KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ w
t?
V Bruselu dne 5.1.2005 KOM(2004) 863 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o zavádění vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou
{SEC(2004) 1720}
cs
es
OBSAH
CS
1.
SOUVISLOSTI TÉTO ZPRÁVY
3
2.
CELKOVÉ SHRNUTÍ
3
3.
ZHODNOCENÍ POKROKU V ELEKTROENERGETICE
5
4
ZHODNOCENÍ POKROKU V PLYNÁRENSTVÍ
7
5
BEZPEČNOST DODÁVEK
8
6
VEŘEJNÁ SLUŽBA A OCHRANA UŽIVATELE / SPOTŘEBITELE
9
7
ASPEKTY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
9
8
ZÁVĚRY
10
2
cs
SOUVISLOSTI TÉTO ZPRÁVY
1.
Nové směrnice o elektřině a zemním plynu1 měly být členskými státy provedeny do července roku 2004 a rovněž nabylo účinku nařízení týkající se přeshraničního obchodu s elektřinou.2 Tato nová pravidla mají za cíl dosažení hospodářské soutěže v elektroenergetice a plynárenství po celé Evropské unii, jak bylo zamýšleno lisabonskými cíli Rady.3 Uvedené směrnice vyžadují, aby Komise pravidelně každý rok vydávala zprávy o fungování trhu. Tato zpráva tedy byla vypracována po poradě se skupinou evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG) a využívá jejich údaje i zveřejněné informace z mnoha zdrojů.4 Podrobnější informace jsou obsaženy v pomocném dokumentu, který bude vydán zároveň s touto zprávou. CELKOVÉ SHRNUTÍ
2.
Nedávná zpráva o růstu evropské produktivity5 sestavená pro generální ředitelství pro podniky ukázala výborný výkon oblasti utilit, jak je vidět ve shrnutí v tabulce 1 níže. Toto slouží ke zdůraznění příspěvku otevření trhu ke zlepšování výkonnosti v těchto oblastech a potenciálního příspěvku energetiky k lisabonským cílům. Tabulka 1
Růst produktivity práce: zemní plyn, elektřina a voda
% ročně
1979-1990
1990-1995
1995-2001
EU-15
2,7
3,6
5,7
USA
1,1
1,8
0,1
Mnoho aspektů zavádění však zatím zůstává zklamáním. V říjnu 2004 bylo nutno zaslat 18 členským státům varovný dopis s upozorněním, že ještě Komisi neoznámily právní úpravy přijaté za účelem provedení nejnovějších směrnic. Toto zpoždění je neuspokojivé, protože je nyní zřejmé, že opatření předchozích směrnic6 nebyla pro dosažení cíle hospodářské soutěže přiměřená, dokonce ani pro větší odběratele. Takoví zákazníci by podle obecného předpokladu měli s dodavateli pravidelně vyjednávat. Po pěti letech hospodářské soutěže v elektroenergetice a více než třech letech soutěže v plynárenství změnilo ve většině členských států dodavatele méně než 50 % z nich. Mnozí z nich jsou navíc nespokojeni se škálou nabízených služeb.
5
6
cs
Směrnice 2003/54 a 2003/55. Nařízení č. 1228/2003. Závěry Evropské rady ze dne 24.3.2000 (angl. verze) č. 100/1/00, 23.–24. března 2000. Např.: „Kvalitativní studie – evropští spotřebitelé a služby obecného zájmu v EU 25 (prosinec 2003), generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele“ EU productivity and competitiveness: An industry perspective (Produktivita a konkurenceschopnost EU: perspektiva průmyslu): Mary O’Mahony a Bart van Ark (ed.) pro generální ředitelství pro podniky, Evropská komise 2003. Směrnice 96/92, 98/30.
3
es
Je třeba zvážit nejen počet zákazníků, kteří změnili dodavatele, ale také státní příslušnost nových dodavatelů. V mnoha případech byli zákazníci schopni změnit dodavatele pouze za jiného dodavatele své domácí země, takže pronikání zahraničních společností na vnitrostátní trhy je rovněž velmi často nedostatečné a odráží to nedostatek integrace trhů a chybějící spojení infrastruktur. Zahraniční dodavatelé představují většinou necelých 20 % podílu na trhu. Jedinou výjimku tvoří trhy, jež jsou poměrně dobře integrovány s trhy sousedních členských států nebo státy, jejichž hlavní dodavatelé byli privatizováni a koupeni zahraničními společnosti. Ačkoli ceny elektřiny jsou reálně nižší než v roce 1995, v posledních 18 měsících se zvyšovaly, částečně z důvodu zvýšení cen primárních zdrojů energie. Zároveň jsou ceny zemního plynu kvůli pokračujícímu spojení s ropou v porovnání s rokem 1995 vyšší. Pokud se zdá, že vyhlídky na změnu dodavatele jsou omezovány regulačními překážkami, a pokud mají zákazníci kvůli nepříznivé struktuře trhu jen slabé vyjednávací pravomoci, je růst cen pro zákazníky nepřijatelný, i když podobné fluktuace cen jsou obvyklé. Největší odběratelé jsou znepokojeni zejména tím, že dodavatelé nejsou schopni nabídnout přiměřenou řadu typů smluv, zejména dlouhodobější ujednání. Klíčové téma se odvíjí od neúspěchu plně integrovat dodávky energie jednotlivých států do širšího evropského trhu. V této souvislosti je naprosto nezbytné pokračovat se zlepšováním pravidel pro přeshraniční obchod s elektřinou, aby se zajistilo, že existující infrastruktura je využívána do nejvyšší možné míry. Pro zemní plyn má obdobnou důležitost přijetí a provedení navrhovaného nařízení7. Jak bylo rovněž poznamenáno ve sdělení Komise o infrastruktuře energetiky a bezpečnosti dodávek,8 je také zapotřebí nových investic do infrastruktury, přičemž pokrok v tomto ohledu zůstává pomalý. Druhým problémem je neúspěch členských států při řešení otázky struktury trhu. Jak bylo zdůrazněno v předchozích zprávách, trhům se zemním plynem i elektřinou v příliš mnoha členských státech dominuje pouze jedna či dvě společnosti a kapacita pro přeshraniční hospodářskou soutěž je často nedostatečná. Tyto obtíže musí být bezpodmínečně vyřešeny. Zatřetí, ačkoli při právním oddělování provozovatelů sítí a zavádění regulovaného přístupu třetích osob již bylo dosaženo velkého pokroku, jsou zde ještě určité jevy, které jsou i nadále neuspokojivé. Pro dobře fungující trh je zásadní zcela nezávislý provozovatel přenosové soustavy. Podobně je třeba přiměřeně oddělit provozovatele distribuční soustavy od dodavatelských podniků, aby bylo možno zajistit sazby odrážející náklady a odstranění vzájemného subvencování. V tomto ohledu je pro zajištění nediskriminačního přístupu k síti ohledně struktury a výše sazeb nezbytná nezávislost regulačních orgánů. Z tohoto hlediska plynárenství za elektroenergetikou výrazně zaostává. Poslední skupinou problémů, jež mohou stát v cestě vnitřnímu trhu, je pokračující existence regulovaných cen elektřiny a zemního plynu pro konečné uživatele vedle konkurenčního trhu a s tím spojená dlouhodobá ujednání o nákupu energie (power purchase arrangements, PPA). Ačkoli je taková kontrola během počáteční fáze otevírání trhu hodnotným přechodným opatřením, hrozí nebezpečí, že takový přístup utlumí hospodářskou soutěž, omezí investice, znejasní opatření pro právní oddělování sítí a bude s nimi v rozporu.
7 8
CS
KOM (2003) 741. KOM (2003) 743.
4
es
3.
ZHODNOCENÍ POKROKUV ELEKTROENERGETICE
3.1
Shrnutí
Přestože již bylo přijato nebo se v současnosti přijímá mnoho nezbytných opatření pro zavedení hospodářské soutěže, projevují se překážky popsané v oddílu 2 výše na mnoha evropských trzích s elektřinou tak, jak je shrnuto v tabulce níže. Tabulka 2
Shrnutí hlavních překážek hospodářské soutěže9 Přechod zákazníka k jinému dodavateli: velkoodběratelé
a. Žádné velké potíže b. Právní regulace
oddělování
c. Struktura trhu nedostatečná integrace
SE, FI, DK, NO, UK,
/ LU, AT, DE
> 50 % rozpětí 10 % (LU)-35 % (DE)
nebo FR, BE, GR, IE, ES, NL, LT, rozpětí 0 % (GR)-35 % (NL) IT, SI, CZ, SK, LV
d. Dlouhodobá ujednání o PT, EE, PL, HU, nákupu energie / regulované ceny pro konečné uživatele
rozpětí 0 % (EE)-25 % (HU)
Možnost rozvoje hospodářské soutěže v oblasti elektřiny u ostrovních států Malty a Kypru je navíc omezená. 3.2
Účinná regulace a právní oddělení
Noví dodavatelé budou moci vstoupit na trh jen tehdy, budou-li mít spravedlivý přístup k přenosovým a distribučním sítím. Základním prvkem fungujícího trh s elektřinou je nezávislý provozovatel přenosové soustavy. Vzájemné subvencování musí být odstraněno a musí být umožněn přístup založený na zveřejněných regulovaných cenách, jež odrážejí náklady dotyčného provozování sítě. Sazby za sítě jsou nyní ve většině členských států obecně srovnatelné a očekává se, že sazby, jež se z obvyklého rozpětí vymykají, budou pečlivě přezkoumány regulačními orgány. 3.3
Struktura trhu a integrace
Struktura trhu je v mnoha částech trhu s elektřinou v EU vážným problémem a je zřejmé, že vytvořit trh se skutečnou hospodářskou soutěží se celkově podařilo jen regionům s přiměřeným počtem aktérů, například trhu Spojeného království nebo severského trhu. Pro mnoho trhů s výrobou elektřiny v nových členských státech je navíc typické pokračování dlouhodobých dohod o nákupu energie. To znamená, že zde může být mnohem méně prostoru pro soutěž než vyplývá z analýzy podílu na trhu.
9
CS
Tato tabulka vymezuje pro každý členský stát největší překážku. To však neznamená, že neexistují jiné překážky.
5
cs
Nezbytným stěžejním cílem je vytvoření likvidního velkoobchodního trhu. To dovolí účastníkům trhu, včetně potenciálních nových účastníků, nakupovat a prodávat elektřinu volně, a tak sladit svou výrobu a dodávky. Obchod s energií ve většině členských států je v tomto ohledu stále nedostatečně likvidní. Vzhledem k vytváření cen na mnoha velkoobchodních trzích také neexistuje dostatečný stupeň průhlednosti. Propojení mezi členskými státy samozřejmě poskytuje výrazný potenciál pro zvýšení úrovně hospodářské soutěže. Rozvoj v tomto ohledu je však smíšený. Určité skupiny členských států, například severské země, země na Iberském poloostrově a na ostrově Irska, ukázaly, že pokud existuje dostatečná politická vůle, uskutečnit projekty není nemožné. K obecnějšímu zlepšení by mělo též dojít po provedení nařízení č. 1228/03 týkajícího se přeshraničního obchodu s elektřinou. Koordinace přidělování přeshraniční kapacity například prostřednictvím konceptu propojení trhů více zemí („market coupling“), navrženého účastníky Florentského fóra, zvýší likviditu a umožní vstup nových účastníků na trh jednotlivých zemí. 3.4
Vývoj cen
S výjimkou Itálie se v roce 2004 velkoobchodní ceny na dvoustranných trzích i při standardizovaných obchodech s energií sblížily na úroveň přibližně 30 €/MWh. Termínované trhy však ukazují, že při cenách pro trvalé zatížení10, které pro rok 2005 výrazně přesahují 30 €/MWh, se tyto ceny pravděpodobně zvýší. To je v určitém ohledu reakcí na zvyšování cen zdrojů primární energie na světových trzích. Ceny pro konečné uživatele, jež také zahrnují náklady na sítě a maloobchodní marži za dodávku, se nesblížily. Pro konečné zákazníky převažuje v různých členských státech široká škála výše cen. Rozpětí cen elektřiny pro velkoodběratele se pohybuje od necelých 40 €/MWh v Lotyšsku po téměř 80 €/MWh v Itálii. Podobně široké je i rozpětí cen pro maloodběratele a domácnosti – pohybuje se od necelých 60 €/MWh až po více než 120 €/MWh. 3.5
Závěry
Od zavedení hospodářské soutěže již bylo dosaženo velkého pokroku včetně stanovení zásad regulovaného přístupu třetích osob, oddělení sítí a částečné integrace trhů jednotlivých států do větších seskupení. Jak však bylo poukázáno v mnoha předchozích zprávách Komise, problém koncentrace je nyní nejzávažnější překážkou rozvoje intenzivnější hospodářské soutěže. Pokud tento problém přetrvává, mohou spotřebitelé ztratit důvěru v trh a volat po přísnější regulaci. V tomto ohledu odráží nedávné rozhodnutí Komise o zákazu akvizice společnosti Gás de Portugal (GDP) firmami EDP a ENI 1 1 významný precedent toho, jak Komise hodlá přistupovat k možné restrukturalizaci tohoto odvětví. Pro další rozvoj trhů s elektřinou je naprosto nezbytná nezávislost provozovatelů přenosových soustav a zvýšení úrovně dostupných propojení. Bez těchto investic bude možnost přístupu nových účastníků na trh i nadále oslabená a stávající dominantní společnosti si podrží větší část svých současných výhod.
10 11
CS
Trvalé zatížení znamená dodávku konstantního množství po dobu 24 hodin. Tisková zpráva IP/04/1455, 9. prosince 2004.
6
cs
Výsledky snad přinese rovněž častější užívání politiky hospodářské soutěže na úrovni jednotlivých států a průhlednější chování účastníků na velkoobchodních trzích a potenciál pro značné zlepšení má rovněž spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, orgány pro hospodářskou soutěž a Evropskou komisí. 4
ZHODNOCENÍ POKROKUV PLYNÁRENSTVÍ
4.1
Shrnutí
Vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem vyžaduje více integrace a další zvýšené úsilí o diverzifikaci dodávek. Je zřejmé, že členské státy, jež jsou se svými sousedy nedostatečně integrovány a jejichž přístup k vnějším zdrojům je omezený, měly a mají při rozvíjení soutěže více potíží. Naopak země, které mají k dispozici mnoho rozdílných zdrojů a které již provedly uvolnění kapacity, dosahují výrazně lepších výsledků. Kromě Spojeného království, které disponuje vyspělou strukturou hospodářské soutěže, a Irska, kde mají velkoodběratelé možnost volby již mnoho let, dosahují nejlepších výsledků trhy v blízkosti rozmanitých zdrojů, například Belgie, Dánsko a Nizozemsko. V posledním roce dosáhly výrazného pokroku rovněž Itálie a Španělsko. Ve všech výše zmíněných členských státech podle odhadu změnilo dodavatele alespoň 30 % velkoodběratelů. Z ostatních států se tomuto stupni vývoje přibližuje jen Francie, zejména ve svých severních regionech. Pokrok Německa a Rakouska je stále velkým zklamáním a v nových členských státech existuje mnoho výrazných problémů, jež zřejmě fungování hospodářské soutěže zbrzdí. 4.2
Účinná regulace a právní oddělení
Co se týče zemního plynu, spravedlivý přístup k síti vyžaduje nejen poplatky za přístup odrážející náklady, ale rovněž pružné podmínky pro vyjmenování toků podporujících nové účastníky na trhu. Obecně je metoda entry/exit pro sazby i rezervaci kapacity přenosové sítě pro rozvíjení trhu s hospodářskou soutěží prospěšnější a většina členských států se touto cestou vydává. V některých případech však nepružné postupy bez přiměřených mechanismů na principu „ber, nebo nech být“ („use it or lose it“) stále představují překážku pro nové účastníky na trhu. I nadále činí potíže vysoké sazby, zejména za užívání nízkotlakých distribučních sítí. Dalším citlivým bodem účinného otevření trhu jsou úpravy vyrovnávání a skladování. Mnoho úprav zůstává nejistých, zejména v nových členských státech. Dosavadní neúspěch při snaze dohodnout se na minimálních standardních postupech pro přístup ke skladování na nedávném Madridském fóru je proto zvláště politováníhodný. 4.3
Struktura trhu a integrace
Stěžejním problémem na úrovni jednotlivých zemí je skutečnost, že v nich často téměř všechen zemní plyn na trh dodává jen jedna společnost. To má významný dopad na potenciál hospodářské soutěže na úrovni dodávky. I když v dané zemi působí více dodavatelů, je pravděpodobné, že pokud nakupují od stejného velkoobchodníka, hospodářská soutěž mezi nimi nebude příliš účinná.
CS
7
es
Samozřejmě že utvořením širšího evropského trhu se zemním plynem budou tyto obavy do určité míry utěšeny. Další rozvoj vnitřního trhu je však brzděn přetrvávající existencí dlouhodobých rezervací přenosové kapacity. Hospodářské soutěži rovněž v určitých oblastech brání i nedostatečná spojitost mezi strukturami zpoplatňování jednotlivých provozovatelů přenosových soustav. Dopravit zemní plyn z belgického Zeebrugge například do Budapešti by vyžadovalo užití alespoň pěti různých sítí a složité vypočítávání poplatku by pro každého uživatele sítě tvořilo závažnou překážku. 4.4
Ceny
Ceny zemního plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy a jsou často součástí smluv mezi dovozci zemního plynu a producentskými zeměmi. Zvýšení cen ropy v průběhu roku 2004 tedy ovlivnilo i trh se zemním plynem a velkoobchodní cena zemního plynu se do konce roku 2004 zvýšila z přibližně 10 €/MWh na asi 12 €/MWh. Přestože jsou velkoobchodní ceny zemního plynu ve většině členských států obdobné, nejnovější informace o maloobchodní rovině, zveřejněné Eurostatem, stále ukazují výrazné rozdíly pohybující se od 10 €/MWh po 25 €/MWh pro velkoodběratele a od 15 €/MWh po 40 €/MWh pro domácnosti. 4.5
Závěr
Trh se zemním plynem zůstává v mnoha případech předmětem výrazných nepružností, což bývá výsledkem pokračujícího nedostatku integrace mezi trhy jednotlivých zemí. Bez přeshraniční konkurence mohou současné subjekty s dominantním postavením na trhu snadno uhájit své postavení. Dalšími faktory, které v několika zemích ztěžují možnost změnit dodavatele, je nepatřičná úprava vyrovnávání a skladování a rovněž vysoké sazby za distribuci. 5
BEZPEČNOSTDODÁVEK
Elektřina Celkově je situace přiměřenosti výroby elektřiny v členských státech Evropské unie uspokojivá. Ačkoli se v roce 2003 objevily určité potíže, stav v Itálii a ve Španělsku se díky zavedení nových kapacit do sítě výrazně zlepšil. Situace v severských zemích je však i nadále poměrně napjatá12. V mnoha případech existují pro povzbuzení investic do výrobních kapacit zvláštní opatření. V mnoha členských státech existuje určitá forma explicitních plateb pro kapacity (každý výrobce obdrží platbu bez ohledu na skutečnou výrobu) a Norsko i Švédsko mají rovněž systém opcí na kapacitu (dražba rezervní kapacity). Jiné země podporují kapacity nastavením vyrovnávacích trhů nebo získáváním rezervní kapacity provozovatelem přenosové soustavy. Některé státy rovněž začaly využívat možnost nabídkových řízení.
12
CS
Podle údajů poskytnutých provozovateli přenosových soustav. Např. Prognóza adekvátnosti systému pro roky 2004–2010, Unie pro koordinaci přenosu elektřiny (UCTE), prosinec, 2003: Retrospektiva adekvátnosti systému UCTE 2003, UCTE, červen 2004.
8
CS
V mnoha případech je rovněž rozvoj propojení vyžadován proto, aby se zajistilo účinné využívání dostupné výrobní kapacity a snížilo se napětí na soustavu způsobené přetížením určitých klíčových zúžených průchodů. Evropská unie má ještě před sebou dlouhou cestu, aby dosáhla cíle stanoveného Evropskou radou v Barceloně, totiž že do roku 2005 by přeshraniční propojení mělo představovat alespoň 10 % výrobní kapacity každého členského státu. Proto Komise navrhla v předloze směrnice týkající se bezpečnosti dodávek elektřiny a infrastruktury, že v oblasti propojení by se měl zvýšit stupeň součinnosti a měla by být posílena úloha vnitrostátních regulačních orgánů. Zemní plyn Prozatím se zdá, že kapacita dovozu do Evropské unie je k uspokojení poptávky více než přiměřená. Pokud je dostupná kapacita, existují silné pobídky pro producentské země a dodavatele z EU, aby uzavírali smlouvy s cílem uspokojit vzrůstající poptávku po zemním plynu. V současnosti je proto v této oblasti obecně prováděno jen málo zvláštních opatření. Ve střednědobém horizontu se vytváří nebo zvažuje množství projektů, zejména pro terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Očekává se, že takové investice budou brzy uskutečněny bez zvláštních podpůrných opatření. 6
VEŘEJNÁ SLUŽBAAOCHRANAUŽIVATELE/SPOTŘEBITELE
Do července roku 2007 se všichni zákazníci stanou oprávněnými zákazníky s právem zvolit si nejzajímavější dodavatele elektřiny a zemního plynu. V tomto kontextu je důležité, aby otevření trhů poskytlo zákazníkům shodný stupeň spolehlivosti poskytování elektřiny a zemního plynu a alespoň shodný stupeň průhlednosti a srozumitelnosti způsobu, jakým jim jsou účtovány poplatky za tyto služby, ať už se rozhodli změnit svého dodavatele či nikoli. Podobně v případě ustanovení příslušných směrnic týkajících se označování zdroje energie budou členské státy muset zajistit hladké provedení tohoto požadavku, aby zákazníci byli schopni provést volbu na základě dostatečných informací. Některé domácnosti i malé podniky mají obecně dojem, že zákazník se často nemůže poučeně rozhodnout, protože srovnání cen buď není k dispozici nebo je mu velice obtížné porozumět. V této oblasti je nutno provést zlepšení a průmysl i regulační orgány jsou povinny zajistit, aby smysluplné informace o cenách a službách byly k dispozici v objektivní a průhledné formě. Kromě zajišťování plnění výše uvedených podmínek příslušných směrnic bude dalším hlavním úkolem Komise pečovat o to, aby závazky veřejné služby nenarušily trh a umožnily dodavatelům rovný přístup k zákazníkům. V tomto ohledu již byl poznamenán možný rušivý účinek regulovaných cen pro konečné uživatele. 7
ASPEKTYŽIVOTNÍHOPROSTŘEDÍ
Vnitřní trh s energií se bude muset rozvinout způsobem odpovídajícím cílům udržitelnosti, které Společenství stanovilo. Je tedy nutno zachovat nezbytné pobídky pro podporu většího rozšíření obnovitelných zdrojů, pro snížení emisí a řízení poptávky. Liberalizace rovněž nabízí příležitost vstoupit na trh novým inovativním aktérům a umožnit strategie diferenciace trhu, například na základě environmentální charakteristiky. Informace poskytnuté orgány členských států ukazují, že takové strategie jsou i nadále účinné. V roce 2003 bylo do portfolia společností přidáno více než 7000 MW dalších obnovitelných zdrojů a účinné kapacity kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP), z čehož většina byla
CS
9
es
vyrobena v Německu a Španělsku. To představovalo výrazně přes 50 % nové výrobní kapacity přidané v roce 2003. Vyhlídky na další rozvoj jsou nadějné v nových technologiích jako je mikrokogenerace, která se nyní začíná objevovat na trhu. Mnoho členských států také pokračuje v aktivním přístupu k řízení poptávky prostřednictvím daňových pobídek. 8
ZÁVĚRY
Evropa je v procesu vytváření širokého energetického společenství, které výrazně přesahuje hranice Evropské unie a které je založené na společných pravidlech a postupech. Je nutno, aby členské státy zůstaly při rozhodnutích, která činí ohledně provádění příslušných směrnic a restrukturalizace odvětví, tomuto cíli oddány. Pouze takto může být cíle bezpečného trhu s hospodářskou soutěží dosaženo. V této souvislosti zůstává kritickým tématem investování do infrastruktury a řádné provozování sítí pro podporu trhu s hospodářskou soutěží. Ačkoli některé z těchto problémů se již řeší, obavy vyjádřené v předchozích sděleních a v navrhované směrnici týkající se infrastruktury a bezpečnosti dodávky jsou stále aktuální a v řešení této otázky je třeba nějakým způsobem učinit pokrok. Úloha nezávislých regulačních orgánů je i nadále zásadní součástí zavádění hospodářské soutěže a jejich rozhodnutí ohledně sazeb za sítě a jiná významná pravidla pro trh budou i nadále ovlivňovat rozvoj trhu. V tomto kontextu je důležité zajistit, aby tyto orgány měly dostatečné zdroje a příslušnost. Až v budoucnu se ukáže, zda zlepšení podle příslušných směrnic budou pro dosažení cílů vnitřního trhu přiměřené, zejména jestliže členské státy zaujmou k provedení současných právních předpisů minimalistický přístup. Jedno je však jisté: v novém globálním prostředí vyšších cen primární energie je více než kdykoli dříve pro Společenství důležité, aby dostálo svému závazku vytvořit trh s fungující hospodářskou soutěží.
CS
0
es