KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ

Bakalářská práce

Vedoucí práce doc.RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Olomouc 2009

2

3

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc.RNDr. Zdeňka Szczyrby, Ph.D. a uvedla jsem všechny literární a ostatní zdroje, které jsem použila.

……………………………………………

V Olomouci dne

4

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph.D. za pomoc a rady při zpracování bakalářské práce.

5

OBSAH 1.

ÚVOD

7

1.1.

Úvod a cíle práce

7

1.2.

Metodika práce

7

2.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

9

3.

HISTORICKO – SPRÁVNÍ VÝVOJ

12

3.1.

Historicko – správní vývoj před rokem 1848

12

3.2.

Historicko – správní vývoj po roce 1848

12

4.

PŘÍRODNÍ POTENCIÁL

14

4.1.

Reliéf a geologie

14

4.2.

Klima a vodstvo

15

4.3.

Těžba nerostných surovin

17

4.4.

Ochrana přírody

17

5.

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL

18

5.1.

Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě

18

5.2.

Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě na Moravě

20

5.3.

Pohyb obyvate

21

5.4.

Struktura obyvatel podle národnosti

22

5.5.

Struktura obyvatel podle náboženského vyznání

23

5.6.

Struktura obyvatel podle vzdělání

24

5.7.

Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

26

5.8.

Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity

27

5.9.

Vyjížďka do zaměstnání

29

6.

HOSPODÁŘSTVÍ

31

6.1.

Dopravní infrastruktura

31

6.2.

Zemědělství

32

6.3.

Průmysl

35

6.4.

Trh práce

38

6.5.

Služby a cestovní ruch

40

7.

SWOT ANALÝZA

43

8.

ZÁVĚR

44

SUMMARY

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATU

46

PŘÍLOHY

48 6

1. ÚVOD 1.1. Úvod a cíl práce Bakalářská práce podává základní socioekonomickou charakteristiku města Nové Město na Moravě a jeho zázemí tvořící dohromady obec s rozšířenou působností Nové Město na Moravě. První část je věnována postavení území ORP v širším regionálním kontextu a přírodními podmínkami dané oblasti. Druhá dílčí část je zaměřena na historicko – správní vývoj před rokem 1948 a po roce 1948. Další kapitola je věnována demografické charakteristice území. Zabývá se vývojem počtu obyvatel v období 1869 – 2001, přirozeným a mechanickým pohybem obyvatel a strukturou obyvatel podle jednotlivých kritérií (podle národnosti, náboženství, pohlaví a věkové struktury, vzdělání, ekonomické aktivity). Následuje část věnovaná hospodářské situaci a trhu práce. Součástí je i vypracovaná SWOT analýza hodnotící slabé (Weak) a silné (Strong) stránky oblasti a také hrozby (Threats) a příležitosti (Occasions) budoucího rozvoje.

1.2. METODIKA PRÁCE Stěžejní metodikou je rešerše literatury vztahující se k Novému Městu na Moravě a k jeho zázemí a také analýza statistických dat. Zdrojem statistických dat jsou především výsledky sčítání domů, lidu a bytů v roce 1991 a 2001 a informace z Krajského statistického úřadu v Jihlavě. Oblast ORP byla dále srovnávána s dalšími územními jednotkami, kterými jsou okres Žďár nad Sázavou, kraj Jihlava a Česká republika. Tato metoda je použita v části věnované demografickému potenciálu. Vývoj počtu obyvatel byl popsán na základě údajů Historického lexikonu obcí České republiky 1896 – 2005 a byly použity bazické a řetězové indexy. Dále byly v této části použity index feminity a stáří, index ekonomické závislosti a syntetický ukazatel vzdělanosti. Index stáří udává poměr poproduktivní a předproduktivní složky obyvatel. Index feminity je stanoven jako poměr počtu žen a počtu mužů. Index ekonomické závislosti je koncipován jako vzorec:

X1 je počet obyvatel ve věkové skupině 0 – 14 let X2 je věková skupina 15 – 64 let X3 je počet obyvatel starších 65 let . 7

Syntetický ukazatel vzdělanosti je koncipován jako vzorec:

U1 je počet obyvatel se základním vzěláním U2 je počet obyvatel se středním vzděláním bez maturity U3 je počet obyvatel s maturitou U4 je počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním Grafy a tabulky byly vytvořeny v editoru Microsoft Excel. Pro sepsání a úpravu textu byl použit textový editor Microsoft Word. Kartogramy a tématické mapy byly zpracovány v programu Arc Map.

8

2. VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Zájmové území této práce tvoří obce, které jsou součástí obce s rozšířenou působností Nové Město na Moravě (dále jen ORP, novoměstský mikroregion). Správní obvod Nové Město na Moravě leží v severovýchodní části kraje Vysočina. Na zbývajících světových stranách je ohraničen správními obvody Jihlavského kraje. Na západě se nachází hranice ORP Žďár nad Sázavou, na východě Bystřice nad Pernštejnem, na jihu se nachází ORP Velké Meziříčí a na severu sousedí Novoměstsko s ORP Polička, patřící do Pardubického kraje. V kraji Vysočina funguje celkem 15 správních obvodů ORP. Svojí rozlohou je Nové Město na Moravě na 10. místě a podle počtu obyvatel na 11. místě. (Údaje o obcích s rozšířenou působností 2006) Nové Město na Moravě je současně obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejtěsnější vazby v rámci kraje má ORP Nové Město na Moravě s ORP Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Toto velmi těsné spojení je dáno především historickými vazbami, kdy tato tři centra tvořila jeden rozsáhlejší politický okres. Těsná vazba na Bystřicko se utvořila během 60. let 20. století, kdy se na území Bystřicka začal těžit uran. Nové Město se tak vyvíjelo jako město hornické. Velmi těsná vazba na ORP Žďár nad Sázavou vyplývá také z dojížďky do zaměstnání. Až do počátku 90. let 20. století byl průmysl soustředěn hlavně v okresním městě, kam také mnoho obyvatel z Novoměstska denně dojíždělo. Nevýhodou mikroregionu Novoměstsko je poměrně velká vzdálenost od větších měst. Nejbližší velké město je Jihlava, která leží 53 kilometrů od centra správního obvodu. Do Jihlavy i Brna funguje poměrně frekventovaná vlaková i autobusová doprava, i když přímých spojů do obou měst je velmi málo nebo zcela chybí. V údolí řeky Svratky bylo budování železniční trati velmi náročné. Železniční trať měla přinést dobré spojení Horácka s Brnem. V roce 1885 byla otevřena dráha z Brna do Tišnova. Žďár získal železniční spojení s Havlíčkovým Brodem teprve v roce 1898 a teprve až v roce 1905 byla dobudována dráha mezi Žďárem a Tišnovem. Na území Žďáru byla také budována dvoukolejná trať Brno – Praha. Tato železnice však nevedla přes Nové Město. Nová trať tak pro Nové Město neměla velký význam. (Hosák, 2005) V historii průmyslu na území ORP hrály důležitou roli zásoby nerostných surovin. Novoměstsko představovalo v historii významnou oblast z hlediska těžby rud. Od roku 1875 v této oblasti pracovala kadovská huť na zpracování železné rudy. Již v 17. století se železná ruda těžila na několika lokalitách v okolí Nového Města. Rudu pro těžbu železa představoval především magnetit, který se těžil dále na území obce Kuklík a Věcov. K mladším dolovaným 9

územím tohoto typu patřila také Nová Ves. Dalšími surovinami těženými hlavně v 17. a 18. století byly stavební materiály jako například vápenec, křemen, cihlářské hlíny a písky. Především písky byly významnou surovinou pro tuto lokalitu. Během 2. světové války zde bylo vybudováno 30 pískoven, z nichž největší byly na území Nového Města, Sněžného a Bobrové. ( J. Pařízek 2000 )

Obr.1: Obce s rozšířenou působností v kraji Vysočina

Od 1.1.2003 je Nové Město na Moravě obcí s rozšířenou působností, která sdružuje celkem 30 obcí. Pouze Nové Město na Moravě získalo statut města a k 31. 12. 2007 zde žilo téměř 52 % z celkového počtu obyvatel. Na území ORP se dále nachází 3 obce se statutem městys (Jimramov, Bobrová, Sněžné). Celková rozloha ORP činí 292 km2 a žije zde 19 020 obyvatel.

10

Obr.2: Území ORP Nové Město na Moravě v roce 1991

Obr.3: Administrativní členění ORP Nové Město na Moravě od 1.1. 2003

11

Největší podíl obyvatel žije v samotném centru ORP, v Novém Městě na Moravě. Podle rozdělení obcí do velikostních skupin tvoří největší podíl obcí skupinu s počtem obyvatel 0 – 199, kde žije 7,8 % celkového počtu obyvatel. Dále se v zájmovém území nachází 6 obcí patřící do velikostní skupiny 200 – 499 a 5 obcí ve skupině 500 – 999. Pouze městys Jimramov patří do skupiny obcí 1000 – 1999 a z celkového počtu obyvatel zde žije 6,3%.

Tab.1: Velikostní skupiny obcí na území ORP a jejich podíl obyvatel Velikostní skupina obce 0 - 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 – 4999 5000 - 9999 10000 - 19999

Počet obcí 14 6 5 1 0 0 1

Podíl obyvatel 7,8 12,1 18,6 6,3 0 0 55,2

Pramen: Portál veřejné správy, 2007

3. HISTORICKO - SPRÁVNÍ VÝVOJ

3.1. HISTORICKOSPRÁVNÍ VÝVOJ PŘED ROKEM 1948 Založení města souvisí s kolonizací na území českomoravského pomezí v průběhu 13.století. První písemná zmínka pochází z roku 1267. Na konci 13. století se osada uvádí pod názvem Nova civitas. (Marková 1985) Administrativní uspořádání během několika století prošlo mnoha etapami vývoje. V době feudální byly administrativními celky dominia, která byla ovšem velmi miniaturní a mnohdy zahrnovaly jen jednu obec. Proto jsou pro vývoj zcela nepodstatné. Vyššími administrativními celky jsou kraje. V 18. století se území Moravy dělilo na 5 krajů. Tyto kraje však měly pouze vojenský význam. Kraje nabývaly administrativního významu teprve od poloviny 18. století. Na konci 18. století tak Novoměstsko patřilo k Brněnskému kraji. (Hosák 2005)

3.2. HISTORICKO – SPRÁVNÍ VÝVOJ PO ROCE 1848 Revoluční rok 1848 přinesl zrušení patrimoniální správy. Během této reformy došlo k reorganizaci krajů a byla vytvořena soustava okresních a soudních úřadů. V roce 1850 se Nové Město na Moravě stalo sídlem soudního okresu a společně se soudními okresy Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou tvořilo rozsáhlejší okresní hejtmanství, zvané jednoduše Novoměstsko. Soudní okres Nové Město na Moravě hraničil 12

na severu a severovýchodě s českými okresy hlinským a poličským a na ostatních stranách s okresy moravskými. V soudním okrese Nové Město na Moravě bylo 56 osad. Z těchto osad byly pouze 1 město, 4 městyse, 46 vsí, 11 farních obcí. Okres měl celkovou rozlohu 28 806 ha, největší katastrální obec je Nové Město na Moravě (1352 ha), nejmenší Vříšť (81 ha). Politický okres přísluší k měřickému úřadu v Novém Městě na Moravě, ke krajskému soudu v Brně, k okresnímu finančnímu úřadu v Jihlavě a k obchodní a živnostenské komoře v Brně. Politický okres měl rozlohu 81 654 ha

a 151 místních obcí (z nichž 3 města

a 9 městysů). (Svoboda, 1948) Počet moravských krajů byl tehdy redukován pouze na kraj Olomoucký a Brněnský a nově vzniklo 25 menších politických okresů. V roce 1855 došlo k další reformě, na základě které se funkce politického a soudního okresu propojily a Nové Město na Moravě se stalo do roku 1868 centrem smíšeného okresu. K současným moravským krajům přibyly kraje Uherskohradišťský, Novojičínský, Znojemský a Jihlavský. Smíšený okres Nové Město na Moravě byl součástí Jihlavského kraje. Na základě další změny provedené v roce 1868 se město opět stává centrem okresního hejtmanství, které funguje až do roku 1918. Po první světové válce bylo okresní hejtmanství zrušeno a nahrazeno až do roku 1949 politickým okresem. Po druhé světové válce došlo k výraznějším změnám státní správy. Byl vytvořen nový systém krajů a nově byly vytvořeny i některé okresy. Politický okres Nové Město na Moravě byl rozdělen na dva nové okresy Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Obce Javorek, Jimramov, Krásné, Líšná, Nový Jimramov a Spělkov se v letech 1950 – 1961 staly součástí okresu Polička. Na základě vydaného zákona o územním členění státu v roce 1960 vznikly plošně rozsáhlejší kraje a okresy než byla území dosavadní a tyto nové celky spravovaly podstatně větší území. Okres Bystřice nad Pernštejnem byl zrušen a Nové Město na Moravě se stalo součástí okresu Žďár nad Sázavou. (Janák 1999) Při svém vzniku spadalo pod tento okres 222 obcí, rozloha území činila 167 200 hektarů a počet obyvatel dosahoval 108 871. (SLDB 1991)

PROCES INTEGRACE V 60. letech nastal proces integrace. V první etapě v roce 1960 byly sloučeny národní výbory v Novém Městě, Maršovicích a Pohledci. Ve druhé etapě od 1.7.1980 bylo Nové Město spojeno s dalšími 9 národními výbory (Hlinné, Jiříkovice, Nová Ves, Olešná, Petrovice, Radňovice, Rokytno, Slavkovice, Zubří). Zubří bylo součástí Nového Města pouze do roku 1991, kdy se stalo samostatnou obcí. (Marková, 1985) 13

Po revoluci a následné změně režimu v roce 1989 proběhly další výrazné reformy ve dvou etapách. K prvním změnám došlo v roce 1990. Byly zrušeny krajské národní výbory, ale kraje jako správní jednotky zůstaly nadále zachovány. Beze změny byly převzaty i okresy, okresní národní výbory byly pozměněny v okresní úřady. Zákon přijatý v roce 1990 zavedl novou kategorii statutárních měst a pověřených obecních úřadů, které částečně navazují na tradici soudních okresů z období 1850 – 1949. V roce 1991 se také původně samostatné obce Křídla, Vlachovice a Tři Studně staly částmi větších obcí. Tato první etapa vyvrcholila v roce 2001, kdy bylo na území České republiky vytvořeno 14 krajů. Nové Město na Moravě se stalo součástí Jihlavského kraje, neboli kraje Vysočina. Druhá etapa správní reformy začala v roce 2003. Podstatou této etapy je zrušení okresních úřadů a jejich nahrazení novými správními obvody obcí s rozšířenou působností. Nové Město na Moravě se 1.1. 2003 stalo obcí s rozšířenou působností sdružující 30 obcí. 1

4. PŘÍRODNÍ POTENCIÁL

4.1. RELIÉF A GEOLOGIE Celé území obce s rozšířenou působnosí leží v Českomoravské soustavě provincie Česká vysočina a je součástí podsoustavy Českomoravská vrchovina. Severní část zkoumaného území se dále nachází v celku zvaném Hornosvratecká vrchovina. Jedná se o velmi členité území s nejvyšším vrcholem Devět skal (836 m n m.), které je tvořeno krystalickými břidlicemi a ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Hornosvratecká vrchovina je rozdělena na podcelek Žďárské vrchy a Nedvědickou vrchovinu. Žďárské vrchy se nacházejí v severní části ORP Nové Město na Moravě. Oblast je charakterizována jako plochá vrchovina, na jejímž území se nachází nejvyšší vrchol Hornosvratecké

vrchoviny.

Z geologického

hlediska

jsou

Žďárské

vrchy

tvořeny

krystalickými břidlicemi a v menší míře rulovými horninami. V rámci podcelku Žďárské vrchy se na území Novoměstska nachází okrsek Pohledeckoskalská vrchovina s nejvyšším vrcholem Pohledecká skála (812 m). Jižní část ORP Nové Město na Moravě je součástí celku Křižanovská vrchovina. Jedná se o území ploché vrchoviny s nejvyšším vrcholem Hanusův kopec (741 m). Geologicky je tato vrchovina tvořena horninami strážeckého moldanubika, především krystalickými břidlicemi. Křižanovská vrchovina se dále dělí na podcelek Bítešká vrchovina a okrsek Novoměstská vrchovina. 1

http://sovamm.wz.cz/uz_cl03.htm

14

Z hlediska geomorfologie je možné území ORP Nové Město na Moravě rozdělit do několika geomorfologických celků: (Demek 2006)

provincie:

Česká vysočina

soustava:

Českomoravská soustava

podsoustava: Českomoravská vrchovina celek:

Hornosvratecká pahorkatina

podcelek:

Žďárské vrchy

okrsek:

Pohledeckoskalská vrchovina

celek:

Křižanovská vrchovina

podcelek:

Bítešská vrchovina

okrsek:

Novoměstská vrchovina

Z hlediska geologie je patrné, že ORP Nové Město na Moravě se rozkládá na dvou hlavních geologických jednotkách. Oblast Křižanovské vrchoviny, rozkládající se jižně od Nového Města na Moravě, je tvořena horninami Strážeckého moldanubika. Z těchto hornin převažují především biotické migmatity, porfyrické a granátické amfiboly. Oblast severně od Nového Města, oblast Hornosvratecké vrchoviny, je tvořena skupinou hornin Svrateckého krystalinika. Převažují zejména dvojslídné svory s granáty, biotické pararuly, dvojslídné migmatity a ortoruly.

4.2. KLIMA A VODSTVO Podnebí mikroregionu má typické znaky pro Českomoravskou vysočinu, které se nejvíce projevují v severní části území. První pravidelná meteorologická měření na tomto území byla provedena v letech 1817 – 1824. V roce 1883 byly zřízeny pozorovací stanice v Novém Městě a na Fryšavě. (Svoboda, 1948) Pro celou zkoumanou oblast platí, že nejchladnější podnebí se nachází na severu a směrem na jih se podnebí stává teplejším. Podle Quittovy mapy klimatických oblastí celé území ORP náleží třem klimatickým oblastem. Pro celou severní oblast Novoměstska, která je typická nejvyššími nadmořskými výškami, je charakteristická klimatická oblast C7. Jižní část samotného Nového Města na Moravě spadá do mírně teplé oblasti MW4. Nové Město na Moravě tak tvoří hranici mezi oblastí C7 a MW4. Údolí řeky Bobrůvky, kolem obcí Bobrová a Bobrůvka, představuje oblast MW6, která je nejteplejším územím v ORP.

15

Nejteplejší oblast MW6 se vyznačuje nejvyšším počtem letních dnů v roce. Průměrná lednová teplota je -5 až -6 0C, červencová průměrná teplota je 16 – 17 0C. Pro oblast MT5 je také typický nejnižší počet dnů, kdy srážkový úhrn překročí 1 mm. Chladná oblast C7 má nejnižší počet letních dnů v roce, počet mrazových dnů se pohybuje okolo 140 – 160 za rok a počet ledových dnů je 50 - 60. Průměrná teplota v lednu je -3 až – 4 0C, v červenci 15 – 16 0C. Tato oblast se vyznačuje nejvyšším počtem dnů v roce se srážkovým úhrnem více jak 1 mm. Oblast MW 4, která zahrnuje většinu území ORP má průměrnou lednovou teplotu -2 až -3 0 C, průměrná červencová teplota se pohybuje mezi 16 – 17 0 C. Tab.1: Klimatické oblasti na území ORP Charakteristiky C7 Počet letních dnů Dny s prům.teplotou 100C a více Počet mrazivých dnů Počet ledových dnů Průměrná lednová teplota Průměrná červencová teplota Průměrná dubnová teplota Průměrná říjnová teplota Počet dnů se srážkami 1mm a více Srážky ve vegetačním období (mm) Srážky v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dnů Počet jasných dnů

MW4 10 – 30 120 – 140 140 – 160 50 – 60 -3 - -4 15 – 16 4–6 6–7 120 – 130 500 – 600 350 – 400 100 – 120 150 – 160 40 - 50

20 – 30 140 – 160 110 – 130 40 – 50 -2 - -3 16 – 17 6–7 6–7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 80 150 – 160 40 - 50

MW6 30- 40 140 – 160 140 – 60 40 – 50 -6 - -5 16 – 17 6–7 6–7 100 – 120 450 – 500 250 – 300 80 – 100 120 – 150 40 - 50

Zdroj: ČHMŮ: Atlas podnebí Česka. 1.vyd. Praha - Olomouc, 2007, 265 s.

Hluboké lesy, které jsou typické pro velkou část zájmového území, udržují dlouho sněhovou pokrývku, a proto jsou důležitým hydrografickým činitelem v dané oblasti. Zájmovým územím probíhá významné evropské rozvodí, které odděluje úmoří Severního a Baltského moře. Nejvýznamnějším tokem je řeka Bobrůvka, pramenící v nadmořské výšce 720 m n.m. Bobrůvka se jižně od Nového Města stéká s Libochůvkou a dohromady vytváří řeku Loučku. Celková délka Bobrůvky je 54,4 km. Severní část mikroregionu odvodňuje řeka Fryšávka. Obě řeky jsou významnými pravostrannými přítoky řeky Svratky. Řeka Svratka pramení mimo zájmové území v nadmořské výšce 760 m n.m. a protéká nejsevernější částí ORP, obcemi Moravské Křižánky a Krásné. V nádrži Nové Mlýny v nadmořské výšce 170 m n. m. se vlévá do Dyje. Plocha povodí Svratky je 7118,7 km2 a průměrný průtok v ústí je 27,24 m3 za s. ( Vlček V, 1984). 16

Severní

oblasti

ORP

jsou

charakterizovány

nadprůměrným

vodohospodářským

potenciálem. Propustnost hornin je zde dobrá až slabá. ( Řezníčková, 2005 ) Na Novoměstsku se nachází několik rybníků využívaných především k rekreaci. K nejznámějším patří Sykovec, Medlov a Milovský rybník. Z hlediska hospodářství je vodstvo daného území prakticky nevýznamné. Zásobárnou pitné vody je přehradní nádrž Vír, která se nachází na území ORP Bystřice nad Pernštejnem.

4.3. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Okres Žďár nad Sázavou je také významný rozsáhlými zásobami uranové rudy (podrobněji v kap. průmysl). ( J. Pařízek 2000 ) Hornická historie a dochovalé památky z oblasti těžby jsou také jedním z důvodů rozvoje cestovního ruchu. Na Novoměstsku se začala hloubit první těžební jáma v oblasti Petrovice – Slavkovice. Některé z průzkumných šachet dosáhly hloubky až 250 m. Z důvodu vyčerpání zásob uranu se v dnešní době na Novoměstsku netěží.

4.4. OCHRANA PŘÍRODY Na území ORP se nachází CHKO Žďárské vrchy, které představují velký potenciál pro rozvoj rekreace v oblasti. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury v roce 1970 na území okresů Žďár nad Sázavou, Chrudim, Havlíčkův Brod a Svitavy. Území se rozkládá v nadmořské výšce od 490 do 836 metrů (nejvyšší vrchol Devět skal). Nejsevernější bod je lokalizován na katastrálním území obce Trhová Kamenice, nejjižnější bod se nachází u obce Sazomín, nejvýchodnějším bodem je obec Jimramov a nejzápadnější bod leží u obce Havlíčkova Borová. V rámci CHKO jsou předmětem ochrany také 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek.2

2

http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/

17

Obr.1: Území CHKO Žďárské vrchy v rámci kraje Vysočina

Obr.2: Obce v ORP Nové Město na Moravě ležící v území CHKO Žďárské vrchy

5. SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL

5.1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V ORP NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě se nejvíce liší od vývoje počtu obyvatel v celé České republice. Zatímco počet obyvatel v České republice od roku 1869 18

do roku 2001 neustále narůstal, v ORP počet obyvatel v roce 2001 nepřekročil hodnotu z roku 1869. Úbytek obyvatel během první světové války byl pouze nepatrný, vyšší pokles byl zaznamenám při poválečném sčítání v roce 1950. V rámci celé České republiky klesl počet obyvatel v poválečném období o 16,7% oproti roku 1869, v rámci územní jednotky ORP byl zaznamenán pokles o 24,6 % z původního počtu obyvatel. Od roku 1950 se hodnota opět zvyšuje. Počet obyvatel v celé České republice je v roce 2001 vyšší o 17,6 % oproti roku 1950 a v ORP Nové Město na Moravě se počet obyvatel zvýšil pouze o 8,6%. Ve srovnání s krajem Vysočina a okresem Žďár nad Sázavou je vývoj méně odlišný. V kraji byl v roce 2001 zaznamenán nárust počtu obyvatel pouze o 1,3 % ve srovnání s rokem 1869, v okrese se počet obyvatel zvýšil o 6,1%.

Obr.2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v období 1869 – 2001 na základě průběhu bazického indexu ve srovnání s ČR, krajem a okresem 160

bazický index (Bi)

140 Česká republika

120 100

kraj Vysočina

80 60

okres Žďár nad Sázavou

40

ORP Nové Město na Moravě

20

20 01

19 80

19 61

19 30

19 10

18 90

18 69

0

rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování

19

Obr.3: Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v období 1869 – 2001 na základě průběhu řetězového indexu ve srovnání s ČR, krajem a okresem 160

řetězový index ( Ři )

140

Česká republika

120 kraj Vysočina

100 80 60

okres Žďár nad Sázavou

40

ORP Nové Město na Moravě

20

20 01

19 80

19 61

19 30

19 10

18 90

18 69

0

rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování

5.2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ Podle českého statistického úřadu je Nové Město na Moravě podle počtu obyvatel 8. největší město v kraji Vysočina. V roce 2007 zde žilo 10 600 obyvatel a kromě okresních měst (Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov) mělo vyšší počet obyvatel pouze Velké Meziříčí (11 800) a Humpolec (11 000). Tab.1: Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě na Moravě v období 1869 – 2001 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Abs. 5871

5860

5746

5655

5761

5466

5348

6021

Bi Ři

99,8 99,8

97,9 98,1

96,3 98,4

98,1 93,1 101,9 94,9

91,1 97,8

102,5 105,5 139,6 165,7 177,6 112,6 102,9 132,3 118,7 107,2

100 100

6194

8196

9730

2001

10426 10471 178,4 100,4

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování Pozn.: Bi – bazický index, Ři – řetězový index

Při prvním sčítání obyvatel v roce 1869 mělo Nové Město na Moravě 5 871 obyvatel a bylo tak druhým největším městem okresu Žďár nad Sázavou. Větší počet obyvatel mělo pouze Velké Meziříčí (6 800). Až do roku 1950 počet obyvatel nepřekročil 100%. Počet obyvatel se začal výrazně zvyšovat v 60. letech a při sčítání v roce 1970 se počet obyvatel zvýšil o 39,6 %. K tomuto výraznému zvýšení došlo hlavně díky zahájení těžby uranu v regionu, především na Dolní Rožínce. Počínající těžba měla za následek intenzivní bytovou výstavbu v Novém Městě na Moravě. Město se nacházelo v příznivé vzdálenosti od míst těžby a poskytovalo kvalitní městské zázemí (školy, nemocnice). Od roku 1970 se počet 20

obyvatel dále zvyšoval a při sčítání v roce 1991 překročil hranici 10 000. V roce 2001 v Novém Městě na Moravě žilo o 78,4 % více obyvatel než v roce 1869. (Palcrová et.al, 2008)

p o čet o b yvatel

Obr.1: Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě na Moravě v období 1869 – 2001

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Bazický index Řetězový index

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování

5.3. POHYB OBYVATEL Během sledovaného období 1998 – 2007 byly hodnoty celkového přírustku kladné i záporné. Kladné hodnoty jsou charakteristické pro rok 2000, 2002, 2003, 2006, 2007 a jsou způsobeny především kladnými hodnotami přirozeného přírustku i migračního salda. Větší počet narozených byl zaznamenán také v roce 2004, ale poměrně vysoká záporná hodnota migračního salda (-58) způsobuje zápornou hodnotu celkového přírustku v tomto roce. Podobné je to také v roce 2005, kdy byla zaznamenána nejvyšší záporná hodnota migračního salda za sledované období (-73). Rok 2007 je charakteristický nejvyšším počtem přistěhovalých a celkový přírustek v tomto roce stoupá až na hodnotu 110. K největšímu celkovému úbytku obyvatel došlo v roce 1999. Pouze v tomto roce dosáhla hrubá míra úmrtnosti hodnoty vyšší než 10 ‰. Hrubá míra porodnosti má ve sledovaném období poměrně kolísavý charakter. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce 2004 (11 ‰). V roce 2001 byla hrubá míra porodnosti o 3 ‰ nižší.

21

Tab.2: Pohyb obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v období 1998 - 2007 ukazatel Počet obyvatel Živě narození Zemřelí Hmp (‰) Hmú (‰) Přirozený přírustek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Celkový přírustek

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 19 527 186 191 9,5 9,8

19 519 169 204 8,7 10,5

19 475 204 187 10,5 9,6

19 478 156 183 8,0 9,4

19 529 203 166 10,4 8,5

19 524 192 181 9,8 9,3

19 569 215 166 11,0 8,5

19 487 211 176 10,8 9,0

19 528 203 181 10,4 9,3

19 628 209 167 10,6 8,5

-5

-35

17

-27

37

11

49

35

22

42

216 256 -40 -45

208 219 -11 -46

231 227 4 21

199 200 -1 -28

253 239 14 51

244 235 9 20

208 266 -58 -9

223 296 -73 -38

296 266 30 52

469 381 88 110

Zdroj: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1998 až 2007, ČSÚ 2007, vlastní výpočty

hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (‰)

Obr.4: Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v ORP Nové Město na Moravě v letech 1998 - 2007 12 11 10 9 8 7

hrubá míra porodnosti

6

hrubá míra úmrtnosti

5 4 3 2 1 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1998 až 2007, ČSÚ 2007, vlastní výpočty

5.4. STRUKTURA OBYVATEL PODLE NÁRODNOSTI První osadníci, kteří osídlili území okresu, nebyly pouze české národnosti. Přicházeli sem zejména obyvatelé jižní Moravy, především Znojemska, a také celá řada Němců. Při úředním sčítání v roce 1910 se obyvatelstvo skládalo především z Čechů, Němců a minimální zastoupení zde měli také Poláci. O dvacet let později, při sčítání v roce 1930, zde byli registrováni také Židé a Rusové. Cizinci sem přicházeli hlavně za prací. Byli sem povoláni na kácení lesních polomů. ( Svoboda, J.F., 1937 ) 22

Na území mikroregionu Novoměstsko je nejvíce zastoupeno obyvatelstvo s českou a moravskou národností. Česká národnost představuje 86,3 % a moravská 6 % z celkového počtu obyvatel. V samotném Novém Městě na Moravě žije 90,1 % obyvatel české národnosti, 5,4 % obyvatel moravské národnosti, 1 % představuje slovenská národnost a ostatní národnosti jsou zastoupeny pouze 0,2 % obyvatel. Největší podíl moravské národnosti mají obce Radešín (20 %), Mirošov (18,8 %) a Radňovice (15,2 %). Česká národnost dosahuje hodnoty 100 % v obcích Líšná a Krásné. V zájmovém území nejsou registrovaní žádní obyvatelé slezské národnosti. Podle sčítání obyvatel z roku 2001 byla romská národnost zjištěna v obcích Vlachovice (6,7 %), Radešínská Svratka (0,3 %) a Nové Město na Moravě (0,1 %). Ostatní národnosti dosahují pouze minimálních hodnot.

Tab.3: Národnostní složení obyvatel v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 území Počet Národnost (%) obyvatel Česká moravská slezská Slovenská polská německá ostatní ČR 10230060 90,4 3,7 0,1 1,9 0,5 0,4 0,3 Kraj 51 9211 91,7 5,0 0,0 0,7 0,0 0,1 0,1 Okres 125407 87,7 8,9 0,0 0,6 0,0 0,0 0,1 ORP 20 238 86,3 6 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 Zdroj: Výsledky SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování

5.5. STRUKTURA OBYVATEL PODLE NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ Náboženství poddaných se řídilo zejména podle přání vrchnosti. Celé 15. století bylo území pod vlivem žďárského kláštera, a proto celé obyvatelstvo bylo vyznání římskokatolického. Ke konci 15. století sem společně s vládou pánů z Pernštejna proniklo tzv. náboženství pod obojí. Téměř až do poloviny 16. století byla více jak polovina obyvatel nekatolická. S koncem 16. století přichází opět přísná rekatolizace. Nedostatek katolických kněží v této době vedl ke spojení několika okolních farností. V roce 1786 vzniklo Novoměstské děkanství, které sdružovalo žďárské, veselské a jamské farnosti. K novoměstské farnosti se postupně přidávali také přistěhovalci z řad evangelíků. V roce 1928 byla schválena obec evangelické církve, jejíž sídlo bylo ve Žďáře nad Sázavou. Nové Město na Moravě se stalo výborem této obce. (Svoboda, J.F., 1937) V období před první světovou válkou bylo obyvatelstvo tvořeno především katolíky (16 053) a evangelíky (6 203). V menší míře byli zastoupeni také židé (40). (Svoboda J.F., 1948) 23

Výsledky sčítání lidu v roce 2001 ukazují, že území ORP má ve srovnání s ostatními administrativními celky největší podíl věřících obyvatel (59 %). Nejvíce je zastoupena římskokatolická a evangelická církev. K obcím s největším podílem katolického obyvatelstva patří Bobrůvka (92,7 %) a Řečice (86,6 %). Evangelická církev je nejvíce zastoupena v severovýchodní části ORP, v okolí obce Jimramov, kde byla evangelická bratrská církev založena. Největší podíl evangelíků má obec Nový Jimramov (56,6 %), Javorek (47,2 %) a Líšná (44,6 %). Obyvatelé hlásící se k ostatním církvím jsou v zájmovém území zastupeni pouze minimálně a ve většině obcí je podíl těchto náboženství nulový.

Obr.5: Struktura obyvatel podle náboženského vyznání v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 100 90

8,8

12,3

11,4

12

32

29

počet obyvatel (%)

80 70 60

41,3 59

vyznání nezjištěno

50

bez vyznání

40

věřící

30 20

46,4

56,6

59

okres

ORP

32,1

10 0 Česká republika

kraj

Zdroj: Výsledky SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování

5.6. STRUKTURA OBYVATEL PODLE VZDĚLÁNÍ Na základě výsledků sčítání lidu z roku 1991 a 2001 je patrné výrazné zvýšení vzdělanostních stupňů obyvatel. Největší změna je patrná u obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání. Na území České republiky se počet snížil o 9,7 %, v kraji Vysočina o 9,6 %, na území okresu snížení přesáhlo hodnotu 10 %. Největší snížení počtu obyvatel s nejnižším stupněm vzdělání je zaznamenán v zájmovém území ORP, kde dosahuje hodnoty 11 %. Počet obyvatel vyučených nebo se středním vzděláním bez maturity ve sledovaném období narůstá ve všech územních jednotkách přibližně o 3 %. Největší navýšení je v kraji Vysočina (o 3,1 %).

24

Také počet středoškolsky vzdělaných obyvatel se zvýšil poměrně výrazně, nejvíce na území ORP (o 6,4 %). Změna počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním není tak výrazná jako u ostatních vzdělanostních stupňů. Pohybuje se ve všech administrativních jednotkách okolo 2 %. V ORP Nové Město na Moravě mělo v roce 2001 největší zastoupení obyvatelstvo vyučené a středoškolsky vzdělané bez maturity. Počet takto vzdělaných obyvatel představuje 39,3 % z celkového počtu obyvatel starších patnácti let. Tento stupeň vzdělání je nejvíce zastoupen v obcích Spělkov (50 %) a Zubří (48,2 %). Naopak nejmenší zastoupení je v obcích Líšná (33,3 %) a Sněžné (35 %). Středoškolsky vzdělané obyvatelstvo představuje v zájmovém území 27,7 %, nejvíce v obcích Daňkovice (30,5 %) a Nové Město na Moravě (30,4 %). Největší procentuelní zastoupení obyvatel se základním vzděláním mají obce Nový Jimramov (46 %) a Vlachovice (43,9 %). Vysokoškolské vzdělání je v obcích novoměstského mikroregionu zastoupeno velmi malým počtem obyvatel, celkem dosahuje hodnoty pouze 8 %. Pouze v Novém Městě na Moravě představují vysokoškoláci více jak 10 % z celkového počtu obyvatel.

počet obyvatel podle vzdělání (%)

Obr.6: Struktura obyvatel podle stupně vzdělání v ČR, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 100 90 80

8,9

6,7

7,2

8

28,4

27,4

27

27,7

vysokoškolské

70 maturita, vyšší odborné

60 50 40

38

40,6

40,6

39,3

30 20 10

24,8

25,3

25,2

25

0 Česká republika

kraj okres Žďár ORP Nové Vysočina nad Město na Sázavou Moravě

Zdroj: Výsledky SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování

25

vyučení, střední bez maturity základní, bez vzdělání, nezjištěno

počet obyvatl podle vzdělání (%)

Obr.7: Struktura obyvatel podle stupně vzdělání v ČR, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a ORP Nové Město na Moravě v roce 1991 100

7,2

5,1

5,2

6,1

22,9

21,4

21,4

21,3

35,4

37,5

37,7

36,6

90 80

vysokoškolské

70 maturita, vyšší odborné

60 50

vyučení, střední bez maturity

40 30 20

34,5

34,9

35,3

36

základní, bez vzdělání, nezjištěno

10 0 Česká republika

kraj okres Žďár ORP Nové Vysočina nad Město na Sázavou Moravě

Zdroj: Výsledky SLDB 1991, ČSÚ, vlastní zpracování

Tab.4: Syntetický ukazatel vzdělanosti v ORP Nové Město na Moravě v roce 1991 a 2001 rok 1991 2001

Syntetický ukazatel vzdělanosti 1,98 2,19

Z tabulky vyplývá že v roce 2001 je syntetický ukazatel vzdělanosti vyšší o 0,21 % díky zvýšenému počtu obyvatel s maturitou a vysokoškolským vzděláním.

5.7. STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU V období 1998 – 2007 je na území ORP zaznamenán pokles předproduktivního obyvatelstva. V roce 2007 byl počet obyvatel ve věku 0 – 14 let o 18,2 % nižší. Nejvyšší podíl obyvatel této věkové skupiny mají obce Javorek (32,1 %) a Nová Ves (25,1 %). Oblast je tedy charakteristická stárnoucí populací. Podíl produktivního obyvatelstva se zvýšil o 2,1 %, nejvyšší podíl mají obce Kuklík (75,7 %) a Dlouhé (72,2 %). Podíl obyvatel starších 65 let se navýšil o 22,8 %, největší podíl mají obce Spělkov (31 %) a Líšná (30,4 %). Index závislosti I se oproti roku 1998 snížil o 2,6 %. Důvodem je snížení předproduktivní složky obyvatel a zvýšení produktivní složky obyvatel, což se projevilo na zvýšení indexu závislosti II. Index ekonomického zatížení je v roce 2007 vyšší o 0,9 %. Tento nárůst svědčí o nárůstu poproduktivní složky obyvatel. Index stáří je v roce 2007 vyšší o 31,4 % díky zvýšení počtu poproduktivních obyvatel a snížení předproduktivní složky obyvatel. 26

Index feminity je nejvyšší v Novém Jimramově (130,3) a v Radešíně (129,2).

Tab.6: Věková struktura obyvatel v ORP v období 1998 - 2007 Rok věková skupina 0 - 14 15 - 64 65 a více celkem

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3 717

3 622

3 562

3 473

3 429

3 346

3 298

3 187

3 090

3 042

13 476 13 489 13 521 13 534 13 541 13 595 13 586 13 607 13 693 13 765 2 332

2 368

2 417

2 457

2 545

2 594

2 642

2 694

2 757

2 863

19 525 19 479 19 500 19 464 19 515 19 535 19 526 19 488 19 540 19 670

Zdroj: Krajský úřad Jihlava

Tab.7: Struktura obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v roce 1998 a 2007 rok 1998 2007

Index stáří 62,7 94,1

Index závislosti I 44,9 42,3

Index závislosti II 17,3 20,8

iez 62,2 63,1

5.8. STRUKTURA OBYVATEL PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY V roce 2001 žilo na území ORP Nové Město na Moravě 19 386 obyvatel. Ekonomicky aktivní obyvatelé v tomto roce představují 46,6 % z celkového počtu obyvatel. Z tohoto počtu je 43,0 % (8 328) obyvatel zaměstnaných a 3,6 % (700) obyvatel nezaměstnaných. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel v roce 2001 dosahuje hodnoty 53,4 %.

Tab.7: Struktura obyvatel v ORP Nové Město na Moravě podle ekonomické aktivity v roce 1991 a 2001 Ekonomicky V tom Ekonomicky aktivní neaktivní Počet rok zaměstnaní nezaměstnaní obyvatelé obyvatelé celkem Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % 1991 19 625 9 737 49,6 9 548 98,1 189 1,9 9 888 50,4 2001 19 386 9 028 46,6 8 328 92,2 700 7,8 10 361 53,4 Zdroj: Výsledky SLDB 1991 a 2001

Na základě územního srovnání je patrné, že oblast ORP má v roce 2001 nejméně ekonomicky aktivních obyvatel. V rámci celé České republiky je počet ekonomicky aktivních nad 50 % hranicí. Na území ORP je podíl o 4,8 % nižší než u České republiky a zároveň nižší než krajský a okresní průměr. U České republiky byla zároveň zjištěna vyšší nezaměstnanost, než je tomu na území Novoměstska. 27

Tab.8: Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a na území ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 Ekonomicky V tom Ekonomicky aktivní neaktivní Počet území zaměstnaní nezaměstnaní obyvatelé obyvatelé celkem Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % 10 230 5 253 4 766 4 894 ČR 51,4 90,7 486 937 9,3 47,8 060 400 519 211 256 686 Kraj 125 407 59 676 okres 19 386 9 028 ORP Zdroj: Výsledky SLDB 2001

49,4 47,6 46,6

463 238 878 55 668 8 328

93,1 93,3 92,2

17 808 4008 700

6,9 6,7 7,8

465 260 505 65 266 10 361

50,2 52,0 53,4

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 vyplývá, že nejnižší podíl ekonomicky aktivních obyvatel má v rámci ORP obec Račice. Z celkového počtu obyvatel je pouze 30,2 % obyvatel ekonomicky aktivní. Velmi nízkou hodnotu má také obec Líšná, kde z 56 obyvatel patří pouze 17 (30,4 %) k ekonomicky aktivním. Pouze 3 obce překračují 50% hranici. Jedná se o obce Tři Studně (54,4 %), Vlachovice (51,7 %) a obec Kuklík (50,3 %). Obr.8: Zaměstnanost podle jednotlivých ekonomických sektorů v ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

13,3

primér

43,7

sekundér terciér 38

Zdroj: Zdroj: Výsledky SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování

Z grafu je patrné, že v roce 2001 pracovalo nejvíce obyvatel v sektoru služeb (43,7 %). Díky nepříliš vhodným podmínkám pro zemědělství je v primárním sektoru představujícím zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnáno pouze 13,3 % obyvatel zájmového území. V oblasti průmyslu pracuje 38 % obyvatel. . 28

5.9. VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V okrese Žďár nad Sázavou je 5 hlavních center dojížďky. Jedná se o Žďár nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velkou Bíteš a Velké Meziříčí. Na základě srovnání výsledků sčítání lidu v roce 1991 a 2001 je patrné, že se funkce Nového města na Moravě změnila z města obytného na město pracovní. V roce 1991 bylo saldo dojížďky a vyjížďky do centra ORP záporné (- 247). Do Nového Města na Moravě dojíždělo za prací 1 488 obyvatel a počet vyjíždějících byl 1 735. V roce 2001 byla situace jiná a saldo dojížďky a vyjížďky bylo kladné (209). Do Nového Města dojíždělo 1 735 obyvatel a vyjíždělo 1 526 pracujících. (Palcrová et.al., 2008) Z grafu je patrné, že největším dojížďkovým centrem je Žďár nad Sázavou, kam dojíždí 5 790 obyvatel. Naopak nejméně obyvatel okresu v roce 2001 dojíždělo do Bystřice nad Pernštejnem. Obr.9: Dojížďková centra v okrese Žďár nad Sázavou podle počtu dojíždějících a vyjíždějících v roce 2001 7 000 5 790

počet obyvatel

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000

dojíždějící 2 721 1 735

1 862

1 526

vjíždějící

2 070 1 470

1 112

623

1 000

1 069

0 Nové Město na Moravě

Bystřice nad Pernštejnem

Žďár nad Sázavou

Velká Bíteš

centrum dojížďky

Zdroj: Palcrová et.al. Strategický rozvoj Nového Města na Moravě, 2008

29

Velké Meziříčí

Obr.10: Dojížďková centra v okrese Žďár nad Sázavou podle počtu dojíždějících a vyjíždějících v roce 1991 6 000

5 274

počet obyvatel

5 000 4 000 dojíždějící

3 000 2 000

1 488

2 150

1 150

1 123

vjíždějící

2 088

1 981

1 735

1 000

1 119

805

0 Nové Město na Moravě

Bystřice nad Pernštejnem

Žďár nad Sázavou

Velká Bíteš

Velké Meziříčí

centrum dojížďky

Zdroj: Zdroj: Palcrová et.al. Strategický rozvoj Nového Města na Moravě, 2008

Dojížďkové zázemí centra ORP tvoří obce, z nichž do centra dojíždí minimálně 10 % zaměstnaných obyvatel, kteří v příslušné obci mají trvalé bydliště. Dojížďkové zázemí Nového Města na Moravě je tvořeno třemi hlavními zónami. Zónu A tvoří obce Zubří, Nová Ves, Vlachovice, Křídla, Radňovice, Dlouhé, ze kterých do Nového Města dojíždí průměrně 45,4 % zaměstnaných obyvatel. Zónu B představují obce Věcov, Kadov, Kuklík, Radešínská Svratka, Tři Studně. Z těchto obcí do centra dojíždí 28,3 % zaměstnaných. Zóna C je tvořena obcemi ležícími ve větší vzdálenosti od Nového Města na Moravě. Patří sem obce Fryšava, Řečice, Račice, Sněžné, Bobrová a Radešín, odkud do Nového města dojíždí okolo 10 % pracujících. Z hlediska pracovních příležitostí má území ORP nejtěsnější vazby na okresní město Žďár nad Sázavou, kde je největší koncentrace průmyslu a služeb. Druhým hlavním směrem vyjížďky je k roku 2001 Dolní Rožínka, kde je situován podnik GEAM zaměřený na těžbu uranu. Dalším výrazným směrem byla Bystřice nad Pernštejnem, kde se výrazně rozrostla průmyslová zóna. ( Palcarová, et.al.,2008)

30

Obr.11: Dojížďkové zázemí Nového Města na Moravě

6. HOSPODÁŘSTVÍ

6.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V území ORP chybí kvalitní napojení na hlavní celorepublikový systém dálnic a rychlostních komunikací. Středem území vede silnice první třídy I/19 Havlíčkův Brod – Žďár n.S. – Kunštát. Velkým dopravním problémem je především průtah této komunikace přes centra obcí Radňovice, Olešná, a Nové Město na Moravě. Dalším problémem jsou silnice druhé třídy II/360 a II/357 které zasahují na území Městské památkové zóny Jimramov. Na území ORP se nachází velké množství silnic třetí třídy v nevyhovujícím stavu nebo bez udržování. Zájmovým územím prochází také železniční trať č.251 ve směru Žďár nad Sázavou – Tišnov. Na trati se zde nachází pouze jedno nádraží v Novém Městě na Moravě a tři zastávky v Radňovicích, Olešné a Novém Městě na Moravě. 31

Letecká doprava využívá travnaté letiště v Bobrové a v areálu nemocnice v Novém Městě se nachází heliport záchranné letecké služby. Do budoucna se také plánuje výstavba letiště ve Vlachovicích.3 Autobusová doprava v kraji Vysočina začala fungovat v roce 1949, kdy v Jihlavě vznikl samostatný dopravní podnik ČSAD. V roce 1952 vytvořil krajský podnik ČSAD pobočku také ve Žďáře nad Sázavou. (Žák,1985) V současnosti je v některých místech Novoměstska nedostatečná nebo vůbec žádná obsluha hromadnou dopravou. Díky nekvalitnímu dopravnímu spojení nejsou v ORP zaznamenány žádné zahraniční investice, jako například v ORP Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem. Obr.1: Dopravní infrastruktura na Vysočině

Zdroj: Informace o dopravě v kraji Vysočina Dostupné z:

6.2. ZEMĚDĚLSTVÍ Nejvhodnější podmínky pro zemědělství jsou v jižní části mikroregionu Novoměstsko, kde není reliéf tolik členitý jako na severu. Na většině území se nachází nepříliš úrodná půda kambizem, která je v jižní části doplněna o pseudogleje a půdy rašelinné. V severní části území převažuje podzolová půda. Převažující plodinou v této oblasti jsou především

3

http://meu.nmnm.cz/dokumenty/uap/01_zprava.pdf

32

brambory a severní část ORP je typická pěstováním pícnin. Díky častým povodním jsou na většině zemědělských pozemků budovány rozsáhlé odvodňovací systémy. Zemědělská půda představuje 55,7 % (16 321 ha) z celkové rozlohy ORP (29 286 ha). Společně s ORP Žďár nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a Náměšť nad Oslavou patří Novoměstsko k oblastem s nejnižším podílem zemědělské půdy.4 Orná půda představuje 65,2 % z celkové zemědělské půdy, trvale travnaté porosty tvoří 32,3 %, zahrady představují 2,4 % a ovocné sady pouze 0,1 %.

Obr.1: Struktura druhů pozemků zemědělské půdy v roce 2007

2,4

0,1

32,3

orná půda trvale travnaté porosty zahrady ovocné sady 65,2

Zdroj: RIS . Druhy zemědělské půdy [online]. 2005-2008 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: .

Pozemky využívané k jiným než zemědělským účelům tvoří 44,3 % celkové rozlohy ORP. Největší zastoupení mají zalesněné plochy, které tvoří 82,2 % nezemědělské půdy. Vodní plochy představují 2,4 %, zastavěné plochy a nádvoří tvoří 2,3 % a ostatní plochy 13,8 %.

4

http://www.risy.cz/orp_druhy_zemedelske_pudy_vysocina

33

Obr.2: Struktura pozemků nezemědělské půdy v roce 2007 2,3 13,8 lesy 2,4 vodní plochy ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří 82,2

Zdroj: RIS . Druhy nezemědělské půdy [online]. 2005-2008 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: < http://www.risy.cz/druhy_nezemedelske_pudy_orp_kraj_vysocina>.

V období před rokem 1989 na zemědělské půdě hospodařila jednotná zemědělská družstva nebo zemědělské podniky patřící státu. Po revoluci byla půda, která byla v průběhu 50. let v procesu kolektivizace zabrána vlastníkům, opět vrácena v restitucích původním majitelům. V mikroregionu dnes funguje několik malých zemědělských podniků, zabývající se především živočišnou výrobou. Jedním z nejvýznamnějších je podnik PROAGRO Radešínská Svratka a.s., zemědělský podnik, zabývající se zemědělskou prvovýrobou a lisováním plastů. V roce 2008 podnik zaměstnával 148 zaměstnanců a je tedy největším zemědělským podnikem na území ORP. Dále se v ORP nachází podnik BOHEMIA BREEDING, export – import, a.s. zaměstnávající v roce 2008 8 zaměstnanců. Sídlo firmy se nachází v Radešínské Svratce a hlavním zaměřením je výkrm jatečních býků, export a import plemenné zvěře a prodej. Další firmou je AGROSKAL s.r.o. v Křižánkách, která je zaměřená na výrobu strojů pro zemědělství a lesnictví. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno pouze 5 zaměstnanců.

5

V Novém Městě na Moravě má své zastoupení také firma AGRO Měřín, a.s., která je významným producentem Vysočiny v oboru rostlinné a živočišné výroby a potravinářství. Společnost se věnuje především chovu skotu a je na prvním místě v produkci mléka v České republice. Dále se zabývá chovem prasat a zvěře (daňci a mufloni).6 5

www.hbi.cz

6

http://www.agro-merin.cz/

34

.

Na území také fungují 3 zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě, ve Sněžném

a ve Věcově orientovaná také převážně na živočišnou výrobu. Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 bylo v ORP zaměstnáno v zemědělství 13,3 % obyvatel.

6.3. PRŮMYSL Na počátku 20. století bylo na Horácku jen několik průmyslových podniků místního významu, které zpracovávaly především dřevo a kůži. Na konci 40. let se v okrese Žďár nad Sázavou výrazně začal rozvíjet těžký průmysl. V roce 1947 byla zahájena stavba podniku Žďas ve Žďáře nad Sázavou. Vznik tohoto podniku je počátkem přeměny charakteru celého kraje. Zahájením provozu podniku Chirana v Novém Městě na Moravě v roce 1949 se začal rozvíjet průmysl také na Novoměstsku. (Horácké muzeum, 1959) Dalším důležitým obdobím pro rozvoj průmyslu je socialistická industrializace. V tomto období došlo k základním změnám ekonomiky celého okresu. Z původně agrárního okresu se zaostalým průmyslem se stal okres průmyslově – zemědělský. Ve všech velkých podnicích vzrostla výroba, zvýšil se počet pracovníků a odbyt výrobků. (Žák, 1985) V současné době se všechny největší podniky nacházejí v centru ORP, v Novém Městě na Moravě. Patří k nim především MEDIN (bývalá Chirana) a SPORTEN (bývalý Sport). Výrobním programem podniku Chirana byly chirurgické pomůcky a nástroje, jejichž výroba je úzce spjata s nárůstem počtu obyvatel díky příchodu pracovní síly z pohraničí. (Palcrová et.al, 2008) V roce 1992 byl původně státní podnik přetransformován na akciovou společnost pod názvem Medin a.s. Dceřinou společností podniku je MEDIN Orthopaedics v Praze. Sortiment byl rozšířen o implantáty a nástroje pro traumatologii, ortopedii, stomatologii, ORL, gynekologii, neurochirurgii, laparoskopii, endoskopii a liposukci. 7 MEDIN a.s. v roce 1996 zaměstnával 663 zaměstnanců. Do roku 1999 se počet neustále snižoval až na 477 pracujících. Od roku 2001 je počet zaměstnanců poměrně stabilní a pohybuje se okolo 500.

7

http://www.medin.cz/

35

Obr.1: Vývoj počtu zaměstnanců v podniku MEDIN a.s. v období 1996 - 2008 700

663 594

počet zaměstnanců

600

495

477

490

503

500

500

500

1998

1999

2000

2001

2003

2004

2005

500

530

500

400 300 200 100 0 1996

1997

2007

2008

rok

Zdroj: HBI. Online databáze firem : Medin a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: .

Dalším výrazným podnikem na Novoměstsku byl Sport zaměřený na výrobu běžeckých lyží. Provoz byl zahájen v roce 1950 a postupně se k němu začaly přidávat podniky z kraje Jihomoravského (Jihomoravské státní lesy, Jihomoravské dřevařské závody, Jihomoravské energetické závody a Silniční vývoj).(Filka, Pipperová, 2005) V roce 1990 došlo k transformaci podniku a byla zahájena činnost pod názvem SPORTEN s.r.o. Výroba byla rozšířena o snowboardy. Firma začala prosperovat také na mezinárodní úrovni. Lyže i snowboardy jsou vyváženy do USA, Kanady, Japonska, Skandinávie, Francie a Itálie.8 V roce 1990 měl podnik SPORTEN s.r.o. 389 zaměstnanců. Do roku 1996 se počet mírně snižoval a druhým výrazným obdobím byl rok 1997, kdy zde pracovalo 380 zaměstnanců. V roce 2005 firma dosáhla největšího obratu. Do roku 2008 je registrován prudký pokles zaměstnanců a v roce 2008 měl podnik pouze 165 pracovníků.

8

http://www.hbi.cz

36

Obr.2: Vývoj počtu zaměstnanců v podniku SPORTEN s.r.o. v období 1990 - 2008 450 počet zaměstnanců

400

389

350

380 310

300

330 289

282

290

282

250

250 200

165

150 100 50 0 1990

1991

1992

1993

1996

1997

2002

2004

2007

2008

rok

Zdroj: HBI. Online databáze firem : Medin a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: < http://www.hbi.cz/company.php?Dw=C02933&P=0&page=0&Lang=cs&sCou=C&sCoNam=sporten&cmd=MS earch&M=1 >.

V současné době na Novoměstsku funguje i několik menších firem a podniků, ve kterých pracuje méně než 100 zaměstnanců. Firma RACOM s.r.o. se zabývá výrobou hardwarů a softwarů pro rádiové datové sítě. Výrobky firmy jsou uplatňovány například v plynárenství nebo vodohospodářství. Podnik GCG se zabývá výrobou zařízení na základě dodané technické dokumentace. Jedná se o dceřinou společnost hongkongsko – britské společnosti METROPOWER Inc. SCHWARTZ technické plasty je dceřinou společností německého podniku SCHWARTZ GmbH a provoz byl zahájen v roce 1995 v Brně. V roce 1997 bylo sídlo firmy přesunuto do Nového Města na Moravě. Hlavním sortimentem jsou technické plasty a jako první firma vyrábí umělohmotná kluzná ložiska pro válcovny. K malým firmám patří například podnik VKUS se sídlem v Brně zaměřený na oděvní výrobu, dále ENPEKA a.s. se sídlem ve Žďáře nad Sázavou (cukrářské a pekařské výrobky), firma PEGAS – ŠINCL s.r.o. (svařované díly a konstrukce) a VYSOČANKA KOVO, s.r.o. se sortimentem automobilové techniky. (Palcrová et.al, 2008) Tab.1:Nejvýznamnější firmy v Novém Městě na Moravě podle počtu zaměstnanců v roce 2008 název podniku IČO OKEČ sortiment počet zaměstnanců MEDIN a.s. 43378030 331000 Lékařské pomůcky 500 SPORTEN s.r.o. 15531457 364000 Lyžařské vybavení 165 RACOM s.r.o. 46343423 322000 Software, hardware 96 Zdroj: HBI. Online databáze firem : Medin a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: .

37

Velmi důležitým průmyslovým odvětvím na území okresu Žďár nad Sázavou byla těžba uranové rudy. Na území ORP fungovalo velmi krátkou dobu ložisko Petrovice – Slavkovice. Těžba na tomto místě neměla žádný zásadní vliv na rozvoj oblasti. Na rozvoj celého Novoměstska má zásadní vliv podnik GEAM Dolní Rožínka, který jako jediné ložisko v České Republice funguje dodnes. Ložisko se nachází na území ORP Bystřice nad Pernštejnem, ale v těsné blízkosti Nového Města na Moravě. Nejintenzivnější těžba zde probíhala v 70. letech a s příchodem pracovní síly se začalo rozvíjet hornické město Nové Město na Moravě. Podnik GEAM spadá pod podnik DIAMO se sídlem ve Stráži pod Rálskem, který zajišťuje produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku.9 V roce 1992 zde pracovalo 2 191 zaměstnanců. V důsledku vyčerpávajících se zásob uranu se počet zaměstnanců stále snižuje. Několikrát se diskutovalo o ukončení těžby na lokalitě Rožná, ale díky stoupajícím cenám uranu na světovém trhu těžba stále pokračuje. V roce 2008 byl počet zaměstnaných o polovinu nižší než v roce 1992. V současné době je těžba uranu na lokalitě Dolní Rožínka povolena do roku 2012. Obr.3: Vývoj počtu zaměstnanců v podniku GEAM Dolní Rožínka v období 1992 - 2008 2500 2191 2011 počet zaměstnanců

2000

1804

1500

1700

1650

1480

1380 1298 1156 1150 1140

1000 1050

1000

500

0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2006 2008

Zdroj: Personální oddělení podniku GEAM Dolní Rožínka

6.4. TRH PRÁCE Z výsledků statistického úřadu je v oblasti patrná zvyšující se nezaměstnanost. Zatímco v roce 1991 bylo zaznamenáno pouze 1,9 % nezaměstnaných obyvatel, v roce 2001 byl podíl

9

http://www.diamo.cz/

38

nezaměstnaných obyvatel 7,8 %. V roce 2003 míra nezaměstnanosti v ORP poprvé dosáhla hranice 10 %.

Tab.1: Míra nezaměstnanosti v ORP, v kraji Vysočina a v ČR oblast 2002 2003 2004 2005 2006 ORP 9,1 10,0 10,6 10,6 10,7 Vysočina 8,4 9,3 9,5 9,0 8,4

v období 2002 – 2005 (%) 2007 2008 2009 9,4 8,5 8,7 7,2 5,7 7,3

Zdroj: Regionální informační servis. Trh práce [online]. 2007 [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW: .

Nezaměstnanost na území ORP ve sledovaném období přesahuje celorepublikový průměr. Vyšší nezaměstnanost je v roce 2009 zaznamenána u ORP Světlá nad Sázavou (12,7 %), Moravské Budějovice (11,8 %), Telč (10,5 %), Bystřice nad Pernštejnem (9,8 %), Náměšť nad Oslavou (9,4 %) a Třebíč Nejnižší nezaměstnanost je v roce 2009 zjištěna v ORP Pacov (5,4 %). Průměr nezaměstnanosti pro celý kraj Vysočina byl v roce 2009 7,3 %.

Obr.1: Srovnání míry nezaměstnanosti v ORP v kraji Vysočina v lednu 2009 nezaměstnanost (%)

14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00%

Sv ě M t lá or na av d s k Sá By é Bu zav st ř ic dě o u e jo na vic Ná d P e m e ě š r n Te ť n šte lč ad jne No O m vé sl av M o ěs to Tř u e n Ve a M bíč lké or M avě ez iří Jih čí Hu lav m a po Žď le C ár h na ot c d ě Ha Sá boř vlí za čk vo ův u Pe B r lh od řim o Pa v co v

0,00%

Zdroj: Ministerstvo práce. Nezaměstnanost z územního hlediska [online]. 1997-2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: .

Nejvyšší nezaměstnanost v ORP Nové Město na Moravě byla zjištěna v lednu 2006 (10,7 %), kdy v území bylo volných 43 pracovních míst. Nejnižší nezaměstnanost je v lednu 2008 (8,5 %), kdy je v území nejvyšší počet volných pracovních míst (156). Od ledna 2008 se nezaměstnanost stále zvyšuje a v březnu 2009 je na území ORP 9,6% nezaměstnanost.

39

Tab.3: Vývoj nezaměstnanosti v ORP Nové Město na Moravě v období 2005 - 2009 Dosažitelní uchazeči*

Míra Volná EAO nezaměstnanosti místa 3/ 2009 864 9 028 9,60% 56 1/ 2009 785 9 028 8,70% 70 1/ 2008 769 9 028 8,50% 156 1/ 2007 846 9 028 9,40% 123 1/2006 970 9 028 10,70% 43 1/2005 957 9 028 10,60% 26 Zdroj: Ministerstvo práce. Nezaměstnanost z územního hlediska [online]. 1997-2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . *Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

Tab.4: Počet uchazečů o zaměstnání v ORP, v kraji Vysočina a v ČR v období 2002 – 2005 Území EAO 2002 2003 2004 2005 Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % ORP 9 028 822 9,1 903 10,0 953 10,6 930 10,3 Kraj 253 436 21 548 8,5 23 533 9,3 24 181 9,5 22 814 9,0 ČR 5 253 400 514 436 9,8 542 420 10,3 541 675 10,3 510 416 9,7 Zdroj: Zdroj: Regionální informační servis. Trh práce [online]. 2007 [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW: .

S narůstající nezaměstnaností se zvyšuje také počet uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší počet uchazečů na území ORP je v roce 2004 (10,6 %) a v roce 2005 (10,3 %), kdy je vyšší než celorepublikový i celokrajový průměr. Počet uchazečů je vysoký díky masivnímu propouštění ve velkých firmách (podnik SPORTEN v období 2004 – 2008 propustil 125 zaměstnanců)

6.5. SLUŽBY A CESTOVNÍ RUCH V sektoru služeb bylo na Novoměstsku v roce 2001 zaměstnáno 43,7 % obyvatel. Tato hodnota vypovídá o tom, že v území převažuje terciérní sektor hospodářství. Území ORP vykazuje nadprůměrný počet ekonomických subjektů ve sféře služeb (33,6 %) ve srovnání s celým krajem Vysočina (31,2 %).10 V oblasti zdělávání na území ORP fungují mateřské a základní školy, které jsou lokalizovány pouze ve větších obcích (Bobrová, Daňkovice, Jimramov, Nové Město na Moravě, Sněžné, Věcov, Radešínská Svratka, Fryšava). Střední vzdělání poskytuje 10

http://meu.nmnm.cz/dokumenty/uap/01_zprava.pdf

40

Gymnázium Vincence Májovského a SOŠ a SOU lesnické v Novém Městě na Moravě, kde funguje také jedna speciální škola pro žáky s postižením.11 Největším zaměstnavatelem v oblasti zdravotnictví je Nemocnice Nové Město na Moravě. V roce 2003 bylo v nemocnici k dispozici 485 lůžek a pracovalo zde 928 zaměstnanců. Součástí nemocnice je také léčebna tuberkulózy a respiračních potíží na Buchtově kopci v obci Daňkovice. Od 1.1.2003 je nemocnice ve vlastnictví kraje Vysočina.12 V Novém Městě na Moravě fungují také kvalitní sociální služby, které provozují Novoměstské sociální služby Nové Město na Moravě a Centrum Zdislava. Pro území ORP je charakteristické podnikání v oboru cestovního ruchu. Velký potenciál pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu představuje CHKO Žďárské vrchy, která zaujímá více než 60 % celkové rozlohy ORP. V území CHKO se buduje široká síť cyklostezek a turistických stezek. K turisticky nejvyužívanější oblasti patří severní část CHKO od nadmořské výšky 610 m. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle patří především přírodní památky v CHKO, Městská památková zóna Nové Město na Moravě a Jimramov a také vesnická památková rezervace v Křižánkách a v Krátké, kde je dochovaná původní lidová architektura. K tomuto účelu slouží široká nabídka ubytování a rekreačních středisek, z nichž většina patří do vyšší třídy (hotely a penziony). V oblasti však chybí alternativní možnosti rekreace při nepřízni počasí, jako jsou například wellness hotely, kryté víceučelové haly atd.13 Velkou tradici zde má také lyžařský závod Zlatá lyže. První ročník závodu O zlatou lyži byl uspořádán v roce 1943. Cenou byla a je miniatura lyže z ryzího zlata. Od roku 1973 je závod pořádán jako mezinárodní závod FIS (Světová lyžařská federace). V Novém Městě na Moravě byla v roce 1952 sportovní škola mládeže, v roce 1973 byla ministerstvem školství zřízena sportovní třída lyžování při základní škole. O rok později, v roce 1974, bylo otevřeno středisko vrcholového sportu připravující lyžaře pro československou reprezentaci. (kol.autorů 1994)

11

http://www.zakladniskoly.cz/seznam-skol/vysocina/zdar-nad-sazavou/

12

http://www.nnm.cz/?id=historie

13

http://meu.nmnm.cz/dokumenty/uap/01_zprava.pdf

41

Tab.1: Vzdělávací, sociální a rekreační zařízení v ORP Nové Město na Moravě obec Mateřské Základní Střední DPS* Lékařské Ubytování, školy školy školy služby rekreace Bobrová 2 1 1 Bobrůvka 1 Borovnice Daňkovice 1 Dlouhé Fryšava 1 1 1 Javorek Jimramov 1 2 1 1 Kadov Krásné 1 Křídla 1 Křižánky 1 1 3 Kuklík 1 Líšná Mirošov Nová Ves 1 Nové 8 8 2 2 2 12 Město na Moravě Nový Jimramov Podolí Račice 1 Radešín 1 Radešínská 1 2 1 Svratka Radňovice 1 Řečice 1 1 Sněžné 1 1 1 1 5 Spělkov Tři Studně 2 Věcov 1 1 1 Vlachovice 1 Zubří 1 Celkem 23 25 2 2 3 29 Zdroj: IES. International Education society [online]. 2004 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: . Toušek ,V.et al. Tematický atlas Vysočiny. Jihlava, 2008 * dům s pečovatelskou službou

42

SWOT ANALÝZA Silné (Strong) stránky •

CHKO Žďárské vrchy představuje velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu

•

Odvodňovací systémy na velké části zemědělsky využívaných plochách

•

Mírně rostoucí počet obyvatel

•

Celoroční nabídka rekreace

Slabé (Weak) stránky •

Na většině území je naměřen střední radonový index, na území obcí Nová Ves, Slavkovice, Podolí vysoký radonový index

•

Místní záplavy při silných deštích

•

Nepříliš dobré dopravní napojení na celorepublikový systém dálnic a rychlostních komunikací

•

Nedostatečné alternativní možnosti turistického vyžití při nepřízni počasí

Příležitosti (Occasions) •

Budování rozsáhlejšího systému cyklostezek

•

Zajištění uspokojivé hromadné dopravy v území

•

Spolupráce malých obcí a zefektivnění jejich správy

Hrozby (Threats) •

Obnova těžby radioaktivních surovin

•

Zrušení autobusových spojů při nedostatečném využití

•

Odchod mladších vzdělaných lidí mimo region

•

Při velké orientaci na cestovní ruch jsou výdělky závislé na počasí

•

Stárnutí populace

43

ZÁVĚR

Správní obvod ORP Nové Město na Moravě leží v severovýchodní části kraje Vysočina. Centrem ORP je Nové Město na Moravě, které je také zároveň jediným průmyslovým územím v oblasti. Výhodou pro zaměstnanost obyvatel je blízkost průmysloého města Žďár nad Sázavou a Dolní Rožínky, kde se nachází uranový závod GEAM Dolní Rožínka. V ORP Nové Město na Moravě žije z hlediska národnosti poměrně homogenní obyvatelstvo, ale neustále přibývá poproduktivních obyvatel. Velkým potenciálem oblasti je CHKO Žďárské vrchy, která se rozkládá na severu ORP. Každoroční pořádání lyžařského závodu Zlatá lyže a celoroční turistika vedly k rozsáhlé výstavbě ubytovacích a rekreačních středisek. V oblasti Žďárských vrchů se také nachází poměrně hustá síť stále se budujících cyklostezek. Tato skutečnost vede k tomu, že ve sledovaném území převažuje zaměstnanost v oblasti služeb. S tím také souvisí poměrně dobrá vzdělanost obyvatel. Od roku 1991 je zaznamenán zvyšující se počet obyvatel se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Podíl těchto obyvatel také převyšuje celokrajový a celookresní průměr. Nevýhodou oblasti je špatná dopravní infrastruktura, kdy chybí především napojení na vysokorychlostní silniční síť. Špatné dopravní spojení v území také vede k tomu, že na území ORP nejsou zaznamenány žádné zahraniční investice, jako je tomu například v ORP Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem.

44

SUMMARY Subject of this bachelor work is the socio – economic charakteristic of the municipality with extended kompetence Nové Město na Moravě. Nové Město na Moravě is situated in nord – east part of the region Vysočina. There are thirty municipalities and in 2001 there lived 20 378 inhabitants. In the first part of this work is describe the physycal – geographic charakter, the historical – administrativ development of this region and an analysis of the structure its inhabitants. Sekond chapter desribes the economy in this territory. Evaluation of this region is in the SWOT analysis.

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Literatura MANDYS,F.:Českomoravská vrchovina.Olympia Praha, 1986. 323s. SÁBLÍK, J.: Českomoravská vrchovina.Praha, 2002. 152 s. SOUKUP, V.: Žďárské vrchy. Praha, 2004. 143 s. RYŠÁNEK,V.: Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha, 2006. 237 s. SVOBODA,J.F.: Vlastivěda Moravská, Žďárský okres. Brno, 1937. 356 s. DEMEK,J: Hory a nížiny.Zeměpisný lexikon. Brno, 2006. PAŘÍZEK, J: Dobývání nerostných surovin v okrese Žďár nad Sázavou. 2000, 67 s. MARKOVÁ, Z: Nové Město na Moravě. Brno, 1885. 36 s. SVOBODA, P.: Novoměstsko. Sursum Tišnov, 2001. 263 s. SVOBODA, J.F.: Vlastivěda moravská. II. místopis. Novoměstský okres. Musejní spolek Brno, 1948. 720 s. Kol. autorů: Horácko a jeho lid. Horácké muzeum Nové Město na Moravě, 1959. 76 s. ŽÁK, A.: 40 let výstavby a ekonomiky okresu Žďár nad Sázavou 1945 - 1985. Plánovací odbor ONV Žďár nad Sázavou, 1985. 125 s. FILKA, I., RIPPEROVÁ, M.: Historie a současnost podnikání na Žďársku. Městské knihy s.r.o. 2005. Kol. autorů: Sto let sportovního klubu lyžování v Novém Městě na Moravě 1895 – 1995. Sportovní klub Nové Město na Moravě, 1994. ČHMŮ: Atlas podnebí Česka. 1.vyd. Praha – Olomouc, 2007. 265 s. TOUŠEK ,V.et al. Tematický atlas Vysočiny. Jihlava, 2008.

Internetové zdroje: Český statistický úřad [online].© 2009. URL: Informační portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. URL: Regionální informační servis kraje Vysočina [online]. © 2005 – 2008. URL: On – line databáze českých firem [online]. URL: Informační portál správy CHKO Žďárské vrchy [online]. URL: 46

Dopravní informace kraje Vysočina [online]. © 2004 – 2006. URL: Oficiální stránky hospodářské komory České republiky [online]. © 2007. URL: < http://axis4.komora.cz/> Oficiální stránky společnosti Medin [online]. © 2007. URL: Databáze škol [online]. © 2002 – 2009. URL: Oficiální stránky Nemocnice Nové Město na Moravě [online]. URL: Oficiální stránky města Nové Město na Moravě [online]. © 1995 – 2009. URL: Mapy.cz [online]. URL: < http://www.mapy.cz/> Územně správní členění České republiky od 1.1.2003 [online]. URL: http://sovamm.wz.cz/uz_cl03.htm Oficiální stránky podniku AGRO Měřín [online]. URL: http://www.agro-merin.cz Oficiální stránky podniku Diamo [online]. URL: IES international education society [online].URL:

Další zdroje: Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě Filozofická fakulta MU Brno Krajský statistický úřad Jihlava Personální oddělení podniku Geam Dolní Rožínka

47

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č.1 Tab.1: Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v období 1869 - 2001

Příloha č.2 Tab.2: Vývoj počtu obyvatel v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a v ORP Nové Město na Moravě v období 1869 - 2001

Příloha č.3 Tab.3: Národnostní složení obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 1991

Příloha č.4 Tab.4: Národnostní složení obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.5 Tab. 5: Náboženská struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 1991

Příloha č.6 Tab.6: Náboženská struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.7 Tab.7: Struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě podle věku a pohlaví v roce 2001

Příloha č.8 Tab.8: Vzdělanostní struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.9 Tab. 9: Ekonomická aktivita obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.10 Tab.10: Nezaměstnanost v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

48

Příloha č.11 Mapa 1: Počet obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.12 Mapa 2: Věkové složení obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.13 Mapa 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

Příloha č.14 Mapa 4: Zaměstnanost v ekonomických sektorech v roce 2001

Příloha č.15 Mapa 5: Nezaměstnanost v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001

49

Tab.1: Vývoj počtu obyvatel v ORP Nové Město na Moravě v období 1869 – 2001 obec Bobrová Bobrůvka Borovnice Daňkovice Dlouhé Fryšava Javorek Jimramov Kadov Krásné Křídla Křižánky Kuklík Líšná Mirošov Nová Ves Nové Město N.Jimramov Podolí Račice Radešín R.Svratka Radňovice Řečice Sněžné Spělkov Tři Studně Věcov Vlachovice Zubří

1869 1293 412 523 351 459 1016 321 2233 431 409 352 1399 586 340 330 435 5871 434 178 143 150 703 380 649 1931 252 257 1725 274 485

1880 1262 455 565 358 432 1048 299 2307 382 401 366 1392 560 347 347 452 5860 386 186 156 147 672 397 607 1868 241 270 1640 263 523

1890 1343 408 575 318 398 927 283 2300 357 363 354 1197 596 296 358 463 5746 355 163 147 158 665 380 647 1804 233 263 1629 244 498

1900 1282 394 558 344 386 895 304 2328 344 378 321 1197 532 310 395 451 5655 381 163 156 138 654 349 668 1762 243 215 1573 230 445

1910 1176 368 567 356 415 898 328 2421 379 368 354 1189 474 337 421 457 5761 385 165 160 170 639 349 603 1684 222 178 1550 243 490

1921 1126 347 524 342 380 776 289 2332 339 361 334 1163 414 288 382 463 5466 326 167 148 191 613 368 613 1524 226 177 1475 226 471

rok 1930 1106 340 478 310 342 881 257 2216 362 318 314 1132 442 277 348 451 5348 282 166 128 182 648 286 578 1628 206 157 1353 206 407

Zdroj: Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování

Příloha č.1 1950 943 304 383 441 293 544 165 1723 214 205 276 777 270 161 272 451 6021 190 138 107 187 527 318 514 1128 128 167 934 167 340

1961 1013 328 361 209 271 531 134 1796 170 192 283 723 251 153 277 455 6194 180 147 92 185 554 317 520 1087 130 124 877 147 371

1970 953 319 327 218 267 481 137 1628 162 163 289 618 222 140 217 471 8196 138 103 76 165 551 297 522 894 104 109 777 180 344

1980 863 282 270 206 300 450 110 1454 157 127 281 520 205 119 203 493 9730 96 115 61 117 532 333 503 758 80 109 694 144 349

1991 922 253 225 182 279 379 92 1290 124 107 276 406 180 75 161 495 10426 93 100 53 107 535 339 459 752 68 89 691 117 350

2001 919 245 197 141 270 338 106 1211 126 103 270 367 173 56 133 541 10471 76 101 53 110 579 330 462 797 58 90 679 120 356

Příloha č.2 Tab.2: Vývoj počtu obyvatel v České Republice, v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a v ORP Nové Město na Moravě V období 1869 - 2001 Česká republika

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Kraj Vysočina

Počet obyvatel

Bi

Ři

Počet obyvatel

Bi

Ři

7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 230 060 10 302 215 10 230 060

100,0 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2 135,2

100,0 108,7 105,4 108,2 107,5 99,3 106,6 83,3 107,6 102,5 105,0 100,1 99,3

505 480 522 573 522 562 524 563 536 488 531 703 521 768 452 628 481 045 486 571 508 868 513 740 512 143

100,0 103,4 103,4 103,8 106,1 105,2 103,2 89,5 95,2 96,3 100,7 101,6 101,3

100,0 103,4 100,0 100,4 102,3 99,1 98,1 86,7 106,3 101,1 104,6 101,1 99,7

Okres Žďár nad Sázavou Počet Bi obyvatel 111 888 113 789 110 644 109 128 109 084 106 032 103 780 90 808 100 608 108 074 116 027 117 923 118 749

100,0 101,7 98,9 97,5 97,5 94,8 92,8 81,2 89,9 96,6 103,7 105,4 106,1

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, vlastní zpracování

51

Ři 100,0 101,7 97,2 98,6 100,0 97,2 97,9 87,5 110,8 107,4 107,4 101,6 100,7

ORP Nové Město na Moravě Počet Bi Ři obyvatel 24 322 24 189 23 468 23 051 23 107 21 851 21 149 18 288 18 072 19 068 19 661 19 625 20 378

100,0 99,5 96,5 94,8 95,0 89,8 87,0 75,2 74,3 78,4 80,8 80,7 83,8

100,0 99,5 97,0 98,2 100,2 94,6 96,8 86,5 98,8 105,5 103,1 99,8 103,8

Tab.3: Národnostní složení obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 1991

Příloha č.3

národnost obec

česká

Počet obyvatel Abs.

Bobrová 922 Borbrůvka 253 Borovnice 225 Daňkovice 182 Dlouhé 279 Fryšava 468 Javorek 92 Jimramov 1 290 Kadov 169 Krásné 107 Křižánky 374 Kuklík 180 Líšná 75 Mirošov 161 Nová Ves 157 Nové Město na Moravě 11 664 Nový Jimramov 93 Podolí 100 Račice 53 Radešín 107 Radešínská Svratka 535 Radňovice 339 Řečice 459 Sněžné 707 Spělkov 68 Věcov 691 Zdroj: Výsledky SLDB 1991

moravská %

Abs.

slezská %

Abs.

slovenská %

Abs.

%

579 152 216 152 113 297 69 1104 133 96 347 129 14 116 81

63% 60% 96% 84% 41% 63% 75% 86% 79% 90% 93% 72% 19% 72% 52%

341 101 9 26 166 169 22 177 35 9 26 50 61 35 76

37% 40% 4% 14% 59% 36% 24% 14% 21% 8% 7% 28% 81% 22% 48%

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 3 0 1 1 5 1 2 1 1 0 10 0

0% 0% 0% 2% 0% 0% 1% 0% 1% 2% 0% 1% 0% 6% 0%

8447

72%

2988

26%

4

0

151

1%

73 68 42 36

78% 68% 79% 34%

20 32 11 71

22% 32% 21% 66%

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0% 0% 0% 0%

350 299 353 556 49 325

65% 88% 77% 79% 72% 47%

184 37 105 146 19 356

34% 11% 23% 21% 28% 52%

0 0 0 1 0 0

0 0 0 0 0 0

1 3 1 3 0 5

0% 1% 0% 0% 0% 1%

52

Tab.4: Národnostní složení obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 obec

Počet obyvatel

Bobrová 919 Bobrůvka 245 Borovnice 197 Daňkovice 141 Dlouhé 270 Fryšava 338 Javorek 106 Jimramov 1211 Kadov 126 Krásné 103 Křídla 270 Křižánky 367 Kuklík 173 Líšná 56 Mirošov 133 Nová Ves 541 Nové Město 10471 na Moravě Nový 76 Jimramov Podolí 101 Račice 53 Radešín 110 Radešínská 579 Svratka Radňovice 330 Řečice 462 Sněžné 797 Spělkov 58 Tři Studně 90 Věcov 679 Vlachovice 120 Zubří 356 Zdroj: Výsledky SLDB 2001

česká Abs.

moravská Abs.

%

%

740 208 185 117 244 309 98 1 153 118 101 252 349 162 54 108 525

80,5 84,9 93,9 82,9 90,4 91,4 92,5 95,2 93,7 98,1 93,3 95,1 93,6 96,4 81,2 97

144 37 12 18 20 21 6 46 8 1 17 12 7 0 25 12

9 436

90,1

561

74

97,4

95 46 86

Národnost slezská Abs. 15,7 15,1 6,1 12,8 7,4 6,2 5,7 3,8 6,3 1 6,3 3,3 4 0 18,8 2,2

Příloha č.4 Slovenská Abs.

%

%

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5,4

0

0

18

0,2

1

1,3

0

0

0

0

94,1 86,8 78,2

6 6 22

6 11,3 0,2

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

508

87,8

66

11,4

0

0

1

0

274 445 751 57 79 592 107 306

83 96,3 94,2 98,3 87,8 87,2 89,2 86

50 16 36 1 5 42 0 36

15,2 3,5 4,5 1,8 5,6 6,2 0 10,1

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 3 0 2 5 0 0

0 0 0,4 0 2,2 0,7 0 0

53

Tab.5: Náboženská struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 1991 Obyvatelstvo podle církve Počet obec římskokatolická husitská evangelická obyvatel Abs. Bobrová 922 Borbrůvka 253 Borovnice 225 Daňkovice 182 Dlouhé 279 Fryšava 468 Javorek 92 Jimramov 1 290 Kadov 169 Krásné 107 Křižánky 374 Kuklík 180 Líšná 75 Mirošov 161 Nová Ves 157 Nové Město na Moravě 11 664 Nový Jimramov 93 Podolí 100 Račice 53 Radešín 107 Radešínská Svratka 535 Radňovice 339 Řečice 459 Sněžné 707 Spělkov 68 Věcov 691 Zdroj: Výsledky SLDB 1991

Příloha č.5 nezjištěno

bez vyznání

Abs. 720 245 60 56 219 312 14 594 66 31 186 72 10 130 129

% 78% 97% 27% 31% 78% 67% 15% 46% 39% 29% 50% 40% 13% 81% 82%

Abs. 1 0 0 2 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0

% 0% 0% 0% 1% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

Abs. 38 0 104 86 42 39 52 298 59 47 103 38 43 6 0

% 4% 0% 46% 47% 15% 8% 57% 23% 35% 44% 28% 21% 57% 4% 0%

Abs. 76 2 48 31 15 38 3 205 22 26 67 46 13 17 13

% 8% 1% 21% 17% 5% 8% 3% 16% 13% 24% 18% 26% 17% 11% 8%

Abs. 87 6 13 7 2 78 23 190 21 3 6 23 9 8 15

% 9% 2% 6% 4% 1% 17% 25% 15% 12% 3% 2% 13% 12% 5% 10%

6 402 15 77 43 93

55% 16% 77% 81% 87%

49 0 0 0 0

0% 0% 0% 0% 0%

1 099 46 0 10 0

9% 49% 0% 19% 0%

2556 14 9 0 8

22% 15% 9% 0% 7%

1525 17 14 0 6

13% 18% 14% 0% 6%

445 296 434 322 12 277

83% 87% 95% 46% 18% 40%

1 0 0 0 0 1

0% 0% 0% 0% 0% 0%

9 8 1 180 33 273

2% 2% 0% 25% 49% 40%

30 19 2 202 6 75

6% 6% 0% 29% 9% 11%

50 16 22 1 17 64

9% 5% 5% 0% 25% 9%

54

Tab.6: Národnostní složení obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 obec Bobrová Bobrůvka Borovnice Daňkovice Dlouhé Fryšava Javorek Jimramov Kadov Krásné Křídla Křižánky Kuklík Líšná Mirošov Nová ves Nové Město n.M. Nový Jimramov Podolí Račice Radešín R.Svratka Radňovice Řečice Sněžné Spělkov Tři Studně Věcov Vlachovice Zubří

Příloha č.6

919 245 197 141 270 338 106 1 211 126 103 270 367 173 56 133 541 10 471

římskokokatolická Abs. % 569 61,9 227 92,7 45 22,8 29 13,5 185 68,5 187 55,3 28 26,4 469 38,7 31 24,6 25 24,3 126 46,7 132 36,0 69 39,9 4 7,1 93 69,9 448 82,8 4 249 40,6

Obyvatelstvo podle církve evangelická husitská pravoslavná Abs. % Abs. % Abs. % 34 3,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 74 37,6 0 0 0 0 52 36,9 1 0,7 0 0 34 12,6 0 0 1 0,4 26 7,7 2 0,6 0 0 50 47,2 0 0 0 0 274 22,6 2 0,2 1 0,1 33 26,2 0 0 0 0 30 29,1 0 0 0 0 60 22,2 0 0 0 0 71 19,3 2 0,5 0 0 30 17,3 0 0 0 0 25 44,6 0 0 0 0 3 2,3 0 0 0 0 10 1,8 0 0 0 0 740 7,1 41 0,4 4 0,03

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9

76

5

6,6

43

56,6

0

0

0

0

0

0

19

35,9 25,0

101 53 110 579 330 462 797 58 90 679 120 356

68 35 86 422 232 400 247 8 62 239 66 230

67,3 66,0 78,2 72,9 70,3 86,6 31,0 13,8 68,9 35,2 55,0 64,6

0 7 0 2 7 3 145 14 1 201 2 29

0 13,2 0 0,3 2,1 0,6 18,2 24,1 1,1 29,6 1,7 8,1

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1,1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 6 0 0 1 0 0 6 0 0

0 0 0 1,0 0 0 0,1 0 0 0,9 0 0

11 5 17 99 46 36 227 15 18 141 25 72

10,9 9,4 15,5 17,1 13,9 7,8 28,5 25,9 20,0 20,1 20,8 20,2

Počet obyvatel

Zdroj:Výsledky SLDB 2001

55

Sv.Jehovovi Abs. % 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,1

Bez vyznání Abs. 200 9 53 44 19 70 12 366 40 35 49 112 45 25 30 48 3 762

% 21,8 3,7 26,9 31,2 7,0 20,7 11,3 30,2 31,7 34,0 18,1 30,5 26,0 44,6 22,6 8,9

Příloha č.7 Tab.7: Struktura obyvatel ORP Nové Město na Moravě podle věku a pohlaví v roce 2001

obec Bobrová Bobrůvka Borovnice Daňkovice Dlouhé Fryšava Javorek Jimramov Kadov Krásné Křídla Křižánky Kuklík Líšná Mirošov Nová ves Nové Město n.M. Nový Jimramov Podolí Račice Radešín R.Svratka Radňovice Řečice Sněžné Spělkov Tři Studně Věcov Vlachovice Zubří

obyvatelst vo celkem

ženy

919 245 197 141 270 338 106 1 211 126 103 270 367 173 56 133 541 10 471 76 101 53 110 579 330 462 797 58 90 679 120 356

475 120 104 70 134 172 59 625 62 54 130 185 80 25 64 275 5 252 43 49 29 62 277 165 238 407 28 43 325 52 170

0 - 14 Abs. % 160 52 32 23 46 54 34 176 26 19 57 62 26 5 24 136 1 891 13 21 15 20 116 49 102 151 4 15 141 22 71

17,4 21,2 16,2 16,3 17 16 32,1 14,5 20,6 18,4 21,1 16,9 46,2 8,9 18,0 25,1 18,1 17,1 20,8 28,3 18,2 20,0 14,8 22,1 18,9 6,9 16,7 20,8 18,3 19,9

Zdroj: Výsledky SLDB 2001

56

věk obyvatel 15 - 64 65 a více Abs. % Abs. % 616 150 132 97 195 242 59 818 89 64 177 232 131 33 90 364 7 449 48 60 27 71 400 233 297 540 36 63 471 86 254

67,0 61,2 67,0 68,8 72,2 71,6 55,7 67,5 70,6 62,1 65,6 63,2 75,7 58,9 67,7 67,3 71,1 63,2 59,4 50,9 64,5 69,1 70,6 64,3 67,8 62,1 70,0 69,4 71,7 71,3

143 43 33 21 29 42 13 217 11 20 36 73 16 17 19 41 1131 15 20 11 19 63 49 63 106 18 12 67 12 31

15,6 17,6 16,8 14,9 10,7 12,4 12,3 17,9 8,7 19,4 13,3 19,9 9,2 30,4 14,3 7,6 10,8 19,7 19,8 20,8 17,3 10,9 14,8 13,6 13,3 31,0 13,3 9,9 10,0 8,7

If 107,0 96,0 111,8 98,6 98,5 103,6 125,5 106,7 96,9 110,2 92,9 101,6 86,0 80,6 98,5 103,4 100,6 130,3 94,2 120,8 129,2 91,7 100,0 106,3 104,4 93,3 91,5 91,8 76,5 91,4

Příloha č.8 Tab.8: Vzdělanostní struktura obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 obec Vzdělání % Bez Střední bez Střední s maturitou vysokoškolské vzdělání, maturity neukončeno Bobrová 28,5 39,0 28,2 4,3 Bobrůvka 35,8 46,1 16,1 2,1 Borovnice 35,8 41,2 19,4 3,6 Daňkovice 22,9 42,3 30,5 4,2 Dlouhé 27,7 44,2 24,1 4,0 Fryšava 28,9 45,8 21,8 3,5 Javorek 31,9 37,5 27,8 2,8 Jimramov 27,8 38,8 26,7 6,7 Kadov 30,0 48,0 19,0 3,0 Krásné 35,7 44,0 16,6 3,6 Křídla 22,5 46,5 24,9 6,1 Křižánky 29,8 46,6 20,0 3,6 Kuklík 26,5 44,9 24,5 4,1 Líšná 43,1 33,3 17,6 5,9 Mirošov 34,9 45,9 14,7 4,6 Nová Ves 26,9 43,5 27,0 2,7 Nové Město na 21,3 37,5 39,4 10,8 Moravě Nový 46,0 30,7 22,2 1,6 Jimramov Podolí 37,5 38,8 21,3 2,5 Račice 34,2 36,8 23,7 5,3 Radešín 38,9 41,1 16,6 3,3 Radešínská 26,1 41,7 27,6 4,5 Svratka Radňovice 19,1 46,1 27,7 7,1 Řečice 30,6 39,4 25,3 4,7 Sněžné 29,3 35,0 26,8 8,9 Spělkov 29,6 50,0 16,6 3,7 Tři Studně 28,0 44,0 25,3 2,7 Věcov 32,5 41,4 20,8 5,2 Vlachovice 43,9 34,7 19,4 2,0 Zubří 25,6 48,2 23,2 2,8 Zdroj: Výsledky SLDB 2001

57

Tab.9: Ekonomická aktivita obyvatel v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 obec

EAO Absolutní počet

Bobrová Bobrůvka Borovnice Daňkovice Dlouhé Fryšava Javorek Jimramov Kadov Krásné Křídla Křižánky Kuklík Líšná Mirošov Nová Ves Nové Město na Moravě Nový Jimramov Podolí Račice Radešín Radešínská Svratka Radňovice Řečice Sněžné Spělkov Tři Studně Věcov Vlachovice Zubří

407 101 78 69 127 159 35 543 57 38 120 165 87 17 58 245 5 012 25 37 16 40 270 154 186 366 27 49 309 64 293

Ekonomický sektor primér Absolutní % počet

% 44,3 41,2 39,6 48,9 47,0 47,0 33,0 44,8 45,2 36,9 44,4 45,0 50,3 30,4 43,6 45,3 47,9 32,9 36,6 30,2 36,4 46,6 46,7 40,3 45,9 46,6 54,4 45,5 53,3 82,3

42 24 22 17 38 25 11 75 10 12 31 20 26 7 26 56 377 5 13 3 5 55 22 42 62 10 9 98 11 61

10,3 23,8 28,2 24,6 29,9 15,7 31,4 13,8 17,5 31,6 25,8 12,1 29,9 41,2 44,8 22,9 7,5 20 35,1 18,8 12,5 20,4 14,3 22,6 16,9 37 18,4 31,7 17,2 20,8

Zdroj: Statistický lexikon obcí 2007

58

sekundér Absolutní počet

Příloha č.9 terciér Absolutní počet

% 161 40 31 15 52 65 8 220 18 18 40 82 27 4 12 102 1 911 12 12 9 14 116 65 79 102 6 16 107 22 113

39,6 39,6 39,7 21,7 40,9 40,9 22,9 40,5 31,6 47,4 33,3 49,7 31 23,5 20,7 41,6 38,1 48 32,4 56,3 35 43 42,2 42,5 27,9 22,2 32,7 34,6 34,4 38,6

169 35 20 34 36 68 14 228 26 8 45 54 31 5 11 81 2 452 5 9 3 18 91 56 62 188 7 23 88 22 112

% 41,5 34,7 25,6 49,3 28,3 42,8 40 42 45,6 21,1 37,5 32,7 35,6 29,4 19 33,1 48,9 20 24,3 18,8 45 33,7 36,4 33,3 51,4 25,9 46,9 28,5 34,4 38,2

Příloha č.10 Tab.10: Nezaměstnanost v obcích ORP Nové Město na Moravě v roce 2001 obec EAO Nezaměstnanost Abs. % 407 Bobrová 32 101 Bobrůvka 9 78 Borovnice 11 69 Daňkovice 5 127 Dlouhé 8 159 Fryšava 10 35 Javorek 6 543 Jimramov 49 57 Kadov 8 38 Krásné 2 120 Křídla 9 165 Křižánky 3 87 Kuklík 5 17 Líšná 1 58 Mirošov 7 245 Nová Ves 13 5 012 Nové Město na Moravě 372 25 Nový Jimramov 4 37 Podolí 1 16 Račice 3 40 Radešín 5 270 Radešínská Svratka 27 154 Radňovice 12 186 Řečice 10 366 Sněžné 25 27 Spělkov 2 49 Tři Studně 3 309 Věcov 30 64 Vlachovice 13 293 Zubří 15 Zdroj: Výsledky SLDB 2001

59

8 9 14 7 6 6 17 9 14 5 8 2 6 6 12 5 7 16 3 19 13 10 8 5 7 7 6 10 20 5

60

61

62

63

64