1
K k podzimku k posledku k roku kabaňa kabátek kabela kabéłka na psaní kabražiť sa kabrňák kacabaja (M) kacabajka kacabajka (F) kácať kača Kača, Kačena kačena kačení mydło káčer kačica kačinec káčiť sa káď kadaj (B) kadajka + kadečka
káděr kadet kadiť kadłub, -dłb kadłúbek
kadłuben kadrle (B) kady kady už kafé kafírňa
na podzim naposled, v poslední době až příští rok (Chovali mašíka g roku.) kabátek ženský podobný "lajbíku"; 2. blůzka pro vdané ženy; 3. kravinec (Hr) "kordúłka" se čtvercovým výstřihem lemovaná krajkou taška s držadlem; 2. fáze měsíce: "hore kabelú" - dorůstá, "dołu kabelú" - ubývá obálka na dopisy namlouvat se muž úspěšný, schopný, výkonný halenka, blůzka blůzka pro svobodné dívky vězení kácet stromy (též "podtínať, stínať, podřezovať, zhazovať") pytel široký, žok; 2. dětská hračka Kateřina kachna břidlice měkká, oblázky potoční; 2. cukrová hmota kačer; 2. plochá stříška v zadním štítu domu místo "kozłubu" (též "šuta nebo pohłavek") kachna viz "kačení mydło" štítit se přípona -kud ("odkáď, po-, do-, za-" ap.) kabátek ženský starší název pro "brunclek" káď malá; 2. dřevěná, ode dna se rozšiřující nádoba o obsahu 50150 litrů na kvašené zelí, slivovicový kvas ap.; 2. nádoba dřevěná k uložení přepuštěného másla močál, bažina, kaluž, jezírko zarostlé nehluboké malý, tlustý člověk vykonávat tělesnou potřebu, vyměšovat zásobnice na obilí dlabaná z kmenu lípy nebo topolu obsahu až 10 měřic (též "kadłb, skřich") malý "kadlub"; 2. studánka v dutém kmeni; 3. malý "kadlub" zapuštěný do země na uchování mléka; 4. dřevěné koryto s přitékající vodou ze studánky nebo potůčku (též "kadłbek") viz "kadłub" část rukávce, která se varhánkovitě rozšiřuje kudy kudy kam káva kavárna
2
kafrať kafrovica kahŕcať, kokahŕzňať kachla kachrať kachrať (F) kachŕňání kachŕňať kakáč kakať kal kál kalaba kałabačný kałabisovať kałamajka kałbovaný kałbovať kálčovňa kalenica kalfas kalika (M) kalíšek kalmučka kalup kalupem kalupinka (M) kalupovať kam kerý kameň kamen (neskl.) kameňák, -ček kamenář kamenca kaménčí kamenec, -ca kamének kamenica kamenistý kamilé, -lky kamkerý kamnovec kaňa
kecat mazání domácí z kafru kašlat viz "kahŕcať" kachel kašlat (suchým kašlem) zvracet kašlání kašlat, chrchlat nočník (zhrub.) ; 2. viz též "kozłub" vyměšovat (v dět. mluvě) rmut přípona - kud ("dokál, od-, za-" ap.) ostuda, nepříjemnost, opletačka churavý klábosit zásmažka z másla, mouky a cukru; 2. tanec zahnutý zahnout tkalcovna hřeben šindelové střechy (ostrý spoj obou střešních ploch) hasnice; 2. velká nádoba (přenes.) mrzák malá sklenička šátek bavlněný barevný spěch, úprk, chvat rychle, honem, spěšně, chvatně průjem spěchat neuspořádaný, nedbale uložený (Aby to zas nebyło kam keré, jak včéra.) kámen závaží l, 5, 10 kamen (1 kamen = 20 funtů = 11,2 kg)) hrnec, hrnek kameninový; 2. ořech vlašský s velmi tvrdou slupkou kameník štěrkoviště v řece (nezaplavené) kamení drobné řečiště (jen suché kamení bez trávy, štěrk) brousek kamenný na kosy a srpy; 2. kamenná tyčinka k psaní na břidlicové tabulky chalupa z kamene kamenitý heřmánek kdekterý nádoba na ohřev vody zabudovaná do pece kaňka; 2. káně
3
kanafas kanafaska kanálija kanciunáł kandrasiť (sa) kandratek (F) kandrfinky (B) kanduš, -uch kaniferka kanón kanta (Z) kantovať (z n.) kaňúr kanútka, -ečka kapałka kapáłka kapání kapať kapca kapesník kapišón kápla kaplička kápnúť kapraď, -ádí kaprál (z n.) kapsica kaptuch (B) kapusta kára karabáčovať karakter karamád karamádiť karasiť karbaňéní karbovňa kárem karetka karhan karhať karłátka karłovský
tkanina na sukně, zástěry a cíchy pruhovaná (osnova pačiskový len, útek bavlna) sukně z kanafasu sešitá, pruhovaná s kapsou; 2. zástěra z kanafasu žena nepřívětivá (nadávka) kancionál, modlitební knížka namáhat se, dřít pupenec václavky viz "šlép" část řetězu (otočný článek, aby se řetěz nezkrucoval) sud na močůvku ostrý okraj převracet přes hranu; 2. omílat zrno kanec divoký troška, kapka, krapet (O kanútku výš!) šťáva ovocná kapající z ovoce při jeho sušení syrovátka odkapaná z "hrudařky" při výrobě "syra sładkého hrudkového" (čerstvého) kapky hynout; 2. táhnout se, pomalu jít, klidit se (Kap dom!) kapsa šáteček čtvercový vyšívaný, nošený k ženskému kroji čepec dětský kaple boží muka ukápnout; 2. setkat se; 3. náhodou vhodně připadnout (Kápła sem na dobrú kúpju.) kapradí desátník kapsa malá u "sajdáku" sukno lehké různobarevné zelí dvoukolák s žebřinami (též "karuša, taliga, vałašská radosť"), (díly: "koła, oje, snice, kłanice, násady, žebří" ) bít karabáčem charakter kamarád kamarádit kálet hraní v karty nádržka na rozmíchávání vápna s pískem na maltu velmi rychle, úprkem pohlednice, korespondenční lístek, jízdenka parchant stonat, být nemocen švestka (druh nejvhodnější pro výrobu slivovice) karlovický
4
karłúb karłub, -łúbek karmanovat (B) karmaš (B) karmašnice (B) karmašovať karpačka karpať karpavý karta kartiť kartún Karuša karuša, -ca kasaňa kasanica kasanka
kasáreň kasírovať kasnár (B) kastór kastról kastrólák kaša (kašša+)
kaša jelitová kaša krupičná kaša masná kaša pohančená kaša šperková kašakút (B) kášivo (M) kašłání kašłavý kašník kašový mlýn (M) kaštýl kata né! katať kateřina katiť (sa) katovať kátr
sud vydlabaný z kmene stromu (též "kadłub") viz "kadłub" řídit sáně posvícení, císařské hody (též "krmáš") císařské hody hodovat oprava, látání starých bot spravovat, opravovat (plot, boty), látat (šaty) zanícený, krhavý (též "łojdavý") (Je karpavý na oči.) mapa; 2. oprávnění k obchodu se šindelem mařit, hubit, ničit, kazit, zabíjet kartoun (barevně potištěná látka bavlněná) Kateřina kára, vozík (též "kára, taliga") sukně dětská viz "kasanka" sukně bílá sestavená až z 8 "púłek" tenkého, ručně tkaného lněného plátna, všední z hrubšího (přední a zadní díl se nesešíval, zadní díl se vázal odzadu, přední zpředu) kasárna rušit; 2. účtovat dozorce klobouk cylindr nízký z bobří srsti rendlík středně vysoký valašský klobouk kaše vařená na husto (druhy: "pohančená, prosná, bérová, tatarčená, krupicová z łámanky, krúpová, gengelová, turkyňová, šrotová") ; 2. zrní, plody z nichž se kaše vaří směs vařených krup a pohanky s krví a kořením kaše z mletého obilí kaše z pohanky se škvarky kaše z pohanky kaše jelitová se škvarky netopýr kašové jídlo kašel (léky: "psina" a střelný prach s medem) pokašlávající, nachlazený, nedoléčený mlýn na omílání pohanky ("špicování") mlýn na mletí pohanky a krup (též "kašník") zámek pročpak ne, jak by ne, bodejť ne; jak to, že ne zapírat i přisvědčovat (Tys to vzáł? Kata vzáł. = nevzal; Chceš kúsek? Kata ne. = chci) tlusté střevo prasečí zlobit, rozčilovat (se) zlobit pila rámová
5
katuša (M) kavaléryja kavoň, -áň kázať kazatelnica každodňový kažďučký každým razem kázeň kazovať kde indež kdykolivěk kdysi tak kécať keclivý keď (F) kedłub kekářiť sa + keł kél kel keláň keláně kelčáky kelec, -láň kelišek (F) kelňa kelo-telo (R) kemukolvěk kepeň, -áň kepsky kepský kepščéj kerady kerak (B) kerchov (z n.) kerłúb kérovať (keho) (M) kerúci, -si kerúsik kerý kerý kerého kerýkolvěk kerýsi kešeňa keťasiť
kachna jízda, jezdectvo, jízdní oddíl krkavec, havran, vrána, kavka a snad i straka nařizovat, poroučet, rozkazovat; 2. kázat kazatelna každodenní každičký, každý pokaždé, každou chvíli (Už tu budú každým razem.) kázání přikazovat, nařizovat kde jinde kdykoliv jednou, kdysi jít loudavě lechtivý přípona -kud ("dokeď, od-, po-, za-") brukev zabavit se někde zub špičák (prasečí); 2. klíček (rostlinný) kapusta přípona -kud ("dokel, od-, po-, za-") velký zub viz "kelčáky" kly, špičáky zub kančí, tesák pohárek, kelímek sedátko na voze pro kočího; 2. lžíce zednická kolik-tolik komukoliv klobouk rozklížený, beztvarý bídně, zdlouhavě, protivně, špatně hloupý hůře kudy jak (Kerak sa menuje.) hřbitov kedluben prohánět, vyplácet (koho) někdy, kdysi (v neurč. budoucnosti) kdysi který kdo s koho kdokoliv, kterýkoliv, libovolný některý, tu a tam některý; 2. něco málo, troška (Je tam ešče kerási hruška.) peněženka obchodovat nepoctivě
6
kłabačka kłabať klábosiť klabotať klabotka klača klačary (F) klače kłada
velikonoční klapačka tkát na ruč. stavu; 2. klapat velikonoční klapačkou plkat, povídat, mluvit o ničem klepat velikonoční klapačkou nebo řehtačkou viz "kłabačka" kobyla, herka; 2. noha (pejor.) sáně krátké pro svážení dřeva kleče, držadla pluhu nebo saní kláda, podťatý kmen stromu; 2. kláda, do níž byli zamykáni trestaní
kłaďák kłádí mn. kładívce kładňačky kładnatá kładynet klag, -ga (F) klaják
vůz na svážení klád klády kladívko sáně na svoz dlouhých klád (jejich konce jsou vlečeny po zemi) zralý, vzrostlý les klarinet syřidlo, výluh z telecího žaludku (též "glaga") šindel bez drážky (sloužil k vyspravování poškozené krytiny nahrazováním poškozených šindelů), (též "łatečka") zakřivený "odzemek" stromu (užívaný na výrobu saní) sáně krátké podvodník sedět shrbeně, civět, hloupě hledět kolík lískový štípaný (na stahování žil při "miškování") rokle soutěska řetízek u kapesních hodinek vzpěra bočnic vozu, káry nebo saní; 2. dlouhán páka na horní části plužných koleček sloužící k ručnímu řízení směru jízdy tak, aby kolečko jelo vždy ve směru řezu brázdy ve štípaný klobouk s širokou, převislou krempou (též "širáň") plašící zařízení v poli viz "kłapáč" svěšený, odstávající viset, odstávat (uši) viz "babinec" víčko oční klapat klarinet klasy mající dlouhé klasy rozdělávat oheň; 2. předpokládat, určovat (Kalendář kłade déšč.) ; 3. splácet dluh; 4. pohřbívat klít, nadávat špalek na sekání dřeva (stojatý); 2. kmen stromu; 3. poleno větší; 4. úl klátový se stříškou ("jedňák, dvoják, troják")
klak klaky kłamač kłaměť kłamka kłanec kłanečák (Vi) kłanica kłanička kłaný kłapáč kłapačka (M) kłapáň, -pák kłapatý kłapěť kłapinec (F) kłapka kłapkať, -otať klarynétl, -dynet kłásí kłasitý kłasť klať kłát
7
kłáť kłát, -tek kłáťacko (R) kłáťák kłátek kłatek (F) kłátit kłátiť sa kłbák [dl.ł] kłbík (dl.ł) (B) klebetiť klebetnica klebetný klebetovať klebety kleca klécačka klécať klécavý klécka kleček klečúvať kléhnit (Z) klechta (F) kléj klek, -ček kleka (M) klekačky klekaň klekánica kleňa klenec klepáč klepačka (M) klepetář kles klesniť kléšče kleščíky kletka klí klíček klín, -nek klínec (VK) klínek
štípat špalky, šindely na stojato (po letech) (Ty kłáty sa dobře kolú.) ; 2. štípat polena ("napoły, na stvrtě") díl rozřezané větve nebo kmene stromu špalík, klacík, malý "kłátek" viz "kłaďák" poleno, polénko; 2. rukojeť nože; 3. cukrový špalek špalek, špalíček; 2. kmenovina slab. průměru viz "kłáť" kývat se džbán hliněný s úzkým hrdlem nádobka na brousek kosy (viz též "kúbík") pomlouvat, shánět drby klevetnice pomlouvačný klevetit drby, klevety klec kulhavka kulhat, chrámat kulhavý hranička šindele uloženého k proschnutí rukojeť pluhu klečívat, často klečet špatně vařit brynda pryskyřice na stromech pahýl, křivý strom pahýl křivého stromu kleče klekání klekánice tloušť, kleně klen kladívko na kutí kosy; 2. klapačka velikonoční prvosenka jarní rak vršek stromu s chvojím osekávat větve pokáceného stromu, klestit kleště kleště šindely uložené k proschnutí (1 kletka = 200 ks) výron mízy třešně nebo trnky zářez, zabraňující vysmeknutí jednotlivých částí kostry "užičníku" dřevěný klín sloužící ke štípání dřeva hřebík kolík, klín dřevěný; 2. osminka koláče; 3. klín utužující připoutání kosy ke "kosisku"
8
klinkať kliť klnúť (R) kłob kłobása kłobučan kłobúk cukru (M) kłobúk k vał. kroji
kłobúk pastýřský kłobúk vałašský
kłobúk vałašský
Kłobúky kłobúky klocár klocek klohňéní klohniť klochta klochtář klochtať kłokoč kłokočiť kłokočovať
pozvoňovat (malým zvonem) klíčit (o bramborech) klít, též "kylnúť" klubko vytřeného lnu; 2. klubko klobása (směs nasekaného vepřového masa, česneku a koření, zauzená v tenkém střevu) rodák z Klobouk; 2. šváb homole cukru klobouk k současnému valašskému kroji (Byl zaveden při sjednocení krojů po 2. svět. válce. Tvar vychází z typu klobouku nošeného k lid. kroji na V,M,R na zač. 20. stol. Zelená stuha byla nahražena barevnou pentlí s převislými konci bez přezky.) klobouk se širokou střechou (též "širáň") klobouk valašský starší, středně vysoký (též "kastrólák"), černé barvy, výška dýnka 16-17 cm, šířka krempy 8 cm. Stuha "samétka" olivové nebo mechové barvy šíře 3-4 cm, konce zároveň s okrajem krempy. Vpředu, nad středem čela, byla "samétka" provlečena mosaznou nebo stříbrnou přezkou. klobouk valašský novější - nosil se od 2. pol. 19. stol. k valašskému kroji (na Vs,M,R), nazýval se též "masničák" nebo "hucáň", výška dýnka 19-20 cm, šířka střechy 8-10 cm. Vyvinul se z klobouku, který byl původně součástí portášské uniformy (ten měl úzké řemínky po stranách, aby byl lépe jištěn). Stuha aksamitová, olivové (mechové) barvy šířky 6-8 cm, která přesahovala střechu max. o 2-3 prsty. Přezka vpředu byla mosazná (stříbrná), 8-10 cm vysoká. Majetnější nosili na stuze našity stříbrné portičky a malé perleťové kotulky (na levé straně 3, na pravé po jedné) a na konci stuhy stříbrné třepení. Za přezku se zastrkovala snítka jalovce (vonička), která se při pohřbech převazovala černou stužkou. Barevné pentle nosili na klobouku jen ženiši a družbové. Na brumovském panství se tento klobouk nosil jen výjimečně. Valašské Klobouky viz "gevěrec, hucáň, širáň, kastrólák, masničák", a také "kłobúk, kłobúk vałašský a kłobúk k vał. kroji" dlouhý kyj klacek, kus větve (To sú šak drva, samé klocky!) vaření vařit špatně kleveta klevetník vařit var, vření; 2. drdol vřít varem vařit klokotem
9
kłosky kłubko klúč kłúčí klúčík kłúčiť klučka klučkovať (sa) kłučná chvoj kłučné kluka
kluka (B) klúpať klupěť klupotať kluska (F) klusky (F) klvaňa kły mn. klzký kmán kmásání kmásať (sa) kmasiť kmásnúť kmasoň kmín kmíniť kmocháček kmoterka kmotr nekmotr kmotrovať kmotřenka knajpa (M) kňaz knedle knihy knižka knížky mn. knofel, -laj knutel knutlovať knýp
noky z tuhého těsta míč (hadrový) klíč klestí součást plužných koleček odsekávat větve na "letinu", čistit les klika malá; 2. palička na cimbál st. typu; 3. dřevěný zub do bran (k vláčení pole); 4. dýmka dřevěná kličkovat; 2. zrát (obilí) větve stromů s listím (neusušené) chvojí (dolní větve) kluka větší, hák ze samorostu; 2. tažná tyč volského potahu se zahnutým koncem, jímž se zachytí za jařmo; 3. hůl se železným hákem k olamování roští a větviček; 4. držadlo na kosišti dýmka kapat (velkými kapkami) vyčkávat nepozorován; 2. viset bezvládně klepat, kapat zvučně šiška, knedlík; 2. nok z bramborového těsta knedlíky s povidlovou omáčkou sekera (druh) klíčky (velké) kluzký, slizký voják bez hodnosti rvaní, trhání, rvačka trhat (se), škubat (se), bít se, rvát se chytit, uchopit, smýknout udeřit, praštit; 2. kousnout (též "rafnúť") rváč, trhan kmín; 2. šejdíř, podvodník, zloděj šidit kmotr, kmotříček kmotřenka každý bez rozdílu být za kmotra kmotra, kmotřička hospoda lokátor, zakladatel nových val. dědin (v Uhrách) nudle žaludek hovězího dobytka kniha; 2. tobolka kožená velká kniha modlitební, kancionál knoflík velký kolík, jímž se stahuje povříslo na snopu zavazovat "knutlem" nůž ševcovský; 2. nástroj k odřezávání slabších větví listnatých stromů při přípravě "letiny"
10
koberec koblih koblina
kobołcovať, -tokobražiť sa kobyła kobylina kobylíščí (B) kobyłka kobza kobzáň kobzole (F) kobzolisko (F) kocar kocicał (F) kocijánky kocmať sa kocmrda koco, -ce kocúňať sa kocúrek kocúry kocúry mn. (M) koč kočičák kočiči drapek (F) kočičí dunda kočičí oheň kočičí pazúrky kočičí škřek (Vi) kočičí tanec kočičí tlapka kočičí złato kočičina kočičinec kočička (Z) kočičky kočidło (F) kočinec kočírka kočírovať
plachta, v níž nosily cikánky děti na zádech kobliha (pečivo smažené na "ostatky") nástroj sloužící k upnutí dřevěného obrobku (upínací ústrojí "tlamu" tvořil krátký příčný trámek se svislým výřezem, zapuštěným do klády, do něhož se opracovávaný předmět připevnil zaklínováním) lomcovat, hřmotit radovat se, veselit se rozmnož. - "chce hřebca, je zhřebná, ohřebí sa" podstavec pro tesání klád; 2. podstavec se "ščeťú" na česání lnu; 3. stolice na strouhání loučí šťovík obecný (viz též "ščív") kobyla malá; 2. koník, saranče; 3. zrno pohanky chudé nástroj trsací starý 10strunný (podobný citeře) hráč na "kobzu" brambory brambořiště po vykopání brambor karabáč přeslička jehnědy, kočičky (též "kocanky, kocandy") oblékat se dlouho úlisník ptačí hnízdo ochomýtat se, opozdit se; 2. lísat se, škádlit se; 3. objímat se hoblík na vystruhování dlabu viz "obały" bačkory pletené z okrajků sukna; 2. šmouhy při malování vápnem kočár bederní ledvinový pás z kočičí kůže; 2. pytlík na tabák z kočičí kůže protěž jablečník obecný svítivé "práchno" dobromysl míchaný alkoholický nápoj (2 dl výčepní režné a malá "štamprla" malinového sirupu) zasmažené "stěrky" s brambory a hřiby protěž dvoudomá nepravé zlato, pyrit legrace kočičí výkal růžička vyšívaná jehnědy vrby nebo jívy (svěc. na Květnou neděli) zrcadlo nic (Dostaneš kočinec.) kozlík na voze řídit, vést koně
11
kočiš kočka kočvar kočvarija kohác!, kohýc! kohácnúť kohan kohétiť (sa) kohŕcať kohút kohut (F) kohútí kohuty (F) kohýňať kochať (F) kokáč kokáše mn. kokohŕkať kokohŕtí kokoš kokotať kokovdákať kokrhél kokrhél (Vi) kokurýkať kol, koléj kołacat (Z) kołáč
kołáč s ďúrú kołáčky kołáčky (NH) kołáčky chłupaté kołáčný kolaj kolajka kołaňa kołatať + kolatóryja (M) kolca mn. kolco kołčí, -čoví kole, -lé kolé, -léj (M) kolebač
kočí pánský kočárový kočka (při rozmnož. "hóní sa, je skotná, okotí sa"); 2. karabáč; 3. věnec lnu spletený z 9 hrstí hrnec hliněný jakýkoliv rozbředlý sníh bác!, bum! spadnout, sletět, svalit se hrnec velký litinový (též "kuthan") naklánět (se) kašlat kohout tetřev kohoutí serpentiny kašlat milovat plod švestky zkroucený, nezdravý viz "gágory" kokrhat vlčí mák kohout kokrhat kokodákat pijan dámský klobouk kokrhat kolik klátit užívá se jen ve významech "íť s kołáčem" - být propuštěn ze služby, "nevěstin kołáč" - svatební koláč; 2. oválné místo, které zbude na kmeni po ořezání velké větve koláč nevěsty noky (pův. z mouky, později z bramb. těsta) noky z těsta házeného do vroucí vody noky z bramborového těsta přívětivý, vstřícný (s každým je zadobře) kolej (vyjetá v cestě) sukně kolová (sešitá) sukně bavlněná široká s drob. tišť. vzorem kolísat, kývat, klátit okolí kolečko (nářadí s jedním kolem) kolo kolečka (díly: "oska, špice, łúkotě, nákołek, ráf") klestí nalámané nebo nasekané, drobné haluzí, třísky kolem, okolo mnoho, sebevíce (Dyby jich kolé přišlo.) kolébka z plachty zavěšená na "kołkoch"
12
kołeček kolečka sklenné kolečko kolednička koléj koléj razú koléj toléj kołek kołek (Vs,B)
kołemkoły kolenčiť kolénko kolenkovatěť (Vi) koléra kolesat sa (B) koleso kolevá koliba (z rm.)
kolibka kolik-teléj (J) koliknásť kolikrazú koliksi koliký kolisarka (NH) koliť kolko-tolko kolký, -liký kolký-tolký kolňa kolnásť kolnica kolný koło koło (M) koło vozové kołofónija kołohřivec (F) kołomaz
sirka, zápalka, kolík skleněná kolečka vyr. ve starých sklárnách (požívala se k zasklívání oken vkládáním do cínových pásků) kruh (Namalováł křídú kolečko.) koleda kolik kolikrát kolik tolik kolík, klacek; 2. kuželka snopy obilí navlečené na ostrvi k proschnutí (obvykle se sušilo asi 20 snopů, základ tvoří "králík" a 4 "peňky", jejichž klasy jsou přehnuty přes "králíka"; další snopy se přelamují a navlékají do kříže tak, aby "říta" chránila klasy před nepohodou) kol dokola chodit po kolenou ohbí dílu kostry "užičníku" pohodlnět, lenivět cholera, také úplavice přenášet se (z jednoho na druhého) kolo nejstarších vozů plné, tesané z buku, široké 8-10 cm, ráfy z lísky okolo, kolem koliba na salaši, bouda hlídací, přístřešek (se šikmou střechou vpředu u vchodu zvýšenou, vzadu opřenou o zem; po stranách zakrytou prkny) přistavěná kůlnička při "sušírni" pro obsluhu kolik-tolik mnoho kolikrát několik jak velký švestková povidla štípat (dřevo); 2. stínat, rubat kolik-tolik jak veliký jak - tak velký (na výšce nezáleží) kůlna hodně, mnoho přístavek stodoly k uskladnění ruční mlátičky, fukaru a žentouru; 2. malá kůlna na uskladnění steliva štěpný (dobře se odštěpující) kolem, okolo seno rozložené k sušení kolo vozu (díly: "hłava, bukša, špice, łúkotě, nákołek, ráf") kalafuna kos turecký mazivo kol vozů (dehet dřevní z milíře)
13
kołomaznica kołopénka, -ňka kołoštyja kołotočář kołovrat vlněný kołovratnica (Z) kołozub kolškřidúcí (M) kołtún, -dún
kolvěk kołýsať komár komárník kombélať (sa) komedyja kominář, -mykominíček komočuchy komóda komorník komziť koňák konár (ze s.) koňařiť koncová koncovať (M) koncovka konča končiny končito končitý kondic (M) kondrk konec koncú konečným koncem konévka konfirmace koní ňať, -tka koníček koník konírňa konisko konofólija
nádobka na kolomaz václavka obecná žena hádavá provozovatel pouťových atrakcí kolovrat na spřádání vlny u soukeníků kolovrat zub křivě rostlý konstituce nemoc vznikající z leknutí, lítosti, zlosti (byly známy 4 druhy: "kudłatý"- zplstěné vlasy, "suchý" - vlomí se do kostí, které pokřiví, "mokrý" - hnisající boule, "paskudný" - nemocný má každou chvíli chuť na něco jiného přípona -koliv ("cokolvěk, gdy-, jak-" ap.) mlít na ručním "młýnci" komár; 2. kibic v kartách (Komáři, mlčte!) přístřešek na salaši k vyzrávání "hrudkového" sýra houpat, kolébat (se) komedie kominík rehek domácí papuče bez podpatků šité podomácku prádelník police k uschování brynzy; 2. část koliby (oddělená, uzavřená) drát, trhat (kalhoty) majitel koní, čeledín u koní, voják jízdní větev, haluz, kořen (list. stromu) obchodovat, handlovat s koňmi závěr senoseče vykovávat a ostřit nástroj ("koncovať radlicu") píšťala koncová na konci poslední tři dny masopustu před Popeleční středou (též "fašank"); 2. pole a pastviny odlehlé od obce do špice špičatý kondice (nábož. úkon) malé políčko dále od vsi nakonec koneckonců, konečně, nakonec konvička náboženský slib, přijetí za člena obce (u evang.) máta peprná kobylka, saranče lavice s drátěným kartáčem na ruční "kramplování" vlny stáj pro koně (užív. na dědinách) kůň velký kalafuna
14
konopastý konopě mn. koňská nátura koňské maso koňský řád konštytucí kontrabáš (R) kontrabáš, -áč
kontráš kontry kontrybucí konva konýšek kopa kopa, -pka (M) kopáčka kopačka, -ky kopaňa kopané (B) kopanica kopanice kopanina kopaninec (M) kopčák kopčení kopčiť kopenec kopisť kopkování kopňať kopno kopnúť kopný koprdéka kopy kopyca, -ýtca kopýcať kopýcnúť kopytca mn. (Vi) kopýtce kopýtco
zelený (barvy konopí) konopí (druhy: "poskoné a hłavaté") člověk, který moc vydrží lodyha ostřice postroj na koně (části: "chomút, řemení, ohłav") konstituce kaše bramborová s pohankou, škvarky a brynzou kaše nastavovaná (brambory míchané s pohankovou kaší, vařené a upečené se "škrakú") ; 2. kaše pohanková s nastrouhanými vařenými brambory druhý houslista, sekundista (hráč na druhé housle) v cimbálové kapele druhé housle daň, dávka (v 17.-18. st. válečná daň) konev koneček stará početní jednotka = 60 kusů, stará penežní jednotka = 60 grošů; 2. kopa = 4 mandele = 60 kusů; 2. milíř kupka sena žena najatá na okopávání a kopání brambor období kopání brambor pole po vymýcení lesa, ručně zkopané víno viz "kopaňa" pole na horských svazích pole v hornatém kraji, kde se půda kopala kopanina (pole vzniklé zkopáním pozemku) lehký pluh ke kopčení brambor okopávání a kopčení brambor motykou nebo pluhem kopčit brambory "grackou" či "kopčákem" (též "ohŕňať") mraveniště; 2. krtinec; 3. hromádka kopist k zadělávání těsta v díži skládání sena do kupek tát, ukazovat se po tání sněhu (Už kopňá, bude vesno.) sucho (bez sněhu, už tam lze kopat) kopnout holý, oschlý (bez sněhu) koberec kopání mladých chlapců na mezníku při jeho usazování, aby si místo dobře pamatovali pro budoucnost ponožky soukenné (z bílého sukna), nošené do "krpců" kopat (zhrub.) kopnout, nakopnout ponožky do krpců (též "kopyca") soukenný svršek papuče kopýtko
15
kopýtka kopytník kór, gór koráb korábek korabky korbáč korbica korčák korčak (F) kordovat sa (Z) kordula kordúłka kordúłka holand. kordybán kordybáník kordybánky korec
korec (F) korhel kornatěť korovička korovrat korubica korubička koruna korunka korybáč korybut (F) korýtko, -tco koryto kořalňa kořeň kořének kořéní
kořistlivý
ponožky polovysoké černo-, nebo hnědobílé do "krpců či kordybánek" pletené z vlny bylina ? zvlášť, obzvlášť strom, pařez vyhnilý; 2. zub vykotlaný; 3. studánka (z dutého pařezu); 4. kostra koňská hud. nástroj; 2. toulec na nošení "vějic" viz "ochlebky" karabáč; 2. pomlázka, též "tatar" svršek vozu (zakrytý) spodní, pohyblivá část mlýnského koše slaměnný klobouk bít se, hádat se viz "kordúłka" živůtek z červeného sukna (souč. žen. lid. kroje) "kordúłka" světlečervená vydělaná psí kůže koželuh střevíce ženské sváteční z červené psí kůže korec (st.rak.plošná.míra) = 1/2 jitra = 0,287 ha; 2. korec, strych (st.rak.objem.míra) = 93,3 litru zrna = 4 věrtele, (což je množství, které se vysévalo na korec půdy); 3. budka pro ptáky vařecha na sbírání urdy pijan (též "ochlasta") práchnivět korouhvička kolovrat korouhev (vyztužený prapor) korouhvička (větrná) nejvyšší dřevo splavu věnec nevěsty z barvínku pomlázka z proutí; 2. karabáč vydřiduch nádoba k mísení těsta žlab, napajedlo výčep lihovin (též "árenda") kořen; 2. velkorysý šlověk kořínek koření (užívané na Valašsku: anýz, badyján, bazałka, bedrník, bobkový list, boží dřevec, celer, cibule, česnek, dobromysl, fenykl, hořčice, hřebíček, jalovec, kmín, kopr, koriandr, křen, libeček, mateřidouška, majoránka, mařinka, máta, muškát, nové koření, paprika, pepř, petržel, puškvorec, routa, rozmarýn, saturejka, skořice, šafrán, šalvěj, tymián, vanilka, zázvor) zištný
16
kosa kosáček kosák kosárek kosba kosec kosenky, -ičky kosinka kosíř kosisko kosn kosňa kosovec kost kosť a koža kostečka kostelnica kostelníčka kostelný kostihoj kostitý kostižer kostka kostn kostrhún kostřiť koš košár (z rm.) košarování košařisko košatina koščiváł košela, -šula košer slibovica košík košina, -ny košłať sa košłavý košt koštování koštovať
kosa (součásti: "kosisko, gajdica/rúčka, zákovka, klínek, patka, prut, kosa/kosíř") Měsíc v novu srp s hladkým ostřím; 2. šindel seseknutý (na koso) péro na klobouku (u kroje) kosení, senoseč sekáč (na poli) pás v souhvězdí Orionu, tři ranní hvězdy viz "skříp" kosa (celá kovová část); 2. nůž ševcovský; 3. nůž v "sečkovici"; 4. rorýs kosiště, dřevěná část kosy nebo "hrabice nebo łepáku" viz "kostn" viz "kostn" kos; 2. mazaný chlapík strava, stravování vyhublý kostička kostelnice manželka kostelníka kostelník kostival kostnatý osteoporóza, vysýchání, prořidnutí kostí kůstka, kotník; 2. pecka; 3. krychle; 4. mazaný chlapík prádelník, zásuvková skříň na žen. prádlo a šaty kostlivec; 2. kostelník; 3. mazaný, vychytralý člověk, vydřiduch jitřit mlýnský koš do něhož se zasypávalo obilí ohrada přenosná pro noční ustájení ovcí s děleným plotem spleteným z klestí a proutí (dílům se říkalo "strungy") hnojení pole postupným přemisťováním "košáru" po 1-3 dnech místo, na kterém stával "košár" lehký kočár nebo sáně kostival lékařský - šťáva květů (též "medník, bravenčí med, medúvka") košile mužská z ruč. tkaného lněného plátna (též "rumpaňa") slivovice velmi kvalitní bez příměsí (s atestem rabína, že se jí při výrobě ani sběru plodů nedotkla ruka jinověrce) koš, košík; 2. kukaň; 3. závěsný hranatý košík s lubovým výpletem na příbory korba selského vozu proutěná jít kolébavě hubený od nemoci, nezdravý, kašlavý, nachlazený ochutnávka viz "košt" ochutnávat; 2. stát (o ceně)
17
koštúrek koštýř košula košulák, - ček košulenka košulka košút, -šut košútek košutovci kot, -ek koťacko kotár
koťár (Vi) kotáran, -řan kotáry mn. koťatnica (F) kotěja kotelnica kotěna (Vi) kotík, -y kotiť sa kotlík kotlovica (Vi) kotłovina (B) kotłový (B) kotłúvka kotoň (VK) kotovica (Vi) kotrba kotrbácnúť kotrha (B) kotrháč (B) kotrjała kotrlcovať sa kotrlec kotrmňácnúť kotrna (B) kotrna, ku- (B) kotrňák (B) kotŕňať kotrněnec (B) kotržina
nůž ševcovský z kozího rožku násoska ochutnávací na víno košile ženská z bavlněného plátna (dříve též "rubáč") košiláč, košiláček košilka sasanka kozel (též "cap") kůzle, mládě kozla ("capa nebo košúta") povstalci uherští lýtková kost (Otrčíł koty.) ; 2. nožička prasečí; 3. vepřovice (cihla nepálená) kotě; 2. vědérko vysoko položená paseka; 2. horský terén, kopec, hora; 3. katastr, území obce; 4. hřeben na hranici obce; 5.kamenitá půda; 6. noha (Natáhł kotáry.) kotník pasekář, horal (též "sałašák") pole neúrodná kamenitá; 2. kopce jíva kdo se dlouho strojí kotel na vaření žinčice; 2. salaš panský kočka kotník kotit se, líhnout se (kotí se kočka, fenka, kraličice a jiní drobní savci) nádoba bez víka zazděná v peci k ohřevu vody švestková povidla švestková povidla viz "zachoděný" polévka ovesná viz "kotula" cihla nepálená hlava velká (pejor.) upadnout, praštit sebou maso řezník halapartna kutálet se kotoul, kotrmelec upadnout, praštit sebou (též "mjégnúť sebú, molázgnúť sebú, hňápnúť") samice kraličí (rozmnož.: " honcuje sa, je skotná, okotí sa") samice králíka králík samec kolébat kraličí mládě vtip, žert; 2. šlacha, šlach. maso
18
kotúček kotula (R) kotula (Vs,VK) kotúlať (sa) kotułka
kotúłka kotva kotvísiť kotvŕłka koty kovárňa kovář chładný kovářské náčiní
koza
koza camfatá kozař kozeł kozelec kozéłek kožeňák koženice kožénky kozí brada kozí cecky kozí cicek kozi cicky (F) kozí dřistky kozí másło kozí pysk kozí sałaš
děrovaný kotouč na "topárce" spona u mužské košile a ženských rukávců (správněji: "perleťová kotula"); 2. mosazná kruhová ozdoba koňského postroje mosazná kruhová ozdoba koňského postroje koulet se, válet se spona perleťová menšího průměru k rukávcům; 2. perleťová kulatá ozdoba na stuhu klobouku; 3. chocholouš; 4. součást řetězu (kulaté "ohnívko") kolečko otáčivé prkno v kotli při smažení trnek blábolit, mluvit nesmysly pták ? nohy (též "kyty, hňápy, ťapy, klače, čapy, čangáły, hyžďáły, hnáty" pejor. ); 2. nožičky (konce vepř. nohou s kopýtky) kovárna kovář na mizinu příšlý (obd. "suchý młynář") kovářské nářadí druhy: kovadlina, svěrák, 10-20 kleští různých tvarů podle účelu použití, pilníky, kladiva různých velikostí, 1-2 perlíky, 2-3 mlaty, 2 kropáče, sekáče, utínáčky, průboje, průbojníky, rašple (struhy) koňské, kleště koňské, kladiva koňská, ohniště, dýmací měchy, sud s vodou koza - rozmnož.: "prčí sa, je skotná, oprčí sa" (kozám se také dávala jména, např. "šmurka, popełka, bosula, sněhula, šutaňa, cabruša" ap.); 2. podstavec na tesání dřeva a obrábění šindelů (též "strúžňa"); 3. podstavec pod sudy; 4. srna koza s dlouhou srstí pasák koz dřevěný podstavec ručního "młýnca" kozlík lékařský kůzle (samec) váček kožený kožené kalhoty střevíce z kůže kozí brada východní - hor. část lodyhy (též "kozí muňky, kozí vačky, kozina, słunéčko") švestky (druh) plicník lékařský stroček kyjovitý petrklíč červený (šlechtěný) skřípina lesní - spodní část vytaženého stébla (též "másło, žabí másło") viz "bršlica" stádo koz chované salašnickým způsobem na horské pastvě (obdobně jako ovce)
19
kozí syr
kozí štrych kozica kozička kozičky kozina koziňák kozinec kozisko kožka kozkovica (B) kozla kozlacina kozlík kozłovica (Vi) kozłub, -zub kozub kozúbek kožuch
kožuch dubený kožuch robský kožuchy kožúr (B) kožušanka kožušník krab krabačky krabatý krabiť (sa) krabo kracný(á) krádłovať kraďomky kraďú kradúvať krahulec, -lčík krajadło krajánek krajanka krájať (si) krajenec
sýr z kozího kyselého nebo sladkého "odsýřeného" mléka (tvaroval se do malých homolek, které se sušily a pak strouhaly, protože sýr byl tvrdý; vyráběl se na kozím salaši, měl pikantní štiplavou chuť a menší výtěžnost než ovčí) stročkovec kyjovitý koza; 2. kozí brada luční kůzle, mládě kozy bezinky (květ i plod) kůže kozí vydělaná; 2. kozí brada luční; 3. řídká vysoká tráva na horských pastvinách; 4. kůzle (samice) kožich z kozí kůže kozí trus (též "bobek") koza kůže z malého zvířete stažená, kůžička; 2. slupka bramborová zelí vařené kůzle (také "kozlátko, kozlacko") maso kůzlečí dřevěný stojan na řezání dřeva cihla pálená stříška polokužel. ve štítu na konci "kalenice" ohniště na salaši košík z březové kůry kožich (druhy: "rasovňák" - bez ozdob, "dubeňák" - hnědý, obv. premovaný, "buchtičkový" - bílý s černou beránčí kožešinou na krku a rukou) kožich bez soukenného potahu kožich krátký "dubený" s ovčí kožešinou uvnitř zimní odrůda jablek netopýr kyselé zimní jablko kožešník vyrábějící "kožuchy, lajbíky a šuby" vráska; 2. sklad na látce, záhyb, fald boty vysoké sváteční z jemné kůže vrásčitý, drsný, svraštělý, nerovný, faldovaný, zprohýbaný dělat záhyby; 2. šklebit se, mračit se scvrkle ??? krást kradmo kradmo, pokradmu, tajně krást (občas) krahujec krojidlo pluhu pocestný; 2. mlynářský tovaryš křížala krájet (si) pokrájené "maluvníky" zalité vař. mlékem
20
krajíčkovaní (M) krajní noc krajnica krajovatý krakotať králík kramár kramář (B) kramel (M) kramflek kramla kramlata mn. kramlík krampapula krampla krample mn. kramplování kramplovať krámy kranc, -nec krapétek krapka Krásno kráť krat (M) kraťák kratšo krátý kráva
kráva jałová kravál kravař kravařka kravařský chleba kravča kravčák kravička kravina kravják kravský sałaš krbał (F) krbaňa
žebrota (sbírání krajíčků) noc ze soboty na neděli prkno v posteli krajní hrbolatý, nerovný (opak hladký) pochrochtávat snop v "kołku" základní, přehnutý vyjímatelná osa pružinového soustruhu na dřevo potulný obchodník kramle podpatek tesařská skoba; 2. dřevěný chránič na ostří rovného pořízu kolíčky na prádlo příchytka, pomocí které byly dočasně uchycovány ke stavcům jednotlivé díly bednářské klenby kaše z jablek a hrušek kartáč s ocelovými trny stroj na počesávání vlny počesávání vlny počesávat vlákna vlny menstruace okraj, okrajový plech sporáku troška kapka Valašské Meziříčí - Krásno (mluvilo se tam "zkratka") krát kratina, krácená pilařská krajina šindel široký 3-4 palce, dlouhý jen 18 palců (asi 44 cm) kratšeji krájený kráva (též "kravička, kravsko, kravča") - rozmnož.: "běhá sa, je stelná, otelí sa" (po prvním zabřeznutí dostala kráva jméno, např. "sivěna, dvoruša, krasula, černula, babuša, łysaňa, bosula, stračena, tisula, jahoda, květuša, malena, łygaňa" ap.) kráva neplodná, chovaná obv. jen k tahu nebo pro maso hřmot, rachot pasák krav pasačka krav viz "maso" kravka dvouchý škopek o obsahu 24 litrů (též "kravják, púłcenťák") ryzec syrovinka, snad i ryzec pravý (též "kravka, bíłá kravička, mléčňák, mléč") zápach kravský; 2. nesmysl, hloupost vůz pro kravský potah, viz také "kravčák" společná horská pastva skotu, ovcí a koz (viz též "sałaš kravský") viz "krpáł" hrnec starý, hrnec uražený; 2. velká hlava, ve které je málo rozumu
21
krbaňka krbatý krbík krcáłek kŕč krčadła (R) krčák krčáł kŕčí kŕdel krejčíř krema + kremnica krepírovať krešliť kret krév [v/f] krevnosť krevný krhan krháňať krhnúť krhnutí krhúcať krhýňať krchánek, berkrchňa, -chaňa krchňačky krchňák, -ňačka krchov (R) krkaňa (B) krkoňa (F) krkoš krkoša, -šisko krkoší, -ščí krkošisko krkoška krkovať sa krkovka
krkún krkúňať krky
džbánek nebo hrnek na vodu uražený (hrnec) schránka na brousek na kosu (též "kubík") malá místnost změť kořenů stromu; 2. křeč (Chytíł ňa do nohy kŕč.) sáně na ruč. sváž. dřeva s dlouhými držadly džbán s úzkým hrdlem zakrnělý strom suky ve dřevu houf, hejno, hlouček, tlupa krejčí viz "krom" mincovna předstírat nemoc provádět plochou řezbu do začazených dřevěných výrobků pomocí "výstruhu nebo roztéčky" krtek krev ("púščať krév", nikoli "žiłú") rodina, příbuzenstvo příbuzný člověk zakrslý (pejor.) kašlat trouchnivět počátek odumírání dužiny stromu kašlat (ztěžka) kašlat (velice) kladívko "brúskařské" s ostrou hranou levá ruka levou rukou levák, levačka viz "kerchov" smrt viz "krkoška" viz "krkoška" velká větev jehličnatého stromu větve jehl. stromu spodní zaschlé velká větev jehličnatého stromu menší větev jehličnanu (osekaná); 2. suk ve dřevě; 3. troubel od valašské fajfky jalovcové objímat se fajfka vyrobená z jednoho kusu (druhy: "šemníčky, mostky, šajbky, stopky, čapáky, kelečanky, słovácké, brodské, zuberské, vizovky, oderky" ap.) chamtivec chamtivě hromadit nástroje smyčcové
22
krmholec krmhólka (Z) krmijáł (R,M) kŕmiť kŕmja krmlík krňa krnáč krnál krňas krněť krňka krnuba (F) krnuběni (F) krnuběť kročej kroha + kroheň + kroj mužský
kroj novosvěcký kroj orsácký kroj vał. včilší
kroj vałašský
kroj ženský
krojidło krokem krokévka krokevňák krokevník krokva
obloukovitě prohnutá tyč se zářezy, sloužící k zavěšení poraženého vepře zástěra s květinovým vzorem kriminál krmit píce krmník nožovitý sekáč na štípání lubů při výrobě opáłek; do dřeva byl zaváděn pomocí kyjanky" suchá větev větev velká, tlustá, rozsochatá, sukovitá strom suchý zakrňovat, usychat, zaostávat střenka nože dřevo bezcenné již odumírající viz "krhnutí" klímat, sedět (přenes.) krok hřbitov rendlík kroj lidový valašský mužský (součásti: košula, u krku vyšívaná, kotula, nohavice otáhłé, řemeň vybíjaný, kłobúk, baranica, brunclek, huňa, kožuch, papuče nebo krpce, kopyce, vałaška"; majetní nosili "župice, vysoké boty, kožuchy") oděv z továrních tkanin kroj zemanský vytvořený J. Orsákem st. v NH kroj lidový valašský současný Byl vytvořen po 2. svět. válce v rámci snah po sjednocení lidových krojů v jednotlivých regionech. Tento současný valašský kroj navazuje na historickou fázi vývoje lidového oděvu z 2. pol. 19. stol., z něhož byly vybrány typické prvky. kroj lidový val. (též "obšata nebo zaodívka") Téměř všechny součásti byly vyráběny podomácku z místních surovin (kůže, lnu, konopí, ovčí vlny). Chránil proti drsnému počasí a v průběhu času se vyvíjel a měnil. Lišil se podle jednotlivých panství a v detailech i místně. kroj lidový valašský ženský (součásti: "rubáč, opléčí, rukávce, kordúłka, suknica s fałdy, fěrtoch, pentle, pančuchy řísené, kopýtca, krpce nebo huněnky (papuče), šatka spodní (červená-englická), čepec, šatka vrchní, obrus, vonička") součást pluhu na krok (Ani krokem nevyšéł z jizby.) lať na krovu hřebík do krovů velký nebozez krokev (trám "krovu")
23
krokvička krom krom teho krom, -jevá kropáček kropénka kropičistý krosňa krošenka (R) krovec krovka krovy krpáč krpačiť krpačiť sa krpál krpále mn. krpatý krpce krpcová krpčář krpčata (R) krpčenka krpec, -ce krpěť krpjadło
krpjadło
kŕs (Z) krsná (B) krš kršéłka krška kršla kršliť krtčí krtica krtičák krtinec krucák krúcance mn.
ozdobný steh pod "ohrádečkú" muž. košile kromě; 2. leč, než kromě toho kromě petrklíč, prvosenka jarní nádobka na svěcenou vodu prskatý koš, nůše s dřev. výztuhou dřevěné nosidlo, na které se přivazuje nůše viz "krovy" viz "krokva" krov (konstrukce nesoucí střechu) viz "hucáň" strádat, dřít se živořit, žít jak se dá; 2. scházet, hynout věc stará nepotřebná; 2. chlap starý, nepotřebný, sedřený, opotřebovaný boty staré, obnošené hrubý, scvrklý, svraštělý viz "krpec" taneční zábava týden před svatbou výrobce krpců sněžnice viz "kopýtca" opánky kožené valašské z kusu kůže (přivazují se k nártu koženými řemínky, tzv. "ovłaky") čumět, načumovat, postávat; 2. ležet mimo důlek (při hře na jamky) podkůvka pod paty krpců, aby neklouzaly; 2. zařízení, kterým se při orbě volským potahem spojuje "kluka jařma s ojkem płužných koleček" (souč.: "deščice, kołek se zábradky, dva švořeně") přípravek sloužící k ohýbání surového, napařeného nebo vařeného dřeva, který zabezpečoval zafixování tvaru po dobu jeho vysýchání (též "jařmo") zakrslý stromek kmotra keř políčko na stráni mýtina vyčištěná ohrabané seno (při sušení) klestit krtinec krtek prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem kopeček krtčí kroucený tabák smyčky na niti
24
krúcanec krúcať kruch kruchta krúkať krukoliť krukotání krulkať krumpolec krúpa krupica krupica krupica (F) krupica tatarečná krupica turkyňová krúpy krušpánek kruťák krútěný krutý kružec krúžečka kružéłky kružidło krúžka kružłať krúžliť krvácení z rány krvačiť sa krvavník, -níček krvavý krvútečka krýgel, -gl krypl kryštofka křáčí křamáky křámať křaměť křamnúť křap křapák křapál křapaňa
spirála, křivka; 2. pružina ždímat kroucením, kroutit (ručně) příchuť a pach sýra způsobený starým "syřidłem" kůr; 2. zákristie (Z) kručet pokrukávat (Čuňka dneskaj tak krukolí.) zvuk, který vydává březí kraličí samice pít jho kroupa kaše krupičná; 2. mouka krupicová mouka krupicová; 2. kaše krupičná pomalý, přihlouplý nenápaditý člověk kaše z "tatarky" kaše z kukuřice kroupy barvínek tabák cigaretový zkroucený do pletence (pašovaný z Uher) točitý zkroucený, nerovně rostlý ("kruté dřevo"); 2. spředený ("krutá přaza") zařízení pomocí něhož se převíjela příze na cívky u tkalcovského stavu (součásti: "podstavec, koło, struna, vřeteno, přítruhlík") kroužek slupky z ovoce nástroj bednářský k přesnému vyměření dna nádob objímka kovaná na "snici" okrajovat (ovoce) viz "krešliť" lék - polít čerstvou močí nuzovat se do krve toten lékařský (luční bylina) úhlavní ("krvavý nepřítel") kapka krve nádoba plechová na pivo postižený člověk; 2. nedochůdče kniha zaklínací viz "kříbí" staré zuby křupat, louskat zuby; 2. lámat suché větve viz "klaměť" ukousnout (křupavě) křapnutí, křapot zvonec ovčí křaplavého zvuku; 2. puklý zvon nebo hrnec; 3. velký ořech smrž obecný ovce, která nosí zvonec
25
křápání křápať křapčeť (R) křapěť křapka křaplavý křápnúť křápy křášč křáštel, -tal křečeť křemel křemelica křemelina křemeło křemeň křemeňák křemenica křenec křepéłka křepeły mn. křesačka křesať křesivják křesivo křesná křesná mama (R) křesná matička křesní ména muž.
křesní ména žen.
křesníček křesný křesný tata (R) křesný tatíček křevký (Z) kříb kříbek kříbet (B)
bouchání bouchat, rachotit, roztloukat; 2. křupat, jíst hltavě (pejor.) ; 3. mluvit hloupě kř(o)upat, chřupat znít nemelodicky (puklý zvon "křapí"); 2. chraptět; 3. sedět, čapět vejce nakřaplé chraplavý udeřit, praštit věci staré, vadné, nepotřebné (obv. hrnce, boty ap.) chrást chřástal zakrsávat, schnout křemen křemen (k výrobě skla) křemenný písek křemen křemen (ke křesání) křemenáč osikový (též "osykáč, osykovec, janek, turek, jałovčák, pančoška, červený kozák") puška předovka s křesacím zámkem kra ledová křepelka viz "skřipadła" puška s křesacím zámkem křesat (jiskry); 2. tesat (kmeny) nůž kapesní s křesadlem souprava k zapálení ohně nebo fajfky ("práchno, křemeň a křivák s océlkú") kmotra kmotra kmotra jména křestní mužská dříve často používaná: Alois (Lojza, -ek), Antonín (Tonek), Jan (Janek), Jiří (Jura, Jurka, Jurek), Kuba, Lukáš, Martin (Mach), Matěj, Michal, Mikuláš (Mika, Mikula), Ondřej (Ondra), Pavel, Petr, Šimon (Šimek), Václav (Vašek), Vojtěch jména křestní ženská dříve nejčastěji používaná: Anežka, Anna (Hanča, Haňa), Kateřina (Kača), Marie (Mařa, Mařka, Marýna), Rozína (Roza), Zuzana (Zuza) dítě na křest nesené kmotr kmotr kmotr křehký keř z odnoží vyrostlých z pařezů, trs (též "chrást") trs, keřík hřbet
26
kříbí, -ina křibica křibičňák křibina kříbiť sa křičet sa (Z) křidła křídło křídłovka kříkopa (Z) křísiť sa křištofka (R) křiva křivačkárňa křivačkář křivák křivák s océlkú křivárňa křivina (M) křivota křivús křivý prach kříž nakráž křížałka (R) křížná cesta (-y) křížná pec křížný křtiť křupa křúpať křupět (Z) křupka křupkavý křupoň křustky ksicht (z n.) kšandy kšírovať, šíkšíry kšókať, -núť kšost, -tek (R) kterak kúb kubáč kubaňa (Vs)
křoví, mlází, houština žito ("réž") dvouleté, zvl. druh setý do "rubisk" chléb z "křibice" křovina odnožovat, rozrůstat se, pouštět odnože vadit se viz "skřidła" deska u pluhu "škobrtáku" sekera bednářská štípací příkop, mlýnská strouha ožívat viz "kryštofka" křivda dílna na výrobu "křiváků" nožíř; 2. prodavač kapesních nožů nůž kapesní zavírací ručně vyráběný, kudla; 2. nůž zahnutý; 3. člověk bezcharakterní, nepoctivý nůž kapesní s ocílkou podvod, podlost, nečestné jednání samorost, křivě rostené dřevo viz "křivárňa" věc křivá, křivě rostlá špatná muška, špatná střelba křížem krážem, všemi směry snopy obilí složené do mandele (křížem) k proschnutí křižovatka pec chlebová křížového půdorysu křížový, trojúhelníkový (čtverec napůl) křtít ("křtili ho Janem, Ozefem, Jurú") křupka, odrůda třešní křupat, kousat praštět (Sněh křupí pod nohama.) chrupavka; 2. chrupka (třešeň) křupavý křupan jahody (druh) obličej, grimasa šle strojit koně postroj koňský odhánět drůbež šos u "lajblíku" jak kloub hrnec buclatý nádoba velká hliněná "zahrdlitá", džbán s úzkým hrdlem
27
kúbík
kubko kucmať sa kuča kuček kučemel kučiť kučka kučkovať sa kučovať kučovisko kučovnica kúď kudarda kúdel kúdel pačesná
kúdel pačisková
kúdel pozadková kúdel tenká
kúdelný kudłačka (M) kudliť kudły kudolica kudolisko kudoliť sa kuchénka kuchta kuchyňský řad kujón kukaňa (B) kukl kukła na hubu kukučka kukučky (M) kukulenka kukurýkať,
metr kubický; 2. nádobka na brousek kosy; 3. klobouk střední výšky s užší krempou, zelenou stuhou a mosaznou přezkou vpředu; 4. ovčí nebo kravský zvonec protáhlého tvaru; 5. metr kubický narovnaného dřeva s mezerami klubko oblékat se pomalu chalupa stará, chatrč, barabizna, chajda; 2. kštice; 3. hrouda tvrdá; 4. hromada, klubko, skupina (lidí) žvanec, který vyžvýkala kráva košenila, červec (červené barvivo z červců nopálových) cuchat (vlasy) chuchvalec, chomáč vlasů probírat se ve vlasech klučit, dobývat pařezy nebo kořeny, mýtit mýtina, pole vzdělané z "vykučovaného" lesa motyka úzká, dlouhá, na "kučování" pařezů přípona -kud ("odkúď, do-, po-, za-") kokarda koudel koudel hrubá (též "pačesná") - předla se z ní hrubá příze a plátno z ní se užívalo na "trávnice, měchy, strožochy, peřinky pod chomúty a na hrubé gatě" koudel jemnější z 8-řadé "ščeti" (předla se z ní vlákna tenší, z nichž se tkalo "płátno pačiskové na płachty, rubáče, cedíłka na mléko a fěrtochy na všední deň") koudel nejhrubší (zadní, odpadní) koudel nejjemnější z 10-řadé "ščeti" (předla se z ní nejkvalitnější lněná příze, z níž se tkalo "tenké płátno na košele, rukávce, ručníky, povlečéní a stołové prádło") koudelný angrešt tahat za vlasy chlupy, srst, vlasy metelice místo uválené (v obilí ap.) válet se (ve sněhu, v prachu, v obilí) kuchyňka hadr na přidržování horkých hrnců nádobí kuchyňské člověk vychytralý, prohnaný vězení ??? kukla včelařská kukačka; 2. vstavač (bylina) bubliny kukačka kokrhat
28
kukuřičanka kúł (M) kúł železný kula kula na řemeni kulač (F) kuláč, -če kulačka kulajka kúlať kule kule (B) kulifaj, -ja kulíšek kulnúť kulovacéní kulovačky kulovať sa kulovatý kumfijent kumhár (z rm.)
kumigať kumšt kumštovný, -ně kunčoft kundrfáł kundrfálista kundruska kunchar (F) kunt kup kúpelnice mn. kupidło kúpja kuplhon (F) kupný kupný chleba kuprvosr kupúvať kura kurástva
kaše z kukuřičné mouky obilný kůl (též "kołek") delší železná tyč se zesílenou, zašpičatělou hlavou k vytloukání děr pro "kołky a ostrévky" (též "kylhof"+) koule; 2. tlupa; 3. shluk dřevěných chalup nástroj portášů k chytání zbojníků brambor hladký zploštělý poleno kulaté ("pobłan"), kulatina. trámek neotesaný sekera, kterou se štípou polena ??? koulet; 2. žehlit skleněným kolečkem ("kasanky, šorce"); 3. rovnat prádlo deskou na podloženém válci varlata knedlíky švestkové z bramb. těsta darebák kopeček zakoulet, žďuchnout do koule opracování zubů hrabí do definitivního kónického tvaru pomocí pořízu s očkem švestky kulaté, blumy koulovat se kulatý hnanec, hnaná osoba (obv. s ozbrojeným doprovodem) dřevěný otočný hákovitý závěs kotlíku v kolibě (původně nad otevřeným ohněm, později při výrobě sýra v "kotelnici nebo na stánisku" příčně vložené břevno v komíně nad ohněm, na jehož "zubovicu" se věšel kotlík s žinčicí) přežvykovat (o dobytku) um, umění dovedný, umělecký zákazník žert, žertovný kousek, šprým prováděč žertovných kousků, šprýmař pažitka viz "kumhár" viz "kunšoft" koupě necky na koupání nákup, koupené zboží koupě krumpáč kupovaný chléb od pekaře (kupovaný) silný roztok skalice modré kupovávat slepice (též "kuřička, kuřisko") mlezivo, husté mléko (z 1. a 2. dojení otelené krávy)
29
kurástvová buchta kurec kurent kures kurevňa kurná chata kurnóta kurotva, -vica kuruc kurva kurvář kurýrovať (sa) kuřacina kuřacko kuřacník kuřak (F) kuřaňa kuřátka kuřatnica kuřej kúřem ofúknúť kúřená kúřenica kúřenica (M) kuřenka kúřený kuří dříst kuří oko kuří řiť kuřica kuřič kuřička kuřičky mn. kuřimacek kuřinec kúřiť sněhem kus kus na deň kus na vesno kus osła kus płátna kus súkna kúsek kuska
buchta zamísená "kurástvú" viz "kuřinec" písmo gotická kurzíva (též "švabach") viz "kuřinec" nevěstinec, bordel srub pastevecký jednoduchý s topením ovce s rovnými rohy koroptev uherský povstalec (pův. křížák) lehká ženština, kurtizána muž, mající styky s lehkými ženami léčit (se) kuřivo kuře kurník prodavač slepic tráva (druh) viz "kuřičky" kvočna "kurokohout" okuřovat kadidlem okuřování oltáře při mši; 2. krátký odpočinek na zakouření při poutním procesí chumelenice kouřmo, mlžný opar výduť těsta v prasklině upečeného pecnu (též "výprysk") uzený petrklíč otlačenina na noze bradavice (obv. na rukách) slepice kurokohout tráva (druh), (též "ptačí tráva") liška obecná (houba) ten, kdo "macá kury" slepičinec, slepičí trus foukat suchým sněhem kus, mnoho; 2. vor; 3. dělo; 4. kláda, kmen poraženého stromu dlouho po ránu, dopoledne dlouho do jara velký hlupák, osel kus plátna tkaný na ručním stavu (šíře 1 loket, délka 20 loktů, tj. asi 15 m) kus ručně tkaného a valchovaného sukna (šířka 3/4 a 1 1/2 lokte, délka 30 loktů, tj. asi 23 m) koláč malý, vdoleček ovce bez ocasu
30
kuš! kúšček, -čiček kušovať kuť kút kuťa (B) kuťaberka kutáč, -ták kutačka kuťák kutať kútek kuthan kutí kútica kuťmať sa kútňák kútnica kutoliť kútovica kutý kutý vúz kúzlíř kuzňa kuzňať kuzno kvačeť kvačka kvačka (F) kvádr (M) kvak, -a kvaka kvákať kvałt kvałtovný kvap kvapka kvapkať kvarta kvartýr kvas kvásek kvasiť kvasla, -ička
tak ne! kousíček odporovat kout, kovat kout, roh; 2. lůžko šestinedělky postavené v koutě jizby, zakryté bílou plachtou; 3. místo pro novomanžele za svatebním stolem viz "kuča" míč gumový železný hák k peci, tyč na prohrabávání ohně v peci nástroj, jímž se vsazovaly hrnce do pece králík samec kopat, vykopávat, šťourat, hrabat, prohrabávat, vyhrabávat ("kura kuce") otevřené ohniště před pecí (též "ohnišče"); 2. opar na rtu hrnec, pánev litinová kování ("kutí k oknu") malá, neútulná místnost piplat se hrnec, košík, v němž se nosilo "do kúta" šestinedělka; 2. plachta vyšívaná k překrytí postele šestinedělky; 3. skříňka rohová kutit boční duška putny (více zaoblená) kovaný, okovaný vůz novějšího typu zpevněný kováním kouzelník, čaroděj kovárna nasazovat koni uzdu uzda čumět, civět, zírat (též "čučeť") řepa (druh) tuřín opracovaný kámen tuřín tuřín krákorat, skřehotat (jako žába, kavka ap.) rychlost, spěch rychlý peří prachové, prach z peří kapka kapat komůrka sušičky lnu byt, podnájem, příbytek kvašené ovoce na výrobu pálenky "nátěsta" rozmočená ve vlažné vodě s moukou kynout (těsto); 2. hnisat střapec
31
kvasňáček kvašák kvašený kvašlivý kvelb (z n.) kventlík kvér (z n.) Květná neděla květňák kvičať kvicht (z n.) kvinde kvírať sa kvírnúť kvit kvitancí, -cija kvítka (M) kvítko kvítňák kvitnúť kvitovica kvjácať kvjácnúť sebú kvoč kvočeť kvočka kvont kvúlivá, gvúky kýcať kýcnúť kyč! kyča kyča (B) kyčera (z rm.) kyčka kyčkání kyčkať kyčkrlé kyčky kyčma kyda kydať kyj kyjaň, -ňa kyjanica kyjánka
rarášek okurka kvašená; 2. chlap s velkým červeným nosem kyselý (okurka, zelí) hnisající krám kvintlík = 4,37 g (stará rak. váhová míra) puška vojenská svěcení "kočiček" (týden před Velikonocemi) květináč kvičet (Prasa začało kvičať.) závaží rozchod, opuštění viklat se vrznout líh potvrzení o zaplacení květiny luční ("májíček, iskérka, klepáček, valiokáč" ap.) květina květináč kvést nápoj teplý z lihu ředěného vodou plácat, padat sněhem (velké kusy) praštit sebou, upadnout kvok kvokat, projevovat snahu po hnízdění kvočna závěs, pant kvůli přípona -kud ("doky, od-, po-, za-" ap.) kapat, rozlévat (Nekýcaj po zemi!) nalít na talíř odehnání kozy kštice, třapec, mašle; 2. kytice velká děvčica nepořádná zcela zalesněný vysoký kopec ohyb mašle ("zavázať na kyčky") tahání za vlasy tahat za vlasy, kudlat špaček (při dětské hře) viz "kyčkrlé" žena nepořádná žena tlustá házet, vyhazovat hnůj kolík dřevěný, který si předávali "vartéři" kyj, palice dřevěná palička (šindelářská, bednářská); 2. palička na buben tlouk, palička k mačkání brambor
32
kylhof + kylisar kylnúť kymel kyml kynožiť kýpať kypať (F) kypl kyrýsek kysať kyselačka kyselec kyselica kyselica bíłá kyselica bíłá (B) kyselica kłobúcká kyselice mn.
kysełka kyseło kysełúcný kysla (F) kysłý (kyssłý +) kysňa kysnica kysnúť kysť kysť (Z) kysť kłásí (Z) kýstka (Z) kýstka (B) kýška kyškyš kyta kytečák kytka (Z) kytla + kytlica (Vi) kyvkať, -votať kyvky (F)
viz "kúl železný" kyrysník klnout, nadávat hrubě cop klacek dlouhý ničit, kazit, hubit kypět, varem vytékat bryndat klacek košile s krátkými rukávy mužská kysnout, kynout; 2. dlouho spát (pejor.) viz "kyselica" šťovík polévka z kyselého zelí (několik druhů); 2. lák z kvašeného zelí (též "zelnica") "kyselica" se smetanou, brambory a hřiby polévka zelná se "zátřepkú" ze smetany "kyselica" zasmažená s brambory a hřiby; 2. polévka zelná se zásmažkou polévky vařené ze zelného láku, "zelnice" Vařily se na několik způsobů - a) jen ze "zelnice" (tzv. postní), b) se zelím, zahuštěné mléčnou nebo smetanovou záhušťkou, c) se zelím, brambory, kořením a vařenou klobáskou nebo uzeným masem poslední frakce při pálení slivovice (užívá se na mazání kloubů, obklady ap.) zelný lák, "zelnica" velmi kyselý ovčí podmáslí kyselý bedna bednička viz "kysť" kynout; 2. kysat; 3. tvrdě spát (pejor.) (Kyše do bíłého dňa.) květenství (ovsa, prosa) hrst klasů hrozen ("kýstka střešní") kytice květů, hrst posbíraných a srovaných klasů kyselé mléko, kyška citoslovce posměchu kýta, stehno, noha tlustá "vlňák" hnědý a hnědozelený s květy v rozích kytička na klobouku široká šála z lněného plátka (předchůdce "płachetky") plášť kývat, mlít na "nožním młýnci - žrnoch" nožní mlýnek (též "žrna")
33
kyvłat (Z) kyvy
viklat kolébka z plachty