JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství
Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce
Autor práce: Andrea Kseničová Vedoucí práce: MgA. Blanka Chládková Oponent práce: JUDr. Lenka Valová
Brno 2014
Bibliografický záznam KSENIČOVÁ, Andrea. Kulturní politika města Znojma [The cultural policy of the town Znojmo]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok. 2014, 89 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Blanka Chládková.
Anotace Bakalářská práce Kulturní politika města Znojma zkoumá prostředí a podmínky pro rozvoj kultury ve městě Znojmě. Zabývá se teorií kulturní politiky a její tvorbou s využitím nástrojů strategického řízení, které by mohly být pro město Znojmo využitelné. Zkoumá demografické, historické a geografické zázemí města, analyzuje hlavní kulturní subjekty a jejich činnosti a zabývá se jejich vzájemným propojením. Dále práce zkoumá koncepční materiály města, které zasahují do oblasti kultury. Na základě získaných informací jsou v práci vyhodnoceny silné a slabé stránky současného stavu kultury ve městě a jsou navržena možná opatření pro zlepšení tohoto stavu.
Klíčová slova Kultura, kulturní politika, participativní plánování, strategický plán, rozvoj
Annotation The bachelor’s thesis „Cultural policy in the Znojmo city” deals with the environment and conditions for cultural development in Znojmo. The thesis deals with the theory of cultural policy and its creation with the usage of strategic management tools, which may be useful for Znojmo city. The thesis examines the demographic, historical and geographical background of the city, analyses its major Cultural subjects and their activities and describes their mutual connection. The thesis also maps the conceptual materials of the city, which extend to the field of culture. The strengths and weaknesses of the current estate of culture in the city are described based on received information. At the end, the thesis proposes possible arrangements to improve current situation.
Keywords Cultural, culture policy, participatory planning, strategic plan, development
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně, dne 31. května 2014
Andrea Kseničová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce MgA. Blance Chládkové za cenné rady, trpělivost a ochotu při vedení práce. Poděkovat bych chtěla také své rodině, která mě během studia vždy podporovala a motivovala.
„Znojemské publikum je hrozně nevděčné, na každé akci dostanou do ruky skleničku s vínem a pak nemohou tleskat.“ Nejmenovaný znojemský umělec
Obsah Úvod........................................................................................................................... 10 1
Kulturní politika ................................................................................................. 3 1.1
Kultura a její funkce ...................................................................................... 3
1.2
Kulturní politika ............................................................................................ 4
1.3
Strategické plánování, plán a řízení............................................................... 8
1.4
Struktura strategického plánu ...................................................................... 12
1.4.1
Analytická část ..................................................................................... 12
1.4.2
Návrhová část ....................................................................................... 13
1.4.3
Akční plán ............................................................................................ 16
1.5
Aktéři strategického plánování .................................................................... 17
1.6
Strategie regionálního rozvoje..................................................................... 19
1.6.1
Úloha státu ........................................................................................... 20
1.6.2
Úloha krajů ........................................................................................... 21
1.6.3
Úloha obcí ............................................................................................ 22
1.7
1.7.1
Nezisková oblast .................................................................................. 23
1.7.2
Zisková oblast ...................................................................................... 24
1.8 2
3
Kulturní činnost, její účel a formy............................................................... 22
Shrnutí ......................................................................................................... 25
Město Znojmo ................................................................................................... 26 2.1
Geografické vymezení ................................................................................. 26
2.2
Historie města .............................................................................................. 27
2.3
Demografie města ........................................................................................ 27
Současný stav kultury ve městě Znojmě ......................................................... 33 3.1
Analýza prostředí ........................................................................................ 33
3.2
Kulturní subjekty ve městě .......................................................................... 35
3.2.1
Nezisková oblast .................................................................................. 35
3.2.2
Zisková oblast ...................................................................................... 46
3.3
Prostory pro tvorbu kultury ......................................................................... 51
3.4
Propagační a informační nástroje ................................................................ 58
3.5
Finanční a institucionální podpora kultury ze strany města ........................ 61
3.6
Shrnutí ......................................................................................................... 63
4
Cesta ke kulturní strategii ................................................................................ 64
5
Souhrnné analýzy.............................................................................................. 67
6
5.1
SWOT analýza ............................................................................................ 67
5.2
Analýza zainteresovaných stran .................................................................. 69
Návrh prioritních oblastí.................................................................................. 71 6.1
Prioritní oblast 1: Oživení kulturních památek ........................................... 71
6.2
Prioritní oblast 2: Časová a obsahová skladba kulturního programu .......... 71
6.3
Prioritní oblast 3: Participativní tvorba kulturního programu ..................... 71
6.4
Prioritní oblast 4: Informovanost občanů .................................................... 72
6.5
Shrnutí ......................................................................................................... 76
Závěr.......................................................................................................................... 78 Použité informační zdroje ....................................................................................... 80 Seznam ilustrací ....................................................................................................... 87 Seznam tabulek ........................................................................................................ 80 Seznam příloh ........................................................................................................... 89
Úvod Bakalářská práce s názvem Kulturní politika města Znojma vznikla v reakci na změnu vnímání kultury, především na obecní úrovni. Vedení obcí začíná vnímat potenciál kultury pro rozvoj a snaží se ho využít. Proto vznikají strategické plány rozvoje kultury nejen ve větších městech (Brno, České Budějovice, Ostrava, Plzeň), ale i v městech menších (Vodňany, Písek). Pro tvorbu takových dokumentů ale chybí metodická podpora a vedení měst často nemá zkušenost s participativním plánováním. Především pokud do tvorby plánu nejsou zapojeni obyvatelé a jejich vztah ke kultuře není reflektován, může docházet k tomu, že výsledkem je pouze formálně vydaný dokument, který pro oblast kultury není přínosný. Velmi těžké je sloučit zájmy ekonomicky vzdělaných lidí a umělců, pokud se ale najdou společná východiska, může kultura plně zastávat všechny své funkce. Tam kde strategický plán pro rozvoj kultury není, mohou některá nerozvážná rozhodnutí politiků zásadně ovlivnit její další vývoj. Město Znojmo se jeví jako dobrý příklad pro demonstraci přechodu od nahodilého plánování ke strategii rozvoje kultury. Práce vychází z hypotézy, že kulturní nabídka města Znojma není dostatečná a vyvážená, kvůli absenci strategického plánu pro oblast kultury. Druhou hypotézou je, že město nevnímá oblast kultury jako samostatnou oblast rozvoje města, ale pouze jako jeden z pilířů pro rozvoj cestovního ruchu. Autorka práce vychází z předpokladu, že je nejdříve nutné zajistit spokojenost místních občanů. Ti musí být s kulturní nabídkou spokojeni, aby se akcí účastnili a vytvářeli dobrou atmosféru ve městě. Cílem práce je popsat tvorbu strategického plánu v oblasti kultury a prozkoumat podmínky ve městě Znojmě pro implementaci takového plánu. Autorka práce chce zjistit, jaký přístup má ke kultuře vedení města a jaký vztah k ní mají místní občané. Cílem je zjistit, zda se jejich názory rozchází a kde je případně prostor pro zlepšení. První část práce je zaměřena na teorii kulturní politiky a její tvorbu s využitím nástrojů strategického plánování na obecní úrovni. Popisuje kompetence všech aktérů a vliv vyšších územněsprávních celků. Vymezuje také účel činností a formy kulturních subjektů, kterým by měla být při strategickém plánování věnována pozornost.
V následujících kapitolách se zaměříme konkrétně na město Znojmo. Seznámíme se s geografickými podmínkami, demografií obyvatel a historií města. Dále si představíme nejvýznamnější kulturní činitele, jejich činnost a prostorové zázemí. Uvedeny jsou zde všechny propagační a informační nástroje, které město ve vztahu ke kultuře využívá. V závěru této kapitoly jsou popsány způsoby podpory kulturních aktivit ze strany města. Další kapitola se soustředí na Strategický plán rozvoje města Znojma a jeho vliv na oblast kultury. Popsány jsou všechny aktivity města, které by mohly vést k vytvoření strategického plánu pro oblast kultury. Všechny získané informace jsou vyhodnoceny v páté kapitole souhrnnými analýzami. Na základě výsledků souhrnných analýz jsou v následující kapitole navrženy oblasti, kterým by měla být ze strany města věnována pozornost. Jedna z těchto oblastí je dále rozpracována do jednotlivých opatření, která by mohla vést ke zlepšení současného stavu. V závěru jsou vyhodnoceny hypotézy, které si autorka na začátku práce stanovila, a jsou zde nastíněny také další oblasti, které by mohly tento výzkum následně rozšířit.
1 Kulturní politika První kapitola nás uvede do kontextu kulturní politiky. Popsány budou základní pojmy, které do této oblasti spadají. Nejdříve se blíže seznámíme s pojem kultura a určíme, v jakém rozsahu budeme s tímto pojmem dále pracovat. Následně si představíme kulturní politiku ve smyslu formálně vydaného dokumentu Ministerstva kultury. Seznámíme se s nástroji pro tvorbu kulturní politiky z oblasti strategického plánování a popíšeme, jak by mělo strategické plánování ideálně probíhat. Dle Strategie regionálního rozvoje České republiky určíme kompetence mezi státní správou, krajskou a obecní samosprávou, přičemž se dále v této práci budeme zabývat úlohou obcí. V poslední části této kapitoly se zaměříme na kulturní subjekty a jejich právní formy, které se dále v této práci objevují.
1.1 Kultura a její funkce Obecně je kultura velice obsáhlý pojem. Může být chápána v různém rozsahu a „nabývat několika forem. Můžeme jí chápat v podobě výtvorů lidské činnosti/práce (artefakty), v podobě sociokulturních regulativů (norem, hodnot, kulturních vzorů), idejí či institucí organizujících lidské chování. Jako kulturu označujeme vše, co vytvořilo lidstvo během svého vývoje, a to jak materiálně (hmotně), tak nehmotně (duchovní hodnoty).“ (Heřmanová, Chromý a kol. 2009, s. 17) Mezi hmotné prvky kultury řadíme všechny lidské výtvory (architektonická díla, umělecká díla jako knihy, obrazy, filmy, oděvy nebo také kulturní infrastrukturu apod.). Nehmotné prvky kultury tvoří například tradice, zvyky, určitý způsob života, chování. V tomto rozsahu je kultura součástí všech lidských činností, které se navzájem prolínají. Všechny tyto formy kultury vytváří kulturní dědictví, které tvoří most mezi generacemi a upevňují současné kulturní a společenské hodnoty. Kultura v užším slova smyslu (jak bude pojata v této práci) plní ve společnosti (v tomto případě české) řadu funkcí. Viditelně zastává funkci rekreační a relaxační. Tvoří smysluplnou náplň volného času, čímž se stává také prevencí před kriminalitou, toxikomanií a jinými sociálně-patologickými jevy. Rozvíjí schopnosti a dovednosti, které se následně využívají v jiných oblastech. Zvyšuje intelektuální, duchovní a morální úroveň občanů. Zastává sociálně-integrační funkci tím, že podporuje
3
sounáležitost k obci, kraji či státu. Prezentuje také Českou republiku i jednotlivé regiony a jejich charakteristické rysy a specifika. V neposlední řadě plní kultura také významnou hospodářskou funkci – vytváří výnosy přímé či nepřímé (tyto prostřednictvím multiplikačních efektů) či nová pracovní místa. Vzhledem k zaměření této práce si dále vymezíme pojem lokální kultura. Lokální kultura je konkretizovaná zejména spjatostí s určitým místem. (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 63) Její nositelé se vyznačují specifickým chováním, zvyklostmi či tradicemi typickými pro konkrétní oblast. Tyto aspekty mají pro danou lokalitu svůj význam, nebo příčinu vycházející z místních podmínek (jako například geografická poloha či historický rámec oblasti). „Lokální kultura je také do značné míry závislá na sociálním mikroklimatu každé obce, to znamená na celkové vzdělanosti, potřebách a hodnotových orientacích místního obyvatelstva apod.“ (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 82) Kultura na lokální úrovni je ohrožena procesem globalizace. Tento proces v rychlém tempu pomocí komunikačních technologií propojuje a ovlivňuje různé oblasti kultury na různých místech a vytváří mezi nimi kontakty a vazby. Tyto oblasti tak ztrácí svoji jedinečnost a dochází ke komercializaci kultury. Pro zachování lokální kultury je především nutné podporovat a rozvíjet kulturní rozmanitosti, místní tradice a zvyky a podněcovat sounáležitost obyvatel jednotlivých oblastí. „Žádná kultura nevzniká direktivně shora. Pro existenci lokální kultury je potřebný určitý duchovní základ velmi významně ovlivněný tradicí. Na druhou stranu žádné kulturní jevy ani subjekty na lokální úrovni neexistují samy o sobě, ale jsou více nebo méně, přímo nebo nepřímo ovlivňovány společenskou, politickou i ekonomickou situací územně nadřazeného celku.“ (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 83) Pro rozvoj lokální kultury je především významný lidský prvek. Podstatná je aktivita obyvatel a jejich vnímání kulturní identity k určité oblasti. „Obecným předpokladem je však míra lidské potřeby kultury a schopnost ji nejen pasivně konzumovat, nýbrž i aktivně vytvářet. To souvisí s celkovým klimatem ve společnosti, které je možné z lokální úrovně ovlivnit jen zčásti.“ (Zemánek, 2003, s. 137. In: Patočka, Heřmanová, 2008, s. 84)
4
Protože se tato práce zaměřuje na lokální kulturu města Znojma, považujeme za odpovídající definici kultury převzatou z Programu rozvoje kultury ve městě Plzni, 2009. „Pod pojmem kultura se rozumí všechny formy tvořivé, vzdělávací a poznávací činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované činnosti kladou za cíl harmonický, duševní, psychický, intelektuální, sociální i tělesný rozvoj člověka, směřující k zachování jeho historického vědomí a identity, k uchování a rozvoji historického dědictví ve sféře duchovní a materiální a k rozvoji tvůrčího potenciálu jedince i společnosti ve všech oblastech lidského konání.“ (Statutární město Plzeň, 2009) Do pojmu kultura zahrneme mimo jiné činnosti divadel a divadelních spolků, animační programy kulturního hmotného dědictví a muzeí, městské slavnosti, tradice, festivaly, činnost zájmových a amatérských sdružení, koncerty, nabídky kin atd. Aby se mohla oblast kultury plně rozvíjet a mohlo být využito jejího přínosů, je potřeba k ní zaujmout určité stanovisko. Pokud má plnit své funkce, vést k trvalému a kontinuálnímu rozvoji oblasti a má být hospodářsky přínosná, je nutné určit, jak a v jaké míře je toho možné dosáhnout. Kulturní politika formuluje základní principy, dlouhodobou vizi, priority, cíle a nástroje k plnému a efektivnímu využití kultury.
1.2 Kulturní politika Kulturní politika je veřejná deklarace přístupu ke kultuře státu, kraje či obce (nebo i vyššího celku – např. Evropské unie). Předkládá obraz kultury a formuluje její vizi do budoucna. Na základě takto formulované vize je pak možné určit konkrétní cíle a především soubor opatření, jejichž realizací je možné tyto cíle naplnit a dospět tak k žádoucímu stavu kultury. Plánování opatření vyžaduje pravidelnou aktualizaci s ohledem na očekávané trendy a změny. Kulturní politika České republiky je definována v aktuálním dokumentu Ministerstva kultury Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. V tomto dokumentu je popsána role kultury pro společnost a její význam v příštích letech v souladu se základním principem, že „kultura je projevem i hybatelem života jedince i společnosti a že úkolem státu je pouze a jedině ovlivňovat vnější podmínky 5
tak, aby umožňovaly a podněcovaly její rozvoj.“ (Ministerstvo kultury, 2009, úvodní slovo) Na základě výše uvedených funkcí kultury je pro Českou republiku formulovaná konkrétní vize do roku 2014: „Kultura je pro Českou republiku ,jízdenkou do budoucnosti‘: chceme být opět křižovatkou kultur, svoji přirozenou pozici využít svobodným, otevřeným a kreativním způsobem při tvorbě kultury vlastní, ochraně zděděných kulturních hodnot a jejich uplatnění ve všech oblastech života společnosti. Úkolem státu je vytvářet optimální vazby mezi kulturou a všemi oblastmi společnosti a tak obohacovat životy občanů, rozvíjet kreativní schopnosti v hospodářství, výzkumu, vzdělání, motivovat dárcovství i poskytnout dostatečné zdroje a tím posílit konkurenceschopnost země v globálním prostředí.“ (Ministerstvo kultury, 2009, s. 11) Úloha státu ve vytváření optimálních vazeb pro rozvoj kultury a obohacování života obyvatel je zprostředkována především lokální kulturní politikou. Vize Státní kulturní politiky vychází z faktů, že „kultura je sektorem, který může v příštích letech sehrát zásadní roli v rozvoji české společnosti a o který lze do značné míry opřít ekonomický, environmentální i sociální rozvoj státu. České země mohou díky geografické poloze i tradici pozitivně využit kontaktu evropských i globálních kulturních vlivů. Úkolem státu, krajů a obci a jejich instituci není pouze podporovat kulturu jako takovou, ale propojit ji s jinými oblastmi společnosti, zejména zpřístupnit její hodnoty – kulturní dědictví stejně jako svobodu a kreativitu vlastní kulturní tvorbě – k využití v ostatních oblastech lidských aktivit.“(Ministerstvo kultury, 2009, s. 11)
Z vize jsou dále rozpracovány čtyři prioritní cíle: „Cíl 1: využit přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činnosti. Cíl 2: zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty.
6
Cíl 3: poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. Cíl 4: vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně států, krajů a obcí.“ (Ministerstvo kultury, 2009, s. 12)
Vize s těmito cíli určuje strategii rozvoje kultury pro celou republiku v celkovém globálním prostředí. Cíle jsou dále rozpracovány do konkrétních opatření. Opatření, která nejvíce souvisí s kulturní politikou na obecní úrovni, jsou spojena především s prvním a čtvrtým cílem. Opatření k dosažení prvního cíle jsou zaměřená na historické objekty a jejich využití. S tímto cílem je spojená revize majetku národních kulturních institucí a případné převedení majetku na kraje nebo nejlépe obce, které by mohly historické objekty využít pro poskytování kulturních služeb. Soustředí se také na projekty PPP 1 v oblasti kultury a následné využití získaných zkušeností z úspěšných realizací této formy u dalších projektů. Opatření pro čtvrtý cíl se zaměřují na péči o nemateriální kulturní dědictví, jako jsou například lidové tradice, tanec či divadlo. Snahou je také vyšší zapojení občanů do činností veřejnoprávních institucí v kultuře, především jejich zapojení do programové náplně těchto institucí. Tato opatření mají na přístup ke kultuře na obecní úrovni největší vliv. (Ministerstvo kultury, 2009, s. 14-24) Dokument Státní kulturní politika ukládá také způsob obeznámení orgánů krajů a obcí s těmito cíli a opatřeními. Cíle by se měly promítnout do všech dílčích strategií rozvoje kultury nižších samosprávných celků s konkrétními opatřeními pro danou oblast dle její geografie, historie, zavedených tradic apod. Konkrétní dopad této vize se projevuje na konečných uživatelích, tedy občanech na obecní úrovni. Obecní kulturní politika pracuje s konkrétními lokálními specifiky, dá se lépe prosazovat díky úzké komunikaci a spolupráci s občany a jejich zpětné vazbě. Díky naplňování určitých obecních kulturních cílů v souladu se státní kulturní politikou dochází k plnění cílů v kultuře České republiky.
Označení pro projekty PPP je převzato z anglického termínu Public Private Partnership – v překladu veřejné a soukromé partnerství. Jde o projekt, jehož cílem je poskytovat veřejné služby ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Díky těmto projektům je možné pro veřejné služby využít zdrojů soukromého sektoru. Projekty PPP jsou dnes běžně realizované například v oblasti dopravní infrastruktury nebo zdravotnictví. 1
7
Definovaná kulturní politika může efektivně fungovat pouze za předpokladu, že jsou s ní seznámeny všechny zainteresované subjekty a že jí takto akceptují. Na krajské a obecní úrovni nemusí být vyjádřená formálně vydaným dokumentem. Pokud ale dokument nevznikne a nebude oficiálně vydaný, nebude vize kultury jednotná a funkční při jakékoli změně (např. při změně politického představenstva obce, personálních změnách na úřadech apod.). Kulturní politika může být součástí obecných strategických dokumentů rozvoje dané oblasti. Pro tvorbu strategických dokumentů na krajské a obecní úrovni ale stále neexistuje metodická podpora. Při tvorbě rozvojových materiálů (nejen v oblasti kultury) je jedním z hlavních problémů to, že jednotlivá opatření nejsou dostatečně konkrétní a časově provázaná. Tedy i v případě, že bude kulturní politika formálně definovaná vydaným dokumentem na obecní úrovni, nemusí být funkční. Další kapitola popisuje možný způsob zpracování kulturní politiky s využitím strategického plánování, aby celková vize, jednotlivé cíle i jejich opatření byly správně definovány a byly funkčně a správně časově nastaveny.
1.3 Strategické plánování, plán a řízení Funkční a ověřitelný plán pro oblast kulturní politiky je strategickým plánem, protože je časově vymezen obdobím delším než tři roky. Strategické plánování je tvořivý proces formulace cílů určité organizace (obce, kraje, státu), kterých by chtěla dosáhnout na určitém území, v určitém čase, s ohledem na dosavadní vývoj a na nadcházející trendy, které by vedly k jejímu rozvoji. Základem pro strategické plánování je zapojení všech zainteresovaných stran. Klíčovým zdrojem pro rozvoj jsou obyvatelé, kteří v konkrétním místě (obci) žijí. Společně s vedením obce a jeho obyvateli jsou zvoleny cesty k dosažení určených cílů se zvážením všech příležitostí a hrozeb.
8
Následující schéma popisuje proces definice vize strategického plánování.
Obrázek 1: Proces definice vize strategického plánování Zdroj: autorka práce, na základě: REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., Sdružení obcí). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 140 s. ISBN 80-210-2126-8. s. 7.
„Strategické plánování je nezbytné všude, kde se jedná o činnost trvající delší dobu – tedy ne o jednorázový výkon, a kde je s touto činností spojen příjem a výdej peněz“.(Gremlica, 2008, ¶ 3). Rozvojové aktivity jsou definovány proto, aby byly dostupné zdroje (jak finanční, materiální, tak lidské) efektivně využity. Organizace (obec, kraj, stát), které chtějí být dlouhodobě úspěšné a konkurenceschopné, musí při strategickém plánování využívat svých diverzit v jednotlivých oblastech. Předmětem našeho zájmu je především strategické plánování ve veřejné sféře pro oblast kultury na obecní úrovni. Strategické plánování může být na obecní úrovni nejúčinnější. Cíle a jejich opatření mohou být zcela konkrétní pro danou obec. Přesto musí být strategické plánování na obecní úrovni provázané s nadřazenými strategickými dokumenty, v oblasti kultury především se Státní kulturní politikou České republiky.
9
Na obecní úrovni je také podstatné využívání komunitního plánování. „Zapojení klíčových aktérů a obyvatel obce přináší nové nápady, posiluje shodu v rozhodování o prioritách a vytváří atmosféru pozitivního očekávání.“ (Město Vodňany, 2011, s. 6). Posiluje se pocit sounáležitosti občanů k obci a zvyšuje se jejich zájem a aktivita při samotném naplňování strategického plánu, jak již bylo výše uvedeno, je pro rozvoj lokální kultury podstatné. Prohlubuje se také spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro strategické plánovaní se dají využít dvě metody: expertní a komunitní. Expertní metoda vychází z odborné analýzy prostředí, která je zaměřena na kvantitativní výsledky zpracovávané najatou externí skupinou odborníků. Externí firma pak nese zodpovědnost za vytvoření strategického plánu. Výsledky tedy nejsou ovlivněny postojem a názory zpracovatelů. Nevýhody této metody spočívají v neznalosti prostředí a vztahů mezi klíčovými aktéry. Analýza prostředí je zpracovaná důkladně, ale návrhy nejsou propojeny s prostředím. Obyvatelé nemají příležitost zapojit se do plánování, což má za důsledek jejich neznalost výsledného plánu. To snižuje jejich motivaci k jeho plnění a realizace plánu je omezena. Komunitní metoda je naopak založena na komunikaci s obyvateli. Zpracovatel je v tomto případě většinou v určitém vztahu k vedení města a zastupuje zde pouze roli koordinátora, který pomáhá formulovat diskutované cíle. Dá se předpokládat, že občané budou při jejich naplňování více aktivní. Při komunitní metodě může docházet k diskuzi o zdánlivě závažných problémech, které ale nejsou podloženy kvantitativními výsledky a nemají takový vliv a naopak mohou být některé podstatné problémy přehlédnuty. Nejúčinnějším způsobem zpracování je kombinace obou metod. Kombinací obou metod by vytvořená strategie neměla být pouze formálním výstupem, ale měla by být funkční i při své realizaci.
10
Jednotlivé kroky strategického plánování jsou časově řazeny takto:
organizace procesu (stanovení zodpovědných osob),
analýza prostředí, vyhodnocení a předání výsledků (využití všech potřebných metod),
návrh rozvojové strategie (určení rozvojové vize, stanovení prioritních oblastí),
akční plán (stanovení konkrétních cílů, výběr vhodných projektů pro jejich naplnění),
přijetí plánu zastupitelstvem,
implementace strategického plánu a jeho monitoring,
hodnocení, případná úprava a aktualizace.
Výsledkem procesu strategického plánování je Strategický plán. (Rektořík, Šelešovský a kol., 1999, s. 7) Tento dokument slouží jako podklad pro strategické řízení v oblasti kultury. Vzhledem k zapojení veřejnosti není dokument politicky motivován a měl by být funkční i při změně politického představenstva či při personální změně v klíčových organizacích. Schéma uvádí vztahy mezi jednotlivými fázemi strategického plánování.
Obrázek 2: Vztahy mezi fázemi strategického plánování Zdroj: KOTLER, P. Marketing Management, New Jersey, Prentice Hall 1994, s. 63. In: REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S.,S.R.O., A.S., Sdružení obcí). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 140 s. ISBN 80210-2126-8. s. 7.
11
1.4 Struktura strategického plánu Strategický plán můžeme formálně i obsahově rozdělit do tří části. V těchto třech částech probíhá také zpracování strategického plánu.
1.4.1 Analytická část Před zahájením plánování jednotlivých projektů je provedena kompletní analýza, která předkládá obraz daného územního a oborového celku. Zkoumá podmínky pro rozvoj a faktory, které mohou rozvoj ovlivnit pozitivně či negativně. V případě analýzy v oblasti kultury na obecní úrovni patří mezi zkoumané složky například demografie obyvatelstva, ekonomika, vzdělanost obyvatelstva, geografie, historie, vliv zahraničí, technická infrastruktura, cestovní ruch, klíčové organizace a jejich činnosti atd. Data se čerpají z existujících dokumentů, z běžně dostupných statistik (například Českého statistického úřadu), z rozhovorů s obyvateli a zastupiteli města. Zdrojem informací mohou být také již existující strategické plány v této oblasti z jiných českých nebo i zahraničních měst, která mají již jistou zkušenost.
1.4.1.1 Techniky zjišťování názorů a postojů mezi obyvateli Mimo dat, která se dají získat tzv. „od stolu“, z běžně dostupných zdrojů, je nutné získat i informace z terénu od samotných obyvatel. Díky tomu je možné zjistit názory a postoje místních obyvatel a určit problémy dané oblasti a podněty ke změně. Zde jsou uvedeny příklady některých metod. Nejedná se o celkový výčet všech metod, ale uvedeny jsou ty, které již byly v jiných městech pro tuto oblast užity. Každá z těchto metod vyžaduje rozdílnou náročnost na finanční a lidské zdroje. Při volbě vhodných metod je tedy nutné přihlédnout i k tomuto aspektu.
Analýza zainteresovaných stran K zajištění všech klíčových aktérů a identifikaci všech osob, institucí, podniků, spolků a dalších skupin, které mají na rozvoji oblasti zájem, je vždy vypracovaná analýza zainteresovaných stran. Určuje vliv těchto subjektů a pomáhá uvědomit si jejich očekávání. Napomáhá k určení způsobu komunikace se zainteresovanými stranami. Je zařazena mezi techniky terénního výzkumu především proto,
12
že zpracovatel nemusí existenci a vliv některých stran znát. Může jít například o aktéry, kteří nejsou právnickou osobou, ale jejich vliv a popularita u místních obyvatel může skrývat velký potenciál.
Průzkum mezi občany formou ankety nebo dotazníku Průzkum mezi občany formou ankety nebo dotazníku je nejčastěji užívaný nástroj. Zjišťuje názory a postoje určité skupiny, na jejichž základě je možné definovat základní problémy. Může přinést také návrhy na zlepšení.
Strukturované rozhovory Zatímco dotazníkové šetření definuje určitý problém, strukturovanými rozhovory můžeme zjistit jeho příčiny. Jde o hloubkový rozhovor se skupinou 8 – 12 obyvatel složenou z oficiálních i neoficiálních představitelů obce se zájmem o dané téma. V případě citlivého tématu, kdy by přítomnost dalších osob mohla dotázaným bránit v upřímném vyjádření, je vhodnější zvolit individuální rozhovor.
Veřejná fóra Veřejná fóra jsou organizovaná setkání, kterých se mohou zúčastnit všichni obyvatelé. Na tomto setkání dostanou všichni zúčastnění prostor vyjádřit se k předem určeným tématům.
SWOT analýza Získané informace a data je nutné následně vzájemně porovnat a zhodnotit jejich vliv. K tomu je nejčastěji využívaná SWOT analýza – analýza vnitřního prostředí (silné a slabé stránky) a vnějšího prostředí (příležitosti a hrozby). 2
SWOT analýza je podrobná analýza vnitřního a vnějšího prostřední předem definované oblasti. Zkoumá všechny faktory ovlivňující subjekt (město, organizaci, projekt atd.) a tyto faktory řadí do čtyř základních skupin. Silné a slabé stránky jsou vlastnosti vnitřního prostředí organizace, které mohou její činnost podpořit. Příležitosti a hrozby vycházejí z vnějšího prostření a určují příležitosti, které by mohl subjekt využít, a hrozby, kterým je třeba věnovat pozornost. Na závěr je vyhodnocena vzájemná interakce obou prostředí. Při výčtu všech faktorů by měli být přítomni všichni zainteresovaní. 2
13
Při hodnocení vlivu, intenzity, pravděpodobnosti a atraktivity aspektů by měli opět být zapojení hlavní aktéři analyzované oborové a územní oblasti. To, co může někdo považovat za výhodu, může být pro jiného hrozba. Spolupráce na SWOT analýze by měla určit ty nejpodstatnější aspekty.
1.4.2 Návrhová část Návrhová část navazuje na výsledky analytické části. Prvním krokem je definice rozvojové vize dané oblasti. Vize představuje stav, kterého by mělo být realizací strategického plánu v budoucnu dosaženo. Vize musí být konkrétní a smysluplná, musí zohledňovat specifické podmínky oblasti. Měla by být výsledkem shody všech zapojených. Po formální definici této vize by měl být poskytnut prostor pro vyjádření souhlasu či připomínek. Na základě dané vize je možné určit prioritní oblasti, kterým by měla být věnována pozornost. „Pro každý plán je lepší menší počet oblastí, neboť jen tak bude zřejmé, kde jsou priority, avšak s tím, že budou vymezeny dostatečně konkrétně. „(Hrabalová, 2004, s. 19) Pro každou z těchto oblastí je možné znovu provést SWOT analýzu a konkretizovat vlivy pro jednotlivé oblasti. „Na základě vymezených oblastí a provedených analýz jsou stanoveny cíle rozvoje, které jsou dále rozvedeny do konkrétních opatření vedoucích k jejich naplnění.“ (Hrabalová, 2004, s. 19) Cíle musí být specifikované, měřitelné, akceptovatelné, realistické, termínované a integrované s ostatními cíli (tzv. SMART). (Ježková, Krejčí, Lacko, Švec, 2013, s. 50) Při stanovování jednotlivých cílů a jejich opatření v definovaných oblastech je nutné spolupracovat se širokou veřejností. Je nutné ověřit, že stanovené cíle jsou skutečně výsledkem potřeb a přání obyvatel. Zapojením veřejnosti mohou být nalezena nová kreativnější a efektivnější řešení.
1.4.2.1 Metody pro získávání nápadů mezi obyvateli Pro zapojení veřejnosti existuje několik kreativních způsobů. Je nutné zvážit, které metody jsou vhodné pro danou obec a oborovou oblast. Uvedené metody opět nejsou výčtem všech existujících metod.
14
Hledání nápadů v malých skupinách – brainstorming Tato skupinová technika využívá znalostí a schopností místních lidí. Snahou diskuze je získat co možná nejvíce nápadů na dané téma. Na základě podnětů členů skupiny mohou vzejít nové nápady. Při této metodě je nutné dodržovat zásadní pravidla. Během diskuze nehodnotíme jednotlivé nápady, aby aktivita zúčastněných neupadla, a všechny nápady musí být zaznamenány. Po ukončení diskuze se společně určí ty nejlepší nápady.
Hra město buducnosti3 Metoda, kterou vytvořil British Council 4 , probíhá vždy dva dny. Akce se účastní obyvatelé města, nejlépe s co nejrozličnějšími profesemi, a také zástupci města a odborníci. Účastníci jsou rozděleni do skupin po čtyřech až pěti členech. Nejprve se zamýšlí nad globálními problémy dané oblasti a následně tyto problémy porovnávají se situací v jejich městě. Z odkrytých problémů vyberou jeden, ke kterému hledají nejlepší řešení. Tento moment je klíčový pro identifikaci problémů, které občané vnímají jako nejzávažnější. Následující den se ověřuje proveditelnost nápadů.
Plánovací víkend5 Jak již název vypovídá, plánovací víkend trvá obvykle dva celé víkendové dny. Účastnící jsou vítáni kdykoli během dne, všichni se mohou kdykoli přidat do diskuze a podle potřeby zase odejít. Lidé mohou přicházet s různými nápady, navzájem se ovlivňovat a rozvíjet své ideje. (Lenda Chaloupková, 2000, s. 47)
Metodu Hra město budoucnosti využila z českých měst například Plzeň, Ostrava, České Budějovice, a další. Navrhovaná řešení pak využila pro své strategické plány v oblasti kultury. V případě Ostravy byl realizován například projekt „CykloArt – stezka, která táhne“. Projekt představuje CykloArt trasu podél koryta řeky Ostravice nejen jako místo odpočinku, ale jako místo setkávání s uměleckými objekty (sochy, 3D objekty) a aktivitami (sezónní výstavy, živé umělecké produkce atd.). Umělecké objekty CykloArt stezky budou mimo jiné vznikat z materiálu pro Ostravu typických (uhlí, ocel, kamen). (Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2010, s. 42) 3
British Council je mezinárodní organizace Spojeného království, která přenáší zkušenosti z oblasti vzdělávání a kultury z Velké Británie do celého světa. Zaměřuje se na posílení kulturních vazeb, jak na lokální, tak i mezinárodní úrovni. 4
V České republice se tato technika uplatnila například pro získání námětů na obnovu Václavského náměstí v Praze již v roce 1996 (Lenda Chaloupková, 2000, s. 47) 5
15
Veřejná setkání, veřejná fóra V analytické části pomáhají veřejná fóra rozpoznat klíčové problémy oblasti a názory obyvatel. Veřejná setkání či veřejná fóra v části návrhové pomáhají hledat pro definované problémy řešení. Je důležité poskytnout všem zúčastněným prostor k návrhu řešení, stejně tak jako k vyjádření svého postoje k ostatním navrhovaným řešením.
U těchto metod vždy záleží na zpracovatelském týmu strategického plánu a především na městském zastupitelstvu, které z navrhovaných nápadů využijí.
Místní Agenda 21 Zvláštním nástrojem zapojování veřejnosti je také naplňování programu Místní Agendy 21. Místní Agenda 21 vychází z Agendy 21, což je strategický plán udržitelného rozvoje Evropských společenství. Místní Agenda 21 je její lokální implementace a aktivity v oblasti kultury jsou jednou z náplní programu. Program místní agendy je založen na participaci místních obyvatel a úřadů. Účast v tomto programu je dobrovolná a zapojit se do něj mohou kraje, obce, mikroregiony, místní akční skupiny, ale také nevládní neziskové organizace a soukromé firmy. Tento program je oboustranně účinný. Představuje metodiku pro obce jak přistupovat k zapojování veřejnosti. Na základě předepsaných kritérií (jako je například organizace veřejného projednávání, organizace spolupráce občanského, veřejného a podnikatelského sektoru apod.) musí obec či výše jmenovaní plnit jednotlivé aktivity. Kritéria jsou nastavena tak, aby obec postupovala v úrovni zapojování místních obyvatel. Program má určené jednotlivé kategorie, ve kterých se zvyšují nároky na zapojování veřejnosti. Program také poskytuje různé kurzy a školení, aby všichni zapojení v programu věděli, jak jednotlivá kritéria naplňovat. Postupovat se dá od kategorie "Začátečník“ po kategorii „A“.6
Kategorie „Začátečník“ je označení pro vstupující instituce. Při dosažení určitých kritérií postupují od kategorie „D“ až „A“. 6
16
Díky těmto metodám lze získat specifické informace týkající se jednotlivých cílů. S definovanými cíli a opatřeními se dále pracuje v akčním plánu. Návrhová část zahrnuje také časový a finanční rámec (včetně předpokládaných zdrojů financování) strategického plánu.
1.4.3 Akční plán Akční plán obsahuje soupis všech konkrétních projektů, které byly zvoleny k realizaci a tím i k naplnění jednotlivých cílů. Po sestavení všech cílů a opatření jsou osloveny zainteresované skupiny k předkládání projektů pro naplnění těchto cílů. Osloveni jsou většinou: zastupitelé města, komise města, příspěvkové organizace, neziskové organizace, zástupci soukromého ziskového sektoru, ostatní zájemci. Všechny předložené projekty jsou hodnocené především v souladu se stanovenými cíli. Projekty musí mít jasně určený časový a finanční plán, zdroje krytí, garanty projektu, případně spolupracovníky. Vybírají se především projekty, které mají reálně nastavené hodnoty a jejichž realizací se naplní některý ze stanovených cílů. Důležitým aspektem je také finanční zabezpečení projektu. Jednotlivé projekty mohou vyžadovat finanční účast obce, proto musí být výběr projektů pro realizaci velice důkladný. U jednotlivých projektů je možné stanovit požadované výstupy (např. průběžné zprávy, závěrečné hodnocení apod.). Jednotlivé projekty vybírá řešitelský tým. Z vybraných projektů je sestaven akční plán, který obsahuje všechny náležitosti projektu a jejich provázanost s konkrétními cíli. „Velmi důležité je přijetí plánu zastupitelstvem, neboť se tak deklaruje politická podpora cílům a opatřením ve strategickém plánu obsaženým a snaha o realizaci plánu.“ (Hrabalová, 2004, s. 19) Následuje fáze implementace. Výsledkem dobře připraveného strategického plánu je jeho úspěšná realizace. Realizace jednotlivých projektů je řízena projektově a výsledná úspěšnost je vyhodnocena na základě hodnotících kritérií jednotlivých projektů. Celková strategie by při výběru nejvhodnějších projektů měla vést k naplňování dlouhodobé vize. Samozřejmě je nutné dokument pravidelně aktualizovat v závislosti na dosažených výsledcích z jednotlivých projektů. Výše uvedené metody jsou návrhem možného řešení. Vzhledem k tomu, že i čas a zájem obyvatel je omezený, je nutné zvážit vhodnost jednotlivých metod.
17
Náročnější metody (jako například hra město budoucnosti, či plánovací víkend) nejsou zcela vhodné pro obce, které nemají zkušenost s komunitním plánováním. V takovém případě je vhodné zvolit pro analýzu prostředí například dotazníkové šetření a pro hledání vhodných řešení a konkrétních projektů uspořádat například veřejná fóra. Strategický plán musí dodržet také určité formální náležitosti. Měl by být napsán čtivým a srozumitelným stylem a všechny odborné termíny by měly být dostatečně vysvětleny. Předejde se tak případné demotivaci zainteresovaných na jeho prostudování, eventuálně i strachu z neporozumění.
1.5 Aktéři strategického plánování Před zahájením je nutné určit aktéry strategického plánování a definovat jejich kompetence. Společně si musí vyjasnit, co oblast společného zájmu pro obec znamená, proč je nutné soustředit se na její rozvoj a jaký by byl ideální stav. Zadavatel – zadavatel je obec, jejíž snahou je zajistit svým občanům kulturní služby na kvalitní úrovni za dostupných podmínek. Expertní externí skupina – město může zadat zpracování analytické části dokumentu externí společnosti (jak je uvedeno výše, další kroky ve strategickém plánování by měly probíhat ve spolupráci s občany). Řídící skupina – řídící skupina je složena z klíčových aktérů (zástupci politické reprezentace, vedoucí odborů, zástupci neziskových kulturních organizací, ředitelé škol, podnikatelé apod.). Skupina zváží výsledky analýz a na jejich základě určí prioritní oblasti rozvoje. Pracovní skupina – je sestavena na základě vytyčených priorit z odborníků dané oblasti. Může být vytvořeno více pracovních skupin, vzhledem k rozsahu prioritních oblastí. Skupina určuje jednotlivé cíle prioritních oblastí a hodnotí opatření k jejich dosažení. Členové pracovní skupiny by vždy měli být přítomni při realizaci vybraných metod zapojení veřejnosti. Se členy skupiny je nutné projednat časovou náročnost příprav a zvážit jejich ochotu věnovat svůj volný čas. Návrhy pracovní skupiny musí být řídící skupinou schváleny.
18
Obrázek 3: Kompetence aktérů strategického plánování Zdroj: autorka práce
1.6 Strategie regionálního rozvoje Na rozvoj lokální kultury mají vlivy i další faktory, jako například ekonomika daného území, struktura obyvatelstva, struktura osídlení, úroveň infrastruktury, veřejná správa atd. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 10) Podmínkami konkrétních oblastí a jejich vzájemnými vlivy se zabývá dokument vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020. „Strategie regionálního rozvoje je koncepčním dokumentem, který formuluje přístupy k rozvoji regionů ČR, vytváří základ regionální politiky ČR a směruje územní zaměření ostatních rozvojových politik na období 2014–2020.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 9) Strategie regionálního rozvoje spočívá v pozitivním využívání disparit jednotlivých regionů pro jejich dynamický rozvoj. Spočívá v originálním a efektivním využívání rozmanitostí jednotlivých regionů jako konkurenčních výhod a staví je jako přednost regionu. Graf ukazuje, jak s pozitivními rozmanitostmi strategie pracuje.
Diversita
Flexibilita
Prosperita
Stabilita a efektivita
Dynamická rovnováha
Obrázek 4: Vzorec využívání regionálních diversit Zdroj: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006, 163 s. ISBN 80-239-7497-1. s. 9.
19
Vize regionálního rozvoje ČR popisuje stav, kterého by mělo být do roku 2020 dosaženo: „Česká republika chce být v dlouhodobém horizontu:
zemí konkurenceschopnou, využívající kvalitní lidské zdroje a vzdělávací, výzkumnou a inovační infrastrukturu pro rozvoj znalostní ekonomiky,
zemí využívající svoji geografickou polohu k prohloubení vazeb a spolupráce ve středoevropském prostoru,
zemí rozvíjející udržitelným způsobem pozitivní specifika jednotlivých regionů a podporující jejich vnitřní hospodářskou, sociální a environmentální soudržnost,
zemí s funkčními vazbami mezi venkovskými a městskými oblastmi, chránící své přírodní, krajinné a kulturní hodnoty a vhodně využívající jejich potenciál.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 78)
Pro rozvoj lokální kultury je důležitý především rozvoj specifik jednotlivých regionů, ochrana kulturních hodnot a vhodné využití jejich potenciálu. Konkrétní opatření pro rozvoj lokální kultury a tvorbu kulturní strategie vycházejí z cílů zajistit „odpovídající podmínky pro kvalitní život obyvatel“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 88) a „zvýšit kvalitu a reálné využívání strategických dokumentů zpracovaných na úrovni obcí a regionů.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 95) Pro kontinuální regionální rozvoj ve vztahu ke kultuře je nejdůležitějším opatřením zaměření na rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity obyvatel a pro využití kulturního potenciálu. Opatření je zaměřené na povzbuzení iniciativy a aktivity místních lidí a posilování místní identity. Soustředí se také na rozšíření nabídky kulturního vyžití s důrazem na aktivity pro mládež, seniory a sociálně znevýhodněné skupiny a také ty aktivity, které jsou realizované v památkových objektech. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 89) Ve vztahu k plánování v oblasti kultury je potom nejdůležitějším opatřením posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji. Toto opatření je zaměřené na posílení a zkvalitnění strategického plánování obecních samospráv a na posílení vazeb mezi koncepčními dokumenty na národní, krajské a místní úrovni. (Ministerstvo pro místní rozvoj: a, 2013, s. 95) 20
Dokument určuje kompetence mezi státní správou, krajskou a obecní samosprávou a uděluje jim povinnosti nejen pro rozvoj v oblasti kultury.
1.6.1 Úloha státu „Úloha státu v oblasti regionálního rozvoje spočívá v koncepční činnosti a usměrňování rozvojových aktivit včetně alokace prostředků státního rozpočtu na volená opatření, vytváření právního, ekonomického či správního prostředí podporujícího činnost jednotlivých aktérů regionálního rozvoje.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 5)
Úkolem státu je v bodech zejména:
„vytváření koncepce regionální politiky státu,
analýza a identifikace regionálních disparit,
určení problémových regionů, které je potřeba podporovat z úrovně státu,
stanovení rozsahu a zaměření podpory státu v rámci státních programů podpory
regionálního
rozvoje
k odstraňování
regionálních
disparit.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, s. 8)
Odpovědnost za sestavení a realizaci Strategie regionálního rozvoje nese Ministerstvo pro místní rozvoj. Strategie ale zasahuje do působnosti všech ministerstev, a proto by měly být resortní politiky a koncepční dokumenty zpracovávány s ohledem na stanovené cíle Strategie regionálního rozvoje (tedy i Státní kulturní politika).
1.6.2 Úloha krajů „Kraje jako vyšší územně samosprávné jednotky realizují významnou část rozvojových aktivit v území a tvoří klíčovou stavební jednotku tvorby a realizace regionálního rozvoje v ČR. Kraje koordinují rozvoj svého územního obvodu, spolupracují s ústředními správními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 6)
21
Kraj v rámci své působnosti:
„provádí analýzu, sledování a hodnocení úrovně rozvoje svého územního obvodu a jeho částí a schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje,
podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu,
podporuje rozvoj a poskytuje dotace a půjčky obcím a jiným právnickým osobám působícím v obvodu kraje,
zajišťuje přípravu, realizaci a kontrolu plnění regionálních podpůrných programů.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 117)
Mezi kraji a obcemi by měla fungovat úzká spolupráce. Vyjasněny by měly být kompetence činností na území obcí, například směrem k příspěvkovým organizacím.
1.6.3 Úloha obcí „Obce jsou základní jednotkou regionálního rozvoje. Vytvářejí podmínky pro život i pro podnikání. Jsou nejčastějšími realizátory projektů na podporu regionálního rozvoje.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 6) Zatímco se stát soustředí na celostátní nebo mezinárodní projekty, kraje a města se soustředí na projekty regionální a lokální, kterými uspokojují potřeby a zájmy svých obyvatel. Dle Teorie a praxe rozvoje měst a obcí Simony Hrabalové (2004, s. 14) plní obce tyto funkce:
„sociální
ekonomickou
územně-technickou.“
„V důsledku sociální funkce obce zajišťují širokou paletu veřejných služeb, jako například zajišťování kulturních aktivit v obci.“ (Hrabalová, 2004, s. 14) Rozvoj ale není řízen direktivně shora, musí docházet ke komunikaci všech úrovní. Každá úroveň má jiné kompetence a každé z nich jsou uložená jiná práva a povinnosti.
22
1.7 Kulturní činnost, její účel a formy Jak již bylo výše uvedeno, při tvorbě kulturní strategie je nutné zapojit všechny hlavní aktéry a zainteresované strany oblasti. Je nutné znát také účel jejich činnosti a motivaci. Proto se v této kapitole seznámíme se nejužívanějšími formami kulturní činnosti a jejich účelem.
1.7.1 Nezisková oblast V oblasti kultury jde ve větší míře o neziskové organizace. Tyto organizace vznikají za účelem zajištění určitých služeb, které neposkytuje stát ani soukromý sektor, z dobrovolné aktivity občanů. Činnost některých organizací byla a je součástí historického vývoje kultury daného území; nejsou založeny za účelem zisku, ale k zaplnění určitého nedostatku ve smyslu veřejné služby. Pokud generují nějaký zisk, použijí ho na další rozvoj své činnosti. Dle Vladimíra Vojíka „se občané ani podnikatelé doposud nesžili s tím, že tyto organizace mají své místo ve společnosti a jejich význam je nenahraditelný.“ (VOJÍK, 2008, s. 87) Dle jeho názoru je to dáno především malou osvětou a propagací. (VOJÍK, 2008 s. 88) Při tvorbě kulturní strategie je potřeba se zástupci těchto organizací komunikovat, vyjasnit si jejich představu a pracovat s ní. Většinou jde o organizace, které zastupují významnou část kulturní nabídky, a proto by se s nimi mělo jednat o jejich zapojení a případné podpoře. Nejrozšířenější formou neziskové kulturní organizace je zapsaný spolek 7 . Aktivity jsou vedeny společným zájmem občanů, kteří využívají práva spolčovat se. Tyto aktivity mohou být vzájemně prospěšné pro své členy, anebo veřejně prospěšné pro širokou veřejnost. Předmětem činnosti spolku může být například činnost divadelního, hudebního či výtvarného souboru. Další forma neziskové organizace, se kterou se dále v této práci setkáme, je příspěvková organizace. „Územní samosprávný celek (obec, kraj, stát) může ve své
Od 1. 1. 2014 je v platnosti nový občanský zákoník. S účinností tohoto nového právního předpisu dochází ke zrušení zákona o sdružování občanů a občanská sdružení jsou v novém občanském zákoníku nahrazeny formou zapsaný spolek. Na občanská sdružení, které neprovedla transformaci na jinou právní normu, je nahlíženo jako na spolky podle nového občanského zákoníku. Občanská sdružení mají povinnost do tří let přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě. Mimo jiné nebude moci název obsahovat pojem občanské sdružení. Ta, která tak zatím neučinila, budeme dále v práci nazývat stále občanským sdružením. 7
23
působnosti zřídit příspěvkovou organizaci pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“ (VOJÍK, 2008 s. 23) Příspěvkové organizace bývají zřízeny za účelem uspokojování potřeb obyvatel, které organizačně město nemůže vykonávat samo. Předmět činnosti příspěvkových organizací je určen zřizovací listinou. Organizace má vlastí právní subjektivitu, ale zřizovatel má právo zasahovat do vedení organizace, schvalovat krátkodobé i dlouhodobé plány a kontrolovat její hospodaření. Příspěvková organizace hospodaří s vlastními příjmy z činnosti a s prostředky přidělenými z rozpočtu zřizovatele. Pokud je organizaci svěřený majetek, hospodaří s ním. Další formou neziskové organizace je obecně prospěšná společnost. Tato forma se řídila zákonem o obecně prospěšných společnostech, který byl zrušen novým občanský zákoníkem od 1. ledna 2014. Pokud se nepřetransformuje na jinou právní formu, dále se tímto zákonem řídí. Obecně prospěšná společnost zastává obdobnou funkci jako příspěvková organizace. Zajišťuje veřejně prospěšné služby, může tedy působit i v oblasti kultury. Na rozdíl od příspěvkových organizací nebyly obecně prospěšné společnosti zřizované územními samosprávnými celky; zakladatelem mohla být fyzická či právnická osoba.
1.7.2 Zisková oblast Ziskové organizace jsou zpravidla založeny za účelem podnikání, tedy za účelem tvorby zisku. U těchto organizací v oblasti kultury ale vždy záleží na jejich motivaci a na ostatních podmínkách k zahájení činnosti (např. jakou zvolí právní formu). Některé organizace fungují primárně za účelem zisku, jiné zároveň zajišťují veřejnou službu. Nejčastěji volené formy je společnost s ručením omezeným. Činností takovéto společnosti, která zajišťuje veřejnou službu, může být například provozování městského kina. Před přípravou strategického plánu je nutné se s těmito formami a podmínkami jejich činnosti blíže seznámit. Například při určování podmínek pro finanční podporu ze strany města musí být zohledněny všechny aspekty, aby některé z těchto právních forem nebyly znevýhodněny.
24
1.8 Shrnutí Z výše uvedeného textu vyplývá, že strategické plánování je komplexní proces a jeho tvorbě musí předcházet důkladná příprava. Při strategickém plánování musí být zváženy všechny aspekty, aby mohly být efektivně využity všechny dostupné zdroje. V případě kulturní strategie na obecní úrovni musí vedení obce znát své technické, prostorové a finanční možnosti, ale především je zcela zásadní komunikace s místními občany. Je nutné mít představu o všech zainteresovaných stranách, jejich činnosti a motivaci. S těmito údaji je možné zvolit takovou metodu jejich zapojení, která by občanům vyhovovala a aktivizovala je. Uvedené metody jsou pouze návrhy inspirované úspěchem z jiných měst. V tomto ohledu je zásadní také úroveň a přístup města. Samo město musí od občanů vyžadovat zpětnou vazbu a nebránit se případné kritice.
25
2
Město Znojmo V předchozích kapitolách byl popsán průběh strategického plánování.
Zdůrazněna byla především potřebnost komunikace s občany a metodika strategického plánování v kultuře. Tato kapitola ověřuje způsob strategického plánování na komunální úrovni na příkladu města Znojma. Toto město se jeví jako dobrý příklad vnímání potřeby zapojování občanů do rozhodování. V této chvíli je město ve fází hledání správné formy, začalo již zjišťováním názorů mezi občany. Otázkou samozřejmě zůstává, zda a jakým způsobem bude město tyto názory reflektovat v následném konání. Pro orientaci v prostředí se tato kapitola věnuje obecným aspektům města, jako je geografické vymezení, historie města a demografické rozložení obyvatel. Třetí kapitola pak navazujícím způsobem popisuje současný stav kultury ve městě a způsoby její podpory.
2.1 Geografické vymezení Město Znojmo leží v jihozápadní části Jihomoravského kraje v okrese Znojmo. Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek České republiky, jenž tvoří 7 okresů: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Svou rozlohou zabírá 9 % celkové plochy České republiky a má celkem 1 166 tisíc obyvatel. V kraji se nachází celkem 21 obcí s rozšířenou působností. Jihomoravský kraj má výhodnou pozici v rámci Evropy, na jihu sousedí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem a je spojnicí mezi jihem a severem Evropy. V rámci republiky sousedí Jihomoravský kraj s krajem Jihočeským, Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Vysočinou. Kraj je významný díky vinařské tradici, nachází se zde 90 % vinařských ploch celé České republiky. (Český statistický úřad, 2013a, s. 1 – 3). Vinařská turistika, ale i místní folklórní tradice a lidová kultura přitahují do kraje spoustu návštěvníků. Také přírodní atraktivity v kraji vytváří vhodné podmínky pro cestovní ruch. Spádovým centrem Jihomoravského kraje je město Brno. S 385 913 obyvateli je město Brno druhým největším městem České republiky s rozvinutou sítí školství, průmyslu a kultury. Město Brno je s ostatními okolními obcemi nesrovnatelné, žádné jiné město v kraji nepřesahuje počtem obyvatel hranici 40 000. (Český statistický úřad, 2011a, s. 1) 26
Okres Znojmo patří s rozlohou 1 590,50 km² k největším okresům České republiky. Celkem je na tomto území 144 obcí, z toho dvě obce s rozšířenou působností – Znojmo a Moravský Krumlov. Geograficky významná je v tomto regionu řeka Dyje. Povodí řeky Dyje a okolní přírodní krásy jsou od roku 1991 vyhlášeny Národním parkem Podyjí. (Český statistický úřad, 2013b, ¶1, 4). Město Znojmo je město s rozšířenou působností8. S celkovým počtem 34 122 obyvatel je to druhé největší město Jihomoravského kraje. Rozkládá se na břehu řeky Dyje a zčásti zasahuje do Národního parku Podyjí. Díky vhodným klimatickým podmínkám je tato oblast vhodná pro zemědělství. Typické pro tuto oblast je vinařství a ovocnářství.
2.2 Historie města Historie města Znojma sahá až do 8. století. V této době se na skalním vrcholu naproti dnešnímu centru města rozrostlo slovanské hradiště. Díky příznivým podmínkám v povodí řeky Dyje došlo v rychlému rozvoji a v 9. a 10. století šlo o nejdůležitější území Velké Moravy. Od 11. století vládl na tomto území rod Přemyslovců, který se významně zasloužil o jeho rozvoj. Za jeho vlády byl vystavěn Znojemský hrad, silné opevnění okolo města a také dnes velice cenná rotunda sv. Kateřiny, uvnitř které je na nástěnných malbách vyobrazený rod Přemyslovců. Rotunda
patří
k nejstarším
dochovaným
středověkým
památkám
u
nás.
Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců, Konrád II. Ota, založil v roce 1190 premonstrátský Loucký klášter. V roce 1226 bylo Znojmo povýšeno Přemyslem Otakarem I. na královské město, první královské město na jižní Moravě. Významný pro město Znojmo byl také rod Lucemburků. Král Karel IV. udělil znojemským vinařům privilegium prodávat své víno ve všech zemích a městech koruny české (mimo Prahu). Ve 13. a 14. století bylo Znojmo nejvýznamnější centrum Moravy. Stalo se významným obchodním centrem mezi Čechami a Podunajím. Město bylo
Města jsou zvláštní kategorií obce, charakteristická určitým souborem znaků, a to především vyšším počtem obyvatel (více než 3 000 obyvatel), vyšším počtem obyvatel pracujících ve službách nebo průmyslu a zajišťováním sociálních, kulturní a dalších služeb pro širší okolí. Města s rozšířenou působností jsou obce s přenesenou působností státní správy. Tyto obce zajišťují výkon samosprávných kompetencí nejen pro svůj vlastní správní obvod ale také pro další okolní obce. Obce s rozšířenou působností vykonávají kompetence spojené se sociální péčí, péčí o životní prostředí, dopravní obslužností atd. 8
27
velmi bohaté, mělo již vydlážděné ulice, zavedeny vodovody, řadu lázní, dva špitály a krásné městské domy. Ve 14. století byl vybudován rozsáhlý systém podzemních chodeb, který sloužil jako systém sklepení pro uchování potravin, ale také jako obranný prvek města a jeho obyvatel. Významné pro město bylo zahájení pěstování znojemských okurek. Další vlna rozvoje proběhla během 18. a 19. století díky vybudování Severozápadní dráhy (Vídeň – Znojmo – Praha) a císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně. Díky tomu se zvýšil vývoz znojemského zelinářství (především okurek) i do zahraničí. V této době vznikla také Znojemská Beseda, dnes nejvýznamnější kulturní organizace ve městě. Ta vznikla za účelem podpory obrozeneckých snah v jinak poněmčené oblasti. Rychlý rozvoj města zastavila první světová válka. Po válce převažovalo ve městě německé obyvatelstvo. Mnichovskou dohodou bylo Znojmo připojeno k Třetí říši a značná část českého a židovského obyvatelstva se přesunula do jiné části země. Po druhé světové válce bylo město částečně poničeno bombardováním. (Město Znojmo, 2001, ¶ 1, 10) Dodnes je ale zachováno velké množství památek, některé z nich jsou zapsány na seznamu kulturních památek ČR (například Městské divadlo Znojmo, kostel sv. Michala, Dům Znojemské Besedy, Loucký klášter, Radniční věž a spousta dalších). V roce 1971 bylo historické centrum vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V roce 2010 bylo město oceněno jako historické město roku.
2.3 Demografie města Dle databáze Českého statistického úřadu mělo město Znojmo při posledním sčítání lidu v roce 2011 celkem 34 122 obyvatel, z toho 17 808 žen a 16 314 mužů. (Český statistický úřad, 2011a, s. 1) Podle
věkových
kategorií
můžeme
obyvatelstvo
obecně
rozdělit
do předproduktivního, produktivního a postproduktivního věku, přičemž dle grafu je patrné, že nejvíce obyvatel je v produktivním věku.
28
5450
0 - 14 let
4731
15 - 64 let
23813 65 a více
Graf 1: Věková struktura obyvatel města Znojma podle základních věkových skupin v roce 2011 Zdroj: Autorka práce, na základě: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Srovnání největších měst (sídel správních
obvodů
ORP)
Jihomoravského
kraje.
2011a,
6
s.
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/41fed56aacfa8529c1256f5100518b03/9b0af9893980fea ac1257bdc004476bf/$FILE/6441351303.pdf. s. 1.
Konkrétně můžeme obyvatelstvo rozdělit do věkových skupin rozdělených po pěti letech. Skupina obyvatel v předproduktivním věku není dále rozdělena, proto tvoří opticky nejpočetnější skupinu. V produktivním věku můžeme určit nejpočetnější skupiny, a to ve věku od 30 do 39 let a od 55 do 64 let. Průměrný věk je 41 let, což je srovnatelné s průměrným věkem republiky.9
9
Průměrný věk v České republice je 41,3 let. (Český statistický úřad, 2011b, ¶ 1)
29
Graf 2: Věková struktura obyvatel města Znojma podle pětiletých věkových skupin v roce 2011 Zdroj: autorka práce, na základě: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel s obvyklým pobytem, věk
(5-leté)
skupiny
[online].
2011c.
[cit.
2014-05-04].
Dostupné
z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30552&th=&v=1&vo=null&vseuzemi=null&void
Pro Znojmo je typický vyšší podíl obyvatel se středním odborným vzděláním zakončeným vyučením. Vysoký podíl mají také občané s úplným středním vzděláním zakončeným maturitní zkouškou. V krajském porovnání je relativně nízký podíl občanů s vysokoškolským vzděláním. Ve Znojmě se nachází pouze jedna soukromá vysoká škola ekonomická. Zhruba 700 studentů vyjíždí za vzděláním do jiného města.
30
Tabulka 1: Struktura obyvatelstva města Znojma podle nejvyššího dosaženého vzdělání (věk 15 a výše) v roce 2011 Nejvyšší dosažené vzdělání
Počet obyvatel
Bez vzdělání
139
Základní vč. neukončeného
5 412
Střední vč. vyučení (bez maturity)
9 481
Úplné střední s maturitou
8 337
Nástavbové studium
893
Vyšší odborné vzdělání
378
Vysokoškolské
3 498
Zdroj: autorka práce, na základě: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Nejvyšší ukončené vzdělání (věk 15 a více) [online]. 2011d. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30552&th=&v=1&vo=null&vseuzemi=null&void.
Následující tabulka porovnává strukturu obyvatelstva města Znojma, Jihomoravského kraje a celé republiky podle nejvyššího dosaženého vzdělání.
Tabulka 2: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání (věk 15 výše) v procentuálním vyjádření v roce 2011
18,4
Úplné střední s maturitou a Vysokoškolské vyšší odborné vč. nástavbového 32,3 32,7 11,9
17,6
32,3
30,9
14,7
17,6
33,0
31,2
12,5
Základní vč. neukončeného
Území Město Znojmo Jihomoravský kraj Česká republika
Střední vč. vyučení (bez maturity)
Zdroj: autorka práce, na základě: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Nejvyšší ukončené vzdělání (věk 15 a více) [online]. 2011e. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30712&th=&v=3&vo=null&vseuzemi=null&void
Město Znojmo a celý okres trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti okresu činila k 31. 3. 2013 celkem 11, 45 % obyvatelstva, což je nejvíce z okresů Jihomoravského kraje (krajský podíl nezaměstnaných je 8, 58 %). Ekonomicky aktivních obyvatel je ve městě celkem 16 438 (tj. 48,17 % z celkového počtu obyvatel města). Nejvíce obyvatel (61,3 %) pracuje ve službách a celých 16,4 % 31
obyvatel vyjíždí za prací mimo město. Nezaměstnaných obyvatel je celkem 2 213. (Český statistický úřad, 2011a, s. 1) Obyvatelstvo města není migračně aktivní od roku 1996 – každoročně převažuje počet vystěhovalých z obce nad počtem přistěhovalých.
900 800 700
Počet obyvatel
600 500 400 300 200 100 0 2005
2006
2007
2008
Přistěhovalí
2009
2010
2011
2012
Vystěhovalí
Graf 3: Mechanický pohyb obyvatelstva pohyb obyvatelstva města Znojma v roce 2012 Zdroj: autorka práce, na základě: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pohyb obyvatel ve vybraném území –
časová
řada.
[online].
2012.
[cit.
2014-05-04].
Dostupné
z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=369&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1& pro_4_41=593711&childsel0=5&childsel0=5&cislotab=DEM1010CU&voa=tabulka&str=tabdetail.js p
Malá nabídka práce na Znojemsku logicky snižuje mzdy, což je důvodem odchodu obyvatel za prací do blízkého Rakouska. (Krutiš, 2012) Další rozvoj kultury by mohl vytvářet nová pracovní místa a především ve spojení s cestovním ruchem by to mohlo situaci na Znojemsku opravdu pomoci.
32
3
Současný stav kultury ve městě Znojmě V této kapitole zhodnotíme, jaké jsou podmínky pro rozvoj kultury ve městě.
Zaměříme se především na subjekty, které tvoří kulturní nabídku. U nejvýznamnějších subjektů se blíže seznámíme s jejich činností a vzájemnou provázaností. Zhodnotíme také kvalitu nabídky a další aspekty. Popsána budou také zajímavá místa ve městě, která jsou (nebo by mohla být) s kulturou spojená. Obecně lze říci, že prostředí města je pro rozvoj kultury velice příznivé. Ve městě je mnoho významných historických památek a v jeho okolí výjimečná příroda. Město a jeho okolí je také spjato s vinařskou kulturou a je známé pro znojemské okurky a pivo. Bohužel výroba těchto produktů byla ve městě ukončena. Přesto se na tuto tradici nezapomíná a vztahují se k ní především různorodé oslavy, které se v městě konají. Kombinace těchto faktorů nabízí pro rozvoj kultury velký potenciál. Prvním krokem v podpoře kultury však zákonitě musí být zjištění míry spokojenosti obyvatel se současným stavem; rozvoj kultury by měl ideálně přispět i k rozvoji dalších oblastí života města, především cestovního ruchu.
3.1 Analýza prostředí Analýza současného stavu kultury byla provedena zkoumáním koncepčních dokumentů města, sledováním informací zveřejněných v médiích a osobním pozorováním. Pro podložení některých empirických zjištění využila autorka práce techniky i terénního výzkumu. Pro zjištění názorů obyvatel zvolila autorka skupinový rozhovor (tzv. Focus group). Pro rozhovor byli vybráni obyvatelé, kteří mají ke kultuře ve městě blízký vztah. 10 Vybraná skupina reflektuje také demografické složení města (viz kapitola 2.3. Demografie města). Obyvatelstvo bylo dle věku rozděleno do stejně velkých početních skupin a z každé této věkové skupiny byl vybrán jeden občan.
Rozhovoru se účastnily mimo jiné bývalá zaměstnankyně Znojemské Besedy, bývala zaměstnankyně Městské knihovny Znojmo a členka organizačního týmu jednoho z festivalu konaného ve městě. 10
33
Účastníci rozvoru zastupovali tyto věkové kategorie:
15 – 29 let,
30 – 39 let,
40 – 54 let,
55 – 64 let,
65 + let.
Šlo spíše o neformální setkání a účastníci měli prostor vyjádřit se ke kulturní nabídce města, k jejímu plánování a způsobu získávání informací. Rozhovor proběhl v dubnu 2014 a celkem trval zhruba hodinu a půl. Klíčové informace získané z tohoto rozhovoru jsou reflektovány v následujícím textu. Ostatní informace jsou zahrnuty do souhrnných analýz v kapitole 5 Souhrnné analýzy. V příloze A naleznete doslovný přepis tohoto rozhovoru. Názor a postoj města ke kultuře zjišťovala autorka individuálním rozhovorem s místostarostou města. Původně žádala autorka o rozhovor se starostou města, ale na doporučení tiskové mluvčí byl uskutečněn rozhovor s místostarostou, který má kulturu ve městě v gesci. Názory místostarosty města, které by měly zároveň reflektovat názory vedení města, jsou také průběžně uvedeny v následujícím textu. Doslovný přepis rozhovoru naleznete v příloze B. Dále autorka provedla dotazníkové šetření. Dotazník (viz příloha C) nebyl primárním zdrojem informací, slouží pouze k potvrzení jinak získaných informací. Proto byl zvolen nižší počet respondentů. Autorka práce si před zahájením dotazníkového šetření určila minimální počet správně vyplněných dotazníků. Získat chtěla alespoň sto dotazníků, přičemž od každé výše určené skupiny jich chtěla získat alespoň dvacet. Celkem se podařilo získat 194 dotazníků. Dotazníky byly vyplňovány osobně na dvou vybraných kulturních akcích11, kde byl předpoklad zájmu respondentů o kulturní dění ve městě. Výsledky dotazníkového šetření jsou průběžně uváděny v následujícím textu.
Dotazník byl vyplňován v měsíci dubnu na dvou akcích organizovaných Znojemskou Besedou – Pálení čarodějnic a Majáles. 11
34
Mimo tyto techniky zjišťovala autorka některé informace telefonicky nebo e- mailovou korespondencí. Všechny informace jsou zaznamenány v archívu autora. Analýza prostřední pomohla definovat klíčové subjekty ve městě, prostory vhodné pro kulturní aktivity, způsoby propagace, které město využívá a také způsoby podpory kultury ve městě.
3.2 Kulturní subjekty ve městě V této kapitole budou blíže popsány nejvýznamnější subjekty, které tvoří kulturní nabídku nebo na ní mají jistý vliv. Jak bylo popsáno v kapitole 1.7 Kulturní činnost, její účel a formy můžeme subjekty rozdělit podle účelu, činnosti apod. do oblasti neziskové, či ziskové. Jde o subjekty, které vykonávají soustavnou činnost, ale i takové, které své konání směřují k určité akci, většinou konané jednou ročně. Některé z nich zastupují produkční zajištění akcí, ostatní plní funkci účinkujících. V závěru kapitoly se podíváme také na zázemí pro konání kulturních akcí, propagační a informační nástroje užívané pro oblast kultury ve městě a na způsob finanční a institucionální podpory ze strany města.
3.2.1 Nezisková oblast Příspěvkovou organizaci Znojemskou Besedu zřizuje město Znojmo za účelem plnění povinností v oblasti kulturního vyžití svých obyvatel. Dále město zřizuje Městskou knihovnu Znojmo, která poskytuje spíše kulturní vzdělání. Vzdělání v oblasti kultury nabízí také příspěvkové organizace Jihomoravského kraje na území města, což jsou: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Dům dětí a mládeže a Základní umělecká škola Znojmo. Vedle účelně zřizovaných organizací zajišťují kulturní skladbu také dobrovolné spolky.
35
Znojemská Beseda Znojemská Beseda je příspěvkovou organizací města Znojma. „Organizace byla zřízená za účelem zvyšování kulturní a vzdělanostní úrovně obyvatel. Má zabezpečovat a podporovat kulturní, vzdělávací a společenský život ve městě Znojmě. Zároveň také vyvíjí činnost v oblasti turistického ruchu.“ (Město Znojmo, 1991, s. 1) Znojemská Beseda vznikla v roce 1870. Její založení je spojováno s českým buditelem a znojemským notářem Janem Vlkem. V době založení se stala centrem národního uvědomění na jižní Moravě, rozvíjela a podporovala českou řeč a českou kulturu v tehdejším německém prostředí. Od svého založení zajišťuje Znojemská Beseda chod divadla, pořádá kulturní akce a shromažďuje a podává informace z oblasti kultury a cestovního ruchu. V době nacistické okupace byla Znojemská Beseda zcela uzavřena, následně během vlády komunismu fungovala jako agitační prostředek režimu. V roce 1991 musela být její činnost zcela obnovena a musely být upřesněny její funkce a kompetence v oblasti kultury ve městě. Fungování v dnešní době je zaměřené na kulturní potřeby občanů, jejich informovanost a informovanost turistů. Snaží se zachovat a rozvíjet všechny tradice města a udržet tak kulturní život na vysoké úrovni. Má na starosti největší a nejvýznamnější kulturní akce ve městě. Má také povinnost organizačně či technicky podporovat spolkovou činnost či talentované jednotlivce. Slovy nového ředitele 12 příspěvkové organizace Františka Koudely se chce činnost Znojemské Besedy soustředit na zvyšování úrovně již fungujících akcí a na spokojenost místních obyvatel. (Peterková, 2014, s. 3) V samotné budově Znojemské Besedy je koncertní sál vybavený potřebnou technikou, jenž se využívá také k menším divadelním inscenacím. Jeho kapacita je zhruba 100 posluchačů/diváků. V sále se pravidelně konají například nedělní pohádky pro děti, koncerty Kruhu přátel hudby atd. Znojemská
Beseda
hospodaří
také
se
svěřeným
majetkem
města
(jako například budova Městského divadla Znojmo a Znojemské podzemí) a jako svou hospodářskou činnost může tyto prostory pronajímat. Veškeré příjmy z hospodářské činnosti musí být použity ke zkvalitnění služeb hlavní činnosti.
12
Nový ředitel Znojemské Besedy je ve své funkci od března 2014.
36
Hlavní činnosti Znojemské Besedy je rozdělena dle zřizovací listiny do tří oblastí:
„oblast kulturní a společenská,
oblast vzdělávací, oblast turistického ruchu.“ (Město Znojmo, 1991, s. 1)
Oblast kulturně společenská Mezi činnosti Znojemské Besedy patří správa Znojemského podzemí. V podzemních chodbách dlouhých téměř 30 km, které vedou pod historickým jádrem města, organizuje Znojemská Beseda animační programy pro děti s pohádkovou prohlídkou a také adrenalinové prohlídky. Jihomoravský kraj zařadil Znojemské podzemí mezi TOP 3 turistické cíle jižní Moravy. (Pastrňáková, 2013, s. 2) Znojemská Beseda zajišťuje také fungování Městského divadla Znojmo. Divadlo funguje bez stálého divadelního souboru, ale úzce spolupracuje s divadelním spolkem Rotunda, který každoročně produkuje dvě až čtyři inscenace. Větší část programu zajišťují hostující sobory. V příloze D naleznete ukázku programu na leden 2014. Podle informací od vedoucí Městského divadla Znojmo RNDr. Aleny Moravcové má v letošní divadelní sezóně (20013/2014) divadlo celkem 7 022 abonentů, z toho je 550 večerních abonmá (tedy pro veřejnost) a 6 472 denních abonmá pro studenty. Divadelní sál má kapacitu 278 sedadel. V roce 2009 byla obnovena zvuková a světelná technika divadla. Technika, které již nebyla pro chod divadla využitelná, ale byla stále funkční, je v současné době uložena ve Znojemské Besedě a využívá se při jiných akcích, které Znojemská Beseda pořádá (např. při letních venkovních představeních). Prostor divadla se zároveň pronajímá ke komerčním i nekomerčním účelům. Mimoto se fundus divadla využívá jako půjčovna kostýmů pro veřejnost. Znojemská Beseda dále organizuje jednotlivé kulturní akce, z nichž největší je Znojemské historické vinobraní. Této události, která svoji tradici započala už v roce 1966, se průměrně účastní každoročně zhruba 80 000 návštěvníků (v roce 2013 to bylo celkem 69 263 návštěvníků). Opírá se o historickou událost z doby vrcholného středověku, kdy král Jan Lucemburský navštívil město Znojmo, aby zde oslavil svá úspěšná státnická jednání. Dnes jde spíše o oslavu vína spojenou s hudebními,
37
divadelními a gastronomickými zážitky. Vinobraní se pravidelně koná v měsíci září, vždy v závislosti na vinařské sezóně. Z počtu návštěvníků je jasné, že nejde o událost pouze pro občany města, ale pro návštěvníky z celé republiky. Je to akce, která k městu neodmyslitelně patří, vytváří jeho značku a město se její organizací široce prezentuje. Hudební i divadelní program je vždy sestaven z různých žánrů, aby uspokojil co nejširší obecenstvo. V roce 2013 probíhal program celkem na 9 scénách v celém historickém centru města. Vrcholem programu je každoroční večerní průvod městem, kde vystupuje na 400 kostýmovaných postav představujících různá dobová řemesla. Celý program vždy ukončuje velkolepý ohňostroj. V roce 2013 byla cena vstupného na dvoudenní slavnosti 310 Kč (bez využití předprodejní slevy). Město se občas potýká s nespokojeností občanů s cenou vstupného, jedna z účastnic rozhovoru s tímto názorem souhlasila. Občané Znojma považují tuto akci za omezující (vzhledem k běžnému stavu dění v centru), a proto by uvítali volný vstup. Město namítá, že by volný vstup muselo nabídnout nejen obyvatelům města, ale i všem obyvatelům okolních vesnic, protože jistá omezení se dotknou i jich. (Grois, 2014, s. 4) V tom případě by ale nemohlo město zajistit tak bohatý program. Ze vstupného jsou částečně pokryty náklady akce, včetně nákladů na účinkující. Dalšími příjmy jsou také poplatky za stánky s občerstvením a další atrakce. Dle průzkumu vstupného na jednotlivé koncerty účinkujících je cena vstupného adekvátní k nabídnutému programu. 13 Dopravní omezení během vinobraní se snaží město kompenzovat alespoň kyvadlovou dopravou včetně večerního rozvozu. V minulosti byla organizací celé akce každoročně pověřena externí firma. Naposledy v roce 2011 organizovala akci pražská agentura, která se příliš odklonila od tradičního pojetí této akce. Jak uvedli vybraní obyvatelé, nebyli s tímto pojetím příliš spokojení (viz příloha A: Rozhovor s vybranými občany). Agentura neznala podmínky pro organizaci vinobraní a očekávánou atmosféru neuměla vytvořit.
V roce 2013 vystupovala na Znojemském historickém vinobraní například hudební kapela Charlie Straight, 4TET Jiřího Korna, Miroslav Žbirka, Jana Kirchner, Patrola Šlapeto, F-Dur Jazz Band, Zrní, Desmod, Cigánski diabli a další. Například kapela Charlie Straight vybírala na svůj koncert v roce 2012 v brněnském klubu Fléda vstupné 250 Kč. Kapela 4TET Jiřího Korna koncertovala v roce 2013 v Jičíně za vstupné až 490 Kč. Miroslav Žbirka účinkuje v roce 2014 v Olomouci za vstupné okolo 600 Kč. 13
38
Od roku 2012 má organizaci vinobraní zcela v režii Znojemská Beseda. S její organizací byli vybraní občané spokojení. Mimo Znojemské historické vinobraní organizuje Znojemská Beseda také Znojemské kulturní léto, což je program venkovních divadelních představení místního divadelního spolku, hudebních koncertů, výstav, přednášek a prohlídek města během prázdninových měsíců. Součástí programu je také festival Znojmo žije divadlem, který se poprvé uskutečnil v srpnu 2013. Jde o divadelní festival zaměřený především na pouliční divadlo využívající netradiční prostory ve městě (bývalý prostor městského pivovaru, hradní příkop – viz kapitola 3.3 Prostory pro tvorbu kultury). Další akcí je Garage design, přehlídka a trhy originální autorské práce návrhářů, šperkařů, grafiků apod. spojená s koncerty, workshopy a přednáškami. Tato akce pro své konání využívá prostory pivovaru. Akce nazvaná Svátek hudby je řada pouličních koncertů místních hudebníků inspirovaný francouzskou tradicí. Ve spolupráci s odborem sociálních věcí a zdravotnictví a jednotlivými domy s pečovatelskou službou a domy pro seniory připravuje Znojemská Beseda také kulturní program pro důchodce. Program se skládá z různých koncertů, tanečních zábav, divadelních představení, přednášek, zájezdů a dalších akcí. Tento výčet neobsahuje všechny kulturní akce, které Znojemská Beseda zajišťuje. Základní informace o dalších kulturních akcích obsahuje následující tabulka.
39
Tabulka 3: Kulturní akce organizované Znojemskou Besedou Datum akce / plánované datum
Název akce
3. 1. 2014
Reprezentační ples města
14. 2. 2014
Valentýn na ledě
3. 3. 2014
Masopust
Březen 2014
Jeden svět Znojmo
Popis akce Každoroční ples pro širokou veřejnost Každoroční bruslení na městském kluzišti s doprovodným programem Každoroční maskovaný průvod městem, tradiční program, ve spolupráci se studenty střední školy Každoroční filmový festival o lidských právech pořádaný společností Člověk v tísni Každoroční tradiční trhy, ukázky tradičních řemesel, velikonoční výzdoby ve spolupráci s mateřskými a základními školami, hudební doprovodný program Každoroční tradiční soutěž v sólovém zpěvu moravských lidových písní Oslava tradice, odpoledne program pro děti, večerní hudební koncert
Počet návštěvníků naposledy konané akce 243
300 Kč
-
Vstup zdarma
-
Vstup zdarma
1 201 (za všechna promítání)
90 Kč
-
Vstup zdarma
Duben 2014
Velikonoční trhy
Duben 2014
Znojemský slavíček
30. 4. 2014
Pálení čarodějnic
Květen 2014
Garage design
Každoroční přehlídka a trhy autorské práce, večerní hudební koncerty, přednášky, workshopy
167
4. 5. 2014
Přehlídka dechových hudeb
Každoroční hudební vystoupení
251
7. 5. 2014
Majáles
Červen 2013 / Červen 2014 Červenec – srpen 2013 / 2014 Srpen 2013 / Srpen 2014
Svátek hudby Znojemské kulturní léto Slavnosti okurek
Každoroční studentské slavnosti, hudební, taneční a divadelní vystoupení Každoroční pouliční hudební vystoupení místních hudebníků Každoroční kulturní program – koncerty, divadelní představení místních ochotníků, prohlídky města Každoroční oslava tradice pěstování znojemské okurky, gastronomická nabídka a hudební program
Základní vstupné
-
1 500 -
Vstup zdarma Vstup zdarma 150 Kč jednodenní 250 Kč dvoudenní 100 Kč Vstup zdarma Vstup zdarma
-
Vstup zdarma
4 000
Vstup zdarma
Srpen 2013 / Srpen 2014
Znojmo žije divadlem
Nový festival pouličního divadla, hostující divadelní soubory z celé republiky
1 361 (za všechna představení
Srpen, září 2013
Znojmo jinak
Fotografický projekt, netradiční fotografie prezentující město
-
Září 2013 / Září 2014
Znojemské historické vinobraní
Každoroční tradiční největší akce města, oslava vína, hudební a divadelní program
Celoročně
Akce v podzemí
Prosinec 2013 / Prosinec 2014 31. 12. 2013 / 31. 12. 2014
500 Kč permanentka na celý festival / individuální vstupné Vstup zdarma
69 263
310 Kč
Animační programy ve znojemském podzemí
-
Individuální vstupné
Znojemský advent
Řada vánočních koncertů, pohádek po celou dobu adventu
-
Vstup zdarma
Silvestr
Oslava Nového roku v centru města
-
Celoročně
Kruh přátel hudby
Řada koncertů vážné hudby
Celoročně
Nedělní pohádky
Pohádky pro děti v prostorách Znojemské Besedy pořádané jednou měsíčně
Celoročně
Klub seniorů
Celoročně
Městské divadlo Znojmo
Koncerty, divadelní představení, taneční zábavy, přednášky, zájezdy apod. pro důchodce Představení Městského divadla Znojmo, hostující i místní ochotnický soubor
Zdroj: autorka práce
40
70
Vstup zdarma 100 Kč / koncert
113 (průměr na představení)
60 Kč
-
Individuální vstupné
7 022 abonmá
Individuální vstupné
Pokud se na uvedenou akci neplatí vstupné, jsou uvedené počty návštěvníků poskytnuté Znojemskou Besedou pouze orientační. U akcí, u nichž nejsou uvedené počty, se návštěvnost nesledovala. Mimo tyto pravidelné akce organizuje Znojemská Beseda také různé hudební koncerty14. Program všech akcí sestavují zaměstnanci Znojemské Besedy sami. Neprobíhá zde žádný průzkum zájmu, obyvatelé nejsou žádným způsobem zapojeni do výběru účinkujících. Například u Znojemského historického vinobraní připravoval program čtyřčlenný tým složený ze zaměstnanců Znojemské Besedy. (Peterková, 2013, s. 2) Přehlídku dechových hudeb připravoval pouze jeden zaměstnanec, který se navíc v tomto žánru příliš neorientuje. Výběr programu konzultoval s lidmi, kteří se v tomto žánru vyznají. (Peterková, 2014, s. 1) Z rozhovoru s vybranými občany vyplynulo, že by se do programové náplně rádi zapojili. Uvedli například, že program předplatného Městského divadla Znojmo se často skládá z představení, která již viděli v jiných městech (především v Brně). Pokud by měli možnost do programu zasahovat, vybrali by jiná představení. Obecným problém Znojemské Besedy může být malý počet zaměstnanců. Organizaci všech výše uvedených akcí zajišťuje čtyřčlenný organizační tým (mimo pracovníky Městského divadla Znojmo). V tomto počtu by bylo pravděpodobně velice náročné zapojit občany do tvorby programu Znojemské Besedy, a přesto udržet kvalitní úroveň jednotlivých akcí.
Oblast vzdělávací Podle zřizovací listiny by měla Znojemská Beseda pořádat vzdělávací, odborné a rekvalifikační kurzy. Jedinou akcí tohoto typu jsou Naučné stezky Národním parkem Podyjí. Této oblasti měla Znojemská Beseda věnovat větší pozornost. Například organizací uměleckých dílen, workshopů či přednášek by mohla v místních obyvatelích podněcovat aktivitu, seznámit se s nimi a přiblížit jim její program.
14
V roce 2013 to byly koncerty například Ondřeje Havelky, Jaroslava Svěceného, Dana Bárty, atd.
41
Oblast turistického ruchu Znojemská Beseda provozuje ve městě turistická informační centra, zajišťuje průvodcovskou, informační a propagační činnost ve městě. Vzhledem k zaměření této práce se činnostem Znojemské Besedy v oblasti cestovního ruchu nebudeme dále zabývat.
Městská knihovna Znojmo Městská knihovna Znojmo je také příspěvkovou organizací města Znojma. Mimo oddělení pro dospělé s klasickou i odbornou literaturou se zde nachází také knihovna rakouské literatury. V České republice je celkem 7 rakouských knihoven (Brno, České Budějovice, Liberec, Olomouc, Opava, Plzeň a Znojmo). Přítomnost takovéto knihovny ve městě vyžadují především blízké hranice s Rakouskem a s tím spojená nutnost zdokonalovat jazykové schopnosti. Vliv má také přítomnost německého gymnázia ve městě a jeho studenti. Dále má knihovna hudební oddělení a oddělení pro děti. Mimo knihovnickou činnost organizuje také různé přednášky, diskuze, autorská čtení, čímž se snaží více začlenit do běžného života obyvatel. Roce 2013 organizovala Městská knihovna Znojmo cyklus veřejných rozhovorů a přednášek se zajímavými znojemskými osobnostmi. Vzhledem k charakteru této akce by bylo dobré, aby se činnost Znojemské Besedy a Městské knihovny Znojmo propojila. Například v oblasti propagace nemá Městská knihovna Znojmo velký prostor v zajištění potřebné techniky ani lidských zdrojů.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě Jihomoravské muzeum Znojmo, příspěvková organizace Jihomoravského kraje, má ve správě několik památek ve městě a v jeho okolí – budovu Minoritského kláštera, Znojemský hrad, Rotundu svaté Kateřiny, Dům umění atd. V budovách Jihomoravského muzea se nachází několik stálých výstav, především z historie Znojemska (výstavy jako například Živá příroda Znojemska či Staré umění Znojemska) ale i jižní Moravy a celé republiky (například výstava Mince zemí Koruny české). Pro každý rok připravuje muzeum přednáškový cyklus, který se zaměřuje na různé události spojené se Znojmem a exkurze, které představují architektonické památky v okolí Znojma a v Národním parku Podyjí. Muzeum nabízí také výukové 42
programy pro školy, které oživují jednotlivé expozice. Zajímavý je tzv. rajský dvůr nacházející se na nádvoří muzea. Architektonický předpoklad tohoto prostoru vybízí k pořádání divadelních projektů. Tento prostor již několik let využívá Hudební festival Znojmo pro uvedení každoročního operního projektu.
Základní umělecká škola Znojmo Základní umělecká škola Znojmo je taktéž příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Poskytuje základní umělecké vzdělání v oblasti hudební, taneční, výtvarné a literárně-dramatické. Vzdělání je určeno dětem v předškolním věku, studentům i dospělým. Základní umělecká škola Znojmo umožňuje hru téměř na všechny hudební nástroje, vede divadelní soubor, taneční soubor zaměřený na klasický i moderní tanec a další.
3.2.1.1 Spolková činnost Mimo příspěvkové organizace zřízené krajem a městem působí na území města i jiné neziskové organizace. „Charakter a zaměření dobrovolných kulturních aktivit jsou velmi různorodé a odvíjejí se od tradic sídla či regionu, od demografické struktury, struktury zaměstnanosti atd. Jejich vliv na sociální soudružnost i kvalitu života v sídle je nesporný a jejich podpora z prostředků veřejných rozpočtů žádoucí.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, s. 55) Činnost některých z nich byla a je součástí historického vývoje kultury ve městě. Tyto organizace byly založeny z iniciativy obyvatel. Zde jsou uvedeny nejaktivnější organizace s největším podílem na kulturním dění ve městě.
Občanské družení Znojemský hudební festival „Znojemský hudební festival se zaměřuje na pořádání kulturních akcí, které spojuje několik základních pilířů. Jsou to netradiční místa konání, těsná souvislost hudby a vína a také důraz na kvalitu koncertů. Mezi největší počiny patří Hudební festival Znojmo.“ (Znojemský hudební festival, 2011, ¶ 2) Hudební festival Znojmo, festival klasické vážné hudby, započal svoji tradici v roce 2005. Od tohoto roku
43
se každoročně snaží svým posluchačům přiblížit hudbu velkých autorů i hudbu současnou. Festival je každoročně věnovaný jednomu skladateli a dramaturgie celého festivalu je tomu podřízená. Pro jednotlivé koncerty se organizátoři snaží nalézt nové netradiční prostory. Zcela jedinečný je každoročně premiérově uvedený operní projekt. V červenci roku 2013 byl festival věnován italskému skladateli Claudiovi Monteverdimu. Sedmnáctidenní festival navštívilo v tomto roce okolo 1 400 posluchačů, a to nejen z řad místních obyvatel, ale také milovníci klasické hudby z celé republiky. V roce 2014 se bude konat jubilejní 10. ročník festivalu, který bude věnovaný francouzskému skladateli Jeanu-Philippu Rameauvi. Další aktivitou tohoto sdružení je pětidenní festival jazzové hudby Znojmo Jazz Fest. Pětidenní lednový festival navštívilo v letošním roce zhruba 1 400 návštěvníků.
Znojemský hrozen Obecně prospěšná společnost Znojemský hrozen organizuje mezinárodní televizní a rozhlasový soutěžní festival o gastronomii. Soutěží se o nejlepší televizní či rozhlasový pořad a reklamní spot o jídle a pití. V roce 2013 se v říjnu uskutečnil 15. ročník festivalu.
Občanské sdružení Na Věčnosti Občanské sdružení Na Věčnosti funguje při stejnojmenné restauraci a vinárně, kde se pravidelně konají koncerty alternativní hudby. Mimo to organizuje toto sdružení také festival Šramlfest. Je to dvoudenní festival alternativní, pouliční, klubové a jiné hudby s divadelním doprovodným programem konaný pravidelně v červenci. V roce 2013 se festivalu zúčastnilo okolo 500 návštěvníků.
Občanské sdružení Festival vína VOC Znojmo Toto občanské sdružení bylo založeno za účelem organizace Festivalu vína VOC Znojmo. Jde o jednodenní festival oceněných vín spojený s jejich ochutnávkou pořádaný každoročně od roku 2009 vždy v květnu. Připravena jsou vždy vína místních
44
vinařů a gastronomické speciality předních znojemských restaurací v doprovodu lidové muziky a tanců. V roce 2013 se festivalu zúčastnilo přes 5 000 návštěvníků.
Občanské sdružení Umění do Znojma Občanské sdružení Umění do Znojma je zaměřeno především na současné výtvarné umění a rozvoj kultury ve městě. Snaží se zaujmout obyvatele a zvýšit jejich zájem o výtvarné umění pořádáním výstav a organizováním PechaKucha Nights 15, na které získalo licenci, ve spolupráci s kinem Svět Znojmo. Přednáškové večery jsou vždy zaměřené na jinou oblast umění a jejich zástupci prezentují různé techniky tohoto umění. Sdružení má ambice prezentovat Znojmo jako kulturně aktivní město za hranicí sousedních regionů a časem i států (Rakousko, Slovensko).
Každé přednášky
se účastní zhruba 100 až 150 posluchačů. Jak píše Mgr. Andrea Krejčí ve svém e-mailu ze 14. 5. 2014 má návštěvnost této akce neustále vzrůstající tendenci. Ve spolupráci se Znojemskou Besedou a kinem Svět Znojmo se sdružení podařilo ve znojemském kině přivítat také festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
Divadelní spolek Rotunda Divadelní spolek Rotunda, založený v roce 1962, je sdružení ochotníků. Každoročně produkují dvě až čtyři premiéry, z toho jedno představení pro děti, a jejich inscenace jsou součástí repertoáru Městského divadla Znojmo. Úzce spolupracují se Znojemskou Besedou, vždy jsou součástí programu Znojemského kulturního léta.
PechaKucha je forma prezentace, která vznikla v Japonsku. Původně se tímto způsobem prezentovala architektura, postupně i jiné umělecké oblasti. Prezentace trvá vždy celkem 6 minut a 40 vteřin, během kterých se prostřídá 20 obrázků. Prezentující má vždy 20 sekund se k obrázku vyjádřit. Licence je bezplatná a může jí získat vždy jeden tým ve městě. Podmínkou je užívání daného formátu prezentace, nekomerční využití a alespoň 4 PechaKucha Nights v roce, aby byl tento formát prezentace stále aktivní. 15
45
Cimbálová muzika Antonína Stehlíka Cimbálová muzika Antonína Stehlíka je tradiční cimbálová skupina, která pro svůj repertoár čerpá ze všech folklorních regionů Moravy, ale i Slovenska. Tvoří program nejrůznějších ochutnávek vín, pravidelných akcí ve městě i v celé republice. Tradičně vystupují v rámci znojemského adventu a také Znojemského historického vinobraní.
Občanské sdružení Dyjavánek Folklorní soubor Dyjavánek funguje od roku 1987. Soubor se dělí na dvě složky – cimbálovou hudbu a tanečníky. „Soubor pořádá koncerty pro školy, besedy u cimbálu, hraje na různých výstavách, doprovází pravidelné vinařské ochutnávky, podílí se na programu znojemského adventu a na známém Znojemském vinobraní; vystupují také na soukromých akcích i na akcích organizovaných Znojemskou Besedou. Toto sdružení má asi 40 členů ve věku od 4 do 22 let.“ (Dyjavánek Znojmo, 2014, ¶ 2, 6)
Občanské sdružení Mighty Shake Toto sdružení zastřešuje taneční skupinu Mighty Shake Znojmo. Taneční skupina nabízí celoroční kurzy moderního tance pro veřejnost a klasické taneční kurzy se společenskými a latinskoamerickými tanci. Své taneční produkce nabízí také ke komerčním akcím. Nově nabízí také kurzy pro děti a dospělé s postižením. V letošním roce účinkovali například v rámci Majálesu, který byl organizovaný Znojemskou Besedou.
Společnost pro dobové a hudební formy Lucrezia Borgia Tento znojemský historický soubor je součástí programu různých akcí a především Znojemského historického vinobraní. Soustředí se na dobovou hudbu hranou na dobové hudební nástroje. Skládají vlastní písně inspirované historií města.
46
3.2.2 Zisková oblast Kulturní nabídku ve městě doplňují některými svými akcemi také komerční organizace, tedy organizace založené za účelem podnikání. Jak je ale uvedeno v kapitole 1.7 Kulturní činnost, její účel a formy mohou ziskové organizace také poskytovat kulturní veřejné služby.
Kino Svět Znojmo Provozovatelem znojemského kina je společnost s ručením omezeným Illusion. Město Znojmo kinu pronajímá prostor a nezbytné zařízení k zajištění filmového programu. Denně uvádí 4–5 představení. V současnosti je toto jediné kino v okrese Znojmo. Mimo filmovou nabídku uvádí kino také různé projekty. Ve spolupráci se Znojemskou Besedou a sdružením Umění do Znojma uvedlo festival Jeden svět ve Znojmě. Probíhají zde přednášky PechaKucha Nights a festival Znojemský hrozen.
Znovín Znojmo Akciová společnost Znovín Znojmo je vinařství, které mimo nabídky znojemských vín nabízí i doprovodné služby. Společnost je nájemcem části komplexu Louckého kláštera, který je ve vlastnictví města. Tuto část společnost zrekonstruovala a mimo svoji prodejnu, informační centrum a konferenční sály zde zřídila bednářské a vinařské muzeum. Zrekonstruované sály se využívají pro různé hudební koncerty (například koncerty Znojemské hudebního festivalu či koncerty cimbálových skupin). V prostorách Louckého kláštera organizuje společnost také turistické prohlídky.
Burčákfest Ve spolupráci se společností Znovín Znojmo organizuje soukromá firma Gato Production dvoudenní slavnosti vína pravidelně konané v září v areálu Louckého kláštera. Akce nabízí hudební program, vinařský program (například ukázku výroby vína) a gastronomické pochoutky. Jde o soukromou akci, která se náplní podobá největší oslavě vína pořádané městem – Znojemskému historickému vinobraní. Obě
47
akce se konají každoročně v měsíci září. Burčákfestu se v roce 2013 zúčastnilo celkem 3 000 návštěvníků. Tato akce je plánovaná i v pro rok 2014.
Pivní slavnosti Hostan Jako alternativa ke slavnostem vína se ve Znojmě každoročně pořádaly také Pivní slavnosti. Tato červnová tradice zůstala ve Znojmě od doby výroby piva Hostan ve Znojemském pivovaru. Akci organizovala firma Heineken, která odkoupila značku pivovaru Hostan. Akci vždy doprovázela řada koncertů. Firma Heineken se rozhodla akci již ve Znojmě neopakovat.
Tabulka 4: Kulturní akce organizované soukromými subjekty Datum akce / plánované datum Červenec 2013 / červenec 2014
Název akce
Popis akce
Hudební festival Znojmo
Každoroční festival klasické hudby
Leden 2014
Znojmo Jazz fest
Říjen 2013 / Říjen 2014
Znojemský hrozen
Každoroční festival jazzové hudby Mezinárodní televizní a rozhlasový soutěžní festival o gastronomii Festival alternativní, pouliční, klubové a jiné hudby s divadelním programem Festival oceněných vín, s hudebním doprovodem Přednáškové večery zaměřené na různé oblasti umění a jejich prezentace Slavnosti vína, hudební koncerty, program spojený s výrobou vína
Červenec 2014
Šramlfest
Květen 2014
Festival vína VOC Znojmo
Celoročně
PechaKucha Nights
Září 2013 / Září 2014
Burčákfest
Červen 2014 Nebude se konat
Pivní slavnosti
Slavnosti piva, hudební koncerty
Zdroj: autorka práce
48
Počet návštěvníků
Základní vstupné
6 020
Individuální vstupné
1 500
Individuální vstupné
-
-
500
200 Kč jednodenní 300 Kč dvoudenní
5 000
Vstup zdarma
100 -150
100 Kč / večer
3 000
260 Kč dvoudenní
nezjištěno
Vstup zdarma
Z následující tabulky je patrné, že stávající kulturní nabídka není dostatečně provázaná a že dochází k občasným termínovým střetům. Na tento fakt upozornili i dotazovaní občané. Samozřejmě termín akcí, jejichž konání je vázané k určitému svátku či tradici, je neměnný. Jistá koordinace celkového programu by ale měla být zajištěna. V některých měsících se koná pravidelně více akcí, které termínově nenavazují na výročí, roční období apod. a naopak v některých měsících je nabídka malá. Například v měsíci květnu se konaly čtyři velké kulturní akce, v měsíci listopadu neproběhla žádná. V měsíci září se navíc konají dvě velké akce zaměřené na víno s velmi podobným charakterem. Město by se v tomto ohledu mělo snažit s organizátory komunikovat a vyjednávat a mělo by usilovat o propojení jednotlivých subjektů. Samo město má na skladbu kulturního programu velký vliv například směrem k záborům městských prostor, které pro akce poskytují (viz kapitola 3. 5 Finanční a institucionální podpora ze strany města).
49
Tabulka 5: Časové rozložení kulturních akcí ve městě Znojmě Termín konání Leden Leden Únor Březen Březen Duben Duben Duben Květen Květen Květen Květen Červen Červenec Červenec Červenec Srpen Srpen Srpen – září Září Září Říjen Prosinec Prosinec Celoročně Celoročně Celoročně Celoročně Celoročně Celoročně Zdroj: autorka práce
Název akce Reprezentační ples města Znojmo Jazz fest Valentýn na ledě Masopust Jeden svět Znojmo Velikonoční trhy Znojemský slavíček Pálení čarodějnic Garage design Přehlídka dechových hudeb Majáles Festival vína VOC Znojmo Svátek hudby Znojemské kulturní léto Šramlfest Hudební festival Znojmo Slavnosti okurek Znojmo žije divadlem Znojmo jinak Znojemské historické vinobraní Burčákfest Znojemský hrozen Znojemský advent Silvestr Kruh přátel hudby Nedělní pohádky Klub seniorů Městské divadlo Znojmo PechaKucha Nights Akce v podzemí
V tomto směru je nutné provést analýzu zainteresovaných stran (metoda popsána v kapitole 1.4.1 Analytická část), aby město mělo přehled o všech kulturních organizacích a akcích nejen ve vztahu k jejich časovému zařazení, ale i jejich uměleckému druhu. Především Znojemská Beseda by měla mít oblast domácích aktivních umělců ve městě zcela zmapovanou. Bohužel tomu tak není a při sestavování programu jednotlivých akcí jsou zváni mimoznojemští umělci. Na absenci místních umělců v programu akce upozornili návštěvníci například u programu u přehlídky Garage design. (Dreiecker, 2014) Stížnost byla zveřejněna na stránkách této akce na sociální síti Facebook. 50
Na základě dotazníkového šetření se jeví, že nejnavštěvovanější akcí je Znojemské historické vinobraní, což odpovídá jeho celkové návštěvnost. 59 % respondentů také uvedlo, že navštěvují akci Znojemský advent. Téměř polovina (49 %) respondentů uvedla, že navštěvovali také Pivní slavnosti. Jak bylo výše uvedeno, akce byla organizovaná soukromou firmou a nebude se v letošním roce opakovat. Patrně je po obdobném formátu poptávka a byla by dobré, aby město uvažovalo o jeho náhradě. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Graf 4: Návštěvnost akcí dle dotazníkového šetření Zdroj: autorka práce
Přestože se nabídka jeví relativně pestrá a zastoupeny jsou nejrůznější oblasti umění, uvedli dotázaní občané, že s ní zcela spokojeni nejsou. Uvedli například, že by uvítali oživení centra města především v letních měsících. Navrhovali trhy s rukodělnými výrobky v doprovodu živé hudby aj. Zájem je také o hudební koncerty známých interpretů. Nedostatečný jim připadá také program pro rodiče s dětmi. V tomto směru doporučují obohatit program Městského divadla Znojmo o dětské tituly. Zmínili také nedostatek výtvarných výstav.
51
3.3 Prostory pro tvorbu kultury Tato kapitola popisuje prostory vhodné pro kulturní aktivity, které již využívány jsou, případně by se využívat mohly. Některé z nich jsou zároveň historickými památkami.
Harvart Znojmo Vysokoškolský klub Harvart byl založen v roce 2006 především pro studenty Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. V prostorách restaurace se konají besedy se studenty, kteří prezentují své zkušenosti ze stáží a poznávacích cest, diskuze s pozvanými politiky, umělci nebo i sportovci, hudební koncerty apod. Nejen pro studenty tak vznikl prostor pro relaxaci a zábavu, ale také pro mimoškolní vzdělávání.
Gogo music klub Hudební klub Gogo music klub pro své návštěvníky pravidelně připravuje hudební multižánrový program s velkým důrazem na živé koncerty. Je to jeden z mála soukromých prostorů ve městě, který disponuje kvalitní technikou pro konání živých koncertů. Během posledních let ale získal klub mezi obyvateli nevalnou pověst. Kvůli hluku a výtržnostem návštěvníků klubu požadovali obyvatelé okolních domů jeho uzavření. Město situaci řeší zvýšenou kontrolou a dohledem městskou i státní policií. Proti uzavření klubu se však ohradili znojemští hudebníci. Dle jejich názoru je to klub, který nabízí unikátní hudební program především pro mladé lidi. (Krutiš, 2012b)
Hospůdka Na věčnosti Hospůdka Na Věčnosti je prostor s technickým vybavením a vystavěným pódiem pro pořádání hudebních koncertů a přednášek. V tomto klubu se pravidelně konají koncerty především místních umělců ve spolupráci s občanským sdružením Na Věčnosti. Zajímavé jsou především prostory tohoto klubu, nachází se v části znojemského podzemního systému. Prostor hospůdky je v soukromém vlastnictví.
52
Loucký klášter Jedním ze symbolů a dominant města a také jedna z nejdiskutovanějších památek je historický komplex Louckého kláštera, který je dnes již v majetku města. Dříve premonstrátský klášter byl založen v roce 1190 a několik stovek let sloužil jako místní centrum vzdělanosti a kultury. Po jeho zrušení vystřídal areál několik vlastníků, jako poslední jej využívala československá armáda jako kasárna. Od roku 1993 byl ve vlastnictví státu, zůstal opuštěný a chátral. Stát se snažil najít pro objekt soukromého kupce, ale zatím se to nepodařilo. Ministerstvo financí nemohlo poskytnout finance na rekonstrukci objektu, a tak ho stát nabídl městu Znojmo bezúplatným převodem. Město Znojmo mělo zájem získat areál do svého vlastnictví a zabránit tak dalšímu chátrání a zajistit zachování této památky. V roce 2011 ho získalo od státu za symbolickou korunu za určitých podmínek. Jednou z podmínek je nemožnost prodat objekt (nebo i jeho část) třetí osobě po dobu 20 let. Další z podmínek je, že areál musí být po tuto dobu využit pro veřejné služby. Město zvažovalo vytvořit z části areálu například městský společenský prostor či ubytovací zařízení. (Krutiš, 2010, ¶ 6) Žádný z těchto projektů nebyl doposud realizován. Současné vedení radnice nesouhlasí s podmínkami pro převedení vlastnictví areálu, pokládají je za nepřekonatelnou překážku pro potencionální investory. Město v současné době usiluje o snížení doby, po kterou nesmí prostory poskytnout třetí osobě. Celková rekonstrukce by dle odhadu města stála dvě miliardy korun, což rozhodně není v jeho možnostech. (Grois, 2014, s. 2) Přesto se začaly některé části rekonstruovat; v roce 2013 se začalo s rekonstrukcí samostatně stojící budovy bývalých jízdáren – záměrem města bylo využít jízdárnu mimo jiné jako velký sál pro společenské akce. (Smola, 2013, ¶ 1). Pro kulturní události využívá prostor pouze občanské sdružení Znojemský hudební festival. Z bezpečnostních důvodů se musela začít opravovat také venkovní fasáda budovy. Město ale stále neví, jak s celým areálem naložit. Mimo prostory pronajaté společností Znovín Znojmo budova chátrá. V areálu jsou také rozsáhlé venkovní prostory. Nádvoří kláštera je pro kulturu využíváno často. Konaly se zde koncerty českých hudebníků 16 a také koncerty v rámci
16
V roce 2013 se zde konal koncert Tomáše Kluse a Jaromíra Nohavici.
53
Hudebního festivalu Znojmo. Venkovní prostory vytváří působivou atmosféru letní scény. V rámci Mezinárodního dne památek byly zpřístupněny pro zájemce i vnitřní prostory. Díky tomu se místní obyvatelé seznámí s jinak nepřístupnými prostory. Dvě účastnice rozhovoru označily prostor Louckého kláštera jako vhodný pro kulturní akce. Areál je ale relativně daleko od centra města a dopravní spojení není dostatečné, jak poznamenala jedna z účastnic rozhovoru.
Prostory bývalého pivovaru Dalším velice často diskutovaným místem ve Znojmě je bývalý pivovar. Pivovar byl založen roku 1720 a s tím byla zahájena také výroba místního piva. Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn. V roce 1993 jej prodalo město firmě Hostan, s. r. o. a výroba piva se rozšiřovala a pivovaru se dařilo. Na podzim roku 2001 se firma Hostan spojila s brněnskou firmou Starobrno a od roku 2003 už celý pivovar patřil pod pivovarnickou společnost Heineken. Postupně se začala výroba přesouvat do Brna a do výroby ve znojemském pivovaru se již neinvestovalo. V roce 2009 výroba ve Znojemském pivovaru zcela skončila. Město Znojmo začalo jednat s firmou Heineken o zpětném odkoupení prostor pivovaru. Důvodem ke koupi byla podle tehdejších představitelů města kontrola nad dalším vývojem důležité lokality v centru a obava, aby město nepřišlo o přístupovou cestu k Znojemskému hradu (Pergrová, 2013, ¶ 10), která byla součástí majetku pivovaru. V roce 2010 odkoupilo město pivovar od firmy Heineken zpět za šestadvacet milionů korun. Prodej byl podmíněn určitými závazky, například že pokud bude chtít město v pivovaru obnovit výrobu, musí se na tom firma Heineken podílet. (ČT Brno, 2012, ¶ 7). Město Znojmo si po koupi nechalo zpracovat odbornou studii a urbanistickoarchitektonický průzkum. Ten hodnotí jednotlivé stavby pivovaru z hlediska jejich historické a památkové hodnoty a jejich stavebního stavu. Z průzkumu vzešlo, že je nutné zachovat tři památkově chráněné domy z celého areálu pivovaru, které jsou původní stavbou z 18. století. Ostatní prostory mohou být přestavěny, či zcela zbourány. Studie také navrhuje možné využití jednotlivých prostor. Soukromá vysoká škola ekonomická ve Znojmě zpracovala pro město také anketu mezi obyvateli na téma využití pivovaru. „Z průzkumu vyplynulo, že by revitalizace pivovaru měla souviset s oblastí cestovního ruchu. Mezi nejčastějšími odpověďmi se objevil hotel, restaurace
54
nebo malý soukromý pivovar, uvedla mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.“ (ČT Brno, 2013, ¶ 3) Město v lednu roku 2012 zveřejnilo na oficiálních webových stránkách výsledky provedené studie a vyzvalo obyvatele města k vyjádření. Shromážděné připomínky a postřehy obyvatel byly zpracovány a v březnu 2012 proběhlo veřejné projednání za účasti autora studie. Možností pro město je prodej pivovaru, přičemž město bude trvat na splnění požadavků, které vzešly z průzkumu, tedy oživení pivovaru ve prospěch cestovního ruchu. Další možností je spolupráce se soukromým investorem v rámci PPP projektu (tedy vykonávání určitých kulturních služeb ve spolupráci se soukromým investorem). Nereálnou možností je pro město vlastní investice, která by byla ve výši zhruba 500 milionů korun, což není ve finančních možnostech města. (ČT Brno, 2013, ¶ 3) Od roku 2012 se ale stále nepodařilo prostory pivovaru jakkoli oživit a nebyl realizovaný žádný z návrhů zpracované studie. Jednu z aktivit v pivovaru inicioval soukromý průvodce, který jej zařadil do prohlídky města. Slovy průvodce Lukáše Davida, který prohlídku pivovaru prosadil, je především pro rakouské návštěvníky prohlídka pivovaru a třeba ochutnávka piv zajímavou změnou oproti vínům, která znají. (Moštěk, 2013, ¶ 4) Prostory pivovaru využívá také Znojemská Beseda, která zde jednou ročně organizuje Garage design, přehlídku autorské tvorby. Město s kulturním využitím prostor ale do budoucna nepočítá. Dle slov místostarosty se „využití pro kulturu neslučuje se strategií této budovy.“ (Grois, 2014, s. 2) Z rozhovoru vzešlo, že prostor bývalého pivovaru považují dotázaní za velice vhodný prostor pro kulturu. Jako možnost jeho využití uvedli například vybudování galerie s kavárnou či vinárnou, kde by se pravidelně mohly konat různé výstavy.
Hradní areál Původní Znojemský hrad byl vybudován v 11. století. Od té doby v něm sídlila řada vlastníků a byl několikrát přestavěn. V 18. století byla původní stavba zcela zbořena a na jejím místě byl vystavěn barokní zámek s velkým nádvořím směrem k údolí řeky Dyje. V 19. století sloužil hrad jako vojenská nemocnice a dnes je částečně využíván jako muzeum. Celý tento prostor je v majetku města. V současné době je Znojemský hrad již pět let v rekonstrukci. Ta by měla být hotova do začátku 55
letní sezóny 2014. Dříve se uvažovalo o využít prostor hradu jako kulturněspolečenského centra. (ČT 24, 2008, ¶ 3) Tato záměr ale již není zvažován. Zajímavé je také nádvoří hradu. Rozsáhlá terasa nad údolím řeky je vhodným místem pro různé kulturní akce. Před zahájením rekonstrukce se zde konaly hudební koncerty nebo zde také probíhal program studentského Majálesu. Tento prostor označili dotázaní jako vhodný prostor pro hudební koncerty.
Konferenční a společenské centrum Dukla Sál hotelu Dukla, který ukončil svůj provoz na začátku roku 2014, má nyní v pronájmu soukromí podnikatel. Je to největší sál ve Znojmě a díky jeho velké kapacitě a vhodnému a dostatečnému vybavení se v něm konají plesy, firemní akce, koncerty, divadelní představení atd. Sál ale není příliš vzhledný, o jeho stav pečuje soukromý vlastník. Tento prostor dotázaní nevzpomněli vůbec.
Horní náměstí Horní náměstí ve středu města bylo v roce 2009 zrekonstruováno. Byla odstraněna kašna a celé náměstí bylo vydlážděno do jedné roviny. Přes kritiku absence zeleně a neoriginalitu náměstí je to vhodný prostor pro nejrůznější kulturní události. Na tomto náměstí se koná řada kulturních akcí pořádaných městem i jinými subjekty, jako například Majáles, Znojemský advent, Znojmo žije divadlem, Festival vína VOC, Dny partnerských měst, výstava Znojmo jinak, Znojemské historické vinobraní a další.
Hradební příkop Celým historickým centrem prochází původní hradební pás. V roce 2011 byla revitalizována část hradebního příkopu v centru města. Do svahu byly vestavěny lavičky a příkop lze díky tomu využít jako venkovní scénu. Během letního programu zde byla uvedena divadelní představení místních ochotníků. Vedle výše uvedených jsou ve městě další prostory, které se již ke kultuře využívají, nebo by se využívat mohly. Obecně lze říci, že prostorů pro kulturu je ve městě dostatek. Pro letní produkci jsou ve městě zajímavá místa a jsou využívány také historické památky. Výše zmíněné prostory nabízejí možnost pro organizaci 56
dalších akcí, jako je například letní kino, stálá venkovní scéna pro pravidelné koncerty atd. Po technické stránce by jejich realizace neměla být komplikovaná, vzhledem k technickému vybavení, kterým disponuje Znojemská Beseda. Zvážení jejich využití opět závisí na průzkumu mezi obyvateli, zda by se takových akcí zúčastnili a která místa by k tomu měla být vhodně zvolena. Problematické jsou vnitřní prostory, jak uvedl místostarosta v rozhovoru: „V minulosti se rozprodaly městské prostory, ale není v možnostech města stavět budovy a tvořit zde kulturu“. (Grois, 2014, s. 3) Dále v rozhovoru uvedl, že prostory, které by se pro kulturu využít daly, vyžadují nutnou rekonstrukci, kterou si město nemůže ze svého rozpočtu dovolit. (Grois, 2014, s. 3) Jako příklad špatného investičního rozhodnutí, kterému nepředcházela strategická analýza nejen ve vztahu ke kultuře ale i ostatním oblastem rozvoje, můžeme uvést opravu jízdáren areálu Louckého kláštera. Město investovalo do rekonstrukce jízdáren se záměrem vytvořit z prostor sál pro velké kulturní akce. Nebyla ale zvážená dostupnost areálu. V současné době využívá prostory pouze Hudební festival Znojmo při deštivém počasí. Investice mohla být použita na rekonstrukci bývalého pivovaru v centru města, který by mohlo město využívat pro své oficiální akce. Například při organizaci Reprezentačního plesu města Znojma musí pronajímat sál Konferenčního a společenského centra Dukla.
57
3.4
Propagační a informační nástroje Důležitým aspektem kulturní nabídky je také její propagace a informovanost
občanů. V této části jsou popsány propagační a informační nástroje, které město využívá. Město Znojmo zvolilo ke komunikaci s občany a k propagaci akcí několik nástrojů. Informace jsou vždy včas a v dostatečné míře zveřejněny, ne vždy jsou ale celistvé a přehledné. Konkrétní příklady jsou dále v textu popsány. Město Znojmo má své oficiální webové stránky. Zde jsou zveřejňovány oficiální informace (vyhlášky, tiskové zprávy, formuláře různých žádostí atd.) napříč všemi oblastmi. K nalezení jsou také informace odboru školství, kultury a památkové péče. Informace pro oblast školství i kultury jsou uvedeny ve stejné záložce, což může vést k jejich nepřehlednosti. Na titulní straně je k dispozici také kalendář akcí, který obsahuje informace o kulturní akcích ve městě i okolí, není ale příliš uživatelsky příjemný. Návštěvníci mohou do kalendáře přidávat své akce. Město Znojmo využívá také sociální síť Facebook. Tato stránka zveřejňuje oficiální informace ze všech oblastí, fotografie, tiskové zprávy apod. Tuto stránku označilo jako „to se mi líbí“ celkem 6 074 17 uživatelů, kteří zde mohou odebírat zveřejněné novinky. Město má také vytvořený kanál Znojmo.tv na internetové stránce pro sdílení videí YouTube. Tento kanál zajišťuje soukromá firma. Jsou zde ilustrační videa, především z různých kulturních akcí od roku 2008. Nejsledovanějším videem je propagační film o městě Znojmě z roku 2013, které zhlédlo celkem 36 049 lidí.18 V říjnu 2013 byl zpřístupněn také nový webový portál Znojemské Besedy, příspěvkové organizace města. Zájemci zde najdu informace o akcích pořádaných Znojemskou Besedou, kterou jsou řazeny do přehledných kategorií. U některých pořádaných akcí ovšem chybí základní informace, jako například druh akce, datum jejího konání, popřípadě zda se bude v budoucnu opakovat a časový harmonogram jednotlivých akcí. Na tyto nedostatky upozornili také vybraní občané (viz příloha A: Rozhovor s vybranými občany). Informace o Městském divadle ve Znojmě jsou zde zpracovány velice dobře. Návštěvník zde nalezne informace o programu,
17
Stav ke dni 16. 5. 2014.
18
Stav ke dni 16. 5. 2014.
58
distribuci vstupenek (včetně online prodeje), k dispozici je také virtuální prohlídka divadla a podmínky jeho pronájmu. Na webovém portálu jsou i další informace, jako například podmínky pronájmu mobiliáře, kostýmů či sálu Znojemské Besedy. Je zde také prostor na uvedení e-mailové adresy pro odebírání novinek. Základnu e-mailových adres by chtěl nový ředitel Znojemské Besedy rozšířit v rámci Znojemského historického vinobraní a vytvořit věrnostní systém, prostřednictvím kterého by byli zájemci informováni o celoročním kulturní dění ve Znojmě. (Peterková, 2014, s. 3) Znojemská Beseda má již ale k dispozici e-mailové adresy například předplatitelů Městského divadla ve Znojmě, které by pro databázi kontaktů mohla využívat, ale nečiní tak (viz příloha A: Rozhovor s vybranými občany). Na stránkách vybízí organizátory jiných kulturních akcí, aby zde informace o své akci uvedli a mohli být zařazeni do kalendáře akcí. V loňském roce představila Znojemská Beseda také své vlastní logo (viz příloha E: Logo Znojemské Besedy) Jde o černý kruh s bílým textem. Diskutována může být tato barevná kombinace ve spojení s kulturní a společenskou organizací. Na druhou stranu je logo jasně rozpoznatelné a praktické například při tisku. Využívají se také jeho barevné variace. Stejně jako město Znojmo má i Znojemská Beseda svůj profil na sociální síti Facebook. Na této stránce jsou k dispozici informace o kulturních akcích ve městě a fotografie z těchto akcí. Tuto stránku označilo jako „to se mi líbí“ celkem 1 213 uživatelů 19 , v porovnání se stránkou města Znojmo jsou tu potenciální uživatelé sociální sítě Facebook, kteří by mohli novinky zveřejněné na stránce Znojemské Besedy odebírat. Znojemská Beseda spravuje ve městě také tři turistická informační centra. Na těchto místech jsou k dostání informace o kulturních akcích v podobě propagačních tištěných materiálů, jako je například měsíční zpravodaj kulturních pořadů. V jednom z turistických center probíhá také předprodej na vybrané kulturní akce.
19
Stav ke dni 16. 5. 2014.
59
Dále Znojemská Beseda zajišťuje vydávání a distribuci Znojemských listů. Čtrnáctideník je bezplatně distribuován do všech domácností. V novinách se objevují reflexe konaných akcí a jedna stránka je vždy věnovaná kulturnímu programu ve městě. Znojemská Beseda využívá také výlepových ploch po městě pro plakáty k jednotlivým kulturním akcím. Mimo tyto pravidelně se vyskytující formy využívá město nárazově placenou reklamu také v jiných médiích (Znojemský týden, Rádio Blaník, Znojemsko, Znojemský deník, MF Dnes). Za určitou formu propagace lze považovat také přítomnost starosty, případně místostarosty města, na všech kulturních akcích pořádaných Znojemskou Besedou. Způsob všech forem propagace kulturních akcí vyžaduje po občanech jejich aktivní vyhledávání. Místostarosta města uvedl, že „lidé musí být aktivní, aby o konaných akcích věděli.“ (Grois, 2014, s. 6) Dotazovaní obyvatelé ale uvedli, že s tímto způsobem nejsou zcela spokojení. Obecnou informovanost o kulturní nabídce označili jako nejproblematičtější oblast. Město by mělo zvolit takové formy, které umožňují obyvatelům jejich pasivní příjem. Dotazovaní uvedli, že jednou z vhodných variant by bylo přímé rozesílání kulturní nabídky na e-mailové adresy. K tomu by bylo potřeba vytvořit databázi kontaktů nejen v rámci předplatného divadla a návštěvníků vinobraní, ale také návštěvníků všech ostatních akcí. Tímto by si mohlo město vyžádat také zpětnou vazbu k organizovaným akcím. Za vhodnou variantu pro občany, kteří nejsou pravidelnými uživateli e-mailové komunikace, považují dotázaní plakátovací plochy. Uvítali by jasně označený informační panel s programem kulturní nabídky umístěný v centru města. Dále uvedli, že by uvítali zveřejňování programu kulturních akcí s větším předstihem. Mimo formy zmíněné dotazovanými občany mají velký potenciál také propagační videa na internetové stránce YouTube. Videa jsou zveřejněna za posledních pět let a průměrná sledovanost u všech kulturních videí je zhruba 3 000 20
zhlédnutí. S vide se dá velmi dobře pracovat, mohou se rychle rozšířit (s využitím
sociálních sítí, oficiálních webových stránek, e-mailové komunikace) a dají se využít
20
Stav ke dni 22. 5. 2014.
60
například pro promítání na jednotlivých akcích. Nutné je samozřejmě zvážit nákladnost a náročnost výroby těchto videí. Aby byly výše navržené způsoby účinné, vyžadují určitou marketingovou strategii. Vzhledem k tomu, že Znojemská Beseda v současné chvíli hledá zaměstnance na pozici v marketingovém oddělení21, jehož náplní práce by měla být tvorba a implementace marketingového plánu pro činnosti Znojemské Besedy, mohlo by v této oblasti dojít ke zlepšení.
3.5 Finanční a institucionální podpora kultury ze strany města Aby mohla být vyhodnocena výše finanční podpory na kulturu ze strany města, musela by být provedena srovnávací analýza celkového rozpočtu města Znojma a jiných měst se stejným počtem obyvatel. Vyhodnocen by musel být také účel finanční podpory srovnávaných měst a aktivita v oblasti kultury. Tento typ srovnávací analýzy přesahuje rámec této práce, proto nebudeme hodnotit finanční podporu ze strany města z hlediska její výše. Celkový výdaje města pro rok 2014 jsou 923 391 000 Kč. Na kulturu je vyhrazeno celkem 39 763 000 Kč, včetně investičních nákladů, což tvoří 4,3 % z celkových výdajů města. Procentuální podíl prostředků vynakládaných na kulturu z rozpočtu města by mohl být jedním ze srovnávacích kritérií pro zmíněnou analýzu. Všechny plánované výdaje na rok 2014 v oblasti kultury jsou konkretizovány v příloze F. Zahrnuty jsou neinvestiční příspěvky městem zřizovaným příspěvkovým organizacím (Znojemské Besedě a Městské knihovně Znojmo). Dále jsou zahrnuty investiční příspěvky (jako například oprava archivních prostor Znojemské Besedy). Plánované jsou také neinvestiční výdaje pro další subjekty. V rámci dotačního systému mohou subjekty jednou ročně žádat o finanční příspěvek na svoji činnost respektive akci. „Maximální výše dotace je 60 % z celkových nákladů na činnost/akci žadatele.“ (Město Znojmo, 2013, s. 1 Pří rozhodování o udělení finančního příspěvku hodnotí město přínos v oblasti cestovního ruchu, jedinečnost dané akce nebo možné zviditelnění města plynoucí z pořádání dané akce. „K výši jednotlivých dotací
21
Výběrové řízení proběhlo 14. 5. 2014
61
se vyjadřuje jak kulturní komise, tak odbor školství, kultury a památkové péče. Konečné slovo o výši poskytnutých dotací má rada, resp. zastupitelstvo“. (Město Znojmo, 2014a,¶ 2) Mimo dotační systém funguje také systém přímo určených příspěvků na některé kulturní akce. Jak uvedl místostarosta města: „Jde o tradiční akce, považujeme je za významné akce a je u nich jistota konání.“(Grois, 2014, s. 3)
Tabulka 6: Největší výdaje na kulturu Kulturní akce
Výše výdaje
Neinvestiční výdaje na příspěvkové organizace: Znojemská Beseda
14 304 000 Kč
Městská knihovna Znojmo
8 595 000 Kč
Neinvestiční výdaje na aktivity dalších subjektů
3 000 000 Kč
Tradiční akce s přímo určeným příspěvkem: Znojemský hrozen
450 000 Kč
Festival Šramlfest
200 000 Kč,
Hudební festival Znojmo
850 000 Kč
Festival VOC Znojmo
275 000 Kč
Znojmo Jazz fest
150 000 Kč
Dny partnerských měst
450 000 Kč
Zdroj: autorka práce
Mimo finanční podporu poskytuje město podporu kulturním subjektů také formou věcného plnění. Poskytuje například zábor náměstí, případně jiných prostor, publicitu ve Znojemských listech a podobně. (Grois, 2014, s. 4)
62
3.6 Shrnutí Na
základě
podrobného
mapování
kulturního
prostředí
Znojma
lze konstatovat, že kulturní nabídka ve městě je relativně dobrá. Zastoupeny jsou všechny oblasti kultury, zajištěno je také umělecké vzdělávání. Kultura ve městě má také dostatečné zázemí. Pro využití celého uměleckého potencionálu ve městě je ze strany města nutná analýza všech subjektů, které ve městě působí. Každý z místních umělců je svázán s určitou skupinou obyvatel, u kterých by se mohl zvýšit zájem o kulturní dění ve městě. Vhodné je využití některého z výše uvedeného nástrojů pro zajišťování názorů a nápadů mezi obyvateli. Tento nástroj by měl být využit také směrem k zajištění nejvhodnějšího způsobu získávání informací. Přesto, že můžeme nabídku označit za dostatečnou, uvedli dotázaní obyvatelé, že s ní zcela spokojeni nejsou. Tato nespokojenost pramení částečně z jejich neinformovanosti. V tomto směru se názor obyvatel a vedení města rozchází. Místostarosta uvedl, že informovanost obyvatel závisí na jejich aktivitě; oni však na druhou strany uvedli, že by uvítali aktivnější poskytování informací ze strany města.
63
4
Cesta ke kulturní strategii Strategické plánovaní a tvorba strategického plánu není pro město neznámý
pojem. Pro roky 2008 – 2015 byl vypracován Strategický plán rozvoje města Znojma, v současné době je tedy tento dokument stále účinný. Zpracováním tohoto dokumentu byla pověřena externí firma DHV ČR, spol. s.r.o. a použita byla expertní metoda zpracování. „Podkladem ke zpracování strategického plánu byly informace z předchozí Strategie, doplněné o relevantní informace z jednotlivých odborů Městského úřadu a institucí řízených městem a ze státních institucí (Úřad práce, Český statistický úřad). Některé údaje byly čerpány rovněž z územně plánovací dokumentace, dostupných studií a dalších materiálů o městě.“ (Město Znojmo, 2007a, s. 4) Kultura v tomto dokumentu není vnímána jako samostatná oblast podněcující rozvoj města, ale pouze jako jeden z faktorů pro rozvoj cestovního ruchu. Důkazem je fakt, že tento dokument nenavazuje na Koncepci účinnější podpory umění 2007–2013, což byl platný dokument vydaný Ministerstvem kultury pro oblast kulturní politiky. Dokument potvrzuje, že „z hlediska zapojování veřejnosti je ve Znojmě spíše využíváno pasivní informování veřejnosti.“ (Město Znojmo, 2007a, s. 89)
Na základě analýzy města byla ve Strategickém plánu rozvoje města Znojma pro roky 2008 – 2015 definována tato vize: „Město Znojmo chce být v horizontu Strategického plánu, tj. okolo roku 2015, turistickým centrem Jihomoravského kraje a severní části Dolního Rakouska. Pro své obyvatele chce být moderním a dynamickým městem, kombinujícím výhody kvalitního životního prostředí a těsné vazby na okolní přírodu s výhodami života ve městě s kvalitním bydlením, pestrou a dostatečně dimenzovanou nabídkou služeb a vzdělávacích možností a společenským, kulturním a sportovním zázemím. Pro podnikatele chce být město Znojmo „dobrou adresou“, vycházející z dostatečné nabídky prostor k zahájení či rozvoji podnikání a kapacitní infrastruktury. K tomu vedení města ve spolupráci s občany využije především vnitřní rozvojový potenciál města kombinovaný s dosažitelnými vnějšími zdroji.“ (Město Znojmo, 2007b, s. 20) Strategický plán nebyl během své účinnosti oficiálně vyhodnocen a aktualizován. Pro oblast kultury nejsou jeho jednotlivá opatření zcela funkční. Jedno z opatření je například pořádání kulturních a společenských akcí, garantem tohoto 64
projektu je určena Znojemská Beseda. Časové určení je v rozmezí let 2008 – 2015. Není zde ale určen finanční rámec, jaké akce a v jaké frekvenci by se měly akce konat a jaká by měla být jejich cílová skupina. (Město Znojmo, 2007b, s. 20) Na otázku, zda město nezvažuje vytvořit samostatný strategický plán rozvoje kultury, odpověděl místostarosta: „Určitě by strategický plán kulturního rozvoje měl smysl, ale vždy záleží na politickém rozhodnutí a většinou každé čtyři roky se mění politická garnitura a ta do toho chce dávat své nápady a myšlenky“. (Grois, 2014, s. 5) Strategický plán pro své činnosti by měla ale vytvořit Znojemská Beseda. Jak bylo výše zmíněno, hledá Znojemská Beseda zaměstnance na pozici pracovníka v marketingovém oddělení. Slovy místostarosty „bude mít tento člověk vytvoření takového dokumentu na starosti. To je ale záležitost několika měsíců. Rozhodně se o tom ale uvažuje“. (Grois, 2014, s. 6) Marketingovému plánu musí ale předcházet strategický plán pro celou oblast. Vzhledem k tomu, že stávající Strategický plán rozvoje města Znojma není pro oblast kultury zcela funkční. Měla by si Znojemská Beseda zpracovat nejprve strategický plán všech svých činností. Z následných kroků vedení města je patrné, že vnímá nedostatečné zapojování veřejnosti. V listopadu 2013 vstoupilo město do Národní sítě Zdravých měst ČR. Asociace aktivních místních samospráv se soustředí na udržitelný rozvoj svého území. K tomu využívají metodiku Místní Agendy 21. Hlavním principem je zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Asociace svým členům poskytuje školení v oblasti strategického plánování, řízení a projektového řízení, poskytuje informace o dotačních titulech a fondech EU, praktické zkušenosti v podobě informací z realizovaných projektů v členských městech, možnost konzultace projektů s odborníky (Národní síť Zdravých měst ČR, 2014). Město Znojmo chce v programu Místní Agendy 21 dosáhnout v letošním roce kategorie D. Pro dosažení této kategorie musí město zorganizovat mimo jiné minimálně dvě veřejná fóra a uskutečnit minimálně dva projekty ve spolupráci s občanským a podnikatelským sektorem. (Ministerstvo životního prostředí, 2010)
65
Město Znojmo již zorganizovalo první veřejné setkání.22 Veřejné fórum si bere za cíl získat od obyvatel zpětnou vazbu především z 8 předem určených oblastí:
občan a úřad, veřejná prostranství a budovy, doprava a infrastruktura, životní prostředí a odpadové hospodářství, místní ekonomika a podnikání, kultura a místní tradice, cestovní ruch, sociální oblast a zdravotnictví, vzdělání, výchova a sport, děti a mládež (tzv. stůl mladých).
Výstupem z tohoto fóra by měla být definice deseti nejpalčivějších problémů města z pohledu obyvatel. Následně by těchto deset problémů mělo být ověřeno veřejnou anketou. Výstupy z tohoto projednávání budou použity při zpracování Strategického plánu rozvoje města Znojmo na léta 2016–2022. Vzhledem k tomu, že mezi zvolenými tématy stojí kultura samostatně, dá se očekávat, že k ní bude přistoupeno jako k samostatné oblasti rozvoje v novém strategickém dokumentu. Nový strategický plán bude zpracováván expertní i komunitní metodou a jeho přípravou je pověřena externí firma. Jednotlivé oblasti by detailněji měly zpracovávat pracovní
skupiny
složené
z odborníků,
zástupců
veřejnosti,
reprezentantů
významných organizací a vedení města. (Město Znojmo, 2014b) Při přípravě strategického plánu je nutné veřejné fórum zopakovat, při plánování v oblasti kultury by bylo dobré využít jednu z metod uvedenou v kapitole 1.4.2 Návrhová část. Uvedené metody byly již při plánování v oblasti kultury v jiných městech použity a jejich použití se osvědčilo.
22
Fórum proběhlo 20. 5. 2014.
66
5
Souhrnné analýzy Všechny informace, které autorka práce získala, budou následně vyhodnoceny
dvěma analýzami. První z nich, SWOT analýza, definuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v prostředí. Analýza zainteresovaných stran určí okruhy klíčových osob, které mohou mít na sledovanou oblast vliv. Obě tyto analýzy se vztahují ke kulturní nabídce města a jejímu plánování.
5.1 SWOT analýza SWOT analýza vyhodnocuje vzájemné interakce všech faktorů vnějšího a vnitřního prostředí, přičemž pro potřeby této práce se za vnitřní prostředí považuje samo město, představované městským úřadem, zastupitelstvem, radou města a všechny jím zřízené organizace. Vnější prostředí představují ostatní subjekty, občané okolní města atd. Výsledky kompletní SWOT analýzy naleznete v příloze G.
Nejdůležitější silné a slabé stránky vnitřního prostředí byly dle jejich důležitosti a vlivu vyhodnoceny takto:
Silné stránky: fungující příspěvková organizace pro zajišťování kulturních akcí (Znojemská Beseda) a kvalitní zaměstnanci, dostatečné technické vybavení a prostorové zázemí, informace z Národní sítě Zdravých měst ČR (školení strategického plánování, informace o grantových titulech, databáze uskutečnění projektů apod.), metodika Místní Agendy 21.
67
Slabé stránky: neucelené informace na webových Znojemské Besedy, nezkušenost s participativním plánováním, absence databáze kontaktů občanů, malý počet zaměstnanců Znojemské Besedy, absence uživatelsky příjemného webového kalendáře akcí, včetně akcí soukromého sektoru, pozdě zveřejňovaný program kulturní nabídky, neznalost všech uměleckých subjektů ve městě, nepropojenost s kulturními organizacemi soukromého sektoru, nefunkční strategický plán pro oblast kultury.
Aspekty vnějšího prostředí, tedy příležitosti a hrozby byly vyhodnoceny na základě jejich pravděpodobnosti a míře jejich dopadu takto:
Příležitosti: památky, které by se mohly využít pro kulturní akce nebo animační programy, inspirace příklady využívání metod úspěšného participativního plánování v jiných městech, uživatelé sociální sítě, kteří by mohli odebírat tímto způsobem novinky, tradice města, se kterými by se mohla kultura spojit (okurky, pivo, víno), kulturní akce organizované soukromým sektorem.
Hrozby: obecně špatná informovanost občanů, malá aktivita občanů, nespokojenost občanů s kulturní nabídkou.
68
Jako největší hrozba se jeví špatná informovanost občanů a jejich nespokojenost s kulturní nabídkou. Tyto dvě hrozby jsou nejvíce podpořeny slabými stránkami v organizaci města. Z předešlých informací je jasné, že tyto dvě hrozby spolu úzce souvisí a mají na sebe velký vliv. K jejich eliminaci se vrátíme v kapitole 6 Návrh prioritních oblastí. Největší příležitostí se jeví využívání historických památek na území města k novým kulturním aktivitám a k animačním programům. Příležitost je podpořená především informacemi z Národní sítě Zdravých měst ČR a školeními, která poskytuje. Jak bylo uvedeno v kapitole 4 Cesta ke kulturní strategii, tato asociace poskytuje svým členům informace o realizovaných projektech, které mohou být v této oblasti inspirací. Silná stránka města je také metodika poskytnutá Místní agendou 21. Díky této metodě si město může osvojit techniky zapojování veřejnosti do plánování v oblasti kultury, a tím také zvýší její aktivitu.
5.2 Analýza zainteresovaných stran Jak již bylo v textu zdůrazněno, analýza zainteresovaných stran je pro plánování v kultuře velice podstatná. Zde jsou definovány hlavní skupiny zainteresovaných stran, jejich zájem na rozvoji kultury a způsob komunikace, kterou by město mělo směrem k nim využít. Každá z těchto skupin musí být při plánování rozvedena na konkrétní jednotlivce.
69
Tabulka 7: Analýza zainteresovaných stran Základní charakteristika
Zájem zainteresované strany
Návrh způsobu komunikace
Orgány města a jejich zaměstnanci Zastupitelstvo, rada, městský úřad a jeho odbory
Rozvoj města, spokojenost občanů
Přímá komunikace, školení zaměstnanců
Plnění stanovených cílů v dané oblasti
Studování koncepčních materiálů, účast na školeních
Rozvoj kraje, fungování příspěvkových organizací na území města, spokojenost obyvatel
Studování koncepčních materiálů, účast na školeních
Vládní instituce Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místí rozvoj Samosprávní orgány Jihomoravský kraj a jeho příspěvkové organizace
Okolní města a jejich kulturní nabídka Všechna okolní města, která nabízí kulturní akce.
Kulturní nabídky v souladu s okolní nabídkou, spokojenost obyvatel.
Přímá komunikace s vedením měst, sledování zveřejňovaných informací měst.
Fungování organizace, spokojenost občanů.
Přímá komunikace
Rozvoj jejich činnosti, vyplnění nedostatečné kulturní nabídky.
Přímá komunikace, nutná podrobná analýza
Organizace zřizované městem Znojemská Beseda, Městská knihovna Znojmo a jejich zaměstnanci Soukromé kulturní subjekty Všechny kulturní subjekty působící ve městě
Soukromé nekulturní subjekty – potenciální sponzoři Ziskové organizace se zájmem o kulturu, (cestovní kanceláře, ubytovací zařízení apod.)
Rozvoj jejich činnosti, zvýšení zisku, společenská odpovědnost subjektů.
Přímá komunikace
Získávání relevantních, zajímavých informací
Přímá komunikace
Spokojenost s kulturní nabídkou.
Zveřejňování informací, využívání metod zapojování veřejnosti, zasílání informací (newslettery)
Média Všechna média Občané města Všichni občané města Zdroj: autorka práce
70
6
Návrh prioritních oblastí Na tomto místě se znovu vrátíme k definované vizi Strategického rozvoje
města Znojma pro roky 2008–2015 (viz kapitola 4 Cesta ke kulturní strategii). Pro oblast kultury vize udává, že město Znojmo chce být pro své občany moderním a dynamickým městem s kulturním zázemím. Na základě této vize byly autorkou dle získaných informací definovány čtyři prioritní oblasti. Poslední z nich bude rozpracována do konkrétních opatření. Navrhovaná opatření jsou stanovena na základě výsledků souhrnných analýz a dostupných informací. Před jejich realizací by měla být jejich priorita znovu ověřena veřejným průzkumem.
6.1 Prioritní oblast 1: Oživení kulturních památek Ve městě Znojmě se nachází mnoho historických památek, některé z nich jsou již pro kulturní účely částečně využívány, ale nevyužívají plně svůj potenciál. Toto opatření je zaměřeno na oživení některých historických památek města. Je možné nabídnout městské historické budovy spolkům či jiným organizacím, který by tyto prostory mohly využívat, a zároveň by o ně také pečovaly. Díky tomu by mohla být připomenuta historie památek (například animačními programy nebo interaktivními prohlídkami). Oblast je spojená s relativně vysokými finančními investicemi, a proto je nezbytné, aby aktivitám předcházela analýza mezi spolky a dalšími organizacemi na téma zjištění zájmu o některé z budov. Město by pak s vybranými organizacemi muselo vyjednat podmínky pro hospodaření s tímto majetkem. Při organizovaní například hudebních koncertů či divadelních představení by město mohlo poskytnout také mobilní vybavení. V případě velkého zájmu by pak město mohlo zvážit rozšíření mobilního vybavení.
6.2 Prioritní oblast 2: Časová a obsahová skladba kulturního programu Ve městě působí poměrně velké množství kulturně aktivních skupin. Jedním z cílů tohoto opatření by mělo být zmapování všech kulturně aktivních spolků a jejich činnosti. Následně je pak možné naplánovat jejich propojení s kulturní nabídkou města 71
tak, aby se rozvíjela jejich umělecká činnosti. Nutné je spojit se s organizátory kulturních akcí soukromého sektoru, zmapovat časový rámec jejich aktivit a obsahovou náplň. Společně se všemi kulturními organizacemi je možné naplánovat harmonizovaný kulturní kalendář. Zefektivnit by se měla také zpětná vazba k organizovaným akcím, aby organizátoři zjistili, kde cítí občané nedostatky. Zpětná vazba může být vyžádána například e-mailovou odezvou či dotazníkovým šetřením. Efektivní je motivovat občany k zaslání zpětné vazby například formou soutěže. Každý x-tý názor může být oceněn například volným vstupem na některou z kulturních akcí. Pro souhru mezi městskými zájmy, zájmy subjektů soukromého sektoru a obyvatel by měla být stanovena jedna osoba, která by zastávala funkci moderátora. Moderátor by měl na starosti komunikaci mezi těmito stranami.
6.3 Prioritní oblast 3: Participativní tvorba kulturního programu Obsahem třetí oblasti je zaměření na participativní tvorbu kulturního programu. Prvním krokem v této oblasti by mohlo být zapojení občanů do výběru programu jednotlivých akcí. Například formou hlasování by mohli občané ovlivnit složení programu některých kulturních akcí, jako je Znojemské historické vinobraní, nebo program předplatného Městského divadla Znojmo. Následujícím krokem by pak měla být participativní tvorba celoroční kulturní nabídky. Využitím některé z metod (viz kapitola 1.4.2 Návrhová část) by se získaly nápady občanů a ty nejlepší z nich by byly během roku realizovány.
6.4 Prioritní oblast 4: Informovanost občanů Informovanost
občanů
byla
určena
jako
nejproblémovější
oblast.
Z neinformovanosti pramení také nespokojenost občanů s kulturní nabídkou, která ale dle provedené analýzy prostředí není nedostatečná. Aby bylo Znojmo dynamickým městem, jak si dle stanovené vize ukládá, musí v této oblasti využívat moderní komunikační nástroje. Mělo by se snažit usnadnit svým občanům přístup k informacím. Zároveň je to také oblast, která nemusí být spojena s vysokými finančními náklady. 72
Z dotazníkového šetření vzešlo, že respondenti vyhledávají informace o kulturním programu nejvíce na sociální síti Facebook. Nejméně navštěvovanou stránkou jsou oficiální webové stránky Znojemské Besedy. Tyto informace budou dále využity u jednotlivých opatření.
120 100 80 60 40 20 0 Znojemsko
Znojemské listy
Tištěné Oficiální webové Oficiální webové materiály stránky města stránky dostupné na TIC Znojemské Besedy
Sociální síť Facebook
Graf 5: Využívání informačních zdrojů na základě dotazníkového šetření Zdroj: autorka práce
Jako nejpraktičtější řešení se jeví přenechat oblast informovanosti na Znojemské Besedě, vzhledem k účelu jejího zřízení. Znojemská Beseda by mohla následující opatření zrealizovat a informace poskytnout dále.
Cíl tohoto opatření: Občané budou informovaní o kulturní nabídce ve městě Znojmě Zodpovědná osoba: Znojemská Beseda
73
Opatření 1: Vytvořit databázi e-mailových kontaktů k zasílání informačních e-mailů s kulturní nabídkou Kontakty lze získat: z informací od předplatitelů programu Městského divadla Znojmo (s jejich souhlasem), na všech kulturních akcích organizovaných městem, kde bude možnost uvést svoji e-mailovou adresu, v turistických informačních centrech, kde bude možnost uvést svoji e-mailovou adresu. Rozesílat by se měla ideálně měsíční kulturní nabídka, včetně akcí organizovaných soukromým sektorem; měla by být zasílána v dostatečném předstihu, nejlépe zhruba dva měsíce dopředu. Odběratel informačních e-mailů musí mít možnost tuto službu jednoduchým způsobem zrušit.
Opatření 2: Upřesnit informace na webových stránkách Znojemské Besedy Pouze 15 % respondentů dotazníkového šetření uvedlo, že informace o kulturním programu ve městě vyhledává na oficiálních stránkách Znojemské Besedy. Nízká míra užívání stránek může být způsobena tím, že na nich nejsou zveřejněny dostatečné informace. Znojemská Beseda by se měla snažit všechny uvedené informace upřesnit. U každé akce, kterou Znojemská Beseda pořádá, by měly být na webových stránkách zveřejněny tyto informace: popis a charakter akce, kdy se akce koná, zda jde o pravidelnou akci a kdy se bude případně opakovat, kde se akce koná, informace o vstupném, další doporučení – vhodná účast dětí, způsob dopravy k místu, možnost parkování, poskytnuté občerstvení atd.
74
Zároveň by také v úvodu webových stránek měl být zveřejněn kalendář kulturních akcí, kde by byly zahrnuty i akce organizované soukromým sektorem. Kalendář by měl být propojen s odkazy na konkrétní popis jednotlivých akcí. V případě, že má konkrétní událost svoji vlastní internetovou stránku (případně profil na sociální síti), měl by u ní být uveden také odkaz na tuto stránku. Nízká návštěvnost stránek může být způsobena také tím, že nejsou optimalizovány pro internetové vyhledávače a jejich autoři nevyužívají nástrojů SEO (Search Engine Optimization), díky kterým by se mohla vylepšit jejich pozice v internetovém vyhledávání. Klíčová slova musí být zvolena tak, aby webové stránky byly snadno dohledatelné pro občany města.
Opatření 3: Zvýšit počet uživatelů sociální sítě Facebook, kteří označí stránku Znojemské Besedy jako „to se mi líbí“ a budou díky tomu moci odebírat informace o kulturní nabídce Sociální síť Facebook umožňuje uživatelům odebírat zveřejněné informace stránek, které mají označené jako „to se mi líbí“. Ve srovnání s oficiálními stránkami města má stránka Znojemské Besedy podstatně méně uživatelů využívající tuto funkci. Správce stránky může uživatele vyzvat k označení této stránky. Tím by se mohla zvýšit základna uživatelů odebírající novinky zveřejněné na této stránce. Vzhledem k tomu, že více než polovina respondentů (58 %) označila sociální síť Facebook jako zdroj informací, je zde pravděpodobnost rozšíření základny vysoká. Aby facebookové stránky plnily svůj účel, nelze se orientovat pouze označením „to se mi líbí“, ale je nutné stránky aktivně spravovat, naplňovat je zajímavým obsahem a včas reagovat na podněty ze strany uživatelů stránek. Tyto stránky mohou sloužit také k získání zpětné vazby a je možné tento prostor využít při plnění prioritní oblasti 2: Časová a obsahová skladba kulturního programu.
Opatření 4: Umístit tištěné propagační materiály v centru města Toto opatření by mělo především využít typického vizuálu Znojemské Besedy. Všechny propagační materiály by měly být jasně označeny logem Znojemská Besedy, aby bylo zřejmé, že jde o kulturní program. V centru města by měly být umístěny informační tabule s měsíční kulturní nabídkou. 75
Realizaci jednotlivých opatření by měla předcházet průzkum veřejného mínění. Především způsoby získávání informací by měly být ověřeny u občanů města, aby opravdu reflektovaly přání a potřeby obyvatel.
6.5 Shrnutí Výše určené oblasti byly formulovány na základě autorkou získaných informací. Reflektují především přání a potřeby občanů, které vzešly z uskutečněných rozhovorů a dotazníkového šetření. Tyto informace jsou spíše orientační a každá z definovaných oblastí vyžaduje důkladnější analýzu. V současné chvíli je účinný Strategický plán rozvoje města Znojma na roky 2008 – 2015. Dle dostupných informací se neplánuje jeho aktualizace, tudíž tyto oblasti nemohou být zařazeny do strategického plánu rozvoje městě. Nový plán se připravuje až na léta 2016 – 2022. Město neplánuje vytvořit samostatný rozvojový plán pro oblast kultury, ale tato oblast by měla být součástí nového rozvojového plánu města. Rizikem jsou ale blížící se komunální volby, které proběhnou v září 2014. Ty mohou způsobit změny ve vedení města a tím také změnit jeho směřování. Ideálním řešením se jeví pověřit zpracováním podkladů z oblasti kultury pro nový strategický plán Znojemskou Besedu. V současné chvíli by měla zopakovat šetření a potvrdit prioritu daných oblastí u většího vzorku obyvatel. Vhodnou metodou se jeví například veřejné fórum (popsané v kapitole 1.4.1.1 Techniky zjišťování názorů a postojů mezi obyvateli). Znojemská Beseda by měla pro tuto činnost zvolit osobu, které by měla přípravu analytické části pro nový strategický plán na starosti (funkce moderátora ve smyslu popsaném v kapitole 6.2 Prioritní oblast 2: Časová a obsahová skladba kulturního programu). Ve spolupráci se zástupci hlavních kulturních subjektů ve městě by v tomto případě zastávala Znojemská Beseda pozici pracovní skupiny pro oblast kultury. Potvrzené oblasti by mohly být společně se zástupci kulturních organizací dále rozpracovány do konkrétních cílů a opatření, jak bylo autorkou provedeno pro prioritní oblast 4: Informovanost občanů. Oblasti, které by byly přímo spojeny s činností Znojemské Besedy a nevyžadovaly by velké finanční investice, by mohla Znojemská Beseda začít naplňovat (oblasti 2, 3 a 4). Oblasti, které by byly finančně náročné 76
(oblast 1) by se na začátku nového volebního období (tedy v lednu 2015) představily zástupcům města. Město by na základě stanovených oblastí mohlo zvážit aktualizaci stávajícího Strategického plánu rozvoje města Znojma, případně zahrnutou stanovené oblasti do nového plánu. Následně při zpracování návrhové části a akčního plánu nového strategického dokumentu by Znojemská Beseda měla úzce spolupracovat s řešitelskou firmou. Moderátor by měl iniciovat organizaci některého ze setkání s veřejností (viz kapitola 1.4.2.1 Metody pro získávání nápadů mezi obyvateli), na kterých by mohla Znojemská Beseda získat nové nápady pro oblast kultury a ty nejlepší by mohla realizovat v rámci nového strategického plánu. Při pečlivé přípravě by byla oblast kultury součástí nového strategického plánu, ale v podstatě by mohla fungovat jako samostatný program rozvoje kultury ve městě. Důležité je, aby se, i po jeho vydaní, starala Znojemská Beseda o jeho aktuálnost. Například směrem k uměleckým subjektům je nutná pravidelná revize.
77
Závěr Bakalářská práce s názvem Kulturní politika města Znojma si vzala za cíl prozkoumat podmínky pro rozvoj kultury ve městě Znojmě. První kapitola nás uvedla do teorie tvorby kulturní politiky s využití nástrojů strategického plánování. Popsáno zde bylo, jak by měla v ideálním případě probíhat příprava strategického plánu pro oblast kultury. Následující kapitoly poskytly obraz o kulturním prostředí města Znojma a byly zde reflektovány názory obyvatel a vedení města. Některé z oblastí, jako například ekonomická oblast či oblast marketingu, by pro potvrzení zjištěných výsledků a podpoření případných opatření vyžadovaly samostatný výzkum. Práce vycházela ze dvou hypotéz. První z nich byla, že kulturní nabídka města Znojma není dostatečná a vyvážená, kvůli absenci strategického plánu pro oblast kultury. Tuto hypotézu se nepodařilo zcela potvrdit. Obecně lze říci, že podmínky pro rozvoj kultury jsou příznivé a kulturní nabídka je dostatečná. Dle analýzy prostředí jsou zastoupeny všechny oblasti umění a program je složen tak, aby uspokojil každou věkovou kategorii. Toto tvrzení bylo podloženo také dotazníkovým šetřením (viz příloha H: Návštěvnost kulturních akcí podle věkových skup dle dotazníkového šetření). Přesto vybraní občané uvedli, že s nabídkou nejsou zcela spokojeni a že v některých oblastech umění pociťují nedostatek. Tento pocit pramení především ze špatné informovanosti občanů. Rozhovoru se účastnili občané, kteří jsou v oblasti kultury aktivní a byli nebo stále jsou spjati s některými kulturní subjekty.
Přesto o některých kulturních aktivitách města,
potažmo Znojemské Besedy, nevěděli. Na základě těchto informací určila autorka opatření (viz kapitola 6.4. Prioritní oblast 4: Informovanost občanů), která by město mohlo zavést, aby se informovanost zvýšila. Jde především o taková opatření, která občanům usnadní získávání informací o kulturní nabídce a nebudou vyžadovat jejich aktivní vyhledávání. Další oblastí, které by se město mělo věnovat, je participativní tvorba kulturního programu. Při zapojení občanů do tvorby programu by se zvýšila jejich informovanost, ale také celkový zájem o kulturní dění. Mimo pozitivní duševní, intelektuální a psychický dopad by se mohla viditelně zvýšit také finanční návratnost investic města do kulturu. 78
Nevyváženost kulturní nabídky byla potvrzena v kapitole 3.2. Kulturní subjekty ve městě. Město by pro své aktivity mělo provést důkladnou analýzu všech kulturních subjektů a jejich činností. Chybějící kulturní strategický plán má opravdu vliv na vyváženost kulturní nabídky, ale především na informovanost občanů. Druhá nastolená hypotéza byla, že město nevnímá oblast kultury jako samostatnou oblast rozvoje města, ale pouze jako jeden z pilířů pro rozvoj cestovního ruchu. Tuto hypotézu potvrdil místostarosta města v rozhovoru pro Znojemské listy v roce 2013: „Kultura je důležitou součástí cestovního ruchu a Znojmo je na něm do značné míry závislé.“ (Maixnerová, 2013, s. 3). Z aktuálních kroků města je ale patrné, že od tohoto předpokladu upouští a chce se v budoucnu kultuře věnovat. Přesto je propagace cílena spíše ven z města, na turisty z okolí, než na místní občany. Nejprve by se mělo město soustředit na zkvalitnění již organizovaných akcí a vyžádat si od místních obyvatel zpětnou vazbu (viz kapitola 6.2 Prioritní oblast 2: Časová a obsahová skladba kulturní programu). Nejen kultura, ale především spokojení místní obyvatelé jsou předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Největším omezením této práce jsou nadcházející komunální volby, které proběhnou v září roku 2014. Směřování města může být výsledky voleb zásadně ovlivněno. Jako řešení této situace navrhla autorka práce přenechání přípravy podkladů z oblasti kultury pro nový Strategický plán rozvoje města Znojma na Znojemské Besedě. Směřování Znojemské Besedy by mělo zůstat stejné i v případě změny ve vedení města a prioritní oblasti kultury podložené analýzou prostředí by mohly být prosazeny případně i u nového vedení města. Při naplnění uvedených opatření by mohla být kultura dále spojena s cestovním ruchem. Zohledněna by mohla být atraktivita celého regionu, kam spadají například obce Vranov, Bítov nebo Moravský Krumlov. Tyto obce také připravují kulturní nabídku, ke které by mělo být přihlédnuto. Další oblastí, kterou by bylo možné se zabývat, je přeshraniční spolupráce. Zde by mohla být zkoumána spolupráce partnerských města, jazyková vybavenost občanů pro rozvoje této spolupráce, možnosti finanční podpory pro mezinárodní projekty atd.
79
Použité informační zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika jihomoravského kraje. 2013a, 3 s. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/41fed56aacfa8529c1256f5100518b03/f1 2866360e0ac397c1257c3e00369948/$FILE/64101113ccz.pdf
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Znojmo [online]. 2013b. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Nejvyšší ukončené vzdělání (věk 15 a více) [online]. 2011d. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30552&th=&v=1&vo=null&vseuzemi=null&void
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel s obvyklým pobytem, věk (5-leté) skupiny [online]. 2011c. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30552&th=&v=1&vo=null&vseuzemi=null&void
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pohyb obyvatel ve vybraném území – časová řada. [online]. 2012. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=369&potvrd=Zobrazit+tabulku&g o_zobraz=1&pro_4_41=593711&childsel0=5&childsel0=5&cislotab=DEM1010CU &voa=tabulka&str=tabdetail.jsp
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Srovnání největších měst (sídel správních obvodů ORP) Jihomoravského kraje. 2011a, 6 s. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/41fed56aacfa8529c1256f5100518b03/9b 0af9893980feaac1257bdc004476bf/$FILE/6441351303.pdf
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2011 [online]. 2011b. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_k_31_12_2011
80
Dotace pro sportovní, kulturní a zájmovou činnost v roce 2014. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2014a [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/dotace-pro-sportovni-kulturni-a-zajmovou-cinnost-v-roce2014/d-37109/p1=1002 DREIECKER, Rudolf. [hlásám: víc lokálních kapel!...] In: Facebook [online]. 11. 4. 2014 13:45 [cit. 2014-05-17] Dostupné z: https://www.facebook.com/events/437325536370340/?fref=ts DYJAVÁNEK ZNOJMO. Dyjavánek: folklórní soubor [online]. 2014 [cit. 2014-0529]. Dostupné z: http://www.dyjavanek.cz/
GREMLICA, Tomáš. Strategické plánování. Občanská společnost: návod k použití [online]. 2008 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1921880
GROIS, Jan. Osobní rozhovor. Znojmo, 4. 4. 2014.
HEŘMANOVÁ, Eva a Pavel CHROMÝ a kol. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3.
Historie města Znojma. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2001 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:http://www.znojmocity.cz/historie-mestaznojma/d-1254/p1=1002 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 93 s. ISBN 80-210-3356-8.
HŘEBAČKOVÁ, Hana. Možnosti kulturního vyžití občanů městyse Moravská Nová Ves. Brno. Janáčova akademie múzických umění. Divadelní fakulta. 2012. 99 s.
Jak a proč se stát členem Národní sítě Zdravých měst ČR?. NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR. Národní síť zdravých měst ČR [online]. 2014 [cit. 2014-0520]. Dostupné z: http://zdravamesta.cz/index.shtml?apc=r2082284t
81
JEŽKOVÁ, Zuzana, Hana KREJČÍ, Bronislav LACKO a Jaroslav ŠVEC. Projektové řízení: jak zvládnout projekt. Vyd. 1. Kuřim: Akademické centrum studentských aktivit, 2013, 381 s. ISBN 978-80-905297-1-7.
Kreativní komunitní plánování. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2010, 45 s. ISBN 978-80-86902-82-1
KREJČÍ, Andrea. Šramlfest [online]. 14. 5. 2014 13:45 [cit. 2014 – 05 - 16]. Osobní komunikace.
Kritéria MA21. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Místní agenda 21: praktické informace pro města, obce a regiony v ČR [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2010 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://ma21.cenia.cz/LinkClick.aspx?fileticket=unnZaqbK7oA%3d&tabid=94&mi d=884&language=cs-CZ
KRUTIŠ, Dalibor. Loucký klášter může být města. Zdarma. Znojemský.deník.cz [online]. 2010 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/loucky-klaster-muze-byt-mestazdarma20100811.html
KRUTIŠ, Dalibor. Petice požaduje: zavřete hudební klub Gogo. Znojemský.deník.cz [online]. 2012b [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/petice-pozaduje-zavrete-gogo20120810.html
KRUTIŠ, Dalibor. Průměrná mzda na Znojemsku? Jen k vzteku. Znojemský.deník.cz [online]. 2012a [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/prumerna-mzda-na-znojemsku-jen-kvzteku-20120614.html
LENDA CHALOUPKVÁ, Helena. Moje obec, moje město - věc veřejná: Techniky k zapojování veřejnosti do místních plánovacích procesů [brožura]. Praha: Nadace VIA, 2000, 67 s.
MAIXNEROVÁ, Anna. Místostarosta Jan Grois: Do školství jdou letos rekordní investice. Znojemské listy. Znojemská Beseda, 18. 4. 2013, roč. 24, č. 7, 16 s. 82
MĚSTO VODŇANY. Program rozvoje města Vodňany. Vodňany, 2011, 102 s. Dostupné z: http://www.vodnany.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=18428&id_do kumenty=429979 MĚSTO ZNOJMO. Strategický plán rozvoje města Znojma: Analytická část. © DHV CR, spol. s r. o. 2007a, 91 s. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/strategicky-planrozvoje-mesta-znojma/d-2651/query=strategick%C3%BD&p1=1002
MĚSTO ZNOJMO. Strategický plán rozvoje města Znojma: Návrhová část. © DHV CR, spol. s r. o. 2007b, 91 s. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/strategicky-planrozvoje-mesta-znojma/d-2651/query=strategick%C3%BD&p1=1002 MĚSTO ZNOJMO. Znojmo: město s přívlastkem [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/index.asp MĚSTO ZNOJMO. Zřizovací listina [online]. 1999, 3 s. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://frantisekkoukal.blog.cz/1010/oznameni-o-prestupku-nedodrzeni-autorskehozakona-pri-znojemskem-vinobrani-v-roce-2002
MINISTERSTVO KULTURY. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014: National cultural policy Czech Republic 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2009, 108 s. ISBN 978-80-86310-83-1.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006, 163 s. ISBN 80-239-7497-1.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020. Praha, 2013, 150 s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d84c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf
MIXOVÁ, Michaela. Kulturní politika města Brna v komparaci s vybranými statutárními města. Brno: Janáčova akademie múzických umění v Brně. Divadelní fakulta. 2010. 123 s.
83
MORAVCOVÁ, Alena. Městské divadlo Znojmo – počet předplatitelů [online]. 5. 5. 2014 13:08 [cit. 2014 – 05 - 16]. Osobní komunikace.
MOŠTĚK, Martin. Turistická sezona ve Znojmě láká na víno i na pivovar. Znojemský.deník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/turisticka-sezona-ve-znojme-laka-na-vinoi-na-pivovar-20130607.html
PASTRŇÁKOVÁ, Zuzana. Znojmo otevírá adrenalinové trasy, jediné v České republice!. Znojemsko. Neson.s.r.o., 17. 9. 2013, roč. 23, č. 38, s. 2.
PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 199 s. ISBN 978-807-3573-478.
PERGROVÁ, Ilona. Znojemský pivovar na jaře ožije. Otevře se návštěvníkům. Znojemský.deník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/znojemsky-pivovar-na-jare-ozije-otevre-senavstevnikum-20131128.html
PETERKOVÁ, Ĺuba. Májové slavnosti ve Znojmě začnou pěkně od podlahy. Znojemské listy. Znojemská Beseda, 2. 5. 2013b, roč. 24, č. 16 s.
PETERKOVÁ, Ĺuba. S ředitelem Besedy Dušanem Vargou o královských botách na stole, soudních sporech i novinkách vinobraní. Znojemské listy. Speciální příloha Znojemské historické vinobraní. Znojemská Beseda, 5. 9. 2013a, roč. 24, č. 15, 8 s.
PETERKOVÁ, Ĺuba. Turistické informační centrum musí být výkladní skříní města. Znojemské listy. Znojemská Beseda, 20. 3. 2014, roč. 24, č. 5, 16 s.
84
Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019. Plzeň, 2009. STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ. 2015 Plzeň: průvodce městem: evropské hlavní město kultury 2015 [online]. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2009 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky-8/program-rozvoje-kultury-ve-meste-plzni-na-leta-20092019.aspx
REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., Sdružení obcí). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 140 s. ISBN 80-210-2126-8.
SMOLA, Vojtěch. Obrazem: Jízdárna Louckého kláštera už je pod lešením. Znojemský.deník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-jizdarna-louckeho-klastera-uz-jepod-lesenim-20130510.html
VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění – Arts management. Vyd. 1. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008, 184 s. ISBN 978-80-7357-356-0.
Zásady pro poskytování dotací č. 4/2013. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2013 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojmaci-zapojte-se-do-rozvoje-mesta-prijdte-v-kvetnuna-forum/d-38394/p1=1002
ZEMÁNEK, Lukáš. Lokální kultura v životě našeho venkova. In: Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 2003, s. 124-149.
Znojmáci, zapojte se do rozvoje města! Přijďte v květnu na fórum. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2014b [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojmaci-zapojte-se-do-rozvoje-mesta-prijdte-v-kvetnuna-forum/d-38394/p1=1002
Znojmo chce prodat nebo pronajmout pivovar. ČT BRNO. Česká televize: Televizní studio Brno [online]. 2012 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/159723-znojmo-chceprodat-nebo-pronajmout-pivovar/
85
Znojmo chce prodat pivovar, nechá si jen přístupovou cestu. ČT BRNO. Česká televize: Televizní studio Brno [online]. 2013 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/213673-znojmo-chceprodat-pivovar-necha-si-jen-pristupovou-cestu/
ZNOJMO. In: Facebook [online]. [cit. https://www.facebook.com/znojmocity.cz?fref=ts
ZNOJMO.TV. In: Facebook [online]. [cit. https://www.youtube.com/user/ZnojmoTV/featured
2014-04-26].
2014-04-26].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
ZNOJEMSKÁ BESEDA. In: Facebook [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ZnojemskaBeseda?fref=ts
Znojemský hrad se dočká opravy, kraj dá 18 milionů. ČT 24. ČT 24 [online]. 2008 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/20759-znojemsky-hrad-se-docka-opravykraj-da-18-milionu/
ZNOJEMSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL. Hudební festival Znojmo [online]. 2011 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:http://www.hudbaznojmo.cz/
86
Seznam ilustrací Obrázek 1: Proces definice vize strategického plánování Obrázek 2: Vztahy mezi fázemi strategického plánování Obrázek 3: Kompetence aktérů strategického plánování Obrázek 4: Vzorec využívání regionálních diversit
Graf 1: Věková struktura obyvatel města Znojma podle základních věkových skupin v roce 2011 Graf 2: Věková struktura obyvatel města Znojma podle pětiletých věkových skupin v roce 2011 Graf 3: Mechanický pohyb obyvatelstva pohyb obyvatelstva města Znojma v roce 2012 Graf 4: Návštěvnost akcí dle dotazníkového šetření Graf 5: Využívání informačních zdrojů na základě dotazníkového šetření
87
Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura obyvatelstva města Znojma podle nejvyššího dosaženého vzdělání (věk 15 a výše) v roce 2011 Tabulka 2: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání (věk 15 výše) v procentuálním vyjádření v roce 2011 Tabulka 3: Kulturní akce organizované Znojemskou Besedou Tabulka 4: Kulturní akce organizované soukromými subjekty Tabulka 5: Časové rozložení kulturních akcí ve městě Znojmě Tabulka 6: Největší výdaje na kulturu Tabulka 7: Analýza zainteresovaných stran
88
Seznam příloh Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Příloha C: Dotazník Příloha D: Program Městského divadla Znojma, leden 2014 Příloha E: Logo Znojemské Besedy Příloha F: Plánované výdaje na kulturu ve městě Znojmě na rok 2014 Příloha G: SWOT analýza Příloha H: Návštěvnost kulturních akcí podle věkových skup dle dotazníkového šetření
89
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Kulturní nabídka ve městě Znojmě
Rozhovor s vybranými občany 5. 5. 2014 Barbora Buliščáková, 21, studentka Marcela Jordánová, 65, důchodkyně Lenka Kseničová, 49, účetní Marcela Černá, 57, učitelka Markéta Hummlová, 37, učitelka
Andrea Kseničová (dále jen A.K.): Které kulturní akce ve městě navštěvujete? Jak hodnotíte jejich úroveň? Barbora Buliščáková: Navštěvuji širokou škálu akcí v rámci kulturního programu, například velké festivaly a akce pořádané městem a Znojemskou Besedou – vinobraní, Znojemské kulturní léto, Majáles, Znojmo žije divadlem, Garage design a PechaKucha Nights, a mnoho dalších, pak také koncerty – letos Klus, Nohavica. A akce konané u příležitosti různých svátků – Vánoční trhy, Dny partnerských měst, VOC festival. Chodím na výstavy a vernisáže do Domu umění, Jihomoravského muzea, do Kavárny pod radnicí. Do znojemského kina také chodím, ale za zpříjemnění prostorů bych byla velmi ráda, ač chápu, že je to finančně, organizačně i provozně velmi náročné. Marcela Jordánová: Já navštěvuji téměř všechny kulturní akce ve Znojmě. Vinobraní se účastníme téměř každý rok a jezdí za námi i známí ze Švýcarska a Slovenska, Znojemské kulturní léto, na Garage design jsem byla letos poprvé. Hudební festival Znojmo je skvělá akce, každoročně jdu na několik koncertů. Je pravda, že mezi nimi musím vybírat vzhledem k časové a finanční náročnosti. Lenka Kseničová: Každoročně navštěvuji Znojemské historické vinobraní. Na Garage designu jsem byla letos poprvé. A akce k různým svátkům. Nenavštěvuji Šramlfest, protože si myslím, že už je to mimo moji věkovou kategorii. PechaKucha Stránka 1 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Nights taky nenavštěvuji, protože jsem se o této akci dozvěděla vůbec teď poprvé a v podstatě neznám ani ten formát. Na Znojemském hroznu jsem se byla jednou podívat a nebavilo mě to, program pro mě nebyl zajímavý. Do Znojemského podzemí bych se asi bála. Do kina chodím, když je nějaký nový film, ale velmi zřídka. V dnešní době je dostupnost filmů snadná. Já vím, že do roka film uvidím v televizi, ale když je něco zajímavého, tak jdu. Vstupné si myslím, že je vysoké, naposledy jsme za lístek platili kolem 150 korun. Marcela Černá: Ale divadlo stojí taky 350 až 400 korun… Lenka Kseničová: To je pravda, na druhou stranu do divadla chodíme pořád, máme ve Znojmě to nejrozšířenější předplatné. Marcela Jordánová: Já do kina taky chodím minimálně, většinou počkám, až je film v televizi a peníze raději dám za divadlo. A na tom Šramlfestu jsem jednou byla, je to dobrá akce, ale opravdu spíš pro mladší. Marcela Černá: Vinobraní navštěvuji jak kdy, je to každé rok stejné. Do podzemí bych nešla, protože trpím klaustrofobií. Především ale Znojemské kulturní léto je velmi chudé. Lenka Kseničová: To je pravda. Marcela Černá: Je tam Znojemský hudební festival, ten je řekněme do půlky července. A od loňska je tam nově ten divadelní festival. Jinak nic. A.K.: Ještě se koná Šramlfest, pak různá divadelní představení Rotundy. Marcela Černá: Na Rotundu se dostane málo lidí, na Slepičí trh, kde představení bývají, se vejde maximálně 20 lidí. Dřív se dělávala přehlídka amatérských divadel a divadelních souborů pro důchodce. Nevím, proč už se to nedělá. A.K.: Rotunda hrála v létě také v nově zrekonstruovaném hradním příkopu. Marcela Černá: Tak tam jsem ještě nebyla. To jsem nevěděla. Myslím si taky, že je tady málo koncertů v létě, na hradním nádvoří bývaly tak hezké koncerty, býval tam Čechomor a Hradišťan. A bylo to uprostřed města.
Stránka 2 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
A.K.: Hrad je v současné chvíli rekonstrukci. Rekonstrukce byla původně plánovaná do konce roku 2013, ale protáhne se až do začátku letní sezóny. Marcela Černá: Ale co mi úplně nejvíc vadí, že je tady „zákaz vycházení“ v létě. Tady není ve městě nikdo, pár turistů. A hlavně tady nejsou žádné trhy. Já kamkoli přijedu, do jakéhokoli města, třeba v Jižních Čechách, tak jsou tam jednou týdně v sobotu nějaké trhy. Třeba s keramikou, s hrnečky, srdíčka, tady ve Znojmě za celé léto není nic. Tady jsou akorát Slavnosti okurek jednou, ale žádné pravidelné trhy, každou sobotu. Ani ty okurky si člověk nemá ve Znojmě kde koupit. Proč? Nebo ani sklenku vína si nemáš pořádně kde dát, jen ve Vlkově věži. Lenka Kseničová: Tady není nic tradičního. Marcela Černá: No tak se musí tradice založit. Nebo aspoň farmářské trhy, taková zemědělská oblast. A hned by k tomu mohla hrát nějaká cimbálka, to mi chybí. Mně se zdá, že to město je v létě mrtvé. Když vystoupí turista nahoře u lázní a projde městem někdy ve středu v 10 hodin dopoledne, tak nic nenajde. Tak půjde do podzemí, pokud se tam dostane, protože tam je to taky pořád obsazené. V podzemí jim řeknou, ať přijdou za hodinu, pak tady někde prochází a nic nenajdou. Lenka Kseničová: Kdyby na informačním centru zavedli aspoň pravidelné prohlídky nejdůležitějších památek. A.K.: To zajišťuje agentura. Například Lukáš David. Marcela Černá: Tak nějaké prohlídky po Znojmě jsou, ale jak moc o tom lidi ví mimo Znojmo, to nevím. Ani místní o tom neví. Ta informovanost je tedy mizerná, aby si kvůli tomu někdo kupoval Znojemsko… Znojemské listy dostaneš jednou za čtrnáct dní do schránky. To nestačí. Takže informovanost občanů města Znojma je vůbec mizerná. A.K.: Je nějaká akce, která se ve městě koná, a vy jí z nějakého konkrétního důvodu nenavštěvujete? Markéta Hummlová: Za mě třeba ty nové adrenalinové trasy. Mám malé dítě, tak musím počkat, až bude větší.
Stránka 3 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Marcela Černá: Já jsem byla loni na Pálení čarodějnic, které pořádalo město a to byla katastrofa. Z programu si člověk neužil nic, protože celou dobu stála frontu na jedno pivo. V letošním roce jsem se neúčastnila. A ten nejlepší program byl loni, až úplně všechno skončilo a začala tam nějaká jam sassion. To bylo pro mě to nejhezčí z programu. Až když dohoříval oheň, lidi odcházeli, tak začali hrát hudebníci. Lenka Kseničová: Já žádnou takovou zkušenost nemám. Nikdy dopředu nevím, jak ta akce bude probíhat. Já nemám žádný špatný zážitek z minula. Barbora Buliščáková: Nenavštěvuji akce, o kterých se nedozvím, a je jich opravdu hodně. Nenavštěvuji Šramlfest, tato akce mě zatím neoslovila, možná kvůli špatné propagaci nebo jiné cílové skupině jsem se o ni nikdy nijak extra nezajímala, dosud vlastně přesně netuším, oč jde. To je ale asi spíše moje lenost. Nebo akce, které mě nezaujmou programem. V letošním roce jsem byla velmi nešťastná z Velikonočních trhů. A podle informací od mých známých a příbuzných nejsem zdaleka jediná. A bohužel se obávám, že v příštích letech z důvodu nespokojenosti se této akce dále nebudu účastnit. Festival Jeden svět Znojmo se ke mně nedostal tak blízko, abych vynaložila vlastní úsilí se o program zajímat, navíc pokud se mohu rozhodnout mezi brněnským kinem a znojemským kinem, volím Brno, bohužel. A.K.: Proč jsi byla z trhů nešťastná? Barbora Buliščáková: Mrzí mě, že akce, na které si dává Znojemská Beseda jakkoliv záležet (podle programu se zdálo, že půjde o bohatou akci) končí u mých známých ze Znojma i ostatních nezdarem. Není to sice objektivní hodnocení, bavila jsem se o tom jen s pár lidmi kolem mě, ale bohužel ani jeden neměl z letošních Velikonoc radost. Představovala bych si, že když už se vkládá energie do toho, aby se zaplnilo náměstí, stánky a stánkaři, nemělo by to skončit u 15 stánečků, kde ve dvou z nich je jídlo typu párek v rohlíku a bramborák a jídelní lístek mají napsaný rukou. Pak taky naprosto nesmyslný stánek s čepicemi, které tam byly i v zimě a bůhví jakou parádu si určitě taky netrhly. Pokud by přišla rodina s dětmi, tak mimo kýčovitého kolotoče by si asi dala možná tak párek v rohlíku s pivem a šli by zase domů. Nebyla jsem spokojena s rozsahem, programem a organizací akce, s nabídkou, která se mnohdy ani s Velikonocemi neslučovala a ruku v ruce s tím je bohužel
Stránka 4 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
pravděpodobné, že lidi opět na takto zorganizovanou akci nepřijdou v hojném počtu, tudíž jakákoli atmosféra, je ta tam. A.K.: Chybí vám nějaká konkrétní kulturní akce, jaká oblast kultury? Markéta Hummlová: Třeba ty koncerty. Barbora Buliščáková: Myslím si, že v posledních 2 letech se kulturní nabídka města hodně rozrostla. Více než hudební akce mi schází hudební srdce v centru města. Bohužel hudba z rádií místních krámků to nezachrání a atmosféru to nevytvoří. Po návštěvě historických koutů v Krakově či v Itálie bych i u nás uvítala mladé muzikanty v ulicích nejen v rámci pořádaných akcí. Ale bohužel, na to jsme asi moc přízemní a kritická nátura. A.K.: A chtěli byste být zapojeni do výběru toho programu? Abyste mohli zasahovat do výběru? Zapojili byste se? Marcela Černá: No určitě, ale musela bych se o tom nějak dozvědět. Já jsem předplatitel divadla a myslela jsem si, že mi budou posílat přehled všech akcí, i když to neorganizuje Znojemská Beseda. Bohužel nic, takže si všechno musím vyhledávat sama. A přitom moji e-mailovou adresu a všech ostatních předplatitelů mají. Lenka Kseničová: Je fakt, že kdybychom se mohli podílet i na dramaturgii znojemského divadla, tak bychom se určitě zapojili. Spoustu představení, která tu hostují, jsem viděla jinde, v jiných městech, především v Brně a některé z toho výběru bych si možná i odpustila, kdybych do toho mohla nějak zasáhnout. Marcela Černá: Každopádně ta informovanost… Ti co už jsou se Znojemskou Besedou navázáni, to znamená ti, co už svůj e-mail někde uvedli, tak by měli dostávat nějaké informace a nemyslím jenom o akcích, které pořádá Znojemská Beseda. Město musí ty akce mimo také monitorovat, musí s nimi navázat kontakt, pokud na sebe chce město nebo Znojemská Beseda vzít tu roli, že budou opravdu informovat o všem. Barbora Buliščáková: Určitě bych se zapojila. Nebráním se jakýmkoliv novým možnostem. Nevím však, jestli je úplně šťastné, nechat lidi úplně zasahovat do programu, spíš možná je třeba nechat vybírat mezi možnostmi, které nastaví Stránka 5 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Znojemská Beseda. Jakýkoliv pokus přiblížit se návštěvníkům, ať už třeba ve formě větší informovanosti uvítám. A.K.: Navštěvujete některé kulturní akce mimo Znojmo záměrně? Divadlo, kino, koncerty… Barbora Buliščáková: Já bych ani neřekla, že záměrně navštěvuji akce mimo Znojmo, ale vyhledávám představení nebo koncerty, které mě zaujmou, a ve Znojmě bych se jich nedočkala, nebo je ani očekávat nemohla. Vzhledem k mému uměleckému zaměření studia často navštěvuji Městské divadlo v Brně. Od 8. třídy pravidelně jezdím na představení právě s učitelkou z gymnázia. V Brně chodím do Národního divadla, na Filharmonii, Czech Ensemble Baroque, do Kina Scala a Art, na koncerty vážné hudby v rámci cyklů Moravský podzim a další. Většinou podle zájmu o dané interprety. Lenka Kseničová: My jezdíme do Brna do divadla, vždy si ale vybíráme, na co bychom chtěli jít. Kdybychom měli vliv na dramaturgii ve znojemském divadle, tak by se to možná nestávalo. Markéta Hummlová: U mě je to dost podobné, já jezdím do Mahenova divadla, do Janáčkova divadla, do Městského divadla v Brně. Marcela Jordánová: My taky jezdíme do Brna do divadla. Marcela Černá: Do Brna do divadla organizuje zájezdy pedagožka z Gymnázia Dr. Karla Polesného a díky ní se o tom programu v Městském divadle v Brně dozvíme víc, jak o řadě akcí ve Znojmě. Problém je, že se ta nabídka k obyvatelům nedostane. Samozřejmě třeba muzikál se ve znojemském divadle hrát nedá, ono má hrozně malé jeviště. Ale třeba do kina do Brna cíleně nejezdím, teď už si myslím, že i znojemské kino je docela na úrovni. Markéta Hummlová: Mně u toho divadla ve Znojmě vadí, že jsou u předplatného tři představení a jedno hudební vystoupení. A mimo to předplatné mi přijde nabídka hrozně malá. Bylo by dobré, kdyby v divadle byla nabídka i pro děti. Znojemská Beseda sice organizuje představení pro děti, ale to jsou taková krátká loutková představení. Ale bylo by dobré, kdyby třeba jednou, dvakrát ročně uvedli v divadle nějakou klasickou pohádku, aby mohly jít děti s rodiči. Stránka 6 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Marcela Černá: Ve Znojmě skoro všechny děti byly v divadle, ale jejich rodiče ne. Lenka Kseničová: Není tu nic moc pro rodiče s dětma mimo pracovní dobu. Markéta Hummlová: Ale oni organizují ty Nedělní pohádky ve Znojemské Besedě, ale já s tím mám negativní zkušenost. My jsme se tam s dětma vypravili a bylo to úplně vyprodané. Není tam moc velká kapacita. Přijde mi fajn, aby se děti dostaly do divadla i s rodiči. Marcela Černá: Ale je potřeba udělat průzkum, než něco takového začnou organizovat. Musí se zeptat těch rodičů, a když zjistí, že by se 300 lidí zúčastnilo, tak můžou organizovat pohádky v divadle, když divadlo má kapacitu 270 míst. Ale zase, ty rodiče se to musí nějak dozvědět. Markéta Hummlová: V létě tady není žádný program pro rodinu s dětmi. Děti nebaví chodit po památkách, potřebují nějak aktivní program. A.K.: Je něčeho přespříliš? Barbora Buliščáková: Kultury není nikdy dost, pokud proti sobě navzájem nebojuje a neškodí si. Navíc není zde, v porovnání třeba s Brnem, tolik sdružení nebo organizací, které by si navzájem konkurovaly s nabízeným programem. Lenka Kseničová: Akcí ne, ale možná časové rozložení. Že by bylo moc vinobraní nebo moc festivalů to určitě ne. Marcela Černá: Je to špatně rozvržené. Teď toho v květnu bylo hodně. Proč nemůžou být Dny partnerských měst být třeba v červnu? Když teď byl Majáles a 8. květen. A ten Garage design by se mi víc líbil o prázdninách. To si myslím, že by bylo lepší. Markéta Hummlová: A oni právě jezdí přes léto ti designeři. Marcela Černá: A mohlo by to být klidně třeba i dvakrát. Zkusit to udělat ještě v létě znovu. A.K.: A jak jste spokojení s úrovní kulturních akcí? Lenka Kseničová: Vinobraní už je zase dobré. Ten rok, co ho organizovala ta pražská agentura, nebylo vůbec pěkné. Garage design se mi taky líbil.
Stránka 7 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Marcela Černá: Na Garage designu jsou dobré ty vnitřní prostory pivovaru. Lenka Kseničová: A obecně je dobře, že se ten pivovar trochu zalidnil. Marcela Černá: No s pivovarem by se mělo něco dělat. Pivní slavnosti bývaly v pivovaru, teď na tom náměstí to není ono. Jihomoravské muzeum to je katastrofa ale hrozně mi tu chybí nějaké výstavy. Markéta Hummlová: To mě taky napadlo. Třeba nějaké výstavy ve městě. Tady nic takového není. Marcela Černá: Na to by byly prostory pivovaru skvělé. Udělat z toho osvětlené, nádherné prostory, galerii, ať se tam mohou dělat třeba výstavy s kavárnou nebo vinárnou. Barbora Buliščáková: S úrovní jsem moc spokojená. Ale některé prostory, jako třeba to kino, by se mohly vylepšit. Marcela Jordánová: Já jsem Znojemskou Besedu pochválila na Facebooku za novinku Znojmo žije divadlem. Vinobraní je také vždycky vydařené, až na ten rok, kdy ho pořádala pražská agentura. A.K.: Připadáte si o kulturní nabídce dostatečně informovaní? Případně kde hledáte informace? Barbora Buliščáková: V případě, že o akci vím, hledám informace přímo na webových stránkách – Umění do Znojma, portál města Znojma, webové stránky Znojemské Besedy, webové stránky kina, Hudebního festivalu Znojmo, ale především také na facebookových stránkách. O nových akcích se dozvídám z plakátů, Facebooku, z novin, ale i díky známým, sama nevyhledávám, co nového se ve Znojmě děje. Pravidelně čtu Znojemské listy a Znojemsko, na internetu čas od času Znojemský deník. Marcela Černá: Já si nepřipadám dostatečně informovaná. Já jako předplatitelka dostávám jenom program divadla, ale na nic jiného. Markéta Hummlová: Já si myslím, že se to zlepšilo novými stránkami Znojemské Besedy. Tam si přímo hledám, co potřebuji. Stránka 8 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Marcela Jordánová: Já si připadám docela informovaná. Většinou hledám na stránkách města, ve Znojemském deníku v příloze Rovnost a Znojemské listy dostaneme automaticky do schránky. A.K.: Jakým cestou by se k vám měli informace dostávat? Barbora Buliščáková: Ideální by bylo, kdyby Znojemská Beseda využila přímého marketingu, zasílání newsletterů, upoutávek, pozvánek, aby člověk měl stále na očích, co se chystá, na čem se pracuje, co se bude dít. Mnohdy mi kvůli nepozornosti utečou akce, o které bych měla zájem a z důvodu že nejsem vždy v Znojmě a nevezmu Znojemské listy do ruky, se o nich bohužel vůbec nedozvím. Marcela Černá: Určitě e-mailem. Oni ten základ přes předplatitele mají. Lenka Kseničová: Já bych uvítala nějaké plakátovací plochy. Já e-mail nesleduji tak pravidelně. Marcela Černá: Plakátovací plochy tady jsou, ale v tom se nevyznáš. To nemá hlavu ani patu. Markéta Hummlová: Existuje třeba nějaká brožura s programem na celý rok? A.K.: V turistických informačních centrech je k dostání měsíční program, kde jsou zahrnuty úplně všechny akce, i jiné než organizované Znojemskou Besedou. Markéta Hummlová: Takže tam ale člověk musí přijít a vzít si to. Byl by dobrý nějaký informační panel venku, třeba u radnice, který by byl jasně označený, že jde o kulturní program. Marcela Černá: Když už se blíží to léto, já bych si představovala alespoň rámcově nějaký program. Markéta Hummlová: Třeba u toho Garage designu jsem měla problém, že jsem hledala od kdy do kdy ta akce je a nakonec jsem to našla úplně někde jinde, než na stránkách Znojemské Besedy. Lenka Kseničová: Já jsem byla včera na Listování a nikde jsem o to nenašla žádné informace. Známá mi objednala lístky. Stránka 9 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Markéta Hummlová: O tom jsem nevěděla. Možná bych šla, kdybych to věděla. Barbora Buliščáková: K akcím, které mám v povědomí, je podle mě informačních materiálů dost, vždy se ke mně zavčas dostanou. Nové akce těžko říct, pořád zjišťuji, že o plno aktivitách nevím. A.K.: Znojemská Beseda má nového ředitele, jaký potenciál v něm vidíte? Lenka Kseničová: Myslím si, že dobré je, že je z oboru. Byl to učitel a školy jsou většinou také příspěvkové organizace. Když přijde někdo ze ziskového sektoru, tak na věci pohlíží úplně jinak. Barbora Buliščáková: Myslím si, že nový ředitel je rozhodně šťastnou volbou. Vnesl do místního kulturního světa nový potenciál – zaměření, ve větší míře než dříve, na cestovní ruch města Znojma. Díky pozici předsedy VOC Znojmo a mnoha kontaktům si myslím, že Znojmo posune zase o kousek dál a získá si tak nové turisty. Marcela Jordánová: Já to nemohu posoudit. Zatím je ve funkci chvíli a myslím, že převzal dobře fungující organizaci s šikovnými lidmi, například Andrea Dohnalová, čerstvě provdaná Krejčí. Ale dobře fungoval Festival VOC, tak asi zvládne i Znojemskou Besedu. A.K.: Které další organizace považujete za hybatele kultury? Lenka Kseničová: Tak třeba pan Ludvík, který organizuje Hudební festival Znojmo. Marcela Černá: Věčnost dělá pěkné koncerty pro mladé, ale i střední kategorii. Kino taky, ale kino by mohlo toho programu dělat víc. Markéta Hummlová: Já si myslím, že oni se teď rozjíždí. Marcela Jordánová: Já myslím, že třeba i Dny partnerských měst, nebo třeba Advent. A.K.: Rozvíjí podle vás ve Znojmě cestovní ruch kulturní dění nebo naopak rozvíjí kulturní dění cestovní ruch? Myslíte, že turisté navštíví Znojmo kvůli některé konkrétní akci? Kvůli které? Barbora Buliščáková: Myslím si, že některé kulturní akce můžou přilákat turisty. Třeba Hudební festival Znojmo, VOC Znojmo, Znojmo Jazz Fest. U těchto tří to mám z vlastní zkušenosti ověřené. Stránka 10 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Markéta Hummlová: Ano, Hudební festival Znojmo. Lenka Kseničová: Určitě Znojemské historické vinobraní a je taky fakt, že vinobraní a festival mají propagaci i třeba v televizi. Toho si mohou lidé všimnout. A.K.: Nic dalšího si myslíte, že turisty nepřiláká? Marcela Černá: Určitě ne. A.K.: Je podle vás smysluplné do kultury investovat z městského rozpočtu? Marcela Černá: Určitě ano, ta investice je návratná právě třeba v prezentaci toho města. Lenka Kseničová: Může být také návratná vstupným. A.K.: Když navštěvujete kulturní akce, zdá se vám cena vstupného uměřená? Marcela Černá: Já myslím, že ano. Marcela Jordánová: Snad by mohly být ještě větší slevy pro seniory. Například na hudební festival jsou teď menší, jak dřív. Na některých akcích žádné. Barbora Buliščáková: Vzhledem k tomu, že se mnoha akcí aktivně účastním, neplatím vstupné na koncerty, na které bych si nemohla dovolit zajít za plné vstupné, třeba na Hudební festival Znojmo, Znojmo Jazz Fest nebo velké koncerty pořádané Znojemskou Besedou. Neúměrná mi přijde cena vstupného na Znojemského historického vinobraní, vzhledem ke službám a komfortu místního kina nesouhlasím s cenami na některá promítání, naopak příznivé je pro mě dobrovolné vstupné na divadlo ve Štukovém sále ve Znojemské Besedě a občasná volná, popřípadě expozice za hubičku v Domě umění. Marcela Černá: Kdybys šla na jednotlivý koncert kapel, které tu jsou na vinobraní, tak na vstupném zaplatíš také tři sta korun. Takže i to vinobraní mi přijde úměrné. Můžeš využít studentských slev. A.K.: Jak vnímáte přístup radnice ke kultuře? Lenka Kseničová: Této současné špatně. Mám pocit, že za minulého starosty se tady započaly tradiční akce, jako adventní stromečky. To začalo za minulé politické Stránka 11 z 12
Příloha A: Rozhovor s vybranými občany Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
garnitury, ne za té současné. Ale na druhou stranu jsou teď i nové akce, jako Garage design. Marcela Černá: Měli by se snažit zdokonalovat především ty už zavedené akce. A hlavně to město nemá zpětnou vazbu. Tím e-mailem by si společně s programem mohli vyžádat i zpětnou vazbu. Lenka Kseničová: Já si myslím, že se to nezlepšuje. Nikterak se úroveň nezvedla a nic k tomu nepřidali. Marcela Černá: Myslím si taky, že by se mohlo více spolupracovat s knihovnou. To jsou dvě příspěvkové organizace, které si jedou po své linii, ale mohly by více spolupracovat. Knihovna má hezké akce, ale jen pro úzký okruh lidí. Barbora Buliščáková: Mně se nelíbí, že se ve Znojmě vede konkurenční boj mezi jednotlivými sdruženími, která žádají o dotace a město situaci ještě přikořeňuje a vyhrocuje pokroucenými zprávami v novinách. Rozhodně na tuto otázku nemůžu odpovědět objektivně, neboť mám nějaké zprávy ohledně dotací do kultury skrz Hudební festival Znojmo. Nemůžu však ověřit jejich pravdivost, tak tyto domněnky nebudu rozvádět. Marcela Jordánová: Já nevím, co se děje v zákulisí. A.K.: Jaké architektonické památky se vám ve Znojmě nejvíce líbí a mohly by být potenciálním prostorem pro kulturu. Lenka Kseničová: Za mě jednoznačně Loucký klášter a divadlo, které by mohlo být více využito. Marcela Černá: Já si myslím, že třeba Mikulášský kostel, divadlo, střed města. Loucký klášter je daleko, je to z ruky a je tam špatná dostupnost. A nejsem si jistá, kolik těch akcí se tam koná. A rozhodně pivovar. Barbora Buliščáková: Mě se moc líbí oprava a využití Vlkovy věže jak informační centrum festivalu a také nově opravené hradby v Dolním parky do podoby klidové a odpočinkové zóny. Mám ráda nádvoří Domu umění a nádvoří Jihomoravského muzea, Minoritský klášter, komplex Louckého kláštera s Louckým kostelem.
Stránka 12 z 12
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Kulturní politika města Znojma
Rozhovor s místostarostou města Znojma, Janem Groisem 4. 4. 2014 Městský úřad Znojmo Autorizace: 10. 4. 2014
Andrea Kseničová (dále jen A. K.): Jak jste spokojený s kulturou ve městě Znojmě? Jan Grois (dále jen J. G.): Dle mého názoru, ten kdo má rád kulturu, anebo ten, kdo chce kulturně žít (ať jsou to koncerty, výstavy, nějaké přednášky), tak vím, že si tady každý víkend něco najde. A to nesouvisí jen s městem, tedy respektive se Znojemskou Besedou, ale s různými subjekty (například muzeu a tak dále). Tedy z pozice místostarosty i občana města Znojma jsem s kulturou spokojen. A. K.: Co kultura znamená pro město Znojmo? Přistupuje město ke kultuře jako k samostatné oblasti rozvoje nebo jako k nástroji pro rozvoj cestovního ruchu? J. G.: Pokud má někdo rád dechovku a je tady akce, kde ta dechovka je, tak se to dělá kvůli občanům. Taková akce se nedělá kvůli cestovnímu ruchu. Ale samozřejmě jsou zde velké akce, jako je například Znojemské historické vinobraní nebo menší akce jako například Dny partnerská města, Okurkové slavnosti a ty se dělají kvůli cestovnímu ruchu. A samozřejmě myslet si, že když ve městě budeme mít každý týden Kabáty, že to zvýší návštěvnost ve městě, tak to je chvilková záležitost. Tak to tak bude jednou, dvakrát, třikrát. Ale my potřebujeme kulturu vytěžovat komplexně. Kultura musí být zároveň spojena s nějakým zážitkem, nejenom například s tím koncertem, ale třeba s gastronomií, vínem. Jde o mnoho subjektů, které musí být sounáležitostí dané akce, abychom se na kulturní akci cítili dobře. A. K.: Myslíte, že je nabídka dostatečně pestrá? J. G.: Ano, rozhodně ano. Jsou zde zastoupeny všechny oblasti i alternativní scéna. Stránka 1 z 6
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
A. K.: Které akce považuje ve městě za nejvýznamnější? J. G.: Určitě Znojemské historické vinobraní. A. K.: Je nějaká oblast kultury, která není zcela zastoupena? J. G.: Nemyslím si. A. K.: Je nějaká konkrétní akce, která není zastoupená? J. G.: Nemyslím si. Pokud nějakou akci nezajišťuje město, respektive Znojemská Beseda, pak je zajištěna jiným subjektem. A. K.: Myslíte si, že má Znojmo kulturní potenciál, který by mohl být (více) využit? Například nové prostory, využití architektonických nebo přírodních památek, noví umělci? J. G.: Myslím si, že to co máme, využíváme naplno. Některé prostory se nesmí využít například z bezpečnostních důvodů. Například prostor bývalého pivovaru. Prostory by se mohly využívat jako kulturní centrum, ale to se neslučuje se strategií této budovy. Z pivovaru bude postupně vybudován areál pasáží. Ale když jsme zvažovali, kde udělat Garage design (přemýšleli jsme i o nádražní budově), rozhodli jsme se právě pro prostory pivovaru. Tak, aby prostory byly otevřeny pro veřejnost i přes jiné investiční záměry. Například vzhledem ke špatné dostupnosti znojemské rotundy, kvůli jejím přísným návštěvním podmínkám, bude v prostorách pivovaru nainstalována interaktivní rotunda. Díky technice budou moci návštěvníci vidět to, co by viděli uvnitř rotundy. A. K.: A co například prostory v Louckém klášteře? J. G.: Loucký klášter získalo město Znojmo od státu za 1 korunu. Město je za to samozřejmě velice rádo, ale jsou s tím spojeny vysoké náklady. Celková rekonstrukce by stála dvě miliardy korun a to rozhodně není v možnostech města. Jeden z podnikatelských záměrů je vytvořit v prostorech ubytovnu. Ale celá situace kolem kláštera je složitá, část patří ještě církvi. V případě, že by se prostory mohly umělcům nabídnout, byly by náklady na energie příliš vysoké a vzhledem k tomu, že kultura je nezisková, nemohli by si umělci dovolit prostory pronajímat. Nádvoří se ale poskytuje kulturním akcím, konají se zde různé koncerty, Znojemský hudební festival atd. Stránka 2 z 6
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
A. K.: Neuvažuje město Znojmo o zřízení velkého kulturního prostoru, který by mělo ve svém vlastnictví? J. G.: Bohužel se v minulosti rozprodaly městské prostory, ale není v možnostech města stavět budovy a tvořit zde kulturu. A. K.: Vlastní město prostory, které nejsou využity a které by se mohly nabídnout kulturním činitelům? J. G.: Město vlastní některé prostory, které by se případně daly využít, ale jejich rekonstrukce by byla příliš nákladná. Město musí být spravedlivé ke vše a v první řadě myslet na základní věci, jako například opravu chodníků. A vzhledem k tomu, že kultura není výdělečná, nemohly by si subjekty fungovaní v těchto prostorách dovolit. Musí platit alespoň za spotřebované energie. Například budova Tip klubu, dlouho se přemýšlelo, co s ní bude. Otázkou také je, zda by se takovéto prostory ve městě uživily. Zatím se nad ničím takovým neuvažuje. A. K.: V městském rozpočtu jsou akce, na které je příspěvek přímo zahrnut v plánovaném a následně schváleném rozpočtu (jako je Znojemský hudební festival, Šramlfest, Znojmo Jazz fest atd.). Proč jsou tyto akce zahrnuty v rozpočtu? J. G.: Jde o tradiční akce, považujeme je za významné akce a je u nich jistota konání. A. K.: Podle čeho vybíráte, které další akce finančně podpoříte? Jaké jsou priority v grantovém systému kultury? J. G.: Rada města má jako poradní orgán kulturní komisi, která všechny žádosti zváží a na její doporučení pak rada příspěvky schválí. Před dvěma lety jsme změnili zásady poskytování příspěvku, které jsou dohledatelné na internetových stránkách. Teď hradíme pouze 60 % z celkových nákladů, zbytek musí hradit ze svých zdrojů. Ale nenazýval bych to grantovým systémem. Spíše otevřená výzva pro podání žádosti o příspěvek od města.
Je tam určitý balík a my se z něj snažíme podpořit všechny akce, které mají nějaký smysl. Ale akce toho typu, kdy přijde soukromý subjekt, chce dělat akci v své provozovně, vybírat za to vstupné a nám regulérně napíše, že chce z příspěvku Stránka 3 z 6
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
zaplatit třeba autorské poplatky nebo nějaké technické zabezpečení a je nám dopředu jasné, že ta akce se koná jen z toho důvodu, aby mu zvýšila zisk v té provozovně, tak takovéto akce nepodpoříme. Takové žádosti jsou vyřazeny. Jedinou výjimkou je Hospůdka Na Věčnosti, kde se ale pravidelně konají koncert na vysoké úrovni i alternativní scény. Většinou podpoříme akce tradiční, příliš nových akcí ve městě nevzniká. Mimo ten balík peněz, který se rozdělí, přijdou během roku další subjekty, kterým nepomáháme vůbec finančně, ale šetříme jim peníze například záborem náměstí, případně jiných prostor, publicitou ve Znojemských listech atd. A. K.: Veřejné výběrové řízení se vyhlašuje jednou ročně, myslíte si, že je o tom odborná veřejnost dostatečně informovaná? Poskytuje odbor školství, kultury a památkové péče možné konzultace žádostí? J. G.: Určitě ano. Ti, kteří se zajímají, o výzvě vědí. Žadatelé mají určitě možnost žádost konzultovat. V případě nejasností si komise žadatele pozve a projedná s ním vše potřebné. A. K.: Sledujete návštěvnost akcí, které organizuje město a také těch, které město finančně podpoří. A zároveň sleduje také ceny vstupného na tyto akce? J. G.: Všechny akce organizované městem, mimo Znojemské vinobraní, jsou zdarma. Vstupné na vinobraní jsme museli v loňském roce poprvé zvýšit kvůli změně DPH, přesto je ale cena, dle mého názoru, poměrně úměrná programu, který je na vinobraní připraven. Na vinobraní je sedm pódií s bohatým programem. Obyvatele občas namítají, že by měli mít vstupné zdarma, protože jsou během těchto dvou dnů omezeni. Ale pak by museli mít zdarma vstupné i obyvatelé všech okolních obcí, protože i ti jsou během vinobraní omezeni. A to už bychom nemohli zajistit tak velký program. Znojemská Beseda návštěvnost akcí přesně monitoruje. Můžete si ji vyžádat. Návštěvnost u akcí organizovaných soukromými subjekty sledujeme tak, že žadatelé jsou povinni uvést údaje o návštěvnosti v žádosti o příspěvek a pak také ve výroční zprávě. Většinou přispíváme akcím, které se opakují, tudíž je možné návštěvnost odhadnout.
Stránka 4 z 6
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
U akcí organizovaných soukromými subjekty nemáme na cenu vstupného vliv. Organizace mohou ale s městem jednat, jak jsem již říkal, o vypůjčení prostoru, techniky a podobně a tím snižují své náklady. A. K.: Jak město komunikuje s občany, aby zajistilo jejich spokojenost? J. G.: Ti, kteří jsou spokojení, přijdou na akci znovu. To je pro nás podstatné. Nepokojení návštěvníci nám občas pošlou stížnost. A. K.: Jsou tyto stížnosti relevantní? Pokud ano, dojde na jejich základě k nápravě? J. G.: Některé z nich jsou úsměvné, jako například, když si návštěvnice ztěžovala, že se víno během koncertu nerozlívá po celou dobu. Ale některé z nich jsou oprávněné a vždy je zajištěna náprava. Například v loňském roce, kdy jsme organizovali Pálení čarodějnic v prostorách u radniční věže, bylo s majitelem vedlejší restaurace dohodnuté zajištění adekvátní obsluhy, občerstvení a toalety. Bohužel se tak ale nestalo, určitě tedy nepočítáme s jeho spoluprací v letošním roce. A. K.: Neplánuje město vytvořit strategický plán rozvoje kultury v souladu se zájmy klíčových aktérů, který by fungoval dlouhodobě i při případných změnách ve vedení jak Znojemské Besedy, tak města? J. G.: Jistě, uvažuje se nad tím, ale dle mě, když bych řekl svůj osobní názor: jsou akce, které jsou neměnné, velikonoční slavnosti, dětský den, letní akce, ZHV, adventní trhy a oslava Nového roku, aj. Určitě by strategický plán kulturního rozvoje měl smysl, ale vždy záleží na politickém rozhodnutí a většinou se každé čtyři roky mění politická garnitura a ta do toho chce dávat své nápady a myšlenky. A. K.: Znojemská Beseda má na starosti všechny kulturní akce organizované městem. Připravuje Znojemská Beseda dlouhodobější plán akcí, které organizuje? Schvaluje tento plán následně vedení města? Má nějakou metodiku, podle které postupuje? J. G.: Během pár dnů vyjde znovu inzerát na pozici v marketingu. Tento člověk bude mít na starosti vytvoření takového dokumentu. To je ale záležitost několika měsíců. Rozhodně se o tom ale uvažuje. A. K.: Jak Znojemská Beseda komunikuje s občany? Jak od občanů získává zpětnou vazbu k organizovaným akcím? Stránka 5 z 6
Příloha B: Rozhovor s místostarostou města Znojma Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
J. G.: To je spíše otázka na Znojemskou Besedu. Vím ale, že komunikují s různými svazky a podobně. Ale lidé musí být aktivní, aby o konaných akcích věděli. A. K.: Jednou z činností Znojemské Besedy je i provoz Městského divadla Znojmo. Není škoda, že ve městě nefunguje stálý divadelní soubor a většina představení se musí do Znojma dovážet? Mimo ochotnický soubor Rotunda. J. G.: Divadelní spolek Rotunda funguje téměř jako profesionální spolek. Bohužel město nemá na provoz stálého divadelního souboru finance. Je pro nás levnější představení dovážet. A. K.: Novým předsedou Znojemské Besedy byl zvolen pan František Koudela. Kam bude směřovat Znojemské Beseda pod jeho vedením. Co od něj očekáváte? J. G.: U pana Koudely považuji za absolutní výhodu, že je zároveň předseda VOC festivalu. Znojemská Beseda se teď bude zaměřovat více na rozvoj cestovního ruchu. A. K.: Děkuji Vám za rozhovor!
Stránka 6 z 6
Příloha C: Krátký dotazník Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
1) Kolik je Vám let (uveďte, prosím)? __________________ 2) Jste občanem města Znojma? * Ano
Ne
3) Které z uvedených akcí pravidelně navštěvujete? (Prosím, zakroužkujte všechny akce, které navštěvujete) Znojemské historické vinobraní Majáles Velký dětský den Znojemské kulturní léto Slavnosti okurek Znojemský advent Nedělení pohádky Koncerty kruhu přátel hudby Garage design Hudební festival Znojmo Hudební festival Jazzfest PechaKucha nights Šramlfest Pivní slavnosti Burčák fest Uveďte, které další akce pravidelně navštěvujete. ____________________________________
4) Kde vyhledáváte informace o kulturním programu ve Znojmě? Znojemsko Znojemské listy Tištěné materiály vydané Znojemskou besedou – Kulturní akce Oficiální web města Znojma Oficiální web Znojemské besedy Sociální sítě (facebook) Uveďte, jiné zdroje. __________________________________________________________________
Stránka 1 z 1
Příloha D: Program Městského divadla Znojmo, leden 2014 Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Stránka 1 z 1
Příloha E: Logo Znojemské Besedy Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Stránka 1 z 1
Příloha G: SWOT analýza Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014 Analýza zainteresovaných stran Silné Slabé Fungující příspěvková organizace pro Neucelené informace na webových stránkách zajišťování kulturních akcí (Znojemská Beseda) Znojemské Besedy Kvalitní zaměstnanci Znojemské Besedy Nezkušenost s participativním plánováním Dostatečné prostorové zázemí pro kulturu Absence databáze kontaktů občanů Dostatečné technické vybavení Malý počet zaměstnanců Znojemské Besedy Městské divadlo Znojmo s abonmá Absence uživatelsky příjemného webového kalendáře akcí, včetně akcí soukromého sektoru Oficiální webové stránky města Absence společenského sálu s technickým zázemím Oficiální webové stránky Znojemské Besedy Pozdě zveřejňovaný program kulturní nabídky Vizuál Znojemské Besedy (typické logo) Neznalost všech uměleckých subjektů ve městě Turistické informační centrum Nevhodné časové uspořádání kulturních akcí Další budovy v majetku města Nepropojenost s kulturními organizacemi soukromého sektoru Znojemské listy Nefunkční strategický plán pro oblast kultury Kanál YouTube Znojmo.tv Nepřehledné zveřejněná možnost žádat o příspěvek Informace z Národní sítě Zdravých měst ČR Špatný technický stav některých prostor vhodných pro kultury Školení organizované Národní sítí Zdravých Spojení odboru kultury a památkové péče se měst ČR v oblasti strategického plánování školstvím Metodika Místní Agendy 21 Možnost konzultovat žádost o dataci Příležitosti Hrozby Vytvořená dobrá image města (občané hrdí na Vysoká nezaměstnanost, malá kupní síla své město) Vinařská tradice, které se může s kulturou spojit Odchod vzdělaných lidí z města Památky, které by se mohly využít pro kulturní Konkurence kulturní nabídky v Brně (např. akce nebo animační programy divadelní nabídka) Vytvoření stálého divadelního souboru divadla Organizace kulturních akcí soukromého sektoru bude ukončena – kulturní nabídka se zmenší Inspirace příklady využívání metod úspěšného Obecně špatná informovanost občanů participativního plánování v jiných městech Uživatelé sociální sítě, kteří by mohli odebírat Malá aktivita občanů tímto způsobem novinky o kulturním programu Kulturní vzdělávání ve městě Nespokojenost občanů s kulturní nabídkou Tradice města, se kterými by se mohla kultura spojit (okurky, pivo) Kulturní akce organizované soukromým sektorem
Stránka 1 z 5
Příloha G: SWOT analýza Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Důležitost silné stránky -> -> ->
<- <- <- Intenzita silné stránky 1 Fungující příspěvková organizace pro zajišťování kulturních akcí (Znojemská Beseda) Kvalitní zaměstnanci Znojemské Besedy Dostatečné prostorové zázemí pro kulturu Dostatečné technické vybavení Oficiální webové stránky Znojemské Besedy Informace z Národní sítě Zdravých měst ČR (o grantových titulech a podobně) Školení organizované Národní sítí Zdravých měst ČR v oblasti strategického plánování Metodika Místní Agendy 21 3 Kanál YouTube Znojmo.tv
2 Městské divadlo Znojmo s abonmá Vizuál Znojemské Besedy (typické logo) Turistické informační centrum Možnost konzultovat žádost o dotaci
4 Oficiální webové stránky města Další budovy v majetku města Znojemské listy
Důležitost slabé stránky -> -> ->
<- <- <- Intenzita slabé stránky 1 Neucelené informace na webových stránkách Znojemské Besedy Nezkušenost s participativním plánováním Absence databáze kontaktů občanů Malý počet zaměstnanců Znojemské Besedy Absence uživatelsky příjemného webového kalendáře akcí, včetně akcí soukromého sektoru Pozdě zveřejňovaný program kulturní nabídky Neznalost všech uměleckých subjektů ve městě Nevhodné časové uspořádání kulturních akcí Nepropojenost s kulturními organizacemi soukromého sektoru Nefunkční strategický plán pro oblast kultury 3 Špatný technický stav některých prostor vhodných pro kultury
Stránka 2 z 5
2
4 Absence společenského sálu s technickým zázemím Nepřehledně zveřejněná možnost žádat o příspěvek Spojení odboru kultury a památkové péče se školstvím
Příloha G: SWOT analýza Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
Atraktivita příležitosti -> -> ->
<- <- <- Pravděpodobnost příležitosti 1 Vinařská tradice, které se může s kulturou spojit Památky, které by se mohly využít pro kulturní akce nebo animační programy Inspirace příklady využívání metod úspěšného participativního plánování v jiných městech Uživatelé sociální sítě, kteří by mohli odebírat tímto způsobem novinky o kulturní programu Tradice města, se kterými by se mohla kultura spojit (okurky, pivo) Kulturní akce organizované soukromým sektorem
2
3 Vytvořená dobrá image města (občané hrdí na své město) Vytvoření stálého divadelního souboru divadla Kulturní vzdělávání ve městě
4
Dopad hrozby -> -> ->
<- <- <- Pravděpodobnost hrozby 1 Odchod vzdělaných lidí z města Obecně špatná informovanost občanů Malá aktivita občanů Nespokojenost občanů s kulturní nabídkou
2 Organizace kulturních akcí soukromého sektoru bude ukončena – kulturní nabídka se zmenší
3 Vysoká nezaměstnanost, malá kupní síla
4 Konkurence kulturní nabídky v Brně (např. divadelní nabídka)
Stránka 3 z 5
Příloha G: SWOT analýza Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014 Příležitosti
Památky, které by se mohly využít pro kulturní akce nebo animační programy
Inspirace příklady využívání metod úspěšného participativního plánování v jiných městech
Uživatelé sociální sítě, kteří by mohli odebírat tímto způsobem novinky o kulturním programu
Tradice města, se kterými by se mohla kultura spojit (okurky, pivo)
Kulturní akce organizované soukromým sektorem
Odchod vzdělaných lidí z města
Obecně špatná informovanost občanů
Malá aktivita občanů
Nespokojenost občanů s kulturní nabídkou
Hrozby
Vinařská tradice, které se může s kulturou spojit
Vyhodnocení vzájemných vztahů SWOT analýzy
+
+
+
+
+
0
0
-
-
-
+ + + 0
+ 0 + 0
+ 0 0 0
+ 0 0 0
+ + + 0
0 + + +
0 0 0 0
0 0 +
0 0 0
0 0 +
+
+
+
0
+
+
0
+
+
+
0
+
+
0
0
0
0
+
+
+
+
+
+
0
0
+
0
+
+
+
Silné stránky Fungující příspěvková organizace pro zajišťování kulturních akcí (Znojemská Beseda) Kvalitní zaměstnanci Znojemské Besedy Dostatečné prostorové zázemí pro kulturu Dostatečné technické vybavení Oficiální webové stránky Znojemské Besedy Informace z Národní sítě Zdravých měst ČR (o grantových titulech a podobně) Školení organizované Národní sítí Zdravých měst ČR v oblasti strategického plánování Metodika Místní Agendy 21
Stránka 4 z 5
Příloha G: SWOT analýza Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014 Slabé stránky Neucelené informace na webových Znojemské Besedy Nezkušenost s participativním plánováním
0
0
0
0
0
-
0
-
-
-
0
0
+
0
0
-
0
-
-
-
Absence databáze kontaktů občanů
0
0
0
-
0
-
0
-
-
-
Malý počet zaměstnanců Znojemské Besedy
-
-
-
0
-
+
0
-
0
-
Absence uživatelsky příjemného webového kalendáře akcí, včetně akcí soukromého sektoru
0
0
0
0
0
-
0
-
-
-
Pozdě zveřejňovaný program kulturní nabídky
0
0
0
0
0
-
0
-
-
-
Neznalost všech uměleckých subjektů ve městě
0
0
0
+
-
-
0
-
-
-
Nevhodné časové uspořádání kulturních akcí
0
0
0
0
0
-
0
-
0
-
Nepropojenost s kulturními organizacemi soukromého sektoru
0
0
+
+
0
-
0
-
-
-
Nefunkční strategický plán pro oblast kultury
-
-
+
0
-
0
0
-
-
-
Stránka 5 z 5
Příloha H: Návštěvnost kulturních akcí podle věkových skup dle dotazníkového šetření Kulturní politika města Znojma Bakalářská práce 2014
VOC festival
Burčák fest
Pivní slavnosti
Šramlfest
PechaKucha nights
Hudební festival Jazzfest
Hudební festival Znojmo
Garage design
Koncert kruhu přátel hudby
Nedělní pohádky
Znojemský advent
Slavnosti okurek
Znojemské kulturní léto
Velký dětský den
Majáles
Znojemské historické vinobraní 0 65 a více let
10 55 - 64 let
20 40 - 54 let
Stránka 1 z 1
30 30 - 39 let
40 15 - 29 let
50
60