Kronika Roudnice Obsah: 1) Název Roudnice Roudnické tvrze 2) Roudnice a její držitelé 1384-1513 Zajímavá data 1660-1887 – orientační – doložená 3) Zajímavá data 1897-2012 – orientační – doložená 4) Osobnosti v Roudnici M. Chvojka a selské bouře Veverkové a ruchadlo Polský malíř Ján Matejko (Jan Matějka) Regulace vody 5) Zajímavá data 1515-1900 – doplňující 6) Zajímavá data 1918-1998 – doplňující 7) Naučná stezka – 15 roudnických zastavení
Název Roudnice Kdy a kým byla obec založena není známo. Pravděpodobně byl jejím zakladatelem Rudný nebo Roudný, jeho potomci se nazývali Růdníci, odtud pak název Roudnice.
Roudnické tvrze Podle Augustýna Sedláčka stávala tvrz roudnická směrem k Homyli ve vzdálenosti asi 2 tisíc kroků od vesnice (asi Horka). Zde se nalézala jedna z roudnických tvrzí. Druhé tvrziště bylo dle místního podání u statku Václava Morávka na poli zvaném „Na Turyni“. Tvrz snad byla dobře opevněna a vztahoval se k ní název „Turyň“. Zanikla a nezůstaly po ní žádné stopy. Pověst se zmiňuje o rytířích Turkyňových, kterým měla tvrz patřit. Odtud název Turyň.
Roudnice a její držitelé Nejstarší osídlení 2000-1500 let před Kristem. 1384 – první zmínka o Roudnici – drží ji Beneš z Riesenberka 1395 – kolonizace (osidlování) – Anežka z Třebechovic 1400 – držitelem Roudnice Markvart z Jeřic (měl dva syny – Jana z Roudnice a Zdislava Mnicha) 1421 – Jan z Roudnice 1436 – Zdislav Mnich zvaný Sokol z Roudnice 1437 – Soběslav z Miletínka 1438 – tvrz vypálena Jetřichem z Miletínka 1482 – Martin Bořek Hrádku 1492 – Martin Bořek Radikovský z Hrádku 1513 – Roudnici kupuje pán na Pardubicích Vilém z Pernštejna Roudnice se stává součástí panství pardubického, se kterým sdílela další osudy.
Přehled letopočtů 1660 – Roudnice byla po třicetileté válce zpustošena, domy opuštěné, pole neobdělaná 1770 – rozdělení na Horní Roudnici a Dolní Roudnici zavedena popisná čísla postaven barák čp. 50 – zde se vyučovalo 1800 – postaven barák určený k vyučování dětí čp. 56 1831 – postaven křížek v Horní Roudnici 1843 – postaven křížek v Dolní Roudnici 1849 – patentem ze 4. března zrušena robota na pardubicku (tím i v Roudnici) 1853 – spojení Horní a Dolní Roudnice 1854 - sázely se lípy u křížku 1875 – stavba školy 1880 – stavba silnice v obci 1884 – v čp. 56 zřízen hostinec – později „Na Kopečku“ 1887 – budování mostů přes potok (u zbrojnice a na horním konci) 1897 – založen hřbitov 1919 – založena Tělocvičná jednota Sokol Roudnice
1921 – odhalen pomník obětem 1. světové války 1923 – založeno místní spořitelní a záložní společenstvo „Kampelička“ (název vznikl podle zakladatele F.C.Kampelíka) 1924 – pořízena Kronika obce 1926 – ustavení hasičského sboru 1927 – založeno Sdružení chovatelů hospodářského zvířectva 1930 – zřízena obecní knihovna 1942 – postaveny lávky přes luka do Puchlovic 1945 – stavba letiště na polích „Za Humny“ 1947 – otevřen zemědělský útulek (zařízení pro předškolní děti- předchůdce mateřské školy) 1948 – zbudována silnice do Puchlovic 1950 – založena skupina Československého červeného kříže 1952 – založeno JZD 1955 – ustaven divadelní kroužek Osvětové besedy 1960 – stanovení jednotné pouti pro oba konce Roudnice na druhou neděli v červenci 1965 – založen filmový a fotografický kroužek počátky filmové a fotograf. kroniky obce 1966 – zbudování a otevření divadla v přírodě pojmenováno „Chvojkovo divadlo“- po roudnickém rodáku Matěji Chvojkovi 1976 – zrušena v Roudnici škola 1977 – otevřena mateřská škola 1985 – rekonstrukce hasičské zbrojnice 1995 – kabelizace elektřiny, budování vodovodu 2000 – zánik JZD 2003 – plynofikace obce převzetí erbu a praporu obce v Parlamentu ČR starostou M. Bitvarem 2006 – archeologické nálezy „Na Kopcích“ 2010 – vysvěcení nových zvonic 2011 – přestavba hasičské zbrojnice 2012 – otevření hasičského muzea
Osobnosti v Roudnici Matěj Chvojka a selské bouře 1751 – přišel rod Chvojků do čp. 20/21 1755 – narodil se Matěj Chvojka (spory o jméno Matěj – Jan) 1775 – selské bouře 22. 3. 1775 dorazil do Roudnice proud vzbouřených sedláků od Náchoda, Chvojka do čela vzbouřenců 1791 – zemřel Matěj Chvojka (údaje o narození a úmrtí jsou v matrice libčanského kostela)
Veverkové a ruchadlo
1622 – usadil se v Roudnici rod Veverků v čp. 9 1758 – Jiří Veverka odchází do Rybitví byl to děd bratranců Františka a Václava Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo 1825 – v Rybitví vynalezeno ruchadlo („Veverče“) až 1828 1849 – zemřeli vynálezci ruchadla Polský malíř Ján Matiejko (Jan Matějka) Otec slavného polského malíře se narodil v čp. 18. Rod Matějků se zde usadil v roce 1803. František Matějka odešel do Polska, zde se mu narodil v roce 1838 syn Jan. Ten vystudoval akademii výtvarných umění. Maloval historická plátna, obraz věrozvěstů Cyrila a Metoděje věnoval v roce 1885 moravskému Velehradu. Zemřel v roce 1893 v Polsku. Regulace vody 1927 – 1929 – započato s regulací u Hubenic 1928 – regulace potoka v obci – použito v Roudnici vyrobených betonových desek – firma Holínka 1930 – končí výroba betonových tašek u Holínků 1931 1933 – budování vodní nádrže před čp. 90
Zajímavá data – doplňující 1515 – zachován nejstarší roudnický urbář z tohoto roku – sem byly zapisovány povinnosti poddaných vůči vrchnosti (povinnosti robotní, plat z gruntů, řemesel a krčem, naturální dávky a úrok pro vrchnost) 1660 – zachována Berní rola z tohoto roku zde byly zapsány výměry obhospodařované půdy, popis usedlostí a řemesla 1743 – zachována kniha „Robotní povinnosti panství pardubického“ rozpis roboty potažní a pěší 1765 – postavena pastouška na dolním konci - dnes Dům služeb – kadeřnictví (pastouška - obecní domek pro místní chudé) 1770 – vyučování v zimních měsících v čp. 50 1800 – vystaven obecní barák k vyučování dětí čp. 56 1853 – úřední zákaz žebroty v Roudnici 1855 – stavěl se „jeřábek“ na horním konci (dřevěná zvonice – odstraněna 2010) 1858 – vyplacen první plat kantorovi v Roudnici 1863 - obnovení křížků 1865 – hromadný archeologický nález bronzových předmětů „Na Horkách“ 1875 – stavba školy 1881 – počet obyvatel 1012 přítomných a 36 na čas nepřítomných 1882 – počet školou povinných dětí 182 1885 – zavedena trojtřídka (189 zapsaných žáků) 1889 – zaznamenána poslední přípřež v Roudnici (povinnost sedláků jet s vozem a potahem pro potřeby obce nebo armády) 1890 – počet obyvatel 959
před r. 1900 postavena hasičská zbrojnice 1918 – od tohoto roku zapsána kronika obce prvním kronikářem Vincencem Charbuským 1919 – u Roudnice se zastavil na své cestě do Hradce Králové president T. G. Masaryk, byl zde slavnostně uvítán na hranici Roudnice a Lhoty pod Libčany 1920 – v zahrádce u pomníku vsazeny čtyři lípy- lípa Svobody, lípa Legií, lípa T. G. Masaryka a lípa J. A. Komenského 1928 – ustaven přípravný výbor pro postavení Chvojkova domu 1930 – zavedena elektřina do školních tříd 1931 – předána hasičskému sboru nová motorová stříkačka 1939 – objevena sídlištní jáma na poli p. Kalvody 1951 – nález kamenné sekery na poli p. Probošta 1956 – v obci zaveden místní rozhlas 1965 – první vítání občánků v Roudnici (od té doby nepřerušeno) otevření hostince „U Formana“ 1968 – první sjezd rodáků ( zajišťoval MNV, JZD, ČSPO) 1975 – nález šesti historických nádob při stavbě rod. domu u Levinských 1981 – MNV přestěhován do budovy bývalé školy 1998 – zbudována asfaltová dráha na starém hřišti začal vycházet místní Zpravodaj 2004 – první rozsvěcení vánočního stromu 2005 – sjezd rodáků a přátel Roudnice
