Základní škola a Mateřská škola Měrovice nad Hanou příspěvková organizace
ŠKOLA S ÚSMĚVEM školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Datum vydání: 1. 9. 2007
1. Identifikační údaje školy Název školy Adresa školy IZO IČ DIČ Ředitelka školy Právní forma Zřizovatel Telefon/fax
E-mail Bankovní spojení Zpracovatel ŠVP Zřizovatel Kontakty
Součásti školy základní škola mateřská škola školní družina školní jídelna – výdejna ZŠ a MŠ Platnost: od 1. 9. 2007
Základní škola a Mateřská škola Měrovice nad Hanou, příspěvková organizace Měrovice nad Hanou 28, 752 01 Kojetín 650 044 061 70 99 01 74 CZ 70 99 01 74 Mgr. Dita Červenková, statutární orgán školy příspěvková organizace Obec Měrovice nad Hanou 581 767 504 /ZŠ/ 581 767 503 /MŠ/ 739 378 587
[email protected] ČSOB, 18 137 13 01/0300 Mgr. Dita Červenková, ředitelka školy, koordinátor ŠVP Mgr. Eva Bibrová, učitelka Mgr. Ivo Pavlík, učitel Obec Měrovice nad Hanou, Měrovice nad Hanou 131, 752 01 Kojetín 581 767 502
[email protected] kapacita 60 25 30 55 Mgr. Dita Červenková
2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy Naše základní škola je organizována jako málotřídní s pěti postupnými ročníky ve dvou třídách. Spojení ročníků je vždy určováno počtem žáků v jednotlivých ročnících. K 1. 1. 2008 byla při základní škole zřízena školní družina. Prostorové podmínky školy jsou vzhledem k počtu žáků a s ohledem na potřeby výchovy a vzdělávání v současnosti nedostačující, proto jsou dle možností trvale prováděny úpravy prostor školy tak, aby škola lépe vyhovovala potřebám vzdělávání. V přízemí se nachází školní družina, která je zároveň v dopoledních hodinách využívána jako učebna pro méně početné ročníky, dále školní jídelna - výdejna, tělocvična s nářaďovnou, WC pro zaměstnance a šatna žáků, která je umístěna na chodbě mimo komunikační zóny. V patře budovy školy jsou dvě kmenové učebny vybavené renovovaným školním nábytkem a koberci ke hrám i relaxaci. V učebně starších žáků jsou umístěna tři pracovní místa s počítači s internetovým připojením a výukovými programy, jeden z těchto počítačů je určen zároveň i pro pedagogy školy s odděleným přístupem. Ve třídě mladších žáků je umístěn jeden počítač bez připojení, kde mohou děti využívat jednodušší zábavné výukové programy. Dále je zde sociální zařízení pro žáky a kabinet pro pedagogické pracovníky školy, kde jsou zároveň uloženy pomůcky potřebné k výuce. K budově školy patří školní pozemek, jehož součástí je zatravněné hřiště a odpočinkový koutek, který je využíván v době velkých přestávek pro pobyt žáků. Materiální vybavení školy je v souvislosti s finančními možnostmi postupně doplňováno a je maximálně využíváno. Pravidelně je doplňován fond učebnic, školních pomůcek, počítačových výukových programů, žákovská i učitelská knihovna. Režim školy je dán školním řádem, kde jsou stanovena práva a povinnosti žáků, rodičů, pedagogů a ostatních pracovníků školy. Součástí školního řádu je také klasifikační řád, kde jsou uvedena pravidla pro hodnocení žáků. Režim školní družiny je upraven ve Vnitřním řádu školní družiny, který je součástí školního řádu. Dále jsou součástí školního řádu Provozní řád tělocvičny a Provozní řád hřiště.
2.2 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor školy je tvořen kvalifikovanými pedagogy s požadovaným vzděláním pro 1. stupeň základní školy. Na škole působí ředitelka školy, dva třídní učitelé, asistentka pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a vychovatelka ve školní družině. S ohledem na potřebné množství vyučovacích hodin zároveň ve vyšších ročnících vyučuje učitelka českého jazyka. Funkci výchovného poradce a metodika informačních a komunikačních technologií zastává ředitelka školy, třídní učitel vyšších ročníků zastává funkci metodika prevence sociálně patologických jevů. Všichni členové pedagogického sboru se pravidelně účastní projektů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků dle svých potřeb a zájmů, především pak v oblasti moderních metod výuky, managementu a práva. 2.3 Dlouhodobé projekty V rámci školy probíhá vlastní projekt pro adaptaci budoucích žáků prvního ročníku „Školička při Základní škole Měrovice nad Hanou“, kdy děti z předškolního oddělení mateřské školy spolu s rodiči v průběhu roku navštěvují základní školu a zábavnou formou se seznamují s tematickými okruhy života kolem nás (barvy, zvířata, tradice a zvyky apod.). Každoročně škola organizuje podzimní akci nazvanou „Svatý Václav, aneb..“, která je zaměřena na seznamování žáků s historií naší země. Na jaře probíhá ve škole pravidelně „Týden zdraví“, kdy se žáci seznamují se zdravým životním stylem a zároveň probíhá prevence sociálně patologických jevů. V rámci „Týdne zdraví“ žáci pracují na projektech na daná témata. Škola je také zapojena do projektu Zdravé zuby a Školní mléko. 2.4 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty, mezinárodní spolupráce Spolupráce s rodiči: snaha o aktivní zapojení rodičů do dění školy - programy pro rodiče s dětmi (dny vánočních a velikonočních tradic spojené s vystoupením dětí a výtvarnou dílnou pro rodiče s dětmi), dny otevřených dveří, besídky, prezentace prací žáků
Spolupráce ZŠ a MŠ: s ohledem na plynulý a bezproblémový přechod předškolních dětí z MŠ do 1. roč. ZŠ je systematicky podporovaáno propojení mateřské a základní školy (návštěvy dětí z MŠ v ZŠ, projekt „Školička“, společné výlety a akce ve škole i mimo školu) Spolupráce ZŠ s dalšími školami v rámci mikroregionu: účast na společných sportovních a kulturních akcích Spolupráce se základními školami v Kojetíně: pro lepší adaptaci žáků odcházejících do 6. roč. v kojetínských školách žáci navštěvují sportovní akce pořádané těmito školami, následně individuální spolupráce s vyučujícími na ZŠ Kojetín Spolupráce s DDM Kojetín: netradiční aktivity v rámci výuky (např. práce s keramickou hlínou v keramické dílně v obci), ekologická výchova, návštěva akcí pořádaných domem dětí Spolupráce s OPPP Přerov: školní zralost, specifické poruchy učení a chování Spolupráce se zřizovatelem, s KÚ Olomouc Škola v současnosti nespolupracuje s žádnou institucí na mezinárodní úrovni.
3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy Škola se orientuje na zdravý životní styl v celé školní komunitě, na kultivaci vztahů mezi žáky i mezi žáky a učiteli. S ohledem na velikost školy je tedy zaměřena především na vlídné, rodinné prostředí školy, ve kterém se děti cítí dobře, na vytváření prostředí spolupráce a vzájemné pomoci ve třídách, na podporu přátelských vztahů v dětském kolektivu. Zároveň se však snažíme o vytváření a podporu partnerských vztahů mezi učiteli a žáky. Chceme být otevřenou školou, která je přístupná vnějším podnětům a zároveň veřejnosti a rodičům poskytuje dostatek informací o svých aktivitách.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie
rozvíjet osobnost každého žáka v samostatném myšlení, rozhodování a práci
výchova k demokracii, ekologická výchova
respektovat individuální potřeby dětí, zvláště dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, volit učivo dle individuálních možností a zájmů žáků, klást důraz na smysluplné učení
podporovat projektové vyučování a alternativní metody práce - činnostní vyučování, využití mezipředmětových vztahů, využívat sebekontrolu, sebehodnocení, práce ve skupinách, práce s PC
podněcovat aktivitu dětí, podporovat zájem o vzdělávání, motivovat žáky k celoživotnímu vzdělávání, podporovat poznávání a aplikaci poznatků v praxi
vést žáky k zodpovědnosti, vzájemné toleranci a pravidlům komunikace mezi lidmi, výchova k lepším vztahům v kolektivu (komunikace mezi žáky, mezi žákem a učitelem, spolupráce, pomoc mladším, méně šikovným)
v rámci prevence sociálně patologických jevů vytvářet pestrou nabídku volnočasových aktivit, protidrogová prevence
zajistit dětem dostatek pohybových aktivit v době výuky i v rámci volného času - volný pohyb po škole, relaxační a tělovýchovné chvilky, využití školní zahrady v době přestávek, zvyšování fyzické zdatnosti, zdravý životní styl, ozdravný režim
zajistit žákům kvalitní jazykovou průpravu a dostatečné zvládnutí informačních technologií
V souladu s rámcovým vzdělávacím programem je výuka zároveň zaměřena na rozvíjení klíčových kompetencí, které jsou společným jmenovatelem všech vzdělávacích oblastí a jednotlivých vyučovacích předmětů.
3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola je otevřená žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným, žákům s mimořádným nadáním. Škola spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Přerově. V případě diagnostiky specifické poruchy učení a doporučené integrace žáka je na žádost rodičů pro daného žáka vypracován individuální vzdělávací plán, kde je v souvislosti s diagnostikovanou SPU uvedena případná redukce učiva a způsob práce s žákem. V rámci výuky je pak možné využití kompenzačních pomůcek, speciálního výukového programu a možnost individuální práce se žákem po vyučování v rámci pravidelné reedukační péče. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Na škole v současnosti není integrován žádný žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Zabezpečení výuky žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí S ohledem na velké procentuální zastoupení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí byla ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje ve škole zřízena funkce asistentky pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí pro zajištění specifické péče o romské děti. Asistentka se podílí na přípravě dětí na vyučování, komunikaci s rodinami dětí, spolupracuje s pedagogy ve vyučovacích hodinách. Žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí je věnována zvýšená péče v průběhu výuky, kdy je uplatňován individuální přístup k jednotlivým žákům, důraz je kladen na názornost a opakování. Škola také nabízí přípravu na vyučování a odpolední doučování. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Žákům mimořádně nadaným je ve škole věnována trvalá individuální péče. V průběhu vyučovacích hodin mají možnost rozšiřujících úloh, individuální práce s naučnou literaturou, práce na počítači, kde si procvičují složitější učivo. Mají možnost tvorby vlastních projektových prací. V rámci školy se zúčastňují vědomostních a dovednostních soutěží. Na základě doporučení poradenského zařízení je možné vzdělávání žáka v předmětu, kde je výrazné nadání žáka, ve vyšším ročníku. V souladu se školským zákonem může být mimořádně nadaný žák přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
3.5 Průřezová témata Průřezová témata reprezentují v základním vzdělávání okruhy aktuálních problémů současného světa. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata a jejich tematické okruhy: 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání; sebepozání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena; kreativita Sociální rozvoj – poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice Morální rozvoj – řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika 2. Výchova demokratického občana – občanská společnost a škola; občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané 4. Multikulturní výchova – kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; princip sociálního smíru a solidarity 5. Environmentální výchova – ekosystémy; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí 6. Mediální výchova Receptivní činnosti – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; stavba mediálních sdělení; vnímání autora mediálních sdělení; fungování a vliv médií ve společnosti Produktivní činnosti – tvorba mediálního sdělení; práce v realizačním týmu Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých vzdělávacích oborů. Průřezová témata jsou součástí výuky, realizují se také v rámci projektových dnů a malých projektů v rámci výuky v jednotlivých předmětech (Svatý Václav, Týden zdraví, Zdravé zuby a projekty vyplývající z aktuálně probíraného učiva). Jsou také součástí výukové náplně školy v přírodě.
Začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů: Předmět 1.
Český jazyk
2.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Komunikace – komunikace v různých situacích
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Komunikace – komunikace v různých situacích
Multikulturní výchova Lidské vztahy udržovat tolerantní vztahy, uplatňovat princip slušného chování (základní morální normy)
Multikulturní výchova Lidské vztahy udržovat tolerantní vztahy, uplatňovat princip slušného chování (základní morální normy)
Ročník 3. Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Komunikace – komunikace v různých situacích
Multikulturní výchova Multikulturalita multikulturalita současného světa, naslouchání druhým, vstřícný postoj k odlišnostem Lidské vztahy - udržovat tolerantní vztahy, uplatňovat princip slušného chování (základní morální normy)
4.
5.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Komunikace – komunikace v různých situacích
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění Komunikace – komunikace v různých situacích
Multikulturní výchova Multikulturalita – naslouchání druhým; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování Lidské vztahy – uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)
Multikulturní výchova Multikulturalita – naslouchání druhým; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování Lidské vztahy – uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)
Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – identifikování základních orientačních prvků v textu
Předmět 3.
Anglický jazyk
Ročník 4.
Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – identifikování základních orientačních prvků v textu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování, rozdíl mezi reklamou a zprávou
5.
Multikulturní výchova – Multikulturalita - význam užívání cizího jazyka jako nástroj dorozumění a celoživotního vzdělávání
Multikulturní výchova Multikulturní výchova Multikulturalita – specifické rysy jazyků Multikulturalita – specifické rysy jazyků
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – zvyky a tradice
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – zvyky a tradice
Předmět
Matematika
Předmět
Informatika
1.
2.
Ročník 3.
4.
5.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
Ročník 5. Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Komunikace – komunikace v různých situacích Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů
Předmět 1.
Prvouka
Ročník 2.
3.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Výchova dem. občana Občanská společnost a škola – demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole
Výchova dem. občana Občanská společnost a škola – demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole
Výchova dem. občana Občanská společnost a škola – demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole
Multikulturní výchova Lidské vztahy – udržovat tolerantní vztahy, uplatňování principu slušného chování Kulturní diference – jedinečnost každého člověka, respektování zvláštností různých etnik
Multikulturní výchova Kulturní diference – jedinečnost každého člověka, respektování zvláštností různých etnik Lidské vztahy – udržovat tolerantní vztahy,uplatňování principu slušného chování
Multikulturní výchova Kulturní diference – jedinečnost každého člověka, respektování zvláštností různých etnik Lidské vztahy – udržovat tolerantní vztahy,uplatňování principu slušného chování
Environmentální výchova Základní podmínky života - voda (ochrana její čistoty), ovzduší (význam pro život na Zemi) Ekosystémy - les (les v našem prostředí), pole (způsoby hospodaření na nich) Vztah člověka k prostředí - náš životní styl (spotřeba věcí, odpady)
Environmentální výchova Základní podmínky života - voda (ochrana její čistoty), ovzduší (význam pro život na Zemi) Ekosystémy - les (les v našem prostředí), pole (způsoby hospodaření na nich) Vztah člověka k prostředí - náš životní styl (spotřeba věcí, odpady)
Výchova k myšlení v evr. a glob. souvislostech Evropa a svět nás zajímá – naši sousedé v Evropě, život dětí v jiných zemíc
Předmět
Ročník 4.
Přírodověda Osobnostní a sociální výchova
Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
5. Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Environmentální výchova Základní podmínky života – voda (vztah vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty) Ekosystémy – les, pole, vodní zdroje Základní podmínky života - ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, čistota ovzduší u nás) - půda (zdroj výživy) Lidské aktivity a problémy životního prostředí – odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody (význam ochrany přírody); změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit)
Environmentální výchova Ekosystémy – les, pole, vodní zdroje, moře, tropický deštný les (význam pro nás) Lidské aktivity a problémy životního prostředí – odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody (význam ochrany přírody); změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit) Vztah člověka k prostředí – prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví)
Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy)
Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy)
Multikulturní výchova Kulturní diference - člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky
Předmět
Ročník 4.
Vlastivěda
5.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování
Výchova dem.občana Občanská společnost a škola – způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žák.samosprávy – žákovských rad či parlamentů) Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – význam Ústavy jako základního zákona země
Výchova dem. občana Občan, občanská společnost a stát – základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost) Občan, občanská společnost a stát – základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost) – principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Vých. k myšlení v evr. a glob. souvislostech Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; státní a evropské symboly Multikulturní výchova Lidské vztahy – vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace)
Předmět 1.
Výtvarná výchova
Multikulturní výchova Kulturní diference jedinečnost každého člověka a jeho individuálních zvláštností, poznávání vlastního kulturního zakotvení
2.
Ročník 3.
Multikulturní výchova Lidské vztahy – vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur)
Multikulturní výchova Etnický původ základní informace o různých etnických a kulturních skupinách, odlišné myšlení a vnímání světa
Mediální výchova Kritické vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě
Mediální výchova Kritické vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě Vnímání autora mediálních sdělení výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření svého názoru a postoje
4.
5.
Multikulturní výchova Kulturní diference – jedinečnosti každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika Lidské vztahy – vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur)
Multikulturní výchova Lidské vztahy – vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur)
Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu k reklamě
Environmentální výchova Lidské aktivity ochrana kulturních památek Vztah člověka k prostředí - naše obec (kultura obce a její ochrana)
Předmět
Hudební výchova
Ročník 2. Multikulturní výchova Lidské vztahy - vzájemné obohacování různých kultur Etnický původ - odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost, různé způsoby života
Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí – ochrana kulturních památek
Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí – ochrana kulturních památek
3.
4.
5.
Multikulturní výchova Lidské vztahy – vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur) Etnický původ - odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost, různé způsoby života Multikulturalita - vstřícný postoj k odlišnostem
Multikulturní výchova Kulturní diference – respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy) Lidské vztahy – osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy
Multikulturní výchova Kulturní diference – respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy) Lidské vztahy – osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy
Mediální výchova Vnímání autora - výrazové prostředky a jejich uplatnění, výběr a kombinace slov a zvuků
Mediální výchova Vnímání autora - výrazové prostředky a jejich uplatnění, výběr a kombinace slov a zvuků
Předmět
Tělesná výchova
1.
2.
Ročník 3.
Multikulturní výchova Kulturní diference člověk jako nedílná jednota tělesné a duševní stránky Lidské vztahy – důležitost integrace jedince, umět se vžít do role druhého
Multikulturní výchova Kulturní diference člověk jako nedílná jednota tělesné a duševní stránky Lidské vztahy – důležitost integrace jedince, umět se vžít do role druhého
Multikulturní výchova Kulturní diference člověk jako nedílná jednota tělesné a duševní stránky Lidské vztahy – důležitost integrace jedince, umět se vžít do role druhého
Multikulturní výchova Kulturní diference – člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky Lidské vztahy – důležitost integrace jedince, umět se vžít do role druhého
Multikulturní výchova Kulturní diference – člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky. Lidské vztahy – důležitost integrace jedince, umět se vžít do role druhého
Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí – ochrana přírody (ochrana přírody při masových sportovních akcích) Vztah člověka k prostředí prostředí a zdraví (možnosti a způsoby ochrany zdraví)
Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí – ochrana přírody (ochrana přírody při masových sportovních akcích) Vztah člověka k prostředí prostředí a zdraví (možnosti a způsoby ochrany zdraví)
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl
4.
5.
Předmět
Pracovní činnosti
1.
2.
Ročník 3.
Osobnostní a sociální výchova Komunikace – komunikace v různých situacích
Osobnostní a sociální výchova Komunikace – komunikace v různých situacích
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí)
4.
5.
Osobnostní a sociální výchova Komunikace – komunikace v různých situacích
Osobnostní a sociální výchova Komunikace – komunikace v různých situacích Kooperace a kompetice – rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se)
Osobnostní a sociální výchova Komunikace – komunikace v různých situacích Kooperace a kompetice – rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se)
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí)
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí) Ekosystémy – lidské sídlo - město – vesnice Lidské aktivity a problémy živ. prostředí – zemědělství a životní prostředí
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); prostředí a zdraví
4. Učební plán
Vzdělávací oblast
Vzdělávací obor
Český jazyk a literatura Jazyk a jazyková Cizí jazyk komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět
Umění a kultura Člověk a zdraví
Výtvarná výchova Hudební výchova Tělesná výchova Výchova ke zdraví
Člověk a svět práce Celková hodinová dotace
Nepovinné předměty:
Ročník
Vyučovací předmět Český jazyk Anglický jazyk Matematika Informatika Prvouka Vlastivěda Přírodověda Výtvarná výchova Hudební výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti
1. 7+2 -
2. 7+3 -
3. 7+1 3
4. 7+1 3
5. 7 3
4 2 1 1 2 1 20
4+1 2 1 1 2 1 22
4+1 2+1 1 1 2 1 24
4+1 2 1+1 2 1 2 1 26
4+1 1 1+1 2 2 1 2 1 26
minimální časová dotace
disponibil ní časová dotace
celková časová dotace
35 9
7 -
42 9
20 1
4 -
12
3
12
-
10 5 104
14
24 1 7 4 4 7 5 10 5 118
Náboženství
Poznámky k učebnímu plánu: Průřezová témata jsou součástí výuky, realizují se také v rámci projektových dnů a malých projektů v rámci výuky v jednotlivých předmětech /Svatý Václav, Týden zdraví, Zdravé zuby a projekty vyplývající z aktuálně probíraného učiva/, jsou součástí náplně školy v přírodě.
5. Učební osnovy Viz jednotlivé přílohy dle vyučovacích předmětů.
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků 6.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 1. Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první i druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání (nižší stupeň gymnázia). 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých
předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. 16. Ředitelka školy je povinna působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. 3. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
4. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 5. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. Výchovná opatření Mezi výchovná opatření patří pochvaly a jiná ocenění, napomenutí a ukládání důtek. Snížená známka z chování je součástí hodnocení chování žáka na vysvědčení, tj. na konci prvního a druhého pololetí. Výchovná opatření může udělit či uložit ředitelka školy nebo třídní učitel. a/ pochvala třídního učitele – uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě návrhů ostatních vyučujících po projednání s ředitelkou školy b/ pochvala ředitelky školy – uděluje ředitelka školy na návrh třídního učitele, ostatních vyučujících a dle vlastního uvážení. c/ napomenutí – ukládá třídní učitel, nutno projednat se zákonným zástupcem žáka d/ důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel, oznámí ředitelce školy; oznámí zákonnému zástupci prokazatelným způsobem; za drobné opakované přestupky proti školnímu řádu e/ důtka ředitelky školy – ukládá ředitelka školy po projednání na pedagogické radě; oznámí zákonnému zástupci prokazatelným způsobem; za opakované přestupky, pokud se důtka třídního učitele minula účinkem, případně za za zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnanci školy nebo spolužákovi Výchovná opatření se zaznamenávají do dokumentace žáka.
6.1.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří - co mu ještě nejde - jak bude pokračovat dál 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 6.1.3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.
2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Stupně hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a respektuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a k ostatním žákům školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Svědomitě plní uložené úkoly a školní povinnosti. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 – uspokojivé Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Opakovaně dochází k neplnění školních povinností. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu, zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Neplní školní povinnosti, není přístupný výchovnému působení. 6.1.4. Zásady pro používání slovního hodnocení 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
6.1.5 Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 5. ročníku musí mít z každého předmětu s převahou teoretického zaměření alespoň pět známek za každé pololetí, z toho nejméně dvě za ústní formu zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 8. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 9. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.
6.1.6 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 6.1.7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce (ředitelka školy) s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák, kterému bylo lékařem doporučeno částečné, příp. úplné osvobození z tělesné výchovy, se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
6.2 Autoevaluace školy Autoevaluace školy je trvalý proces, který je významnou součástí práce školy. Cílem autoevaluace školy je zajištění kvality a efektivity školního vzdělávacího programu a zároveň objektivní posouzení podmínek ke vzdělávání a jejich dopad na kvalitu vzdělávání a na život ve škole. Na základě zjištěných skutečností je pak možné podmínky ke vzdělávání průběžně vylepšovat.
Oblasti autoevaluace
Využívané nástroje
Časové rozvržení
Podmínky ke vzdělávání (školní klima) Výsledky vzdělávání
- dotazníkové šetření - závěrečné písemné práce z Čj a M ve 3. – 5. roč. (výstupní) - Matematický klokan – Cvrček, Klokánek testy Scio - kontrola zvýšené absence
za 2 – 3 roky každoročně
Prevence sociálně patologických jevů, prevence proti šikaně Průběh vzdělávání a výuky Práce jednotlivých pedagogů
- hospitační činnost - vzájemné hospitace, ukázkové hodiny - kontroly testů, vedení sešitů, žákovských knížek - kontroly dokumentace (třídní kniha, třídní výkazy, katalogové
čtvrtletně (ped. rady) 1 – 2x ročně průběžně
Úspěšnost akcí školy Mimoškolní aktivity Kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků Řízení školy, personální práce
listy, školní matrika) - kontrola tematických plánů - plnění pracovních povinností - hodnocení jednotlivými pedagogy, náměty, doporučení - zprávy o činnosti zájmových útvarů - vedení přehledů o vzdělávání pracovníků - pracovněprávní vztahy (kontrola smluv, dohod, podkladů) - kontrola rozpočtů - rozbory hospodaření - účetní uzávěrka - revizní zprávy - inventarizace majetku, kontrola stavu majetku - výroční zpráva - kontrola směrnic, dokumentace - tvorba dlouhodobých plánů
čtvrtletně (ped. rady) 1x ročně každoročně dle plánů
7. Závěrečná ustanovení Nedílnou součástí školního vzdělávacího programu je roční plán činností školy pro daný školní rok, který aktualizuje a upřesňuje obsah školního vzdělávacího programu pro daný školní rok. Změny ve školním vzdělávacím programu lze provádět na základě zkušeností z ověřování ŠVP, závěrů vlastního hodnocení školy nebo na základě návrhů pedagogů školy, školní rady, či orgánu rodičů žáků školy po ukončení školního roku příslušnými dodatky. Školní vzdělávací program byl zpracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a v souladu s obecně platnými právními předpisy.
Přílohy: Osnovy pro jednotlivé předměty dle učebního plánu
Mgr. Dita Červenková ředitelka školy
OBSAH 1. Identifikační údaje školy 2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy 2.2 Charakteristika pedagogického sboru 2.3 Dlouhodobé projekty 2.4 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty, mezinárodní spolupráce 3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných 3.5 Průřezová témata Začlenění průřezových témat do jednotlivých předmětů 4. Učební plán 5. Učební osnovy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků 6.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Zásady pro hodnocení chování ve škole
Výchovná opatření 6.1.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 6.1.3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Stupně hodnocení prospěchu Stupně hodnocení chování 6.1.4. Zásady pro používání slovního hodnocení 6.1.5 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 6.1.6 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška Opravná zkouška 6.1.7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 6.2 Autoevaluace školy 7. Závěrečná ustanovení