ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Bc. Lukáš SVOBODA
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T088 Podniková ekonomika a management provozu
ANALÝZA VYUŽITÍ ERP SYSTÉMŮ V LOGISTICE
Bc. Lukáš SVOBODA
Vedoucí práce: Ing. Petr Novotný, Ph. D.
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 14. května 2012
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Ing. Petru Novotnému, Ph. D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Velký dík patří také zástupcům oddělení Řízení programu společnosti Škoda Auto a.s. za odborné konzultace a poskytnuté podklady při tvorbě praktické části této práce. 4
Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 7 1
ÚVOD ........................................................................................................... 8
2
ERP SYSTÉMY .......................................................................................... 10 2.1 Vývoj ERP systémů .................................................................................... 11 2.2 Kategorie ERP systémů ............................................................................. 12 2.3 Důvody zavedení vnitropodnikových systémů ............................................ 14 2.4 Funkční moduly .......................................................................................... 14
3
ERP SYSTÉMY NA ČESKÉM TRHU ......................................................... 16 3.1 ERP systémy v malých organizacích.......................................................... 18 3.2 ERP systémy ve středních organizacích .................................................... 18 3.3 ERP systémy ve velkých organizacích ....................................................... 19 3.4 Hlavní představitelé trhu ............................................................................. 20 3.4.1 Helios Orange ........................................................................................ 20 3.4.2 SAP Business Suite ............................................................................... 21 3.4.3 Microsoft Dynamics NAV ....................................................................... 22 3.5 Shrnutí ........................................................................................................ 23 3.6 Trendy ERP systémů .................................................................................. 23 3.6.1 Outsourcing ........................................................................................... 24 3.6.2 Cloud computing .................................................................................... 24 3.6.3 Mobilita .................................................................................................. 25
4
VYUŽITÍ ERP SYSTÉMŮ V LOGISTICE .................................................... 26 4.1 Metody plánování a řízení výroby ............................................................... 26 4.1.1 MRP II .................................................................................................... 26 4.1.2 Just in Time ........................................................................................... 27 4.1.3 TOC ....................................................................................................... 28 5
4.2 Řízení logistických procesů v ERP systému ............................................... 28 4.3 SCM ........................................................................................................... 30 4.4 Shrnutí ........................................................................................................ 32 5
LOGISTIKA VE ŠKODA AUTO A.S. ........................................................... 34 5.1 Nový logistický koncept .............................................................................. 34 5.1.1 Informační logistika ............................................................................... 35 5.1.2 Interní materiálový tok............................................................................ 36 5.1.3 Externí materiálový tok .......................................................................... 37 5.1.4 Organizace dodavatelů .......................................................................... 38 5.1.5 Kvalifikace zaměstnanců ....................................................................... 38 5.2 Montážní linka ............................................................................................ 39
6
VYUŽITÍ LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ VE ŠKODA AUTO A.S. .................. 41 6.1 SAP ............................................................................................................ 41 6.2 Logistické systémy ..................................................................................... 43 6.3 Vybrané logistické systémy pro zásobování montážní linky ....................... 44 6.3.1 KANBAN ................................................................................................ 44 6.3.2 ANDON RF ............................................................................................ 45 6.3.3 INEAS BMA ........................................................................................... 49 6.3.4 Systém iTLS .......................................................................................... 54 6.4 Změny po nasazení iTLS............................................................................ 57 6.5 ERP v pohybu............................................................................................. 59
7
ZÁVĚR ....................................................................................................... 61
SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 63 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 64 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 66
6
Seznam použitých zkratek ERP
Systém pro řízení podnikových zdrojů
MRP
Systém zajišťující materiál pro potřeby výroby
MRP II
Systém pro plánování kapacit výrobních zdrojů
CVIS
Centrum pro výzkum informačních systémů
ŠA
Škoda Auto a.s.
VW
Volkswagen AG
SW
Software
RFID
Radiofrekvenční identifikace
EDI
Elektronická výměna dat
NLK
Nový logistický koncept
TPS
Toyota Productions System
JIT
Just in Time
JIS
Just in Sequence
KANBAN
Způsob řízení materiálového toku
M000, M100
Evidenční bod ve Škoda Auto a.s.
PULL
Tažný způsob dodávek materiálu
PUSH
Tlačný způsob dodávek materiálu
ANDON
Systém pro odvolávání materiálu
AndonClient
SW aplikace pro práci se systémem ANDON
BN-závěska
Závěska na materiálu sloužící k odvolávce
FIS
Výrobní informační systém
HOST
Hlavní server pro logistické VW systémy
INEAS BMA
Systém pro automatické odvolávání materiálu
iTLS
Transportní řídící systém
7
1 ÚVOD Téma diplomové práce jsem si vybral z důvodu studia na Vysoké škole Škoda Auto a.s. se zaměřením na podnikovou ekonomiku a management provozu. V rámci studia jsem absolvoval řadu exkurzí v montážní hale vozů Fabia, kde jsem si vytvořil obrázek o materiálových a informačních tocích logistického řetězce. Vedle toho jsem pravidelně docházel na konzultace se zástupci útvaru „Řízení programu“, kteří mi postupně poskytli veškeré relevantní informace. Téma bylo zvoleno s ohledem na rostoucí důležitost vnitropodnikových systémů figurujících dnes již ve většině firem. Jejich variabilita, univerzálnost a integrace celé řady podnikových procesů tvoří základní stavební kámen informačního systému. Pro praktickou část jsem si vybral k analýze společnost Škoda Auto a.s., která jako součást koncernu VW je významným podnikem přispívajícím nezanedbatelně k celkovému hrubému domácímu produktu České republiky, zaměstnanosti, ale i technologickému pokroku a reprezentaci v zahraničí. Hlavním cílem této práce je zmapovat využití logistických systémů pro zásobování materiálu na montážní linku vozů Fabia ve výrobní společnosti Škoda Auto a.s. se sídlem v Mladé Boleslavi. Úvodní část práce se zabývá problematikou ERP systémů, tedy systémů pro plánování podnikových zdrojů. Zde je snahou vysvětlit, co si lze pod pojmem ERP systém představit, dále tyto systémy rozdělit do kategorií, v neposlední řadě se zmínit o jejich předchůdcích. V druhé části je provedena analýza českého trhu v oblasti ERP systémů, je přiblížen jejich vývoj v posledních letech a jsou představeny novodobé trendy. V další části se autor věnuje využitím ERP systémů v logistice. V této souvislosti je potřeba poznamenat, že vyspělé ERP systémy dnes standardně obsahují nástroje přímo pro oblast řízení logistiky a optimalizaci logistických procesů. Praktické části diplomové práce předchází charakteristika oblasti logistiky ve společnosti Škoda Auto a.s. Zde je popsán Nový logistický koncept, štíhlá výroba a charakterizován princip odvolávek a způsob zásobování montážní linky. Autor se zaměřuje také na systém SAP, hlavní produkt na českém trhu v oblasti ERP systémů pro velké organizace.
8
Samotná praktická část diplomové práce se zabývá problematikou řízení materiálových odvolávek pomocí odvolávkových systémů, které svou podstatou vycházejí z MRP. Jedná se o systémy zajišťující materiál pro potřeby výroby a zásobování montážní linky. Pozornost je věnována systémům INEAS BMA a ANDON RF. Tyto systémy jsou zde detailně popsány a charakterizovány. Dále je kladen patřičný důraz na transportní systém iTLS, který byl vyvinut ve VW AG a ve Škoda Auto a.s. hraje důležitou roli pro řízení a optimalizaci navážecích tras ze skladu na konečné místo spotřeby. Snahou autora je nalézt hlavní přínosy vyplývající z jeho zavedení. Na úplný závěr se autor pokusí určit souvislosti mezi obecnými trendy ERP systémů a jejich uplatněním ve Škoda Auto a.s.
9
2 ERP SYSTÉMY Zkratka ERP v překladu znamená „plánování podnikových zdrojů“. Systém ERP představuje programový systém, který podniku umožňuje automatizovat a integrovat jeho hlavní procesy, sdílet společná podniková data a umožnit jejich dostupnost v reálném čase. „Z této definice vyplývá, že za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich přijetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů“ (Basl a Bažíček, 2008, s. 66). ERP systémy jsou označovány jako celopodnikové řešení, které integruje jednotlivé programy uspokojující informační potřeby jednotlivých oddělení nebo pracovníků v podniku do jedné aplikace sdílející společnou datovou základnu. Při existenci většího počtu dílčích aplikací v různých odděleních nebo útvarech podniku by totiž docházelo k nutnosti opakovaně zadávat stejné informace, tím je udržovat
v často
navzájem
neslučitelných
databázích.
Pravděpodobnost
chybovosti a neefektivnosti práce s daty a operacemi by tím stoupla. ERP systémy jsou založeny na vrstvové architektuře, ve většině případů se jedná o architekturu klient/server, která odděluje vrstvu databáze, aplikace a prezentace. ERP disponují modulární strukturou. Tato struktura je relevantní pro udržení rovnováhy mezi provázaností a nezávislostí jednotlivých modulů. Každý podnik má různé potřeby informatické podpory v oblasti řízení. Modulární struktura proto umožňuje nakoupit jen ty moduly, které jsou pro něj zásadní (např. obchodní firma si nebude pořizovat výrobní modul). Architektura ERP zahrnuje v dnešní době vedle aplikačních modulů, také moduly dokumentační (on-line dokumentace k aplikačním modulům), technologické a správní moduly (nastavení přístupových práv), implementační (nasazení ERP systému v konkrétních podmínkách podniku) a celou řadu dalších. ERP jsou standardní aplikace a je tedy nutné je upravovat pro potřeby konkrétního podniku. Tento proces se nazývá customizace. Customizace je jednou z rozhodujících částí celého procesu implementace systému a pro její proveditelnost je nutná detailní analýza požadavků podniku (Gála, Pour, Toman, 2006). 10
2.1
Vývoj ERP systémů
Počátky vnitropodnikových systémů se datují na přelom 70. a 80. let. V té době v podnicích dominovaly tzv. Automatizované systémy řízení (ASŘ). Tyto implementované softwarové aplikace byly postaveny na myšlence integrace do jednoho společného řešení, z níž čerpaly logistické, výrobní, finanční a obchodní činnosti, dříve programované odděleně. Mezi přímé předchůdce ERP systémů považuji především systémy pro materiálové a výrobní plánování označované jako MRP (Material Requirements Planning) a MRP II (Manufacturing Resource Planning): ·
MRP - systémy zajišťující materiál pro potřeby výroby a stanovující množství a termíny nakupovaných a vyráběných součástí na základě kusovníku.
·
MRP II - systémy rozšiřující počítačovou podporu materiálového plánování na důležitou oblast plánování, přesněji plánování kapacit výrobních zdrojů (Gála, Pour, Toman, 2006).
Technické prostředky byly v té době na nesrovnatelně nižší úrovni než tomu je dnes. S nástupem výkonnějších počítačů, nových typů databází a programovacích jazyků a v neposlední řadě i díky zvyšující se informační odbornosti personálu se stalo standardem celopodnikové řešení dnes známé pod pojmem ERP systém. V úvodu jsem vyzdvihl postavení ERP jako jádra celého informačního systému. Tento aplikační software musí být schopný realizovat vazby, resp. rozhraní na většinu ostatních aplikací i technologií a předávat si vzájemně data. Jedná se zejména o tyto aplikační moduly: ·
BI
(Business
Inteligence)
–
aplikace
postavené
na
principech
multidimenzionálních pohledů na podniková data, které podporují analytické a plánovací činnosti podniku. ·
E-Business – jedná se o elektronické podnikání realizované elektronickými médii, které v sobě zahrnuje procesy a vztahy mezi obchodními partnery, pracovníky a koncovými zákazníky.
11
·
SCM (Supply Chain Management) – činnosti spočívající v integraci organizačních složek, které spolu tvoří dodavatelské řetězce a zajišťují plynulý tok materiálu, informací a financí.
·
CRM (Customer Relationship Management) – aplikace určené pro řízení a průběžné zajišťování vztahů se zákazníky.
Silný trend integrace ERP s dalšími typy aplikací vytváří pokročilejší systém ERP II. V této souvislosti se jedná o komplexní řešení zahrnující a kombinující funkcionalitu a technologické vlastnosti různých typů aplikací. Dochází k vysoké provázanosti heterogenních aplikací a jednotnému uživatelskému rozhraní. 2.2
Kategorie ERP systémů
Jako každý typ softwaru i ERP systémy je možno rozdělovat do skupin podle celé řady kritérií. Mezi ně patří například: ·
Pověst a síla výrobce a dodavatele systému; reference produktu a jeho cenu.
·
Funkcionalita – schopnost systému zabezpečit podnikové procesy.
·
Úroveň integrace – míra provázanosti jednotlivých programových modulů.
·
Úroveň
lokalizace-
vyjadřuje
přizpůsobení
zahraničního
aplikačního
software podmínkám příslušného národního prostředí. ·
Customizace - možnost úpravy software, která je možná u systému provádět.
·
Jazykové prostředí.
·
Architektura ERP, jeho softwarové řešení (Gála, Pour, Toman, 2006).
Dělení dle funkcionality ·
All-in-One – produkty pokrývající komplexně všechny hlavní procesy v podniku.
·
Best-of-Breed – produkty detailně zaměřené pouze na určité procesy nebo oblasti v podniku.
„Nejčastěji využívaným rozdělením je orientace produktů podle velikosti zákazníka. Z tohoto pohledu můžeme ERP produkty na světovém trhu členit na:
12
1. Velké celopodnikové systémy (pro zákazníky s obratem vyšším než 1 mld. USD). 2. Střední celopodnikové systémy (obrat 250 mil. – 1 mld. USD). 3. Menší celopodnikové systémy (obrat 20 -250 mil. USD). 4. Menší obchodní systémy (obrat 5 – 20 mil. USD). 5. Malé a domácí systémy (obrat menší než 5 mil. USD). Pro velké a střední celopodnikové systémy se používá souhrnný termín „High-end Market“, pro menší systémy „Mid-range Market“ a pro poslední úroveň – malé a domácí systémy – se používá označení „Low-end Market“. V podmínkách trhu ČR se obvykle používá obdobné členění: 1. Velké systémy – pro zákazníky s více než 500 zaměstnanci a obratem nad 800 mil. Kč. 2. Střední systémy – pro zákazníky s 25-500 zaměstnanci a obratem v rozmezí 100-800 mil. Kč. 3. Malé systémy – pro zákazníky s méně než 25 zaměstnanci a obratem do 100 mil. Kč“ (Gála, Pour, Toman, 2006, s. 86-87). Náklady na implementaci vnitropodnikového systému se počítají jednorázově a bývají pro podnik srovnatelné bez rozdílu jeho velikosti. Je pravidlem, že u větších podniků bývá efektivnost investice do IS systému vyšší. Další výhodou velkých podniků je, že mají vlastní IT oddělení pro provoz a údržbu podnikového IS. Mohou si proto dovolit více zasahovat do struktury systému při jeho implementaci a přizpůsobovat si ho svým potřebám z důvodu dispozice vlastních odborníků. Menší organizace jsou v případě jakýchkoliv problémů nuceny přivolat pomoc v podobě specializovaných IT firem (Pour, Slánský, Novotný, 2005). V minulosti se ukázalo, že ERP systémy si pořizují spíše střední a velké podniky. Důvodem je složitost a finanční náročnost systému, kterou si menší podniky nemohou dovolit. Po postupném nasycení trhu velkých a středních firem se zájem přesouvá k jednodušším řešením pro malé podniky. Dělení dle odvětví podniku Pro strukturu ERP systémů je velmi důležité celkové zaměření podniku. Přestože svými principy IS vycházejí z metody MRP II, neznamená to, že se využívají 13
pouze ve výrobních podnicích. Specifika jednotlivých odvětví totiž umožňují budovat specializovaná komplexní řešení. Výsledky průzkumů tuzemských ERP systémů ukazují, že jejich nejrozsáhlejší uplatnění je právě ve výrobních podnicích. Tento fakt potvrzuje využití plné funkcionality systému orientovanou na materiálový tok, plánování výroby a výrobních kapacit. Neznamená to však, že by i obchodní organizace nenašly uplatnění těchto systémů. 2.3 Důvody zavedení vnitropodnikových systémů Datové sjednocení různých aplikačních systému prostřednictvím společné databáze představuje jeden z principiálních fenoménů úspěchu IS nasazovaného od 90. let. Je prokázáno, že pozitivní efekt plynoucí z ERP systému pramení z účinné analýzy podniku z hlediska strategie a procesů, dále z detailní přípravy implementace systému. ERP systém je pouze podpůrný software pomáhající organizaci dosáhnout svých cílů. Mezi jeho hlavní důvody zavádění do podnikové struktury řadíme: ·
Integrace podnikových procesů v jednotné komplexní řešení.
·
Simplifikace řízení podnikových procesů.
·
Zvýšení ziskovosti.
·
Snížení nákladů.
·
Zvyšování konkurenceschopnosti podniku.
2.4
Funkční moduly
„ERP v podniku zahrnují zejména následující hlavní činnosti: ·
Správa kmenových dat týkajících se především všech položek, kusovníků, technologických postupů, ale i dodavatelů nebo zákazníků.
·
Dlouhodobé i krátkodobé plánování zdrojů potřebných pro realizaci obchodních zakázek.
·
Řízení realizace těchto zakázek z hlediska dodržování termínů.
·
Plánování a sledování nákladů realizace, zejména výroby.
·
Zpracování výsledků všech aktivit do finančního účetnictví a controllingu.
ERP systémy pokrývají zejména 2 hlavní funkční oblasti: 14
·
Logistiku – zahrnují celou podnikovou logistiku, tj. nákup, skladování, výrobu, prodej (distribuci) a zejména plánování zdrojů (viz Obr. 1).
·
Finance – zahrnují finanční, nákladové a investiční účetnictví, dále podnikový controlling“ (Basl a Bažíček, 2008, s. 66-67).
Zdroj: SAP ČR Obr. 1 Základní funkční moduly ERP na příkladu produktu SAP R/3
15
3 ERP SYSTÉMY NA ČESKÉM TRHU Centrum pro výzkum informačních systémů provádí každoročně výzkum trhu na poli ERP produktů. Metodika CIVS je založena na sběru dat od výrobců ERP systémů. Podle posledního výzkumu společnosti bylo do roku 2010 v České republice zrealizováno přes 23 tisíc implementačních projektů na bázi 80 různých ERP řešení. Nejžádanějšími jsou all-in-one systémy, které dohromady tvoří přibližně 80 % z celkového počtu zrealizovaných projektů. Podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2009 se ukázalo, že penetrace českého trhu z pohledu ERP systémů je velmi nízká. Ze zkoumaného vzorku 50 tisíc organizací všech velikostí využívalo ERP systém pouze 14 % z nich. I když se Česká republika řadí mezi ekonomicky a průmyslově vyspělé země, uplatnění ERP systémů spíše než do fáze produktivní spadá do fáze osvěty a mírného růstu. Hospodářská krize český ERP trh výrazněji nezasáhla. V roce 2008, kdy krize propukla, klesl přírůstek z 12 % na 6 %, což odpovídá situaci z roku 2005 (viz Obr. 2). V roce 2009, kdy je patrné mírné oživení ekonomiky, dosáhl přírůstek trhu téměř 9 %. V roce 2010 pak trh zaznamenal vůbec nejnižší nárůst za posledních 5 let, a to ve výši necelých 4 %. Jedním z hlavních problémů českého trhu je považována
nevhodně
nastavená
strategie
dodavatelů,
kteří
nedokážou
vyhledávat a efektivně realizovat obchodní případy a uspokojovat zákazníky způsobem, který by vedl k jejich ochotě průběžně investovat do rozvoje informačních systémů a podnikových aplikací. ERP trh je tedy tažen nabídkou, která má na českém trhu rezervy. Nedostatečná informovanost a znalost na straně uživatelských organizací je dalším limitujícím faktorem. Zejména malé a střední podniky mají problém s investicemi a řízením IS po celou dobu jejich životního cyklu (CVIS, 2011).
16
Zdroj: CVIS 2011 Obr. 2 Vývoj přírůstku českého ERP trhu v letech 2005 - 2010 Podle výzkumu CIVS narůstá proporcionálně počet českých ERP systémů ve všech sledovaných segmentech za posledních 10 let. Tuzemští výrobci ERP systémů jednoznačně dominují trhu malých a středních organizací. Hlavní příčinou úspěchu je samozřejmě znalost českého trhu a požadavků zákazníka. Firmy jsou schopny pružně reagovat na změny v legislativě díky vazbám a propojenosti se státními organizacemi. Tuzemští dodavatelé mohou rovněž manipulovat s cenou, která při výběru systému hraje stále klíčovou roli. Naopak zahraniční dodavatelé často musejí respektovat pevně stanovenou cenu za licenci nebo příslušné moduly pro evropský trh, což snižuje jejich konkurenceschopnost. Kritickým prvkem cenově výhodných českých, ale i některých zahraničních projektů může být zajištění dlouhodobé podpory a vývoje. Menší tuzemští dodavatelé si tyto dodatečné investice nemohou dovolit. V budoucnu se pak může projevit problém neefektivního řízení podnikových procesů z důvodu zastaralého systémového řešení. V řadě organizací se můžeme stále setkat s nedůvěrou „velkých a drahých systémů“ danou zejména špatnou pověstí produktů SAP, implementovaných v minulých letech za velmi vysokých nákladů a nízké efektivnosti využití.
17
3.1
ERP systémy v malých organizacích
Podle statistik si malé podniky nejčastěji pořizují levné, ale zároveň vyspělé produkty. Bezpochyby nejsilnější pozici má v malých firmách systém Helios Orange (viz Obr. 3). Celkově pak na konci roku 2009 používalo produkty značky Helios (Orange a Green) téměř 3000 malých organizací. K dalším úspěšným hráčům v tomto segmentu dále řadíme systémy ABRA G2-G4 (ABRA Software), Altus Vario (Altus Software) a ERP třídy Byznys (J.K.R.). Poslední 2 zmíněné produkty konkurují především velmi nízkou cenou (CVIS, 2011).
Zdroj: CVIS 2010 Obr. 3 ERP systémy v malých organizacích v ČR 3.2
ERP systémy ve středních organizacích
Stejně jako u malých organizací je dominantním produktem ve středních organizacích systém Helios Orange (viz Obr. 4). Ten svou pozici posiluje především díky své užitné hodnotě a ceně. Jeho hodnotu navíc zvyšuje detailní propracovanost oborového řešení. Systém Helios používalo ke konci roku 2009 přes 1300 středně velkých organizací. Lídra v tomto segmentu následují systémy Microsoft Dynamics NAV, ERP třídy Byznys, dále pak ABRA G2-G4. U tohoto segmentu je již kladen důraz na potřebu oborových řešení. Důvodem je značná složitost podnikových procesů, které lze standardním ERP systémem jen těžko
18
pokrýt anebo jen za cenu dodatečných nákladů a složitých programátorských úprav. Týká se to především výrobních podniků (CVIS, 2011).
Zdroj: CVIS 2010 Obr. 4 ERP systémy ve středních organizacích v ČR 3.3
ERP systémy ve velkých organizacích
Po průzkumu českého trhu v oblasti ERP systémů usuzuji, že šance světových dodavatelů vnitropodnikových systémů se zvyšují právě s rostoucí velikostí výrobních a obchodních společností. Na prvním místě jsou opět systémy značky Helios (viz Obr. 5). V tomto segmentu mají rovněž silné zastoupení světová řešení SAP a Microsoft Dynamics. Velmi úspěšnou tuzemskou společností ve více odvětvích je Minerva Česká republika, která již řadu let patří mezi 5 nejvýznamnějších ERP dodavatelů v ČR. U automobilových výrobců a jejich subdodavatelů se dále prosazuje společnost Aimtec s vlastním odvětvovým řešením SappyCar vybudovaným na bázi SAP Business All-in-One (CVIS, 2011).
19
Zdroj: CVIS 2010 Obr. 5 ERP systémy ve středních organizacích v ČR 3.4
Hlavní představitelé trhu
Z průzkumu společnosti CVIS vyplynulo, že mezi nejvýraznější představitele českého trhu z hlediska počtu implementací se řadí produkty Helios Orange, SAP Business Suite, dále pak Microsoft Dynamics NAV. 3.4.1 Helios Orange Výrobce: Asseco Solutions, a.s. (viz Příloha 1) Společnost Asseco Solutions vstoupila na trh již v roce 1990 pod názvem LCS International. Nyní zastává pozici jedničky mezi českými producenty ERP systémů. Společnost implementovala doposud více než 10 000 úspěšných řešení. Její produkt Helios Orange je jednoznačným lídrem českého trhu v oblasti ERP systémů malých a středně velkých organizací. V České republice produkt využívá více než 5000 zákazníků (Helios, 2011). Mezi hlavní z nich se řadí společnosti Student Agency, DHL Express, České dráhy nebo Deloitte. Jedná se o plně přizpůsobivý systém, který dokáže pokrýt všechny podnikové procesy. K jeho hlavním přednostem patří vynikající poměr cena a užitná hodnota, dále pak bohatá detailní funkcionalita v oblasti ekonomiky, personalistiky, řízení výroby a logistiky. Připočteme-li k těmto vlastnostem jednoduchost implementace 20
a ovládání, dostáváme velice komplexní řešení s možnostmi uživatelských úprav. V oblasti softwarových řešení je to například internetový obchod nebo rezervační systém. Z hardwarových řešení se jedná například o řešení pro mobilní obchodníky, čtečky a tiskárny čárových kódů, terminály docházkových systémů. Technologie client/server, na které je tento ERP a ekonomický systém vystavěn, zajišťuje dostatečnou stabilitu a bezpečnost dat. Výhradní použití MS SQL serveru zajišťuje maximální rychlost a neomezenou práci s uloženými daty. Stejně jako ostatní ERP systémy i Helios Orange umožňuje integraci se sadou nástrojů Microsoft Office. Manažerské vyhodnocování umožňuje manažerům vytvářet v prostředí MS Office libovolné reporty a přehledy. Další výhodou nad konkurenčními zahraničními firmami této společnosti přináší výborná znalost domácí legislativy a českého prostředí. 3.4.2 SAP Business Suite Výrobce: SAP, spol. s.r.o. (viz Příloha 2) Společnost SAP byla založena v roce 1972 v Německu. Disponuje bohatou historií inovací a růstu v roli nejlepšího představitele odvětví ERP. SAP je dnes největším světovým dodavatelem software pro informační systémy podniků a organizací. Prodejní a vývojové pobočky SAP se nachází ve více než 50 zemích. Aplikace a služby využívá více než 183 000 zákazníkům po celém světě (SAP, 2012). Na českém trhu působí společnost SAP od roku 1992 a dosud získala více než 900 českých zákazníků z oblasti podniků, finančních institucí a organizací státní správy a samosprávy. V České republice zaujímá společnost SAP přední pozici mezi dodavateli aplikačního software, o čemž svědčí nejen dominantní tržní podíl u velkých organizací, ale i pokrytí 61 % trhu TOP 100 českých firem (SAP, 2012). SAP ČR sází při svém působení na českém trhu především na dlouhodobou spolupráci s kvalitními domácími a globálními partnery. Mezi hlavní referenční zákazníky patří společnosti ČEZ, Škoda Auto, O2, Česká spořitelna nebo Ministerstvo vnitra. Systém SAP Business Suite představuje integrovanou rodinu podnikových řešení od společnosti SAP určených pro většinu odvětví. Kromě funkcionality pro interní procesy výrobních, obchodních, servisních firem, stejně jako organizací státní 21
správy obsahuje detailní podporu pro externí nebo specifické oblasti, jako jsou Customer Relationship Management (CRM), Supply Chain Management (SCM), Business Inteligence (BI). Technologickým základem tohoto stěžejního a nejrozsáhlejšího produktu je aplikační a integrační platforma SAP NetWeaver. Platforma umožňuje jednak provoz aplikací společnosti SAP, ale i integraci aplikací, informací a služeb třetích stran. Z aplikačního hlediska tvoří SAP Business Suite jádro – obvykle nazývané jako SAP ERP (dříve SAP R/3) – a doplňkové součásti, které se společně s jádrem zavádějí dle potřeb zákazníka. 3.4.3 Microsoft Dynamics NAV Výrobce: Microsoft, s.r.o. (viz Příloha 3) Systém Microsoft Dynamics NAV vznikl v roce 1983 v Dánsku pod původním jménem Navision. Po rozsáhlé expanzi produktu Navision po celém světě nakonec v roce 2002 koupila společnost Microsoft licenci tohoto produktu za 1,4 miliardy amerických dolarů. Jedná se o vůbec největší akvizici společnosti Microsoft. Podle společnosti Microsoft, v současné době tento produkt využívá více než 80 000 společností po celém světě. Microsoft Dynamics NAV pokořil jako první ERP systém hranici 1 milion nainstalovaných licencí pro koncové zákazníky (Microsoft, 2012). Na českém trhu má MS Dynamics NAV více jak 15 letou tradici a v počtu instalací překročil hranici 1 000, což ho řadí k předním hráčům. V ČR využívají tento produkt společnosti AAA Auto, Mountfield, Sodex nebo Auto Palace Praha. Systém Microsoft Dynamics NAV je součástí produktové řady Microsoft Dynamics. Jedná se o komplexní řešení plně podporující integraci všech zdrojových databází podniku, lze tedy upravovat podle potřeb konkrétního zákazníka. Řešení je postaveno na nejužívanější databázi na světě (MS SQL Server). Nezávislý průzkum ukázal, že řada řešení Microsoft Dynamics nabízí vysokou návratnost investice a nízké celkové náklady na vlastnictví. Licencování řešení Microsoft Dynamics je navrženo tak, aby bylo nákladově efektivní. Je založeno na souběžném počtu uživatelů a nikoliv na licencích pro konkrétní uživatele. Dále nestanovuje žádný minimální ani maximální počet uživatelů, takže se snadno přizpůsobuje aktuálním potřebám organizace. Tento systém umožňuje komunikaci s ostatními produkty od společnosti Microsoft, například se sadou nástrojů 22
Microsoft Office. Ovládání je velice snadné. Nejnovější verze Microsoft Dynamics NAV 2009 disponuje 3-vrstvou architekturou, poskytuje intuitivní uživatelské prostředí, které je možné přizpůsobit a spravovat pomocí klienta podle různých rolí v organizaci. V neposlední řadě umožňuje interakci s ostatními programy a systémy pomocí webových služeb. 3.5 Shrnutí Počet českých ERP systémů za posledních 10 let proporcionálně narůstá, nicméně za poslední 2 roky dochází díky nižšímu přírůstku nových ERP projektů ke stagnaci. Jak je vidět z grafů, nejúspěšnější značkou na českém trhu je jednoznačně Helios patřící společnosti Asseco Solutions. Helios těží ze silné zákaznické báze, rozsáhlé partnerské sítě a z kvalitně připravených oborových řešení. K dalším velmi úspěšným českým výrobcům patří ABRA Software, jejíž systémy G2-G4 používá přes 2500 podniků. V segmentu velkých podniků se významně prosazují světoví výrobci komplexních řešení SAP a Microsoft Dynamics. Klíčovým produktem Microsoftu je NAV, který využívá v daném segmentu kolem 1000 českých organizací. Z produktů SAP se prosazují především SAP Business One v malých a středních firmách a SAP Business Allin-One ve středně velkých a velkých organizacích. Oba výrobci těží z dlouhodobé tradice působení na českém trhu a možností rozsáhlé partnerské sítě. Musí však respektovat evropskou cenovou politiku svých mateřských korporací, proto se svým českým konkurentům stále více cenově vzdalují. Jejich záměr se tedy soustředí spíše na velké organizace. SAP patří dlouhodobě k fenoménu ve velkých společnostech, dosahuje více jak 50% podílu na trhu. ERP systém v dnešní době využívá více než 90 % podniků zařazených v ČR v TOP 100. O společenském významu těchto systémů nemůže být tedy pochyb. 3.6
Trendy ERP systémů
V současné době, kdy je oblast ERP systémů v podnicích na vysoké úrovni, se přistupuje k modernizaci a novodobým řešením. Mezi nejvýznamnější trendy patří outsourcing, cloud computing a mobilita ERP.
23
3.6.1 Outsourcing Outsourcing ERP má obecně tři samostatné složky: hosting aplikací, jejich správu a helpdesk. Hosting aplikací zahrnuje nákup prostoru a zdrojů z datového centra pro provoz jednoho nebo více informačních systémů. Správou aplikací se rozumí zajištění „taktické“ údržby aplikací ve vašem systému, například instalace oprav a aktualizací. V rámci outsourcingu helpdesku se poskytovatel služby stává přímou linií podpory pro vaše koncové uživatele. Všechny tři složky mohou fungovat jako samostatné služby s jedinečnými přínosy, ale v celku poskytují větší efektivitu (Janči, 2011). Mezi jeho hlavní výhody patří efektivnější využívání kapitálu, kvalitnější poskytování služeb a možnost soustředit se na hlavní činnosti podniku. Díky levnějšímu hardwaru, virtualizaci a rostoucí komplikovaností podnikového softwaru se z outsourcingu stala vhodná alternativa zejména pro malé a střední firmy. V neposlední řadě je předem známá finanční náročnost komplexního hosting systému. Otázkou naopak zůstává, jestli je dosažen celkový přínos na snížení výsledných nákladů. Z dlouhodobého hlediska je ve většině případů komfort pramenící z této služby vykoupen vyšší cenou za provoz. 3.6.2 Cloud computing Dalším trendem, který se projevuje v efektivitě řízení podnikových procesů, je tzv. cloud computing. Jedná se o poskytování služeb či programů uložených na serverech s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat pomocí webového prohlížeče nebo klienta pro danou aplikaci. Přístup mohou realizovat prakticky kdykoliv a odkudkoliv, což této službě dává značnou výhodu. Uživatelé tedy neplatí za vlastní software, nýbrž poskytovateli za jeho užití. Tato služba ovšem skýtá řadu nevýhod. Společnosti využívající cloud computing ztrácí možnost rozhodovat se o vhodném systému, popřípadě jeho verzi. Služba může nabízet méně funkcí v porovnání s vlastním systémem na míru. Dále se může projevit nestabilita
online
softwaru
v případě,
že
selže
internetové
připojení.
V internetovém cloudu jsou customizace a možnost doplnění různých doplňků oproti klasické variantě složitější. Cloudové řešení má v současnosti potenciál spíše u malých a nenáročných instalací. Ty složitější a rozsáhlejší přijdou na řadu až ve chvíli plné technické připravenosti cloudového řešení. Velké firmy kladou více důraz na bezpečnost a ochranu svého know-how. Přenosem ERP systému 24
do cloudu převádějí také část svého know-how, které je ukryto v nastavených procesech a datech. 3.6.3 Mobilita Mobilní technologie jsou v současné době klíčovým prvkem téměř ve všech oblastech trhu. Z hlediska ERP systémů představují mobilní aplikace dnes již zcela legitimní požadavek na jejich funkčnost. Většina zaměstnanců výrobních společností nepůsobí přímo v sídle společnosti, a proto je jejich přístup pomocí mobilních zařízení velice důležitý z hlediska produktivity a času. Mobilní technologie jim umožňují přístup do klíčových oblastí podnikových informačních systémů a práci s daty kdykoliv a odkudkoliv. Největší potenciál ve využití a zvýšení efektivity má mobilní přístup k podnikovým aplikacím v oblasti Customer Relationship Management (CRM), kde je třeba mít po ruce veškeré informace o zákazníkovi nebo zakázce. Dále lze využívat informace o produktu, dodavatelích nebo například o řízení projektu. Při výběru dané softwarové aplikace je proto vedle funkcionality velmi důležité také rozhraní. Ke komunikaci s ERP systémem nejčastěji slouží jakékoliv mobilní zařízení, nejčastěji typu mobilního terminálu, smartphonu, PDA nebo tabletu.
25
4 VYUŽITÍ ERP SYSTÉMŮ V LOGISTICE „Logistika je řízení materiálového, informačního i finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku“ (Sixta a Mačát, 2005, s. 25). Trend minimalizace nákladů, zkracování dodacích lhůt a poskytování výhod oproti konkurenci zvyšuje tlak na obchodní a výrobní společnosti v oblasti optimalizace logistických procesů. Logistiku lze v tomto pojetí chápat také jako soubor procesů, jejichž důkladné popsání je nezbytnou podmínkou pro aplikaci ERP nástrojů. Vyspělé ERP systémy standardně obsahují nástroje přímo pro oblast řízení logistiky (Pech, 2010). 4.1 Metody plánování a řízení výroby Snaha o zefektivnění řízení podnikových procesů se projevuje nejen ve správné implementaci nového informačního systému, ale i ve využívání vhodných metod plánování a řízení. Ve 2. polovině 20. století se začaly v podnikové praxi uplatňovat nové metody a principy, které napomáhaly zvyšovat kvalitu, snižovat náklady a zkracovat průběžné doby výroby. Všechny zmíněné přínosy nakonec směřovaly k získání a následnému udržení zákazníka. 4.1.1 MRP II V 90. letech došlo k postupné integraci MRP II s finančními SW aplikacemi za vzniku celopodnikového systému ERP. Metoda MRP II v sobě zahrnuje plánování materiálových požadavků výroby (MRP) a kapacitní plánování výroby (CRP). Metoda MRP II reprezentuje tlačný způsob řízení, který je schopen zajistit časovou i kvantitativní vazbu mezi nákupem a prodejem. V procesu se na vstupu zadávají materiálové a kapacitní požadavky souběžně s počátečním a koncovým termínem výroby. Systém poté rozplánuje výrobu podle zadaných požadavků od počátečního termínu dopředu nebo naopak od konečného termínu dozadu. Plán 26
produkce je přitom vytvářen na základě predikce odbytu.
Pomocí moderních
informačních systémů je možné vytvořit online vizuální simulace procesu. Základem metody MRP II je oblast MRP, která pomáhá řešit základní logistickou úlohu zajištění správného materiálu ve správný čas na správném místě. Pro správný chod MRP je nezbytné, aby existoval: ·
Soubor
všech
položek
(nakupovaných
i
vyráběných)
s potřebnými
základními údaji. ·
Kusovník pro každou vyráběnou položku.
·
Informace o stavu zásob, plánovaných a otevřených objednávkách a zakázkách včetně jejich časového rozložení pro každou plánovanou položku.
·
Hodnota průběžné doby nákupu nebo výroby a způsob stanovení velikosti dávky pro každou (nakupovanou i vyráběnou) položku (Basl a Bažíček, 2008).
4.1.2 Just in Time „Metoda JIT patří k nejznámější logistické technologii, která vznikla v 80. letech v Japonsku a USA. Jde o způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodáváním „právě včas“ podle potřeb odebírajících článků“ (Sixta a Mačát, 2005, s. 245). Jednodušeji lze říci, že úkolem tohoto principu je dostat požadovaný materiál, popř. výrobky na správné místo ve správný čas. Zavedení JIT přináší do procesu výroby uplatnění principu tahu, podle něhož je výroba iniciována zákazníkem. Mezi předpoklady úspěchu technologie JIT je úzká a častá komunikace mezi kupujícím a dodavatelem. Dodavatelé jsou informováni o dlouhodobých výhledech a plánech výroby svého odběratele. To dodavateli umožňuje, aby suroviny pro svoji výrobu zajišťoval v režimu bez zásob a byl schopen dodávat produkty určené kupujícímu, aniž by se mu hromadily zásoby. Vztahy mezi dodavatelem a odběratelem musí být založeny na spolupráci a vzájemné důvěře. Metoda JIT je také přítomna v celé řadě ERP systémů dodávaných na českém trhu, ovšem jejich počet je podstatně nižší než u metody MRP II. Technologie JIT se uplatňuje převážně v automobilovém, 27
strojírenském
a
elektronickém
průmyslu.
Hlavními
přínosy
ze
zavedení
technologie JIT jsou: ·
Značné snížení zásob surovin, zásob hotových výrobků a zásob ve výrobě.
·
Zkrácení doby toku materiálu.
·
Zlepšení produktivity a rozsáhlejší úroveň řízení výroby.
·
Zajištění kvality ve výrobě.
·
Snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces.
4.1.3 TOC Teorie omezení (Theory of Constraint) je manažerská metoda, která kombinuje tažný a tlačný princip. Představuje nový, netradiční způsob řešení problémů a myšlení. Teorie TOC je založena na předpokladu existence přinejmenším jednoho omezení (úzkého místa), které brání dlouhodobé výkonnosti podniku. Cílem této teorie je toto úzké místo identifikovat, maximálně využít a následně eliminovat. Protože se TOC zaměřuje na úzká místa, klesá do určité míry požadavek na přesnost dat týkajících se ostatních prvků systému. TOC je součástí několika partnerských řešení vytvořených na bázi SAP Business All-in-One a Microsoft Dynamics NAV. K trvalému zlepšování navrhuje metoda TOC tyto klíčové kroky:
4.2
·
Identifikace úzkého místa.
·
Maximální využití úzkého místa.
·
Podřízení všech dalších procesů tomuto úzkému místu.
·
Zvýšení kapacity úzkého místa.
·
Návrat do bodu jedna a opakování všech kroků (Basl a Bažíček, 2008). Řízení logistických procesů v ERP systému
Požadavkem jednotlivých procesů v logistickém řetězci je jejich návaznost a propojenost. Někdy je obtížné určit, který proces stojí na počátku a který předchází jinému. Není tedy zřejmé, zda nejdříve objednáváme od dodavatele anebo naopak přijímáme objednávku od zákazníka. Firmy oddělující tyto procesy mají obvykle problém s dodacími lhůtami nebo nadbytečnými skladovými zásobami. ERP systém umožňuje díky své propojenosti a integraci pohyb ve správném poměru mezi rychlostí dodávky a velikostí skladové zásoby. 28
Každý ERP systém by měl být schopen v logistickém řetězci požadavek zaznamenat, realizovat a nakonec celý proces vyhodnotit. Zaznamenání požadavku V první fázi procesu dochází k zaznamenání požadavku. Způsobů je hned několik. Nejpoužívanějším z nich je ruční pořízení, kdy dochází pomocí ERP systému ke spojení zápisu požadavku s obchodním jednáním přes objednávkové aplikace. Z pohledu ERP je však velmi využívanou alternativou elektronické nahrání nebo odeslání požadavku. Z tohoto důvodu firmy používají elektronickou výměnu dat EDI. Tato technologie umožňuje zapojit všechny partnery do sítě, vyměňovat si mezi sebou standardizované údaje a ty dále využívat. Další možností je vybudování komunikačního rozhraní mezi 2 různými ERP systémy. Tento způsob bývá nejčastěji aplikován u strategických partnerů s dlouhodobým výhledem spolupráce.
Úspěšným
zpracováním
požadavku
se
rozumí
jednoznačná
identifikace zboží v komunikaci s odběratelem či dodavatelem. Právě ERP systém je schopen prostřednictvím různých druhů kódů určit, o jaké zboží se jedná. Realizace požadavku Dalším krokem je realizace požadavku. Jde o soubor činností od vychystání zboží přes jeho zabalení a expedici až po úspěšné dodání zákazníkovi. V okamžiku potvrzení objednávky dochází v ERP systému obvykle k jejímu postoupení do skladu k vychystání. Vychystávání můžeme zjednodušeně definovat jako dodávku příslušného druhu zboží v určitém transportním množství ve stanoveném čase a v pořadí, které odpovídá posloupnosti stavu objednávek. Důležitým faktorem pro rychlost kompletace je tzv. vychystávací kolečko. Jde o návrh optimální trasy skladníka při pohybu ve skladu. Sklad je rozdělen na skladové zóny (lokace), jeho konkrétní místa jsou označena štítky k identifikaci lokace. ERP systém je schopen seřadit příkaz k vyskladnění tak, aby skladník mohl se zbožím pracovat postupně během přirozeného pohybu ve skladu. Vedle tištěného podkladu dostává skladník příkaz k výdeji nejčastěji elektronickou formou prostřednictvím mobilního terminálu. Tyto terminály jsou používány ve spojení s technologií snímání čarových kódů. Jako příklad uvedu technologii RFID, kdy jsou informace o zboží v elektronické podobě ukládány do malých čipů (tagů). Technologie RFID je považována za 29
nástupce čarových kódu. Pomocí radiofrekvenčních vln lze načítat a opakovaně přepisovat informace uvedené na tagu. Největší výhodou RFID tagů oproti štítkům s čarovými kódy je možnost pomocí čtecího zařízení načtení velkého množství tagů na větší vzdálenost. Dále je to již zmíněný zápis či přepis informací do RFID tagu. Jako jeden z posledních trendů se uvádí technologie pick-by-voice, kdy na základě hlasové komunikace mezi skladníkem a systémem je skladník naváděn pro konkrétní zboží. Všechny uvedené technologie obvykle patří do systému řízení skladu (Warehouse Management System). Sofistikované ERP systémy je v sobě buď zahrnují, nebo s nimi mají vytvořené komunikační rozhraní. Vyhodnocení požadavku V neposlední řadě je potřeba vyhodnotit úroveň fungování celého logistického řetězce tzv. „service level“. Jedná se o vykrytí a zpracování objednávek. Tento ukazatel se vyjadřuje procentuálně. Zákazníci většinou od svých dodavatelů vyžadují smluvní závazek k vykrytí například min. 95 %. Použití správného logistického nástroje v podobě ERP systému může obchodní nebo výrobní společnosti přinést: ·
„Snížení nákladů na administrativu (odstranění duplicitního zadávání dat, elektronické natahování dokladů apod.).
·
Snížení pravděpodobnosti ztráty zákaznického požadavku.
·
Snížení možnosti nevykrytí objednávky.
·
Urychlení procesu vyskladnění.
·
Optimalizace využití skladovacích kapacit.
·
Zpřesnění vychystání zboží vedoucí ke snížení procenta chybných dodávek.
4.3
·
Přesné informace o vykrytí.
·
Podklady pro nákup od dodavatelů vycházející z relevantních dat.
·
Snížení nákladů na tisk a papír.
·
Snížení závislosti na lidském faktoru“ (Pech, 2010). SCM
V souvislosti se zaměřením na logistiku využívající informační systémy je nezbytné se zmínit o principu SCM (Supply Chain Management) neboli řízení 30
dodavatelského řetězce. SCM je proces plánování, řízení a kontrolování činností v dodavatelském řetězci za cílem uspokojení potřeb zákazníka. SCM tedy ve své podstatě představuje rozsáhlou digitalizaci a automatizaci všech výrobních a distribučních, tedy logistických procesů včetně zbožových, informačních a finančních transakcí uvnitř a podél celého hodnototvorného řetězce od dodavatelů, přes logistiku, výrobní podniky až ke konečnému zákazníkovi (Stehlík a Kapoun, 2008). Mezi hlavní cíl SCM je snaha o dosažení pružnosti a integrace všech spolupracujících partnerů z hlediska kvality, procesů a transakcí za účelem snížení logistických nákladů. Dalším cílem tohoto řetězce je tvorba přidané hodnoty na každém stupni dodavatelské sítě. Tato síť je obvykle řízena centrálně velkým podnikem. Mezi jeho partnery a tedy integrátory řadíme všechny dodavatele a subdodavatele, dopravní a spediční firmy, distributory a v neposlední řadě koncové zákazníky. Z pohledu koordinace a řízení může komplexnost SCM znamenat náročnou sféru, nicméně prostřednictvím vhodných ERP systémů jsou v současnosti tyto řetězce využívány ve velké míře v mezinárodních firmách. V současné době hraje zákazník v celém dodavatelském řetězci klíčovou úlohu. Na podniky stále více narůstá tlak, aby požadavky zákazníka byly v co nejvyšší míře splněny. V důsledku toho se v logistice otočil původní tlačný (push) princip na princip
tažný
(pull),
vyvolaný
zákazníkem.
Zákazník
se
označuje
jako
„tahoun“ celého dodavatelského řetězce. Faktory vedoucí ke vzniku SCM 1. Snižování zásob – díky propojenosti celého logistického řetězce dochází k vysoké flexibilitě ze strany dodavatelů, dodávky jsou uskutečňovány stále častěji v menších dávkách. 2. Zkracování průběžné doby - díky propojení všech článků řetězce je využíván časový management k optimalizaci průběžných dob vývoje a výroby produktu, dodržování dodacích termínů. 3. Vytvoření sítě partnerů – v tomto smyslu se hovoří o tzv. „value-NET“, jež jako hodnotová síť nahrazuje klasický logistický řetězec. 4. Orientace na zákazníky – veškeré aktivity dodavatelského řetězce jsou iniciovány požadavkem ze strany zákazníka. 31
4.4 Shrnutí Jak jsem již zmínil, ERP systémy jsou uplatňovány především v logistice při komplexním řízení celého logistického procesu. Proces začíná přijetím objednávky a končí expedicí hotového výrobku k finálnímu zákazníkovi (viz Obr. 6). Cyklus logistiky tedy obvykle zahrnuje zpracování posloupnosti následujících úloh: ·
Přijetí obchodního případu.
·
Vytvoření objednávky, její obsahová, termínová a cenová specifikace.
·
Plánování potřebných materiálových požadavků.
·
Objednání a nákup zboží a služeb od dodavatelů.
·
Zajištění skladového hospodářství a řízení zásob.
·
Plánování výrobních i předvýrobních kapacit.
·
Řízení realizace výrobní zakázky.
·
Vychystání a expedice hotových výrobků.
· Archivace zakázek (Basl a Bažíček, 2008).
32
Zdroj: Podnikové informační systémy Obr. 6 Řízení logistického procesu
33
5 LOGISTIKA VE ŠKODA AUTO A.S. Společnost Škoda Auto a.s. je od roku 1991 v rámci německého koncernu dceřinou společností společnosti Volkswagen AG. Krok k této vzájemné spolupráci lze považovat za historický milník. Koncern VW nabízí technologii na nejvyšším stupni a díky jeho produktům a službám dokáže uspokojit přání a požadavky nejnáročnějších zákazníků. Společnost ŠA vyrábí dnes už 6 modelových řád a v rámci koncernu je významným dodavatelem motorů a převodovek. Není tedy náhoda, že většina systémů používaných ve ŠA vychází právě od německého výrobce VW. Ve světě konkurenčního boje a globalizace je v automobilovém průmyslu kladen tlak na snižování výrobních nákladů a zkracování průběžné doby výroby. Tento trend nutí výrobce automobilů zavádět štíhlý výrobní systém. Štíhlá výroba vychází z myšlenky zkracování výrobního času mezi zákazníkem a dodavatelem, a to eliminací plýtvání v řetězci mezi nimi, s cílem dodávat na čas kvalitní výrobky s minimálními výrobními náklady. Tuto metodiku vyvinula po 2. světové válce firma Toyota pod názvem TPS (Toyota Production System). Základem správného fungování tohoto systému je integrace a zefektivnění všech podnikových procesů právě díky použití vhodných softwarových řešení na bázi ERP. 5.1
Nový logistický koncept
V současnosti je důležité umět neustále reagovat na variabilní požadavky trhu a výrobu činit čím dál více flexibilní. V souvislosti s flexibilní výrobou však podniku vznikají vysoké náklady v celém logistickém řetězci. Z důvodu vysokých nároků na logistiku byl všemi značkami v koncernu VW v roce 2008 přijat a následně v roce 2009 zaveden jednotný koncept transformace materiálových a informačních procesů. Tento koncept nese označení NLK, tedy Nový logistický koncept (viz Obr. 7). „Základní myšlenkou NLK je stabilizace a optimalizace materiálových toků tak, aby v přesných časových úsecích byl v celém procesním řetězci vyráběn a poté expedován pouze materiál nezbytný pro zajištění výroby vozů v nejbližším časovém úseku, tedy bez zbytečných zásob. V praxi to znamená přechod k navážení materiálu od dodavatelů v menších dávkách na kratší časové období“ (Cee, 2011). Hlavní přínos konceptu spočívá v optimalizaci průběžné
34
doby toku materiálu v logistickém řetězci, a to od dodavatele až k zákazníkovi. Vztáhnu-li přínos NLK podrobněji k montážní, resp. výrobní lince, dochází k odstranění neproduktivních činností. Je to dáno hlavně z důvodu umístění materiálu v bezprostřední blízkosti linky a k optimálnímu pohybu pracovníka při pohybu a práci s materiálem. Využití NLK umožňuje společnosti ŠA vyrábět více modelových řad automobilů na jedné výrobní (montážní) lince, konkrétně se jedná o flexibilní výrobu modelů Superb a Yeti na jedné montážní lince v závodě Kvasiny. Komplexní materiálový a informační tok je rozdělen na 5 samostatných modulů, které se staly základem pro koncept NLK.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 7 Schéma nového logistického konceptu 5.1.1 Informační logistika Informační logistika se zabývá přenosem informací a úzce souvisí s materiálovým tokem logistického řetězce (viz Obr. 8). Ve ŠA je materiálový tok tvořen přímými jízdami mezi dodavatelem a společností. Tyto jízdy jsou založeny na principu „milkrun“. V tomto případě ŠA jako odběratel organizuje a plánuje dodávky, které mají přesně stanovenou trasu. Podle tohoto plánu dochází ke sběru materiálu od více dodavatelů. V rámci tohoto projektu je s každým dodavatelem a speditérem odsouhlasen pravidelný jízdní řád, podle kterého je realizována doprava do ŠA.
35
Nutností je, aby byl daný dodavatel s dostatečným časovým předstihem informován o plánované potřebě materiálu v určitý časový okamžik z důvodu napojení na subdodavatele nebo nastavení vlastní výroby. Je zde uplatňován princip tahu, kdy veškerá potřeba materiálu vychází od montážní linky.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 8 Informační logistika 5.1.2 Interní materiálový tok Tento modul v sobě zahrnuje nejdříve příjem materiálu, poté vychystávání materiálu a nakonec zavezení materiálu přímo k montážní lince (viz Obr. 9). Materiál je na montážní linku dodáván buď přímo ze skladu, nebo z miniskladu nazývaného supermarket. Jedná se o místo sloužící k překladišti a sekvenčnímu vychystávání materiálu. Supermarket je umístěn přímo u montážní linky a díly jsou z něj brány podle aktuální potřeby. K přepravě dílů ze supermarketů dochází pomocí tahačů. Cílem je eliminace neproduktivních míst způsobených nadměrným pohybem
personálu
na
montážní
lince.
Dále
dochází
k redukci
počtu
vysokozdvižných vozíků ve výrobních halách, automatizaci a zásobování materiálem v taktu výroby.
36
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 9 Interní materiálový tok 5.1.3 Externí materiálový tok V externím materiálovém toku dochází k pohybu materiálu od dodavatelů až po konečný příjem materiálu ve ŠA (viz Obr. 10). V praxi se jedná o navážení materiálu od dodavatelů v menších dávkách a krátkých časových úsecích. V tomto modulu dochází k řízení „milkrunů“, právě proto je velmi úzce spojen s informační logistikou. Úlohou přepravce na dopravní trase „milkrun“ je kontrola naloženého materiálu ve správném čase a množství podle vyzvedávacího listu. Informační logistika stanoví časové úseky pro vyzvednutí materiálu u dodavatelů a příjem materiálu v závodě.
37
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 10 Externí materiálový tok 5.1.4 Organizace dodavatelů Nový logistický koncept nemá vliv pouze na společnost ŠA, ale především na její dodavatele. Ti jsou schopni optimalizovat své procesy díky zlepšení plánování kapacit svých výrobních linek, zlepšení řízení dodávek od svých subdodavatelů a snižování zásob. Cílem ŠA je redukce jejich stávajících dodavatelů na minimální počet a vybudování tak plynulého a hospodárného toku materiálu s co nejnižšími náklady. 5.1.5 Kvalifikace zaměstnanců S příchodem NLK je jeho nezbytnou součástí a podpůrným procesem důkladné proškolení zaměstnanců ŠA v oblastech, jež se tento koncept týká. Tuto zodpovědnost za školení přebírají vedoucí závodových logistik a týká se všech, interních i externích partnerů při zavádění jednotlivých NLK prvků. V rámci neustálého rozvoje NLK jsou definovány v časovém horizontu jednotlivé kroky v souladu s koncernovou strategií a jejich implementace probíhá nejčastěji formou workshopů. Významným milníkem pro dosažení cílů NLK je považováno vybudování Adaptačního a tréninkového centra logistických činností v Mladé
38
Boleslavi, kde vedle teoretických školení základních principů konceptu probíhá i praktický trénink jednotlivých logistických činností. 5.2
Montážní linka
Montážní linku spravuje z hlediska logistických a plánovacích procesů ve ŠA útvar „Řízení programu“. Na základě neustálého přehledu o stavu zakázek, dílů, výroby od lisovny přes svařovnu, lakovnu, až po montáž, nachází a realizuje útvar „Řízení programu“ řešení, která zajišťují plynulou výrobu společnosti ŠA. Mezi hlavní činnosti tohoto útvaru je příprava dlouhodobých, krátkodobých a operativních plánů výroby vozu na základě objednávek zákazníků a strategického plánování útvaru marketingu. Všechny tyto vstupy jsou stavebním kamenem pro řízení vlastní výroby vozů a jsou využívány jako vstupy do systému FIS. Systém FIS spolupracuje s celým výrobním procesem, tzn. ve svařovně, lakovně a montáži. FIS poskytuje uživateli informace o připravovaných zakázkách, karoseriích a vyrobených vozech. Jeho úkolem je řízení výroby a informování o technických parametrech daného vozu. Vstupní data načte systém FIS z tzv. TPS štítků, které projdou evidenčními body výrobní linky. TPS štítek obsahuje detailní informace o konkrétní zakázce (viz Obr. 11). Zde je umístěno identifikační číslo vozu (tzv. Kennumer), pořadové číslo TPS štítku, informace o typu karoserie, barvě vozu a též čárový kód pro načítání na evidenčních bodech výrobní linky. Je jím označena každá karoserie vstupující do výrobní linky na začátku svařovny až po konečnou montáž.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 11 TPS štítek
39
Každý evidenční bod výrobní linky představuje určitý status (viz Obr. 12), tím dochází k přesné identifikaci lokace dané karoserie. Před vstupem do montážní linky je každá karoserie označena statusem M000. Spolu se statusem M100 se jedná o body, ze kterých odcházejí informace o zakázkách v pořadí průchodu karoserií těmito body k JIT nebo JIS dodavatelům. Můžeme je tedy nazývat bodem tvorby JIT nebo JIS odvolávky. Status M100 obdrží karoserie vystupující ze zásobníku, které vstupují na montáž. Vlastní montážní linka sčítá celkem 180 pozic, všechny se nacházejí mezi statusy M100 a Z600. Posledním a tedy i konečným je ve výrobě vozu status Z800. Dále jsou vozy přepravovány na cílová místa určení.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 12 Statusy montážní linky
40
6 VYUŽITÍ LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ VE ŠKODA AUTO A.S. Nedílnou součástí komplexního logistického řetězce je logistický informační systém. Ten se dělí na subsystémy podporující jednotlivé články logistického řetězce. Ve ŠA je hlavním účetním systémem ERP systém SAP, který je propojen s různými subsystémy neboli moduly. Těmito subsystémy jsou např. systém pro příjem, skladování a výdej materiálu nebo odvolávkové systémy. Odvolávkové systémy svou podstatou vycházejí z MRP; systémů zajišťující materiál pro potřeby výroby. V praxi jsou odvolávkové systémy využívány k zajištění plynulosti výroby. Jednoduše řečeno, vysílají informace o požadavku, potřebě nebo nedostatku materiálu na výrobním pracovišti, za účelem včasného navezení požadovaného materiálu v požadovaném množství a kvalitě. 6.1
SAP
Jak už bylo dříve v práci zmíněno, společnost SAP je lídrem na poli ERP produktů velkých organizací. ŠA je jednou z mnoha firem v ČR využívající tento systém. SAP se podílí na řízení většiny procesů ve společnosti. Na trhu existuje mnoho verzí systému SAP. Ve ŠA hraje klíčovou úlohu verze systému SAP ERP 6.0 (viz Obr. 13), který nahradil starší verzi R/3. Jde o technologicky vyspělý systém založený na třívrstvé architektuře klient-server a využívající relační databáze.
Zdroj: SAP Obr. 13 Vývoj SAPu
41
Technologickým základem řešení SAP Business Suite je jednotná aplikační a integrační platforma NetWeaver, která poskytuje tu nejlepší cestu k integraci všech SAP i non-SAP aplikací a modulů. Platforma SAP NetWeaver obsahuje sadu technologických komponent (viz Obr. 14) pokrývající různé oblasti. Program pro práci se SAPem je postaven na uživatelském rozhraní SAP GUI. Data vstupující do programu SAP jsou zpracována prostřednictvím aplikačních serverů ABAP a JAVA.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 14 Komponenty SAPu Systém SAP podporuje většinu obchodních operací podniku v reálném čase. Vedle toho se skládá z nabídky aplikačních modulů. Prostřednictvím některých z nich, jako například modul MM (Material Management), WM (Warehouse Management) a SD (Sales&Distribution) najde své uplatnění i v logistice a výrobě. Na základě společného uživatelského rozhraní a integrace s jinými systémy se každá změna automaticky projeví ve všech návazných modulech. V rámci jednoho systému SAP lze založit několik klientů. Klienti mají společné centrální nastavení, liší se však datovou základnou využívanou specificky v jednotlivých modulech.
42
6.2
Logistické systémy
Společnost ŠA disponuje v rámci logistického řetězce nepřeberným množstvím logistických systémů (viz Obr. 15). Většina z nich se využívá v celém koncernu VW.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 15 Logistické systémy ve ŠA Výčet logistických systémů je následující: LKW Control – systém pro sledování a evidenci nákladních vozidel v závodě. LISON – informace o předepsaném balení dílů - balící předpis, kmenová data obalů. LOGIS – koncernový skladový systém, pro příjem, skladování a výdej materiálu. CICSO (DIBUS) / IMSC – přehled pohybů a stavů zásob, kmenová data dílů. INEAS BMA – systém pro automatické odvolávání materiálu řízené spotřebou. ANDON – systém řízení toku materiálu v přepravních jednotkách, odvolávání materiálu ze skladu na montážní linku. KANBAN – odvolávkový systém pro udržování stabilní výše zásoby dílů na jednotlivých operacích montážních (výrobních) linek.
43
6.3
Vybrané logistické systémy pro zásobování montážní linky
Společnost ŠA je příkladem velice progresivního přístupu v logistice materiálového zásobování. V dnešní době se setkáváme s několika způsoby dodávek materiálu a právě ŠA implementovala specifické odvolávkové systémy. Na vrcholu pomyslné pyramidy stojí sekvenční JIT dodávky. Just in Sequence (JIS) je jednou ze specializovaných metod k dosažení JIT. Používá se pro zásobování montážní linky bez zbytečného skladování pro vysoce variantní díly a celé modulové celky. Doprava dílů je obvykle v režii dodavatele, který odpovídá za materiálové toky až do místa samotné montáže na lince. V praxi to znamená, že odběratel předem informuje dodavatele o plánu výroby s přesným pořadím montovaných dílů. Dodavatel vyrábí podle tohoto plánu a dodává díly přímo na montážní nebo výrobní linku v tomto pořadí. Po navolení karoserie do sekvence na montážní linku, tedy status M000, je o této odvolávce bezprostředně informován dodavatel prostřednictvím technologie EDI. Povinností dodavatele je dodání
dílu
k montážní
lince
v časovém
horizontu
určeném
logistickým
konceptem. Tento koncept upravuje podmínky mezi dodavatelem a společností ŠA. Další způsob dodávky materiálu se nazývá KANBAN. Ve ŠA jsou tak dodávány především rozměrnější díly od dodavatelů, kteří nejsou příliš vzdáleni od místa spotřeby. Touto technologií zásobují ŠA řádově desítky dodavatelů. Majorita podniků však doposud funguje v režimu takzvaných klasických dodávek založených na odvolávkách. Odvolávky jsou zasílány prostřednictvím EDI nebo si je dodavatelé také mohou stahovat přes WebEDI aplikaci na Internetu. 6.3.1 KANBAN Technologie Kanban je založena na principu Just in Time. Jde o bezzásobovou technologii vyvinutou japonskou firmou Toyota Motors v 50. a 60. letech 20. století. Kanban je systém, jež koordinuje pohyb materiálu při zásobování montážní linky. V doslovném překladu znamená kartu (štítek) určenou pro vizualizaci stavu. Tato karta podává relevantní informace o dílu. Systém určuje, co vyrábět, v jakém množství a za jaký časový okamžik. Dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby. Cílem celého procesu je optimalizace produkce výrobní linky. Kanbanový 44
systém se uplatňuje tam, kde se požaduje tzv. štíhlá výroba (lean manufacturing). Jde především o opakovanou výrobu stejných nebo příbuzných součástek v hromadné a sériové výrobě při zamezení vzniku úzkých míst. Kanban klade nároky na pracovníky, kteří by měli být nejen dostatečně kvalifikovaní, ale zejména dobře motivovaní. Největší uplatnění najde v automobilovém průmyslu. Materiálové a informační toky ·
„Odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek s jedním štítkem, s jednou výrobní průvodkou, která plní funkci objednávky.
·
Dodání prázdného přepravního prostředku s výrobní kartou k dodavateli je podnětem k zahájení výroby příslušné dávky.
·
Touto dávkou je přepravní prostředek naplněn, označen opět štítkem a odeslán zpět odběrateli.
·
Odběratel je povinen došlou dávku převzít a zkontrolovat“ (Sixta a Mačát, 2005, s. 243).
Ve ŠA se v případě systému KANBAN jedná o odvolávky a dodávky materiálu mezi skladem a místem potřeby na montážní lince. Odvolávky provádí pracovník výroby. Při odběru dílu z přepravky je KANBAN karta umístěna do sběrného místa, kde si ji odebírá skladník při zavážení montážní linky materiálem. KANBAN karta obsahuje relevantní informace o dílu (viz Příloha 4). Každý díl má ve skladu své pevné místo, které svou povahou přesně odpovídá místu potřeby na montážní lince. Výrobní operátor vychystává díly na základě KANBAN karet v intervalech, ve kterých jsou odebírány ze sběrných míst montážní linky. Karty jsou obvykle rozlišeny barvami podle druhu materiálu. Rozvoz materiálu probíhá v intervalech odpovídajících aktuální potřebě materiálu na montážní lince. Tento způsob je možné realizovat při více paletovém principu, kdy jsou přepravovány většinou drobné díly v přepravních jednotkách. 6.3.2 ANDON RF Systém ANDON byl stejně jako KANBAN vyvinut v Japonsku společností Toyota Motors, svým účelem zapadá do filozofie štíhlé výroby. Původně se jednalo o informační systém zaznamenávající vyskytnutý problém pomocí vizualizace. 45
Vedle toho však sdružuje informace o stavu, kvalitě výroby, poruchách zařízení. Neméně důležitou a pro mou práci podstatnou funkcí systému ANDON je řízení odvolávek materiálu. Na základě impulzu výrobního dělníka je požadavek na materiál odeslán do skladu, odkud je materiál navezen přímo k místu konečné spotřeby. V roce 1996 byl systém ANDON zaveden do společnosti ŠA. Začal se využívat pro řízení výroby na montáži vozů Octavia. V té době se jednalo o revoluční změnu v zásobování montážní linky materiálem. V souvislosti s touto změnou došlo k přechodu od dvoupaletového principu k jednopaletovému principu především z důvodu kapacity místa u montážní linky. Tímto způsobem jsou přepravovány rozměrnější díly v přepravních jednotkách. Systém pracoval na principu přenosu dat pomocí pevných drátových rozvodů. S přechodem ke štíhlé výrobě a výrobě více modelových řad na jedné montážní lince se řešení ANDON ukázalo jako neflexibilní a finančně náročné. V roce 2004 byl proto pod záštitou ŠA nasazen technologicky vyspělejší systém s názvem ANDON RF. Hlavní změna spočívala v přenosu dat pomocí technologie RF, neboli radiových vln. V současnosti se tento systém využívá na montáži vozů Fabia a Octavia. ANDON RF je tedy přenosový řídící systém zabezpečující plynulý přenos informací o požadavcích na dodávání materiálu potřebného pro plynulou výrobu na výrobní lince. Systém slouží k odvolávání materiálu ze skladu na montážní linku pomocí odvolávacích tlačítek. Na základě provedené odvolávky materiálu zajistí pracovníci závodové logistiky navezení materiálu na požadované místo montážní linky. Stav vyřízení jednotlivých objednávek je vizualizován pomocí skladové aplikace AndonClient na skladovém PC, který obsluhují proškolení pracovníci. Pomocí skladové aplikace se provádí také parametrizace odvolávacích tlačítek, tzn. přiřazení jednotlivých tlačítek určitému materiálu. „Jednotlivé komponenty systému ANDON RF jsou rozděleny do následujících skupin (viz Obr. 16): ·
Skladová PC.
·
PC pro řízení RF sítě.
46
·
Server ANDON.
·
Skenery určené pro systém ANDON-RF, RF moduly pro zajištění bezdrátové komunikace umístěné ve skladech a na centrálním místě pro řízení RF sítě.
·
RF moduly pro zajištění bezdrátové komunikace umístěné na montážní lince, odvolávací tlačítka, datová sběrnice (kabeláž), ocelové konstrukce pro zavěšení tlačítek a uložení datové sběrnice, chráněné zásuvky 230V pro zajištění napájení RF modulů na montážní lince“ (ANDON RF, 2007, s. 3-4).
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 16 Schéma a komponenty systému ANDON RF Materiálové a informační toky Po stisknutí tlačítka dělníkem na montážní lince je požadavek na materiál zpracován a pomocí radiofrekvenčních modulů odeslán na řídící server datové sběrnice (viz Obr. 17). Následně dojde k zobrazení žádosti v okně aplikace AndonClient na skladovém PC. Zpracovaný požadavek je automaticky odeslán do logistického systému INEAS (viz kapitola 6.3.3). V příslušném skladu je na 47
základě odvolávky vytištěna tzv. BN-závěska (viz příloha). Jedná se o výdejku nesoucí veškeré informace o požadovaném materiálu. Poté je BN-závěska oskenována RF skenerem, kdy přes RF přístupový bod skeneru dojde k uložení informace o naskenování na serveru ANDON. Ve sloupci BN v okně aplikace AndonClient je zobrazen čas naskenování BN-závěsky. Naskenováním BNzávěsky potvrzuje zaměstnanec skladu převzetí požadavku. Ve stejnou dobu se na montážní lince rozbliká signalizující tlačítko. Výrobní dělník tak může očekávat navezení materiálu. Posléze je zaměstnancem logistiky požadovaný materiál vychystán ze skladu a navezen přímo na místo potřeby na montážní lince. Navezení materiálu je impulsem pro výrobního dělníka, který stisknutím tlačítka (tlačítko zhasne) potvrdí a uzavře proces navezení materiálu. Splněný požadavek se přesouvá z aplikaci AndonClient a je uložen v databázi do historie, kde se archivuje. Archivace slouží k vyhodnocování a monitoringu určitých logistických ukazatelů.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 17 ANDON RF – materiálový a informační tok K tomu aby mohla samotná odvolávka materiálu nastat, je potřeba provést tzv. parametrizaci v systému ANDON RF. Parametrizací se rozumí systémové 48
přiřazení materiálu ke konkrétnímu odvolávacímu tlačítku. Odvolávací tlačítka jsou zavěšena po stranách montážní linky nad příslušným materiálem. Každý materiál na montážní lince je označen vizualizační tabulí, kde jsou zobrazeny veškeré informace o materiálu včetně limitního množství pro odvolávku. Dosažení limitního množství materiálu nebo naopak pokles materiálu přepravní jednotce pod stanovenou mez oznámí výrobní pracovník systému ANDON RF stisknutím odvolávacího tlačítka nad daným materiálem. Převzetí požadavku na materiál systém potvrdí rozsvícením tlačítka. Limitní množství je standardně nastaveno tak, aby bylo možné od odeslání požadavku navézt materiál k montážní lince do 25 minut. V aplikaci AndonClient jsou jednotlivé požadavky barevně odlišeny (viz Příloha 5). Probíhá-li vše podle plánu, je stav požadavku v aplikaci AndonClient zobrazen zeleně. Pokud uplyne čas stanovený pro naskenování BN-závěsky, je stav odvolávky v barvě oranžové. Je-li stav zobrazen s fialovým pozadím, jedná se o nestandardní požadavek, kdy na skladě není volná zásoba. V průběhu výroby se může stát, že z důvodu nestandardní potřeby nebo špatné kvalitě dojde k náhlému nedostatku materiálu na montážní lince. V tomto případě se jedná o urgentní odvolávku, kterou provede výrobní pracovník dlouhým stiskem tlačítka. Tento stav je v aplikaci AndonClient zobrazen červenou barvou, navíc je automaticky předřazen všem ostatním odvolávkám (ANDON RF, 2007). 6.3.3 INEAS BMA Systém INEAS BMA (Bedarfssorientierter MaterialAbruf = Odvolávka materiálu orientovaná potřebou) je koncipován a vyvinut pro oblasti konečné montáže v koncernu VW, poprvé byl nasazen v roce 2000. Ve ŠA byl systém INEAS BMA nejdříve v rámci testování poprvé uveden v roce 2004 na montáži vozů Fabia v Mladé Boleslavi, nakonec proběhla konečná implementace tohoto systému pro řízení odvolávek materiálu na montáži v závodě Kvasiny a Vrchlabí. „INEAS BMA podporuje automatické objednávání materiálu ve výrobě z koncernových skladů VW, od externích poskytovatelů služeb a dodavatelů. Systém se aktivuje informacemi předanými z předřazených řídících výrobních
49
systémů. To mohou být stavová hlášení řídících jednotek vozů nebo informace o zástavbě komponentů do vozu. INEAS BMA je koncipován převážně jako Client-serverový systém postavený na unixovém serveru a NT-Clients. Jako databáze slouží relační databáze Oracle. Z důvodu kompatibility dat je třeba provádět výběr čísel dílů pomocí Host-Dialogu, neboť zde jsou k dispozici všechny informace nutné pro zajištění kompatibility dat. Takto získaná data jsou dána k dispozici serverové databázi“ (INEAS-BMA, 2011, s. 17). Systém INEAS BMA je napojen na databázový systém řízení výroby FIS. Pro kvalitu momentu odvolávky je rozhodující, aby byla informace o lokalizaci vozu ve výrobě co nejpřesnější. Toho se dosahuje pomocí časových hlášení vozů, která projíždějí montážní linkou, takže je v každém okamžiku známo, který vůz se nachází na daném místě potřeby (viz Obr. 18). Tím je dosaženo plynulého toku informací, zmizely nepřesnosti ve sledování potřeb, čímž byla zvýšena kvalita časů odvolávek.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 18 INEAS BMA - materiálový a informační tok INEAS BMA se postupně vyvíjel z automatického systému pro odvolávky materiálu v komplexnější systém podporující operativní logistiku. Požadavky operativní logistiky na kvalitu odvolávek, tedy dodržení časů odvolávek a dodávek, vedly ke stále přesnějším informacím v BMA, týkajících se zásob a materiálu v nedokončené výrobě. Informace jsou v současnosti natolik kvalitní, neboť lze 50
identifikovat, zda je již vyskladněný materiál na místě montáže, nebo ještě na cestě k montážní lince. Výběr samotných dílů se provádí na základě existujících referenčních čísel INEAS NB. Tato čísla se označí pomocí dialogu UF.03.01 (viz Obr. 19). Zobrazení existujících referenčních čísel se provádí zadáním místa potřeby, resp. čísla dílu. Označení referenčních čísel je možné jen tehdy, jestliže je k příslušnému místu potřeby zadána i montážní linka. Právě zadání místa potřeby k montážní lince je důležitým předpokladem pro fungování systému INEAS BMA. Přesný layout je nezbytný pro monitoring pohybu zakázek montážní linkou, a tedy pro řízení vlastních odvolávek a dodávek materiálu. Přiřazení místa potřeby k montážní lince se provádí v dialogu UF.04.03. Tento dialog slouží současně k vytvoření a správě míst potřeby.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 19 Označení referenčních čísel NB v prostředí INEAS BMA Materiálové a informační toky Systém FIS podává průběžně hlášení přes evidenční body na montážní lince. V rámci layoutu linky hovoříme o tzv. taktovaných pozicích (viz Obr. 20). Všechny 51
pozice mají na lince fixně stanovený počet míst, po kterých zakázky postupují. Tyto zakázky nepostupují automaticky, ale jsou tlačeny ve směru pohybu linky nově přicházejícími zakázkami. Pokud se na evidenčním bodu neobjeví nová zakázka, stávající zakázky v systému stojí. Jak již bylo řečeno, tvorba odvolávky materiálu se tvoří automaticky po průchodu vozu evidenčním bodem M000, resp. M100, který představuje počátek montážní linky. Materiál je stejně jako u systému ANDON RF odvoláván pomocí BN-závěsky (viz Příloha 6).
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 20 Layout montážní linky vozů Fabia „U procesů JIS se jedná o to, aby moduly JIS, které jsou dodávány buď přímo od JIS dodavatele, nebo od jiného dodavatele byly zabaleny a prostřednictvím iTLS (viz kapitola 6.3.4) transportovány. Za tímto účelem ohlašuje dodavatel kompletně sbalené modulové vozy do systému BMA. BMA pak na základě sledu vozů propočítá optimální typ transportu, nejpozdější možný okamžik dodávky a ohlásí tyto transportní zakázky přímo na iTLS“ (INEAS-BMA, 2011, s. 47-48). V systému INEAS BMA se rovněž sleduje v příslušném dialogu parametr „stav“ materiálu na místě potřeby (viz příloha), resp. aktuální množství dílů v paletě u linky. Parametr se postupně zmenšuje každým dalším průchodem vozu linkou a s tím spojenou potřebou materiálu. Zaúčtováním vyskladněného materiálu, resp. potvrzením jeho dodání v systému iTLS se naopak hodnota parametru „stav“ navyšuje. Díky průběžnému porovnávání s aktuální potřebou se kontroluje nutnost odvolávky, 52
přičemž je zohledňována bezpečnostní zásoba na místě potřeby. V průběhu odvolávek materiálu je skladovému systému sdělováno, kdy je očekávána dodávka materiálu tzv. požadovaný čas dodávky na místo určení. Tento čas se vypočítává z aktuálního času odvolávky a nastaveného času předsahu, který je dnes připojen ke skladu. Jestliže bude součet potřeby a rezervy nebo-li bezpečnostní zásoby menší než součet objednaného množství a stavu materiálu v místě potřeby, znamená to pro systém, že odvolávka nebude vytvořena. Pokud je naopak stav + objednáno menší než potřeba + rezerva dojde automaticky k vygenerování odvolávky (INEAS-BMA, 2011). Dosavadní postup odvolávek je zaměřen na to, aby nová dodávka dorazila do místa potřeby co nejpozději a zásoba na lince byla na co možná nejmenší úrovni, tedy odvolávka optimalizovaná na stav. Pro tento předsah je stanoven odvolávací bod, který závisí na umístění místa potřeby, rychlosti pohybu linky a době cesty materiálu ze skladu k lince. V číslech to znamená, že při stanovené maximální době 2 hodin pro opětovné obstarání dílů, teprve 2 hodiny předtím, než bude zapotřebí přistavit další paletu, bude provedena odvolávka. Na druhou stranu ale platí, že každá odvolávka je z hlediska transportu považována za spěšnou. Díky tomu se může stát, že transporty prováděné vozíky nebo tahači musí vyjet i tehdy, nejsou-li plně vytížené, neboť musí stihnout dojezdový čas dílu, který je nejspěšnější. Tím, že nyní budou odvolávky připraveny dříve (odvolávka optimalizovaná na transport), je možné takovéto transporty dílů vytížit, neboť transport nemusí vyjíždět ihned, tzn., že časový koridor, ve kterém musí být transport realizován, se zvětší (maximální čas dodávky – viz Obr. 21).
53
Zdroj: Příručka INEAS BMA Obr. 21 Varianty odvolávek v INEAS BMA Postup současně zajišťuje i to, že díky dřívější odvolávce se na místě potřeby nenachází další paleta. Toho se dosáhne tak, že minimální čas dodávky, který nesmí být fyzicky podkročen, je zadán v systému. Tím se zajistí, že i při maximální rychlosti dodávky bude načatá paleta prázdná a může být vyměněna (INEAS-BMA, 2011). Správa dat potřebných pro tento postup se nachází pod záložkou Řídící data (viz Příloha 7). 6.3.4 Systém iTLS Systém iTLS je logistický informační systém vytvořený v koncernu VW, v současnosti je nasazen ve většině závodů koncernu VW včetně ŠA. Jedná se o interní transportní řídící systém, jehož úkolem je přijímat požadavky na transport balení a řídit navážení požadovaného materiálu na montážní linku. Systém iTLS optimalizuje navážecí trasy ze skladu na místo spotřeby, zároveň zohledňuje dobu potřeby materiálu v místě určení. Od nadřazeného systému LOGIS dostává transportní zakázky, k nimž přiřadí příslušné transportní prostředky na cestě od místa zdroje k místu potřeby. Dále systém při zaslání zakázky nadřazeného systému kontroluje, zda je zakázka realizovatelná, tedy zda je transportní cesta od zdroje k cíly k dispozici. Systém zjistí, je-li možné provést transport najednou nebo musí-li být proveden ve více krocích přes mezi-cíle. Pro každý transportní krok je v iTLS příslušnému řídicímu subsystému vytvořena interní transportní zakázka. 54
Systém vytváří přidanou hodnotu v následujících bodech: ·
Odstranění manipulace s BN- závěskami při vykrývání požadavků výroby.
·
Zefektivnění navážení materiálu.
·
Zvýšení transparentnosti v materiálovém toku a zlepšené sledování zakázek.
·
Snížení chyb ve vychystávání materiálu.
·
Zvýšení průchodnosti materiálového toku.
Mezi systémové moduly iTLS patří: ·
Základní aplikace a řízení tiskáren.
·
Operativní řídící centrála - poskytuje vysokou flexibilitu díky transparentnosti a zpětnému sledování materiálového toku.
·
Topologický nástroj – grafický modelační nástroj pro vizualizaci, vytváření a změnu topologie transportních cest.
·
Webové rozhraní – uživatelsky nastavitelná dialogová okna v prohlížeči se starají o optimalizaci přenosu zakázek mezi centrálou a řidiči.
·
WLAN – bezdrátová síť v závodě, která se stará o online komunikaci mezi transportním řídícím systémem a mobilními terminály (iTLS II, 2010).
Oblast využití Systém iTLS se skládá z nadřízené funkce transportního řídicího systému a z podřízených subsystémů (viz Obr. 22). Subsystémy tvoří funkci transportního řídicího systému pro dodávky na okružních trasách. V těchto subsystémech se modelují nádraží, jízdní trasy s místy potřeb na montážní lince a pomocí propojování se vytváří síť cest. Řídící systém vysokozdvižných vozíků Řízení vysokozdvižných vozíků přebírá subsystém SLS. V rámci systému jsou objednávky dopravy, které iTLS obdrží nadřazeného systému LOGIS rozděleny mezi aktivní vysokozdvižné vozíky. Komunikace s řidičem vozíku probíhá přes ruční datový terminál HDT, na kterých jsou zobrazována data zakázek.
55
Řídící systém tažných vozíků Vyřizování objednávek přepravy materiálu pro zásobování montážní linky výroby, stejně tak odvážení prázdných obalů řídí iTLS řídícím subsystémem tažných vozíků ZLS. Pro toto řízení přicházejí v úvahu tahače s vleky a podvalníky. Dle definovaných kritérií jsou objednávky jízd pro zásobování výroby slučovány a zpracovávány v iTLS. K přenosu objednávek na obsluhu, např. pro sestavení vláčku a odbavení dopravy, jsou vysokozdvižné vozíky a tahače vybaveny ručním datovým terminálem HDT.
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 22 Systém iTLS Systém iTLS nasazuje optimálně v konkrétních aplikacích disponibilní transportní zařízení dle předem stanovených strategií a zajišťuje včasné zásobování dle potřeby. Informační funkce informují o stavu zpracování odvolávek materiálu z
56
výroby a umožňují sledování nákladových jednotek. Informace o aktuálním zatížení zakázek a přístup ke statistickým datům poskytují základnu pro případná potřebná operativní opatření. Systém iTLS a jeho subsystémy neevidují zásoby ani nespravují skladová místa. To je úkolem nadřazeného systému. Přepravovaný materiál je označen příslušným dokladem a jednoznačnou identifikací kontejneru, který nese referenční číslo. V systému LOGIS se zobrazují a evidují všechny přepravované zakázky. Potvrzení transportu probíhá přes scan referenčního čísla nákladové jednotky (iTLS, 2010). 6.4
Změny po nasazení iTLS
V minulosti byl požadavek o navezení materiálu na montážní linku zpracováván prostřednictvím BN-závěsky. Po stisku odvolávacího tlačítka pracovníkem montáže a odeslání požadavku do systému INEAS byla v příslušném skladu na základě odvolávky vytištěna BN-závěska nesoucí relevantní informace o požadovaném materiálu. Po naskenování závěsky potvrdil zaměstnanec skladu převzetí požadavku a materiál byl následně navezen na místo určení. Tento způsob se dnes již téměř nevyužívá a do budoucna se počítá s jeho úplným nahrazením. Významnou změnou systému iTLS je přechod od BN-závěsek k ručním datovým terminálům HDT (viz Obr. 23). Data zakázek se zobrazují na ručním terminálu HDT, do kterého řidiči během zpracovávání zakázky zadávají informace. Zadávání může probíhat ve formě skenování, zmáčknutí funkční klávesy nebo pomocí klávesnice.
57
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 23 Informační a materiálové toky v iTLS Každý ruční datový terminál má připojenou čtečku čárového kódu. Pomocí této čtečky dochází k zápisu čárového kódu z příslušného dokladu (viz Obr. 24). Se systémem jsou propojeny tiskárny prostřednictvím sítě WLAN. Ruční datový terminál je vybaven dotykovým displejem pro zobrazení zpráv, zavádění dat a listování (viz Příloha 8). Pod displejem se nachází klávesnice pro jednotlivé ruční zadávání. Po autorizaci příslušným pracovníkem obsluhy je přístroj připraven k provozu. Přístroj disponuje grafickým uživatelským rozhraním s vizualizací na bázi prohlížeče aplikace systému ZLS. Základem pro přechod k tomuto řešení je vybudování bezdrátové sítě WLAN, která se stará o online komunikaci mezi transportním řídícím systémem a mobilními terminály v závodě (viz Obr. 25). V současné době probíhá výstavba bezdrátové sítě WLAN v montážní hale ve ŠA, aby mohlo dojít k úplnému přechodu na online komunikaci.
58
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 24 Zvětšení čárového kódu závěsky
Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 25 Odstranění BN-závěsky a přechod k HDT terminálu 6.5 ERP v pohybu Jak bylo v práci již dříve uvedeno, lze se prostřednictvím mobilních technologií spojit s daty, která jsou uložena v informačním systému společnosti. Z průzkumu českého trhu v oblasti ERP produktů je patrné, že tuzemští dodavatelé ERP systémů podporu mobilních technologií zatím příliš neřeší. V lepší pozici jsou 59
nadnárodní dodavatelé ERP systémů, kteří díky většímu počtu zákazníků mohou realizovat specifická řešení, která nacházejí uplatnění a zájem u většiny zákazníků. Z práce vyplývá, že logistika ve ŠA je názorným příkladem propojení mobilních a informačních technologií. Webový přístup do ERP optimalizovaný pro mobilní zařízení pomalu nahrazuje dřívější výstupy ve formě krátkých reportů nebo dokonce upozornění zasílaná prostřednictvím e-mailu nebo SMS zprávou. Po detailní analýze logistických systémů na montážní lince vozů Fabia ve ŠA jsou výhody propojení informačních a mobilních technologií následující: ·
Odstranění manipulace se závěskami při vykrývání požadavků výroby.
·
Zefektivnění navážení materiálu na montážní linku, úspora pracnosti 0,42 min / vůz.
·
Snížení chybovosti při vychystávání o 12 %.
·
Zvýšení transparentnosti materiálového toku podložené ERP systémem.
Trend vede stále více ke zjednodušení a standardizaci používaných ERP systémů, tedy upouštění od jejich přílišných vlastních změn u podpůrných modulů a spoléhání se spíše na parametrizaci v rámci nabízeného řešení. Výrobci jako SAP nabízejí již předdefinované komplexní řešení pokrývající všechny procesy v podniku. Tato standardizace ERP systému bude přinášet další úspory financí a snižování nároků na údržbu a technologické vylepšení.
60
7 Závěr Pro pochopení praktické části této diplomové práce bylo nutné zvolit správný úhel pohledu na dané téma, tedy seznámit se s vlastní vizí logistiky ve společnosti Škoda Auto a.s. a porozumět strategii, která je postupně zaváděná. V současnosti je důležité umět neustále reagovat na variabilní požadavky trhu a výrobu činit čím dál více flexibilní. Ve světě konkurenčního boje a globalizace je v automobilovém průmyslu kladen tlak na snižování výrobních nákladů a zkracování průběžné doby výroby. Uplatnění moderních logistických metod a systémů umožňuje společnosti Škoda Auto a.s. vyrábět více modelových řad automobilů na jedné výrobní (montážní) lince. Pro tuto variabilitu je rozhodující výběr správného řešení v podobě ERP systému. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu ERP systémy, konkrétně se jedná o jejich vývoj, dělení dle kategorií a důležité vlastnosti. Dále byl na základě průzkumu společnosti CVIS proveden přehled nejrozšířenějších ERP systémů na českém trhu podle velikosti organizace. S moderními informačními technologiemi se setkáváme čím dál častěji, jejich využití je zásadní prakticky pro každou společnost na trhu. Nejrozšířenější standardizovaný ERP systém SAP umožňuje výrobní společnosti Škoda Auto a.s. eliminovat rizika a přinášet přidanou hodnotu ve formě podpory všech podnikových procesů, zvýšení efektivnosti a v neposlední řadě snížení celkových nákladů. Autor si v této diplomové práci kladl za cíl provést analýzu využití ERP systémů v logistice
společnosti
Škoda
Auto
a.s.
Nedílnou
součástí
komplexního
logistického řetězce je logistický informační systém. Ten se dělí na subsystémy podporující jednotlivé články logistického řetězce. Pro zásobování montážní linky se jako subsystémy využívají odvolávkové systémy. Odvolávkové systémy svou podstatou vycházejí z MRP; systémů zajišťující materiál pro potřeby výroby. V praktické části byly popsány principy logistických systémů pro zásobování montážní linky, včetně jejich hlavních reprezentantů. V této souvislosti se jedná o odvolávkové systémy ANDON RF a INEAS BMA, které velice úzce spolupracují s transportním
řídícím
systémem
iTLS.
Významnou
předností
posledně
jmenovaného systému je přechod od tištěných dokladů k online komunikaci prostřednictvím bezdrátové sítě WLAN a datových terminálů. Tato změna v sobě 61
nese úsporu pracnosti o 0,42 min / vůz a tedy zefektivnění navážení materiálu na montážní linku. Dále dochází ke zvýšení transparentnosti materiálového toku a snížení chybovosti při vychystávání materiálu. Konkurenceschopnost stále nutí všechny firmy k vývoji a celkovému zlepšování ERP systémů. Nové technologie vytváří inovaci v celém logistickém řetězci. Používání čárových kódů je v současné době již samozřejmostí. Pokud si vyžádá uživatel více komfortu při naskladňování a vyskladňování materiálu, je možné transakce provádět pomocí RFID identifikace pracující ve vysokofrekvenčním pásmu bezdrátovou technikou. V takovém případě pracovníci skladu pracují pouze s mobilními terminály. Skladové pohyby spolu s příslušnými doklady vznikají automaticky na pozadí vnitropodnikového systému. Společnost Škoda Auto a.s. využívá všechny zmíněné technologie a řadí se tak mezi významné hráče na trhu v oblasti logistických procesů. Dále se autor zaměřil na současné přístupy ve změně řízení logistických procesů. Trendem nejen v logistice je propojení moderních informačních systémů s mobilními zařízeními. Přístup k relevantním datům je možný kdykoliv a odkudkoliv. Mobilní technologie a standardizovaný jednotný ERP systém na bázi on-line aplikací spolu udávají směr v oblasti informačních technologií.
62
Seznam literatury BASL, J., BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 2., výrazně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5. GÁLA, L., POUR, J., TOMAN, P. Podniková informatika. 1. vyd. Praha : Grada, 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4. STEHLÍK, A., KAPOUN J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2008. 266 s. ISBN 978-80-86929-37-8. SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika. Teorie a praxe. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 315 s.ISBN 80-251-0573-3. POUR, J., SLÁNSKÝ, D., NOVOTNÝ, O. Business Intelligence. Jak využít bohatství ve vašich datech. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 256 s. ISBN 80-247-10943. CVIS. Český ERP trh rostl nejméně za posledních pět let. 30. prosince 2011 [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z:
LOGISTIKA ATOZ. Jiří Cee: Strategie logistiky ŠKODY AUTO. 2. září 2011 [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: SAP. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: SAP Česká republika. Zákazníci SAP ČR. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: HELIOS. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z:< http://www.helios.eu/cz.html > Microsoft Dynamics ERP. Microsoft Dynamics NAV. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: PECH, P. Řízení logistických procesů v ERP systému. ERPForum. 1. dubna 2010. [online]. [cit. 2012-08-04]. Dostupné z: JANČI, M. Rychlá příručka k outsourcingu ERP. SystemOnLine. 2011. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: Škoda Auto a.s. – VLL. SP-001-07-02. Odvolávky materiálu – ANDON RF. 20. září 2007. [cit. 2012-04-14]. Škoda Auto a.s. – VLL. SP-002-08-01. INEAS-BMA. Odvolávka materiálu dle potřeby. 23. srpna 2011. [cit. 2012-04-15]. 63
Škoda Auto a.s. – VLL. SP-002-08-01. INEAS-BMA. Odvolávka materiálu dle potřeby. 23. srpna 2011. [cit. 2012-04-15]. Škoda Auto a.s. – ITLS II – Uživatelská příručka. 11. srpna 2006. [cit. 2012-04-16]. Interní materiály Škoda Auto a.s. – konzultace, prezentace, manuály
64
Seznam obrázků Obr. 1
Základní funkční moduly ERP na příkladu produktu SAP R/3 ................ 15
Obr. 2
Vývoj přírůstku českého ERP trhu v letech 2005 - 2010......................... 17
Obr. 3
ERP systémy v malých organizacích v ČR ............................................. 18
Obr. 4
ERP systémy ve středních organizacích v ČR ....................................... 19
Obr. 5
ERP systémy ve středních organizacích v ČR ....................................... 20
Obr. 6
Řízení logistického procesu.................................................................... 33
Obr. 7
Schéma nového logistického konceptu .................................................. 35
Obr. 8
Informační logistika................................................................................. 36
Obr. 9
Interní materiálový tok ............................................................................ 37
Obr. 10 Externí materiálový tok ........................................................................... 38 Obr. 11 TPS štítek ............................................................................................... 39 Obr. 12 Statusy montážní linky............................................................................ 40 Obr. 13 Vývoj SAPu............................................................................................. 41 Obr. 14 Komponenty SAPu ................................................................................. 42 Obr. 15 Logistické systémy ve ŠA ....................................................................... 43 Obr. 16 Schéma a komponenty systému ANDON RF ......................................... 47 Obr. 17 ANDON RF – materiálový a informační tok ............................................ 48 Obr. 18 INEAS BMA - materiálový a informační tok ............................................ 50 Obr. 19 Označení referenčních čísel NB v prostředí INEAS BMA ....................... 51 Obr. 20 Layout montážní linky vozů Fabia .......................................................... 52 Obr. 21 Varianty odvolávek v INEAS BMA .......................................................... 54 Obr. 22 Systém iTLS ........................................................................................... 56 Obr. 23 Informační a materiálové toky v iTLS ..................................................... 58 Obr. 24 Zvětšení čárového kódu závěsky ........................................................... 59 Obr. 25 Odstranění BN-závěsky a přechod k HDT terminálu .............................. 59
65
Seznam příloh Příloha č. 1
Helios Orange ................................................................................ 67
Příloha č. 2
SAP Business Suite ....................................................................... 68
Příloha č. 3
Microsoft Dynamics NAV ................................................................ 69
Příloha č. 4
KANBANová karta .......................................................................... 70
Příloha č. 5
Okno aplikace AndonClient ............................................................ 71
Příloha č. 6
BN-závěska (odvolávka ze systému ANDON RF, INEAS BMA) .... 72
Příloha č. 7
Kmenová data dílů (řídící data) v INEAS BMA ............................... 73
Příloha č. 8
Mobilní terminál HDT...................................................................... 74
66
Příloha č. 1 Helios Orange
67
Příloha č. 2 SAP Business Suite
68
Příloha č. 3 Microsoft Dynamics NAV
69
Příloha č. 4 KANBANová karta
70
Příloha č. 5 Okno aplikace AndonClient
71
Příloha č. 6
BN-závěska (odvolávka ze systému ANDON RF,
INEAS BMA)
72
Příloha č. 7 Kmenová data dílů (řídící data) v INEAS BMA
73
Příloha č. 8 Mobilní terminál HDT
74
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Lukáš Svoboda
STUDIJNÍ OBOR
6208T088 Podniková ekonomika a management provozu Analýza využití ERP systémů v logistice
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Petr Novotný, Ph. D.
INSTITUT
IPT – Institut ekonomiky provozu a technických věd
POČET STRAN
74
POČET OBRÁZKŮ
25
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
8
STRUČNÝ POPIS
Cílem této diplomové práce je zmapovat využití ERP systémů v logistice společnosti Škoda Auto a.s.
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
V teoretické části je představen pojem ERP systém od jeho vývoje až po současné trendy. Je provedena analýza českého trhu v oblasti ERP systémů, dále jsou vybrány a charakterizovány nejrozšířenější ERP produkty. Praktická část je zaměřena na oblast logistiky ve firmě Škoda Auto a.s., konkrétně se věnuje systémům pro řízení toku materiálu a informací na montážní lince. Jsou zde popsány odvolávkové systémy ANDON RF a INEAS BMA, které spolupracují s transportním řídícím systémem iTLS. Závěr práce se zabývá vyhodnocením přínosů plynoucích z vhodného propojení informačních technologií a mobilních zařízení v logistice ve Škoda Auto a.s.
KLÍČOVÁ SLOVA
ERP, SAP, logistika, Nový logistický koncept, Kanban, Just in Time, odvolávka, ANDON RF, INEAS BMA, iTLS, RFID, mobilní terminál
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Lukáš Svoboda
FIELD
6208T088 Production Management and Global Business The analysis of ERP systems in the logistics
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Petr Novotný, Ph. D.
INSTITUTE
Institute of Production and Operations
NUMBER OF PAGES
74
NUMBER OF PICTURES
25
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
8
SUMMARY
YEAR
2012
The purpose of this final thesis is to explore the use of ERP systems in the logistics of Skoda Auto a.s. In the theoretical part of this thesis is introduced the concept of ERP system from its development up to current trends. The analysis of Czech market regarding ERP systems is being done next. Furthermore, there are selected and defined the most used ERP products. The practical part is focused on the logistics in Skoda Auto a.s., in particular deals with the systems to control material flow and information at the assembly line. In addition, it describes reference systems ANDON RF and INEAS BMA working together with transport management system iTLS. The final chapter deals with the evaluation of the benefits resulting from appropriate interconnectivity of information technologies and mobile devices in the logistics of Skoda Auto a.s.
KEY WORDS
ERP, SAP, logistics, New logistical concept, Kanban, Just in Time, reference, ANDON RF, INEAS BMA, iTLS, RFID, mobile terminal
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
