1 ^ SLOVENSKÁ VĚDECKOTECHNICKÁ SPOIOČNOSŤ DOM TECHNIKY BRATISLAVA Zborník prednášok z medzinárodnéhó sympózia KOVOVÉ MATERIÁLY S VYSOKÝMI MECHANICKO-F...
^ SLOVENSKÁ VĚDECKOTECHNICKÁ SPOIOČNOSŤ DOM TECHNIKY BRATISLAVA
Zborník prednášok z medzinárodnéhó sympózia
KOVOVÉ MATERIÁLY S VYSOKÝMI MECHANICKO-FYZIKÁLNYMI VLASTNOSTAMI 1. dici
Slovenská vědeckotechnická spotočnosť-Edičně středisko-Bratislava
Vydala Slovenska vědeckotechnická apolocnoaf - Doa techniky Bratislava v Edičnoai atrediaku SVTS Bratislava C)
SVIS - Edičná stradisko Bratislava, 1977
I.sekcia-VYSOKOPEVNÉ KONSTRUKČNĚ OCELE A ZUATINY
Ing. Čestmír
L a n g ,
CSc. -
Ing. Luboe
H y s p e c k ý
,
flssR
ZPEVNĚNÍ OCELI SE SNfgENJM OBSAHEM PERLITU. MIKBOLEQOVANE' TITANEM
Titan je až dosud nejméně používanou mikrolegurou v konstrukčních svařitelných ocelích. Prozatím dosáhlo mikrolegování tímto prvkem nejsíráího uplatnění při výrobě tlustých plechů dodávaných v normalizačně žíhaném sta vu (práce německé Školy [l, 2 ] , ČSN 11 483 a 11 484). S použitím titanových ocelí dodávaných ve stavu po doválcování ee setkáváme jen ojediněle \ 3 až
»]• V konfrontaci a niobem a vanadem je titan prvkem, který vyvolává ve stavu po doválcování výrazné precipitacní zpevnění a poměrně malé zjemnění feritického zrna. Z této skutečnosti plyne, že oceli s titanem dodávané ve stavu po doválcování vykazují vital náchylnost ke křehkému lomu než niobová a vanadové oceli. V naSich podmínkách vSak ve prospěch použití titanu hovoří především cenová hlediska, protože feroniob se dováží z devizové oblasti s cena ferovsnadu je velmi vysoká. Z rozboru provedeného v práci [6.] vyplynulo, že pro dosaženi stejného přírůstku pevnosti u pásové oceli je nutno vynaložit při použití niobu 2,5-krát a při aplikaci vanadu 5-krét více finančních prost ředků než při mikrolegování titanem. Na základě těchto úvah bylo ověřeno použití Ti na výrobu bezešvých trub [ój a na výrobu pásové oceli jakosti X 60 podle API do tloušťky 8 mm. Výsledkem byl návrh chemického složení pásové oceli X 60 NHKG ( C _ ^ = = 0.21 *. « " W = 1 ' 5 0 *• S i mai = °i 5 5 »• P ma* = "'^ *• S max = °> 03 *• Al_j_ « 0,02 í, Tu.,-= °,08 * ) s těmito mechanickými hodnotami:
^ t min = 517 KPa,
3*2. ^
= 22 % ~ 7 ] .
Ferapektivní cestou vývoje konstrukčních ověřitelných ocelí je snižo vání podílu perlitické fáze. Snížením podílu perlitu v oceli je možno do sáhnout výraznějšího vlivu zjemnění zrna na tranzitní teplotu houževnatos ti (gradient poklesu tranzitní teploty v důsledku zjemnění zrna je -8 °C. .••i'* pro ocel s 20 * perlitu, zatímco u oceli s 5 * perlitu představuje již -22 ° C . B B t 8]l Vzhledem k tomu, že naSí snahou bylo snížit náchyl nost titanové oceli ke křehkému lomu, rozhodli jsme se sledovat vliv tita nu u oceli se sníženým obBahea perlitu v Širokém roziuezí podmínek válcová ní v poloprovozním i provozním měřítku.
fi Materiál
Použili jeme jedné 230-tunové tavby vyrobené na peci MB v ocelárně NHKG, která měla průměrné chemické složeni: 0,078 % C, 1,70 % Kn, 0,50 í Si, 0,025 % P, 0,018 % S, 0,123 % Ti, 0,024 * A ^ o j n *
Poloprovozní válcováni Zkušební materiál pro poloprovozní ověření vlivu válcovacích podmínek na mechanické vlastnosti oceli se sníženým obsahem perlitu byl odebrán z bram
vyválcovaných v blokovně NHKG. Válcovalo ,se na poloprovozním vrat
ném duu 2ĎAS, instalovaném ve VÚHŽ Dobrá. Režim válcování byl realizován tak, aby se z hlediska použitých teplot a deformací co nejvíce přibližoval podmínkám ve spojitém pořadí trati F B00 HHKQ. Průměrný průřez výchozího materiálu byl 82 X 13$ mm. Válcovalo se pěti libéry po 20 * na konečnou tloušťku 12 mm. Teplota ohřevu ae pohybovala v rozmezí 1 230 až 1 260 °C/ /l b. Tří různých teplat dováleováni (950, 875 a 800 °c) ae dosáhlo prodle vou před posledním průchodem. Z každého vývalku ae rozdělením na polovinu a volbou různých dob ochlazovaní pod sekcí laminárniho chlazení zlákaly dvě varianty svinovacích teplot. Pro každou teplotu dovalcování jsme měli k dis pozici čtyři různé hodnoty svinovacích teplot, pohybujících ae v rozmezí 600 až 750 °C.
Provozní válcování Na základě výsledků poloprovozního válcování se začal vyrábět páa roz měru 400 x 6 mm ze změněné tavby. Z hlediska dispozičního řešení trati P 800 nebylo možno použit regulace teploty dovalcování, protože by se aplikaci prodlev před spojitým pořadím znační snižoval výkon válcovací tratě. p rotp se pouze regulovala svinovací teplota (přepínáním chladicích sekcí na výbě hovém úseku) v Širokém rozmezí od $70 do 815 °C. r spl«ta dovalcování pásu ae pohybovala od 900 do 920 °C.
Dosažená výsledky
Poloprovozní válcování průběh mechanických hodnot v závislosti na teplotě svinování a různých reiimech teplaty dovalcování je dokumentován no obr. 1. Poloprovozní válco vaní prokázalo výrazný vliv svinovací teploty a poměrně malý efekt teploty dovalcování. Hec kluzu i tranzitní teplota T, - (vztažená na smluvní energii PV * 34 j.ca
) vykazují vcelku plynulý poklea se zvýšením T •
. Jedinou
7 výjimku tvoří hodnota T, 5 = +65 °C, dosažená při svinovací teplotě 595 C. a teplotě doválcovanl 875 °C. U tohoto režimu váak byl na metalografických výbrusech zjištěn určitý podíl horního bainitu. Velikost feritického zrna se v závislosti na podmínkách doválcovanl výrazněji neměnila (d = 0,017 - 0,023 mm). Průměrný obsah perlitu byl asi 8 56. poměrně velmi vysoké hodnoty T, - jsme nepovažovali za absolutního uka zatele náchylnosti oceli ke křehkému loou. Zajímaly nás spíše v konfrontaci s předchozími výsledky. V práci [7] jsme na stejném poloprovozním zařízeni válcovali běžnou C-íto ocel mikrolegovanou titanem. Tehdy jsme u oceli (C = = 0,19 % a Un = 1,23 *) s přísadou 0,105 * Ti dosáhli při T d o v = 900 až 950 °C a svinovací teplotě 740 až 540 °0 tranzitní teploty 1-35 = +40 až + . 3,5 +15 až +25 C, která jsme získali pri válcování zkou Hodnoty T 3,5 mané oceli, potvrdily příznivý vliv sníženého obsahu perlitu na odolnost proti křehkému lomu.
1. Poloprovozní válcování oceli se sníženým obsahem perlitu a - průběh pevnostních hodnot, b - průběh tranzitní teploty
Provozní válcováni Vliv teploty svinování na mechanické vlastnosti pásu 400 x 6 mm je za chycen na obr. 2. Pokles pevnostních hodnot je velmi výrazný až do T = • 670 - 700 °C. Toto rozmezí teploty svinování je možno považovat za urči tou hranici použití oceli. Při dodržení režimu svinovací teploty mszi 700 až 750 °C je možno u zkoumané oceli dosáhnout s dobrou rezervou mechanických
vlae'.nosti požadovaných pro .jakost X 65 C(^.t = 440 MPs., 3 2 „ ~ 20 « ) . J?odnoty vrubová houževnatosti BV ( z í s k a n í na vzorcích Sirky 5 m»^ e t r a n z i í ^ í teploty T, 5 ae přitom pohybují kolem 100 J.cm , reap. -20 až -10 ° 0 . " i ] i kost f e r i t i c k á h o zrna ae měnila v poměrné malám rozmezí - od d ~ 0,0X6 tm (pro T ^ = 570 ° c ) ai do 0,024 mu (odpovídající svinovací t e p l o t ě 81? ° 0 ) .
Obr. ?. Provozní válcování pásu 400x6 mm z oceli ae sníženým obsahám perlitu a - průběh pevnostních hodnot a tažnosti, b - průběh BV a i , .
Hodnocení výsledků Vylučování p r e c i p i t á t ú mikrolegujlcích prvků bylo v obecně podobě po psáno řadou autoru; základní údaje o p r e c i p i t a c i v o c e l í c h mikrolegovaných titanem obsahují práce H e y e r a a s p o l . [ 9 ] , G r a e s h o f a a apol. f l j a K o r c h y n a k a h o a S t u a r t a [loj. při ohřevu před válcováním ae rozpustí a i k r o l e g u j í c l prvky v a u a t e n i t.v. v průběhu deformačního proceau probíhá v o b l a s t i spodního a u s t e n i t u i n tenzivní precipitaca karbidu a karbonitridu. Optimálními mlaty p r e c i p i t a c e jsou hranice zrn a poruchy vzniklá při deformaci (obsazením hranic zrn karbonitridy je možno interpretovat zpoždění r e k r y s t a l i z a c e , k němuž dochází u mikrolegovaných o c e l í ) . Hrubí i p r e c i p i t á t y mohou působit jako nukleaSnl místa f e r i t i c k á f á z e , což apolu se zpožděním rekryatalizace vede ke zjemně ní zrna f e r i t u . Precipitaee v austenitu ovlivňuje pouze v e l i k o a t f e r i t i c k á ho zrna, a l e nezpflaobí zpevnění matrice.
9 DalSÍ precipitace probíhá na mezifézi r/m v průběhu trauaforraace. Ve výsledná aikrostrukture jsou tyto částice uspořádány v řadách, jejichž vzdálenost odpovídá rychlosti ochlazováni v průběhu transformace. Dosud ne ní jednoznačně prokázáno, zda tato precipitace způsobuje zvýšení pevnosti
[10]. Při ochlazování vyvalkfl nastává v důsledku snížené rozpustnosti uhlíku a dusíku ve feritu vylučování dalSlch precipitétů mikrolegujících prvků. Tvorba shluku (clusters) a koherentních karbonitridfl vyvolává velmi silné vytvrzenl feritické fáze. NejintenzivnejSÍ zpevnění matrice lze pozorovat v oblasti 550 až 650 °C. M e y e r [9] uvádí, že po žíhaní 630 °C/1 h, ná sledujícím bezprostředně po rozpouStšcln žíhání, je možno u oceli a 0,17 % Ti dosáhnout zvýšení meze kluzu až o 400 MFa. Uvedeny popis precipitace vedl k technologickým doporučením při válco vání oikrolegovanych ocelí, která jsou považována za obecně platná [10]: a) nízká teplota doválcováni (pro zachováni jemného austenitického zrna), b) rychlé ochlazení po doválcováni (nukleace velkého množství feritických zrn), c) nízká teplota svinování (omezeni růstu zrna a optimalizace precipitace).
too
0.95
r~
,-*-
aao •
a
'
5
^ 700
750 Tlw
[-C3
Obr. 3. Vztah aeti teplotou svinováni a množstvím vázaného titanu ^poloprovozní válcováni v
10 Pro dokrealení obrazu o působení titanu v oceli
ae sníženým obsahem
perlitu jame výsledky uvedené v obr. 1 doplnili elektrochemickým stanove ním obsahu vázaného titanu při jednotlivých režimech poloprovozního válco vání. Na obr. 3 je dokumentována závisloat množství vázaného titanu ( vyjád řeného poměrem množství vázaného Ti k celkovému množství titanu v oceliv na teplotě svinovaní pro teploty dovélcovéní 950, 675 a 800 °C. Z obrázku je zřejmé, že intenzita precipitace Ti(CN) roste a klesající teplotou dovélcováni (větší množství poruch při deformaci) a také s rostoucí teplotou svino vání (příznivější kinetické podmínky pro precipitaci') •
Údaje Ti v 6 S /** c e ik P1"0 jednotlivé režimy poloprovozního válcování jame na obr. 4 uvedli do relace a odpovídajícími hodnotami meze kluzu. Co tohoto