KREATIVNÍ PŘÍSTUPY V PŘÍPRAVĚ PŘEDŠKOLNÍCH PEDAGOGŮ NAPOMÁHAJÍCÍ ROZVOJI ČTENÁŘSTVÍ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU A V PŘÍPRAVNÉ TŘÍDĚ VLADIMÍRA HORNÁČKOVÁ

KREATIVNÍ PŘÍSTUPY V PŘÍPRAVĚ PŘEDŠKOLNÍCH PEDAGOGŮ NAPOMÁHAJÍCÍ ROZVOJI ČTENÁŘSTVÍ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU A V PŘÍPRAVNÉ TŘÍDĚ VLADIMÍRA HORNÁČKOVÁ Anotace: Příspěvek uvádí kreativní přístupy v přípravě předškolního pedagogů na PdF UHK a ve výuce tvořivých metod aktivního učení a návrhů spolupráce školy s rodinou inspirativních pro rozvoj čtenářství u dětí předškolního věku a u dětí v přípravných třídách. Klíčová slova: Příprava předškolních pedagogů, dítě předškolního věku, přípravná třída, metody aktivního učení, komunikace, spolupráce, čtenářská gramotnost

Profesní přípravu budoucích pedagogů mateřských a základních škol přirozeně ovlivnila transformace celé společnosti v České republice. Více se orientuje na subjekt, na člověka se svými schopnostmi, které jsou chápány jako základ, podstata a jedinečnost člověčenstva. Právě jedinečnost vyţaduje od učitele pedagogickou tvořivost v práci s dětmi jak v mateřské škole, tak v přípravné třídě na základní škole. Proto je potřebné přípravu pedagogů orientovat na rozvoj kompetencí, aby obstáli v konkurenčním prostředí své profese. Základ rozvoje klíčových kompetencí pro osobní rozvoj člověka a celoţivotní učení začíná v čtenářství, které podporuje slovní zásobu, estetické cítění, etické, obohacuje duchovní ţivot, ovlivňuje postoje a hodnoty, rozvíjí kritické myšlení, prohlubuje vědomosti, znalosti a kulturně-historický přehled. Bartošová (2008) uvádí, ţe z pohledu čtenářství je cílem a zároveň úkolem základních škol naučit děti co nejlépe číst, dosáhnout rozvinutých čtenářských dovedností a čtenářské gramotnosti. Podle Šikulové a kol. (2009) připravenost dětí na vstup do základní školy tradičně zajišťují mateřské školy. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí však většinou mateřskou školu nenavštěvují nebo jen velmi krátkou dobu, která nepostačuje k tomu, aby byly na vstup do základní školy dostatečně připraveny jak po stránce kognitivní, tak i sociálně kulturní. Cílem přípravné třídy je systematicky připravovat děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohly ohrozit průběh jejich dalšího vzdělávání a tím i jejich perspektivy v dalším ţivotě. Pedagogické působení učitelů v přípravné třídě a v mateřské škole vyţaduje vysokou odbornost, citlivý, trpělivý přístup a výrazné rozvinutí pedagogické tvořivosti. Při tvořivé Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

činnosti dochází k seberealizaci, k rozvoji představivosti. Na základě předchozích zkušeností a dovedností se uplatňují okamţité nápady. Specifika předškolní edukace v mateřských školách a přípravných třídách kladou důraz na záţitkové, situační, sociální a kooperativní učení, projektování obsahu vzdělávací nabídky. Pedagog musí umět aplikovat aktivizující vzdělávací metody, situační, inscenační metody, také skupinové a kooperativní formy práce s nastolením řešení problémových úkolů a situací, s experimentováním a vyuţitím metod tvořivé dramatiky ve svých nejrozmanitějších podobách. Působí tak na rozvoj emoční inteligence, učí improvizaci, flexibilitě v edukační a sociální rovině, originalitě v uplatňování metod, směřujících k aktivitě dětí. Z velké části se jedná především o rozvoj emoční inteligence, kam patří například schopnost dokázat motivovat sám sebe i ostatní a nevzdávat se při obtíţích a strese, schopnost zvládnout svá pokušení, ovládat svou náladu, zabránit úzkosti a nervozitě, schopnost ovlivňovat kvalitu svého myšlení, vcítit se do myšlení a pocitů druhých lidí. K rozvoji uvedených aspektů schopností nastoluje cestu studijní program na ÚPPE PdF UHK oboru Učitelství pro mateřské školy s naprojektovanými předměty – například: sociálně-psychologický výcvik, dramatická výchova – tvořivé improvizace a projektování, integrované učení hrou a činností atd. V dramatické výchově se uplatňuje dramatická hra a především hra v roli, která se povaţuje za základní metodu dramatické výchovy. Dalším zásadním pojmem v tvořivé dramatice je improvizace. Ta provází rolovou hru dětí v různé míře. Můţe to být plná improvizace, kdy dítě jedná za svou postavu zcela nepřipraveně, přes částečnou improvizaci, aţ po krátký propracovaný dramatický tvar. Improvizace se označuje jako jednání v uměle vytvořené situaci. Při hledání nejvhodnějšího způsobu jednání a chování improvizace poskytuje dítěti autentický proţitek. Hra v roli přináší aktérům velké výhody, protţe nevystupují sami za sebe, role funguje jako obranný mechanismus, zbavuje hráče ostychu. Kromě rolových a námětových her vyuţívá dramatická výchova i mnoţství průpravných her a cvičení, které slouţí k rozvoji osobnosti a získávání potřebných dovedností. Dramatická výchova je zacílena na dvě roviny, v praxi je nelze oddělovat, jde spíše o přehledné uspořádání.  osobnostní rozvoj-ve hrách a cvičeních rozvíjí uvolnění a soustředěnost, odstraňuje zábrany, zcitlivuje vnímání, ale i schopnost objevování sebe sama a okolního světa. Uvolňuje obrazotvornost, kreativitu, rozvíjí pohybové dovednosti, pohybovou výrazovost, podporuje neverbální komunikaci, plynulost a barvitost mluveného projevu.  sociální rozvoj-jednotlivé hry a cvičení rozvíjejí kontakt a sociální, slovní i mimoslovní komunikace, podporují umění naslouchat si vzájemně, skupinovou citlivost, důvěru a spolupráci. Rozvíjí i schopnost orientovat se v běţných ţivotních situacích a mezilidských vztazích, rozhodovat se a jednat svobodně, ale zároveň zodpovědně.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Plně se uplatňují a rozvíjejí další tvořivé metody aktivního učení jako je například: Technika dramatické výchovy - pantomima a jednání v roli, charakteristická tím, ţe jejich základem je hra v roli, která můţe být „plná“, tedy s vyuţitím celé psychosomatiky nebo pantomimická. Náročná je z hlediska ovládnutí pohybu a slova najednou a také z hlediska schopnosti umět adekvátně pojmout jádro situace nebo problému. Mezi techniky s pantomimou a jednáním v roli patří: vyjádření vztahu postojem, ţivé obrazy, výměna rolí, ţivotopisy, jeden den v ţivotě, rituály a obřady. Technika „vyjádření vztahu postojem“ nazývaná také jako „škála názorů“ nebo „teploměr“ umoţňuje hráčům vyjádřit svůj vztah, postoj ke klíčové postavě a k jeho jednání tak, ţe na pomyslné úsečce, kde na středu stojí klíčová postava, jeden konec je brán jako pozitivní a druhý konec je chápán jako negativní postoj k němu, svým postojem vyjádří svůj vztah k němu a to buď v roli, nebo sami za sebe. Touto technikou tak na první pohled poznáme pozici postavy mezi ostatními hráči ve skupině. Na to si ovšem musí dát učitel pozor. Tuto techniku můţe vyuţít jen tehdy, pokud si je jistý tím, ţe by klíčové postavě, tedy hráči nemohla psychicky ublíţit. Proto je moţná vhodnější modifikovat techniku tak, ţe klíčovou postavu doprostřed úsečky nestavíme, ale vyzveme hráče, aby na úsečce, v tomto případě pomyslné „škále názorů“, zaujali své postavení k dané problematice, pojaté všeobecně, nikoliv adresně na nějakého konkrétního hráče. Často vyuţívanou další technikou jsou „ţivé obrazy“. Ţivý obraz je zachycení klíčového momentu pomocí těl hráčů zastavených v určité pozici, nejčastěji na povel „štronzo“, které znamená znehybnění. Princip ţivých obrazů můţeme přirovnat k okamţiku před pořízením fotografie. Svá podstata ţivých obrazů ovšem tkví v tom, aby si jeho aktéři uvědomili díky zastavení dané situace do onoho ţivého obrazu důleţitost a váhu klíčového momentu. Ţivé obrazy se dají vyuţívat při improvizacích, ale i na základě společné domluvy celé skupiny. Ţivé obrazy lze také vytvářet postupně od jednotlivce, který zaujme nějakou pozici, a ostatní se k němu postupně přidávají. Kouzlo spočívá v tom, ţe kaţdý do obrazu vchází se svou představou, co pro něj obraz znamená a co v něm asociuje a na základě toho se do něj i zařadí. Obraz tak můţe na první pohled vypadat nekomplexně nebo ba naopak se jednotlivé postoje hráčů vůči sobě natolik propojí, ţe vytvoří komplexní obraz. Vrcholem společného proţitku pak je to, kdyţ učitel postupně dosud „mrtvý“ ţivý obraz oţije. Tedy dotykem nebo nějakým jiným smluveným gestem oţívá jednotlivé hráče, aby promluvili zpravidla v tom pořadí, v jakém se do ţivého obrazu při jeho konstrukci začleňovali. Hráči svým krátkým slovním projevem tak doplní svůj postoj, své gesto, které zaujímají v ţivém obrazu. Učitel by je měl ale dopředu upozornit na to, ţe mají opravdu zachovat to, co chtěli říci, nikoliv reagovat na to, co nyní řekli ostatní hráči před ním. Poslední technika, kterou zmíním, se nazývá „výměna rolí“. Umoţňuje v daném okamţiku hry vyměnit role dvou protihráčů nebo skupin, které jsou v konfliktu. Prakticky si tak vymění navzájem role a ukazují si, co si myslí, ţe druhá skupina v onen moment udělá a jak se dál zachová. Technika tak umoţňuje hráčům prohloubit si názor na problém na základě vstupu do protikladné role. Pro hráče však můţe být obtíţná tím, ţe se v tak krátké době nedokáţou oprostit od jiţ zafixované role do role zcela protikladné. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Uvedené tvořivé metody a techniky a další povaţuji za aktivizující v učení a jejich uplatnění je maximální ve výukových projektech, které velmi vyuţívá pedagog mateřské školy i přípravných tříd základní školy. Aplikace projektové metody představuje rozvinutí tvořivých schopností pedagogů a je nutným předpokladem rozvoje kompetencí učitele mateřské školy a přípravné třídy směřující mimo jiné k rozvoji čtenářství. Pedagog musí tak nutně zvládat myšlení v souvislostech, propojování - integrování vzdělávacího obsahu do tematických celků a projektů. Jedná se o nacházení souvislostí v edukaci komplexně. Na tomto místě uvedu příklad „myšlení v souvislostech“ neboli myšlenkové mapy studentky Bednářové (2010) inspirované písní na dané téma: Neţ zazvoní vánoce, aneb paní Zima čaruje. Myšlenková mapa - tematický celek: “Než zazvoní vánoce“

Paní zima kraluje Sněţný mixér

Zvon a zvonek

Parádivá kočka

Zvony znějí z věţí.

Potichoučku sněţí.

Dáreklucerničky

Je prosinec a blízko Štědrý den.

Pečení hvězdiček Výzdoba třídy

Rytmické hry Zdobení stromku na radnici

Písnička Bílá

Neţ zazvoní vánoce, aneb paní Zima čaruje.

Louky sní svůj sen. Paní Zima na plese

Sen paní Zimy Cesta k nám-hra s barvou

Pohádka Vánoční dárek Asociacevánoce

Klobouk a šaty pro paní Zimu

Tvořivé odpoledne s rodiči. Pohybová hra„vánoční“

Dramatická hra

Malování na okna


Myšlenkové mapy vznikají na základě asociací a podporují rozvíjení anticipace, fantazie a proţitkové vnímání. Uplatňuje se zde také tvořivá metoda brainstorming – myšlenková bouře. Myšlenkové mapy se stávají oblíbenou metodou, která evokuje a zvyšuje zájem o danou problematiku. Rozvíjejí divergentní myšlení a fluenci, flexibilitu a originalitu a realizují se téměř vţdy na začátku prvního kroku projektu. V projektech se také ve zvýšené frekvenci uplatňuje týmová práce a kooperativní styl učení, který pozitivně působí na samostatnost a flexibilní rozvoj kompetencí všech zainteresovaných. Práce skupin musí být dobře promyšlená a zorganizovaná. Kaţdá náročná proţitková činnost v projektech je zakončená reflexí. Reflexe jsou pohledem zpět, je to vlastně vnitřní dialog, který pedagog vede sám se sebou, kdy se dostává do kritického odstoupení od svých záţitků a snaţí se je vyhodnotit s významem pro budoucnost. Jde o kompetenci reflexní, která se utváří a má sloţku vědomostní, činnostní i postojovou. V přípravě na kompetence profesní a osobnostně kultivující se předpokládá, ţe pedagog má elementární obecné znalosti, umí vystupovat jako reprezentant profese, dokáţe kooperovat s kolegy, je schopný sebereflexe a dokáţe reflektovat vzdělávací potřeby a zájmy dětí i změny podmínek ve své práci. Pedagogové v mateřské škole a v přípravné třídě by měli kreativitu dětí podporovat a podněcovat, dát dětem moţnost a prostor pro jejich tvořivé vyjádření. A to by mělo platit nejenom v projektech, ale ve spojitosti s nimi konkrétně v rozvoji čtenářství. Aktivnímu čtení napomáhají „obrázková čtení“ (níţe v textu viz. obr. č.1, 2), která mohou být tematicky laděná. Pro představu uvádím několik námětů pro inspiraci k rozvoji čtenářství v tematickém celku. Obrázek č. 1 Téma projektu: Včelka a příroda obrázkové čtení „V úle je bezpečně“


Obrázek č. 2: Téma projektu: Včelka a příroda - obrázkové čtení „O včelce“

V rámci rozvoje čtenářské gramotnosti se v tematických celcích rozvíjí grafomotorika dětí a to například prostřednictvím pracovního listu na obr. č. 3 „Troufneš si přiblíţit? Obrázek č. 3 Téma projektu: Včelka a příroda práce s grafomotorickým listem: „Troufneš si přiblíţit?


Jedním z nejvýznamnějších faktorů, ovlivňujících čtenářskou gramotnost je vedle předškolního a školního zařízení rodina. Proto je aktuální otázka spolupráce s rodinou. Pedagog by měl dokázat pracovat nejen s dětmi, ale také navázat kontakt s rodinou a získat jejich důvěru, vzbudit zájem rodičů o výsledky činností dětí, jejich úspěchy i problémy. Rodiče by měli být seznámeni s moţnostmi, jak mohou svým dětem pomoci – a to prostřednictvím všech způsobů, které se učiteli daří realizovat (projekty, výlety, schůzky, návštěvy v rodině, návštěvy rodičů ve škole, na besídkách apod.) a jiných společných aktivit. V rámci tématu „Včelka a příroda“ můţe vzniknout zajímavá spolupráce například nad vybraným textem z příběhů o včelkách s názvem: Pohádka o věrných druţkách Elišce a Blaţence Celý scénář příběhu je prací studentek PdF UHK a uvádím ho na obr. č. 4 jako inspiraci a aktivitě podporující rozvoj čtenářství. Můţe se vyuţít k dramatizaci, hře s loutkami jak rodičů dětem, tak pedagogů nebo společné improvizaci v rámci setkání dětí, rodičů a učitelů v mateřské škole nebo v přípravné třídě.

Obrázek č.4 Téma projektu: Včelka a příroda - text příběhu Pohádka o věrných druţkách Elišce a Blaţence


Dramatizace textu a celkově dramatická výchova se svými metodami velmi přesvědčivě napomáhá efektivnímu rozvoji čtenářství. Klade do středu procesu dítě a jedním z hlavních principů je činnostní pojetí. V činnosti dítě vyuţívá předchozí zkušenosti a získává nové, dítě je aktivním spolutvůrcem. To všechno je spojeno s emocionálním proţitkem. Uplatňuje princip hry. Na principu hry se doporučuje provádět seznamování dětí s textem s vyuţitím metody improvizace u dětí – znázorňování čteného textu pohybem. Vhodná je následující ukázka, která je celým psaným textem předcházejícího „obrázkového čtení“:

Obrázek č. 5 Téma projektu: Včelka a příroda - čtení „V úle je bezpečně“

Pedagog by měl tvořivost dětí podporovat a podněcovat, dát dětem moţnost a prostor pro jejich tvořivé vyjádření. K tomu potřebuje vytvářet motivující a stimulující prostředí pro děti. Pro dnešní profesionalitu pedagogických zaměstnanců je kompetenčnost v emoční a sociální oblasti stejně důleţitá jako v oblasti inteligenční. Poměrně novou myšlenkou je vliv emoční inteligence na efektivitu řízení. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Projektování předškolního vzdělávání je důleţitou součástí pedagogické práce. Pedagogové musí vytvořit projekt tak, aby zasahoval celou osobnost dítěte, čemuţ odpovídá uspořádání učiva do integrovaných bloků. Velkým kladem této metody je aktivní účast dětí, spolupráce, proţitek, zapojení veřejnosti, prezentace práce. Metody, organizace, způsob plánování, realizace i hodnocení jsou vyuţitelné při tvorbě jakéhokoli pedagogického projektu. Současné vzdělávání usiluje o to, aby dítě získalo určité kompetence, které bude potřebovat pro uplatnění v dalším ţivotě. Chceme, aby se dítě naučilo komunikovat, spolupracovat, vyjádřit svůj názor a zároveň akceptovat názor ostatních. Tyto cíle jsou dlouhodobějšího charakteru, hodně záleţí i na rodinném prostředí, ale myslím si, ţe zařazování tvořivé dramatiky je dobrý start pro to, aby si děti všímaly druhých, snaţily se pomoci druhému, začaly si uvědomovat, ţe společně se některé věci zvládají lépe Mnohdy si my, pedagogové, stěţujeme, ţe naše práce není veřejností doceněna, ţe si naší práce rodiče neváţí. Vydat se cestou projektů, zapojit rodiče do dění školy a vytváření školního kurikula, snaţit se školu dobře prezentovat, je moţná dobrým začátkem tato tvrzení změnit. Pokud my, pedagogové, chceme po dětech, aby byly tvůrčí, aktivní, nápadití, kreativní, měli bychom se tak ke své práci postavit také my. Nebát se vyzkoušet nové metody práce, nezůstávat pasivní a snaţit se hledat nové cesty, způsoby, jak učinit vzdělávání pro dítě přínosnějším. Nezbývá mi, neţ konstatovat, ţe vydat se cestou projektů není vůbec jednoduché, ale určitě to stojí za to. Obrázek č. 6 Téma projektu: Včelka a příroda Děti budou mít dopředu za úkol – „mít na sobě něco ţlutého či oranţového“. Hry: moţnost kreslení včeliček podle předlohy nebo bez, nabídka pohádkových pracovních listů se včelkou Májou


Závěr Rozvoj kompetencí studentů na PdF UHK se průběţně monitoruje a reflektuje. Uváděné náměty, inspirace, metody a techniky aktivního učení a zpětné vazby mají od počátku studia nesmírný význam pro rozvoj hodnotícího a kritického myšlení, jak studentů, tak všech zainteresovaných. Právě ve spolupráci se studenty a vyučujícími jednotlivých předmětů studijního programu se přispělo k evalvaci a hlubší reflexi studia. Z podnětných postřehů, názorů a zkušeností vznikl impuls k inovaci vysokoškolské přípravy v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti pro předškolní pedagogy na PdF UHK v Hradci Králové.

Literatura: BARTOŠOVÁ I. 2008. Rozvoj čtenářství na 1. stupni ZŠ pomocí tvořivých metod, prvků a dalších aktivit. In Tvořivost učitele v primárním vzdělávání. Liberec: TU. ISBN 978-80-7372422-1. BARTOŠOVÁ, I., BRTNOVÁ-ČEPIČKOVÁ, I., HORNÁČKOVÁ,V., ŠIKULOVÁ, R. Edukace v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 2009 In Etické a psychologicko-pedagogické aspekty práce s dětmi z odlišného sociokulturního prostředí. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-036-8. BEDNÁŘOVÁ J. 2010. Projektové předškolní vzdělávání s prvky hudebních činností a tvořivé dramatiky. (Bakalářská práce) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

KREATIVNÍ PŘÍSTUPY V PŘÍPRAVĚ PŘEDŠKOLNÍCH PEDAGOGŮ NAPOMÁHAJÍCÍ ROZVOJI ČTENÁŘSTVÍ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU A V PŘÍPRAVNÉ TŘÍDĚ VLADIMÍRA HORNÁČKOVÁ

Recommend Documents