KOSTELÍK zpravodaj farností Studénka a Butovice LISTOPAD 2015
ROZHOVOR
LISTOPAD 2015
Rozhovor s Pavlou Langerovou Přináším vám rozhovor s mladou maminkou, která se do naší farnosti přivdala, a proto bych vám ji ráda více přiblížila. 1. Řekni nám něco o sobě. Jmenuji se Pavla Langerová a pocházím z katolické rodiny z Pozlovic, což je velmi pěkná vesnička u lázeňského města Luhačovice. Jsem nejstarší ze tří sourozenců a mám dva mladší bratry. Přestěhovala jsem se za manželem do Studénky a máme dvě šikovné a velmi živé holky.
2. Vzpomínáš si, jak jsi prožívala víru v dětství? (v kostele, s rodiči doma, ve škole...) Odmalička jsem byla vedená k životu ve víře v Pána Ježíše a aktivně jsem navštěvovala společenství věřících. Pozlovická farnost je celkem živá a mladí tam mají různé možnosti setkávání. Navštěvovala jsem pozlovskou schólu a spolčo - společenství mladých. Společně jsme pak jezdili na různé diecézní setkání či tábory. Strašně ráda vzpomínám na tu dobu, ve společenství věřících kamarádů jsem se cítila hrozně dobře a zároveň to prospělo i k prohloubení mého duchovního růstu. 3. Které církevní svátky jste doma slavili? Doma jsme slavili samozřejmě hlavně velikonoce a vánoce. Zejména postní a adventní dobu jsme se snažili dodržovat, to jsme se večer modlívali společně desátek svatého růžence, velmi ráda vzpomínám na tyto večery. Samozřejmě jsme slavili i ostatní svátky v průběhu roku, většinou účastí na mši svaté. 4. Co pro Tebe znamená Ježíš? Pán Ježíš pro mě znamená naději a lásku. Můžu s ním kdykoliv mluvit a vím, že mě nikdy neodmítne. Je tu pro nás všechny a dává mi sílu v každodenním životě a chrání mně i celou naši rodinu. 5. Jak prožíváš víru se svou rodinou teď? Snažím se vést k víře i naše děti společnou modlitbou a návštěvou mše svaté.
6. Jaké pro Tebe bylo přestěhovat se z Prahy do neznámé Studénky? Do Studénky jsem jezdila s manželem často k jeho rodině, takže jsem věděla, jaké to tu bude. Akorát jsem tu nikoho neznala. Ze začátku mi hodně chybělo duchovní společenství, ale zrovna v tu dobu jsem se poznala s Jaruškou-hlavní iniciátorkou založení společenství maminek-a všechno se změnilo. Touto cestou bych jí a i ostatním maminkám chtěla poděkovat za toto skvělé společenství, kdy si navzájem předáváme naše zkušenosti, prožitky a hlavně podporu. Díky tomuto společenství jsem poznala úžasné lidi, na kterých je vidět opravdová živá víra a jsem za to moc vděčná. 7. Jaký máš duchovní prožitek z poslední doby? Vzpomínám si na nedělní mši svatou asi 3 týdny zpátky, to jsem byla s holkama v Butovicích a vypadalo to, že nebudou klidné. Seděly jsme v lavici a já jsem se podívala na sochu Panny Marie a poprosila jsem ji o pomoc. A ona mě vyslyšela. Holky byly moc hodné a celou dobu si v lavici malovaly. A já jsem cítila opravdovou boží přítomnost. Bylo to moc pěkné prožití nedělní mše. Tento osobní prožitek mám spojený se zážitkem mojí švagrové, který se jí stal asi před měsícem a dvěma týdny, o který bych se ráda podělila. Možná jste už slyšeli o tom, že na Slovensku ve vesnici Dechtice se už několik let zjevuje Panna Maria. Věrka a bratr se to dozvěděli od P.Huberta z luhačovické farnosti. Tato zjevení probíhají první neděli v měsíci a Panna Maria se zjevuje několika vizionářům. Švagrová a bratr mluví o nádherném duchovním prožitku. Byly tam i s malou dvouletou
Verunkou, která je hodně akční a upovídaná. Po celou dobu modlitby svatého růžence, kdy probíhá zjevení, byly všechny přítomné děti hodné a v klidu si hrály, okolo byl hrozný klid a cítili se v bezpečí, prý to bylo neuvěřitelné, krásné. Jestli máte zájem, můžete si o tom více přečíst na této adrese http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=20101000 36.
PROBĚHLÉ DUCHOVNÍ AKCE
LISTOPAD 2015
3.10. se konala Děkanátní pouť v bazilice Panny Marie ve Frýdku 17.10. proběhl Národní Eucharistický kongres v Brně V sobotu 17.října jsme se někteří z našich farností vydali na první Národní eucharistický kongres do Brna. Já jsem cestovala vlakem. I když měla mašina technickou závadu a my jsme měli 70 minut zpoždění, nakonec jsme na Náměstí Svobody dorazili asi jen s 10 minutovým zpožděním. Atmosféra byla od prvních okamžiků velmi poklidná a já se mohla také soustředit na bohoslužbu, kterou sloužil německý kardinál a papežský legát Paul Josef Cordes. S prvními tóny hudebního doprovodu mše svaté a s pohledem na tolik věřících lidí, kteří v klidu a pokojně stáli, zpívali a modlili se, jsem věděla, že je moc dobře, že mohu
být právě zde. Klaněli jsme se jedinému pravému Bohu a všichni to viděli, jak se usmíváme a já jsem byla vděčná a také hrdá. Stáli jsme pevně na zemi a hlásili se ke katolické víře a k našim kořenům. Nějak jsem cítila, že je mnohem lépe, než kritizovat a polemizovat na mediálních sítích o uprchlické krizi a úpadku Evropy, jít do ulic a ukázat všem, o co nám vlastně jde a kdo jsme. Při průvodu městem s monstrancí mě zaplavila vděčnost a radost, že naše kroky a uzdravující přítomnost Pána Ježíše je tady pro všechny lidi, bohaté, chudé a trpící, pro uprchlíky i vládní činitele, pro věřící i nevěřící. Myslím si, že se první Národní eucharistický kongres, i přes rozpačité začátky před půl rokem, o co vlastně půjde, povedl a byl požehnáním pro nás všechny. Vždyť, co je důležitější, než být hlasateli radostné zvěsti a solí a světlem světa. Lenka 18.10. se při Misijní neděli konala sbírka na misie. V neděli 18. října celá církev slavila Misijní neděli. Ve všech farnostech se v tento den věřící modlí za všechny trpící a chudé v misijních územích po celém světě. S modlitbou mohou věřící také finančně přispět na projekty, které realizují Papežská misijní díla. Také děti z našich farností se zapojily do misijní akce, kdy v hodinách náboženství namalovaly pohlednice na téma „ Mír pro všechny děti na světě“. Dostaly úkol namalovat obrázek, symbol, který si vybaví, když řekneme slovo mír pro děti, co by dětem ve válce přáli. Kromě malování mohly starší děti napsat nějakou myšlenku, úryvek z Bible na téma pokoj a mír. Děti se do malování zapojily velmi poctivě a moc se snažily, což určitě přineslo ovoce i o misijní neděli, kdy jsme mohli malované pohlednice nabídnout k prodeji za dobrovolný příspěvek v
kostelích ve Studénce i v Butovicích. Děti si „vymalovaly“ 2065 Kč, které pošleme na projekty PMD zaměřené na podporu dětí v chudých oblastech v oblasti vzdělávání, lékařské péče a potravinové pomoci. Pán Bůh zaplať všem, kdo si pohlednici zakoupili, a tak udělali radost nejen našim dětem, které je namalovaly, ale také dětem, které malovat nemůžou. Lenka
PROŽÍVÁME CÍRKEVNÍ SVÁTEK
LISTOPAD 2015
Slavnost Všech svatých prožíváme hned 1.listopadu, který připadá letos na neděli.
Slavnost Všech svatých Slavnost "Všech svatých" se mnohokrát nesprávně zaměňuje za vzpomínku na všechny věrné zemřelé (památka zesnulých, "Dušičky"). Zatímco posledně jmenovaný svátek může mít podobu tradiční podzimní návštěvy hřbitova spojené se zapalováním svíček a nezřídka pouze se vzpomínkou bez modlitby, slavnost "Všech svatých" znamená pro křesťany více. Svátek vychází z historické události zasvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) Panně Marii a všem svatým mučedníkům dne 13.5.609. Na křesťanském Východě se slavil společný svátek všech mučedníků již od 4. století. V 8. století se v Irsku a v Anglii, u Keltů a Franků začal slavit svátek Všech svatých (nejen mučedníků) 1.11. Toto datum se ustálilo snad proto, že u Keltů začínal v tento den nový rok. Dnes vyhovuje i kvůli těsné blízkosti s památkou na zemřelé a s melancholickými podzimními pocity. Slavení svátku Všech svatých se brzy rozšířilo a v Římě se slaví pravidelně od 9. století. Jde o společnou slavnost lidí, kteří po smrti vstoupili do nebe, to znamená do stavu svrchovaného a konečného štěstí ve společenství s Bohem a se všemi žijícími, kteří jsou spojeni s Kristem, jenž svou smrtí a zmrtvýchvstáním zajistil lidem věčný
život. Toto tajemství společenství se samotným Bohem překonává jakékoliv chápání a představivost. Ne každý, kdo zemřel, je svatý, proto se svátek "Všech svatých" netýká všech zemřelých, jak se často uvádí. Všem, kteří odešli z tohoto světa, je věnovaná vzpomínka 2.11. Pro věřící je však také spojena s modlitbou, buď ve spojení s blízkými zesnulými, nebo pokud ještě nepřišli do nebe, za uvedení duší zesnulých do věčné blaženosti s Ježíšem Kristem. Plnomocné odpustky (odpuštění trestů za hříchy) pro duše, které potřebují očištění, mohou křesťané získat v oktávu svátku "Všech svatých", tj. v prvních osmi listopadových dnech. Musí přijmout svátost smíření, eucharistie a pomodlit se na úmysl Svatého otce (Otče náš, Zdrávas Maria nebo jinou modlitbu). Co jsou to odpustky? Odpustky (latinsky indulgentiae) jsou prominutí časných trestů před Bohem za hříchy, jejichž vina a s ní související věčné tresty již byly odpuštěny. Je to odpuštění, které může náležitě připravený věřící obdržet prostřednictvím církve. Podle toho odpouštějí-li všechny časné tresty, nebo jen část, rozlišují se odpustky na úplné a částečné. Každý věřící přitom může získat tyto odpustky buď sám pro sebe, nebo pro zemřelé na způsob přímluvy. Udělení částečného odpustku se již dnes neoznačuje dny nebo roky, ale znamená, že věřící, který s kajícím srdcem vykoná skutek obdaření částečným odpustkem, dostane z moci církve navíc stejný díl odpuštění časného trestu, který již dosáhl samotným tímto činem. Znamená to tedy, že "podíl odpuštění je zdvojnásoben". K tomu, aby byl někdo způsobilý získat odpustky, musí být pokřtěný, neexkomunikovaný a ve stavu milosti. K tomu,
aby způsobilý člověk odpustky získat, musí mít úmysl je získat a musí splnit uložené skutky v předepsané době a stanoveným způsobem.
Pro získání plnomocného odpustku jsou nutné čtyři věci:
Jak získat plnomocné odpustky? Plnomocný odpustek můžeme získat jen jednou denně. Výjimku může tvořit případ, když je člověk v nebezpečí smrti. Plnomocný odpustek je nám udělen např.:
nejméně půl hodiny rozjímáme nad písmem svatým s úctou povinnou Božímu slovu modlitba růžence v kostele, v rodině, nebo jiném společenství. Růženec je třeba se modlit nepřetržitě, bez přerušení přijmeme požehnání papeže městu a světu (Urbi et Orbi) a to i prostřednictvím rozhlasu či televize. když se zúčastníme nejméně třídenních exercicií zbožně vykonáme křížovou cestu. Na místech zastavení rozjímáme o utrpení a smrti Krista zbožně používáme předmětů posvěcených papežem, nebo biskupem. Tento plnomocný odpustek může být získán jen na svátek sv. Petra a Pavla vykonáme nejméně půlhodinovou adoraci před nejsvětější svátostí obnovíme křestní slib použitím jakékoliv obvyklé formule během oslavy velikonoční vigílie, nebo při výročí našeho křtu. navštívíme v době od 1. do 8. listopadu hřbitov a pomodlíme se za duše v očistci.
vykonání skutku, s kterým je spojen odpustek přijetí svátosti smíření, eucharistické přijímání a modlitba na úmysl Sv. otce, navíc je požadováno, aby se nelnulo ke hříchu - ani k všednímu.
Podmínky zpovědi, přijímání a modlitby na úmysl papeže mohou být splněné i několik dní před, nebo po vykonání předepsaného skutku. Pro získání několika plnomocných odpustků v různých dnech stačí jedna zpověď. Kdo se úplně nezbavil záliby ve hříchu, nebo plně nesplnil uvedené podmínky, získává odpustek pouze částečný. Získání částečného odpustku Částečný odpustek můžeme získat, když při konání svých běžných denních povinností a snášení životních břemen obrátíme svou mysl k Bohu a v důvěře přidáme "střelné modlitby". Dále, když s milosrdným srdcem a oživení duchem víry pomůžeme službou našim bližním, kteří jsou v nouzi, nebo když se v kajícím duchu zdržíme něčeho, co nám je dovolené a příjemné. Částečný odpustek lze získat vícekrát za den. Mezi velkým množstvím modliteb a skutků spojených s částečným odpustkem patří kupříkladu:
modlitba Magnificat recitace Apoštolského vyznání víry, pozorná přítomnost při kázání, modlitba Anděl Páně, návštěva hřbitova a modlitba za zesnulé.
Odpustky a zemřelí Svatý Tomáš Akvinský píše: "Někteří lidé žijící na tomto světě, a duše přebývající v očistci, jsou milostí v silném spojení s Bohem a přece se k nim nevysílá modlitba... Ti, kteří jsou v očistci, přestože jsou výše než my pro svoji neschopnost konat hřích, jsou pod námi v trestech, které trpí a podle toho nejsou v takovém stavu, aby se za nás modlili, ale naopak, aby se za ně konaly modlitby." Církev zná jen jeden způsob spojení s dušemi v očistci. A tím jsou naše přímluvy a modlitby za ně. Církev tak již od prvních dob křesťanství uctívala památku zemřelých, přimlouvala se za ně a přinášela za ně eucharistickou oběť. V tomto kontextu také doporučuje odpustky a kající skutky za zemřelé. Proto můžeme číst i dnes v katechizmu katolické církve: "Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy téhož společenství svatých, můžeme jim pomáhat, mimo jiné tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy." Zcela logicky lze předpokládat, že každá duše osvobozená z očistce, v okamžiku vstupu do církve oslavené bude pamatovat na ty, kteří přispěli ke zkrácení jejích časných očistcových trestů. (Zdroj: www.farnostlouka.cz)
22.listopadu prožíváme letos neděli, kterou se končí církevní rok.
Svátek Krista Krále Již téměř devadesát let slaví církev svátek Krista Krále. Ustanovil jej v době sílící sekularizace papež Pius XI. jako den, který má připomínat svrchovanost Kristovy vlády nad všemi politickými režimy. Vůči těm totalitním byl tento svátek namířen obzvlášť, neboť tehdy se komunismus i nacismus prudce rozbujely. Pius XI. (občanským jménem Achille Ratti) nebyl v této oblasti bez osobních zkušeností. Dva roky předtím, než jej v roce 1922 překvapivě zvolili papežem (byl v té době totiž teprve tři roky biskupem a jediný rok kardinálem), sloužil jako nuncius v Polsku a zažil na vlastní kůži bitvu Piłsudského s bolševiky o Varšavu. Při těchto bojích jako jediný zahraniční diplomat odmítl opustit polské hlavní město. Nakonec jej musel z Polska stáhnout sám papež Benedikt XV., neboť údajně nepotřeboval Rattiho jako mučedníka, ale jako nuncia. Ve vztahu k rudé i hnědé totalitě nenechával Pius XI. nikoho na pochybách, že obě tyto ideologie jsou novodobými formami pohanství a není mezi nimi v zásadě rozdílu. Komunismu vyčítal nejen jeho ateismus, ale popírání lidské svobody vůbec, nacismu pak zejména jeho rasovou politiku. Zcela jednoznačně se proto postavil za pronásledované Židy a v tomto smyslu instruoval též katolíky. „Ne, ne, říkám vám, pro křesťana je vyloučeno přijmout antisemitismus. Vyloučeno. Skrze Krista a v Kristu jsme duchovní následovníci Abraháma. Duchovně jsme všichni Semité,“ napsal rok před začátkem druhé světové války a pár měsíců před svou smrtí.
Jak loňský sníh mizí… Bylo by však příliš zjednodušující, kdyby se svátek Krista Krále vymezoval jen vůči vnějšímu ohrožení církve. Oproti době Pia XI. dnes nečelíme jen pronásledování, ale také zesvětštění církve samotné. Tento svátek není jen pobídkou k vytrvalé rezistenci vůči vnějším nepřátelům, nýbrž i mementem, aby se církev vzepřela svému vnitřnímu drolení – tento aspekt tohoto svátku je dnes obzvlášť aktuální. Církev se nesmí zabydlet v žádné epoše, zejména ne v té, která jí dopřává jisté výsady a možnost zpohodlnění. „Na světě soužení míti budete, ale doufejte, já jsem přemohl svět,“ praví Pán. To je to jediné, o co se může církev opřít. Kristovo kralování není z tohoto světa, neprosazuje se násilím, chytračením ani jakýmkoli lidským výkonem. Roste zvolna jako ono hořčičné zrno. Ježíšovo kralování se v tomto světě prokazuje neokázalou službou, mytím nohou těm, k nimž v Kristově jménu přicházíme, a v neposlední řadě – následováním. Je vždy aktivitou zdola, žádným nárokem. A zároveň zacílením: Ježíš Kristus – náš Pán a Král – je cíl lidských dějin, bod, v němž se sbíhají tužby dějin a civilizace. A proto je psáno u evangelisty Marka: „Obraťte se a věřte evangeliu!“ Svátek Krista Krále vrací i křesťany 21. století v naší zemi ke znovuobjevení autority toho, který navzdory dramatickému vývoji posledních desetiletí zůstává tou jedinečnou a nikým nepřekonatelnou cestou, pravdou i životem. I když se zdá, jako by nic vyššího nad námi neplatilo, i když naše technické a materiální možnosti přesahují jakékoli sny předchozích generací, kristologický výklad dějin i našich životů se tomu všemu navzdory prokazuje jako vůbec to nejhlubší a nejpevnější, na čem lze dnes i v budoucnu stavět. Ať už v našem osobním životě či ve veřejném prostoru. Viva Cristo Rey! (Zdroj: www.katyd.cz)
SVÁTEK SVATÝCH
LISTOPAD 2015
PŘIPRAVOVANÉ DUCHOVNÍ AKCE
LISTOPAD 2015
Možnost přijmout svátost smíření před slavností Všech Svatých bude takto: ČTVRTEK 29.10. od 17:00 zpoveď, v 18:00 mše svatá ve Studénce PÁTEK 30.10. od 17:00 zpověď, v 18:00 mše svatá v Butovicích
Mše svatá v den vzpomínky na všechny věrné zemřelé 2.11. v 16:30 v Butovicích v 18:00 ve Studénce
8.11. bude sbírka ve Studénce: Na opravu oltářů v Butovicích: Na opravu kostela 15.11. je Den Bible Sbírka při mši svaté bude určena na Bible
Děti si mohou vybarvit obrázek
Příspěvky do příštího Kostelíku můžete předávat na faře, Martině Pituchové nebo na e-mail
[email protected] http://farnostistudenkabutovice.webnode.cz
