Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/kurz-knihovnicke-anglictiny-elka-jak-vyuzitelearningu-k-vyuce-jazyku)
Kurz knihovnické angličtiny e-LKA: Jak využít e-learningu k výuce jazyků 6. 11. 2011 Lichnovská Pavla
Článek je sestaven z první části diplomové práce Hodnocení e-learningu se zaměřením na kurz e-LKA tak, aby představil problematiku výuky jazyků obecně i využití elearningu ve výuce jazyků, ze kterých vycházel kurz e-LKA. Poznámka redakce: Jedná se o první část výtahu z magisterské diplomové práce LICHNOVSKÁ, Pavla. Hodnocení kvality a přínosu e-learningu se zaměřením na kurz eLKA. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 92 s. + XXVII s. příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jiří Zounek, Ph.D.
Jazykové vzdělávání Kapitola představuje obsah a trendy výuky cizích jazyků, dále problematiku jazykového vzdělávání se zaměřením na současnou situaci v knihovnách a e-learningový způsob výuky, ze kterých vycházel kurz e-LKA hodnocený v praktické části této diplomové práce.
1.1 Výuka jazyků Výuka cizích jazyků[1] vede nejen k umožnění lidské komunikace, ale také zahrnuje cíl obecně vzdělávací a výchovný. Komunikativní cíl označuje osvojení si cizího jazyka do té míry, aby mohl sloužit jako nástroj dorozumívání. Jeho realizace předpokládá osvojení čtyř hlavních komplexních řečových dovedností - poslechu, ústního vyjadřování, čtení s porozuměním a písemného vyjadřovaní. Vzdělávací cíl zahrnuje osvojení si faktů cizího jazyka, také reálií a jazykových reálií, i soustavné rozvíjení komunikativních dovedností. Výchovný cíl prostřednictvím vhodného obsahu a řízení výuky přispívá k rozvíjení žákovy osobnosti. Studium cizího jazyka seznamuje žáka s odlišnou strukturou jazyka, zvukovou podobou, slovní zásobou, gramatikou i stylistickou stavbou a reáliemi. Srovnávání cizího jazyka s mateřštinou umožňuje hlubší pochopení cizího i mateřského jazyka a vede i k rozvoji učícího se jedince: „samo poznávání jiného jazykového systému, odlišného způsobu jazykových i myšlenkových asociací a formulací představuje účinný faktor bystřící a cvičící
pozornost a soudnost, smysl pro sledování a chápání vztahů mezi jevy, faktor zdokonalující logické myšlení i paměť a vytvářející či posilující cenné pracovní návyky důležité z hlediska celoživotního vzdělávání."[2] Vyučování cizím jazykům je oblast, která se proměňuje v závislosti na nových směrech, tendencích i výukových metodách. Mezi hlavní trendy[3] současné výuky cizích jazyků patří zaměření na žáka, tedy situace, kdy je učitel pouhým facilitátorem žákova učení a funguje jako jeho rádce či pomocník. Dochází i k užšímu provázání metod výuky s novými vědeckými poznatky. Dále je učení se jazykům chápáno jako celoživotní proces a vzrůstá nabídka výuky pro různé věkové skupiny obyvatel, od předškolního věku až po seniory. Rozvíjí se koncept autonomního učení se cizím jazykům a podpora samostatnosti učení se žáků například výběrem individuální učební strategie, stanovením individuálních cílů a rozvíjení sebehodnocení žáků. Stírají se také hranice mezi řízeným procesem učení a individuálním procesem osvojování cizího jazyka, ve třídách se nevyučuje pouze jednou metodou, ale narůstá využití činnostně zaměřené výuky, projektového vyučování nebo výuky s podporou moderních technologií a e-learningu. Evropskou jazykovou politikou je prosazován koncept mnohojazyčnosti, který vybízí, aby každý ovládal mimo svého mateřského jazyka alespoň dva cizí. S tím je spojen důraz na interkulturní aspekt, který zdůrazňuje komunikaci a spolupráci lidí z různých kulturních prostředí. Proto je v dnešní době kladen velký důraz na jazykové kompetence studentů.[4] Ty vyjadřují schopnost efektivně komunikovat cizími jazyky a patří mezi základní požadavky, které ovlivňují možnosti uplatnění na trhu práce, ale také aktivity vědecké, kulturní nebo duchovní. Nároky zaměstnavatelů na jazykovou vybavenost hledaných pracovníků se odráží i v nabídce zaměstnání. Knihovny nejsou v tomto směru žádnou výjimkou. Jazyková vybavenost je nutná ať už pro práci s cizojazyčnými zdroji, vyhledávání informací, implementaci nových technologií a služeb, sdílení poznatků, nebo pro kontakt se zahraničními uživateli knihoven.
1.2 Jazyková vybavenost knihovníků Dominantním jazykem je pro knihovníky celosvětově angličtina, která souží jako univerzální dorozumívací jazyk. V průzkumu[5] z roku 2004 se však ukázalo, že angličtina se v jazykové vybavenosti knihovníků objevuje až na druhém místě za ruštinou. Angličtinu ovládá jen pětina knihovníků (20,1 %) ve veřejných knihovnách. Ve specializovaných knihovnách se jedná o necelou polovina pracovníků (39,4 %). Největší znalost angličtiny je v této skupině u pracovníků knihoven zaměřených na výzkum (téměř 60 %), naopak překvapivě nízkých výsledků dosáhly knihovny lékařské (36,1 %) a vysokoškolské (39,4 %). Jazykové znalosti knihovníků vnímá jako nedostačující 39 % veřejných knihoven a 17,5 % specializovaných knihoven, naopak za optimální situaci je považuje jen 9 % knihoven. Jazykové vzdělávání je také podporováno nejméně ve srovnání s profesním vzděláváním a prací s IT. Finančně je podporuje jen 14 % knihoven, poskytováním volna jen 20 % a 11,4 % k němu knihovníky motivuje. Průzkum tedy ukázal rozsáhlé nedostatky v oblasti jazykového vzdělávání v angličtině a bohužel i jeho podpory. Dosud podporované vzdělávání knihovníků v angličtině se navíc týkalo jen obecné angličtiny, a ne oborové. Z těchto informací proto vycházeli tvůrci kurzu e-LKA a přemýšleli, jak nabídnout knihovníkům dostupné jazykové vzdělávání, které by pro ně bylo opravdu přínosné.
Vzhledem k rozložení cílové skupiny knihovníků po celé České republice se ukázal být vhodným řešením e-learning a to jak díky možnostem časové a místní nezávislosti studia, tak i bohatým možnostem ve využití multimédií. Vzhledem tomu, že v řadě knihoven je pokládána jazyková vybavenost za nedostatečnou, byl očekáván zájem knihovníků o tuto oblast a jejich silná motivace pro studium. E-learning je totiž vhodný především pro silně motivované jedince, kteří jsou schopni své učení řídit. Stejně tak efektivitu jazykového vzdělávání ovlivňuje student sám, především na ni má vliv „úroveň dosaženého vzdělání, profesní a životní zkušenosti, dovednosti a schopnosti, charakter profese, úroveň motivace ke studiu, vzdělávací potřeby, zájmy, životní postoje, sociální postavení, ale i možnosti finanční a časové atd."[6] Výuka zaměstnanců je proto do určité míry ovlivněna tím, jak si oni sami uvědomují výhody plynoucí ze znalosti cizího jazyka pro svou profesi. To se odráží v dobrovolném zapojení do výuky, intenzitě a studijním úsilí. Oproti školou povinným žákům, u kterých převažuje negativní motivace (prospěch), jsou dospělí motivováni pozitivně získáním výhod. V případě knihovníků by tyto podmínky měly být splněny a samostudium v e-learningu by jim obecně nemělo dělat velké problémy.[7] E-learning navíc otevírá prostor pro výuku odborného jazyka. Výuka odborného jazyka nabývá obecně stále více na významu, a to jak na odborných školách, ve speciálních jazykových kurzech, tak i ve výuce cizích jazyků vůbec v souvislosti s pronikáním výrazů vědy a techniky do běžného života. Odborný jazyk je „systém jazykových prostředků, jejichž výběr a uspořádání slouží k ústní nebo písemné komunikaci odborného obsahu (vědeckého, technického či jiného)."[8] Tyto jazykové prostředky jsou součástí systému národního jazyka. Charakteristickým znakem odborného stylu je pečlivé uspořádání obsahu sdělení a volba odpovídajících lexikálních i gramatických prostředků pro jasné vyjádření myšlenek, jelikož odborný styl má vést k pochopení sdělovaného obsahu. Používá proto odborné názvy i odpovídající mluvnickou stavbu věty vylučující různé interpretace textu. V případě kurzu e-LKA se nejednalo ani tak o výuku odborného stylu, jako spíše o výběr jazykových prostředků a termínů, které budou uplatnitelné v oborové komunikaci. Hlavní důraz byl proto kladen na rozvoj slovní zásoby a porozumění textu. Látka a její výklad byly také přizpůsobeny e-learningovému způsobu výuky, který zahrnuje některá specifika. Výhody a navýhody pužití e-learningu ve výuce jazyka jsou závislé na samotných výhodách a nevýhodách e-learningu, blíže je proto představuje následující kapitola.
1.3 Výhody a nevýhody e-learningu E-learning má stejně jako jiné formy vzdělávání své výhody i nevýhody. Ty nemusí být pro elearning čistě specifické a často souvisí s jeho základními prvky - distančním vzděláváním a využitím informačních a komunikačních technologií. „Klíčovým atributem informačních a komunikačních technologií je jejich schopnost umožnit flexibilní přístup k informacím a zdrojům. Flexibilní přístup znamená přístup a využití informací v čase, místě a tempu, které vyhovují každému učícímu se spíše než učiteli nebo vzdělávací organizaci."[9] Tak i e-learning je forma vzdělání dostupná odkudkoliv a kdykoliv. Podmínkou je pouze přístup k potřebným technologiím. E-learning díky tomu razantně rozšiřuje možnosti a zvyšuje rychlost
distančního vzdělávání. Obohacuje ho také o využívání zcela nových materiálů pro učení a způsob práce studentů, jako je například hypertext a odkazy na jiné zdroje, animace, videa a jiná multimédia, diskusní fórum nebo nástroje podporující spolupráci v on-line prostředí. Uživatelé tak mají přístup k celé řadě vzdělávacích zdrojů v různých formátech, které mohou využívat, kdykoliv jim to vyhovuje. Vlastnosti konkrétního e-learningu jsou determinovány použitými technologiemi a nástroji. Pro jednoznačnější vymezení výhod a nevýhod e-learningu je vhodné upřesnit, ke komu se vztahují. Můžeme tak definovat tři hlavní skupiny lidí, které e-learning ovlivňuje - zadavatele (školy, organizace a firmy), studenty a učitele. 1.3.1 Organizace, školy a firmy Pro tuto skupinu je zásadní otázka finančních nákladů e-learningu. Nižší náklady na provoz a menší počet pracovníků jsou vykoupeny vysokými pořizovacími náklady na tvorbu kvalitního e-learningu. E-learning se proto stává ekonomicky výhodný při školení velkého počtu osob nebo opakování kurzu bez větších úprav. Výhodou e-learningu je možnost jeho rychlého využití pro aktuální vzdělávací problémy školy či organizace. „Současné vzdělávací instituce, včetně konvenčních poskytovatelů distančního vzdělávání, jsou často hrdé na to, že jsou schopné splnit vzdělávací potřeby svých studentů a zaměstnanců v době, místě a tempu, které je pro ně nejvhodnější. Toto byly schopny udělat s pomocí informačních a komunikačních technologií, které poskytují studentům přístup k aktuálním informacím, jak a kdy potřebují, a také možnost diskutovat o těchto informacích se svými vrstevníky a učiteli, jak se jim to hodí."[10] To je možné díky řadě softwarových aplikací, které zprostředkovávají komunikaci studentů s učitelem i mezi sebou navzájem a diskusi v diskusních fórech nebo konferenčním způsobem komunikace. Znalosti jsou studentům předkládány v modulech, díky kterým jsou přehlednější a rychleji vstřebatelné. Modul lze poměrně snadno aktualizovat v závislosti na typu použitých elearningových materiálů. Ve srovnání s tištěnými materiály, u kterých byla aktualizace časově i finančně nákladná, se e-learningové zdroje dají jednoduše aktualizovat z jednoho místa. Do elearningu je možné začleňovat nově vzniklé zdroje a pružně reagovat na potřeby studentů. Díky využití LCMS je navíc možné e-learningové kurzy personalizovat na míru konkrétním studentům. Další výhodou je standardizace obsahu,[11] kdy všichni studenti dostávají vždy stejné informace. Výklad látky v e-learningu není ovlivněn způsobem učitelova výkladu. Nehrozí tak nebezpečí jako v klasické výuce, že při střídání učitelů bude obsah interpretován jinak. E-learning však není vhodný pro všechny typy vzdělávání, neboť některé znalosti není možné tímto způsobem předat. Barešová[12] uvádí, že se jedná především o oblasti vyžadující praktický přístup k aplikaci znalostí, provádění rychlých rozhodnutí, klíčovou podporu spolupráce s ostatními členy, přímé sdílení zkušeností s ostatními, neustálou komunikace či výměnu hmotných objektů a vnímání řeči těla ostatních studujících. V těchto situacích může být vhodné použít e-learning jako doplněk pro výuku teorie před praktickou aplikací a kontaktem se školitelem. E-learning také nelze pevně nasadit pro všechny typy studentů, některým totiž nevyhovuje. Problém působí zejména studentům, kteří nejsou zvyklí s technologiemi pracovat nebo z nich mají
strach. V těchto případech je nutná opatrnost a pomalý postup při zavádění e-learningu. Barešová [13] dodává, že e-learning není vhodný ani pro sluchové a pohybové typy studentů. Pro odhad efektivity studia a jeho vhodnosti pro konkrétního studenta se doporučuje před začátkem studia využít ankety nebo řízené rozhovory, které mapují studijní zázemí. Tyto ankety [14] zjišťují například důvod, proč se studenti přihlásili do kurzu, jejich studijní styl, časové možnosti, přístup k technice nebo podporu ke studiu ze strany rodiny či zaměstnavatele. Podle výsledků lez osvětlit předpoklady studenta k úspěšnosti v e-learningu. E-learning se ukazuje jako vhodný doplněk klasické výuky - tento koncept je označován jako blended learning, který spojuje výhody klasické a e-learningové výuky. 1.3.2 Studenti e-learningu Studentům přináší e-learning svobodu ve volbě časových a místních podmínek studia, mohou tak studovat odkudkoliv a kdykoliv. Časová a místní nezávislost je ovšem podmíněna vyhovujícím PC vybavením a požadovanými počítačovými dovednostmi. Velkou výhodou e-learningu je možnost individualizace učiva, díky které mají studenti možnost studovat podle svého studijního stylu, mohou si vybrat studijní materiál podle svých znalostí a zájmů a studovat podle svého vlastního tempa.[15] Systémy mohou studenta podporovat a nabízet mu další možnosti postupu podle jeho osobních preferencí a záznamů o předešlých zkušenostech.[16] Při e-learningu se počítá se samostatností studenta. Důležitým aspektem úspěšného elearningového studia je proto autoregulace studenta, tedy jeho schopnost řídit sám svoje učení. [17] Eger uvádí, že „úspěšně absolvované on-line kurzy vedou studující k vytváření si znalostí, zvyšují jejich sebedůvěru a studující jsou schopni nést odpovědnost za svoje učení."[18] Naopak studenti se špatnými studijními návyky, nízkou autoregulací a motivací zvládají e-learning obtížněji a mohou být neúspěšní. Nevýhodou e-learningu je osamocenost studenta. Ten se se spolužáky i učitelem může často stýkat jen on-line a ti nemusí být k dispozici ve chvíli, kdy je potřebuje. Bez pravidelného rozvrhu a setkávání s ostatními může mít student problémy s dodržením termínů stanovených pro odevzdání úkolů nebo splnění testů. Jinými rizikovými faktory mohou být například zahlcení informacemi, útlum až ztráta motivace, nezvládnutí nového přístupu ke studiu a metod učení se, častější nedokončení studia než v jiných formách vzdělávání nebo selhání administrativy a logistiky. [19] E-learning otevírá nové možnosti pro studenty s hendikepy. Studentům s pohybovým omezením umožňuje studovat z domu bez nutnosti cestovat do školy. Díky možnosti zvětšovat fonty může být použit pro studenty se zrakovým omezením, nebo při využití audionahrávek i pro slepé studenty. 1.3.3 Učitelé
Pro učitele dochází v e-learningu ke změně role, i když její základ zůstává stejný: „On-line učitelé mají klíčovou roli při tvorbě fungujícího vzdělávacího prostředí a při posilování smyslu pro komunitu, a to jak jejich stylem výuky, tak i postojem ke studentům. V tomto smyslu se on-line výuka v ničem neliší od běžné výuky. Dobří učitelé se zajímají o učení svých žáků."[20] Učitelům se naskýtají dvě hlavní možnosti. Mohou se stát tvůrci e-learningu nebo kurz vést. Pokud je učitel i tvůrcem e-learningu, přináší mu to řadu nových zkušeností a změnu jeho dosavadní práce, která se týkala přípravy klasických hodin. Při tvorbě kurzu musí přetvořit vyučovaný obsah do e-learningové formy, doplnit jej vhodnými studijními aktivitami a podporujícími mechanismy. Významný je také aspekt práce v týmu, kterou e-learning přenáší, neboť jej obyčejně netvoří jen jeden člověk. Při samotném provozu kurzu se postavení učitele mění z dominantního na roli facilitátora, tutora, který studentům usnadňuje učení, pomáhá jim překonávat těžkosti a je jejich rádcem. Role tutora umožňuje studentům využít plně e-learning a možnosti on-line prostředí. Potřeba učit se fakta byla nahrazena důrazem na schopnost nalézt, manipulovat, analyzovat, syntetizovat a znovu využívat informace. Klíčovým zdrojem této schopnosti jsou lidé. Již jsou překonány myšlenky, že stroje nahradí učitele, neboť stroje sice dokážou skladovat a zpracovávat informace, ale právě lidé jim dodávají hodnotu. Učitelé, tutoři a další on-line zprostředkovatelé výuky jsou nyní považováni za nezbytný přínos, který je důležitý pro motivaci, přijetí a zapamatování e-learningu.[21] Výhody a nevýhody e-learningu jsou tak spojeny s tím, jak se učitel na e-learningu podílí. I jemu se naskýtá v mnoha případech časová a místní flexibilita. Mnohem více než u studentů jsou u učitelů vyžadovány pokročilé dovednosti práce s počítačem a ovládání speciálních programů, ve kterých se musí neustále zdokonalovat. Také je důležitý rozvoj schopností pro úspěšné tutorování kurzu, které zahrnují tipy a techniky pro řízení on-line diskuzí, podporu aktivního zapojení studentů nebo budování on-line komunity. E-learning umožňuje sledování pokroků studentů a na základě výsledků umožňuje upravovat rychlost studia nebo individualizovat studium pro konkrétního studenta. Umožňuje učiteli správu celého výukového prostředí a využívání řady multimediálních programů, které mění tradiční práci učitele a dávají mu nový směr: „Průkopníci nových on-line vzdělávacích kurzů zmiňují svůj obnovený zájem a dokonce i vzrušení projevující se prospěchem z možnosti úzce spolupracovat se studenty při péči o prostředí pro učení, při vedení studentů bludištěm on-line zdrojů díky dobrému designu a interakcích v on-line diskuzích."[22]
1.4 Specifika e-learningové výuky jazyků Využití e-learningu pro výuku cizího jazyka přináší některá úskalí. Vzhledem k tomu, že praktická část této práce se zabývá hodnocením kurzu knihovnické angličtiny e-LKA, tato kapitola přibližuje vlastnosti e-learningové výuky jazyků. Metody využívané pro výuku cizích jazyků v e-learningu jsou odvozeny z tradiční jazykové výuky: „najdeme zde standardní testy s několikanásobnou volitelnou odpovědí (multiple choice questions), otázky typu je pravda/není pravda (true/false questions), cvičení využívající zpřeházených vět, slov apod. (jumbling), doplňovací cvičení (cloze) atd. Pro větší motivaci a povzbuzení zájmu se používají elementy známé z her, např. křížovky (crossword), obrázky, slovní
hry (word games, tanglers), prvky z kombinačních her a kvízů (quiz), bludiště (labyrinth), [23]
dobrodružné motivy (detective, adventure) aj."
Díky možnostem počítačů lze propojit tyto metody s řadou interaktivních prvků a audio i video výukových prostředků. Velkým přínosem je automatické vyhodnocování testů a poskytování okamžité zpětné vazby studentům i učiteli. Jinou výhodou je využití programů pro procvičování, které přináší „možnost téměř nekonečného opakování struktur, frází, slovíček, obrázků, zvukových videosekvencí atd. a bezproblémový návrat k dříve probranému učivu. To má svůj význam na všech úrovních osvojování jazykových znalostí, ale je to zvláště důležité na úrovni primárního osvojování, kdy dochází k jejich fixaci. Každý žák si tak může vybrat vlastní cestu a tempo postupu (práce), jak se s daným jazykovým jevem vyrovnat."[24] Díky tomu může e-learning vést k podpoře jakékoliv úrovně žáka a posilovat jeho individuální rozvoj. Řada interaktivních cvičení zaměřených na slovní zásobu, gramatiku nebo poslech umožňuje každému studentovi, aby se věnoval tomu, co potřebuje, a tak dlouho, jak bude třeba. Nevýhody e-learningu při studiu cizích jazyků se týkají především omezení komunikace a přímého kontaktu mezi učitelem a studentem i mezi studenty navzájem. Jedním z hlavních cílů výuky cizích jazyků je komunikace, schopnost vést rozhovor, aktivně reagovat na otázky a odpovídat. V tomto směru má e-learning své hranice a obtíže při nahrazování přímé komunikace (mezi studentem a učitelem i studenty navzájem). Přináší však řadu jiných možností pro využití komunikativních funkcí jazyka, jako jsou například interaktivní materiály, animace, videa nebo zvukové nahrávky. Němcová[25] doporučuje například využití programu Audacity.[26] Ten umožňuje jednoduchou tvorbu nahrávek, které může student zasílat ke kontrole učiteli. Do výuky mohou být začleněny programy na nácvik výslovnosti nebo kontrolu řeči, které však zatím nejsou pro e-learningové využití dostatečně rozšířené a často bývají finančně nákladné. Kromě omezených možností e-learningu na podporu komunikace je navíc nutné počítat se zábranami v komunikaci cizím jazykem. Tyto zábrany lze při klasické výuce rozlišit na:[27] a) Jazykově-psychologické zábrany způsobené nedokonalým ovládáním cizího jazyka (mluvení cizím jazykem vyžaduje velké úsilí a soustředění, nepoměr mezi tím, co chceme vyjádřit, a jazykovými prostředky, které máme k dispozici). b) Pedagogicko-psychologické zábrany souvisí s osvojováním jazyka, jsou vázány na individualitu žáků. (ostych před mluvením v cizím jazyce, zesměšnění před ostatními, strach z chyb, nedostatek cviku, zadrhávání se uprostřed věty - žák doslovně překládá z mateřštiny, uprostřed věty se zarazí a začne přemýšlet nad správností věty). V případě e-learningu se k těmto zábranám přidávají ještě zábrany technického rázu například práce s nahrávací nebo přenosovou technikou nebo přesun dat. Ostych před mluvením v cizím jazyce ale e-learning i do určité míry snižuje. Aspekt nepřítomnosti kontaktu s ostatními studenty neznamená vždy nevýhodu:
„Dospělí, kteří již ve svém oboru něčeho dosáhli, se někdy obávají, že v jazyce, který tolik neovládají, se nebudou umět přesně vyjádřit, a možnost lehce neosobního [28]
kontaktu s kolegy a učitelem kurzu pomocí počítače jen uvítají."
Na druhé straně je ovšem ostych vyrovnán tím, že studenti nevědí, ke komu mluví a co mohou od tutorů očekávat. Dosud byly zmíněny především výhody a nevýhody e-learningu pro studenty. E-learning však zasahuje i učitele.[29] Tomu přináší e-learning ve výuce jazyků více času na přemýšlení o odpovědích studentů a nabízí se prostor pro kontrolu spellingu, použití slov nebo jejich významu, což při klasické výuce, kde je potřebná okamžitá reakce, není možné. Toto ověřování je na druhou stranu časově vyčerpávající. Dále se otevírá nová problematika jak studenty vhodně upozornit na chyby a jasně jim psanou formou vysvětlit v čem chybovali. Učitel je také často žádán o radu v technických záležitostech, ve kterých může mít ovšem stejné znalosti jako jeho studenti a je tak nutné, aby se v oblasti e-learningu a jeho nástrojů vzdělával. Velké možnosti se otevírají při propojení e-learningu s klasickou výukou, kdy dochází ke kombinaci zkušeností učitele a možností moderních technologií. Timková k tomu dodává: "Možnosti využitia on-line vyučovania a e-learningu na vysokých školách chápe ako doplnkovú podporu štúdia tzv. blended learning, ktorý poskytuje okrem klasickej výučby množstvo mulitimediálných materiálov dostupných prostredníctvom internetu (videá, animácie, obrázky, grafy, hyperlinky, elektronické testovacie systémy, diskusné fóra, tieto možnosti sú prostredníctvom webstránok, LMS a iných systémov). Vzdelávanie sa tak stáva pútavejším, adresnejším a efektívnejším. Takáto kombinácia vzdelávací proces obohacuje."[30] Celkově vyznívají pozitivní komentáře k nasazení e-learningu pro výuku cizích jazyků: „Napriek tomu, že výučba cudzích jazykov vyžaduje osobný kontakt, kurz cez e-learning dokáže poskytnúť časovo nezávislé a individuálné študium. E-learning je dnes interaktivný, a študenti tak môžu na vzdelávaní plne participovať, skúšat svoje znalosti v rôzných simuláciách a testoch, čím sa študentom umožné zíst z procesu výučby čo najviac. V prípade, že kurz využije najmodernejšie poznatky didaktiky samoštudia cudzích jazkykov, povedie k vyššej jazykovej kompetentnosti, ktorú [31]
súčasná praxe vyžaduje."
1.5 Kurz e-LKA Po představení e-learningu a jeho využití ve výuce cizích jazyků následuje představemí kurzu eLKA (e-learning knihovnické angličtiny), který je hlavním bodem hodnocení této diplomové práce. 1.5.1 Vznik kurzu Kurz e-LKA vznikl v rámci předmětu Aplikační seminář Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Na vlastní realizaci kurzu se podílely studentky[32] magisterského programu Informačních studií a knihovnictví pod dohledem odborného garanta Bc. Jana Zikušky a supervizora Mgr. Marka Víta. Kurz vznikl s cílem nabídnout e-learningové vzdělání v oblasti knihovnické angličtiny pracovníkům
českých knihoven. Na začátku tvorby kurzu byl proveden průzkum v knihovnách, který zjišťoval, jaký je vůbec zájem o oborovou angličtinu mezi knihovníky, dále se ptal na pokročilost v angličtině a sbíral návrhy na témata, kterým by se měl kurz věnovat. Z průzkumu vyplynulo, že se řada knihovníků často setkává s požadavky na komunikaci v angličtině a uvědomují si její důležitost. Téměř všechny knihovny, které se do průzkumu zapojily, by uvítaly e-learningový kurz zaměřený na oborovou angličtinu. Potvrdil se tak předpoklad realizátorek o vhodnosti kurzu a začalo se s tvorbou kurzu. Obtížnost kurzu byla přizpůsobena úrovni „falešný začátečník" (označuje skupinu studentů, která se již někdy angličtinu učila, ale nyní ji aktivně nevyužívá), která vyplynula z průzkumu vykonaného na začátku projektu. Na jeho základě byla také stanovena základní témata a rozvržení kurzu do jednotlivých lekcí. Hlavní témata lekcí jsou: Úvod, Vítejte v knihovně!, Kniha, V knihovně, Čtenář, Služby, Technologie v knihovně, Prezentace knihovny a Rekapitulace. Práce na projektu byla zahájena na podzim 2009 a na realizaci kurzu byla určena doba jednoho roku. KISK finančně podpořil kurz částkou 21 200 Kč, podmínkou však bylo dodržení stanovených indikátorů. Mezi indikátory patřilo osm lekcí, v každé lekci aspoň jedno video a jeden textový výukový materiál, počet proškolených účastníků dvacet. V průběhu realizace projektu došlo ke snížení indikátoru počet účastníků na patnáct. Tato změna byla podmíněna vytvořením publikace z oblasti knihovnické angličtiny. Všechny tyto indikátory byly do stanoveného termínu splněny. První běh kurzu proběhl na jaře 2010 a z 61 přihlášených jej úspěšně absolvovalo 41 studentů. Po jeho zhodnocení byly provedeny úpravy a následně byl spuštěn druhý běh kurzu na podzim 2010, který trval do února 2011. O druhý běh kurzu projevilo zájem 86 osob, z těch bylo na základě vstupního testu vybráno 64 účastníků. Kurz dokončilo 42 účastníků. V březnu 2011 byl spuštěn třetí běh kurzu, který v době psaní této práce právě probíhá. Do třetího běhu kurzu se přihlásilo celkem 252 zájemců, z kapacitních důvodů však bylo přijato pouze 64 zájemců. Čtvrtý běh kurzu je plánován na podzim 2011.
1.5.2 Složení kurzu Kurz byl vytvořen v prostředí Moodle, které patří mezi nejrozšířenější LMS v České republice. e-LKA plně využívá všechny možnosti, které LMS poskytuje, ať už se jedná o automatickou kontrolu cvičení, poskytování studijních materiálů nebo využití diskusních fór. V kurzu bylo podporováno aktivní učení studentů díky praktickému zaměření úkolů. Celkem bylo vytvořeno devět lekcí kurzu v LMS Moodle ELF Masarykovy univerzity. Lekce se otevíraly postupně po týdnu a v každé lekci museli účastníci kurzu splnit povinný úkol. Základní části lekce: Sylabus lekce zahrnuje popis obsahu lekce, cílů, časové náročnosti a klíčových slov. Studijní opora ve formátu pdf připravená i pro tisk. Studijní opora byla rozdělena na dvě hlavní části - gramatickou a odbornou. Gramatická část se zabývala výkladem a zopakováním základní gramatiky nutné pro absolvování kurzu. Odborná část se zaměřovala na angličtinu použitelnou v reálných situacích, se kterými by se mohli účastníci kurzu setkat ve svém zaměstnání. Obsahovala proto slovíčka a fráze z oblasti knihovnictví, příklady vět použitelných v různých situacích, návody či postupy. Součástí studijní opory byla také zábavná část, kde byla formou křížovek, slovních přesmyček nebo vtipů procvičována
nová slovíčka. Na konci studijní opory byly uvedeny odkazy na další doporučené zdroje ke studiu a rozšiřující materiály. Studijní text je upraven pro distanční studium, obsahuje jak výklad látky, tak i cvičení, poznámky a informační ikony. Ozvučené flashové animace pro výklad nejdůležitějších pasáží obsahovaly výslovnost nových slovíček, která pro kurz nahráli rodilí mluvčí z Velké Británie a USA. Výuková videa speciálně natočená pro kurz e-LKA v prostředí Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Videa ukazovala praktickou aplikaci probíraných termínů v prostředí knihovnické práce. Doplňková videa z externích zdrojů. Jednalo se především o videa s oborovou tematikou nebo videa rozšiřující výklad probírané látky. Slovník v Moodle obsahující slovíčka v kurzu s téměř 800 položek. Slovník je k dispozici v anglicko-české i česko-anglické variantě. Přehled slovíček pro danou lekci je vždy zveřejněn i u každé lekce ve formátu pdf. Cvičení v Moodle pro aktivní procvičování látky s automatickou kontrolou odpovědí. Povinný úkol nutný pro úspěšné dokončení lekce. Úkolem bylo buď vyplnění testu, nebo sepsání textu na zadané téma a jeho odevzdání do stanoveného data. Komunikace je v kurzu zajištěna prostřednictvím dvou diskusních fór (Obecné fórum k celému kurzu a Fórum k technickým problémům). Pro přímou komunikaci s tutory mohou studenti využít Skype a chat v Moodle. O podstatných informacích, termínech a otevírání nových lekcí jsou studenti informováni pravidelně e-mailem. Celý kurz je ukončen závěrečným testem v Moodle.
[1] HENDRICH, Josef. Didaktika cizích jazyků. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 498 s. [2] Tamtéž, s. 13. [3] JANÍKOVÁ, Věra. Výuka cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 200 s. S. 9. [4] BORSKÁ, Iva. I-poradce [on-line]. [cit. 2011-04-16]. Jazykové vzdělávání v současnosti. Dostupné z WWW:
. [5] RICHTER, Vít; HOUŠKOVÁ, Zlata; HEJHÁLKOVÁ, Marta. Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání se stavem roku 1998. Praha: Národní knihovna, 2005. 72 s. Dostupný z WWW: < http://knihovnam.nkp.cz/docs/VzdelavaniZprava2004.pdf> [6] BORSKÁ, Iva. I-poradce [on-line]. [cit. 2011-04-16]. Jazykové vzdělávání v současnosti. Dostupné z WWW: . [7] Tato úvaha se týkala knihovníků jako celé skupiny. Není tedy univerzálně platná pro všechny. Na úrovni jednotlivců hrají roli různé faktory, které mohou ovlivnit studium v e-learningu. Ty byly
blíže zmíněny v kapitole 1.3. [8] Tamtéž, s. 95. [9] NAIDU, SOM. E-Learning: A Guidebook of Principles, Procedures and Practices. CEMCA 2006. 2 nd
ed. New Delhi: Aishi Creative Workshop. 88 p . P. 4. Přeloženo z: A key attribute of information
and communications technology is its ability to enable flexible access to information and resources. Flexible access refers to access and use of information and resources at a time, place and pace that is suitable and convenient to individual learners rather than the teacher and/or the educational organization. (V. p.) [10] Tamtéž, P. 5. Přeloženo z: Contemporary educational institutions, including conventional distance education providers, often pride themselves in being able to meet the learning needs of their students and staff at a time, place and pace that is most convenient to them. They have been able to do this with the help of information and communications technologies which afford learners access to up to-date information as and when they need them, and also the opportunity to discuss this information with their peers and teachers at their convenience. (V. p.) [11] Dle BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Vox, 2003. 173 s. S. 32. [12] Tamtéž, s. 34. [13] Tamtéž, s. 35. [14] PRŮCHA, Jan. Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita v Brně, 1996. 166 s. S. 19-20. [15] Dle EGER, Ludvík. E-learning, evaluace e-learningu + případová studie z projektu Comenius: materiál je součástí projektu SOCRATES COMENIUS Virtual further education. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2004. 74 s.S. 14. [16] Dle BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. S. 29. [17] Dle ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009. S. 68. [18] EGER, Ludvík. E-learning, evaluace e-learningu + případová studie z projektu Comenius: materiál je součástí projektu SOCRATES COMENIUS Virtual further education. S. 15. [19]Dle PRŮCHA, Jiří; MIKA, Jiří; ZLÁMALOVÁ, Helena. Hodnocení kvality a efektivity elearningového (eL) vzdělávání: výzkumná studie. Praha: Národní centrum distančního vzdělávání při Centru pro studium vysokého školství, 2004. 32 s. S. 7. [20] MASON, Robin; RENNIE, Frank. Elearning: the key concepts. London: Routledge, 2006. 158 p. p. xxvi. Přeloženo z: On-line teachers have a key role in creating a vibrant learning environment and in fostering a strong sense of community both through their teaching style and their attitude to the students. In this sense, teaching on-line is no different teaching face-to-face. Good teachers care about theirs students' learning." (V. p.) [21] Tamtéž, s. xxviii.
[22] Tamtéž, s. xxvi. Přeloženo z: The pioneers of the new on-line learning courses report renewed interest and even excitement in the rewards of working closely with students, in nurturing an environment for learning, in guiding students through the maze of on-line resources by good course design and interaction in on-line discussion. (V. p.) [23] CHODĚRA, Radomír. Didaktika cizích jazyků na přelomu staletí. 1.vyd. Rudná u Prahy: Editpress, 2001. 196 s. S. 173. [24] Tamtéž, s. 176. [25] NĚMCOVÁ, Hana. Metodická doporučení pro jazykovou výuku on-line: informačně metodická příručka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 40 s. [26] Dostupné z WWW: http://audacity.sourceforge.net/ [27] Metodika cizích jazyků: angličtiny, francouzštiny, němčiny. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 267 s. S. 137. [28] CHODĚRA, Radomír. Didaktika cizích jazyků na přelomu staletí, s. 181. [29] KOHUTOVÁ, Libuše. A new role of an English teacher: an e-tutor. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra anglického jazyka a literatury, 2008. 72 l., 20 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Tamara Váňová. S. 48. [30] TIMKOVÁ, Martina. E-learning: progresivny doplnok výučby cudzích jazykov. In Teória a prax prípravy učiteľov anglického jazyka 3. 1. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Fakulta humanitných vied, 2005. S. 105-110. S. 105. [31] Tamtéž, s. 106. [32] Bc. Renáta Domoráková, Bc. Eva Karberová, Bc. Lenka Janská, Bc. Barbora Sedláčková, Bc. Magdaléna Filipová, Bc. Eva Žaludová a Bc. Pavla Lichnovská Štítky: knihovnictví, e-learning, výuka jazyků, evaluace, e-kurz, hodnocení e-learningu, výuka angličtiny
