Školní preventivní strategie

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Nádražní 22, 686 57 Uherské Hradiště

Školní preventivní strategie 2011 - 2015

V Uherském Hradišti dne 1. 9. 2011 Ing. Jiří Durďák Ředitel školy

I.

II.

III.

Zdůvodnění potřeby školní preventivní strategie

Popis současného stavu na škole 1. Charakteristika školy 2. Začleňování problematikyprevence rizikového chovánído práce školy 3. Stav školy z hlediskavýskytu rizikového chování Cíle školní preventivní strategie 1. Dlouhodobé cíle 2. Střednědobé cíle 3. Krátkodobé cíle

I.

Zdůvodnění potřeby školní preventivní strategie Školní preventivní strategie vychází jednak ze současného stavu prevence rizikového chovánína naší škole a jednak odpovídá požadavkům školské legislativy. Hlavní dokumenty: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních 20 006/2007-51 z 16.10.2007. Vydalo MŠMT. Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti odboru školství, mládeže a sportu ve zlínském kraji na období 2010 – 2012. Vydal odbor školství, mládeže a sportu krajského úřadu zlínského kraje. Zde jsou uvedeny legislativní dokumenty, které jsou východiskem přijaté strategie. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Č.j. 24 246/2008-6) Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (Č.j.: 14 423/99-22)

Školní preventivní startegie je podle výše uvedených dokumentů definována takto: a) je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení, b) je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů, c) vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu, d) jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle, e) je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována, f) přizpůsobuje se kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí, g) oddaluje, brání nebo snižuje výskyt sociálně patologických jevů, h) zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí, i) má dlouhotrvající výsledky, j) pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů dle čl. 1, odst. 1 a případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu, k) pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv, l) podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity),

m) poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. Základním principem strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školství je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti. Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech uvedených níže, s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky

Primární prevence sociálně patologických jevů u žáků v působnosti MŠMT je zaměřena na: a) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků:    

 

záškoláctví, šikana, rasismus, xenofobie, vandalismus, kriminalita, delikvence, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „OPL“) a onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek, závislost na politickém a náboženském extremismu, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling)

b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:    

domácího násilí, týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže, poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).

Nespecifická primární prevence – veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.

Specifická primární prevence – aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. Jedná se o: a) všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika,

b) selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování, c) indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.

Cílem působení v oblasti prevence rizikových projevů chování je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku. • • • • • • • •

s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí při vědomí všech alternativ přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek otevřené a pozitivně nastavené k sociálním vztahům aktivně přijímat zdravý životní styl (životospráva, sportovní a kulturní aktivity)

III.

Popis současného stavu problematiky 1. Prevence na škole vzhledem k situování školy, upořádání školy a vyučovaným oborům, zdravotní rizika Obchodní akademie je moderní školou, ve které se spojily rekonstruovaná budova s novou přístavbou, jejíž součástí je i nová tělocvična a sportovní kurty na dvoře školy. Při rekonstrukci školy byl brán ohled na bezbariérový přístup do školy, učeben i sociálních zařízení. V blízkosti školy nevedou frekventované silniční komunikace, na silnicích jsou vyznačeny přechody pro chodce. Přístup do školy je relativně bezpečný. Stravování je pro žáky zabezpečeno v blízkých jídelnách. Žáci jsou po nástupu do 1. ročníků seznámeni s bezpečnými trasami přesunu do jídelen. Odborné učebny jsou vybaveny počítači a individuální technikou pro výuku cizích jazyků. Elektrická vedení jsou provedena odbornými firmami a podléhají revizním prohlídkám. V rámci výuky není manipulováno s hořlavinami ani jinými agresivními nebo výbušnými látkami. Žáci mohou využívat ve škole osobní notebooky, jejichž připojení k místní WiFi síti je podmíněno doložením revizní prohlídky zařízení. Škola nevlastní odborné dílny. Šatny školy jsou hlídány kamerovým systémem s archivací záznamů. Zdravotní rizika z hlediska vyučovaných oborů jsou minimální. O bezpečnosti práce a možných rizicích v praxi jsou žáci poučeno před odchodem na praxi referentem školy. Za jejich bezpečnost odpovídá poskytovatel praxe. 2. Začleňování problematiky prevence rizikového chování do práce školy Je koordinováno ředitele školy a jeho zástupcem. Metodicky prevenci vede školní metodik prevence a výchovný poradce. Výchozími materiály jsou Strategie prevence MŠMT, Strategie prevence Kraje Zlín, Školní řád školy, Preventivní program na školní rok. Personální zajištění prevence 2.1 Výchovný poradce se vzhldem k prevenci rizikového chování žáků zabývá těmito aktivitami: Vede přehled žáků se Speciálními vzdělávacími potřebami a informuje o nich pedagogický sbor. Koordinuje individuální vzdělávací plány žáků. Aktivně nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, neprospívají, nedodržují školní řád. Výchovný poradce navrhuje opatření, navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti. 2.2 Metodik prevence Metodik prevence spoluvytváří Preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice sociálně patologických jevů ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci Preventivního programu. 2.3 Pedagogové

Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace. 2.4 Ředitel školy Sleduje efektivitu prevence sociálně patologických jevů. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů. Hlavní aktivity - odpovědnost za systematické vzdělávání pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v technikách pedagogické preventivní práce, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací, - systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, oblastí preventivní výchovy do výuky , - uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže, zaměřeného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, - vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, - spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu, - průběžné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole či školském zařízení z hlediska rizik výskytu patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, - diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, - poskytování poradenských služeb a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a pedagogy Vztah učitel – žák Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, atd.. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka. Skupinová práce

Žáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s žáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu (učitel podporuje odpovědnost žáka za řešení konfliktu). Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku. Jednou z možností je například vedení komunitního kruhu, ve kterém má každý právo diskutovat na základě pravidel diskuse, sdílet své pocity, obavy, radosti, zážitky, podněty k životu třídy, klást otázky. Projektové vyučování a celoškolní projekty V rámci projektů se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími. Je to podstatný prvek prevence šikany starších žáků vůči mladším. Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu. Komunikace s rodiči, veřejností Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Rodiče budou informováni o programu prevence především třídními učiteli na třídních schůzkách. Informovanost bude zaměřena zejména na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. Rodiče každého žáka obdrží informace, které budou obsahovat nezbytná telefonní čísla a adresy, základní seznam změn chování, které by se mohli u jejich dětí vyskytnout, ale i několik užitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. Na jejich dotazy a připomínky budeme zpětně reagovat. Pedagogická diagnostika Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči ŠMP a VP, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) Řešení přestupků Porušování školního řádu, týkající se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další sociálně patologické jevy - šikana, vandalismus, brutalita, rasismus atd. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření. V případě, kdy selže prevence ve škole, bude přistoupeno k následujícím opatřením:

1. individuální pohovor se žákem 2. jednání s rodiči 3. doporučení kontaktu s odborníky 4. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 5. v případě dealerství oznámení Policii ČR Zveřejnění informací Informace týkající se prevence - Preventivní program školy a Strategie prevence jsou k dispozici na intranetu školy. V sekci Právní problematika a Zdravý životní styl je k dispozici celá řada materiálů právní osvěty a ochrany zdraví, které jsou nepřetržitě k dispozici žákům k samostudiu i učitelům pro podporu výuky. Způsob realizace Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou:  zvyšování sociální kompetence – rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání  posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku  vytváření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám – pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot , humanistické postoje apod.



Klíčové vyučovací oblasti jsou  oblast přírodovědná (např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog, chemické aspekty drog atd.)  oblast zdravého životního stylu (např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.)  oblast společenskovědní (proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.)  oblast rodinné a občanské výchovy (postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, subjekty participující v oblasti prevence drog atd.)

 oblast sociálně právní (právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod.)  oblast sociální patologie (postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofobie, šikanování, rasismus apod.) Znalostní kompetence žáků                             

žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu mají vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním stylu mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevů žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog umí komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc umí pojmenovat základní mezilidské vztahy umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva - mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky žáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdraví respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám znají a uplatňují vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, spory řeší nenásilným způsobem znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly znají významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí znají činnost důležitých orgánů právní ochrany občanů uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy umí chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve složce fyzické, duchovní, sociální umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky umí vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví ví, co je podstatou zdravého životního stylu a snaží se o jeho realizaci znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny ví, že zneužívání dítěte je trestné

 

umí diskutovat o rizicích zneužívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využít bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohrožení dokáží komunikovat se specializovanými službami ( linky důvěry, krizová centra) odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat

3.

Aktuální situace na škole z hlediska rizikového chování

  

Hodnocení vychází z projednávaných opatření přijatých na pedagogických radách k nápravě porušování školního řádu. Evaluace školy prostřednictvím metody barev programu společnosti DAP services, vlastní evaluace, hodnocení celkové atmosféry vztahů třídními učiteli a ostatními učiteli. Dále z hodnocení Preventivního programu školním metodikem prevence, z hodnocení výchovného poradce a celkového hodnocení ředitelem školy. Z výsledků hodnocení lze konstatovat, že atmosféra vztahů je na velmi dobré úrovni. Je trvale v pozornosti vedení školy i pedagogického sboru. Přispívá ke zvyšování efektivity práce. Kouření, konzumace alkoholu, užívání psychotropních látek nebylo v prostorách školy zjištěno. Prostory školy jsou velmi koncentrovány, je zde stálý pohyb osob a tak nenabízejí příležitost k těmto aktivitám. Na školních akcích mimo areál školy jsou takové aktivity přísně zakázány a je sledováno jejich dodržování. Záškoláctví bylo v minulém školním roce řešeno v minimálních počtech, celkem u 6 žáků. V loňském roce jsme zaznamenali 2 případy vulgarismů vůči učitelům, které byly řešeny kázeňskými opatřeními. Jejich nárust lze přisoudit omezenější možnosti výběru žáků ke studiu v důsledku nižších stavů v populačních ročnících. V minulém školním roce byl řešen jeden případ šikany jedné žákyně druhou. Případ byl vyřešen úspěšně, k řešení byli přizváni i rodiče, vztahy mezi žákyněmi byly rychle normalizovány. Jedná se o ojedinělý případ na naší škole. Zdravotní rizika jsou nejvyšší během sportovních kurzů. I po zajištění bezpečnosti sportovních hřišť a sportovních nářadí, poučení žáků a zajištění odborného dohledu lze statisticky s určitou mírou rizika zranění počítat. Je potřeba přijímat taková opatření, aby tyto události byly minimální. Narůstá naopak počet žáků účastnících se různých odborných soutěží, SOČ, sportovních turnajů. Žáci se účastní individuálně i v kolektivech, kde si osvojují sociální kompetence. Jejich úspěchy jsou oceňovány ředitelem školy, zveřejňovány ve školních médiích, intranetu i školním časopise. Působí jako pozitivní motivující faktor pro ostatní žáky školy. Celkový trend ve vývoji rizikových jevů na škole lze hodnotit podle nahoře uvedených metod jako stabilní, s nízkým výskytem událostí a snad i nízkou latencí.

Cíle školní preventivní strategie

III.

1. Dlouhodobé cíle Mezi základní dlouhodobé cíle strategie primární prevence rizikového chování patří:  Systematická výchova ke zdravému životnímu stylu a podpora a rozvoj osobnostních a sociálních kompetencí žáků  Zabezpečení financování projektů primární prevence  Vytvoření funkčního informačního systému mezi školou, rodiči a žáky  Zvyšování kompetentnosti pedagogických pracovníků v oblasti preventivních aktivit 2. Střednědobé cíle Konkrétní střednědobé cíle vycházejí z dlouhodobého zaměření preventivní strategie školy a opírají se o výsledky průzkumů, pozorování, prognóz aktuálního společenského vývoje. Cílem je vytvářet pružný komplexní systém, který je schopný reagoavat na aktuální situaci. Zahrnuje:  Vytvoření systému průběžného sledování konkrétních podmínek a situace ve škole z hlediska rizik výskytu rizikového chování a uplatňování různých forem a metod umožňující včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých  Zavedení pravidelné evaluace preventivních programů  Rozšíření nabídky forem a metod působení na jednotlivce a skupiny žáků vedoucích k podpoře rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování  Diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny žáků  Poskytování poradenských služeb a zajišťování poradenských služeb specializovaných institucí a zařízení pro žáky, rodiče a pedagogy.  Podporovat finančně aktivity vedoucí k prevenci rizikových jevů  Vytvářet a distribuovat metodické a osvětové materiály  Prezentování příkladných aktivit žáků na internetu aj. informačních médiích  Trvalé působení informační a osvětovou činností vedoucí žáky ke zdravému životnímu stylu  Systematické vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti preventivní výchovy, sociálně psychologických dovedností, metod vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací  Systematicky začleňovat školní preventivní startegii do školních vzdělávacích programů 3. Krátkodobé cíle Krátkodobé cíle jsou součástí každým rokem aktualizovaného preventivního programu školy, který umožňuje reagovat na aktuální problematiku, situaci ve společnosti, škole a na nabídku preventivních programů. Mezi aktuální a klíčová témata patří zejména:      

individuální rozbor příčin absence žáků, spolupráce s rodiči osvěta v oblasti právní odpovědnosti za svoje chování prevence v oblasti šikany a kyberšikany tolerance k menšinám a jiným etnickým skupinám prevence kouření, užívání alkoholu aj. návykových látek prevence v oblasti sexuální a prevence násilí v partnerských vztazích

    

vysvětlovat příčiny netolismu a jak se netolismu bránit vést žáky ke zdravému sebehodnocení a sebedůvěře posilovat pozitivní vztahy ve třídách podporovat rozvoj pozitivní hodnotové orientace žáků zachycovat žáky pocházející z rizikového prostředí a poskytnout jim včasnou pomoc

Zpracoval: Ing. Jan Slováček, ŠMP Schválil: Ing. Jiří Durďák, ředitel školy