KPÚ v. k.ú. Havřice - Plán společných zařízení OBSAH:

KPÚ v. k.ú. Havřice - Plán společných zařízení Základní část dokumentace PSZ

Technická zpráva

OBSAH: 1.

Úvodní část........................................................................................................... 2

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.

Identifikační údaje ................................................................................................... 2 Výchozí podklady ................................................................................................... 3 Účel a přehled navrhovaných opatření ..................................................................... 4 Zásady zpracování PSZ ........................................................................................... 5 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady................................................. 5

Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků........................................................... 6

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.

Zásady návrhu opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků .................................... 6 Kategorizace cestní sítě ........................................................................................... 6 Základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších polních cest ....... 7 Objekty na cestní síti ............................................................................................... 9 Zařízení dotčená návrhem cestní sítě...................................................................... 10 Náklady na opatření ke zpřístupnění pozemků ....................................................... 10

Protierozní a vodohospodářská opatření ............................................................. 10

3.1 Zásady návrhu protierozních a vodohospodářských opatření.................................. 10 3.2 Přehled navrhovaných protierozních a vodohospodářských opatření a posouzení jejich účinnosti.................................................................................................................. 12 3.3 Zařízení dotčená návrhem protierozních a vodohospodářských opatření................. 14 3.4 Náklady na protierozní a vodohospodářská opatření.............................................. 14 4.

Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí ................................................. 15

4.1 Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí.............................. 15 4.2 Základní parametry prostorového uspořádání opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí ........................................................................................................................... 17 4.3 Zařízení dotčená návrhem opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí............. 18 4.4 Náklady na opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí................................... 18 4.5 Přehled opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí......................................... 18 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Přehled o výměře pozemků potřebné pro společná zařízení ................................. 19 Přehled nákladů na uskutečnění PSZ ................................................................. 19 Soupis změn druhů pozemků ............................................................................. 19 Shrnutí............................................................................................................... 20 Závěr .................................................................................................................. 20 Tabulková část................................................................................................ 21 Grafické přílohy .............................................................................................. 22


Technická zpráva

1. Úvodní část Příprava pozemkové úpravy byla zahájena výběrovým řízením v roce 2011. Zahájení prací na pozemkové úpravě bylo na jaře 2012. Důvodem pro zahájení pozemkových úprav bylo uspořádání majetkoprávních vztahů v zájmovém území. V řešeném území vznikla také naléhavá potřeba zabezpečit přístupnost pozemků, řešit problematiku vodní eroze a odtokových poměrů. Plán společných zařízení pro KPÚ v k.ú. Havřice byl zpracován jako subdodávka prací pro projektanta komplexní pozemkové úpravy, PÚP Uherský Brod. Plán společných zařízení vychází z vyhodnocení podkladů a analýzy současného stavu v rámci 1. etapy prací a z vlastních terénních průzkumů. Plán společných zařízení pozemkových úprav byl zpracován ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. a vyhlášky 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitosti návrhu pozemkových úprav. V rozpracovanosti byl plán společných zařízení projednán s dotčenými orgány státní správy i se sborem zástupců a vznesené připomínky byly zapracovány. Zpracovaný plán společných zařízení byl prezentován na úvodním jednání s vlastníky pozemků a předpokládá se jeho doplnění na projednání návrhu nového uspořádání pozemků.

1.1 Identifikační údaje Název akce:

Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Havřice II. etapa : Plán společných zařízení

Objednatel:

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj, Pobočka Uherské Hradiště

Příslušný SÚ:

Uherské Hradiště

Katastrální území: Obec:

Havřice Uherský Brod

Rozsah řešeného území:

786 ha

Počet vlastníků:

1575 vlastníků

Počet LV:

1272

Počet parcel:

10 170

Hlavní uživatelé pozemků:

Zemědělské obchodní družstvo Poolšaví, Vlčnovská zemědělská a.s.

Zpracovatel:

Geodetická kancelář Uherský Brod Ing. Petr Čech a Ladislav Beníček

Projektant KPÚ:

Ing. Zdeňka Sekaninová, PÚP Ing. Věra Šerková, PÚP

2


Technická zpráva

Spolupráce:

ARVITA P spol. s r.o. Příčná 1541 765 02 Otrokovice tel. 577 938 161 [email protected]

Hlavní projektant:

Ing. Hedvika Psotová Úřední oprávnění k projektování PÚ č.1617/98-3151

Projektant:

Ing. Michaela Vaňharová Ing. Michal Girgel Ing. Vladimír Legát Ing. Josef Šico

1.2 Výchozí podklady • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Biogeografické členění ČR, Culek M. a kol, I.díl Enigma, Praha.,1996, II. díl AOPK Praha, 2003 Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhäslová Z. a kol.: Academia, Praha 1998 Krajinný ráz Zlínského kraje, Arvita P spol. s.r.o., 2003 Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje – analytická část, Arvita P spol. s r.o., 2003 Územní prognóza Zlínského kraje, Urbanistický ateliér Zlín, 2003 Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Český ústav ochrany přírody, 1995 Geobiocenologie II., Buček A, Lacina J., MZLU Brno, 2000 Studie obnovy a tvorby krajiny I a II, zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2005 Úprava zaústění Havřického potoka do Olšavy, zpracovatel Ing. Tomáš Horký, TERRA Projekt, 2009 DÚR – Silnice II/495: Hluk-Uherský Brod, křižovatka se silnicí I/50, Dopravoprojekt Ostrava spol.s.r.o., 2008 ÚPD a jeho změny Uherský Brod, MÚ Uherský Brod, 2008 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, 2008 Nadregionální a regionální ÚSES Zlínského kraje, 2007 Revize a aktualizace Generelu ÚSES ZK – okres Uherské Hradiště, 2010 Jednotné územní plány a územně analytické podklady Zlínského kraje Jednotná digitální technická mapa Zlínského kraje Ortofotomapy Mapy BPEJ Mapa DKM Základní mapa ČR 1 : 10 000 Veřejný registr půdy - LPIS ZABAGED Data z katastru nemovitostí Vlastní terénní průzkumy Fotodokumentace

a další

3


Technická zpráva

V jarních a letních měsících v roce 2012 byly v řešeném území provedeny terénní průzkumy, zaměřené na vyhodnocení současného stavu využívání ZPF, aktuálního stavu krajiny i jednotlivých společenstev. V jarních a letních měsících roku 2013 byly dále provedeny terénní průzkumy jednotlivých lokalit pro vymezení prvků plánu společných zařízení.

1.3 Účel a přehled navrhovaných opatření Plán společných zařízení zahrnuje opatření zajišťující zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a opatření k ochraně životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Tzv. společná zařízení pozemkových úprav zahrnují komunikace, územní systémy ekologické stability, hydrografickou síť, protierozní opatření a dále návrh optimálního prostorového a funkčního uspořádání druhů pozemků. Návrh společných zařízení respektuje základní krajinotvorné, ekologické, půdoochranné a další ekologické aspekty dané potřebou polyfunkčnosti jednotlivých navržených prvků v závislosti na přírodních podmínkách. Přehled navržených opatření: •

opatření ke zpřístupnění pozemků

V plánu společných zařízení jsou navrženy celkem 2 cesty hlavní (rozděleny na segmenty a, b, c), 41 cest vedlejších a 21 cest doplňkových. • • •

Cesty hlavní: HC1a, HC1b, HC1c, HC2a, HC2b, HC2c Cesty vedlejší: VC3 - VC12, VC14, VC17, VC19, VC20, VC23, VC25 - VC28, VC34 VC42, VC44 - VC46, VC48, VC49, VC52, VC54, VC57a - VC58 Cesty doplňkové: DC13, DC15, DC16, DC18, DC21, DC22, DC24, DC29 – DC33, DC43, DC47, DC50a – DC51, DC53, DC55, DC56, DC59 •

•

• • • • • • •

protierozní a vodohospodářská opatření

Opatření proti vodní erozi půdy - Organizační opatření – protierozní zatravnění: PEO 1 - Technické opatření – protierozní průleh: PEO 2 Opatření proti větrné erozi půdy – nejsou navrhována Opatření ke zlepšení vodních poměrů - Retenční nádrž (poldr) – suchý poldr: POL1 Opatření k odvádění povrchových vod z území – Záchytný a svodný příkop: OP1; Otevřený příkop – stávající: OP2; Odlehčovací příkop: OP3.1, OP3.2 Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod - nejsou navrhována Opatření k ochraně vodních zdrojů - nejsou navrhována Opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích - nejsou navrhována Opatření u staveb sloužících k závlaze a odvodnění pozemků - nejsou navrhována

4


•

Technická zpráva

opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

•

Biocentra: NRBC 95 Hluboček LBC Za farmou LBC Čertoryje LBC Mezi cestami

•

Biokoridory: NRBK 152 Kostelecké polesí – Hluboček LBK 1 LBK2 LBK3 LBK4

•

Interakční prvky: IP1, IP2, IP3, IP4, IP5, IP6, IP7, IP8, IP9, IP10, IP11, IP12, IP13, IP14, IP15

1.4 Zásady zpracování PSZ Návrh řešení plánu společných zařízení vychází z Rozboru současného stavu, zpracovatel Arvita P spol., s.r.o. 09/2012, z podmínek uložených správními úřady při zahájení KPÚ, z připomínek dotčených orgánů a organizací vznesených v rámci výrobních výborů a rovněž z požadavků a návrhů obce a vlastníků pozemků.

1.5 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady V rozpracovanosti byl plán společných zařízení projednán s dotčenými orgány a organizacemi a předložen k vyjádření vlastníkům půdy na úvodním jednání k pozemkové úpravě a kontrolních dnech. Požadavky dotčených orgánů, vyplývající z těchto jednání byly následně zapracovány do návrhu prvků PSZ. Jednalo se zejména o problematiku eroze na polní cestě v k.ú. Vlčnov. Zde jsme pracovali s variantami rozšíření obvodu KPÚ Havřice do k.ú. Vlčnov, abychom mohli problematiku odtokových poměrů řešit komplexně. Rozšíření obvodu KPÚ však nebylo schváleno a tudíž tento problém nebude komplexně řešen v rámci KPÚ Havřice. Bylo zde navrhnuto pouze dílčí řešení tohoto problému, formou svodného průlehu na hranici k.ú. Havřice. V budoucnu je nutné tuto problematiku dořešit v rámci zpracování KPÚ Vlčnov. Následně bude zpracovaný plán společných zařízení předložen k vyjádření dotčeným orgánům státní správy (DOSS) a poté se předpokládá jeho doplnění o požadavky a připomínky těchto dotčených orgánů. Soupis vyjádření dotčených orgánů státní správy (DOSS) bude následně doplněn do dokladové části dokumentace PSZ. Také všechna stanoviska dotčených orgánů a organizací od zahájení pozemkových úprav do dokončení dokumentace PSZ, včetně zápisů z jednání jsou přiložena v dokladové části plánu společných zařízení.

5


Technická zpráva

2. Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků 2.1 Zásady návrhu opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků Základní koncepce návrhu dopravního systému je zákonná povinnost zabezpečit pozemkovými úpravami přístupnost všech pozemků podle návrhu jejich nového uspořádání. Návrh cestní sítě PSZ umožní racionální zemědělské a lesnické hospodaření na půdě a dovolí pohyb zemědělských strojů a zařízení. Návrh cestní sítě vychází ze skutečného stavu v terénu, územního plánu města Uherský Brod, předpokládaného nového uspořádání pozemků, návrhu protierozních a vodohospodářských opatření, návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a dalších požadavků, vznesených v rámci projednávání se zástupci města a vlastníky pozemků. Při projektování byly dodržovány platné technické normy a předpisy.

2.2 Kategorizace cestní sítě Polní cesty určuje norma ČSN 73 6109 Projektování polních cest; dělí se podle významu a návrhové kategorie. Hlavní polní cesty - soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších, jsou napojeny na místní komunikace. Mohou plnit i funkci protierozního prvku. Hlavní polní cesty se doporučuje navrhovat jako jednopruhové s výhybnami, rozšířené v obloucích, zpevněné, s podélným a příčným odvodněním a s celoroční sjízdností. Vedlejší polní cesty - zajišťují dopravu z přilehlých pozemků a jsou napojeny na polní cesty hlavní, v ojedinělých případech i na místní komunikace a státní silnice. Mohou plnit i funkci protierozního prvku. Vedlejší polní cesty jsou převážně jednopruhové, nezpevněné, zatravněné. Doplňkové polní cesty - zajišťují sezónní komunikační propojení v rámci propojení půdních celků nebo tvoří hranice mezi vlastnickými pozemky. Jsou zpravidla jednopruhové, nezpevněné, případně zatravněné. V rámci PSZ byly navrženy kategorie cest uvedené v následující tabulce:

hlavní

Jednopruhová

P 4/30

vedlejší doplňková

Jednopruhová jednopruhová

P 3,5/30 P 3/30

6


Technická zpráva

2.3 Základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších polních cest Zájmové území je rozloženo podél silnic I/50 Brno - Uherské Hradiště – státní hranice SR, II/495 Moravský Písek – Uherský Brod – Bylnice, III/4958 Havřice – Vlčnov, III/05019 Veletiny – Drslavice – Uherský Brod. Samotné území je potom přístupné od Uherského Brodu, Drslavic, Vlčnova. Řešeným územím prochází železniční trať č. 340 Brno–Veselí nad Moravou– Vlárský průsmyk s železniční stanicí v k.ú. Havřice. Přístup do zájmového území je možný podél silnic: I/50 Brno - Uherské Hradiště – státní hranice SR, II/495 Moravský Písek – Uherský Brod – Bylnice, III/4958 Havřice – Vlčnov, III/05019 Veletiny – Drslavice – Uherský Brod. Samotné území je potom přístupné od Uherského Brodu, Drslavic, Vlčnova. Další přístupy do zájmového území jsou možné po stávajících polních cestách a účelových komunikacích, které jsou v různém technickém stavu (zpevněné, částečně zpevněné i nezpevněné). Je nutno u nich provést stavební úpravy nebo provést realizaci kompletní nové cesty. Místní komunikace jsou situovány na výstupu ze zastavěného území, na ně navazuje síť účelových zpevněných a nezpevněných cest. Hospodářská doprava je tvořena silniční sítí společně s místními komunikacemi a je doplněna jednotlivými polními cestami. Polní cesty jsou z větší části nezpevněné a zajišťují přístup k jednotlivým hospodářským blokům, nezajišťují však přístup k jednotlivým pozemkům. Řešení hospodářské dopravy bylo tedy hlavní součástí návrhu plánu společných zařízení. Z vyjádření zástupců Ředitelství silnic Zlínského kraje vyplynulo, že se připravuje rozšíření a rekonstrukce silnice II/495: Hluk-Uherský Brod. Do této komunikace spadá řešený úsek v rámci KPÚ Havřice, a to silnice Vlčnov-Uherský Brod. K tomuto plánovanému rozšíření je zpracována dokumentace k územnímu řízení: DÚR – Silnice II/495: Hluk-Uherský Brod, křižovatka se silnicí I/50, Dopravoprojekt Ostrava spol.s.r.o., 2008. Podle sdělení ŘSZK a dalších dostupných informací není prozatím připravováno zpracování vyššího stupně dokumentace a nejsou vytvořeny podmínky pro výkup pozemků. Územní nároky vyplývající z rozšíření předmětné komunikace není reálné vypořádat vzhledem k nízkému zastoupení státní a obecní půdy v obci. Stávající dopravní systém bude zachován a doplněn o následující navrhované či rekonstruované polní cesty: Polní cesty hlavní: HC1a, HC1b, HC1c, HC2a, HC2b, HC2c Jedná se o hlavní přístupové cesty k zajištění velkovýrobního obhospodařování pozemků. Tyto hlavní cesty jsou navrženy jako zpevněné asfaltové, navrhovaná šířka hlavních cest je 4 m, celková šířka parcely činí 9 m. Tato šířka parcely cesty zahrnuje také krajnice, cestní příkop a výhybny.

7


Technická zpráva

Hlavní polní cesta HC1a Stávající zpevněná asfaltová a štěrková cesta je v současné době z větší části narušená, s výmoly. Proto je tato cesta HC1a vedoucí od sídla místní zemědělské farmy po napojení na vedlejší cestu VC5 a VC6 u lesa Chrástka, navržena k rekonstrukci povrchu a k rozšíření. Cesta je navržena jako asfaltová P 4,0/30, jednopruhová, obousměrná s výhybnami (V1 – V4), o základní šířce jízdního pruhu 4,0 m, s krajnicemi 2 x 0,5 m. Pro odvedení srážkových vod je v místech, kde se terén svažuje směrem k řešené cestě podél komunikace navržen příkop zpevněný žlabovkou se zaústěním do stávající bezejmenné příkopy v km 0,090, v místě stávajícího propustku P11. Svahy příkopu jsou upraveny ve sklonu 1:1,5. Hlavní polní cesta HC1b Stávající částečně zpevněná štěrková cesta s propustným povrchem HC1b, se napojuje na výše zmíněnou HC1a a vede kolem lesa Chrástka po napojení na polní cestu v k.ú. Uherský Brod. Cesta je navržena k rekonstrukci jako asfaltová P 4,0/30, jednopruhová, obousměrná s výhybnami (V5 – V8), o základní šířce jízdního pruhu 4,0 m, s krajnicemi 2 x 0,5 m. Pro odvedení srážkových vod zde není navržen příkop. Cesta je vedena podél hranice lesa a navazující terén se svažuje směrem od cesty. Hlavní polní cesta HC1c Stávající částečně zpevněná štěrková cesta s propustným povrchem je navržena k rekonstrukci na zpevnění asfaltem. Tato cesta HC1c se napojuje na výše zmíněnou HC1b a vede podél hranice s k.ú. Prakšice až po napojení na polní cestu v k.ú. Prakšice. Cesta je navržena jako asfaltová P 4,0/30, jednopruhová, obousměrná s výhybnami (V9 – V13), o základní šířce jízdního pruhu 4,0 m, s krajnicemi 2 x 0,5 m. Povrchové vody ze svahu pozemků nad cestou budou zachyceny podélným zpevněným příkopem a převedeny na druhou stranu cesty cca po 100 m štěrbinovými žlaby. Na vtoku i výtoku se provede zpevnění kamennou dlažbou. Zabrání se tak kumulaci dešťových vod na konci řešeného úseku HC1c. Hlavní polní cesta HC2b Stávající nedostatečně široká, částečně zpevněná asfaltová cesta HC2b, z velké části narušená, je navržena k rekonstrukci a rozšíření. Tato cesta má nedostatečné parametry pro pojezd zemědělské techniky a je tedy v souběhu s ní vyježděná druhá polní cesta nezpevněná, sloužící pro zemědělské stroje. Díky těmto okolnostem je nutné rozšíření této cesty se současným ořezem stromů nad touto cestou. Cesta HC2b vede od budovy „Hotelu pro psy“ nad silnicí I/50, kolem bývalé cihelny až k plánovanému umístění golfového hřiště směrem ke k.ú. Vlčnov, dále bude na tuto cestu navazovat navrhovaná nezpevněná VC3. Rekonstrukce této cesty je navržena od vjezdu do areálu solární elektrárny v místě bývalé cihelny po zakončení této cesty, napojením na navrhovanou vedlejší nezpevněnou polní cestu VC3. Cesta je navržena jako asfaltová P 4,0/30, jednopruhová, obousměrná s výhybnami (V14 – V19), o základní šířce jízdního pruhu 4,0 m, s krajnicemi 2 x 0,5 m. Pro odvedení srážkových vod je navrhnut zpevněný příkop vedený podél cesty HC2b, který se zaústí do potoka Chrástka. Stávající propustek km 0,397 50 (P22) bude

8


Technická zpráva

zrekonstruován zvýšením čel propustku a opevněním vtoku a výtoku dlažbou z lomového kamene na délce 5,0 m. Čela se opatří zábradlím. Pravostranný příkop v km 0,458 bude převeden na druhou stranu navrženým propustkem (P34) DN 600. V km 0,841 je umístěn již stávající sjezd s navrženým propustkem (P35) DN 600. U propustků se před vtokem provede kalová jímka.V návaznosti na kalovou jímku na vtoku resp. na výtoku se provede zpevnění příkopu kamennou dlažbou. Polní cesty vedlejší: VC3 - VC12, VC14, VC17, VC19, VC20, VC23, VC25 - VC28, VC34 - VC42, VC44 - VC46, VC48, VC49, VC52, VC54, VC57a - VC58 Do této kategorie jsou zahrnuty výše zmíněné cesty. Navrhovaná šířka vedlejších cest je 3,5 m, celková šířka parcely činí 4 m. Jedná se o většinou o již stávající cesty (zpevněné i nezpevněné - travnaté) nebo o prodloužení cest stávajících, ale i o nově navrhované cesty nezpevněné – travnaté. Polní cesty doplňkové: DC13, DC15, DC16, DC18, DC21, DC22, DC24, DC29 – DC33, DC43, DC47, DC50a – DC51, DC53, DC55, DC56, DC59 Tyto polní cesty doplňkové jsou určeny ke zpřístupnění pozemků zejména pro jednotlivé vlastníky. Jsou navrhovány jako nezpevněné travnaté cesty v šířce 3 – 3,5 m, celková šířka parcely činí 4 m. Podrobné informace o opatřeních ke zpřístupnění pozemků v PSZ jsou shrnuty v tabulkové části v tabulce č. 4.

2.4 Objekty na cestní síti Hospodářské sjezdy: S1 – S10 Slouží k vjezdu a výjezdu zemědělských mechanismů z pozemní komunikace na polní cestu a z polní cesty na přilehlé pozemky. Mosty: M1 – M2 V obvodu pozemkové úpravy se nachází celkem 2 mosty. Mosty jsou v současnosti ve funkčním stavu. Propustky: P1 – P35 Propustky jsou stavební objekty v tělese nebo pod tělesem polní cesty s libovolným tvarem průřezu a kolmou světlostí otvoru do 2,00m, sloužící k převedení průtoku povrchových vod. V řešeném území je celkem 35 propustků, z toho 4 nové. Výhybny: V1 – V19 Stávající sjezdy na pozemky a propustky zůstanou zachovány. Nové sjezdy a propustky, popř. rekonstrukce propustků jsou řešeny v samostatných projektových dokumentacích týkajících se nově navržených cest a staveb souvisejících s protierozními opatřeními.

9


Technická zpráva

2.5 Zařízení dotčená návrhem cestní sítě Výčet všech dotčených inženýrských sítí je uveden v Tab. č. 4.

2.6 Náklady na opatření ke zpřístupnění pozemků Náklady na jednotlivá opatření ke zpřístupnění pozemků jsou uvedeny v Tab. č. 8.

3. Protierozní a vodohospodářská opatření 3.1 Zásady návrhu protierozních a vodohospodářských opatření Návrh protierozních a vodohospodářských opatření vychází ze skutečného stavu v terénu, územního plánu města Uherský Brod a dalších požadavků, vznesených v rámci projednávání se zástupci města a vlastníky pozemků. Při projektování byly dodržovány platné technické normy a předpisy. Zájmové území, zejména velkoplošně obhospodařovaná orná půda, se vyznačuje narušeným vodním režimem, což se projevuje evidentním působením vodní eroze. Vzhledem k výraznému narušení vodního režimu krajiny, patří optimalizace odtokových poměrů a obnova vodohospodářských funkcí k významným úkolům pozemkové úpravy. Za účelem zlepšení tohoto stavu byla zpracována také studie Úprava zaústění Havřického potoka do Olšavy, Horký T., TERRA projekt, 2009, která byla postupně realizována. Část návrhu protierozní ochrany proto vychází z této již částečně realizované studie a tuto rozšiřuje i na související pozemky, řešené v rámci pozemkové úpravy. Při prováděném průzkumu nebyly zjištěny přímé účinky větrné eroze. Vzhledem k uvedeným skutečnostem není nutné v rámci KPÚ provádět opatření ke zmírnění proudění větru. Protierozní ochrana Výpočet erozního ohrožení a návrh řešení PEO byl zpracován ve smyslu metodik ÚVTI Praha - Ochrana zemědělské půdy před erozí a metodiky VÚZP Praha - projektová příprava protierozních opatření, typizační směrnice a další související předpisy a normy. Použité metody Základem práce byla univerzální rovnice ztráty půdy (autoři W. H. Wischmeier a D. D. Smith). Tato rovnice má tvar:

G = R.K.L.S.C.P Jednotlivé členy rovnice jsou:

G - roční ztráta půdy (t.ha-1), při použití rovnice pro návrh protierozních opatření je G tzv. tolerance ztráty půdy, kterou lze při realizaci zvolených protierozních opatření připustit, aniž dojde ke ztrátě produktivity půdy na vyšetřovaném pozemku. 10


Technická zpráva

R - dešťový součinitel definovaný jako součin kinetické energie deště a jeho nejvyšší 30 minutové intenzity. V ČR, kde jsou hlavním zdrojem erozních procesů přívalové srážky, se používá hodnota součinitele pro vegetační období. K - součinitel erodovatelnosti půdy; vyjadřuje náchylnost půdy k erozi a udává ztrátu půdních částic z jednotkového pozemku na jednotku dešťového faktoru R. Faktor K lze určit z jeho závislosti na čtyřech základních charakteristikách půdy: ∙ obsahu jílnatých a prachových částic (<0,10 mm) ∙ obsahu písčitých částic (0,10 až 2,00 mm) ∙ obsahu organických látek (% humusu) ∙ struktuře půdy a její propustnosti.

L - součinitel délky svahu, vyjadřuje poměr ztráty půdy z vyšetřovaného pozemku a ztráty půdy z jednotkového pozemku o délce 22,13 m; lze jej získat ze vztahu:  d  L=   22,13 

p

kde d - délka svahu, měřená od rozvodnice p - exponent o hodnotě 0,2 až 0,6 v závislosti na sklonu území Tento vztah je platný pro přímé svahy.

S - součinitel sklonu svahu; vyjadřuje poměr ztráty půdy z vyšetřovaného pozemku a ztráty půdy z jednotkového pozemku o sklonu 9%; lze jej získat ze vztahu: S=

kde

0,43 + 0,30I + 0,043I 2 6,613

I - sklon svahu (%)

C - součinitel vyjadřující vliv osevního postupu a agrotechniky; udává poměr ztráty půdy z vyšetřovaného pozemku a ztráty půdy z jednotkového pozemku (trvalý úhor); předpokládá se konstantní působení ostatních činitelů. - pro praktickou aplikaci byly v této studii použity transformované hodnoty, vycházející z údajů G. G. Danilova (1971), Pasáka (1984) a Dýrové (1988). Transformace se týká především těch plodin, u nichž došlo v mezidobí k zásadním technologickým a morfologickým změnám (řepka ozimá - dnes hustě setá plodina, ječmen jarní - krátkostébelné odrůdy).

P - součinitel vyjadřující vliv protierozních opatření; udává poměr ztráty půdy z vyšetřovaného pozemku a ztráty půdy z jednotkového pozemku obdělávaného ve směru sklonu svahu. Výstupem vyhodnocení erozní ohroženosti pozemků je mapa erozního ohrožení po realizaci navrhovaných opatření, stav erozního ohrožení před započetím pozemkových úprav. Při vlastním návrhu protierozních opatření byla univerzální rovnice ztráty půdy kombinována s tzv. přípustnou (kritickou) délkou svahu, kterou lze definovat jako vzdálenost, na níž dochází na nepřerušeném svahu k přeměně povrchového plošného odtoku na odtok soustředěný, na níž se plošná eroze (charakteristická rozrušováním a smyvem půdní hmoty na celé ploše území) mění ve výmolnou (výmolná vodní eroze vzniká postupným soustřeďováním

11


Technická zpráva

povrchově stékající vody, která vyrývá v půdním povrchu mělké zářezy, postupně se prohlubující). Intenzita eroze nepřesahující kritickou délku se nepokládá pro zemědělskou výrobu za nebezpečnou. Pro stanovení kritické délky svahu v řešeném území byla použita metoda J. Cablíka, který vyšetřoval kritickou délku svahu z tangenciálního napětí a rychlosti proudění vody po svahu (Cablík,1963). Využití počítačového modelování následně umožní v návrhu nové parcelace pozemků zvolit takové uspořádání pozemků a agrotechniku, která na jedné straně sníží předpokládanou ztrátu půdy na únosnou míru, na druhé straně umožní velkovýrobní způsob obhospodařování pozemků. Vlastní návrh protierozních opatření byl konstruován tak, aby maximální odnos ornice z jednotlivých ploch nepřesáhl hodnotu 4 t.ha-1. Tohoto limitu však lze dosáhnout na erozně nejohroženějších pozemcích pouze kombinací více druhů protierozní ochrany. Pro výpočet odnosu ornice z erozně ohrožených ploch po realizaci KPÚ byl snížen faktor účinnosti protierozních opatření – P na hodnotu 0,7 resp. 0,6 z důvodu uplatnění komplexu technických, organizačních a agrotechnických opatření.

3.2 Přehled navrhovaných protierozních a vodohospodářských opatření a posouzení jejich účinnosti V rámci KPÚ Havřice se na základě jednání se zástupci obce a terénního šetření navrhují následující protierozní a vodohospodářská opatření (stavební objekty, SO): ● POL1 - Suchý poldr ● OP1 - Záchytný a svodný příkop ● OP2 - Otevřený příkop – stávající ● OP3.1, OP3.2 - Odlehčovací příkop ● PEO1 - Zatravnění – Ochranné zatravnění – organizační opatření k ochraně ZPF ● PEO2 - Svodný průleh – Technické opatření k ochraně ZPF

POL1 - Suchý poldr Poldr nad vodojemem je umístěn ve výrazné údolnici, která soustřeďuje povrchové odtoky ze strmého povodí přímo do zástavby obce. Účelem poldru je jednak zachycení splavené zeminy z povodí, které je zemědělsky využívané, jednak přesměrování povrchového průtoku vody z údolnice jihovýchodním směrem do existujícího vodního příkopu podél polní cesty k zemědělskému areálu. Retenční objem a s tím spojená retenční funkce poldru je zanedbatelná. Parametry poldru limitují terénní podmínky, zejména poměrně velký sklon terénu údolnice. Poldr bude mít zemní homogenní hráz výšky až 3,7 m nad terénem v ose hráze. Profil hráze bude lichoběžníkový, šířka hráze v koruně 3 m, sklon návodního líce hráze bude 1:3, sklon vzdušního líce bude 1:2,5. Voda zachycená poldrem bude odvedena otevřeným příkopem do existujícího příkopu směrem k areálu zemědělského podniku. Zemina na hráz bude z větší části vytěžena přímo v zátopovém území poldru, zčásti ji lze doplnit z výkopu příkopu. Vzhledem k existenci území v oblasti flyšového pásma, lze předpokládat, že zemina ze zátopy nádrže i

12


Technická zpráva

z příkopu bude pro násyp hráze vhodná. Tento předpoklad musí potvrdit dodatečný stavebněgeologický průzkum. OP1 Záchytný svodný příkop Záchytný svodný příkop bude odvádět povrchovou vodu zachycenou poldrem směrem do existujícího příkopu, který vede podél zpevněné polní cesty jihovýchodním směrem a ústí do Havřického potoka u areálu zemědělského podniku zprava. Záchytný příkop bude mít délku 147 m. Jeho příčný profil bude lichoběžníkový. Šířka dna 0,8 m, sklony svahů 1:2. V úseku před křížením s polní cestou bude nutné zpevnění koryta příkopu nejlépe polovegetačními tvárnicemi v délce 37 m. Před zaústěním svodného příkopu do existujícího příkopu bude nutno realizovat nový cestní propustek obdélníkového průřezu světlosti 2x1 m. Podél severního okraje svodného příkopu se předpokládá umístění nezpevněné polní cesty. Minimální šířka pruhu územní rezervy pro svodný příkop a polní cestu je 14 m, lépe 15 m. Silniční propustek, který odvádí vodu z existujícího příkopu do Havřického potoka je již dnes kapacitně nevyhovující. Po zvětšení plochy povodí tohoto příkopu o povodí poldru a příkopu podél meze bude nutná jeho rekonstrukce. OP2 - Otevřený příkop – stávající Jedná se o stávající otevřený příkop v lokalitě pod vodojemem, sloužící k ochraně zastavěného území před vodou a splaveninami při přívalových srážkách. Tento stávající příkop má délku 170 m a šířku v rozmezí 4 – 10 m. Vody zachycené v tomto příkopu jsou sváděny do místní kanalizace. Protože tento stávající otevřený příkop není příliš kapacitní a nezajišťoval by při větších přívalových srážkách dostatečnou ochranu pro zastavené území pod ním, jsou v této lokalitě navrhována další protierozní opatření, kterými je suchý poldr (POL1) a otevřený příkop (OP1). OP3 Odlehčovací příkop Bylo dohodnuto v rámci pozemkové úpravy připravit územně prostor pro obnovu a rekonstrukci odlehčovacího příkopu v historické trase v souběhu s drážním tělesem. Pro realizaci otevřeného koryta příkopu podél železnice je nutno pozemkově zajistit pás široký alespoň 20-25 m. Hloubka příkopu 2,5 m, sklon svahů 1:2 – 1:3, šířka dna 2 m a pás mezi pravým břehem příkopu a železnicí šířky 5-6 m. Šířka parcely odpovídá zvolenému korytu vč. doprovodné zeleně a zohledňuje skutečnost, že záměr je situován v ochranném pásmu železnice, kde jsou zároveň situovány podzemní sítě. PEO2 Svodný průleh Svodný průleh se nachází podél katastrální hranice s k.ú. Vlčnov, trať Černá hora. V oblasti jižního okraje řešeného území, na hranici s k.ú. Vlčnov, končí polní cestou, která působí problémy v místě napojení cesty na silnici Vlčnov-Uherský Brod zanášením silnice a silničních příkopů splaveninami. Hlavním zdrojem erozního smyvu jsou pozemky nacházející se v k.ú. Vlčnov a cesta samotná. Účelem realizace svodného průlehu je odlehčení povrchového průtoku pocházejícího z povodí nad koncem cesty. Z vrstevnicové mapy byla zjištěna plocha povodí nad průlehem, která má rozlohu jen 0,026 km².

13


Technická zpráva

Svodný průleh bude mít délku 400 m, šířku 10 m a hloubku 0,4 m. Podélný sklon průlehu je v rozpětí od 7,4 % do 10,5 %, většinou kolem 10 %. Parametry průlehu zajišťují jeho dostatečnou průtočnou kapacitu a současně i odolnost proti vymílací síle vody. Travnatý povrch průlehu (po dokonalém zapojení travního drnu) snese krátkodobě vypočítanou rychlost vody. Svodný průleh má minimální velikost povodí. Je to dáno podmínkami, které vykazují východně i západně od osy průlehu údolnici. Průleh bude umístěn podél hranice k.ú. a současně i podél dřevinné zeleně, která doprovází hranici k.ú. mezi Vlčnovem a Havřicemi. PEO1 - Zatravnění – Ochranné zatravnění – organizační opatření k ochraně ZPF Ochranné zatravnění (PEO1 – zatravnění) je součástí organizačních opatření k ochraně zemědělského půdního fondu. Návrh na umístění ochranného zatravnění je situován do lokality u vodojemu, kde se nachází výrazná údolnice, která soustřeďuje povrchové odtoky ze strmého povodí přímo do zástavby obce. K ochraně této zástavby, ale také půdního fondu před projevy vodní eroze, je zde toto ochranné zatravnění navrhováno na ploše 4,66 ha. Tato forma opatření k ochraně ZPF byla předběžně projednána a odsouhlasena také s uživateli těchto pozemků. Toto organizační opatření doplňuje výše zmíněná technická opatření – suchý poldr (POL1) a záchytný a svodný příkop (OP1) v lokalitě u vodojemu. Podrobněji jsou protierozní a vodohospodářská opatření zpracována v Dokumentaci technického řešení – Technická zpráva. Posouzení účinnosti protierozních a vodohospodářských opatření Účinnost navržených protierozních a souvisejících vodohospodářských opatření je znázorněna ve výkrese č. 4 a je doložena výpočtem erozních smyvů (viz tabulková část – tab.č.2 Výpočet eroze – po KPÚ). Nejvíce problematická se jeví realizace odlehčovacího příkopu v trati Špitálky, neboť se jedná o záměr v ochranném pásmu železnice, kde se nachází podzemní sítě a záměr klade nároky na rekonstrukce stávajících objektů na toku vč. křížení se silnicí III/4958. Celkový přehled protierozních a vodohospodářských opatření je uveden v Tab. č. 5.

3.3 Zařízení dotčená návrhem protierozních a vodohospodářských opatření Výčet všech dotčených inženýrských sítí je uveden v Tab. č. 5.

3.4 Náklady na protierozní a vodohospodářská opatření Náklady na jednotlivá protierozní a vodohospodářská opatření jsou uvedeny v Tab. č. 8.

14


Technická zpráva

4. Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí 4.1 Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně. V rámci kvantifikace ekologické stability byl formulován tzv. koeficient ekologické stability – KES. Vyhodnocení ekologické stability krajiny pro k.ú. Havřice vychází z aktuálního stavu využití území (údaje z katastru nemovitostí). Hodnota koeficientu ekologické stability v zájmovém území dosahuje hodnoty 0,18, což představuje území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních struktur. V každém případě se jedná o území vyžadující revitalizační opatření, zejména pro minimalizaci vodní a větrné eroze a při obnově narušeného vodního režimu. Z terénních průzkumů vyplývá, že kostra ekologické stability není v zájmovém území dostatečná. Jsou zde registrovány zájmy ochrany přírody v kategorii Natura 2000 – Kovářův Žleb - Obora. Dále zde najdeme VKP Havřická cihelna, VKP Vlčnovské cesty a navrhované segmenty ÚSES na lokální, regionální i neregionální úrovni. Aktuálně je v obvodu KPÚ registrována lokalita evropsky významné soustavy Natura 2000 – CZ0720016 Kovářův žleb – Obora, přírodní rezervace, přírodní památka, rozsáhlý a souvislý komplex ochranářsky cenných karpatských dubohabřin, bazifilních teplomilných doubrav, panonských dubohabřin a údolních olšin v jinak poměrně intenzivně obhospodařované krajině. Součástí komplexu jsou také porosty reprezentativních širokolistých suchých trávníků, které se zde vyskytují na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech. Lesní a luční společenstva hostí celou řadu ohrožených a převážně teplomilných druhů: hvězdnice chlumní (Aster amellus), kozinec dánský (Astragalus danicus), ostřice Micheliova (Carex michelii), plamének přímý (Clematis recta), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), oman mečolistý (Inula ensifolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), len chlupatý (Linum hirsutum), ochmet evropský (Loranthus europaeus), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vstavač bledý (Orchis pallens), zaraza vyšší (Orobanche elatior), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prvosenka jarní (Primula veris), jeřáb břek (Sorbus torminalis), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), violka divotvárná (Viola mirabilis). Na území přírodního komplexu se vyskytuje celá řada chráněných druhů motýlů. Dále se zde nachází VKP Havřická cihelna a VKP Vlčnovské cesty: VKP Havřická cihelna - celková výměra 9,7550 ha – jedná se o část dobývacího prostoru na těžbu cihlářské hlíny, kde byla těžba pozastavena. Větší část území je zaplavena vodou. Jezírko s přilehlými plochami, které jsou zčásti porostlé křovinami a stromy, je významným biotopem ptáků, vč.druhů zvláště chráněných ve smyslu vyhl.č.395/1992 Sb. ð registrovaný (vyhlášený) VKP. VKP Vlčnovské cesty - celková výměra 1,0068 ha – bývalá silnice. Plocha je zatravněná, na okrajích jsou ovocné dřeviny – zbytky aleje. Lokalita má charakter remízu, 15


Technická zpráva

význam je ve zvýšení retenční schopnosti a biodiverzity v lokalitě intenzivně zemědělsky využívané, omezení vodní i větrné eroze půdy a je významným biotopem volně žijících živočichů, vč.druhů zvláště chráněných ve smyslu vyhl.č.395/1992 Sb. ð registrovaný (vyhlášený) VKP. Lesy, údolní nivy, vodní toky jsou chráněny jako významné krajinné prvky ve smyslu zákona 114/1992 Sb. Orientační biologické průzkumy ukazují, že v zájmovém území se mohou vyskytovat další velmi cenné ekosystémy, kterým bude věnována v nastupujícím vegetačním období zvýšená pozornost. Zájmové území má mimořádně silný potenciál ve smyslu §12 zákona 114/1992 Sb., krajinném rázu.

o

V návrhu KPÚ jsou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (chráněná území přírody, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Krajinný ráz Podle dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje (Arvita P spol. s r.o.) je zájmové území součástí krajinného celku Uherskobrodsko. Krajinný prostor zahrnuje Uherský Brod. Jedná se o převážně harmonickou kulturní krajinu ve zvlněné pahorkatině. Krajina je značně urbanizovaná s velkým podílem moderní zástavby. Převládá zemědělské využití půdy. Krajinná mozaika je středně hrubá – relativně velká pole se střídají se zahradami, ovocnými sady, vinicemi. Velmi častým prvkem krajiny jsou zahrady, ovocné sady. Velký podíl krajinné zeleně – meze s křovinami a vzrostlou vegetací. Z hlediska plošného zastoupení biochor se jedná o krajinný prostor pestrý, charakterizovaný střídáním větších a relativně kompaktních ploch zastoupených biochor. Plošně převládající biochory jsou pahorkatiny na vápnitém flyši a erodované plošiny na spraších, v údolí Olšavy určuje ráz přírodní krajiny niva. Převážná část území KPÚ náleží do 2. vegetačního stupně. Vlastní řešené území je tvořeno kulturní krajinou ve zvlněné pahorkatině. Zájmové území náleží z menší části do krajinného typu B – harmonická krajina (dle Kocourkové, 1974) s dochovanými segmenty prostor se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (místa se zachovalými strukturami pruhových polí, staré sady s původními odrůdami vysokokmenů ovocných dřevin, drobná mozaika krajinné zeleně. Převažuje intenzivně využívaná polní krajina s minimálním zastoupením přírodních a přírodě blízkých krajinných struktur, krajinný typ „A“ antropogenizovaná krajina. Cílem navrhovaných opatření je obecně zachovat a zásadním způsobem neměnit charakter hodnotných segmentů krajiny a nevnášet do ní cizorodé prvky, které by významně narušily jedinečnou atmosféru tohoto krajinného prostoru. Současně je cílem usilovat o obnovu typických znaků krajinného rázu a tak zhodnotit v současnosti nestabilní plochy.

16


Technická zpráva

4.2 Základní parametry prostorového uspořádání opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí V obvodu KPÚ Havřice je navržen nadregionální biokoridor a biocentrum, lokální biokoridory a biocentra a interakční prvky. ÚSES pro řešené k.ú. má základ v platném územním plánu města Uherský Brod včetně jeho změn. Nadregionální ÚSES NRBC 95 Hluboček – vymezení nadregionálního biocentra vychází z aktuální verze ZÚR ZK. Do řešeného území zasahuje biocentrum drobnými segmenty lesních porostů v západní části. Segmenty biocentra jsou součástí EVL CZ 0720016 Kovářův žleb – Obora a jejich vymezení odpovídá předpokládané hranici navrhované přírodní památky Myšince. Převážná část biocentra je vymezena v k.ú. Drslavice, Veletiny, Vlčnov, Podolí nad Olšavou, Míkovice nad Olšavou a Hluk. NRBK 152 – trasa nadregionálního biokoridoru vychází z aktuální verze ZÚR ZK. V širších vztazích propojuje biokoridor NRBC 96 Kostelecké polesí a NRBC 95 Hluboček. V řešeném území je biokoridor trasován na orné půdě v severní části k.ú. Havřice. Typ vegetační osy NRBK je mezofilní hájová, v řešeném území je hydrický charakter biokoridoru normální. Osa NRBK 152 je rozčleněna vloženými lokálními biocentry (LBC Za farmou a LBC Čertoryje). LBC Za farmou – lokální biocentrum je součástí osy NRBK 152 v lokalitě Hlaviny v severní části řešeného území. V současnosti je převážná část tvořena ornou půdou, při západní hranici biocentra jsou břehové poroty občasného toku, severní hranici biocentra tvoří remíz s keři. Biocentrum je normálního při západní hranici až zamokřeného charakteru, částečně přechází na k.ú. Drslavice. LBC Čertoryje – lokální biocentrum je součástí osy NRBK 152 v lokalitě Čertoryje a Drslavické stráně v severní části území. Biocentrum je tvořeno lesním porostem a náletovými porosty se starými ovocnými stromy v terénní strži. Hydrický charakter biocentra je normální, přechází na k.ú. Drslavice. Regionální ÚSES V řešeném území se nenachází regionální úroveň ÚSES. Bezprostředně za hranicí řešeného území (v k.ú. Drslavice) je vymezeno RBC 623 Sedmiřadné. Lokální ÚSES LBC Mezi cestami – biocentrum je součástí vodní/nivní větve lokálního ÚSES. Biocentrum je vymezené v lokalitě Nivky u cihelny jihozápadně od bývalé cihelny. V současnosti je tvořeno břehovými porosty Chrástky, náletovými dřevinami a keři a přilehlou ornou půdou. Biocentrum vychází z aktuální verze ÚPN města Uherský Brod, navíc je rozšířeno jihovýchodním směrem do podmáčených pozemků, kde původně protékala vodoteč Chrástka. Hydrický charakter je vodní/nivní až normální (západní část).

17


Technická zpráva

LBK 1 – biokoridor je trasován na orné půdě při stávající cestě v severní části řešeného území. Biokoridor propojuje v širších vztazích LBC Čertoryje a LBC Chrástka (mimo řešené území). Trasa LBK vychází z ÚPN města Uherský Brod, část biokoridoru je upřesněna nad stávající cestu. Hydrický charakter biokoridoru je normální, přechází na k.ú. Uherský Brod. LBK 2 – biokoridor je trasován při regulovaném toku řeky Olšavy s jejími řídkými doprovodnými porosty. Biokoridor propojuje v širších vztazích RBC 623 Sedmiřadné a LBC Nad stavem (obě mimo řešené území). Trasa LBK vychází z ÚPN města Uherský Brod a přechází na k.ú. Uherský Brod a k.ú. Drslavice. Hydrický charakter biokoridoru je vodní/nivní. LBK 3 – část biokoridoru je trasována při vodoteči Chrástce a jejími doprovodnými porosty a část při stávající a navržené zeleni okolo bývalých vinohradů v lokalitě Stará hora, které leží mimo řešené území (část trasy biokoridoru leží mimo obvod KPÚ). Hydrický charakter biokoridoru je vodní/nivní a normální (západní část). LBK 4 – biokoridor je součástí vodní/nivní větve lokálního ÚSES. Je trasován při vodoteči Chrástce a jejími doprovodnými porosty až do její pramenné oblasti. V Širších vztazích propojuje daný biokoridor LBC Mezi cestami a LBC Černá hora (k.ú. Vlčnov). Interakční prvky ÚSES Územní systém ekologické stability nadregionální a lokální úrovně doplňují a zahušťují navržené interakční prvky ÚSES (IP1 – IP15). Plán navrhuje nové interakční prvky ÚSES. Jedná se především o liniové prvky o šíři 5 metrů jako doprovodná zeleň stávajících a navržených polních cest. Vymezené interakční prvky jsou navřeny pro posílení protierozní ochrany území. Interakční prvek IP 9 se zároveň pozitivně podílí na protihlukovém odclonění zástavby Havřic od silnice E50. Krajinná zeleň Stávající krajinná zeleň (KZ1 – KZ22) zvyšuje spolu s biocentry, biokoridory a interakčními prvky ÚSES ekologickou stabilitu území. Pozitivně se podílí na zvyšování diverzity v krajině, kde poskytuje potravní a krytové možnosti pro biotu. Krajinnou zeleň tvoří především doprovodná zeleň stávajících cest, vodních toků, jednotlivá a skupinová zeleň v krajině nebo také náletová zeleň v prostoru bývalé cihelny.

4.3 Zařízení dotčená návrhem opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Výčet všech dotčených inženýrských sítí je uveden v Tab. č. 6.

4.4 Náklady na opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Náklady na jednotlivá opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí jsou uvedeny v Tab. č. 8.

4.5 Přehled opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Tabulkový přehled opatření PSZ k ochraně a tvorbě životního prostředí je uveden v tab. č. 6.

18


Technická zpráva

5. Přehled o výměře pozemků potřebné pro společná zařízení Souhrnný přehled o výměře pozemků, potřebné pro společná zařízení Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Havřice je uveden v tabulkové části v tabulce č. 7 Bilance ploch potřebných pro plán společných zařízení.

6. Přehled nákladů na uskutečnění PSZ Přehled nákladů na uskutečnění jednotlivých PSZ je uveden v tabulkové části v tabulce č. 8. Přehled je sumářem nákladových informací z jednotlivých soustav opatření – zpřístupnění pozemků, protierozní opatření, vodohospodářská opatření, opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Přehled sumarizuje pouze náklady vyčíslené pro realizaci investic stavebního charakteru nebo pro biotechnické úpravy k posilování ekologické stability krajiny. Náklady na opatření provozního charakteru (např. agrotechnická a organizační protierozní opatření) se nevyčíslují.

7. Soupis změn druhů pozemků Přehledná tabulka navrhovaných změn druhů pozemků: Druh pozemku název

kód

výměra v (m2) podle KN

návrh

orná půda zahrada sad TTP zemědělská půda

2 5 6 7

6767784 20069 0 504219 7292072

6363810 19453 0 581145 6964408

lesní pozemek vodní plocha zastavěná plocha ostatní plocha celkem

10 11 13 14

37866 151555 739 341719 7823951

19653 148598 739 690571 7823969

19

rozdíl mezi KN a návrhem -403974 -616 0 +76926 -327664 -18213 -2957 0 +348852

poznámka


Technická zpráva

8. Shrnutí Plán společných zařízení je navržen v optimálním rozsahu potřebném pro minimalizaci negativních vlivů identifikovaných v zájmovém území, jako jsou vodní eroze, narušení vodního režimu krajiny, neprostupnost území aj. V rozpracovanosti byl plán společných zařízení projednán s dotčenými orgány a organizacemi a předložen k vyjádření vlastníkům půdy na úvodním jednání k pozemkové úpravě. Komplexní plošný návrh plánu společných zařízení je zakreslen ve výkresu č. 5. Navrhovaná opatření mají vesměs multifunkční charakter, tj. plní více funkcí současně. Například komunikace mají v mnoha případech i protierozní funkci a v kombinaci s doprovodnou zelení jsou i interakčním prvkem. Biokoridor vedle primární ekologickostabilizační funkce slouží i jako větrolam k ochraně před větrnou erozí. Charakteristika jednotlivých segmentů a plošné nároky na jejich realizaci jsou uvedeny v tabulkové části dokumentace.

9. Závěr Plán společných zařízení KPÚ Havřice vytváří podmínky k racionálnímu hospodaření v krajině a současně zohledňuje potřebu obnovy ekologické stability území se zaměřením na řešení problematiky eroze a další zájmy.

20


10. Tabulková část Tab. č. 1 Tab. č. 2 Tab. č. 3 Tab. č. 4 Tab. č. 5 Tab. č. 6 Tab. č. 7 Tab. č. 8

Výpočet eroze – současný stav Výpočet eroze – po KPÚ Návrh komplexní protierozní ochrany Přehled prvků sloužící ke zpřístupnění pozemků Přehled prvků vodohospodářské a protierozní ochrany Přehled prvků k ochraně a tvorbě životního prostředí Bilance pozemků použitých pro společná zařízení Předpokládané náklady na realizaci prvků Plánu společných zařízení pro KPÚ v k.ú. Havřice

21

Technická zpráva


Technická zpráva

11. Grafické přílohy Výkres č. 1 Výkres č. 2 Výkres č. 3 Výkres č. 4 Výkres č. 5

Přehledná mapa, M 1 : 10 000 Mapa průzkumu, M 1 : 5 000 Mapa erozního ohrožení – současný stav, M 1 : 10 000 Mapa erozního ohrožení – navržený stav, M 1 : 10 000 Hlavní výkres PSZ, M 1 : 5 000

22

KPÚ v. k.ú. Havřice - Plán společných zařízení OBSAH:

Recommend Documents