Školní časopis. 3. číslo - prosinec 2014

Školní časopis 3. číslo - prosinec 2014 Slovo úvodem str. 2

Bývalí spolužáci str. 14

Životopis Tučňáka str. 2

Střední školy učitelů str. 18

Co stalo v listopadu str. 3

Věda nevěda str. 19

Co se děje ve třídách str. 4

Módní rádce str. 19

Podzim v družině str. 7

Chytré věci v telefonu str. 20

Exkurze Žel. Brod str. 8

Poznej učitele str. 21

Svatý Martin str. 8

Významné dny v prosinci str. 21

Soutěž Časopis roku str. 9

Vánoce str. 22

Třída VI. A str. 10

Poznej fotky z Dubu str. 23

Třída VI. B str. 12

Křížovky str. 24

Úvodem... Číslo, které se Vám dostává do rukou, se zaměřuje na volbu střední školy. Blíží se čas podávání přihlášek, a tak věříme, že někomu snad pomůže přečíst si seznámení s různými středními školami a učilišti, které napsali ti, již tam právě studují. Děkujeme našim bývalým žákům, že nám své příspěvky poslali. Také se trochu pochlubíme, jak jsme dopadli v Brně. Ale prosincové číslo by si zasloužilo i pár slov laděných vánočně. A tak si dovolím využít hezky napsané zamyšlení naší vychovatelky Míly. Z Vánoc já mám nejraději, když se spolu všichni smějí ... Neúprosně se blíží nejkrásnější čas ročního koloběhu. Nejvíce by nás sice inspirovala sněhová nadílka, ale ani letos nám v tomto směru svatý Martin nenadělil. Brzy nastane zima, čas k většímu odpočinku a společným rodinným a přátelským radovánkám, čas na knihu, na rodinnou pohodu. Děti už píší a zdobí dopisy Ježíškovi, aby se nezapomněl zastavit a donést alespoň něco z tajných přání. Vánoce jsou svátkem obdarování, svátkem dárků, ale nesmíme zapomínat, že by měly být především projevem přátelství a lásky. Vhodným a cenným dárkem může být i milý úsměv a přátelské slovo, které nás posílí a potěší. Tento čas je nejvhodnější alespoň na skromné poděkování. Škola je pro nás vlastně druhý domov, zde navazujeme přátelství, mnozí spolužáci a učitelé jsou pro nás určitým vzorem, k němuž získáváme blízký vztah. Získáváme zde vědomosti, poznatky a zkušenosti, za které bychom měli být alespoň trochu vděčni svým učitelům a ostatním lidem, kteří svou prací zajišťují chod naší krásné školy. Co kdybychom se všichni pokusili být v tom adventním čase k sobě víc milí, pozorní. Obdarovat se můžeme příjemným pozdravem, úsměvem, milým a vstřícným slovem. Nejsou to dárky drahé, nic nás nestojí, jen trochu zamyšlení a snahy nenarušovat, ale naopak zpříjemňovat druhým náš společný svět. A jaké přání ještě mám? Aby se Vánoce u nás všech doma vydařily, aby bylo veselo a abychom uměli přijmout i dát alespoň pár krásných rozsvícených vteřin do kouzelného vánočního rozjímání. Až budete věšet větvičku jmelí pro štěstí, nezapomeňte na ní ponechat alespoň jednu bílou bobulku do příštího roku. To aby od Vás láska neodešla. Tak krásné Vánoce! Míla Havelková

Životopis aneb... Kdo je Tučňák? Jméno: Tučňák Příjmení: Českodubský Narozen: Školní rok 2012/13 Vzhled: Ne jen tak nějaký, hezčího nenajdeš, nad něj už lepšího není, hezčí než ty, tak trošku model. Bydliště: Základní škola Český Dub - Sibiřská škola přežití. Místo narození: Hlava /Geniální čtvrť/ Porodnice geniálních nápadů/ VIP nápady. Pro nejlepší z nejlepších, jak taky jinak, že??! Mamča: Lenka Tichá. Pracuje na tom, abych se hezky oblékal, nemůže vystát, když se do něčeho nevejdu... Když výjimečně neodmlouvám, rychle se obleču do nových hadrů, upravím bez větší námahy a přichystám se do školy, tak mám jistý, že jí tím udělám radost a ona si bude moct ode mě na čas odpočinout. Taťka: Láďa Chlup. Sleduje každý můj pohyb, má o mě asi strach, ale dokážu s tím žít. Hlavní je, že se mě zatím nijak nesnažil změnit, to by dopad zle! Takhle od něj prozatím dávám stránky pryč... Dokud se drží opodál a jen mi sem tam sdělí nějakou informaci, tak s ním nemám žádný problém... Ale až udeří, budu připraven! Sestra: Péťa Blahovcová. Ráda za mě napravuje chyby, což je od ní moc milý. Když si vezmu jaký bych bez ní byl... Pro všechny tajemný, záhadný a uzamčený... Chybující týpek, kterýho rozhodně nemáš hned tak přečtenýho. Ale sestřička je naštěstí pro mě alergická na jakékoliv mé chyby, takže nemám ani trochu strach ze svých chyb, protože ona je všechny najde a zničí dřív, než si vůbec někdo všimne, že nějaké chyby mám... Zrovna já.. Tomu by nikdo nevěřil... Díky tobě, sestřičko! Jen tak dál! Redaktorka: Míša F., obrázek A. Glaserová

-2-

Co se stalo v listopadu ... 4. 11. - Turnaj ve florbalu - Chlapci z 2. stupně hráli turnaj ve florbalu. Na turnaj ve florbalu přijeli i chlapci ze škol Osečná a Kobyly. Český Dub vyhrál. 7. 11. - Výchovný koncert - To zní děsivě, ale zatím se pod tímto názvem skrýval pořad o vývoji populární hudby pro 9. roč. 12. 11. - IX. A a IX. B - projektový den na SUPŠ sklářské v Železném Brodu - Žáci z devátých tříd jeli do Železného Brodu. Téma bylo: Chemické látky v domácnosti a v kuchyni. 13. 11. - IV. až VII. ročník - Bobřík informatiky - Zúčastnilo se 35 žáků. 19. 11. - VIII. A a VIII. B - SPŠ stavební - Pro žáky z osmých tříd byl připraven na Střední průmyslové škole stavební v Liberci zajímavý program. Zakončením programu bylo vytvoření návrhu na vlastní dům v počítači. 20. 11. - Žákovský parlament - Zástupci tříd se sešli, aby prodiskutovali různá témata. 21. 11. - Pan Šolc - V. třída - Tentokrát si pana Šolce užili páťáci. Vzhledem k tomu, že tato třída je největší na škole, určitě byl program velmi užitečný. V každém případě si den páťáci i paní učitelka třídní moc pochvalovali. 25. 11. - Školní závody ve sportovním lezení - Nela Tvrzníková ze VII. B a Matěj Tvrzník z IX. B se zúčastnili školních závodů v lezení na obtížnost v Újezdu nad Lesy. Matěj skončil na druhém místě a Nela, loňská mistryně ČR, opět zvítězila. 25. 11. - 2.- 4. třídy— Drum-in - To byl nářez! A došlo i na tanec! Jinými slovy, podařený hudební pořad pana Miloše Dvořáčka, u kterého se velmi těžko sedí na židli. 26. 11. - Dubák přírodovědec - 1. ročník přírodovědné soutěže. Výsledky přineseme v příštím čísle. 27. 11. - Cyril Podolský - Filmové žánry - VII. - IX. ročníky - Pořad pro pokročilé filmové fandy, který si pro nás připravil režisér a scénárista Cyril Podolský, autor známých animovaných Krysáků. 28. 11. - Plavání ve Stráž pod Ralskem - III. ročník - Jako každý rok si žáci třetích tříd užívají druhou část plaveckého kurzu. Začínají jezdit na plavání právě teď a budou jezdit každý pátek.

Redaktorka: Klára B., foto: www.zscdub.cz

-3-

Co se děje ve třídách ... II. A DEN SVATÉHO MARTINA Přestože 11. 11. ani letos nepřijel Martin na bílém koni, my jsme si jeho svátek náležitě užili. Povídali jsme si a skládali pranostiky, které se k tomuto dni vztahují, doplnili jsme je ilustracemi. Nejvíce nás zaujala legenda o svatém Martinovi, kterou jsme si přečetli. Dozvěděli jsme se, kdy a kde se Martin narodil, že se stal vojákem a vždy jezdil na svém bílém koni. Byl to dobrosrdečný člověk, který myslel nejen na sebe, ale hlavně na ostatní. Z toho bychom si všichni měli vzít příklad. Také už víme, proč se pečou svatomartinské husy a makové rohlíčky. Legendu jsme zkusili ztvárnit formou leporela či komixu. Zjistili jsme, že to není úplně jednoduchá práce. Odpoledne jsme malovali Martina a jeho bělouše a druháci si připravili lampiony na večerní Slavnost světla. Text a foto: M. Růžičková

II. B BRAMBOROVÉ KRÁLOVSTVÍ Ve čtvrtek a v pátek před podzimními prázdninami jsme se vydali do Bramborového království. Nejprve jsme si vyprávěli o bramborách a vše jsme zapsali do myšlenkové mapy. Následovala výstavka brambor a výroba jmenovek. Poté jsme vybrali nejhezčí bramboru. V matematice jsme počítali bramborové příklady a bramborové slovní úlohy. V češtině jsme ve skupinách sestavovali rozstříhanou báseň o bramborách a skupiny ji po sestavení přečetly. Byla i píseň s tanečkem. Skupiny měly také za úkol vyrobit členy královské rodiny. Naši umělci nakreslili jejich portréty a jejich oblečení vyzdobili vlastnoručně vyrobenými bramborovými tiskátky. Všechny skupinky pracovaly výborně a portréty se povedly. Všechny teď zdobí chodby naší školy. Na závěr jsme se zúčastnili královské bramborové hostiny, na které se podávaly brambory na loupačku s máslem a tvarohem. Mňam!!! Vše se snědlo!!! Text a foto: M. Charvátová

III. A

Protože již je typické podzimní počasí, nakreslili a vyrobili jsme hrneček s čajem.

Text a foto: J. Pacltová

-4-

… pokračování z předchozí strany

IV. A Úterý 11. listopadu: PROJEKTOVÝ DEN— SV. MARTIN Prvním úkolem dnešního dne bylo složit pranostiky a poznat tak téma, které nás bude provázet. Pranostiky byly rozstříhané na části, takže jsme je nejprve museli složit a následně výtvarně vyjádřit jejich obsah. Dále jsme přemýšleli, co již o sv. Martinovi víme, při tom jsme využili metodu brainstormingu. Mnoho jsme nevěděli, a proto jsme si přečetli Legendu o sv. Martinovi. Následně jsme pracovali s textem, zpracovávali jsme pracovní list a psali pětilístek. Nejtěžší úkol nás však teprve čekal. Vyzkoušeli jsme si napsat Legendu o sv. Martinovi formou komixu. Odpoledne jsme také sv. Martina malovali a někteří se již těšili na Slavnost světel.

Úterý 25. listopadu: NÁVŠTĚVA KNIHOVNY Vypravili jsme se do knihovny, abychom se začetli do knížek s vánoční tematikou, vždyť již v neděli začíná adventní čas. Paní knihovnice Tvrzníková pro nás měla opět připravený velice hezký program. Tentokráte jsme se rozdělili do skupin a hledali jsme správný text k dané ilustraci. Dále jsme skládali dětské básničky a také recepty na dětská jídla. Vymýšleli jsme také správný název jednotlivých pokrmů. Ne všechny skupiny byly úspěšné. Je vidět, že příprava jídla není pro každého úplnou samozřejmostí. Na závěr skupinové práce jsme vyplňovali vánoční kvíz. Jednotlivé skupiny pak byly odměněny malou sladkostí. Pak už nezbývalo nic jiného, než si vybrat tu správnou knížku a začíst se do ní. Z knihovny jsme odcházeli s malým dárečkem a pocitem, že se do knihovny opět brzy vypravíme. Děkujeme, paní Tvrzníková. Text a foto: K. Řídká

V. TŘÍDA HARMONIZAČNÍ DEN PRO TŘÍDU V pátek 21. 11. přišel do naší třídy pan Petr Šolc, školní psycholog. S ním do naší třídy přišla pohoda a harmonie. Celý den jsme strávili v kruhu. Kruh nám velmi svědčil. Povídali jsme si, hráli si, přemýšleli, plnili teambuildingové úkoly a vzájemně se blíž poznávali i vyznávali z našich pocitů i citů. Myslím, že naší třídě tato „terapie“ velmi pomohla k vytvoření lepších vztahů a snad nám ta skvělá kamarádská nálada vydrží (minimálně) až do konce roku. Děkuji panu Šolcovi a taky Vám všem, děti. Jste skvělí.

Šest žáků z naší třídy se zúčastnilo soutěže BOBŘÍK INFORMATIKY. Někteří podali výborné výsledky. A máme tedy v kategorii MINI (4. - 5. třídy) zlato i bronz. Na 1. místě se umístila Míša Kovářová, 3. místo získala Lucka Rybářová a hned těsně za ní se umístil Lukáš Iker. Ostatní soutěžící také obsadili pěkná místa - Klárka Chlupová, Jindra Rybář a Vojta Třešňák. Gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Text a foto: H. Knoblochová

I. ST

PŘÍPRAVA NA ADVENT V pátek 28. 11. 2014 jsme se v I. ST začali připravovat na advent. Ale ne tak, jak jsme zvyklí, že bychom si jen povídali a snažili se něco o adventu dovědět. Cílem našeho dopoledního snažení bylo vyrobit adventní věnce. Všichni žáci pracovali s chutí a s nadšením, většina dětí pracovala samostatně, jen ti nejmladší tvořili s malou dopomocí. Výsledky našeho snaže-

Text a foto: R. Polcarová

-5-


DRUHÝ STUPEŇ SEZNAMUJEME SE S HUDBOU V pátek 7. listopadu 2014 se v krásném sále Základní umělecké školy v Českém Dubu konalo několik koncertů. Žáci druhých a čtvrtých tříd sledovali pořad Hudba v proměnách staletí, děti vyslechly skladby od baroka po současnost. Hudební ukázky na housle hrál František Lamač. Pro žáky osmých a devátých tříd byl připraven pořad o vývoji moderní populární hudby. Žáci se seznámili s konkrétními ukázkami hudebních žánrů populární hudby a vyslechli též hru na pilu. Koncerty se nám velmi líbily a obdivovali jsme vynikajícího houslistu. Důstojně jsme oslavili Rok hudby! PaedDr. Pavla Pižlová

EXKURZE V AUTOSERVISU Dne 6. 11. 2014 jsme v rámci předmětu Člověk a práce navštívili Autoservis Kabátek - pana Aleše Kabátka. Naše prohlídka začínala u výměny kol. Sledovali jsme práci vyvažovacího stroje, který kolo pomocí laserů prozkoumal a vypočítal, kam mají přijít různě těžká závaží tak, aby při jízdě necukal volant. Poté jsme na okamžik odběhli k hydraulickému zvedáku a pan Kabátek nám vysvětlil, jak funguje. Pak jsme přešli k nejzajímavější části servisu. Dověděli jsme se, jak srovnat geometrii nápravy. A nyní přicházíme k té nejlepší části prohlídky renovace aut! Okamžitě nás práskl do očí rozebraný Chevrolet El Camino. Obhlíželi jsme ho a žasli nad tak velkým americkým autem. Jeho motor jsme obdivovali s otevřenou pusou. Prohlédli jsme si též technickou, konkrétně emise a dozvěděli jsme se něco o tom, jak se správně měří a co jak má být. Na úplný závěr prohlídky jsme viděli klasickou technickou - stav podvozku, brzd, světel a všeobecný stav vozidla. Tím jsme prohlídku ukončili a všichni jsme uznali, že se nám moc líbila! Děkujeme panu Kabátkovi, že jsme se mohli seznámit s náplní práce automechanika a určitě si někteří z nás toto povolání vyberou. Za žáky VIII. A a VIII. B Tomáš Rybář a Věrouš Šenberk

PROJEKTOVÝ DEN NA SPŠ STAVEBNÍ V rámci širší přípravy na budoucí povolání a na další studium navštívili žáci osmých tříd s paní učitelkou Mgr. Zdenou Růžičkovou a PaedDr. Pavlou Pižlovou Střední průmyslovou školu stavební v Liberci. Středoškolští profesoři si pro naše žáky připravili velmi zajímavý program. Dne 19.11. 2014 jsme se zúčastnili projektového dne na Střední průmyslové škole stavební v Liberci. Ve škole jsme trávili celé dopoledne. Na úvod nás rozdělili do čtyř skupin a každá skupina dělala 2 aktivity. V naší skupině jsme nejdříve dostali plánek školy a pásmo. S těmito pomůckami jsme museli hledat indicie, podle kterých jsme našli odměnu. Naše čtyřčlenná skupina vyhrála, takže jsme dostali největší odměnu, ale ani ti, co s hledáním skončili později, nezůstali bez sladké odměny. Poté jsme se dozvěděli něco o vyměřování. Ve druhé části programu jsme se přesunuli k počítačům. Tam jsme na mapách hledali různá místa a informace o nich…. Třetí a čtvrtá skupina stavěla mosty ze špejlí. Výsledné výtvory byly podrobeny zátěžové zkoušce a chvílemi to bylo pěkně napínavé... Posléze v počítači navrhovali vlastní dům. Tím jsme náš program uzavřeli a usoudili jsme, že je to hezká škola, jenže pro nás asi trochu náročná! Tomáš Rybář (žák VIII. B)

ŽÁCI PROVÁZELI MUZEEM A KOMENDOU Základní škola ve spolupráci s Podještědským muzeem připravila pro žáky 6.–8. tříd dobrovolný projekt „Průvodcuj i ty!“. Přihlášení žáci si mohli vyzkoušet své schopnosti a vědomosti před publikem svých rodičů a známých. Akce představovala skvělou možnost, jak překonat trému a prezentovat svou práci. Příprava na tento projekt byla dlouhodobější. Žáci si prošli muzeum a komendu, vybrali si určitý tematický celek výstavy a ten zpracovali ze svého pohledu. Svědomitou přípravu žáci konzultovali se svým učitelem dějepisu i s průvodcem Martinem Hessem. Rozsah nastudovaných vědomostí přesahoval u většiny mladých průvodců běžný rámec školních znalostí a schopnost předat nastudované informace návštěvníkům překonala očekávání. Prohlídky se zúčastnilo více jak padesát lidí, což organizátory mile překvapilo. Poděkování patří průvodci muzea Martinu Hessovi, všem rodičům a známým, kteří přišli podpořit své ratolesti, a samotným dětem za skvěle zvládnutou práci. Spolupráce těchto institucí se osvědčila, a proto se zájemci mohou těšit na další podobné akce. Bc. Matěj Hodač

-6-

Podzim ve školní družině Jelikož byl podzim příhodný k vycházkám, věnovali jsme se zejména činnostem v přírodě. Stopovaná s úkoly ,,Poznáváme podzimní přírodu“ Děti si prověřily znalosti a poznatky o přírodě, zdolávaly přírodní překážky např. slalom mezi stromy, hod šiškou na cíl, klacek jako šíp, přecházení klády, s velkou vervou a chutí využívaly prolézačky a hrazdy na hřišti v parku i za školou. Za nepříznivého počasí jsme se věnovali výtvarné a pracovní činnosti, luštili jsme různé kvízy, hádali hádanky, vyplňovali jsme různé pracovní listy s podzimní tématikou, kde byly hádanky, přesmyčky, přísloví, srovnaní správných pohádkových dvojic, poznatky o zvířatech, květinách aj. Výtvarné náměty: „Podzimní královna“, „Podzim listy maluje“, „Ježek v listí“, „Skřítek Podzimníček“. Zátopkova štafeta – děti běhaly tradiční „Zátopkovu pětku“ - 25 dětí uběhlo 5 km. ,,Týden knihoven“ – návštěva knihovny, kde se děti dověděly spoustu zajímavostí o našem významném spisovateli O. Sekorovi. Celý měsíc jsme průběžně dělali různé projekty se zaměřením na známé a oblíbené postavičky – Ferda, Brouk Pytlík, Beruška – četli jsme knihy, jednotlivé příběhy, tvořili jsme rýmy a ilustrovali je. Kvízy: „ O. Sekora a hrdinové jeho knížek“ , Výtvarná činnost: „Ferda a jeho přátelé“ – různé techniky – křídy, tempery, koláž Tělovýchovná činnost: „Mravenčí Olympiáda“ - plnění úkolů ve družstvech na hřišti za jídelnou. Dušičky a Halloween – vyprávěli jsme si o původu svátků, o zvycích, tradici a pověrách, které se udržují mnoho let, malovali jsme veselé dýně. Kvízy: „Dušičkový a Halloweenský kvíz“ Svatý Martin. Čas uběhl tak rychle a najednou tu byl svátek sv. Martina. Na bílém koni sice nepřijel, ale volné chvíle jsme si zpříjemnili četbou a vyprávěním o tomto oblíbeném světci. Vyprávěli jsme si o tradicích, o původu a zvycích, na které se dříve lidé tolik těšili, protože to byl čas dobrého jídla a veselosti i pro chudé lidi. Povídali jsme si o původu „Martinských hus“ a „Martinských rohlíčků“ o tom, jak se dnes snažíme tyto hezké tradice obnovit a dodržovat. Hráli jsme tematické scénky zaměřené na to, jak je důležité vytvářet příjemné ovzduší a vztahy mezi dětmi i dospělými, v rodině, ve škole. Povídali jsme si o tom, co znamená vnitřní světlo a jak ho každý z nás může kolem sebe šířit. Celodružinová soutěž: „Malý kvíz o sv. Martinovi“ + pracovní list + výtvarná činnost, pranostiky, hádanky a básničky. Podzim nám zamával a my se těšíme na čas adventní, na vonné svíčky, stromeček, černé hodinky, vyprávění a tvoření. Text a foto: Míla Havelková

-7-

Jak jsme jeli do Železného Brodu... Když nám paní učitelka Pánková oznámila, že máme možnost se jet podívat na střední školu v Železném Brodě, hned jsme chtěli, samozřejmě… Ráno si pro nás přijel autobus a vyjeli jsme směr Železný Brod. Na místo jsme dorazili včas a hned jsme se mohli vrhnout na naši práci. Paní profesorka ze střední školy pro nás měla připravený program v laboratořích na celý den. Toho časového úseku jsme se trochu zalekli, ale nakonec to šlo všechno hladce a rychle. Na začátek nám naše průvodkyně pověděla, co nás vlastně dneska čeká. Měli jsme na práci různé pokusy všeho druhu. První pokus bylo zjišťovat, které látky v našem životě jsou kyselé nebo zásadité pomocí Ph papírků. To bychom ještě zvládli:) Další úkol měli jsme pomocí kyseliny citronové odstranit skořápku od vajíčka. Když jsme měli odstraněnou skořápku, měli jsme zkusit vajíčko dostat do baňky a nerozbít ho. Někomu se to povedlo, ale někdo rozbil s vajíčkem i celou baňku. Jako poslední jsme míchali různé roztoky. To bylo trochu na dýl. Naučili jsme se používat pipety i birety a různé nadobíčko! Nakonec jsme si prošli školu a prohlídli jsme si různé výrobky studentů této školy. Moc děkujeme paní učitelce Pánkové za trpělivost a za celý den. Redaktorka: Barča

Přijel k nám Svatý Martin Věřili byste tomu, že náš školní časopis Tučňák psaný dětmi se líbí i seniorům? Dokonce se objevila osoba, která má bohaté zkušenosti s psaním pro časopisy, taková naše redaktorská kolegyně, jen o několik generací starší. Tato dáma úctyhodného věku i moudrosti nám nabídla k uveřejnění svůj článek. Na Slavnostech světla mnozí z nás byli, tak si přečtěte, jak tuto událost vnímala paní Soňa Neumannová. Přijel k nám Svatý Martin Ano, ten, na kterého se děti vždy těší, protože podle staré pranostiky nám vozí sníh a to pro děti znamená spoustu radovánek. Tak tomu bylo i letos, kdy děti přišly svatého Martina přivítat 11. 11. na zahradu Husova sboru. A že jich bylo! A přišly, jak už je to tradicí, svatému Martinovi posvítit na cestu světlem svých lampionů. Některé děti měly kromě lampionů ještě na sobě naaranžované svítící LED svíčky na rukávě, na čepici a podobně. Před kostelem Husova sboru paní farářka Kateřina Havelková k dětem promluvila a členové Husova sboru zahráli a zazpívali spolu s dětmi staré české písničky. Na zavolání všech zúčastněných "Martine, Martine!" přijel svatý Martin na koni se svou družinou a vlajkonoši. Na rozdíl od pranostiky nepřijel na bílém koni, ale na hnědém, což skutečně odpovídalo současnému počasí. Děti pozdravil a postavil se i se svou družinou do čela průvodu a odvedl děti přes celé město do Rajského dvora johanitské komendy. Byl to opravdu dlouhý průvod světla. Došel až na zmíněný dvůr, kde děti se světly vytvořily soustředné kruhy a pod vedením herečky a zpěvačky Dagmar Čemusové zazpívaly a zatancovaly. Dětský zpěv doprovázely zvuky dud a klarinetu a rytmické tleskání nás všech. Na závěr byly dětem rozdány sladkosti. Pro všechny děti i doprovázející rodiče to byl krásný podvečer. Soňa Neumannová, foto: J. Goll

-8-

Z Brna si Tučňák přivezl další úspěchy Minulý školní rok jsme se s naším časopisem zúčastnili krajského kola soutěže Časopis roku v Praze. Byli jsme tam velice úspěšní! Vyhráli jsme ve všech 5 rubrikách. Postoupili jsme do celorepublikového kola, které se konalo 1. 12. v Brně. Na pár řádcích vám popíšu naši cestu. Abychom stihly vlak do Pardubic, který jel v půl 5 z Hodkovic, musely jsme vyjet už ve 4 ráno. Pro nás to byl velký nezvyk. Byla už strašná zima, ale hezké bylo, jak jsme z vlaku viděly všechny krásně osvícené domy a celou tu Vánoční výzdobu. Bohužel cestou jsme nabraly zpoždění a přestup na další vlak v Pardubicích jsme nestihly a musely půl hodiny čekat. Daly jsme si snídani a nasedly do luxusnějšího vlaku, který jel rovnou do Brna a my tím dohnaly čas ujetého vlaku. Cestou jsme se i trochu prospaly, za což jsme byly moc rády. V Brně jsme si nejdříve musely koupit lístky na tramvaj. Naštěstí paní učitelka Tichá věděla, jak na to. My s holkama bychom se daleko nedostaly. Vystoupily jsme a rychle pospíchaly na střední školu polytechnickou, kde se celá soutěž odehrávala. Paní na školní „recepci“ nás přivítala, my jsme si odložily bundy a spěchaly jsme do místnosti, kde to všechno začínalo. Pan pořadatel Petr Kantor nás všechny pozdravil a pochválil, že jsme se dostali až sem! Pak jsme si měli vybrat workshop, kterého bychom se chtěly účastnit. My jsme měly „Novinařinu v praxi“. Paní Táňa nám vyprávěla o svých začátcích v psaní do časopisů a vlastně nám celou hodinu povídala o tom samém. Možná, že kdybychom si vybraly jiný workshop, užily bychom si to víc. Paní učitelka měla workshop pro pedagogy. Ve 12 hodin jsme dostaly oběd. Byla to bageta a pití. V jednu hodinu začal TEN velký okamžik – vyhodnocení. Nejprve se vyhodnocovaly časopisy z 1. stupně, poté první a druhý stupeň a pak naše kategorie pouze 2. stupeň. Vždy, když pan pořadatel řekl: „ …vyhrává časopis…“ jsme byly hrozně nervózní. Náš školní časopis Tučňák zabodoval ve dvou rubrikách. Získali jsme 4. místo za webové stránky a úžasné 2. místo za grafiku časopisu. Jsme na to moc hrdí, protože přeci jen šlo o celostátní finále, ve kterém soutěžily nejlepší školní časopisy z celé ČR. A že jich bylo, hned 35. Počkaly jsme do ukončení soutěže a spěchaly domů… Venku bylo nechutně! Sněžilo, pršelo, mrzlo a to všechno dohromady. Tramvají jsme se přesunuly ke stanici Student Agency a nasedly na autobus do Prahy. Tato agentura, jak někteří víte, má dobré autobusy. V nabídce mají různé nápoje a díky tabletům umístěných na předním sedadle jsme mohly shlédnout film, seriál nebo poslouchat hudbu. Ještě, že tak! Na této trase jsme měly zpoždění 1,5 hodiny! Zkazilo nám to všechny plány. Musely jsme si sehnat jiný autobus ve směru Praha - Hodkovice nad Mohelkou. Měly jsme štěstí a další autobus nám jel už za hodinu. V Praze jsme musely jet ještě 9 stanic metrem, než jsme se dostaly na Černý most, kde jsme nastupovaly na další autobus. Daly jsme si pizzu k večeři a konečně vyrazily domů! V Hodkovicích jsme vystupovaly jako jediné. Hned jsme naskočily do auta a rychle vyrazily domů… Domů jsme se dostaly ve 20:30. Trošku jsme si tento výlet prodloužily, ale stál za to. Náš úspěch budeme oslavovat ještě dlouho! Moc děkujeme paní učitelce Tiché, že to s námi vydržela!!! Redaktorka: Barča

-9-

Seznámení s třídou VI. A V minulém čísle jsem udělala rozhovor s úplnými nováčky na naší škole - s I. A. No a teď tady mám rozhovor s VI. A. Kdysi tu už byla představena, ale v jiném počtu a s jiným třídním učitelem. Současný třídní učitel je Bc. Matěj Hodač. Ve třídě je dvacet tři žáků. Z toho třináct kluků a deset holek. Do šesté třídy přišli noví žáci - čtyři kluci a jedna holka. Třída je vždy veselá. Otázky a odpovědi žáků: Je to velká změna být na druhém stupni? Jestli ano, tak v čem? Rozhodně. Máme více hodin a některé předměty jsou doopravdy těžké. Je druhý stupeň obtížnější? Jestli ano, tak v čem? Druhý stupeň je obtížnější v učení, ale zase máme méně úkolů. Což je dobrý. Co se vám na druhém stupni líbí? No, kdyby byl lehčí, tak by byl hezkej. No, ale výhoda jsou ty domácí úkoly. Prostě nic. Je něco, co byste na druhém stupni změnili? Je jasné že vše, ale stačilo by míň hodin. Jací jsou na druhém stupni učitelé? Učitelé jsou dobrý. Docela hodní. Prostě fajn. Je s vašim třídním legrace? Co se vám na ni/něm líbí? Je, když máme nějaký společný předmět, tak se vždy zasmějem. :D Pomohl vám harmonizační pobyt k seznámení se? No, než jsme jeli na harmonizační pobyt, tak jsme se poznali docela dobře. Zažili jste už na druhém stupni nějaké krásné (veselé) zážitky? Hezký byl harmonizační pobyt. Ale snad nejveselejší zážitek byl, když hrály holky o hodině piškvorky. Pan učitel to uviděl, přišel a začal hrát namísto jedný. Když vyhrál, ptal se, jestli si ještě někdo zahraje. Každý začal křičet, že jo. Škoda, nakonec z toho nic nebylo. :(

- 10 -


A tyto otázky jsem položila třídnímu učiteli: Jsou šesťáci hodní? Začnu z druhé strany, nejsou zákeřní. Klukoviny a roztěkanost asi k chování třídy patří. Snaží se děti? Musím říct, že snaha se jim upřít nedá, snaha ale musí být vidět delší dobu, aby se dala hodnotit. Zažil jste už na druhém stupni nějaké krásné (veselé) zážitky? Ano, dá se říct, že vtipné momenty se najdou v každé třídě. Pomohl vám harmonizační pobyt více poznat žáky? To bezesporu, děti se více otevřely díky tomu, že byly vytrženy z každodenní reality. Je s dětmi legrace? S většinou ano. Myslíte, že je pro ně přechod na druhý stupeň těžký? Troufnu si říct, že ano. Ještě si pamatuju svůj přechod z prvního stupně na druhý, v ten moment přišly i jiné známky než jedničky. Jde o to být zodpovědný za svou práci a chování. Vše pak jde mnohem lépe. Někdy stačí málo. Už udělaly děti nějaký průšvih, nebo vás něčím příjemně či nepříjemně překvapily? Velký průšvih nebyl. A doufám, že nebude. Příjemně mě překvapilo, že se k sobě začala má třída chovat lépe. Kolikátou třídu už máte? Jako třídní učitel začínám, takže první.

Otázky pro nové žáky z VI. A Ve vesnických školách nemají druhý stupeň. Proto každým rokem do šestých tříd přibývají žáci z jiných škol. Do VI. A přibylo pět nových žáků. Čtyři kluci: Petr, Filip, Jakub a Patrik. Jedna holka, a to Terka, kterou znáte již z redakce. No a tady jsem se jich zeptala na různé zajímavé otázky. Moc jim děkuji za spolupráci a přeji, ať se jim líbí na naší škole i na dále. Co se ti na naší škole líbí/nelíbí? Terka: Líbí se mi interiér a vybavení. A to, že se tu můžou žáci účastnit různých kroužků. Filip: Více kamarádů. Petr: Na škole se mi líbí, že mám občas větší čas na úkoly. Jakub: Je velká. Patrik: Interiér.

Jak vycházíš s novými spolužáky? Terka: Já bych řekla, že výborně. Hlavně s holkama. Moc jim děkuji za to, že mě do své party vzaly takhle hezky. Filip: Docela dobrý. Petr: Docela dobrý. Jakub: Dobře. Patrik: Jen tak tak.

Jsou učitelé na této škole přísnější nebo hodnější? Terka: Možná malinko přísnější, ale to není novou školou, ale tím, že jsme na druhém stupni. Filip: Hodnější. Petr: Jak kdy. Jakub: Hodnější. Patrik: Přísnější.

V čem je největší změna oproti minulé škole ? Terka: Hlavně velikost. Minulá škola byla o dost menší. Filip: Hodně lidí. Petr: Je to tu o dost větší. Jakub: Že je větší. Že jsou větší šatny. A mám víc kamarádů. Patrik: To nevím.

Redaktorka: Kája

- 11 -

Seznámení s třídou VI. B Teď Vám trochu představím VI. B. Tato třída tu sice už byla, ale od té doby se toho spoustu změnilo. Proto se otázky budou týkat hlavně těch změn. Třídní učitelkou VI. B je Mgr. Kateřina Eichlerová. Ve třídě je 23 žáků, z toho 12 kluků a 11 holek. Žáků s modrýma očima je 8, s hnědýma 11, se zelenýma 3 a s hnědozelenýma 1. Nejdelší vlasy má Štěpán a nejkratší Sergiy. Nejvyšší je David a nejmenší Lenka. Do této třídy přišlo 5 nových žáků - 4 kluci a 1 holka. Otázky a odpovědi žáků: Je to velká změna být na druhém stupni? Žáci: Ano, je. Jací jsou na druhém stupni učitelé? Žáci: Učitelé jsou hodní, ale každý známkuje jinak. Pomohl vám harmonizační pobyt k seznámení? Žáci: Ano, pomohl. Je II. stupeň obtížnější? Jestli ano, tak v čem? Žáci: Ano, je. Je víc učení, ale je méně domácích úkolů. Je s vaší třídní učitelkou legrace? Co se vám na ni líbí? Žáci: Ano, je. Je hodná a se vším hned pomůže. Co se vám na druhém stupni líbí? Žáci: Rozdělené předměty na holky a kluky ( Inf,Čp a Tv ) a méně domácích úkolů. Zažili jste už na druhém stupni nějaké krásné (veselé) zážitky? Žáci: Ano, harmonizační pobyt. Je něco, co byste na druhém stupni změnili? Žáci: Přidat pomůcky ke psaní písemných prací.

- 12 -


Otázky a odpovědi paní učitelky Jsou šesťáci hodní? Řekla bych, že ve třídě nemám žádného zlého tvora, ale někteří potřebují celkem často usměrňovat. Snaží se děti? V mých předmětech celkem ano, i když jsou tu rezervy a za ostatní vyučující si mluvit netroufám. Zažila jste už na druhém stupni nějaké krásné (veselé) zážitky? I s touto třídou už jich bylo spoustu. Krásné byly hlavně při aktivitách s Petrem Šolcem, protože tam je prostor, aby se všichni ukázali trochu jinak - jako kamarádi. Ale občas se to stane i v "běžném" školním dnu. A těch veselých už také několik bylo. Pomohl vám harmonizační pobyt je více poznat? Jednoznačně ano, i když se mi potvrdil můj odhad. Petr umí z dětí dostat to dobré, co v každém je a je jen na každém, jak s tím naloží. Je s dětmi legrace? Ano, jen je občas potřeba upozornit, kde ta legrace má hranice. Myslíte, že je pro ně přechod na druhý stupeň těžký? Myslím, že je. Žáci se stěhují po třídách, střídáme se u nich i my (učitelé) a každý máme trochu jiné nároky, kterým je potřeba se přizpůsobit. Také je potřeba větší samostatnost. Už udělaly děti nějaký průšvih, nebo vás něčím příjemně či nepříjemně překvapily? I teď odpovím kladně, i když průšvih se týká spíš jednotlivců a překvapení se také povedlo obojí - pozitivní i negativní. Kolikátou třídu už máte? Druhou. Děkuji za ochotu při rozhovoru. Doufám, že se Vám povede stejně dobře jako teď . Užijte si to na II. stupni. =)

Nováčci v VI. B I do VI. B přišli noví žáci. Přišlo jich 5 - Adam, Max, Marta, Petr a Sergiy. Také jsem si pro ně připravila pár otázek a tady jsou. =D Co se ti na naší škole líbí/nelíbí? Adam: Líbí se mi třída a přístup učitelů. Také se mi líbí Informatika. Max: Líbí se mi, že je větší škola. Marta: Líbí se mi školní klub. Petr: Líbí se mi klub, tělocvična, třída a kantýna. Sergiy: Líbí se mi vše. Jsou učitelé na této škole přísnější nebo hodnější? Adam: Hodnější, ale jak kdy. Max: Hodnější Marta: Přísnější. Petr: Hodnější. Sergiy: Hodnější

Jak vycházíš s novými spolužáky? Adam: Dobře. Max: Dobře Marta: Dobře. Petr: Dobře. =) Sergiy: Dobře. V čem je největší změna oproti minulé škole? Adam: Velká škola oproti té minulé. Max: Větší škola. Marta: Víc spolužáků a víc učitelů. Petr: Prostor, učení a kamarádi. Sergiy: Větší škola a méně úkolů.

A ještě jsem se od Sergiyho dozvěděla, že na jejich minulé škole dostávali 6 - 7 úkolů denně. (Alespoň víme, jak tady máme hodné učitele =D.) Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí na naší škole. Ať se Vám i nadále líbí. ツ Redaktorka: Kačka

- 13 -

Naši bývalí spolužáci…. Oslovili jsme naše bývalé žáky a požádali je, aby nás formou krátkého článku seznámili se školou, kterou si vybrali a kterou studují, nebo dokonce už mají vystudovanou. Všem patří velký dík, jsem přesvědčená, že nám prokázali dobrou službu. Je to opravdu zajímavé čtení. A při rozhodování se pro budoucí školu asi nemůže být nic lepšího než si přečíst takovou autentickou výpověď. Jan Kočvar - učiliště Hubálov Po třech měsících v Hubálově jsem si celkem už zvykl. Nejhorší je ranní vstávání a dojíždění (vstávám v 5 hodin). Do třídy nás chodí 30, celkem dobrá parta, až na Mráčka. Na praxi je pohoda, klid a dobrá zábava. Učení je méně a je lehké (zatím a doufám, že na furt). Základka byla prostě pohoda, žádné časné vstávání, kamarádi, na které jsem byl zvyklý. S učiteli byla větší sranda a i pohoda. Dominik Bolina - SOU Hubálov Nastoupil jsem na SOU Hubálov obor opravář zemědělských strojů. Škola se mi líbí, máme týden školu a týden praxi. Učíme od 7:00 do 13:20. Během dopoledne dostáváme svačiny a obědy nám vydávají v pěkné jídelně. Dílny jsou moderně zařízené. Ve třídě nás je 30, na dílnách jsme rozděleni na 3 skupiny. Nejvíc se těším, až začnu dělat řidičské průkazy, které jsou v rámci školy. Učitelé i mistři odborného výcviku jsou v pohodě. Nejhorší je ranní vstávání v 5:00. Radka Mikásková - Škola gastronomie a služeb Liberecká škola gastronomie a služeb je střední škola, která má tří až čtyřleté obory a nástavbu. Tříleté obory jsou: kuchař, číšník, cukrář, kadeřnice, krejčí. Obory s maturitou jsou: hotelnictví, gastronomie, kosmetické služby (kosmetička), ekonomika a podnikání. Tato škola má 5 pavilonů označených od A do F. Tuto školu jsem si vybrala, protože mě zaujaly její nabídky. Na této škole se mi docela zalíbilo. Bohužel zde není jídelna, v současné době se ale o tvorbě školní jídelny diskutuje. Naproti škole v „centru" je cukrárna, kde jsou učňové a poměrně levné a dobré jídlo pro žáky i veřejnost. V „centru" se nachází praxe, kde má každý obor své místo. Učňové pracují v kuchyni, cukrárně, kosmetickém salóně, kadeřnictví, krejčovství. V krátkosti jsem vám popsala tuto školu. Teď už to je jen na vás, jestli se rozhodnete k nám jít. Anežka Holubová - Střední zdravotnická škola - Turnov No, já bych řekla, že na střední je lepší kolektiv a že si tam lidé více rozumí než na základní škole, a také je to o tom, jestli se člověk chce učit. Ale i na základku mám krásné vzpomínky, bylo to lehčí a člověk se skoro vůbec nemusel na nic učit… Ale to si člověk uvědomí až později :D Marek Chlup - Sportovní gymnázium Jablonec Na střední škole jsem více spokojený než na základní, a to kvůli více věcem. Je to lepší, když se dá sport skloubit se školou, a ušetří to hodně času, který stejně není. Je dobré, že všichni vědí, že děláte sport a nemáte tolik času, aby se dalo všechno stíhat. Také je méně hodin učení než na ZŠ, což mi vyhovuje. Když jedu na nějaké soustředění nebo turnaj, tak na to učitelé berou ohled. Celkově jsem rozhodně spokojenější na střední škole než na základní, i když je to extrémně náročné.

- 14 -


Kateřina Plachá - Obchodní lyceum Za 4 roky, které jsem na obchodce strávila studiem oboru ekonomické lyceum, což je vlastně gympl se zaměřením na ekonomiku, se škola docela změnila. Nová okna, podkrovní přístavba, nové počítačové učebny a vybavení, letos i nová fasáda. To je to, čeho si může "zájemce" povšimnout hned. Co se týče samotné kvality výuky, možnosti volby předmětů a mimoškolní aktivity, řekla bych, že si OA stojí dobře. Prioritou téhle školy jsou jazyky - hlavní je angličtina - po maturitě odcházíme s levelem B2, volitelný je pak druhý - francouzština, němčina, španělština a možná se vrátí i ruština. Matika tady není těžká a my dubští odchovanci, především díky paní učitelce Pánkové, ji na rozdíl od lidí z jiných základek zvládáme s přehledem. Aspoň první dva roky tomu tak bylo. Z odborných předmětů pak samozřejmě ekonomika, účetnictví. Ty první dva roky máme předměty jako na klasickém gymplu, poté si vybíráme mezi ekonomickým a společenskovědním zaměřením. Já jsem si tedy na konci druháku zvolila společenské vědy, takže mám svůj milovaný dějepis a právo a semináře... Škola je navíc zapojená do několika mezinárodních projektů, takže je zde velká šance podívat se do zahraničí, a to za malý peníz. Právě jsou za námi odborné 3-týdenní stáže, kde byla možnost vycestovat do italského Pinerola, anglického Portsmouthu, slovenského Dolného Kubína, německého Mnichova a v minulých letech třeba i do švédského Malmö... A ještě jsme od školy dostali mega kapesné! :) Když máš dobrý průměr - tzn. <1,5 a vyznamenání, dostává se finanční „stipendium" (bývá kolem tisícovky, ale dobrý - peníze jsou přeci nejlepší motivace). Já osobně bych na tuhle školu znova nešla, protože jsem se tužbami odchýlila od toho, co zde studuji, ostatním ale vřele doporučuji. Z tohoto oboru je ale dobré pokračovat na vysokou! A plus pro kluky - je tam hoooodně holek, plus pro holky - vedle máme celou průmku kluků! :) A teď ještě trochu o naší základce Tak na tuhle školu já nedám dopustit a budu na ni vždy vzpomínat v dobrém. Myslím, že mě perfektně připravila pro další studium - jak jsem už zmiňovala - hlavně tedy v matematice. Dodnes používám ale sešity se zápisky i z jiných předmětů - dějepis, čeština...dříve i fyzika, chemie (ano, to jsou ty gymplácké předměty). Chci jen prostě říct, že učitelé na této škole vědí, co učí, a učí to dobře. A s odstupem času si i říkám, že za naše věčné připomínky typu "tohle nikdy nebudu potřebovat" nebo „k čemu mi to jako bude?" bych dnes asi střílela. :) Anička Glaserová - Střední umělecká škola v Liberci Hned zpočátku vás musím upozornit, že tahle škola je soukromá a není z nejlevnějších. Školné dělá 35 000 Kč na rok. Je to drahé, ale z mého pohledu je to výborná škola. Jen je ze začátku těžké si zvyknout na jistou netradičnost. Je to hódně malinká škola, takže se tu všichni se všemi napříč ročníky známe, což je fakt super! Takových super lidí! Naše škola je zaměřena na dva obory, a to grafický design a užitá fotografie a média. Co může být pro nově příchozí trochu šok, je to, že nám po škole volně pobíhají psi a občas i kocour Blonďák od sousedů. Náš pan ředitel Zdeněk Švácha je velký milovník psů, takže pokud máte alergii na psí chlupy, radši se držte dál, protože zde mají čtyřnozí miláčci našich učitelů vstup povolen. Drtivá většina studentů ale proti tomu vůbec nic nemá, naopak je to potom takové veselé a máme spoustu vtipných příhod. Asi si říkáte, že za takový prachy se jedná o luxusní školu, ale nejspíš vás zklamu. Je to stará budova, což s sebou nese jisté nevýhody. Někomu to dělá velké problémy a nemůže se přes to přenést, ale upřímně, mně je to úplně jedno. Já jsem v té škole opravdu šťastná a jinam bych nešla. Ne že by byla lehká, to ani omylem, je časově lehce náročná, protože odborné předměty zaberou hodně času. Přiznejme si, Da Vinci asi nenamaloval Monu Lisu za 45 minut. Ze začátku to trvá, než si člověk zvykne, ale pak už to jde. Samozřejmě se také musíte učit, to vás nemine nikde. Ale myslím si, že to, co se tu učíme, k něčemu je a baví mě to, tudíž mi to také nedělá problém. Co se týče učitelů, neoznačila bych ani jednoho za špatného. Vesměs jsou to chytří, talentovaní, milí lidé s velikým smyslem pro humor a bezvadně si s nimi popovídáte. Ale především vás doopravdy dokážou naučit a pošoupnout. Stránky školy: www.suslbc.cz

- 15 -


Lenka Moravcová - Gymnázium a SOŠPg Jeronýmova Nejdřív bych asi měla říct, že jergym je „trošičku“ větší škola. A jak by taky ne, máme tu osmiletý gympl, ten je po jedné třídě. Potom čtyřletý gympl, tam máme 2 třídy v ročníku - ten studuju já - a pak, aby toho nebylo málo, tu je ještě po jedné třídě peďák a lyceum. Takže když si spočtete: cca 30 lidí na třídu krát závorka 8 krát víceletko plus 2 krát 4 třídy čtyřletého plus 4 krát peďák plus 4 krát lyceum konec závorky rovná se (spočítejte si samy, vzorec máte připravený a já nemám po ruce kalkulačku). Ale každopádně to pár lidí dohromady dá a to jsem ještě nezapočítala učitele, kterých je taky požehnaně. Upřímně, vůbec si neodvažuju hádat. Snad každý týden potkám nějakého učitele, kterého vidím poprvé v životě. Na běžném denním programu jsou taky téměř každou přestávku zácpy na chodbách, neztratit při nich vaši třídu je celkem umění. Nebudeme si lhát, pořád je to gympl, takže si moc neodpočineme. Pořád je co se učit a věci probíráme pěkně dopodrobna. Ze začátku to je šok, ale po chvíli si zvyknete. Dostanete se do úplně jiné kolektivu lidí, kde jsou i skoro všichni okolo chytří. Začne se vám měnit myšlení. Např. až se kouknete na kytku, první co uvidíte, nebude ta kytka. Řeknete si: „Óó páni!! Chlorofyl!! Ty kráso! A tady probíhá fotosyntéza,“ nyní se vám vybaví chemický vzorec fotosyntézy, „ty jo, za chvíli bude tma. To na ní bude probíhat buněčné dýchání…“ Atd.… Ale samozřejmě nebudete celé dny sedět jenom nad učením. Naše škola pořádá i spoustu různých akcí, exkurzí, přednášek a nevím čeho ještě. Náročnost studia také záleží na tom, koho dostanete za učitele. Máme tu spoustu úžasných profesorů, ale taky i pár takových, kteří se Vám to snaží pořádně zavařit. To záleží už jen na štěstí. Na gymplu máme povinné 2 cizí jazyky, angličtinu, ta je povinná pro všechny, a potom druhý jazyk, to je němčina nebo francouzština. Tak a to je asi vše, co bych vám mohla k naší škole říct. Snad jen ještě poslední věc: nebyla bych zatvrzelý jergymák, kdybych neřekla, že jsme lepší než „ten druhej gympl“!! Webové stránky: http://www.jergym.cz/ Honza Bulíř - Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3 ...No prostě průmka :D Abych tak řekl, průmka je poměrně větší škola, ale zase si nepředstavujte nic gigantických rozměrů sahajícího do nebe. Máme tu tři budovy. Budova první: tři patra tříd jednotlivých oborů (ty zmíním později), speciální učebny jako je fyzika, angličtina a podobně, dále tu máme ředitelnu plus sekretariát, a nesmíme zapomínat na jídelnu. Jídelna je klasická, jakou můžeme znát odkudkoliv jinud, nic extra, ale po dni plném učení není nic lepšího :D. Věřím, že si rozumíme. Snad jediná nevýhoda jsou občas opravdu obrovské fronty. Proto po skončení hodiny, kdy se má jít na oběd, pro nás neplatí pravidlo neběhat po chodbách. Stává se poměrně často, že se kolem vás chodbou prořítí rozzuřená třída toužící po obědě :D. Budova druhá: převážně počítačové učebny, učebny silnoproudé a slaboproudé praxe. A konečně třetí budova plná dílen a jedné pěkné kovárny (mimochodem má nejoblíbenější budova :D). Musím uznat, že není žádná potupa ze začátku se trošku ztratit :D. Učitelé jsou klasičtí jako všude jinde, každý si mezi nimi najde přirozeného nepřítele, ale i dobrého kamaráda. Je jich tu celkem hodně, takže se ani nesnažte každého zdravit, to není v lidských silách! Časem si na ně zvyknete a zjistíte, koho je dobré dráždit a koho míň, takže pak se žákovská aktivita o některých hodinách změní ve snahu učitele zabavit či zaměstnat a utéct do kantýny pro sušenky pro celou třídu :D (mimochodem výborná věc, ta kantýna). Co se týče učení, nic pro čtyřkaře (pokud nejste opravdu snaživý čtyřkař... cha, vážně jsem to napsal? :D). Není to nic pohodlného a učit se jen ve škole nestačí. Zvláště pak do druháku, kdy každý týden sedíte několik hodin nad protokolem a trháte si vlasy (ano, je to opravdu tak zlé :D). Změna je znát, už neříkáte: "ta divná věc tam nahoře", ale "cívka v paralelním zapojení ke kondenzátoru" a podobně. Jo sakra, zapomněl jsem popsat ty obory. A ani se mi do toho moc nechce, tak je jen výjmenuju a zbytek si jistě najdete sami: Elektrotechnici (dělící se v druháku na silnoproudaře a slaboproudaře), Strojaři (možná se taky nějak dělí... netuším :D), Technické lyceum a Informační technologie. Na závěr bych snad jen dodal, že se nebudete těšit z přehnaného volna (ředitel si syslí všechna volna na jiné situace, jak sám říká... Nakonec se volna stejně většinou nedočkáme :D) A pro milovníky žen: tahle škola není pro vás :D, moc jich tu totiž nenajdete. Například lonští elektrikáři: 62 kluků do dvou tříd a holka nikde :D. Webové stránky: www.pslib.cz , Foto: http://tinyurl.com/navy3gz

- 16 -


Pepa Polák - SŠ Na Bojišti Chodím na Střední školu Na Bojišti na obor mechanik elektrotechnik. Při příchodu na školu jsem se bál, že přeci jenom jsem na maturitním oboru a nemusí to být tak lehké. Předmětů jako je matematika, čeština jsem se vyloženě bál. Ale teď po nějaké té době jsem si možná že zvykl na styl, jakým je látka probírána, ale nepřijde mi, že bych měl zatím nějaký velký problém, a to dokonce i z angličtiny, na kterou prý neumí českodubští učitelé připravit. Za ty tři měsíce mě naučili samostatnosti, už se nikdo neptá, jestli mám všechny testy a písemky dopsané, nebo jestli nemám zameškanou látku. Všechno si musím zjistit sám, což mi připadá jako hlavní rozdíl oproti základní škole. Na českodubskou základku mám dobré i méně dobré vzpomínky, ať už na učitele nebo spolužáky. Ať to byly hodiny matematiky, kdy jsem si několikrát za hodinu říkal, že to stejně nikdy potřebovat nebudu, nebo hodiny angličtiny, při kterých jsem se bál třeba i sebemálo nedávat pozor. Českodubská základka mě, myslím si, slušně připravila na střední školu. Pavlína Hloušková - Gymnázium F. X. Šaldy Ahoj, chodila jsem na Gymnázium F. X. Šaldy a nerozhodla bych se jinak. Sice peklo, hodně učení, vysoké nároky, ale má úroveň. Hlavně se to pak odrazilo u přijímaček na vysokou a taky v prváku, protože jsme se uměli učit. I když nevím, jak to tam je teď, hodně kvalitních učitelů buď skončilo nebo budou končit, ale i mezi těmi novými se najdou kvalitní profesoři. Takže tak, určitě můžu doporučit! :) Foto: http://nyurl.com/5kdg3o

Naďa Fedorčuk - Gymnázium Mnichovo Hradiště Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna já jsem ten správný typ pro gymnázium, a přece jen na jednom jsem už druhým rokem. Každý mi říkal, jak je studium těžké, že studenti se nedokáží ani, jak se říká, normálně bavit, proto jsem se svého prvního dne na škole velmi bála. Mohu vám říci jen jedno, všichni přeháněli a mýlili se. Naše gymnázium je, dá se říci, rodinné, většinou se studenti dobře znají a všichni si velice rozumíme. A co studium? Samozřejmě je nějaké to učení doma potřeba, ale že bych ležela celé dny v knihách, tak to se vážně říci nedá. Myslím si, že i na škole máme velice dobrý sbor kantorů, kteří se snaží nás něco naučit, někdy úspěšně někdy ovšem ne. Ale vždy je tam ta snaha nám pomoci a vysvětlit věci, které jsme zrovna nepochytili. Škola není zaměřená na určité předměty, ale ve třetím a hlavně ve čtvrtém ročníku se studium dělí. Studenti si vybírají, jestli chtějí více matematiky anebo více základu společenských věd – předmět, který se zabývá psychologií, sociologií a ekonomikou. Ve čtvrtém ročníku už musíme být pevně rozhodnutí, z čeho chceme maturovat a čemu se chceme nadále věnovat, proto si vybíráme předměty popřípadě přednášky předmětů, kterým se budeme v budoucnu věnovat. Co se týče jazyků, máme na škole povinný anglický jazyk, dále si studenti volí mezi německým jazykem a ruským jazykem, na škole je i možnost výuky latinského jazyka a francouzského jazyka, ale jen jako nepovinný kroužek. Na škole máme i různé kurzy, v prvním ročníku jedou studenti na lyžařský kurz, ve třetím ročníku je sportovní kurz na kolech. Návštěvy divadel, kin a jednodenní exkurze jsou samozřejmostí. Dle mého názoru jde pouze o zvyk, člověk si prostě musí zvyknout na prostředí, kantory, způsob hodnocení na každé škole. Dnes mohu říci, že bych neměnila. Jsem spokojená a jsem ráda, že jsem si tuto školu zvolila. Myslím, že gymnázium je skvělá volba pro studenty, kteří chtějí studovat vysokou školu.

- 17 -


Adéla Janatová - Gymnázium a SOŠPg Jeronýmova Naše škola jsou vlastně dvě školy dohromady. Tři čtvrtiny školy tvoří gymnazisté a zbylou čtvrtinu převážně holky z peďáku. Já patřím k té jedné čtvrtině a to znamená, že studuji střední odbornou pedagogickou školu. Co se týče předmětů, tak kromě těch, co se učí i na základní škole, máme navíc několik odborných, jako je třeba pedagogika a psychologie. Velký rozdíl od základní školy je ve výtvarné, hudební a tělesné výchově. Zatímco jsme se na základce těšili, jak si při těchto předmětech odpočineme, u nás je to naopak. Tyto předměty patří díky dějinám a teorii k těm nejtěžším, ale máme i docela odpočinkové předměty, jako je dramatická výchova, hra na hudební nástroj a překvapivě i matematika, kterou máme jen dvakrát týdně a díky naší skvělé paní profesorce nás i baví. Bohužel se u nás učí jen jeden jazyk, a to němčina nebo angličtina. Jednou za rok máme také praxi, a to ve školce nebo v družině. Naše škola pořádá také několik kurzů, jako je lyžák, cyklisťák nebo plavecký kurz. Někteří učitelé jsou opravdu skvělí, jiní už méně. Rozhodně jsem s výběrem školy spokojená. Martin Vaner - Střední průmyslová škola Průmyslová škola v Liberci neboli průmka je celkem velká škola, která se dělí na čtyři obory a to elektrotechniku, strojírenství, technické lyceum a informační technologie. Já navštěvuji obor informační technologie, na kterém se vyučují předměty jako programování, hardware počítače, strojírenství, ale i elektrotechnika, která mě absolutně nebaví. Na každém oboru kromě technického lycea jsou součástí učiva i tři hodiny praxe týdně, na kterých například pájíme nebo sestavujeme počítač. Studium je oproti základní škole sice obtížnější, ale nic co by trojkař nezvládl. Učitelé jsou, asi jako na každé škole, různí, někteří jsou v pohodě a o hodinách se i zasmějete a někteří jsou protivní (těch tam naštěstí není mnoho). Ve škole se nachází i jídelna, ve které docela dobře vaří a navíc je to skoro jediné místo ve škole, kde můžete potkat nějaké holky, díky tomu, že ji navštěvují i studenti z vedlejší obchodní akademie. Děkujeme autorům za poskytnuté fotky.

Střední školy našich učitelů Deváťáci se možná nechají inspirovat, ostatní z vás si tento článek přečtou třeba jen ze zvědavosti. Ale asi každého napadne, že cesty osudu mohou být nevyzpytatelné. Jak vidíte, mezi učiteli byli tací, kteří opouštěli poslední ročník základní školy s představou, že z nich budou skvělé zdravotní sestry, právníci, účetní nebo majitelky módních salónů. A nakonec se objevili na škole jako učitelé.

- 18 -

Věda nevěda Toto je název zcela nové rubriky o zvířatech, vesmíru, technice atd. Doufám, že se vám moje nová rubrika bude líbit a budete ji s radostí číst:). Taky doufám, že po přečtení naší rubriky nebudete mít oči v sloup a klepat si na hlavu. Já sama si myslím, že zvířata a příroda jsou zajímavá témata.

Vakoveverka větší (Petaurus norfolcensis) Délka: 18-23 cm Ocas: 22-30 cm Hmotnost: 200-300 g Rozšíření: Východní Austrálie Stav ochrany: Nižší riziko ohrožení Vakoveverka větší (také velká nebo cukrová) má osrstěnou kožní blánu na bocích těla fungující jako padák. Dlouhý, huňatý ocas porostlý měkkou srstí má funkci kormidla, když vakoveverka přelétává letem trasy dlouhé až 50 metrů ze stromu na strom. Žije v malých skupinách, kde je jeden starý samec, jedna až tři samice a mláďata z posledního vrhu. Živí se hmyzem a jinými malými živočichy, ale i mízou, pylem a semeny. Srst na těle je načervenale hnědá nebo šedohnědá, stejně jako na zužujícím se ocase, který výborně plní uchopovací funkci při šplhání. Redaktorka: Anička

Foto: http://tinyurl.com/kdez42v

Módní rádce aneb O módě dlouze, krátce Milí čtenáři, pokud patříte mezi ty, jimž je totálně jedno, co si na sebe ráno natáhnou, asi vám naše nová rubrika nepřijde nijak zajímavá a s největší pravděpodobností obrátíte list s rychlostí uragánu. Ale vy všichni ostatní se můžete těšit na novou pravidelnou rubriku přinášející módní tipy, trendy, nápady i rady. Téma tohoto čísla jsou sweater weathers. Hitem zimy 2014/15 jsou svetry a překvapivě ponča. Když se řekne svetr, určitě si ho každý spojí se zimou. Zahřeje vás a když všechno dobře zkombinujete, vypadá i skvěle. Minulý rok se začaly nosit košile a na to svetry. Vynikne vám tedy límeček a vypadá to krásně. Nic ale nezkazíte i obyčejným svetrem. Ať už huňatým, nebo normálním. Svetr je tedy jasná volba, co se týče této zimy. Ponča se začala nosit nedávno, když známá značka Burberry navrhla první kolekci. Také Chanel představil svoji kolekci. Modelky na přehlídkách vypadaly skvěle v jakémkoliv střihu (však to je také jejich práce), neměříte-li však alespoň 170 cm, dejte si pozor na délku ponča. Příliš dlouhé vás totiž opticky zkrátí, proto ženám malého vzrůstu náleží ponča v kratších délkách, aby mohly nohy opravdu vyniknout. Letošní kolekce nabízejí klasická ponča či pončo peleríny, které přehodíte přes ramena jako měkoučkou deku. Mezi celebritami teď nejvíc letí ty od značky Burberry Prorsum Burberry. Dokonce na zakázku vyšili celebritám jejich iniciály na pončo. Redaktorka: Týna Foto: http://tinyurl.com/n3y4xpe, http://tinyurl.com/ombbrv8, http://tinyurl.com/qbcfqsg

- 19 -

Chytré věci v chytrém telefonu Jedna z nových rubrik v časopisu Tučňák je o aplikacích do vašeho chytrého telefonu. Budeme se snažit vybrat něco, co se vám bude hodit, zabaví vás nebo se to bude hodit k běžnému použití.

Tento měsíc jsem si pro vás připravila bezva aplikaci na úpravu fotek (nebo na tvorbu koláží), která se nazývá Pixlr Express. Seženete ji bezplatně na Obchodu Play (nebo Marketu, což je skoro to samé). S touto šikovnou aplikací jsem nadmíru spokojená, upravuju si v ní fotky na Facebook a dělám v ní koláže, když je někdy potřebuju. Aplikace je velmi dobrá v tom, že je až směšně snadno ovladatelná, takže jí poberou i ti, kteří moc nevynikají v anglině. Aplikace obsahuje užitečné funkce, kliknutím na Effects se vám zjeví mnoho různých variant barev a odstínů, díky kterým na fotce vypadáte o trochu líp než ve skutečnosti. Hned po kolonce Effects následuje Overlay, ve kterých jsou různé vychytávky, které vám mohou vylepšit fotku, je tam např. hvězdná obloha, jiskry, různá světélka. Je tu také kolonka Borders, ve které najdete mnoho zajímavých rámečků a následuje ji funkce psaní, ve které si můžete volit z několika typů písem a barev, aby vám vaše životní motto mohlo ozvláštnit fotečku. Toto vše doplňují Stickers, což jsou samolepky, nejspíš všeho druhu, ty vám ozdobí fotku, či vaši překrásnou maličkost. :-D To je vše, co vám o Pixlr Express prozradím, zbytek si vyzkoušejte sami, určitě si ho stáhněte! :-) Redaktorka: Míša F.

A jako další aplikace, kterou opět většina z vás zná, je Snapchat. Slouží k posílání selfies a krátkých videí přátelům. Aplikace je celá anglicky bez možnosti nastavit český jazyk, takže spousta lidí, kteří neumí anglicky nebo prostě nejsou sběhlí, si s tím neporadí. Nastavit se dají různé filtry jako např. na Instagramu, můžete si do fotky dokonce i něco dokreslit jako v malování na počítačích apod., fotka se dá před posíláním dál uložit do telefonu, když tak neučiníte, fotku, kterou jste vyfotili, už prostě nikdy neuvidíte. Slouží vlastně k tomu, abyste zahnali nudu a patří k současným trendům.

Redaktorka: Míša K. Foto: http://tinyurl.com/mpwh28s , http://tinyurl.com/ps6uckd, http://tinyurl.com/pych2ve

- 20 -

Poznej učitele z dětství V minulém čísle byla schovaná paní učitelka Milena Charvátová třídní II. B. I pro toto číslo Tučňáka jsem si přichystala další vyučující osobu na naší škole.

Tato osoba ráda sportuje a také ráda cestuje. Učí na druhém stupni. Hodně štěstí ! =D Redaktorka: Kačka

Významné dny v prosinci Ahoj, ahoj, tak jsme tu po měsíci zase. Vybrala jsem pro vás několik významných dnů v měsíci prosinec. Tak se nechte inspirovat… 1.12. Světový den AIDS 2.12. Světový den počítačové gramotnosti 2.12. Mezinárodní den boje za vymýcení otroctví 9.12. Mezinárodní den proti korupci 11.12. Mezinárodní den hor 18.12. Mezinárodní den vystěhovalců 29.12. Mezinárodní den biologické rozmanitosti

Tak doufám, že aspoň při mezinárodním dni hor vyrazíte na hory… Možná už i na lyže:)!!! Redaktorka: Barča

Foto: http://tinyurl.com/nk36mp3

- 21 -

Vánoce porůznu Samozřejmě, že nejvýznamnějším svátkem v prosinci je Štědrý den. Všichni víme, jaké máme tradice, jak by měla vypadat štědrovečerní večeře. Ale pořádně nevíme, jak slaví Vánoce jiné národnosti… Tady máte malou ochutnávku! HAWAII Na Hawaii prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Domorodé jméno této ryby je humuhumu-nuku-nuku-a-pua-a.

ŘECKO V Řecku se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky ke známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda. BELGIE V Belgii skoro jako v sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek Sv. Mikuláše než Vánoce. Tehdy totiž ty hodnější dostávají dárky od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Těm zlobivějším pak hrozí, že si je odnese Černý Petr, prý do Španělska. Vánoční svátky jsou tradičně zasvěceny spíše setkávání rodin a přátel namísto rozdávání dárků. DÁNSKO Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser. Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V některých oblastech panuje také zvyk vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček a ten charakterizuje obdarovanou osobu - poukazuje na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice. ANGLIE, AMERIKA, KANADA V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice. Jsou spojené s dáváním dárků přátelům, které se rozbalují 25. prosince ráno. Ústřední postavou je Santa Claus, který rozváží dárky na létajících saních, které táhnou soby. INDONÉSIE V Indonésii lidé slaví Štědrý den na pláži. Baví se, tancují, koupají se v moři… Mají různá kulturní představení. Samozřejmě mají i štědrovečerní večeři.

Zdroj textu: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce Foto: http://tinyurl.com/qzoelm9 , http://tinyurl.com/pyvkk5w, http://tinyurl.com/p5odcj4

- 22 -

Redaktorka: Barča

Poznej fotky z našeho města Český Dub nestojí úplně na rovině a občas musíme vyjít i do kopečka. Komu by se ale chtělo škrábat se každou chvíli do těch kopečků? Pomáhají nám schody, a právě ty budou dalším tématem této soutěže. Když se budete pozorně dívat na cestu, určitě je najdete, protože po nich (nebo kolem nich) každou chvíli chodíte. Řešení z minulého čísla (vikýře): Foto 1: Komenda Foto 2: Městský dům (u Hlásky) Foto 3: Radnice Foto 4: Dům u Rajského dvora (čp.101) Odpovědi donesli žáci III. ST (Nikola Marhulová, Dominik Hnízdo, Luboš Vrátil, Petr Štěrba a Marek Vlček). Velice oceňujeme, že se do tak náročného úkolu pustili, bohužel všechny odpovědi nebyly úplně správně. Za snahu si však určitě zaslouží malou odměnu.

Redaktorka: Lucka

Foto: 2

Foto: 1

Foto: 3

Foto: 4

- 23 -

Uzávěrka 3. čísla: 2. 12. 2014 Dotazy posílejte na adresu: [email protected]

Redakce: Klára Bulířová, Kačka Dostálová, Míša Fehérová, Kája Hladká, Klárka Chlupová, Míša Kovaříková, Terka Kyksová, Adam Polcar, Lucka Pytlounová, Bára Růžičková, Lucka Rybářová, Kristýna Tvrzníková, Anička Vrátilová, Petra Blahovcová, Vladimír Chlup, Lenka Tichá.

Web časopisu: www.casopis-tucnak.webnode.cz

Redakce Tučňáka: V zeleném patře - kabinet P. Blahovcové u 9. tříd

Uzávěrka 4. čísla: 1. 1. 2015 Všechny neoznačené fotografie fotili členové redakce a Adam Polcar.

PRODEJ VÝTISKU ZA 10,- Kč: KANTÝNA ŠKOLY

Děkujeme paní učitelce Marii Kabátkové za pomoc s korekturou.

Pravda nebo lež Ahoj, připravily jsme si pro vás novou soutěž. Zjistěte si nebo tipněte, jestli je pravda že: 1. Pavouk svou potravu před polknutím rozžvýká. 2. Hlemýžď má přes 25 tisíc zubů. 3. Mrož dokáže chodit po zubech. 4. Mláďata koaly žerou matčiny bobky. 5. Mravenec nikdy nespí. Vaše odpovědi doneste do kabinetu paní učitelky P. Blahovcové. Úspěšní řešitelé budou odměněni. V dalším čísle budou správné odpovědi.

Křížovka

Redaktorky: Klárka Ch. a Lucka R.

Pusťte se s chutí do další křížovky. Tajenka je docela jednoduchá vzhledem k ročnímu období. :D

1 2 3 4 5 6

1 Vánoční čas 2 Co dostávají děti na Vánoce? 3 Kynuté zapletené pečivo 4 Co dáváme na stromeček? 5 Co pečeme na Vánoce? 6 Jaký druh písní zpíváme na Vánoce?

Se správným řešením křížovky si přijďte do redakce pro odměnu. Redaktorka: Lucka R.

- 24 -

Školní časopis. 3. číslo - prosinec 2014

Recommend Documents