí. (Škrha, 2009) Mezi další diagnostickou metodu se řadí stereoskopická fotografie. Tato metoda je méně běžná a používá se ve specializovaných výzkumných centrech. Pomocí této metody se určuje ztluštění sítnice nebo neovaskularizace terče zrakového nervu a sítnice. Získává se barevná fotodokumentace základních dvou polí. (Česká oftalmo.., 2011) Je vhodná ke klasifikaci stádia DR a je nutná u všech pacientů v pokročilejší fázi DR. (Rybka, 2007) Další významnou diagnostickou metodou je fluorescenční angiografie. Tato metoda slouží k zobrazení cévního zásobení, není využívána v běžném screeningu, ale využívá se před plánovanou laserovou operací. (Škrha, 2009) Oproti fotografii očního pozadí je tato metoda vhodnější pro zobrazení mikroaneuryzmat, neperfundovaných oblastí a proliferujících cév. (Rybka, 2007) Při této metodě se podává intravenózně sůl fluoresceinu a poté se pomocí kamery pořizuje série snímků. (Škrha, 2009) Další diagnostický způsob je možný pomocí optické koherenční tomografie. Jedná se o neinvazivní moderní metodu s vysokou rozlišovací schopností. Tato metoda zobrazuje oční patologie pomocí světla, které se odráží od biologické tkáně oka. (Škrha, 2009) 23

Při podezření na odchlípení sítnice, je možné vyžít pro diagnostiku ultrasonografii. Tato metoda je také vhodná, při zhoršené průhlednosti, která znemožňuje pohled na fundus. (Škrha, 2009)

1.4.4 Terapie Léčba DR je založena na zpomalení progrese změn na sítnici. Klient si musí být vědom, že léčbou DR nevyléčí příčinu onemocnění, tedy diabetes, ale léčí pouze komplikaci této nemoci. V terapii DR je důležitou složkou kompenzace diabetu, tedy normalizace glykémie, krevního tlaku, dyslipidémie. (Rybka, 2007) Kompenzace diabetu může mít vliv na rozvoj DR. Zachycení prvních známek DR je možné pravidelnými návštěvami očního lékaře. K první návštěvě očního lékaře je pacient zpravidla posílán po stanovení diagnózy diabetu. Dále pak dochází na kontroly jednou za rok. Pokud je diagnostikována DR navštěvují klienti očního lékaře častěji. (Česká oftalmo.., 2011) Při léčbě DR se nepoužívá farmakologická léčba. Terapie, která se nejčastěji používá je laserová fotokoagulace nebo pars plana vitrektomie (odstranění části sklivce). Laserová panretinální fotokoagulace je terapií, při které se jedná se o několik tisíc zásahů laserovým paprskem na periferii sítnice. Během tohoto výkonu dojde k fotodestrukci hypoxické tkáně a anatomického substrátu, který produkuje vazoproliferační faktor. (Rozsíval, 2006) Postupně dochází k úbytku neovaskularizací. Výsledky jsou ovlivněny pokročilostí neovaskularizace, nejčastěji je tato terapie indikována u PDR a makulopatie. (Rozsíval, 2006) U makulopatie dochází pomocí laseru k uzávěru prosakujících mikroaneurysmat a následně k vymizení edému. (Rozsíval, 2006) Tato terapie nemůže vrátit ztracenou zrakovou ostrost. (Rybka, 2007) Při neúčinné nebo pozdní laserové léčbě mohou vzniknout závažné komplikace PDR. Mezi ně patří sklivcové krvácení, fibrovaskulární proliferace, trakční odchlípení sítnice. (Rozsíval, 2006) V tomto případě je volbou terapie vitrektomie. Česká oftalmologická společnost (2011) popisuje operaci jako: „Odstraněni zkaleného, patologicky změněného sklivce a

přerušeni vitreoretinálních adhezí, preparace a odstraněni epiretinálních

a subretinálních membrán a opětovné přiložení sítnice v případě jejího odchlípeni a provedení laserové koagulace sítnice.“ Moderní výzkumy se zaměřují na prevenci rozvoje DR, na zpomalení progrese a vyhledávání nových léků. (Rozsíval, 2006)

24

Včasná diagnostika a léčba může ovlivnit zrakové funkce a předejít tak slepotě. (Škrha, 2009)

1.5 Ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče o pacienta s DR může být různorodá. Jako první se do styku s pacientem s DM dostáváme v ambulancích praktického lékaře. Ten je po vyšetření pacienta s počínajícím DM zaslán do diabetologické poradny. Pacient je důsledně edukován a dochází na pravidelné kontroly. Kromě diabetologické poradny dochází za dalšími odborníky. Jednou ročně dochází na vyšetření očního pozadí k očnímu lékaři a na vyšetření neuropatie k neurologovi. (Rybka, 2006) Dále může docházet na urologii, pokud trpí, jako komplikací, nefropatií. Ošetřovatelská péče o pacienta s DM i s jeho komplikacemi by měla podporovat zdraví, rozvíjet soběstačnost, dbát na prevenci, diagnostiku, terapii a edukaci pacienta. (Kudlová, 2015) Sestra v oční ambulanci běžně asistuje při vyšetření a ošetření klientů. Diagnostiku provádí lékař. Diagnostika je tvořena anamnézou, fyzikálním vyšetření, odběrem biologického materiálu. Pro diagnostiku DR je zásadní vyšetření očního pozadí, které provádí lékař. Další běžná vyšetření, která se provádějí v oční ambulanci jsou vyšetření zrakové ostrosti do blízka, vyšetření zrakové ostrosti do dálky, vyšetření barvocitu, vyšetření slzného ústrojí, oftalmoskopie, ultrazvukové vyšetření, vyšetření zorného pole, vyšetření nitroočního tlaku, CT a další.

(Nováková, 2011) Dalším

místem, kde se můžeme setkat s pacientem s DR je v nemocnici při hospitalizaci. Pokud pacienta přivádí do nemocnice DR, najdeme ho na očním oddělení. Sestra na očním oddělení by měla mít všeobecné sesterské znalosti a dále odborné znalosti týkající se problematiky zraku. Charakteristickou činností je aplikace léku do oka, měření nitroočního tlaku, aplikace anestetik, výtěr z oka, péče o klienta před a po oční operaci. (Nováková, 2011) Součástí očního oddělení je často také operační sál. Tento sál má chirurgické vybavení a převažují zde přístroje a pomůcky pro operaci očí. (Nováková, 2011). Pokud pacient trpí DR, zajišťuje sestra také dle ordinací jeho DM. S pacientem s DR se můžeme setkat kromě očního oddělní i na jakémkoliv jiném oddělení a to v rámci jeho DM nebo v rámci jiného problému. Oddělení, na kterých se s pacienty s DM často setkáváme, jsou interní a chirurgická oddělení. Sestra se zde tedy kromě dalších 25

pacientových problémů zabývá kompenzací jeho DM. Sestra dle ordinací kontroluje hladinu inzulínu, zajišťuje aplikaci inzulínu, odběry krve, dohlíží na správnou dietu pacienta a zajišťuje dostatečnou edukaci pacienta. (Rybka, 2006)

26

2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky

Cíl práce 1. Zjistit a porovnat kvalitu života u klientů s diabetickou retinopatií. 2. Posoudit, jak diabetická retinopatie ovlivňuje klienty v pracovním a osobním životě.

Výzkumné otázky Ovlivnila diabetická retinopatie kvalitu pacientova života? Jak omezila diabetická retinopatie pacienta v jeho pracovním životě? Pociťuje pacient změnu kvality života v jeho osobním životě? Jak celkově hodnotí pacient kvalitu svého života?

27

2.2 Metodika výzkumu Pro tuto bakalářskou práci jsem zvolila jako výzkumnou metodu kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je metoda, díky které je možné lépe poznat jednotlivé pacienty a umožňuje nám promluvit si s nimi hlouběji o problematice DR. Dále jsem kvalitativní výzkum zvolila z důvodu možnosti získat podrobnější informace o kvalitě života dotazovaných pacientů s jejich DR. Výzkum jsem vedla formou osobního rozhovoru s pacientem. Rozhovor byl polostandardizovaný. Polostandardizovaný rozhovor se vyznačuje určitým schématem vycházejícím z okruhu otázek. Pořadí otázek je možné zaměňovat a na některé je možné se zaměřovat více a doplňujícími otázkami je rozpracovat do hloubky. (Kutnohorská, 2009) Pro rozhovor jsem měla připravený okruh otázek, na které jsem se následně dotazovala pacientů. (viz příloha č. 3) Mé otázky byly zvoleny tak, aby vycházely z výzkumných otázek této práce. Kromě DR jsem se zaměřovala na DM pacientů, který je příčinou jejich DR.

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum k této bakalářské práci jsem absolvovala celkem s 6 respondenty. Výzkum probíhal v oční ambulanci nemocnice Jihlava a také na očním oddělení nemocnice Jihlava. Výzkum probíhal zcela anonymně, po přímém souhlasu dotazovaných. Rozhovor jsem vedla s třemi muži a třemi ženami. Celková doba rozhovoru činila přibližně 15-30 minut.

2.4 Průběh výzkumu Výzkum k této bakalářské práci probíhal v měsících březen a duben 2016. Výzkum probíhal po schválení žádosti o výzkumné šetření v Nemocnici Jihlava. (viz příloha č. 4)

2.5 Zpracování získaných dat Pro zpracování informací, které jsem získala od respondentů, jsem použila Microsoft Word 2010. Pro analýzu výzkumných otázek jsem použila Microsoft Excel 2010.

28

2.6 Výsledky výzkumu Respondent 1 Pan František, ročník 1955. S panem Františkem jsem se setkala na očním oddělení nemocnice. Pacient byl hospitalizován z důvodu zhoršení zraku v rámci DR. Pan František velice otevřeně komunikoval a rozhovoru se mnou se rád zúčastnil. Pacient žije na vesnici se svojí manželkou, je mu 60 let a momentálně je v důchodu. Vyučil se tesařem na SOU ve Znojmě. Celý život pracoval jako řidič kamionu. Během svého života neprodělal žádná závažná onemocnění a cítil se zdravý. Onemocnění DM II. typu mu bylo diagnostikováno přibližně před třemi lety. Od začátku upravoval svojí cukrovku pomocí inzulinu. Aplikace inzulinu pro něj nepředstavuje od začátku problém a zvládá to sám. Nepociťuje, že by mu DM vnesl nějaké problémy do života. Informace o průběhu onemocnění si nevyhledává. Režimová opatření spíše nedodržuje. Pan František udává, že se snaží dodržovat zdravý životní styl. Co se týče jeho cukrovky, drží se pravidla, že maso se může v jakémkoliv množství a je lepší než jíst sladké potraviny. Do restauračního zařízení chodí 1x týdně a dává si 1-2 piva. Nad možnými riziky DM neuvažoval. Problémy se zrakem začal mít přibližně před 4 měsíci, kdy začal vidět silně rozostřeně na levé oko. Pan František ví, že problémy se zrakem má kvůli jeho cukrovce. O nemoci, ale mnoho neví a není mu známo, v jakém stádiu DR se nachází. Klient neví, co ho s okem čeká, ale je ochotný podstoupit laserovou terapii. Uvádí, že retinopatie spíše neovlivnila kvalitu jeho života a doufá, že se jeho zrak po laserové terapii zlepší. Jedinou oblast, kde uvádí zhoršení kvality života je zdravotní, z důvodu zhoršeného zraku. Pan František již nepracuje a tak ho DR v pracovním životě nijak neomezuje. V osobní životě pacient také neudává žádné zhoršení kvality života. V dalších oblastech života, jako je například finanční, psychická nebo společenská, nepociťuje žádné ovlivnění kvality života. Klient uvádí, že se cítí dobře, ale po otázce, zda hodnotí své zdraví výborné, velmi dobré, dobré, špatné nebo velmi špatné, udává špatné. Pan František se tedy cítí po zdravotní stránce špatně a po psychické velmi dobře. Zhoršení oproti loňskému roku pociťuje pouze v oblasti zraku. Celkově hodnotí kvalitu svého života, i přes zhoršené zdraví, na dobré úrovni.

29

Respondent 2 Pan Viktor, ročník 1968. S panem Viktorem jsem se setkala v čekárně oční ambulance, kde jsem mu naším rozhovorem zkrátila čas čekání na ošetření. Pan Viktor byl vstřícný a rád mi odpověděl na mé otázky. Pan Viktor pochází z kraje Vysočina a nyní bydlí se svojí manželkou, se kterou má jednu dceru. Celý život pracuje jako kuchař a tato práce ho baví. Onemocnění DM II. typu má od roku 1989, tedy od svých 21 let. S onemocněním se setkával už od raného dětství, jelikož se vyskytuje v jeho rodině po generace. Vzpomíná na svého dědečka, který si vyvařoval jehly, aby si mohl aplikovat inzulín. Kromě DM trpí jeho rodina vysokým tlakem a problémy se štítnou žlázou. Sám začal trpět v posledních 5 letech zvýšeným tlakem a zvýšeným cholesterolem. Od vypuknutí DM je na inzulínu. O nemoci má přehled, jelikož průběh zná již z rodiny. Pan Viktor netrpí komplikacemi jako je neuropatie nebo nefropatie. S akutními komplikacemi, jako hypoglykemie nebo hyperglykemie si dokáže poradit. Pravidelně si měří hodnoty cukru a dokáže rozpoznat počínající komplikovaný stav. Navštěvuje pravidelné kontroly v diabetické poradně, včetně pravidelných kontrol u očního lékaře. První známky DR se u něj objevily před 3 lety na obou očích. Viděl lehce rozostřeně na obě oči. Laserovou terapii podstoupil již několikrát a jedním z důvodů bylo i odchlípení sítnice. Nyní se opět chystá na laserovou terapii. Tato terapie pro něj nepředstavuje hrozbu, ale spíše důvod k zlepšení zraku. Při otázce, zda RP ovlivnila kvalitu jeho života, udává odpověď spíše ne. Po pracovní stránce pociťuje mírné zhoršení z důvodu rozostřeného vidění. To ho lehce omezuje v koncentraci při vykonávání práce. DR pana Viktora neovlivňuje v dalších oblastech života jako je osobní, finanční, psychická nebo společenská stránka. Pokud by měl zhodnotit své zdraví, tak udává špatné z důvodu DM, vysokého tlaku a cholesterolu. Své zdraví hodnotí poněkud horší než před rokem. Po psychické stránce se cítí dobře. Udává, že dodržuje zdravý životní styl, i když je u něj viditelná centrální obezita. Ve svém volném čase se rád věnuje práci na zahradě a v zimě lyžování. Pan Viktor tedy dokáže žít s DR bez ovlivnění kvality jeho života. Jediný negativum, které udává je zhoršení celkového stavu v posledních 5 letech. I tak se cítí psychicky i emocionálně dobře. Celkově hodnotí kvalitu svého života dobře.

30

Respondent 3 S respondentem č. 3 jsem se setkala v oční ambulanci nemocnice Jihlava. Jednalo se o sympatického pána jménem Libor, který se narodil v roce 1958, nyní je mu tedy 58 let. Pan Libor žije v okresu Jihlava se svojí manželkou v rodinném domě. Pracoval celý život v kamenolomu, kde ze začátku dělal fyzické práce, později pracoval jako vedoucí. Tato práce ho bavila. Nyní je pan Libor čerstvě v důchodu a má 3 vnoučata, se kterými tráví rád svůj volný čas. S onemocněním DM se setkal už dříve v rodině. Maminka i prarodiče trpěli tímto onemocnění. Maminka trpěla neuropatií a byly jí amputovány obě nohy. Na následky tohoto onemocnění nakonec i zemřela. Průběh nemoci tedy přibližně zná a ví, jaké jsou možné komplikace. Onemocnění DM II. typu má přibližně 14 let. DM léčí pomocí PAD a diety. Přiznává, že dietu příliš nedodržuje. Dietu dodržuje zpravidla po kontrole u lékaře, ale postupem času neodolá chuti na nedietní potraviny. Udává, že na dietní režim se spíše snaží dohlížet jeho manželka. Ve volném čase chodí na procházky, ale co se týče fyzických aktivit, dává spíše přednost sledování sportu v televizi. Pan Libor nekouří ani nepije alkohol, navštěvuje pravidelně diabetickou poradnu a doporučené kontroly u očního lékaře. Po druhé kontrole u očního lékaře mu byly nalezeny změny na sítnici a následně se začal léčit s DR. Problémy se zrakem při diagnostice DR nepociťoval. Laserovou terapii podstoupil 3x na pravém oku a 2x na levém. I když před laserovou terapií nepociťoval větší problémy se zrakem, po laseru cítil značné zlepšení. Laserová terapie pro něj tedy představuje důvod pro zlepšení stavu. Pan Libor ví, že v rámci DR může dojít ke zhoršení zraku až oslepnutí. Touto skutečností se zatím nijak nezabývá. Tvrdí o sobě že je flegmatik, a že až tato situace nastane, tak to bude řešit. Pan Libor nezná podrobnější informace o DR, a tedy neví, v jaké fázi nemoci se nachází. Z dalších komplikací DM uvádí, že ho občas trápí bolest nohou, tedy neuropatie. Na otázku, zda retinopatie ovlivnila kvalitu jeho života, odpovídá, že neovlivnila. Necítí žádná omezení po psychické stránce, pracovní stránce, rodinné stránce, v osobním životě ani při vykonávání běžných aktivit. Změny v kvalitě života oproti předchozímu roku nepociťuje. Možnými komplikacemi DM a DR se nezabývá. Tvrdí, že více se o toto téma zajímá jeho manželka. Pana Libora tedy DR neomezuje a celkově hodnotí kvalitu svého života dobře.

31

Respondent 4 Dalším respondentem pro můj výzkum byla žena. Paní Anna, ročník 1944. S paní Annou jsem se setkala v čekárně oční ambulance nemocnice Jihlava. Byla vlídná, milá a otevřená ke všem mým otázkám. Paní Anna bydlí se svým manželem v malém rodinném domku. 20 let pracovala v továrně na výrobu knoflíků na Vysočině a nyní je v důchodu. Tato práce ji velice bavila. Má 3 děti a 7 vnoučat. Ve svém volném čase ráda čte a vaří pro manžela. Paní Anna trpí onemocněním DM II. typu přibližně 30 let. Po vypuknutí onemocnění se léčila dietou, poté pomocí PAD a před půl rokem se začala léčit pomocí inzulinu. Aplikace inzulinu pro ni od začátku neznamenala žádný problém a zvládá to sama. Dietu se snaží dodržovat, ale příležitostně si dopřeje něco dobrého. Chodí pravidelně na kontroly do diabetické poradny a k očnímu lékaři. O možných komplikacích DM věděla. Problémy se zrakem začala mít přibližně před 7 lety, kdy byla na laserové operaci levého oka. Před rokem podstoupila laserovou operaci pravého oka. Viděla lehce rozostřeně a po laserové operaci vždy pociťovala zlepšení v oblasti zraku. Kromě laserové terapie DR prodělala operaci šedého zákalu. O DR získala informace od lékaře a od přátel z okolí. Další informace si o DR nehledala. O možnosti oslepnutí v rámci DR nevěděla, ale zatím to pro ni nepředstavuje hrozbou. Dalšími komplikacemi DM netrpí. V rodině měla onemocnění DM také její maminka, která trpěla jako komplikací diabetickou neuropatií. Na otázku, zda DR ovlivnila kvalitu jejího života, odpovídá spíše ne. Nepociťuje žádné problémy v osobním životě, rodinném životě, pracovním životě ani po psychické stránce. Jediné, co jí činní problém, je čtení, ale říká, že je to v rámci jejího věku normální. Pro paní Annu není tedy DR komplikací do jejího života. Onemocnění DM bere tak, jak je a ví o možných komplikacích, které mohou nastat. Celkově hodnotí kvalitu svého života dobře.

Respondent 5 Paní Eva, ročník 1940. S paní Evou jsem se setkala v čekárně oční ambulance, kde se ochotně zúčastnila našeho rozhovoru. Paní Eva žije se svým manželem v rodinném domě v kraji Vysočina. Pracovala celý život jako účetní, nyní je v důchodu, ale stále se této činnosti věnuje. Onemocněla DM II. typu před dvěma lety. Od začátku jí byl v rámci terapie naordinován inzulin, který si bez problému sama aplikuje. V rámci diety 32

se vyhýbá cukru, jinak říká, že je jídelníček stále stejný. Paní Eva špatně chodí, ale snaží se chodit tak, jak to jen jde. Ve svém volném čase ráda luští křížovky, dříve se věnovala zahrádce. Paní Eva pravidelně dochází do diabetické poradny a na pravidelné oční kontroly. V diabetické poradně se také dozvídá veškeré informace o nemoci i možných komplikacích. O možnosti zhoršení zraku v rámci DM věděla, ale o nemoci mnoho neví. Většinou se dozvídá podrobnější informace u lékaře. Ve svém životě se spíše než v rodině setkává s onemocněním DM u přátel a známých. Se zrakem nepociťovala žádné problémy a DR jí byla diagnostikována během vyšetření u očního lékaře. Paní Eva již dvakrát absolvovala laserovou terapii obou očí. Po laseru cítí, že je její zrak stále stejný. Jelikož zatím vidí dobře, možným zhoršením zraku se nezabývá. Paní Eva udává, že DR neovlivnila nijak kvalitu jejího života. Nepociťuje žádné problémy ve svém osobním životě, pracovním, rodinném životě ani v každodenních aktivitách. Jediné co ji trápí je zhoršená chůze. Po psychické stránce se paní Eva cítí dobře, obavy z možného zhoršení zraku nemá. Paní Eva říká, že až něco takového přijde, tak to bude řešit. Zhoršení kvality života oproti předchozímu roku nepociťuje. Celkově je s kvalitou svého života velmi spokojena.

Respondent 6 Paní Helena, ročník 1957.

S paní Helenou jsem se setkala na očním oddělení

nemocnice Jihlava. Paní Helena pochází ze Slovenska a nyní žije u své dcery v rodinném domě nedaleko Jihlavy. Paní Heleně nebylo příliš příjemné mluvit o tématu DM. Ptala se, jaký je důvod psát práci o takovém tématu, na kterém není nic pěkného. Pro paní Helenu je tématika DM velice citlivou záležitost. Období diagnostikování DM bylo pro paní Helenu velice bolestivé. Onemocněla DM I. typu ve svých 25 letech na následky užívání kortikoidů. Paní Helena užívala kortikoidy v rámci jejího astmatu, kterým také trpí. Díky této nemoci byla již od 20 let v invalidním důchodu. Diagnostikování DM byl pro ni velký zásah do jejího života. Nedokázala se s touto diagnózou smířit. První rok docházela pravidelně do nemocnice za účelem aplikací inzulinu. Poté, když se začala s nemocí pomalu smiřovat, naučila se aplikovat inzulin sama. Docházela pravidelně do diabetické poradny i na oční kontroly. Dodržovala přísně dietu, vážila si přísně potraviny, alkohol do dnes nepije. Postupem času to s dietou vzdala, a jelikož ráda pekla, čas od času si dopřála něco dobrého. Paní Helena 33

chtěla mít vždy hodně dětí, bohužel jí to bylo zakázáno. Když otěhotněla, bylo ji doporučeno jít na potrat. To paní Helena odmítla a porodila zdravou holčičku. Další děti ji nebyly doporučovány, ale i přesto o tuto radost nechtěla přijít a otěhotněla ještě jednou. Toto období pro ni bylo velice psychicky náročné. DR jí byla diagnostikována během kontroly u očního lékaře. Přibližně před 7 lety jí bylo doporučeno podstoupit laserovou operaci, kterou odmítla. Žádné problémy se zrakem nepociťovala, trošku hůře četla. Nyní je po 2 laserových operacích na každém oku. Žádné zlepšení, ani zhoršení po laserové terapii nepociťuje. Paní Helena ví, že se její zrak může zhoršit a že může oslepnout. Ráda by svůj zrak zachránila, ale říká, že o něj stejně přijde. Pociťuje strach a obavy ze zhoršení zraku. Paní Helena hodnotí kvalitu svého života špatně. Nejvíce je ovlivněna kvalita jejího života po psychické stránce. V rodinném životě se necítí moc dobře, protože nechce být své dceři na obtíž. Snaží se své dceři aspoň trochu pomáhat a dělat některé domácí práce. Závislost na druhých ovlivňuje její osobní život. Ráda by se cítila lépe a užitečně. Má také obavy, aby DM nepostihl její děti. Ve svém volném čase ráda skládá puzzle a pečuje o psi. Kromě DR trpí lehkou neuropatií. Stává se jí, že zakopává nebo upadne. Problémy s ledvinami zatím nemá, ale ví, že i tato situace může nastat. Paní Helena pociťuje v posledních měsících také problémy s pamětí a to má za následek další psychické problémy. Paní Helena hodnotí kvalitu svého života, v rámci celkového stavu a života s DM špatně. Má strach, že v budoucnosti kvůli DR přijde o svůj zrak.

34

2.7 Analýza výzkumných otázek V následujících tabulkách jsou uvedeny odpovědi respondentů na jednotlivé výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 Ovlivnila diabetická retinopatie kvalitu pacientova života?

Tabulka 1 Ovlivnění kvality života pacienta s DR.

Odpovědi respondentů

Respondent 1

I přes rozostřené vidění na levém oku udává, že DR spíše neovlivnila kvalitu života respondenta.

Respondent 2

DR i přes lehce rozostřené vidění, spíše neovlivnila pacientovi život.

Respondent 3

DR vůbec neovlivnila kvalitu pacientova života.

Respondent 4

DR neovlivnila kvalitu života pacientky.

Respondent 5

Pacientka si nemyslí, že by DR nějakým způsobem ovlivnila kvalitu jejího života.

Respondent 6

DR ovlivnila kvalitu života pacientky.

Z výsledků vyplývá, že DR neovlivnila kvalitu života 3 z 6 respondentům. Respondenti č. 1 a 2 udávají, že DR spíše neovlivnila kvalitu jejich života. Respondent č. 6 udává, že DR ovlivnila kvalitu jeho života.

35

Výzkumná otázka č. 2 Jak omezila diabetická retinopatie pacienta v jeho pracovním životě?

Tabulka 2 Omezení kvality pracovního života pacienta s DR.

Odpovědi respondentů

Respondent 1

Je v důchodu a nepociťuje omezení kvality života po pracovní stránce.

Respondent 2

Pociťuje mírné omezení pracovního života z důvodu rozostřeného vidění.

Respondent 3

Je čerstvě v důchodu a DR ho nijak po pracovní stránce neomezuje.

Respondent 4

Pacientku nijak neovlivnila DR po pracovní stránce.

Respondent 5

Pacientka nemá problém s jejím pracovním životem a DR ji neomezuje.

Respondent 6

Pacientku neomezuje DR v pracovním životě.

Z výzkumného šetření vyplývá, že DR neomezuje pracovní život 5 z 6 respondentů. Respondent č. 2 udává mírné omezení z důvodu snížené koncentrace v rámci lehce rozostřeného vidění.

36

Výzkumná otázka č. 3 Pociťuje pacient změnu kvality života v jeho osobním životě?

Tabulka 3 Změny, které pacient pociťuje v kvalitě osobního života.

Odpovědi respondentů

Respondent 1

Nepociťuje žádné ovlivnění kvality života v jeho osobním životě.

Respondent 2

V osobním životě ho DR neovlivňuje.

Respondent 3

DR nijak nekomplikuje pacientův osobní život

Respondent 4

Pacientka nepociťuje změnu kvality života v osobním životě

Respondent 5

Pacientku DR nijak v osobním životě neomezuje

Respondent 6

Pacientka pociťuje změny v osobním životě, hlavně z důvodu závislosti na své dceři

Z 6 respondentů 5 neudává DR jako důvod pro zhoršení kvality jejich osobního života. Pouze respondent č. 6 udává zhoršení kvality osobního života.

37

Výzkumná otázka č. 4 Jak celkově hodnotí pacient kvalitu svého života?

Tabulka 4 Celkové hodnocení kvality života pacienta.

Odpovědi respondentů

Respondent 1

Hodnotí kvalitu svého života na dobré úrovni, kromě zdraví, kterého udává, že ho trochu trápí.

Respondent 2

V poslední době se cítí špatně po zdravotní stránce, jinak hodnotí kvalitu svého života spíše dobře.

Respondent 3

Hodnotí kvalitu života dobře a s kvalitou svého života je spokojený.

Respondent 4

Hodnotí kvalitu svého života dobře.

Respondent 5

Hodnotí kvalitu svého života velmi dobře.

Respondent 6

Celkově hodnotí kvalitu svého života špatně.

5 respondentů hodnotí kvalitu svého života, i přes drobná zdravotní omezení, na dobré úrovni. Respondent č. 6 hodnotí celkově kvalitu svého života špatně.

38

2.8 Diskuze Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit a porovnat kvalitu života u klientů s diabetickou retinopatií. Druhým cílem bylo posoudit, jak diabetická retinopatie ovlivňuje klienty v pracovním a osobním životě. K dosažení cíle jsem zvolila kvalitativní formu výzkumu. Díky této metodě jsem vedla osobní rozhovor s pacienty a mohla tak nahlídnout hlouběji do jejich života ovlivněného diabetickou retinopatií. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 6 respondentů, kteří se mnou ochotně spolupracovali. Velice mi pomohla spolupráce sester v oční ambulanci, které mi k setkání s diabetickými pacienty dopomohly. Celkem s čtyřmi respondenty jsem se setkala v oční ambulanci nemocnice Jihlava. Se zbylými dvěma respondenty jsem se setkala na očním oddělení nemocnice Jihlava. Diabetická retinopatie je komplikací nemoci diabetes mellitus. Často může být tato komplikace prvním příznakem nemoci nebo naopak o této komplikaci nemusí pacient vůbec vědět. 3 z mých 6 respondentů odpověděli, že nepociťovali problémy se zrakem před diagnostikováním DR. Z těchto 3 respondentů, 2 odpověděli, že po laserové terapii pociťovali zlepšení zraku. Zbylí 3 respondenti pociťovali problémy se zrakem již při diagnostikování DR a po laserové operaci cítili značné zlepšení. Všichni se shodli, že laserová terapie jim do života přináší zlepšení stavu. Níže uvádím odpovědi na vymezené výzkumné otázky. 1. výzkumná otázka: Ovlivnila diabetická retinopatie kvalitu pacientova života? Respondenti č. 3, 4, 5 udávají, že DR nijak neovlivnila kvalitu jejich života. Respondenti č. 1 a 2 udávají, že DR ovlivnila kvalitu jejich život pouze mírným zhoršením zraku, ale neudávají to jako důvod pro zhoršení kvality života. Respondent 6 udává, že DR ovlivnila kvalitu jeho života. Zhoršení zraku respondent č. 6 nepociťuje, má ale obavy z možného oslepnutí. V minulosti se bránil podstoupení laserové terapie, ale nyní je již po třech laserových operacích a stále má strach ze zhoršení stavu. DR ovlivnila také respondenta č. 6 v rodinném životě, kdy nechce přidělávat starost svým blízkým. Dále je tento respondent velmi ovlivněn po psychické stránce.

39

Z výzkumu vyplynulo, že pacienti se necítí ovlivnění DR ve svém životě a s retinopatií dokáží žít bez problému. Myslím si, že důvodem jsou v první řadě mírné problémy se zrakem. I přesto, ale musí pacient docházet k lékaři a podstoupili již laserové terapie. Ani to je však v kvalitě života neovlivnilo. Dle mého názoru je důvodem kladného hodnocení kvality života již diagnostikovaný DM a k DR respondenti přistupují, jako ke komplikaci o které předem věděli, že se může s velkou pravděpodobností vyvinout. Pouze respondenta č. 6 retinopatie ovlivnila. Tohoto respondenta, ale ovlivňuje psychicky náročný průběh již od vypuknutí onemocnění DM a tímto průběhem je ovlivňováno celkové hodnocení kvality pacientova života. 2. výzkumná otázka: Jak omezila diabetická retinopatie pacienta v jeho pracovním životě? Z mého výzkumného šetření vyplývá, že 5 z 6 respondentů DR žádným způsobem neomezila kvalitu pracovního života. Respondent č. 2 udává, že pociťuje mírné zhoršení v kvalitě pracovního života a to lehce rozostřeným viděním a mírně sníženou koncentrací, při vykonávání činnosti. 4 z 6 respondentů jsou již v důchodu a DR je neomezuje při vykonávání každodenních činností. Respondent č. 6 je v invalidním důchodu a DR ho neomezuje při vykonávání domácích ani jiných pracovních činností. Z výsledků výzkumu můžeme vyčíst, že DR nemá zásadní vliv na kvalitu pacientova pracovního života. Opět si myslím, že na to mají vliv mírné komplikace v oblasti zraku. Dle mého názoru by pacienti ve stádiu více poškozeného zraku pociťovali kvalitu svého pracovního života na nižší úrovni. K tomu by bylo vhodné provést výzkum u širšího spektra pacientů. 3. výzkumná otázka: Pociťuje pacient změnu kvality života v jeho osobním životě? 5 z 6 respondentů nepociťuje změnu kvality života v jejich osobním životě. Onemocnění pro ně nepředstavuje důvod pro zhoršení kvality osobního života. Nemoc žádným způsobem neomezuje vykonávání oblíbených činností, styky s přáteli nebo volný čas respondentů. Omezení kvality osobního života udává pouze respondent č. 6. Z důvodu docházení na vyšetření a kontroly pociťuje tento respondent závislost na své dceři a to je pro něj psychicky náročné. Respondent č. 6 má také strach z oslepnutí a dalších komplikací DM.

40

Z rozhovoru s pacienty na mě působilo, že DR opravdu pacienty v osobním životě neomezuje. Respondenti se věnují svým koníčkům i přátelům. I když je DR může omezovat docházením k lékaři, berou to jako součást onemocnění a důvod ke zlepšení stavu. Pouze respondent č. 6 se cítil špatně v osobním životě. Myslím si, že závislost na rodině může být důvodem k zhoršení kvality osobního života. Závislost na druhém nebo na rodině musí být pro člověka psychicky náročná. Na druhou stranu si myslím, že je zde možné najít velkou oporu a pomoc rodiny a na to je nutné pomýšlet. 4. výzkumná otázka: Jak celkově hodnotí pacient kvalitu svého života? Respondenti č. 1 a 2 udávají zhoršení zdravotního stavu v posledním roce, ale i přesto jsou s kvalitou svého života spokojeni a hodnotí ji dobře. Respondenti č. 3 a 4 hodnotí celkovou kvalitu svého života dobře. Respondent č. 5 udává, že kromě zhoršené chůze, která ho trápí, je jeho kvalita života na velmi dobré úrovni. Respondent č. 6 hodnotí celkovou kvalitu svého života špatně. Respondent č. 6 se cítí velmi špatně po psychické stránce a onemocnění DM pro něj představuje komplikaci do jeho života. Respondent č. 6 má strach ze zhoršení zraku v budoucnosti i z dalších komplikací DM. Celkové hodnocení kvality života pacientů mě mírně překvapilo. Respondenti udávali své zdravotní problémy a komplikace a i přesto hodnotili kvalitu života na dobré úrovni. Myslím si, že jistým způsobem je zde možné pozorovat přístup starších lidí k nemoci. Jediný respondent č. 6 hodnotil kvalitu svého života negativně. Toto hodnocení vyplynulo z důsledků celkového průběhu respondentova onemocnění DM a dalších jeho komplikací. Dle mého názoru pacienti postiženi onemocněním DR berou tuto komplikaci jako součást jejich diabetu. 5 respondentů je postiženo DM II. typu a během rozhovoru na mě působili, že onemocnění DM berou jako součást nevyhnutelného stáří nebo života. S nemocí jsou smíření a snaží se dodržovat léčebný režim a dochází na pravidelné kontroly. Také se přizpůsobují následným komplikacím. Respondenti se cítí se svým životem spokojeni a hodnotí kvalitu svého života kladně. Kdybych tedy měla porovnat kvalitu života mezi respondenty, zhodnotila bych ji na dobré úrovni u pacientů s DM II. typu. Pacienti také znali informace o možném zhoršením zraku až slepotě. Tato skutečnost pro ně nepředstavovala hrozbu, kterou by se v současné době měli zabývat. Tento postoj k nemoci mě u diabetiků II. typu překvapil. Myslím si, že by se DM neměl 41

brát jako nemoc typická pro vyšší věk. Dle mého názoru by se měli lidé o toto téma zajímat již v nižším věku, měli by dodržovat zdravý životní styl a předcházet tak možnosti onemocnět diabetem v budoucnosti. Riziko oslepnutí i dalších komplikací DM jsou dobrým důvodem pro takový přístup k životu. Z výzkumu Prčíkové (2011) na téma Kvalita života u pacientů při onemocnění Diabetes mellitus můžeme pozorovat kladné hodnocení kvality života pacientů s diabetem. Prčíková (2011) udává srovnatelnou kvalitu života u diabetiků a u zdravé populace. Je zřejmé, že výsledky práce jsou podobné a diabetici hodnotí kvalitu svého života kladně. Oproti tomu jediná pacientka s DM mellitus I. typu hodnotila kvalitu života na špatné úrovni. DR pro ni představovala hrozbu do budoucnosti. DM i se všemi jeho komplikacemi je důvodem pro zhoršení kvality jejího života. Je těžké posoudit, co je příčinou rozdílnosti v přístupu u diabetiků I. a II. typu. Určitě na to bude mít vliv to, že DM I. typu nelze vyléčit a komplikace se postupem času pacientovi nevyhnou. Belšanová (2015) se ve své bakalářské práci na téma Kvalita života pacientů s diabetes mellitus I. typu věnuje výzkumu kvality života u diabetiků I. typu. Z jejího výzkumu vyplývá, že kvalita života u diabetiku I. typu je srovnatelná s běžnou populací. Pokud bych to měla srovnat s výzkumem mé práce, kde respondentka je nespokojena s kvalitou svého života, bylo by zde možné vidět, že přístup k nemoci je z cela individuální záležitostí a je ovlivňován mnoho dalšími faktory, jako je osobnost člověka, životní hodnoty a životní styl pacienta. Myslím si, že by bylo vhodné, kdyby se mého výzkumu zúčastnilo více diabetiků I. typu. Při výzkumu jsem se obávala, zda budu mít příležitost setkat se s dostatečným počtem respondentů. Zjistila jsem, že DR přivádí diabetiky do oční ambulance poměrně často a mohlo by být zajímavé provést také kvantitativní výzkum na toto téma.

42

2.9 Návrh řešení a doporučení pro praxi Diabetická retinopatie je jednou z komplikací onemocnění DM. Pacienti trpící onemocněním DM by neměli podceňovat možné komplikace nemoci. Měli by pravidelně navštěvovat diabetickou poradnu a pravidelné kontroly u očního lékaře. Včasná diagnostika počínajících stádií DR může vést k časné léčbě a oddálení možného zhoršení zraku až slepoty. Pacientům s DR bych doporučila, aby nepodceňovali kontroly u lékaře ani v případě, že nepociťují žádné problémy se zrakem. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty zabývajícím se onemocněním DM a jeho komplikacemi. Také by mohla sloužit jako zdroj informací pro pacienty trpící touto nemocí a zajímající se podrobněji o onemocnění DR. Táto práce může poskytnout informace také široké veřejnosti nebo rodinným příslušníkům diabetiků. Pro pacienty trpící DR může jako zdroj informací velmi dobře posloužit diabetologická poradna nebo oční lékař. Záleží poté na pacientovi, jak moc se o problematiku zajímá a jaké informace bude mít zájem si vyhledat.

43

Závěr Diabetickou retinopatii řadíme mezi mikrovaskulární komplikaci onemocnění diabetes mellitus. Diabetes mellitus je civilizační chorobou postihující především západní země světa. V současné době se s ní setkáváme velmi často. Příčinou DM II. typu je převážně nedodržování zdravého životního stylu, špatná životospráva a nedostatek pohybu. Následkem nemoci dochází k nutnosti dodržování diety, užívání léků a aplikaci inzulinu. S vývojem nemoci dochází k rozvoji komplikací, mezi které patří i DR. U onemocnění DR jsou postiženy drobné cévy oka. Dochází k postižení sítnice, a následkem toho dochází k zhoršení zraku až k slepotě. V bakalářské práci na téma „Kvalita života pacientů s diabetickou retinopatií“ jsem si zvolila dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit a porovnat kvalitu života u pacientů s DR. Druhým cílem bylo zjistit, jaká je kvalita života v pacientově pracovním a osobním životě. Teoretickou část jsem zpracovala na základě odborné literatury. Zaměřila jsem se zde na problematiku kvality života, anatomii oka a diabetes mellitus. Nejdůležitější kapitolou byla samotná diabetická retinopatie. Zabývala jsem se jednotlivými stádii DR, diagnostikou a léčbou. V poslední kapitole teoretické části jsem se také zaměřila na ošetřovatelskou činnost u pacientů s DR a s onemocněním DM. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní formu výzkumu. Výzkum probíhal v nemocnici Jihlava. V návaznosti na cíle práce jsem si zvolila 4 výzkumné otázky. Během rozhovoru jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky a zhodnotit co nejlépe kvalitu života pacientů s DR. Celkem jsem vedla osobní rozhovor s 6 pacienty a jejich odpovědi jsem následně zpracovala do tabulky. Z mého výzkumu vyplynulo, že kvalita života je podobná u diabetiků II. typu. Všichni diabetici II. typu byli s kvalitou svého života spokojeni. DR je neovlivňovala v jejich osobním ani pracovním životě. Jediná respondentka s DM I. typu byla nespokojena s kvalitou svého života a DR ji ovlivňovala v osobním životě. Pro tuto respondentku je nemoc překážkou a komplikací do života. I když zatím nepociťovala větší problémy se zrakem, představa slepoty pro ni byla psychicky náročná. Ostatní respondenti se možností oslepnutí v budoucnosti nezabývali. S kvalitou života se ve zdravotnictví můžeme setkat v každém odvětví. Kvalitu života chce mít každý z nás na co nejvyšší úrovni. Je dobré si uvědomit, že ji v mnoha 44

ohledech sami ovlivňujeme; to jaký je náš postoj k životu, životní styl nebo jaké jsou naše pracovní příležitosti. Je pravdou, že v dnešním západním světě plným možností je náročné dodržovat zdravý životní styl ve všech oblastech. Dnešní stávající systém a farmaceutické loby příliš nestojí o zdravou populaci a tak i současná propaganda a reklama nepřispívají ani nemotivují k zdravému životnímu stylu. I tak je možné, aby každý přišel na to, co je pro jeho život nejlepší a žil s kvalitou života na co nejvyšší úrovni. Je také dobré si uvědomit, že vše co ve svém živote děláme, má nějaký důsledek. Slepota je u DR posledním a nejhorším stádiem. Pokud k tomu dojde je to zásah do kvality života jak samotného pacienta, tak i jeho rodiny. Věřím, že žádný člověk nechce dojít až do takového stádia a prevence a v časná terapie může tento stav velice ovlivnit.

45

Seznam použité literatury 1. BELŠANOVÁ, Lucie. Kvalita života pacientů s diabetes mellitus I. typu. Č. Budějovice,

2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v českých

budějovicích. Vedoucí práce MUDr. Ing. Bc. Markéta KASTNEROVÁ, Ph.D.

2. CUNHA-VAZ, José G. Diabetic retinopathy. Hackensack, N.J.: World Scientific, 2010. ISBN 9789814304436

3. ČESKÁ

OFTALMOLOGICKÁ

SPOLEČNOST

ČLS

JEP,

ČESKÁ

DIABETOLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP, ČESKÁ VITREORETINÁLNÍ SPOLEČNOST Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu diabetické retinopatie,

[online].

©2006

[cit.

2015-12-05].

Dostupné

z:

http://www.diab.cz/dokumenty/standard_oci.pdf

4. Diabetes mellitus: a guide to patient care. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, c2007. ISBN 9781582557328.

5. GURKOVÁ,

Elena. Hodnocení kvality života: pro

klinickou praxi a

ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra. ISBN 978-80-2473625-9.

6. HORNOVÁ, Jara. Oční propedeutika. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 97880-247-4087-4.

7. KACHLÍK, David. Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2013. ISBN 978-80-87878-01-9.

8. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 97880-247-3068-4.

46

9. KUCHYNKA, Pavel. Oční lékařství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80247-1163-8.

10. KUDLOVÁ, Pavla. Ošetřovatelská péče v diabetologii. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5367-6.

11. KVÁŠOVÁ, Marcela. Současné možnosti vyšetřovacích metod u diabetiků od praktického lékaře přes diabetologa k oftalmologovi. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Vedoucí práce MUDr. Monika Synková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/101065/lf_b/

12. KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2713-4.

13. NAŇKA, O., M. ELIŠKOVÁ a O. ELIŠKA. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-612-0.

14. NOVÁKOVÁ, Iva. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3422-4.

15. PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005. ISBN 807254-657-0.

16. ROZSÍVAL, Pavel. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, c2006. ISBN 8072624040

17. RYBKA, Jaroslav. Diabetologie pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. Sestra (Grada). ISBN 80-247-1612-7.

18. PRČÍKOVÁ, Veronika. Kvalita života u pacientů při onemocnění Diabetes mellitus. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce

47

Mgr. Lenka Beránková, Ph. D.

19. ŘEHÁK, Jiří a Matúš REHÁK. Venózní okluze sítnice. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3480-4.

20. SYNEK, Svatopluk a Šárka SKORKOVSKÁ. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3992-2.

21. ALENA ŠAFRÁNKOVÁ a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1777-7.

22. ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 97880-247-3223-7.

23. ŠKRHA, Jan. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262607-6.

24. ŠVAMBERGOVÁ, Zuzana. Diabetická retinopatie. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce MUDr. Monika Synková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/395115/lf_b/

25. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2667-0.

26. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Health. [online]. WHO, ©2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné na www: ˂http://www.who.int/trade/glossary/story046/en/˃.

27. WU, Gloria. Diabetic retinopathy: the essentials. c2010. Philadelphia: Wolters Kluwer/Lippincott Williams & Wilkins. ISBN 1605476625.

48

Seznam použitých zkratek DM – diabetes mellitus PAD – perorální antidiabetika DR – diabetická retinopatie NPDR – neproliferativní diabetická retinopatie PDR – proliferativní diabetická retinopatie

49

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Ovlivnění kvality života pacienta s DR. ......................................................... 35 Tabulka 2 Omezení kvality pracovního života pacienta s DR. ....................................... 36 Tabulka 3 Změny, které pacient pociťuje v kvalitě osobního života. .............................. 37 Tabulka 4 Celkové hodnocení kvality života pacienta. ................................................... 38

50

Seznam příloh Příloha 1 – obrázek 1: anatomie oka Příloha 2 – obrázek 2: změny na sítnici Příloha 3 – vzorové otázky k rozhovoru

Příloha 4 – povolení o výzkumné šetření

51