Naše tČlo je uzpĤsobeno tak, že bychom se mohli dožít až 130 let. Ovšem v dĤsledku svého životního stylu pĜedþasnČ stárneme a umíráme. VnitĜní prostĜedí organismu by mČlo mít mírnČ zásaditý charakter. Chybné návyky ve stravování však vedou k tomu, že se podíl zásaditosti v našem tČle stále snižuje. PĜekyselení organismu je pak dĤvodem vČtšiny nemocí. Kurt Tepperwein, který se již desítky let zabývá pĜíþinami onemocnČní, ve své knize vysvČtluje, proþ je pĜekyselení tČla tolik nebezpeþné a co mĤžeme udČlat pro to, abychom opČt dosáhli rovnováhy ve vztahu kyselost-zásaditost. Nabádá þtenáĜe, aby se nauþili sami urþovat objem kyselosti v tČle a dokázali si sestavit osobní kĜivku kyselosti. Vedle množství informací o zdravém zpĤsobu výživy a života uvádí pĜehledný seznam zásaditých produktĤ. Prof. Kurt Tepperwein, narozený v roce 1932 v Lobensteinu, byl úspČšným podnikatelem a poradcem, než se v roce 1973 stáhl z obchodního života. Stal se léþitelem a zaþal se zabývat výzkumem skuteþných pĜíþin nemocí a bolestí. Od roku 1984 Ĝídí Internationale Akademie fiir geistige Wissenschaften. Jeho technika procviþování mentálního rozvoje a intuice je v dnešní dobČ nedílnou souþástí života mnoha lidí. K. Tepperwein, jehož knihy jsou pĜekládány do mnoha jazykĤ, byl za své životní dílo vyznamenán v roce 1997 cenou Ersten deutseben Esoterikpreis.
KURT Tepperwein PRYý S KYSELOSTÍ! Jak udržet kyselé a zásadité látky v tČle v rovnováze Tajemství dlouhovČkosti Pokud nejsi pĜipraven zmČnit svĤj život, není ti pomoci. Hippokrates (460-377 pĜ. Kr.)
! "#$% &!' (' %#$ ' ) %(# !' %#$ ' * + "!# ! ', - + ! ' .- /', &0 11 2 1 3 45 6786 #$ 9 #$ 1 /, : ( !' & ' 1* ;$ (< 1- 10 = ': 10 > : ?!' '( 1 & ,@' * A: :. 8 : ' #$ ' ( 0 ** + !' ''$ :* A ! ', : * +#$ 4 ' 5 B#$ %C*1 )% ' !*1 + & * ;' & ' ** # ? ' !' *D ; ? E '* %! 5 F :,#$ ' #$ ' D / 5 F :,!' & & #$G D DDD 8 #$H $ (DD 8 #$IJ ( K$% #$LD ! %$ ( % #$D0 F - / ! 4 -1 -- M# N!? #'5.-
# N!-- + ? %( & '-O P$" : ( ! &- = #$ G :#$.- A #.-0 A! '!'.O1 + ! 'O O M(#K %#$L # MQ8P? $' M M # # M 1 M N!? : 1 M ? # %!': (5 MN!? F (5* M ?!'#$D R&#% D R $ H &- R !' #$- R#$ ?!':5, O A O A '!':F0 A 0 8 0 8 E # ? : %#$ ' 01 8? # 01 8%#$## 0 S !& 0 S F '! 0* T ?!':F 0* 0* 0D Q< 0D + ( 0O + 0O +F( & 0 + 00 + ! (:$ 5 00 6 '!& 00 6 ! ( & & 6! ' #
6 N!? 4 /'$ '!' #$ /F & 1 /' $ 1 / $ 1 / / ' / : * / ?#$ ' * / ? ' '( * ( ! D ( & - #: - #: O ( ' N!? ': ' F'$ N! 4& < # $ ' 1 ?!':: (5 :1 #$ # #$ ' &$ * F ! D O 5 & ' U 0 U 1 U : %#$ '11 U!, ' N!1 P '%1 P'1* P ?'#$
1D P F 1- P & 1O P ? ' '41O 2:$ 1O 2: %#$1 2 % 1
10 7 !'#$ 10 ! ? ' '4 '#
1 % '
'' 5
'F D
D !: D ;'#$!G - ;F#F - ;( ! O ;( O ) F ) & 0 0 A? %# 0 , #$ 5* A? '!'#$ : ** A 'F F ',F *- ' !' (' A*O ( $ A# ! :* A? % D 0D P$D ;': DO 8 D0
: !' #$5D0 !# -
Organismus každého z nás je uzpĤsoben tak, že bychom se mohli dožít až 130 let. Svým stylem života si buć dokážeme zachovat zdraví až do pokroþilého vČku, nebo naopak pĜivodit nemoci a pĜedþasnou smrt. Zloba, stres, nevhodná skladba stravy þi nepĜimČĜené jednání nám odeþítají potĜebné body z našeho „životního konta“ ZároveĖ se tak vytváĜí vhodné prostĜedí pro onemocnČní a bolest. Je však zcela v našich možnostech tento proces zastavit a zmČnit v pravý opak. Dlouhý život ve zdraví a pĜi síle je jistČ nanejvýš potČšující; je to dar, který si sami mĤžeme kdykoliv vČnovat. Nevyžaduje od nás velkou námahu a u každého vede ke kladnému výsledku – zĤstaneme podstatnČ déle mladí a do vysokého vČku zdraví a vitální. Existuje nespoþet nemocí, ale pouze jediná jejich pĜíþina: nevhodný zpĤsob života. Když není takový, jak má být, necítíme se dobĜe a onemocníme. Jsou dvČ pĜíþiny nezdravého zpĤsobu života – nevČdomost a nedbalost. ObČ lze kdykoliv odstranit – a jediným úþinným lékem je naše prohlédnutí. Mnozí z nás si však radČji vezmou prostĜedek proti bolesti, a když zabere, namlouvají si, že jsou již zdraví. PĜekyselení organismu je v souþasnosti jednou z nejnebezpeþnČjších civilizaþních chorob, protože zdraví je bezprostĜednČ závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí našeho tČla. PĜekyselení zpĤsobuje vČtšinu nemocí a dĤkladné odkyselení a doplnČní minerálních látek v tČle tvoĜí základ každé terapie. Ta probíhá pĜedevším za pomoci pĜirozené stravy, bohaté na zásadité látky. Mluvíme o umírajících lesích a kyselém dešti, ale tytéž škodlivé látky, které likvidují naše lesy, niþí i naše zdraví. NejdĜív zemĜe les, potom þlovČk. Kyselý déšĢ má za následek kyselou pĤdu, kyselé potraviny zpĤsobují pĜekyselenost lidského
tČla. Takto narušená rovnováha tČlesného prostĜedí vede také k þastČjším nemocem a pĜedþasnému stárnutí. První krok na cestČ ke zmČnČ spoþívá v odstranČní naší neznalosti, druhý krok pak v tom, že udČláme, co je tĜeba, a pĜijmout nové životní návyky. DĜíve nebo pozdČji se všichni musíme zabývat svým zdravím. ýím dĜíve zaþneme, tím pĜekvapivČjší a velkolepČjší budou výsledky. Je tedy dĤležité zaþít co nejdĜíve, ale i osmdesátiletý þlovČk mĤže svĤj zdravotní stav bČhem nČkolika málo hodin výraznČ zlepšit. Jednotlivé kroky vedoucí k optimálnímu zdraví jsou všeobecnČ známé a jednoznaþnČ svČdþí o tom, že nemoc a pĜedþasné stáĜí jsou výsledkem nepĜirozených životních návykĤ. LékaĜské výzkumy posledních let pĜinesly nové, pĜímo revoluþní poznatky, jež vedou k neuvČĜitelnému prĤlomu na cestČ k úplnému zdraví a vitalitČ až do pokroþilého vČku. Žijeme v dobČ vysokého pĜísunu informací, pĜesto nám mnohdy uniká Ĝada tČch životnČ dĤležitých. Ve svČtČ existují i dnes národnostní skupiny þi dokonce celé národy, v nichž se lidé bČžnČ dožívají stáĜí pĜes sto let, aniž kdy byli nemocní. Takže jak se zdá, dlouhovČkost je možná i dnes. Je až zarážející, jak þas to jde pĜitom o zcela jednoduchá opatĜení, jež v krátkém þase dokážou neuvČĜitelnČ zlepšit náš zdravotní stav. NejdĤležitČjším pĜedpokladem každé terapie, každého léþení a zachování zdraví až do pozdního stáĜí je odkyselení a doplnČní chybČjících minerálních látek v tČle (remineralizace, pozn. pĜekl). Profesor H. Heine, vedoucí Anatomického a klinickomorfologického institutu na univerzitČ ve Witten-Herdecke k tomu Ĝíká: Každé chronické onemocnČní zaþíná lokálními,.skrytými‘ acidózami, které pokraþují celkovou latentní acidózou základní substance s odpovídajícími zánČtlivými reakcemi bunČk. Konþí tím, že se v organismu etabluje circulus vitiosus, uzavĜený kruh, a pĜi následné masivní acidóze, která se muže projevit „ztuhnutím“ postižené tkánČ, se ztrácí možnost Ĝídit v ní základní životní pochody. Podle prof. Heineho zahájí šanci k uzdravení již samotné odbourání chronické acidózy, kromČ jiného zvýšením zásob zásaditých látek a zachycením volných radikálĤ (napĜ. za pomoci zeleniny, luštČnin,
vitaminu C). Jiné léþebné postupy školské medicíny, které by mohly pĜekonat acidózu (zvýšené množství kyselých látek v tČle), podle jeho názoru neexistují. To, co den co den dČláte, urþuje, jakým zpĤsobem a jak dlouho budete žít!
Veškerý život zaþal v moĜi a ještČ dnes lidské tČlo obsahuje více než 70 % vody. PH hodnota moĜské vody se pohybuje mezi 8 až 8,5. Naše tČlo udržuje v krvi pH hodnotu od 7,35 do 7,4 – s obþasnými, zcela nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výraznČji snížila, þlovČk zemĜe. Náš život tedy závisí na tom, že tČlo setrvává v neutrálním, pouze lehce zásaditém prostĜedí. V pĜírodním léþitelství je rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí tČla základem každé léþby. Bez ní by žádné léþení nemohlo být úspČšné. Dietologové jako napĜ. Ragnar Berg, MUDr. Franz Mayr, Maximilian Bircher-Benner nebo Friedrich Sander neustále poukazovali na to, že vyváženost zásaditokyselého (acidobazického) prostĜedí tČla je nejdĤležitČjší podmínkou našeho zdraví, i když k tomu nemohli pĜedložit požadovaný vČdecký dĤkaz. Tato životnČ dĤležitá skuteþnost i nadále zĤstává klasickou medicínou nepovšimnutá a vČtšina lékaĜĤ nepovažuje acidózu za bezprostĜední ohrožení našeho zdraví. Pokládají ji dokonce za menší problém než je narušení látkové výmČny. Tomu ještČ napomáhá fakt, že stav kyselosti v tČle se bČžnČ urþuje z krve a ta – až na Ĝídké výjimky – udržuje tČlo pĜísnČ v neutrál ním prostĜedí. Je tĜeba si uvČdomit, že výkyv v acidobazické rovnováze, jenž je v dnešní dobČ
témČĜ bČžným jevem, poškozuje nejen lidské buĖky, nýbrž každý život. BČhem látkové výmČny neustále vznikají v tČle kyselé látky, jako napĜ. kyselina moþová, uhliþitá, mléþná, octová a dokonce i solná, která se, pokud ji zdravé ledviny neodbourají a nevylouþí, do znaþné míry podílí na zrychlování pĜekyselenosti tČla, a tím i na narušování bunČk. Kyseliny mají niþivý úþinek. Dokážou rozrušit dokonce i kámen nebo kov. Pokud setrvávají v tČle, aniž by se neutralizovaly, zpĤsobují bezpochyby ty nejrĤznČjší choroby. Staþí se jen porozhlédnout, abychom vidČli, jak dĤležitý je pro naše tČlo vyrovnaný vztah mezi kyselinami a zásadami a jak ohrožující jeho pĜekyselenost. PĜíþinu umírajících lesĤ nacházíme v pĜíliš kyselé pĤdČ, kterou zase mají na svČdomí kyselé deštČ. Kyselý déšĢ zanechal bČhem nČkolika málo let výrazné stopy i na chrámech starých nČkolik století, takže reliéfy na fasádách jsou dnes þasto rozrušené natolik, že jim chybí obliþeje. Jestliže kyselé látky dokážou rozrušit kámen, dovedeme si jistČ pĜedstavit, jak velkou zátČž znamenají pro naše tČlo. Nemoci nejsou v žádném pĜípadČ nČþím nevyhnutelným, jak nám jednoznaþnČ dokazují kmeny Hunza þi další dlouhovČké národy, nýbrž „zdraví“ je náš zcela pĜirozený stav. Nemoci si vyvoláváme teprve svým mnohaletým chybným chováním. Zubní kazy, stejnČ jako Ĝada dalších onemocnČní, mají pouze jednu jedinou pĜíþinu – pĜekyselení. ZaviĖuje i revmatismus, dnu, artritidu a ledvinové kameny. Pokud si uvČdomíme, že nic z toho, co nám pĜíroda nabízí, neobsahuje kyseliny, pochopíme, že naše látková výmČna není na zužitkování kyselin uzpĤsobena. Kyseliny v ovoci se bČhem zrání zcela odbourávají, my ho však sklízíme nezralé, jelikož je to tak pro obchod jednodušší a ménČ ztrátové, a tak si škodíme. Naše nepĜirozené stravovací návyky vedly k tomu, že podíl zásaditosti v našem tČle je vytrvale pĜíliš nízký a podíl kyselosti u vČtšiny lidí naopak pĜíliš vysoký. Starosti, zloba a stres kyselost ještČ zvyšují. Dokud si tČlo mĤže brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí, dokáže pĜebytek kyselin neutralizovat. Tím však dochází k úbytku minerálĤ z tČla, Ĝídnutí kostí a sklerotizaci cév, což vede jak k
infarktu, mozkové pĜíhodČ þi osteoporóze, tak i k revmatismu, dnČ, artróze, deformaci obratlĤ atd. Kdo by si pomyslel, že i vypadávání vlasĤ, deprese, ekzémy a zubní kazy jsou následky pĜemíry kyselosti v tČle? PĜekyselenost má aktivizující a zároveĖ i ochromující úþinky. ýlovČk je neklidný, rozrušený, a pĜesto malátný, snadno se unaví a potĜebuje dlouhou dobu na to, aby se zotavil. PĜekyselený organismus nemĤže být zdravý. ýím vČtší je toto zatížení, tím závažnČjší je onemocnČní. Vedle toho je každý þlovČk vystaven þetným a bohužel þasto i nerozpoznaným jedĤm. Mám na mysli zbytky insekticidĤ, pesticidĤ a herbicidĤ, stejnČ jako nepĜeberné množství potravinových pĜísad, jako jsou konzervaþní a barvicí látky atd., nevyjímaje chlor, pĜidávaný do pitné i užitkové vody. To vše dohromady je pĜíþinou mnoha pozdČjších, pĜevážnČ neznámých následkĤ. TČlo dČlá, co mĤže, aby se zbavilo nestravitelných rostlinných zbytkĤ potravin. Pokud se to z urþitého dĤvodu nepodaĜí, ukládá je napĜ. ve vazivu. Pouze v nejzazších pĜípadech bývají jako zásobárny odpadních látek „využívány“ vyšší tČlesné funkce, jako je mozek, oþi, uši a srdce. Proto je tĜeba brát vážnČji pĜípady, kdy se zakaluje zrak nebo ztrácí sluch. Mozková mrtvice a infarkt jsou pak již posledními pĜíznaky pĜekyseleného a odpady zaneseného organismu a þasto i jeho konec. Celý proces zaþíná tím, že tČlo je nuceno odbourávat cenné minerální látky, aby mohlo neutralizovat záplavu kyselin. K tomu si postupnČ vytváĜí jakási „odkladová místa“, a to jedno po druhém, protože nemá jinou možnost vylouþit takové množství kyselin najednou. PĜitom by bylo velmi snadné zabránit tomuto vývoji, jenž je navíc kdykoliv vratný. BČhem jednoho až tĜí let mĤže být tČlo zase vyþištČno, odpadní látky odstranČny a zásobárny minerálĤ znovu až po okraj naplnČny. Duch se opČt rozjasní – jak už jsme dávno nezažili, snad nČkdy v mládí – a z þlovČka znovu vyzaĜuje jeho vnitĜní krása.
Všeobecné • špatná výživa (denaturované potraviny) • špatné stravovací návyky • špatný zpĤsob života Jednotlivé konkrétní pĜíþiny • pĜíliš mnoho bílkovin • cukr • alkohol nikotin • nasycené mastné kyseliny • jedovaté látky v životním prostĜedí • poživatiny (respektive jedy z poživatin) • elektrosmog • chemické léky • zloba a agrese • stres a nahromadČná duševní zátČž
!
Kyseliny vnikají nejdĜíve do krve. Jsou-li však její ochranné látky (tzv. pufry, které tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze, pozn. pĜekl.) již vyþerpány, je pĜebytek kyseliny odveden do vaziva. BuĖky pojivové tkánČ jsou robustnČjší, takže jedovaté látky je tak snadno nepoškodí. Kyseliny se v nich hromadí tak dlouho, dokud je ledviny nevylouþí. Dalším vymČšovacím orgánem jsou plíce. Pomocí obou tČchto orgánĤ se tČlo snaží pĜebývající kyseliny co nejrychleji vylouþit. Než však budou „pĜedány“ do moþe, musí být pĜedtím neutralizovány – a to za pomoci zásaditých látek. Pojivová tkáĖ (vazivo) obklopuje všechny tČlesné buĖky jako ochranná vrstva. Výživa bunČk, stejnČ jako odstranČní odpadních
produktĤ z tČla, probíhá v této tkáni. Ale i veškeré informace nervového systému pĜedávané buĖkám (a naopak) mohou probíhat pouze touto cestou, jinak by látková výmČna v buĖkách byla znaþnČ zkrácena. Pokud je pojivová tkáĖ pĜetížena a nemĤže pĜijmout další kyselé látky, zadržují se þasto v kloubech, kde zpĤsobují bolestivé zánČty, jako je pakostnice, revma nebo polyarthritida, zánČt nČkolika kloubĤ souþasnČ. Jakmile kyselé usazeniny zniþí chrupavku, vzniká artróza. V pĜekyselené tkáni se poškozuje kvalita krve; þervené krvinky výraznČ ztrácejí pružnost a nemohou proniknout do jemných cévek. Vláseþnice pĜestanou být dostateþnČ zásobeny životnČ dĤležitými látkami, v tČle zaþíná chybČt kyslík. Neustálý pĜebytek kyselin niþí také kolagenní vazivová vlákna, což vede k ochabnutí a stárnutí. Organismus se snaží tyto škody napravit pomocí tČlesné bílkoviny fibrin, ale jejím využitím se naopak pružnost vaziva výraznČ zhoršuje a zároveĖ se snižuje jeho „zásobovací“ kapacita. V takovém pĜípadČ vazivo nemĤže nadále plnit svoji ochrannou funkci a tČlo pĜedþasnČ stárne, pĜiþemž vrásky a celulitida jsou pouhým zaþátkem. Kolagenová vlákna se rozšiĜují, takže jakýkoliv pohyb vnímáme jako bolestivý. Dlouhodobé pĜekyselení organismu vede k chronickým zánČtĤm a ty k neustálým bolestem. Zhoršuje-li se neprĤchodnost vaziva i nadále, buĖky se udusí kvĤli nedostateþnému zásobení kyslíkem. PonČvadž pojivová tkáĖ se vyskytuje v celém tČle, je jejím stavem samozĜejmČ postižen celý organismus. Proto je životnČ dĤležité, a to v pravém slova smyslu, tČlo dĤkladnČ zbavit pĜebyteþných kyselin.
" !
ŠtČpením kuchyĖské soli, pĜirozené souþásti naší krve a tkánČ, produkuje žaludek kyselinu solnou, jejíž hodnota pH leží mezi 2,8 až 1,2. KuchyĖská sĤl je jednoduchá slouþenina sodíku a chloru. K jejímu štČpení, k nČmuž dochází prostĜednictvím speciálních,
takzvaných nástČnných bunČk (bunČk žláz ve výstelce žaludeþní stČny, pozn. pĜekl), žaludek potĜebuje kuchyĖskou sĤl, oxid uhliþitý a vodu. Chlor se pĜitom slouþí s vodíkem a vytváĜí kyselinu solnou. ZároveĖ dochází ještČ k dalšímu spojení, které sestává ze sodíku, vodíku, uhlíku a kyslíku. TvoĜí se tak zásaditá látka – natriumbikarbonát, známý jako „kyselý uhliþitan sodný“ neboli natron, jedlá soda. S jedním gramem kyseliny solné vzniká 2,3 gramu natriumbikarbonátu, jenž je krví rozvádČn do celého tČla a pozdČji neutralizuje ve stĜevech žaludeþní šĢávy. Jestliže je tČlo nedostateþnČ zásadité, rozkládá více kuchyĖské soli a doplĖuje tak velmi dĤležité zásady, pĜiþemž samozĜejmČ vzniká i vČtší množství žaludeþní šĢávy, která však již není potĜebná a zpĤsobuje pálení žáhy. Když þlovČk nČco sní, pálení vČtšinou zmizí, jelikož se šĢávy smísí s potravou, ale pĜitom jsou nadále produkovány kyselé žaludeþní šĢávy a tak pĜemíra kyselin vyvolává tvorbu dalších a dalších kyselin. Jakmile žaludek pĜestane zvládat jejich množství, postupuje je do dvanáctníku. Tím se sice jeho kyselinná koncentrace sníží, avšak zároveĖ vznikají nové kyseliny a dvanáctník na to reaguje vĜedy. Dostatek zásaditých látek v tČle je proto tak dĤležitý, dokonce životnČ dĤležitý, jelikož mají dvojí úlohu. Za prvé, pomocné trávicí orgány jako játra, žluþník a slinivka bĜišní potĜebují velké množství zásad k vytváĜení šĢáv nutných k trávení – pĤllitru žluþníkové, až jeden litr slinivkové a kolem tĜí litrĤ šĢávy stĜevní žlázky. JeštČ dĤležitČjší je však druhá úloha zásad – snižování kyselosti tČla, pĜedevším pojivového vaziva. Pokud není tato úloha splnČna kvĤli nedostatku zásaditých látek, dĜíve nebo pozdČji tČlo musí onemocnČt. Protože zásadité látky jsou spotĜebovávány pĜi plnČní svých funkcí, je nutné neustále zajišĢovat jejich další pĜísun z jiných zdrojĤ – nejlépe ze zásadité potravy nebo potravinových doplĖkĤ. Pokud místo potravy þlovČk užívá léky urþené k redukci kyselosti, docílí sice toho, že se kyselinotvorná þinnost žaludku sníží nebo dokonce zastaví, ale tím se zase naruší dĤležitá tvorba zásaditých látek a nový „zaþarovaný“ kruh mĤže zaþít. Pálení žáhy je tedy témČĜ vždy „voláním“ žaludku o pomoc. Tehdy je nutné doplnit chybČjící zásady, a ne bránit produkci
kyselin. Zvýšené množství kyselin pĜi pálení žáhy poškozuje citlivé stČny jícnu a þasem je natolik zeslabí, že se v nich mĤže zaþít tvoĜit rakovina. V neposlední ĜadČ se ani ledviny nemusí vypoĜádat s nežádoucím množstvím kyselin, takže dochází k onemocnČní i v této oblasti. Následky pĜekyselení organismu jsou mnohoþetné a katastrofální, ale dá se jim snadno zabránit, pokud pochopíme všechny souvislosti.
# $
NČkdy se Ĝíká, že v krvi sídlí duše, a když þlovČk vykrvácí, ztratí ji. Krev je však pro nás také tekutým orgánem potĜebným jak pro pĜísun výživných a stavebních látek, které tČlo neustále vyžaduje, tak pro odsun odpadních a vedlejších produktĤ látkové výmČny, jako je moþovina. Na krvi zĜetelnČ vidíme, jak dĤležitá je pro tČlo hodnota pH – její normální hladina v krvi se udržuje jen ve zcela nepatrných výkyvech mezi 7,35 až 7,4, protože snížení na pH 7 nebo naopak zvýšení na 7,6 by již mohlo být smrtelné. Váže-li se na þervené krvinky pĜíliš mnoho kyselin, nedokážou nadále pĜijímat potĜebné množství kyslíku a tČlo trpí jeho nedostatkem, pĜestože ho plíce nabízejí v dostateþném množství. KromČ toho zvýšená koncentrace kyselin zhoršuje pružnost krvinek nebo se dokonce vytváĜejí takzvané kyselé „sraženiny“, které již nemohou proniknout jemnými vláseþnicemi a nakonec je ucpou. Tím je organismus nedostateþnČ vyživován, což mĤže dokonce pĜivodit i smrt. Dostatek zásaditosti je tudíž nezbytný i pro krev, protože jinak nemĤže vykonávat svoji životnČ dĤležitou funkci.
#
%
ýím to je, že pĜekyselení organismu je pravdČpodobnČjší než jeho vyšší zásaditost? TČlo vytváĜí kyseliny þásteþnČ samo, pĜipomeĖme jen žaludeþní šĢávy, zásady však získává výluþnČ jen prostĜednictvím potravy – a mimo to jsou neustále spotĜebovávány. Svému tČlu nedáváme þasto pĜíležitost k tomu, aby odbourávalo kyseliny pĜirozenou cestou, protože pĜíliš málo pijeme. Pokud se také navíc
nedostateþnČ pohybujeme, vydýchají plíce jen velmi málo kyselin, pĜitom nedostatek kyslíku vede k jejich další produkci. Také chronický nedostatek vitaminĤ a stopových prvkĤ podporuje tvorbu kyselin, protože tČlo nedokáže dokonþit urþité procesy látkové výmČny. Jestliže v nevhodnou dobu nČco špatného sníme – a navíc ve spČchu, mĤže se dokonce i pĤvodnČ zásaditá strava zmČnit v kyselou. V dietologii je tento jev oznaþován jako zásaditá „inverse“ DĤležitou roli pĜitom hraje individuální stav zažívacího traktu: je-li pĜetížen, ne zcela strávená syrová strava ve stĜevech zkvasí a stává se kyselou. To vede k mnoha potížím. ýlovČk si pĜipadá pĜetažený, je chronicky unavený, zotavuje se jen velmi pomalu a nedostateþnČ, neustále ho provází silné napČtí ve svalech, bolesti hlavy a v zádech. Pokožka inklinuje k ekzémĤm, nos a oþi bývají þasto podráždČné a stále silnČji nás sužují bolesti, které nemĤžeme pĜesnČ urþit. Tím nám tČlo signalizuje, že už nezvládá tu spoustu kyselin a nutnČ potĜebuje pomoc. Nedojde-li mezi dvČma jídly nebo alespoĖ bČhem noci k vylouþení nestravitelných odpadních látek ani k dostateþnému odkyselení, budou kyseliny natolik pĜetČžovat pojivovou tkáĖ, až se latentní acidóza nakonec zmČní v akutní. Pokud nenastane žádná zmČna, tento stav mĤže mít smrtelné následky. Celkové tČlesné prostĜedí se musí zmČnit, což znamená pravidelnČ a vytrvale ho odkyselovat. TČlesné funkce se zlepší a lokální potíže i pĜíznaky nemoci zmizí v takové míĜe, jak dalece se vám podaĜí zbavit tČlo zátČže. Již roku 400 pĜ. Kr. Ĝekl Hippokrates „Ze všech složenin našich tČlesných sil se kyseliny projevují jako ty nejškodlivČjší.“ TČlesné prostĜedí zná dvČ odchylky od normálu, a to nedostatek nebo pĜebytek urþitých látek; pĜitom obČ odchylky se mohou projevit souþasnČ. Pokud je prostĜedí podvyživené, do bunČk proniká pĜíliš málo životnČ dĤležitých látek, jako jsou vitaminy, minerály a stopové
prvky. ýím vČtší je jejich nedostatek, tím ménČ jsou buĖky schopné vykonávat svoje rozmanité funkce. V pĜípadČ, že tento stav setrvává delší dobu þi pĜekroþí urþitou míru, buĖky odumírají. To samé se však pĜihodí i tehdy, pokud je prostĜedí zaplaveno škodlivými látkami. PĜísun kyslíku a výživných látek je omezen a odsun odpadních produktĤ z bunČk vázne. Ty se shlukují, až se buĖky nakonec udusí ve vlastním odpadu. Zpoþátku vede toto zatížení organismu pouze k narušení funkcí a zánČtĤm, jestliže se však na situaci nic nezmČní – dojde ke zniþení tkánČ. Jedinou úþinnou pomocí v této situaci je dĤkladné a pravidelné odkyselování tČla. Po letech, vČtšinou nČkolika desítkách let, kdy tČlo trpí pĜekyselením, již nestaþí jen pĜejít na zásadité potraviny, jako je ovoce, zelenina a brambory. ýlovČk potĜebuje po delší þas speciální výživu, která by pĜedevším doplnila minerální látky v tČle. Také hluboké dýchání napomáhá odkyselení, stejnČ jako dĤkladné žvýkání a dobré prosliĖování potraviny, které zvyšuje její alkalizaci. VČtšina kyselin vzniká ze stravy, obvzlášĢ z pĜemíry bílkovin. Strava chudší na bílkoviny, podávaná ve vyšším vČku, zĜetelnČ prodlužuje život. Aby se ze stĜev, bunČk atd. vyplavily kyseliny a nestravitelné rostlinné zbytky potravin, je zapotĜebí zajistit dennČ pĜísun zásad, a to nejlépe hned po ránu (viz kapitola 3). Acidóza tČla je také jedním z pĜedpokladĤ rakoviny, která ke svému vzniku potĜebuje právČ kyselé prostĜedí. Ani artróza není bezpodmíneþnČ jen prĤvodním jevem stáĜí, vzniká v nČm þastČji pouze z toho dĤvodu, že ve chrupavkách se právČ ve vyšším vČku ukládá obzvlášĢ hodnČ zásad, jež si tČlo odtud odebírá v pĜípadČ vČtšího pĜekyselení. A to, co zbývá, se podobá krystalickému smirku, který klouby vytrvale opotĜebovává. DĤkladné odkyselení organismu vede v neposlední ĜadČ k duševnímu i fyzickému zdraví. K þištČní organismu pomocí kĤže mĤže být použita koupel, a to minimálnČ na dvČ hodiny, pĜiþemž vodu je tĜeba doplnit natriumbikarbonátem na pH hodnotu okolo 8,5. ZáchvatĤm migrény i alergické rýmy se lze také preventivnČ vyhnout, když již bČhem prvních pĜíznakĤ þi dokonce i pĜedtím
vypije postižený þlovČk sklenici teplé až horké vody (ne minerální), do které vsypal plnou þajovou lžiþku natronu. PĜi každém odkyselování dbejte na to, abyste vydatnČ pili, neboĢ jen tak se mohou niþené kyseliny dobĜe vyplavit. ZĤstane-li moþ v kyselém rozmezí pH, pĜestože jste si vzali prostĜedek k odkyselení, znamená to, že ho pravdČpodobnČ bylo ještČ málo. Obnova kyselozásadité rovnováhy pĜedstavuje rozhodný krok ke zdraví a vitalitČ a pĜitom i k znovunalezené radosti ze života. PrávČ tato rovnováha je základem pro všechny funkce celého organismu. S pĜibývajícím zanášením odpadními látkami se výži-va jednotlivých bunČk stále víc a víc komplikuje, což ] se tČlo snaží vyrovnat tím, že zvýší krevní tlak, aby se využila i ta nejnepatrnČjší propustnost a krev mohla proniknout až do vláseþnic. Pokud si pacient v této situaci vezme tĜeba jen jediný prášek na snížení tlaku, dosáhne sice kýženého efektu, ale za cenu, že se tím jeho celkový stav zhorší. PĜekyselení je také jedna z velkých brzd v profesním životČ þlovČka, neboĢ snižuje jeho vytrvalost a schopnost vyrovnat se se stresovou zátČží a vyvolává neustálou podráždČnost. Takový þlovČk jen stČží dojde klidu, stále se cítí pĜetažený, a tím i pĜetížený požadavky, které jsou na nČj kladeny. A to jak v zamČstnání, tak i v soukromém životČ. Veškeré problémy zmizí hned poté, kdy organismus dostane úþinnou pomoc v podobČ pĜimČĜeného a pravidelného „pĜísunu“ zásaditých látek.
& $
NejvČtší þást našeho imunitního systému se nachází ve stĜevech, a tudíž právČ oþista stĜeva je tak dĤležitá a úþinná. PĜekyselení a zahlenČní ochrnují náš imunitní systém a my se tak stáváme náchylní k onemocnČním, s nimiž by se zdravý organismus jinak snadno vypoĜádal. Takže to nejsou viry a bakterie, které zpĤsobují naše nemoci, nýbrž neschopnost pĜetíženého imunitního systému, jenž se jim nedokáže ubránit. Toto platí i pro buĖky rakoviny, které sice v našem
tČle vznikají každý den, ale teprve kyselé prostĜedí jim umožní další bujení. StejnČ tak ten, kdo je neustále ve špatné náladČ, myslí negativnČ a ke všemu má pesimistický pĜístup, trvale zeslabuje svĤj imunitní systém. Vyvolává tím ve svém tČle nepĜetržitČ kyselé prostĜedí a nevČdomky – a dobrovolnČ – tak škodí každé jednotlivé buĖce. Veškeré naše negativní myšlenky mČní pĜipravenost imunitního systému k urþitým funkcím. Avšak i tehdy, když se þlovČk nutí k nČþemu, s þím vnitĜnČ nesouhlasí, když se za nČþím žene nebo si vČþnČ dČlá nČjaké starosti, zatČžuje svĤj imunitní systém. Jakékoliv, i to nejmenší rozþílení, má následnČ negativní dopad jak na systém, tak i na celkový zdravotní stav. Shrnutí: PĜekyselení a jeho následky NevČdomost o tom, co potĜebuje naše tČlo a jaké jsou nejjednodušší kroky, jimiž bychom mu mohli úþinné pomoci, vede k následujícím problémĤm: • nesprávná výživa • nedostateþné žvýkání potravy • pĜíliš mnoho nevhodné a pĜíliš málo správné stravy • zlost, strach, úzkost a další psychická zatížení • narušování stĜevní flóry • kvašení v tenkém stĜevČ, zahnívání v tlustém stĜevČ, nadýmání Jako následek zĤstává trvalé pĜekyselení tČla, které je tímto nuceno k výrobČ kyselých solí, jež musí být opČt uloženy v tČle – v takzvaných „zásobárnách“ odpadních a škodlivých látek. Tato situace vyvolává: • opotĜebování žláz a dalších orgánĤ s odpovídajícím narušením funkcí • zácpy nebo prĤjmy • vnitĜní i povrchová plísĖová onemocnČní
•
• • •
deprese a psychické poruchy jako napĜ. podráždČnost, agresivitu, nedostateþnou odolnost proti zátČži až stavy beznadČje potíže pĜi uþení, zapomnČtlivost až roztržitost nedostatek radosti ze života, malou þinorodost, výkonnost zbyteþná onemocnČní, kterým by se dalo snadno pĜedejít, pĜedþasná úmrtí
BČžné metody, které se v medicínČ používají k urþování hodnoty pH a tím k zjišĢování kyselosti organismu, nepĜinášejí žádné dále využitelné výsledky, protože tČlo krev natolik ochrání, že jakékoliv odchylky se dají jen zĜídkakdy zachytit. PĜitom tkáĖ mĤže být ve skuteþnosti silnČ pĜekyselená, pĜestože pH hodnota krve se testem ukáže jako zcela neutrální. Pouze urþitou chemickou mČĜicí analýzou (titrace –urþování obsahu roztoku, pozn.pĜekl.) mĤže být pĜesnČ urþena vnitĜní i vnČjší situace bunČk. Tato metoda je bohužel ponČkud nároþná a nákladná. Oproti tomu urþení pH hodnoty moþe odráží diagnosticky témČĜ pĜesnČ i stav tkánČ a je pĜitom velmi snadno a levnČ proveditelné. Ideální biologická hodnota tkánČ leží mezi pH 7,4 až 7,5, bohužel bČžná hodnota þasto dosahuje sotva 5,5. To znamená, že acidóza (pĜekyselení) se stala pravidlem u vČtšiny lidí. Díky procesu odkyselování bČhem noci je ranní moþ nejkyselejší. Proto slouží jako mČĜítko. Pokud je její hodnota nižší než pH 7, musí být tČlu odlehþeno dodateþným podáním zásaditých látek. Jak dalece dĤležitá je pro tČlo hodnota pH 7,4, dokládá skuteþnost, že pĜekyselení krve by vedlo k okamžité smrti. Zdraví kojenci, živení mateĜským mlékem, mají moþ o pH hodnotČ 8 až 8,5.
K pravidelné kontrole míry kyselosti vašeho tČla doporuþuji používat lakmusové papírky. Dbejte na to, abyste je mČli kdykoliv pĜi ruce, a to jak v koupelnČ þi na toaletČ, tak i bČhem jakékoliv cesty, aby bylo možné opravdu vždy a všude kontrolovat stav kyselosti. A v okamžiku, kdy hodnota pĜípadnČ poklesne pod 7 jednotek, vezmČte si opČt plnou þajovou lžiþku zásadité smČsi (viz kapitola 3). Vaše tČlo vám za to podČkuje. ýím zásaditČji se budete stravovat, tím ménČ budete muset svému tČlu dodateþnČ pomáhat. Také zkouška slin pĜináší potĜebné poznatky o pH hodnotČ. U zdravého þlovČka se pĜibližnČ pohybuje kolem 7,1. Pokud se po jídle objeví jakýkoliv odklon od této hodnoty, lze z toho rovnČž usuzovat, že v tČle došlo k pĜekyselení. V nČkterých uþebnicích se v souþasné dobČ uvádí jako „normální“ pH moþe 5,5, pĜitom právČ tato hodnota je již kritická. PĜesto je tento údaj naprosto správný, neboĢ následná „katastrofa“ je bohužel již zcela bČžná, i když samozĜejmČ stále velmi škodlivá. Doporuþuji mČĜit pH hodnotu moþe nČkolikrát dennČ, neboĢ v prĤbČhu dne se projevují zĜetelné odchylky. NapĜíklad ranní moþ bývá pĜevážnČ kyselá, jelikož bČhem noci se tČlo snaží pĜebyteþné kyseliny odstranit. Okolo 17 hodiny bývá naopak nejvyšší pĜísun zásaditých látek. Pokud je tomu jinak, je nejvyšší þas, abyste tČlu pomohli. Podle hodnoty ranní moþe si proto stanovte správné množství odkyselovacího pĜípravku (viz kapitola 3). Plnou kávovou lžiþku tohoto prášku rozmíchejte ve velké sklenici vody a pijte ji jednou až dvakrát dennČ tak dlouho, dokud se ranní moþ nestabilizuje na pH 7 jednotek. DĤkladné žvýkání a dostateþná tvorba slin pĜi jídle velmi napomáhají alkalizaci pĜijímané potravy. VČtšina kyselin pochází právČ z konzumované potravy. PĜedevším bílkoviny procházejí kyselou látkovou výmČnou, takže vČtšina lidí trpí pĜezásobením bílkovinami, a tím i odpovídajícím zatížením organismu. Oproti tomu strava chudší na bílkoviny, doporuþovaná v pokroþilejším vČku, prodlužuje život. Bílkoviny jsou sice dĤležité stavební kameny tČla, jejichž neustálý dostateþný pĜívod je nutný. Ve vČtším množství jsou však
zapotĜebí jen v dČtství a pĜi dospívání, v pozdČjším vČku již v omezené míĜe. Více než na množství bílkovin je nezbytné dbát na jejich kvalitu, což znamená, že strava by mČla obsahovat co nejvíce základních aminokyselin, které si tČlo neumí samo vytvoĜit.
' () *+,- *
.
1. Ideální stav V tomto pĜípadČ panuje optimální rovnováha mezi kyselinami a zásadami a vyskytuje se dostateþné množství pufrĤ, látek, které vyrovnávají výkyvy v pomČru kyselin a zásad vznikajících pĜíležitostnČ bČhem jídla. 2. Skryté pĜekyselení Jedná se o latentní acidózu. Krev má s ohledem na svoji vysokou schopnost regulace ještČ stále dobrou pH hodnotu, avšak „zásobárny“ se již zaplĖují zbytky kyselin. V tomto stadiu zaznamenávají odborníci zrádné pĜíznaky zpravidla u pacientĤ, kteĜí se necítí výslovnČ nemocnČ a stČžují si pouze na nevysvČtlitelnou únavu, tlak v oblasti žaludku, pĜípadnČ i zácpu. 3. PĜechodné pĜekyselení V tomto pĜípadČ se jedná o akutní acidózu. Pod tímto oznaþením rozumíme posun v acidobazické rovnováze, jenž mĤže být zpĤsoben jakýmkoliv infekþním onemocnČním. Infekce totiž nutí tČlo k takovým protiopatĜením, jako je napĜ. horeþka, prĤjem, zánČty þi zvýšené vyluþování moþe všeobecné stavy, jež jsou vyvolány nebo zesíleny kyselou látkovou výmČnou. Po pĜekonání pĤvodce nemoci se látková výmČna opČt normalizuje – pokud jsou ovšem k dispozici dostateþné zásadité rezervy. PĜi jejich nedostatku má organismus sklon k opČtovné infekci, která znovu vyvolává již uvedené „kyselé“ reakce. 4. Chronické pĜekyselení
Tato chronická acidóza se projevuje již v dramatických podobách onemocnČní, jejichž pĤvod bývá þásteþnČ pĜipisován „neznámým pĜíþinám“ – jako napĜíklad u revmatismu. 5. Místní pĜekyselení K projevĤm takzvané lokální acidózy patĜí napĜ. srdeþní þi mozkové pĜíhody. Jejich pĜíþinou mohou být jednak problémy krevního obČhu zpĤsobené kyselou „sraženinou“ þervených krvinek, arteriosklerózou, zvýšeným množstvím fibrinogenu, jenž ovlivĖuje vytváĜení krevních sraženin, jednak i nedostateþný pĜísun kyslíku v dĤsledku oslabeného krevního prĤtoku. V nejhorším pĜípadČ, kdy dojde k cévnímu uzávČru, jsou þásti srdeþního svalu nebo mozku zcela „odpojeny“ od pĜívodu kyslíku. TkáĖ se udusí a umírá. 6. Kyselá smrt Koneþná „kyselá smrt“ mĤže mít rĤzné podoby – od selhání ledvin pĜes smrtelný infarkt a rakovinu až po diabetické kóma.
&$
/ !
Úþinek kyselin závisí na jejich množství a na jejich koncentraci. Jak již bylo Ĝeþeno, nemĤže pH krve pĜekroþit hodnotu 7 smČrem ke kyselosti a hodnotu od 7,6 smČrem k zásaditosti. Hodnoty mimo tyto hranice pĜivodí smrt. To znamená, že tČlo musí bezpodmíneþnČ neutralizovat pĜebývající kyseliny nebo zásady. Pokud to není možné prostĜednictvím pĜijímané potravy, v zájmu o „pĜežití“ je nuceno þerpat potĜebné minerály z cév, kloubĤ a v neposlední ĜadČ i orgánĤ – ovšem s pustošícími následky. PĜesto je tento postup dĤležitý a v podstatČ správný, za pĜedpokladu, že se vhodnou výživou pozdČji opČt dosáhne nutného zmineralizování. Takže nezáleží pouze na odkyselení tČla, ještČ dĤležitČjší je následné doplnČní minerálních látek. PĜi procesu odkyselování jde v zásadČ o pĜežití tČla, pĜi zmineralizování o zdravý život.
PĜi pĜekyselení tČla jsou svaly pĜecitlivČlé na tlak, zatímco normálnČ je lze stisknout bezbolestnČ až ke kosti. Také tímto zpĤsobem mĤžeme odhadovat stupeĖ kyselosti tČla, spolehlivČjší je však její pravidelné mČĜení v moþi. Už pĜi delší procházce na þerstvém vzduchu se pH hodnota znovu normalizuje, aniž bychom museli dodávat zásady. Kyslík, který takto do organismu „natankujeme“, vystaþí k tomu, aby zneutralizoval kyseliny v krevním obČhu. Kyseliny soustĜedČné ve svalové tkáni zpĤsobují únavu. Z tohoto dĤvodu se „pĜekyselení“ lidé neustále cítí unavení, aniž by byli vystaveni výrazné fyzické námaze. KromČ toho špatnČ spí a jen s obtížemi se zotavují. Všechny tyto problémy zmizí, jakmile má tČlo opČt k dispozici dostatek zásaditých látek. Pokud se pH hodnota ranní moþe pohybuje mezi 7 a výše, jedná se o blokádu vymČšování kyselin. V tomto pĜípadČ tČlo potĜebuje naléhavou pomoc. Po nČkolik dnĤ proto užívejte každé ráno lžiþku zásadité smČsi. Do týdne blokáda zmizí a hodnoty pH se zĜetelnČ zvýší, protože blokované vyluþování se dostane opČt do pohybu a tČlu se koneþnČ uleví. I pĜes dostateþné doplnČní zásaditých látek do tČla však mĤže hodnota pH náhle klesnout až na 5 jednotek. PĜíþinou bývá – pĜi dostateþné nabídce zásad – þasté rozpouštČní další a další „zásobárny odpadu“, což vždy vede k náhlému pĜísunu kyselin. Nenechte se tím zmást a dál doplĖujte zásady, jinak by organismus musel všechen odpad znovu nČkam odklidit. TČlo používá pojivovou tkáĖ jako jednu ze svých zásobáren, aby pĜekonalo kyselé zatížení. ZároveĖ se snaží kyseliny znovu odbourat pĜes rĤzné „ventily“ Jedním z nich jsou napĜíklad plíce. NahromadČná kyselina uhliþitá je z nich vydechována spolu s kysliþníkem uhliþitým. ýím hloubČji dýcháme, tím vyšší je množství kyselin, které se plícemi vylouþí. Dalším „ventilem“ kyselin jsou ledviny. V tomto pĜípadČ se to však týká pouze kyselin rozpustných vodou. K jejich dĤkladnému vyplavení je proto zapotĜebí vypít dostatek tekutin, nejlépe 2 až 3 litry dennČ.
Proþ je to tak dĤležité, doloží následující pĜíklad: Malý opeþený plátek masa obsahuje pĜibližnČ 5 gramĤ kyseliny moþové. Ke zĜedČní a odstranČní jediného gramu moþoviny spotĜebuje tČlo 6 až 8 litrĤ vody. DĜíve než se však vaše tČlo zbavilo moþoviny získané z tohoto jednoho steaku, pravdČpodobnČ jste již snČdli další kousek masa a tČlo tak ztrácí šanci dostat se do acidobazické rovnováhy. Také kĤže a sliznice patĜí mezi ventily kyselin. Pokud je ovšem jejich množství k vylouþení pĜíliš vysoké, bývá pokožka podráždČná a mohou vznikat ekzémy. Pravidelné kartáþování kĤže vyluþování výraznČ zvýší. Za další ventil je považováno stĜevo. Vnikne-li do nČj pĜíliš kyselin, odmítne je pĜijmout, zpĤsobí prĤjem a odešle tak napĜ. nezralé, kyselé ovoce z tČla. Jiným mechanismem, kterým lze vylouþit kyseliny z tČla, je zvracení.
0 ! 1
Jelikož se zátČž kyselinami bČhem dne mČní, typickou kĜivku jejích hodnot lze urþit pouze pravidelným mČĜením, nejlépe pĜi každém moþení. PĜitom pĜedevším ráno a veþer se objevují nejvyšší hodnoty, kyselin, takže ranní moþ bychom mČli považovat za mČĜítko a tak dlouho odkyselovat, aby její hodnota pH neklesla pod 7. Když konzumujete výhradnČ zralé ovoce a þerstvou zeleninu a navíc nepijete alkohol ani kávu, pravdČpodobnČ si nemusíte dČlat starosti kvĤli možnému pĜekyselení. Pokud se však stravujete „normálnČ“, tzn. jíte maso, sladíte a máte rádi mouþná jídla, pijete kávu a alkohol, pak jste možná již delší dobu pĜekyselení a vaše tČlo potĜebuje pomoc. Jestliže po jídle cítíte únavu, nasvČdþuje to tomu, že jídlo bylo kyselinotvorné. Také bČžné zákusky dodateþnČ zvyšují kyselé prostĜedí tČla. Hodnoty pH zapište do tabulky na str. 36. Pokud pĜi jídle zkombinujete bílkoviny jako maso, ryby, drĤbež, vejce a mléþné výrobky spolu s uhlohydráty, které se vyskytují v bramborech, rýži, nudlích nebo chlebu, dochází k velmi silnému pĜekyselení tČla. Možná pĜi této pĜíležitosti namítnete: Ale to je pĜece
docela normální!, a máte jistČ pravdu. Jen se tím nic nezlepší. NeboĢ bílkoviny potĜebují ke svému zpracování kyseliny, a v pĜípadČ, že je jich v tČle nedostatek, nemohou být stráveny. Uhlohydráty naopak vyžadují zásadité prostĜedí. Kyseliny a zásady se tak navzájem ruší, zažívání se poškozuje a tČlo silnČ zatČžuje. Není pak divu, že se cítíte unaveni. PĜi nedostateþné zásaditosti organismus „uvadá“, jelikož postrádá vhodné podmínky k životu. PĜekyselenost se projevuje dramaticky nejen na zdravotním stavu tČla, nýbrž zanechává stopy i na psychice þlovČka. Následkem dlouhotrvajícího stavu pĜekyselenosti mĤže být chybČjící radost ze života, která vyústí až v depresi. Tento stav lze pĜekonat v celkem krátké dobČ, pokud se znovu obnoví pĜirozená, lehká zásaditost organismu.
Organické minerální látky jsou stavebním kamenem našeho zdraví a pĤvabu. Pro zdravý život je proto nezbytné, aby se v tČle vyskytovalo dostateþné množství „zásobáren“ naplnČných minerály. Nacházejí se v kĤži, ve vlasech i vlasové pokožce, v zubech, nehtech, kostech i kloubech a také v žilách. Každodenní pĜísun kyselin, „zajištČný“ pĜijímanou potravou, perlivými nápoji, stejnČ jako dennodenním stresem, starostmi a úzkostmi, však vede k tomu, že tyto tak dĤležité zásoby minerálĤ jsou spotĜebovávány k neutralizaci kyselin. Pokud se však každý den vyskytuje v tČle pĜebytek zásad, zásobárny zĤstávají stále naplnČné nebo se mohou vzápČtí snadno znovu doplnit. Za osvČdþený prostĜedek k odkyselení organismu je již dávno považována voda z brambor. Vyluþování kyselin také podporují rĤzné þaje nebo vhodné þajové smČsi. NezapomeĖte, že i svižná procházka zĜetelnČ vylepšuje kyselou situaci tČla tím, jak se zmnožené kyseliny vydýchávají. JeštČ výraznČjšího zlepšení se mĤžeme doþkat pĜedevším pĜi tzv. „Power-Walking“, rázné chĤzi, a to nejlépe v pĜírodČ. Dostateþná výmČna kyslíku je vĤbec jedním z dĤležitých bodĤ, protože pĜi jeho nedostatku vznikají v tČle anaerobní ostrĤvky, jež jsou vhodným prostĜedím pro pomnožení bakterií. Po mnohaletém pĜekyselování organismus nutnČ potĜebuje po urþitou dobu doplnit zásadité látky. Následující originální recept, který sestavil Sander, zabývající se výzkumy výskytu a pĤsobení kyselin v tČle, jé rozšíĜen o magnesium carbonicum:
Tuto smČs si mĤžete nechat namíchat v lékárnČ, nejlépe rovnou 50 dkg. KromČ toho je k dispozici i Ĝada dalších již pĜipravených zásaditých smČsí (viz kapitola 9). Zde je velmi dĤležité dodržovat pomČr jednotlivých látek smČsi, jelikož jen tak je zajištČno jejich optimální vstĜebání. Vápník k tomu napĜ. potĜebuje fosfor a minimálnČ polovinu množství hoĜþíku. V každé smČsi, jež by mČla být fyziologicky nejpĜijatelnČjší, jsou jednotlivé látky obsaženy v rozdílném množství. Ajurvédská medicína pĜipomíná, že v dobČ od 10 do 14 hodin a po 22. hodinČ by se nemČl užívat žádný prostĜedek k odkyselování. Vedle minerálních smČsí podporují zásaditost tČla i rĤzné rostlinné preparáty jako napĜ. spirulina, šĢáva ze zeleného jeþmene, výhonky alfalfy, pšeniþné klíþky, kvČtný pyl, pĜesliþka rolní apod. JeštČ lepších úþinkĤ dosahuje tzv. „Royal Plus“ (viz kapitola 9), speciální smČs þaje k odkyselení, obsahující látky, s nimiž byli dobĜe obeznámeni a na nČž spoléhali již þínští císaĜové. V tomto þaji se nalézá všechno, co potĜebujete, aby se vaše tČlo dĤkladnČ a spolehlivČ zbavilo pĜebyteþných kyselin. Pokud budete tento þaj pít pravidelnČ tĜikrát dennČ, z toho první šálek nejlépe již ráno a nalaþno, získáte tak skvČlý zdravotní stav, jaký již nikdy nebudete chtít ztratit. Skuteþnost, že tento þaj navíc dokáže prodloužit život a zvýšit imunitu vĤþi ĜadČ onemocnČní, mĤžete považovat za „dárek“ navíc. V akutním pĜípadČ lze bez obav užít 8 až 10 gramĤ zásadité smČsi, kterou je lepší rozmíchat pokud možno ve vlažné vodČ (tČlesné teploty), protože právČ tak úþinkuje nejrychleji:
Zásaditou smČs nikdy nerozpouštČjte v perlivé minerální vodČ, jelikož pĜítomná kyselina uhliþitá by þást dĤležitých zásad neutralizovala. Už bČhem odkyselování organismu se „pacienti“ þasto zmiĖují o neoþekávaném, velice pĜíjemném vylepšení stavu. Tlak v hlavČ a záchvaty nevolnosti, které þlovČka þasto léta sužovaly, po nČkolika dnech zmizí navždy. Myšlenky se rozjasní a i pamČĢ se zĜetelnČ zlepší – rovnČž v nČkolika málo dnech. Deprese vystĜídá stav pĜíjemného naladČní a veselosti. Pohybujete se snadnČji a jistČji a i vzhled se þasto až neuvČĜitelnČ zlepší a vy se budete cítit o Ĝadu let mladší. Nevyrovnaní a svárliví lidé zažijí pĜi odkyselování þasto již bČhem 2 až 3 dnĤ neuvČĜitelnou zmČnu nálady a trvalý pocit pohody. Také pobyt na slunci snáší lidé mnohem lépe než dĜíve, neboĢ pĜecitlivČlost pokožky na UV záĜení po odkyselení tČla zmizí. Kompletní odkyselení vede nakonec k psychickému i fyzickému zdraví a my zjistíme, že tento stav je pro nás vlastnČ pĜirozený. I když jste pĜípadnČ právČ v lékaĜské péþi, dĤkladné odkyselení tČla je základním kamenem vašeho uzdravování. NeboĢ pouze ve zdravém prostĜedí se mohou buĖky zdravČ vyvíjet. Pokud se vám podaĜí dosáhnout acidobazické rovnováhy, budete se cítit jako znovuzrození. PĜitom se jedná o takovou zdravotní péþi, kterou si každý mĤže snadno dopĜát – a za témČĜ mizivé výdaje. Úþinek této kúry se zintenzívní, jestliže smČs zásaditých látek, rozpuštČných ve vlažné vodČ, ještČ pĜed vypitím asi minutu dĤkladnČ promícháte – nejlépe v mixéru þi šejkru. Jiná možnost, jak úþinek zvýšit, spoþívá v tom, že smČs rozpustíte v horké vodČ, která se pĜedtím 10 minut vaĜila. Je to stará ajurvedská zkušenost, že takto pĜipravená voda dokáže vniknout i do nejjemnČjších þásteþek tČla a vyþistit je. Dopoledne pracují vaše vyluþovací orgány na plné obrátky, proto byste mČli v této dobČ vypít alespoĖ litr zásadité tekutiny. Tím úþinnČ podpoĜíte vyplavování kyselých látek.
2/ 3 !
ýlovČk je s pH hodnotou krve mezi 7,35 až 7,4 zcela jednoznaþnČ zásaditá bytost; tato hodnota byla kdysi pravdČpodobnČ ještČ zásaditČjší. Když se dnes porozhlédneme po pĜírodČ, nemĤžeme pĜehlédnout, že nejvČtším problémem souþasnosti je pĜekyselení pĤdy – jako následek kyselých dešĢĤ. V jezerech umírají ryby s pH hodnotou 5 jednotek, kyselost totiž znamená smrt. Co je to vlastnČ hodnota pH? Stupnice pro tyto hodnoty se nachází v rozpČtí od 1 do 14, pĜiþemž 7 má neutrální hodnotu. To znamená, že napĜ. ve vodním roztoku s pH 7 je souþasnČ obsaženo stejné množství jak pozitivních vodíkových iontĤ, tak negativnČ nabitých OH-iontĤ. Síla kyseliny je závislá na koncentraci vodíkových iontĤ (H-plus-iontĤ), síla zásaditosti je urþována koncentrací hydroxylových iontĤ (OH-minusiontĤ). Voda je neutrální, pokud se v ní vyskytuje stejné množství vodíkových i hydroxylových iontĤ. StupnČ jsou logaritmické, což znamená, že pH 5 má desetkrát silnČjší koncentraci kyselin než pH 6. Kyselozásaditá rovnováha v tČle je silnČ ovlivĖována množstvím kyselin, a to pĜedevším dusíkatých, které vznikají pĜi štČpení bílkovin (moþovina a kyselina moþová). Ale i další kyseliny pĜijaté ve stravČ þi jedovaté látky ze stĜev, jako jsou napĜ. kvasné a hnilobné toxiny, zatČžují rovnováhu tČlesného prostĜedí. K neutralizaci kyselin a jedĤ se spotĜebuje mnoho minerálních látek, což vede k jejich snížení ve vnitĜních tČlesných zásobárnách. Neutralizované kyseliny podporují zahlenČní organismu a výsledkem je pĜedþasné stárnutí tČla. Tak dochází k typické kombinaci symptomĤ, pĜiþemž jeden vzniká z dĤvodĤ pĜekyselení organismu a druhý pĜi „uskladĖování“, jež je s tím spojeno. Jako pĜíklady takovýchto kombinací mĤžeme uvést: vypadávání vlasĤ a infarkt; mrtvice, osteoporóza a revma; tĜíselná kýla a zelený zákal; kĜeþové žíly a celulitida. Na jedné stranČ vždy stojí odbourávání minerálních zásob v tČle a na druhé ukládání odpadních látek, doprovázené Ĝadou následkĤ. Diagnózy tČchto pĜíznakĤ se vČtšinou urþují oddČlenČ a separátnČ bývají i léþeny, pĜiþemž mají stejnou (pra) pĜíþinu a lze je vyléþit pouze spoleþné, neboĢ spolu úzce souvisí. Jedním z rozšíĜených projevĤ acidózy je napĜ. plísĖové onemocnČní, jež zpĤsobuje
kvasinka candida albicans. PĜi nČm se tvoĜí další jedy látkové výmČny, které zatČžují a poškozují pĜedevším játra a mozkové buĖky. V takzvaných civilizovaných zemích neobsahují potraviny požadovaný pĜebytek minerálních látek, které by kyseliny v tČle ihned a pĜirozenou cestou neutralizovaly. Potravinové doplĖky jsou tedy nepostradatelné, pĜedevším k tomu, aby neutralizovaly kyselinu moþovou, jež se vyskytuje v živoþišných bílkovinách. StejnČ tak i stres, hluk, zloba, strach nebo pocity viny pĜispívají k slanČ kyselým reakcím, jež mohou následnČ vyvolat zánČt žaludku nebo jiné žaludeþní potíže. PĜi nadmČrné spotĜebČ cukrárenských výrobkĤ se navíc do tČla dostává velké množství kyseliny octové. KromČ toho – bČhem fyzické námahy – dochází k velké zátČži kyselinou mléþnou pĜedevším v anaerobní oblasti, což se projevuje tím, že nemĤžete „popadnout“ dech. „Požitek“ pĜi konzumaci vepĜového masa a mnoha druhĤ sýrĤ má i svoji odvrácenou stranu – pĜináší s sebou kyselinu sírovou, která zpĤsobuje mČknutí meziobratlových plotének. V souvislosti s tím dochází k znaþným problémĤm se zády, nČkdy dokonce i k poškození þi prasknutí ploténky. Kyseliny však v žádném pĜípadČ nejsou jen škodlivé, naše tČlo je totiž potĜebuje ke spalování a získávání energie. Proto také u zdravého þlovČka mluvíme o kyselozásadité rovnováze. Kyseliny zaþínají být nebezpeþné a škodlivé tehdy, když kvĤli jejich pĜílišnému množství v tČle dojde k disharmonii v kyselo-zásaditém prostĜedí. Vzhledem k tomu, že mnohem vČtší þást kyselin se do tČla dostává stravou, je tĜeba na ni obzvlášĢ dbát. Cukr nám sice osladí život, ale tČlo naopak okyselí. Stejné tak nelze doporuþit ani tak þasto vychvalovaný ovocný ocet. PĜivádí sice tČlu chybČjící draslíkové ionty, þímž vyrovná pomČr mezi draslíkem a sodíkem u lidí, kteĜí trpí jeho nedostatkem, ale jako každá jiná kyselá strava naopak tČlu odebírá vápník, a tím urychluje vznik osteoporózy. Lepší je proto použít nČjaký þaj na proþišĢování, jenž dosáhne pĜirozeným a zdravým zpĤsobem stejného výsledku, jak vČdČli ještČ naši prarodiþe. A samozĜejmČ by mČl každý sám najít svoji cestu k
takové stravČ, jež obsahuje tolik minerálních látek, aby tČlo nebylo nuceno k „drancování“ vlastních interních zásob. PrávČ taková výživa vede k závidČníhodnému, celoživotnímu zdraví, k hezkému tČlu bez škodlivých odpadních látek, k pocitu pohody a naplnČné radosti ze života.
4 $5
Profesor Pirlet, bývalý profesor fyzioterapie na univerzitČ ve Frankfurtu, definoval pojem metabolismu odpadních látek následovnČ: Struska je odpadní látka pĜi spalování uhlí nebo také odpad pĜi tavení kovĤ ve vysokých pecích. V pĜeneseném slova smyslu jsou tČlesné „strusky“ meziprodukty i koneþnými produkty látkové výmČny, které musí být z organismu vylouþeny. BČhem bakte riálníbo rozkladu nestrávených zbytkĤ potravin vznikají þásteþnČ vysoce jedovaté látky, jež mohou pronikat do bunČk, jater, nervové soustavy, krve, imunitního þi rozmnožovacího systému. StejnČ tak i pĜebyteþná strava musí být nČkam uložena, pojivová tkáĖ se zanáší… Ukládáním odpadních látek se tak již v mládí zaþíná pĜipravovat živná pĤdu pro artrózu. TĜi kroky proþišĢování Je již dostateþnČ zĜejmé, že dĤkladné proþišĢování tČla a doplĖování minerálních látek jsou základními kameny zdraví a naléhavým pĜedpokladem pro úspČch jakékoliv terapie. Naše „civilizaþní“ strava i zpĤsoby stravování se postaraly o to, že jsme všichni více nebo ménČ „zaneseni“ odpadními látkami. PĜekyselení se zakládá na þasté konzumaci masa, pití kávy (silném kyselinotvorném nápoji), koly a rĤzných limonád þi na velkém množství bílé mouky nebo cukru. JeštČ pĜed sto lety byl cukr prodáván pouze v lékárnách – a jako jed pro lidský organismus tam také patĜí. PĜekyselování organismu nadále podporují napĜ. procesy
kvašení a tlení v tČle, špatná skladba stravy a narušená stĜevní flóra, ale ve velké míĜe se na nČm podílí také zlost, strach, hluk, stres, zklamání nebo naše pĜemrštČné požadavky. Úþinné proþišĢování probíhá ve tĜech fázích: • RozpuštČní odpadních látek v tČle za pomoci proþišĢovacího þaje. Kyseliny, dosud vázané na minerály, se opČt uvolní a mohou být vylouþeny. • Spolehlivá neutralizace aktivovaných kyselin. Po pĜísunu zásaditých látek (minerálĤ a stopových prvkĤ) dochází k neutralizaci aktivovaných kyselin. Samotné zásadotvorné potraviny by toho však nedosáhly, je tĜeba ještČ pĜidat vhodné potravinové doplĖky. • DĤkladné vylouþení neutralizovaných kyselin. Neutralizované kyseliny jsou bezezbytku vylouþeny, pokud se tČlu dostává potĜebné množství tekutin. Jedná se pĜedevším o již uvedený þaj a zeleninové šĢávy, ale vhodná je i dobrá neperlivá voda. K tomu je tĜeba ještČ doplnit dvakrát až tĜikrát týdnČ zásaditou koupel na 2 až 3 hodiny a také pít šĢávy z artyþokĤ nebo pampelišek, které napomáhají odvádČt jedovaté látky z tČla. PĜínosem jsou i zásadité zábaly, koupele nohou, zásadité klystýry a colonhydroterapie*. tedy všechno, co posílí þinnost vyluþovacích orgánĤ, jater, stĜev a ledvin, které jsou právČ v této dobČ obvzlášĢ zatížené. * Colonhydroterapie – procedura výplachĤ používaných hlavnČ pĜi potížích zažívacího traktu, ale i pĜi obezitČ, alergiích, únavČ, bolestech hlavy, snížené imunitČ a k prevenci kolorektálního karcinomu, (pozn. pĜekl.) Žádný z tČchto tĜí krokĤ sám o sobČ nestaþí, ale spoleþnČ mohou zaruþit úspČch. PĜitom v mnoha pĜípadech je dokonce vhodnČjší zaþít opaþnČ – s poslednČ uvedeným vyluþováním již neutralizovaných kyselin. Tím zajistíte tČlu, aby mČlo k dispozici co možná nej-vČtší
kapacitu „zásobáren“ pro uvolnČní odpadních látek a nikdy se nepĜetížilo pĜebyteþnými kyselinami. Poté mĤže následovat další krok, pĜísun zásad do tČla, takže se vytvoĜí více než dostateþná rezerva minerálĤ a stopových prvkĤ, potĜebná k neutralizaci pĜebývajících kyselin. Teprve na závČr lze zaĜadit rozpouštČní dosud vázaných kyselin, které se usadily jako odpad v mnoha „zásobárnách“ v tČle. Tímto postupem se spolehlivČ vyhnete zhoršení stavu na poþátku léþby, krizím bČhem léþby nebo pĤstu, jimiž tČlo reaguje na chyby z neznalosti – bućto na pĜíliš intenzivní první fázi rozpouštČní, nebo ne zcela dostateþnČ provedený druhý a tĜetí krok. Pro upĜesnČní ještČ jednou nejdĤležitČjší zásadotvorné „zdroje“: na jedné stranČ ovoce, zelenina, zeleninové šĢávy, þaj, saláty, na druhé stranČ zapomenout na zlost, odnauþit se strachu, vyhnout se zbyteþným stresĤm a pravidelnČ si vychutnávat potČšení ze slunce, vzduchu a volného þasu. Na vás samotných záleží, jestli využijete blahodárného úþinku odkyselení organismu a trvalé acidobazické rovnováhy, abyste se v dalších letech mohli ve svém tČle dobĜe cítit a život si skuteþné vychutnat. SamozĜejmČ že vašemu tČlu nepomĤže, budete-li dodržovat pravidla zásadité stravy pouze nČkolik týdnĤ a poté pokraþovat v jídle jako pĜedtím. Jde o zásadní zmČnu pĜístupu k stravovacím návykĤm, neboĢ jedinČ tehdy, když se pro vás stane zásaditá strava samozĜejmostí a dlouhodobČ u ní setrváte, mĤže být opravdu „lékem“ Postupujte pĜitom krok za krokem a zaþnČte s takovými zmČnami, které jsou pro vás nejsnadnČjší. Já sám jsem tĜeba zaþal s rozhodnutím, že po ránu budu snídat jenom ovoce, což dodržuji dodnes, a to bez zvláštního úsilí, jelikož se to mezitím stalo samozĜejmostí. Dalším rozumným krokem je pravidelné pití vČtšího množství tekutin, neboĢ bez jejich dostateþného pĜísunu se tČlo nikdy nemĤže dĤkladnČ proþistit.
Promyslete si svoji vlastní cestu, ale potom dĤslednČ dodržujte každý krok, vytvoĜte si z nČho návyk, což vyžaduje, abyste ho dodržovali vždy a bez jakékoliv výjimky. Velmi úþinná je i pravidelná masáž bĜicha. AlespoĖ jednou dennČ masírujte silnČjším tlakem celou plochu bĜicha, pĜedevším tvrdší místa, abyste je uvolnili. Krevní obČh se pĜitom oživí, takže i zanesené oblasti budou dostateþnČ zásobeny krví, bohatou na zásadité látky, a tak se proþistí. PĜi této masáži se samozĜejmČ také podaĜí vyprazdĖovat stále pĜeplnČné „zásobárny“ kyselin. Proto je vhodné zaĜadit do stravy i zásadité potravinové doplĖky, aby mČl organismus k dispozici dostateþné množství zásad, které by uvolnČné kyseliny neutralizovaly. „Omlazovací“ koupel Další velkou pomocí pĜi þištČní tČla jsou zásadité koupele s hodnotou pH kolem 8,5, kterou velmi snadno docílíte nČkolika polévkovými lžícemi natronu. Velkou roli pĜitom hraje doba trvání koupele, neboĢ zásady zaþínají pĤsobit teprve po hodinČ. Proto byste se mČli koupat alespoĖ 2 až 3 hodiny, pĜitom bČhem hlavní fáze „oþisty“ klidnČ dvakrát až tĜikrát týdnČ. Ale i pozdČji, po skonþení kúry, pĜedstavují tyto koupele pro naše tČlo velký pĜínos. VĜele je doporuþuji. PĜi tČchto déletrvajích koupelích by voda nemČla být pĜíliš horká, staþí 35 až 38 °C, jinak by se krevní obČh zbyteþnČ pĜetČžoval. Chcete-li úþinek koupele zvýšit, mĤžete do vody pĜidat zásaditou smČs (viz zaþátek této kapitoly). Tak dosáhnete toho, že se organismus bude odkyselovat a zároveĖ si doplní i minerální látky. Také zásadité klystýry zintenzivní proþištČní tČla. K pĜípravČ každého použijte 3 gramy jedlé sody a nechte jej pĤsobit tak dlouho, jak vydržíte. Výhodou tohoto postupu je vedle velice intenzivního odstranČní odpadních látek také hojení stĜev. ProspČšná je rovnČž návštČva sauny, pokud ovšem dostateþnČ pijete a tČlu doplníte dostatek zásaditých látek.
6 / /%
Žádný kritický stav zpĤsobený pĜekyselením organismu, jako napĜ. infarkt nebo mozková pĜíhoda, nepĜichází bez pĜedchozího varování. Moje babiþka vždy Ĝíkávala: „DĜív než pĜijde bouĜka, vČtšinou zahĜmí.“ Takovým varováním mĤže být tĜeba bolest na prsou, pocit na omdlení nebo snížená pohyblivost. Na tomto místČ bych chtČl ještČ jednou zopakovat svoji radu jakmile pocítíte nČjaký pĜíznak, ihned vypijte takové množství vody, aby se v nČm dĤkladnČ rozpustilo 8 až 10 gramĤ sody. Ta by mČla být po ruce v každé domácnosti právČ pro takovéto akutní pĜípady pĜekyselení. Roztok pĤsobí nejrychleji, když se vypije na laþný žaludek a voda má tČlesnou teplotu. Uvedené vysoké dávkování je velmi dĤležité. TČlo potĜebuje silný pĜísun zásad, aby se co nejrychleji zamezilo hrozící „sraženinČ“ þervených krvinek. SamozĜejmČ je tĜeba vyrozumČt lékaĜe nebo v naléhavých pĜípadech pĜivolat záchrannou službu, ale þasto jsou pro život nejdĤležitČjší právČ ty minuty, než se pomoc dostaví. Do té doby mĤžete sami pomoci také tím, že celou plochu postiženého místa budete potírat roztokem natriumbikarbonátu (jedlé sody), aby se do tČla dostal také pĜes kĤži. Jednorázové pĜedávkování nemĤže uškodit, zato nedostatek by mohl mít smrtelné následky. ýasto se stává, že když lékaĜ dorazí, záchvat už odeznČl. Ale i tehdy, když jste katastrofu zažehnali a nehrozí bezprostĜední nebezpeþí, je rozumné ještČ tentýž den jednou þi dvakrát vypít roztok z asi 5 gramĤ natronu, aby se skuteþnČ zajistil dostatek zásaditých látek, které tČlo v této situaci nutnČ potĜebuje – pĜísun zásad totiž pĜitahuje další kyseliny ze zásobáren a ty musí být samozĜejmČ také kompenzovány.
,/
Aþkoliv pĜekyselení tČla je samo o sobČ dost zatČžující, jeho následek – odmineralizování – je mnohem horší, pokud trvá dlouhodobČ. Projevuje se v tČle na mnoha místech. VČtšina orgánĤ zaþíná fungovat omezenČ a endokrinní žlázy plní svoji úlohu jen
þásteþnČ. Krevní tlak se vymyká normČ, zuby jsou napadané kazy, vlasy vypadávají ve vČtší míĜe a klouby a kosti jsou znatelnČ zeslabené. Dochází nejdĜíve k akutním, pozdČji chronickým zánČtĤm kloubĤ a nakonec i k obávané osteoporóze. OdvápnČné kosti se stále þastČji lámou, a to již pĜi nevelkém zatížení. Odkyselení tČla je pĜitom jen prvním krokem ke zdraví. Druhým krokem je bezpodmíneþnČ nutná remineralizace, þili doplnČní minerálních látek v tČle. Jejich nedostatek bývá vČtšinou natolik velký, že se jedním zásaditým jídlem nedá doplnit, neboĢ pĜísun zásad, jež jsou v nČm obsažené, není dost vysoký. Proto je zde tČlo odkázáno na zásadité potravinové doplĖky (viz str. 38 a kapitola 9).
!
• • • • • • • • • • • • • • • •
Pravidelná kontrola hodnoty pH (viz str. 36) Strava bohatá na zásady Dopoledne jíst nejlépe jen ovoce DostateþnČ pít Ne každá voda je vhodná, pokud možno se omezit na vodu neperlivou Jíst mnoho pĜirozených a pĜedevším þerstvých potravin Omezit bílkoviny, cukr a sĤl Vyhýbat se „jedĤm“ jako alkohol, nikotin atd. Vyvarovat se zlosti a zbyteþným stresĤm DennČ zaĜazovat potravinové doplĖky se stopovými prvky Používat kvalitní odkyselovací a minerální prostĜedky Co nejþastČji si dopĜát zásaditou koupel Jíst v klidu a dĤkladnČ žvýkat Nejíst pozdČ veþer Jednou dennČ zajistit tČlu pĜísun zásad, aby pH hodnota tČlních tekutin dosáhla 7,5 jednotek DennČ mít dostatek pohybu kvĤli získání kyslíku a odkyselování pomocí dýchacích cest
• • • • • • • • •
PĜirozenČ zhluboka dýchat Jíst málo masa nebo dokonce žádné PĜíležitostnČ držet pĤst PravidelnČ zaĜazovat odkyselovací a zásaditý nápoj RĤzné zásadité rostlinné preparáty jako spirulina, kvČtný pyl nebo klíþky ýasto jíst brambory Jídlo ochucovat radČji koĜením než solí V autČ nebo na pracovišti mít ionizátor kvĤli „aktivnímu“ kyslíku Dbát na potĜeby svého tČla – máte jen to jediné
! " # Je až s podivem, jak málo lidí si uvČdomuje, že pĜevážnou þást pĜekyselení tČla vyvolává špatná strava. Stravovací zvyklosti zasahují dalekosáhle do zdravotního stavu našeho tČla. To se týká jak situace zažívacího traktu a krevního obČhu, tak i lymfatických žláz, tkání a jednotlivých bunČk. Podílí se dokonce na zpĤsobu našeho chování i na mezilidských vztazích. NeboĢ jestliže se stravujeme pĜevážnČ „kysele“, dochází þastČji ke „kyselým“ reakcím, jako je zlost, vztek, agrese, stres atd. Také zpĤsob myšlení, jasnost vČdomí a rozhodnutí, která z nČho vychází, spoluurþuje naše strava a nesprávné stravovací návyky. Je tudíž životnČ dĤležité, abychom se pokud možno stravovali optimálnČ. PĜi 70 gramech proteinu v denní dávce potravin vzniká odpovídající množství kyselin, které zásadité látky neutralizují. Pokud jich však v tČle není dostatek, každý den urþité množství kyselin zbývá. Organismus si s nimi musí poradit a nČkam je uložit. V prĤbČhu þasu jsou to nahromadČná kila kyselin, které zatČžují naše zdraví a zbyteþnČ zvyšují naši váhu. Také imunitní systém, z velké
þásti závislý na funkci stĜev, je tím vyþerpáván, až nakonec nedokáže vykonávat svoji úlohu a selže. MČli bychom si znovu uvČdomit, že se neživíme tím, co jíme, nýbrž tím, co z toho udČlá naše trávení. Jsou-li stĜeva þistá a funkþní, jsme zdraví a šĢastní. Naše souþasné zpĤsoby stravování jsou však v pravém slova smyslu „životu nebezpeþné“ Podstatné chyby ve stravování • Jíme pĜíliš špatného a velmi málo pĜirozeného. • Jíme pĜíliš þasto, rychle a zbyteþnČ velké porce. • Jíme pĜíliš tČžká jídla s hodnČ bílkovinami – a velmi pozdČ. • Pijeme pĜíliš málo a nedČláme „postní“ pauzy, které znal praþlovČk ještČ zcela pĜirozenČ, jelikož ne vždy pĜesnČ ve 12.30 našel nČco „na stole“
6 $
/
Cukr se vyskytuje témČĜ ve všech potravinách a tvoĜí pĜibližnČ 50 % všech uhlohydrátĤ, jež ve stravČ pĜijímáme. HodnČ cukru však unavuje a dokáže rozházet imunitní systém. ýím víc sladkostí jíme, tím je naše strava nezdravČjší. Získáváme tak pravdČpodobnČ stále ménČ vitaminĤ a minerálních látek, které pak v tČle chybí. Že cukr škodí zubĤm, to ví jistČ každý. Cukr nám sice život osladí, ale tČlo „okyselí“ KromČ toho odnímá tČlu vitamin B 1, které nutnČ potĜebuje k biochemické pĜemČnČ. PĜírodní cukr z cukrové tĜtiny obsahuje vysoký podíl životnČ dĤležitých stopových prvkĤ, minerálĤ a vitaminĤ. Náš cukr však toto vše ztratil rafinováním a ještČ k tomu je zatížen bČlením. Bílý cukr ochromuje peristaltiku stĜev a silnČ zatČžuje imunitní systém. Niþí sklovinu a pĜipravuje vhodné prostĜedí pro bakterie. Dokonce pĤsobí negativnČ i na inteligenci, snižuje ji, i když to hned nezpozorujeme, neboĢ þasto zamČĖujeme vzdČlání s inteligencí. Snižuje také þinnost mozku a mČní chování þlovČka.
Kdyby mČl být dnes cukr zaveden jako nový produkt, nikdy by nemohl získat povolení jako potravina. Je to velmi silný jed a patĜí do lékáren. Jednoduchý cukr však pĜedevším pĜetČžuje slinivku bĜišní, jelikož ji nutí k pĜíliš vysoké produkci inzulínu, aby se hladina cukru v krvi opČt snížila. KvĤli snížené hladinČ cukru však míváme hlad „jako vlk“, takže þasto opČt sáhneme po nČþem sladkém. A ocitáme se tak znovu v zaþarovaném kruhu. Pokud urþujeme svoji stravu pouze podle toho, na co máme chuĢ, pácháme pomalou sebevraždu – a to s nožem a vidliþkou v ruce. Vhodné potraviny však mohou posloužit k léþení. Jestliže se vyhnete potravinám, které vám nechutnají, mĤžete zĤstat zdraví, neboĢ vaše tČlo je tím nejspolehlivČjším rádcem. KaždopádnČ byste mČli dát na jeho pokyny.
# ( ) 7 8
Lidský organismus je odkázaný na kuchyĖskou sĤl a potĜebuje jí dennČ asi 3 gramy. Ve stravČ však každý den pĜijímáme v prĤmČru témČĜ 15 gramĤ a zatČžujeme tím tČlo v mnohem vČtší míĜe, než si vĤbec dovedeme pĜedstavit. PĜíliš soli mĤže usmrtit, jelikož, existuje pĜímé spojení mezi solí a vysokým tlakem, kterého si þasto všimneme až tehdy, když už je pozdČ. Mnoho soli také unavuje, dČlá þlovČka náladovým, podráždČným; naplavuje se a poškozuje ledviny. Pokud dostateþnČ nefungují, stoupá krevní tlak. Místo soli proto radČji používejte všude, kde je to jen možné, bylinky a pĜírodní koĜení.
"
Kdo by neznal pĜísloví: „Dobré žvýkání – poloviþní trávení.“ Ale co vlastnČ znamená dĤkladnČ žvýkat? Optimální pĜedtrávení za pomoci správného žvýkání podporuje nejtČžší práci žaludku a stĜev. Zažívací problémy, i kdyby trvaly dlouhou dobu, zmizí v prĤbČhu nČkolika dnĤ, pokud budete opravdu dĤkladnČ žvýkat. Dietologové doporuþují žvýkat každé sousto 32krát. Nemusíte to pĜesnČ
odpoþítávat, staþí, pokud budete žvýkat tak dlouho, dokud sousto nebude dostateþnČ rozmČlnČné. Tím je zajištČno optimální využití životnČ dĤležitých vitaminĤ a výživných látek a kromČ toho se výraznČ posiluje i imunitní systém. DĤkladné žvýkání je i absolutnČ spolehlivou metodou jak rychle a zdravČ zhubnout a bez potíží udržovat ideální váhu po celý život. Nedivte se, jak málo pĜitom budete muset jíst, abyste se cítili sytí, neboĢ obvyklé hltání dává tČlu falešné informace. Na zaþátku zažijete ještČ další neobvyklou zkušenost – budete mít namožené žvýkací svaly. Ty jsou sice pomČrnČ silné, ale dosud nebyly trénované. KĜeþe a napČtí v þelistech brzy zmizí, ale pĜíjemný pocit, který peþlivé a pomalé žvýkání vyvolalo, už setrvá. VytvoĜí základ pro harmonický psychický stav a pĜíznivČ zmČní váš pĜístup k životu. PĜi dĤkladném žvýkání se jídlo stává pĜímo medi-tativním zážitkem a sousto po soustu témČĜ drogou „štČstí“, neboĢ pĜi takovémto zpĤsobu jídla je v mozku produkován hormon serotonin. KromČ toho teprve pĜi dĤkladném žvýkání objevíte, kolik chutí mají jednotlivá jídla, a stanou se z vás labužníci. Budete se bránit jíst i nadále nevhodnou stravu, protože se ve vás probudila dobrá vnímavost pro energetickou kvalitu potravin.
#
PĜehled nejdĤležitČjších kyselinotvorných potravin: Anþoviþky, avokádo, bílé víno, bonbony, brambĤrky, broskve v plechovce, burské oĜíšky, candát, cukr, þaj (þerný), þajovka, þoþka, þokoládové jazýþky, divoké prase, dort sachr, eidam, ementál (45 % tuku), fritovací olej, gorgonzola, halibut, hovČzí peþené, hovČzí Ĝízek, hranolky, humr, husa, husí játra, játra, játrové knedlíþky, jehnČþí, jelito, jitrnice, kandované ovoce, kapr, karbanátek, kari koĜení, keþup, klobása, kokosový olej, kokosový oĜech, krevní tlaþenka, krocan, langusta, ledvinky, limonády, liška jedlá, losos, majonéza, makrela, marcipán, máslové sušenky, maso, mleté maso, mušle, nugát, ovarové koleno, ovocné bonbony, ovocné víno, pálenka,
peþený sleć, perník, pivo, polévková kostka, preclík, pstruh, raþí maso, rostbíf, rum, rybí tyþinky, salám, sardele, sardinky, skoĜicové cukroví, sladové pivo, sleć, smažené krokety, sĤl, sýr Bries, sýr s hĜíbky, šampaĖské, špek, štika, šunka, tavený sýr, treska, tĜtinový cukr, tuþné vepĜové maso, tuĖák, tvarohový koláþ, tvrdý salám, úhoĜ, vajeþný likér, vepĜová kotleta, volský jazyk, vuĜt, whisky, zajíc.
0
A zde je odpovídající seznam zásadotvorných a neutrálních potravin: Ananas, artyþoky, aspik, bambusové klíþky, banány, borĤvky, bramborová polévka, bramborové knedlíky, brambory, brokolice, broskve (þerstvé), brynza, bylinkové þaje, camembert (30% tuku), celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuĜice, þaj (zelený), þerný koĜen, þerný nasládlý chléb, þerný rybíz, þervená Ĝepa, þervené zelí, þesnek, dietní margarin, dietní olej, droždí, dýnČ, fazole (zelené), fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus, hlávkové zelí, hovČzí filet, hrášek (þerstvý), hrušky, husí prsa, chĜest, jableþná šĢáva (pĜírodní), jableþná dĜeĖ, jableþné víno, jableþný koláþ (kynuté tČsto), jablko, jáhly, jahody (þerstvé), jogurt, kapusta, kapusta kadeĜavá, kdoule, kedlubny, Knackebrott, kondenzované mléko, kopr, kroupy, krupice, krĤtí maso, kukuĜice, kvČták, kyselá smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lnČná semínka, maliny, margarin, máslo, medový meloun, meloun, meruĖky, minerální voda neperlivá, mirabelky, mléko (1,5 až 3,5 % tuku), mrkev, nektarinky, netuþné mléko (sbírané), netuþný tvaroh, nudle, odstĜećované mléko, okurky, okurky v koprovém nálevu, okurky v octovém nálevu, oĜechy, ostružiny, petržel, platýs, podmáslí, polévková zelenina, pomeranþe, pomeranþový džus (pĜírodní), pórek, rajþata, rajþatový džus, rĤžiþková kapusta, rýže (natural), Ĝedkev, Ĝedkviþky, ĜeĜicha, slepice (peþená i vaĜená), sluneþnicový olej, sójové klíþky, srnþí kýta, šípky, špenát, šĢáva z kyselého zelí, švestky, telecí filé, te-lecí stehno, treska, tĜešnČ, tuþné mléko, tvaroh, ústĜice, želatina, žitná mouka (typ 997), žitný chléb.
3
Pro zdravou, zásaditou výživu je ovoce obzvlášĢ dĤležité. V optimálním pĜípadČ byste mČli zaþít každé ráno snídaní sestávající výhradnČ jen z ovoce, jež potČší nejen oþi a patro, ale obdaruje vás také svČžestí a dobrou kondicí, kterou vám bude každý závidČt. Jedním z nejlahodnČjších plodĤ je ananas. Jeho enzymy jsou dĤležité a léþivé, neboĢ napĜ. enzym bromelin tráví odumĜelou tkáĖ, aniž by zatČžoval tkáĖ zdravou. Tím napomáhá tČlu pĜi jeho þištČní a nezávadným zpĤsobem i pĜi ubývání na váze. Ananas je zásaditý a harmonizuje tudíž acidobazické tČlesné prostĜedí. Také jablka jsou zásaditá a velmi zdravá, mČli bychom je jíst se slupkou a s jádĜincem, neboĢ proþišĢuje tČlo a pĜirozenou cestou snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Ani hrušky bychom nemČli podceĖovat. Také se podílí na þištČní tČla, mají mírnČ projímavý úþinek a obsahují dĤležité minerály. ObvzlášĢ mĤžeme ocenit meruĖky. Mají neobvykle vysoký obsah minerálĤ. Národ Hunza, nejzdravČjší populace na zemi, je používá jako „multivitaminový bonbon“ Sušené meruĖky mohou být i v zimČ kdykoliv k dispozici – a mČly by být ve vašem jídelníþku každý den. NemČli bychom opomíjet ani jahody, které já osobnČ považuji za nejvýteþnČjší „domácí“ ovoce. V dobČ jejich skliznČ jich sám s ním dennČ minimálnČ pĤl kila, nČkdy i celé kilo. Avšak nepĜekonatelné jsou datle a fíky, pokud se týþe obsahu minerálních látek. Z toho dĤvodu je velmi doporuþuji, zejména proto, že jsou v každou roþní dobu k dispozici. Nepostradatelné je pro mČ napĜ. mango. Toto lahodné tropické ovoce není jen velice chutné, nýbrž pro tČlo i prospČšné, neboĢ zmírĖuje Ĝadu jeho zátČží. PĜi pĜekyselení organismu však nejrychleji úþinkuje meloun. Jezte ho, kdykoliv je to možné. Již hodinu poté bude vaše hodnota pH optimálnČ vyvážená. NejvhodnČjší je jíst meloun samotný, neboĢ jen tak se již za 20 minut ocitá ve stĜevech a zaþíná odkyselovat a þistit vaše tČlo. NezapomeĖte ani na maliny a borĤvky. Mají nejen zvláštní aroma a chutnají bájeþnČ, ale kromČ toho þistí krev a stĜeva a obsahují vysoký pĜebytek zásad. Pokud je doba tĜešní, mČly by být také dennČ
podávány na stĤl, nejlépe jako souþást ovocné snídanČ. TĜešnČ jsou totiž ten nejþistší „elixír mládí“ pro látkovou výmČnu a trávení. Vedle vysokého podílu zásad se v nich vyskytuje i velmi mnoho pĜirozeného zinku, jenž je nepostradatelný pĜi vymČšování kyselin ledvinami. SamozĜejmČ že do jídelníþku odkyselovací diety patĜí i pomeranþe, stejnČ jako broskve, které jsou obzvlášĢ úþinné pĜi tĜídenní þistČ broskvové dietČ. Pokud máte problémy s trávením, jsou švestky pĜesnČ tím žádaným „lékem“, neboĢ zcela spolehlivČ pomohou odstranit z tČla všechno, co je v nČm již nepotĜebné. Vysoký obsah minerálĤ mají také mandle a lískové oĜíšky. A když objevíte na trhu papáju, urþitČ po ní sáhnČte. Je to velmi lahodný plod, který prospČje tČlu po mnoha stránkách. Takže chcete-li vyzrát na stáĜí, je pro to ovoce tím nejchutnČjším a nejlevnČjším „elixírem mládí“ – a to v každém vČku.
Banány, plody moudrosti Žádné jiné ovoce nemĤže prokázat tak vyrovnanou bilanci výživných látek jako banány. Harmonizují srdeþní rytmus a hladinu cukru v krvi a rozšiĜují vČdomí, kvĤli þemuž se jim Ĝíká „plody moudrosti“ Jelikož zvyšují hladinu serotoninu v krvi, pozitivnČ pĤsobí i na vaši náladu a rozpoložení. Doporuþují se pĜedevším dČtem, neboĢ jsou lehce stravitelné, nabízejí snadno dostupné zásady a nepĤsobí na doušĢku. Obsahují i velmi dĤležitou kyselinu lištovou, jež napĜ. pomáhá „zbrzdit“ Alzheimerovu nemoc. Jejich konzumace je velmi dĤležitá i v tČhotenství, protože právČ v tomto období chybí v ženském tČle dostatek tČchto kyselin a banány je mohou doplnit. DennČ bychom si mČli dopĜát alespoĖ 2 až 3 banány, jež nám pĜíroda nabízí dokonce již hygienicky „zabalené“ Banány jsou považovány za jeden z nejlepších pĜírodních lékĤ. Chutnají bájeþnČ i peþené. Na pánvi jen krátce opeþete 4 až 5 banánĤ – takto pĜipravené vydají za jeden výteþný kompletní chod. Pokud jste je v této podobČ dosud neochutnali, o mnoho jste pĜišli. Hroznové víno, elixír života Nezáleží na tom, jestli jsou hrozny bílé nebo þervené, vždy jsou chutné a prospČšné už jen proto, že hroznový cukr se vstĜebává pĜímo do krve. KromČ toho také stimulují nervy. Jsou nepostradatelnou souþástí zásadité stravy i jako šĢáva. Již desetidenní kúra s þerveným hroznovým vínem neuvČĜitelnČ prudce sníží sklon k srážlivosti krve a s 2 až 3 sklenkami hroznového džusu dennČ si zajistíte ochranu proti infarktu. S velkou pravdČpodobností vám právČ džus z þervených hroznĤ prodlouží život a pomĤže zĤstat až do pozdního vČku zdravý a vitální.
0 3 9
Zelená zelenina, jak syrová tak i vaĜená, patĜí k potravinám s nejvyšším obsahem minerálních látek. Obsahuje mnoho hodnotných zásad, jež tČlo bezpodmíneþnČ potĜebuje. Denní porce zeleniny je proto v zásadité stravČ nepostradatelná. Jako syrová je nejvhodnČjší mrkev, a pokud ji máte rádi, pak i kedlubna. ObzvlášĢ velké množství minerálĤ je obsaženo v þoþce, pórku, dýni a v þervené ĜepČ. Nejbohatší na minerály je však špenát a petržel. Nejrychlejší þisticí úþinek pak pocítíte poté, co sníte chĜest. Za velmi významné v zásadité stravČ jsou považovány olivy, neboĢ jsou velmi bohaté na draslík. Proto byste mČli pĜi pĜípravČ jídel používat co nejþastČji právČ olivový olej, nejlépe pĜirozenČ lisovaný za studena a z prvního lisu. Pokud se pro vás stanou olivy a olivový olej denní souþástí jídelníþku, udČláte svému tČlu obzvlášĢ dobĜe. Brambory Pro zásaditou výživu jsou brambory zcela nepostradatelná a ideální potravina pro všechny, jejichž tČlesné tekutiny jsou pĜekyselené – a to se v souþasnosti týká vČtšiny z nás. Brambory vážou v žaludku kyseliny, a tím napomáhají pĜi zánČtech žaludeþní sliznice a jiných žaludeþních potížích. Jejich výrazný zásaditý úþinek však v podstatČ prospívá celému organismu. Tato hlíza také posiluje nervovou soustavu a zvyšuje odolnost proti stresu. ýesnek, ideální regulátor žláz ýesnek je v mnoha kulturách cenČn jako léþivá rostli-na. Je vskutku jedním z nejbájeþnČjších „lékĤ“ pĜírody, aþkoliv ještČ stále nedokážeme pĜesnČ urþit, která ze substancí þesneku má na svČdomí jeho léþivý úþinek. Je zjištČno, že je ideálním regulátorem žláz. Vzhledem k rozsahu jeho úþinkĤ je možné v nČm spatĜovat skuteþné tonikum. ZvlášĢ intenzivnČ pĤsobí na vČnþité cévy, posiluje imunitní systém, snižuje krevní tlak a hladinu tukĤ v krvi, a to bez vedlejších úþinkĤ – pokud ovšem odhlédneme od jeho výrazného aroma. Je
tedy mnoho dĤvodĤ pro to, abychom v kuchyni ve vČtší míĜe využívali blahodárný vliv þesneku. KoĜení dokáže kouzla Také Ĝada koĜení má kvĤli vysokému obsahu minerálních látek silný zásaditý úþinek. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží pĜedevším skoĜice a bobkový list, bílý pepĜ, kopr a majoránka, kmín a cibule. Nade všemi však vévodí þerný kmín. Již pĜed pĤldruhým tisíciletím prorok Mohamed ve své knize Hadith hlásal, že þerný kmín mĤže vyléþit každou nemoc. Moderní medicína dochází k poznatkĤm, že toto koĜení (nigella sativá) je schopné znovu obnovit hladinu minerálĤ v tČle a organismus optimalizovat. Olej z þerného kmínu obsahuje hodnotné, nČkolikanásobnČ nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro tČlo nepostradatelné. Sotva který prostĜedek dokáže tak snadno a úþinnČ pomoci tČlu, aby ještČ lépe plnilo své rozmanité funkce, což se velmi rychle projeví zlepšeným zdravotním stavem. Jogurtem pro dlouhý život Jogurt zaujímá v poživatinách zcela zvláštní postavení. Nejenže odstraĖuje zárodky onemocnČní, které vyvolávají žaludeþní a stĜevní potíže, ale zároveĖ také potlaþuje tvorbu nádorĤ, a tak chrání organismus pĜed rakovinou. Je bohatý na vápník, potĜebný pĜi stavbČ a posilování kostí, což je velmi dĤležité pĜedevším ve stáĜí. Jogurty patĜí k základním potravinám u obzvlášĢ dlouhovČkých národĤ. MČly by se tedy pravidelnČ objevovat i ve vaší stravČ. TČlo vám za to podČkuje. pH hodnota dešĢové vody Moderní civilizaþní strava vede každopádnČ k trvalému pĜekyselování, neboĢ v pĜevážné vČtšinČ v ní pĜevažují kyselé prvky. Toto narĤstající pĜekyselování se dá v neposlední ĜadČ pĜipsat i kyselým dešĢĤm.
I kdybychom konzumovali pĜevážnČ jen ovoce, saláty a zeleninu, v nejlepším pĜípadČ pČstované dokonce pouze na biologických farmách, nevyhneme se vlivu kyselých dešĢĤ. Tyto deštČ stále více snižují podíl minerálních látek v našich rostlinách, a to ve znaþné míĜe. Takže ani pĜi zaĜazení sebepĜírodnČjších produktĤ do své stravy nezĤstaneme ušetĜeni osudu ostatních živých tvorĤ planety, kteĜí trpí dopadem kyselých dešĢĤ. Stromy i ryby žijí pĜirozenČjším zpĤsobem, a pĜesto pĜedþasnČ hynou. Lidé, aby pĜežili, musí vyrovnávat nedostatek minerálĤ zásaditými potravinovými doplĖky, což bohužel stromy ani zvíĜata nemohou.
): / $
U minerálĤ a stopových prvkĤ se jedná o anorganické elementy, které samy o sobČ sice nedodávají žádnou energii, ale rozhodující mČrou se podílejí na všech dĤležitých pochodech lidského tČla. Protože je tČlo samo nevytváĜí, musí se tyto látky dennČ pĜidávat ke konzumovaným poživatinám, a to ve více než dostateþné míĜe, neboĢ jsou neustále vyluþovány potem, moþí a stolicí. Rozlišujeme tzv. vČtšinové prvky, jejichž koncentrace obnáší více než 50 mg na 1 kg tČlesné váhy, a tzv. stopové prvky, které jsou sice potĜebné jen v nepatrném množství, ale pro vyvážený prĤbČh životních procesĤ jsou stejnČ nepostradatelné. Následuje seznam minerálních látek a stopových prvkĤ, které jsou považovány za esenciální, tudíž životnČ dĤležité.
Draslík Ve spojitosti se sodíkem Ĝídí draslík vodní prostĜedí našeho tČla, pĜiþemž sodík je zodpovČdný za zadržování a uskladĖování vody a draslík se stará o Ĝádné vyluþování. Navíc ještČ „nabíjí“ svalstvo energií a zajišĢuje jeho pružnost a vytrvalost. Je nepostradatelný i pĜi syntéze bílkovin. Jeho zhodnocení však silnČ omezuje pĜíliš vysoká spotĜeba kuchyĖské soli. KromČ starších lidí, kteĜí pĜevážnČ trpí vČtšinou skrytým nedostatkem draslíku v tČle, jsou to i sportovci a milovníci sauny, jimž chybí, jelikož právČ potem se vyluþuje velké množství draslíku. PĜi jeho nedostatku dochází k hromadČní vody v tČle, tvoĜení edémĤ, rychlé únavČ již bČhem malého zatížení, k takzvanému „línému“ stĜevu a narušení srdeþní þinnosti, omezení funkce moþového mČchýĜe a k poklesu hladiny krevního cukru. Zásobu draslíku si mĤžeme doplnit konzumací ovoce, zeleniny, salátĤ, brambor a rýže natural. Také sojové produkty a luštČniny, jako napĜ. bílé fazole, jsou velmi bohaté na draslík. Abychom se dobĜe cítili, potĜebujeme ho okolo 3 g dennČ, sportovci až 6 g. HoĜþík HoĜþík je dĤležitý pro udržení srdeþního rytmu a napomáhá pĜi náchylnosti ke stresu. PĜitom nejenže zklidĖuje, ale zároveĖ dodává duchapĜítomnost a vČtší všímavost. Jako spouštČcí látka je zcela nepostradatelný pro témČĜ 300 aktivních enzymĤ látkové výmČny, podílejících se na bílkovinné syntéze a dĤležitých pĜi tvorbČ obranných tČlísek imunitního systému.
PĜi nedostateþném množství hoĜþíku v tČle vám chybí energie a snadno se rozrušíte, pĜi jeho velkém nedostatku jste dokonce dezorientovaní. TČlo vyžaduje dennČ 400 až 600 mg hoĜþíku, neboĢ musí být k dispozici pro každý nervový impuls. ZemČdČlská pĤda, která je pĜehnojená a vyþerpaná, pĜedává rostlinám hoĜþík jen sporadicky, proto mnoha lidem chybí. Tento stav se dá klinicky jen velmi tČžko zjistit, jelikož pĜevážná þást hoĜþíku se nalézá uvnitĜ bunČk. Z tohoto dĤvodu se doporuþuje dennČ dodávat tČlu 300 až 500 mg hoĜþíku v produktech doplĖkové výživy. Vápník Ve vašem tČle se nalézá kolem 1 až l,5kg vápníku. Asi 95-98% z jeho celkového obsahu je vázáno v kosterním systému a zajišĢuje potĜebnou pevnost a pružnost kostí. Bez pĜítomnosti vápníku by se nevyvinuly zdravé kosti ani zuby, proto je jeho potĜeba vyšší pĜedevším v období dospívání. StejnČ nepostradatelný je také pro funkci nervĤ a svalstva, k nimž patĜí i srdeþní sval. Nedostatek vápníku vede k nervóznímu napČtí, potížím pĜi usínání i spánku, ztrácí se pĜirozená veselost a vyrovnanost. Dochází k odvápnČní kostry, a tím k zvýšenému riziku lámání kostí. Vzniká napČtí, kĜeþe ve svalech, únava. TČlo se pĜekyseluje. NejzávažnČjším následkem chybČjícího vápníku v organismu je osteoporóza, již mĤže doprovázet velmi bolestivé zhroucení obratlĤ. Vápník patĜí mezi stavební prvky tČla. Ten, kdo kouĜí, pije kávu, jí hodnČ masa nebo právČ užívá antibiotika þi kortison, potĜebuje obzvlášĢ mnoho vápníku. ÚmČrnČ vČku vyžaduje tČlo 1 až 1,5 gramu na den. Jeho hlavním „dodavatelem“ je mléko spolu s ostatními mléþnými produkty jako napĜ. jogurt, tvaroh a tvrdý sýr, stejnČ tak i oĜechy, zelenina a potraviny ze sóji. Dodateþný pĜísun izolovaného kalcia nijak neprospČje, jelikož vápník mĤže být optimálnČ využit pouze ve spojitosti s fosforem a hoĜþíkem. DĤležitá je proto takzvaná biologická použitelnost vápníku, jenž pĜijímáme. Sladkosti, peþivo z bílé mouky, hotová jídla nebo mČkký sýr zatČžují jeho vstĜebávání. Z tohoto dĤvodu mnozí trpí nedostatkem vápníku v tČle, pĜedevším pak ženy v menopauze. A ještČ nezapomeĖme: pĜekyselení tČla, které neustále spotĜebovává
þást vápníku k neutralizování, samozĜejmČ jeho nedostatek ještČ zvyšuje. Nepostaþí však, pokud se ho pokusíme doplnit v jeho biologicky dostupné podobČ. TČlo nutnČ potĜebuje i dostatek pohybu, aby mohlo uskladnit vápník v potĜebném množství. Jestliže jsou zásobárny vápníku naplnČny, „daruje“ nám tento minerál klid a veselost, þímž se výraznČ zlepší kvalita našeho života.
& ): / $
;
Chrom Chrom je kovový mikroprvek, jenž je v potravinách pĜítomen jen v nepatrném množství, napĜ. ve výrobcích z celozrnné pšeniþné mouky, v pivním droždí a houbách. Velmi dĤležitou roli hraje pĜedevším pĜi látkové výmČnČ cukru. Bez chrómu je narušeno prostĜedí inzulínu. Chrom vytváĜí zásadité látky a umožĖuje usazování glukózy v buĖkách. Jod Jod patĜí k základním, tudíž nepostradatelným stopovým prvkĤm, neboĢ bez jodu pĜestane správnČ fungovat štítná žláza. Pokud jíte pravidelnČ ryby, mČla by být vaše spotĜeba jodu zajištČna, v opaþném pĜípadČ nutnČ konzumujte jodovanou sĤl. PĜi nedostatku jodu pracuje organismus sotva na polovinu. DospČlý þlovČk potĜebuje asi 100 až 150 mikrogramĤ jódu dennČ, aby byl dostateþnČ výkonný. Pokud jste neustále unavení, bez podnČtĤ, snadno vychládáte a bez zvláštního dĤvodu pĜibýváte na váze, pak pĜíþinou mĤže být právČ nedostatek jodu. Mangan Mangan je nepostradatelný nejen pro zdravé a výkonné svalstvo, ale i kvĤli bílkovinné syntéze a látkové výmČnČ tukĤ a uhlovodanĤ. Tento stopový prvek bČžnČ pĜijímáme pĜedevším v listové zeleninČ, celozrnných obilninách, luštČninách, þervené ĜepČ a oĜechách. Pokud
þasto jíte maso a uzeniny, potĜebujete obzvlášĢ hodnČ manganu a mČli byste ho tČlu dodávat v potravinových doplĖcích – pĜibližnČ 50 mikrogramĤ dennČ. MČć MČć se podílí na stavbČ enzymĤ a brzdí zaþínající zánČty v tČle. Avšak nejdĤležitČjší je pĜedevším pro pĜemČnu železa v hemoglobin, krevní barvivo, nezbytné kvĤli pĜenosu kyselin. Pokud jíte þasto listovou zeleninu, pravdČpodobnČ tím bude pokryta vaše denní spotĜeba mČdi. Trpíte-li však na þasté zánČty nebo vás trápí polyartritida, mČli byste uvažovat o zvýšené spotĜebČ mČdi. Molybden DĤležitou souþástí látkové výmČny purinu je stopový prvek molybden, jenž napomáhá zabránit kloubním potížím a dnČ. Molybden také najdeme v listové zeleninČ, výrobcích z celozrnné mouky a v luštČninách. Jeho denní spotĜeba se pohybuje mezi 100 až 150 mikrogramy. Selen Optimální prĤbČh mnoha tČlesných funkcí je závislý na selenu. Ten zabraĖuje onemocnČní srdce þi krevního obČhu, rakovinČ i pĜedþasnému stárnutí. Selen je antioxidaþní mikroživina, obsažená v semenech a klíþcích. Síra V žádném pĜípadČ není jen škodlivá, ale zároveĖ i nepostradatelná pro tvorbu dĤležitých vitaminĤ jako thiamin nebo biotin, které by bez ní nemohly být syntetizovány. Biologicky použitelná je obsažena v cibuli, pažitce, pórku a pivním droždí. Zinek Také zinek je velmi dĤležitý pro nesþetné tČlesné funkce a hraje zvláštní roli pĜi chorobných zmČnách kĤže, poruchách funkce ledvin a jater stejnČ jako pĜi oslabeném imunitním systému. Záleží pĜedevším na jeho biologické použitelnosti, jak dalece je pokryta
jeho spotĜeba. BČžnými dodavateli zinku jsou ryby, maso a vejce, v nejkoncentrovanČjší podobČ jej nalezneme v ústĜicích. Zinek je velmi dĤležitý pro rĤst bunČk, pĜi bílkovinné syntéze a zhodnocení vitaminu A. BČhem rakoviny je mnohonásobnČ víc vyluþován, musí se proto v dostateþné míĜe doplĖovat. Denní spotĜeba dospČlého þlovČka je kolem 15 mg, není však vždy krytá bČžnou stravou. Železo TČlo dospČlého þlovČka obsahuje asi 4 g železa, jež z velké þásti slouží k tvorbČ þervených krvinek a pĜitom má klíþovou funkci pĜi transportu kyselin. KromČ toho se využívá pĜi každé pĜemČnČ energie v bunČþném tČle. Ztráty železa se dají jen s obtížemi nahradit, jelikož je nedostateþnČ biologicky použitelné. Velké množství tohoto hodnotného prvku se ztrácí pĜedevším bČhem menstruace, není tedy divu, že právČ ženy þasto trpí jeho nedostatkem. SpotĜeba železa dospČlého þlovČka se pohybuje mezi 10 až 20 mg dennČ. Kojící ženy a sportovci však potĜebují podstatnČ víc. Pokud má tČlo k dispozici dostatek vitaminu C, zĜetelnČ se zlepší volná použitelnost železa. Železo také tvoĜí aktivní souþást enzymĤ. Jeho nedostatek se projevuje sníženou výkonností, neklidem a bolestmi hlavy. Nalezneme ho ve špenátu, mangoldu, petrželi, pšeniþných klíþkách a v prosu.
$ %&' Dech znamená život. Kyslík je naší základní potravou. Bez jídla jsme schopni žít 6 týdnĤ, bez pití 6 dnĤ, ale ani 6 minut bez dechu. Tento základní prostĜedek k životu je nám bezplatnČ darován a kdykoliv k dispozici, pĜesto mnozí lidé dýchají sotva tak, aby se neudusili. Souvisí to mimo jiné s tím, že dech je tČsnČ spjatý s našimi
pocity, které jsme se nauþili potlaþovat, a tím se i náš dech stává „kĜeþovitým“ Kyslík je životnČ dĤležitý, ménČ známé však je, že také odkyseluje. Již nČkolik málo minut hlubokého dýchání na þerstvém vzduchu pĜi uvolnČném držení tČla neutralizuje možné pĜekyselení krve. PĜíliš mČlký dech však vede ke koncentraci kysliþníku uhliþitého v krvi, a tím dochází k acidóze (pĜekyselení). Nedostateþné zásobení kyslíkem je zodpovČdné za chybČjící energii a pĜedþasné stárnutí bunČk. RovnČž stres a kouĜení, stejnČ jako i tČlesná neþinnost omezují pĜísun kyslíku, þímž se snižuje kapacita plic. PĜi sedavém zpĤsobu života vdechne þlovČk asi 7 litrĤ vzduchu každou minutu. BČhem procházky se jeho objem zvyšuje témČĜ na 15 litrĤ, pĜi pomalém vytrvalostním bČhu dokonce dosahuje okolo 40 litrĤ. Jít pouze na procházku tudíž nestaþí. Jen vytrvalostní bČh nebo jiná podobná tČlesná zátČž jako napĜ. rychlá chĤze, jízda na kole, plavání, a to každý den minimálnČ 20 minut, nás mohou trvale udržet zdravé a v dobré kondici. PĜitom bychom se mČli alespoĖ jednou za den poĜádnČ zapotit a náš puls zĤstat nejménČ 10 minut na hodnotČ 130. Kratší trénink nestaþí, mohl by dokonce uškodit. PĜi mČlkém dýchání se Ĝada látek zadržuje v tČle jako kyseliny, jelikož není k dispozici dostatek kyslíku, aby mohly být spáleny. ChybČjící kyslík v tkáni navíc vede i k zvýšené tvorbČ kyselin, a tím k dalšímu pĜekyselení. Úþinnou pomocí proti tomu mĤže být náš vČdomý prohloubený výdech. BČžnČ se nadechujeme asi l6krát za minutu. Pokuste se to jednou na nČkolik minut omezit pouze na þtyĜikrát za minutu a vydechujte pĜitom obzvlášĢ dĤkladnČ. Je to celkem snadné. Vydechujte až do okamžiku, kdy se vám bude zdát, že plíce jsou již prázdné, a potom ještČ nČkolik sekund lehce vydechnČte zbývající vzduch. Po takovémto výdechu pak následuje výraznČ hlubší nádech. Za nČkolik minut se zcela uvolníte a uklidníte. Kdykoliv si vzpomenete, udČlejte si toto dechové cviþení a soustĜećte se pĜi nČm na dĤkladný výdech. Vaše tČlo se vám odmČní klidem a narĤstajícím pĜíjemným pocitem.
MČli bychom si také uvČdomit, že tČlo produkuje energii právČ pomocí kyslíku. Ten stravu nejdĜív štČpí na glukózu, aminokyseliny a tuky. Glukóza se v buĖkách spojí s kyslíkem a po ĜadČ biochemických reakcí vzniká adenosintrifosfát neboli ATP. Jedna molekula glukózy obsahující energii se v normálních pĜípadech pĜemČĖuje na 36 molekul ATP, pokud je ovšem k dispozici dostatek kyslíku. Jestliže tomu tak není, glukóza fermentuje a produkuje pouze dvČ ATP molekuly a na víc ještČ kyselinu mléþnou, která svalĤm odebírá energii. KouĜení, povrchní dýchání nebo i stres omezují pĜísun kyslíku, což vede ke kvašení glukózy a pĜípadnČ i k tvorbČ jakýchsi „kvasných polí“ v tČle. Pravidelná kyslíková „sprcha“, kterou si dopĜejeme pĜi joggingu, plavání, jízdČ na kole nebo na bČžkách atd., zaplaví tato pole a rozpustí je. Jednoduchou zdravotní prevencí mĤže být tento trénink – dennČ bČhat nČkolik minut až sotva popadnete dech, potom 3 až 4 minuty poþkat než se dech zklidní, a ještČ jednou si krátce zabČhat, až znovu budete témČĜ „bez dechu“ Na základČ tohoto cviþení s „krácením“ dechu dochází v organismu k produkci dosud blíže neprozkoumaných látek, tzv. biogenních stimulátorĤ. Navíc se také zlepšuje kyslíková ionizace a buĖky zvyšují svoji schopnost vstĜebávat kyslík. Každodenním opakováním tohoto cviþení docílíte, že bČhem þasu buĖky odbourají svoji neteþnost a znovu se zaktivizují. Pro každý vČk a každou situaci je možné vybrat si pĜimČĜené sporty þi cviþení. TémČĜ zapomenutým kyslíkovým tréninkem je mimochodem i zpČv. JeštČ jedno cviþení pro zlepšení dechu Položte se na záda a dýchejte klidnČ a stejnomČrnČ. Obé nohy zvednČte asi 30 centimetrĤ nad podložku a držte je v této poloze. ZvednČte trup ve stejném úhlu a ruce podržte nad koleny. ZĤstaĖte tak alespoĖ minutu a klidnČ pĜi tom dýchejte. Bránice zĤstane naprosto uvolnČná, pĜestože svaly bĜicha jsou napjaté. Nohy, trup a paže vraĢte zpátky na podložku a nejménČ minutu zĤstaĖte klidnČ a uvolnČnČ ležet.
Rozlišujeme vnČjší, þistČ fyzické dýchání, a bunČþné, jež je Ĝízeno vegetativnČ nervovým systémem. K tomuto vnitĜnímu dýchání patĜí odvádČní kyseliny uhliþité krví, stejnČ jako k nádechu výdech. BunČþné dýchání mĤže optimálnČ probíhat pouze za pĜedpokladu, že pH hodnoty v krvi jsou zcela stabilní. Pokud je dech narušený, mnohé tČlesné funkce pak rovnČž probíhají v nedostateþné míĜe. Rozlišujeme ještČ mezi nadechováním a dýcháním. Nádech a výdech je þistČ tČlesný proces, dýchání naopak duchovní. NeboĢ i když to není vČdecky dokázáno, dýcháme i energii. Sami to zažijete, jestliže zkusíte zamČĜit pozornost na pĜedstavu, že pĜi dýchání pĜijímáte a vydáváte energii. OkamžitČ pocítíte, jak se kvalita dechu zmČnila. Uvádím jedno þínské dechové cviþení, jež výraznČ zlepší vaše dýchání.
, <= ! > ?
Toto cviþení sestává pouze ze dvou vdechnutí a vydechnutí. Jako pĜi každém jiném dechovém cviþení zaþínáme výdechem. Když jste vydechli veškerý vzduch, pomalu a zhluboka se nadechnČte a poté vydechujte s témČĜ zavĜenými rty, a to pĜerušovanČ alespoĖ ve 30 krátkých nárazech. JeštČ jednou se zhluboka nadechnČte. Tím je cviþení ukonþeno, jeho opakování by nepĜineslo žádnou výhodu, spíš naopak – zrušilo by zcela jeho úþinek. Cviþení mĤžete s úspČchem opakovat teprve po jedné, nejlépe až po dvou hodinách. Zpoþátku vám nebude staþit vzduch na 30 nárazĤ, ale s pĜibývajícími zkušenostmi se váš dech prohloubí, takže s ním vystaþíte na 40 nebo dokonce 50 nárazĤ. MĤžete si u toho pĜedstavit, jak malé dČti napodobují vláþek a dČlají „š-š-š-š…“ Stejným zpĤsobem vydechujte i vy, místo souhlásky „š“ však vyslovujte „f“, takže „f-f-f-f-…“ Výsledek cviþení na sebe nenechá dlouho þekat –okamžitČ s sebou pĜináší jasnou mysl, jasné myšlenky, což je dĤležité zvlášĢ tehdy, stojíte-li pĜed nČjakým rozhodnutím. Po tomto cviþení velmi þasto zjistíte, že vlastnČ není co rozhodovat, neboĢ už zĜetelnČ vidíte, co je tĜeba udČlat. Toto dechové cviþení také velmi pomáhá, jestliže
bČhem dlouhého pohovoru nebo jednání zaþínáte být nesoustĜedČní þi unavení. MĤžete si klidnČ zacviþit i v pĜítomnosti ostatních, aniž by to nČkdo zpozoroval. Vy jste však najednou chytili „druhý dech“ a na jednu až dvČ hodiny jste zase naprosto fit.
@ !
Kdo se živí vzduchem, záĜí jako bĤh a dlouho žije. Konfucius (551-479 pĜ. Kr.) Následující jednotlivé pokyny vám možná budou znít ponČkud neobvykle, avšak ve skuteþnosti jsou zcela jednoduché. NejdĜíve dýchejte nČkolikrát pouze do levého plicního laloku. Zakrátko poznáte, že to jde docela snadno. Po chvíli dýchejte nČkolikrát pouze do pravé plíce, potom nČkolikrát do obou plicních lalokĤ zároveĖ. Možná vám pĜipadá, že takhle jste dýchali odjakživa, ale pĜesto pocítíte po cviþení výrazný rozdíl. Nyní sledujte nČkolikrát svĤj nádech kolmo dolĤ, tak hluboko, jak jen mĤžete, až nakonec budete mít pocit, že dýcháte až do sedadla. SamozĜejmČ že anatomicky to není možné, avšak energeticky ano, což také pocítíte. Poté nČkolikrát dýchejte naopak kolmo zdola nahoru a následujte dech až nad hlavu. PĜitom v hlavČ ucítíte jakoby lehouþký proud vzduchu. Teć dýchejte souþasnČ kolmo dolĤ a zase nahoru až nad hlavu a v obou smČrech tak daleko, jak je to jen možné. Takže až na sedadlo a nahoru až nad hlavu. UvČdomte si pĜitom zvláštní energetickou kvalitu svého dechu. Dýchejte teć nČkolikrát dopĜedu a dozadu, nejdĜíve separátnČ, potom opČt na obČ strany zároveĖ – a znovu až tak daleko, jak jen to pĤjde. Nyní zaþnČte s dechem z prostĜedku plic na všechny strany zároveĖ. Dýchejte pĜitom podle citu daleko pĜes své tČlo do spoleþného energetického pole. Dýchejte, jako byste byli souþástí tohoto pole, a uvČdomujte si pĜitom neobvyklou energerickou kvalitu
svého dechu. Tento zpĤsob dýchání mČní vaše vČdomí. Pokud mĤžete, mČli byste tak dýchat vždy. Toto pĜirozené „plné“ dýchání pĜináší vašemu tČlu mnoho výhod. Nejen optimální zásobování kyslíkem, nýbrž i zlepšení energetické kvality dechu. Avšak pĜedevším optimálnČ odkyseluje tČlo, a to pĜi každém nádechu þi výdechu. PĜi takovém dýchání v souvislosti se zdravou výživou a dostatkem pohybu – budete hubnout jakoby sami od sebe. V krátkém þase dosáhnete takové váhy, v níž se budete cítit dobĜe a bez problémĤ si ji udržíte. K tomu je samozĜejmČ nezbytné, abyste dĤkladnČ žvýkali, udČlali si dost þasu na jídlo a skuteþnČ si ho vychutnali. ýím ménČ váhy vás zatČžuje, tím více energie vám zbývá k tomu, abyste svĤj život vzali aktivnČ do svých rukou a pozitivnČ ho zmČnili. Optimalizuje se tím i vaše zažívání, ovšem za pĜedpokladu, že dennČ vypijete dostatek tekutin. Nespoléhejte pouze na žízeĖ, ale napijte se, kdykoliv si vzpomenete. Nejlépe mČjte vždy láhev vody pĜi ruce!
:
MČli bychom se vždy snažit pít vodu s nejvyšší energetickou kvalitou. Voda je život, ale existují v ní velké rozdíly a naše buĖky potĜebují vodu té nejlepší kvality. Voda vytváĜí takzvané klastry, shluky, v nichž jsou obsaženy všechny její energetické informace. Tím se stává nositelem energie a informací prvního Ĝádu, neboĢ tyto informace a energie jsou dĤležitČjší než všechny ostatní látky ve vodČ a jsou spoluzodpovČdné za náš zdravotní stav. Voda je rovnČž ideálním prostĜedkem k transportu živin a kyslíku až k té nejmenší buĖce. Cestou zpČt jsou odpadové produkty látkové výmČny a kysliþník uhliþitý dopravovány vodou do lymfy a krve a s nimi k vyluþovacím orgánĤm – ledvinám, plicím a kĤži. Z nich opouští tČlo v podobČ moþe, vydýchaného vzduchu a potu. Voda pĤsobí také jako bájeþný „ochlazovaþ“, neboĢ pĜi zvýšené tČlesné teplotČ se vypaĜuje kĤží, þlovČk se potí a pĜitom vydává teplo do prostĜedí, takže teplota tČla poklesne. Když se pĜitom sníží
hladina vody v tČle, ozve se žízeĖ jako signál, abychom opČt doplnili zásobu vody. Voda rovnČž reaguje na elektromagnetické vlny, protože sama tvoĜí elektrický dipól. Její molekuly se rozkmitají, a tím se zmČní fyzikálnČ-chemické vlastnosti vody. Voda jako nositel energie a informací ovlivĖuje a mČní naše tČlo až po tu nejposlednČjší buĖku. MĤže být tudíž jak škodlivým, tak zároveĖ i léþivým prostĜedkem. PĜi úpravách pitné vody je z ní sice odstranČna vČtšina škodlivých látek, ne však jejich uložené, závadné informace. Zdraví škodlivá oscilace zĤstává i nadále pevnou souþástí vody. TĜi úþinné faktory vody • • •
chemické složení uložené energetické kmitání obsažené informace, které voda pĜedává všemu, s þím pĜijde do styku
Tyto tĜi faktory mají rozhodující vliv na acidobazickou rovnováhu našeho tČla. Elektromagnetický náboj vody je ovlivĖován a pozmČĖován jak elektromagnetickým pólem, který okolo sebe šíĜí napĜ. televizor, poþítaþ nebo záĜivky, tak i jedovatými látkami z prostĜedí þi zatíženými a ozáĜenými potravinami. Nemoc a stáĜí kráþí ruku v ruce se slabostí elektrického potenciálu tČlních tekutin, pĜedevším však vody obsažené v buĖkách. Tato specifická vlastnost vody jako nositele energie je vČdecky ovČĜena spektroskopickými výzkumy. Voda by se tedy pro nás mohla stát tím nejdĤležitČjším léþebným prostĜedkem. Vodu nikdy nemohou nahradit jiné nápoje. VšimnČte si, že mléko není nápoj, nýbrž potravina. Když pijete mléko, vaše tČlo potĜebuje dodateþnČ stejné množství vody. Kdo pije limonádu nebo kolu, pĜijímá tím zbyteþnČ mnoho kalorií, neboĢ litr limonády obsahuje až 105 gramĤ cukru. Litr plnotuþného mléka obsahuje 38 gramĤ tuku – což je pĜesnČ tolik kalorií, kolik tČlo dokáže spálit až po 3,5 hodinách chĤze.
V pozdČjším vČku se snižuje pocit žíznČ, mĤže se dokonce úplnČ ztratit a snadno tak dochází k vysychání bunČþné tekutiny. Obsah vody v buĖce se vČtšinou pohybuje okolo 60 až 70 %. Pokud klesne pod 50 %, ochromí se životní procesy – a to þasto nevratnČ. I když situace nedojde až tak daleko, kvĤli malému množství vody v buĖkách se z nich dostateþnČ nevylouþí jedovaté látky, buĖky pĜedþasnČ stárnou a tím i celé tČlo. Toto vše dokazuje, jak dĤležitá je voda pro všechny funkce našeho organismu, a to jak kvantitativnČ, tak pĜedevším kvalitativnČ. Život bez vody je naprosto nemyslitelný. Pokud by voda byla stále víc a víc zatČžována kyselinami, tČlo nakonec nemĤže pĜežít. Následuje pĜedþasné stárnutí, zbyteþná onemocnČní a pĜíliš þasná úmrtí. V našem mírném pásmu vylouþí dospČlý þlovČk dennČ asi 2,4 litry vody moþí, potem, stolicí a pĜi dýchání. Toto množství musí být bezpodmíneþnČ zase doplnČno. ýást chybČjící vody pĜijímáme v potravČ, vČtší þást však musíme doplnit pitím. Zde je rozhodující, co pijeme, neboĢ jen „živá“ voda udrží tČlo zdravé. Energetizovaná voda pĜedává energii dál a zároveĖ s ní pĜenáší svoji léþivou vibraci do tČlesných tekutin. Tím se zlepšuje tekutost krve a srdci se tak odlehþí. PrávČ takováto živá voda je skuteþný života-budiþ.
&(
Pokud je vaším zvykem málo pít, což bývá pĜedevším u starších lidí celkem bČžné, vaše krev je hustá a pomalá. V takovém pĜípadČ nedokáže projít úzkými vláseþnicemi, a proto celé oblasti tČla pĜestanou být dostateþnČ zásobeny kyslíkem. Ani odpadní látky nejsou optimálnČ odstraĖovány, takže se postupnČ zaþnou v tČle usazovat. PĜi pití je tĜeba vČnovat velkou pozornost kvalitČ nápoje. Pokud je to možné, vyberte si jen jeden druh dobré vody, nejlépe neperlivé, neboĢ kyselina uhliþitá v perlivých nápojích je samozĜejmČ také kyselina, která musí být pozdČji opČt odstranČna.
TémČĜ všechno, co pijeme, má kyselou hodnotu. Perlivé nápoje mají napĜ. pH hodnotu 2, pomeranþový džus 2,2, alkoholické nápoje témČĜ 3,5 a „normální“ voda z vodovodu 4,5. NejoblíbenČjším nápojem vČtšiny z nás je káva, jenže našemu organismu bohužel pĜidává na kyselosti, takže pĜedstavuje „jed“ pro každého, kdo je tak jako tak už pĜekyselený. ýaj je již vhodnČjší, zelený samozĜejmČ nejvhodnČjší. Vedle vody by se pro vás mČl stát základním nápojem pĜedevším takový druh þaje, v nČmž je jen nepatrný podíl kofeinu.
( )& *#+ & ,- V pĜekyselených þástech tČla se þasto najednou zhroutí celý systém zásobování kyslíkem a živinami. Náhlost záchvatu lze pĜiþítat ztuhlým shlukĤm þervených krvinek (erytbrozytĤ), zpĤsobeným vysokou kyselostí krve. Krvinky rozvádČjí do tkání životnČ dĤležitý kyslík. Mají podobu malého kotouþe o prĤmČru 7,5 mikrometrĤ (um), pĜesto proudí vláseþnicemi o prĤmČru od 3 do 4 um. Dokonce mohou projít i krátkými úseky, které mají prĤmČr sotva 2 um. Za to vdČþí své elastické struktuĜe. Jestliže jsou však zatČžovány kyselými látkami, postupnČ ztrácejí pružnost, až nakonec zcela ztuhnou a ucpou kapiláry. Tento prĤbČh lze pĜirovnat k ochlazování vody, která se také náhle, z minuty na minutu, zmČní v led, takže nemĤže dál téct. Ztratí-li ztuhlé þervené krvinky svoji pružnost a tekutost, nedokážou ani dobĜe vstĜebávat kyslík, což vyvolává jakousi „vnitĜní dusnost“ V dĤsledku anaerobního kvašení (bez pĜístupu kyslíku, pozn. pĜekl.) se zesiluje lokální acidóza. Postižené buĖky ztuhnou a jejich látková výmČna se naruší. Tím dojde k pĜekyselení i uvnitĜ bunČk a jejich jádra se poškozují. Jedná se zde o „sebeposilující“ mechanismus. Pomalé pĜekyselování tkánČ vede k pĜibývajícímu tuhnutí þervených krvinek,
které pak z tohoto dĤvodu transportují stále ménČ kyslíku, neprojdou již zúženými místy kapilár a zanášejí je. V návaznosti na ucpání dojde k zvýšenému pĜekyselení, jež opČt podpoĜí další tuhnutí þervených krvinek. Jako takové ucpávají vláseþnice a zabraĖují prĤtoku zdravých krvinek pĜenášejících kyslík a živiny. Zaþarovaný kruh, který bychom mohli snadno zastavit. Jestliže ho však nerozpoznáme vþas, konþí mozkovou nebo srdeþní pĜíhodou. ŽivotnČ dĤležité funkce tČla jsou „omezeny“ právČ tehdy a tam, kde je jich nejvíc zapotĜebí. NČkdy bývá podvýživa kyslíkem natolik rozsáhlá, že dokonce vyvolá þásteþnou „smrt“ tkánČ (nekrózu). Výraz „infarkt“, doslova „ucpání“, pĜesnČ vystihuje, co v tČle probíhá. Tento proces je možné zvrátit, záleží však na tom, v jakém rozsahu jsou kapiláry postiženy a jak dlouho už poškození trvá. Pokud však již došlo k odumĜení bunČk, nepomĤže ani sebevČtší pĜísun zásad. Jinak stejnČ jako pĜi ohĜívání ledu, pĜi nČmž voda opČt dosáhne tekutého stavu, mĤže být odstranČna i ztuhlost þervených krvinek, jakmile se zajistí dostateþný pĜísun zásaditých látek. Krvinky zase zaþnou protékat a rozvádČt tČlem potĜebný kyslík a tkáĖ, pokud nebyla trvale poškozena, se znovu zotaví. Tato jinak smrtící „spirála“ se tak naštČstí pĜeruší – a zĤstane jen u pĜechodného záchvatu. Látková výmČna v poškozené oblasti by se mČla natolik zlepšit, že ani pozdČjší závažné zátČže by již nevedly k novému vykolejení a mozek a srdce by za každých okolností dál plnily svoje funkce. UvČdomte si znovu: Posun v acidobazické rovnováze, což v souþastnosti patĜí témČĜ k bČžnému jevu, usmrcuje nejen buĖky lidského tČla, nýbrž každý život. Není náhodou, že tekutý podíl v našem tČle je tak vysoký. BuĖky jsou vázané na urþité místo, samy si nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky. Tuto úlohu plní tČlesné tekutiny. Znamenají pro buĖky totéž co pro rostliny humus. Na struktuĜe tČlesných tekutin záleží pĜežití bunČk, neboĢ když jsou zatížené nebo dokonce pĜe-kyselené, nemohou plnit své funkce. ýím vČtší je odchylka, tím závažnČjší je vyvolaná porucha nebo onemocnČní. Kyselé látky zpĤsobují v organismu tĜi rĤzná poškození:
1. Úbytek minerálních látek a s ním spojenou lámavost kostí a praskání cév, což vede k osteoporóze, infarktu a mozkové mrtvici. 2. UskladĖování látek, jež by mČly být vylouþeny. 3. Ztrátu pĜirozené imunity proti bČžným infekþním chorobám. První oblast NejþastČjším jevem úbytku minerálĤ, vyvolaném pĜekyselením organismu, je zubní kaz. Není to ještČ nemoc, pouze výsledek bezprostĜedního poškození kyselinami. Jinak je tomu u poškození cév se všemi jeho následky – od infarktu, mozkové pĜíhody, hemeroidĤ až po kĜeþové žíly. Dalším nebezpeþným následkem je osteoporóza, Ĝídnutí kostní tkánČ, provázená þastými zlomeninami ve stáĜí, tĜíselnou kýlou a poškozenými mezi-obratlovými ploténkami. Všechny uvedené pĜíklady nelze považovat za nemoci v pravém slova smyslu, jedná se pouze o následky nedostateþného množství minerálĤ v organismu zavinČné pĜekyselením. Druhá oblast Sem patĜí všechny nemoci vznikající na základČ ukládání škodlivých látek v tČle jako napĜ. revma, dna, zánČty kloubĤ, tvoĜení kamenĤ, ale i pĜetížení ledvin s Ĝadou následkĤ, jako je narušený krevní obČh, poškození sluchu a zraku, zákal a arterioskleróza, po nichž následuje jen „koneþná stanice“ infarkt a mozková pĜíhoda. TĜetí oblast Do této skupiny poškození spadají všechna infekþní onemocnČní, poþínaje jednoduchým nachlazením a konþe smrtelnými infekcemi. Ani ty však þasto nejsou typickými nemocemi, nýbrž dĤsledkem pĜekyselení tČla, jemuž se dalo snadno pĜedejít. DĤkaz toho si mĤže každý obstarat sám tím, že tČlo dĤkladnČ odkyselí a bude ho udržovat v neutrálním prostĜedí. Pozitivní výsledky jsou ohromné a trvalé. Každý výkyv v acidobazické rovnováze, bez rozdílu jestli ve prospČch kyselin þi zásad, pĜedstavuje pro naše zdraví zátČž, která se neustále zvČtšuje. Nakonec dochází až k jmenovaným organickým
poruchám. Souþasné stravovací návyky a moderní zpĤsob život tuto rovnováhu niþí a vyžadují poté její následné vyrovnání. NeboĢ tČlo musí pĜebyteþné kyseliny neutralizovat vytvoĜením zásaditých spojení. To se však mĤže podaĜit jen tehdy, bude-li mít k dispozici dostateþné množství zásad. Jestliže se v pokroþilém stádiu pĜekyselení navíc vyþerpají i poslední zásoby zásaditých látek, organismus se pokusí umístit pĜebývající kyseliny do vaziva jako odpad. TČlo otéká, jelikož se snaží zĜedit jedová té látky tím, že zadrží tekutiny. Tento proces vytváĜí vhodné podmínky pro další, stále se rozšiĜující acidózu s následky, jako je napĜ. plísĖové onemocnČní candidou albicans, jejíž jedovaté zplodiny látkové výmČny poškozují játra a mozek. PĜekyselení oþividnČ poškozuje všechny orgány, cévy a systémy organismu a cílené odkyselování jeho stav opČt zlepší – þasto až v pĜekvapivé míĜe.
A
Jedním z velmi rozšíĜených následkĤ pĜekyselení tČla je „vegetativní acidóza“, nemoc, která se tČžko jako taková rozeznává. ýlovČk je neustále jakoby uštvaný, i když k tomu nemá žádný zĜejmý dĤvod. TČlo pĜitom reaguje jako automobilový motor, jehož volnobČh je nastaven na pĜíliš vysoké obrátky, takže aniž by podal nČjaký výkon, spotĜebuje mnoho energie. Takoví lidé bývají þasto velmi unavení, nepĜíliš výkonní, zároveĖ však nemohou najít klid a jen ztČžka usínají. KromČ toho trpí vČþnými bolestmi hlavy a vysokou náchylností ke stresu. K vČtšinČ srdeþních pĜíhod manažerĤ nedochází kvĤli stresovým situacím, skuteþnou pĜíþinou bývá pĜekyselení tČla. Lidé i lesy umírají na pĜekyselenost. Pokud tČlo obdrží pĜíliš velkou dávku bílkovin, pĜetíží ho produkty látkové výmČny, neboĢ moþovina a kyselina moþová mohou být vylouþeny jen velmi omezenČ. Není dĤležité, jestli se jedná o živoþišné þi rostlinné bílkoviny, bČhem jejich zužitkování se vždy tvoĜí kyselina moþová. Její pĜebytek je „uskladnČn“ nČkde v tČle, nehledČ na veškeré negativní následky, jako je tvorba kamenĤ v
ledvinách, moþovém mČchýĜi, žluþníku atd. Množství lidí, kteĜí mají v tČle sbírku kamenĤ, je mnohem vČtší, než se všeobecnČ pĜedpokládá. BČhem tČchto procesĤ jsou navíc ještČ pĜetČžována játra, takže nemohou zcela uspokojivČ plnit svoji funkci. PĜedevším v dobČ pĤstu je tĜeba dbát na peþlivé odkyselení, neboĢ pĜi hubnutí se uvolĖují kyseliny. Jestliže nejsou neutralizovány, protože k dispozici není dostatek zásad, dojde k samootravČ tČla. JeštČ jedna poznámka: DČti þasto samy odmítají další jídlo jen proto, že jejich tČlo je již pĜekyselené.
# 3 !
Statistiky hovoĜí naprosto jednoznaþnČ kuĜáci si krátí život minimálnČ o 8 let, o mnoha dalších zdravotních problémech nemluvČ. Nezáleží ovšem pouze na tom, jak dlouho þlovČk žije, mnohem dĤležitČjší je, jestli je zdravý, jak se cítí a zda si život dokáže opravdu vychutnat. KuĜáci platí vysokou cenu, pokud se týþe jejich zdraví. KouĜení zĜetelnČ omezuje zásobování tČla kyslíkem, neboĢ oxid uhelnatý, obsažený v tabákovém kouĜi, blokuje þervené krvinky. Tím zvyšuje krevní tlak, zhoršuje tekutost krve, omezuje tvorbu zásad v žaludku a podporuje osteoporózu. VšeobecnČ tak snižuje pĜirozené vymČšování kyselin plícemi a dramaticky zvČtšuje zátČž tČla kyselinami. U mnoha nemocných rakovinou zcela prokazatelnČ podmínilo jejich nemoc právČ kouĜení, což je dostateþnČ pádný dĤvod s ním co nejrychleji pĜestat. Pokud to ovšem s odkyselením svého tČla myslíte vážnČ.
B @
/
!
1. Pod vlivem acidózy ztrácejí þervené krvinky pružnost, tuhnou a nemohou nadále protékat tenkými kapilárami. Postižená tkáĖ není dostateþnČ zásobena kyslíkem a živinami, což mĤže pĜivodit infarkt nebo mrtvici. 2. BuĖky jsou závislé na neutrální tČlesné tekutinČ, jelikož si samy nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky. 3. Snížená hladina minerálĤ v tČle jako následek pĜekyselení zpĤsobuje zvýšenou lomivost kostí a praskání cév. 4. Usazováním toxických látek ve vazivu vzniká Ĝada „zásobáren odpadu“, jež tČlo zatČžují. 5. V návaznosti na pĜekyselení organismu ztrácíme svoji pĜirozenou obranyschopnost vĤþi infekþním chorobám. 6. Zadržované toxické látky vytváĜejí vhodné podmínky pro plísĖové onemocnČní vyvolané candidou albicans, jedovaté zplodiny látkové výmČny poškozují játra a mozek. 7. Zvýšené pĜekyselení zpĤsobuje tzv. „vegetativní acidózu“, pĜi níž se þlovČk rychle unaví, vyþerpá a podává stále slabší výkony. 8. BČhem léþení pĤstem se uvolĖují jedovaté látky, dosud usazené v tkáních. PĜitom mĤže dojít k samootravČ tČla, nČkdy dokonce i se smrtelnými následky.
C ;/ %
PĜi málokterém zákroku tak rychle pocítíte úþinek jako pĜi odkyselování organismu, zdravé výživČ a dostateþném pohybu. Již po dvou hodinách je možné úspČch zmČĜit – pH moþe je v normálu, i když tam na zaþátku léþby asi dlouho nesetrvá. Po nČkolika dnech již budete lépe spát a zĜetelnČ vám vystaþí ménČ spánku než dĜíve, neboĢ zatížení kyselinami se ztratilo. Zvyknete-li si na pĤlhodinovou ráznou chĤzi každé ráno ještČ pĜed snídaní, hned napoprvé pocítíte její blahodárný úþinek. Vaše duchovní energie se zaþne výraznČ
probouzet, zdravotní stav se zlepší, zmizí poruchy krevního obČhu i bolesti hlavy, imunitní systém se posílí, pĜestanou se tvoĜit zubní kazy a jakékoliv léþení bude probíhat rychleji. Nejlépe zaþnČte hned teć a vychutnejte si naplno svĤj nový život!
6
%
Již Buddha Ĝekl: „Nemoc je léþením nemoci!“ Být nemocný znamená nebýt v „souladu“ sám se sebou a svým životem. Nemoc je tedy jakási forma disharmonie, jež se týká jak duchovní, tak duševní a tČlesné úrovnČ. Projevuje se v mnoha oblastech – v zamČstnání, stejnČ jako v partnerství, na úrovni ekonomické, stejnČ jako pĜi duchovním rĤstu. Nemoc postihuje „celého þlovČka“ Na fyzické úrovni þasto zaþíná pĜekyselením, na nČž navazuje zanesení organismu odpadními látkami a vyþerpání životnČ dĤležitých „zásobáren“ minerálních látek. Zatížení kyselinami se dá na þlovČku snadno rozpoznat, jelikož se mu odráží ve tváĜi – má váþky pod oþima, problémy s prokrvováním a vypadáváním vlasĤ, bledou zvrásnČnou pleĢ, starobní skvrny a opuchliny, krvácející dásnČ þi uvolnČné zuby. Vlastní onemocnČní je posledním þlánkem dlouhého ĜetČzce tvoĜeného z nevČdomosti, chybného vČdomí a nesprávného jednání, jež z nČho vyplývá. ZĜejmým a zĜetelným pĜíznakem je však až koneþný výsledek – nemoc. Klasická medicína se bohužel zabývá pouze tímto posledním þlánkem, jenž je projevem snahy tČla nemoc pĜekonat.
TĜi nejvýznamnČjší pĜíþiny onemocnČní a jejich následky Nedostatek minerálĤ Arterioskleróza, kĜeþové žíly, osteoporóza, paradentóza, poškození meziobratlových plotének, tĜíselná kýla, vrásky, vypadávání vlasĤ, zubní kazy Vyluþování odpadních látek Akné, alergie, ekzémy, hnisavé mandle, neurodermatitida, nežity, pocení nohou, zubní povlak
lupénka,
Ukládání odpadních látek Arterioskleróza, artróza, ledvinové kameny, moþové kameny, pakostnice, revma, starobní skvrny, infarkt, zubní kámen Každá nemoc má svoji pĜíþinu, jež leží vždy ve vČdomí a je zĜejmá z našeho jednání. Nesprávný zpĤsob života vede k nesrovnalostem v tČle, a když je nepoznáme a neodstraníme, vznikne „tísĖová situace“. Teprve když se ani tento stav vþas nerozpozná a neodstraní, objeví se pĜíznaky onemocnČní. „Stav ohrožení“ þasto vzniká z pĜebytku nČþeho nesprávného, jako je napĜ. vysoký pĜísun kalorií, chybČjící výživné látky, vitaminy, minerály þi stopové prvky. Na úrovni duševní a duchovní najdeme pĜíþinu onemocnČní vČtšinou v nČjakém nevyĜešeném konfliktu, nesplnČném oþekávání, frustraci nebo chybném duchovním vývoji. Všechny tyto disharmonie pĜipravují v tČle vhodnou pĤdu pro infekþní stav, v nČmž mohou viry, bakterie, plísnČ a paraziti snadno získat pĜevahu. ProstĜednictvím energetického zatížení z elektrosmogu, poþítaþe, mobilu, mikrovlnné trouby atd. se tento stav ještČ zhoršuje. Navíc ho utvrzuje zvýšená kyselost organismu zpĤsobená konzumovanou potravou i úbytek minerálĤ, které tČlo spotĜebuje k neutralizaci kyselin. U mužĤ se nedostatek minerálních látek projeví nejdĜíve zaþínajícím vypadáváním vlasĤ. Vlasová pokožka je
nejsnadnČji dostupná „zásobárna“ minerálĤ – bývá proto využívána jako první. U ženy v plodných letech nehraje vypadávání vlasĤ vČtšinou žádnou roli, vyjma nepĜirozených zátČží jako chemoterapie atd. Kyseliny, jež musí být vylouþeny, se zadržují v tČle až do zaþátku každé menstruace, a to nejdĜíve v krvi, v lymfČ a placentČ. Teprve tehdy, když jsou naplnČny, pokraþuje usazování kyselin ve stehnech, v pažích a bocích. Tyto usazeniny jsou známé jako celulitida. Jak již víme, patĜí do odpadních látek kyseliny, které se neutralizovaly spojením s urþitým minerálem. Tak vzniká chemicky kyselá sĤl, jež musí být v organismu nejdĜíve uložena, þímž se z ní stává odpadní látka. Kyselé látky se dostávají do tČla z pĜevážnČ kyselé stravy a tvoĜí se rovnČž i pĜi kvašení v tenkém stĜevČ, stejnČ jako vedlejší produkt – obtČžující plyny. V pĜípadČ, že pozdČji zĤstává nestrávený obsah pĜíliš dlouho v tlustém stĜevČ, dochází v nČm k tlení a ke známé zácpČ. Vlastní nemocí je naše nevČdomost a nesprávné chování, jež z ní vyplývá, a proto zase jen na této úrovni mĤže zaþít skuteþné léþení. Je-li vyléþeno vČdomí a jednání, nemusí vĤbec dojít ke „krizové situaci“ v tČle, a tudíž ani k žádné nemoci. Zahnisané mandle, ekzémy þi bércový vĜed nejsou tedy nemoci v pravém slova smyslu, nýbrž dĤmyslná obrana vĤþi vzniklé situaci, „stavu ohrožení“ Tuto samoléþitelskou þinnost organismu mĤžete úspČšnČ podpoĜit, jestliže se každé ráno podrobíte tzv. „olejové kúĜe“ (viz kapitola 9). Budete na to potĜebovat pouhých 20 minut dennČ. PĜi této kúĜe, jež pĜedstavuje velmi dĤležitý krok na cestČ ke skuteþnému uzdravení, se vám podaĜí odlehþit imunitnímu systému a zároveĖ jej i mobilizovat. Všeobecné projevy „kyselých“ nemocí • nedostatek energie a neustálá únava • apatie a snížená výkonnost • tČžké konþetiny nebo bolesti ve svalech • náhlá únava po jídle • citlivost na chlad a nepĜíjemný pocit chladu v tČle
• • • • • • • •
zĜetelná zmČna váhy (zhubnutí nebo ztloustnutí) snížená odolnost zvýšená náchylnost k infekþním nemocem þastá onemocnČní z nachlazení zeslabená schopnost regenerace zpomalené hojení ran potĜeba extrémnČ dlouhé doby k zotavení poruchy prokrvování neustále studené konþetiny
6 %
Uzdravení je obnova dokonalého pocitu rovnováhy a skuteþného zdraví na všech úrovních. Skuteþné zdraví je víc než nepĜítomnost nemoci, je to pĜítomnost živosti, vitality a radosti ze života. Chcemeli dosáhnout tohoto stavu, musíme nejdĜív odstranit nČjaký nedostatek nebo nedostateþné þi naopak pĜebyteþné vyživování organismu i se všemi následky, které je doprovázejí. ÚspČch léþení záleží na tom, jestli správnČ porozumíme a podpoĜíme „poselství tČla“, neboĢ symptom sám o sobČ již pĜedstavuje pokus tČla o uzdravení. Každá nemoc chce vždy nČco napravit, uzdravit. Bućto pomocí þisticích procesĤ „osvobodí“ tČlo od jedĤ a škodlivých látek, nebo vyvine takový tlak na nČkterý z orgánĤ, až nás bolest donutí hledat nČjaké východisko, jen abychom se jí zbavili. Není dĤležité, kterou cestu zvolíme, neboĢ její cíl spoþívá vždy v jediném – dokázat se zamyslet, dospČt k sobČ samému. Jak velkou bolest pĜitom musíme prožít, záleží pouze na stupni našeho porozumČní, jak a zda si vĤbec dokážeme uvČdomit následky negativního myšlení, nedostateþného pohybu, mČlkého dýchání, nesprávné výživy atd. TČlo je organismus, jenž se sám umí þistit a udržovat, dokonce i uzdravovat, pokud ho pĜi tom nerušíme. Pouze 3 % lidí odcházejí stáĜím, zbývajících 97 % umírá na nesprávný zpĤsob života; velmi þasto na sobČ páchají sebevraždu právČ „nožem a vidliþkou“ Ve své léþitelské praxi jsem záhy poznal, že každá terapie, která se zabývá pouze vnČjšími pĜíznaky, pacientĤm spíš uškodí, než
pomĤže. Potlaþená nemoc se brzy projeví znovu, a to vČtšinou s horšími pĜíznaky, nebo ji dokonce vystĜídá ještČ závažnČjší choroba. PĜitom se vytrácí pocit pohody, víra ve smysl života, bohatost duchovního svČta. To co zbývá, je jen nepatrný zlomek toho, co by mohlo být. Uzdravování, aĢ už probíhá v jakékoli podobČ, je vždy procesem samoléþby. Ten nejlepší terapeut i ten nejdražší lék mĤže vždy povzbuzovat jen samoléþebné síly. LékaĜská péþe by mČla být holistická, celistvá, to znamená pojmout tČlo, duši a ducha þlovČka jako celek. Nikdy by se nemČla zamČĜovat proti nemoci, ale na její léþení, jež mĤže probíhat rĤznými zpĤsoby. Bućto jako rozhovor o pĜíþinách a významu nemoci, pĜiþemž nesmíme zamČnit pĜíþinu a „spouštČþ“ nemoci, nebo za pĜispČní lékĤ, když biologickou cestou podporují pĜirozenou schopnost tČla k samoléþbČ. V neposlední ĜadČ také úþinným odkyselením a odstranČním jedovatých látek z tČla, na nČž navazuje doplnČní minerálních látek do vyprázdnČných „zásobáren“ Existuje mnoho cest za zdravím a tČlo si vždy hledá tu nejlepší. Je vdČþné, pokud mu nČkdo odhalí tu ze všech nejvhodnČjší – prohlédnutí, pochopení. Tehdy mĤže dojít k uzdravování pĜes vČdomí a poznání, neboĢ tČlo již nepotĜebuje nemoc, kterou by nás chtČlo pĜimČt k tomu, abychom se vypoĜádali se svými životními problémy. S každým lékaĜským zákrokem pouze proti pĜíznaku nemoci se znovu obelháváme. Není divu, že stále pĜibývá vČþnČ nemocných lidí. Podle nejnovČjších výzkumĤ veĜejného mínČní se pouze 6 % respondentĤ považuje za zdravé. Vezmeme-li v úvahu, že minimálnČ polovina z nich dosud nedokáže vnímat varovné signály tČla o vzniklé nerovnováze, pak zbývají jen 3% skuteþnČ zdravých lidí. Šokující výsledek – a pĜitom naprosto zbyteþný. My se však stále tvrdošíjnČji snažíme pĜehlížet nebo zlehþovat informace upozorĖující na náš nevhodný zpĤsob života i chování, jen abychom v nČm mohli pokraþovat. A stČžujeme si, když nás stále nové nemoci tlaþí „do kouta“ a nutí k tomu, abychom koneþnČ nČco zmČnili. Nemoc bývá þasto projevem „falešného“ pĜístupu k životní situaci a lpČní na nČjakém omylu nebo lži. Bolestí a utrpením nás chce tČlo pĜimČt k
tomu, abychom zaþali být upĜímnČjší a jednali podle svého nejlepšího svČdomí. Nemoc však není vždy jen známkou disharmonie. MĤže být i pĜítelem, který nám na cestČ osobního rĤstu pomĤže znovu „vykroþit“ Nemoc mĤže být tedy i pohnutkou k tomu, abychom udČlali další krok do budoucnosti a zaþali nČco nového, co by nás bez tohoto impulsu nikdy nenapadlo. Cesta k uzdravení je v podstatČ stále ta samá – rozpoznat pĤvodní nevhodné chování a zaþít ho mČnit. DĜívČjší neznalost þi lhostejnost musíme vyvážit informacemi a poznáním dané situace, a tím se vyhnout dalšímu stavu ohrožení. Omyl a chybné jednání nás svádČjí ze správné cesty. Vzniká vnitĜní disharmonie, kterou vnímáme a výraznČ „cítíme“ až s dalšími pĜíznaky. ýasto nás teprve bolest pĜinutí, abychom se koneþnČ zaþali zabývat svou situací. Jakmile „rozluštíme“ souþasný omyl a zmČníme chybné chování, nemoc už není zapotĜebí – zmizí sama od sebe, tak jak pĜišla. Veškerý obsah vČdomí má svoji odpovídající obdobu na fyzické úrovni. Platí to i naopak, takže nakonec všechno tČlesné je symptomem. To, co cítíme, potom není nemoc, jak se domníváme, nýbrž právČ tento symptom, dĤsledek našeho chování. Pokud by mČl každý pĜíznak obsahovat nČjakou zprávu, nČjaké sdČlení, bylo by nesmyslné potlaþit ho hned v zárodku, aniž bychom se mu snažili porozumČt a poslechnout ho. Pochopit „vzkaz“ z pĜíznaku a zaþít ho realizovat je ten jediný klíþ k uzdravení. TČlo nemĤže žít bez vČdomí, ale bez vČdomí by ani nebylo nemocné. Psychika promítá svĤj stav do fyzické schránky proto, aby se projevil zĜetelnČji a citelnČji. TČlo je tudíž viditelným odrazem našeho vČdomí. Je s podivem, proþ navzdory vymoženostem moderní medicíny s vysoce vychvalovanými diagnostickými a terapeutickými možnostmi neubývá nemocných. Nebo proþ není léþba jednodušší a náklady na ni se stále zvyšují, aniž by se nakonec dosáhlo efektivního výsledku? Musíme se pĜedevším vypoĜádat s hlubším smyslem nemoci a pochopit, že její prĤbČh vČrnČ odráží „uþební kroky“ našeho vČdomí, zatímco uzdravení ukazuje na to, že duchovní „uþební proces“ je již ukonþen.
V této souvislosti mĤžeme pochopit, že rány osudu nepostihnou þlovČka z niþeho nic, nýbrž teprve tehdy, když nereaguje na drobná varování tČla. Kdyby chom již nedokázali onemocnČt, znamenalo by to pro nás vlastnČ tu nejhorší nemoc, jelikož bychom nedostali žádnou informaci o svém chybném chování. Ani šanci nČco zmČnit. Proto nikdy nemĤže být úspČšné takové léþení, pĜi nČmž se pouze potlaþují pĜíznaky onemocnČní. Jakkoliv je pro nemocného žádoucí, že se symptomy ztratily, nebude skuteþnČ uzdraven, jestliže neodstraní nesprávný zpĤsob jednání nebo chybné stanovisko, jež nemoc zpĤsobily.
Každá léþba je v podstatČ duchovní uzdravování. Neexistuje lék proti zlobČ, vzteku, závisti atd., tady pomĤže pouze zmČna v pĜístupu, tedy promČna na úrovni vČdomí. Uzdravení tudíž znamená, že své pomýlené, „pokroucené“ vČdomí opČt srovnáme a zamČĜíme se na jedinou energii a sjednocení všeho živého. Toto „pokroucené“ vČdomí vzniká pĜedevším na základČ nevČdomosti, nedostatku informací þi informací pochybných. UpozorĖuje na to, že jsme pravdČpodobnČ ještČ dost nehledali, neboĢ pĜece platí: „Kdo hledá, ten najde.“ Prvním krokem na cestČ za poznáním je zaþít hledat. NejrozšíĜenČjší je však špatný náhled na vČc – vidíme bakterie, pĜíznaky, cítíme bolest a doufáme v léky, lékaĜské ošetĜení nebo operace.
Mnoho lidí si klade otázku, jak milosrdný BĤh mĤže dopustit tolik utrpení. PĜitom pĜehlížejí, že utrpení není ani Bohem chtČné, ani Bohu milé, nýbrž že je pouze láskyplným upozornČním života na nČjakou dosud nevyĜešenou úlohu. Veškeré neštČstí a zlo je jen vnČjším odrazem nevhodného zpĤsobu života a ukazuje, že nežijeme tak, jak bychom mČli. Každá nemoc je šance, ne odsouzení. Pokud se této šance nechytím, protože ji možná ani nepoznám, nutím osud jen k tomu, aby svoji výzvu opakoval, a to mnohem dĤraznČji. Mnozí lidé však vĤbec nechtČjí být zdraví, jenom si pĜejí, aby již nemČli žádné potíže. OnemocnČní je fyzickým projevem duchovní i duševní disharmonie a tu nelze odstranit ani pilulkami, injekcemi þi operacemi, nýbrž pouze zmČnou v myšlení a jednání. Je celkem jednoduché dČlat nČco pro své zdraví. Lidé þas od þasu „zakopnou“ o tuto skuteþnost, ale vČtšinou se brzy oklepou a spČchají zase dál, jako by se nic nestalo. Bylo by pČkné, kdybychom se dokázali pĜimČt v klidu se zastavit a uvČdomit si, co se vlastnČ pĜihodilo. NeudČláme-li to, nutíme život, aby nám poslal další životní „uþitele“ Jména tČch nejdĤležitČjších? Zloba, strach, stres, chyby a omyly, špatné svČdomí, závislost, bolest, nemoc, obezita, rány osudu, krize nebo smrt. Pokud jsme je již jednou pozvali, budeme se jich jen tČžko zbavovat. Jestliže s tím však chceme zaþít, musíme nejdĜív pochopit, že jsou to vskutku naši „uþitelé“, porozumČt jejich poselstvím a Ĝídit se jimi. Takto k nám napĜíklad promlouvá deprese: Já pĜedstavuju všechny nevyĜízené vČci, pĜed nimiž ses dosud schovával. KoneþnČ se do nich pusĢ! A obezita sdČluje: Ve mnČ se hromadí energie, kterou budeš potĜebovat, abys všechno zvládl. Pokud jsme vzkaz správnČ pochopili a uposlechli ho, náš životní uþitel splnil svĤj úkol a mĤže opČt zmizet, protože jsme obstáli v lekci, kvĤli které se objevil. VezmČme ještČ jiný pĜíklad – chybu, omyl. Chyba nám ukazuje, že v našem životČ nČco chybí, a vyžaduje od nás, abychom chybČjící „pĜijali“ do svého života. K tomu však potĜebujeme správnČ porozumČt jejímu sdČlení a ptát se, na co nás chce upozornit a co se pĜitom máme nauþit. Ne tedy hledat, kdo za ni mĤže, kdo je vinen.
Jestliže dennČ neudČláme alespoĖ deset chyb, s velkou pravdČpodobností to mĤže být proto, že jsme si jich jen nevšimli, takže jsme ani nemohli poznat a využít šance, které se za nimi skrývaly. PĜehlédnutou lekci nám bude život trpČlivČ opakovat, a to tak dlouho, než pochopíme, o co v ní jde, a dokud svoji úlohu nesplníme. To znamená, než vyvodíme všechny dĤsledky a nezaþneme zase „správnČ“ žít. Bylo by samozĜejmČ špatné, kdybychom se ještČ bČhem léþby pokusili obnovit výchozí situaci, neboĢ právČ ta zpĤsobila, že se nemoc musela projevit. Skuteþné uzdravení vede pouze pĜes pochopení až k rozšíĜenému vČdomí a jednotČ se svým skuteþným „já“ Jestliže jsme se nauþili rozebírat každou životní situaci a obzvlášĢ každý pĜíznak, otevĜe se nám zcela nová cesta. Porozumíme-li „Ĝeþi symptomĤ“, poznáme, že kaž dé poselství slouží jen k tomu, abychom se na své osobní pouti zase o kousek posunuli. Je bájeþné, když se nám podaĜí pochopit význam sdČlení hned na první úrovni, myslím tím na úrovni omylĤ a chybného jednání, jež z nich vyplývá. NeboĢ pak vĤbec nemusí dojít ke stavu ohrožení tČla, a tudíž ani k žádnému pĜíznaku nemoci. Uzdravení je v podstatČ upamatování se na vnitĜní harmonii, která nám umožĖuje žít tak, jak s námi StvoĜitel zamýšlel. Pokud se toto všechno nestane, následuje nakonec „vyléþení“ formou smrti. Je to transformace, které se nikdo z nás nevyhne. ýiníli þlovČk neustále jen poloviþatá opatĜení, která nemohou vést k žádné zásadní zmČnČ, nakonec již nezĤstane prostor pro kompromisy a smrt zcela spolehlivČ pĜivodí tuto zásadní zmČnu.
#
BČhem léþení mĤže kdykoliv dojít k nČjaké krizi. Stává se to vČtšinou tehdy, jestliže množství užívaných minerálĤ nevystaþí k neutralizaci pĜítomných kyselin. V takovém pĜípadČ není možné vzít si pouze na špiþku nože ze smČsi zásaditých látek, protože tím byste vyvolali první krizi, úþinnČjší je zpravidla plná kávová lžiþka (pokud ovšem výrobce neudává jinak). BČžnČ však dochází k pozoruhodnému úspČchu již na zaþátku odkyselování. ýlovČk zĜetelnČ vnímá blahodárný úþinek, vidí, že je na správné cestČ, a ve svém tČle se cítí velmi dobĜe. VolnČ cirkulující kyseliny jsou neutralizovány a vylouþeny. Podle zákona osmózy se však dosud uložené odpadní látky rozpouštČjí a zaplĖují právČ uvolnČný prostor. Staré bolesti se znovu probudí, což postižení prožívají jako obrat k horšímu a zaþnou pochybovat o tom, jestli udČlali všechno dobĜe nebo zda smČr, kterým se vydali, je správný. PĜitom je všechno v naprostém poĜádku: Pokraþuje-li se v odkyselování, velmi rychle se dostaví již známý pĜíjemný pocit, jelikož volné kyseliny se opČt neutralizují a vzápČtí odstraĖují. Po urþité dobČ však znovu zaþne pĤsobit zákon osmózy, rozpouští se další „zásobárna“ škodlivého odpadu a þlovČk se opČt cítí hĤĜ. Tak to mĤže pokraþovat jeden až dva roky, avšak ve stále delších intervalech a pokaždé s ménČ narušeným pocitem pohody. Jednou se však všechny zásobárny vyprázdní, takže k žádné další krizi již nedojde. Léþba je tak u konce. UvČdomte si, že právČ v tomto okamžiku mĤžete zaþít se zdravČjším a vitálnČjším životem. Mládí není klíþem k radosti ze života, neboĢ s sebou nese také nedostatek zkušeností, jichž by se sotva kdo chtČl zĜíci. Tím skuteþným „klíþem“ je vnitĜní harmonie a svČžest, a ty se nevztahují na urþitý vČk. Dají se kdykoliv budovat, pČstovat i zvČtšovat. Již Demokritos (460-370 pĜ. Kr.), filozof starého ěecka, poznamenal: Lidé úpČnlivé vzývají bohy o zdraví – a pĜitom nevidí, že leží v jejich rukách.
Skuteþné uzdravení je uzavĜený proces. ýlovČk by mČl po nČm být vždy zdravČjší a tím se postupnČ stávat sám sebou, být zajedno se sebou samým, se svými bližními a nakonec se všemi a se vším. Pokud tomuto pĜirozenému evoluþnímu vývoji zabráníme, je nemoc nutná. Když se necháme omezovat rĤznými pĜedstavami, urþitými modely chování þi ideály a tak vČdomČ nebo nevČdomČ nežijeme tak, jak odpovídá naší pĜirozenosti, životní energie nemĤže dál nerušenČ plynout. Tato disharmonie se projeví jako nemoc, která si vyžádá ošetĜení a urþitou terapii. Slovo „terapie“ pochází ze staroĜeckého „therapeuein“ – „konat práci bohĤ“, což v nás vyvolá jasnou pĜedstavu, že skuteþné uzdravení má cosi spoleþného s náboženstvím, se sílou víry a pĜipomenutím prapĤvodu lidské existence, s probuzením opravdového þlovČka a se vzpomínkou na naši pĜirozenost. Dokonalé zdraví patĜí ke skuteþné pĜirozenosti lidí. Pravidelné odkyselování a následné doplĖování minerálních látek jsou dĤležitými a nepostradatelnými kroky na cestČ za zdravím. PotĜebné þištČní tČla mĤžete podpoĜit pitnou kúrou s Immuvitem Ch 23 (viz kapitola 9), a to nejlépe na jaĜe a na podzim. Jedná se o þistČ rostlinný a naprosto pĜírodní prostĜedek, který regeneruje vaše tČlo bez nežádoucích vedlejších úþinkĤ a vyvolá ve vás pocit plného zdraví, svČžesti a omládnutí. Jestliže se upamatujeme na svou skuteþnou pĜirozenost a budeme žít v souladu s ní, ztotožníme se postupnČ se sebou samými a zbavíme se problémĤ, nemocí, nedostatku i utrpení. Pouze tak mĤžeme vkroþit jako noví lidé do nového života.
. )&/0&1 & DE,B 3
U všech nemocných s AIDS byly nalezeny zvýšené hodnoty kyselosti v krvi i tkáních. Ukáže-li se však toto zatížení již v krvi, upozorĖuje nás tČlo na to, že jeho rezervy jsou vyþerpané a nemá další možnost jak zabránit postupujícímu pĜekyselování krve. V takovém pĜípadČ je nezbytnČ nutné nejdĜív obnovit acidobazickou rovnováhu, aby jiná opatĜení vĤbec mohla zasáhnout. NeboĢ AIDS je selhání obranyschopnosti a odkyselení tČla imunitní systém bezprostĜednČ posiluje.
D
PĜi našem souþasném zpĤsobu života se tČlo brání proti stále novým alergenĤm také stále novými obrannými reakcemi. PĜíliš þasto pĜitom pĜehlížíme, že dĤležitým faktorem pĜi vzniku alergií je pĜekyselení tČla. U všech alergií dochází k uvolnČní tkáĖového hormonu histaminu. Jelikož alergie v zásadČ vznikají jako obranná reakce proti kyselinám, je tĜeba nejdĜíve zjistit hodnotu pH v tČle, a v pĜípadČ zvýšené kyselosti hledat nápravu dĜív, než se nasadí odpovídající léþebné prostĜedky, které by jinak nemohly úþinnČ zabrat. Histamin pĜivádí nástČnné žaludeþní buĖky ke štČpení kuchyĖské soli, a tím k produkci natriumbikarbonátu. RovnČž ovlivĖuje svalstvo prĤdušek a stĜev, proto pĜi alergiích nČkdy dochází ke kĜeþím, tČžké dusnosti nebo k prĤjmĤm. Hormon také zpĤsobuje rozšiĜování urþitých cév a usazování tekutin ve vazivu. Uvolní-li se nadmČrné množství histaminu, mĤže dojít k anafylaktickému šoku* a tím k ohrožení života. Avšak i tehdy, když jeho následkem je pouze
alergická rýma, upozorĖuje nás na skuteþnost, že funkce organismu nejsou zcela v poĜádku. Aby se þlovČk vyléþil, je žádoucí ihned nabídnout efektivní a úþinnou pomoc v podobČ harmonizace acidobazické rovnováhy a posílení imunitního systému. Ź Viz Astma, Ekzémy, Senná rýma * Prudká reakce jako pĜecitlivČlost na nČkteré cizorodé látky v tČle (napĜ bodnutí hmyzem, injekþní vpich), pozn. pĜekl.
D
Antikoncepþní pilulky mohou být sice jako ochrana proti poþetí urþitou výhodou, ale na druhou stranu s sebou pĜinášejí neþekaný a velmi závažný vedlejší úþinek, a to pĜerušení pĜirozeného vyluþování kyselin kvĤli vynechané þi slabé menstruaci. Tím dochází k hromadČní kyselin a pĜekyselení, jež se projevuje jak na neþisté pleti, tak pĜedevším na vzniku celulitidy. Navíc tato kyselinová „zácpa“ vyvolává bolesti hlavy a migrény. Léky, které použijeme proti bolesti, vČtšinou obsahují kyselinu acetylsalicylovou, a tudíž ještČ posilují již stávající pĜekyselenost tČla, což zase zmnožuje bolesti hlavy a migrény. Když pak pilulky vysadíte, protože si tĜeba pĜejete založit rodinu, þasto se stává, že i tak zĤstanou mnohé páry bezdČtné. PĜekyselený organismus totiž není schopen poþetí. Pokud se to pĜece jen podaĜí, bude dítČ zplozeno do velmi zatíženého kyselého prostĜedí a s velkou pravdČpodobností dojde ke zdravotnímu poškození plodu ještČ v matþinČ dČloze nebo minimálnČ k jeho silné zátČži. HromadČní kyselin vyvolané užíváním antikoncepþních pilulek þasto vede k pĜibývání na váze, neboĢ tČlo se snaží snížit jejich množství zadržováním vody, což zase na druhé stranČ mĤže pĜivodit otoky. Berete-li hormonální antikoncepci, tČlo tím ztrácí svĤj pĜirozený ventil k vyluþování kyselin, proto je v této dobČ bezpodmíneþnČ nutné, abyste skuteþnČ pravidelnČ provádČly odkyselování. Plánujete-li tČhotenství, mČly byste se již mČsíce pĜedtím postarat o pĜirozenou harmonizaci acidobazické rovnováhy, aby ještČ
