10/2006
ˇ ´IJEN R
ˇ ezneˇ Z homilie papezˇe Benedikta XVI. dne 12. za´rˇ´ı v R „Kre´do nenı´ souhrn vy´roku˚, nenı´ to teorie. Je zakotvena pra´veˇ v uda´losti krˇtu — v uda´losti setka´nı´ Boha a cˇloveˇka. Bu˚h se v tajemstvı´ krˇtu skla´nı´ k cˇloveˇku; jde na´m vstrˇ´ıc a tı´m sblizˇuje take´ na´s. Poneˇvadzˇ krˇest znamena´, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus na´s, takrˇ´ıkajı´c, adoptuje jako sve´ bratry a sestry a prˇijı´ma´ na´s tak jako deˇti do rodiny Boha same´ho.“ (. . . )
pu˚sobı´ vsˇechno a vyvola´va´ vy´voj anebo Iracionalita, zbavena´ jake´hokoli rozumu, ktera´ podivneˇ produkuje matematicky usporˇa´dany´ vesmı´r i cˇloveˇka a jeho rozum. To by vsˇak byl pouze nahodily´ vy´sledek evoluce a proto v podstateˇ take´ nerozumna´ veˇc. My krˇest’ane´ rˇ´ıka´me: Veˇrˇ´ım v Boha, Stvorˇitele nebe a ’ zemeˇ‘ a veˇrˇ´ım v Ducha svate´ho‘ . My veˇ’ rˇ´ıme, zˇe na pocˇa´tku bylo veˇcˇne´ Slovo, Rozum a nikoli Iracionalita. Nema´me zapotrˇebı´ se s touto vı´rou skry´vat, nemusı´me se ba´t, zˇe se s nı´ ocitneme ve slepe´ ulicˇce. Teˇsˇ´ı na´s, zˇe jsme mohli poznat Boha! A snazˇ´ıme se doka´zat i druhy´m rozumnost nasˇ´ı vı´ry, jak na´s k tomu vybı´zı´ svaty´ Petr ve sve´m prvnı´m listeˇ (1 Petr 3,15)!“ (. . . )
„Veˇrˇ´ıme v Boha. Toto je nasˇe za´sadnı´ rozhodnutı´. Je vsˇak mozˇne´ i dnes? Je to rozumne´? Jizˇ od osvı´censtvı´ se prˇinejmensˇ´ım cˇa´st veˇdy pilneˇ snazˇ´ı najı´t vysveˇtlenı´ sveˇta, ktery´m by se Bu˚h stal nadbytecˇny´m. A tak by se meˇl sta´t zbytecˇny´m i pro na´sˇ zˇivot. Ale pokazˇde´, kdy se mohlo zda´t, zˇe se to jizˇ skoro podarˇilo, se vzˇdycky znovu stalo zrˇejmy´m, zˇe se to nevyplatı´. Cˇloveˇk bez Boha se nevyplatı´, a sveˇt, cely´ nezmeˇrny´ vesmı´r se bez Neˇho nevyplatı´. Nakonec zby´va´ jedina´ alternativa: co existuje na pocˇa´tku? Tvu˚rcˇ´ı rozum, Duch, ktery´
„Nuzˇe, veˇrˇ´ıme pra´veˇ v toho Boha, ktery´ je Duchem Stvorˇitelem, tvu˚rcˇ´ım Rozumem, od neˇhozˇ pocha´zı´ vsˇechno a od neˇhozˇ pocha´zı´me i my. Druha´ cˇa´st Kre´da na´m rˇ´ıka´ vı´ce. Tento tvu˚rcˇ´ı Rozum je Dobrota. Je La´ska. Ma´ tva´rˇ. Bu˚h na´s nenecha´va´ pota´cet se ve tmeˇ. Uka´zal se jako cˇloveˇk. Je tak veliky´, zˇe si mohl dovolit sta´t se malicˇky´m. Kdo videˇl meˇ, videˇl ’ Otce‘ , rˇ´ıka´ Jezˇ´ısˇ (J 14,9). Bu˚h prˇijal lidskou tva´rˇ. Miluje na´s azˇ do te´ mı´ry, zˇe se necha´va´ prˇibı´t na krˇ´ızˇ pro na´s, aby utrpenı´ lidstva prˇinesl azˇ k srdci Boha. Dnes, kdy zna´me pa1
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
tologie a smrtelne´ choroby na´bozˇenstvı´ i rozumu, destrukce obrazu Bozˇ´ıho zaprˇ´ıcˇineˇne´ nena´vistı´ a fanatismem, je du˚lezˇite´ rˇ´ıci jasneˇ v jake´ho Boha my veˇrˇ´ıme a prˇesveˇdcˇeneˇ tuto lidskou tva´rˇ Boha vyznat. Pouze to na´s osvobodı´ od strachu z Boha, od pocitu, z neˇhozˇ v podstateˇ vznikl modernı´ ateismus. Pouze tento Bu˚h na´s zachra´nı´ ze strachu prˇed sveˇtem
ŘÍJEN 2006
a u´zkostı´ z pra´zdnoty vlastnı´ existence. Pouze pohledem na Jezˇ´ısˇe Krista, dosa´hne nasˇe radost v Bohu svou plnost a stane se radostı´ vykoupenou. Obrat’me beˇhem te´to slavnostnı´ eucharisticke´ bohosluzˇby na´sˇ pohled k Pa´nu a prosme Jej o velkou radost, kterou slı´bil svy´m ucˇednı´ku˚m (srv. J 16,24).“
prˇevzato podle Ra´dia Vatika´n
Ing. Pavla Cˇ´ızˇka, starosty meˇsta Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı V obci Lipnice, lezˇ´ıcı´ jen neˇkolik kilometru˚ od spa´dove´ obce Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı, vyrostla zbrusu nova´ kaple sv. Petra a Pavla, kterou v nedeˇli 17. za´rˇ´ı pozˇehnal plzenˇsky´ biskup Frantisˇek Radkovsky´. V dnesˇnı´ dobeˇ nenı´ prˇ´ılisˇ obvykle´, zˇe by u na´s vznikaly zcela nove´ kostely cˇi kaple a kaplicˇky. Jak k tomu dosˇlo pra´veˇ v Lipnici? Musı´me se nejprve podı´vat trochu do historie. Nova´ kaple stojı´ pod lipami na lipnicke´ na´vsi, na mı´steˇ, kde kdysi sta´vala pu˚vodnı´ mala´ kaplicˇka z 18. stoletı´, da´vno zborˇena´. Uzˇ za 1. republiky bylo velky´m prˇa´nı´m lipnicky´ch obyvatel vybudovat zde novou kapli, byl dokonce vypracova´n projekt velke´ kaple cˇi spı´sˇ male´ho kostela. Vybı´raly se penı´ze, ale trvalo to prˇ´ılisˇ dlouho, prˇisˇla 2. sveˇtova´ va´lka a pak na´stup komunistu˚. Ti vy´stavbu cı´rkevnı´ho objektu zaka´zali, penı´ze pouzˇil na´rodnı´ vy´bor na zcela jine´ u´cˇely, jizˇ prˇipraveny´ stavebnı´ materia´l na stavbu kravı´na a u´pravu rybnı´ka. V 90. letech zacˇali lipnicˇtı´ obcˇane´ uvazˇovat, jak nava´zat na prˇa´nı´ svy´ch otcu˚ a deˇdu˚, pomohli jim dalsˇ´ı roda´ci a obyvatele´ sousednı´ch vsı´. Byly vybra´ny prvnı´ penı´ze, byl schva´len vynikajı´cı´ projekt kaple architekta Jana Soukupa a zacˇalo se staveˇt. Meˇsto zı´skalo i mensˇ´ı dotaci z Plzenˇske´ho kraje a vlozˇilo k nı´ svu˚j povinny´ podı´l. Dosud bylo prostaveˇno vı´ce nezˇ 300 tisı´c korun, stavba je 2
te´meˇrˇ dokoncˇena. Ma´ zatı´m provizornı´ lepenkovou strˇechu, protozˇe na strˇechu z pa´leny´ch tasˇek, jak je vyprojektova´na, jesˇteˇ chybı´ asi 100 tisı´c.
Kaple je modernı´, ale za´rovenˇ propojena´ s minulostı´ svy´m okrouhly´m tvarem jake´si novodobe´ rotundy, dokonale zapadajı´cı´ do vesnice, ktera´ byla vyhla´sˇena pama´tkovou zo´nou. Vnitrˇnı´ liturgicky´ prostor se otevı´ra´ velky´mi
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
dverˇmi ven, do na´vsi, k lidem. Jak cˇasto a prˇi jaky´ch prˇ´ılezˇitostech se zde budou lide´ scha´zet? Vznik nove´ kaple cha´peme jako velmi du˚lezˇitou uda´lost jak pro celou farnost, tak pro obec Lipnice i meˇsto Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı. Prˇedpokla´da´me, zˇe kaple sv. Petra a Pavla bude slouzˇit samozrˇejmeˇ bohosluzˇba´m, naprˇ. poutnı´m msˇ´ım, svatba´m cˇi poslednı´m rozloucˇenı´m. Da´le bychom ji chteˇli vyuzˇ´ıvat ke kulturnı´m uda´lostem, jako jsou trˇeba koncerty, prˇedva´nocˇnı´ setka´nı´ a podobneˇ. Cenı´me si, zˇe se spolecˇny´m u´silı´m podarˇilo tuto cı´rkevnı´
ŘÍJEN 2006
stavbu vybudovat, dokonce to vzbudilo mezi obcˇany i dialog, cozˇ je dobrˇe. Protozˇe trochu pozapomı´na´me a neˇkdy nechceme ani slysˇet o krˇest’ansky´ch korˇenech nasˇ´ı zemeˇ a Evropy. A prˇesto jsou zrˇejme´ v cele´ evropske´ historii. Dnesˇnı´ socia´lnı´ sta´t ma´ korˇeny v krˇest’anske´ kulturˇe, vzˇdyt’ za´klady zdravotnicky´ch a socia´lnı´ch institucı´ byly zalozˇeny rˇa´dovy´mi nemocnicemi, nadacemi sˇlechty i meˇsˇt’anu˚ i pastousˇkami chudy´ch obcı´. I na tyto skutecˇnosti mu˚zˇe upomı´nat novodoba´ kaple v Lipnici. za rozhovor deˇkuje –alo–
Klatovsky´ chra´movy´ sbor „S hudbou prˇicha´zı´me radostneˇ jako s darem k bohosluzˇbeˇ . . . “ Klatovsky´ chra´movy´ sbor se vyznacˇuje hned dveˇma pozoruhodnostmi. Jednak svou dlouholetou historiı´, ktera´ se pocˇ´ıta´ na staletı´ — prvnı´ zmı´nky o neˇm pocha´zejı´ z dob obrozenecky´ch, ale lze prˇedpokla´dat, zˇe existoval uzˇ drˇ´ıve. A za druhe´, ma´loktery´ sbor se mu˚zˇe pochlubit, zˇe rovne´ pu˚lstoletı´ jej vedl jeden jediny´ sbormistr. V Klatovech to byl JUDr. Jirˇ´ı Bı´lek, ktery´ chra´movy´ sbor provedl teˇzˇky´mi dobami duchovnı´ho temna a represı´ komunisticke´ho rezˇimu a vzdal se vedenı´ sboru azˇ po svy´ch peˇtaosmdesa´ty´ch narozenina´ch prˇed dveˇma lety. Od te´ doby je sbormistrem Klatovske´ho chra´move´ho sboru Ing. Pavel Hrˇebec, pro neˇhozˇ je, jak sa´m rˇ´ıka´, hudba veliky´m darem, ktery´ intenzivneˇ prozˇ´ıva´. „Scha´zı´ se na´s 15 azˇ 17 cˇlenu˚, jsme smı´sˇeny´ sbor, zkousˇ´ıme kazˇdy´ cˇtvrtek od sedmi vecˇer na klatovske´ farˇe. Jsme veˇtsˇinou spı´sˇ starsˇ´ı generace, ma´me mezi sebou i osmdesa´tnı´ky. Ja´ jako sˇedesa´tnı´k jsem jeden z nejmladsˇ´ıch,“ rˇ´ıka´ sbormistr. „Du˚lezˇite´ je, zˇe se zpı´va´
a zˇe lide´ jsou ochotni duchovnı´ hudbeˇ veˇnovat svu˚j cˇas a nasazenı´. Hudba to cˇloveˇku vra´tı´ v radosti, jakou prˇi nı´ cˇloveˇk zazˇ´ıva´. A u´cˇast ve sboru, to je i prˇ´ıjemne´ vybocˇenı´ z doma´cı´ho stereotypu, je to i spolecˇenska´ za´lezˇitost. Ma´m velikou radost, zˇe i ve vysˇsˇ´ım veˇku zpeˇva´ci chodı´ do sboru a zpı´vajı´ ra´di. Duchovnı´ hudba je na´rocˇna´, vyzˇaduje velikou prˇ´ıpravu a velike´ soustrˇedeˇnı´,“ doda´va´ pan Hrˇebec, ktery´ sa´m kromeˇ vedenı´ Klatovske´ho chra´move´ho sboru je jesˇteˇ cˇlenem souboru Cˇerchovan a hraje na varhany v dalsˇ´ıch dvou kostelech na Klatovsku.
3
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Klatovsky´ chra´movy´ sbor mohou slysˇet prˇedevsˇ´ım na´vsˇteˇvnı´ci bohosluzˇeb v Klatovech, zejme´na o sva´tcı´ch jako jsou Va´noce, Velikonoce, slavnost Bozˇ´ıho Teˇla, pout’ a podobneˇ. Mezi nejnoveˇjsˇ´ı repertoa´r sboru patrˇ´ı Misa brevis Zdenˇka Fibicha cˇi cˇa´sti gregoria´nske´ho chora´lu. O Va´nocı´ch v jejich poda´nı´ znı´ tradicˇneˇ msˇe Jana Jakuba Ryby. „Ma´me i sve´ usta´lene´ zvyky, naprˇ. na sva´tek sv. Cecı´lie, patronky muzikantu˚, na´s klatovsky´ fara´rˇ P. Antonı´n Bachan zve vzˇdycky na faru na pohosˇteˇnı´. A tam se pak dlouho zpı´va´, zneˇjı´ tam i na´rodnı´ pı´sneˇ, zpı´va´ se srdcem. Vı´te, zpeˇv od srdce se pozna´, ten skutecˇneˇ znı´ naplno. Vzhledem k nasˇemu veˇkove´mu slozˇenı´ si nedeˇla´me velke´ ambice na vystupova´nı´ neˇkde v cizineˇ, zpı´va´me hlavneˇ pro potrˇebu mı´stnı´ho duchovnı´ho zˇivota a prˇicha´zı´me tak radostneˇ s darem k bohosluzˇbeˇ,“ rˇ´ıka´ skromneˇ pan Hrˇebec, vza´peˇtı´ vsˇak prˇizna´va´, zˇe alesponˇ neˇkterˇ´ı cˇlenove´ Klatovske´ho chra´move´ho sboru zkusˇenosti s u´cˇinkova´nı´m za hranicemi majı´. Za vsˇechny jedna historka: „Neˇkdy prˇed sedmna´cti lety jsme zkousˇeli u doktora Bı´lka v byteˇ Dvorˇa´kovu skladbu O santissima. Na na´vsˇteˇveˇ tam tehdy byla jedna Sˇvy´carka zˇijı´cı´ ve Francii. Chvı´li na´s
ŘÍJEN 2006
poslouchala a pak rˇ´ıka´: Nechteˇli byste zazpı´vat u na´s v Lunelu u Montpelie´r v jizˇnı´ Francii? To vı´te, tehdy bylo jaro 89, vycestova´nı´ do Francie te´meˇrˇ nemozˇne´, jenom jsme se sma´li. Nikdo netusˇil, zˇe za pa´r meˇsı´cu˚ bude vsˇechno jinak, tak jsme to pustili z hlavy. A prˇed Va´noci 89 najednou prˇisˇel doktor Bı´lek s dopisem a povı´da´: Tak, a je tu veliky´ u´kol. V kveˇtnu ma´me v Lunelu udeˇlat koncert cˇeske´ duchovnı´ hudby od nejstarsˇ´ı azˇ do soucˇasnosti. Prˇizvali jsme varhanı´ka, koncert se povedl a my jsme byli hrdı´, zˇe jsme mohli cˇeskou hudbu takto prezentovat v daleky´ch krajı´ch.“ V soucˇasne´ dobeˇ Klatovsky´ chra´movy´ sbor finisˇuje v na´cviku Svatova´clavske´ho chora´lu, ktery´ ma´ prˇedne´st v Klatovech prˇi odhalenı´ restaurovane´ sochy sv. Va´clava a pak uzˇ to budou prˇ´ıpravy na adventnı´ a va´nocˇnı´ obdobı´. A na za´veˇr jedno prˇa´nı´ do budoucna: „Potrˇebovali bychom trochu omladit. Mladı´ zpeˇva´ci majı´ v Klatovech sve´ Kolegium pro duchovnı´ hudbu, trˇeba se s nimi neˇkdy da´me dohromady. Kdokoliv by chteˇl prˇijı´t mezi na´s, ma´ dverˇe otevrˇene´. Hlavneˇ aby zpı´val s radostı´.“
Alena Ourˇednı´kova´
Vrsˇ´ıcˇek u Rokycan — kostel Navsˇtı´venı´ Panny Marie Rokycansko ma´ v plzenˇske´ diece´zi pouze jedine´ poutnı´ mı´sto — Vrsˇ´ıcˇek s kostelı´kem Panny Marie. Zato jeho poloha je jedinecˇna´. Ze zalesneˇne´ho chlumku shlı´zˇ´ı na krajinu mezi Plznı´ a Rokycany, odra´zˇ´ı se v hladineˇ Klabavske´ na´drzˇe a je viditelny´ i cestou po da´lnici. Jeho pocˇa´tek tkvı´ v rˇa´deˇnı´ strˇedoveˇke´ metly Evropy morovy´ch epidemiı´. V poslednı´ch stoletı´ch jedna z nejveˇtsˇ´ıch prosˇla Cˇechami v roce 1680 a po devı´ti letech na´sledo4
vala dalsˇ´ı. Rokycany meˇly sˇteˇstı´ — meˇstu se obeˇ vyhnuly a kdyzˇ se mor prˇiblı´zˇil v roce 1713, dali meˇsˇt’ane´ slib, zˇe pokud se opeˇt vyhne, postavı´ kostel ke cti Panny Marie a ochra´ncu˚ proti moru sv. Rocha, sv. Sˇebestia´na a sv. Rozalie. Stalo se, ale pozdeˇji se na slib pozapomneˇlo pod tı´hou jiny´ch starostı´. Mor v roce 1741 se ale Rokycanu˚m nevyhnul a jeho rozsˇ´ırˇenı´ bylo prˇicˇteno nesplneˇne´mu slibu. Po sbı´rka´ch ve meˇsteˇ i v okolı´ byl 27. 5. 1744 polozˇen za´kladnı´ ka´men a
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
rokycansky´ stavitel Jan Mourek se mohl da´t vrcholu kopule. V roce 1893 opeˇt dosˇlo po do dı´la. Sveˇcenı´ hotove´ho kostelı´ku provedl vichrˇici k opraveˇ kostela a prˇi na´sledne´ slavdeˇkan Sˇebestia´n Tomandl v roce 1747. nosti v roce 1893 uklouzl hlavnı´ celebrant kardina´l Bedrˇich Schwarzenberg na cesteˇ na vrcholek. To dalo podneˇt ke zrˇ´ızenı´ poutnı´ch schodu˚, ktere´ byly porˇ´ızeny z daru˚ osob, jejichzˇ jme´na se dosud nacha´zejı´ na kazˇde´m stupni. Interie´r kostelı´ku byl opraven v roce 1903 a malby navrhl rˇeditel plzenˇske´ho muzea arch. Josef Sˇkorpil. Na konci 20. stoletı´ se kostelı´k ocitl v havarijnı´m stavu. Z iniciativy obcˇanske´ho sdruzˇenı´ pro obnovu pama´tek Rokycanska byl postupneˇ opraven a tak zachra´neˇn pro dalsˇ´ı generace. Stavba je v podstateˇ centra´lnı´ na pu˚dorysu krˇ´ızˇe s kraticˇky´mi rameny. Strˇed kryje kopule s lucernou. Na za´padnı´ straneˇ je pru˚cˇelı´ s dveˇma drobny´mi veˇzˇicˇkami, za nı´mzˇ je ku˚r s varhanami. Pro zveˇtsˇenı´ kapacity drobne´ho kostelı´ku jsou na bocı´ch zrˇ´ızeny empory. Vnitrˇnı´ vybavenı´ je kolı´save´ kvality, ale celek pu˚sobı´ velmi prˇ´ıjemneˇ. Na hlavnı´m olta´rˇi je restaurovany´ obraz Panny Marie se sv. Alzˇbeˇtou z roku 1873 od plzenˇske´ho malı´rˇe Jana Herzoga. Velmi peˇkna´ je i baroknı´ socha sv. Sˇebestia´na, vedlejsˇ´ıho patrona poutnı´ho U kostela byla zrˇ´ızena poustevna, kterou mı´sta. Turisticky zajı´mave´ mı´sto nenı´ opomı´oby´val cˇlen bratrstva sv. Ivana. Po zrusˇenı´ bratrstva Josefem II. se poustevna zmeˇnila jeno ani veˇrˇ´ıcı´mi, kterˇ´ı prˇicha´zejı´ zejme´na na na domek pro hlı´dacˇe. Ten se nada´le staral poutnı´ slavnost o prvnı´ nedeˇli v cˇervenci. Jsou o kostelı´k i o poutnı´ky. V dobeˇ oprav v roce odmeˇneˇni tichy´m lesnı´m prostrˇedı´m, jako by 1872 byly v kraji velke´ povodneˇ a zpra´va vyzvednuty´m neviditelnou rukou k oblaku˚m. Jan Soukup o nich se dostala do noveˇ zrˇ´ızene´ koule na
Liturgicky´ inspiromat Dnes nabı´zı´me dalsˇ´ı inspiromat, tentokra´t navazujı´cı´ na minule´ te´ma liturgie. Prˇedestrˇeny´ seznam podneˇtu˚ se na liturgii dı´va´ prˇedevsˇ´ım z pohledu farnı´ku˚, takzˇe zde necˇekejte zˇa´dnou „kucharˇku“ pro fara´rˇe. Navı´c prosı´m, pouzˇ´ıvejte tento na´stroj strˇ´ızliveˇ
a moudrˇe, nikoho s nı´m nemlat’te po hlaveˇ, vstupujeme zde totizˇ na neˇkdy podivneˇ „trˇaskavou“ pu˚du celocı´rkevnı´ch sporu˚ o budoucı´ podobu liturgie. Je samozrˇejme´, zˇe jaky´koli plodny´ rozhovor o teˇchto te´matech prˇedpokla´da´, zˇe se deˇje v klimatu vza´jemne´ho respektu a na5
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
sloucha´nı´. V tom prˇ´ıpadeˇ pak hleda´nı´ vhodny´ch prˇ´ıstupu˚ ke slavenı´ liturgie mu˚zˇe by´t du˚lezˇity´m na´strojem jejı´ho dalsˇ´ıho ru˚stu. Pokud vsˇak toto chybı´, varuji prˇed jaky´mikoli snahami o hlubsˇ´ı liturgicke´ „reformy“ (at’ uzˇ „zdola“ cˇi „shora“). 1. Formace: Ochota studovat smysl liturgie (podporˇena´ naprˇ. vytvorˇenı´m liturgicke´ skupiny studujı´cı´ u´vod k misa´lu) a citliva´ odvaha sve´ poznatky diskutovat s fara´rˇem a prˇeda´vat ve sve´m okolı´ (naprˇ. cˇla´nky ve farnı´m veˇstnı´ku, rozhovory s prˇa´teli, katecheze ve skupinka´ch apod.). 2. Skupiny: Spolupra´ce na prˇ´ıpraveˇ (naprˇ. sobotnı´ch) msˇ´ı pro ru˚zne´ skupiny farnı´ku˚ a na ru˚zny´ch mı´stech (deˇti, mla´dezˇ, seniorˇi, rodiny . . . ), ktere´ mohou zprostrˇedkovat dobrou zkusˇenost pro slavenı´ nedeˇle; tyto skupiny pak take´ mohou poma´hat s prˇ´ıpravou neˇktery´ch cˇa´stı´ nedeˇlnı´ msˇe. 3. Deˇti: Iniciace rozhovoru mezi rodicˇi, katechety a fara´rˇem o zpu˚sobech zapojenı´ deˇtı´ a mla´dezˇe do slavenı´ eucharistie (deˇtem vstrˇ´ıcne´ prostrˇedı´, slu˚vko katechety v ra´mci ka´za´nı´ kneˇze, katecheze beˇhem bohosluzˇby slova v oddeˇlene´m prostoru, sluzˇba hlı´da´nı´ deˇtı´, zapojenı´ deˇtı´ do nesenı´ daru˚, vyuzˇitı´ mlady´ch k ru˚zny´m kreativnı´m vstupu˚m do ka´za´nı´, prˇ´ımluv cˇi prˇ´ıpravy daru˚ apod.). 4. Modlitba: Pomoc prˇi organizaci modlitebnı´ch setka´nı´, vecˇeru˚ chval, adoracı´, zˇehna´nı´, pobozˇnostı´, modlitby brevia´rˇe, modlitby ru˚zˇence apod., kde lze zı´skat zkusˇenost osobnı´ (sponta´nnı´ i forma´lnı´) spolecˇne´ modlitby nesoucı´ pak i nedeˇlnı´ slavenı´. 5. Zpeˇtna´ vazba: Citliva´ odvaha k poda´va´nı´ zpeˇtne´ vazby fara´rˇi ohledneˇ jeho zpu˚sobu prˇedseda´nı´ slavenı´ liturgie, prˇ´ıpadneˇ k jeho kazatelske´mu projevu (tote´zˇ se ovsˇem mu˚zˇe ty´kat i dalsˇ´ıch sluzˇeb). 6. Sluzˇby: Ochota k zapojenı´ se a k formaci pro ru˚zne´ liturgicke´ sluzˇby, ktere´ zrcadlı´ pestrost Bozˇ´ıho lidu (cˇtenı´ lekcı´, prˇed6
ŘÍJEN 2006
na´sˇenı´ prˇ´ımluv, doprovodny´ zpeˇv cˇi hudba, schola, prˇina´sˇenı´ daru˚, liturgicka´ sbı´rka, poda´va´nı´ prˇijı´ma´nı´, sluzˇba u vchodu apod.). 7. Hudba: Rozhovor mezi muzikanty a fara´rˇem o ru˚zny´ch stylech liturgicke´ hudby a mozˇnostech jejı´ho zapojenı´ do slavenı´ nedeˇlnı´ eucharistie (se samozrˇejmy´m prˇedpokladem pra´ce na jejı´ kvaliteˇ), vcˇetneˇ dalsˇ´ıch vyuzˇitı´ hudby v kostele (naprˇ. ticha´ varhannı´ nebo reprodukovana´ hudba v kostele v dobeˇ scha´zenı´ se ke msˇi umozˇnˇujı´cı´ vytvorˇenı´ vstrˇ´ıcne´ atmosfe´ry prˇ´ıpravy ke slavenı´). 8. Prˇ´ımluvy: Nalezenı´ zpu˚sobu, jak mesˇnı´ prˇ´ımluvy propojit s konkre´tnı´m zˇivotem a sluzˇbou farnosti (neˇkde se osveˇdcˇila naprˇ. tzv. „otevrˇena´“ kniha prˇ´ımluv, do ktere´ kazˇdy´ mu˚zˇe prˇede msˇ´ı na stolku s dary prˇipsat to, za co by se chteˇl spolu s celou farnostı´ v mesˇnı´ch prˇ´ımluva´ch modlit). 9. Spolecˇenstvı´: Rozvinutı´ ru˚zny´ch komunitotvorny´ch prvku˚ prˇi msˇi (naprˇ. vı´ta´nı´ prˇed kostelem cˇi ve vchodove´m prostoru, pozornost vu˚cˇi osameˇly´m lidem prˇi pozdravenı´ pokoje i po msˇi, prozˇ´ıva´nı´ prˇijı´ma´nı´ jako chvı´le vedoucı´ k prˇijetı´ Krista i blizˇnı´ho vyja´drˇena´ i vneˇjsˇ´ım postojem apod.). 10. Prˇijı´ma´nı´: Rozhovor o ru˚zny´ch zpu˚sobech prˇijı´ma´nı´, jako naprˇ. prˇijı´ma´nı´ ve dvojstupu (symbol putujı´cı´ho Bozˇ´ıho lidu), prˇijı´ma´nı´ na ru˚zny´ch mı´stech kostela (symbol velke´ho spolecˇenstvı´ slozˇene´ho ze spolecˇenstvı´ mensˇ´ıch) cˇi prˇijı´ma´nı´ v pu˚lkruhu (symbol jednoho spolecˇenstvı´ kolem stolu Pa´neˇ) nebo ru˚zne´ zpu˚soby poda´va´nı´ pod obojı´ zpu˚sobou (mozˇnosti napitı´ z kalicha). 11. Ohla´sˇky: Pomoc prˇi prˇ´ıpraveˇ ohla´sˇek vcˇetneˇ podı´lu ru˚zny´ch lidı´ na jejich prezentaci, ktere´ se tak mohou sta´t (nutneˇ cˇasoveˇ omezeny´m) prostorem symbolicky zrcadlı´cı´m zˇivot a sluzˇbu farnosti (na podrobnosti je trˇeba odkazovat do farnı´ho veˇstnı´ku). 12. Po bohosluzˇbeˇ: Pomoc prˇi prˇ´ıpraveˇ pohostinne´ho prostoru po skoncˇenı´ bohosluzˇby
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
umozˇnˇujı´cı´ho rozvinutı´ dalsˇ´ıch prˇirozeny´ch kontaktu˚, vcˇetneˇ prˇijetı´ na´hodny´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ cˇi hledajı´cı´ch (naprˇ. tzv. „pravidlo trˇ´ı minut“, kdy se po tuto dobu po skoncˇenı´ msˇe nikdo z farnosti nebavı´ s niky´m, koho dobrˇe
ŘÍJEN 2006
zna´, aby byl volny´ pro kontakt s ostatnı´mi; nabı´dka kafe cˇi cˇaje „na stoja´ka“ prˇed kostelem cˇi v prˇedsı´ni; pozva´nka ke spolecˇne´mu jı´dlu prˇi zvla´sˇtnı´ch prˇ´ılezˇitostech nebo pro urcˇite´ skupiny lidı´). P. Petr Hrusˇka,
[email protected]
ka´zanı´ zdu˚raznil du˚lezˇitost prˇeda´vanı´ vı´ry. Inspiroval se sva´tkem sv. Ludmily, babicˇky sv. Musı´m se prˇiznat, zˇe letos jsem nemeˇla Va´clava. v pla´nu jet na diece´znı´ pout’ do Teple´ a neby´t Helcˇi Mu¨lleru˚, tak bych tam nebyla. Helcˇo dı´ky, bylo mi tam dobrˇe. V pa´tek vecˇer zacˇ´ınal program pro mla´dezˇ msˇ´ı svatou s otcem biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m. Po msˇi jsme se posı´lili hmotny´m pokrmem, aby jsme meˇli sı´lu duchovneˇ ru˚st. Na´sledovala modlitba desa´tku ru˚zˇence neobvykly´m zpu˚sobem (mohou litovat ti, kterˇ´ı tam nebyli). Adorace, ktera´ na´sledovala, byla ukoncˇena osobnı´m pozˇehna´nı´m otce biskupa, pro kazˇde´ho jednotliveˇ. Aby se na´m okamzˇik pozˇehna´nı´ uchoval co nejde´le v pameˇti, dostal kazˇdy´ drˇeveˇny´ krˇ´ızˇ, ktery´ na´m ma´ prˇipomenout, zˇe nasˇ´ı la´skou ma´ by´t prˇedevsˇ´ım Jezˇ´ısˇ Kristus a to ukrˇizˇovany´. (Hlavnı´ mysˇlenka pa´tecˇnı´ homilie.) Usı´nali jsme s Jezˇ´ısˇem v srdci, aby jsme pak s Nı´m a s celou diece´zı´ mohli pokracˇovat v slavenı´ pouteˇ u bl. Hroznaty. V sobotu po prˇivı´ta´nı´ vsˇech poutnı´ku˚ nastalo deˇlenı´ v programu. Mladsˇ´ı generace si mohla vyslechnout prˇedna´sˇku P. Roberta ˇ ´ımanu˚m: Bergmana na Pavlu˚v versˇ napsany´ R Po spolecˇne´m a prˇece individua´lnı´m obeˇdeˇ „Vyzna´sˇ-li svy´mi u´sty Jezˇ´ısˇe jako Pa´na a nastalo dalsˇ´ı cˇleneˇnı´ programu. Mohli jsme si uveˇrˇ´ısˇ-li ve sve´m srdci, zˇe ho Bu˚h vzkrˇ´ısil vybrat z krˇ´ızˇove´ cesty, adorace, programu pro z mrtvy´ch, budesˇ spasen.“ A generace o pa´r mla´dezˇ, dospeˇle´, manzˇele nebo deˇti. Mla´dezˇ let starsˇ´ı si vyslechla prˇedna´sˇky dveˇ. Prvnı´ od se podı´vala do za´kulisı´ cˇasopisu IN! a poP. Petra Bauchnera s na´zvem: „Veˇrˇ´ım a vyzna´- tom si mohli popovı´dat o modlitbeˇ. Z deˇtı´ se va´m“ a ta druha´ s te´matem Jak cˇ´ıst a rozjı´mat stali malı´ misiona´rˇi a misiona´rˇky, ale nebylo nad Bozˇ´ım slovem od Josefa Zˇa´ka. Vsˇichni to jen tak zadarmo. Prosˇly na´rocˇnou prˇ´ıprajsme se pak sesˇli a sjednotili prˇi spolecˇne´m vou. Kromeˇ jine´ho se museli naucˇit naslouslavenı´ msˇe svate´. Otec Radkovsky´ na´m prˇi chat a mluvit o Jezˇ´ısˇi, nespole´hat jenom na
• Pout’v Teple´
7
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
sebe, ovla´dat svu˚j jazyk . . . O tom, zˇe jsou z nich skutecˇnı´ misiona´rˇi a misiona´rˇky vypovı´da´ osveˇdcˇenı´, podepsane´ panem biskupem. Jejich heslo je: Jestlizˇe se skamara´dı´sˇ s Jezˇ´ısˇem a budesˇ o Neˇm vypra´veˇt svy´m kamara´du˚m a kamara´dka´m, spolecˇneˇ s Nı´m se budete moci porˇa´d radovat.
ŘÍJEN 2006
„Zpeˇv je modlitba“ rˇ´ıka´vala tato usmeˇvava´ panı´. Ra´da a pravidelneˇ docha´zela na schu˚zky farnı´ho spolecˇenstvı´ a setka´nı´ Klubu senioru˚. V lednu se opeˇt u´cˇastnila charitnı´ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky, jako jedna z nejstarsˇ´ıch. Navsˇteˇvovala kazˇdy´ den nemocnou sousedku a poma´hala, kde bylo trˇeba. Pozdeˇji, kdyzˇ dole´hala nemoc, snazˇila se jesˇteˇ pravidelneˇ docha´zet na msˇi svatou a ve´st ru˚zˇencove´ pobozˇnosti. Prˇa´la si zemrˇ´ıt na sva´tek Nanebevzetı´ Panny Marie. Zesnula o dva dny pozdeˇji, zaopatrˇena sva´tostmi, v kruhu svy´ch nejblizˇsˇ´ıch. Pohrˇeb se konal v pondeˇlı´ 21. srpna. Za´dusˇnı´ msˇi svatou slouzˇil pan fara´rˇ Jozef Frelich v pla´nicke´m kostele sv. Blazˇeje, za u´cˇasti zavlekovske´ho fara´rˇe P. V. Sala´ka a zpeˇvu pla´nicke´ Scholly. Mezi prˇ´ıtomny´mi byl take´ nicovsky´ pan deˇkan Frantisˇek Procha´zka, ktery´ prˇ´ısˇtı´ den odslouzˇil msˇi svatou za panı´ Marii Lisˇkovou take´ v Nicoveˇ, v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie. Na hrˇbitoveˇ se se zesnulou rozloucˇil za vsˇechny prˇ´ıtomne´ pan Jan Kubale a muzikanti. Podeˇkova´nı´ vsˇem zazneˇlo z u´st dcery. Rozcha´zeli jsme se domu˚ s pocitem, zˇe se nePo za´veˇrecˇne´m pozˇehna´nı´ otce Frantisˇka vracı´me z pohrˇbu, ale z kra´sne´ slavnosti. Panı´ jsme se vypravili s novou silou a odvahou Marie Lisˇkova´ odpocˇ´ıva´ v rodinne´m hrobeˇ na v srdci, kazˇdy´ do sve´ho meˇsta, sve´ farnosti, pla´nicke´m hrˇbitoveˇ. Anna Ornova´ sve´ rodiny . . . Mneˇ osobneˇ diece´znı´ pout’prˇinesla obrovskou radost. Mohla jsem tvorˇit du- • Festival krˇest’anske´ hudby chovnı´ rodinu s krˇest’any, ktere´ jsem videˇla po v Klatovech prve´; prohloubit sve´ vztahy s lidmi z me´ chebske´ farnosti a radovat se z toho, zˇe jsem Bozˇ´ı Zrˇejmeˇ velkou cˇa´st posluchacˇu˚ letosˇnı´ho Krˇesadla prˇila´kala u´cˇast oblı´bene´ho Spiritua´l dı´teˇ. Martina, Cheb kvintetu. Myslı´m ale, zˇe ten, kdo si poslechl vsˇechna vystoupenı´ a koho krˇest’anska´ hudba • Rozloucˇenı´ oslovuje, meˇl peˇkny´ za´zˇitek z cele´ho vecˇera. Po uvı´ta´nı´ hostu˚ (P. Piotra a P. Marka), Dne 17. srpna zemrˇela pla´nicka´ farnice, panı´ Marie Lisˇkova´. Odesˇla cˇlenka farnı´ho spole- ktere´ jsme opeˇt ra´di videˇli, a hlavnı´ch sponcˇenstvı´ „P. Marie Nicovske´“, chra´mova´ zpeˇ- zoru˚, ktere´ jsme neme´neˇ ra´di poznali, zaha´jil vacˇka a cˇlenka klubu senioru˚. Jejı´ kra´sny´ hlas otec biskup hezky´m sˇansonem program a pak zaznı´val z ku˚ru, za doprovodu varhan kazˇ- uzˇ jsme se mohli zaposlouchat do pı´snicˇek dou nedeˇlnı´ msˇi svatou, doprova´zel i zemrˇele´ v provedenı´ porˇadatelu˚ a dokonce si s nimi zafarnı´ky Pla´nicka na poslednı´ cesteˇ. zpı´vat, cˇehozˇ jsme bohateˇ vyuzˇili. Doufejme, 8
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
zˇe se brzy docˇka´me novy´ch Plamı´nku˚, byla by ny´m hlasem a mily´m projevem panı´ Radove´ sˇkoda, kdyby ve sve´ cˇinnosti nepokracˇovali. a prova´zene´ sveˇzˇ´ım inteligentnı´m humorem jejı´ho manzˇela, meˇ nadchly. Oznamovana´ pu˚lhodinova´ pauza na prˇ´ıpravu aparatury Spiritua´l kvintetu na´s po neˇkolika hodina´ch posloucha´nı´ nela´kala, ale cˇlenove´ Spiritua´lu, acˇ za sebou meˇli uzˇ jedno u´cˇinkova´nı´, a tudı´zˇ museli by´t dost unavenı´, vsˇe vyrˇesˇili naprosto neocˇeka´vaneˇ. Sve´ vystoupenı´ rozjeli bez ozvucˇenı´ a byl to „na´rˇez“. Irena Budweiserova´ svy´m osobity´m zˇivelny´m stylem odstartovala blok zna´my´ch spiritua´lu˚, bohuzˇel pro na´s, kdo ma´me jejich pı´sneˇ ra´di, Pote´ jsme vyslechli na´m me´neˇ zna´me´ pı´s- prˇ´ılisˇ kra´tky´. Nezˇ jsme se nada´li, uzˇ jim otec nicˇky v provedenı´ kasˇperskohorske´ skupiny biskup deˇkoval za jejich pevne´ postoje beˇhem v cˇele s P. Vavrˇincem. Tato skupina upoutala cele´ dlouhe´ doby jejich pu˚sobenı´. ru˚znorodostı´ svy´ch cˇlenu˚, a mozˇna´ i proto Domnı´va´m se, zˇe pestrost letosˇnı´ho Krˇebylo jejich vystoupenı´ sveˇzˇ´ı a zajı´mave´. Na´- sadla, dobrˇe moderovane´ho Lenkou Beranosledovalo neˇkolik pı´snicˇek v poda´nı´ manzˇelu˚ vou a Sla´vkem Sla´mou, zarucˇovala kazˇde´mu Radovy´ch. Moc hezke´ texty, umocneˇne´ kra´s- posluchacˇi hezky´ prozˇitek. Marie Sˇpa´dova´
Mons. ThDr. Jan Sˇra´mek cˇestny´m obcˇanem Plzneˇ
Dne 22. cˇervna tohoto roku bylo vra´ceno cˇestne´ obcˇanstvı´ meˇsta Plzneˇ Mons. Janu Sˇra´mkovi, udeˇlene´ 6. brˇezna 1947 a odnˇate´ 24. kveˇtna 1948. Mons. ThDr. Jan Sˇra´mek se narodil roku 1870 v Grygoveˇ u Prˇerova, roku 1892 byl vysveˇcen na katolicke´ho kneˇze a v roce 1893 nastoupil jako koopera´tor v Nove´m Jicˇ´ıneˇ, 1899 zde zalozˇil Zemskou moravskou organizaci Krˇest’anskosocia´lnı´ strany a stal se jejı´m prˇedsedou. Roku 1902 zalozˇil Vsˇeodborove´ sdruzˇenı´ krˇest’anske´ho deˇlnictva — jeho prˇedsedou byl do roku 1938, 1904 byl jmenova´n docentem krˇest’anske´ sociologie na bohoslovecke´ fakulteˇ v Brneˇ, 1906-1918 se stal poslancem Moravske´ho zemske´ho sneˇmu, 1907-1911 poslancem rˇ´ısˇske´ rady. Od roku
1909 byl prˇedsedou katolicke´ teˇlovy´chovne´ organizace Orel, 1911 byl jmenova´n profesorem sociologie na bohoslovecke´ fakulteˇ v Brneˇ, 1912 papezˇsky´m komorˇ´ım, 1918 cˇlenem Na´rodnı´ho vy´boru cˇeskoslovenske´ho, titul ThDr. zı´skal v r. 1924. V roce 1919 se zaslouzˇil o splynutı´ vsˇech krˇest’ansky´ch stran v Cˇeskoslovenskou stranu lidovou, jejı´mzˇ prˇedsedou pak byl od roku 1919 azˇ do komunisticke´ho pucˇe 25. 2. 1948. V letech 1918–1938 a 1945–1948 byl poslancem Na´rodnı´ho shroma´zˇdeˇnı´. Za 2. sveˇtove´ va´lky pu˚sobil ve Velke´ Brita´nii jako prˇedseda exilove´ vla´dy. Jeho druhy´ u´teˇk do exilu po komunisticke´m pucˇi 21. brˇezna 1948 z letisˇteˇ v Rakovnı´ku se nezdarˇil. Byl internova´n na ru˚zny´ch mı´stech (naposledy v Rozˇeloveˇ pod Trˇemsˇ´ınem) azˇ do sve´ smrti 22. 4. 1956. Pochova´n byl dvakra´t. Poprve´ za asistence StB, ale i prˇesto za prˇ´ıtomnosti mnoha obyva9
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
pil do Vojenske´ akademie v Hranicı´ch. Jako mlady´ du˚stojnı´k byl zarˇazen k vojenske´mu u´tvaru v blı´zkosti sta´tnı´ch hranic a prˇi pokusu o jejich prˇekrocˇenı´ byl v r. 1949 zatcˇen. Byl odsouzen k 18 letu˚m teˇzˇke´ho zˇala´rˇe, propadnutı´ vesˇkere´ho majetku a zbavenı´ cˇestny´ch pra´v obcˇansky´ch.
tel Grygova a Velke´ho Ty´nce, kterˇ´ı se o pohrˇbu dozveˇdeˇli, byl ulozˇen do hrobu sve´ matky. Azˇ po 45 letech, dne 12. 10. 1991 byly jeho ostatky prˇevezeny a ulozˇeny podle jeho prˇa´nı´ — na hrˇbitoveˇ na Velehradeˇ — v sı´dle Kongregace sester sv. Cyrila a Metodeˇje. Dne 28. 10. 1991 prezident Va´clav Havel udeˇlil Msgre. ThDr. Janu Sˇra´mkovi in memoriam Rˇa´d Toma´sˇe Garrigua Masaryka II. stupneˇ. zkra´ceno, podle materia´lu ing. Petra Na´hlı´ka
Pan Lubosˇ Hrusˇka cˇestny´m obcˇanem Plzneˇ Dne 7. za´rˇ´ı schva´lilo Zastupitelstvo meˇsta Plzneˇ (z podneˇtu cˇlenu˚ Konfederace politicky´ch veˇznˇu˚) udeˇlenı´ cˇestne´ho obcˇanstvı´ panu Lubosˇi Hrusˇkovi. Pan Lubosˇ Hrusˇka se narodil roku 1927 v Plzni. Jeho strˇedosˇkolska´ studia prˇerusˇila II. sveˇtova´ va´lka, kdy byl jako 16tilety´ nasazen k Luftschutzpolizei, cozˇ byla pona´letova´ sluzˇba k vyprosˇt’ova´nı´ raneˇny´ch a mrtvy´ch obyvatel po letecke´m bombardova´nı´. V roce 1946 dokoncˇil strˇedosˇkolska´ studia a nastou10
Za neusta´le´ho nelidske´ho ty´ra´nı´ poznal veˇznice Sˇpilberk, Pankra´c, Bory, Opava, Leopoldov, Ruzyni a ja´chymovsky´ pracovnı´ ta´bor Bytı´z u Prˇ´ıbrami. Beˇhem vı´ce nezˇ desetilete´ho veˇzneˇnı´ slozˇil pan Hrusˇka vnitrˇnı´ slib, zˇe pokud prˇezˇije, vybuduje na ovocne´ zahradeˇ, kterou zdeˇdil po rodicˇ´ıch, pama´tnı´k obeˇtem komunismu v podobeˇ Krˇ´ızˇove´ cesty. Po na´vratu z veˇzenı´ zacˇal na ovocne´ zahradeˇ v Plzni — Doudlevcı´ch pracovat a postupneˇ ji meˇnil v meditacˇnı´ area´l. Poka´cel ovocne´ stromy, upravil tere´n a prˇi sve´m deˇlnicke´m zameˇstna´nı´ dojı´zˇdeˇl do Pru˚honic, kde vystudoval zahradnı´ architekturu. Na za´kladeˇ zı´skany´ch znalostı´ zacˇal realizovat parkovou u´pravu zahrady zalozˇenou na vhodny´ch barevny´ch us-
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
kupenı´ch jehlicˇnanu˚ a vodnı´ch a zeleny´ch ploch. L. Hrusˇkovi sˇlo ale prˇedevsˇ´ım o realizaci nosne´ mysˇlenky budovane´ho area´lu, ktera´ by vyja´drˇila trvalou prˇipomı´nku utrpenı´ teˇch lidı´, kterˇ´ı se postavili totalitnı´m rezˇimu˚m — at’ jizˇ fasˇisticke´mu nebo komunisticke´mu. Tou nosnou ideou se stalo utrpenı´ Jezˇ´ısˇe Krista, ktery´ sve´ utrpenı´ prˇijal jako za´stupnou obeˇt’ za lidstvo. Za´meˇr vybudovat Krˇ´ızˇovou cestu ale nezu˚stal utajen, a tak L. Hrusˇka sve´ dı´lo realizoval v letech 1987-89 za sta´le´ho dozoru StB. Pro svoji mysˇlenku zı´skal akademicke´ho socharˇe Romana Podra´zske´ho z Prˇibyslavi, ktery´ byl ochoten zdarma vytvorˇit 12 unika´tnı´ch pı´skovcovy´ch plastik pro 14 zastavenı´ Krˇ´ızˇove´ cesty. Na realizaci Krˇ´ızˇove´ cesty nebylo mozˇne´ za vla´dy komunistu˚ zı´skat povolenı´ a tak riskoval pan L. Hrusˇka dovoz 12 kusu˚ pı´skovcovy´ch kva´dru˚ z Horˇic v Podkrkonosˇ´ı do Prˇibyslavi a po zpracova´nı´ prˇevoz do Plzneˇ. Vesˇkere´ na´klady hradil ze sve´ho deˇlnicke´ho platu. Sochy byly na zahradeˇ instalova´ny v letech 1987-1991. Po listopadu 1989 vznikl, jako dovrsˇenı´ projektu, za´meˇr vybudovat v meditacˇnı´m area´lu kapli. Pro jejı´ realizaci a prˇedevsˇ´ım pro zı´ska´nı´ podpory dobrovolny´ch da´rcu˚ zalozˇil L. Hrusˇka Nadaci Pama´tnı´ku obeˇtem zla. Vybudovana´ kaple byla zasveˇcena svate´mu Maxmilia´nu Kolbemu. Tento kneˇz, pozdeˇji svatorˇecˇeny´, se obeˇtoval za jizˇ urcˇene´ho veˇzneˇ, otce 3 deˇtı´ a podstoupil dobrovolneˇ smrt popravou v nacisticke´m koncentracˇnı´m ta´borˇe. Dnes slouzˇ´ı kaple i cely´ area´l Pama´tnı´ku obeˇtem zla k cı´rkevnı´m a kulturnı´m u´cˇelu˚m. Se souhlasem Rady meˇsta Plzneˇ (meˇsto Plzenˇ bylo vy´znamny´m sponzorem vy´stavby area´lu) prˇedal v r. 1995 pan L. Hrusˇka dokoncˇeny´ objekt „Meditacˇnı´ zahradu — Pama´tnı´k obeˇtem zla“ do vlastnictvı´ Biskupstvı´ plzenˇske´ho, ktere´ zajisˇt’uje provoz a u´drzˇbu area´lu.
ŘÍJEN 2006
Za sve´ celozˇivotnı´ dı´lo byl vyznamena´n ˇradou cen. Je nositelem Historicke´ pecˇeteˇ meˇsta Plzneˇ (1992), Ceny meˇsta Plzneˇ (1994), Rˇa´du T. G. Masaryka udeˇleny´m prezidentem ˇ a´du svaCˇR v r. 1997, Rytı´rˇe Velkokrˇ´ızˇe R te´ho Silvestra papezˇe (2002), Medaile Vojenske´ho sdruzˇenı´ rehabilitovany´ch (2003) a Ceny hejtmana Plzenˇske´ho kraje za obcˇanskou statecˇnost (2003). -jl-
Do plaske´ho kostela se vra´tily varhany V pa´tek 29. za´rˇ´ı prˇi pontifika´lnı´ msˇi sv. pozˇehnal biskup Frantisˇek Radkovsky´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plası´ch unika´tnı´ restaurovane´ baroknı´ varhany. V 18 hodin se potom varhany rozezneˇly prˇi slavnostnı´m koncertu, kdy na neˇ zahra´l Jaroslav Tu˚ma, za zpeˇvu Richarda Sporky, na trubky doprova´zeli bratrˇi Sˇedivı´ a na housle Martin Kaplan. Tyto varhany jsou dı´lem Abrahama Starcka, ktery´ je vystaveˇl v r. 1688, a jedna´ se o jedny z nejveˇtsˇ´ıch baroknı´ch varhan u na´s. Prˇed rekonstrukcı´ naposledy zazneˇly v r. 2000, ale tehdy uzˇ jejich zvuk nebyl dobry´. Do soucˇasne´ho stavu, ktery´ je veˇrnou rekonstrukcı´ pu˚vodnı´ho provedenı´, je restaurovali varhana´rˇ Vladimı´r Sˇlajch a vy´tvarnı´k Va´clav Sta´dnı´k v letech 2004 azˇ 2006.
Obnovu varhan zajistilo Centrum pro ochranu a restaurova´nı´ architektury (CORA), o.s. ve spolupra´ci s atelie´rem Hulec a Sˇpicˇka, 11
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
architekti, dı´ky velkoryse´mu daru nadace Packard Humanities Institute z USA. Da´le vy´znamneˇ prˇispeˇlo Ministerstvo kultury CˇR a IMAF z Vaduzu. Radost ze znovuzprovozneˇnı´ varhan projevili svorneˇ jak duchovnı´ spra´vce farnosti Plasy, ktera´ je vlastnı´kem kostela i varhan, P. Pavel Veˇtrovec, tak i starosta meˇsta Miloslav
Hurt. Biskup Radkovsky´ vyzdvihl, zˇe restaurova´nı´ vza´cne´ho na´stroje probeˇhlo dı´ky dobre´ spolupra´ci neˇkolika institucı´. „Tyto varhany majı´ dusˇi. Pokazˇde´, kdyzˇ k nim usednu, zneˇjı´ jinak, pokazˇde´ kra´sneˇ,“ dodal zna´my´ varhanı´k Jaroslav Tu˚ma.
Farnı´ci rokycanske´ho vikaria´tu se sesˇli 23. za´rˇ´ı na jizˇ 13. vikaria´tnı´m dnu, tentokra´t ve Zbiroze. Prosluneˇnou sobotu prˇ´ıjemneˇ stra´vilo na 100 u´cˇastnı´ku˚ prˇi programu pro dospeˇle´ i deˇti v mı´stnı´ sokolovneˇ a v kostele sv. Mikula´sˇe.
V nedeˇli 27. 8. probeˇhlo jizˇ trˇetı´ setka´nı´ na sv. Bartolomeˇji u Beˇsˇin. Sesˇlo se na tisı´c lidı´ z okolı´. Po msˇi sv. setrvali poutnı´ci v prˇa´telske´m popovı´da´nı´, mile´m setka´va´nı´ a za poslechu hezke´ dechovky azˇ do vecˇernı´ch hodin.
• Setka´nı´ chra´movy´ch sboru˚ plzenˇske´ diece´ze
Program bude podobny´ jako prˇi minuly´ch rocˇnı´cı´ch. Setka´nı´ zacˇne v 900 spolecˇnou msˇ´ı svatou, kterou bude slouzˇit biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´. V 1330 budou na´sledovat prˇehlı´dka — so´lova´ vystoupenı´ jednotlivy´ch sboru˚ a Setka´nı´ bude zakoncˇeno slavnostnı´m koncertem v 1730, na ktere´m budou zpı´vat vsˇechny sbory spolecˇneˇ. Tento koncert je pro interprety, dle jejich slov, ale i pro posluchacˇe vzˇdy mimorˇa´dny´m za´zˇitkem, nebot’ se cˇasto neposˇteˇstı´ zpı´vat ve sboru cˇ´ıtajı´cı´m okolo 200 zpeˇva´ku˚, nebo si vychutna´vat zpeˇv takove´ho teˇlesa jako posluchacˇ.
Va´zˇenı´ posluchacˇi, fandove´ sborove´ho zpeˇvu.
Alena Ourˇednı´kova´, P. Pavel Veˇtrovec O.Praem
Chteˇl bych Va´s pozvat na jizˇ 8. rocˇnı´k Setka´nı´ chra´movy´ch sboru˚ plzenˇske´ diece´ze. Setka´nı´ sboru˚ se stalo jizˇ tradicˇnı´ podzimnı´ hudebnı´ akcı´, ktera´ se kona´ strˇ´ıdaveˇ liche´ roky v Plzni a v sude´ v neˇktere´m z dalsˇ´ıch mı´st diece´ze. Prˇed dveˇma roky v Chebu i lonˇsky´ rok v Plzni se Setka´nı´ velmi zdarˇilo a za´jem posluchacˇu˚ i interpretu˚ byl znacˇny´. Tote´zˇ ocˇeka´va´me i tento rok. Letosˇnı´ rocˇnı´k se kona´ v sobotu 14. rˇ´ıjna Prˇi letosˇnı´m za´veˇrecˇne´m koncerteˇ bude nav Boru u Tachova v chra´mu sv. Mikula´sˇe. vı´c spoluu´cˇinkovat zˇest’ovy´ soubor, cozˇ cely´ 12
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
program ucˇinı´ jesˇteˇ atraktivneˇjsˇ´ım. Zajı´mavy´m za´zˇitkem bude i prˇehlı´dka jednotlivy´ch sboru˚. Prˇi kazˇde´m Setka´nı´ je zajı´mave´ sledovat vystoupenı´ patna´cti azˇ dvaceti sboru˚, ktere´ vystoupı´ po sobeˇ se svy´m kra´tky´m 15ti minutovy´m programem. Kazˇdy´ sbor zpı´va´ jiny´ repertoa´r, ma´ trochu jine´ obsazenı´ a styl zpeˇvu a tak je vzˇdy co sledovat a vnı´mat. Du˚lezˇity´m bodem programu je pro na´s msˇe svata´. Bude prˇi nı´ zpı´va´n gregoria´nsky´ chora´l, cozˇ je zpeˇv, ktery´ nenı´ mozˇno cˇasto slysˇet. Msˇe sv. je u´myslneˇ umı´steˇna na zacˇa´tek cele´ho dne, aby cele´ Setka´nı´ a vsˇechen program nesl v sobeˇ znamenı´ tohoto u´vodu, abychom vsˇichni byli naladeˇni na „stejnou vlnu“ a na´sˇ zpeˇv zneˇl prˇedevsˇ´ım k chva´le Nejvysˇsˇ´ıho, ale take´ k poteˇsˇe vsˇech, kterˇ´ı si na´s prˇijdou poslechnout a kterˇ´ı jsou srdecˇneˇ zva´ni. Miroslav Psˇenicˇka
• La´ska — dusˇe misiı´ Kazˇdy´ rok se v meˇsı´ci rˇ´ıjnu krˇest’ane´ na cele´m sveˇteˇ zvla´sˇtnı´m zpu˚sobem spojujı´ ve vza´jemne´m sdı´lenı´ duchovnı´ho a materia´lnı´ho bohatstvı´. Svaty´ otec Benedikt XVI. na´s v poselstvı´ k letosˇnı´ Misijnı´ nedeˇli povzbuzuje k zamysˇlenı´ se na te´ma: La´ska — dusˇe misiı´. Navazuje tak na odkaz sve´ho prˇedchu˚dce Jana Pavla II, ktery´ ve sve´ encyklice Redemptoris Missio zminˇuje, zˇe: „Dusˇ´ı a hybnou silou kazˇde´ misijnı´ cˇinnosti je a vzˇdy zu˚stane la´ska.“ (RMi 60) Tomuto te´matu take´ veˇnuje svou prvnı´ encykliku nazvanou Bu˚h je la´ska. V poselstvı´ k Misijnı´ nedeˇli na´m da´le zdu˚raznˇuje, zˇe: „La´ska, jakou Bu˚h miluje kazˇde´ho cˇloveˇka, je ja´drem zkusˇenosti a hla´sa´nı´ evangelia. Kdo ho prˇijme, sa´m se pak sta´va´ jeho sveˇdkem.“ Zda´ se mi, zˇe urcˇiteˇ ne na´hodou na´m toto te´ma prˇipomı´na´ i motto nasˇeho biskupa Fr. Radkovske´ho na letosˇnı´ rok. Slavenı´ Sveˇtove´ho dne modliteb za misie spojene´ s financˇnı´ sbı´rkou na potrˇeby v misijnı´ch oblastech je pro na´s vsˇechny prˇ´ılezˇitostı´ a za´rovenˇ vy´zvou zamyslet se nad vlastnı´m prozˇ´ıva´nı´m Bozˇ´ı prozrˇetelnosti a nad osob-
ŘÍJEN 2006
nı´m zakotvenı´ v univerza´lnı´m cı´rkevnı´m spolecˇenstvı´ bratrˇ´ı a sester. Chteˇla bych tı´mto vsˇechny pozvat na alesponˇ neˇktera´ z modlitebnı´ch i jiny´ch setka´nı´ s misijnı´ te´matikou prˇipravovana´ ru˚zny´mi spolecˇenstvı´mi v Plzni: ? 1. 10. 1700 Zaha´jenı´ misijnı´ho meˇsı´ce na Salesia´nske´m strˇedisku besedou o Indii, kterou povede Jana Sˇvecova´, ktera´ se neda´vno vra´tila z rocˇnı´ dobrovolnicke´ sluzˇby, prˇi ktere´ se veˇnovala chudy´m deˇtem z ulice. ? 18. 10. 1700 Modlitba ru˚zˇence za misie v kostele sv. Jana Nepomucke´ho (u redemptoristu˚) ? 20. 10. 1830 Slavnostnı´ msˇe svata´ za misie celebrovana´ otcem biskupem Fr. Radkovsky´m v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie, prˇi ktere´ bude mozˇne´ se sezna´mit s dobrovolnicı´ Janou Sˇvecovou. Po promluveˇ bude zˇehna´nı´ svı´cı´ a za´stupcu˚ z ru˚zny´ch farnostı´ diece´ze, kterˇ´ı budou vysla´ni, aby tyto svı´ce prˇinesli a rozsvı´tili ve svy´ch farnostech prˇi msˇi svate´ na misijnı´ nedeˇli. Zpeˇv prˇi te´to msˇi svate´ bude doprova´zen klatovskou hudebnı´ skupinou Zebedeus. Po msˇi svate´ bude mozˇnost si poslechnout jesˇteˇ neˇkolik spiritua´lu˚ v poda´nı´ te´to skupiny. ? 21. 10. 2100 „Misijnı´ most modlitby“ Vsˇichni, kterˇ´ı se chteˇjı´ prˇipojit k modlitbeˇ za misie (jednotlivci i spolecˇenstvı´), jsou zva´ni si v tuto hodinu zapa´lit svı´cˇku a pomodlit se desa´tek ru˚zˇence nebo jakoukoliv jinou modlitbu za potrˇeby v misiı´ch. ? 22. 10. 1500 Beseda o Indii — ve farnı´m sa´le ve Frantisˇka´nske´ ulici ? 29. 10. 1900 Adorace s hudebnı´m doprovodem v kostele sv. Martina a Prokopa (u salesia´nu˚) na zakoncˇenı´ misijnı´ho meˇsı´ce ? Cely´ meˇsı´c rˇ´ıjen Misijnı´ vy´stavy Strˇ´ıpky ze vsˇech kontinentu˚ v katedra´le sv. Bartolomeˇje a Sveˇt ocˇima misiı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie Olga Landrova´ FMA 13
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Zaha´jenı´ akademicke´ho roku
5. rˇ´ıjna v 1900 v kostele Nanebevzetı´ P. Marie (u frantisˇka´nu˚) v Plzni slavnostnı´ msˇ´ı svatou slouzˇenou otcem biskupem. Vsˇichni jsou te´zˇ zva´ni na na´sledne´ neforma´lnı´ setka´nı´ plzenˇske´ akademicke´ obce ve farnı´m sa´le arcideˇkanstvı´. Studentske´ msˇe sv. se pak budou konat pravidelneˇ (do konce cˇervna 2007) ve strˇedu od 19.00 v kostele Nanebevzetı´ P. Marie. Informace o prˇedna´sˇka´ch porˇa´dany´ch CˇKA a Studentsky´m klubem HORA a o dalsˇ´ım programu budou do konce za´rˇ´ı zverˇejneˇny na www.bip.cz/hora
• Hry o Marii
ŘÍJEN 2006
CˇKA Klatovy zve na prˇedna´sˇku P. Petra Kola´rˇe, cˇlena rˇa´du Tovarysˇstva Jezˇ´ısˇova v Praze „Pocˇa´tky a soucˇasnost jezuitske´ho rˇa´du v Cˇecha´ch“. Kona´ se 19. rˇ´ıjna od 1930 v HIFIklubu u prˇ´ılezˇitosti 370. vy´rocˇ´ı prˇ´ıchodu jezuitu˚ do Klatov.
Meditacˇnı´ zahrada — Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni
? uzavrˇena od 2. rˇ´ıjna ? do 1. rˇ´ıjna otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17. ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmilia´na Kolbeho
pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsı´ci od 16 hod. operu Bohuslava Martinu˚ uva´dı´ Divadlo J. K. ? Kontakt: Marcel Milfait, tel. 377 223 112, Tyla v Plzni 8. rˇ´ıjna od 14 hod. a 13. rˇ´ıjna mob. 603 809 798, e-mail:
[email protected] od 19 hod.
• Setka´nı´ katolicky´ch le´karˇu˚ 18. rˇ´ıjna bude plzenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ v 1630 slouzˇit v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni msˇi sv. pro katolicke´ le´karˇe. Pote´ na´sleduje setka´nı´ na biskupstvı´.
• Setka´nı´ duchovnı´ obnovy
Diece´znı´ muzeum v Plzni
? uzavrˇeno od 1. rˇ´ıjna ? do 30. za´rˇ´ı vy´stava
„Obraz katedra´ly“ (u´tery´ azˇ nedeˇle 10–18)
• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´
v Klatovech ve cˇtvrtky 19. rˇ´ıjna, 16. listoKazˇdou strˇedu nabı´zı´ P. Josef Zˇa´k sluzˇbu sva´padu a 21. prosince v 830 na farˇe. tostı´ smı´rˇenı´ v kostele u frantisˇka´nu˚ v na´sledu• Vecˇer chval v Holostrˇevech jı´cı´ch cˇasech: 830–915; 1100–1145; 1230–1300; 30 se kona´ 27. rˇ´ıjna od 19 v domeˇ komunity 1500–1545; 1830–1930. Noe (by´vala´ fara).
• Koncert v Klatovech v pondeˇlı´ 30. rˇ´ıjna v 1900 vystoupı´ v jezuitske´m kostele symfonicky´ orchestr z Holzkirchen. Budou provedeny skladby: Mozart: Ouverture (Symfonie G — dur) K. V. 318; Haydn: Symfonie c. 99 Es — dur; Mendelsohn: Italska´ symfonie A — dur, Op. 90. 14
• Knihovna
Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇova´nı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnı´ch deˇjin a hagiografie. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 9–16 hod., jindy po domluveˇ, tel. 377 223 112, mail:
[email protected]
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Nabı´dka Kom. Blahoslavenstvı´
? 27.–29. rˇ´ıjna „Zajed’ na hlubinu“
Setka´nı´ pro mlade´ od 18 do 35 let. Pozva´nı´ ke ztisˇenı´ a k prohloubenı´ vztahu s Pa´nem skrze modlitbu a Bozˇ´ı Slovo. Soucˇa´stı´ prˇedna´sˇky, liturgie, adorace, sdı´lenı´ a bibl. tance. ? 17.–19. listopadu „At’chva´lı´ Jeho jme´no tancem . . . “ Vı´kendove´ setka´nı´ pro vsˇechny. Pozva´nı´ vstoupit do identity Bozˇ´ıch deˇtı´ skrze tanec jako modlitbu. Soucˇa´stı´ jsou kromeˇ biblicky´ch tancu˚ i prˇedna´sˇky, liturgie a adorace. ? 13.–17. prosince „Emmanuel — Bu˚h s na´mi“ Adventnı´ duchovnı´ cvicˇenı´ pro vsˇechny. Pozva´nı´ k hleda´nı´ Bozˇ´ı prˇ´ıtomnosti, pramene sı´ly v kazˇdodennı´m zˇivoteˇ. Soucˇa´stı´ prˇedna´sˇky, liturgie, adorace, modlitba.
ŘÍJEN 2006
? Prˇihla´sˇky: Komunita Blahoslavenstvı´, 783 16 Dolany 24, tel 585 396 638, mail:
[email protected]; www.kom-blahoslavenstvi.unas.cz
• Hudebnı´ festival VOX 006 pru˚rˇez tı´m nejlepsˇ´ım z tvorby hudebnı´ch skupin reflektujı´cı´ch poselstvı´ evangelia, v zˇa´nrove´m rozmezı´ od spiritua´lu˚ prˇes worship, folk, jazz, folkrock, rock azˇ po hiphop. Vystoupı´: VocKap, Be´tel, Con brio, Oboroh, Prorock, Wessani, !On a Richard Cˇanaky (SK). Novinkou festivalu je vystoupenı´ trˇ´ı kapel v ra´mci souteˇzˇe „Nova´ tva´rˇ VOXu“. Sobota 14. rˇ´ıjna od 14 do 22 hodin, kulturnı´ du˚m Vltavska´, Bubenska´ 1, Praha 7 (metro C — Vltavska´). Blizˇsˇ´ı informace, rezervace vstupenek a prˇedplatne´ viz www.vox006.signaly.cz
• Pout’Slova´ku˚ k Panneˇ Marii Plzenˇske´ 7. rˇ´ıjna
900 modlitba ru˚zˇence 930 vystoupenı´ hudebnı´ skupiny Lamacˇske´ chva´ly z Bratislavy 1030 msˇe svata´, prˇedseda´ plzenˇsky´ biskup Frantisˇek Radkovsky´, ka´zˇe Mons Prof. Dr. Jozef Jarab, PhD., rektor semina´rˇe na Spisˇi 00 12 Andeˇl Pa´neˇ, pohosˇteˇnı´ v prostora´ch biskupstvı´ 1300 vystoupenı´ lidovy´ch zpeˇva´ku˚ v prostora´ch biskupstvı´ 1500 eucharisticke´ pozˇehna´nı´
• Ru˚zˇencova´ pout’k Panneˇ Marii Klatovske´ 7. rˇ´ıjna v arcideˇkanske´m kostele v Klatovech: 1700 prˇedna´sˇka, 1730 modlitba ru˚zˇence, 1800 msˇe sv.
• Pouteˇ ve farnostech 1. 10. 1000 Sˇteˇpa´novice (sv. Michael) 1130 Kozı´ (sv. Va´clav) 1430 Sobeˇtice (sv. Va´clav) 29. 10. 1000 Polenˇ (Vsˇech svaty´ch) 15
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
Centrum pro laiky ve spolupra´ci Ve dnech 3.–5. listopadu (od pa´tku 1800 s MC Plzenˇske´ panenky nabı´zı´ odjezd od biskupstvı´ plzenˇske´ho do nedeˇ00le — prˇedpokla´dany´ odjezd ze Sedlisˇteˇ ve 13 ) v rˇ´ıjnu a listopadu: se uskutecˇnı´ Rekolekce pro zˇeny a maminky
ve Stare´m Sedlisˇti. Za´kladnı´m te´matem bude ozˇivenı´ „pilı´rˇu˚“ nasˇ´ı vı´ry a povzbuzenı´ k odvaze zˇ´ıt z vı´ry. Kromeˇ zamysˇlenı´ nad te´maty: „O modlitbeˇ“, „Cˇetba Pı´sma svate´ho“, „Sva´tosti a jejich slavenı´ “, „O spolecˇenstvı´ “, nebude chybeˇt osobnı´ cˇas rozjı´ma´nı´, prˇ´ılezˇitost k duchovnı´m rozhovoru˚m s kneˇzem, cˇi s organiza´tory, nabı´dka sva´tosti smı´rˇenı´ a nejen nocˇnı´ adorace. Rekolekce budeme prozˇ´ıvat v silentiu — posva´tne´m tichu. Prˇedpokla´dana´ cena : 400,–Kcˇ. Rekolekcı´ na´s budou prova´zet P. Krzysztof, Josef Kasˇe, Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´.Tato nabı´dka je urcˇena vsˇem zˇena´m z diece´ze, ktere´ touzˇ´ı po ztisˇenı´ a zastavenı´ se uprostrˇed „nekonecˇneˇ stejny´ch dnı´“. Zˇena´m, ktere´ chteˇjı´ naslouchat, modlit se a by´t blı´zko sve´mu Pa´nu. Prˇihla´sˇky prosı´m pı´semne´ na adresu: M. Lachmanova´, Centrum pro laiky, biskup• Rekolekce pro zˇeny a maminky stvı´ plzenˇske´, Na´m. Republiky 35, Plzenˇ, Neprˇehle´dneˇte — zmeˇna v de´lce trva´nı´ reko- nebo emailovou posˇtou. Deˇkuji za pochopenı´. lekce! Majka Lachmanova´, 728 930 030. • Pravidelna´ setka´va´nı´ v ra´mci cyklu „Na´bozˇenstvı´ pro dospeˇle´“, budou pokracˇovat i po pra´zdnina´ch. Zacˇ´ına´me ve strˇedu 11. rˇ´ıjna od 1900–2000. v ucˇebna´ch biskupstvı´ plzenˇske´ho. Te´ma: „Msˇe svata´ — eucharisticke´ ustanovenı´.“ I v dalsˇ´ıch setka´nı´ch budeme pokracˇovat ve vy´kladu msˇe svate´ a to: ve strˇedu 25. rˇ´ıjna na te´ma: „Msˇe svata´ — bohosluzˇba slova.“ Ve strˇedu 8. listopadu bude te´ma: „Msˇe svata´ — bohosluzˇba obeˇti.“ Tato setka´va´nı´ jsou nabı´dkou pro veˇrˇ´ıcı´, kterˇ´ı se chteˇjı´ vzdeˇla´vat ve vı´rˇe, hledajı´ odpoveˇdi na sve´ cesteˇ k Bohu a chteˇjı´ najı´t a prohloubit svu˚j duchovnı´ zˇivot. Setka´va´nı´ povedou P. Krzysztof a P. Bartolomeˇj. Za organizacˇnı´ ty´m se na va´s teˇsˇ´ı Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´.
Centrum pro rodinu prˇipravuje a nabı´zı´:
• S Tebou meˇ bavı´ sveˇt
pro ta´ty s deˇtmi na farˇe v Teˇnovicı´ch 13.–15. rˇ´ıjna. Spolecˇneˇ budeme prˇipravovat program pro deˇti a zdola´vat na´strahy vy´chovy a pecˇova´nı´ o nasˇe potomky.
• Vı´kend pro chlapy
budou katecheze, spolecˇne´ sdı´lenı´, prostor na modlitbu, zastavenı´ se a podı´va´nı´ se na svu˚j zˇivot, spolecˇna´ pra´ce, sauna.
• Rekolekce pro manzˇele ve Stare´m Sedlisˇti v termı´nu 25.–26. listopadu (nedeˇle Krista Kra´le). Zacˇ´ınat budeme v sobotu v 9 hod. ra´no. Programem na´s bude prova´zet P. Adria´n Zemek.
s te´matem Muzˇ a jeho Bu˚h na Sˇumaveˇ v ter- • Prˇihla´sˇky J. Fencl, mob. 731 619 704; mı´nu 10.–12. listopadu. Soucˇa´stı´ programu
[email protected] 16
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
bohosluzˇbou s otcem biskupem. Prˇedpokla´dana´ cena cˇinı´ 500,– Kcˇ. Je nejvysˇsˇ´ı cˇas se prˇihla´sit!
• Kurz pro anima´tory 2006/07
Co se chysta´ . . .
• Pout’mla´dezˇe s biskupem do Freiburgu 13.–15.rˇ´ıjna
Jesˇteˇ je mozˇne´ se prˇihla´sit na sˇkolu pro anima´tory. Anima´tor je cˇloveˇk zˇijı´cı´ naplno, sˇt’astny´, optimista, schopny´ prˇeda´vat nadeˇji druhy´m, cˇloveˇk, ktery´ se svy´m zˇivotem, sluzˇbou, prˇ´ıkladem cˇi pracı´ veˇnuje ostatnı´m, cˇloveˇk, ktery´ nenı´ lhostejny´ a lı´ny´. Kurz bude probı´hat beˇhem cˇtyrˇ vı´kendu˚ a je urcˇen pro vsˇechny, kdo by se chteˇli vı´ce zapojit v pra´ci ve farnosti nebo s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, na ta´borech a ra´di by nasˇli inspiraci. Pro vedoucı´ ta´boru˚ nabı´zı´me mozˇnost zı´skat osveˇdcˇenı´, ktere´ je nutne´ pro ta´bory s dotacemi Ministerstva sˇkolstvı´, mla´dezˇe a teˇlovy´chovy. Tento kurz ma´ akreditaci MSˇMT. Prvnı´ setka´nı´ se bude konat o vı´kendu 24.–26. listopadu. Te´mata vı´kendu˚ jsou veskrze prakticka´, rozcˇleneˇna´ do vı´ce skupin podle potrˇeb jako naprˇ.: duchovnı´ zˇivot, jak prˇeda´vat deˇtem vı´ru, jak se mu˚zˇeme s nimi zapojit prˇi msˇi svate´, jak mluvit o du˚lezˇity´ch te´matech, rˇesˇenı´ konfliktu˚, hranı´ her, diskuse, organizace akcı´, jak ve´st diskusi a modlitbu v male´ skupineˇ, stravova´nı´ a zdravoveˇda, jak spolupracovat a vychovat si spolupracovnı´ky, jak prˇipravit rozpocˇet akce. Zajı´mavı´ hoste´ va´s provedou za´klady pra´va, pedagogiky a psychologie. Nava´zˇete nove´ kontakty, podeˇlı´te se o sve´ zkusˇenosti a mu˚zˇete se teˇsˇit i na dostatek pohybu fyzicke´ho i duchovnı´ho. Nebude chybeˇt ani doporucˇena´ literatura a neˇjake´ ty „pracovnı´ listy“ ke kazˇde´mu setka´nı´ .
Druhy´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ chysta´me do Neˇmecka na pout’s nasˇ´ım biskupem Frantisˇkem. Tentokra´t pojedeme azˇ do Freiburgu. Teˇsˇit se mu˚zˇete na prohlı´dku meˇsta, rozhovory se zajı´mavy´mi hosty, neˇjake´ to prˇekvapenı´ (jednu cestu poplujeme trajektem ´ nı´ po Kajaka´ch 8. rˇ´ıjna prˇes Bodamske´ jezero!). V nedeˇli si prohle´d- • Setka neme meˇsto Konstanz („Kostnici“). To vsˇe Va´s vsˇechny, kdo jste se u´cˇastnili letosˇnı´ bude neseno spolecˇnou modlitbou, zpı´va´nı´m, plavby po rˇece Slupia v Polsku, a va´s ostatnı´, 17
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2006
kdo jste se s na´mi plavili v minuly´ch letech, • Prˇedna ´ sˇky na DCM zveme v sobotu 8. rˇ´ıjna v 1500 na DCM. (zacˇa´tek vzˇdy v 19 hodin) Zavzpomı´na´me si, prohle´dneme fotografie a hlavneˇ se mu˚zˇete teˇsˇit na premie´ru filmu z le- ? 23. 10. Stopem kolem Nove´ho Ze´landu Jaromı´r Tippl tosˇnı´ vody. ? 6. 11. Pastorace mla´dezˇe ve farnosti • Kurz psanı´ ikon II. prakticky (prˇedna´sˇka nejen pro anima´tory) P. Robert Bergman opeˇt povede kurz, ve kte- P. Michal Kapla´nek re´m se u´cˇastnı´ci nejen dozveˇdı´ neˇco o ikona´ch ? 27. 11. Gro´nsko ze severu na jih P. Krysˇtof a jejich psanı´, ale take´ si vlastnı´ ikonu vyrobı´. ? 11. 12. Ma´sˇ na vı´c! aneb Jak porozumeˇt Prvnı´ setka´nı´ bude ve cˇtvrtek 12. rˇ´ıjna v 16 sa ´ m sobeˇ, jak deˇlat spra´vna´ rozhodnutı´ . . . hodin na farˇe v Rokycanech. Vı´ce informacı´ (prˇedna´sˇka nejen pro anima´tory) P. Jan Balı´k naleznete na adrese home.tiscali.cz/ rbergman/skolikon.html.
• „FILMWORKSHOP“ aneb jak vyrobit film . . . 9. listopadu
Du˚lezˇite´ termı´ny v roce 2007 ? 30.–31. 3. Setka´nı´ mla´dezˇe s biskupem
Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ Beˇhem cˇtyrˇ setka´nı´ se v tomto sˇkolnı´m roce ? 13.–19. 8. Celosta´tnı´ setka´nı´ mla´dezˇe Ta´naucˇ´ıme, jak spra´vneˇ nata´cˇet, jak sestrˇ´ıhat za´- bor — Klokoty 2007 znam a mnoho jiny´ch dovednostı´. Zacˇ´ına´me ve cˇtvrtek 9. listopadu v 1800 na DCM. . . . krom vsˇech akcı´ a prˇedna´sˇek va´s samozrˇejmeˇ zveme kazˇde´ u´tery´ v 1900 na DCM ke • I. celodiece´znı´ volejbalovy´ spolecˇne´ modlitbeˇ a ztisˇenı´ a k prˇa´telske´mu turnaj o velkou cenu otce posezenı´. Teˇsˇ´ıme se na va´s!
biskupa Radkovske´ho 2. prosince Na prvnı´ sobotu v prosinci prˇipravujeme velky´ volejbalovy´ turnaj. Bude se konat v Plzni a bylo by dobre´, kdyby se ho zu´cˇastnila druzˇstva ze vsˇech koutu˚ nasˇ´ı diece´ze. Tre´nujte a v nejblizˇsˇ´ı dobeˇ ocˇeka´vejte blizˇsˇ´ı informace . . .
• Adventnı´ pout’mla´dezˇe do Regensburgu 8.–10. prosince Jizˇ tradicˇneˇ va´s zveme na pout’s otcem biskupem do rˇezenske´ diece´ze — tentokra´t v dobeˇ kona´nı´ adventnı´ch trhu˚. Prˇedva´nocˇnı´ atmosfe´ra, spolecˇenstvı´, modlitba, prˇ´ıtomnost otce biskupa v tom na´dherne´m meˇsteˇ, mozˇna´ i neˇjake´ koupa´nı´ v baze´nu — na to vsˇechno se mu˚zˇete teˇsˇit beˇhem spolecˇne´ho putova´nı´. 18
za DCM P. Krysˇtof, Magda, Lı´da a Petr
Male´ ohle´dnutı´ . . . • JUMP Na prˇedchozı´ Jumpy jsem slysˇela jen samou chva´lu, a tak jsem se rozhodla zjistit, co je na tom ta´borˇe tak skveˇle´ho. Duchovnı´ch sil na´s prˇijelo nacˇerpat asi 130. Nejdrˇ´ıv se mi zda´lo, zˇe bude teˇzˇke´ se v takove´m mnozˇstvı´ s neˇky´m sezna´mit, ale tato moje obava byla za´hy zaplasˇena a byli jsme rozdeˇleni do tzv.klanu˚–skupinek asi po deseti lidech vedeny´ch dveˇma nebo trˇemi kmotry, z toho byl vzˇdy jeden kneˇz.V teˇchto klanech jsme tra´vili velkou cˇa´st programu. Den jsme vzˇdy meˇli mozˇnost zacˇ´ıt msˇ´ı svatou. Rannı´ chva´ly, ktere´ na´sledovaly po dobrovolne´ snı´dani, by´valy kra´snou uka´zkou toho, zˇe Boha lze chva´lit i jinak nezˇ v klecˇe
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
a se sepnuty´ma rukama. Dopoledne jsme naslouchali moudry´m slovu˚m zajı´mavy´ch prˇedna´sˇek (naprˇ. o sebeprˇijetı´) a po nich jsme se scha´zeli ve svy´ch klanech k povı´da´nı´ na urcˇita´ te´mata. Odpoledne by´vala bud’ ve znamenı´ sportu, nebo jsme si mohli vybrat ze sˇiroke´ nabı´dky ku˚len, kde jsme uplatnili sva´ nada´nı´ na rucˇnı´ pra´ce (vy´roba polsˇta´rˇku˚, malova´nı´ sklenicˇek, batikova´nı´, vyrˇeza´va´nı´), nebo jsme procvicˇili mozky v rˇesˇenı´ ru˚zny´ch hlavolamu˚. I nasˇe spolupra´ce v klanech byla vyzkousˇena a to prˇi jump–crossu, cozˇ je velky´ za´vod mezi klany v ru˚zny´ch disciplı´na´ch. Musı´m take´ zmı´nit vtipne´ zpra´vy a vecˇernı´cˇky a take´ vy´bornou kapelu, ktera´ na´s prova´zela kazˇdy´ den. Mnoho z na´s si ale nejkra´sneˇjsˇ´ı a nejsilneˇjsˇ´ı za´zˇitky odneslo z modlitby za uzdravenı´, tzv. svı´cˇkove´ modlitby a za´veˇrecˇne´ho pozˇehna´nı´ na cestu, kdy se nad kazˇdy´m zvla´sˇt’ modlili kmotrˇi jeho klanu a vyprosˇovali mu Bozˇ´ı pomoc a sı´lu do jeho zˇivota. Jump byl pro meˇ opravdu na´dherny´m za´zˇitkem a zase meˇ posunul o kus blı´zˇ k Bohu. Marusˇka Macha´cˇkova´
• Celosta´tnı´ setka´nı´ anima´toru˚ — Litomysˇl V lonˇske´m roce v Kolı´neˇ nad Ry´nem rˇekl papezˇ Benedikt: „Je du˚lezˇite´ zna´t vı´ru cı´rkve, ktera´ na´m otvı´ra´ smysl Pı´sma . . . “ Na setka´nı´ do Litomysˇle prˇijelo 550 mlady´ch lidı´, z toho 100 lidı´ bylo v prˇ´ıpravne´m ty´mu. Zameˇrˇeno bylo na Katechismus katolicke´ cı´rkve a jak ma´me podle neˇj zˇ´ıt a na modlitbu. Spolecˇneˇ jsme prozˇ´ıvali msˇe svate´ celebrovane´ cˇesky´mi a moravsky´mi biskupy, prˇedna´sˇky a diskuse s odbornı´ky i se svy´mi vrstevnı´ky, ru˚zne´ druhy modlitby, koncerty a divadelnı´ prˇedstavenı´. Vyslechli jsme take´ zˇivotnı´ sveˇdectvı´ nevidome´ dı´vky cˇi kneˇze — politicke´ho veˇzneˇ, za´stupci z Cˇeske´ televize pozvali anima´tory i na promı´ta´nı´ nove´ho televiznı´ho porˇadu Exit 316, ktery´ se veˇnuje krˇest’anstvı´.
ŘÍJEN 2006
Du˚lezˇity´m bodem setka´nı´ byly debaty v mensˇ´ıch skupina´ch Znamenı´ doby. Tyto diskusnı´ skupiny byly vedeny odbornı´ky a kazˇdy´ si mohl vybrat podle te´matu. V pondeˇlı´ a strˇedu probı´haly vzˇdy dva bloky, takzˇe bylo mozˇne´ projı´t celkem cˇtyrˇmi skupinami. Ja´ jsem si vybral tyto: O Svatosti, odvaze a cˇistoteˇ — Krˇest’an ve verˇejne´m zˇivoteˇ — Panna Maria aneb kolik jich zna´me dohromady — Je zˇivot s Bohem nuda nebo dobrodruzˇstvı´?
Ve skupina´ch oMaK (o Modlitbeˇ a Katechismu) jsme se seznamovali, ucˇili modlitbu Otcˇe na´sˇ ve znakove´ rˇecˇi a prˇedevsˇ´ım navazovali na spolecˇne´ prˇena´sˇky. Na te´ma Katechismus katolicke´ cı´rkve prˇedna´sˇel i biskup Jirˇ´ı Pad’our. Skupinky oMaK byla velmi dobra´ veˇc — byli jsme promı´cha´ni podle veˇku a podle ru˚zny´ch diece´zı´ nasˇ´ı republiky. Prˇi za´veˇrecˇne´ sobotnı´ msˇi, na kterou jsme sˇli pru˚vodem prˇes celou Litomysˇl, byly vysla´ni dobrovolnı´ci, tzv. volonte´rˇi. Tito mladı´ lide´ zdarma veˇnujı´ rok sve´ho zˇivota sluzˇbeˇ druhy´m. Budou zˇ´ıt v maly´ch skupinka´ch na fara´ch a spolupracovat s mı´stnı´m kneˇzem. Celosta´tnı´ setka´nı´ anima´toru˚ pro mne znamenalo setka´nı´ s Bohem, s mlady´mi lidmi, nove´ inspirace hrou a divadlem. Ten ty´den byl tak na´dherny´, zˇe se nikomu nechteˇlo vu˚bec odjı´zˇdeˇt domu˚. Program byl totizˇ na stejneˇ dobre´ u´rovni jako loni v Kolı´neˇ nad Ry´nem. Jan Houba 19
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
1. 10. 2. 10. 3. 10. 4. 10. 5. 10. 6. 10. 7. 10. 8. 10.
900 2100 930 930 1800 1600 900 900 1030 1430 1000
1530 9. 10. 1000 10.–11. 10. 14. 10. 14.–15. 10. 16. 10. 1930 18. 10. 1630 20. 10. 1830 21. 10. 900 21.–22. 10. 22.–23. 10. 26. 10. 900 27. 10. 1030 28. 10. 900
ŘÍJEN 2006
Ostrov u K. Varu˚, msˇe sv. s birˇmova´nı´m u´cˇast ve vysı´la´nı´ CˇRo Plzenˇ „Na krˇest’anske´ vlneˇ Plzneˇ“ Biskupstvı´ plzenˇske´, kneˇzˇska´ rada Stod, setka´nı´ kneˇzˇ´ı pu˚sobı´cı´ch v pastoraci mla´dezˇe Praha, oslava Dne neˇmecke´ jednoty Biskupstvı´ plzenˇske´, ekonomicka´ rada diece´ze Plzenˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, msˇe sv. na zaha´jenı´ akademicke´ho sˇkol. roku Jedna´nı´ hudebnı´ sekce ILK Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. v ra´mci pouti Slova´ku˚ Okrouhle´ Hradisˇteˇ, zˇehna´nı´ penzionu pro rodinnou rekreaci Plzenˇ, kostel sv. Martina a Prokopa, msˇe sv. prˇi 100. vy´rocˇ´ı sveˇcenı´ kostela Kynsˇperk n. Ohrˇ´ı, msˇe sv. na podeˇkova´nı´ po opraveˇ kostela Praha, Zˇofı´n, Fo´rum 2000 Hradec Kra´love´, 66. zaseda´nı´ CˇBK Bor u Tachova, msˇe svata´ na diece´znı´m setka´nı´ chra´movy´ch sboru˚ a schol Freiburg i. B., u´cˇast na pouti plzenˇske´ mla´dezˇe Divadlo Karlovy Vary, beneficˇnı´ koncert Meˇstske´ charity K. Vary Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. pro katolicke´ le´karˇe Plzenˇ, kostel Panny Marie Ru˚zˇencove´, msˇe sv. prˇed misijnı´ nedeˇlı´ Dra´zˇd’any, 70. narozeniny b. Reinelta Dillingen, setka´nı´ s neˇm. krajany z Hostouneˇ ¨ RKO ¨ Waidhofen a.d. Thaya, setka´nı´ ERC a O ˇ Praha, zaseda´nı´ RV Ekumenicke´ rady cı´rkvı´ Regensburg, 10 let projektu Jana (prevence AIDS) Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. na podeˇkova´nı´ k vy´rocˇ´ı republiky Cheb, msˇe sv. s birˇmova´nı´m Biskupstvı´ plzenˇske´, konference vika´rˇu˚
29. 10. 900 30. 10. 930 U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.
ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsı´cˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsı´cˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce:
[email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 27. za´rˇ´ı. Uza´veˇrka prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla je 17. rˇ´ıjna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 4 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).
20