Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta katedra geografie
Miloslav ŠERÝ
Komplexní socioekonomická charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky
bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. Olomouc 2006
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval sám pod vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedl v seznamu použité literatury. V Olomouci dne 15. 4. 2006
…..…………………………… podpis autora 1
Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za jeho cenné rady a ochotu pomoci během zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval Leoně Tolarové pracovnici Krajské správy Českého statistického úřadu ve Zlíně za poskytnutá data.
2
Vysoká škola: Univerzita Palackého
Fakulta: Přírodovědecká
Katedra: Geografie
Školní rok: 2004/05
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE pro
Miloslava ŠERÉHO obor Geografie – historie
Název tématu:
Komplexní socioekonomická charakteristika obvodu pověřeného obecního úřadu ve Valašských Kloboukách Zásady pro vypracování:
Cílem bakalářské práce je vypracování části studie věnované analýze rozvoje města Valašské Klobouky a jeho zázemí. Struktura práce: 1. Postavení mikroregionu v širším regionálním kontextu, geografické vyčlenění oblasti, územní vývoj, vazby na ostatní regiony 2. Přírodní potenciál a jeho vztah k socioekonomickému rozvoji 3. Sociálně-demografický potenciál a) Vývoj počtu obyvatel b) Historicko-geografický vývoj oblasti c) Pohyb obyvatel za prací a migrace d) Celková charakteristika obyvatelstva (podle sčítání lidu) 4. Hospodářství, ekonomický potenciál oblasti, zemědělství, průmysl, služby, významné instituce, trh práce 5. Přírodní a socioekonomická analýza (SWOT analýza oblasti)
Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolních etapách: Kap. 2 (Přírodní potenciál) listopad 2005, kap. 3 (Sociálně-demografický potenciál) únor 2005
3
Rozsah grafických prací: mapy, grafy, schémata
Rozsah průvodní zprávy: 40-50 stran + BP v elektronické podobě
Seznam odborné literatury:
1. Geografická a vlastivědná literatura o Valašských Kloboukách a jejich zázemí 2. Statistické publikace k uvedenému území 3. Literatura hodnotící obecně proces transformace hospodářství (zejména Spěváček, V. a kol. (2002), Viturka, M. (2001, 2002)
Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
Datum zadání bakalářské práce: červen 2005
Termín odevzdání bakalářské práce: 15. květen 2006
______________________ vedoucí katedry
______________________ vedoucí bakalářské práce
4
Obsah 1. Úvod ……………………………………………………………………………….. 6 2. Historicko-správní vývoj regionu ………………………………………………….. 9 3. Vyčlenění oblasti ……………………………………………………………......... 17 4. Přírodní potenciál oblasti …………………………………………………………. 19 5. Obyvatelstvo ……………………………………………………………………… 22 5.1
Vývoj počtu obyvatel ……………………………………………………... 22
5.2
Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví ….………………………..… 25
5.3
Struktura obyvatelstva podle národnosti ………….……………………..... 27
5.4
Struktura obyvatelstva podle religiozity ……….…………………………. 28
5.5
Vzdělanostní struktura obyvatelstva ………….………………………....... 29
5.6
Rodáctví ………………………………….……………………………….. 30
5.7
Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity ……….……………… 31
6. Pohyb obyvatelstva ……………………………………………………………….. 34 7. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ………………………….…………………... 37 8. Hospodářství ……………………………………………………………………… 39 8.1
Doprava ………………………….…………………………………………39
8.2
Zemědělství ……………….………………………………………………..39
8.3
Průmysl ……………….……………………….……………………………41
8.4
Služby ……………….……………………….……………………………..43
8.5
Trh práce …………….……………….……………………………………. 44
9. SWOT analýza ……………………………….…………………………………… 46 10. Závěr ………………………………………………………………………… …. 48 Summary …………………………………………………………………………….. 49 Seznam použité literatury a zdrojů ……………………………………………..…… 50 Seznam příloh ……………………………………………………………………….. 52
5
1. Úvod Hlavním cílem této bakalářské práce je vypracování části studie věnované analýze rozvoje města Valašské Klobouky a jeho zázemí, které představuje správní obvod obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky (po dohodě s vedoucím práce). Ve své práci se pak zaměřuji zejména na změny, k nimž došlo po roce 1989. Dílčí cíle spočívají v hodnocení historického vývoje regionu, ve kterém jsem velkou pozornost věnoval správnímu vývoji a jeho dopadu na Valašskokloboucko, a v popisu fyzicko-geografických poměrů regionu. Také jsem popsal vývoj počtu obyvatelstva regionu od roku 1869 do roku 2001, dále charakterizoval obyvatelstvo podle jednotlivých kritérií (pohlaví a věk, národnost, religiozita, vzdělanost, rodáctví, ekonomická aktivita). Snažil jsem se o popsání pohybu (jak přirozeného, tak mechanického) obyvatelstva v letech 1991-2004 a o zachycení dojížďky obyvatel za prací, s čímž souvisí i funkční klasifikace obcí. V textu se dále čtenář stručně dozví o hospodářské situaci regionu včetně analýzy situace na trhu práce. Na závěr jsem vypracoval tzv. SWOT analýzu, což je metoda jak vyjádřit silné (Strong) a slabé (Weak) stránky zkoumaného území a jeho možné příležitosti (Occasions) a hrozby (Threats) rozvoje. Hlavní metodou zpracování je komparace řešeného území s jinými územními jednotkami, za které jsem po dohodě s vedoucím práce zvolil okres Zlín, Zlínský kraj a Českou republiku. Tuto práci jsem vytvářel pomocí studia literatury, která se týká zkoumaného území a jednotlivých řešených problematik, dále shromažďováním a zpracováním statistických dat a využitím mapových děl, která uvádím na závěr v seznamu použité literatury. Ve své práci jsem používal statistických údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001, které jsem upravoval pro potřeby této práce. Čerpal jsem i z dat dostupných v publikacích zveřejněných Krajskou správou Českého statistického úřadu ve Zlíně. Vývoj počtu obyvatel jsem hodnotil pomocí Retrospektivního lexikonu obcí 1850-1970 a Sčítání lidu, domů a bytů 2001, kde jsou zpětně uvedeny informace o počtu obyvatel předchozích censů. Fyzicko-geografickou charakteristiku území jsem zpracoval po nastudování odborných monografií Culka, Demka a Mackovčina a mapových děl s příslušnou tématikou. Hodnocení historicko-správního vývoje bylo provedeno pomocí studia odborně historických a vlastivědných monografií. Z internetových zdrojů jsem využil stránky Českého statistického úřadu, dále stránky měst Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice a databáze HBI (Hoppenstedt Bonnier Information) a RES (Registr ekonomických subjektů). Nepostradatelná jsou i data
6
zpřístupněná portálem Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí. Všechnu použitou literaturu, zdroje a mapová díla uvádím v seznamu literatury. Ve své práci operuji s daty, jenž jsem uvedl do příloh. Kromě dat pro jednotlivé obce regionu jsem do příloh zařadil i grafy a kartogramy. Vývoj počtu populace zkoumaného regionu jsem zmapoval využitím bazického indexu a řetězového indexu. Při charakteristice obyvatelstva regionu, konkrétně procesu jeho stárnutí, jsem pracoval s indexem stáří, indexem ekonomického zatížení a s indexem závislosti I a II. Do kategorie poproduktivního obyvatelstva zařazuji populaci starší 60ti let, i když při sčítání v roce 1991 do ní spadaly i ženy starší 55 let a navíc se počínaje rokem 2002 opět změnila metodika a do této kategorie spadají pouze lidé staří 65 let a více. Vzdělanost populace regionu je vyjádřena tzv. syntetickým
ukazatelem
vzdělanosti.
Odvětvovou
strukturu
ekonomicky
aktivního
obyvatelstva (dále EAO) vyjadřují podíly zjištěného1 ekonomicky aktivního obyvatelstva, které je zaměstnáno v jednotlivých sektorech hospodářství, na celkovém počtu zjištěného ekonomicky aktivního obyvatelstva. Centrem dojížďky se stává obec při splnění několika kritérií. Za prvé musí do obce za prací dojíždět minimálně 500 obyvatel, za druhé se musí v obci nacházet minimálně 1000 obsazených pracovních míst a za třetí musí existovat minimálně pět obcí, pro které je uvažovaná obec hlavním centrem pracovní dojížďky. Obsazená pracovní místa obce jsem vypočítal vzorcem OPM = Z+D-V, kde Z jsou osoby zaměstnané v obci, D jsou osoby do obce za prací dojíždějící a V jsou osoby z obce za prací vyjíždějící. Jednotlivé obce jsou klasifikovány dle pracovní funkce, tedy podílu mezi počtem OPM v obci a počtem zaměstnaných EAO v dané obci žijících. Kategorie jsou následující: •
0 – 0,25: obec s funkcí výrazně obytnou
•
0,26 – 0,50: obec s funkcí obytnou
•
0,51 – 0,75: obec s funkcí obytně pracovní
•
0,76 – 1,00: obec s funkcí pracovně obytnou
•
1,01 – 1,25: obec s funkcí pracovní
•
1,26 a více: obec s funkcí výrazně pracovní
U vývoje nezaměstnanosti jsem pro léta 2001-2004 uváděl všechny uchazeče o práci. K datu 31. 12. 2005 jsem uvedl pouze dosažitelné uchazeče o práci, protože se k 1. 1. 2005 1
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, u nějž je zjištěno odvětví, v kterém je zaměstnáno.
7
změnila metodika výpočtů registrované míry nezaměstnanosti. Dosažitelní uchazeči o práci jsou pak všichni uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Tedy ne například lidé ve výkonu trestu, lidé na mateřské dovolené, uchazeči ve zdravotní neschopnosti atd. Grafy a tabulky jsem zpracovával v programu Microsoft Excel. Pro sepsání a úpravu samotného textu jsem použil textového editoru Microsoft Word. Tematické mapy a kartogramy jsou zpracovány programem Arc View.
8
2. Historicko-správní vývoj regionu Prvotní středověký osídlovací proces2 oblasti východní a jihovýchodní Moravy měl těsnou vazbu na říční síť a rozvoj dopravní sítě, které tvořily jakousi kostru zdejšího osídlování. Lokální význam mohly mít i geomorfologické podmínky, s nimiž souvisí těžba surovin. Nejstarší středověké osídlení v oblasti jižního Valašska se nacházelo v okolí Slavičína (zde bezpečně doloženo na konci 12. stol.), odkud pokračovalo směrem k Brumovu, kde se nacházel zeměpanský hrad, jehož existence je bezpečně doložená od roku 1255. Právě v jeho okolí se rozkládala relativně hustá sídlištní síť. Tato skutečnost není náhodou. Oblastí Vlárského průsmyku procházela obchodní cesta, tzv. „uherská cesta“, která spojovala uherskou oblast horního Pováží s Uherským Brodem. V blízkosti této cesty vznikly kromě Brumova i Slavičín a Luhačovice. Další dějiny oblasti jsou úzce spjaty s existencí hradu Brumov.3 Můžeme předpokládat, že podnět k jeho výstavbě, resp. kamenné přestavbě, dal patrně moravský markrabě Vladislav Jindřich (1197 - 1222), bratr českého krále Přemysla Otakara I. Koncem 12. století – oficiálně roku 1182 - zanikají jednotlivá údělná knížectví na Moravě (Znojemské, Brněnské, Olomoucké), na nichž usedlí Přemyslovci vládli takřka nezávisle na centrální moci, a starou, tzv. hradskou, soustavu nahrazuje nová síť zeměpanských hradů. Ty se stávají správními centry nových oblastí, označovaných v písemných pramenech jako provincie. Spravovat jednotlivé hrady a tedy i jimi ovládanou oblast, měli v kompetenci přední zeměpanští velmoži z blízkého panovníkova okruhu, kteří vykonávali pravomoci správní, soudní a vojenské. Brumov náležel k nejstaršímu horizontu existence hradů v našich zemích, jako jsou v Čechách např. Loket, Křivoklát a nebo Zvíkov, na Moravě pak Buchlov, Lukov, Veveří u Brna, Děvičky na Pálavě aj.4 V období od poloviny 13. století až k počátku 14. století probíhala v regionu první velká vlna kolonizace, která dala základní podobu síti městeček (Brumov, Klobouky, Slavičín, Újezd), vesnic (Drnovice, Vysoké Pole, Nedašova Lhota atd.) a šlechtických sídel (Vlachovice). V tomto období je taktéž položen základ soustavě církevní správy (fary v Brumově, Kloboukách, Slavičíně, Vlachovicích a v Újezdě). Panovníkovi však nepatřila všechna sídla v regionu: Slavičín spolu s několika vesnicemi byl ve vlastnictví olomouckých biskupů, kteří ovšem tento majetek udělovali šlechtě do lenního užívání – nejrozsáhlejším
2
Kohoutek, J.: Hrady jihovýchodní Moravy. Str. 7. Tamtéž. Str. 9. 4 Tamtéž. Str. 10. 3
9
lénem bylo městečko Slavičín s hradem Engelsberkem, malým lenním statkem byly třeba i Divnice. Taktéž král uděloval rozsáhlé lenní statky svým velmožům. Jedním z těchto feudálů byl i brumovský purkrabí Smil, který v roce 1261 založil ve Vizovicích cisterciácký klášter nazývaný Rosa Mariae, či Smilheim, jemuž daroval značné jmění.5 Do něj patřily i vsi Drnovice, Vysoké Pole, Loučka a trhová ves Újezd. I když docházelo k různým majetkoprávním sporům – zástavy vsí šlechtě – byly tyto vsi plně pod správou kláštera a to i poté, když byl klášter během husitských válek zničen. Později byl obnoven a spravován z Velehradu. Teprve v roce 1574 získává luteránský majitel brumovského panství Zdeněk Kavka z Říčan původně darované vsi zpět. V roce 1341 vydávají prameny první zmínku o Valašských Kloboukách. Moravský markrabě Karel pověřuje Ješka z Klobúku kolonizací centrální části brumovského panství. Můžeme konstatovat, že Valašské Klobouky již po jistou dobu existovaly a rok 1341 znamená ukončení určité fáze vývoje.6 Zásadní je pro další vývoj Valašských Klobouk rok 1356. Moravský markrabě Jan Jindřich, jenž je znám svojí péčí o markraběcí majetky, které ve velkém vykupoval ze zástav realizovaných jeho otcem, opět pověřuje osvědčeného klobouckého rychtáře novou lokací. Ješek zakládá osadu Nové Klobouky. Ta je budována na kopci jižně od Starých Klobouk (nacházely se v lokalitě dnešní místní části nazývané Staré město), které trpěly častým rozvodňováním místního potoka, v jehož údolí se osada rozkládala. Povodně ovšem byly spíše záminkou k lokaci. Hlavním důvodem byla markraběcí snaha vybudovat náboženské a hlavně hospodářské centrum oblasti. „Nový Klobúk“7 okamžitě získává práva města Hradiště, což v praxi znamená zejména právo trhu a hrdelní právo. Byl tedy položen základ pro to, aby se Valašské Klobouky postupem doby staly centrem regionu. Až do počátku 15. století jsou Valašské Klobouky chápány jako dvojměstí. Nové Klobouky se však přirozeně rozvíjí daleko dynamičtěji a Staré Klobouky jsou postupem považovány za jejich předměstí, až se na počátku 15. století začíná v listinách mluvit jako o „městečku Klobúky.“
8
V roce 1423 pak král Zikmund ve své listině definitivně rozhoduje o
spojení Starých a Nových Klobouk v jeden celek s týž právy. To, že se Valašské Klobouky postupně stávají centrem oblasti dokumentují udělená práva. V roce 1510 se jedná o práva na clo a právo konat již třetí jarmark.9 Také postupné ustanovení 5
Peřinka, F., V.: Vlastivěda moravská. Okres Valašskoklobucký. Str. 130. Odehnal, P.: Z příběhů města Valašské Klobouky. Str. 5. 7 Tamtéž. Str. 6-7. 8 Tamtéž. Str. 9-10. 9 Tamtéž. Str. 12-13. 6
10
samosprávy města dokumentuje jeho vedoucí pozici v regionu, když někdy kolem poloviny 16. století zaniká úřad královského rychtáře. Hlavním faktorem, díky kterému se Valašské Klobouky postupným vývojem staly přirozeným centrem oblasti, bylo soudnictví. Jak jsem již napsal získaly Klobouky hrdelní právo už v roce 1356. Později v průběhu 16. století bylo běžné, že poddaní z okolí Brumova i Brumova samotného nalézají právo běžně ve Valašských Kloboukách. Navíc byly na počátku 18. století zrušeny soudy v Brumově a Slavičíně, jejichž obyvatelé nyní spádovali do Valašských Klobouk. V roce 1753 dekret Marie Terezie ponechává soudnictví pouze v královských městech10 a města s dlouholetou hrdelní tradicí se v roce 1850 stávají správními centry soudních okresů. Valašské Klobouky nebyly výjimkou. Až do počátku 16. století byl hrad Brumov a tedy i jeho správní území zeměpanským zbožím. Počátkem 16. století vykoupili Podmaničtí od krále Vladislava dědičné právo vlastnictví brumovského panství. Panství tak přechází do feudálního vlastnictví. Zároveň v roce 1528 dochází na Moravě k vytvoření krajského zřízení.11 Brumovské panství spadá pod kraj Hradišťský. Kompetence v oblasti správní se dělí mezi krajského hejtmana a vrchnost. Zhruba od poloviny šestnáctého věku probíhá v oblasti staronový sociálně-ekonomický jev – kolonizace,12 který graduje počátkem sedmnáctého století. Při této kolonizaci jsou osídlovány (typický příklad disperzního osídlení) výše položené oblasti regionu. Noví kolonizátoři vyšších poloh se věnují specifické formě hospodaření: chovají ovce a kozy a obdělávají kopanice. Tento druh hospodaření je typický zejména pro oblasti rumunského Valašska, proto proběhnuvší kolonizace dostává přídomek „valašská.“ Od počátku sedmnáctého století se natrvalo o rozsáhlé oblasti na východě Moravy začíná mluvit jako o Valašsku. Jako důsledek chovu ovcí se začíná na Valašskokloboucku prosazovat soukenictví, které se posléze stává stěžejním odvětvím místního hospodářství. Celé 16. století znamenalo pro region především demografický a s ním související hospodářský růst.13 Rozvoj řemeslné výroby nám dokumentuje množství cechů – řeznický, ševcovský, soukenický, atd. Právě soukenictví zajišťovalo hospodářskou konjunkci oblasti. Centrem soukenictví byly Valašské Klobouky. Sukno se vyrábělo zejména pro export. Nedosahovalo kvalit sukna flanderského, ale jeho levnost byla hlavním důvodem odbytu do nedalekých Uher.
10
Kocích, M.: Vývoj veřejné správy. Str. 35. Tamtéž. Str. 21. 12 Peřinka, F., V.: Str. 88. 13 Odehnal, P.: Str. 13-14. 11
11
Po 16. století plném prosperity, nastupuje století 17. přinášející samé tragické události. V roce 1605 a o rok později se území potýká s řáděním „Bočkajovců,“ což byly jednotky Štěpána Bočkaje vedoucího stavovské povstání vůči Rudolfovi II. Uherské hordy oblast zle pustošily. Za třicetileté války trpí Valašskokloboucko několikrát. V roce 1621 zde řádí vojska Gábora Bethlena, o rok později pro změnu vojska císařská, která pobijí jen ve Valašských Kloboukách okolo 70 lidí. Druhá polovina 17. a první polovina 18. století je obdobím, kdy Valašskokloboucko stíhá pohroma za pohromou.14 V roce 1663 vtrhlo do oblasti kolem 6 000 Turků. První nájezd se opakuje ještě dvakrát. Valašské Klobouky jsou téměř srovnány se zemí, 50 lidí je zavražděno. Brumov téměř celý vyhořel. Další katastrofy postihují region v první polovině 80. let 17. století za Thökölyho povstání. Roku 1680 je pobito v Kloboukách přes 30 lidí, o tři roky později jsou Klobouky napadeny hned čtyřikrát, zavražděn je i purkmistr. Evropské dějiny počátku 18. století jsou ve znamení války o dědictví španělské. Jakkoliv se to může zdát nemožné oblast jižního Valašska je válkou poznamenána do značné míry. Války totiž využili uherští stavové vedení sedmihradským vévodou Františkem II. Rákoczim, k protihabsburskému povstání nazývanému také „kurucké vojny.“15 Povstalci podporovali nepřátele Habsburků a usilovali o jejich pomoc, která se jim ale fakticky nedostala. Těžištěm povstaleckých bojů se stalo moravsko-uherské pomezí. Existují domněnky o počáteční nerozhodnosti Valachů v otázce podpory či rezistence Kurucům. Jisté je, že po prvních ničivých vpádech kuruckých povstalců v roce 1704 je myšlenky na podporu povstání musely přejít. Povstání se táhlo po dobu sedmi let a jeho důsledky byly pro oblast Valašskokloboucka katastrofální. Nájezdy Kuruců do oblasti měly charakter kořistnických a loupeživých výprav s cílem získat materiál pro další tažení. Zdaleka největší krizi v historii zažívají Valašské Klobouky. V letech 1703 a 1704 jsou tak zasaženy, že zůstávají po tři desetiletí téměř neobydlené. Kompletní obnovy se dočkávají až v roce 1736. Také mnohá další sídla byla zásadně poničena. Peřinka dokonce píše „když konečně zavládl mír, byly všecky osady panství brumovského úplně zničeny.“16 Z těchto tragedií a zejména z nich plynoucí dlouhodobé hospodářské stagnace (stagnuje i růst počtu obyvatelstva, i když po vpádech přicházelo do regionu mnoho přistěhovalců) se kraj dostával jen ztěžka. Pozvolna dochází k oživování hospodářského života regionu. Staré slávy nabývá soukenictví. V devatenáctém století byly dokonce v Kloboukách (Bratmannova,
14
Tamtéž. Str. 27-28. Tamtéž. Str. 41-45. 16 Peřinka, F., V.: Str. 139. 15
12
Šimšálkova) a Brumově zřízeny soukenické manufaktury. Místní soukeníci exportují do Uher i Slezska. Na konci 18. a na počátku 19. století lze tedy již pozorovat viditelný rozkvět regionu.17 Dokladem toho je například počátkem sedmdesátých let oprava kostela a výstavba fary o deset let později a rozsáhlá přestavba budovy radnice. Revoluční rok 1848 s sebou přináší mimo jiné zrušení patrimoniální správy. Od 1. 1. 1950 vstupuje v platnost reforma, která převádí veřejnou správu na stát. Základem se stává soudní okres. Valašské Klobouky jakožto soudní okres, který spravuje 43 obcí, spolu se soudními okresy Vizovice a Uherský Brod spadají pod okres politický (okresní hejtmanství) Uherský Brod. Tento pak náleží kraji Olomouckému. Zavedená dvojkolejnost okresů je však zrušena již v roce 1855. Dochází k sloučení politických a soudních okresů. Vznikají tzv. smíšené okresy. Tím se stávají i Valašské Klobouky a jsou zařazeny pod kraj uherskohradišťský. Za dalších pět let dochází ke zrušení krajských úřadů, jejichž kompetence jsou rozděleny mezi okresy a místodržitelství. Dlouhodobý charakter má reforma správy z roku 1868. Smíšené okresy se absolutně neosvědčily, proto dochází k opětovnému zavedení politických a soudních okresů. Soudní okres Valašské Klobouky náleží pod okresní hejtmanství uherskobrodské a spravuje opět 43 obcí. Tento model správy funguje s menšími změnami až do roku 1949. Roku 1870 jsou obce Hostětín, Petrůvka, Pitín a Šanov převedeny ze soudního okresu Valašské Klobouky soudnímu okresu Uherský Brod. V roce 1903 je odloučena Lužná soudnímu okresu Vsetín. V roce 1905 je ustanoven nový soudní okres Bojkovice, pod nějž přechází obce Rokytnice a Rudimov. Poslední změna se váže na rok 1923, kdy jsou ze soudního okresu Valašské Klobouky do soudního okresu Bojkovice začleněny Divnice, Hrádek, Nevšová a Slavičín-Mladotice.18 Od 80. let 19. století užívají Klobouky přívlastek Valašské. Ve druhé polovině 19. století je možné v regionu sledovat vzestup zbohatlých podnikatelů a továrníků ve srovnání s úpadkem starých šlechtických rodů. Základní obživou vesnického lidu bylo stále zemědělství, to však nemohlo uživit rostoucí počet obyvatelstva (tehdy se na vesnicích hodně rozšířila podomácká výroba dřevěného nářadí), což mnozí řešili odchodem na sezónní práce, zejména do Uher, kde pracovali v řepných polích a ve vinohradech. Pro hodně zdejších obyvatel se jako nejlepší řešení ukázalo vystěhování, především do Severní Ameriky. K tomuto kroku se odhodlalo značné množství lidí v roce 1896, kdy vyhořela téměř polovina Valašských Klobouk (246 z 540 domů).19 Současná podoba Valašských Klobouk mohla být
17
Odehnal, P.: Str. 60-61. Bartoš, J.-Schulz, J.-Trapl, M.: Str. 125-134. 19 Odehnal, P.: Str. 74-78. 18
13
jiná, kdyby se rekonstrukce města provedla podle tehdy vypracovaných konceptů. Přebudování města však proběhlo na spáleništích. A tak jediným pozitivem požáru byl vznik staveb z pálené cihly. Zánikem cechů a vydáním živnostenského řádu nastává rozvoj podnikatelských aktivit, kterému přispívaly občanské záložny a spořitelny, objevily se i pokusy spojit síly k většímu soustředění výrobních možností (Družstvo soukeníků a papučářů ve Valašských Kloboukách v roce 1898). Zdejší manufakturní soukenictví, jenž už nebylo schopno konkurovat tovární výrobě sukna, je nahrazeno novým fenoménem, kterým bylo papučářství.20 Lidé, jenž přešli od výroby sukna k výrobě papučí, se v novém oboru propracovali do té míry, že se jejich práce stala věhlasná po celé monarchii. Podnikatelskými symboly regionu se stala jména Pivečka a Šerý. V továrnu se vyvinula Šerého Valašskokloboucká textilní dílna, původně specializovaná na papučářství (1882). Škola je ve Valašských Kloboukách bezpečně doložena v 2. polovině 17. stol.21 Tehdy se jednalo školu farní. V roce 1872 zde vzniká po dlouhých tahanicích německá měšťanka. V roce 1899 mění svůj statut na českou. O osm let později jsou obecná a měšťanská škola umístěny do společné budovy. Před 1. sv. válkou se jednalo o zřízení hospodářské školy. K jejímu otevření došlo až v roce 1923. Se vznikem okresu Valašské Klobouky v roce 1949 vyvstává potřeba středoškolského zařízení. V budově měšťanské školy se zřizuje gymnázium. Klobouky se tak staly centrem středního školství na jižním Valašsku. Během 2. sv. války22 je region relativně značně poznamenán. Bombardováním utrpěla nejvíc Bylnice. Oblast je známá působením partyzánských oddílů. Na samém sklonku války byly v rámci odvetných akcí jednotek SS (sídlily ve Vizovicích) vypáleny kopanice Ploština a osada Vařákovi paseky. Kdyby byla oblast Valašskokloboucka osvobozena se zpožděním, mohl podobný osud potkat obce Tichov, Drnovice, Vysoké Pole, Újezd a Loučku, které byly zahrnuty v plánech odvetných represí. V obci Smolina se narodil Josef Valčík, jeden z účastníků atentátu na Heydricha. Celé jeho příbuzenstvo skončilo v koncentračích táborech… Nové oživení podnikání a rozkvětu oblasti nastává po odeznění hospodářské krize třicátých let 20. století. Velké změny pak nastaly po druhé světové válce, respektive po roce 1948. Pilíři místního průmyslu se staly elektrotechnická továrna MEZ v Brumově (založena roku 1946), slavičínské Vlárské strojírny a valašskokloboucké továrny Pal Magneton a Igla (dříve
20
Tamtéž. Str. 62-64. Peřinka, F., V.: Str. 72. 22 Odehnal, P.: Str. 90-91. 21
14
textilní továrny Šerý a Umtex, po válce převedené na strojírenskou výrobu). Velkou proměnu zemědělské výroby znamenalo zakládání jednotných zemědělských družstev a státních statků. Důležité změny se váží na rok 1949. V ústavě z 9. května 1948 je obsažena nová organizace státní správy. Dochází k odstranění starých historických zemských celků a jako nová administrativní jednotka jsou ustanoveny plošně menší kraje. Hlavními motivy reorganizace byly politickomocenské potřeby. Rozlohou menší správní celky měly sloužit jako opěrné jednotky nové komunistické moci a měly státní správu co nejvíce přiblížit samotným občanům. Dnem 1.1.1949 pak dochází k samotné realizaci reformy veřejné správy. Dochází ke zřízení nových krajů. V českých zemích jich bylo zřízeno celkem třináct. Konkrétně na Moravě to byly Ostravský, Gottwaldovský, Olomoucký, Brněnský a Jihlavský. Dosavadní dvojznačnost okresů (tzn. okresy politické a soudní) byla zrušena.23 Nový okres Valašské Klobouky s rozlohou 465,5 km2 se stal součástí kraje Gottwaldovského a spadalo pod něj celkem 49 obcí. Devět obcí bylo připojeno ze zrušeného soudního okresu Bojkovice (Divnice, Hostětín, Hrádek na Vlárské dráze, Nevšová, Petrůvka, Rokytnice, Rudimov, Slavičín a Šanov), dalších šest obcí přibylo ze zrušeného soudního okresu Vizovice (Dolní Lhota, Horní Lhota, Loučka, Sehradice, Slopné a Újezd) a obce Svatá Sidonie a Svatý Štěpán byly začleněny poté, když se osamostatnily od Bylnice. Zbylých třicet dva obcí tvořilo bývalý soudní okres Valašské Klobouky. Byly to Bohuslavice, Brumov, Bylnice, Drnovice, Francova Lhota, Haluzice, Horní Lideč,
Jestřabí, Křekov, Lačnov,
Lidečko, Lipina, Lipová, Mirošov, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Popov, Poteč, Pulčín, Smolina, Střelná, Štítná nad Vláří, Študlov, Tichov, Valašská Senice, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vrbětice a Vysoké Pole.24 K dalším změnám v organizaci státní správy dochází v roce 1960.25 Změny jsou charakteristické redukcí krajů – v Čechách a na Moravě z třinácti na sedm – a logicky jejich plošným zvětšením. Změny byly motivovány zejména mocensko - ekonomicky a potřebou centrálního řízení státu z Prahy. Od 1. července tedy začíná fungovat sedm krajských národních výborů (Praha byla samostatná jednotka na úrovni kraje). Na Moravě se jedná o dva obrovské kraje – Jihomoravský a Severomoravský. Gottwaldovský kraj je zrušen a z Gottwaldova se stává centrum okresu, pod který spadá většina obcí z bývalého valašskoklobouckého okresu. Gottwaldovský okres náleží do kraje Jihomoravského. Několik
23
Kocích, M.: Str. 127. Bartoš, J.-Schulz, J.-Trapl, M.: Str. 125-134. 25 Kocích, M.: Str. 137. 24
15
obcí z bývalého okresu Valašské Klobouky je naopak zahrnuto do vsetínského okresu, který již náleží Severomoravskému kraji.26 Organizace státní správy v podobě z roku 1960 potrvá až do roku 1990. Během tohoto období se uskutečňuje výrazný integrační proces. Valašské Klobouky náleží do kategorie střediskových obcí místního významu. Proto dochází k správnímu připojování okolních obcí. K Valašských Kloboukům bylo postupně připojeno sedm obcí: v roce 1964 Mirošov, dále roku 1976 Lipina, Křekov a Poteč a konečně roku 1980 Smolina, Tichov a Vlachova Lhota. Naopak k opačnému procesu desintegrace obcí dochází po roce 1990. Postupně se osamostatňují jednotlivé obce, až do dnešní podoby, kdy jsou součástí Valašských Klobouk pouze Lipina, Mirošov a Smolina.27 V rámci druhé etapy reformy státní správy z konce roku 2002 začínají od 1. 1. 2003 fungovat obce s rozšířenou – ve smyslu přenesenou - působností. Ty získávají asi 80 % pravomocí zrušených okresních úřadů. Jejich hlavní úlohou je plnit jakousi funkci mezičlánku mezi krajským úřadem a obcemi. Správní obvod obcí s rozšířenou působností je vymezen katastry obcí pod ně spadajících. Realita je taková, že na území zrušených okresních úřadů vznikly dva až tři správní obvody obcí s rozšířenou působností. Proto se obcím s rozšířenou působností říká také „malé okresy“ nebo obce III. stupně. Celkem jich bylo stanoveno 205. Pod obci s rozšířenou působností Valašské Klobouky spadají také dvě obce s pověřeným obecním úřadem – samotné Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice (obě obce získaly statut POU k 24. 11. 1990). Obec s pověřeným obecním úřadem je obec, na kterou stát přenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém je přenáší na obec s rozšířenou působností. Obec s pověřeným obecním úřadem vždy spadá do správního obvodu nějaké obce s rozšířenou působností, její správní obvod je tedy menší. Na území ČR bylo zřízeno celkem 389 těchto obcí.
26 27
http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=17631&id_org=17631&id=1432&p1=1937 Tamtéž.
16
3. Vyčlenění oblasti Zkoumané území vymezené správním obvodem obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky28 je situováno ve východní části Zlínského kraje, který se skládá z celkem třinácti ORP. Jmenovitě jsou to Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm , Uherský Brod, Uherské Hradiště, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Na severu sousedí zkoumaná oblast Valašskokloboucka se správním územím ORP Vsetín. Na severozápadě sousedí se správním obvodem ORP Vizovice a na západě hraničí se správním územím ORP Luhačovice. Na východě je území ORP Valašské Klobouky vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou. Celková plocha území ORP Valašské Klobouky činí 25 880 ha (258,88 km2). Správní území ORP Valašské Klobouky je příhraniční oblastí a dá se charakterizovat periferní polohou. Ta je jedním z hlavních problémů rozvoje regionu. Na druhou stranu není díky určité izolaci nijak zvlášť poznamenána přírodní krajina, což je možný potenciál pro rozvoj turismu. Do zkoumaného území zasahuje CHKO Bílé Karpaty. K 31. 12. 2004 ve správním obvodu ORP Valašské Klobouky žilo celkem 24 127 obyvatel. Hustota obyvatelstva je zde 93,2 obyv./km2. Sídelní systém oblasti má venkovskou podobu. Na území ORP Valašské Klobouky se nachází dohromady 20 obcí (Brumov-Bylnice, Drnovice, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Loučka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rokytnice, Šťítná nad Vláří – Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice a Vysoké Pole), přitom statut města mají dvě obce. Jedná se o přirozené správní centrum oblasti Valašské Klobouky a o Brumov-Bylnici. V těchto dvou městech žije 46,6 % obyvatel oblasti. Obě dvě města jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem. Nejseverněji leží obec Drnovice. Nejzápadněji je situovaná obec Loučka, nejjižnější obcí je Štítná nad Vláří-Popov a konečně nejvýchodněji se nachází obec Študlov.
Tab. 1: Velikostní struktura obcí ORP Valašské Klobouky k 31.12.2004 Počet obyvatel
Počet obcí
0-199 200-499 500-999 1 000-1999 2 000 a více
2 6 6 3 3
Podíl [%] obyvatelstva na celkové populaci ORP Valašské Klobouky 0,95 8,64 17,01 17,13 56,26
Průměrná populace obce 114,5 347,5 684 1 378 4 525
Pramen: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně 2006. Vlastní zpracování.
28
Dále jen ORP Valašské Klobouky.
17
Dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích mohou jednotlivé obce vnitrostátně uzavírat dobrovolné svazky obcí. Hlavním motivem kooperace obcí bývá prosazování svých zájmů a záměrů jednotlivých akcí. Všechny obce zkoumaného území – vyjma obce Návojná – jsou sdruženy do dobrovolného svazku v podobě mikroregionu Jižní Valašsko, do kterého jsou ještě navíc začleněny obce Lačnov, Lipová, Petrůvka, Rudimov, Slavičín a Šanov. Předmětem aktivit tohoto sdružení jsou spolupráce v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, ochrany životního prostředí, podpory cestovního ruchu a udržení zaměstnanosti. Uvnitř ORP Valašské Klobouky existuje navíc mikroregion Ploština sdružující obce Loučka, Újezd, Vysoké Pole, Drnovice, Tichov, Valašské Klobouky, Vlachovu Lhotu a Vlachovice. Předmětem činnosti mikroregionu je pořádání kulturně společenských akcí ve vazbě na národní kulturní památku Ploština. Obce Valašské Příkazy a Študlov jsou členy mikroregionu Hornolidečsko.
18
4. Přírodní potenciál oblasti Z geologického hlediska29 se zkoumané území rozkládá ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat, které vzniklo alpínským vrásněním v období druhohor a třetihor. Celá oblast Valašskokloboucka pak leží v magurské flyšové skupině. Do regionu zasahují všechny tři její dílčí jednotky. Největší plocha území se rozkládá na převážně hrubozrnných pískovcích račanské dílčí jednotky, jenž vznikly flyšovou sedimentací v období spodní křídy a svrchního eocénu. Sedimenty bystrické dílčí jednotky, jejichž původ se dá zařadit do období paleocénu a eocénu, jsou lokalizované v úzkém, asi 5 až 10ti kilometrovém pásu. Ten se táhne od oblasti kolem Bojkovic k Brumovu-Bylnici a dále k Valašským Kloboukům. Nejmenším dílem zasahuje do ORP Valašské Klobouky bělokarpatská dílčí jednotka. Vznik jejích pískovcových usazenin je datován do svrchní křídy až spodního eocénu, jednotka je vázána na jihovýchod regionu. V regionu se nyní netěží nerostné suroviny. Potencionální těžba přichází v úvahu pouze v případě pískovců pro stavebnictví. Geomorfologické členění30 oblasti je následující: Provincie: Západní Karpaty Soustava: Moravsko-slovenské Karpaty Podsoustava: Vnější Západní Karpaty Celek: Vizovická vrchovina Podcelek: Komonecká hornatina Luhačovická vrchovina
Bílé Karpaty Chmeľovská hornatina Lopenická hornatina
Správní území ORP Valašské Klobouky se tedy rozkládá na čtyřech podcelcích. Komonecká hornatina zasahuje do oblasti na severu a severozápadě, jedná se o plochou hornatinu se střední nadmořskou výškou 527 m n. m. Skládá se ze dvou pískovcových hřbetů – Rýsovského a Klášťovského (ten zasahuje na zkoumané území), pramení zde Vlára a nachází se tady nejvyšší bod Vizovické vrchoviny Klášťov (752,9 m n. m.). Luhačovická vrchovina zaujímá největší plochu oblasti. Jedná se o členitou vrchovinu o střední nadmořské výšce 410 m n. m. Na jejích zvrásněných flyšových horninách se vyvinuly kromě vrchovin také pahorkatiny a sníženiny. Lopenická hornatina se rozprostírá v jižní a jihovýchodní části území při hranicích se Slovenskem. Je charakteristická zaoblenými hřbety a hluboce zaříznutými údolími. Lopenická hornatina je přerušena Vlárským údolím, které od ní odděluje Chmeľovskou hornatinu, jenž zaujímá severovýchodní část oblasti. Jedná se o plochou
29 30
Mackovčin, P.-Jatiová, M.: Chráněná území ČR II. Zlínsko. Str. 205-206. Tamtéž: Str. 204-205.
19
hornatinu, v níž se jihovýchodně od obce Nedašov tyčí nejvyšší bod okresu Zlín Průklesy (836 m n. m.). Na zkoumaném území můžeme vypozorovat pět klimatických oblastí. Čtyři spadají do kategorie mírně teplých klimatických oblastí, zbylá náleží do kategorie chladných klimatických oblastí. Největší plochu území zaujímá oblast MT 5. Nachází se v ní obce Nedašova Lhota, Nedašov, Návojná, odkud oblast dále pokračuje přes Brumov-Bylnici jednak k obci Štítná nad Vláří-Popov a také k Valašským Kloboukům. Odtud oblast plynule pokračuje ve dvou směrech. V prvním k obci Tichov a ve druhém zasahuje až k obci Študlov. Oblast MT 7 je situovaná na území okolo obcí Loučka, Újezd, Vysoké Pole a Drnovice. Oblast MT 9 se vine od Valašských Klobouk směrem k Vlachovicím a odtud k BrumovuBylnici. Oblast MT 3 zasahuje na území jen okrajově jihovýchodně od obce Rokytnice. Oblast CH 7 je vázána na hraniční hřeben Chmeľovské hornatiny východně od obcí Nedašova Lhota, Nedašov a Návojná a na území mezi těmito obcemi a Valašskými Klobouky. Poslední území spadající do oblasti CH 7 můžeme vystopovat severně od obcí Tichov, Drnovice a Vysoké Pole. Tab. 2: Klimatické oblasti správního území ORP Valašské Klobouky MT 3 MT 5 MT 7 MT 9 Počet letních dní 20–30 30–40 30–40 40-50 Počet dní s prům. teplotou 120–140 140–160 140-160 140-160 větší než 100C Počet mrazových dní 130–160 130–140 140-160 110-130 Počet ledových dní 40 – 50 40 - 50 40 – 50 30 - 40 Prům. teplota v lednu [0C] <-3, -4> <-4, -5> <-2, -3> <-3, -4> Prům. teplota v červenci [0C] 16-17 16-17 16–17 17-18 Prům. počet dní se srážkami 110–120 100-120 100–120 100–120 Prům. počet dní se sněh. 60–100 60–100 60–80 60-80 pokrývkou Prům. počet dní zamračených 120–150 120–150 120–150 120–150 Prům. počet dní jasných 40-50 50-60 40–50 40-50 Pramen: Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Vlastní zpracování.
CH 7 10-30
120-140
130-160 50-60 <-3, -4> 15-16 120-130
100-120
150-160 40-50
Celé zkoumané území náleží do úmoří Černého moře. Severovýchodní cíp regionu spadá do povodí Olšavy a do povodí Dřevnice. Tato plocha je však v rámci ORP Valašské Klobouky zanedbatelná. Zbytek území náleží k povodí Vláry, která je jediným významným tokem regionu. Vlára (III. řád) pramení severovýchodně od obce Drnovice v nadmořské výšce 650 m n. m. Oblastí protéká přibližně severojižním směrem, za obcí Vlachovice se stáčí a protíná území od západu na východ. Na hranicích se Slovenskou republikou prořízla Vlára svou zpětnou erozí hlavní hřeben Bílých Karpat. Do Váhu proto odvádí vodu, která původně náležela k povodí Moravy. Vlárský průsmyk je důležitým dopravním tahem, který spojuje 20
správní území ORP Valašské Klobouky s Iľavským okresem, nachází se zde hraniční přechod Brumov-Bylnice. Na státní hranici má Vlára průměrný průtok 3,20 m3.s-1 (u ústí 3,60 m3.s-1). Plocha povodí činí 323 km2 (z toho v ČR 169,2 km2). Délka toku je 42,5 km (na českém území 30,7 km). Od r. 1942 je na Vláře v obci Popov vybudovaná hydrologická stanice. Nejvýznamnějším přítokem Vláry je Valašskokloboucký potok (zvaný též Brumovka), který je důležitým lokalizačním faktorem chemického průmyslu ve Valašských Kloboukách a v menší míře strojírenského průmyslu v Brumově-Bylnici. Žádná významná vodní plocha se na území nenalézá31. V zájmovém území jsou dominantně zastoupeny půdy32 typu kambizem. Kambizemě náleží do skupiny hnědých půd. V zkoumaném regionu vznikly kambizemě zvětráváním karbonátových flyšových břidlic a pískovců. Kambizemě typické zaujímají převážnou část území. Zejména na severu a jihovýchodě regionu se vyskytují kambizemě dystrické. Své zastoupení v regionu mají i kambizemě typické kyselé. Tyto typy půd nejsou příliš optimální pro zemědělství. Z pohledu biogeografie33 spadá oblast do Karpatské provincie. Oblast Valašskokloboucka se prakticky celá nachází v Zlínském bioregionu. Pouze na severovýchodě (katastry obcí Študlov a Valašské Příkazy) zasahuje do oblasti Vsetínský bioregion. Pro oblast je typický 3. a 4. vegetační stupeň. Vyskytují se zde i dubohabřiny, doubravy, výše i bučiny. Celkem 46,2 % území je zalesněno. Tato skutečnost spolu s výše popsaným charakterem reliéfu a klimatickými podmínkami činí z území atraktivní oblast pro letní i zimní turistiku. Navíc do oblasti silně zasahuje CHKO Bílé Karpaty a nacházíme zde také přírodní rezervace34 (oblasti podhorských pastvin a luk s výskytem ohrožených druhů rostlin), jimiž jsou Jalovcová stráň, Bílé potoky, Lazy, Ploščiny a Javorůvky. Dále je možné navštívit celkem dvanáct přírodních památek a tři památné stromy. Lesy lze navíc využít jako zdroj těžby kvalitního dřeva. V oblasti chybí přirozené bezlesí. Přirozenou náhradní vegetaci představují luční porosty. Skladba flóry je monotónní, je tvořena běžnými druhy moravské části Karpat: ostřice chlupatá (Carex pilos), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), řepíček trojlistý (Aremonia agrimoniotis) atd. Významnou faunu představují ježek východní (Erinaceus concolor), skokan štíhlý (Rana dalmatina), lejsek malý (Ficedula parva), kos horský (Turdus torquatus) a jiní.
31
Tamtéž: Str. 209-210. Culek, M., kol.: Biogeografické členění České republiky. Str. 95. 33 Tamtéž. Str. 96-98. 34 Mackovčin, P.-Jatiová, M.: Str. 205-206. 32
21
5. Obyvatelstvo 5.1. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatelstva obvodu ORP Valašské Klobouky je zmapován od 60. let 19. století po konec století dvacátého. Skutečnost je způsobena dostupností statistických informací a omezeným počtem historických pramenů. Výchozím časovým okamžikem je pak rok 1869, sledované období končí rokem 2001. Tab. 3: Srovnání vývoje počtu obyvatelstva pro vybrané územní jednotky Česká republika
Rok
Zlínský kraj
Okres Zlín
ORP
Abs.
Bi.
Ri.
Abs.
Bi.
Ri.
Abs.
Bi.
Ri.
Abs.
Bi.
Ri.
1869
7 557 236
100,0
100,0
314 475
100,0
100,0
72 445
100,0
100,0
16 585
100,0
100,0
1880
8 221 432
108,8
108,8
341 037
108,5
108,5
77 308
106,7
106,7
17 355
104,6
104,6
1890
8 665 521
114,7
105,4
356 315
113,3
104,5
79 145
109,3
102,4
17 764
107,1
105,5
1900
9 372 656
124,0
108,2
379 005
120,5
106,4
83 215
114,9
105,1
18 735
113,0
105,5
1910
10 078 896
133,4
107,5
403 122
128,2
106,4
87 457
120,7
105,1
18 970
114,4
101,3
1921
10 009 491
132,4
99,3
404 985
128,8
100,5
88 902
122,7
101,7
18 744
113,0
98,8
1930
10 673 491
141,2
106,6
436 599
138,8
107,8
112 759
155,7
126,8
19 663
118,6
104,9
1950
8 896 102
117,7
83,4
478 465
152,2
109,6
149 860
206,9
132,9
19 686
118,7
100,1
1961
9 571 531
126,7
107,6
532 927
169,5
111,4
165 022
227,8
110,1
23 355
140,8
118,6
1970
9 807 696
129,8
102,5
550 684
175,1
103,3
173 089
238,9
104,9
23 540
141,9
100,8
1980
10 291 927
136,2
104,9
591 334
188,0
107,4
191 335
264,1
110,5
23 789
143,4
101,1
1991
10 302 215
136,3
100,1
583 257
185,5
98,6
196 829
271,7
102,9
23 701
142,9
99,6
2001
10 230 060
135,4
99,3
595 010
189,2
102,0
195 376
269,7
99,3
24 215
146,0
102,2
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty. Pozn.: Bi.= bazický index; Ri.= řetězový index
Počet obyvatel na Valašskokloboucku od roku 1869 až do počátku 20. století mírně rostl. Tempo růstu bylo asi 5% zvyšování počtu obyvatelstva za jedno intercensální období. V roce 1900 činil nárůst počtu obyvatel 14 % ve srovnání s rokem 1869. Podobný trend sledujeme i u zbylých územních jednotek. V období mezi lety 1869 a 1900 docházelo k nárůstu populace především na venkově. Dokumentuje to nárůst podílu obyvatelstva obcí velikostních kategorií 500-999 a 1000-1999 na celkové populaci Valašskokloboucka. O zdejších městech lze konstatovat, že vývoj počtu jejich obyvatel stagnoval, přičemž počet jejich obyvatel neklesal. Tuto skutečnost způsobil minimální zásah průmyslové revoluce do regionu a v důsledku toho nedochází na Valašskokloboucku k urbanizačnímu procesu. Centrum regionu Valašské Klobouky zaznamenávají během období nárůst o 325 obyvatel. V roce 1900 zde žilo 3 689 obyvatel. Během první dekády 20. století počet obyvatel na Valašskokloboucku mírně rostl, ve druhé dekádě pozorujeme stagnaci vývoje počtu obyvatelstva, kdy ale nedocházelo k jeho
22
celkovému úbytku. Na vývoji počtu obyvatel v tomto období má hlavní vliv první světová válka. Válka na zkoumané území přímo nezasáhla, nicméně její důsledky měly na zdejší obyvatelstvo velký dopad. Ten se projevoval na Valašskokloboucku zejména snížením porodnosti. Opět dochází k nárůstu počtu obyvatel na venkově, což demonstruje nárůst podílu obyvatel v obcích velikostní kategorie 1000-1999 obyvatel na celkovém počtu populace. Naopak v Brumově-Bylnici a ve Valašských Kloboukách počet obyvatel mírně klesl.
Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1869-2001 % 280 260 240
Česká rep.
220
Zlínský kraj
200 180
Okres Zlín
160
ORP Valašské Klobouky
140 120 100 80 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok
Obr. 1: Graf srovnání vývoje počtu obyvatelstva pro vybrané územní jednotky Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
Ve dvacátých letech došlo k nárůstu populace Valašskokloboucka o 5 %. Dělo se tak navzdory tomu, že spousta obyvatel odcházela do Zlína a jeho okolí, kde nacházela pracovní uplatnění. Ve Zlíně totiž probíhalo masivní zavádění obuvnické průmyslové výroby (ale také strojírenství a potravinářství). Navíc v okolí Zlína – Otrokovice, Napajedla – se začal rozvíjet chemický průmysl. V tomto období začíná strmý nárůst populace okresu Zlín, ke kterému přispěly i lidé z Valašskokloboucka, jenž se na Zlínsku (myšleno okolí města Zlín) usazovali. V průběhu následujících dvaceti let tedy v období mezi léty 1930 a 1950 vývoj počtu obyvatel na Valašskokloboucku stagnuje. Bohužel kvůli probíhající válce neproběhlo v roce 1940 sčítání lidu, proto nemůžeme objektivně zhodnotit situaci ve třicátých letech, hlavně pak vliv hospodářské krize na vývoj počtu obyvatel. Hospodářská krize první poloviny třicátých let se regionu zcela jistě dotkla, hlavní podíl na stagnaci vývoje počtu obyvatel
23
Valašskokloboucka nese 2. světová válka a její přímý dopad na zdejší území. Po ukončení války nedošlo v regionu k masivnímu vysídlení německého etnika, protože oblast byla národnostně poměrně homogenní. Valašskokloboucko díky tomu nečelí velké ztrátě obyvatel, jak se tomu dělo v oblasti Sudet. Tab. 4: Podíl obyvatelstva (v %) různých velikostních obcí na celkovém počtu obyvatelstva ORP Valašské Klobouky v letech 1869-2001 Populace obce 1869
Rok
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
0-199
2,0
2,0
1,9
0,8
0,9
0,8
1,8
1,6
0,6
0,5
1,2
1,1
1,0
200-499
18,5
16,3
16,1
16,6
13,8
13,9
12,8
10,2
5,6
5,3
7,2
8,4
8,5
500-999
22,4
24,9
25,2
25,3
22,7
23,4
23,9
26,5
26,8
25,7
20,8
17,1
16,9
100015,9 15,8 17,3 17,0 21,8 23,1 11,8 21,7 17,3 17,0 16,8 17,3 17,4 1999 2000 a 41,4 41,0 39,6 40,2 40,8 38,8 49,9 40,0 49,7 51,5 54,0 56,1 56,3 více Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
Během let 1950-1961 dochází na území ORP Valašské Klobouky k rychlému nárůstu obyvatel o 18,6 %. Rokem 1961 začíná období velmi pozvolného nárůstu počtu obyvatel na tomto území. Do roku 1980 zde počet obyvatel vzrostl o 2,6 % oproti roku 1961. V 80. letech poté sledujeme mírný úbytek počtu obyvatel na území ORP Valašské Klobouky o 0,4 % v roce 1991 oproti roku 1980. Bazický index pro území ORP Valašské Klobouky má v roce 1991 hodnotu 142,9 %. V období let 1950-1991 se výrazně zvětšil podíl obyvatel žijících v obcích s počtem obyvatel větším než 2000 na celkovém počtu populace území. Podíl vzrostl o 16,3 % na celkovou hodnotu 56,3 %, která se kryje s rokem 1991. Tato skutečnost je způsobena stěhováním obyvatel do nově budovaných vícepodlažních obytných zón v Brumově-Bylnici a Valašských Kloboukách (zde stavěny v letech 1953-1958 a 1982-1989). Průběh urbanizace na Valašskokloboucku je po celé sledované období velmi pozvolný. Jestliže v roce 1869 žilo ve městech 41,4 % obyvatel, v roce 2001 to bylo o pouhých 5,2 % navíc. Přesto v oblasti docházelo k vylidňování venkova. Lidé se však stěhovali mimo území ORP Valašské Klobouky (zde mám zejména na mysli město Zlín a také určitou část populace Valašskokloboucka osídlující po válce pohraničí). Velký vývoj počtu obyvatel sledujeme po 2. světové válce u Valašských Klobouk. Během období let 1950 a 1991 došlo k polovičnímu nárůstu počtu obyvatel, když v roce 1950 zde žilo 3 363 lidí a v roce 1991 to bylo už 5 028
24
obyvatel. Nárůst souvisí nejenom s poválečným zaváděním strojírenské výroby do města, ale i s integračním procesem, kdy byly pod Valašské Klobouky správně zahrnovány okolní obce. V intercensálním období 1991-2001 došlo na území správního obvodu ORP Valašské Klobouky k mírnému nárůstu počtu obyvatel. V roce 2001 zde stoupl počet obyvatel o 2,2 % oproti roku 1991. Poměr venkovského a městského obyvatelstva zůstal takřka stejný, došlo k velmi mírnému nárůstu městského obyvatelstva.
5.2. Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví Obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky je velmi mladé, nicméně dochází k postupnému stárnutí zdejší populace, což je jasně patrné z tabulky č. 5. To, že populace regionu stárne, dosvědčuje nárůst indexu stáří o hodnotu 17,1 během let 1991-2001. O stárnutí populace ORP Valašské Klobouky svědčí taktéž snížení hodnoty indexu závislosti I o 5,8 a navýšení hodnoty indexu závislosti II o 1,8 v letech 1991-2001. Snížení hodnoty indexu ekonomického zatížení o 3,8 nám vypovídá o nárůstu počtu produktivních obyvatel. Tab. 5: Věková struktura obyvatelstva ORP Valašské Klobouky v letech 1991 a 2001 Index Index ekonomického Rok Index závislosti I Index závislosti II stáří zatížení 1991 67,3 65,3 39,1 26,3 2001 84,4 61,5 33,3 28,1 Pramen: SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Vsetín. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
V období let 199135-2001 došlo k relativně velké změně ve věkové skladbě obyvatelstva ORP Valašské Klobouky. V roce 2001 pozorujeme pokles hodnoty podílu předproduktivní složky obyvatel ORP Valašské Klobouky 2,9 procentního bodu oproti roku 1991. Hodnota v roce 2001 (20,7 %) je však nadále velmi vysoká. Podíl poproduktivní složky obyvatelstva je v roce 2001 naopak větší ve srovnání s rokem 1991. Hodnota podílu stoupla o 1,5 procentního bodu. Podíl produktivní složky obyvatel ORP Valašské Klobouky ve sledovaném období stoupl o 1,4 procentního bodu. Jeho hodnota v roce 2001 byla 61,9 %. Změny ve struktuře obyvatelstva ORP Valašské Klobouky má na svědomí zejména snížení porodnosti, kvůli kterému klesl podíl předproduktivní složky populace. Ten byl zapříčiněn i přechodem části obyvatelstva z předproduktivní složky do složky produktivních obyvatel. Nárůst podílu poproduktivní části populace ORP Valašské Klobouky byl způsoben přechodem části obyvatelstva z kategorie produktivní populace a relativně nízkou úmrtností obyvatelstva.
35
V roce 1991 jsem do kategorie poproduktivní části obyvatelstva zařadil všechno obyvatelstvo, které je starší více než 60 let včetně. Ve SLDB 1991 jsou totiž do kategorie poproduktivního obyvatelstva zařazeny i ženy starší více než 55 let včetně.
25
Struktura populace ORP Valašské Klobouky dle produktivity v letech 1991 a 2001 rok
2001
1991
0%
20,7
61,9
23,6
10%
17,4
60,5
20%
30%
40%
předproduktivní
50%
15,9
60%
produktivní
70%
80%
90%
100%
poproduktivní
Obr. 2: Graf srovnání obyvatelstva ORP Valašské Klobouky podle produktivity Pramen: SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Vsetín. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
Nejvyšší podíl (26,1 %) předproduktivního obyvatelstva má obec Nedašova Lhota (735 obyvatel), naopak nejnižší hodnotu podílu (14,1 %) předproduktivního obyvatelstva má obec Loučka (438 obyvatel), ve které se nachází domov důchodců. Jeho umístění v obci má za následek i největší podíl (37,1 %) poproduktivního obyvatelstva. Nejnižší podíl (11,6 %) poproduktivního obyvatelstva vykazuje již zmiňovaná obec Nedašova Lhota. Nejvyšší podíl (66,4 %) produktivní části populace má obec Valašské Příkazy (232 obyvatel). Naopak nejnižší podíl (48,9 %) této kategorie obyvatel nacházíme opět u obce Loučka. Ve Valašských Kloboukách má podíl přeproduktivního obyvatelstva vysokou hodnotu 19,5 %, podíl produktivního obyvatelstva činí 62,8 % a podíl poproduktivního obyvatelstva je roven hodnotě 17,7 %. Ve srovnání s ostatními sledovanými územními jednotkami má populace ORP Valašské Klobouky nejvyšší podíl předproduktivní složky obyvatelstva. Podíl předproduktivní složky obyvatelstva u zbylých územních jednotek se pohybuje těsně pod 15% hranicí, podíl předproduktivního obyvatelstva ORP Valašské Klobouky je více než o 2,5 % vyšší. Také ve srovnání se sousedními ORP (Luhačovice, Vizovice, Vsetín) je podíl předproduktivní části populace nejvyšší. Důsledkem toho je nejnižší průměrný věk obyvatel (mužů i žen) ORP Valašské Klobouky mezi všemi ORP okresu Zlín. Podíl produktivního obyvatelstva ORP Valašské Klobouky (68,4 %) je ve srovnání se všemi zbylými územními jednotkami menší o
26
více než 2 %. Taktéž podíl poproduktivní složky obyvatelstva ORP Valašské Klobouky (13,8 %) je ve srovnání s ostatními územními jednotkami nejmenší. Poměrně vyrovnaný je počet mužů a žen, index maskulinity má hodnotu 98,6. Tab. 6: Struktura obyvatelstva vybraných území podle věku k 31. 12. 2004 Území
Podíl složky předproduktivní v [%]
Podíl složky produktivní [%]
Podíl složky poproduktivní [%]
Česká republika 14,9 71,0 Zlínský kraj 15,0 70,7 Okres Zlín 14,7 70,6 ORP Valašské 17,8 68,4 Klobouky Pramen: Věkové složení obyvatelstva. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005.
Průměrný věk
muži
ženy
14,1 14,3 14,8
38,9 37,9 38,2
42,7 41,2 41,6
13,8
36,3
39,4
5.3. Struktura obyvatelstva podle národnosti Na úvod jenom malé vysvětlení. Do české národnosti jsou zahrnuty i národnosti moravské a slezské, které podle mého názoru nemají vypovídací hodnotu. Podkladem tomuto tvrzení je fakt, kdy po módním trendu hlášení se k moravské národnosti při sčítaní v roce 1991, došlo během sčítání v roce 2001 k prudkému snížení počtu obyvatelstva hlásícího se k moravské národnosti. V roce 2001 došlo na území ORP Valašské Klobouky ke snížení podílu české národnosti o 0,4 procentního bodu oproti roku 1991. Národnostní menšiny si udržely stabilní podíl. Výjimku tvoří občané slovenské národnosti, jejichž podíl během sledovaného období klesl o 0,4 procentního bodu a občané ostatních národností, jejichž podíl vzrostl o 0,8 procentního bodu. Tab. 7: Vývoj národnostní struktury obyvatelstva ORP Valašské Klobouky Národnostní podíl na obyvatelstvu správního obvodu ORP Valašské klobouky Rok [%] česká slovenská romská polská německá ostatní 1991 98,1 1,7 0,0 0,1 0,0 0,1 2001 97,7 1,3 0,0 0,1 0,0 0,9 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. SLDB 1991. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Národnostní struktura obyvatelstva ORP Valašské Klobouky se téměř neliší od ostatních územních jednotek.
27
Tab. 8: Srovnání národnostní struktury obyvatel vybraných územních jednotek Podíl obyvatelstva podle národnosti [%] v roce 2001
Území česká
slovenská
romská
polská
německá
ostatní
Česká republika 96,7 1,9 0,1 0,5 0,4 0,4 Zlínský kraj 97,7 1,3 0,1 0,1 0,0 0,8 Okres Zlín 97,9 1,2 0,0 0,1 0,0 0,8 ORP Valašské 97,7 1,3 0,0 0,1 0,0 0,9 Klobouky Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Složení obyvatelstva podle národnosti, Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní zpracování.
Největší podíl (99,2 %) občanů české národnosti vykazuje obec Vlachova Lhota (382 obyvatel). Naopak nejmenší podíl (95,2 %) obyvatelstva české národnosti pozorujeme u příhraniční obce Nedašova Lhota (933 obyvatel). Ta má také největší podíl (3,4 %) obyvatelstva slovenské národnosti. Podíl obyvatelstva polské, romské a německé národnosti je u všech obcí zanedbatelný. Nejvyšší podíl (1,6 %) obyvatelstva ostatních národností sledujeme u obce Drnovice (446 obyvatel).
5.4. Struktura obyvatelstva podle religiozity Obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky je silně věřící. Podíl věřícího obyvatelstva zde činí 89,9 %. Touto hodnotou výrazně převyšuje obyvatelstvo ostatních územních jednotek. Fakt je dán venkovským rázem území, kde zpravidla bývá pozorovatelná silnější provázanost obyvatel s vírou. Svou roli hraje i tradice a to hlavně v případě římskokatolického vyznání. Katolictví je v oblasti jižního Valašska převažující již od dob 2. poloviny 17. století. S první rekatolizační činností jezuitského řádu se však v regionu setkáváme již v prvním desetiletí 17. věku.36 Podíl katolíků na věřícím obyvatelstvu činí 96,6 %. Této fakt dělá ze zdejší oblasti nábožensky homogenní region. Velmi nízký je na Valašskokloboucku podíl (10,1 %) obyvatel bez vyznání. Tab. 9: Srovnání náboženské struktury obyvatel vybraných územních jednotek Podíl obyvatelstva podle religiozity [%] Území Z toho církev Věřící Bez vyznání římskokatolická Česká republika 40,9 83,4 59,1 Zlínský kraj 63,1 88,5 36,9 Okres Zlín 60,6 89,5 39,4 ORP Valašské Klobouky 89,9 96,6 10,1 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Složení obyvatelstva podle náboženství, Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní zpracování.
V intercensálním období dochází ke snižování podílu věřících obyvatel o 3,9 procentního bodu. Tím se logicky zvýšil podíl lidí bez vyznání. O 2,6 procentního bodu se snížil podíl lidí 36
Peřinka, F.,V. Str 132-134.
28
římskokatolického vyznání na celkovém počtu věřící populace. Nejvyšší podíl věřících obyvatel je v obci Nedašov (97,0 %), nejvyšší podíl lidí bez vyznání vykazují Valašské Klobouky (25,4 %). Stoprocentní zastoupení lidí římskokatolického vyznání mezi věřícím obyvatelstvem mají obce Haluzice (71 obyvatel) a Tichov (342 obyvatel). Tab. 10: Vývoj náboženské struktury obyvatelstva ORP Valašské Klobouky Podíl obyvatelstva správního obvodu ORP Valašské klobouky podle religiozity [%] Rok Z toho církev Věřící Bez vyznání římskokatolická 1991 93,8 99,2 6,2 2001 89,9 96,6 10,1 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. SLDB 1991. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
5.5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky má ve srovnání s obyvatelstvem ostatních územních jednotek jednoznačně nejnižší podíl (4,5 %) vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Také podíl (23,1 %) obyvatel se středoškolským vzděláním, které bylo zakončeno maturitou, má obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky nejnižší. Naopak ve srovnání s obyvatelstvem ostatních územních jednotek vykazuje obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky nejvyšší podíly u obyvatelstva se základním vzděláním (30,4 %) respektive středním vzděláním bez maturity (42,0 %). Tab. 11: Vzdělanost obyvatelstva vybraných územních jednotek v roce 2001 Území
Česká republika Zlínský kraj okres Zlín ORP
Obyvatelstvo patnáctileté a starší
Základní
8 575 198
24,8
38,0
28,4
8,9
496 595 163 875 19 382
26,0 25,3 30,4
39,0 37,8 42,0
27,3 28,4 23,1
7,7 8,6 4,5
Z toho podle vzdělání střední odborné úplné střední s bez maturity maturitou
vysokoškolské
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Také tabulka syntetických ukazatelů vzdělanosti nám znázorňuje výrazně nejnižší vzdělanost obyvatelstva ORP Valašské Klobouky ve srovnání s obyvatelstvem zbylých územních jednotek. Hodnota syntetického ukazatele vzdělanosti obyvatelstva ORP Valašské Klobouky je 2,01 a ve srovnání s ostatními hodnotami je suverénně nejnižší. Nejvyšší podíl (42,0 %) na obyvatelstvu ORP Valašské Klobouky mají lidé se středním vzděláním bez maturity.
29
Tab. 12: Syntetické ukazatele vzdělanosti v roce 2001 Území Syntetický ukazatel vzdělanosti Česká republika 2,21 Zlínský kraj 2,17 okres Zlín 2,20 ORP 2,01 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Nejvyšší podíl (8,0 %) vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva má správní centrum oblasti Valašské Klobouky, u kterého zároveň nacházíme nejnižší podíl (24,7 %) obyvatel se základním vzděláním. Nejvyšší podíl (32,6 %) obyvatel se středoškolským vzděláním, jenž bylo zakončeno maturitou, pozorujeme u obce Návojná. Nejvyšší podíl (49,2 %) obyvatel se středním vzdělání bez maturity vykazuje obec Vysoké Pole a nejvyšší podíl (46,5 %) obyvatel se základním vzděláním má obec Loučka. Tab. 13: Vývoj vzdělanosti obyvatelstva ORP Valašské Klobouky Rok
Obyvatelstvo patnáctileté a starší
základní
1991 2001
18101 19 382
42,1 30,4
Z toho podle vzdělání střední úplné střední odborné bez s maturitou maturity
37,8 42,0
17,0 23,1
vysokoškolské
Syntetický ukazatel vzdělanosti
3,1 4,5
1,81 2,01
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. SLDB 1991. Okres Vsetín. Vlastní zpracování
Ve sledovaném období sledujeme pozitivní trend rostoucí vzdělanosti obyvatelstva ORP Valašské Klobouky. Klesl podíl obyvatelstva se základním vzděláním o 11,7 procentního bodu. Oproti tomu vzrostl počet lidí s maturitou (o 6,1 procentního bodu) jakožto i podíl (o 1,3 procentního bodu) obyvatel s vysokoškolským diplomem. Hodnota syntetického ukazatele vzdělanosti vzrostla o 0,2 na hodnotu 2,01.
5.6. Rodáctví Podíl rodáků na celkovém obyvatelstvu ORP Valašské Klobouky činí 64,7 %. Tato hodnota je ve srovnání s podílem rodáků u obyvatelstva zbylých územních jednotek vyšší více než o 7 procentních bodů. Největší podíl (74,3 %) rodáků najdeme u obce Študlov, která je charakteristická svojí periferní polohou. Naopak nejnižší podíl (48,9 %) rodáků pozorujeme u obce Loučka, kde je nízký podíl rodáku zapříčiněn zdejším domovem důchodců.
30
Tab. 14: Obyvatelstvo narozené v obci současného bydliště v roce 2001 Území
Počet trvale bydlících obyvatel
Počet narozených v obci současného bydliště
Počet narozených v obci současného bydliště [%]
Zlínský kraj okres Zlín ORP37
595 010 195 376 24 215
338 133 109 766 15 666
56,8 56,2 64,7
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín.
5.7. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity Ve srovnání s ostatními sledovanými územními jednotkami má ekonomicky aktivní obyvatelstvo38 (dále jen EAO) ORP Valašské Klobouky největší podíl (54,4 %) lidí zaměstnaných v sekundéru, jinými slovy v průmyslu a stavebnictví. EAO Valašskokloboucka má také nejvyšší podíl (6,0 %) lidí zaměstnaných v primérní sféře, do které spadají zemědělství, rybolov a lesnictví. Proto podíl (39,6 %) lidí zaměstnaných v terciérní sféře, tedy ve službách a cestovním ruchu, je oproti ostatním územním jednotkám podstatně nižší. Podíl EAO Valašskokloboucka, které je zaměstnáno v sekundérní sféře, je o 14,8 % vyšší než podíl EAO zaměstnaného v terciérní sféře, kdežto u zbylých tří územních jednotek je tento rozdíl výrazně nižší. Tab. 15: Ekonomická aktivita obyvatelstva dle odvětví v roce 2001 Z toho zjištěné obyvatelstvo pracující v [%] Ekonomicky aktivní sekundér Území obyvatelstvo primér terciér průmysl stavebnictví
Česká republika Zlínský kraj okres Zlín ORP39
5 253 400
4,7
31,3
9,1
54,9
4,2 2,9 6,0 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín.
38,9 37,1 38,8
10,3 10,6 15,5
46,6 49,4 39,7
298 616 99 970 11 295
Nejvyšší podíl (52,3 %) EAO v roce 2001 vykazovala obec Valašské Příkazy. Nejvyšší podíl (93,3 %) zaměstnaných obyvatel na EAO v roce 2001 nalézáme u obce Loučka. Nejnižší podíl (34,2 %) EAO sledujeme u obce Loučka. Nejvyšší podíl (22,0 %) nezaměstnaných obyvatel na EAO pozorujeme v roce 2001 u výrazně periferní obce Nedašova Lhota.
37
Správní území ORP Valašské Klobouky. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, u kterého bylo zjištěno odvětví, v němž je zaměstnané. 39 Správní území ORP Valašské Klobouky. 38
31
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 území 6
ORP Valašské Klobouky
54,4
okres Zlín 2,9
47,7
Zlínský kraj 4,2
Česká republika
49,4
49,2
4,7
0%
39,7
46,6
40,4 10%
20%
primér
30%
54,9 40%
sekundér
50%
60%
70%
80%
90% 100%
terciér
Obr. 3: Graf srovnání odvětvové struktury EAO vybraných území Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
Nejvyšší podíl (52,3 %) EAO zaměstnaného v terciérní sféře sledujeme u centra regionu Valašských Klobouk. Nejnižší hodnotu (20,3 %) této skupiny obyvatel vykazuje obec Vysoké Pole. Nejvyšší podíl (64,3 %) obyvatel zaměstnaných v průmyslu má obec Haluzice a nejvyšší podíl (31,4 %) obyvatel zaměstnaných ve stavebnictví nacházíme u obce Nedašov. Naopak nejnižší podíl EAO zaměstnaných v průmyslu (31,7 %) respektive ve stavebnictví (3,6 %) má obec Jestřabí respektive Haluzice. Co se týče EAO, které je zaměstnáno v primérní sféře, sledujeme jeho nejvyšší podíl (12,8 %) u obce Tichov a naopak nejnižší podíl (2,0 %) této skupiny obyvatel vykazuje obec Vlachova Lhota. Valašské Klobouky mají 2,9 % EAO zaměstnaného v primérní sféře, 35,1 % EAO zaměstnaného v průmyslu, 9,7 % EAO, které je zaměstnáno ve stavebnictví, a 52,3 % EAO zaměstnaného v terciérní sféře. V roce 2001 se ve srovnání s rokem 1991 snížil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ORP Valašské Klobouky o 4,67 procentního bodu. Podíl EAO v roce 2001 byl 46,64 %. Také struktura EAO podle odvětví doznala výrazných změn. Ty mají úzkou vazbu na změny nastalé po roce 1989, které se nevyhnuly ani oblasti hospodářství. Došlo k tzv. restrukturalizaci hospodářství, což výrazně zasáhlo mimo jiné i do struktury EAO podle odvětví.
32
Tab. 16: Struktura EAO ORP Valašské Klobouky podle jednotlivých odvětví Z toho pracující v [%] Ekonomicky Rok aktivní sekundér primér obyvatelstvo průmysl stavebnictví 1991 12 163 24,8 43,4 7,6 2001 11 295 6,0 38,8 15,5
terciér
24,2 39,6
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
V období let 1991-2001 se výrazně (o 18,8 procentních bodů) snížil podíl EAO zaměstnaných v priméru. Hodnota podílu v roce 2001 byla 6,0 %. Ve srovnání s rokem 1991 si přibližně stejný podíl zaměstnaných EAO v roce 2001 uchovala sféra sekundérní. V roce 2001 činil podíl v ní zaměstnaných EAO 54,4 %, což je v porovnání s rokem 1991 o 3,5 procentního bodu víc. Nejvyšší nárůst hodnoty podílu zaměstnaných EAO zaznamenala terciérní sféra. Došlo k navýšení podílu v ní zaměstnaných EAO o 15,4 procentních bodů. V roce 2001 činil podíl EAO zaměstnaných v terciérní sféře 39,6 %. Lze konstatovat, že obdobné strukturální změny postihly celou Českou republiku. Proces změny struktury EAO podle odvětví u ORP Valašské Klobouky se však liší menším nárůstem EAO zaměstnaného v terciérní sféře a stabilní hodnotou podílu EAO zaměstnaného v sekundéru. Vývoj odvětvové struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva rok
2001
1991
0%
6
54,4
39,6
24,8
10%
51
20%
30%
40%
primér
50%
sekundér
24,2
60%
70%
80%
90%
100%
terciér
Obr. 4: Graf vývoje odvětvové struktury EAO u ORP Valašské Klobouky Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. SLDB 1991. Okres Zlín. SLDB 1991. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
33
6. Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva se dá sledovat ze dvou hledisek. To první studuje přirozený pohyb populace, což je porodnost a úmrtnost. To druhé se zabývá mechanickým pohybem populace a mluvíme též o migraci obyvatel. Tab. 17: Pohyb obyvatelstva ORP Valašské Klobouky v letech 1991-2004 Počet Střední stav Počet živě Přirozený Rok hmp [‰] hmú [‰] obyvatelstva narozených zemřelých přírůstek 1991 23 170 387 252 16,7 10,9 135 1992 23 239 350 246 15,1 10,6 104 1993 23 317 367 222 15,7 9,5 145 1994 23 401 302 254 12,9 10,9 48 1995 23 468 294 266 12,5 11,3 28 1996 23 517 258 275 11,0 11,7 -17 1997 23 539 261 282 11,1 12,0 -21 1998 23 588 288 243 12,2 10,3 45 1999 23 599 239 258 10,1 11,0 -19 2000 24 172 273 223 11,3 9,2 50 2001 24 170 233 263 9,6 10,9 -30 2002 24 170 249 253 10,3 10,5 -4 2003 24 240 227 235 9,4 9,7 -8 2004 24 163 215 285 8,9 11,8 -70
Celkový přírůstek 100 38 117 51 83 15 30 68 -47 49 -29 29 39 -96
Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní výpočty.
Léta 1991-1995 jsou ve ORP Valašské Klobouky charakteristická přirozeným přírůstkem obyvatel. Toto období se vyznačuje vysokou hrubou mírou porodnosti (dále jen hmp). V roce 1991 je hmp nejvyšší za celé sledované období (1991-2004), její hodnota je 16,7 ‰. V témže roce také nabývá přirozený přírůstek druhé nejvyšší hodnoty (135). Nejvyšší hodnoty (145) dosahuje přirozený přírůstek v roce 1993, kdy má zároveň největší hodnotu (117) i celkový přírůstek obyvatel. Průměrná hmp pro léta 1991-1995 má hodnotu 14,6 ‰ a o 4 ‰ převyšuje hrubou míru úmrtnosti (dále jen hmú). Kromě přirozeného přírůstku má v tomto období vždy kladnou hodnotu i přírůstek celkový. Ten je kladný i v letech 1996 a 1997, kdy dochází poprvé k tomu, že hmú má větší hodnotu než hmp, a proto má přirozený přírůstek zápornou hodnotu (mluvíme přirozeném úbytku obyvatel). Kladný přirozený přírůstek a kladný migrační přírůstek vykazují léta 1998 a 2000. Průměrná hmp za období 1996-2000 klesla na hodnotu 11,1 ‰, přesto v tomto období ještě převyšuje průměrnou hmú o 0,3 ‰. Přirozené přírůstky v letech 1999 a 2001-2004 nabývají záporných hodnot, přičemž v letech 1999, 2001 a 2004 pozorujeme záporné hodnoty i u celkových přírůstků populace. V roce 2004 kulminuje jak záporná hodnota přirozeného přírůstku (-70), tak i záporná hodnota celkového přírůstku (-96). Během let 2001-2004 opět klesla průměrná hmp tentokrát o 1,5 ‰
34
na hodnotu 9,6 ‰. Průměrná hmú si svoji hodnotu udržuje a ve srovnání s průměrnou hmp má o 1,1 ‰ větší hodnotu. Od roku 1991 po rok 2004 pak v ORP Valašské Klobouky došlo k celkovému přírůstku 447 obyvatel.
Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnost správního obvodu ORP Valašské Klobouky od roku 1991 ‰ 18 16 14
hmp
12
hmú
10 8 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 rok
Obr. 5: Graf vývoje hmp a hmú v ORP Valašské Klobouky od roku 1991 do roku 2004 Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní výpočty.
Od roku 1991 se v ORP Valašské Klobouky střídají období charakteristické migračním úbytkem (období 1991–1993, 1999–2000, rok 2004) s obdobími, které vykazují migrační přírůstek (období 1994–1998 a 2001–2003). Od roku 1991 do roku 2004 došlo k celkovému migračnímu přírůstku 61 obyvatel. Během celého tohoto časového úseku počet obyvatel ORP Valašské Klobouky pozvolna rostl, mimo rok 2004. V letech 1991–1993 a 1999–2000 je nárůst obyvatelstva způsoben pouze přirozeným přírůstkem, protože migrační saldo je v těchto časových úsecích záporné. V roce 2004 dochází poprvé k situaci, kdy jsou přirozený přírůstek i migrační saldo záporné. Ve sledovaném období vykazuje nejvyšší migrační přírůstek obec Loučka (336 obyvatel). Tento primát získala zejména kvůli domovu důchodců, jenž je zde vybudován. Naopak s nejvyšším úbytkem obyvatelstva (-77 obyvatel) způsobeného migrací se potýká obec Brumov-Bylnice. Tab. 18: Vývoj migračního salda správního území ORP Valašské Klobouky v letech 19912004 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Migrační -35 -66 -28 3 55 32 51 23 -28 -1 1 33 47 -26 saldo Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní výpočty.
Ve srovnání s dalšími územními jednotkami jimiž jsou Česká republika, Zlínský kraj a okres Zlín, vykazuje obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky trvale vyšší hmp. A to i přes snížení průměrné hmp o 5 ‰ v období let 2001-2004 oproti období 1991-1995. Tradičně
35
vyšší hmp má souvislost s vysokým podílem věřících obyvatel, kteří žijí v ORP Valašské Klobouky, kdy dominantní postavení má římskokatolické vyznání. Průměrná hmú obyvatelstva ORP Valašské Klobouky si po sledované období udržovala téměř totožné hodnoty. Můžeme konstatovat, že prakticky kopíruje vývoj hmú u obyvatelstva České republiky. Po celá 90. léta minulého století si průměrná hmú udržovala nepatrně nižší hodnotu než hmú obyvatelstva ostatních sledovaných územních jednotek. V letech 2001-2004 došlo k mírnému snížení průměrné hmú u ostatních sledovaných jednotek a průměrná hmú obyvatelstva ORP Valašské Klobouky se stává poprvé s hodnotou 10,7 ‰ nejvyšší. Tab. 19: Srovnání vývoje hmp a hmú v jednotlivých obdobích 1991-1995 1996-2000 Území hmp hmú hmp hmú ČR 11,2 11,6 8,8 10,8 Zlínský kraj 11,3 11,0 8,7 10,4 40 ORP 14,6 10,6 11,1 10,8
2001-2004 hmp hmú 9,2 10,6 8,8 10,2 9,6 10,7
Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Porodnost a úmrtnost ve Zlínském kraji v letech 1991 až 2004. Krajská správa ČSÚ Zlín 2005. Vlastní výpočty.
Během zkoumaného období (1991-2004) se počet obyvatel ORP Valašské Klobouky zvýšil o 447 obyvatel. Kladné migrační saldo přispělo k nárůstu velmi malou hodnotou (60 lidí). Hlavní zásluhu na růstu obyvatelstva v regionu má proto přirozený přírůstek populace (386 lidí). Ten si udržuje trvale vysokou hodnotu v rámci Zlínského kraje stejně tak jako i v rámci České republiky. Nicméně hodnota přirozeného přírůstku má v posledních letech klesající tendenci. Tento trend je v České republice běžně pozorovatelný.
40
Správní území ORP Valašské Klobouky.
36
7. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání
41
V roce 2001 z celkového počtu 9 806 zaměstnaných ekonomicky aktivních osob vyjíždělo do zaměstnání 5 417 osob, což se rovná 55,2 %. Nejvíce zaměstnaných (1 241 osob) vyjíždělo za prací z příhraničního Brumova-Bylnice, naopak nejméně zaměstnaných (21 osob) vyjíždělo z obce Haluzice. Co se týče podílu vyjíždějících zaměstnaných EAO na celkovém počtu zaměstnaných EAO obce, největší podíl vykazuje obec Jestřabí s 86,9 % vyjíždějících zaměstnaných osob. Nejmenší podíl vyjíždějících zaměstnaných osob (37,8 %) nacházíme v centru regionu Valašských Kloboukách. S celkového počtu 5 417 vyjíždějících zaměstnaných osob jich pouze 39,9 % vyjíždělo za prací v rámci správního území ORP Valašské Klobouky. Ze zbývajících 60,1 % vyjíždělo 81,8 % zaměstnaných EAO za prací v rámci Zlínského kraje. Mimo Zlínský kraj vyjíždělo 18,2 % z celkového počtu zaměstnaných. Správní území ORP Valašské Klobouky je regionem se záporným saldem pracovní dojížďky. To mělo v roce 2001 hodnotu -2 322, když na území přijíždělo za prací 936 zaměstnaných lidí (z toho 828 denně) a z území vyjíždělo za prací 3 258 zaměstnaných osob (z toho 2 025 denně). Počet obsazených pracovních míst na Valašskokloboucku měl v roce 2001 hodnotu 7 484. To všechno znamená, že zdejší region neposkytuje dostatek pracovních míst a je silně vyjížďkový. Na území ORP Valašské Klobouky se nachází pouze jedna obec, která splňuje kritéria dojížďkového centra. Jedná se o přirozené centrum a správní středisko regionu město Valašské Klobouky (2 543 obsazených pracovních míst, 1 193 dojíždějících za prací, z toho 1 101 denně), které je hlavním směrem dojížďky pro Brumov-Bylnici, Křekov, Poteč, Valašské Příkazy a Vlachovu Lhotu. Celkem 327 osob zde dojíždí za prací zpoza hranic ORP Valašské Klobouky. Město Brumov-Bylnice (1 764 obsazených pracovních míst, 543 dojíždějících za prací) je hlavním směrem dojížďky pouze pro obce Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota, proto těsně nesplňuje kritéria pro centrum dojížďky. Do Brumova-Bylnice dojíždí za prací 105 osob zpoza hranic ORP Valašské Klobouky. Nedaleké centrum dojížďky město Slavičín, které leží mimo hranice ORP Valašské Klobouky, je hlavním směrem pracovní vyjížďky pro obce Rokytnice, Jestřabí, Štítná nad Vláří-Popov, Haluzice a Vlachovice (tyto obce leží na okraji ORP Valašské Klobouky) a dojíždí do něj 650 zaměstnaných EAO z ORP Valašské Klobouky. Významnou roli v otázce pracovní dojížďky hraje i Zlín, do nějž v roce 2001 dojíždělo za prací celkem 684 zaměstnaného EAO z ORP Valašské Klobouky. 41
Kol. autorů: Dojížďka za prací a do škol ve Zlínském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) SLDB 2001.
37
Celkem šest obcí ORP Valašské Klobouky mělo v roce 2001 kladné saldo pracovní dojížďky. Jedná se Haluzice (vel. kat. 0-199), Drnovice, Křekov, Loučku, Valašské Příkazy (vel. kat. 200-499) a Valašské Klobouky. Hodnota salda je nejvyšší u Valašských klobouk (374). Je to dáno funkcí města jako správního střediska. Navíc zde má výrobu největší zaměstnavatel regionu firma Groz Beckert a další významní zaměstnavatelé (LP Plast, Důbrava). Zajímavá je hodnota salda (332) u obce Loučka. Obec s 469 obyvateli je totiž sídlem firem Conec a Polfin Ploština a pro blízké vesnice (Haluzice, Újezd, Vysoké Pole a Drnovice) představuje hlavní směr pracovní vyjížďky. Obec Valašské Příkazy má kladné saldo způsobené zdejším dřevařským závodem, v případě obce Drnovice je kladné saldo způsobeno místním výrobou firmy AVT. Z hlediska pracovní funkce obcí spadalo celkem pět obcí do kategorie obce s výrazně obytnou funkcí. Jednalo se o obce s malým počtem obsazených pracovních míst, jejichž počet obyvatel nepřesahoval hranici 499 kromě obcí Poteč a Nedašova Lhota, což je navíc obec vysoce periferní. Do kategorie obce s funkcí obytnou náleželo celkem pět obcí. Jedná se o obce, z kterých většina zaměstnaných vyjíždí za prací. Obce Návojná a Nedašov mají navíc marginální polohu. Tři obce řadíme do kategorie obcí s funkcí obytně pracovní, jedna obec (Rokytnice) má pracovně obytnou funkci. Tři obce plní pracovní funkci. Valašské Klobouky s titulu správního centra, Drnovice a Křekov poskytují dostatek pracovních míst a mají pracovní potenciál. Obce s funkcí výrazně pracovní jsou na území ORP Valašské Klobouky tři. Jsou to Haluzice, Loučka a Valašské Příkazy. Společné pro tyto obce je malý počet obyvatel, resp. ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž počet obyvatel obce nepřekračuje hranici 499 obyvatel, a velký počet obsazených pracovních míst. Ten mají na svědomí významní zaměstnavatelé, kteří zde mají soustředěnu výrobu (např. Janošík s.r.o. ve Valašských Příkazech atd.).
38
8. Hospodářství 8.1 Doprava Dopravní dostupnost Valašskokloboucka je jedním z hlavních problémů regionu. Nejbližší možné místo, kde je možné se napojit na dálnici (D1), se nachází od loňského roku (2005) ve Vrchoslavicích (okres Prostějov), které jsou od Valašských Klobouk vzdáleny cca 95 km. Základ dopravní sítě regionu42 tvoří silnice I/57, což je trasa spojující hranici s Polskem (hraniční přechod Bartultovice/Trzebina) s hraničním přechodem BrumovBylnice/Horné Srnie43 (silnice vede např. přes Krnov, Opavu, Vsetín a poté pokračuje do Trenčianské Teplé), dále silnice II/495 zajišťující spojení mezi Brumovem-Bylnicí a Uherským Brodem a silnice II/494 (Valašské Klobouky - Haluzice), která se napojuje na silnici II/488 umožňující přístup do Zlína. Od roku 1928 územím ORP Valašské Klobouky prochází koncový úsek železniční trati Hranice na Moravě – Vsetín – Bylnice, který zabezpečuje zejména propojení mezi Bylnicí (kde spoje navazují na trať Brno – Veselí nad Moravou – Uherské Hradiště – Uherský Brod – Brumov-Bylnice) a Horní Lidčí. Zde spoje navazují na rychlíkové tratě směr Vsetín (a dále Hranice na Moravě, Ostrava či Přerov) a Půchov. Územím prochází plynovod,44 který se táhne ve směru jihozápad – severovýchod, a spojuje Slavičín a Valašské Klobouky. Odtud se plyn rozvádí lokální sítí do jednotlivých obcí. Dopravní obslužnost území ORP Valašské Klobouky by měla zkvalitnit plánovaná rychlostní komunikace R 49,45 jenž by měla diagonálně protnout Zlínský kraj, a spojit Hulín s hraničním přechodem Střelná/Strelenka. První fáze stavby se má začít realizovat v letošním roce (2006).
8.2 Zemědělství Největší podíl (46,2 %) na celkové ploše ORP Valašské Klobouky zaujímají lesní plochy. Vodní plochy tvoří 0,7 % rozlohy ORP Valašské Klobouky. Zemědělská půda se na celkové ploše ORP Valašské Klobouky podílí 44,6 %. Největší podíl (48,7 %) na zemědělské půdě pak mají trvale travní porosty. Orná půda má na celkové zemědělské půdě podíl 46,6 %. Zahrady a sady se na zemědělské půdě podílí hodnotou 4,7 %.
42
Kol. autorů: Česká republika. 1: 250 000. Str. 50. Pouze pro automobily s hmotností menší než 3,5t. 44 Kol. autorů: Česká republika. 1: 250 000. Str. 50. 45 http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/Edit/ 43
39
Do oblasti zasahují dvě zemědělské výrobní oblasti. Největší zastoupení (55,4 % území) v regionu má obilnářská oblast, která se rozkládá v níže položených lokalitách. Z této kategorie má dominantní zastoupení podoblast O4 (51,5 % území), která se dá charakterizovat jako oblast se špatnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a technických plodin. Ve výše položených částech Valašskokloboucka se nachází pícninářská výrobní oblast (44,6 % území). Z ní má nejvýraznější zastoupení podoblast P1, jenž má vhodné podmínky pouze pro pěstování sadbových brambor a lnu. Výrobní oblast bramborářská se na území ORP Valašské Klobouky nenachází. Pokud se budeme zabývat cenami zemědělských pozemků46 ORP Valašské Klobouky, zjistíme, že jsou jedny z nejnižších v republice. Nejvyšší průměrná základní cena zemědělských pozemků na území ORP Valašské Klobouky je 3,48 kč/m2 a je určena pro katastr obce Valašské Příkazy. Nejnižší průměrné základní ceny zemědělských pozemků (1,21 kč/m2) jsou stanoveny pro katastr obce Návojná. Nízká hodnota zemědělských pozemků je zapříčiněna nepříliš vhodnými podmínkami pro rostlinou výrobu. Svou roli zde hrají klimatické podmínky, typ půdy a charakter reliéfu (viz kapitola 2).
Půdní fond ORP Valašské Klobouky v roce 2003 1,30% 2,10% 0,70% 21,70% 46,20%
7,20%
20,80%
lesní pozemky trvalé travní porosty zastavěné plochy
orná půda vodní plochy
ostatní plochy zahrady a sady
Obr. 6: Struktura území ORP Valašské Klobouky podle půdního fondu Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2004.
Před rokem 1989 měly obdělávanou půdu v patronaci jednotná zemědělská družstva a státní statky. Po roce 1989 došlo k zásadním změnám ve zdejším zemědělském odvětví. 46
http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb159-05p.pdf
40
Jestliže v roce 1991 bylo v zemědělství zaměstnáno 24,8 % EAO (3096 pracovníků), v roce 2001 se tento podíl snížil na hodnotu 6,0 % (682 pracovníků). Tento trend není regionální záležitostí, pozorovatelný je celorepublikově. V současnosti se na zemědělské výrobě regionu nejvíce přičiňují dvě firmy. První nese název Polfin Ploština Agro s.r.o.47 (25 – 49 zaměstnanců) a hospodaří na výměře 1 736 ha zemědělské půdy. Nosnou plodinou je řepka ozimá, pěstují se i krmné plodiny. Firma se věnuje chovu skotu pro mléčné využití. V roce 2000 byla založena dceřinná společnost Polfin eko s.r.o., která se specializuje na extenzivní chov skotu. Druhou firmou je JAVORNÍK CZ s.r.o.48 Její činností je rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství, kde poměr specializace činí méně než 66%). Firma praktikuje ekologické zemědělství. V roce 2004 zaměstnávala 90 zaměstnanců. Firma AGRO-JMV s.r.o., Valašské Klobouky, která zaměstnávala 35 lidí je v konkurzu. Kromě těchto firem působí na Valašskokloboucku taktéž řada soukromých zemědělců, z nichž se část zabývá ekologickým zemědělstvím.
8.3 Průmysl Stejně jako zemědělství i sféra průmyslu prodělala po roce 1989 celou řadu změn. Před rokem 1989 působily na území ORP Valašské Klobouky velké ekonomické subjekty. Počet zaměstnanců těchto státních podniků byl ve všech případech vyšší než 100. Ve Valašských Kloboukách se nacházely pobočky strojírenských průmyslových podniků PAL MAGNETON (sídlo v Kroměříži) a IGLA (sídlo v Českých Budějovicích). První
podnik zaměstnával v roce 1987 celkem 901 lidí, druhý podnik vykazoval 399 zaměstnanců. Zdejšími významnými zaměstnavateli byla i výrobní družstva Důbrava a Valaška (výroba papučí) existující dodnes. V nedalekém Brumově-Bylnici pak fungoval strojírenský MEZ Brumov (1 597 zaměstnanců), který byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem na území ORP Valašské Klobouky. Spolu s ním fungovaly v Brumově-Bylnici Jihomoravské dřevařské závody Brno (145 zaměstnanců), jenž zde měly jeden ze závodů. Navíc v nedalekém
Slavičíně vyráběly Vlárské strojírny (2 254 zaměstnanců) a pobočku zde měl SVIT Gottwaldov (1 008 zaměstnanců). Slavičín stejně tak jako Vsetín, kde se nacházela Zbrojovka (6 654 zaměstnanců) a MEZ (2 840 zaměstnanců), znamenaly pro obyvatelstvo
Valašskokloboucka pracovní dojížďková centra mimo území ORP Valašské Klobouky. Uvnitř ORP Valašské Klobouky plnily funkci dojížďkového pracovního centra výše zmiňované Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice.
47 48
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu (dále jen RES) tamtéž
41
Z výsledků sčítání lidu v roce 1991 vyplývá, že celkem 43,3 % EAO Valašskokloboucka bylo zaměstnaných v průmyslu. V roce 2001 poklesl tento podíl na hodnotu 38,9 %. Ani oblast Valašskokloboucka se nevyhnula restrukturalizaci průmyslu. Do současnosti většina již zmíněných ekonomických subjektů prošla restrukturalizací nebo zanikla, případně je v likvidaci. Nyní patří mezi nejvýznamnější průmyslové zaměstnavatele v regionu níže uvedené firmy. Tab. 20: Nejvýznamnější průmyslový zaměstnavatelé ve správním obvodu ORP Valašské Klobouky Název firmy Groz-Beckert Polfin Ploština s.r.o. TVD CEBES a.s. Janošík Jiří s.r.o.
Počet zaměstnanců 700 230 207 180 153
OKEČ 912000 252200 312000 311000 203000
AVT s.r.o.
138
251200
ELSEREMO,a.s. 115 DŮBRAVA 105 CONEC, s.r.o. 100 LP Plast, s.r.o. 100 TOFI CZ, spol. s r.o. 57 Pramen: RES. HBI Monitor. Vlastní zpracování
281100 245100 312000 252400 182100
Sídlo Valašské Klobouky Loučka Rokytnice Brumov-Bylnice Valašské Příkazy Vsetín (výroba v obci Drnovice) Brumov-Bylnice Valašské Klobouky Loučka Valašské Klobouky Valašské Klobouky
Rok založení 1995 1998 2001 1999 1991
1995
1991 1960 1996 1992 1998
Groz-Beckert je největším zaměstnavatelem na Valašskokloboucku. Je to de facto bývalá
Igla. Firma vznikla v roce 1995 s příchodem německého kapitálu. Podnik se specializuje na výrobu zařízení pro textilní průmysl, ve zdejším závodě je hlavní složkou výroby produkce kovových jehel do šicích strojů. Polfin Ploština je druhý největší zaměstnavatel regionu. Společnost vznikla v roce1998
po zprivatizování JZD Ploština. Firma vyrábí široké spektrum výrobků, jako jsou plastové obaly, hydraulické agregáty, kovové komponenty pro automobilový průmysl, obuv a výrobky galanterie. TVD je v pořadí třetím největším zaměstnavatelem v regionu. Firma se zabývá výrobou
elektrických řídících, rozvodných a spínacích zařízení. CEBES a.s. vyrábí sběrací ústrojí točivých elektrických strojů. Konkrétně se jedná o
sběrací kroužky, komutátory (lisované, šroubené) a kartáčové držáky. Tato akciová společnost vznikla v roce 1999 po zprivatizování strojírenského MEZu. Janošík Jiří s.r.o. působí v oblasti dřevařského průmyslu. Postupem doby se firma
vyprofilovala jako výrobce dřevěných oken a dveří.
42
ANTIVIBRATIONSTECHNIK s.r.o. je německá firma, která sídlí na Vsetíně, nicméně
výroba je lokalizována v obci Drnovice. Firma produkuje gumové výrobky s antivibračním účinkem zejména pro automobilový průmysl. Podnik je členem konglomerátu WOCO. ELSEREMO,a.s. se věnuje projekci, dodávkám a montážím elektrických silnoproudých a
slaboproudých elektrických rozvodů a zařízení do 1000 V. Dále vyrábí kovové konstrukce pro stavební průmysl. DŮBRAVA je chemické výrobní družstvo. Hlavní činností firmy je výroba „bytové
chemie“ (změkčovací, bělící, čistící prášky, konzervační prostředky, kosmetika). Kromě toho se zde vyrábí lepenkové krabice a firma se zabývá galanterií. CONEC, s.r.o. je německá firma, zabývá se výrobou produktů elektrotechnického
průmyslu, konkrétně spojovacích a regulačních součástek, měřících přístrojů a konektorových adaptérů. LP Plast, s.r.o. vyrábí vyfukované obaly od 0,1 l po 10l kanystry, včetně potisku, do
kterých odběratelské firmy plní oleje, nemrznoucí směsi, čistící prostředky, kosmetiku a potraviny. V roce 2001 došlo k převzetí výroby bývalého výrobního družstva Valaška. Firma se proto věnuje i výrobě textilu (se zaměřením na výrobu tkaných přikrývek a humanitárních dek) a výrobě obuvi (se zaměřením na výrobu tradičních valašských papučí a dětské obuvi). TOFI CZ, spol. s r.o. produkuje výrobky textilního průmyslu, jako jsou pracovní oděvy,
zásahové oděvy (hasičské oděvy), doplňkový textil a spodní prádlo. Součástí výroby je také produkce pracovních bot. Stavebnictví prodělalo po roce 1989 taktéž změny. V roce 1991 registrujeme 7,64 % EAO zaměstnaného ve stavebnictví, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na hodnotu 15,46 %. V regionu působí např. firmy49 STALO spol., která se zabývá pozemním a inženýrským stavitelstvím, a firma VK-STAVPOL, spol. s r. o., která se navíc zaměřuje na nákup a prodej stavebního materiálu. Obě firmy zaměstnávají do dvaceti pracovníků. Významný zaměstnavatel ve stavebním odvětví na Valašskokloboucku chybí.
8.4 Služby Po roce 1989 byla na území ORP Valašské Klobouky sféra služeb hospodářským odvětvím, které zaznamenalo největší nárůst zaměstnaného EAO. V roce 1991 byl při sčítání zjištěn 24,23% podíl EAO zaměstnaného ve službách. Oproti roku 1991 se podíl EAO zaměstnaného ve službách zvýšil o 15,41 procentního bodu na hodnotu 39,64 % zjištěnou během sčítání obyvatelstva v roce 2001. 49
tamtéž
43
Největší podíl EAO zaměstnaného ve službách na území ORP Valašské Klobouky tvoří lidé zaměstnaní ve zdravotnictví50 a ve školství. V obvodě ORP Valašské Klobouky existuje 22 ordinací obvodních lékařů, ve Valašských Kloboukách poliklinika (33 zdravotních subjektů) a v regionu navíc dalších 5 zdravotních zařízení (penzion pro důchodce, dům s pečovatelskou službou). Co se týče školství51 na území ORP Valašské Klobouky funguje 15 mateřských škol, 10 základních škol a 3 střední školy. Významný podíl mezi zaměstnanými v terciérní sféře mají státní úředníci zaměstnaní na obecních úřadech. Jedná se zejména o obecní úřad Valašské Klobouky, který z titulu obce s rozšířenou působností vykonává správu regionu, a obecní úřad v Brumově-Bylnici se statutem obce s pověřeným obecním úřadem.
Struktura EAO ORP Valašské Klobouky zaměstnaného ve službách 15,83%
20,10%
10,55% 24,62% 13,07% 15,83% obchod, opravy motor. vozidel a spotř.zboží
pohostinství a ubytování
doprava, pošty a telekomunikace
veřejná správa, obrana, soc.zabezpečení
školství, zdravotn., veterin. a sociální činnosti
ostatní
Obr. 7: Struktura obyvatelstva ORP Valašské Klobouky zaměstnaného v terciéru Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ Zlín 2004.
Mezi soukromými ekonomickými subjekty, které podnikají v oblasti služeb, zaměstnávají nejvíc EAO obchody a také firmy specializující se na opravy automobilů a spotřebního zboží. Celkem 13,07 % EAO zaměstnaných v terciérní sféře se živí v oblasti dopravy, pošt a telekomunikace.
8.5 Trh práce Během sledovaného období si míra registrované nezaměstnanosti udržuje vysoké hodnoty. Nejnižší míru registrované nezaměstnanosti (12,4 %) pozorujeme na konci roku 2001. Poté 50 51
Kol. autorů: Profil města Valašské Klobouky. Str. 30-33. Tamtéž. Str. 34.
44
míra registrované nezaměstnanosti dosahuje vysokých hodnot překračujících 13 %. Až na konci roku 2005 klesá míra registrované nezaměstnanosti pod 13% hranici, což je ale způsobeno změnou metodiky výpočtu. S nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti se potýkaly příhraniční obce Návojná, Nedašov a Študlov, jejichž poloha je, dá se říci, marginální, a hraniční město Brumov-Bylnice. U všech jmenovaných sídel překračuje míra registrované nezaměstnanosti hodnotu 15 % a vůbec nejvyšší hodnotu 18,1 % dosahuje v případě obce Nedašov. Naopak suverénně nejnižší míra registrované nezaměstnanosti (3,6 %) se váže k obci Loučka, ve které je lokalizováno několik významných zaměstnavatelů regionálního významu (viz. výše). Město Valašské Klobouky se na konci roku 2005 potýkalo s vysokou 13,2% mírou registrované nezaměstnanosti. Tab. 21: Tabulka vývoje nezaměstnanosti ORP Valašské Klobouky Vývoj nezaměstnanosti ORP Valašské Klobouky Počet uchazečů o Datum EAO práci 31. 12. 2001 11 028 1 366 31. 12. 2002 11 028 1 447 31. 12. 2003 11 295 1 536 31. 12. 2004 11 295 1 570 31. 12. 2005 11 295 1 446 52 Pramen: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem. Vlastní zpracování.
Míra registrované nezaměstnanosti 12,4 % 13,1 % 13,6 % 13,9 % 12,8 %
Valašskokloboucko je díky své poloze oblastí s tradičně vysokou nezaměstnaností. Míra registrované nezaměstnanosti ORP Valašské Klobouky činila na konci loňského roku (2005) 12,8 % a převyšovala míry registrované nezaměstnanosti všech ostatních územních jednotek53 – okres Zlín (8,0 %), Zlínský kraj (9,2 %), Česká republika (8,8 %) - více než o 3,6 %. Taktéž mezi obcemi s rozšířenou působností okresu Zlín, který vykazuje relativně nízkou míru registrované nezaměstnanosti, dosahuje ORP Valašské Klobouky nejvyšších hodnot míry registrované nezaměstnanosti, když míry registrované nezaměstnanosti ostatních ORP nepřekračují hranici 8,5 %.
52
Zde již dosažitelní uchazeči o práci: uchazeči schopní okamžitého nástupu do zaměstnání. Tedy ne například lidé ve výkonu trestu, lidé na mateřské dovolené, lidé ve zdravotní neschopnosti atd. Viz. také úvod. 53 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem.
45
9. SWOT analýza Silné stránky •
Krajinně atraktivní území: do celé východní části regionu zasahuje CHKO Bílé
Karpaty. •
Kvalitní životní prostředí: z hlediska ochrany ovzduší a vod nejsou problémy.
Kvalita lesů je na vysoké úrovni, byla provedena sanace skládky Mirošov. •
Možnost kvalitního vzdělání ve Valašských Kloboukách: mimo základní školu se
zde nachází ještě Základní umělecká škola, Střední odborné učiliště zemědělské, Gymnázium a Obchodní akademie, Odborné učiliště a praktická škola. Spádová oblast v případě vzdělání přesahuje hranice ORP. •
Plochy pro rozvoj podnikání: ve správním území ORP Valašské Klobouky je
dostatek vhodných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. Př.: Valašské Klobouky lokality Trhovisko, Lipina, areál bývalého státního statku, areál bývalého podniku PAL. Vybavení technickou infrastrukturou existuje u většiny ploch. •
Vysoký podíl předproduktivní složky obyvatelstva: tato skupina obyvatel chápaná
jako potenciál rozvoje zkoumaného území má v regionu nadprůměrné zastoupení. •
Vysoký podíl rodáků: u lidí žijících v místě svého narození existuje předpoklad
k větší provázanosti s prostředím, ve kterém žijí. •
Vysoký podíl věřících obyvatel: u této skupiny lidí předpoklad k pozitivnímu
přístupu k životu – práci (např. teorie Maxe Webera).
• Pořádání kulturních akcí: akce jako Mikulášský jarmek, Valašské Kumštovní, Setkání muzikantů v Bílých Karpatech a akce konané na brumovském hradě svým charakterem čím dál víc přesahují regionální význam.
Slabé stránky •
Dopravní napojení na okolí: s tím související dopravní obslužnost (po 16. hodině a
ve dnech pracovního klidu, návaznost spojů) a kvalita silničních komunikací. •
Migrační saldo: střídají se minimální kladné hodnoty s hodnotami zápornými.
•
Nízká vzdělanost obyvatelstva: velmi slabý podíl vysokoškolsky vzdělaných.
•
Rozvoj
bytové
výstavby
ve
městech:
problémy
majetkoprávní,
absence
infrastruktury.
• Řídká síť cyklostezek: přitom výchozí podmínky pro cykloturistiku, která je dynamicky se rozvíjející součásti turismu, jsou ideální.
46
Příležitosti •
Členství ČR v EU o možnost přístupu ke zdrojům strukturálních fondů: zvýšení přísunu financí o rozvoj partnerství se zahraničními obcemi a regiony: zvýšení povědomí o regionu za hranicemi ČR, nabízí se možnost tvorby společných projektů, oboustranného rozvoje cestovního ruchu, apod.
•
Nabídka pro volný čas obyvatel větších měst: díky kvalitnímu životnímu prostředí,
malebné okolní krajině a relativně nízkým nákladům na ubytování splňuje region dobré výchozí předpoklady pro tuzemskou turistiku. •
Spolupráce obcí: na základě principu partnerství v rámci mikroregionů (i
přesahujících ORP Valašské Klobouky) vytváření společných projektů. •
Vstup nových investorů a oborů do města a rozvoj malého a středního podnikání:
firmy malé a střední velikosti (co se počtu zaměstnanců týká) můžou přispět nejen ke zvýšení zaměstnanosti, ale také podporují celkový hospodářský a společenský rozvoj města.
• Zvyšování podílu vzdělaného obyvatelstva: možnost příchodu investora s nárokem na kvalifikaci pracovních sil.
Ohrožení •
Nepříznivý
demografický
vývoj:
jednoduše
řečeno
„stárnutí
populace,“
celorepublikový problém blízké budoucnosti. o zvyšování podílu obyvatel v poproduktivním věku o záporný přirozený přírůstek obyvatel a vyšší průměrná délka života o snižující se podíl obyvatel předproduktivního věku •
Neustávající odliv mladých lidí: odchod z existenčních důvodů – pracovní
příležitosti, ale také kvůli širšímu spektru služeb a možnosti trávení volného času. •
Stabilně vysoká nezaměstnanost: na Valašskokloboucku přesahuje míra registrované
zaměstnanosti dlouhodobě hranici 12 % bez vyhlídek na její brzké snížení. •
Zvyšování podílu nevyužívaných hospodářských objektů: u nevyužívaných
hospodářských objektů, bude docházet k jejich chátrání - estetická hlediska, úplná ztráta možnosti využití. Př.: areál bývalého JZD ve Vysokém Poli.
47
10. Závěr Správní území obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky je příhraniční oblastí na východě České republiky. V historii bylo vždy nedílnou součástí zemí koruny české. Zároveň se jednalo o její nejchudší a často opomíjenou oblast. To se projevilo v období socialismu, kdy bylo na region nahlíženo jako na silně periferní oblast, což na druhou stranu vedlo k zachování neporušené přírody. Periferní poloha není to jediné, co způsobuje špatnou dostupnost regionu, svůj vliv mají taktéž přírodní podmínky. Na východě správního území ORP Valašské Klobouky představuje Komonecký hřbet přirozenou bariéru od zbytku okresu Zlín. V praxi to znamená velmi špatnou dopravní dostupnost oblasti. Stávající situaci by mohla výrazně změnit výstavba plánované rychlostní komunikace R 49. Zlepšení dopravní obslužnosti a v důsledku toho větší dostupnost území by měly vést ke zatraktivnění oblasti z pohledu potencionálních investorů. Jejich případný příchod do oblasti Valašskokloboucka by následně mohl řešit aktuální stav silně vyjížďkového regionu a zdejší situaci na trhu práce. Ta není vůbec příznivá, míra registrované nezaměstnanosti je nejvyšší v celém okrese Zlín, přední příčky zaujímá i v rámci České republiky. Tíživá situace v zaměstnanosti je hlavním motivem pro odchod mladých lidí, jejichž podíl na zdejším obyvatelstvu je tradičně vysoký, mimo území ORP Valašské Klobouky hlavně do větších měst jako jsou Zlín a Brno. Valašskokloboucký region doposud čelil tomuto depopulačnímu trendu velmi vysokou porodností (jedna z nejvyšších v České republice), jejíž hodnota však počínaje rokem 1991 neustále klesá. Proto bude do budoucna nutné tuto skupinu lidí v regionu udržet. K tomu by mohly dopomoci nutné investice do bytové zástavby (hlavně ve městech) a příchod výše zmíněných investorů. Území ORP Valašské Klobouky jim může nabídnout infrastrukturou vybavené plochy vhodné pro podnikání, které můžou být zajímavé pro malé a střední firmy. Ideální není prezentace území. Jednak prezentace v rámci České republiky, ale hlavně v zahraničí. Mimo hranice země by se prezentace mohla realizovat například formou partnerství zdejších měst s městy ve státech Evropské unie. Uvnitř České republiky se tak může dít díky projektům a pořádáním akcí v rámci mikroregionů. V neposlední řadě by měl region více těžit ze své zachovalé přírody. Její atraktivita, kvalitní životní prostředí a specifický ráz krajiny spolu s nízkými náklady na ubytování znamenají splněné výchozí předpoklady pro tuzemskou turistiku.
48
Summary The objective of this bachelor work is to carry out social-geographic characterization of administration area of the municipality with extended competence Valašské Klobouky. The historican development of the region is made at first and is followed by psychical-geographic characteristic and by structure of population and its migration. Then is made analysis of economical characteristic with description of changes at the labour market. At the end of this work is carried out SWOT analysis. Key words: social-geographic analysis, municipality with extended competence, Valašské
Klobouky, population.
49
Seznam užité literatury a zdrojů Literatura •
Bartoš, J.-Schulz, J.-Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 18481960. Svazek VIII. Ostrava 1982.
•
Culek, M., kol.: Biogeografické členění České republiky. Praha 1996.
•
Hosák, L.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek I. Ostrava 1967.
•
Kocích, M.: Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1960. Opava 1997.
•
Kol. autorů: Dojížďka za prací a do škol ve Zlínském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) SLDB 2001. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2003.
•
Kol. autorů: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2006.
•
Kol. autorů: Porodnost a úmrtnost ve Zlínském kraji v letech 1991 až 2004. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2005.
•
Kol. autorů: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Díl I. Svazek I. Praha 1978.
•
Kol. autorů: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Díl II. Svazek I. Praha 1978.
•
Kol. autorů: Sčítání lidu, domů, bytů 2001. Okres Vsetín. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2003.
•
Kol. autorů: Sčítání lidu, domů, bytů 2001. Okres Zlín. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2003.
•
Kol. autorů: Sčítání lidu, domů, bytů 2001. Zlínský kraj. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2003.
•
Kol. autorů: Věkové složení obyvatelstva. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2005.
•
Kol. autorů: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v okrese Vsetín. Vsetín 1992.
•
Kol. autorů: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v okrese Zlín. Zlín 1992.
•
Kol. autorů: Základní demografické údaje. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2005.
•
Kol. autorů: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ, Zlín 2004.
•
Kohoutek, J.: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín 1995.
•
Mackovčin, P.-Jatiová, M.: Chráněná území ČR II. Zlínsko. Praha 2002.
•
Odehnal, P.: Z příběhů města Valašské Klobouky. Valašské Klobouky 2005.
50
•
Peřinka, F., V.: Vlastivěda moravská. Okres Valašskoklobucký. Brno 1905.
•
Spěváček, V.: Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha 2002.
Internetové zdroje •
www.czso.cz
•
www.mpsv.cz/cs
•
www.mvcs.cz
•
www.rsd.cz
•
www.valasskeklobouky.cz
Mapová díla •
Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Společnost pro životní prostředí, Brno 1996.
•
Kol. autorů: Česká republika. 1:250 000. Geografická služba armády České republiky, Dobruška 2004.
•
Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno 1971.
•
25-342 Vlachovice. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Brno 1995.
•
25-344 Slavičín. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Brno 1995.
•
25-431 Valašské Klobouky. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Brno 1995.
• 25-433 Brumov. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Brno 1995.
51
Seznam příloh Příl. 1: Vymezení působnosti ORP Valašské Klobouky. Příl. 2: Mapa hustoty obyvatelstva ORP Valašské Klobouky. Příl. 3: Mapa vzdělanostní struktury obyvatelstva ORP Valašské Klobouky. Příl. 4: Mapa míry registrované nezaměstnanosti obyvatel ORP Valašské Klobouky. Příl. 5: Mapa struktury EAO ORP Valašské Klobouky. Příl. 6: Počet obyvatel obcí správního obvodu ORP Valašské Klobouky k 31.12.2004. Příl. 7: Vývoj počtu obyvatel obcí ORP Valašské Klobouky od roku 1869. Příl. 8: Věkové složení obyvatelstva ORP Valašské Klobouky. Příl. 9: Vývoj rozmístění obyvatelstva dle kategorií velikosti obcí ORP Valašské Klobouky. Příl. 10: Národnostní složení obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky. Příl. 11: Religiozita obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky. Příl. 12: Struktura vzdělanosti obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky. Příl. 13: Obyvatelstvo obcí ORP Valašské Klobouky dle ekonomické aktivity. Příl. 14: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky dle odvětví. Příl. 15: Obyvatelstvo obcí ORP Valašské Klobouky podle rodáctví. Příl. 16: Pohyb obyvatelstva obcí správního obvodu ORP Valašské Klobouky za prací. Příl. 17: Klasifikace obcí ORP Valašské Klobouky podle pracovní funkce. Příl. 18: Průměrné základní ceny zemědělských pozemků a zemědělské výrobní oblasti podle
katastrů jednotlivých obcí ORP Valašské Klobouky k 1. 1. 2006. Příl. 19: Nezaměstnanost v obcích ORP Valašské Klobouky k 31. 12. 2005. Příl. 20: Věková pyramida obyvatelstva ORP Valašské Klobouky
Příl. 6
Tab. 1: Počet obyvatel obcí správního obvodu ORP Valašské Klobouky k 31.12.2004 Obec Brumov-Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří-Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Výměra obce [ha] 5630 761 408 389 385 758 801 1245 933 1056 995 2842 944 732 1243 2693 233 382 2239 1211
Počet obyvatel 6067 446 71 313 158 469 727 1418 741 750 588 2343 515 342 1192 5165 271 244 1524 783
Hustota zalidnění [obyv./km2] 107,8 58,6 17,4 80,5 41,0 61,9 90,8 113,9 79,4 71,0 59,1 82,4 54,6 46,7 95,9 191,8 116,3 63,9 68,1 64,7
Pramen: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně 2006. Vlastní zpracování.
Příl. 7
Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obcí ORP Valašské Klobouky od roku 1869 (I) Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
1869 abs.
1880 abs. bi
1890 abs. bi
1900 abs. bi
1910 abs. bi
1921 abs. bi
1930 abs. bi
3495
3607
103,2
3264
93,4
3844
110,0
4009
114,7
3824
109,4
4394
125,7
489 140 352 260 440 438 683
502 176 415 291 449 476 701
102,7 125,7 117,9 111,9 102,0 108,7 102,6
512 164 458 287 434 467 771
104,7 117,1 130,1 110,4 98,6 106,6 112,9
530 158 455 270 443 440 803
108,4 112,9 129,3 103,8 100,7 100,5 117,6
572 161 463 280 435 465 785
117,0 115 131,5 107,7 98,9 106,2 114,9
583 150 454 269 419 482 812
119,2 107,1 129,0 103,5 95,2 110,0 118,9
568 156 473 289 431 495 898
116,2 111,4 134,4 111,2 98,0 113,0 131,5
522
567
108,6
533
102,1
569
109,0
532
101,9
511
97,9
562
107,7
633 417
635 449
100,3 107,7
624 449
99,6 107,7
688 493
108,7 118,2
616 554
97,3 132,9
666 557
105,2 133,6
716 667
113,1 160,0
1462
1465
100,2
1720
117,6
1836
125,6
1784
122,0
1994
136,4
2048
140,1
522 381 782
527 419 807
101,0 110,0 103,2
564 442 831
108,0 116,0 106,3
583 465 937
111,7 122,0 119,8
589 436 1042
112,8 114,4 133,2
603 444 1007
115,5 116,5 128,8
605 487 1010
115,9 127,8 129,2
3364
3509
104,3
3764
111,9
3689
109,7
3727
110,8
3446
94,6
3364
100,0
183
173
94,5
184
100,5
220
120,2
202
110,4
200
109,3
193
105,5
287
329
114,6
317
110,5
323
112,5
344
119,9
340
118,5
333
116,0
1170
1281
109,5
1352
115,6
1353
115,6
1311
112,1
1322
113,0
1300
111,1
565
577
102,1
627
111,0
636
112,7
663
117,3
661
117,0
674
119,3
Příl.7
Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obcí ORP Valašské Klobouky od roku 1869 (II) Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
1950 abs. bi
1961 abs. bi
1970 abs. bi
1980 abs. bi
1991 abs. bi
4505
128,9
5225
149,5
5532
158,3
5795
165,8 5924
169,5 6091
221,2
554 113 485 279 426 490 956
113,3 80,7 137,8 107,3 96,8 111,9 140,0
668 141 584 274 455 617 1215
136,6 100,7 165,9 105,4 103,4 140,9 177,9
597 124 530 252 413 691 1271
122,1 88,6 150,6 96,9 93,9 157,8 186,1
542 110,8 480 99 70,7 86 346 98,3 315 197 75,8 172 398 90,5 364 760 173,5 722 1295 189,6 1362
98,2 451 61,4 74 89,5 319 66,2 163 82,7 483 164,8 720 199,4 1445
92,2 52,9 90,6 62,7 109,8 164,4 211,6
613
117,4
766
146,7
742
142,1
747
143,1
730
139,8
735
140,8
666 612
105,2 146,8
791 675
125,0 110,3
755 664
119,3 159,2
708 723
111,8 173,4
731 603
115,5 144,6
764 591
120,7 141,7
1954
133,7
2355
161,1
2363
161,6
2368
162,0 2348
160,6 2344
160,3
572 502 1058
109,6 131,8 135,3
662 562 1266
126,8 147,5 161,9
609 522 1194
116,7 137 152,7
601 115,1 500 415 108,9 322 1155 147,7 1179
95,8 518 84,5 327 150,8 1222
99,2 85,8 156,3
3363
100,0
4026
119,7
4218
125,4
4692
139,6 5028
149,5 5191
181,3
199
108,7
233
127,3
234
127,9
234
127,9
233
127,9
232
126,8
336
117,1
355
123,7
353
123,0
310
108,0
264
92,0
242
84,3
1260
107,7
1559
133,2
1544
132,0
1547
132,2 1566
133,8 1544
132,0
743
131,5
926
163,9
932
165,0
857
151,7
136,6
134,3
772
2001 abs. bi
759
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1870. Praha 1978. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty. Pozn.: bi = bazický index. V letech 1890 a 1921 nezapočítány Brumovu-Bylnici místní části Sv. Štěpán a Sv. Sidonie (údaje nejsou k dispozici).
Příl. 8
Tab. 3: Věkové složení obyvatelstva ORP Valašské Klobouky Obec
Brumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Z toho dle produktivity [%] Obyvatelst vo předproduktivní produktivní poproduktivní 6091 19,5 64,1 16,4 451 18,2 62,3 19,5 74 16,2 50,0 33,8 319 17,9 62,7 19,4 163 18,4 58,3 23,3 483 14,1 48,9 37,1 720 20,6 59,0 20,4 1445 23,4 61,0 15,6 735 26,1 62,3 11,6 764 20,7 63,0 16,4 591 16,9 59,4 23,7
2344
518 327 1222 5191 232 242 1544 759
18,9 23,9 22,0 21,3 19,5 18,5 18,2 18,8 22,9
63,7 59,1 58,7 63,2 62,8 66,4 61,6 63,6 61,7
Průměrný věk
17,4 17,0 19,3 15,6 17,7 15,1 20,3 17,6 15,4
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
36,3 37,7 43,5 37,7 39,7 47,7 36,9 34,4 31,9 35,4 40,3
36,7
35,7 36,0 35,2 36,9 36,5 39,0 36,7 34,6
Příl. 9
Tab. 4: Vývoj rozmístění obyvatelstva dle kategorií velikosti obcí ORP Valašské Klobouky
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
0 - 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 a více Podíl Podíl Podíl Podíl Podíl na na na na na Prům. Prům. Prům. Prům. Prům. Počet počtu Počet počtu Počet počtu Počet počtu Počet počtu počet počet počet počet počet obcí obyv. obcí obyv. obcí obyv. obcí obyv. obcí obyv. obyv. obyv. obyv. obyv. obyv. ORP ORP ORP ORP ORP [%] [%] [%] [%] [%] 2 2,0 162 8 18,5 383 6 22,4 618 2 15,9 1316 2 41,4 3429 2 2,0 175 7 16,3 404 7 24,9 617 2 15,8 1373 2 41,0 3558 2 1,9 174 7 16,1 408 7 25,2 637 2 17,3 1536 2 39,6 3514 1 0,8 158 8 16,6 389 7 25,3 678 2 17,0 1595 2 40,2 3767 1 0,9 161 7 13,8 375 7 22,7 616 3 21,8 1379 2 40,8 3868 1 0,8 150 7 13,9 373 7 23,4 628 3 23,1 1441 2 38,8 3635 2 1,8 175 6 12,8 418 7 23,9 670 2 11,8 1155 3 49,9 2586 2 1,6 156 5 10,2 403 8 26,5 652 3 21,7 1424 2 40,0 3934 1 0,6 141 4 5,6 329 9 26,8 695 3 17,3 1347 3 49,7 3084 1 0,5 124 4 5,3 313 9 25,7 671 3 17,0 1336 3 51,5 3250 2 1,2 148 5 7,2 341 7 20,8 705 3 16,8 1332 3 54,0 4285 2 1,1 129 6 8,4 330 6 17,1 676 3 17,3 1369 3 56,1 4433 2 1,0 119 6 8,5 342 6 16,9 681 3 17,4 1404 3 56,3 5641
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1870. Praha 1978. SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní výpočty.
Příl. 10
Tab. 5: Národnostní složení obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Podíl obyvatelstva dle národnosti [%] romská polská německá
česká
slovenská
95,9
1,6
0,1
0,1
97,6 98,7 98,8 98,2 97,7 97,9 96,2 95,2 97,8 98,0
0,7 1,4 0,9 1,2 0,9 0,7 2,2 3,4 0,1 1,4
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
98,3
0,9
96,9 97,6 97,6
ostatní
nezjištěno
0,1
0,9
1,3
0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
1,6 0,0 0,3 0,6 1,5 0,1 1,3 0,3 1,2 0,7
0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,2 1,0 0,9 0,0
0,0
0,1
0,0
0,1
0,6
1,2 0,9 0,6
0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,1
0,0 0,0 0,0
0,0 1,5 1,2
1,9 0,0 0,6
95,8
1,2
0,0
0,1
0,0
1,3
1,6
96,1 99,2 97,6 99,0
1,3 0,4 1,2 0,9
0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 0,0 0,0
1,3 0,4 0,4 0,1
1,3 0,1 0,8 0,0
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní vypracování.
Příl. 11
Tab. 6: Religiozita obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky Zjištěno
Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Podíl věřících [%]
Podíl lidí bez Z toho římskokatolická církev [%] vyznání [%]
Nezjištěno
79,3
96,6
14,6
6,1
94,5 90,4 94,4 92,0 87,8 94,3 97,0
96,5 100,0 99,7 99,3 95,3 99,4 99,8
2,2 9,6 5,6 4,9 6,8 4,0 1,5
3,3 0,0 0,0 3,1 5,4 1,7 1,5
96,9
99,3
2,6
1,5
88,1 83,9
98,1 96,8
6,4 13,4
5,5 2,7
91,5
98,0
4,9
3,6
93,6 89,6 81,3
99,0 100,0 95,8
1,0 5,5 11,3
5,4 4,9 7,4
74,6
93,6
16,9
8,5
88,8
97,1
2,6
8,6
96,7
97,0
3,3
0,0
87,9
93,4
6,1
6,0
94,1
99,3
4,7
1,2
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Příl. 12
Tab. 7: Struktura vzdělanosti obyvatelstva obcí ORP Valašské Klobouky Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Obyvatelstvo 15tileté a starší [%]
základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
80,5
26,3
43,2
25,9
4,6
81,8 83,8 82,1 81,6 85,9 79,4 76,6
32,8 38,7 32,1 31,6 46,5 39,3 36,3
42,0 45,2 45,8 42,9 32,7 42,5 44,9
20,3 16,1 19,8 21,8 18,6 32,6 16,5
2,9 0,0 2,3 0,7 2,2 2,6 2,3
73,9
37,9
45,7
14,7
1,7
79,3 83,1
30,0 31,9
39,8 46,6
27,9 18,9
2,3 2,6
81,1
33,4
40,6
21,6
4,4
76,1 80,0 78,7
32,5 39,6 29,5
48,4 43,9 44,8
17,8 12,9 20,9
1,3 2,6 4,8
80,5
24,7
38,4
28,9
8,0
81,5
24,9
41,8
30,7
2,6
81,8
39,4
40,4
18,2
1,0
81,2
39,4
40,4
18,2
1,0
77,1
33,8
49,2
14,7
2,3
Z toho dokončený stupeň vzdělání [%]
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Příl. 13
Tab. 8: Obyvatelstvo obcí ORP Valašské Klobouky dle ekonomické aktivity Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Podíl ekonomicky aktivních obyv. [%]
zaměstnaní
47,8
84,7
15,3
52,2
49,2 37,8 48,0 42,3 34,2 38,3 44,7
90,1 92,9 85,0 89,9 93,3 85,9 81,3
9,9 7,1 15,0 10,1 6,7 14,1 18,7
50,8 72,2 52,0 57,7 65,8 71,7 55,3
42,6
78,0
22,0
57,4
46,6 45,3
86,8 89,2
13,2 10,8
53,4 54,7
46,5
89,8
10,2
53,5
45,9 45,3 51,1
80,7 87,8 92,5
19,3 12,2 7,5
54,1 54,7 48,9
47,4
88,1
11,9
52,6
52,3
92,6
7,4
47,7
45,0
88,1
11,9
55,0
47,2
90,0
10,0
52,8
48,1
93,2
6,8
51,9
Z toho [%] nezaměstnaní
Podíl ekonomicky neaktivního obyv. [%]
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
Příl. 14
Tab. 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ORP Valašské Klobouky dle odvětví Obec
Broumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Z toho pracující v [%] sekundér primér stavebni průmysl ctví
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Nezjištěno [%]
Zjištěno [%]
2 911
4,7
95,3
5,3
39,6
13,6
41,5
222 28 153 69 165 276 646
5,0 0,0 5,2 4,4 7,3 5,1 3,4
95,1 100,0 94,8 95,6 92,7 94,9 96,6
6,2 10,7 4,1 3,0 12,4 7,3 5,5
45,0 64,3 31,7 43,9 43,1 41,6 32,9
10,9 3,6 27,6 13,6 11,1 17,2 31,4
38,3 21,4 36,6 39,4 33,3 34,0 30,3
313
3,2
96,8
7,9
32,3
30,7
29,0
356 268
6,5 9,0
93,5 91,0
4,8 6,6
36,0 47,1
17,4 17,2
41,7 29,1
1 090
4,0
96,0
11,5
34,3
19,2
35,0
238 148 625
2,5 10,1 9,0
97,5 89,9 91,0
7,3 12,8 7,4
53,5 52,6 39,3
13,8 13,5 13,4
25,4 21,1 39,9
2 463
7,8
92,2
2,9
35,1
9,8
52,3
122
10,7
89,3
5,5
50,5
11,9
32,1
109
9,2
90,8
2,0
46,5
14,1
37,4
728
13,9
86,1
6,1
38,4
17,4
38,1
365
4,1
95,9
8,9
56,6
14,3
20,3
Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
terciér
Příl. 15
Tab. 10: Obyvatelstvo obcí ORP Valašské Klobouky podle rodáctví Obec Brumov-Bylnice Drnovice
Počet obyvatel 6091 451
Rodáci abs. 4201 313
Rodáci [%] 69,0 69,4
Haluzice Jestřabí
74 319
41 207
55,4 64,9
Křekov
163
115
70,6
Loučka Návojná
483 720
236 432
48,9 60,0
Nedašov Nedašova Lhota
1 445 735
1 058 532
73,2 72,4
Poteč
764
501
65,6
Rokytnice Štítná nad Vláří-Popov
591 2 344
373 1695
63,1 72,3
Študlov Tichov
518 327
385 231
74,3 70,6
Újezd Valašské Klobouky
1 222 5 191
797 2745
65,2 52,9
Valašské Příkazy
232
145
62,5
Vlachova Lhota Vlachovice
242 1 544
161 970
66,5 62,8
Vysoké Pole 759 528 Pramen: SLDB 2001. Okres Zlín. SLDB 2001. Okres Vsetín. Vlastní zpracování.
69,6
Příl. 16
Tab. 11: Pohyb obyvatelstva obcí správního obvodu ORP Valašské Klobouky za prací Obec
Zaměstnaní
Vyjíždějící z obce
Brumov – Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
2467 202 26 130 62 154 237 525 244 309 239
1246 110 21 113 42 86 188 384 198 239 156
Vyjíždějící z obce do centra správního obvodu 317 17 13 19 32 51 28 119 20
979
567
83
108
192 130 578 2169 113 96 655 340
134 108 395 819 66 80 348 117
30 23 17 21 25 67 7
27 3 123 1193 155 6 105 30
Dojíždějící do obce
543 153 55 6 57 418 43 73 32 12 120
Pramen: Dojížďka do zaměstnání a škol. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně 2004. Vlastní zpracování.
Příl. 17
Tab. 12: Klasifikace obcí ORP Valašské Klobouky podle pracovní funkce Obec
EAO
Obsazená pracovní místa 1 764 245 60 23 77 486 92 214 78 82 203
Koeficient
Kategorie obce
Brumov – Bylnice 2 911 0,61 obytně pracovní Drnovice 222 1,10 pracovní Haluzice 28 2,14 výrazně pracovní Jestřabí 153 0,15 výrazně obytná Křekov 69 1,12 pracovní Loučka 165 2,95 výrazně pracovní Návojná 276 0,33 obytná Nedašov 646 0,33 obytná Nedašova Lhota 313 0,25 výrazně obytná Poteč 356 0,23 výrazně obytná Rokytnice 268 0,76 pracovně obytná Štítná nad Vláří – 1 090 520 0,48 obytná Popov Študlov 238 85 0,36 obytná Tichov 148 25 0,17 výrazně obytná Újezd 625 306 0,49 obytná Valašské Klobouky 2 463 2 543 1,03 pracovní Valašské Příkazy 122 202 1,66 výrazně pracovní Vlachova Lhota 109 22 0,20 výrazně obytná Vlachovice 728 412 0,57 obytně pracovní Vysoké Pole 365 253 0,69 obytně pracovní Pramen: Dojížďka do zaměstnání a škol. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně 2004. Vlastní zpracování.
Příl. 18
Tab. 13: Průměrné základní ceny zemědělských pozemků a zemědělské výrobní oblasti podle katastrů jednotlivých obcí ORP Valašské Klobouky k 1. 1. 2006 Katastr obce
Brumov Bylnice1 Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Lipina2 Loučka Mirošov2 Návojná Nedašov Nedašova Lhota Popov3 Poteč Rokytnice Sidonie1 Smolina2 Svatý Štěpán1 Štítná nad Vláří Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Průměrná základní cena zemědělského pozemku [kč/m2] 1,73 2,03 1,83 1,85 2,4 2,7 2,24 2,34 2,16 1,21 1,41 1,38 2,21 2,64 3,05 1,76 1,89 1,59 2,54 2,42 1,9 2,13 2,02 3,48 2,18 2,99 1,9
Výrobní oblast
Výrobní podoblast
P P O P O O O O O P P P O O O P P P O O O O P O P O O
P1 P1 O4 P1 O4 O4 O4 O3 O4 P2 P1 P2 O4 O4 O4 P1 P1 P1 O4 O4 O4 O4 P1 O3 P1 O4 O4
Pramen: Vyhláška Mze č.456/2005 Sb. Vlastní zpracování. Pozn: 1 – místní část obce Brumov-Bylnice; 2 – místní část obce Valašské Klobouky; 3 – místní část obce Šťítná nad Vláří-Popov
Příl. 19
Tab. 14: Nezaměstnanost v obcích ORP Valašské Klobouky k 31. 12. 2005 Obec
Brumov-Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč Rokytnice Štítná nad Vláří – Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota Vlachovice Vysoké Pole
Počet dosažitelných uchazečů o práci 448 16 3 21 8 6 46 117 41 44 24
2 911 222 28 153 69 165 276 646 313 356 268
Míra registrované nezaměstnanosti 15,4 % 7,2 % 10,7 % 13,7 % 11,6 % 3,6 % 16,7 % 18,1 % 13,1 % 12,4 % 9,0 %
119
1 090
10,9 %
38 10 51 324 13 17 66 34
238 148 625 2 463 122 109 728 365
16,0 % 6,8 % 8,2 % 13,2 % 10,7 % 15,6 % 9,1 % 9,3 %
EAO
Pramen: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem. Vlastní zpracování
Příl. 20
Věková pyramida obyvatelstva ORP Valašské Klobouky
Pramen: Základní charakteristika SO ORP Valašské Klobouky. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně 2004.