KOSTELEC NAD LABEM s částmi Rudeč a Jiřice

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

KOSTELEC NAD LABEM s částmi Rudeč a Jiřice

TEXTOVÁ ČÁST S TABULKAMI

Zpracovatel :

Archi-ka, architektonické a inženýrské studio Ing. arch. Kateřina Sovinová Pod Karlovem 8 120 00 Praha 2 - Vinohrady

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

Územní plán města Kostelec nad Labem

Obsah : A.I.1. A.I.2. A.I.3. A.I.4. A.I.5.

Zadání úkolu a jeho hlavní cíle: Zhodnocení ÚPD a ÚPP Použité podklady Členění dokumentace Vyhodnocení splnění podmínek Souborného stanoviska a Zadání ÚPO

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.

Řešené území - jeho hlavní vlastnosti z hlediska vnějších a vnitřních 7 B.I.1. Geografická poloha, hranice a vnější vazby B.I.2. Určující faktory jednotlivých funkčních složek

3 3 4 6 6 7

B.I. vztahů

7 8

B.II. Koncepce hlavních funkčních složek B.II.1. Charakter města, vnější vztahy B.II.2. Historie B.II.3. Urbanistické založení a vývoj B.II.4. Stavební fond a kulturní památky B.II.5. Obyvatelstvo a bytový fond B.II.6. Veřejné vybavení, obchod a služby B.II.7. Průmysl, těžba, stavebnictví B.II.8. Zemědělství a lesnictví B.II.9. Rekreace a cestovní ruch B.II.10. Technická infrastruktura B.II.11. Nadřazené inženýrské sítě B.II.12. Struktura osídlení B.II.13. Krajina a životní prostředí

9 9 9 11 12 14 15 18 19 21 22 40 41 44

C.

PLÁN VYUŽITÍ PLOCH

57

C.I.

Základní ustanovení

57

C.II. Polyfunkční území C.II.1. PŘEHLED POLYFUNKČNÍCH ÚZEMÍ : C.II.2. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH POLYFUNKČNÍCH ÚZEMÍ 58

57 58

C.III. Monofunkční plochy C.III.2. Územní rezervy C.III.3. Chráněná území

64 66 66

D.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

67

E.

STANOVENÍ ZÁVAZNÝCH A SMĚRNÝCH ČÁSTÍ ÚPO

69

F.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

70

G.

ZÁVĚR

72

2 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Základní údaje

A.I.1.

Zadání úkolu a jeho hlavní cíle:

A.I.1.1.

Obsah a cíl

Předložený materiál - územní plán města Kostelec nad Labem byl zpracován na základě Souborného stanoviska k projednání konceptu územního plánu. Jde o územní plán obce ve smyslu stavebního zákona, dále jen ÚPO. Koncept ÚPO byl zpracován nejprve v tužkové verzi, která prověřila dopravní řešení ve variantách. Výsledkem konzultací tužkové verze s příslušnými orgány státní správy bylo stanovení hlavních zásad dopravního řešení a rozvoje města. Následně byl zpracován koncept ÚPO, který byl před dokončením projednání aktualizován na základě nových skutečností v území a požadavků města. Tato druhá verze konceptu ÚPO byla projednána podle stavebního zákona. Výsledkem projednání bylo Souborné stanovisko odsouhlasené nadřízeným orgánem územního plánování a schválené zastupitelstvem města. Práce na konceptu ÚPO vycházely ze schváleného Zadání ÚPO, v němž byl požadavek na zpracování a projednání tužkové verze konceptu stanoven a ze zpracovaných průzkumů a rozborů, které byly doplněny o veškeré aktuální znalosti o území. Hlavním cílem průzkumů bylo získání informací o řešeném území a jejich doplnění z hlediska současného stavu i výhledových záměrů. Rozbory hodnotily především prostorové a funkční uspořádání města a dopady jednotlivých složek odděleně i v celkovém působení do území z hlediska kvality životního prostředí. Jedním z výsledků průzkumů a rozborů je definování limitů využití území. Na základě výsledků projednání návrhu ÚPO byl zpracován čistopis územního plánu a připraven pro schválení v předepsaném počtu vyhotovení. Konečným výsledkem procesu pořizování bude schválený Územní plán města Kostelec nad Labem. A.I.1.2.

Technika a způsob zpracování

Tento územní plán je zpracován digitální formou a metodika jeho zpracování je průběžně koordinována z hlediska kompatibility a případného začlenění do geografického informačního systému Krajského úřadu.

A.I.2.

Zhodnocení ÚPD a ÚPP

A.I.2.1.

Nadřazená dokumentace

Materiálem, řešícím nadřazené funkční a prostorové vazby území města Kostelec nad Labem je dosud platný územní plán pražské středočeské aglomerace, který, ač již není aktuální, dosud nebyl zrušen. V současné době je rozpracován Územní plán velkého územního celku Pražského regionu. Předkládaná dokumentace je s uvedenou nadřazenou dokumentací koordinována formou konzultace se zpracovatelem ÚPVÚC.



Dalším materiálem, řešícím nadřazené funkční a prostorové vazby území města Kostelec nad Labem je urbanistická studie okresu Mělník, zadaná RRR OÚ Mělník. Její pořízení bylo ukončeno ve fázi projednaného konceptu. Nadřazeným územně-technickým podkladem pro zpracování územního systému ekologické stability v řešeném území je ÚTP NR ÚSES ČR, který je v předložené dokumentaci respektován. Navržené řešení není v rozporu s žádnou z výše uvedených dokumentací.

A.I.2.2.

Zpracovaná ÚPD a ÚPP

Pro město Kostelec nad Labem byl zpracován územní plán podle předchozího znění stavebního zákona. Dokumentaci zpracoval Krajský projektový ústav Praha – ing. arch. Olga Bendová. Tento územní plán již ztratil aktuálnost vzhledem k novým skutečnostem v území. Proto zastupitelstvo města přikročilo ke zpracování nové dokumentace, aktuální ve smyslu novely stavebního zákona i jevů v území.

A.I.3.

Použité podklady 1. Soupis územních rozhodnutí RRR OÚP Okresního úřadu Mělník 2. Koncept urbanistické studie okresu Mělník, U-24+AURS, 1999 3. Koncept územní prognózy Pražského regionu 4. Územní plán města Kostelec nad Labem, KPÚ Praha – ing. arch. Olga Bendová, 1976 4. Mělnicko - postižená oblast - Terplan, 1986 5. Sčítání lidu, domů a bytů, Mělník 1991 6. Podklady RRR odd. památkové péče OÚ Mělník 7. Silniční mapa ČR 1 : 50 000, listy 12-22 Mělník, 13-11 Benátky nad Jizerou, 12-24 Praha, 13-13 Brandýs nad Labem, Stará Boleslav 8. Mapa Mělnicko - Slánsko 1 : 100 000 9. Základní mapa ČR 1 : 50 000, listy 12-22 Mělník, 13-11 Benátky nad Jizerou, 12-24 Praha, 13-13 Brandýs nad Labem, Stará Boleslav 10. Vodohospodářská mapa 1 : 50 000, listy 12-22 Mělník, 13-11 Benátky nad Jizerou, 12-24 Praha, 13-13 Brandýs nad Labem, Stará Boleslav 11. Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list Praha



12. Základní mapa ČR 1 : 10 000, listy 12-22-19, 12-22-20, 12-22-24, 12-22-25, 12-24-04, 12-24-05 13. Geologická mapa ČSR 1 : 50 000, listy 12-22 Mělník, 13-11 Benátky nad Jizerou, 12-24 Praha, 13-13 Brandýs nad Labem, Stará Boleslav 14. Mapa inženýrskogeologického rajonování 1: 50 000, listy 12-22 Mělník, 13-11 Benátky nad Jizerou, 12-24 Praha, 13-13 Brandýs nad Labem, Stará Boleslav 15. Údaje Geofondu ČR 16. Mapy katastrální 1 : 2880 v rozsahu katastrů Kostelec nad Labem, Jiřice, Rudeč 17. Vektorový výškopis státního mapového díla ZABAGED1 18. Mapa Stabilního katastru 1 : 2880 19. Odvozená mapa radonového rizika ČR 1 : 200 000, list Praha, kraj středočeský 20. OG ÚSES okresu Mělník - sever, Ing. Milena Morávková, 1 998 21. OG ÚSES okresu Mělník - jih, Ing. Milena Morávková, 1 999 22. ÚTP NR ÚSES ČR 23. Generel odkanalizování obcí na okrese Mělník, Hydroprojekt 1992 24. Pravěké nálezy na Mělnicku a Kralupsku, Karel Sklenář, Mělník 1982 25. Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III, Praha 1999 26. Údaje správců inženýrských sítí 27. Dokumentace staveb archivovaná městským úřadem Kostelec nad Labem 28. Údaje městského úřadu Kostelec nad Labem 29. Průzkum na místě



A.I.4.

Členění dokumentace

Dokumentace obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část. Pro větší přehlednost a srozumitelnost jsou tabulky vřazeny přímo do textu podle obsahu. Samostatnou přílohou územního plánu je doložka CO. Grafická část konceptu územního plánu obsahuje následující výkresy : 1. Širší územní vazby

1 : 50 000

2. Hlavní výkres

1 : 5 000

3. Hlavní výkres ( v rozsahu zastavěných území )

1 : 2 880

4. Limity využití území

1 : 5 000

5. Technické vybavení

1 : 5 000

6. Vodní hospodářství ( v rozsahu zastavěných území )

1 : 2 880

7. Energetika a spoje ( v rozsahu zastavěných území )

1 : 2 880

8. Doprava

1 : 5 000

9. Zemědělství, lesnictví, plán ÚSES

1 : 5 000

10. Veřejně prospěšné stavby

A.I.5.

1 : 5 000

Vyhodnocení splnění podmínek Souborného stanoviska a Zadání ÚPO

Veškeré doposud známé požadavky dotčených orgánů státní správy jsou začleněny v podrobnostech odpovídajících měřítku do řešení ÚPO. V souladu s rozhodnutím zastupitelstva města o podaných námitkách byly zapracovány i požadavky občanů a dalších soukromých subjektů. Údaj o předpokládaném počtu obyvatel na konci návrhového období byl po podrobnější analýze upřesněn na 3580 ( střední hodnota ). V zadání se udává rozmezí 3500 až 4100.



B.

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.I.

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ - JEHO HLAVNÍ VLASTNOSTI Z HLEDISKA VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH VZTAHŮ

B.I.1.

Geografická poloha, hranice a vnější vazby

Město Kostelec nad Labem leží v severovýchodní části Pražského regionu, při toku řeky Labe. Na severu zahrnuje řešené území hodnotné krajinné útvary labských ramen, na jihu se území postupně rozprostírá do úrodných obdělávaných plošin mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem. Západní hranicí sousedí řešené území s městem Neratovicemi a obcí Čakovičky. Na jihu sousedí Kostelec nad Labem s obcemi, Mratín a Polerady, východním sousedem jsou Záryby, severní sousedé jsou Tišice a Křenek. Místním spádovým centrem je město Neratovice, které je sídlem orgánů státní správy na úrovni obcí 3. stupně pro Kostelec nad Labem. Neustále se posiluje spádovost k hl. m. Praze, významná je i spádovost k Brandýsu na Labem po stránce služeb, vybavenosti a pracovních příležitostí. Lokální dominantou širšího, poměrně plochého území v okolí Kostelce nad Labem je bezpochyby Cecemínský hřbet na severním obzoru. Silniční tah II/101, aglomerační okruh okolo hl. m. Prahy, protíná řešené území zhruba od severozápadu na jihovýchod, v současnosti prochází zastavěnou částí města. Na západě spojuje řešené území s Neratovicemi, kralupskou a kladenskou oblastí, na východě s oblastí Brandýska a Boleslavska. Územní plán navrhuje vymístění průtahu aglomeračního okruhu do polohy jižně od města. Hlavní město Praha je v současnosti dopravně dostupné především po silnici druhé třídy II/244 přes Mratín a Líbeznice. Tento silniční tah pokračuje středem města včetně jeho historické části k severu na Všetaty a Byšice. Vymístění této komunikace z města je uvažováno až ve výhledu především vzhledem k nutnosti vybudování mostu přes Labe. Dobudováním aglomeračního okruhu, to znamená realizací všech plánovaných přeložek, křižovatek a zkapacitněním stávajících úseků až po napojení na komunikaci R10 u Brandýsa nad Labem a I/9 u Byškovic, se město Kostelec nad Labem stane výrazně lépe dopravně přístupným. V návaznosti na železniční a vodní dopravu bude mít tento fakt zásadní vliv na potenciál jeho budoucího rozvoje. Doprava má částečně tranzitní charakter, což v současnosti nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí ve městě. Územím probíhá železniční trať 074 Neratovice - Brandýs nad Labem - Čelákovice. Železniční doprava je významná jak z hlediska přepravy osob, tak pro využití místními výrobními podniky. Na území města žije v současnosti podle údajů městského úřadu cca 2961 stálých obyvatel na území o rozloze 1 556,2621 ha . 7 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Z územních funkcí se mimo zastavěné území nejvíce uplatňuje zemědělství a lesnictví, v zastavěných územích pak funkce obytné, průmysl a služby. Malá část objektů ve městě Kostelci, poněkud větší podíl pak v zástavbě místních částí Jiřice a Rudeč slouží individuální rekreaci. Oblastmi s převahou rekreačních funkcí jsou chatové a zahrádkářské kolonie při obou březích řeky Labe – převážně v zátopové oblasti. Jako celek má správní území města vysoké hodnoty z hlediska zemědělského potenciálu ( převážně jih katastru ) a ochrany přírody a krajiny ( sever - labská niva ), ke stabilizaci obyvatelstva přispívá umístění průmyslu, poskytujícího místní pracovní příležitosti a dobrá dopravní přístupnost hlavního města.

B.I.2.

Určující faktory jednotlivých funkčních složek

Hlavními faktory, které budou určovat rozvoj funkčních složek území města Kostelec nad Labem, jsou vysoký zemědělský i ekologický potenciál území, jeho funkce obytná i kulturní, výrobní potenciál a jeho současná i výhledová dobrá dopravní přístupnost. Návaznost na silniční, vodní i železniční dopravu se v budoucnu stane jedním z rozhodujících faktorů rozvoje průmyslových aktivit a tím ekonomické stability území. Město má svůj historicky podmíněný výraz, který je třeba respektovat, citlivě dotvořit. a zachovat rozmanitost řešeného území jako celku. Především je nezbytné nenarušit tradiční klima města zásahy nevhodnými z hlediska měřítka, nebo funkčního využití území. Z hlediska urbanistické kompozice se navrhuje především dotvoření a rozvíjení původní struktury sídla a jeho částí v půdoryse i ve hmotách, které důsledně respektuje přirozené kulturní a krajinné struktury a původní urbanistické založení. Územní plán navrhuje vyvážené rozložení funkcí v území a jejich přiměřené zónování. Výrazným určujícím faktorem je snaha o udržení dosavadního vysokého stupně kultivovanosti středočeského prostoru a rehabilitace jeho sídelní struktury.



B.II.

KONCEPCE HLAVNÍCH FUNKČNÍCH SLOŽEK

B.II.1. Charakter města, vnější vztahy Řešené území je situováno na rozhraní úrodných polabských rovin a mírných severních svahů Pražské plošiny. Město Kostelec nad Labem leží v jihovýchodní části okresu Mělník. Sever území tvoří niva řeky Labe s množstvím půvabných starých labských ramen a meandrů, jih katastru je zemědělsky obděláván a střed tvoří samotné město s částmi Rudeč a Jiřice na levém labském břehu. Poloha na křižovatce silnic II. třídy ( II/101 a II/244 ), procházejících téměř středem města je určující pro zátěž území tranzitní dopravou. Územní plán navrhuje variantně obchvat komunikace II/101 do jižní polohy, křížení se tak dostává mimo obytnou zástavbu. Průtah silnice II/244 není z ekonomických důvodů reálné vymístit z města. Při realizaci dopravních opatření zvyšujících bezpečnost chodců a omezujících hluk a exhalace, je toto řešení pro život města únosné a určitý podíl průjezdné dopravy bude pro ekonomický život centra města přínosný. Západní a severní část řešeného území sousedí s katastry Čakoviček, Neratovic, Tišic a Ovčár, jižním sousedem jsou Nová Ves, Mratín a Sluhy a východním Křenek, Záryby a Polerady. Spádovými centry jsou na západě Mělník a Neratovice, na jihu hlavní město Praha a pražský region a na východě Brandýs a Mladá Boleslav. Město Kostelec nad Labem zahrnuje v současné době tři katastrální území: Kostelec nad Labem, Jiřice a Rudeč. V šedesátých letech, byl prostor východně od města, počínaje obcemi Polerady a Záryby směrem na Brandýs uvažován jako varianta „C“ satelitního útvaru Prahy. Po zrušení střediskové soustavy osídlení po roce 1989 vzniklo město Kostelec nad Labem ve své dnešní podobě. Po zrušení části pracovních příležitostí v zemědělství se posílil význam místního průmyslu a služeb jako zdrojů zaměstnanosti obyvatel. Území je atraktivní především z hlediska průmyslové a zemědělské produkce, v menší míře též v oblasti služeb a individuální rekreace, v zástavbě dominuje funkce obytná a smíšená. Řešení územního plánu rozvíjí obytnou funkci především formou individuálního rodinného bydlení včetně odpovídající vybavenosti, podporuje rozvoj drobného podnikání a služeb především ve smíšených územích a navrhuje rozvoj průmyslových aktivit především ve vazbě na výhodné spojení silniční, železniční a vodní dopravy.

B.II.2. Historie Starobylé založení sídel v řešeném území je vysoce pravděpodobné, protože sídelní struktura oblasti je v zásadě stabilizována již od doby českého ranného středověku, to jest od 10. až 11. století.



Mělnické Polabí a okolí Staré Boleslavi patří k nejdříve a nejhustěji osídlovaným částem Čech. Z okolí pochází množství archeologických nálezů dokládajících prakticky kontinuelní osídlení od neolitu až po dobu hradištní. Proto se i sídelní struktura tohoto prostoru stabilizovala velmi brzy a pozdější vlivy ji podstatně nezasáhly. Vnitřní kolonizace tu znamenala převážně jen administrativní opatření - vymáhání zákupu a přechod od naturální na peněžní rentu. Města, některá ještě s drobnými feudálními sídly, dočasně opuštěná za třicetileté války, se brzy znovu oživila. Vznik barokního velkostatku i jeho pozdější redukce a raabizační parcelace zasáhly výrazně pouze vnitřní strukturu venkovských sídel, nikoliv již stabilizovanou kostru sídelní struktury v krajině. Město Kostelec nad Labem se v historických pramenech připomíná roku 1317, lze však předpokládat jeho mnohem starší založení. Kostelec byl založen při brodu přes Labe, původně zřejmě ve formě vodní tvrze s kostelíkem na návrší. Původní město se rozvinulo podél cesty na levém labském břehu ze severovýchodu od Obříství na jihozápad k Brandýsu, poblíž brodu přes řeku. Hřbitovní kostel svatého Martina se starším jádrem je dnes ranně gotický se zbarokizovanou věží. Stojí na výrazné vyvýšenině a doplňuje jej barokní márnice. Kostelec nad Labem byl ve 14. století královským komorním městem s vodním hradem a hradbami se dvěma branami. Roku 1424 zde byl obklíčen Jan Žižka s oddílem, avšak probil se a uprchl. Roku 1486 byl Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město. Roku 1507 Vladislav II. Jagelonský potvrdil obyvatelům města zřízení dvou rybníků pro sádky za starým kostelem směrem k Poleradům. Výnosy z rybníků se měly využít na opravu města, stavbu zdí a jiných opevnění. V dalším vývoji byla postupně městu Kostelci potvrzována panovníky práva a privilegia. Do roku 1765 byl v Kostelci Hrdelní soud II. třídy. Kostel Sv. Víta na náměstí je původně pozdně gotický s polygonálním presbytářem, v letech 1566 až 1567 byl renesančně přestavěn. V 17. a 18. století barokně upraven, postavena jižní předsíň a v 19. století byla upravena věž. Z významných komunikací je třeba připomenout Zemskou silnici ( 1720 ) Drážďany – Budyně nad Ohří – Martiněves – Sazená – Vojkovice – Chlumín – Jiřice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Lázně Toušeň – Čelákovice – Kolín – Vídeň a železnici ( 1899 ) Brandýs nad Labem – Kostelec nad Labem – Neratovice. Na dochované katastrální mapě z roku 1842 je patrná parcelace a systém cest, které tvoří podnes hlavní strukturu sídla. Od 16. století se v Kostelci chovali koně, od konce 19. století se zde pěstovala zelenina a fungoval velký cukrovar, ve 20. století zde prosperovalo košíkářství a truhlářství. Elektrárna a jez na Labi z roku 1930 jsou dílem architekta Jana Zázvorky. Kostelec náležel správně až do roku 1960 k Brandýsu nad Labem, od roku 1960 náležel do okresu Mělník. V současnosti jsou pro Kostelec nad Labem sídlem státní správy na úrovni obcí 3. stupně sousední Neratovice, město náleží do Středočeského kraje. Město Kostelec nad Labem vzniklo jako zemědělské a tržní město a po celou dobu své existence bylo těsně spjato se zemědělstvím, řemesly, místním průmyslem a obchodem, které byly určujícími faktory v celém jeho historickém vývoji.



Celé správní území města Kostelec nad Labem má charakter území s archeologickými nálezy. K veškeré stavební činnosti, jejíž součástí jsou výkopové práce je nutné vyjádření ARÚ AV ČR.

B.II.3. Urbanistické založení a vývoj Podnes zachovaná kompozice města Kostelec nad Labem je středověkého původu. Pravděpodobný vznik města se datuje do druhé poloviny 13. století kolem původní ranně gotické tvrze nedaleko kostela svatého Martina. Ranně středověká ves se rozkládala severozápadně od kostela a její původní půdorysné založení se nedochovalo. Půdorysná struktura, zachycená na mapě Stabilního katastru z roku 1842 se zdá poměrně mladá a vyjma domů po severní straně náměstí představuje jen drobnější zástavbu. Již ve středověku se vývojovým těžištěm stal prostor oblé vyvýšeniny vystupující z labské nivy severně od Svatomartinského kostela, tvořící protáhlý ostrov mezi "mlýnským" a "staromlýnským" říčním ramenem. Zde bylo lokováno nové městečko, tvořené dlouhou ulicí, nálevkovitě se rozšiřující v dlouhé náměstí, za nímž hlavní komunikace pokračovala rozdělená do dvou paralelních ulic. Východnější z nich pokračovala k mostu přes dnes již zaniklé staromlýnské rameno a k přechodu přes Labe. Západnější ulice ústila do areálu vodního hradu, obtékaného ze severní a západní strany Staromlýnským ramenem a na východní a jižní straně chráněného zřejmě uměle vykopaným příkopem. Uprostřed náměstí byl později vybudován nový kostel a východní nároží severní strany náměstí zaujala radnice. Roku 1323 byl starý labský přívoz nahrazen novým mostem. Roku 1586 Kostelec přišel o trvalé panské sídlo, konec jeho rozkvětu znamenala třicetiletá válka – v polovině 17. století leželo město v troskách. Nový rozvoj začal v polovině 18. století, kdy dochází k zástavbě Na pískách a v Brandýském předměstí a k zahuštění stávající zástavby. V polovině 19. století byl Kostelec rozvinutým městem s patrovou zděnou zástavbou, neměl však původní most, který se zřejmě stal obětí povodní. Ve druhé polovině 19. a v první třetině 20. století byl nosným faktorem rozvoje města průmysl ( cukrovar s vlečkou ). Na to přímo váže nová obytná zástavba na pravoúhlé osnově v Brandýském předměstí. Na východním předměstí vyrostl areál kasáren. Menší čtvrť dělnických domků vyrostla kolem cukrovaru. Do roku 1930 se výrazně změnilo okolí města napřímením Labe, stavbou elektrárny a jezu a částečným odvodněním labské nivy. Ve druhé polovině 20. soletí se město vyvíjelo méně dynamicky. Nově byla zastavěna jen plocha mezi Pražskou a Brandýskou silnicí. Areál kasáren v současnosti není plně využíván. Historické jádro města nebylo narušeno a dnes splňuje parametry městské památkové zóny. V současnosti probíhá nová, převážně obytná výstavba v prolukách v intravilánu města. V labské nivě vyrostlo množství rekreačních chat. V Rudči vyrostl výrobní areál firmy Ekoplastik. Provoz cukrovaru byl na počátku 90. let zastaven a areál dostává postupně novou náplň s funkcí výrobní a skladovou. Územní plán reaguje na poptávku po nových plochách pro rodinné bydlení a navrhuje další rozvoj výrobních a skladových kapacit v areálu bývalého cukrovaru v návaznosti na výhodné dopravní napojení - silniční, železniční a vodní. Koncepce rozvoje 11 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


města je do značné míry determinována novou polohou silnice II/101 - aglomeračního okruhu, který spolu s koridorem inženýrských sítí nadmístního významu výhledově určuje jižní hranice města. Návrh zástavby je přizpůsoben předpokládanému rozvoji populace a naznačuje další směry pro výhledový rozvoj ve zbývajících plochách jednak mezi městem a novou silnicí, jednak v ploše mezi Kostelcem a Jiřicemi, které se výhledově budou sbližovat až srostou do jediného urbanizovaného celku. Ve volné krajině je navrženo vytvoření funkčního systému ekologické stability, který se opírá o stávající hodnotné celky z hlediska ochrany přírody a krajiny, především v labské nivě, a v údolích potoků. V jižní části území je navrženo vybudování dvou nových rybníků na Mratínském potoce.

B.II.4.

Stavební fond a kulturní památky

Kvalita stavebního fondu v řešeném území do značné míry vypovídá o vývoji a dění v území. Povšechně lze konstatovat, že stavební fond, s vyjímkou udržovaných rekreačních a některých obytných objektů, je v dosti špatném stavu. V nejhorším stavu jsou bývalé zemědělské objekty a některé kulturní památky. Poškozené jsou některé zemědělské budovy, jejichž současné využití je většinou problematické, ať už jsou v soukromém vlastnictví, nebo jsou dosud předmětem restitucí, či využívané zemědělskými družstvy. Do značné míry se na tomto stavu podílí nevyjasněná státní agrární politika. V nedobrém stavu je areál mlýna. Objekty se nalézají v centru města a je škoda, že nejsou vhodně využity. V brzké době budou vyžadovat velké investice. B.II.4.1. Soupis kulturních památek : B.II.4.1.1 Kostelec nad Labem : - dům č.p. 78 - dům č.p. 95 - dům č.p. 280 - děkanství č.p. 281 - dům č.p. 283 – hostinec U Kláštera - dům č.p. 284 – lékárna - budova č.p. 314 – bývalá Občanská záložna - dům č.p. 316 - dům č.p. 317 - areál č.p. 324 - litinový kříž - kaplička - kostel svatého Víta 12 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


- areál kostela svatého Martina ( kostel, márnice, ohradní zeď ) - radnice - bývalá tvrz č.p. 720 / 5 ( obytná budova, brána, stodola ) - most přes Labe - dům č.p. 80 Památkový charakter má rovněž bývalý židovský hřbitov na pozemcích kat. č. 410 a 415 při Neratovické ulici nad Mratínským potokem. B.II.4.1.2 Rudeč : - brány usedlosti č.p. 726 - brána s brankou č.p. 729 - Křížek B.II.4.1.3 Jiřice : - zbytky tvrze mezi č.p. 25, 26 a 27 Vyhláškou MK ČR č. 108/2003 s účinností od 1. 9. 2003 byla v historické části Kostelce nad Labem vyhlášena památková zóna. Hranice památkové zóny stanovená podle znění uvedeného zákona, je zakreslena v hlavním výkrese ( 1 : 2 880 i 1 : 5 000 ) a ve výkrese Limitů využití území. K zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory, jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány památkové péče stanovit podmínky, které vycházejí z : a) výsledků stavebně historických, urbanistických a památkových průzkumů území. b) výsledků stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů. c) kulturních hodnot historického prostředí ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin. d) historického charakteru vzájemného prostorového uspořádání, dominant a měřítka jednotlivých objektů a jejich skupin. e) zachování archeologických nálezů. Památková zóna zahrnuje historické městské jádro včetně charakteristicky uspořádaných navazujících pozemků i prostor staršího předlokačního jádra v okolí kostela sv. Martina.



B.II.5. Obyvatelstvo a bytový fond Město Kostelec nad Labem ve své současné podobě je územím poměrně stabilním. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1970 a 1990 byl mírně klesající, po roce 1990 přichází mírnější vzestup počtu obyvatel. Středisková soustava osídlení zřejmě vývoj počtu obyvatel města příliš neovlivnila. V současnosti lze počítat s prolongací určitých depopulačních trendů v souvislosti s celkovým stárnutím obyvatelstva. V dalších letech lze předpokládat stabilizaci v důsledku zpomalení růstu spádových center Neratovic, Brandýsa a Staré Boleslavi. V průběhu návrhového období ÚPO pak vlivem rozvoje výroby, dopravy a služeb a nabídky ploch pro obytnou výstavbu se očekává postupný populační růst. Vývoj je dokumentován následující tabulkou, údaje jsou převzaty ze Sčítání lidí, domů a bytů - okres Mělník 1991, 2001 a Retrospektivního lexikonu obcí za léta 1869 až 1950. Údaje za rok 1999 jsou zjištěny zpracovatelem na městském úřadě a přímo v terénu. Na celkovém počtu obyvatelstva se mírně podílí migrace. tabulka č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Kostelec nad Labem v letech 1843 až 1999 + návrh ROK 1843 1860 1890 1930 1950 1961 1969 1970 1980 1991 1999 2001 návrh počet 1495 1478 2458 3049 2966 3036 2928 3409 3127 2888 2961 obyv.

3580

Z tabulky č. 1 jasně vyplývá dosavadní poměrně vyrovnaný trend v řešeném území. Jednou z rozhodujících příčin předchozího poklesu počtu obyvatel je neutěšená situace v zemědělství ( agrární politika, stav výrobních podniků, zanedbaná krajina ), která nepřispívá k udržení a rozvoji pracovních příležitostí v místě a k sepětí lidí se sídlem a jeho okolím. Tento vliv je v případě Kostelce nad Labem tlumen rozvojem průmyslové výroby v areálu bývalého cukrovaru, ve firmě Ekoplastik v Rudči a rozvojem drobné výroby a služeb, i nabídkou pozemků pro rodinné bydlení v příjemném prostředí při dobrém dopravním spojení s hl. m. Prahou. B.II.5.1. Perspektivy vývoje obyvatelstva : Vzhledem k dosavadnímu vývoji je nutno počítat alespoň v bezprostředně následujícím období s případným menším úbytkem obyvatelstva a s pokračujícím stárnutím populace. Předpoklad populačního růstu se opírá o navržený rozvoj průmyslových aktivit v komerční zóně, která vzniká v ploše bývalého cukrovaru a bude se rozrůstat směrem k přístavu. Další potenciální pracovní místa se vytvoří v komerční ploše proti areálu kasáren u silnice Brandýské. ÚPO vytváří nabídku kvalitních ploch pro rodinné bydlení a dává možnosti pracovního uplatnění i v rámci navržených smíšených území, především v oblasti řemeslné výroby a služeb.



B.II.5.2. Domovní a bytový fond Dosavadní vývoj bytového fondu svědčí o jeho trvalém mírném nárůstu. Při srovnání s vývojem počtu obyvatel se dá předpokládat určité zlepšování standardu bydlení. Historický vývoj počtu domů dokumentuje následující tabulka : tabulka č. 3 Vývoj počtu domů ve městě Kostelec nad Labem mezi lety 1654 až 1991 ( Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1999 ) rok domů

1 654

1 713

1 757

1 788

1 843

1 921

1 930

1 950

1 991

návrh

108

87

99

166

237

464

574

709

722

923

tabulka č. 4 Charakteristika domovního fondu města Kostelec nad Labem údaj

trvale obydlené domy

prům. stáří domu

1991 1980 1970 počet 809

840

846

61,7

rodinné domky

neobydlené domy

objekty individuální rekreace

abs. v % celk.

nev. chal.

celk. chaty vyč. domy chal.

743 91,8 132

46

239

238

1

Počet bytů se měnil v nedávné minulosti výstavbou tzv. „bytovek", v Kostelci především pro vojáky z povolání, v současnosti pak především výstavbou rodinných domků, která je ovšem značně ovlivněná aktuální koupěschopností obyvatelstva a státní bytovou politikou. V budoucnosti lze očekávat pokračující nárůst počtu domů a bytů především novou výstavbou rodinných domů. Úbytek bytového fondu chátráním neudržovaných staveb, se na celkovém počtu bytů patrně příliš neprojeví. Vybavení bytů je v průměru standardní, existuje vodovod v celém městě, chybí částečně kanalizace, plynofikace je kompletní, telefonizace je dostatečná, vytápění je u převážné většiny bytů na plyn, méně na pevná paliva nebo elektrické. Stavebně technický stav objektů dokumentuje výkresová část dokumentace průzkumů a rozborů.

B.II.6. Veřejné vybavení, obchod a služby B.II.6.1. Veřejná správa V Kostelci nad Labem funguje radnice, která je sídlem městského úřadu. Zastupitelstvo města řídí starosta města.



Budova radnice je zároveň sídlem stavebního úřadu Kostelec nad Labem, který je ve smyslu zákona 50/76 a jeho prováděcích předpisů ve znění pozdějších novel pověřeným stavebním úřadem. B.II.6.2. Školství B.II.6.2.1 Základní školství V městě funguje Základní škola, umístěná v centru na náměstí, která má v současnosti 11 tříd a navštěvuje ji 263 dětí. Škola funguje ve dvou budovách a výhledově uvažuje s přístavbou tělocvičny. Ve škole funguje školní družina a školní jídelna. Škola nemá samostatnou školní kuchyni. Jídla, uvařená v jídelně, umístěné vedle mateřské školy, se připravují k podávání v přípravně školní jídelny. V budoucnu se, vzhledem k vysokému počtu žáků ve třídách prvního stupně, uvažuje se zvýšením počtu tříd školy. Informace poskytly pracovnice Základní školy. Vzhledem k předpokládanému populačnímu vývoji je třeba očekávat zvýšení počtu dětí navštěvujících základní školu o cca 115 na průměrný počet 378 dětí ( střední hodnota ) ke konci návrhového období územního plánu. Tomu odpovídá potřeba zkapacitnění základní školy minimálně o 4 optimálně o 6 tříd. Vytvoření nových kapacit se předpokládá v rámci stávající budovy a pozemku. B.II.6.2.2 Předškolní péče Mateřská škola je umístěna poněkud excentricky v Brandýském předměstí. V současnosti má čtyři třídy a navštěvuje ji 80 dětí. Stejně jako pro základní školu, připravuje i pro mateřskou školu stravu přilehlá jídelna. Ke konci návrhového období územního plánu se předpokládá potřeba cca 100 až 120 míst v mateřské škole. Předpokládá se vytvoření potřebné kapacity ve stávající lokalitě. B.II.6.3. Zdravotnictví Ve městě Kostelec nad Labem je vybudováno poměrně nové zdravotní středisko v poloze příznivé pro docházkovou vzdálenost většiny obyvatel. Zdravotní středisko má dva zdravotní obvody, ve kterých zdravotní péči poskytují dva praktičtí lékaři a dvě sestry. Kromě toho ve středisku ordinuje jeden gynekolog, jeden zubní lékař a jeden dětský lékař, každý s jednou sestrou. Dětský lékař poskytuje kolektivní zdravotní péči i pro děti mateřské školy. Zdravotní péči poskytuje rovněž praktický lékař se sestrou v prostoru kasáren. Nedaleko centra města funguje dům s pečovatelskou službou pro starší občany. V současnost město připravuje jeho rehabilitaci. Ve městě funguje lékárna, která neposkytuje pohotovostní službu. Tyto služby zabezpečuje lékárna v Neratovicích.



V ÚPO se nenavrhují žádné další zvláštní kapacity pro zdravotnictví. V rámci smíšených území je možné a předpokládá se provozování soukromé lékařské praxe. B.II.6.4. Spoje a telekomunikace Poštovní úřad je umístěn při sídlišti v jižní části města. Při budově pošty je rovněž telefonní ústředna. Rozvoj telekomunikací nemá další územní nároky, v ÚPO se nenavrhují další kapacity pro poštu a spoje. B.II.6.5. Pohřebnictví K vybavenosti města se rovněž počítá hřbitov, který se nachází při kostele svatého Martina. Má nadmístní význam, slouží i pro okolní obce. Nejsou evidovány požadavky na jeho rozšíření. B.II.6.6. Obchod a služby Město Kostelec nad Labem je z hlediska obchodu a služeb poměrně dobře sanováno. Provozovny jsou rozmístěny rovnoměrně s ohledem na atraktivitu a komerční hodnotu lokality. Největší koncentrace provozoven obchodu a služeb je v prostoru náměstí, v parteru původních měšťanských domů. To je znamením faktu, že je tento centrální prostor města dnes obyvateli správně vnímán a využíván a že je zachována historická kontinuita rozložení funkcí ve městě. Obchod palivy a stavebninami je situován při železniční trati. V nedávné době došlo k realizaci některých záměrů, které byly posléze opuštěny, např. dnes zdevastovaná vinárna naproti mlýnu, nebo opuštěná provozovna obchodu v ulici Turenské. V konceptu ÚPO jsou tyto objekty navrženy k obnovení funkce obchodu a služeb. Předpokládá se vyřešení vlastnických poměrů. Nalezení optimální provozní náplně je pak věcí konkrétního podnikatelského záměru Pohostinské provozy slouží v duchu lokálních tradic a ubytování poskytuje hotel Patras nedaleko centra. Ubytovací kapacity jsou rovněž v ubytovnách za cukrovarem. Dopravní vybavenost a ČSPH – viz kapitola Doprava, Technické služby města – viz kapitola Technické vybavení. Maloobchodní obrat na jednoho obyvatele se zpracovateli nepodařilo zjistit. Vzhledem k optimální funkci obchodu a služeb v rámci městského jádra a k soudobým trendům k realizaci stále většího podílu nákupů ve velkoprodejnách velkých obchodních řetězců, se v nové zástavbě nenavrhují samostatné monofunkční plochy pro obchod a služby. Navrhuje se dostatečný podíl vhodně umístěných smíšených ploch, které umožňují provozování obchodu a služeb ve spojení s rodinným bydlením a to podle konkrétní místní poptávky.



B.II.7. Průmysl, těžba, stavebnictví B.II.7.1. Průmysl Průmyslový charakter má výroba podniku OTTO, lokalizovaného v místě bývalého cukrovaru: - výměníky tepla pro topenářství a průmysl - expanzní nádoby a automatické systémy - posilovací stanice pro zvyšování tlaku vody - ucelené systémy pro hospodaření s odpady - výroba a prodej odpadových nádob pro komunální i zvláštní odpady - výroba a prodej nerezových nádob ÚPO po projednání konceptu s hygienickou službou navrhuje oddělení výrobního areálu firmy Otto od navrhované obytné zástavby protihlukovou stěnou doplněnou pásem vysoké izolační zeleně. Dalším průmyslovým podnikem je rychle se rozvíjející podnik Ekoplastik v Rudči, který vyrábí potrubí a armatury z plastických hmot. Zaměstnává cca 230 lidí, výhledově 300 zaměstnanců, výrobní kapacitu nesdělil. Ostatní výrobní podniky mají spíše charakter drobných provozoven a služeb. V ÚPO se navrhuje rozvoj výroby a skladového hospodářství v areálu bývalého cukrovaru. Předpokládá se prodej nebo pronajímání jednotlivých ploch mezi komunikacemi ( s vlečkami ), které budou mít funkci veřejných obslužných komunikací. Výrobní a především skladové plochy se budou rozšiřovat směrem k přístavu, který bude intenzivněji využíván. Rozvoj výroby v uvedené lokalitě využívá výhod dopravní obsluhy po silnici, železniční vlečkou i lodní dopravou. Další ucelená plocha pro rozvoj komerčních aktivit i průmyslového charakteru je územním plánem vymezena při Brandýské ulici proti areálu kasáren. B.II.7.2. Těžba V řešeném území neprobíhá těžba nerostných surovin. V historických dobách se na území Kostelce nad Labem těžil stavební kámen – jemnozrnné pískovce a slínovce Bělohorského souvrství, které mají v území mocnost do 10 m. Všechny historické stěnové lůmky byly zaveženy, některé lokality patrně upadly v zapomnění. Deluviální a sprašové hlíny rovněž v malých mocnostech byly na několika místech mezi Kostelcem a Záryby těženy jako cihlářská surovina. Bývalá cihelna je dnes součástí vojenského areálu, další zbytky po cihelně jsou při Pražské silnici ( II/244 ) v mírném svahu nad Mratínským potokem. Do katastrů Kostelec nad Labem a Rudeč ze severu zasahují tři vymezená prognózní ložiska štěrkopísku evidovaná pod čísly 937002500, 937002702 a 937003000, do 18 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


katastru Jiřice zasahuje od severozápadu prognózní ložisko č. 915850000. Těžba probíhá na ložisku 937002702 v sousedním katastru Ovčáry v lokalitě Kopa. Dobývací prostor nezasahuje do řešeného území. V řešeném území nejsou umístěna ani žádná zařízení související s těžbou štěrkopísku. Severním cípem kosteleckého katastru prochází pouze příjezdová komunikace k pískovně. Provoz pískovny není v území nepříznivě vnímán. Nejsou známé žádné záměry na těžbu nerostných surovin v řešeném území. B.II.7.3. Stavebnictví Areál Stavebnin je při železniční trati. Místní stavební firmy mají spíše charakter menších živnostenských provozů. ÚPO nenavrhuje žádný rozvoj stavební výroby a služeb pro stavebnictví, který by vyžadoval samostatné územní řešení.

B.II.8. Zemědělství a lesnictví B.II.8.1. Zemědělství Stávající stav : V řešeném území hospodaří na orné půdě větší množství subjektů rozdílného statutu, soukromí zemědělci, s.r.o. a zemědělská družstva se sídly v sousedních obcích. Zázemí pro rostlinnou i živočišnou výrobu se v území nachází ve východní části Jiřic, kde v bývalém areálu JZD nyní hospodaří několik soukromých zemědělců. Zemědělská výroba je tak lokalizována mimo obytnou část Jiřic v návaznosti na zemědělskou krajinu a není v místě nepříznivě vnímána. Na katastr Jiřice zasahuje od jihozápadu areál zemědělské výroby u Nové Vsi, který však není vnímán jako součást řešeného území. Na orné půdě se pěstují především obiloviny - ječmen jarní a ozimý, pšenice ozimá, kukuřice, z okopanin cukrovka, méně ranné brambory a krmná řepa. V osevním postupu se uplatňuje vojtěška, jetel, směska ozimá a hrách. Zelenina se pěstuje především v níže položených částech území, jde především o cibuli, méně o mrkev, kopr, okurku, ředkvičku a petržel. Živočišná výroba představuje chov prasat ( v Jiřicích cca 250 kusů ), drůbeže, v malé míře i chov koz. Chov hovězího dobytka prakticky zastoupen není. Živočišná výroba v současnosti prochází obdobím hluboké ekonomické krize. Pro zařízení živočišné výroby v Jiřicích ÚPO vymezuje ochranné pásmo, které nepřesahuje hranice stávajícího areálu. Živočišná výroba nesmí nepříznivě ovlivňovat obytné kvality sídla. Půdní a klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivé, i když ne zcela ideální. Řešené území náleží klimatickému regionu T2 - teplý suchý s průměrnými teplotami 8 až 9°C, srážkami cca 550 mm za rok, průměrným počtem 40 až 60 suchých dnů za vegetační období a vláhovou jistotou vyjádřenou koeficientem 0-2.



Půdotvorný substrát je v území různorodý : křídové horniny - pískovce, jemnozrnné pískovce až prachovce a slínovce horniny štěrkopískových teras sprašové hlíny nivní uloženiny váté písky Na křídových horninách se vyvinuly hnědozemě a hnědé půdy. Místy se vyskytují na vápnitém podkladě rendziny. Na štěrkopískových terasách se vyvinuly hnědé půdy a drnové půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné. V polohách, kde je štěrkopískové podloží kryto málo mocným pokryvem sprašových hlín, se vyvinuly degradované černozemě. V nivní poloze se vyvinuly lužní půdy, středně těžké s příznivými vláhovými poměry, představují nejkvalitnější půdy v území vhodné pro pěstování zeleniny. Na vátých píscích jsou mělké horizonty hnědých a drnových půd, silně výsušné. Zemědělství prochází etapou útlumu a dosud neukončené restrukturalizace. V území však i přes nepříznivou situaci nebyla zaznamenána neobhospodařovaná orná půda. Sady a zahrady jsou obhospodařovány místními obyvateli. Sady a zahradnictví velkovýrobního charakteru v území nejsou. Návrh : Charakter zemědělského hospodaření se v návrhovém období ÚPO nebude zásadním způsobem měnit. Nová přeložka silnice II/101 vymezí hranici mezi volnou krajinou převážně využívanou k zemědělské výrobě a oblastí města, která bude postupně zastavěna a kde bude zemědělské využívání postupně ustupovat nové výstavbě, nebo bude měnit charakter z klasického hospodaření na orné půdě na hospodaření v zahradách a sadech. V zátopové oblasti labské nivy zůstane stávající rozsah orné půdy a luk. Zemědělská půda bude odnímána postupně směrem od stávající zástavby k budoucí hranici města. V průběhu návrhového období se nepočítá vzhledem k očekávanému populačnímu vývoji k odnětí veškeré zemědělské půdy mezi současnou zástavbou a novou silnicí a zábory v prostoru mezi Kostelcem a Jiřicemi budou zahájeny pouze rozšířením zástavby na jediný pozemek v lokalitě Semínko. Do záborů zemědělské půdy jsou počítány i zábory pro výsadby ekologicky aktivní zeleně a zalesnění v krajině navržené pro realizaci územního systému ekologické stability. Tyto zábory jsou vyhodnoceny samostatně. Tabelární vyhodnocení je v samostatné příloze.



B.II.8.2. Lesnictví Stávající stav : Kromě drobných lesních ploch jsou v území lesní celky Na cihelně – přechází do katastru Záryby, Mezi mosty, Staré Labe a Boroví – přechází do katastru Ovčáry a Kozly. Souvislé lesní plochy plnící funkce rekreačního lesa až lesoparku jsou na severním okraji města v okolí fotbalového hřiště a loděnice. Lesní celek Na cihelně je převážně charakteru borové doubravy, v okrajových částech jsou akátiny. Stav porostů je narušený působením atmosferických emisí, vyžaduje průběžnou obnovu s využitím zkrácené obmýtní doby. Les má význam i z hlediska myslivosti. Zbývající lesní celky mají charakter lužních lesů s dobrým staven porostů. Drobné lesíky a enklávy lesní půdy v katastru prakticky nemají hospodářský význam. Mají vysokou hodnotu krajinářskou, půdoochrannou a jako prvky územního systému ekologické stability. Návrh : V ÚPO se nenavrhují žádné zábory lesní půdy. Stávající lesy jsou chráněny jako cenné prvky krajiny, je navržen rekreační les v katastru Jiřic.

B.II.9. Rekreace a cestovní ruch V území města Kostelec nad Labem je výrazně vyvinuta rekreační funkce především v území říční nivy Labe. Podíl rekreačních objektů v území je významný. Město mělo lůžkovou kapacitu hotelového charakteru v hotelu Patras v centru, v současnosti mimo provoz s možností obnovy. Rekreační objekty - chaty - jsou ve většině případů ve vlastnictví obyvatel Prahy, nebo okresu Mělník. Pro město tento fakt znamená především to, že rekreanti se na vnitřním životě města (až na vyjímky) téměř neúčastní a neobhospodařují okolní krajinu, zato domovní fond, vlastní pozemky a nejbližší okolí udržují v poměrně dobrém stavu. Objekty, využívané v současnosti rekreačně jsou zakresleny ve výkresové dokumentaci dle aktuálních informací městského úřadu. V bývalém okrese Mělník dosud platí stavební uzávěra na „chaty“, tj. objekty pro individuální rekreaci. ÚPO nenavrhuje žádné nové plochy pro individuální rekreaci formou využívání samostatných rekreačních objektů na vlastních pozemcích – „chataření“. Město má dostatek ploch, vhodných k umístění kvalitních rekreačně-pobytových, či sportovních aktivit. ÚPO zachovává těžiště sportovních aktivit v severovýchodní části města v okolí stávajícího fotbalového hřiště a areálu loděnic. Územím vede trasa Polabské cyklotrasy a řada turistických značených cest, které jsou pojednány v kapitole Doprava. V případě využití navrženého rybníka v lokalitě U bažantnice ke koupání, bude zajištěno nezbytné hygienické zázemí včetně sledování kvality vody.



B.II.10. Technická infrastruktura B.II.10.1. Technické služby města Město Kostelec nad Labem má vlastní provoz Technických služeb, které pečují o technickou vybavenost města. Jsou schopné provádět údržbové i menší stavební práce. Administrativní sídlo Technických služeb města je v radnici, provoz je z části v zadním dvoře radnice a ve dvoře Kosteleckého mlýna. Uvedené prostory budou nadále využívány provozem technických služeb i v průběhu návrhového období ÚPO. Nejsou evidovány požadavky na nové plochy pro rozvoj technických služeb města. B.II.10.2. Vodní hospodářství B.II.10.2.1

Zásobování vodou

Stávající stav : V současnosti má město Kostelec nad Labem i jeho části Jiřice a Rudeč dobudovánu uliční síť distribučních vodovodních řadů, které jsou zásobovány z vlastního zdroje. Vodní zdroj leží východně od města na rozhraní poříční nivy a pískovcového břehu. V uzavřené oblasti, která není hospodářsky využívána protože je pásmem hygienické ochrany I. stuupně leží vrty zasahující do podloží křemenných pískovců s jílovito-železitým tmelem ( cenoman ), z nichž je v současnosti aktivováno pro odběr vody celkem 5 vrtů. Kapacita zdroje činí 19 l/s. Vrty jsou vlivem geologických podmínek ohrožovány zaokrováním výpažnic, což snižuje časem jejich vydatnost. Na zdroj navazuje úpravna vody s čerpací stanicí a akumulačním objemem v zemním vodojemu 400 m3. Kapacita úpravny odpovídá vydatnosti zdroje a činí rovněž 19 l/s. Surová voda se zbavuje železitých solí a dispergovaných železitých a jílovitých příměsí a dalších nežádoucích látek ( ionty NH4 ). Úpravna se skládá z aerace, dávkování KMnO4, filtrace tlakovými filtry. Upravená voda se hygienicky zabezpečuje chlorací - dávkováním chlornanu sodného. Spotřeba vody v distribuční síti města představuje kontinuelní odběr 8 až 10 l/s v denních hodinách. Denní spotřeba se pohybuje okolo 690 m3. Místní zdroj i úpravna postačí pokrýt běžnou spotřebu. Kvalita zásobování vodou se zhoršuje v letních měsících, kdy se voda z městského vodovodu používá na závlahu zahrad. V některých místech sítě pak dochází k poklesům tlaku pod normou stanovené hodnoty. Tento jev nemusí být pouze důsledkem nedostatečnosti místního zdroje, ale rovněž může mít příčinu v kapacitě určitých úseků distribuční vodovodní sítě. Vlivem nedostatečné účinnosti filtrů dochází při vyšších odběrech vody k unikání částeček železitého kalu do vodovodní sítě. V každém případě má stávající systém nedostatečnou akumulaci ve vodojemu. Pro optimální funkci by bylo žádoucí stávající vodojem doplnit o dalších 1000 m3 akumulačního prostoru.



Zvětšení kapacity pak musí rovněž odpovídat vyšší výkon čerpací stanice do vodovodní sítě. Stavební objekty i část technologie úpravny vody ( filtry ) vyžadují opravu. Úpravna i vodovodní síť jsou v majetku města Kostelec nad Labem, provozovatelem je firma BraVaK, s.r.o., se sídlem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Navržené řešení : Územní plán počítá s postupným ukončením provozu místního zdroje vody včetně stávající úpravny v návrhovém období územního plánu. Stávající vodovodní síť města bude napojena na vodárenskou soustavu KSKM ve směru od Neratovic. Toto řešení vychází z programu rozvoje vodovodů a kanalizací VKM, a.s., který zpracoval Hydroprojekt, a.s. v prosinci 1996. V současnosti je dokončena tzv. Všetatská větev řadu KSKM, jde o řad DN 400, který odbočuje z hlavního řadu KSKM DN 1000 u Vavřinče, pokračuje směrem na Všetaty, Chrást a Kozly; mezi Kozly a Lobkovicemi překračuje Labe a pokračuje do věžového vodojemu Kojetice ( 1000 m3 ; 210,06 - 208,00 ). Na východním okraji Lobkovic je připraveno napojení řadu DN 300, který bude pokračovat podél silnice II/101 v délce 1680 m směrem na Jiřice, kde se napojí na stávající vodovodní síť Kostelce nad Labem, na řad DN 160 v ulici Neratovické. Kapacita připojení DN 300 je vysoká – 70 až 100 l/s, vychází ze záměru zásobovat i další obce v tomto směru. Tlakově i dodávaným množstvím pokryje zcela veškerou spotřebu vody v Kostelci nad Labem, Jiřicích, Rudči, Zárybech i Martinově. Naopak podmínkou pro napojení je ze strany VKM, a.s. minimální průměrný odběr 4 l/s, tj. 125 000 m3/rok, aby byl zaručen minimální průtok v přivaděči. Za této podmínky je VKM, a.s. připraveno zafinancovat 3/4 celkového nákladu stavby přivaděče s celkovým odhadovaným nákladem 4 000 000,- Kč. Na město Kostelec nad Labem by pak připadlo uhradit cca 1 000 000,z celkových nákladů stavby. Stávající zdroj pro Kostelec - prameniště by bylo ponecháno jako havarijní zdroj bez úpravy. Všetatská větev řadu KSKM je napojena na zdroje podzemní vody v oblasti Mělnické Vrutice a Řepínského dolu. Jde o jedny z nejkvalitnějších zdrojů pitné vody v ČR. Ohrozitelnost těchto zdrojů ležících v povodí Pšovky, kde sběrnou oblast představuje z velké části území CHKO Kokořínsko je minimální. V programu rozvoje vodovodů a kanalizací VKM, a.s. je zakotven záměr na stavbu vodojemu Kostelec – věžový vodojem o objemu 1000 m3. Kapacita vodojemu obecně odpovídá plánované spotřebě vody v oblasti. Soustava KSKM je však schopná z Všetatské větve pokrýt současnou i navrhovanou spotřebu bez nutnosti budovat nový vodojem. Ke stavbě vodojemu by došlo patrně tehdy, kdyby se vodovod rozšiřoval i do dalších obcí. Územní plán vymezuje lokalitu pro uvažovaný věžový vodojem jižně od kasáren. Vodovodní síť bude rozšířena o nové řady v rozvojových lokalitách, které zokruhují některé stávající koncové úseky vodovodní sítě. Předpokládá se průběžná obnova stávajících vodovodních řadů a jejich zkapacitňování.



B.II.10.2.2

Odkanalizování

Stávající stav : Město Kostelec nad Labem má různorodou kanalizační síť, která vznikala od meziválečného období do současnosti s rozvojem města. Většina města je odkanalizována jednotnou kanalizací, která odvádí jak splaškové vody z domácností a provozů, tak vody dešťové z uličních vpustí a střešních svodů. Kostelec leží v rovinaté krajině členěné drobnými údolími potoků – přítoků Labe. Odvedení odpadních vod do jediného místa gravitačně je ve složitém terénu nemožné. Proto jsou provozovány na stokové síti čerpací stanice, viz grafická příloha. Do stokové sítě Kostelce jsou nově napojeny i splaškové vody čerpané výtlačným potrubím ze Záryb. Jiřice mají na části obce jednotnou kanalizaci, jejíž průběh není zcela přesně znám a která je vyústěná bez čištění do Labe. Na zbylém území jsou domovní žumpy. Rudeč nemá veřejnou kanalizaci, splaškové vody jsou akumulovány v žumpách a vyváženy, stejná je situace i u osamoceně stojících domů při Starém Labi. V Rudči má areálovou dešťovou kanalizaci závod Ekoplastik, s.r.o.. Kanalizace je vyústěna do Labe. Stoková síť je v majetku města a je provozována společností BraVaK, s.r.o.. Čištění odpadních vod : V Kostelci nad Labem jsou v provozu dvě čistírny odpadních vod a to čistírna vojenského útvaru při Mlýnském potoce pod návrším s kostelem svatého Martina a nová městská čistírna odpadních vod v zákrutu Mlýnského potoka západně od města. Recipientem vyčištěných vod z obou čistíren je Mlýnský potok – bývalý mlýnský náhon z Labe. Čistírna vojenského útvaru byla postavena v šedesátých letech jako osvědčený typ oxidační příkop, v tomto případě dvojitý. Jde o čistírnu s jednoduchou obsluhou, stabilní a spolehlivou funkcí, v měřítku současnosti s nižší účinností čištění zejména v oblasti dusičnanů. Čistírna není využívána na plnou kapacitu, protože kasárna nejsou plně obsazena. Do povodí vojenské čistírny spadá i několik obytných domů v ulici V chaloupkách. Městská čistírna odpadních vod je zcela nově postavená s moderní technologií Fortex využívající jemnobublinné aerace s denitrifikací a s moderním kalovým hospodářstvím. Jako první stupeň před aktivací je hrubé předčištění na česlích a vertikální lapák písku. Veškerá voda, která projde čisticím procesem je z důvodu nedostatečného spádu v povodí čerpána. Městská čistírna s dosažitelnou kapacitou 4100 EO je v současnosti využívána pouze z necelých 50-ti %. Nová čistírna bude optimálně využívána po dobudování stokové sítě města. Návrh : Město Kostelec připravuje dobudování městské kanalizace. To bude spočívat v provedení oprav a propojení stávající kanalizace do povodí nové ČOV a doplnění čerpacích stanic pro napojení vod z oblastí bez přirozeného spádu.



Do jednotného systému městské kanalizace bude napojena i splašková kanalizace Jiřic – přečerpáním a Rudče - rovněž přečerpáním. Stávající čistírna odpadních vod pro vojenský útvar bude v průběhu návrhového období územního plánu opuštěna a zrušena. Splaškové vody z oblasti ulice V chaloupkách budou přečerpávány do jednotné městské kanalizace. Odpadní vody z kasáren budou zaústěny do městské kanalizace a čištěny v nové čistírně odpadních vod. Existence dvou čistíren odpadních vod je nelogická z hlediska zásad nakládání s odpadními vodami. Dešťová kanalizace Kromě zmíněné stávající dešťové kanalizace se navrhuje nová dešťová kanalizace v lokalitě rodinné zástavby Na rybníčkách a přilehlé komerční zóně proti kasárnám. V těchto lokalitách půjde o aplikaci oddílné kanalizační soustavy, protože navazující kanalizace v sídlišti nemá kapacitu potřebnou pro odvádění dešťových vod z takto rozsáhlých ploch. Dešťová kanalizace bude odvedena do dešťové usazovací nádrže, kde budou dešťové vody předčištěny před vypuštěním do retenční nádrže na Poleradském potoce. Dešťovou kanalizaci v kombinaci s příkopovým odvodněním bude mít i přeložka silnice II/101. Veškeré výusti dešťové kanalizace do místních potoků z přeložky silnice budou mít přeřazenu dešťovou usazovací nádrž. B.II.10.2.3 Vodní toky Hlavním vodním tokem řešeného území je řeka Labe – regulovaný velký vodní tok s Labskou vodní cestou (podle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě). Řeka původně široce meandrující v nivě na sever od Kostelce a Jiřic až k obcím Ovčáry a Kozly byla splavněna a napřímena v první třetině 20. století. Jez se zdymadlem a vodní elektrárnou byl dostavěn v roce 1930. Územní plán vymezuje území chráněná pro výhledové rozšíření plavební dráhy a výstavbu 2. plavební komory v říčních kilometrech 18,2 až 18,7 a 19,1 až 21,0 v souladu se směrným plánem rozvoje vodní cesty. (Rozšíření v ř.km 16,6 až 17,1 - protější břeh u Jiřic je mimo řešené území.) Správcem toku je Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého 951, Hradec Králové. S regulací řeky byl vytvořen i odvodňovací systém po obou stranách nového koryta Labe, které je v podstatě soustavou jezových zdrží. Ke Kostelci dosahuje vzdutí jezu Lobkovice, vzdutí kosteleckého jezu dosahuje ke zdymadlu Brandýs nad Labem. V nivě Labe, která je stále zátopovým územím pro povodně větší než deseti až dvacetileté, jsou udržovány odvodňovací kanály napojené na pravé straně řeky na mrtvé rameno – Staré Labe. Konkrétně jde o odpad „G“, který odvodňuje území sahající k obci Křenek a přijímá z pravé strany Hlavenecký potok. V řešeném území se nachází pouze zaústění odpadu „G“ do mrtvého ramene - Starého Labe, které je u chatové osady naproti Rudči zaústěno do současného koryta řeky. Odpad „G“ je ve správě Povodí Labe, s.p.. Levobřežní část nivy je východně od Kostelce odvodněna odpadem „E“, který ústí do Mlýnského potoka. Původně byl odpad zaústěn zdvojeným potrubím až do úrovně dolní vody pod jízkem Kosteleckého mlýna. Existenci a funkci tohoto propojení se během průzkumů a rozborů nepodařilo pro neprostupnost břehového porostu ověřit. Do odpadu „E“



je pravostranně zaústěna strouha – odvodňovací odpad „F“. Další odvodňovací strouha, běžně bez průtoku, je vedena podél lesa za sportovní loděnicí směrem k Labi. Jez, zdymadlo a vodní elektrárna Kostelec : Říční km 20,127. Horní voda 165,50, dolní voda 162,00 ( Jadran ). Pohyblivý jez o třech jezových polích, hradicí tělesa STONEY – zdvihatelné tabule s nasazenou úhlovou klapkou. Jez umožňuje při běžných průtocích jemně řídit hladinu ve zdrži náklonem klapky a při povodňových průtocích úplné vyhrazení jezových polí zvednutím tabule. Propouštění dnových plavenin je možné přizvednutím některé z tabulí. Zdymadlo Kostelec má jednu plavební komoru o rozměrech 90 x 12 x 4,5 m, po pravé straně směrem ke břehu je prostor pro eventuelní rozšíření zdymadla o další plavební komoru, maximálně při úpravách v dolní i horní rejdě třídy V.b o rozměrech 190 x 12 x 4,5 m. Na boku stávající plavební komory je zřízen Denilův ( komůrkový ) rybí přechod plně funkční a rybou využívaný. Vodní elektrárna při levém břehu má tři původní soustrojí s Kaplanovými turbínami o výkonu 3 x 700 kW. Břehová kapacita koryta Labe nad jezem Kostelec je 900 až 950 m3/s, břehová kapacita koryta pod jezem činí 700 až 750 m3/s. tabulka č. 5 Kulminační průtoky N-letých povodní se udávají : N – let : 1 2 5 10 20 50 100 QN (m3/s)

441

572

754

895

1040

1230

1390

Koryto nad jezem pojme desetiletou povodeň, pod jezem povodeň pětiletou. Silniční most v ř. km 19,608 umožňuje bezpečný průchod povodně o průtoku 1 500 m3/s. Zátopové území pro stoletou povodeň je vyznačeno v grafické části. Povodně jsou na Labi vyvolávány buď prudkým táním sněhu zpravidla ve spojení s vydatnými jarními dešti ( březen 1980 ), ( březen 2000 ) nebo vydatnými letními srážkami ( červenec 1997 ). Jarní povodně z tání sněhu mají delší dobu vzestupu než povodně z letních srážek, u kterých zase příznivě působí časový posun mezi kulminací povodňové vlny na Jizeře a Labi v soutoku, kde je kulminace Labe zpravidla opožděna. Kostelec nad Labem má zpracován a schválen povodňový plán, který řeší podrobně vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity ( 1. až 3. stupeň ) podle dosaženého vodního stavu na vodočtu v Brandýse nad Labem a podrobně specifikuje aktivity odpovídající jednotlivým stupňům. Zcela v zátopovém území leží obec Rudeč a většina chat podél Labe. Celková vodnost Labe v Kostelci : Plocha povodí : Průměrný průtok :

13268,7 km2 99,5 m3/s



tabulka č.6 Průtoky dosažené nebo překročené v dlouhodobém průměru po „m“ dní v roce, m-denní vody : m– dní: Qm

30

60

90

120

150

180

210

240

270

300

330

355

364

221

152

117

95,5 79,8 67,6 57,7 49,3 42,0 35,2 28,5 21,8 17,4

(m3/s)

V řešeném území se do Labe vlévá několik potoků. V pořadí proti toku to jsou : Čakovičský potok s přítokem Jiřického potůčku, Zlonínský, Mratínský a Poleradský potok. Kromě Mratínského potoka mají ostatní toky charakter více umělého odvodňovacího zařízení v rovinaté oblasti, než přirozeného toku. Mratínský potok je ve správě Povodí Labe, s.p. a má vyhlášeno zátopové území ( pod č.j. 9346/01/RŽP/3201/vod ). Plocha povodí Mratínského potoka činí : 74,71 km2. Ostatní toky ( mimo Mlýnský potok a odpad „G“ ) jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy se sídlem v Brozánkách u Mělníka. Zátopová území vyhlášena nemají. tabulka č. 7 Kulminační průtoky N-letých povodní na Mratínském potoce se udávají : N – let :

1

2

5

10

20

50

100

QN (m3/s)

4

7

11

15

19

25

30

Na Mratínském potoce v zamokřeném úvalu v jižní části území v poloze pod bývalou cihelnou, místní název lokality "U bažantnice" se navrhuje zřízení dvou obtočných ( bočních ) rybníků v kaskádě za sebou. První rybník má navržené dominantní využití pro vytvoření biocentra LBC 317, provozování rybochovu by bylo plně přizpůsobeno uvedenému účelu. Plocha hladiny prvního navrženého rybníka činí 2,23 ha ( celková plocha biocentra 2,94 ha ), předpokládaná průměrná hloubka 1,30 m. Druhý z navržených rybníků je od prvního oddělen koridorem velmi vysokého napětí. Jeho dominantní využití bude krajinotvorné a rekreační, pro krátkodobou rekreaci obyvatel Kostelce a okolních obcí - sportovní rybaření, koupání + účelový rybochov. Plocha hladiny činí 1,68 ha v první variantě, 1,20 ha ve druhé variantě. Uvažovaná průměrná hloubka 1,50 m. Rybníky jsou v lokalitě tradiční, jak napovídá název místní trati na sousedním katastru Mratín - "K Sirotčímu rybníku". Jde tedy o návrat vodních ploch do krajiny. Název bude zvolen zástupci města Kostelec, obnovení názvu Sirotčí rybníky patrně není důvodné, jako vhodné pojmenování připadá v úvahu například "Městské rybníky". Město Kostelec v historické době rybníky vlastnilo. Mratínský potok se vlévá do Mlýnského potoka naproti nové městské čistírně odpadních vod.



Mlýnský potok je labské rameno upravené a udržované a až do nedávné doby využívané pro pohon kosteleckého mlýna. Původně odbočovalo z koryta neregulovaného Labe v dnes již zasypaném zákrutu východně od Kostelce, kde býval původní pevný jez, šikmo položený vzhledem k ose řeky. Při regulaci Labe byly zřízeny stavidlové uzávěry na novém vtoku do Mlýnského potoka z jezové zdrže nad kosteleckým jezem. Rovněž byly narovnány původní meandry, které dnes již připomíná pouze členění polních pozemků jihovýchodně od předměstí Na pískách. Mlýnský potok je neodmyslitelný fenomén, který patří k městu. Vzhledově má charakter přirozeného toku s velmi kvalitním vegetačním doprovodem. Jako každý umělý tok s regulovatelným průtokem však vyžaduje pravidelnou údržbu a čištění. Z bývalého říčního ramene, do kterého Mlýnský potok původně ústil, vznikl úpravou přístav Kostelec nad Labem. Trubní spojení přístavu s potokem v místě bývalého koryta se nepodařilo v terénu ověřit. Obnovení propojení přístavu s Mlýnským potokem je žádoucí z hlediska udržení přijatelné kvality vody v přístavu, je předmětem návrhu ÚPO. Mlýnský potok je ve správě Povodí Labe, s.p.. V souvislosti s rozvojem průmyslové zóny se předpokládá intenzivnější využívání přístavu Kostelec nad Labem. Rozvoj komerčních aktivit ve vazbě na přístav - skladování, příp. výroba, atd. povede k využívání ploch mezi bývalým cukrovarem a přístavem pro výšeuvedené účely. Přístav bude napojen veřejnou komunikací z prostoru bývalého cukrovaru a po obou stranách komunikace bude terén upraven stupňovaným násypem ve dvou úrovních, jak je vyznačeno v Hlavním výkrese. Vlastní manipulační prostor pro nakládku a vykládku zůstane v současné úrovni, avšak již první násypová úroveň bude mít povrch terénu nad hladinou stoleté povodně. Paty svahů násypu budou opevněny kamenným záhozem a svahy budou osázeny vysokou a keřovou izolační zelení s účinkem vegetačního opevnění. Pro odvodnění přeložky silnice II/101 a ploch navržené rodinné a komerční výstavby na jihovýchodě města má velký význam Poleradský potok. Budou do něho po předchozím předčištění v dešťových usazovacích nádržích zaústěny dešťové vody ze zpevněných ploch. Pro ochranu koryta potoka a zástavby podél něho v zastavěné části města se navrhuje zřízení retenční nádrže v lokalitě Na rybníčkách o celkovém retenčním objemu 6500 m3. Nádrž bude mít stálé nadržení o objemu cca 1500 m3 a bude mít zatravněné břehy s enklávami keřové zeleně. Koryto Poleradského potoka v průtahu městem bude pročištěno, opraveno a zatrubněné úseky zkapacitněny na očekávanou hodnotu dešťového odtoku cca 1,1 m3/s. B.II.10.2.4 Závlahy V řešeném území leží při Starém Labi východně od Starého mostu závlahová čerpací stanice pro závlahovou soustavu provozovanou na pravém břehu Labe společností 1. Labská, s.r.o. se sídlem v Nedomicích. Stávající tlakové trubní závlahové řady jsou zakresleny. Nejsou v kolizi s žádnou navrhovanou stavbou. Ochranné pásmo závlahových řadů je 5 m na obě strany od osy potrubí, návrhem ÚPO není dotčeno. Nová závlahová zařízení se nenavrhují.



B.II.10.3. Energetika B.II.10.3.1 Zásobování teplem a teplou užitkovou vodou V Kostelci nad Labem je prakticky dokončena plošná plynofikace středotlakým rozvodem zemního plynu. Zemní plyn je dominantním mediem pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Plynofikací byl zajištěn přechod na vytápění ušlechtilými palivy ve městě Kostelci i v místních částech Jiřice a Rudeč. Systémy centrálního zásobování teplem se využívají pouze v uzavřených areálech. Využívání ostatních energetických zdrojů pro vytápění a přípravu TUV je výrazně minoritní, cca 10 % -ní podíl připadá v oblasti přípravy TUV na využití elektrické energie. Bylo zaznamenáno využívání sluneční energie pro doplňkovou přípravu TUV – sluneční kolektory na střechách domů. Plánovaný rozvoj obytné zástavby převážně charakteru rodinných domů počítá s využíváním zemního plynu jako dominantního media pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. B.II.10.3.2

Zásobování el. energií

Současný stav : Při východním okraji Jiřic probíhají ve směru sever - jih dvojitá vedení 110 kV EMĚ II - Praha sever a EMĚ II - Čechy střed. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z napájecích linek 22 kV, vedených z hydrocentrály Kostelec n. Labem. Jsou to venkovní linky KOLDŘEV 33-61, CHEMOLIT 33-63, KOLCUKR 33-64 a KOLSPOL 31-13. Z uvedených napájecích linek jsou vedeny venkovní přípojky k jednotlivým trafostanicím 22/0,2 kV. Centrální část města je zásobována kabelovým vedením 22 kV ze tří svodů na venkovním vedení, kabely jsou typu ANKTOYPVs 3x120. Dále řešeným územím procházejí z HC Kostelec nad Labem napájecí linky KOLDRA 27-11, DRAKOL 27-18, BRANKOL 33-51 a KOLBRAN 33-52. Hydrocentrálu Kostelec n. Labem o výkonu 2,1 MW provozuje soukromá společnost. SEZNAM TRAFOSTANIC název

charakter

trafo

poznámka

------------------------------------------------------------U pošty

D

2x400

kabelová

Sídliště

D

400

kabelová

U Bati

D

Labská

D

630

OTTO

O

kabelová

kabelová kabelová



Na Pískách D

630

U plynu

D

160

Vodárna

O

Vodárna VÚ O VÚ

O

Drupol

O

Rudeč

D

ČOV

O

Letná

D

Ekoplastik

O

Chaty

D

160

Semínko

D

250

U krámu

D

250

JZD

O

Zděná

D

160

Chaty Labe D

160

Kopa

D

160

Pískovna

O

Závlaha

O

160 630

Cukrovar

D - distribuční TS, O - odběratelská TS V přípravě je výstavba nové kabelové stanice Cukrovar (BTS 1x630) a další kabelové stanice při silnici do Jiřic (BTS 2x630, osazení trafy 630 kVA, 250 kVA), včetně jejich zasmyčkování do kabelové sítě 22 kV. V současné době jsou používány kabely 22 kV typu 3x1x120 AXEKVCEY. Sekundární rozvody nízkého napětí jsou převážně ve venkovním provedení, pouze v oblasti náměstí a sídlišti jsou kabelizovány. Některé úseky venkovních rozvodů jsou ve špatném stavu, bez rezerv pro zvyšování zatížení. Elektrické vytápění je v řešeném území poměrně málo rozšířeno. Návrh Hydrocentrála v Kostelci nad Labem je v majetku soukromé společnosti. Nepředpokládá se žádná zásadní změna provozu. Energetické zásobování řešeného území bude orientováno převážně na využití zemního plynu. Lokality nové zástavby jsou navrhovány rovněž k plynofikaci. Elektrická energie je proto pro účely vytápění u navrhované zástavby uvažována pouze jako doplňkové 30 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


médium (odhadem pro maximálně 5 - 10% nové obytné zástavby). Na základě této rozvahy byla stanovena bilance nárůstu elektrického zatížení. Odhad jednotkového soudobého zatížení, vztaženého na distribuční trafostanici: RD, stupeň elektrizace B1 (zákl. elektrizace + vaření) 5 kW/RD dle Směrnice č. 14/2000 STE ; nebytové plochy odhadováno cca 150 kW/ha. BILANCE NÁRŮSTU ELEKTRICKÉHO ZATÍŽENÍ lokalita

kapacita

kW

napojení z

obytná zástavba u Drupolu

57 RD

285

TS 1

1000

TS 2, 3

komerční zóna u kasáren obytná zástavba k Mratínu

27 RD

135

TS 4

obytná zástavba Za bažantnicí

40 RD

210

TS 5 TS 6

obytná zástavba K Jiřicům

14 RD

komerční zóna přístav

70

TS Semínko

800

TS 6a

obytná zástavba Jiřice

16 RD

80

TS 7

obytná zástavba Jiřice u Labe

8 RD

40

TS 8 – náhrada TS Zděná

Pro pokrytí nárůstu elektrického zatížení se na straně 22 kV předpokládá především zvýšení příkonů stávajících distribučních trafostanic. Pokud nebude výkonově nebo z hlediska úbytků napětí v síti NN možno využít stávajících trafostanic, bude uvažována výstavba nových trafostanice. Na základě konzultace na STE, a.s. – RZ Kralupy a STE, a.s. – HS Praha je navrhováno následující zajištění elektrického příkonu v systému VN 22 kV pro nové lokality výstavby: Lokalita 55 RD (za Drupolem) bude zásobována z nové TS 1 zasmyčkované na nový kabelový svod z venkovního vedení 22 kV s propojením na stávající kabel k TS U pošty, stávající kabelový svod bude zrušen. Komerční zóna u kasáren – Je navrženo nové venkovní vedení 22 kV podél obchvatu komunikace, kabelový svod u komerční zóny směrem k TS U pošty, na který budou zasmyčkovány cca 2 nové trafostanice (TS 2, TS 3). Lokalita 27 RD ve směru Mratín bude zásobována z nové TS 4 zasmyčkované na nový kabelový svod 22 kV z venkovního vedení propojený do TS Sídliště. Lokalita 35 RD Za bažantnicí bude napojená z nové TS 5, zasmyčkované na kabel 22 kV mezi TS Labská a TS Otto. Lokalita Přístav – je navrhována nová příhradové TS 6 na venkovním vedení 22 kV.



Lokalita 14 RD K Jiřicům bude napojena z TS Semínko za podmínky, že dojde k realizaci nové distribuční TS U cukrovaru. Lokalita 16 RD Jiřice bude zásobována z nové stožárové TS 7 u přejezdu, napojené z odbočky venkovního vedení 22 kV. Lokalita 8 RD Jiřice u Labe – je navrhována výstavba nové TS 8 na kabelovém svodu z venkovního vedení 22 kV. Tato TS by nahradila stávající TS Zděná, která by byla následně zrušena. Ochranná pásma Zákonem č. 222/1994 Sb. byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č. 79/1957 Sb.). druh el. zařízení

ochranné pásmo dle z. 222/1994 79/1957

----------------------------------------------------------------------------------------------------venkovní vedení 22 kV

7m

10 m

od krajního vodiče

venkovní vedení 110 kV

12 m

15 m

od krajního vodiče

podzemní vedení

1m

1m

od krajního kabelu

elektrická stanice

20 m

30 m

kolmo na hranici objektu stanice

Konzultace : STE a.s., RZ Kralupy - Ing. Hausman, pan Kochman STE a.s., HS Praha – paní Aschenbrennerová B.II.10.3.3 Zásobování plynem V řešeném území je prakticky dokončena plošná plynofikace středotlakým rozvodem zemního plynu. Středotlaká plynovodní síť je budovaná pro tlakovou hladinu max. 400 kPa a provozovaná na hladině 300 kPa. Je z plastového potrubí o D 50 až D 160, jednotliví odběratelé jsou vybaveni domovními regulátory STL/NTL. Distribuční síť je napojena na novou regulační stanici VTL/STL 1200 m3/h, která leží na jižním okraji zástavby Kostelce nad Labem. Středotlaká plynovodní síť zásobuje z uvedené regulační stanice kromě Kostelce, Jiřic a Rudče ještě obec Záryby. Přívodní řad do Záryb D 110 prochází cestou severně od areálu kasáren. Stávající a dokončovaná stl. distribuční plynovodní síť umožňuje napojení všech nemovitostí v Kostelci nad Labem i v Jiřicích a Rudči, s vyjímkou několika osamělých domů u Starého Labe. S plynofikací chatových osad se nepočítá. 32 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Územím probíhá nadřazený plynovodní řad VTL DN 500, PN 40, na který je regulační stanice města Kostelec napojena vysokotlakou přípojkou DN 100. Řad dopravuje odorizovaný zemní plyn. Kromě zmíněného vysokotlakého plynovodu probíhají řešeným územím další plynovody s velmi vysokým tlakem, které nemají návaznost na zásobování místní sítě : tranzitní plynovod v současnosti již o třech větvích 2 x DN 900 + nová větev DN 1000, protíná jižní okraj řešeného území. Vedení má ochranné pásmo 12 m na obě strany od osy potrubí a bezpečnostní pásmo 200 m. plynovod VÚD DN 500 míjí Kostelec a Jiřice po jižním okraji zástavby. Vedení má ochranné pásmo 8 m na obě strany a bezpečnostní pásmo 150 m. Oba VVTL plynovody jsou ve správě společnosti Transgas, a.s. Plynovod VÚD DN 500 bude dotčen přeložkou silnice II/101. Jeho technický stav není optimální. Životnost ocelového potrubí bude brzy vyčerpána. V návrhovém horizontu územního plánu je třeba počítat s jeho celkovou rekonstrukcí, která může být optimálně koordinována s pracemi na přeložce komunikace II/101. B.II.10.4. Spoje Přes řešené území vedou dálkové kabely ČESKÉHO TELECOMU. Dálkový kabel č. 85 od severozápadu směrem k jihovýchodu a dálkový kabel 203e zasmyčkovaný do ATÚ vedoucí východním směrem. Podle dostupných informací procházejí územím dálkové kabely ve správě Ministerstva obrany , které jsou tajné a v případě jakékoliv zástavby je nutné získat vyjádření jejich provozovatele. Oblast spadá do uzlového telefonního obvodu Brandýs nad Labem, TO Mladá Boleslav, oblast Praha, o.z. V území je vybudována místní telefonní síť napojená na digitální telefonní ústřednu v Kostelci nad Labem. Z ATÚ Brandýs nad Labem je přiveden spojový kabel v zemi k ATÚ Kostelec nad Labem. Telefonní ústředna je typu EWSD (Siemens) a byla vybudována v letech 1994 -1995. Místní rozvody jsou z cca 60% kabelové v zemi a cca 40% je venkovní vedení prostřednictvím síťových rozvaděčů. Kabelizace byla provedena cca před 5 lety, kapacita je pro současnou zástavbu dostačující, ovšem s minimální rezervou. Řešené území je průběžně doplňováno o další telefonní linky dle žádosti občanů v rámci současných možností. Kabelizace přilehlých chatových oblastí není provedena, ale v případě zvýšeného zájmu lze připojení na JTS po technické stránce zajistit její provedení. Pro navrhovanou zástavbu jsou navrženy příslušné kabelové rozvody položené v zemi v chodnících v souladu s prostorovou normou pro ukládání sítí technického vybavení ( ČSN 73 6005 ). Umístění síťových rozvaděčů nemá územní nároky vyjádřitelné v územním plánu vzhledem k použitému měřítku. Dále je navrženo zvýšení kapacity telefonní ústředny o cca 450 přípojek na konci návrhového období (15 let), což je ve stávajících prostorech možné.



Z hlediska širších vztahů je východně od řešeného území nově navrhována radioreléová trasa Úvaly - Chloumek (Mělník). Ochranná pásma radioreléových paprsků jsou vyhlašována individuálně a jsou závislá na výškových podmínkách území. Katastrálním územím obcí Kostelec n. Labem a Jiřice neprocházejí radioreléové trasy Českých radiokomunikací, a.s. Distribuce TV signálu je pro obec Kostelec nad Labem a Jiřice zajišťována vysílači: Praha - město pracujícím na 51. k (ČT1), 41.k(ČT2), 37.k. (NOVA) a 24.k.(PRIMA) Liberec - Ještěd pracujícím na 31.k. (ČT1), 43.k.(ČT2), 8.k. (NOVA) a 60.k.(PRIMA) Trutnov - Černá hora pracujícím na 23 k (ČT1), 40.k.(ČT2) a 11.k. (NOVA) Ústí n. L. - Buková hora pracujícím na 33.k (ČT1), 50.k. (ČT2) a 12 k.(Nova) V obci Kostelec nad. Labem jsou v provozu základnové stanice všech operátorů veřejné radiotelefonní sítě. Jsou umístěny na silech cukrovaru a nejsou chráněny ochrannými pásmy. K sítím jednotlivých operátorů byly poskytnuty tyto údaje: Operátor

souřadnice stanice

výška antény azimut MW spojů

EuroTel

X = 1 028 872,24 Y = 729 613,42

Český Mobil 14o34´26´´ 50o13´43´´

43 m

RadioMobil 14o35´12´´ 50o13´23´´

22 m

38 a 308 267 - směr Odolena Voda

Ve východní části území je připravována výstavba radioreléové uzlové stanice AČR, která bude chráněna kruhovým ochranným pásmem o poloměru 500 m. Ze stanice vycházejí dva směry radioreléových spojů. Podklady a konzultace Český Telecom, a.s. - TO Mladá Boleslav, útvar rozvoje - vedoucí pan. Červenka České radiokomunikace, a.s., útvar technického rozvoje - pí. Friedbergerová EUROTEL Praha, s.r.o., odd. POC - pan Parkán RadioMobil, a.s, odd. Network Design Strategy – Ing. Záruba Český Mobil, a.s. – Ing. Zadražil



B.II.10.5. Doprava B.II.10.5.1 Dopravní kostra Řešené území má dvě hlavní dopravní osy – - silnici druhé třídy II/101, která je aglomeračním okruhem, jež ve vzdálenosti 15 až 20 km obepíná hl. m. Prahu. V okolí Kostelce nad Labem realizuje tangenciální dopravní vazby v pražském regionu, zejména mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem. V uvedených městech leží křižovatky s radiálami I/9 u Libiše ( výhledově u Byškovic ) a I/10 ( R 10 ) mimoúrovňová křižovatka východně od Brandýsa nad Labem u obce Zápy. Tato trasa přibližně dodržuje historickou trasu původní císařské silnice Drážďany – Vídeň. Prochází ulicemi Neratovická ( v Jiřicích Mělnická a Kostelecká ) a Brandýská obytným centrem Kostelce. Celodenní obousměrné dopravní zatížení této komunikace se pohybuje okolo 5200 vozidel denně a má stále stoupající tendenci. - silnici druhé třídy II/244, která je v systému pražského regionu radiálou spojující všetatsko-byšickou oblast s hl. m. Prahou. Silnice přechází přes most, který je jediným mezilehlým mostem přes Labe mezi Obřístvím ( Štěpánský most ) a Brandýsem nad Labem. Silnice začíná napojením na I/9 severně od Líbeznic a končí v Byšicích napojením na I/16. Celodenní obousměrné dopravní zatížení činí 3180 vozidel. Silnice prochází historickým centrem Kostelce nad Labem po náměstí okolo radnice na nově opravený most. Ve stejném směru jako silnice II/101 prochází územím železniční trať Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jednokolejná neelektrifikovaná trať využívaná pro nákladní i osobní dopravu, nádraží v Kostelci, zastávka Jiřice západně od Jiřic. Další dopravní trasou nadmístního významu je Labská vodní cesta. B.II.10.5.2 Silniční doprava Kromě dvou výše popsaných komunikací II. třídy tvoří silniční kostru řešeného území ještě dalších pět komunikací III. třídy : III/24411 do Polerad, III/24412 do Rudče, III/24413 do Kozel, III/0093 z Jiřic do Zlonína a III/2447 z Jiřic do Nové Vsi a Měšic. Jde o silnice místního významu bez dopravních problémů. Dopravní zátěž na silnicích II. třídy procházejícími Kostelcem je pro život města trvale neúnosná a vyžaduje řešení. Již několikrát bylo v souvislosti s pracemi na vyšší územněplánovací dokumentaci prověřována možnost obchvatu Kostelce, případně Kostelce i Jiřic silnicí II/101, která by tak byla vymístěna z prostoru obytné zástavby. V zásadě byla prověřována následující řešení – 1. obchvat přiblížený městu, který by prošel mezi zástavbou města a železniční tratí, neřešil by vymístění trasy silnice z Jiřic, kde neprochází centrem obce. 2. oddálený obchvat, který by se odpojil od stávající trasy již před Jiřicemi a vedl by podél železniční tratě až k Mratínskému potoku a odtud samostatně v přiměřené vzdálenosti od jižního okraje obytné zástavby Kostelce až k východnímu okraji města, kde by se u kasáren napojil na stávající trasu silnice II/101. 3. mezilehlá trasa odpojená od stávající silnice těsně před zástavbou Jiřic a vedená rovněž až za jižní hranicí obytné zástavby Kostelce a dále v téže trase jako varinta pod bodem 2. Tato trasa by dvakrát křížila železnici.



Jako závěr průzkumů a rozborů bylo konstatováno, že varianta pod bodem 1, i když je uvedena v konceptu urbanistické studie okresu Mělník, je v současnosti již prakticky nerealizovatelná. Obytná zástavba města postoupila do těsné blízkosti dráhy a nádraží. Jde i přes relativní blízkost železnice o velmi kvalitní klidnou polohu pro rodinné bydlení. Nehledě na to že z dopravního hlediska je prokazatelně nevhodné oddělovat nádraží využívané pro osobní dopravu od obytné zástavby města kapacitní komunikací. Koncept územního plánu prověřil varianty obchvatu a je navrženo následující řešení: Přeložka silnice II/101 vedená od západního okraje zástavby v Jiřicích v souběhu s dálkovody ( VVTL plynovod VÚD, produktovod a ropovod ) ve vnitřním prostoru mezi městem a železnicí. Trasa má dvě mimoúrovňová křížení se železnicí a dvě polohy křížení s dálkovody, které vyvolají nutnost technických opatření spojených s korekcí trasy výše zmíněných dálkovodů, kromě křížení s VVTL plynovodem VÚD u Kostelce, kde korekce trasy není nutná. Mimoúrovňové křížení s železniční tratí na východní straně u Kostelce je společné s přemostěním silnice III/24411 na Polerady, jejíž trasa je proto přikloněna k železnici. Vzhledem k požadovaným vzdálenostem křižovatek vzniká nutnost provést křížení se silnicí III/2447 u Jiřic do Nové Vsi a Zlonína mimoúrovňově nadjezdem nad novou komunikací. Dopravní napojení Jiřic od západu se pak realizuje po stávající silnici III/0093 od Čakoviček a Zlonína, která vytvoří s novou přeložkou čtyřramennou křižovatku. Na základě projednání tužkové verze konceptu bylo doplněno dopravní spojení mezi novou trasou silnice II/101 a vznikající průmyslovou zónou v prostoru bývalého kosteleckého cukrovaru - "Přivaděč průmyslové zóny". Toto propojení odkloní těžkou dopravu z centra Kostelce i Jiřic a vyvede ji nejkratší cestou na II/101. Trasa přivaděče je určena polohou vedení velmi vysokého napětí a tokem Zlonínského potoka. Realizace přivaděče umožní etapizovat vlastní stavbu přeložky. V uvažované 1. etapě lze vybudovat úsek od napojení na stávající silnici II/101 u kosteleckých kasáren včetně úrovňové křižovatky se silnicí II/244 a uvedený přivaděč průmyslové zóny. Takto pojatá 1. etapa řeší stávající dopravní zatížení a dopravní závady v centru Kostelce ( nevyhovující křížení II/101 x II/244 - směrové řešení, rozhled, dvojí křižovatka s krátkým úsekem v peáži ) a odklon těžké dopravy ze vznikající průmyslové zóny. Ve druhé etapě je možné realizovat dobudování nové trasy s mimoúrovňovým křížením III/2447 u Jiřic a s novým napojením Jiřic po stávající III/0093 až po napojení na stávající trasu silnice II/101 mezi Jiřicemi a nádražím Jiřice. Celková délka trasy činí :

4450 m.

Přeložka silnice II/101 je navržena v jednotné kategorii podle schválené kategorizace S 9,5/80 ( zpracovatel ÚPO uvažoval i s kategorií S 11,5/80, vzhledem k předpokládanému rozvoji v oblasti ) v celé délce trasy. Přivaděč pro průmyslovou zónu je navržen rovněž v kategorii S 9,5, avšak bez udání návrhové rychlosti, vzhledem ke krátkosti úseku a poloměrům směrových oblouků obou křižovatek na jeho koncích. V trase křižovatka s II/244 - Jiřice jsou navrženy směrové oblouky větví křižovatek o poloměru 95 a 80 m ( návrhová rychlost 50 km/h při příčném sklonu 3, resp. 7 % ). Napojení do Kostelce má reálně dosažitelný poloměr 40 m ( návrhová rychlost 35 km/h ). Celková délka přivaděče činí 676 m.



Realizace přeložky II/101 ve výšeuvedené trase je podmíněna provedením technických opatření řešících souběh silnice a dálkovodů hořlavých kapalin a velmivysokotlakého plynovodu. Po konzultaci s provozovatelem VVTL plynovodu VÚD, který je k trase silnice nejblíže, je navrženo v prostoru mezi silnicí a vedeními vybudování zemních valů o výši cca 5 m, které řeší bezpečnostní hledisko souběhu. Hmotné zemní těleso valu bude osázeno hustou keřovou a stromovou zelení, která zvýší mechanickou odolnost útvaru. Ozeleněné zemní valy zároveň odcloní obytnou zástavbu Kostelce proti hluku z provozu na silnici a pomohou stavbu začlenit do krajiny. Další dopravní závady nepříznivě vnímané v životě města jsou spojeny s průtahem silnice II/244 ve směru sever – jih přes náměstí, živé centrum města. Profil od radnice směrem k nově opravenému mostu je místy nepřehledný, zúžený a pro chodce nejsou k dispozici dostatečně kapacitní chodníky po obou stranách vozovky. Nižší kapacitu má rovněž můstek přes Mlýnský potok. Řešení obchvatu centra Kostelce nad Labem přeložkou silnice II/244 se v návrhovém horizontu ÚPO jeví jako ekonomicky nereálné. I její relativně menší dopravní zátěž oproti tahu II/101 nezdůvodňuje takový záměr dostatečně. Avšak trasa navrženého přivaděče pro průmyslovou zónu prokazatelně otevírá možnost pokračování přes Labe v prostoru, který v ochranném pásmu vedení VVN zůstane mezi Jiřicemi a Kostelcem vždy volný. I na pravobřežní části trasy se nabízí dobrá možnost návratu na trasu II/244 s minimálním zásahem do cenných ploch zájmu ochrany přírody v labské nivě. Tato trasa je v ÚPO vyznačena jako uvažovaná výhledová přeložka silnice II/244. V souvislosti s dopravním řešením širší oblasti – záměr na stavbu nového silničního mostu v Neratovicích – stojí tento námět za úvahu a vyhodnocení. B.II.10.5.3 Železniční doprava Železniční doprava je stabilizovanou dopravní strukturou v území. Byla prověřována možnost elektrifikace trati 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Nádraží Kostelec nad Labem má odstavnou kolej a prostor pro překládku z vagónů na nákladní automobily. Na nádraží navazuje sklad a prodejna stavebnin. Nejsou evidovány žádné zásadní plošné nároky na rozvoj železnice, s její trvalou existencí a funkcí pro nákladní dopravu a pro regionální osobní dopravu se počítá i do budoucna. Směrové vedení tratě v řešeném území umožňuje využití cestovní rychlosti od 40 ( u zastávky Jiřice ) do 70 km/h. Další využívání zastávky Jiřice je diskutabilní vzhledem k její poloze v značné vzdálenosti od obytné zástavby. ÚPO ponechává zastávku ve funkci ( s možností obnovení odpojení vlečky do průmyslové zóny Kostelec ). Železniční vlečku a kapacitní areálové kolejiště měl areál bývalého cukrovaru. V současnosti je vlečka zrušena. Technická možnost zavlečkování je v územním plánu ponechána, resp. nejsou navrženy překážky bránící obnově vlečky. Možnost zavlečkování průmyslových ploch spolu s návazností na vodní dopravu je významný faktor rozvoje. B.II.10.5.4 Lodní doprava Řekou Labe je vedena plavební dráha, která umožňuje bezpečné míjení nákladních lodí s tlačným remorkérem. Labskou vodní cestu využívá převážně dopravce ČSPL, a.s. a provozuje ji Povodí Labe, a.s..



Z plavebních zařízení je nejvýznamnější zdymadlo Kostelec nad Labem. Má jednu plavební komoru o rozměrech 90 x 12 x 4,5 m a dostatečně kapacitní horní i dolní rejdu s úvazištěm. Po pravé straně plavební komory ( směrem ke břehu ) je prostor pro výhledové rozšíření zdymadla o další plavební komoru, při uvažování úprav v dolní i horní rejdě je možná maximální velikost odpovídající plavební komoře třídy V.b o rozměrech 190 x 12 x 4,5 m. Přístav Kostelec nad Labem je ve správě Povodí Labe, a.s. a původně sloužil pouze pro bývalý cukrovar v jehož těsném sousedství se nachází. V současnosti se přístav využívá pro přepravu převážně sypaných nákladů, největší podíl má doprava posypové soli ze SRN. Nájemcem přístavu je Vltavská obchodní společnost, s.r.o. se sídlem v Praze – Radotíně. Přístav je dimenzován na nakládku a vykládku z jednoho člunu, který do přístavu zatlačí tlačný remorkér. V přístavu je místo ještě na jedenu čekající loď, kterou po nakládce či vykládce může tlačný remorkér z přístavu vytáhnout na volnou řeku. Hloubka přístavu je minimálně 1,8 m. Kromě nově opraveného mola není v přístavu žádné speciální zařízení pro nakládku a vykládku. Přístav je perspektivní pro využívání ve vztahu ke vznikající průmyslové zóně v prostoru bývalého cukrovaru. Územní plán navrhuje rozšíření ploch pro skladování a nerušící výrobu až k vlastnímu přístavu. Pro tyto účely je nutné upravit terén v lokalitě do násypových figur vyznačených v Hlavním výkrese s tím, že již první ze dvou navržených úrovní bude mít povrch terénu nad úrovní hladiny stoleté povodně. Přístav bude napojen veřejnou komunikací z prostoru průmyslové zóny v areálu bývalého cukrovaru. V Jiřicích je upravené úvaziště a kotviště, na zpevněném břehu s příjezdem je možná i vykládka a nakládka lodí. V součinnosti s přístavem v Kostelci je možné kotviště využívat pro odstávku a čekání lodí. V řešeném území bylo v minulosti několik loďkových převozů přes Labe, v Jiřicích býval loďkový převoz s horním lanovým vodičem, který zabezpečoval pěší dopravu s protějšími obcemi Chrást a Kozly. Všechny převozy zanikly z ekonomických důvodů. Územní plán vymezuje území chráněná pro výhledové rozšíření plavební dráhy a výstavbu 2. plavební komory v říčních kilometrech 18,2 až 18,7 a 19,1 až 21,0 v souladu se směrným plánem rozvoje vodní cesty. (Rozšíření v ř.km 16,6 až 17,1 - protější břeh u Jiřic je mimo řešené území.) B.II.10.5.5 Hromadná osobní doprava Hromadná osobní doprava je realizována převážně do třech hlavních směrů vyjížďky obyvatel města za prací, vyšší vybaveností (specializovaná lékařská pracoviště) a speciálními službami. Směry : Neratovice ; hl. m. Praha ; Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Do Neratovic a Brandýsa nad Labem je možné spojení vlakem ( 8 spojů denně tam i zpět ) a autobusem. Spojení Kostelce nad Labem s hlavním městem se neustále zkvalitňuje v rámci regionálního integrovaného dopravního systému ROPID. Kromě autobusových linek ČAD byly v roce 1999 do Kostelce nad Labem dovedeny dvě autobusové linky provozované Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Dostupnost centra Prahy hromadnou dopravou je tak



z Kostelce nad Labem srovnatelná co do jízdní doby i počtu spojů s některými okrajovými částmi samotné Prahy ( např.: Dubeč, Cholupice, atd. ). B.II.10.5.6 Místní komunikace Stávající stav: Stávající silnice II. třídy II/101 a II/244 mají směrově nedělenou vozovku se dvěma jízdními pruhy. Na několika místech své trasy v zastavěném území Kostelce mají parametry, které neodpovídají požadavkům platných norem. Výrazné je to zejména v okolí křižovatek ulic Neratovické - T.G.Masaryka a T.G.Masaryka - Brandýské, které jsou v nevyhovující vzájemné vzdálenosti, kde by z dopravního hlediska měla být navržena křižovatka jediná a nemají, zejména první jmenovaná, vyhovující rozhledové poměry. Zúžení a nedostatečný rozhled je i při výjezdu z Komenského náměstí směrem k mostu. Parametry a průběh obslužných komunikací ve starých částech zástavby jsou často a výrazně ovlivňovány historickým vývojem zástavby. Vozovky těchto komunikací jsou proměnné šířky, vyskytují se i komunikace obousměrné s jedním jízdním pruhem. Část komunikací sleduje stopy historickýchch cest dimenzovaných pro dopravu povozy. Jde zejména o okolí náměstí Pod Martinem a v Labské ulici. V nové zástavbě z meziválečného a poválečného období jsou parametry obslužných komunikací zcela vyhovující. Komunikace v obytných územích mají většinou charakter zklidněných ulic. Stavebně technický stav komunikací v řešeném území je velmi různorodý. Povrch zmíněných silnic II. třídy je z asfaltobetonu převážně v dobrém stavebním stavu, z vyjímkou míst opravovaných po překopech inženýrských sítí. Ostatní kommunikace třetí třídy mají ve svých extravilánových úsecích vozovky z asfaltového betonu převážně ve špatném stavu. Většina obslužných komunikací v řešeném území má živičný povrch, v okolí cukrovaru se vyskytují obslužné komunikace s povrchem nezpevněným, vyjímečně je povrch zpevněný betonovými panely. Návrh: Komunikace v nové obytné zástavbě jsou navrhovány přednostně jako zklidněné. Pro veškerou novou obytnou zástavbu jsou obslužné komunikace ( funkční třída C3 ) navrženy v kategorii MO 8 nebo MO 7,50. Zklidněné komunikace nemají určenu kategorii a budou navrhovány přednostně s úrovňově vyčleněnými chodníky v uličním profilu o volné šířce min. 7,50 až 10 m. Do začlenění mezi veřejné obslužné komunikace se navrhují stávající areálové komunikace v bývalém cukrovaru. Poloha vjezdu do areálu se nemění. Vjezd bude upraven na parametry odbočení místní obslužné komunikace funkční třídy C3 z Neratovické ulice, která zůstane místní sběrnou komunikací funkční třídy B2. Po ní bude realizována silniční doprava do průmyslové zóny. Po silničním přivaděči na novou trasu silnice II/101. Ze sítě veřejných místních obslužných komunikací v bývalém areálu cukrovaru bude napojen i přístav Kostelec nad Labem. Napojení přístavu bude provedeno alespoň v kategorii MS 9 - šíře jízdních pruhů 3,5 m. Stávající komunikace v areálu mají vesměs zpevněný povrch vhodný pro těžkou nákladní dopravu. Jízdní pruhy budou vyznačeny vodorovným dopravním značením.



B.II.10.5.7 Dopravní vybavenost V Kostelci nad Labem je v provozu nově zrekonstruovaná čerpací stanice pohonných hmot na jižním předmostí Kosteleckého mostu. Ve městě funguje autoopravna Jaroslav Kaucký a prodejna náhradních dílů pro motorová vozidla. Hromadné garáže budované formou garáží řadových jsou rozmístěny v sídlišti a v okolí nádraží a několika dalších místech. Většina obyvatel města Kostelec nad Labem a zejména obcí Jiřice a Rudeč odstavuje svá vozidla v garážích na vlastních pozemcích. V ÚPO se navrhuje umístění další čerpací stanice a eventuelně i širší dopravní vybavenosti do prostoru při napojení přeložky II/101 na původní silnici směrem na Brandýs. B.II.10.5.8 Pěší doprava a cyklistika V centru Kostelce a v lokalitách meziválečné a poválečné zástavby rodinnými domy jsou vybudovány dostatečně dimenzované chodníky a na sběrných komunikacích jsou vyznačeny přechody pro chodce. Místní komunikace v částech obcí Jiřice a Rudeč a na historických předměstích Kostelce chodníky místy nemají, mají charakter zklidněných komunikací. Pro bezpečnost chodců zejména dětí, by bylo žádoucí tento status jednoznačně definovat dopravním značením, případně zamezit rychlému pohybu vozidel i osazením retardérů. Krajina, zejména říční niva Labe s lužními lesy a mrtvými rameny, je atraktivní pro pěší turistiku a cykloturistiku. Řešeným územím prochází několik značených turistických cest. Zelená značka vede z Kojetic přes Lobkovice, podél Labe do Jiřic a pod cukrovar a přes Kostelec do Záryb. Červená značka začíná v Kostelci a vede přes most ke zdymadlu a dále přes Křenek a Lhotu do Sojovic. Modrá a žlutá značka tangují řešené území na severním okraji. Největší význam ze značených cest má Polabská cyklotrasa, která v úseku Mělník, Kostelec nad Labem, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav prochází řešeným územím podél pravého labského břehu.

B.II.11. Nadřazené inženýrské sítě Podél jižního okraje zástavby Kostelce nad Labem a Jiřic prochází v souběhu dvě trasy nadřazených dálkovodů ( produktovod, ropovod ) bez vazby na město Kostelec nad Labem. Oba uvedené dálkovody jdou v těsném souběhu ve společné trase s VVTL plynovodem VÚD. Pro řešení obchvatu Kostelce a Jiřic komunikací II/101 se navrhuje vybudování ochranných zemních valů podél komunikace o výši 5 m s porostem husté keřové i vysoké zeleně, pro zvýšení bezpečnosti.



B.II.12. Struktura osídlení B.II.12.1. Město Kostelec nad Labem v obslužných a pracovních vztazích Území města Kostelec nad Labem s částmi Jiřice a Rudeč je možno souhrnně hodnotit jako poměrně kompaktní město a zřetelně specifikované nezastavěné území, využité převážně k zemědělství, méně k lesnictví, s výrazným podílem ploch cenných z hlediska ochrany přírody a krajiny. V krajině je významný podíl chatové zástavby. V souvisle urbanizovaném území převažuje funkce obytná s podílem obchodu, služeb a veřejného vybavení, významný podíl urbanizovaných ploch připadá na průmyslové aktivity. Vnitřním jednotícím elementem je jednak spádovost území vzhledem k okolním centrům a dále pak především způsob využití území. Z hlediska budoucí vnitřní homogenity města bude rozhodující, zda se podaří stabilizovat a příznivě ovlivnit populační tendence rozvojem místních pracovních příležitostí. Územní plán vymezuje pestrou nabídku ploch pro bydlení a rozvoj ostatních funkcí v území. Celkově je město ( a všechny jeho části ) obslužně málo závislé na vnějších vztazích. Z hlediska pracovních příležitostí, dojížďky a vyjížďky za prací je město oproti okolním obcím poměrně stabilizované, poněvadž nabídka pracovních příležitostí v areálu bývalého cukrovaru neztratila časovou kontinuitu vlivem společensko - ekonomických změn. Rovněž rozvoj nového průmyslového areálu v Rudči přispívá ke stabilitě sociálně – ekonomických vztahů. B.II.12.2. Urbanistické zhodnocení jednotlivých částí města - stávající zástavba B.II.12.2.1 Prostor historického centra - původní obce má dnes drobnější utváření se zástavbou jednopodlažními domy na úsporných parcelách. Význam místa podtrhuje dominanta kostela svatého Martina na návrší. Prostorově dnes navazuje na novodobou obytnou zástavbu na jihu a na smíšené území při hlavním komunikačním tahu ve směru sever – jih. Jedná se o historicky i urbanisticky cenný prostor, který by zasluhoval podrobnější řešení veřejných prostranství, komunikací a zeleně. B.II.12.2.2 Nové centrum města se rozvinulo při náměstí nálevkovitého tvaru v severní partii města. Zástavba řadovými měšťanskými domy s parterem využitým pro obchod a služby je charakteristická pro tuto lokalitu. Náměstí dominuje kostel svatého Víta a na severním okraji radnice. B.II.12.2.3 Jižní předměstí se rozvinulo mezi křížením hlavních silničních komunikací a tělesem železnice na jihu. Zástavba vesměs rodinnými domy na soudobé parcelaci je zčásti vystřídána „ sídlištěm „ , které je od hlavní ulice odděleno komerčními a podnikatelskými plochami . Zástavba v tomto prostoru působí poněkud neurovnaně a nesourodě.



B.II.12.2.4 Areál kasáren zaujímá rozlehlé plochy na jihovýchodě města. V současné době je jeho využití nedostatečné a perspektivy je třeba hledat ve spolupráci s majitelem. B.II.12.2.5 Areál bývalého cukrovaru je dnes zčásti využíván firmou OTTO a dalšími podnikatelskými subjekty, zčásti navazuje na plochy plánované městem k využití jako přístav na Labi s překladištěm. Obytné budovy v areálu při silnici do Jiřic nemají vhodné podmínky pro bydlení. Stávající i navrhované ucelené lokality rodinné zástavby se navrhuje oddělit od průmyslových a podnikatelských ploch protihlukovou stěnou a vhodnou vysokou izolační zelení. S výjimkou krajinářsky cenných ploch v nivě Mlýnského a Mratínského potoka je možno uvažovat s přirozeným přibližováním zástavby k městské zástavbě samotného Kostelce. B.II.12.2.6 Rudeč je sídlem se zachovanou návsí, je památkovou zónou. Rozvoj podniku Ekoplastik je třeba kladně hodnotit z hlediska ekonomiky a pracovních příležitostí pro místní obyvatele, zároveň je však třeba důrazně trvat na architektonickém zvládnutí a začlenění staveb do struktury sídla z hlediska památkové péče. B.II.12.2.7 Jiřice jsou původně samostatným sídlem, dnes je zástavba situována převážně mezi řeku Labe a trasu silnice II / 101. V zástavbě s prvky venkovského charakteru dominuje obytná funkce, doprovázena podnikatelskými aktivitami. Východní část Jiřic zaujímají zemědělské provozy, v severozápadním cípu je areál služeb ( plyn ). Obytná zástavba jižně od silnice II / 101 se postupně přibližuje obytným plochám při cukrovaru. B.II.12.2.8 Chatové osady jsou rozvinuty v nivě řeky Labe na drobné parcelaci v několika ucelených lokalitách. Z hlediska krajinářského jistě nejsou hodnotným přínosem, avšak lidé je mají rádi a využívají je, mají proto v území své opodstatnění. V rozsahu bývalého okresu Mělník platí stavební uzávěra na budování „chat“. ÚPO nenavrhuje žádné nové plochy pro rozvoj individuální rekreace formou „chataření“, tj. využívání vlastních malých rekreačních staveb na samostatných pozemcích. B.II.12.2.9 Elektrárna, jez, most technická díla na řece Labi jsou dnes pozitivně hodnocena a plní svoji funkci. Most byl v letošním roce generálně opraven. Elektrárna a jez mají dnes hodnotu technických památek.



B.II.12.3. - nové lokality B.II.12.3.1 Lokalita rodinných domů Na rybníčkách je nejrozsáhlejší plochou pro nové rodinné bydlení v Kostelci, je v ní lokalizováno ( směrně ) 57 domů. Navazuje na zástavbu rodinnými domy východně od sídliště a u Drupolu. Jde o izolované rodinné domy na samostatných pozemcích v průměru s plochou nad 1000 m2. Význam pro kvalitu prostředí má využití zeleně stávajícího remízku a jeho začlenění do izolační zeleně na obvodu zástavby. Zástavba nevyvolá přeložku stávajícího vedení VN. Centrální prostory charakteru parků s dětskými hřišti jsou lokalizovány na pozemcích obtížně využitelných zástavbě s ohledem na vedení VVN. B.II.12.3.2 U Pražské silnice Nová zástavba na pozemcích jižně od železniční trati, cca až 26 RD. B.II.12.3.3 Letná Logické pokračování již započaté výstavby na plochách západně od Mratínského potoka - směrně 50 RD B.II.12.3.4 U zahrádek Zástavba cca 3 RD na pozemku u Neratovické ulice u zahrádkářské kolonie B.II.12.3.5 Za cukrovarem Logické pokračování zahájené výstavby směrem na jih do poloh k přístavu a k nivě Labe. B.II.12.3.6 Za cukrovarem - jih Nová zástavba v ulici za výrobním závodem Otto v místě za jižní částí bývalého cukrovaru, cca 14 RD + ubytovna firmy Ekoplastik. B.II.12.3.7 Seminko Nová plocha pro smíšenou výstavbu B.II.12.3.8 Jiřice jih Pokračování stávající zástavby, cca až 16 RD. B.II.12.3.9 Jiřice sever Doplnění stávající ulice nad terénním stupněm do labské nivy.



B.II.13. Krajina a životní prostředí B.II.13.1. a) Základní charakteristiky řešeného území B.II.13.1.1

Klimatické poměry :

Území leží v klimatické oblasti T2, teplá, mírně suchá. Základní charakteristiky: Počet letních dnů :

56 - 60

Dnů s teplotou nad 10°C

160 - 170

Počet mrazových dnů :

100 - 110

Počet ledových dnů :

30 – 40

Průměrná teplota roční

8,6° C

Průměrná teplota v lednu :

-2°C

- červenci :

18,5°C

- dubnu :

9°C

- říjnu :

8°C

Průměrný roční srážkový úhrn :

540 mm

Srážkový úhrn za veget. období :

300 - 400 mm

Srážkový úhrn v zimním období :

180 - 250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou :

30 - 45

Počet dnů zamračených :

120 - 140

Počet dnů jasných :

40 – 50

B.II.13.1.2

tabulka č. 8

Četnost větrů podle směrů :

stanice/směr S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Ca/m

Lysá n/L

2,7

7,7

18,5

4,3

1,1

11,5

20,7

10,3

23,2

Mělník

12,6

7,2

20,3

11,4

4,1

9,0

14,1

11,4

9,9

Praha

6,9

4,4

9,8

5,5

7,9

13,2

16,3

12,0

24,0

B.II.13.1.3 Geomorfologie : Město Kostelec nad Labem leží ve Středolabské kotlině, jejíž dno zaujímá široká říční niva Labe, která dosahuje mimo řešené území zhruba k pomyslné spojnici mezi obcemi 44 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Ovčáry a Kozly. Jižní okraj říční nivy tvoří výrazný břeh, který se táhne od slepého ramene mezi Lobkovicemi a Jiřicemi ( místní označení Hradiště ) až k severnímu okraji Jiřic, kde je totožný s břehem řeky a dále na východ, kde je již povlovnější směrem k cukrovaru. Za cukrovarem je břeh nivy přerušen mělkým údolím Mratínského potoka. Od druhého břehu Mratínského potoka se břeh nivy postupně opět výrazněji profiluje směrem ke kosteleckému mlýnu a dále pokračuje směrem na východ k návrší s kostelem svatého Martina a ještě dále na východ podél cesty do Záryb. Na jih od tohoto předělu je podloží území budováno křídovými platformními sedimenty místy pokrytými relikty říčních teras. Krajina má charakter roviny přerušované mělkými údolíčky místních drobných vodotečí. Směrem na jih pak postupně přechází do velmi povlovných zvlněných severovýchodních svahů Pražské plošiny. Jádro města Kostelce leží na vyvýšenině tvořené reliktem říční terasy vybíhajícím z rovin na jihu území do říční nivy. Centrum města s náměstím, kostelem svatého Víta a radnicí odděluje od souvislých rovin vyšších terasových úrovní náhon kosteleckého mlýna. Nelze již patrně jednoznačně určit do jaké míry jde o přirozený fenomén nebo o umělý průkop, možná vážící na historické opevnění. Obec Jiřice a části města Kostelec směrem na jih od Mlýnského potoka leží převážně na vyšších terasových úrovních s místy vystupujícím podložím křídové platformy. Rudeč leží zcela v Labské nivě na neznatelném návrší z navátých písků, a možná i reliktu starší říční terasy, který patrně dobře odolával běžným povodním, povodně nižších četností však terén v Rudči zaplaví. B.II.13.1.4 Geologická stavba území Podloží řešeného území tvoří sedimentární horniny mesozoického a kvarterního stáří. Kvarterní uloženiny holocenního stáří budují dno široké říční nivy Labe a dosahují mocností od 2 – 6 m. Jsou tvořeny písčitými říčnimi štěrky, písky a povodňovými hlínami. Ke kvarterním uloženinám neurčeného stáří se řadí váté písky, které se vyskytují jak v nivě, tak i na starších výše položených říčních terasách. Kvarterní uloženiny pleistocenního stáří jsou jak fluviálního tak eolitického charakteru. Břehy holocenní nivy jsou lemovány svahy starších říčních teras, v řešeném území jsou zastoupeny stupně würm 1, riss 1, a riss 2. Uloženiny štěrkopískových teras jsou charakteru štěrkopísků až písků rozdílné zrnitosti a složení. Vyšších mocností dosahují na severní straně Labské nivy, kde zasahují až pod úroveň současné hladiny vody v Labi. V těchto plohách jsou evidována níže uvedená ložiska štěrkopísků, která do řešeného území svými okraji zasahují. Na jižní straně labské nivy nasedají pleistocénní terasové uloženiny na podloží svrchnokřídových hornin, jsou charakteru reliktních ostrovů a dosahují malých mocností. Eolitické sedimenty – sprašové hlíny se uplatňují ve stavbě půdních profilů v jižních částech území. Netvoří mocnější polohy, kromě deluvií na svazích mělkých údolí. V minulosti byly v těchto polohách těženy jako cihlářská surovina, avšak vzhledem k malým rozsahům jednotlivých výskytů nejsou vymezena žádná ložiska této suroviny. Ve stavbě jižní poloviny řešeného území se uplatňují převážně platformní svrchnokřídové sedimenty rozčleněné do dvou souvrství. 45 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Stupeň cenoman je zastoupen korycanskými vrstvami – křemenné pískovce s železito – jílovitým až železitým tmelem. Vystupují k povrchu pouze na svazích říční nivy, kde byly obnaženy erozní činností řeky. Stupeň turon ( spodní ), nasedá na korycanské vrstvy, je zastoupen bělohorským souvrstvím – vápnité jílovce, slínovce a prachovce. Svrchnokřídová souvrství tvoří rovněž hlubší podloží pod uloženinami říční nivy a modelují severní obzor, kde vystupují jako táhlé hřbety – Cecemínský a Turbovický. Korycanské vrstvy jsou v oblasti Kostelce nad Labem uloženy diskordantně na starém podkladě barrandienského proterozoika, cca ve hloubce 100 m. Svrchnoproterozoické horniny představují komplex alterovaných až slabě meatamorfovaných břidlic a drob. Na nedalekých jižních svazích Pražské plošiny již toto podloží vystupuje na den. Morfologicky se uplatňují nejvíce protáhlé silicitové hřbety orientované jihozápad-severovýchod, které pro svou vysokou odolnost vystupují výrazně z okolních měkčích břidlic, drob a alterovaných vulkanitů. V podloží řešeného území není výskyt silicitů v proterozoiku prokázán. Nejbližším je Vysoká skála mezi Lobkovicemi a Jiřicemi, která vystupuje nad úroveň okolních platformních sedimentů. V proterozoickém podloží se předpokládají v oblasti Brandýsa nad Labem, Kostelce nad Labem a Neratovic hlubinné tektonické poruchy, které podle blokového členění Českého masivu ( Zeman, Deep-seated fault structures in the Bohemian Masif, Praha 1981 ) oddělují kutnohorskou kru od Labského bloku. Předpokládá se, že zmlazeny saxonskými tektonickými pohyby se propagovaly do platformních pokryvů a predestinovaly generelní směr toku Labe. B.II.13.1.5

Hydrogeologické poměry

hydrogeologicky je oblast součástí komplexu svrchnokřídových sedimentů a štěrkopísků říčních teras. Cenomanské sedimenty jsou zastoupeny pískovci (jemné až střední zrnitosti), místy prachovci a jílovcovými izolátory. Ve vrstvách cenomanských pískovců převažuje propustnost průlinová, v nadložních turonských jílovcích, slínovcích a prachovcích pak propustnost puklinovo průlinová. Polohy nivní a polohy štěrkopískových teras představují oblasti s vysokou propustností a s výskytem souvislé hladiny proudící podzemní vody závislé na úrovni hladiny v Labi. Mistní zdroj vody pro kostelecký vodovod je představován skupinou vrtů prostupujících písčité říční a hlinité deluviální uloženiny až do podložních cenomanských pískovců. B.II.13.1.6

Geobotanické poměry :

Fytogeografický obvod - České termofyticum ( Termobohemicum ) Fytogeografický okres

- Všetatské Polabí

Diagnosa - termobohemikum s výraznou květenou termo a mezofitní, klima spíše kontinentální, relativně srážkově nedostatkové, reliéf planární, podklady písčité, místy jílovité, většinou živné. 46 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Sociekoregion

- I/3

- Polabská tabule

Biochory

- 1/3/1 - Širokých říčních niv - 1/3/2 - Teplých rovin akumulačního rázu nižších teras

B.II.13.2. Ložiska nerostných surovin V historických dobách se na území Kostelce nad Labem těžil stavební kámen – jemnozrnné pískovce a slínovce Bělohorského souvrství, které má v území mocnost do 10 m. Všechny historické stěnové lůmky byly zaveženy, některé lokality patrně upadly v zapomnění. Sprašové hlíny rovněž v malých mocnostech byly na několika místech mezi Kostelcem a Záryby těženy jako cihlářská surovina. Bývalá cihelna je dnes součástí vojenského areálu. Do katastrů Kostelec nad Labem a Rudeč ze severu zasahují tři vymezená prognózní ložiska štěrkopísku evidovaná pod čísly 937002500, 937002702 a 937003000, do katastru Jiřice zasahuje od severozápadu prognózní ložisko č. 915850000. Těžba probíhá na ložisku 937002702 v sousedním katastru Ovčáry v lokalitě Kopa. Dobývací prostor nezasahuje do řešeného území. V řešeném území nejsou umístěna ani žádná zařízení související s těžbou štěrkopísku. Severním cípem kosteleckého katastru prochází pouze příjezdová komunikace k pískovně. Provoz pískovny není v území nepříznivě vnímán. V řešeném území v současnosti neprobíhá těžba nerostných surovin a nejsou známé žádné záměry na zahájení těžby.

B.II.13.3. Zhodnocení radonového rizika Podle odvozené mapy radonového rizika ČR se řešené území nachází v oblasti se středním rizikem pronikání radonu z geologického podloží. Ve výše položené části území ( vymezení viz kapitola Geomorfologie území ) na platformních pokryvech se objemová aktivita 222Rn očekává v rozmezí 20 - 70 kBq/m3. Odlišná situace je v nivě tvořené kvarterními náplavy, kde riziko pronikání radonu z podloží představuje při poměrně značně propustných zeminách již objemová aktivita v rozmezí 20 - 30 kBq/m3. Kvarterní náplavy jsou zároveň charakterizovány vysokou variabilitou hodnot objemové aktivity 222Rn. V grafické příloze Průzkumů a rozborů byly tyto polohy označeny jako území se zvýšeným rizikem výskytu anomálií. Vyznačení ploch v uvedené grafické příloze slouží pro orientační vymezení rizikových oblastí, nikoliv jako podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních pozemcích. Obsah radonu v půdním vzduchu vykazuje značnou místní variabilitu a může být ovlivněn i negeologickými faktory, např. klimatickými a meteorologickými. Rozhodující je vždy pouze přímé měření.



B.II.13.4. Ohrožení životního prostředí V řešeném území je hlavním činitelem ohrožujícím životní prostředí dálkový přenos škodlivin ze zdrojů - Spolana Neratovice. - Elektrárny Mělník I až III. Po odsíření uvedených zdrojů emisí dochází i k postupnému zlepšování stavu vegetace a půdy, dlouhodobě kontaminované prašnými spady s obsahem těžkých kovů a degradované kyselými dešti. Dalším zdrojem znečištění jsou emise z dopravy na silnicích II/101 a II/244. V oblasti čistoty vod je dosud nedořešeno odkanalizování a čištění odpadních vod v některých lokalitách. Jde o Jiřice, kde dosud dochází k vypouštění nečištěných vod z místní jednotné kanalizace do Labe. Izolované enklávy v Kostelci nad Labem, kde dochází k vypouštění splašků do dešťové kanalizace, nebo se využívá pouze předčištění v septiku před vypuštěním do potoka jsou již řešeny projektově nebo jsou již v realizaci nové úseky splaškové či jednotné kanalizace. Závažným problémem jsou staré zátěže ve formě skládek a odkališť cukrovaru, bez evidence uloženého materiálu. Stará skládka zahrnutá zeminou se nachází u Mratínského potoka nad současnou zahrádkářskou kolonií. Bývalá odkaliště cukrovaru leží v nivě Labe u přístavu a jsou z části zahrnuta zeminou. Zatížení hlukem a exhalacemi z dopravy je řešeno variantně prověřenou a projednávanou přeložkou silnice II/101. Znečišťování vod bude odstraněno dokončením jednotné kanalizační sítě města, která dovede veškeré odpadní vody na novou městskou čistírnu odpadních vod. B.II.13.5. Likvidace komunálního odpadu V Kostelci nad Labem je svoz komunálního odpadu zajišťován technickými službami. Je rovněž podporován a zajišťován separovaný sběr odpadu vhodného k recyklaci. Město má zpracován a schválen plán odpadového hospodářství. Není znám žádný záměr na budování skládky nebo jiného zařízení na likvidaci odpadu v řešeném území. B.II.13.6. Územní systém ekologické stability Pro celé řešené území je k dispozici schválený generel místního ÚSES. Jde o OG ÚSES (okresní generel) Mělník - sever, zpracovatelka Ing. Milena Morávková, 1999 ( severně od Labe ) a OG ÚSES Mělník – jih, zpracovatelka Ing. Milena Morávková, 2000 ( jižně od Labe ). Oba schválené generely jsou závazným podkladem pro navržené řešení v předkládaném ÚPO. 48 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Uvedené generely ÚSES jsou v souladu s materiálem celostátní platnosti: Technický podklad NR-R ÚSES ČR vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v roce 1997. Základní charakteristika prvků ÚSES : Nadregionální biokoridory Domimnantním prvkem ÚSES pro celé řešené území i širší oblast je nadregionální biokoridor o dvou osách – - NBK K10/N – nivní řada. - NBK K10/V – vodní řada. Nadregionální biokoridor jde po Labi (K10/V) a po lužních lesech, mokřinách, loukách a slepých ramenech zbylých v říční nivě po původním neregulovaném korytě řeky (K10/N). V řešeném území patří do nadregionálního biokoridoru kromě samotné řeky Labe s břehovými porosty i všechny lužní lesy při severní hranici území, na levém břehu Labe pak Jiřická tůň. V nadregionálním biokoridoru je vloženo několik lokálních i regionálních biocenter. Rozsáhlé plochy v biokoridoru jsou navrženy jako maloplošná chráněná území. Biokoridor je ohrožován rozrůstajícími se chatovými osadami, nevhodným hospodařením na loukách, lesích a okolní orné půdě, i nevhodnými zásahy do přírodního prostředí, příkladem může být vybudování parkoviště v Rudči přímo na lesní půdě, které je novým řešením ÚPO z biokoridoru vymístěno. Dále jsou v řešeném území použita číslování NRBK 39 a NRBK 40 podle zpracovaného Okresního generelu, což jsou ve skutečnosti součásti NRBK K10. Číslování je uvedeno pouze pro přehlednost vztahu obou dokumentací. Regionální biokoridory V řešeném území se nevyskytují, regionální biocentra jsou vložena do nadregionálního biokoridoru. Lokální biokoridory LBK 186 „ Slatina – Jiřický potok“ LBK 191 „Mlýnský potok, Labe- U Mratínského potoka“ LBK 196 „Podél Labe, U Mlýnského potoka-Olšina u Labe“ LBK 195 „ Na Turnách-Olšina u Labe“ Zbytek zazemněného labského meandru, střídavě mokřady a louky s přirozenými společenstvy rákosin, vysokých ostřic, křovinatých vrb a olšin. Výskyt obojživelníků a vosního hmyzu, útpčiště zvěře. LBK 190 Mratínský potok je z části funkční, z části navržený biokoridor tvořený: V trase k propustku pod železnicí - regulovaným potokem se silně narušenými břehovými porosty: vrba bílá, bez černý, kustovnice cizí, kopřiva dvoudomá, opletník plotní, 49 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


plamének, kokotice evropská, lopuch větší, pelyněk černobýl, merlík, lebeda lesklá. Podél cesty KR - bez černý, šeřík obecný, kustovnice cizí, ptačí zob obecný, dále drobná políčka záhumenky, skládkování sena, drobná hnojiště. V polích za tratí - vodní tok přirozený, s dílčími úpravami břehů způsoby přírodě blízkými, s vyvinutými, mírně narušenými vodními a pobřežními společenstvy: olše lepkavá, vrba bílá, vrba křehká, jasan ztepilý, bez černý, lopuch větší, pcháč šedý, pelyněk černobýl, kopřiva dvoudomá, rákos obecný, máta dlouholistá, kyprej vrbice. LBK 192 Mlýnský potok je funkční biokoridor - umělý náhon s plně vyvinutými vodními a pobřežními splečenstvy přirozeného druhového složení - olše lepkavá, vrba bílá, vrba křehká, vrba trojmužná, bez černý, u vtoku do náhonu stulík žlutý, kolem náhonu rákos obecný, třezalka čtyřkřídlá, tužebník jilmový, krabilice hlíznatá, vrbina obecná, úložník pravý, zblochan velký, při okraji u cesty rákos obecný, kopřiva dvoudomá, kokotice evropská, opletník plotní. Biokoridor je veden k biocentru U Mlýnského potoka. LBK 187 „Jiřický potok – U Bažantnice“ LBK 188 „Zlonínský potok“ úsek V dlouhém-U Bažantnice LBK 189 „Zlonínský potok“ úsek U Bažantnice-Labe LBK 193 „Poleradský potok“ LBK 194 „Lesík Na Rybníčkách-Na Turnách“ LBK 198 „Na Rybníčkách“ Biokoridory jsou vyčerpávajícím způsobem popsány v generelu ÚSES, územní plán upřesňuje a ctí jejich prostorové vymezení.

Nadregionální biocentra V řešeném území se nevyskytují. Regionální biocentra RBC 16 – V Jiříně – je součástí návrhu maloplošného chráněného území Pod ploty Zbytek rozsáhlého lužního lesa – různověký porost, dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, jilm vaz, topol černý, topol bílý, bohaté keřové a bylinné patro. RBC 17 – Slepé rameno Labe – je součástí návrhu maloplošného chráněného území „Staré Labe“ Staré labské řečiště, přirozená vodní a pobřežní společenstva, přirozený a přírodě blízký lužní les – borová doubrava s javorem mléčem. 50 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Lokální biocentra LBC 313 Jiřická tůň je součástí navrženého MCHÚ Jiřická tůň a louky Významný krajinný prvek. Mrtvé rameno podkovovitého charakteru s téměř úplnou hydrosérií společenstev od vodních přes společenstva rákosin, společenstva vysokých ostřic, křovinatých vrb a olšin, z polokulturních společenstev rozsáhlé hygrofilní květnaté louky, zastoupeny jsou typické druhy doprovázející nivu Labe: stulík žlutý, leknín bělostný (vzácně), kosatec žlutý, žábník jitrocelový, žábník kopinatý, haluha vodní, potočník vzpřímený, rukev obojživelná, rdesno řídkokvěté, jarva žilnatá, jarva pochybná, šípatka střelolistá, rákos obecný, orobinec úzkolistý, zblochan největší, šmel okoličnatý, ostřice štíhlá, ostřice pobřežní, ostřice kalužní, žluŤucha lesklá, koromáč olešníkovitý, sevlák širokolistý, ptačinec bahenní, úložník pravý, vrbina penízkovitá, rozrazil vodní, šťovík přímořský, dvouzubec černoplodý, v lemu a na ostrůvkách olše lepkavá, jilm vaz, jilm menší, vrba košařská, vrba červenice, dub letní, topol černý. Lokální biokoridor je veden od Jiřické tůně jako funkční k silnici, dále přes silnici II/101 a železniční trať a dále jako navržený podél Jiřického potůčku k navrženému biocentru mezi železniční tratí a Jiřickým potůčkem. Od bioccentra je lokální biokoridodor navržen podél tělesa železniční trati s využitím stávajícího křovinného doprovodu železnice ( růže šípková, bez černý ) až k funkčnímu biocentru U bažantnice. LBC 316 U bažantnice – VKP 189 Významný krajinný prvek. Mokřady a lesní porost u trati podél břehů Zlonínského potoka, smíšené porosty s příměsí dřevin přirozené dřevinné skladby: topol černý, olše lepkavá, vrby, hustý podrost keřů - bez černý, vrby keřové, rákos obecný, chrastice rákosovitá, ostřice pobřežní, vrbina obecná, kakost luční, pcháč obecný, pcháč šedý, kyprej vrbice, máta dlouholistá, buřina srdečník, pelyněk černobýl, kopřiva dvoudomá, opletník plotní, lopuch větší, lebeda lesklá, merlík. Útočiště polní zvěře - srnka obecná, zajíc polní. Od LBC U bažantnice je navržen lokální biokoridor proti proudu Zlonínského potoka směrem k Nové Vsi k funkčnímu biocentru V dlouhém. LBC 314 Navržené LBC - rozšířením stávajících luk a keřových lad u železniční trati a silnice do Jiřic. 4,5 ha. LBC 315 V dlouhém – VKP 188 Významný krajinný prvek.



Fragment lužního lesa na soutoku Měšického a Zlonínského potoka, místy podmáčené: topol černý, olše lepkavá, vrba křehká, na terase nad soutokem sušší: dub letní, bříza bělokorá, v podrostu bez černý, rákos obecný, kerblík lesní, krabilice mámivá, bršlice kozí noha, čistec bahenní, škarda bahenní, ptačinec velkokvětý, v lemu kopřiva dvoudomá. Od biocentra U bažantnice je navržen další lokální biokoridor po proudu Zlonínského potoka ke vjezdu do přístavu Kostelec nad Labem. Biokoridor za silnicí až k Labi je funkční. LBK se napojuje na nadregionální biokoridor NRBK 30 ( NBK K10/N ). Další lokální biokoridor je veden proti proudu Mlýnského potoka jako funkční biokoridor tvořený kvalitním břehovým porostem vrb a topolů až k funkčnímu lokálnímu biocentru Mratínský potok v Kostelci. LBC 317 „ Na Pražské cestě“ Navržené LBC bude vytvořeno zřízením velkého městského rybníka, který nebude využíván k rekreaci ani k intenzivnímu rybochovu. Rybník, břehový porost, stávající tok – Mratínský potok s doprovodnou zelení, louky. LBC 318 Mratínský potok v Kostelci n.L. - VKP 190 Významný krajinný prvek. Louky, lesní porost, mokřad a parčík u ústí Mratínského potoka do Mlýnského: Loučky - kakost luční, rákos obecný, chrpa luční, máta dlouholistá, rozrazil dlouholistý, krvavec toten, tužebník jilmový, kopřiva dvoudomá, svlačec rolní, kostival lékařský. Lužní les s mokřadem - lípa srdčitá, lípa velkolistá, topol černý, bříza bělokorá, olše lepkavá, kakost luční, máta dlouholistá, máta vodní, skřípina lesní, škarda bažinná, netýkavka malokvětá, kopřiva dvoudomá, kokotice evropská, opletník plotní. Parčík - upravená pěší komunikace směrem do města, trnovník akát, javor kulatohlavý, bříza bělokorá, lípa srdčitá, lípa velkolistá, místy kosené loučky - černohlávek obecný, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, jetel luční, pampeliška podzimní. Od biocentra Mratínský potok v Kostelci n.L. jsou vedeny dva lokální biokoridory proti proudu Mratínského i Mlýnského potoka. LBC 319 U Mlýnského potoka VKP 193 Významný krajinný prvek. Mokřady, rákosiny a mezofilní květnaté louky u vtoku do Mlýnského náhonu, polokulturní louky a travinnobylinná lada mezi Labem a Mlýnským potokem, ovsík vyvýšený, hrachor luční, chrastavec rolní, tolice nejmenší, svízel syřišťový, řebříček obecný, kozí brada luční, vratič obecný, štírovník růžkatý, chrastavec rolní, hadinec obecný, čičorka pestrá. LBC je v kontaktu s NRBK 31 ( NBK K10/V ). Lokální biokoridor dále pokračuje od LBC U Mlýnského potoka podél Labe ( Topoly pyramidální ) do Záryb. LBC 320 – část „ Olšina u Labe“ 52 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


LBC 322 „ K Poleradům“ LBC 324 „ Na Turnách“ LBC 176 – Ostrov - návrh maloplošného chráněného území Funkční lokální biocentrum vymezené v komplexu lesa Ostrov. Borová doubrava s jasanem ztepilým, javorem mléčem a bohatým bylinným patrem. LBC 177 – U starého řečiště – Vymezené funkční biocentrum – kulturní doubrava s introdukovanými dřevinami. K severu navazuje vymezený funkční LBK 94, pokračuje do katastru Kozly. LBC 178 – Královka – rákosina u Labe , VKP – Vyvinutý mokřad : rákos obecný, chrastice rákosovitá, tužebník jilmový, vrbina obecná, ostřice štíhlá, ostřice pobřežní, přeslička, orobinec a další mokřadní flóra, v blízkosti souvislá linie vrb. Výskyt obojživelníků. LBC 179 – Zárybsko - návrh maloplošného chráněného území Další lokální biokoridory, částečně funkční, z větší části navržené, vstupují do řešeného území podél Poleradského potoka a jeho přítoku od jihu. Na tomto bezejmenném přítoku je navrženo při jižní hranici katastru zcela nové navržené biocentrum. Spojují se v lokálním biocentru Lesík na rybníčkách. LBC 323 Lesík na rybníčkách Významný krajinný prvek. Malý lesík lemující Poleradský potok u trati, v porostu převažuje topol černý, olše lepkavá, vrby - červenice, trojmužná, popelavá, bez černý, břehy toku lemuje rákos obecný, vrbina obecná, kakost luční, kyprej vrbice, máta dlouholistá, krabilice mámivá, pcháč šedý, buřina srdečník, kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl. V sousedství loučka a malý sad. Biocentrum je navrženo k rozšíření na plochu minimálně 3 ha. Od biocentra Lesík na rybníčkách povede navržený biokoridor v souběhu s uvažovanou přeložkou silnice II/101 na východní okraj zástavby ( kasáren ) a odtud bude pokračovat nejkvalitnějšími lesními porosty do funkčního biocentra Borky na cihelně. Funkci biokoridoru bude doplňovat významný krajinný prvek Remízek v polích proti kasárnám. Interakční prvky V územním plánu jsou vymezeny interakční prvky pod čísly IP1 až IP50. Jde o cennější stávající přírodě blízké porosty menšího rozsahu. Jejich detailní popis bude součástí podrobnější dokumentace řešící údržbu a rozvoj krajinné zeleně, není předmětem územního plánu, který uvedené prvky vymezuje a konkretizuje na dané pozemky, čímž zajišťuje jejich územní ochranu. Jsou vymezeny jako enklávy přírodní nelesní zeleně nebo izolační zeleně stávající nebo vytvořené výsadbou z autochtonních dřevin. Specifikace výsadeb je předmětem podrobnější dokumentace.



B.II.13.7. Chráněná příroda : Významné krajinné prvky V řešeném území jsou registrovány následující VKP : VKP 97 u Mostu – Ovčáry VKP 98 Královka – Rákosina u Labe VKP 186 U Jiřické tůně VKP 187 Terasa u Jiřic VKP 188 V Dlouhém VKP 189 U Bažantnice VKP 190 U Mratínského potoka VKP 191 Remízek Remízek v poli je tvořen převážně keři - trnka obecná, růže šípková, hloh jednosemenný, třešeň, jasan ztepilý, v lemu pelyněk černobýl, čekanka obecná, lopuch větší, lopuch plstnatý, pupalka dvouletá, ovsík vyvýšený, pcháč obecný, svízel syřišťový. VKP 192 Lesík Na Rybníčkách VKP 193 U Mlýnského potoka VKP 194 Na rybníkách Na Zátoni VKP 197 Na Rybníčkách VKP jsou vymezeny ve výkresové části dokumentace., jejich přesný popis je součástí OG ÚSES a příslušného správního rozhodnutí. Územní plán zajišťuje jejich plošné vymezení a ochranu stanovuje regulativem, který vyplývá ze zákona 114Sb, o ochraně přírody a krajiny, včetně prováděcích předpisů, ve znění případných pozdějších novel.

Kromě navržených VKP a maloplošných chráněných území, které byly zmíněny v předchozí kapitole jsou v řešeném území následující součásti přírody chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn a doplňků. Jsou to VKP ze zákona – ve smyslu § 3, písm. b) zákona, a to : - údolní niva Labe - lesy - rybníky - vodní toky Zvláště chráněná území - stav 54 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Vyhlášená plošná chráněná území v katastrech Kostelec nad Labem, Jiřice a Rudeč nejsou. Návrhy zvláště chráněných území V územním plánu jsou vymezena navrhovaná maloplošná chráněná území (MCHÚ) navržená k ochraně lužních lesů v nivě Labe – - Pod ploty - část - Ostrov - část - Staré Labe - Zárybsko - část - Jiřická tůň a louky - část K ochraně smíšeného lesa na hraně labské nivy je navrženo MCHÚ- Na cihelně - část Potok ( odvodňovací kanál „E“ ) tekoucí po okraji lesního porostu, břehy potoka jsou zamokřené s výskytem rákosových porostů, vlhkomilných keřů a stromů (vrby, olše, topol, jasan, bříza, na sušší terase borovice, dub), v západní části lokality je ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Louky mezi potokem a lesem - vlhké polokulturní nekosené louky, místy nálet olší, vrb a bříz: kakost luční, zvonek rozkladitý, tužebník jilmový, svízel povázka, krvavec toten, pcháč šedý, kopřiva dvoudomá. Památné a významné stromy 1. Památný strom – lípa malolistá na Komenského náměstí, severní cíp parku, Kostelec 2. Památný strom – lípa velkolistá v ulici Lafkově , u č.p. 717 v Kostelci 3. Památný strom – lípa malolistá v Rudči, na návsi, p.č. 321/1 u vjezdu do Ekoplastiku 4. Památný strom navržený – vrba bílá, smuteční, u náplavky v Rudči 5. Památný strom navržený - topol bílý, před čp.21 6. Památný strom navržený – lípa malolistá v parku na Komenského náměstí, uprostřed 7. Památný strom navržený – topol černý v kasárnách Významný strom – lípa malolistá, u hlavní silnice, proti býv. kovárně č.p. 26 Památný strom navržený – Vrba bílá v Rudči u náplavky



B.II.13.8. Souhrnné zhodnocení krajiny a životního prostředí Jde o typickou antropogenní krajinu přetvořenou činností člověka. Nejzávažnějším zásahem do přirozených ekosystémů byla rozsáhlá regulace a zplavnění Labe, provedená postupně v první třetině tohoto století. Tento grandiózní technický počin, který otevřel možnosti využívání vodní cesty, vodní energie a ochránil před menšími povodněmi rozsáhlá území, byl hlubokým zásahem do krajinného rázu, který by z dnešního pohledu byl v zásadě nepřípustný. Rozhodujícím faktorem vytváření krajiny a životního prostředí je zemědělská výroba. Další vývoj krajiny záleží proto především na účelném využívání jejího potenciálu a udržování hodnot založených minulými generacemi. Řešené území leží v oblasti s postiženým životním prostředím především dálkovým přenosem škodlivin. Negativní vlivy na životní prostředí v lokálním měřítku jsou většinou v zásadě odstranitelné nebo omezitelné co do rozsahu a intenzity.



C. PLÁN VYUŽITÍ PLOCH C.I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Plán využití ploch člení řešené území na jednotlivá polyfunkční území a monofunkční plochy. Dále jsou vyznačena chráněná území, územní rezervy a asanační území. Nově stavěné, modernizované nebo rekonstruované stavby a zařízení musí odpovídat charakteristice území a ploch.

C.II.

POLYFUNKČNÍ ÚZEMÍ

Polyfunkční území jsou charakteristická horizontální a vertikální skladebností funkcí. Volbou vhodných a vyjímečně přípustných funkcí vznikají příslušné typy polyfunkčních území s různou mírou využitelnosti pro specifikované stavby a ostatní zařízení, jejichž výstavba, rekonstrukce a modernizace je zde možná. Stavby a ostatní zařízení, vyjmenovaná jako vhodná, respektive jako výjímečně přípustná v rámci polyfunkčních území, jsou v jednotlivých případech nepřípustná, respektive výjímečně přípustná, pokud odporují svým počtem, polohou, rozsahem nebo účelem vlastnostem území. Při uplatnění této zásady se zohledňují pouze urbanistická hlediska.



C.II.1. PŘEHLED POLYFUNKČNÍCH ÚZEMÍ : C.II.1.1. OBYTNÁ ÚZEMÍ C.II.1.1.1 Obytné území malých sídel C.II.1.1.2 Čistě obytné území

C.II.1.2. SMÍŠENÁ ÚZEMÍ C.II.1.2.1 Smíšené území

C.II.1.3. VÝROBNÍ ÚZEMÍ C.II.1.3.1 Území nerušící výroby a služeb C.II.1.3.2 Průmysl a sklady C.II.1.3.3 Zemědělské areály

C.II.1.4. ZVLÁŠTNÍ ÚZEMÍ C.II.1.4.1 Sport a rekreace C.II.1.4.2 Rekreační chatová zástavba C.II.1.4.3 Obchod a služby

C.II.2. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH POLYFUNKČNÍCH ÚZEMÍ C.II.2.1. Obytné území malých sídel A - slouží : převážně bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad a možností chovu zvířectva způsobem a v množství neobtěžujícím okolí.



B - funkční využití : dominantní : -rodinné bydlení s možností využití přidružených zahrad a chovu zvířectva vhodné : -obchodní zařízení, nerušící služby a drobné provozy, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území -odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití -nezbytné plochy technického vybavení -příslušné komunikace pěší a vozidlové -zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : -zařízení církevní, kulturní, sociální, správní, zdravotní, sportovní a školská pro obsluhu území Nepřípustné : všechny ostatní funkce

C.II.2.2. Čistě obytné území Podle charakteru dělené na zástavbu bytovými domy a na rodinnou zástavbu. A - slouží : převážně bydlení B - funkční využití : dominantní : - bydlení v obytných domech převážně formou užívání jednotlivých samostatných bytů. - bydlení v rodinných domech. vhodné : -obchodní zařízení, nerušící služby a drobné provozy, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území -odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití -nezbytné plochy technického vybavení -příslušné komunikace pěší a vozidlové -zeleň parková Nepřípustné : všechny ostatní funkce Podrobnější regulativ: Zástavba navržená v kontaktu s výrobními a skladovými plochami firmy Otto bude oddělena protihlukovou zdí doplněnou o vhodnou vysokou izolační zeleň. 59 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


C.II.2.3. Smíšené území A - slouží : pro bydlení, vybavenost, služby a nerušící živnostenskou a zemědělskou výrobu B - funkční využití : vhodné : - obytné budovy s drobnými zařízeními obchodu a služeb - obytné budovy s drobnými zařízeními zemědělské výroby - malá hospodářská zařízení extemzivního zemědělského a lesního hospodářství a k nim příslušné byty a obytné budovy - ostatní obytné budovy - obchodní zařízení, veřejné stravování a ubytování - řemeslnické dílny pro potřeby obyvatel území - zařízení místní správy, církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská - zahradnictví - odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití - nezbytné plochy technického vybavení - příslušné komunikace pěší a vozidlové - zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : - nestanovuje se Nepřípustné : všechny ostatní funkce C.II.2.4. Nerušící výroba a služby A - slouží : převážně pro umístění zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžující své okolí. B - funkční využití : dominantní : - nerušící provozy průmyslové a řemeslnné výroby všeho druhu - skladovací objekty vhodné : - obchodní, kancelářské a správní budovy - byty služební a byty majitelů zařízení



- odstavná místa a garáže pro funkční využití - nezbytné plochy technického vybavení - příslušné komunikace pěší a vozidlové - zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : - zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská - zařízení obchodu a služeb - provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů Nepřípustné : všechny ostatní funkce C.II.2.5. Průmysl a sklady A - slouží : převážně pro umístění zařízení průmyslové výroby a skladového hospodářství B - funkční využití : dominantní : - provozy průmyslové všeho druhu - skladovací objekty vhodné : - obchodní, kancelářské a správní budovy - byty služební a byty majitelů zařízení - odstavná místa a garáže pro funkční využití - nezbytné plochy technického vybavení - příslušné komunikace pěší a vozidlové - zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : - zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská - zařízení obchodu a služeb Nepřípustné : všechny ostatní funkce Podrobnější regulativ: Nově navržené plochy mezi bývalým cukrovarem a přístavem budou upraveny do tvarů vyznačených v hlavním výkrese a to tak, že již úroveň nižší terasy bude 0,5 m nad úrovní hladiny stoleté povodně, kterou podle aktuální znalosti ( probíhá výpočet ) sdělí Povodí Labe, s.p.. V plochách pro výrobu a sklady bude ponecháno minimálně 30% nezpevněných ploch pro zeleň.



V zátopovém území budou pouze mola a vlastní zařízení na nakládku a vykládku v přístavu. Vybudování stabilní jeřábové dráhy je přípustné v poloze podél přístavního mola výškově na jeho úrovni. Umístění staveb je možné pouze za podmínek, stanovených Povodím Labe.

C.II.2.6. Zemědělské areály A - slouží : převážně zemědělské produkci B - funkční využití : dominantní : - stáje a ostatní provozy živočišné výroby ( zahrnuje i produkci tržní ryby v sádkách ) - zařízení ke skladování zemědělských produktů, krmiva, pícnin, steliva, hnojiv statkových a průmyslových, agrochemikálií, atd. - stavby a plochy pro odstavení zemědělské techniky vhodné : - dílenské provozy pro údržbu zemědělské techniky - kancelářské a správní budovy souvisící se zemědělským provozem - byty služební a byty majitelů zařízení - provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů - odstavná místa a garáže pro funkční využití - nezbytné plochy technického vybavení - příslušné komunikace pěší a vozidlové - zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : - zařízení obchodu a služeb Nepřípustné : všechny ostatní funkce

C.II.2.7. Sport a rekreace A - slouží : převážně ke sportu a rekreaci B - funkční využití : dominantní : - plošná zařízení sloužící sportu, rekreraci a oddechu - stavby sloužící provozování sportu 62 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


vhodné : -zařízení obchodní a veřejného stravování pro obsluhu tohoto území -malá ubytovací zařízení -odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití -nezbytné plochy technického vybavení -nezbytné komunikace pěší a vozidlové -zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : - tábořiště a autokempinky - obytné objekty - kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území Nepřípustné : všechny ostatní funkce C.II.2.8. Rekreační chatová zástavba A - slouží : převážně pro individuální rekreaci bez možnosti umístění obytné funkce B - funkční využití : dominantní : -objekty individuální rekreace včetně přidružených zahrad vhodné : -odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití -nezbytné plochy technického vybavení -příslušné komunikace pěší a vozidlové -zeleň liniová a plošná výjimečně přípustné : -obchodní zařízení, veřejné stravování a nerušící služby pro uspokojení potřeby obyvatel území -nerušící živnostenské provozy Nepřípustné : všecny ostatní funkce Podrobnější regulativ: V bývalém okrese Mělník dosud platí stavební uzávěra na „chaty“, tj. objekty pro individuální rekreaci. ÚPO nenavrhuje žádné nové plochy pro individuální rekreaci formou využívání samostatných rekreačních objektů na vlastních pozemcích – „chataření“. Přípustné jsou jen opravy a přístavby malého rozsahu ve stávajících územích. 63 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


C.II.2.9. Obchod a služby A - slouží : převážně k provozování obchodu a služeb obyvatelstvu B - funkční využití : dominantní : - stavby a zařízení sloužící provozování obchodu a služeb vhodné : - zařízení veřejného stravování - malá ubytovací zařízení - byty pro majitele, správce nebo zaměstnance provozovaných zařízení - odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití - nezbytné plochy technického vybavení - nezbytné komunikace pěší a vozidlové - zeleň liniová a plošná výjímečně přípustné : kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území Nepřípustné : všechny ostatní funkce

C.III. MONOFUNKČNÍ PLOCHY C.III.1.1. Plochy veřejného vybavení - veřejná správa - školy, školky, jesle - zdravotnictví - pošta a telekomunikace

C.III.1.2. Plochy technického vybavení - plochy pro zásobování vodou - plochy pro čištění odpadních vod - ochranná pásma hlavních liniových vedení a plošných zařízení - pásma hygienické ochrany vodních zdrojů

C.III.1.3. Plochy zemědělské výroby - plochy orných půd 64 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


- louky - zahrady, v zastavitelném území s možností budování staveb malého rozsahu sloužících k využívání zahrady, nebo pro doplňkové funkce obytného domu, např. kolna, skleník, bazének, altán, garáž. Nejsou přípustné rekreační objekty (chaty) a objekty pro bydlení, výrobu, skladování nebo obchod. Přípustnost staveb posoudí jednotlivě stavební úřad. Umístěním staveb nesmí být narušena základní funkce a charakter zahrady. - zahrady a sady mimo zastavěné území, nejsou přípustné stavby.

C.III.1.4. Vodní plochy - vodní toky - víceúčelové vodní nádrže - retenční nádrže - rybníky

C.III.1.5. Plochy zeleně - vysoká zeleň - nezastavěné zahrady a nízká zeleň - parky a hřbitovy - přírodní nelesní zeleň - zahrádkářské kolonie

C.III.1.6. Dopravní plochy - železnice - dporavní objekty a plochy mimo komunikace ( objekty hromadných garáží, čerpací stanice pohonných hmot ) Liniové plochy silniční dopravy : ( vyznačeno v profesním výkrese ) - silnice I. třídy - silnice II. třídy - silnice III. třídy ( sběrné komunikace B 2 ) Ostatní liniové dopravní plochy :



( vyznačeno v profesním výkrese ) - obslužné komunikace - zklidněné ulice - důležité polní a lesní cesty - značené turistické cesty - cykloturistické trasy Ostatní dopravní plochy : ( vyznačeno v profesním výkrese ) - záchytná a jiná parkoviště

( značka "P" )

C.III.2. Územní rezervy Plochy chráněné pro budoucí možné využití - územní rezervy pro bydlení - územní rezervy pro výrobu a sklady - územní rezervy pro smíšené území - územní rezerva pro přeložku silnice II/244

C.III.3. Chráněná území Překryvná označení území chráněných podle zákona ( ve výkrese limitů využití území a v profesních výkresech ) - o vodách - PHO vodního zdroje - o ochraně přírody a krajiny – Maloplošná chráněná území, významné krajinné prvky. - horní zákon – prognózní ložiska štěrkopísku



D. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Podle zákona č. 334/1999 Sb., včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - zemědělské půdy 1. a 2. bonity Podle zákona č. 289/1995 Sb., včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - pozemky, určené k plnění funkcí lesa Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - maloplošná chráněná území - významné krajinné prvky - významné a památné stromy - nadregionální biokoridory - lokální biokoridory - regionální biocentra - interakční prvky Podle zákona č. 20 /1987 Sb., včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - památková zóna - ochranné pásmo památkové ochrany - objekty památkové ochrany Podle zákona č. 254/2001 Sb., včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - vodohospodářská zařízení včetně ochranných pásem - Q 100 vyhlášené v roce 1997 – platí v celém rozsahu, nemá stanovenou aktivní zónu - nezastavitelné pásmo při vodních tocích Podle zákona č. 44/88 Sb., včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - vymezené prognózní zdroje štěrkopísku Podle zákona č. 256/2001 Sb, včetně prováděcích předpisů, ve znění pozdějších novel a doplnění - ochranné pásmo hřbitova Podle zákona o pozemních komunikacích - ochranná pásma komunikací I,II,III. třídy Podle ostatních technických předpisů a norem 67 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


- radioreléové trasy - ochranná pásma sítí technického vybavení - produktovody včetně ochranného pásma Při územním a stavebním řízení budou s VUSS projednány: - stavby vyšší, než 30 m - Stavby, vyzařující elektromagnetickou energii - dálková vedení VN a NN - Dálková kabelová vedení - změny využití území - nové trasy komunikací včetně přeložek - vždy veškerá výstavba, která se dotýká pozemků v majetku MO-ČR Ke stavbám a činnostem v území je zapotřebí stanoviska Akademie věd ČR, archeologického ústavu ČHMÚ se nahlásí začátek a konec zemních prací v blízkosti vrtů Záplavové území a jeho aktivní zóna je využitelné pouze ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro všechny nové stavby v území je nezbytné předložit stanovisko Povodí Labe, pro rekonstrukce a udržovací práce se doporučuje totéž.



E.

STANOVENÍ ZÁVAZNÝCH A SMĚRNÝCH ČÁSTÍ ÚPO Schvalující orgán vymezuje tyto závazné části územního plánu obce město Kostelec nad Labem s částmi Jiřice a Rudeč : 1. Urbanistickou kompozici prostorového uspořádání s určením využití ploch-bod C.II 2. Limity využití území bod B., bod B.II.11 3. Zásady uspořádání dopravy – bod B.II.10.5 4. Zásady uspořádání technického vybavení – bod B.II.10., bod B.II.13.5 5. Zásady uspořádání veřejného vybavení – bod B.II.6 6. Lokální územní systém ekologické stability krajiny – bod B.II.13.6

8. Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby – bod F. 9. vymezení zastavitelných a nezastavitelných území 10. součástí závazné části je rovněž výkresová část dokumentace Ostatní části územního plánu vymezuje schvalující orgán jako směrné. Aktualizace územního plánu se doporučuje po 5 letech.



F.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB ÚPO vymezuje následující stavby jako veřejně prospěšné: 1. Obchvat města silnicí II/101 a souvisící objekty 2. Retenční nádrž na Poleradském potoce a dešťová usazovací nádrž 3. Obslužné komunikace pro novou zástavbu Na rybníčkách, vč. inž. sítí 4. Zklidněné komunikace pro novou zástavbu Na rybníčkách, vč. inž. sítí 5. Obslužná komunikace pro novou komerční zónu u kasáren vč. inž. sítí 6. Obslužné komunikace pro novou zástavbu Letná, vč. inž. sítí 7. Zklidněné komunikace pro novou zástavbu Letná, vč. inž. sítí 8. Zklidněné komunikace pro novou zástavbu Nad přístavem, vč. inž. sítí 9. Silniční přivaděč pro průmyslovou zónu - Cukrovar 10. Zklidněná komunikace pro novou zástavbu v Jiřicích vč. inž. sítí 11. Přeložka nadřazených sítí u Jiřic pro obchvat města 12. Přeložka nadřazených sítí u Kostelce pro obchvat města 13. Zklidněná komunikace pro novou zástavbu Za tratí vč. inž. sítí 14. Věžový vodojem Kostelec 15. Nová trafostanice kabelová TS 5 - Letná 16. Nová trafostanice kabelová TS 6 - Letná 17. Distribuční VN kabel v Kostelci 18. Nová trafostanice kabelová TS 8 s kabelovou přípojkou - Jiřice 19. TS Jiřice JIH + VN venkovní přípojka 20. Nová trafostanice kabelová U cukrovaru 21. Nová trafostanice kabelová TS 4 - U pražské silnice 22. Nová trafostanice kabelová TS 3 - Komerční zóna u kasáren 23. Nová trafostanice kabelová TS 2 - Komerční zóna u kasáren 24. Nová trafostanice kabelová TS 1 - Na rybníčkách 25. 1. Městský rybník 26. 2. Městský rybník 27. Lávka přes plavební kanál pro pěší a cyklisty 28. Přívodní vodovodní řad z KSKM 29. Odkanalizování Rudče 30. Doplnění splaškové kanalizace v Kostelci



31. Splašková a dešťová kanalizace v pěší cestě Na rybníčkách 32. Nová venkovní TS pro komerční zónu u kasáren, vč. venkovní VN přípojky 33. Odkanalizování Jiřic splaškovou kanalizací (s přečerpáním) 34. Přivaděč splaškové kanalizace Jiřice - Kostelec



G.

ZÁVĚR

Město Kostelec nad Labem je poměrně kompaktním sídlem, vzniklým na křižovatce významných cest. Zástavba, až na drobné výjimky, je jedno- a dvoupodlažní. Obytná zástavba je převážně rodinného charakteru, s výjimkou sídliště bytovek a měšťanských domů v centru. Město má poměrně stabilizovanou nabídku pracovních příležitostí. Tradice území představuje areál cukrovaru, který má dobré předpoklady rozvoje ve vazbě na přístav na Labi a železniční vlečku. Jižní prostor města je ve vývoji limitován tělesem dráhy a trasou budoucího silničního obchvatu města. V severní a centrální partii se rozvíjejí plochy obytné, smíšené výrobní a komerční. Územní plán vytváří bohatou nabídku ploch vhodných pro obytnou rodinnou zástavbu v nových lokalitách navazujících na stávající čtvrti rodinných domů. Rozvoj průmyslu a obchodu má tedy zajištěno potřebné obytné zázemí. Původní zemědělské funkce v území stagnují, zemědělskou půdu katastru obhospodařuje několik subjektů rozdílného charakteru - soukromníků, s.r.o. i družstev. Jakýkoliv budoucí zásah do stavebního fondu je třeba realizovat na vysoké profesionální úrovni citlivě vzhledem k prostředí. Je třeba zdůraznit, že veškeré aktivity v území jsou podmíněny ( kromě zájmů ochrany přírody a krajiny ) odpovídajícími investicemi v oblasti technického vybavení. Z hlediska života města se upřednostňuje především posilování jeho samostatných funkcí, spojených s vytvářením místní identity jeho obyvatel, jako např. vytváření pracovních příležitostí přispívajících ke stabilizaci obyvatel a to především ve službách, pestrou nabídkou obytných ploch apod.. Závěrem lze konstatovat, že město Kostelec nad Labem včetně jeho částí Jiřice a Rudeč je sídelním útvarem s dobrou perspektivou dalšího vývoje .


KOSTELEC NAD LABEM s částmi Rudeč a Jiřice

Recommend Documents