KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Kulturní události møsíce listopadu HankĎv dĎm - Zaêarované dudy - divadelní pĆedstavení v podání Divadla Drak, pro I. stupeĀ. - Život na dlani aneb jak se lidské osudy zapisují do rukou. - Lubomír ZVIéINA - výstava medailí, obrazĎ a objektĎ – Stará radnice. - Kaviár nebo êoêka – italská komedie – hra v pĆedplatném. - PANGEA – The Beatles Revival band - benefiêní koncert pro Domov sv. Josefa. - Míêek Flíêek – loutková scéna Klíêek – marionetová pohádka. - Nazdar hodiny aneb Sny skĆítka Smítka – poĆad pro MŠ a I. a II. roêníky ZŠ. - RadĎza – koncert trojnásobné držitelky prestižní sošky Andøla. - 355. koncert Kruhu pĆátel hudby - Václav Hudeêek - Barocco sempre giovane. - Zimní variace - vystoupení žákĎ ZUŠ našeho møsta. Muzeum - ąemesla našich pĆedkĎ - výstava. - Krása za humny -manželé Mervartovi. - Potopený zvon - Volfovo rodinné divadlo pro døti i dospølé. - Dny textilních Ćemesel - interaktivní poĆad pro ZŠ. - Ježibaba a Kašpárek – maĀásková pohádka. - Dobrovíla – Volfovo divadlo. - Kouzelný svøt hraêek vánoênø ladøná výstava. - éeský ráj I. – manželé Mervartovi. Knihovna Slavoj - Kolem svøta aneb cestování (nejen) za zvíĆaty – Klenoty Indie. - J. H. Krchovský - setkání s básníkem. - Týden poezie - celostátní akce, osmý roêník „Kde domov mĎj.“ - Pohádka o myslivci Martinovi – pro døti od tĆí let. - Adventní knižní bazar - výprodej knížek za nízké ceny. Výstava letitých knih v knihovnø Slavoj Na fotografii je zachycena êást knih, které jsou vystaveny v knihovnø. Na snímku je také knížka, kterou prostĆednictvím kronikáĆe zapĎjêila paní Krejêová ze Sylvárovské ulice „Nebeský klíê“ starý více jak dvø stovky let.
StáĆím zkĆehlá, otevĆená modlitební knížka, mezi ostatními exponáty.
Nechutná, povolební „demokracie“ Na samém zaêátku møsíce listopadu se v televizním programu éT 24 objevila zpráva, která se dotýkala kandidáta ODS na post starosty našeho møsta Daniela Lukeše v tomto znøní: 349
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Kandidát na starostu ve DvoĆe Králové odsouzen za pomoc pĆi vydírání 01.11.2006 – 17:03, autor éT 24. Kandidát na starostu Dvora Králové nad Labem Daniel Lukeš z ODS byl pĆed pøti lety odsouzen za násilný trestný êin – pomáhal pĆi vydírání se zbraní. Tato informace, kterou éeské televizi potvrdil krajský soud v Hradci Králové, zaskoêila koaliêní partnery ODS ve DvoĆe Králové. Volba pro møsto i Strana zelených se totiž zavázaly, že Daniela Lukeše ve êtvrtek pĆi volbø starosty podpoĆí. TĆiapadesátiletý Daniel Lukeš ze Dvora Králové nad Labem o sobø mĎže Ćíci: jsem úspøšný muž. Jeho êokoládovna vydølává miliony. V roce 1999 ale zasáhly do Lukešova života stíny paragrafĎ. Podnikatel pomáhal vydírat. Podle tiskového mluvêího Krajského soudu v Hradci Králové StaĀka byl Lukeš v prosinci 2001 pravomocnø odsouzen za to, že pomáhal pĆi trestném êinu vydírání k podmínønému trestu dvou let s odkladem na dva roky. V jedné ze soudních výpovødí je uvedeno: „Pan Lukeš spoleênø s bývalým policistou, který byl v té dobø ve výkonu tohoto povolání, odvezl poškozeného v kufru vozidla na pĆehradu Les království. Tam musel odprošovat pod nátlakem zbranø na nøj namíĆené. Souêástí jeho ponížení bylo i chrochtání a lezení po êtyĆech.“ Letos vedl podnikatel Lukeš ve DvoĆe kandidátku ODS, ve volbách skonêil êtvrtý. Zítra se má podle koaliêní dohody stát starostou Dvora Králové. „Podle mého soukromého názoru by takový êlovøk nemøl sám usilovat o takový významný a êestný post“, myslí si bývalý místostarosta Vasil Biben. Podnikatele Lukeše se zavázala podpoĆit i Volba pro møsto. Její lídr Petr Mrázek ale druh trestné êinnosti kandidáta na starostu dosud neznal. Neskrýval, že je zaskoêený. „Jestliže je tam opravdu takový závažný problém, tak by si v tom pĆedevším møla udølat poĆádek ODS, pro nás je to nová informace a budeme o tom teprve jednat.“ PĆedseda místní ODS Rýznar Ćekl, že kandidát na starostu Lukeš má nyní êistý trestní rejstĆík. „PĆedpoklady k tomu, aby byl dobrým starostou, urêitø má.“ Na otázku, zda má morální pĆedpoklady stát se starostou, do telefonu odpovødøl: „jsem o tom pĆesvødêen.“ Vlastimil Weiner - autor V Krkonošském deníku byl po volbách (dne 3. listopadu 206) zveĆejnøn tento êlánek BedĆicha Machka: „Radnici obsadí zástupci opozice, starostou Lukeš“ Volbu hlavy møsta neovlivnily informace o jeho odsouzení.
DvĎr Králové – Do êela druhého nejvøtšího møsta regionu se postavil podnikatel Daniel Lukeš, který kandidoval za ODS (Obêanská demokratická strana). Zastupovat ho bude Petr Mrázek z Volby pro møsto a Jan Bém, také z ODS. Bez pĆekvapení dopadlo vêerejší zasedání nového zastupitelstva. Komplikace se êekaly pĆedevším u kandidáta ODS Daniela Lukeše. V pĆedveêer volby média zveĆejnila informace o jeho podmíneêném odsouzení pĆed pøti lety. Koalice ho podpoĆila. Tehdy mu byl krajským soudem vymøĆen podmínøný trest ve výši dvou let za pomáhání k pokusu o vydírání. Podmínka vypršela a trest tak byl vymazán. Podle zákona je tak tĆeba pohlížet na Daniela Lukeše jako na netrestaného. To byl také hlavní argument êlenĎ koalice, kteĆí se rozhodli Daniela Lukeše podpoĆit i po zveĆejnøní pĆípadu. Ještø veêer pĆed jednáním zastupitelĎ se pĆedstavitelé koalice sešli a nad problémem diskutovali. Dospøli k názoru, že nebudou hledat jiného kandidáta. „PĆed zákonem je Daniel Lukeš netrestaným, proto koaliêní smlouvu dodržíme“, sdølil lídr Volby pro møsto Petr Mrázek. Morální rovina pĆípadu je podle nøj osobní vøcí kandidáta na starostu a strany, která ho navrhla. Daniel Lukeš vede od roku 1993 spoleênost Carla, která se zabývá výrobou êokolády a výrobkĎ z ní. V souêasné dobø zamøstnává pĆibližnø dvø stovky lidí a patĆí ji pĆední místo na êeském trhu. Již pĆed volbami Lukeš oznámil, že v pĆípadø svého úspøchu pĆedá vedení firmy synovi a bude se vønovat jen funkci starosty. Lukeš byl jediným kandidátem, podpoĆil ho plný poêet koaliêních zastupitelĎ, proti byl pouze zástupce KSéM. Zbylí poslanci za éSSD a SNK – ED se zdrželi hlasování. Volbu 350
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
doprovázel potlesk pĆítomných obêanĎ. Sešlo se jich tu podle odhadu asi tĆi stovky. „Ano byl jsem souzen, ale v souêasné dobø mám êistý trestní rejstĆík“, Ćekl na úvod svého prvního vystoupení starosta Lukeš. Vyzval všechny zastupitele bez rozdílu stran, aby se v následujících êtyĆech letech zapojili do rozvoje møsta. V diskusi obêanĎ vystoupil jeden obêan proti volbø Lukeše, další ji naopak podpoĆil. éleny møstské rady se stali ještø Petr Hroneš z ODS, Pavel Kraus a Michal Sacher z Volby pro møsto a zástupce zelených Dušan Sedláêek. Hlavní je êistírna. Došlo k úplné výmønø na radnici. Všechny dĎležité posty obsadili zástupci opoziêních stran. „Našim prvoĆadým úkolem je zajistit pro obêany êistøní vody. Buó výstavbou vlastní, nebo odkupem stávající êistírny“, prozradil Daniel Lukeš. Tolik o ukonêení komunálních voleb v našem møstø. První den nového starosty byl pracovním. K tomu bylo tiskem uvedeno: • Na který problém se osobnø chcete zamøĆit? „Na všechny, které budou aktuálnø pálit obêany møsta. V souêasné dobø to je zmínøné êištøní odpadních vod. To se týká a bude týkat penøženky každého z nás.“ • Co byla první vøc, kterou jste udølal pĆi pĆebírání funkce? „Bylo nutné pĆevzít Ćadu materiálĎ, nøkteré êekají na vyĆešení mnoho let. SamozĆejmø jsme si pohovoĆili se sekretáĆkou Ivou Šévlovou. Myslím si, že je to êlovøk na správném místø.“ • Pokud byste møl pozvat do Dvora Králové návštøvníky, na co by to bylo? „Záleželo by na tom, co dotyêného zajímá, jestli kultura, sport, pĆíroda nebo památky. Myslím, že každému mĎžeme nøco nabídnout.“ Nadšení ze skalniêek Nadšení pro skalniêky, dĎkladnø proložené vytrvalou prací mezi mnoha kameny a kamínky, mají manželé Zbynøk a JiĆina Baierovi z Komárova. PĆestože je podzim, stále je co dølat, i když hlavní kvøtenství pominulo.
KeĆe, traviny, skalniêky - to je království manželĎ Baierových.
Paní Baierová se ve svém království jen nerada chlubí dosaženými výsledky.
Mezi kameny jsou vidøt zatím jenom jmenovky, ale vše je ve vzorném poĆádku.
Vøtší vzácné výpøstky v kvøtináêích pro své pĆátele. 351
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
„Dušiêky“ se snøhem K prudké zmønø poêasí došlo ze dne prvního na druhý listopad. Památka zesnulých „Dušiêky“ byly tentokrát už se snøhem. Ten však zĎstal jen jeden den.
Do takového dne se probudily „Dušiêky“
„Martin“ na bílém koni Již šestý roêník dovednostní a zábavné soutøže „Martin na bílém koni“ uspoĆádala ZŠ Schulzovy sady ve spolupráci s Odborem životního prostĆedí Møstského úĆadu. Akce se mohli zúêastnit pĆedškoláci (s doprovodem rodiêĎ) od êtyĆ let a školáci od êtyĆ do desíti let. „Martin však nebyl na snøhu, ale v dešti.“ Ochotu prodavaêe obêané oceĀují V chodbø velkoprodejny PENNY je také „Medikusova“ pekárna, kde je stále êerstvé peêivo. Nakupující si tuto pekárnu oblíbili a znaênø k tomu pĆispívá i ochotná obsluha.
Prodavaê pan Petr Schirlo umí obsloužit rychle a kvalifikovanø.
Ani paní kolegynø se za pultem nenechá zahanbit svojí úsluhou a ochotou.
ZOO a zazimování Ochlazení pĆed pĆíchodem zimy znamená vždy støhování do zimovišČ. Letos se to stalo o nøco pozdøji. Byl proveden odchyt pelikánĎ. Spolu s jedním êápem, který žije v zahradø volnø, tu zĎstala i jeho družka. Upravené bílé bøžecké stopy Letos poprvé by se møly objevit v okolí Dvora Králové strojovø upravené bílé stopy na snøhu. To vše za pĆedpokladu, že bude Ćádná zima. K úpravø terénu by mølo dojít na Hrubých lukách a za Tyršovým koupalištøm ve smøru na Bílou TĆemešnou. K úpravø stop by mølo dojít vždy v pátek pĆed víkendem.
352
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Ulice 17. listopadu opøt staveništøm Není to tak dlouho, kdy se tato frekventovaná ulice møsta uvedla do poĆádku a už se znovu rozkopala, z dĎvody vady materiálu na teplárenském potrubí
Technika pokládá nové potrubí, chodník je zcela zniêen. Vpravo autobusové nádraží.
Nové potrubí nahradilo vadné, nedávno zde položené.
Autobusové nádraží kolem 14,00 hodin V této denní dobø se prostranství autobusového nádraží zaplní autobusy („šichČáky“), které pĆivezly smønové pracovníky, aby poté odvezly pĆespolní z práce domĎ. PĆes den je nádraží skoro prázdné, Ćada autobusových spojĎ byla zrušena. Kde jsou ty doby, kdy se na tomto nádraží vystĆídaly stovky lidí.
„Malý kostelíêek“ je opravdu malý Spodní êást Riegrovy ulice, která bývá pĆi velkých povodních zaplavována vodou Labe. Kolem kostelíêka byl v minulosti hĆbitov.
Na mnoha starých fotografiích a pohlednicích je tento kostelíêek zvøênøn i v souvislosti s povøstí o založení møsta. 353
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Trest smrti obøšením Saddánu Husajnovi Dne 5. listopadu 2006 byl vynesen nad bývalým iráckým prezidentem trest smrti obøšením. Odsouzen byl za masakr šíitĎ v Dudžailu v roce 1982. Na trest smrti a doživotí se automaticky vztahuje odvolání. Odvolací proces trvá tĆicet dní. Po vynesení rozsudku diktátor zvolal: „Dlouhý život národu a smrt jeho nepĆátelĎm.“ KomentáĆ KateĆiny Perknerové v Krkonošském deníku: „.........Evropa je pĆesvødêena, že soud nemĎže rozhodnout o právu vzít jinému êlovøku život. NeboČ odkaz jejich humanistĎ praví, že život je absolutní hodnotou, která je povýšena nade vše. I nad lidskou spravedlností.“ „.........V USA vycházejí z jiných zvyklostí i práva. Proto tam také trest smrti není tabu. Znamená to ale, že zrovna toto pojetí by se automaticky mølo importovat do zemí, kam vkroêí noha amerického vojáka? Pochybuji totiž velmi, že nøkdo vøĆí mýtu o nezávislosti iráckého soudu. Bez americké pĆítomnosti by se støží vĎbec uskuteênil a urêitø by také neskonêil tímto rozsudkem.“ „.........Ameriêané vedli v Iráku váleênou operaci. Podle mne møli Husajna postavit pĆed vojenský tribunál a trest smrti vykonat ihned. Po tĆech letech je pozdø. I proto, že demokracie by møla mít jinou tváĆ než rozsudek smrti podle partitury vítøzĎ.“ KuchyĀ v nemocnici Práce na stravovacím zaĆízení se pĆesunula z venkovní stavby do vnitĆku budovy. Blíží se zima a je tĆeba práce urychlit.
Stavba je omítnuta, zasazena nová okna.
PrĎjezd hlavní bránou však ještø není možný, jezdí se hoĆení bránou.
354
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Odstranøn strom z koryta Labe Poêátkem tohoto møsíce došlo k odstranøní kmene a dalších naplavenin z koryta Labe u Benešova nábĆeží. Podíleli se na tom hasiêi z Požární stanice a Technické služby. Nemocnice modernizuje Vstup Møstské nemocnice do zdravotnického holdingu se projevuje v kvalitnøjším vybavení. Jak sdølil Ćeditel nemocnice Ing. Miroslav Vávra: „V poslední dobø jsme investovali pĆibližnø êtyĆi miliony korun. Mezi dražší investice patĆil nový sterilizátor pro operaêní sály a vyvíjeê páry pro centrální sterilizaci. NejdĎležitøjší byl nákup techniky pro jednotku intenzivní péêe, která se doêkala nového monitorovacího systému. Interna tak získala moderní pĆístroje, které umožĀují sledovat základní životní funkce pacientĎ po êtyĆiadvacet hodin.“ Další investice se pĆipravují. LaboratoĆ by møl obohatit hematologický analyzátor pĆibližnø za milion korun, o pĎl milionu korun více by mølo stát kyslíkové hospodáĆství pro celý areál. Jak vysvøtlila vrchní sestra Jana Holanová: „Chceme také zlepšit vybavení pokojĎ, aby se u nás cítili pacienti jako doma. Speciální lĎžka mají brzo vylepšit jednotky intenzivní péêe na internø a na chirurgii. Kvalitnøjší lĎžka mají už i normální oddølení. Nakoupili jsme nové omyvatelné matrace pro vøtšinu oddølení.“ Proveden byl nátør postelí, do konce roku by tu møl být nový nábytek, který umožní pohodlné obødvání na pokojích, související se zmønou systému stravování. Geisslerovi Hofkomedianti úspøšní Na 37. pĆehlídce venkovských divadelních souborĎ ve Vysokém nad Jizerou pro soubor mladých divadelníkĎ se dostalo uznání Geisslers HofkomediantĎm z Kuksu. Porota doporuêila jejich úêast na Jiráskovø Hronovø se hrou Amor Tyran a herci ještø získali celou Ćadu individuelních cen. éestná uznání za hektické výkony obdrželi Martin Bohadlo, Vendula Štíchová a Petr Hašek, který vše režíroval. Soubor je znám svým spolupĎsobením na festivalu Theatrum Kuks, akce Obsazení Kuksu a Svatohubertských slavností a také se mĎže pochlubit vlastní divadlem. Nese název Comoedien Haus, vzniklo pĆed êtyĆi lety z bývalé sýpky. Zakladatel festivalu Theatrum Stanislav Bohadlo k tomu uvedl: PĆedstavení je koncipováno jako zkouška pĆerušovaná režisérem, se zapojením divákĎ do hry. Práce souboru stojí na prvcích lidového divadla, hraje se stylizovanø s množstvím režijních i výtvarných nápadĎ, jistá naivita pĆístupu je kombinována s prvky moderního divadla.“ Tøžbø dĆeva se nevyhnulo ani møstské polesí „Harta“
éerstvø vymýcené kmeny êekají na odvoz, nøkteĆí obêané si odvážejí klestí, náklady na topení v domácnostech jsou stále dražší. 355
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
éím žije Základní škola? Na tuto otázku jsme si vybrali Základní školu PodharČ, kde se laskavostí p. Ćeditele Karla Fliegra dostala Kronice „Výroêní zpráva“ za roky 2005 – 2006 v tomto znøní: „Základní škola PodharČ je úplná základní škola s právní subjektivitou a ve formø pĆíspøvkové organizace. Je umístøna v okrajové êásti møsta v êistém a zdravém prostĆedí, mimo dopravní ruch. V letošním školním roce byla na základø vypracovaného a obhájeného projektu zaĆazena na dobu následujících êtyĆ let do sítø „Škol podporujících zdraví.“ „Vyuêování probíhá v devíti tĆídách (celkem 189 žákĎ) a výchovnø vzdølávací êinnost zajišČuje 16 uêitelĎ a 2 vychovatelky Školní družiny (dvø oddølení s 52 žáky). Nepedagogických pracovníkĎ je sedm, êtyĆi ve škole a tĆi v jídelnø). „Z celkového poêtu 189 žákĎ prospølo 102 s vyznamenáním 84 a neprospøli 3, snížený stupeĀ z chování druhého stupnø za druhé pololetí 3 žáci, tĆetího stupnø jeden.“ Ukázky z êinnosti školy Sportovní zážitkový kurz Žáci 8. a 9. roêníku si v krásném letním poêasí prodloužili na zaêátku školního roku prázdniny. Ihned po zahájení odjeli na svých kolech na 3 dny do malebného prostĆedí rekreaêního stĆediska Svatá KateĆina, kde jim vyuêující nachystali bohatý zážitkový program. Sportovní akce stĆídaly êinnosti arteterapeutické êi muzikoterapeutické, proto se døti ani na chvíli nenudily. Zažily slaĀování na Sluêích kamenech, poté i základy lezení v obtížnøjším terénu hradištø Bradlo, závody v orientaêním bøhu, pĆi nømž plnily zadané úkoly, stĆelbu ze vzduchovky, hod granátem na cíl êi kanoistiku. V podveêer se zpívalo u táboráku, hrál stolní tenis,volejbal, petangue, pĆehazovaná, êi rĎzné dramatické hry. Protože se škole podaĆilo získat na tuto akci grant, nezatížila rodinný rozpoêet. Proto byly osloveny pĆedevším døti za sociálnø slabších rodin a teprve potom do poêtu ostatní. Akce se zdaĆila a ze strany úêastníkĎ setkala s kladným ohlasem. ZároveĀ bych rád podøkoval panu Rajsovi, který nám pomohl pĆi pĆepravø zavazadel. Evropský den jazykĎ Naše škola se letos opøt rozhodla pĆipojit k oslavø Evropského dne jazykĎ, který každoroênø pĆipadá na 26. záĆí. Ihned po prázdninách 29. 9. êekala na žáky netradiêní výuka všech pĆedmøtĎ. Uêitelé s velkou péêí, nápaditostí a chutí pĆipravili zajímavé úkoly. TĆíêlenné skupinky, které obcházely postupnø jednotlivá stanovištø, sbíraly se zájmem body, aniž si stihly uvødomit, že vlastnø procviêují uêivo jednotlivých vyuêovacích hodin. SamozĆejmø nesmøla chybøt motivace cizím jazykem, která se jako tenká nitka protkávala všemi pĆedmøty. Ve vøtší êi menší míĆe každý pocítil úspøch, což bylo naším zámørem. Dle zpøtných informací žáky dopoledne zaujalo a slavnostní vyhlášení tøch nejúspøšnøjších i sladká odmøna se staly teêkou za pĆíjemnø i zajímavø stráveným dopolednem. Knihovna Slavoj V záĆí se naši malí školáêci ve spolupráci s Møstskou knihovnou zúêastnili „Slavnosti klíêování.“ Žáci 2. tĆídy prokázali tetø Bøtce a Evžence êtenáĆské dovednosti a získali osvødêení i klíê k otvírání pohádek. Zasloužili si je však pouze za pĆedpokladu, že vyĆeší rĎzné rébusy a hádanky z pohádkových pĆíbøhĎ. Tato akce, za kterou bychom rádi podøkovali Ćeditelce knihovny paní Lence Antošové, jistø pĆispøje k vøtšímu zájmu našich malých školáêkĎ o êetbu knih. Ekologická výchova prožitkem Konec Ćíjna byl pro druháky a tĆeČáky ZŠ PodharČ ve znamení enviromentální výchovy a zážitkĎ v podzimní pĆírodø. S døtmi jsme navštívili stĆedisko ekologické výchovy Sever v Horním Maršovø, kde pro nás lektoĆi pĆipravili mnoho zajímavých êinností. Kromø aktivit s ekologickou tematikou si mohly døti vyzkoušet postup zpracování lnu od lámání stonkĎ až po tkaní na stavu. Seznámily se s hospodáĆskými zvíĆaty, a dokonce møly možnost podojit kozy, napít se êerstvého kozího mléka a ochutnat domácí kozí sýr.Jedno celé odpoledne jsme vønovali turistickému výletu na hrádek Aichelburg. Hra podzimních barev a sluneêné poêasí dodávalo výletu zvláštní, až kouzelnou atmosféru. Aêkoliv nøkteré úseky pĆevýšení byly témøĆ nad naše síly, výstup i sestup jsme úspøšnø zvládli. Na zaslouženou veêeĆi jsme došli až po setmøní, ale s písniêkou a dobrou náladou. Veêer pak byl vønován batice. Každý si obatikoval vlastní triêko. SamozĆejmø v nøm nøkteĆí pĆišli hned po podzimních prázdninách do školy a bylo vidøt, že jsou na své výtvory pyšní. Poslední dopoledne na Severu se pomocí silného emoêního prožitku døti uêily správné tĆídøní odpadĎ a pochopily jeho dĎležitost. Tento pobyt jim urêitø pĆinesl mnoho pozitivního a vøĆíme, že si z nøj uchovají trvalé zážitky i ohleduplnost k životnímu prostĆedí, která chybí i mnohým dospølým. 356
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Den otevĆených dveĆí v Podharti se vydaĆil V pátek 13. a sobotu 14. ledna se opøt pro veĆejnost otevĆely brány naší školy. Velký zájem ze strany rodiêĎ zejména budoucích prvĀáêkĎ byl o ukázky daltonské výuky, jejíž metody získávají stále více zájmu a obliby. Školu si v tøchto dnech prohlédli nejen rodiêe souêasných êi budoucích žákĎ, ale pĆišly zavzpomínat i starší generace, které nás obohatily o spoustu krásných vzpomínek a pĆipomnøly všem uêitelĎm, jak je jejich povolání závazné. NeboČ vzpomínky ze školních lavic si s sebou opravdu neseme celý život. Dny otevĆených dveĆí plánuje škola zachovat i do budoucna, neboČ zájem veĆejnosti o její êinnost nás mĎže jedinø tøšit. Krmíme zvíĆátka PĆi êastých vycházkách do lesa jsme si všimli velkého množství stop lesní zvøĆe a vyhrabaného snøhu. Všichni víme, že nezvykle dlouhá zima pĆipravila zvøĆ o potravu a mnoho jí následkem mrazu a velkého množství snøhu zahynulo. I když jí každý rok na Vánoce strojíme „mlsný stromeêek“ a na podzim sbíráme kaštany a žaludy, rozhodli jsme se, že se o ni budeme starat po celou zimu. Døti v družinø proto pravidelnø nosí do lesa seno, mrkev, jablíêka, kukuĆici, suché peêivo a ovesné vloêky. PĆíznivá poloha školy nám umožĀuje každodenní pobyt v lese i pĆikrmování zvøĆe, proto mĎžeme spojit pobyt na êerstvém vzduchu se záslužnou êinností. HĆejivý pocit na srdíêku mají nejen døti, ale jistø i hladová zvíĆátka.Ke zdravé škole patĆí bezesporu i zdravá pĆíroda, a my se proto ze všech sil snažíme, aby tomu tak bylo. Pomalu se blíží jaro a veselé poskakování zajícĎ i veverek nám jistø bude po dlouhé zimø dostateênou odmønou. „Zviêina je hora a my jsme ze Dvora“, si Ćekly døti ze základní školy PodharČ a vydaly se smørem k té naší „dámø na západø“ jak praví dvorský cestovatel a dobrodruh Jarka Kratøna ve své písni. Svatého Valentýna oslavilo 37 sportovcĎ naší školy vskutku bájeênø – lyžaĆským zájezdem na Zviêinu. Po dohodø s majitelem lyžaĆského areálu panem Štajglem na nás êekaly v pohotovosti tĆi vleky a sjezdovky upravené na doslova svøtové úrovni. Lyžování po „harmonice“ vyhovovalo sjezdaĆĎm zaêáteêníkĎm i pokroêilým borcĎm. Skupina snowboróákĎ si užívala v prašanu i na sjezdovkách. Krásný výlet zažila i parta bøžkaĆĎ, kteĆí se vypotili ve stopø a dosáhli malebných výhledĎ ze zviêinského hĆbetu na Krkonoše. Pro podharČské školáky to byl již druhý dárek ve formø lyžaĆského opojení na Zviêinø. První lyžovaêka probøhla jako prodloužení pololetních prázdnin za vysvødêení. Tímto døkujeme vedení naší školy za krásné sportovní vyžití. VøĆíme, že fialový expres (autobus pana Háka) nebyl vidøt na Zviêinø naposled. Coca-Cola cup Nová sportovní hala v naší škole opøt praskala ve švech. PĆíêinou bylo konání kvalifikaêního turnaje starších žákĎ v tradiêním fotbalovém klání . Vzhledem k povøtrnostním podmínkám se turnaj mezi êtyĆmi dvorskými školami nemohl konat na fotbalovém stadionu a tak jsme využili kvalitního prostĆedí podharČské školy. Chlapci ZŠ PodharČ, Komenského, RAD a Schulzových sadĎ se utkali v tĆíkolovém derby každý s každým a to s obrovským nasazením skuteêných matadorĎ tohoto sportu. Vítøzství borcĎ Schulzových sadĎ bylo jednoznaêné a díky systému turnaje v oêích všech soupeĆĎ spravedlivé. Nejenom chlapci, ale i vedoucí všech zúêastnøných družstvech byli velice potøšeni z pĆíjemného prostĆedí nové tølocviêny a jejího zázemí. Nutno poznamenat, že tato okrajová škola vychází vstĆíc sportovním podnikĎm nejenom místního významu. V krátké historii nové tølocviêny to nebyla její první zatøžkávací zkouška. Umožnili jsme uskuteênit napĆíklad závody ve skoku vysokém – Podzviêinskou laČku a okresní kolo soutøže „o nejlepší pohybovou skladbu.“ Sportovci naší školy dosáhli v obou soutøžích vynikajících úspøchĎ. VøĆíme, že se tradice sportovních klání v novø zrekonstruované budovø naší školy bude i nadále rozvíjet a držíme všem sportovcĎm a jejich fandĎm palce. Výlet do Drážóan Žáci ZŠ PodharČ a ZŠ R. A. Dvorského se ve stĆedu 3. kvøtna vypravili do nømeckých Drážóan za úêelem lépe poznat jejich jazyk. Z naší školy, ZŠ PodharČ, tam bylo výhradnø dámské zastoupení, až na pana uêitele Novotného, který samozĆejmø nemohl chybøt, protože bez nøj by nebyla ta pravá legrace. Cesta autobusem se zpoêátku vlekla, ale když nám pak pustili dobrý film, ubøhla celkem rychle a po desáté ranní jsme byli na místø. Nikdy jsme si nemysleli, že jsou Drážóany tak krásné. Jsou rozdølené na dvø êásti, které spojuje most. Na Labi je zde, nedaleko tohoto mostu, pĆístav, v nømž kotví parníky. Ve starém møstø se tyêí spousta pĆekrásných budov. Zajímavé je, že není budova, na které by nebyl alespoĀ kousek pozlacen. Dokonce zde byla socha konø, a ta byla pozlacená celá. Líbily se nám trávníky upravené do rĎzných obrazcĎ a také kvøtinové záhonky. Jsme rádi, že jsme se tam 357
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
podívali v tomto roêním období, protože vše kvetlo a bylo pĆekvapivø êisté a nepoškozené. V nové êásti møsta by snad za zmínku stály kanceláĆe s jednou stønou celou prosklenou. I když je Nømecko naším sousedem, pĆipadalo nám to tu docela jiné než u nás. Výlet se velice vydaĆil a v 17.00 hod. jsme opøt nasedali do autobusu smør DvĎr Králové. Doufáme, že s námi uêitelé v pĆíštím roce navštíví slibovanou VídeĀ. ZŠ PodharČ zaĆazena do programu „Škola podporující zdraví.“ Po zdlouhavém procesu se naše škola koneênø doêkala oficiálního zaĆazení do sítø zdravých škol, jejímž garantem je Národní centrum podpory zdraví ve spolupráci se Svøtovou zdravotnickou organizací pro Evropu. Po nastudování pĆíslušné literatury všemi pedagogy školy a diskuzi, zda je nám tato cesta vlastní, jsme se rozhodli zaêít vypracovávat êtyĆletý projekt, který byl posléze zaslán Státnímu zdravotnímu ústavu k posouzení. Zásadní pilíĆe takového projektu staví na pohodø prostĆedí, zdravém uêení a otevĆeném partnerství. ZamøĆují se nejen na celkovou organizaci školy, jež musí splĀovat podmínky demokratického spoleêenství a otevĆeného partnerství vĎêi rodiêĎm i veĆejnosti, ale zejména na jednotlivce. Každý z nich je pojímán coby osobnost, na niž jsou kladeny takové nároky, které odpovídají jejím schopnostem. UmožĀují tím každému žákovi plnou seberealizaci a individuální hodnocení výkonu, a proto vyhovují jak žákĎm se speciálními vzdølávacími potĆebami, tak zejména talentovaným. Projekt vytváĆí pozitivní klima pro všechny, kteĆí ve škole pracují i uêí se, a tím pĆispívá k úêinné motivaci i formování zdravých pĆátelských vztahĎ, životních hodnot i postojĎ. Zásady podpory zdraví ve škole se nezamøĆují jen na zdraví fyzické, ale zahrnují v sobø zejména êasto opomíjené aspekty duševní a sociální. PĆispívají k rozvoji všech klíêových kompetencí nezbytných pro budoucí život žáka i k otevĆenému postoji nutnosti celoživotního vzdølávání. Náš projekt se setkal s kladnou odezvou, vypracované posudky umožnily postoupit o další krok, a proto mohlo dojít ke schĎzce zástupcĎ Státního zdravotního ústavu s pedagogy pĆímo na pĎdø školy. I tady nebyly shledány žádné pĆekážky pro pĆijetí. Následovala tedy už jen obhajoba projektu vedením školy u kulatého stolu v Praze a slavnostní stvrzení podpisem Ćeditele naší školy, které nám nyní po dobu êtyĆ let umožĀuje používat názvu „Škola podporující zdraví“ Naše škola se tímto poêinem dostala kupĆedu i s tvorbou školních vzdølávacích programĎ, podle nichž ze zákona zaêne výuka v 1. a 6. roêníku nejpozdøji ve školním roce 2007/2008. Program zdravé školy bude do tohoto dokumentu zakomponován, êímž plnø vychází mimo jiné i vstĆíc požadavkĎm Rámcového vzdølávacího programu závazného pro všechny školy. Táhli na Chlum Zcela náhodou jsme po cestø do Kohoutova dvora potkali kaprála rakouské armády. Prozradil nám, že vojenský prĎvod táhnoucí na Chlum se cestou zastaví na bývalém vojenském hĆbitovø, kde bude vzdána êest vojákĎm padlým v rakousko – pruské válce roku 1866. Druháci a tĆeČáci ze ZŠ PodharČ se tedy vydali na toto místo. A dobĆe udølali. Møli totiž možnost vyslechnout faráĆovu modlitbu a êestnou salvu. Vojáci v uniformách obou zúêastnøných stran pak položili vønec k památníku obøtí této bitvy a pokraêovali prĎvodem ke Kohoutovu dvoru. Velkým zážitkem byla pro døti jízda na koĀských povozech za doprovodu dragounĎ. V Kohoutovø dvoĆe kaprál se svými pomocníky (bubeníkem, markytánkou a pruským vojákem) vysvøtlil døtem použití rĎzných zbraní i dĎležitost bubnu pĆi bitvách a popsal jednotlivé uniformy. PĆed odchodem kaprál nechal nastoupit døti do dvojstupu a bubeník s pruským vojákem je vyprovodili za bránu muzea. OrganizátoĆi byli velmi ochotní a pĆes vøtší êasové zpoždøní nám vyšli vstĆíc. MimoĆádnø pro nás zinscenovali pĆedstavení mimo êasový rozvrh. Touto cestou jim chceme ještø jednou mnohokrát podøkovat. Døti i my jsme prožily krásné dopoledne. Táborový týden s angliêtinou Druhý týden v êervenci se êtyĆi uêitelé ZŠ PodharČ (Š.Ruprichová, I.Šturmová, R.éerný, a I. Codrová) rozhodli uspoĆádat letní tábor zamøĆený na anglický jazyk a turistiku. Žáci prvního stupnø po celý týden bojovali o prvenství v rĎzných sportovních i vødomostních soutøžích a zdokonalovali se v anglickém jazyce. Nøkteré discipliny,jako napĆ. „Anglická stezka“, byly obzvláštø pro mladší úêastníky tábora fyzicky nároênøjší. PĆesto se nenašel nikdo, kdo by se pĆi plnøní úkolĎ vzdával, i když si mnozí sáhli až na dno svých sil. K pĆekonávání pĆekážek jistø dopomohlo i povzbuzování ostatních kamarádĎ a pomoc a rada starších a zkušenøjších døtí ze skupiny. Celým táborem se jako nit proplétala povøst o kletbø, seslané na Trollovu boudu, ve které malí žáêci celý týden pobývali a kterou møli svým pĆiêinøním zbavit zakletí. Tato „ bouda“ je umístøna v klínu Krkonoš, nedaleko Jánských Lázní. K pohodové atmosféĆe pĆispøla i její vhodná poloha. Konkrétnø 358
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
fakt, že kolem ní protékal malý potok, který dal podnøt k rĎzným soutøžím s vlastnoruênø vyrobenými lodiêkami. Døti, rozdølené do tĆí družstev, všechny úkoly úspøšnø splnily, navázaly nová pĆátelství a ovøĆily si i své vlastní schopnosti. Radost ze hry a soutøžení ještø umocnila barevná triêka, amulety a korálky, které si døti samy vyrobily a mohly se jimi pĆi návratu domĎ pochlubit. Odmønou všem uêitelĎm za pĆíjemnø strávený êas byla otázka mnoha školákĎ : “A pojedeme pĆíští rok zase?“ František Kalenský Je znám jako grafik, designer, malíĆ, ilustrátor a sochaĆ v jedné osobø. Narodil se ve DvoĆe Králové nad Labem. Malebné prostĆedí møsta a okolí (SporckĎv Kuks, Betlém, Zviêina, podhorská údolí se skalními útvary a hlubokými lesy) v budoucnu nemálo ovlivnilo jeho výtvarné cítøní. Tento mystický kraj byl a je pro nøj inspirující element. V roce 1960 byl pĆijat na UmøleckoprĎmyslovou školu v Brnø, kde studuje obor grafiky (prof. Dalibor Chatrný, Vladimír Rosol). Po absolvování UMPRUM tvoĆí nøjaký êas v Praze. V této dobø poĆádá nøkolik výstav, ilustruje knihy pro nakladatelství Albatros a Lidovou demokracii. Posléze odchází do svého rodného kraje, kde se zabývá hlavnø malbou a užitou grafikou. Pracuje v Hradci Králové a pozdøji opøt v Praze, kde si doplĀuje studia u význaêného sochaĆe JindĆicha Vielguse, se kterým spolupracuje i výtvarnø. Toto období jej ovlivnilo natolik, že paralelnø s ostatní tvorbou vytváĆí polychromované figurální reliéfy a plastiky, které také s úspøchem vystavuje. Vystavoval v Ćadø møst, z nichž jmenujme alespoĀ Prahu, Olomouc, Hradec Králové, Trutnov. V roce 1985 emiKuks - budova vlevo byla svødkem výstavy Františka Kalenského. gruje s rodinou do Rakouska. V dobø svého pobytu v cizinø vystavoval v Dánsku, Rakousku, Belgii a pochopitelnø ve møstech USA, pĆedevším v Seattlu ve státø Waschington, kde se usadil. Britská Kolumbie, Vancouver, galerie Arriel, New York SOHO, La Petite galerie Sacramento v Kalifornii jsou další místa, která poznala výtvarné práce autora. Nástønné mozaiky a artprotisy, které tvoĆil ještø doma, se staly podnøtem i pro obdobné práce v zahraniêí. Reprezentativní místnosti vídeĀské firmy Johann Kriesel a spol. zdobí velká monumentální malba konø, vodní nádrž ve West – Charlelestonu dekoruje monumentální malba „Cirkulace“, která byla ocenøna první cenou nadace banky Rainier. Socha nazvaná „Kufr vzpomínek“, která byla vyznamenána umøleckou ligou Mercer Islandu a Kalenského sousoší „GladiátoĆi:L jsou trvale vystaveny v Garden of Art v Bellinghamu, Bellevue Muzeum of Art vlastní asambláž „Ekologická tragedie.“ Kalenský miluje kresbu. Bravurními liniemi vytváĆí kresby nøžných žen, ale i nespoutanou volnost koní, êi imaginativní poezii krajin. Kresba je dominantou i v jeho expresivní malíĆské tvorbø. Neobvyklý styl malby (kombinace emailu, akryliku a oleje) mu umožĀuje vytvoĆil plnobarevnou, až agresivní paletu tmavozelených, êerných, fialových a rudých barev, které transferují jeho pocity, nálady a dojmy. Figurální kompozice figury v pohybu a imaginativním prostoru vyjadĆují reflexe tváĆí vášnø, nenávisti, lásky, ale i života a smrti. éernobílé kresby tuší a akrylikem zachycují okamžiky prchavé poezie všedních dní. Tato výjimeêná tvorba Ćadí Františka Kalenského k význaêným osobnosPan Kalenský je mezi pozvanými hosty spokojen. tem moderního umøní svøtové úrovnø. Jeho Na stønø jsou jeho díla, která budila zaslouženou práce jsou reprezentovány pražskou Galerií pozornost. 359
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
kĆižovníkĎ“, galerií „Gong“ v Pardubicích, v Hradci Králové je to Barbara, Rondo a Celebris, v Trutnovø je to galerie Alfa a Lada. František Kalenský je êlenem Unie výtvarných umølcĎ éeské republiky. Souêasnø se svou tvorbou se vønuje arteterapií v léêebnø výchovném ústavu HusĎv Domov, na oddølení drogové závislosti. Bližší informace o tvorbø F. Kalenského jsou uvedeny ve Slovníku êeských a slovenských výtvarných umølcĎ 1950 – 2000 (Edice prameny a dokumenty). Pan František Kalenský Zprava pan Erlebach pĆi pĆípitku s autorem výstavy. vystavuje v novø otevĆené galerii G 72 v Kuksu a o nøkolik dnĎ pozdøji se uskuteênila výstava pana Zviêiny ve Staré radnici. Na obou byl pĆítomen kronikáĆ a dovolil si zavzpomínat: Možná, že by bylo dobré si pĆipomenout, kde také došlo k „vystavení“ jejich prací pĆed tĆiceti lety. Kde møli jednu z prvních, vyloženø neformálních „výstav.“ Chci tím jen doplnit dosud nezveĆejnønou skuteênost.
„Vzpomínka kronikáĆe.“ „Psal se rok 1969 a pracoval jsem, spolu s mnoha jinými, jako smønový technik na závodø Zálabí. Práce ve strojní tiskárnø byla na tĆi smøny a pracovalo se tehdy i o sobotách. Poslední smøna v týdnu nastupovala tedy v sobotu o druhé hodinø odpolední. Nadávali jsme, a nejvíc nám to pĆišlo líto v létø, když na uzouêké lávce pĆes Labe jsme se potkávali s tømi šČastnøjšími, kteĆí šli na koupalištø a veêer jsme potkávali po desáté hodinø tytéž opozdilce a na stejném místø. Oni usmøvaví, opálení a spokojení, my páchnoucí po benzinových barvách a zmožení horkem ze sálajících strojĎ. Nikdo se tehdy na tuto práci pochopitelnø nehrnul, zvlášČ když byli textiláci zaĆazeni do „lehkého prĎmyslu“, kde se tehdy moc „neplatilo“ Pracovníci pĆicházeli a odcházeli, Ćíkalo se tomu „fluktuace“, ale byli jsme rádi, že pĆišel alespoĀ nøkdo. V té dobø jsme byli „posíleni“ dvøma novø pĆíchozími. Jejich nástup byl tehdy, koneênø jako vždycky, velmi jednoduchý a odbyl se po telefonu slovy: „Chceš je?“ PĆišli dva, které jsme znali, jeden z nich se tehdy jmenoval Luboš DvoĆák a druhý František Kalenský. Bylo krátce po „doêasném“ obsazení naší republiky spĆátelenými armádami, oba pĆíchozí byli známí svými plakátky, letáêky a postoji. Není tĆeba jistø zdĎrazĀovat, že nepĆišli ze svého vlastního rozhodnutí, ale na pokyn jiných, vlivnøjších. Snad právø proto, že už tehdy byli mistĆi štøtcĎ a hlavnø barev, tak se jim dostalo té cti pracovat, ne s titørnou paletou, ale metráky, tunami barev v desítkách škopkĎ. Dostali se, což jistø sami potvrdí, alespoĀ do dobré party. Ta je mezi sebe pĆijala, když jinou šanci nemøli. K tomu je tĆeba po pravdø dodat, že v této dobø se na „fabrice“ pracovalo naplno. Každé exkursi, která závod navštívila, bylo dáno útlou laborantkou na vødomí, že „se tu dennø potiskne tolik látky, že by se po ní mohlo jít témøĆ až do Prahy.“NepĆehánøla ani slovíêkem. Sedmdesát až sto tisíc metrĎ dennø vychrlila jen tahle „fabrika“ a to bylo v dobø, jak dodnes Ćíká kamarád, „to ještø stálo za h......“ Do práce nastupovaly dennø stovky dølníkĎ, tøšily se, kdy dostanou svoji pravidelnou zálohu a výplatu, na krátký nedølní víkend a dovolenou, houbaĆskou sezónu a Vánoce. To byl fabrický rok. Tehdy jsme se s tím vším dovedli vyrovnat, i když to nøkdy stálo dost „pĆesêasĎ“ a námahy. PĆesto jsme se dovedli na smønø zasmát, a v dobø „energetických výseêí“ sejít v družné zábavø. Námøt se našel vždycky. Když møli v prodejnø „u Antonína“ levné melouny, tak se jich pĆivezl celý dvoukolák, pohoštøní se dostalo témøĆ celé smønø tiskárny. 360
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Nejinak tomu bylo i v dobø, kdy nastoupili oni dva uvedení „kumštýĆi“ . Tehdy se nám zachtølo si udølat „vepĆové hody“ a co návrh, to êin. Ve vycídøném kotli, kde se pĆedtím vaĆila záhustka, se rázem vaĆily levné praseêí hlavy, a útlá šatna se v dobø veêeĆe stala „hodovní síní.“ A právø zde se dostalo uplatnøní obøma z nedávno pĆíchozích. StĎl byl pokrytý textiláckým „ubrusem“, talíĆe a pĆíbory ze závodní jídelny dávaly na vødomí, že se zde bude odbývat „banket“ hodný pánĎ „várenských kupírákĎ.“ Støny zdobily jimi namalované praseêí hlavy, sklenice, pĎllitry, úsmøvné baculaté tváĆe a jídlo podbízející hesla. PĆitom se práce nezpozdila, stroje dál tiskly svoje stovky a tisíce metrĎ, vládl smích a pohoda. O této „První Zálabské výstavø“, pánĎ Luboše DvoĆáka – Zviêiny a Františka Kalenského, dvou nynøjších uznávaných umølcĎ, se dosud nikde nemluvilo. Je tĆeba to tedy napravit, vždyČ ani zde se nemøli za co stydøt. Nebudou mi to mít jistø po tolika letech za zlé.“ PĆedáno do Královédvorských listĎ redaktora Puše. Knihovna a døtské oddølení Pracovnice knihovny paní Staníková se mohla právem pochlubit výzdobou døtského oddølení. Vkusné, døtské motivy tu jsou i na stønách a jistø vhodnø pĆispívají k útulnému prostĆedí pro døti.
Paní Staníková ochotnø ukázala vše, co ke knihovnø patĆí. ZvíĆátka a knížky na kytiêkové louêce.
Královna vønných møst je z JaromøĆe Slavnostní veêer se nesl v duchu „Vína a vinaĆství“ Volba královny královských vønných møst v letoším roce zavítala do Mølníka. Møsto na soutoku Labe s Vltavou poĆádalo poslední Ćíjnovou sobotu v Masarykovø kulturním domø již 7. roêník úspøšné spoleêensko-kulturní akce, která si za dobu své existence získala u veĆejnosti velkou oblibu. Mølnicko patĆí k našim nejznámøjším vinaĆským oblastem, proto se celý veêer nesl v duchu vína a vinaĆství. V soutøži se utkalo devøt krásných a chytrých zástupkyĀ vønných møst ve êtyĆech disciplínách. Møsto DvĎr Králové nad Labem reprezentovala pĎvabná a usmøvavá Zuzka Vratislavová, studentka Vyšší odborné školy Gustava Habrmana v éeské TĆebové. PĆípravy textĎ a choreografie se zhostila, stejnø jako v pĆedchozích roênících, Iva Kvasniêková a „hvøzdný“ tým doplĀovala Pavlína Kotíková, kadeĆnice salónu Naóa. Celým veêerem v Masarykovø kulturním domø provázel moderátor Jaroslav Kruneš, známý z poĆadu Star Dance. Nechybøla ani porota. Na základø jejího spravedlivého hodnocení møla být zvolena vládkynø vønných møst na rok 2007. Za møsto DvĎr Králové nad Labem do poroty usedla Ing. Ivana Holubcová, vedoucí odboru školství, kultury a sociálních vøcí Møstského úĆadu DvĎr Králové nad Labem.
361
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
První disciplína - „královna chytrá“ - seznamovala diváky s devíti vønnými møsty. Dívky v dvouminutovém êasovém limitu pĆedstavily své rodné møsto. V textu pak samozĆejmø nesmølo chybøt slovo víno, vinaĆství nebo vinobraní. V druhé disciplínø - „královna talentovaná“ - dívky pĆedvádøly svĎj volný program. Tancovala se samba, rumba, bĆišní tance, zpívalo se, procviêoval se anglický jazyk, diváci se mohli zaposlouchat do pohádky pro dospølé, a dokonce se mohli pĆesvødêit, co je to vodní hip-hop. Všechny dívky pĆi této disciplínø pobavily celé publikum. Pozadu nezĎstal ani DvĎr Králové nad Labem. Iva Kvasniêková využila toho, že Zuzka pochází z dvojêat a zapojila do soutøže i její sestru Adélku. Zuzka s Adélkou jsou doopravdy støží k rozeznání, a když se bøhem scénky na jevišti vymønily, vøtšina z pĆítomných divákĎ si lámala hlavu, jak se Zuzka dokázala tak rychle pĆevléknout. Atmosféra pĆi scénce se pĆenesla do stĆedovøké krêmy, kde Zuzka nabízela divákĎm napĆíklad hnátu z exotického ptáka. Adélka naopak servírovala pokrmy ze souêasné doby. Když se obø setkaly na jevišti a Zuzka pronesla vøtu: „Jsi mi nøjaká povødomá“, ozval se smích z celého hledištø. Téma „královny šikovné“, jak se nazývala tĆetí disciplína, bylo do poslední chvíle utajované. I tato disciplína se ale linula v tématu víno a vinaĆství. Úkol znøl „Do tĆí minut otevĆít láhev bílého a êerveného vína a nalít je do správných sklenek.“ Porota bedlivø sledovala zruênost dívek a jejich um bodovala. Poslední disciplína - „královna krásná“ - patĆila promenádø ve veêerních šatech. Všechny dívky vypadaly pĎvabnø. Na porotu tak êekal skuteênø nelehký úkol vybrat z devíti dívek tu nej. V êase, který náležel porotø na rozhodování, diváky zabavil taneêní soubor Jarošáêek a hudební skupina Cimbal Classic. Vyhlášení vítøzky 7. roêníku Volby královny královských vønných møst patĆilo pĆedsedovi poroty Bohuslavu Fenclovi, starostovi møsta Vysoké Mýto. Nejvíce celou porotu okouzlila a právem se stala vítøzkou rodaêka z JaromøĆe Lada Štajglová. Nové královnø pĆedala korunku Radka Machková ze Dvora Králové nad Labem, která vládla vønným møstĎm v roce 2006. Ke gratulantĎm vítøzce se kromø porotcĎ, kteĆí Ladø pĆedali pozvánky do vønných møst, pĆipojil i „král Karel IV. s manželkou Eliškou.“ Královnø Ladø tedy náleží panování nad vønnými møsty v roce 2007. Seznámit se s nimi bude moci bøhem celého pĆíštího roku. I pĆesto, že se møstu DvĎr Králové nad Labem nepodaĆilo obhájit vítøzství z minulého roêníku, Zuzce Vratislavové tímto velice døkujeme za reprezentaci møsta a pĆejeme jí hodnø úspøchu v jejím osobním životø. Na další roêník Volby královny královských vønných møst se mohou tøšit ve Vysokém Mýtø. Výstava Lubomíra DvoĆáka – Zviêiny Møstské kulturní zaĆízení HankĎv dĎm uspoĆádalo vernisáž a výstavu obrazĎ dvorského rodáka Lubomíra DvoĆáka. Ta se konala u pĆíležitosti jeho sedmdesátých narozenin a byla velmi hojnø navštívena. Úvodní slovo pronesl spisovatel Ing. Luboš Zelený, hudební doprovod møl skladatel Miroslav VoboĆil a vystoupilo divadelní duo IRÍ a ANET. Jako zajímavost je tĆeba uvést jeden z umølcových obrazĎ, který se stal rázem jakýmsi stĆedem pozornosti a to tím, že byl schopen pĆedat jakousi „životní sílu.“ PĆítomný biotronik dovedl vše vysvøtlit a sám pĆítomným urêoval délku pĎsobení. S nøêím podobným se návštøvníci konané vernisáže dosud nesetkali. Výstava nesla název „Léêivá síla barev“ a toho autor dopracoval vzájemným propojením barev a geometrických, dalo by se Ćíci poêítaêových tvarĎ. Navíc k tomu pĆistupuje další rozmør, kterým je hudba, která v podání uvedeného Miroslava VoboĆila. Obrazy lze vnímat jako vstup do „hvøzdných bran“, zvlášČ je to patrné na obraze „Vesmírné signály“, kde je zakomponována Pythagorova vøta za využití morseovky. Jak sám uvedl: na všem je patrný zlatý Ćez rozvržení obrazu v pomøru stran 2:3, který je používán od samých poêátkĎ malíĆství.“ Také trojrozmørné exponáty jsou zajímavé svým pojetím. Návštøvníci mohli shlédnout „PrĎnik trojúhelníkĎ, Padající duha êi Zranøný trojúhelník“, vše v geometrických barvách. Zviêina je také autorem „Delfína“ na Tyršovø koupališti, velkých plechových poutaêĎ pro ZOO a vystavených medailí z pĆedchozích let. Sám udává své životní pĆedøly takto: Z mého malíĆského „živoêichopisu“: 1) MĎj první obrázek „olejovkami“ byla hora Zviêina. 2) Pokus o Akademii marný, i když jsem prošel sítem z 300 na 30. Z domácích prací 300 autorĎ byly vystaveny v sochaĆském ateliéru akademie pouze 3 obrazy: krajina, figurální kompozice, 362
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
portrét. Autorem portrétu jsem byl já, Byl to portrét mé babiêky. Mohl jsem být Ing., ale nesmøl jsem být akad. MalíĆem (asi bych mohl nakazit národ). MĎj pĎvod politicky nevyhovoval. To vše jsem pochopil až pozdøji. 3) TĆetí cena za obraz „Noêní dozorêí“ a êestné uznání za krajinku „Brno od TuĆan“ v celostátní armádní soutøži umølecké tvoĆivosti. (I. a II. cenu møl éumpelík za obr. „Bitva o Sololovo.“ 4) PĆi malbø podzimní krajinky „Žlebský zámek“ jsem poprvé nevødomky uvidøl auru (okolo tmavých vøtví, zbavených listĎ). A tak jsem ji také poctivø namaloval. Pozdøji, když jsem zaêal brát malíĆský rozum u prof. Z. Crhy, dostal jsem za ní „setĆuĀk.“ Toto šedavé plápolání kolem kontur vøtví, to se prostø v malbø nedølá. 5) U této pĆíležitosti setkání s V. V. Štechem na Žlebském zámku. Bøhem rozhovoru mi V. Štech dodal sebedĎvøru v mĎj malíĆský talent. Ovšem s tím, že na talentu se musí poĆádnø makat. 6) V r. 60, 61 pĆespávání v Praze u režiséra Národního Lubomír DvoĆák – Zviêina na návštøvníky divadla Karla Dostála. Opøt vøĆil v mĎj talent a snažil se zcela zaplnøné vernisáži. mi všemožnø pomoci. 7) R. 61 – Slib otci, umírajícímu po tragické nehodø, že se malíĆem stanu. 8) Od roku 61 Špindlerovka. Seznámení s akademickým malíĆem ZdeĀkem Crhou, (pozdøji profesorem na pražské Umprum). Vážná soukromá studia v ateliéru ak. malíĆky a restaurátorky Eleny Crhové v Praze. TémøĆ každý møsíc konzultace a trvalo to až do mé první samostatné výstavy v r. 66. Zdenøk mne nauêil chápat, co všechno mĎže malíĆi bøhem tvorby obraz provádøt za vylomeniny. Dal mi mnoho až osobnø tajných rad. Zdeno, døkuji. 9) V r. 65, 66 seznámení s akademickým MalíĆem Daliborem Pokorným. Nekoneêné noêní rozhovory o možnostech moderního umøní. Pozdøji potom i spolupráce v jeho ateliéru v Jabkenicích. 10) ProstĆednictvím Dalibora Pokorného seznámení s profesorem Janem Bauchem (D. Pokorný o nøm napsal knihu „Barvy století“). Návštøvy a studium v ateliéru prof. Jana Baucha. Opøt posílení dĎvøry v mĎj talent. J. Bauch, sám nepĆekonatelný expresivní kolorista, specielnø obdivoval mé koloristické schopnosti. 11) Ak. malíĆ a redaktor kulturní rubriky és. rozhlasu Praha, Dalibor Pokorný, mi v roce 66 na podzim zaĆídil mou první samostatnou výstavu v pražském divadle Rokoko. Poprvé tak vstoupil na veĆejnost malíĆ Lubomír Zviêina (na vernisáži zazpíval W. Matuška). 12) Nyní je to na dny 40 let od mé první samostatné výstavy. DvĎr Králové nad Labem 29.10. 2006, Luboš Zviêina
Biotronik urêuje optimální dávky energie sálající z obrazu.
Vystavené obrazy byly doplnøny odborným výkladem. 363
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Vesniêané již z obcí (nøkde) nemizí Jsou královédvorské obce, kde poêet obyvatel pĆestal klesat. Když vezmeme období po pováleêném odsunu nømeckých obêanĎ v roce 1945 a 1946, který se významnø podepsal na stavu stálého obyvatelstva pohraniêních (sudetských) vesnic, zvláštø tam, kde nømecké obyvatelstvo tvoĆilo vøtšinu, tak zjišČujeme, že v nøkterých obcích, napĆíklad ve Vítøzné, Zboží a nebo Borovniêce i mnoha dalších, kde byli Nømci ve vøtšinø, ubylo mnoho sídlících obêanĎ. Snahou tehdejších státních orgánĎ bylo obsadit vylidnøné obce obêany z vnitrozemí a nebo éechy z Volynø. PĆesto poêet obêanĎ za posledních padesát let poklesl. Jen ve Vítøzné to bylo pĎl tisícovky lidí a pokud pĎjdeme do hlubší minulosti tak zde žilo na êtyĆi a pĎl tisíce lidí. Dnes je to tedy asi êtvrtina. V posledních letech se však zdá, že by se obce mohly zaêínat rozrĎstat. Uvádí se, že Ćada chalupáĆĎ møní svoje doêasné bydlení za trvalé. Jako dĎvod uvádøjí, že je zde bydlení levnøjší svými nájmy a celkovými náklady na otop, vodu i jinak. Lipnický vodovod a kanalizace Radmila Filakovská, vedoucí odboru Rozvoje a investic k tomu uvedla následující: „Stavba vodovod Lipnice v celkové hodnotø 25,6 mil.Kê byla zaĆazena do programu Ministerstva financí, který umožĀuje financování v kombinaci: vlastní zdroje investora (20 % - 5,1 mil. Kê) – podpora státního rozpoêtu (30 %- 7,7 mil. Kê) zvýhodnøný úvør evropské investiêní banky (50 %- 12,8 mil. Kê), s tím, že výstavba probøhne v letech 2006 – 2008. Souêástí je i automatická tlaková stanice, která je již vybudována v ulici Alešova. Stavba kanalizace Lipnice v celkové hodnotø 32 mil. Kê byla zaĆazena do dotaêního programu Státního fondu životního prostĆedí, který umožĀuje financování v kombinaci: finanêní zdroje žadatele (20 %- 6,4 mil. Kê) – podpora ze SFŽP dotace (60 % - 19,2 mil. Kê) – pĎjêka ze SFŽP (20 % -6,4 mil. Kê) s tím, že výstavba probøhne v letech 2005 – 2007. V letošním roce budou práce na zimu pĆerušeny v ulicích „Panská êtvrČ“ a úsek od školky smørem ke hĆbitovu. Vodovodní i kanalizaêní pĆípojky jsou dle zákona ve vlastnictví majitelĎ jednotlivých pĆipojovaných nemovitostí, tak má každý povinnost zajistit si stavební povolení i realizaci pĆípojek. Vedení møsta však využilo možnosti dotaêního titulu a zajistilo pro pro pĆipojovaní nemovitosti êásti kanalizaêních pĆípojek, které jsou uloženy v pozemcích, jež jsou tzv. veĆejným prostranstvím. Stejnø tak zajistilo pro všechny zájemce projektovou dokumentaci pĆípojek i žádost o stavební povolení. PĆejeme všem obyvatelĎm Lipnice hodnø trpølivosti, která bude na jaĆe roku 2008 korunována novým vodovodním a kanalizaêním Ćadem v obci.“ Ing. Radmila Filakovská, ved. odboru RAI
Úvaha – je éína komunistická? Vše pramení z osobnosti êínského prezidenta Chu ċin-tchao (64 let). K tomu je tĆeba dodat, že éínská ekonomika je dnes na svøtø pojem a z nedávno chudé zemødølské zemø je hospodáĆská velmoc. Co je êínské sebevødomí? HospodáĆství této zemø roste roênø o deset procent. éína se stala pĆed tĆemi lety stala tĆetí kosmickou zemí svøta, Peking bude v roce 2008 hostit olympiádu a Šanghaj o dva roky pozdøji svøtovou výstavu Expo. éíĀané se nyní chystají na Møsíc a na Mars. Jsou uskuteênøny gigantické stavby a v neposlední Ćadø je tato zemø držitelem jaderné zbranø. Rychlý rozvoj však sebou nese i stíny: korupci, zvøtšující se rozdíly mezi bohatými a chudými. Je tedy a nebo bude do budoucna éína komunistická? Prezident Chu ċin-tchao byl inženýrem v elektrárnø, provinêním tajemníkem Komunistické strany éíny, pĆedsedou êínské komunistické mládeže. V roce 1988 byl správcem Tibetu, o rok pozdøji likvidoval místní demonstrace, poté se stal êlenem vedení strany a tehdejší êínský vĎdce ċiang Ce-min si ho vybral za jednoho z pĆíštích nástupcĎ. V roce 1998 se stal víceprezidentem a posléze prezidentem. (Vybráno z K.D. 27.10.2006 Patron komunistického kapitalismu - len)
V souêasné dobø oznámila Francie, že je pro zrušení zbrojního embarga, které bylo na Peking uvaleno po zásahu proti studentĎm na Námøstí nebeského klidu.
364
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Sylvárov - Silwarleut – Sylvárov a jeho obêané Kronika zaznamenává nøkolik pĆedaných dokumentĎ z doby, kdy byly od éeskoslovenské republiky odtrženy pohraniêní oblasti z okolí Dvora Králové nad Labem. Stalo se tak i v bezprostĆedním okolí - Sylvárovø. Všichni obêané byli do odtržení sudet obêany éeskoslovenské republiky, nøkolik národnosti êeské, vøtšina národnosti nømecké. Na první fotografii ze dne 10.10.1938 je závora oddølující naše møsto od odtrženého Sylvárova. Na snímku je zleva, v civilním obleku, starosta møsta Jaroslav Bilina, na pravé stranø celník a jednání jsou pĆítomni êeští policajti a nømeêtí dĎstojníci.
Starosta Bilina stateênø hájil okolí møsta od samotného odtržení Sudet. SvĎj pevný postoj zaplatil pozdøji životem.
Obêané êeské národnosti se pĆi vstupu na zabrané sudetského území museli proukazovat „Kennkartou“, která je pĆipojené fotografii, vêetnø otisku prstĎ.
V roce 1943 byl vydán další Pohraniêní prĎkaz (Grenzausweis) pro malý pohraniêní styk (Kleiner Grenzverkehr).
PrĎkaz umožĀoval nemnoha êeským obêanĎm vstup do Sudet, v tomto pĆípadø do Sylvárova, kde byl starostou žireêský obêan Müller.
PrĎkaz nepostrádal popis držitele a ovøĆení od „Bezirkshauptmanna.“ 365
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Po okupaci v roce 1939 byl vydán obêanĎm bývalé éeskoslovenské republiky, tehdejšího Protektorátu List domovský (Heimatschein), který je opravĀoval bydlet v domovské obci.
Domovský list platný v tehdejším Protektorátu éechy a Morava (Protektorat Böhmen u. Mähren), vydaný v roce 1944.
Ještø po ukonêení války v roce 1948 byli obêané Dvora Králové nad Labem povinni mít „Vysvødêení zachovalosti“, vydané Místním národním výborem.
Vydával jej tak zvaný „bezpeênostní referent“ úĆadu, podepsal tehdejší pĆedseda MNV. 366
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Na plánku, který byl pro kroniku pĆedán pĆítelem a spolupracovníkem kronikáĆe Gottfriedem Zelfelem z NSR ukazuje prvotní zabrané území. Nenechte se mýlit uvedeným datem 1945. éervenø je oznaêena hranice z 10.10.1938, která oddølila møsto od Sylvárova, aby se rázem zmønil na Silwarleut. Møsto bylo v samých dnech „zabrání“ ochromeno tím, že dokonce nemølo ani pĆístup k vlakovému nádraží. Na plánku jsou jednotlivá zemødølská stavení a domy popsány (již nømecky), i jejími majiteli.
367
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Kniha Josefa Vágnera „éeský lesník v Africe“ Kniha je vázaná, ve velkém dárkovém formátu (230 x 320 mm), má 244 stran a obsahuje 120 fotografií. Ke knize jsou pĆiloženy zdarma DVD s unikátními zábøry a nikdy nezveĆejnøným Vágnerovým vyprávøním a CD se dvøma rozhlasovými poĆady s Josefem Vágnerem. Autorem knihy je Milan Dus a v našem møstø je možno jí zakoupit v knihkupectví u Veselých. Co k uvedení knihy uvedl Norbert Záliš: „Josef Vágner vødøl, že létat je snadné, že staêí roztáhnout kĆídla. Ale být u nás Vágnerem bude vždycky tøžké. Najde-li se jedinec schopný sáhnout si na nebeskou klenbu, oborová lobby prĎmørných nadprĎmørných už si poradí, jak mu pĆipálit letky. AČ už se dotyêný jmenuje Wichterle, Zikmund a Hanzelka, nebo právø Josef Antonín Vágner. Josef møl velikou a dĎstojnou vizi, šel za ní s urputností posedlého. Chtøl pĆíkladnou, modelovou a jedineênou zoologickou zahradu. Zahradu ve svøtovém møĆítku vĎdêí. Møl k tomu intelekt a empatii pro zvíĆata (i pro lidi), aby to dokázal. Staêilo jeho plánĎm nepĆekážet, nic o moc víc. PotĆeboval takovou zahradu, aby odstranil vžitý model, který zatøžoval svødomí: zoo jako nøco mezi blázincem a vøzením pro zvíĆata, byČ s laskavými ošetĆovateli. PotĆeboval takovou zahradu, aby postavil závažnou a nikým nepominutelnou tribunu pro svĎj hlas o potĆebø planetární zodpovødnosti. Jsem pĆesvødêen, že pracovat v opravdu svøtové zoo by byl zážitek i pro ty typy ambiciózních pĆikrêencĎ mezi jeho odpĎrci, kteĆí vzniku vágnerovského prototypu nakonec zabránili. Kdyby byl Josef Vágner na konci života schopen nøco na svém pĆedešlém bytí zmønit, urêitø by to neudølal. Byl si vødom, že vyhrál ojedinølý, pĎvodní, svĎj a nepĆedvaĆený život. Život plný hlubokého prožitku, hledání vnitĆní pravdy a dobra. Jeho nepĆátelé ho vidøli jinak. Ale my, kteĆí jsme ho møli rádi, víme svoje.“ Kniha se objevila na pultu nøkolik dnĎ po smrti jeho manželky Zdeny. Møla by jistø radost, i když se nedoêkala, spolu s dalšími, uznání v tom, že se Safari doêkalo manželova jména. Dojde k tomu vĎbec? Kolik je v republice cizincĎ? Poêet pĆihlášených cizincĎ v éR podle zemí pĎvodu k 31.12.2005: UkrajincĎ 87.789, SlovákĎ 49.446, VietnamcĎ 36.833, PolákĎ 17.810, RusĎ 16.273, NømcĎ 7.187, USA 3.952, éína 3.580. Celkem 278.312, zbytek do celkového poêtu jsou ostatní. Knihovna – pĆednáška o Indii TĆetí pĆednáškou pokraêuje cyklus Kolem svøta. PĆednášel pracovník ZOO Ostrava Jan Pluháêek, který se zamøĆil na nosorožce, slony a tygry, tedy na druhy, kterým hrozí vyhubení. 368
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Den váleêných veteránĎ Konal se dne 11. listopadu 2006 v 11,oo hodin na královédvorském lesním hĆbitovø u pomníkĎ padlých v druhé svøtové válce.
Celkový pohled na pietní místo hĆbitova.
Položení vønce byl pĆítomen starosta møsta Daniel Lukeš.
Na propagaêním letáêku byl tento den uveden takto: „Právø v tento den skonêila na západní frontø pĆímøĆím První svøtová válka.“ „PĆedstavitelé møsta DvĎr Králové nad Labem uctí památku padlých v První a druhé svøtové válce v domácím i zahraniêním odboji.“
Vojenští záložáci pietní akt doprovázeli.
PĆátelské setkání a veêer Josefa Vágnera Nakladatelství Triality, o.p.s., si Vás u pĆíležitosti vydání knihy „Josef Vágner - éeský lesník v Africe“ dovoluje pozvat na pĆátelské setkání s obêerstvením, které se uskuteêní v pátek 10. listopadu 2006 od 17,00 hodin a od 19,00 hodin v Hankovø domø. Na pĆátelském setkání byl moderátorem známý herec Pavel Soukup, který uvedl do kĆesel vypravøêĎ velmi zajímavé osobnosti, kteĆí møli na Josefa Antonína Vágnera své osobní vzpomínky. PatĆil mezi nø i pan Milan Dus – autor knihy, dále pan Norbert Záliš, bývalý Ćeditel státního hĆebêína v Kladrubech, jehož „vyznání“ je nejen v kronice, ale také na zadní stranø uvedené knihy.
369
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Pozvání na besedu pĆijala i redaktorka slovenského rozhlasu z Bratislavy Ljuba Šajdová, která pĆed lety uvádøla celou Ćadu na Slovensku oblíbených poĆadĎ J. A. Vágnera. Ta mimo jiné na dotaz moderátora odpovødøla: „Na Slovensku si pana Ing. Vágnera lidé velmi vážili a váží dodnes. Svødêí o tom i to, že náš umølec, který pana Vágnera vĎbec neznal, ztvárnil jeho podobu a dodnes oêekává, až bude postavena panu Vágnerovi pamøtní místnost, kde by bylo jeho poprsí umístøno.“ Mezi hosty – vypravøêi – byl i bývalý pan redaktor hradeckého rozhlasu Václav Chaloupek, skvølá hudební êást patĆila houslistce Demeterové, krátce promluvil i mistr houslaĆ Špidlen. O celý poĆad se zasloužil pan nakladatel Ladislav David Rejl, rodák ze Dvora Králové nad Labem, který mimo jiné podøkoval dceĆi Ing. Vágnera Lence a celé rodinø a vzpomnøl i nedávno zemĆelé manželky Zdenky Vágnerové. TaČána Ruprichová - Pospíšilová Na výzvu kronikáĆe møsta o zapĎjêení svých výtvarných prací pro Kroniku møsta reagovala jako první paní TaČána Ruprichová. Kronika uvádí její data: Narodila se 21. êerva 1947 v Jeseníku. Vystudovala Vyšší prĎmyslovou školu textilní s výtvarným zamøĆením v Brnø. PĎvodnø pracovala jako textilní návrháĆka ve DvoĆe Králové nad Labem. Samostatnø zaêala tvoĆit v roce 1990 a od té doby se vønuje výhradnø malbø. Její obrazy se vyznaêují teplou hĆejivou barevností. Jsou lyricky ženské, plné poezie a romantismu. Snové vize a množství struktur, to jsou hlavní prvky její tvorby. Obrazy nejsou pĆedem promyšlené, vznikají jako odezva pĆedstav, snĎ a citových emocí. Jsou preciznø vypracované s motivy vegetace, architektury, hudby a lidí v krajinø. Jsou souznøním êlovøka s mnohotvárnou pĆírodou. Vytavuje samostatnø v Ćadø našich møst. Na vernisážích ji êasto doprovází její bratr, zpøvák a hudebník Luboš Pospíšil. Vlevo je jmenovaná TaČána Ruprichová na výstavø Františka Kalenského v Kuksu, vpravo Ćeditelka muzea v JaromøĆi.
Oblastní forum cestovního ruchu Konalo se na Zdobínø v restauraci u TuêkĎ. ąešil se rozvoj Podzviêinska podle grantových programĎ Evropské unie a Královéhradeckého kraje. Tuto akci poĆádá Terra Nostra – Malebný kraj. Úêastníci byli seznámeni s úspøšnými projekty, které díky krajským penøzĎm pomáhají rozvinout turistický ruch. Dolení mlýn – rekonstrukce pokraêuje Majitel mlýna (bývalý PatzakĎv) pod obcí Vítøzná – Komárov pokraêuje v nákladné rekonstrukci. Na snímku je patrné, jak nákladná oprava byla provedena šindelovou stĆechou nad vlastním mlýnem i pilou.
StĆecha nad mlýnem ještø záĆí novotou. 370
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
„Na place“ v Podharti je to hezêí Došlo ke zmønø, která se dotkla starého, stoletého transformátoru na rozcestí ulic Máchovy, Štítného a PurkyĀovy. Transformátoru se dostalo nové stĆechy a také opravy fasády.
Transformátor, lípa a vrba jsou asi stejného stáĆí.
Takto, novø obleêený transformátor ladí, se zdejší školou.
PĆed Základní školou byla postavena tato skulptura, která je dílem nøkterého z mladých tvĎrcĎ z uplynulého sochaĆského symposia na Starém hĆbitovø.
PĆed padesáti lety se na tomto místø bílilo prádlo a celému prostranství se lidovø Ćíkalo „Na place.“
Vladimír Janeêek vydal novou knihu Jedná se o zcela nové vydání dalšího dílu knihy „DvĎr Králové a okolí ve starých pohlednicích.“ Výpravná, celobarevná publikace je na kĆídovém papíru, pevnø vázaná a nemøla by chybøt žádnému z místních patriotĎ. Obsahuje na 300 stran a témøĆ 450 reprodukcí starých pohlednic, zejména koláží a litografií, zachycujících atmosféru z období samého konce devatenáctého a poêátku dvacátého století. Jedná se tedy o období z poêátku samotného vydávání pohledĎ až pĆibližnø do roku 1925. Struêná historie jednotlivých obcí je z pera Ing. Dagmar Krskové. Obsahem knihy je samotný DvĎr Králové nad Labem a dále tyto obce: Zboží, Žireê, Lipnice, Verdek a Podháj, Nové Lesy, Bílá TĆemešná, Tešnov (pĆehrada – vodní nádrž Les Království), Ozdravovna „Døtský ráj“, Nemojov, Starobucké Debrné, Mostek, Borovniêka a Borovnice, Horní a Dolní Brusnice, Zviêina, Láznø pod Zviêinou, TĆebihošČ, Horní a Dolní Dehtov, Zdobín, Trotina, ZábĆezí, ąeêice, Zálesí, Doubravice, Bílé Poliêany, Lanžov, Sedlec, Velký VĆešČov, Vilantice, Dubenec, Hvøzda, HĆibojety, Libotov, Betlém, Kuks, Stanovice, Vlêkovice v Podkrkonoší, Choustíkovo Hradištø, Ferdinandov, Kohoutov, Hajnice, Janská Studánka, KocbeĆe, Komárov, ZáboĆí, HuntíĆov a KocléĆov. Nakladatelem je tiskárna ELLI print, spol. s.r.o., námøstí Republiky 101, DvĎr Králové nad Labem. 371
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Rekonstrukce pĆed kinem Svøt Novø zrekonstruované Hankovo námøstí se doêkalo další sousední úpravy.
Na prostranství pĆed kinem se pracuje.
Práce na chodníku jsou dokonêeny, møla by se opravit i poškozená fasáda kina Svøt (dĆíve se Ćíkalo „Nového biografu“, protože byl tehdy ještø „Starý biograf“ v Komenského ulici).
KuchyĀ v nemocnici finišuje Na fotografii je patrné, že jsou již hotovy venkovní omítky a práce pokraêuje pĆed pĆíchodem mrazĎ uvnitĆ budovy.
PĆístavba záĆí svoji novou fasádou. 372
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Šatny „zimáku“ pro letošek konêí Probíhají sice ještø drobné práce, ale letošní naplánovaná akce pomalu konêí. Na snímku je patrná úzká uliêka s pohledem k Hankovu domu.
Vlevo stavba šaten, fotografováno pĆímo na stísnøném staveništi.
Staveništø fotografované z Valovy uliêky dolĎ a smørem k severu.
Fotografie nabízí pohled na svah k Hankovu domu a na zimní stadion. Probíhá zastĆešování budovy šaten. 373
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Vandalství se nevyhýbá ani lesu Møstské lesy êasto žalují na lidskou lhostejnost a necitelnost. Snímky jsou poĆízené v møstském lese vedle nemocnice a dokazují, že si mnozí obêané tohoto našeho bohatství necení.
Nøkdo zde vyklopil malý náklaóáêek komunálního odpadu, jistø bez výêitek svødomí.
Ani dlouhé období sucha nezabránilo k zakládání ohnø a navíc tu vandal zanechal po sobø nepoĆádek.
Urêí soud kde je pravda? Ke stínĎm obklopujícím zdejší ZOO patĆí jistø i soudní jednání vedené dĆívøjším pracovníkem propagace Michalem Pyškou. Tiskem (K.N. êervenec 2006) vyšel tento êlánek: „Za pomlouvání mĎže skonêit za mĆížemi – DvĎr Králové – étyĆiatĆicetiletý muž je obvinøn z pomluvy. V posledních dvou letech møl prostĆednictvím letákĎ, tisku, televize a internetu, ale i otevĆeným dopisem pĆedsedovi a êlenĎm vlády sdølit nepravdivé údaje o devøtaêtyĆicetileté ženø. Møl o ní tvrdit, že vede nesmyslné soudní spory. Ty, podle nøj, zpĎsobují škodu instituci, kterou žena zastupuje. Dále uvádøl, že jako Ćeditelka vyvíjí nepĆípustný nátlak na zamøstnance, aby ukonêili pracovní pomør, že hromadnø propouští zamøstnance, zkresluje skuteênosti, dezinformuje a zastrašuje. Mimo to, že také opakovanø páchá trestnou êinnost a díky svým vazbám na veĆejné êinitele nemĎže být trestnø stíhaná“, vysvøtlil tiskový mluvêí policie Radek Schovánek. Obvinønému hrozí až dva roky vøzení. V záĆí 2006 vyšel v Mladé Frontø další êlánek v tomto znøní: OdpĎrce vedení ZOO je u soudu - Trutnov. ZapĆisáhlý kritik souêasného vedení Zoo DvĎr Králové nad Labem a organizátor protestních petic Roman Komeda vêera u soudu v Trutnovø vysvøtloval své slovní útoky na bývalého vedoucího pracovníka propagace. Podle obžaloby rozšiĆoval pøtatĆicetiletý Komeda o vedoucím propagace ZOO Michalu Pyškovi informace, že na internetu vyhledává døtskou pornografii a fašistickou tematiku. Podle žalobce jde o pomluvu. Komeda vêera obvinøní popĆel a uvedl, že trestní stíhání je pomstou za to, že organizoval petici za odvolání nøkterých lidí z vedení zahrady, zejména souêasné Ćeditelky Dany Holeêkové a Pyška. „Chtøl jsem jen, aby ho vyhodili, že je neschopen vykonávat tuto funkci“, Ćekl Komeda. Pyšek u soudu Komedova naĆêení odmítl tím, že k poêítaêĎm v jeho oddølení møl pĆístup témøĆ každý ze ZOO. „Žádnou døtskou pornografii nesleduji. Komedovy neustálé útoky mø nakonec dohnaly k tomu, že jsem ze zahrady radøji odešel“, uvedl Pyšek. Spor s vedením ZOO trvá už nøkolik let. Komeda byl v ZOO do roku 2003 vedoucím propagace a vzdølávání, na jeho místo pak nastoupil Pyšek. Komeda od té doby kritizuje vedení zahrady v letácích i na webových stránkách posmøšnø nazvaných ZOO Holeêkov. Letos organizoval i demonstraci za odvolání Ćeditelky Holeêkové. Vadí mu nøkteré pĆípady úmrtí zvíĆat v zoo i nová výstavba a tvrdí, že ZOO mrhá penøzi. Na vedení ZOO už podal nøkolik trestních oznámení, ale policie je odložila. 374
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
S bývalými zamøstnanci ZOO nyní prosazuje, aby se zahrada pojmenovala po slavném Ćediteli Josefu Vágnerovi, který pĆivezl do ZOO nejvíce zvíĆat a založil safari. Krajské zastupitelstvo vloni akciové spoleênosti zmønu názvu doporuêilo, ale letos si rada nechala zpracovat odborný posudek, v nømž je uvedeno, že nový název by mohl zkomplikovat Ćízení spoleênosti. ZOO DvĎr Králové nad Labem je od letoška akciovou spoleêností, v níž 100 % majetku patĆí kraji. Vladimír Bílek
V rámci zachování jisté rovnováhy ještø nøco z kopie êlánku Radky Chromovské, který byl poštou doruêen kronikáĆi bez zveĆejnøní odesilatele a ze kterého je pro kroniku vyjmuto v podtitulku Osvícení despotové doslova toto: „To, že je paní Ćeditelka švagrová poslance Tlustého, je trnem v oku mnoha jejím odpĎrcĎm, a to nejen ve DvoĆe Králové“, vysvøtloval mi Ćeditel pražské ZOO Petr Fejk. „Fakt, že se za dobu jejího vedení ZOO stalo nøkolik nepĆíjemností, je prostø normální. To je riziko podniku, jako je zahrada plná zvíĆat. V téhle práci je prĎšvih neustále ve vzduchu“ obhajoval Ćeditelku. „Já Danu Holeêkovou znám a vím, že by za tu zahradu dýchala. Jejím problémem je ale to, že je pro DvĎr Králové až pĆíliš výrazná a kontroverzní osobnost.“ Jenže pouze osvícení despotové prý podle Petra Fejka dosahují výsledkĎ. „Ona je dobrý odborník a zároveĀ velký autoritáĆ.“ S Ćeditelkou Holeêkovou jsem mluvila osobnø a pĎsobila na mø pĆesnø tak, jak ji Petr Fejk popisuje. Jenže já nejsem zamøstnanec ZOO. V kolektivu neoblíben. Roman Komeda zamøstnancem ZOO byl. „Když mø Ćiditelka Holeêková pĆijímala, tykali jsme si. Poznali jsme se nøkdy v osmdesátých letech. Já tehdy ještø studoval a ona již pracovala jako zooložka v zahradø“, popisuje svĎj nástup do ZOO tĆicátník Roman Komeda. Holeêková ho pĆijala na pozici asistenta v propagaci, ale ve finále mu ještø v dobø jeho pracovního pomøru zakázala vstup do zahrady. „Žádný vrátný se se mnou nesmøl bavit, natož mø nechat projít dovnitĆ.“ Roman Komeda brzy zjistil, že pracovat v téhle ZOO není jen tak. Musel plnit nesmyslné pĆíkazy a neêinnø pĆihlížet prý diletantským rozhodnutím. Doktorka Holeêková o všem rozhoduje sama a názory ostatních neposlouchá. Dølá naprosto iracionální rozhodnutí a když si nøkdo náhodou dovolí oponovat, musí hodnø rychle pryê“, pokyvuje trpce hlavou Roman Komeda. Pracovní atmosféra v ZOO je prý dusná a všude vládne strach. Hlavní ovládací strategií doktorky Holeêkové je opakované uzavírání zamøstnaneckých smluv na dobu urêitou, a to na pouhý jeden rok. „Už jen tímhle zĆejmø porušuje pracovnø právní pĆedpisy“, tvrdí Petr Prchal (advokát zastupující s. Transparency International). Krátkodobé smlouvy zneužila samozĆejmø i u Romana Komedy. Když zjistila, že není dostateênø loajální, møl smĎlu. Skonêil pĆeĆazením na nekvalifikované práce a následným neprodloužením pracovní smlouvy, tedy de facto vyhazovem. VýĀatky z pracovního posudku jsou tragikomické: „(...) Vyznaêoval se sklonem k narcismu, neboČ pokud ZOO navštívila jakákoliv známá osobnost, neváhal navzdory svým úkolĎm tuto ihned požádat, aby se s ním vyfotografovala, fotografie potom opakovanø použil jako podklad své úspøšnosti.(...) v intelektuální rovinø si neosvojil ani základní znalosti – pravopis s hrubými chybami (...) nebyl v kolektivu pĆíliš oblíben“ Dana Holeêková mi celý pĆíbøh popsala jako historku s nešikovným a odbojným zamøstnancem. „Roman Komeda byl a je nepĆíliš schopný êlovøk, který nebyl ochoten plnit zadané úkoly. Takové lidi naše ZOO nepotĆebuje. Kdybych ho tady nechala, rozvrátí mi svým odbojáĆstvím celý kolektiv“, vysvøtlovala mi ve své kanceláĆi. Pravda je, že v ZOO udølala velký kus práce. Jenže aČ už je v téhle chvíli procházka mezi pavilony sebekrásnøjší, nedá se nijak zapĆít, že obdobnø jako Roman Komeda dopadají v královédvorské ZOO všichni „odbojní.“ Na tak hlasitou kritiku, jako idealista Komeda, má ale sílu málokdo. A jestli nakonec pĎjde Komeda do vøzení, netroufne si na Danu Holeêkovou už doopravdy nikdo. OdbojáĆská beznadøj. Prozatím se ale proti zpĎsobu vedení ZOO královédvorští ozývají. „Doktorka Holeêková stihla nadølat ve funkci spoustu chyb a já si trochu vyêítám, že jsem tenkrát odešel“ , vzpomíná bývalý Ćeditel doktor Ivan Pojar na „revoluêní dobu“ plánované privatizace ZOO v devadesátém šesté roce. „Tenkrát si mø zavolal pĆednosta okresního úĆadu Šubrt a chlubil se, že ho ODS vyzvala, aby za nø kandidoval do Senátu. A že se prý taková nabídka neodmítá, jenomže za to musí podpoĆit privatizaci ZOO.“ Kolem následného privatizaêního projektu však nastal chaos a doktor Pojar se nechal z funkce uvolnit. „Byl jsem z toho všeho unavený a znechucený“, vysvøtluje. „Vybrali ji v podivném konkursu a její pĆíbuzenské vazby jsou dodnes pĆedmøtem mnoha spekulací“, dodává. „Když dneska vidím, co všechno dokáže, tak svého odchodu trochu lituji. Ona není schopna reálnø posuzovat hrozící nebezpeêí, Nøkdy jako kdyby jí snad zdraví a život zvíĆat ani nezajímaly“, Ćíká. „Ale aspoĀ po jejím nástupu do 375
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
funkce zaêaly téct do ZOO peníze, za mojí éry to byly samé restrikce a šetĆení.“ Jenže ani hospodaĆení není podle kritikĎ v poĆádku. „Znám výsledky šetĆení NKÚ a finanêního úĆadu. Za své pĆehmaty dostala ZOO vysoké pokuty, které jí byly následnø neêekanø prominuty“, tvrdí Roman Komeda. „To je ale naprostá beznadøj. Když pĆece nøkdo porušuje zákony, møl by za to být potrestán, ne? zoufá si. „Kdyby se to, co tady, stalo v jiných zahradách, okamžitø by Ćeditele odvolali. Jenže každé policejní vyšetĆování prĎšvihĎ v ZOO se vždycky odložilo.“ O dobrých stycích Dany Holeêkové s policií prý vødí ve møstø všichni. „A navíc ódeeska si tady nebude pálit prsty.“ Dana Holeêková namítá v podstavø totéž co Komeda, jen z jiného úhlu.: „Pravda je jedinø to, že je tady policie skoro poĆád. Jakmile se u nás nøco šustne, už je musím volat, aby mø zase nøkdo nenapadl a já byla krytá. Žádné vyšetĆování ale nikdy neprokázalo, že by nøco, z êeho nás viní kritika, byla moje chyba.“ TĆeba co se týká žiraf, záložní zdroje pro nø prý nemá žádná naše ZOO. „SamozĆejmø, že žádná ZOO není bez problémĎ. Jde jenom o to, jak se na to kdo dívá. Kdo chce psa bít, v ZOO si hĎl vždycky najde. Vyêítali nám tĆeba, že naše tygĆata zemĆela proto, že jsme je vážili. Ale to je nesmysl. Jejich matka je nechala opuštøná v chladu ve výbøhu, nemohli jsme je tam nechat. A takhle je to se vším“, oponuje Dana Holeêková. MĆíže ve výbøhu mezi antilopami a zebrami se Ćeditelce také nelíbily, takže je nechala odstranit a zebry zabily antilopí mláóata. Jaká je pravda, vødí jen sami zúêastnøní. Když slon zabil ošetĆovatele, vyêítali zamøstnanci Danø Holeêkové, že slony nechala pohromadø a narušila tak hierarchii stáda. Dokonce byli zavĆeni celou noc i pĆes námitky zoologĎ venku, aby „mohli lépe rozvíjet své sexuální aktivity.“ Slonice prý kvĎli tomu dostala bolestivou koliku a než na její následky zemĆela, stihla zabít ošetĆovatele. Další kauzou bylo prasknutí obĆího akvária. „Nøkolikrát jsem upozorĀoval na to, že dávat tam stará skla je nesmysl“, namítá bývalý Ćeditel Ivan Pojar. Doktorce Holeêkové je dále vyêítáno, že špatnø zabezpeêila pavilon opic a umístila stánek s obêerstvením pĆímo pĆed orangutany. Samice tak møla lákadlo i šanci na útøk. Bohužel jí potom nebylo odebráno mládø, které prý kvĎli látkám z uspávací injekce po kojení zemĆelo. PĆehmatem mølo být i zborcení voliéry, protože bezpeênostní ukotvení ocelovými lany odsoudila Ćeditelka jako „neestetické.“ „MĆíže ve výbøhu mezi antilopami a zebrami se jí také nelíbily, takže je nechala pohromadø a zebry zabily antilopí mláóata“, konstatuje doktor Pojar. „Neumím si pĆedstavit jiného Ćeditele, který by byl za tøchto podmínek ještø ve funkci.“ ... až zêerná! Roman Komeda se nakonec ve svém boji proti zlu vydal sepisovat petice za odvolání doktorky Holeêkové a veĆejnø mluvit o nekompetentnosti jejího vedení. ąeditelka sedí ve své židli dál, zatímco on shání peníze na advokáta, protože na nøj šéfka ZOO podala žalobu. „To, že doktorka Holeêková iniciovala trestní stíhání pro pomluvu, je absurdní. Ještø absurdnøjší je však fakt, že se tím policie vĎbec zabývá a vøc neodloží hned od zaêátku,“ Ćíká Petr Prchal. Na otázku, zda se mašinérie trestního vyšetĆování pro pomluvu rozjíždí ve DvoĆe Králové bøžnø, êi zda je tento pĆípad ojedinølý, mi odpovødøl nadporuêík Weis vyhýbavø: „Já tu nemohu rozhodovat o tom, co od nadĆízených dostanu k vyšetĆování. Nakolik je to smysluplné, rozhodne soud.“ „Ten dokonce naĆídil psychiatrické vyšetĆení a policie zase vyšetĆení u psychologa“, nechápe Petr Prchal. Soudní znalec dostal v zadání kupĆíkladu zjistit, zda: „Není pobyt obžalovaného na svobodø nebezpeêný pro spoleênost a zda znalec navrhuje ochrannou léêbu a jakou formu. Když jsem to êetl, vybavily se mi typické praktiky totalitních režimĎ, které své odpĎrce bez soudu likvidovaly jako psychiatrické pĆípady.“ Psychiatrické vyšetĆení Romana Komedu ještø êeká, psychologický posudek už má za sebou. V rozporu s pracovním posudkem v nøm byl shledán jeho intelekt mírnø nadprĎmørný, má sklony k perfekcionismu a k „boji za svobodu, pravdu a proti nespravedlnosti.“ „Doufám, že tím koneênø vyjde najevo, co za celou podivnou žalobou stojí. To, že nikoho nezajímají profesní pĆehmaty doktorky Holeêkové, je jedna vøc. Ale to, že je jedinec stíhán za vyjádĆení svého svobodného názoru na vedení veĆejnoprávní instituce, je nepĆípustné“, tvrdí Petr Prchal. Co bychom se báli? „Mám to tady ve møstø êím dál tím tøžší. Lidi se už bojí, aby je se mnou nøkdo nevidøl. Když si mø všimnou, pĆejdou radši na druhý chodník“, støžoval si mi pĆi louêení Roman Komeda. Parkovištø ZOO bylo zrovna plné policejních aut. V hotelu, který zoologická zahrada provozuje, møla místní policie raut. „Nevadí vám, že toho vaši odpĎrci zneužijí?“ ptala jsem se doktorky Holeêkové. „Já už jsem s tím tady smíĆená“, krêila rameny. TváĆila se rezignovanø a já Radka Chromovská jí to vøĆila. Šéfovat ZOO není holt jen tak. Všechny tyto údaje jsou pĆevzaty z tisku a bez komentáĆe. 376
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Vzpomínka na 17. listopad 1939 Jaksi v tichosti a bez okázalosti se vzpomíná na døní pĆed 67 lety, kdy po 28. Ćíjnu 1939 propukly nepokoje s nastalou nacistickou nadvládou. Byl postĆelen student lékaĆství Jan Opletal a svému zranøní 11. listopadu podlehl. Jeho pohĆeb z Albertova vedl døkan fakulty Hájek a smuteêní prĎvod se zmønil na manifestaci proti nacismu. Sedmnáctého listopadu došlo k zavĆení vysokých škol a zatýkání studentĎ. PouČ záchrany møsta Koná se na památku záchrany møsta, kdy roku 1646 stála na mostø pĆes Labe. Dle povøsti pĆitáhli k našemu møstu Švédové a na dolením mostu sekl do sochy P. Marie jejich hejtman šavlí a rozštípl ji. Na møsto møla padnout mlha a tím ho zachránit.Tolik povøst o záchranø møsta. Program poutø v sobø zahrnuje: mše svaté, hudební podveêer v kostele sv. Jana KĆtitele (úêinkující: Tomáš Mervart, Jan Pfeifer, Vojtøch Jonáš, Dominik Kunc, Vít Havlíêek, J. KuchaĆ). Dále je to díkĎvzdání u kapliêky doleního mostu, koncert mariánských písní v Malém kostelíêku a pontifikální mše svatá za pĆítomnosti biskupa královéhradeckého Mons. Dominika Duky a pĆedstavitelĎ møsta. Krása podzimu Zabarvené listí stromĎ doplĀuje krásu zdejší Tešnovské pĆehrady. Ta je i v tomto møsíci navštøvována turisty zblízka i zdaleka.
Je skuteênou krasavicí našeho okolí.
StáĆí jí nic neubralo na kráse a užiteênosti.
377
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Obec Velká Polom døkuje kronikáĆi Ve sbírce starých fotografií a dokumentĎ se objevila útlá brožurka o prĎbøhu konce války ve Slezsku, obci Velká Polom. KronikáĆ ji zaslal do této obce a obdržel od starostky této obce Ing. Ludmily Bubeníkové døkovný dopis. Na její dopis bylo obratem odpovøzeno a zaslány propagaêní materiály týkající se našeho møsta. Zlodøji na hĆbitovø „Ruce by jim musely upadnout“, tak hodnotí krádeže kvøtin, váz, uren i s popelem zesnulých obêané. Neminulo to ani hrob R. A. Dvorského na zdejším hĆbitovø. Co je toho pĆíêinou? Pramení to z historie? Tiskem se k tomu vyjádĆil kanovník staroboleslavské kapituly Vladimír Kelnar, který je pĆesvødêen, že je pĆíêinou malá víra v Boha a nevídaná míra ateismu proti okolnímu svøtu. Uvedl následující: „KoĆeny má už v hluboké minulosti, vzpomeĀme tĆeba na husitství. éeský národ má sklon k netradiêním zpĎsobĎm Ćešení. Už tĆeba náš první velký kníže, svatý Václav, byl zavraždøn. Nikde v jiných státech lidé tak nevraždili své panovníky. Buó tam nebylo tolik sporĎ, nebo je dokázali Ćešit dohodou.“ Na otázku, zda na to nemøl vøtší vliv komunismus, který tady byl a nebo souêasná ekonomická situace v porovnání proti západu, odpovødøl: „Ekonomickou souvislost bych vidøl jen z êásti. Je tu úzké zamøĆení na konzumní styl života. ... Ani za komunismu, který víru potlaêoval, se paradoxnø tolik na hĆbitovech nekradlo a neniêilo. Kdyby nøkdo pĆišel s urnou do sbørných surovin, tak by ho hned vyšetĆovala policie. Ale pravda je, že komunismus møl velký vliv na ztrátu morálních hodnot tĆeba tím, jak zámørnø komplikoval klasické pohĆby do zemø. Chtøli tak podporovat kremace.“ Názory obêanĎ k zveĆejnønému a napsanému êlánku v tisku: - Husitství? To je dost divné. Zdá se mø, že toto období zavrhovalo „tmáĆství“ tehdejší katolické církve, i když pĆipouštím, že se to dølo, i podle Jiráska, železnou metlou. Ale hroby dnešní doby, to je pĆece nøco docela jiného. - S tou urnou ve sbørných surovinách v dobø komunistĎ má pravdu, s tím do písmene souhlasím a myslím, že to bylo jen dobĆe. - Ruce by se jim møly useknout. To není než tou výchovou ve všem a všudy. - Vidøl jsem v novinách, jak se naložilo se sochou pionýrĎ u pátého kvøtna. Chtøli ji tenkrát vønovat Václavu Havlovi a když z toho sešlo, tak ji rozmlátili a leží nøkde v éeské Skalici. Nenašlo se pro ni místo ani nøkde v ústraní. A vy se mø ptáte na nøjaký vøneêek ze hĆbitova. To je dnešní doba, plná násilí a necitlivosti. - Já to nevidím v tom, že je málo vøĆících. To bylo za komunistĎ také, ale k takovému vandalství pĆece jen nedocházelo. - Modlím se za to, aby tøm zlodøjĎm bylo odpuštøno, ale s jejich konáním souhlasit nemohu. - Krade se všude, od shora dolĎ, kradou vysocí politici, kradou podnikatelé, kriminálníci minulých let i dneška. Je to asi v módø, nebo to líp neumíme. - DĆív za komunistĎ se Ćíkalo, že kdo nekrade, ten okrádá rodinu. Pamatuji, že když nøco ukradl nebo provedl komunista, tak ho nejdĆív vyhodili z té jejich strany a potom teprve odsoudili. Jak je to dnes, to nevím, ale soudy s tømi nahoĆe se táhnou roky a advokáti vždycky nøco za pøkné peníze najdou, aby se jim moc neublížilo. - V kremacích nevidím nic, za co by se møl kdo stydøt, volbu pĆeci møl každý, i pozĎstalí. Já mám zaplacenou kremaci ještø od starého režimu a jsem zvødavý, jestli to vĎbec ještø platí. - Mluví o svatém Václavovi, ale copak mistr Jan Hus? Hrubé násilí bylo, je a bude, pokud se svøt nezmøní k lepšímu. Toho se ale asi nedoêká nikdo. Na hrobø našich rodiêĎ se ztratila jen svíêka, ale i to mø mrzí, je to neúcta. Kronika døkuje spolupracovníkĎm Neuplynul ještø ani møsíc a už tu jsou další pĆispívající a dárci Kroniky møsta. Jsem rád, že tøch nøkolik ĆádkĎ v Novinách radnice, a hlavnø celá Ćada vzájemných setkání, pĆináší své ovoce. Významnø se na doplnøní Kroniky podílel pan Leoš Pryšinger ze Sylvárova, který poskytl celou Ćadu dokladĎ o tvĎrêí êinnosti „betlémáĆĎ“, smøĆujících k lokalitám Kuks a hlavnø Betlém. Vše je po vzájemných doplnøních a opravách uloženo v Kronice, s cílem vše dochovat následným generacím. 378
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Vzájemnou spoluprací s panem akademickým malíĆem Milošem Peterou z Raisovy ulice, došlo k oslovení celé Ćady zdejších tvĎrcĎ, kterým je dána možnost se prezentovat svými výtvory v Kronice letošního roku. Paní Aleno Krejêová, ze Sylvárovské ulice, jedna z Vašich více jak dvø stø let starých modlitebních knížek byla na výstavø starých knih v Møstské knihovnø Slavoj, letité doklady jsou souêástí Kroniky a kronikáĆ je zaĆadil do statø o „zabrání Sudet“, lokality Sylvárov. Vše je Ćádnø zapsáno. Po zdokumentování Vám to vrátím. Podøkování náleží manželĎm BĆezinovým z Podøbradovy ulice za zapĎjêené fotografie, a paní Alenø Jahelkové z Benešova nábĆeží, která pĆedala kronikáĆi mapu širokého (kruhového) rozhledu ze Zviêiny s oznaêenými místy dalekého okolí. Tato mapa je zpracovávána informatikem Martinem Zárubou a bude zaĆazena do Kroniky. Jistø o ni projeví zájem i naši zdejší turisté. Pan Jan Stránský z Fügnerovy ulice poskytl Ćadu fotografií vztahující se ke kapele Rudy Messe. Ale dosud zcela bez zájmu, a ke škodø „Møsta“, zĎstalo jím fotograficky zdokumentované a nabídnuté pĆemístøní Záboje. Paní V. Fialová z Všehrdovy ulice pĆedala roêenky pražského Národního divadla. Zatím ještø není rozhodnuto, jak s darem naložit. Podøkování se Kronice dostalo od starostky Ing. Ludmily Bubeníkové z obce Velká Polom, které jsme zaslali brožurku naší obêanky o pováleêných útrapách jejich obce v roce 1945. Paní starostce byl v odpovødi na døkovný dopis zaslán propagaêní materiál se vztahem k našemu møstu. Svými výtvarnými pracemi zatím pĆispøli do kroniky: ak. malíĆ Miloš Petera, Dana Horáková (éelakovského ulice), TaČána Ruprichová (Jiráskova), Renata Greiner a Jaroslav Šévl. Døkuji Vám všem, vaše práce se v souêasné dobø zpracovávají. Za spolupráci Vám døkuje kronikáĆ Pavel Janoušek. Nový zákon o sociální zabezpeêení Vstoupí v platnost od ledna pĆíštího roku. Møl by pomoci zdravotnø postiženým obêanĎm Ćešit svoji nepĆíznivou sociální situaci. Nový zákon ê. 108/2006 Sb. pĆesnø vymezuje placené a neplacené sociální služby, zároveĀ pĆesnø charakterizuje stupnø míry závislosti a podle nich odstupĀuje výši pĆíspøvku pro døti od jednoho roku, mládež a dospølé. Nejvýznamnøjší zmønou je skuteênost, na základø které si každý sám svobodnø rozhodne o tom, jaké sociální služby využije, v jakém rozsahu a u kterého poskytovatele. Zákon pĆináší zmønu v podobø odsouhlaseného pĆíspøvku na péêi. Nahradí dosavadní zvýšení dĎchodu pro bezmocnost a pĆíspøvek pĆi péêi o blízkou nebo jinou osobu. Souêasnø umožní výbør sociální služby a její finanêní uhrazení. Nárok na pĆíspøvek budou mít hlavnø lidé, kteĆí z dĎvodu nepĆíznivého zdravotního stavu jsou závislí na pomoci druhé osoby v tom, aby si udrželi svĎj životní standard, práci, zájmy, fyzickou kondici a mohli tak žít ve spoleênosti zpĎsobem, který je pro nø bøžný. Žádost o pĆíspøvek lze podat k 1. lednu 2007 na obecní úĆad obce s rozšíĆenou pĎsobností, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt. Na tøchto úĆadech najdou všichni zájemci potĆebný formuláĆ. DĎležité je, že podle nového zákona mají automaticky nárok na pĆíspøvek ti, kterým náleželo zvýšení dĎchodĎ pro bezmocnost a na nøž druhá osoba pobírala pĆíspøvek pĆi péêi o blízkou nebo jinou osobu. Díky tomu nebudou muset zaêátkem dalšího roku podávat žádost a pĆíspøvek jim zaêne být vyplácen již v lednu pĆíštího roku (2007). Ostatní si budou moci o pĆíspøvek zažádat. PĆíspøvek bude vyplácen nejdĆíve od poêátku kalendáĆního møsíce, ve kterém bylo zahájeno Ćízení o jeho pĆiznání, nebude se vyplácet zpøtnø od vzniku nároku. PĆi posuzování se bere v úvahu nepĆíznivý stav žadatele. Na základø vyjádĆení praktického i odborných lékaĆĎ, pĆípadnø funkêního vyšetĆení jej vyhodnotí lékaĆ úĆadu práce v místø bydlištø žadatele. Obecní úĆad obce s rozšíĆenou pĎsobností zároveĀ dølá sociální šetĆení, pĆi nømž sociální pracovník v domácím prostĆedí zkoumá, jak je žadatel sobøstaêný a schopný samostatného života. Míra závislosti vychází z úkonĎ bøžného každodenního života, pĆi nichž potĆebuje žadatel pomoc nebo dohled. ÚkonĎ vyjmenovaných v zákonø je celkem šestatĆicet, vyhláška pak pĆesnø popisuje postupy, které musí posuzovatelé dodržovat. Zákon je nový v tom, že dává kompetence klientĎm. UmožĀuje lidem se zdravotním postižením, kteĆí jsou závislí na službách, aby rozhodovali sami za sebe. 379
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Volby v USA Demokraté porazili republikána Busche – Samovláda George Busche konêí, to jsou titulky z novin. Demokraté mu zasadili ve volbách tøžkou ránu. Získali vøtšinu kĆesel ve Snømovnø reprezentantĎ a sêítání hlasĎ to potvrdilo i v Senátu. „S úsmøvem jde všechno líp“ Takto pojímá život jedenadevadesátiletý dĎchodce BedĆich Forman. Smích byl reakcí na otázku, zda by ještø šel pracovat na závod Zálabí, kde celý život pracoval. Na danou otázku rád dopovødøl: „Kam? Z tkalcovny je Penny market a tak šlichČáka nepotĆebují. Oni tam splakali nad vejdølkem a já se musím jenom smát. Já jsem v osmdesátým devátým klíêky necinkal.“ DĎchodce Forman se smøje, ale propouštøným dølníkĎm do smíchu není.
Informaêní tabule Tentokrát na parteru pĆed Hankovým domem je dobrým vodítkem všem, kdo zde projdou a nebo zaparkují svá vozidla.
Vítejte v našem møstø.
Pohled pĆed upravené prostranství smørem k námøstí Odboje je nyní opravdu pøkné.
Výmøna obêanských prĎkazĎ Majitelé starších obêanských prĎkazĎ, vydaných do 3l. prosince 1996, budou mít v pĆíštích dnech napilno. Nejpozdøji do 30. listopadu musí na obecním êi møstském úĆadø požádat o vydání nového dokladu totožnosti. Platnost starých obêanských prĎkazĎ letos skonêí. Od ledna pĆíštího roku by tak všichni obyvatelé éeské republiky møli mít obêanské prĎkazy se strojovø êitelným kódem. Zmøna se netýká pouze nejstarších dĎchodcĎ. Výjimku z povinnosti vymønit si obêanský prĎkaz mají obêané narození pĆed 1. lednem 1936, kteĆí mají obêanský prĎkaz vydaný na dobu neomezenou.
380
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Zoufalý stav hradeb Fotoaparátem bylo zaznamenáno, jak vypadá torzo hradeb møsta v listopadu 2006. Letité zasahování do této historické památky møsta vzhled hradeb velmi zmønilo. Kronika proto na Ćadø snímkĎ ukazuje, k êemu došlo a dále dochází. Pohled je z Valové uliêky, kde protékal jeden z møstských potokĎ a obranø sloužil i navršený „val“, odtud tedy pojmenování „Valová“ uliêka. Zaêínala u „Horní brány“ a konêila u nynøjšího Hankova domu.
Také zde byly hradby, navazující na zbouranou a hranatou vøž s bránou, která je dochována a dodnes se tu Ćíká „Na bránø.“ Vlevo za smrkem je pekárna „Elstar“
Minulá období poznamenala hradby neustálým bouráním a zasazováním oken, vrat a dveĆí.
Necitlivý zásah je zĆejmý na první pohled a nic na tom nezmøní vcelku vkusná kovová vrata.
Další êást narušených hradeb navazuje na nevkusnou omítnutou zeó, která slouží vandalĎm z Ćad „sprejerĎ“
Letitá hrušeĀ pamatuje dobu, kdy prostor pĆed hradbami byl využíván jako oplocené zahrady. Uzounká Valová uliêka byla na samém srázu dolĎ ke Struze i výše k smørem k hradbám oplocena prkenným, laČovým plotem.
Hradby dále zmizely, zaplevelená êást s keĆi pamatuje dobu, kdy se zde zaêalo v sedmdesátých letech s parkovou úpravou, která v souêasnosti vzala „za své.“ 381
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Snímek ukazuje, jak vysoké a dĎkladné byly hradby na této stranø starovøkého møsta.
Vybouráním dalšího z domĎ, pĆilepeného na hradby, se odkryla hradební zeó, která je na snímku dobĆe patrná.
Zpøvaêka RadĎza v Hankovø domø Držitelka Ćady hudebních ocenøní se svojí poslední deskou „V hoĆe“ se pĆedstavila v Hankovø domø. Její písniêky zatím nepatĆí „prvoplánové“, ale pĆesto se posluchaêĎm líbí. Školy vyuêují bez strohých osnov Školní osnovy, bez kterých se dĆív nevyuêovalo, už mizí ze škol, který si samy svoje osnovy vytváĆí. Mohou si nyní svobodnø vybrat zajímavé a kvalitní metody, které ale musí vycházet z uêebního plánu. Na nøkterých školách už tato zmøna zaêala, ale plnø se uplatní v pĆíštím roce. „Pøtina lidí chce totalitu“ Takto je nadepsán êlánek Krkonošského deníku v tomto znøní: „Praha – Sedmnáct let po listopadové revoluci se dvø tĆetiny lidí domnívají, že nynøjší režim je lepší než pomøry pĆed rokem 1989. Necelá pøtina obêanĎ si ale také podle prĎzkumu agentury STEM myslí, že nynøjší zĆízení je horší, a radøji by žila v totalitø, podle 18 % dotázaných jsou oba režimy stejné. Podíl obhájcĎ komunistické éry rostl podle zjištøní STEM od roku 1999, kdy se pohyboval kolem 30 %. (êtk)“ Módní „šou“ kyprých žen Uskuteênila se již potĆetí pod vedením prodejny „Veselá êarodøjka“ paní Marii Pourovou, ve spolupráci s hoĆickou firmou Zajíc. Tématem byla podzimní a zimní móda, doplnøná spoleêenským obleêením. Na rozdíl od klasických pĆehlídek tu byly pĆedvedeny modely urêené pro bøžné êeské ženy, takové, kterým nøjaké to kilo navíc nevadí a oblékají se ve velikosti XXL. Vše pĆedvádøly amatérské modelky. PoĆadatelka Marie Pourová chtøla pĆedvést a vyjít vstĆíc ženám, které naplĀují pĆedstavu slovanského typu, tedy „krev a mléko.“ PoĆadatelka M. Pourová k tomu sdølila: „Nejde pouze o to ukázat módní obleêení, ale chceme také podpoĆit êeské výrobce. Proto je z jejich dílny pĆedvádøno nejen obleêení, ale také šperky, doplĀky a kvøtinová výzdoba.“ PĆítomným návštøvnicím se poĆad líbil. Ještø k sousoší pionýrĎ z tisku: „Sochu získal disident Pitaš“ „DvĎr Králové – Sousoší pionýrĎ stávalo pĆed Základní školou 5. kvøtna. V devadesátých letech je nahradil pomník obøtem kvøtnového povstání. PionýĆi skonêili na dvoĆe muzea. Odtud je získal bývalý disident Stanislav Pitaš. Socha se pĆestøhovala do éeské Skalice. Zde ji pĆed nøkolika roky poškodil vandal.“ (K.D.listopad) KronikáĆ: „bližší informace je v pĆedchozích letech kroniky.“
382
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Družstvo „Vánoêní ozdoby“ propouští a likviduje Jak sdølil tisku pĆedseda družstva Miroslav Šorma: „Družstvo uzavĆelo provozy v Orlických horách – Kounov a Rokytnici, kde sezónnø pracovalo pĆibližnø sedmdesát lidí. DĎvodem je sílící tlak éíny.“ Sezónní výrobu od bĆezna do Ćíjna zavedlo družstvo v tøchto dvou provozech už na podzim roku 2004. Sezónnø se udržela výroba ještø v Horním Bradle u Hlinska, trvalou výrobu drží ještø DvĎr Králové a Zdobín. „PĆes zimu budeme mít asi 180 lidí a na jaĆe nabereme dalších zhruba sto lidí“, Ćekl Šorma. V loĀském roce uzavĆelo družstvo provozy v Kostelci nad Orlicí a v Kuksu, kde také pracovalo asi 120 lidí. „Tyto provozy byly zamøĆené na levný sortiment, který jsme museli kvĎli levné êínské konkurenci opustit. Obranu vidíme ve výrobø luxusního zboží a ozdob „volných tvarĎ“, které jsou závislé na umu našich foukaêĎ“, ukonêil Šorma. Adventní trh v Kuksu Letos poprvé tento trh uspoĆádalo farmaceutické muzeum ve spolupráci se správou hospitálu a obcí. V prodeji byla Ćada tradiêních i netradiêních lidových výrobkĎ, mezi kterými nechybøla keramika, skla, svíêky a vánoêní suché vazby. Postaráno bylo o pohoštøní êerstvými koblížky, medovinou, vinným punêem a klobásy. NávštøvníkĎm byl pĆístupný areál hospitálu i lékárnického muzea, poĆádány byly i varhanní koncerty. Školení kronikáĆĎ Konalo se v Trutnovø a kronikáĆi Verdeka a Dvora Králové nad Labem nebyli písemnø pozváni. PĆesto byla z Okresního archivu pozvánka na tuto akci zaslána vêas. Kde se na Mø-Ú ztratila, se kronikáĆi nepodaĆilo zjistit, prostø tu nebyla. KronikáĆ se to dozvødøl teprve od pozvaných úêastníkĎ z jiných obcí. PĆitom na pozvánce bylo napsáno, že v rámci tohoto školení dojde k pĆedání zkušeností s vedením kroniky našeho møsta. („Zamyšlení nad novými metodami kronikáĆské práce na pĆíkladu kroniky møsta Dvora Králové nad Labem“). To jistø nesvødêí o dobré práci nøkterého z pracovníkĎ MøÚ. Jedním z témat školení bylo i zaznamenávání událostí z konce druhé svøtové války, kdy docházelo k událostem dotýkajících se tehdejších nømeckých obêanĎ. Tiskem byla nesprávnø zveĆejnøna êást diskusního pĆíspøvku kronikáĆe Janouška v tomto znøní: „Napsat pravdu je velmi ošidná záležitost. Narazil jsem na tento problém pĆi mapování hluchých míst historie našeho regionu. Zjistil jsem napĆíklad, že jistý pán po válce stĆílel na nømecké spoluobêany, kteĆí tam žili odjakživa. Stojím pĆed otázkou, zda tuto událost vĎbec zaznamenat. élovøk, kterého se to týká, již není mezi živými. Jsou tu jeho døti a vnuci, kteĆí možná ani netuší, co vlastnø jejich otec a død dølal.“ Paní redaktorka Daniela Munzarová v Krkonošském deníku znaênø pochybila, protože se nejednalo o jednu, ale více osob a také v tom, když napsala, že to není v kronice. Událost v kronice je, ale ne adresnø, tedy se jmény „stĆelcĎ“, které nømeêtí odsunutí obêané nazývají „vrahy.“ Paní redaktorka dále uvedla v textu êlánku toto: „Je nutné seznamovat generace následující s tím, co se skuteênø dølo. Ale je potĆeba si vše Ćádnø ovøĆit z nøkolika zdrojĎ. Sehnat oêité svødky, dobové dokumenty....“ Paní redaktorka je mladá a neuvødomila si, že pamøtníci již nežijí, vždyČ šlo o události pĆed šedesáti lety. Správnø je uvedeno, že „to také upravuje souêasný zákon o ochranø osobních dat.“ Nabízí se otázka, komu asi vadí zveĆejĀování osobních dat nejvíce. Asi tøm, kteĆí se tak významnø podílí na rĎzných trestných êinech rozkrádání, násilí a dalších. Poctiví obêané se pĆece nøjakého zveĆejnøní bát nemusí. Hospitál v Kuksu v novém Pravé kĆídlo hospitálu se po dlouhé dobø doêkalo rozsáhlé opravy, která dala této stavbø novou fasádu. Celkovému vzhledu této budovy se tím dostalo velmi pøkného venkovního vzhledu. Také sochy, které zdobí štít této budovy a vlastní stĆechu zámku, se doêkaly odborné restaurátorské práce. 383
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Výstava „Kouzelný svøt hraêek“ Møstské muzeum uspoĆádalo výstavu v trvání dvou møsícĎ, která døtem i dospølým pĆiblížila kouzlo hraêek let minulých i souêasných. Exponáty jsou urêeny také školám a školáci se na podobný druh výstav vždy tøší.
Paní Ćeditelka uvedla výstavu s úsmøvem.
Døtem i maminkám se hraêky líbí.
Andølé a „muzikant“ v postavách loutek na pøkné scénce.
Vojáêci spolu s autorkou scénky.
Také nejstarší hraêky se døtem i dospølým líbily.
Zleva pan redaktor Schwarz, Ćeditelka ZUŠ p. éerná a s mikrofonem v ruce p. redaktorka hradeckého rozhlasu Dana VoĀková.
384
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
Hráêský ráj K a V Billard Tato prodejna vyrostla na Tyršovø ulici a nabízí skuteênø velký sortiment, ve kterém bychom našli na tĆi sta druhĎ kuleêníkĎ spolu s pĆíslušenstvím, stolní fotbaly, šipky s elektronickými i sisálovými terêi, stiga hokej, kuželky, šachy, petangue, hlavolamy, stavebnice, kroket, 120 druhĎ deskových her, létající draky, hrací karty a kostky, vêetnø tĆiceti typĎ, dĆíve tolik oblíbených stavebnic merkur. Dražba nejstarší roubené stavby møsta? Tuto stavbu, která je bezpochyby ozdobou našeho møsta nabízí do dražby naše zoologická zahrada. Stavba je kulturní památkou a cena byla stanovena êástkou pĆevyšující dva miliony korun. Tato roubenka, která byla nazývána po majiteli ŠmídĎv dĎm, je ve stáĆí více jak dvou a pĎl století.
Roubenka je skuteênou ozdobou møsta.
Myslivecká taneêní zábava Spoleênost myslivcĎ møsta Dvora Králové nad Labem – ąád sv. Eustacha – vysvøtlení: „Svatého Eustacha uctívají jako svého patrona pĆedevším myslivci a lovci, dále pak klempíĆi a soukeníci. Nejêastøji bývá zobrazován spoleênø s jelenem, který má mezi parožím kĆíž. Uctívání sv. Eustacha, jako patrona lovcĎ se pĆeneslo z ąíma do Španølska a Francie, pozdøji pak do Nømecka a Belgie. Do našich zemí byl jeho kult zaveden v druhé polovinø 16. století.“ Angeles Dance jedou na mistrovství Do nømeckého møsta Riese se probojovaly êlenky taneêního studia, aby zde, na mistrovství svøta obhájily svoji dovednost a své postavení. Tato skupina pĎsobí pod záštitou Sokola našeho møsta, Základní odborné školy a trutnovské Tølovýchovné jednoty. Soutøžit budou se svojí skladbou Pán prstenĎ a Gorgony. Byly to právø Gorgony, které jim získaly skvølé êtvrté místo na minulém mistrovství Evropy. Naši obêané by møli mít možnost se na toto taneêní studio poêátkem prosince v hale Strž. „Stezka“ bojĎ z roku 1866 Nauêná stezka by møla mapovat místa bojĎ prusko – rakouské války v našem møstø. K tomu uvedl Ing. Pavel Tschiedel z „Komitétu“ následující: „V rámci Iniciativy Interreg IIIA, prostĆednictvím Euroregionu Glacensis jsme obdrželi v Ćíjnu 580 tisíc korun.“ Projekt poêítá s tím, že se bude jednat o pokraêování nauêné stezky po Trutnovø a a z Trutnova po trase ústupu rakouských vojsk. „Naše trasa bude zaêínat zastávkou v Nové Podharti a bude mít další zastavení u Kohoutova dvora, námøstí T.G. Masaryka, u centrálního pomníku v parêíku pĆed textilkou a koneênø u hĆbitĎvku pod nádražím. Dále bude pokraêovat pĆes jednotlivé obce až do HoĆinøvsi, kde se napojí na další stezku od JaromøĆe.“
385
LISTOPAD
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
Jednotlivé panely budou mapovat jak památky z války 1866 a události, které se zde odehrály, tak i další historické zajímavosti. Texty budou také v polštinø a v nømêinø, nebudou chybøt mapky, dobové kresby a fotografie. „OtevĆena by møla být slavnostnø, za úêasti partnerĎ z Kladska, pravdøpodobnø v êervnu pĆíštího roku“ doplnil Ing. Tschiedel. Druhý královédvorský ošetĆovatelský den Pro velký zájem se konal ve velkém sále Hankova domu, kde se sešlo na tĆi sta sester ¨c z regionu. Jak sdølila hlavní sestra Jana Holanová: PĆed vlastním semináĆem potøšilo pĆítomné hudební vystoupení pøveckého sboru Carpe Diem ze Základní umølecké školy. Pak už následoval blok osmi pĆednášek. PĆipravily je sestra a lékaĆi Møstské nemocnice. Jejich kolegynø se mohly seznámit napĆíklad s pĆípravou a pooperaêní péêí u pacientĎ po operaci prostaty, využití endoskopie na urologickém oddølení, novinkách ve vlhkém hojení chronických ran, nebo s mimoĆádnými situacemi v životø diabetika. PĆi chystání textĎ vycházely pracovnice nemocnice z vlastních zkušeností s pacienty. Tím získaly referáty na zajímavosti. K pĆedneseným tématĎm, které provázely poêítaêové prezentace, mohly úêastnice diskutovat.“ Pro úêastníky bylo pĆipraveno obêerstvení StĆední odborné školy – obor hotelnictví. Akce se konala v rámci systému vzdølávání a všichni si odnášeli certifikáty a kreditní body. Podle souêasných pĆedpisĎ musí totiž samostatnø pracující zdravotní sestra získat urêený poêet bodĎ. Jinak se musí podrobit pĆezkoušení pĆed odbornou komisí. Kolaudace plynu do dalších obcí Sdružení Plynofikace se podaĆilo v letošním roce položit potrubí v Kuksu, Vlêkovicích a Stanovicích. Ukonêení celé stavby však mohou zpomalit místní obêané, protože se objevily problémy s ploty pĆed pilíĆky s hlavními uzávøry, ke kterým musí být trvalý pĆístup. Zatím však není jisté, zda budou moci tuto formu topení využívat obêané už v letošním roce. Stavba má být ukonêena v polovinø pĆíštího roku. DvĎr Králové nad Labem ve starých pohlednicích (upĆesnøní) Kniha Vladimíra Janeêka a Ing. Dagmar Krskové, historie obcí Ing. Dagmar Krsková, texty pod pohledy Ing. Dagmar Krsková a Vladimír Janeêek, pohledy pocházejí ze sbírek Vladimíra Janeêka a BedĆicha Sigmunda, další zapĎjêili Miroslav Nožiêka, Günther Rubant a Jaroslav Fleêek, vydání druhé 2006-11-20 ISBN 80 – 329 – 7530 – 7. Vydal ELLI print, spol s.r. o. Námøstí Republiky 101, 544 01 DvĎr Králové nad Labem PĆeklad: Tilo Eidner. Grafická úprava a návrh obálky: Dagmar Holá.
„ąekneme-li pohlednice, každý si pĆedstaví pozdrav od známých nebo pĆátel, kteĆí si právø v nøkolika Ćádcích na nás vzpomnøli s myšlenkou rozdølit se alespoĀ jedním pohledem z míst, která navštívili. Pohlednice, stejnø jako my, stárnou. Zachovávají si svoji historickou hodnotu, kterou promítají napĆíê êasem, jak pravdivou výpovøó o naší minulosti. Jsem vášnivým sbøratelem už více jako tĆicet let a myšlenka pĆipravit tuto publikaci jde ruku v ruce se snahou podølit se o krásu historických pohlednic. Rád bych zde podøkoval za spolupráci tiskárnø ELLI print, kde jsem nalezl nejen pochopení, ale i nadšení blízké mému srdci. Naše spoleêné úsilí vytvoĆilo dílo, o kterém lze smøle prohlásit, že je tím nejobsažnøjším a nejucelenøjším výbørem sbøratelsky a historicky zajímavých pohledĎ Dvora Králové nad Labem a okolí. Za zapĎjêení cenných originálĎ døkuji i dalším sbøratelĎm, díky nimž jsem doplnil pohlednice ze své sbírky i o další zajímavosti, zejména z blízkých obcí. Za spolupráci na textech døkuji paní Ing. Dagmar Krskové. Nebylo snadné sehnat ke všem obcím historický materiál, a to i pĆes všechnu snahu, ani pohledy z nøkterých obcí. ąada zde publikovaných informací se v této knize objevuje vĎbec poprvé. PĆeji êtenáĆĎm této knížky hodnø radosti z poznání historie, jejíž pamøti jsou právø pohlednice. VøĆím, že z osobité krásy skoro stoletých, ale i starších litografií a pohledĎ naêerpají atmosféru pĆelomu devatenáctého a dvacátého století. Atmosféru, v níž objeví, jak Královédvorsko vypadalo a jak se tady asi žilo našim prababiêkám a pradødĎm. Jsem pĆesvødêen, 386
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006
LISTOPAD
že tato knížka, zobrazující Královédvorsko v období konêícího mocnáĆství a poêátku první republiky je unikát, který nesmí chybøt v knihovnø žádného rodáka nebo patriota majícího vztah ke Dvoru Králové, Zviêinø, Tešnovské pĆehradø a spoustø dalších krásných a jedineêných míst Královédvorska.“ Vladimír Janeêek Cena benzinu a nøkterých potravin mírnø poklesla Benzin Natural 95 klesl cenou na 28,16 Kê za litr, bezolovnatý Special 91 – 27,83 Kê, motorová nafta 28,15 Kê a zkapalnøný plyn 14,40 Kê. Pomeranêe 30,38 Kê, vepĆová peêenø v prĎmøru na 107,35 Kê, hladná mouka na 7,23 Kê za kilogram. Zdražily papriky na 46,08 Kê, kuĆata 45,56 Kê, rajská jablíêka 33,50 Kê, jablka 22,47 Kê a brambory na prĎmørných 13,97 Kê za kilogram. Václav Hudeêek v Hankovø domø ąeditelce Hankova domu p. Zuzanø éermákové se podaĆilo zajistit pro milovníky vážné hudby skuteênø ojedinølý koncert. Vystoupil zde pĆední houslista Václav Hudeêek spolu s nejlepší úêastnicí letního houslového kurzu v Luhaêovicích Markétou Janouškovou, za doprovodu pardubického komorního souboru Barocco sempre giovane. Na programu byla díla mistrĎ evropského baroka – J. S. Bacha, A. Vivaldiho a A. Corelliho. DDM Jedniêka – vánoêní dílna Døti si zde mohou pĆipravit pro své rodiêe dáreêky podle vlastního výbøru. MĎže to být keramika, svíêky ze vêelího vosku, vøneêky a nebo dekorace a jmenovky na dárky. Vyrábøly se papírové ozdoby a Ćetøzy z popkornu, ozdobiêky vznikaly i ze slámy. Jak sdølila Ćeditelka p. Nedvídková: „Každý si mĎže vybrat to, co ho zajímá, vše potĆebné máme k dispozici. PĆijít mohou døti i dospølí. Souêástí této akce je i výstava betlémĎ z rĎzných materiálĎ.“ Dále je možné si pĆedem objednat krátkou pĆednášku o êeských betlémech a chystá se návštøva dvou expozic v Praze. První by byla ve stĆedovøkém sklepení møšČanského domu a druhá nabízí jesliêky JiĆího Votruby. Svoz nebezpeêného odpadu v êíslech Poslední letošní svoz se uskuteênil na dvanácti stanovištích a bylo odvezeno asi šest tun pneumatik, 120 kusĎ ledniêek a televizí, dalších 68 tun objemného odpadu a 1,5 tuny železného šrotu. PĆi mobilním sbøru bylo sebráno také 94 tun vøtví, listí a staré trávy. Svoz provedla odborná firma Sita a Technické služby. Drobné zajímavosti møsíce listopadu - V ZOO je vystavena obrovská dýnø pro týden duchĎ. - Tiskem prošla zpráva, že Nømci budou s nejvøtší pravdøpodobností do dĎchodu v 67 letech. Lidé se ptají, zda se toho samého nedoêkají jednou u nás. - Souêasný pĆedseda vlády Topolánek varuje pĆed závislostí na Ruských energetických zdrojích a udává, že je jich využíváno k prosazování zájmĎ a získání dalších podílĎ na trzích. - Zkušební sbør bio odpadĎ byl zahájen ve dvou lokalitách møsta (kompostéry a štøpkovaêe). - Nauênou stezku po místech bojĎ prusko – rakouské války pĆipravuje komitét pro údržbu památek války 1866. - Nezamøstnanost v møsíci Ćíjnu êinila v rámci našeho møsta 9,76 %. - Mezinárodní házená našeho møsta si vede dobĆe, obsadila v Ćíjnu tĆetí místo v tabulce – skóre 235: 200 poêet dosažených bodĎ 12 (první pĆíêka 13). - Mø-muzeum chce uspoĆádat akci „kouzelný svøt hraêek“ a proto vyzývá obêany, aby zapĎjêili hraêky s datem do roku 1989. - Bagr zaêal hloubit pozemek bývalých Uhelných skladĎ. - Zastupitelé schválili již osmou zmønu územního plánu, doplnili jej o sto dodatkĎ a êást návrhĎ na zmønu byla odmítnuta.
387
LISTOPAD
388
KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006