Kótování na technických výkresech Základní pojmy: Kóta – číselná hodnota vyjádřena v příslušných měřících jednotkách určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů předmětu bez ohledu na měřítko, ve kterém je předmět zakreslen. Posuzuje se se zřetelem na - funkci výrobku - postup jeho výroby a montáže - způsob kontroly jeho rozměrů funkční kóta – rozměr důležitý z hlediska funkce předmětu nefunkční kóta – rozměr, který není důležitý z hlediska funkce předmětu informativní kóta – přibližný rozměr uvedený pouze v oblých závorkách pro informaci
Provedení kót: Kótovací čarou rozumíme čarou ohraničenou hraničícími značkami, výjimku tvoří zkrácená kótovací čára, která má hraničící značku jednostranně.
Pomocnými čarami rozumíme vynášecí a odkazové čáry, přičemž a) vynášecí čára se kreslí kolmo ke směru kótovacího prvku, je-li to nezbytné, mohou být kresleny jako šikmé, avšak spolu rovnoběžné.
- Při kótování rovinných úhlů se kreslí vynášecí čáry jako úsečky vycházející z vrcholů úhlů a kótovací čáry se pak kreslí jako oblouky kružnic se středy ve vrcholech těchto úhlů
- Vynášecí čáry se nepatrně prodlužují za kótovací čáry - Protínající se vynášecí čáry se prodlužují nepatrně za jejich průsečík
b) odkazová čára se použije tehdy, je-li nedostatek místa nad kótovací čarou nebo kótovací čára v nevhodné poloze – pak se kóta zapisuje nad odkazovou čáru
- lze ji použít i v případě, že nelze kótovací čáru nakreslit
Veškeré kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkými plnými čarami.
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar: - kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s obrysovými, odkazovými ani vynášecími čarami, ani nesmí být pokračováním - kótovací čáry mohou být pokračováním os pouze v tom případě, že jsou použité jako vynášecí čáry
- pomocné čáry nemají protínat kótovací čáry, není-li to nevyhnutelné - kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř plochy řezu, nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačujících materiál v řezu - je dovoleno užit vynášecích čar současně jako čar jako čar kótovacích při kótování
- kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů - je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou, umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu - vzdálenost mezi kótovacími čarami a vzdálenost kótovacích čar od čar obrysových má být taková, aby zapsaná kóta byla vždy jednoznačně vázána k příslušné kótovací čáře (optimální vzdálenost 7 mm)
Zkrácenou kótovací čáru lze použít ke kótování: - poloměrů
- průměrů bez ohledu na to, je-li zobrazena celá kružnice nebo pouze její část - průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu - částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů - rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čarami přeplněn - ke kótování vzdálenosti od prvku, který není zobrazen na výkrese
Hraničící značky - kótovací čáry se ukončují hraničícími šipkami
Pravidla pro kreslení hraničících značek: - velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese - hraničící značky se kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5až 5) - úhel rozevření hraničící šipky má být mezi 15°až 90°, přičemž hraničících šipek s úhlem 90° se nemá používat při řetězcovém způsobu kótování - hraničící šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar dle obrázku
- není-li mezi čarami dostatek místa pro nakreslení obou hraničících šipek nebo zapsání kóty, mohou se kreslit šipky vně pomocných nebo obrysových čar - hraničící značky nesmí protínat žádná čára
- hraničící šipky se kreslí vně ploch s grafickým vyznačením materiálu v řezu
- hraničící šipky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo, jejich délka má být v rozmezí 2,5- 5 mm - střídají-li se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraničící šipky u kratších kót vynechat - je-li za sebou v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých rozměrů, dvě k sobě přilehlé hraničící šipky nahradíme jedinou hraničící úsečkou
Zapisování kót kóty se zapisují písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti dostatek místa pro umístění kóty umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára není-li na výkrese dostatek místa pro umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry za nedílnou součást kóty se považuje písemné a obrazové značky (např. průměr) jestliže by nějaká čára měla protnout nebo rozdělit kótu, pak takovou čáru musíme v místě kóty přerušit kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti, se podtrhává úsečkou v tlustém provedení a podtržení se umísťuje pod kótovací čáru u součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry se nepřerušují teoretický rozměr se zapisuje v rámečku, kresleném tenkou plnou čarou
Soustavy kót 1. Řetězcové kótování – jedná se o řetězce bezprostředně za sebou následujících kót
Větší počet stejných rozměrů je možné kótovat součinem, v němž první člen udává počet roztečí prvků a druhý člen udává rozměr roztečí
Samostatnou kótou se zakótuje první rozměr v řetězci tehdy, neníli zobrazen plný počet prvků nebo při přerušení obrazu.
2. Kotování od základny – má-li poloha kótovaných prvků funkční vztah k jednomu prvku, kótují se délkové i úhlové rozměry od tohoto prvku, který je zároveň společnou základnou pro kótování. Kótovací čáry délkových nebo úhlových rozměrů vycházejí od téže vynášecí čáry nebo osy.
3. Smíšené kótování – je-li účelné, mohou se uvedené soustavy kót na výkrese kombinovat.
Otázky k opakování: 1. Objasni pojmy: kóta, funkční kóta, nefunkční kóta, informativní kóta 2. Vysvětlete základní způsoby provedení soustav kót a jednotlivé případy znázorněte na konkrétních příkladech 3. Vyjmenujte základní způsoby umísťování kót 4. Specifikujte pravidla pro kreslení hraničících značek
Použitá literatura Technické kreslení a deskriptivní geometrie, J. Švercl, Scientia 2003 Technické kreslení, Ing. Václav Slanař, Nakladatelství J&M Písek 199 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Iveta Konvičná Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).